Gymnázium, Mikulov, Komenského 7. Školní vzdělávací program Osmileté studium niţší stupeň

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7

Školní vzdělávací program Osmileté studium – niţší stupeň

Gymnázium, Mikulov, Komenského7

OBSAH 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

3

2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2. 1 Velikost školy 2. 2 Vybavení školy 2. 3 Charakteristika pedagogického sboru 2. 4 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce 2. 5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty 2. 6 Prevence sociálně patologických jevů

4 4 4 4 4 5

CHARAKTERISTIKA ŠVP 3. 1 Charakteristika školy 3. 2 Profil absolventa 3. 3 Organizace přijímacího řízení 3. 4 Výchovné a vzdělávací strategie 3. 5 Zabezpečení výuky pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami 3. 6 Zabezpečení výuky pro ţáky mimořádně nadané 3. 7 Začlenění průřezových témat UČEBNÍ PLÁN

6 6 6 7 8 9 9 13

UČEBNÍ OSNOVY 5.1 Český jazyk a literatura 5.2 Anglický jazyk 5.3 Francouzský jazyk 5.4 Německý jazyk 5.5 Matematika 5.6 Fyzika 5.7 Chemie 5.8 Biologie 5.9 Zeměpis 5.10 Informatika a výpočetní technika 5.11 Dějepis 5.12 Občanská výchova 5.13 Hudební výchova 5.14 Výtvarná výchova 5.15 Tělesná výchova 5.16 Cvičení z biologie 5.17 Cvičení z fyziky 5.18 Cvičení z chemie 5.19 Přehled českého jazyka 5.20 Přehled základní matematiky 5.21 Přírodovědné cvičení 5.22 Integrované předměty

15 30 36 40 43 49 55 62 71 79 83 88 95 101 107 114 118 122 126 129 132 136

HODNOCENÍ ŢÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. 1 Pravidla pro hodnocení ţáků 6. 2 Autoevaluace školy

138 141

3.

4. 5.

6.

2


1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 ŠVP – Osmileté všeobecné studium Niţší stupeň

1. 2

Vzdělávací program: osmiletý

niţší stupeň

1. 3

Studijní forma vzdělávání:

denní forma vzdělávání

1. 4

Předkladatel:

Název školy: Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 Adresa: Komenského 7, 692 01 Mikulov IČO: 60 803 77 Rezortní identifikátor školy: 600 014 151 Ředitel školy: Mgr. Milan Pernický email: m.pernický@gymik.cz Koordinátor pro tvorbu ŠVP: Další kontakty:

1. 5

Zřizovatel: Adresa: Kontakty:

1. 6

Platnost dokumentu od 1. září 2007

Mgr. Jiří Souchop email: [email protected]

telefon: 519 510 555 fax: 519 511 446 web: www.gymik.cz

Jihomoravský kraj Ţerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Odbor školství Jihomoravského kraje telefon: 541 651 111 fax: 541 653 439 email: slobodinková[email protected]

.............................................................. Mgr. Milan Pernický

3


2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2. 1

Velikost školy  

2. 2

Vybavení školy  

    

2. 3



Na škole působí 29 učitelů, někteří z nich na částečný úvazek. Některé nepovinné předměty vyučují externisté. Většina vyučujících splňuje podmínky odborné i pedagogické způsobilosti.

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce 

2. 5

Škola se nachází v historickém areálu budov, nejstarší část pochází z r. 1631. Areál prošel několika rekonstrukcemi. Nevýhodou je rozlehlost školy. Škola má dvě tělocvičny, menší je umístěna v historické budově a byla rekonstruována v r. 2005. Velká tělocvična se zázemím šaten, umýváren a nářaďovny byla postavena v letech 1980–1984. Škola má také školní hřiště, které by potřebovalo modernizaci. Škola je vybavena odbornými učebnami informatiky, fyziky, chemie, biologie, zeměpisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy, má čtyři učebny cizích jazyků. K odborným učebnám fyziky, chemie a biologie přísluší laboratorní učebny s příslušným zázemím. Odborné učebny jsou vybaveny didaktickou technikou, v některých učebnách jsou k dispozici dataprojektory, ve všech učebnách (i kmenových) je přípojka na internet. Škola nemá vlastní stravovací zařízení, ale ţáci mají moţnost stravovat se v zařízení provozovaném SOU Mikulov, které se nachází v areálu školy. Výhodou školy je její umístění v centru města.

Charakteristika pedagogického sboru 

2. 4

Škola má 12 tříd, v ročníku vţdy po jedné třídě osmiletého studia a čtyřletého studia. Niţší stupeň osmiletého studia má 4 třídy, jejich označení je prima, sekunda, tercie, kvarta.

Škola se zapojuje do projektů v rámci mezinárodního projektu Comenius.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty       

Při škole je na základě školského zákona zřízena Školská rada. Na základě rozhodnutí zřizovatele je počet jejích členů stanoven na šest. Rodiče a zákonní zástupci ţáků spolupracují se školou prostřednictvím konzultačních dnů a třídních schůzek. Řešení problémů ve vývoji osobnosti, jakoţ i většiny výchovných a vzdělávacích potíţí je garantováno výchovným poradenstvím. V rámci prevence sociálních a patologických jevů pracuje na škole metodik prevence, ten spolupracuje také s pedagogicko-psychologickou poradnou. Studentská rada má moţnost svými podněty zasahovat do ţivota školy. Zástupce vedení školy je členem Školské komise MěÚ Mikulov. Veřejnost je kaţdoročně informována o uplynulém školním roce prostřednictvím výroční zprávy a článků ve Zpravodaji MěÚ Mikulov, které mapují nejdůleţitější události. Aktuální informace je také moţno získat na školním webu.

4


2. 6

Prevence sociálně patologických jevů Za sociálně patologické jevy se povaţují v prostředí školy zejména různé druhy závislostí (na cigaretách, alkoholu, drogách), patologické hráčství, šikanování, záškoláctví, virtuální drogy, projevy rasismu. Formou anonymních dotazníků se zjišťuje aktuální situace ve škole. Ve škole pracuje metodik prevence Mgr. Jana Šlancarová, která je proškolená dle Národních vzdělávacích osnov s osvědčením pro tuto práci. Studenti i rodiče se na ni mohou obracet s výše uvedenými problémy. Bude jim navrţena moţnost řešení, zejména orientace na odborníky v této oblasti. Dále je moţno si vypůjčit odpovídající literaturu. Studenti mohou absolvovat osobní testy (např. Jsem ohroţen závislostí?). Dalšími aktivitami jsou: - fungování tzv. schránky důvěry - informace na nástěnce - videopořady - přednášky - komponované pořady - dlouhodobé programy

Metodička spolupracuje s Městským úřadem, je členkou Komise prevence kriminality. Prevence prolíná všemi předměty, cíleně v hodinách občanské výchovy – v kaţdém ročníku určitá témata a s nimi spojené dlouhodobé samostatné práce. Škola také vytváří podmínky a dává podněty pro smysluplné vyuţití volného času: exkurze, výlety, sportovní kurzy, zájezdy do divadel, návštěvy výstav, moţnosti účasti v nepovinných předmětech, sportovní utkání, účast v soutěţích. Orientuje studenty na zájmové útvary Domu dětí a různé kulturní akce ve městě a okolí.

5


3.

CHARAKTERISTIKA ŠVP

3. 1

Charakteristika školy ŠVP je zpracován v souladu s RVP ZV a vyhovuje jeho poţadavkům. Škola chce umoţnit získat všem ţákům dostatečné všeobecné znalosti a dovednosti ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech. Škola nabízí na niţším stupni osmiletého studia jeden vzdělávací program. Hlavními rysy programu je:  účelné rozloţení vzdělávacího obsahu ze všech vzdělávacích oblastí RVP ZV do vyučovacích předmětů,  rozumné zastoupení metod výuky. Během celého studia je kladen důraz na vlastní zodpovědnost ţáků za své vzdělání a budoucí úspěšnost při studiu na vyšším stupni gymnázia nebo na jiném oboru středního vzdělávání v ČR Prvním cizím jazykem je anglický jazyk. Dalším cizím jazykem je německý jazyk nebo francouzský jazyk. ŠVP klade důraz na aktivní přístup k odhalování a chápání souvislostí a mezioborové vztahy. Je zachována klasická nabídka předmětů – bez integrace, je však kladen důraz na provázanost učebních osnov ve všech předmětech. ŠVP na niţším stupni dále ţákům poskytuje:  větší motivaci ke studiu díky moţnosti pracovat s ţáky v mladším věku,  trvalejší a hlubší pracovní návyky,  lepší znalost cizích jazyků díky dlouhodobější práci s ţáky stejné úrovně.

3. 2

Profil absolventa 

 

3. 3

Ţáci jsou po absolvování čtvrtého ročníků niţšího stupně osmiletého studia (poslední ročník povinné školní docházky) vybaveni znalostmi, které odpovídají všem poţadavkům RVP ZV ve všech vzdělávacích oblastech. Rozsahem a hloubkou je však převyšují v oblastech, které si zvolí formou volitelných předmětů pro druhý, třetí a čtvrtý ročník studia. Ţáci čtvrtého ročníku jsou připraveni úspěšně sloţit přijímací zkoušky potřebné k postupu na vyšší stupeň osmiletého studia nebo na jinou školu v ČR poskytující střední vzdělání. Ţáci získají věku odpovídající vědomosti, návyky a dovednosti potřebné pro další směřování:  práce s více informačními zdroji  třídění a porovnávání získaných informací  práce ve skupině  schopnost prezentace výsledků  schopnost diskuze.

Organizace přijímacího řízení  

Přijímací řízení se řídí přísnými ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a na něj navazujícími prováděcími předpisy. Všichni uchazeči o studium konají v rámci přijímacího řízení přijímací zkoušku, jejíţ prominutí není moţné (alternativou můţe být nějaká forma státní srovnávací zkoušky).

6


  

 

3. 4

Přijímací zkouška sestává ze zkoušky z českého jazyka a z matematiky. Obě zkoušky jsou písemné. Kaţdý uchazeč obdrţí pro účely přijímacího řízení body za studijní výsledky v předchozím studiu. O přijetí ke studiu rozhoduje pořadí uchazečů o studium, které je dáno součtem všech bodů přidělených v přijímacím řízení (jak z bodů z přijímacích zkoušek, tak z bodů z předchozího studia). V případě rovnosti bodů rozhoduje o přijetí větší počet bodů z přijímacích zkoušek. Jsou-li i tyto body shodné, rozhoduje o přijetí větší počet bodů získaný v matematické části přijímacích zkoušek. Uchazeči o studium, u kterých byla diagnostikována některá specifická porucha učení (dyslexie, dysgrafie aj.), či uchazeči se zvláštními potřebami vyplývajícími z jejich zdravotního stavu mají průběh přijímacích zkoušek upraven. Přesné informace o konání přijímacího řízení, o bodování jednotlivých částí přijímací zkoušky, o bodech přidělovaných za výsledky předchozího studia a o výsledcích přijímacího řízení lze najít na internetových stránkách školy.

Výchovné a vzdělávací strategie Ve výuce jsou ve vhodném poměru zastoupeny jak klasické metody výuky, tak metody moderní. Jedná se zejména o:  podporu výuky pomocí didaktické techniky  semináře a diskuze  samostatné a týmové projekty  prezentaci výsledků  praktickou výuku (experimenty, exkurze, výstavy aj.)

Ve výuce je kladen důraz na vlastní odpovědnost ţáků za své vzdělání a výsledky svého studia. Učební plán a osnovy předmětů jsou sestaveny s důrazem na vztahy a souvislosti mezi předměty.  Škola nabízí další aktivity pro volný čas ţáků formou nepovinných předmětů.  Ţáci mají moţnost podílet se na organizaci školního ţivota prostřednictvím studentské rady.  Škola rozvíjí všechny klíčové kompetence ţáků. Přehled hlavních aktivit, které jsou součástí výuky: Výukové strategie Frontální výuka  je běţně pouţívanou strategií  je zařazena v kaţdém ročníku a kaţdém vzdělávacím oboru Pamětné učení, zvládnutí faktů  je běţně pouţívanou strategií

7

Klíčové kompetence Kompetence k učení

Kompetence k učení




ţáci jsou vedeni k poznání, ţe k pochopení učiva je třeba dostatečné penzum znalostí Laboratorní práce  jsou zařazovány průběţně v předmětech Bi, Ch, F  jsou hlavní náplní volitelných předmětů Fyzikální cvičení, Biologické cvičení a Chemické cvičení zařazených do výuky ve 2. a 3. ročníku Lyţařský výcvikový kurz  výchovně-vzdělávací proces probíhá mimo školu  má vliv na utváření kolektivu třídy  délka trvání 6–7 dnů  uskutečňuje se ve druhém roč. Exkurze, praktická výuka  jsou navštěvovány objekty a zařízení v blízkém i vzdálenějším okolí (CEV, ČOV, planetárium, botanické zahrady aj.)  uskutečňuje se v kaţdém ročníku Dramatická výchova  je určena pro ţáky třetího a čtvrtého ročníku  jde o doplnění a rozšíření výuky Čj a Ov Předmětové soutěţe  je podporována účast ţáků ve všech předmětových soutěţích  úspěchy v těchto soutěţích jsou ve škole veřejně prezentovány Sportovní soutěţe  škola se zúčastňuje velkého počtu sportovních soutěţí  úspěchy v těchto soutěţích jsou ve škole veřejně prezentovány Pěvecký sbor  škola nabízí ţákům činnost ve školním pěveckém sboru  pěvecký sbor vystupuje se svým repertoárem na školních i mimoškolních akcích Projekt  ţáci pracují na celé řadě projektů, kterou jsou vyhlašovány v rámci výuky i mimo ni

3. 5

Kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů Kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů Kompetence k učení

Kompetence sociální a personální Kompetence k učení, kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence sociální a personální, kompetence občanská Kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problémů

Zabezpečení výuky ţáků se speciálními potřebami  Ţákům se speciálními poruchami učení (dysgrafie, dyslexie, aj.) vychází škola vstříc a realizuje doporučení pedagogicko-psychologické poradny, se kterou úzce spolupracuje.  Škola na doporučení PPP nebo SPC umoţňuje individuální integraci ţáků se speciálními potřebami v běţné třídě.  Ţáci, kterým zdravotní stav či jiné závaţné okolnosti neumoţňují studovat běţným způsobem, mohou studovat podle individuálního vzdělávacího plánu.  Škola spolupracuje s rodiči či zákonnými zástupci ţáků jak se speciálními potřebami, tak ţáků se studijními problémy a včas je informuje a hledá optimální řešení.

8


3. 6

Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných    

3. 7

Přístup k nadaným a mimořádně nadaným ţákům se uskutečňuje v souladu s ustanovením školského zákona a prováděcími předpisy a po dohodě s příslušným poradenským zařízením. Škola zohlední specifické dovednosti ţáka, dá ţákovi příleţitost projevit nadání, trvale ho motivuje a vytváří pro něj prostředí podporující jeho talent. Mimořádně nadaný ţák můţe být vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu s ohledem na osobnost ţáka a druh jeho nadání. Na udělení individuálního studijního plánu nemají ţáci nárok a můţe jim být odebrán v případě, ţe nedodrţují stanovené podmínky.

Začlenění průřezových témat 

Všechny tematické okruhy všech průřezových témat jsou začleněny jako součást povinných vzdělávacích předmětů. Následující tabulka ukazuje uplatnění všech průřezových témat a jejich tematické okruhy s odkazy na čísla témat v jednotlivých předmětech.

Průřezové téma P1 Osobnostní a sociální výchova (OSV)

P 1. 1

Tematický okruh Zařazení do výuky Rozvoj schopnosti poznávání Součást všech vzdělávacích celků

P 1. 2

Sebepoznání a sebepojetí

P 1. 3 P 1. 4 P 1. 5

Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

P 1. 6

Poznávání lidí

P 1. 7

Mezilidské vztahy

9

Čj 1.2; 1.21; 1.30; 1.33; 1.47; 1.60 Aj 1. a 4. roč. Ov 12.1; 12.6 Pčj 4.roč. Ov 12.1; 12.6 Ov 12. 1; 12. 6 Čj 1.4; 1.5; 1.9; 1.10; 1.17; 1.20; 1.22; 1.32; 1.37; 1.39; 1.57; 1.58; 1.59 Ov 12.1 Hv 1.–4. roč. Vv 1.–4. roč. Tv 15.1–15.3 Pčj 4. roč. Čj 1.32 Aj 1. a 2. roč. Nj 3. a 4. roč. Ov 12.1 Pčj 4. roč Čj 1.21; 1.22; 1.25; 1.54; 1.32; 1.37; 1.49; 1.60 Ov 12.1 Pčj 4. roč.


P2 Výchova demokratického občana (VDO)

P 1. 8

Komunikace

P 1. 9

Kooperace a kompetice

P 1. 10

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

P 1. 11

Hodnoty, postoje, praktické etika

P 2. 1

Občanská společnost a škola

P 2. 2

Občan, občanská společnosti a stát

P 2. 3 P 2. 4

P3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Formy participace občanů v politickém ţivotě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Čj 1.1; 1.10; 1.18; 1.21; 1.25; 1.31; 1.42; 1.45 Aj 1.–4. roč. Fj 3. a 4. roč. Nj 3. a 4. roč Ov 12.1; 12.5 Hv 1.–4.roč Vv 1.–4. roč Aj 4. roč. Ov 12.1 Tv 15.1–15.3 Čj 1.4; 1.5; 1.8; 1.12 M 5. 18 Ch 7.6; 7.9; 7.14 Ov 12.1; 12.5 Tv 15.1–15.3 CvCh 18.10 Čj 1.37; 1.49; 1.61 Ov 12.1; 12.5 Čj 1.52 Ov 12.2; 12.3; 12.5; 12.9; 12.10 Čj 1.52 Ov 12.3; 12.10; 12.11 Ov 12.3; 12.10 D 11.8; 11.9

Ov 12.9, 12.10 Čj 1.15; 1.56 Aj 2. roč. Nj 3. a 4. roč Z 9.6

P 3. 1

Evropa a svět nás zajímá

P 3. 2

Objevujeme Evropu a svět

Čj 1.61 Aj 4. roč. Z 9.6

P 3. 3

Jsme Evropané

Čj 1.11 Z 9.7 D 11.3–11. 9 Ov 12.12 Hv 1.–4. roč.

10


P4 Multikulturní výchova (MKV)

P 4. 1

Kulturní diference

Pčj 4. roč. Z 9.9

Ov 12.4; 12.10 Hv 1.–4. roč. Vv 1–4. roč. Pčj 4. roč. P 4. 2

Lidské vztahy

Čj 1.31; 1.39 Z 9.9 Ov 12.5

P 4. 3

Etnický původ Bi 8.19 Z 9.5; 9.6 D 11.2

P5 Environmentální výchova (EV)

P 6 Mediální výchova (MDV)

P 4. 4

Multikulturalita

P 4. 5 P 5. 1

Principy sociálního smíru a solidarity Ekosystémy

P 5. 2

Základní podmínky ţivota

P 5. 3

Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

P 5. 4

Vztah člověka k prostředí

P 6. 1

Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení

P 6. 2

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních

P 6. 3 P 6. 4

11

Čj 1.52 Z 9.5; 9. 6, 9. 9 Hv 1.–4. roč. Vv 1.–4. roč. Ov 12. 5 Ch 7.3; 7.14 Bi 8.19 Z 9.10 Ch 7.3 Bi 8.19 D 11.3 CvCh 18.7 F 6.14; 6.16 Ch 7.3; 7. 5, 7.9–7.12 Bi 8.19 Z 9.5; 9.6; 9.10 CvCh 18.4; 18.6; 18.7 Ch 7.3; 7.8; 7.10; 7. 14 Bi 8.19 Z 9.10 CvCh 18.1; 18.4; 18.6; 18.7 Čj 1.26; 1.43; 1.45; 1.52 Ov 12.9 Pčj 4. roč. Čj 1.43 Pčj 4. roč. Čj 1.14; 1.24; 1.36; 1.43 Čj 1.34


P 6. 5

sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

P 6. 6

Tvorba mediálního sdělení

P 6. 7

Práce v mediálním týmu

12

Čj 1.42; 1.43; 1.57 Ov 12.4, 12.10 Pčj 4. roč. Čj 1.24; 1.43 Pčj 4. roč. Čj 1.8 Pčj 4. roč.


4.

Český jazyk a literatura

I.

II.

III.

IV.

celkem

4

4

4

4

16

3

3

14

3

3

6

1. cizí jazyk

2)

4

4

2. cizí jazyk

2)

*

*

Matematika

1)

5

5

4

4

18

2

2

2

2

8

2

2

2

6

Fyzika Chemie

*

Biologie

2

2

2

Zeměpis

2

2

2

1

7

Dějepis

2

2

2

2

8

Občanská výchova

1

1

1

2

5

*

*

2

1

3

Výtvarná výchova

2

2

1

1

6

Hudební výchova

1

1

1

1

4

3

2

2

2

9

1

1

2

4

30

32

32

122

Informatika

2)

Tělesná výchova

3)

Volitelný předmět celkem

Volitelný předmět:

Poznámky:

1)

UČEBNÍ PLÁN

1) 2) 3)

* 28

2

8

2. ročník:

jeden předmět z nabídky:

Cvičení z fyziky Cvičení z biologie

3. ročník:

jeden předmět z nabídky, pokud nebyl vybrán ve druhém ročníku: Cvičení z fyziky Cvičení z biologie Cvičení z chemie

4. ročník:

dva předměty z nabídky:

Přehled českého jazyka Přehled základů matematiky Přírodovědné cvičení-projekt

jedna hodina týdně je dělena na poloviny všechny hodiny jsou děleny na poloviny třídy 1. a 2. ročníku jsou děleny na tři skupiny, třídy 3. a 4. ročníku jsou děleny na tři skupiny 13


5.

UČEBNÍ OSNOVY

Vyučovací předměty jsou očíslovány podle následujícího klíče a kaţdému z nich je přiřazena zkratka předmětu.

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11 5.12 5.13 5.14 5.15 5.16 5.17 5.18 5.19 5.20 5.21 5.22

Český jazyk a literatura Anglický jazyk Francouzský jazyk Německý jazyk Matematika Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Informatika a výpočetní technika Dějepis Občanská výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Cvičení z biologie Cvičení z fyziky Cvičení z chemie Přehled českého jazyka Přehled základní matematiky Přírodovědné cvičení Integrované předměty

Čj Aj Fj Nj M F Ch Bi Z Ivt D Ov Hv Vv Tv CvBi CvF CvCh Pčj Pzm Pcv

Učební osnovy jsou zpracovány formou tabulek. Ve většině případů je ve sloupci Téma uvedena dvojice čísel oddělených tečkou. První číslo je číslo předmětu, druhé představuje pořadové číslo tématu daného předmětu. Tato dvojice čísel se objevuje i v kapitole 3.7 Začlenění průřezových témat. Odkazuje zde na dané téma uvedeného předmětu, který začleňuje tematický okruh průřezového tématu. Ve sloupci Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, poznámky jsou uvedeny:  vazby mezi předměty (mezipředmětové vztahy – MV) – pouţitím zkratek předmětů, se kterými mají výstupy či učivo v daném řádku tabulky souvislost,  odkazy na průřezová témata (OSV, VDO, VMEGS, MKV, EV, MDV),  odkazy na integrované vzdělávací obory (),  organizační či obsahové poznámky.

14


15

Učební osnovy 5.1

Český jazyk Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 4

2. 4

3. 4

4. 4

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnost a sociální výchova RVP ZV, Mediální výchova RVP ZV, Multikulturní výchova RVP ZV, Mediální výchova RVP ZV a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP ZV. Na předmět navazuje volitelný předmět Přehled českého jazyka (pro 4. ročník studia). Výuka je rozdělena na jazykovou výchovu, slohovou výchovu a literární výchovu. Ve všech sloţkách předmětu se ţák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka, předmět se stává prostředkem esteticko-výchovného působení. V jazykové a komunikační výchově je ţák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstiţně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku. Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí estetickovýchovnou. Ţák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, oceňoval a chránil naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu ţáka a celkově rozvíjí jeho duchovní ţivot. Výchovné a vzdělávací strategie - Učitel vybírá a předkládá ţákům vhodné texty, tím je motivuje k četbě a k následné analýze a společné diskusi – kompetence k učení, sociální a personální, komunikativní. - Učitel zapojuje ţáky do předmětových soutěţí a olympiád, tím je motivuje k hlubšímu studiu jazyka – kompetence k učení, kompetence komunikativní. - Učitel zadává referáty, mluvní cvičení a slohové práce – tím vede ţáky, aby vyslovovali svůj názor, obhajovali jej, podpořili logickými argumenty, aby spolupracovali s ostatními spoluţáky při rozvoji diskuse a tolerovali vzájemně své názory – kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské. - Učitel organizuje pro ţáky návštěvy filmových a divadelních představení, výstav, exkurze, rozvíjí tím estetické cítění a vytváří prostor pro diskusi – kompetence sociální a personální, komunikativní, občanské. - Učitel organizuje práci ţáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, občanské. - Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice a kulturní dědictví) – kompetence občanské, kompetence k učení.

16

Učební osnovy 5.1

Český jazyk

17

Učební osnovy 5.1

Český jazyk

ROČ.


TÉMA

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY

UČIVO

ţák: 1.

1.1 OBECNÉ

VÝKLADY O ČESKÉM JAZYCE

1.2 ZVUKOVÁ

STRÁNKA

JAZYKA

1.3 STAVBA SLOVA PRAVOPIS

1.4 TVAROSLOVÍ

A

 rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu  seznamuje se s jazykovou normou  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami  v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický

 správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov  v písemném projevu částečně zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický ve větě jednoduché a v méně sloţitých souvětích

                        

18

jazyk a jeho útvary jazykověda a její sloţky jazykové příručky hláskosloví spisovná výslovnost slovní přízvuk zvuková stránka věty slovotvorný základ, přípona, předpona slova příbuzná stavba slova střídání hlásek při odvozování skupiny hlásek při odvozování zdvojené souhlásky skupiny bě-bje, vě-vje, pě, mě-mně předpony s-/se-, z-/ze-, vz-/vze-, předloţky s/se, z/ze, i/y po obojetných souhláskách druhy slov podstatná jména a) druhy podstatných jmen b) procvičování tvarů a pravopisu podstatných jmen podle vzorů c) skloňování vlastních jmen osobních a místních přídavná jména a) druhy přídavných jmen b) skloňování c) stupňování zájmena

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, POZNÁMKY

OSV-Komunikace

OSV-Sebepoznání a sebepojetí

OSV – Kreativita, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Učební osnovy 5.1

Český jazyk

2.


1.5 Skladba

 aplikuje základní zásady výstavby věty  rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí  je schopen rozebrat jednoduché věty po stránce syntaktické

1.6 TVAROSLOVÍ

 správně třídí slovní druhy  tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci

1.7 PRAVOPIS

 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický

1.8 SKLADBA

 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí  rozlišuje některé druhy vět v souvětí, vhodně je vyuţívá při dané komunikační situaci  v písemném projevu částečně zvládá pravopis syntaktický v méně sloţitých souvětích

 a) druhy zájmen  b) skloňování zájmen já, ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj  číslovky  a) druhy číslovek  b) uţívání a skloňování  slovesa  základní větné členy  shoda přísudku s podmětem  shoda přísudku s několikanásobným podmětem  rozvíjející větné členy  předmět  příslovečné určení  přívlastek  věta jednoduchá a souvětí  přímá řeč  Podstatná jména  odchylné tvary jmen označujících části těla  Přídavná jména  Zájmena  skloňování a uţívání vztaţných zájmen  Slovesa - slovesný rod  Neohebné slovní druhy  Procvičování pravopisu  předpony, předloţky  koncovky i/y u podstatných a přídavných  Stavba větná  věty jednočlenné a dvojčlenné  větné ekvivalenty  Větné členy  Druhy vedlejších vět  Souvětí podřadné

19

OSV – Kreativita, Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MDV-Práce v mediálním týmu

Učební osnovy 5.1

Český jazyk 1.9 VÝZNAM SLOV

1.10 SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV

3.

1.11 OBECNÉ VÝKLADY O ČESKÉM JAZYCE

1.12 NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ

1.13 TVAROSLOVÍ

1.14 SKLADBA


 tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu a se Slovníkem spisovné češtiny i dalšími příručkami  rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu a se Slovníkem spisovné češtiny i dalšími slovníky a příručkami  správně třídí druhy slov, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci  rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní její uţití  rozlišuje jednotlivé jazykové disciplíny  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky  rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpozná přenesená pojmenování  správně třídí slovní druhy a druhy slov, tvoří spisovné tvary slov a uţívá je ve vhodné komunikační situaci  zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

 v písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v méně sloţitých souvětích  rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je vyuţívá při různých komunikačních situacích  vyuţívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových

     

Větné členy Slovo, věcný význam slov, sousloví, rčení Slova jednoznačná a mnohoznačná Synonyma Odborné názvy Slovní zásoba a způsoby jejího obohacování

OSV – Kreativita

OSV – Kreativita., Komunikace

 Útvary českého jazyka  Čeština jako jeden ze slovanských jazyků

VMEGS-Jsme Evropané

 Slovní zásoba a tvoření slov  Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis

OSV - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

         

20

Skloňování obecných jmen přejatých Skloňování cizích vlastních jmen Slovesný vid, slovesa dokonavá a nedokonavá Tvoření slovesných tvarů z kmene přítomného a minulého Přehled slovesných vzorů a výcvik v uţívání spisovných tvarů Vyuţití různých slovesných tvarů Zápor Významový poměr mezi jednotlivými sloţkami v několikanásobném větném členu Větné členy v přístavkovém vztahu Souvětí podřadné

MDV-Stavba mediálního sdělení

Učební osnovy 5.1

Český jazyk


projevů

4.

1.15 OBECNÉ VÝKLADY

O

ČESKÉM JAZYCE

1.16 ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA

1.17 TVOŘENÍ SLOV

1.18 VÝZNAM SLOVA

1.19 TVAROSLOVÍ

1.20 SKLADBA

 rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich uţití  v textu rozlišuje základní znaky různých období a vývoje češtiny  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami  v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický  rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech  správně třídí druhy slov, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci  správně třídí druhy slov a slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich pouţívá ve vhodné komunikační situaci  v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický  rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí  v písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v méně sloţitých souvětích  rozlišuje druhy vět a větné ekvivalenty a vhodně je vyuţívá při různých komunikačních situacích

     

Souřadně spojené věty vedlejší Souvětí souřadné Významový poměr mezi větami hlavními Jazyky slovanské Vývoj českého jazyka Útvary českého jazyka

   

Hláskosloví Spisovná výslovnost Zvuková stránka věty Psaní a výslovnost slov přejatých

VMEGS-Evropa a svět nás zajímá

 Stavba slova a tvoření slov  Pravopis související se stavbou slova a s tvořením slov

OSV –Kreativita

    

OSV –Komunikace

Slova jednoznačná a mnohoznačná Synonyma, antonyma, homonyma Odborné názvy Ohebné a neohebné slovní druhy Přechodníky

 Samostatný větný člen, osamostatněný větný člen, elipsa  Souvětí souřadné a podřadné  Hlavní zásady českého slovosledu

21

OSV – Kreativita

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-sloh ROČ.


TÉMA


UČIVO

ţák: 1.

1.21 PROJEVY MLUVENÉ

1.22 VYPRAVOVÁNÍ

1.23 POPIS

1.24 ADMINISTRATIVNÍ

A

 dorozumívá se kultivovaně, výstiţně  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky  vyuţívá zásad komunikace pravidel dialogu  vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči  uplatňuje své názory a osobní postoj  rozlišuje jednoduché případy manipulativní komunikace  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky  odliší přímou a nepřímou řeč  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel  v mluveném projevu uţívá verbálních i nonverbálních prostředků řeči  učí se správnému písemnému projevu a tvořivé práci s textem  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru mluvčího  vyuţívá svých dosavadních poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu  reprodukuje náleţitě věcný text  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky  učí se správnému písemnému projevu a tvořivé práci s textem  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně

 zásady dorozumívání, oslovení  mluvní cvičení připravené (realizované v průběhu celého roku) 


MV- Ov OSV-Mezilidské vztahy OSV-Komunikace MV-Hv (Hlasová hygiena)

 vypravování v běţné komunikaci (ve stylu prostě sdělovacím) 

MV-Ov OSV-Mezilidské vztahy OSV- Kreativita MV-ČJLit – báje, pohádky, pověsti

 popis statický (předmět, osoba)  popis dynamický (děje, pracovního postupu)

MV-F, Ch, Bi – popis pokusu MV-Ov – naše škola, obec, vlast

 zpráva

MV -Ov – kulturní ţivot

22

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-sloh PUBLICISTICKÉ ÚTVARY

1.25 DOPIS

1.26 PRÁCE S UČEBNÍM TEXTEM

2.

1.27 VYPRAVOVÁNÍ

1.28 POPIS


 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru mluvčího  odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení  vyhledává klíčová slova v textu, pokouší se formulovat hlavní myšlenky textu  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu  odliší spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky  zachycuje nejdůleţitější a nejzajímavější myšlenky daného textu  výstiţně a přehledně zpracovává text  vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří osnovu, výpisky nebo výtah z přečteného textu  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytváří koherentní text s dodrţováním mezivětného navazování  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně vyuţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru  vyuţívá poznatky o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu

 rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení  popíše dílo, pracovní postup  charakterizuje známou osobu

 oznámení  inzerát  objednávka

MDV-Stavba mediálních sdělení

 dopis osobní (soukromý)  dopis úřední  telegram

MV-Ov OSV-Mezilidské vztahy (mezilidská komunikace) OSV-Komunikace

 osnova  výpisky  výtah

MDV-Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

 Ústní a písemné vypravování (rozvíjení zápletky)

MV-Čjl

 Popis  uměleckých děl  pracovních postupů  charakteristika

23

MDV-Tvorba mediálních sdělení

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-sloh

1.29 ÚTVARY ADMINISTRATIVNÍ 1.30 ŢIVOTOPIS

1.31 PROJEVY MLUVENÉ

2.

3.

1.32 VYPRAVOVÁNÍ


 napíše ţádost a pozvánku dle předlohy    

seznámí se sl. útvarem ţivotopis čte s porozuměním dorozumívá se kultivovaně, výstiţně odlišuje spisovný a nespisovný projev vhodně vyuţívá spisovné jazykové prostředky  vyuţívá zásad komunikace a pravidel v dialogu  vhodně vyuţívá verbální a nonverbální prostředky řeči  uplatňuje své názory a osobní postoj  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytváří koherentní text s dodrţováním mezivětného navazování  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně vyuţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru  vyuţívá poznatky o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu

 Ţádost  Pozvánka  Ţivotopis

OSV –Sebepoznání a sebepojetí

 Mluvené projevy  zásady dorozumívání  řečový výcvik  verbální a neverbální prostředky

OSV – Komunikace MKV – Lidské vztahy

 Ústní a písemné vypravování (rozvíjení zápletky)

MV-Čjl OSV- Kreativita, Mezilidské vztahy, Poznávání lidí

1.33 MLUVENÉ PROJEVY

 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky  vhodně uţívá verbálních i nonverbálních prostředků  uplatňuje své názory a osobní postoj

 Zásady dorozumívání  Řečnická cvičení

MV-Ov – osobnost, mezilidské vztahy MV-Hv – hlasová hygiena

1.34 CHARAKTERIS-

 odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel,

 Charakteristika literárních postav

MV-Ov – mezilidské vztahy MDV – Vnímání autora mediálních sdělení (výrazné osobnosti)

TIKA

24

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-sloh


vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů  vyuţívá znalosti z literární teorie 1.35 POPIS

1.36 PRÁCE S TEXTEM

1.37 ÚVAHA

4.

1.38 MLUVENÉ PROJEVY

1.39 VYPRAVOVÁNÍ

 rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr autora  odlišuje spisovný a nespisovný projev  zachycuje nejdůleţitější a nejzajímavější myšlenky daného textu  rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr autora  vyuţívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří stručné otázky a poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát  Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení  uplatňuje své názory a osobní postoj  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči  uplatňuje své názory a osobní postoj  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými

MV - Čjl – autoři a jejich hrdinové

 Subjektivně zabarvený popis - líčení

MV-Vv – vnímání uměleckého díla

   

MDV-Stavba mediálního sdělení

Osnova Výpisky Výtah Referát

 Úvahové postupy  Uplatnění úvahy v různých stylech

OSV- Kreativita, Mezilidské vztahy, Hodnoty, postoje, praktická etika

 Řečnická cvičení  Zásady dorozumívání

MV-Ov – vztahy mezi lidmi, komunikace MV-Hv – hlasová hygiena

 Vypravování ve stylu prostě sdělovacím

MV-Vv – ilustrace literárního

25

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-sloh

1.40 POPIS A CHARAKTERISTIKA

1.41 ADMINISTRATIVNÍ STYL

1.42 PROSLOV A DISKUSE

1.43 PUBLICISTICKÉ ÚTVARY


prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu  vyuţívá poznatků z literární teorie  vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  vyuţívá své znalosti z literární teorie  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemného projevu  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru  v mluveném připravovaném i improvizovaném projevu vhodně uţívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči  zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá zásad komunikace a pravidel dialogu  rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů  rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj  odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji.

 Vypravování v umělecké oblasti

díla OSV- Kreativita MKV-Lidské vztahy

    

MV-Vv – vnímání uměleckého díla

Popis předmětu Popis děje (vč. pracovního postupu) Vyuţití v uměleckém stylu Ţivotopis Tiskopisy

 Proslov  Diskuse

MDV-Fungování a vliv médií ve společnosti OSV –Komunikace

 Zpravodajské útvary  Úvahové útvary  Přechodné útvary – reportáţ, fejeton

MDV-Stavba mediálních sdělení, Tvorba mediálního sdělení, Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, Fungování a vliv médií ve společnosti

26

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-literární výchova ROČ.

TÉMA


UČIVO


ţák: 1.

1.44 Městská a školní knihovna

 seznámení s knihovnou a způsobem půjčování

 vyhledávání informací v různých typech katalogů, v knihovnách i v dalších informačních zdrojích  rozlišuje různé druhy komunikačních situací, mluvené i psané

1.45 Komunikace v ţivotě a literatuře

 různé druhy komunikace (písemná, ústní i formální, neformální, dopis, telefon apod., oslovení)

1.46 Úvod do světa literatury

 literatura věcná a umělecká

 rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty

1.47 Lidová slovesnost

 texty lidové slovesnosti a inspirace lidovou slovesností ve tvorbě autorů

1.48 Základní seznámení s literárními druhy (ţánry)

     

1.49 Vánoce v kultuře

a) POEZIE ţánry lyrické v proměnách času a předst. verš, sloka (personifikace, přirovnání) nonsens b) PRÓZA ţánry epické, hlavně pohádka, popis, vyprávění, pověst, báje, bajka aj. – dramatizace  příběhy dobrodruţné, zvířecí, humorné  hrdina (liter.)  lyrické a epické texty k tématu

 uceleně reprodukuje přečtený text  vlastními slovy interpretuje smysl díla  formuluje (ústně i písemně) dojmy z četby a názory  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literatuře, případně filmu atd.  rozlišuje základní literární druhy (ţánry), porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výraz.předst.  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu  vyjádří pocity  popis, vypravování, dramatizace

1.50 Svět lidí a svět zvířat 1.51 Dobrodruţství

 lyrické a epické texty k tématu  epické texty k tématu

      

27

formuluje své dojmy uceleně reprodukuje tvoří vlastní text rozlišuje základní druhy (ţánry) porovnává různá ztvárnění


MV-IVT-informační a komunikační technologie, internet MV-Čjsloh (dopis) OSV-komunikace MDV-Kritické čtení a vnímání med. sdělení MV-Čjsloh – popis pracovních postupů, popis osoby, vypravování, výklad MV-Hv, Vv, Ov–umění a literatura

MV-Čjsloh

MV-D, Hv, Vv, Ov OSV-Mezilidské vztahy, Hodnoty, postoje, praktická etika MV-Ov, Hv, Vv MV-Ov, D

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-literární výchova 2.


1.52 OBRAZY Z HISTORIE

 rozpozná některé ze základních literárních druhů a ţánrů  formuluje vlastní názory na přečtený text  dokáţe reprodukovat stručně obsah ukázky

 Význam literatury v minulosti a současnosti  Práce s uměleckým textem  Nejstarší literární ţánry:  eposy  báje  pověsti  pohádky

1.53 SVĚT FANTAZIE

     

zvládá dramatizaci jednoduchého textu přednáší zpaměti literární texty přiměřené věku obohacuje si vlastní jazykovou kulturu uvádí příklady z vlastní četby jednoduše popisuje strukturu lit.díla rozpozná některé ze zákl. literárních druhů a ţánrů

 Práce s uměleckým textem  Způsoby interpretace literárního díla  dramatizace, recitace  Tematická vrstva díla  námět  téma hlavní a vedlejší  epizody  motivy

1.54 SVĚT LIDSK7CH VZTAHŮ

    

porovnává ztvárnění téhoţ tématu u různých autorů uceleně reprodukuje přečtený text vlastními slovy interpretuje smysl díla uvádí příklady z vlastní četby rozpozná některé ze základních literárních druhů a ţánrů

1.55 SVĚT HUMORU

 formuluje názory na přečtenou ukázku  tvoří vlastní literární text  rozpozná některé ze základních druhů a ţánrů, uvede jejich výrazné znaky

 Práce s uměleckým textem  Tematická vrstva  charakteristika přímá, nepřímá  Literární druhy  lyrika (poezie lyrická)  Kompoziční vrstva poezie  rým, verš, sloka  Jazyk poezie  metafora  Literární druhy  próza pro mládeţ  Literární druhy  humoristická próza  Literární druhy  epika (poezie epická)

28

MV-D, Ov (v celém literárním učivu) MDV-Kritické čtení a vnímánímed. sdělení MKV-Multikulturalita VDO-Občanská společnost a škola, Občan, občanská společnost a stát MV-Čj sloh

MV-Čj–význam slov MV-Vv OSV –Mezilidské vztahy

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-literární výchova  orientuje se v literárním textu, vyhledá hlavní myšlenku

3.

1.56 Od bájí a mýtů k moderní literatuře

 uvádí základní literární směry a jejich významné představitele  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém a filmovém zpracování  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby  rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty  rozlišuje základní literární druhy a ţánry  vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně a v dalších informačních zdrojích

1.57 Smutek a humor v literatuře

 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloţí argumenty  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém a filmovém zpracování  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby  tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie  uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

1.58 Chvála jazyka

4.

1.59 Poezie a písňový text


 Literární ţánry  anekdota  Literární prostředky  pointa  Stylové rozvrstvení jazykových prostředků  bible  řecká a římská literatura – kolébka kultury  starší česká lyrika, legenda  lidová slovesnost  středověká a renesanční literatura – inspirace pro moderní autory  klasicismus – řád a rozum, bajka  romantismus – romantický hrdina, kontrast, zvukomalba, oxymóron  balada  realistické prvky v literatuře, epigram, satira, ironie, romance, sociální poezie  moderní literatura, písničkáři  slovní a situační humor  alegorie  sci-fi, popularizace všdeckých poznatků  filmový scénář

MV-D, Vv, Hv–umělecké směry MV-Čjsloh VMEGS-Evropa a svět nás zajímá

MDV– Fungování a vliv médií ve společnosti OSV –Kreativita

 umění překladu  grafická podoba básně

OSV –Kreativita

 Divadla malých forem  Sociální balada, villonská balada, anafora, epifora  Blues  Volný verš, ilustrace k básnickým sbírkám  Haiku  Libozvuk, nelibozvuk  J. Seifert

OSV -Kreativita

29

Učební osnovy 5.1

Český jazyk-literární výchova

1.60 Rodiče a děti

1.61 Velcí vypravěči

 rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování  vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně a v dalších informačních zdrojích  uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  rozlišuje základní literární druhy a ţánry  porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování  vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích


   

Moderní pohádka Parodie, groteska Literární typ Fejeton

    

Román, novela Nobelova cena za literaturu Groteskní utopie Autobiografická próza Detektivka

30

OSV –Sebepoznání a sebepojetí, Mezilidské vztahy

VMEGS-Objevujeme Evropu a svět OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika


31

Učební osnovy 5.2

Anglický jazyk Gymnázium, Mikulov, Komenského 7

Charakteristika vyučovacího předmětu

„You persuade a man only insofar as you talk his language by speech, gesture, tonality, image, attitude, idea, identifying your ways with his.“ KENNETH BURKE

Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 4

2. 4

3. 3

4. 3

V předmětu se realizuje obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk RVP ZV. Vzdělání směřuje od oproštění se špatných návyků a nesprávné výslovnosti z některých ZŠ a získání skutečné úrovně A1 po získání dovedností na úrovni A2 podle Společné referenční úrovně. Realizují se tematické okruhy průřezových témat : OSV Osobnostní a sociální výchova (komunikace, poznávání lidí) VMEGS Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (Evropa a svět nás zajímá) MKV Multikulturní výchova (kulturní diference) Ve všech ročnících se třída dělí na skupiny s hodinovou dotací uvedenou v tabulce nahoře. Výuka probíhá v jazykových učebnách. Předmět je prvním povinným cizím jazykem a jeho plán je sestaven tak, aby ţák získal dobré základy dovedností pro zvládnutí maturitní zkoušky na vyšším stupni gymnázia. Výstupy byly stanoveny na základě evropského referenčního rámce a deskriptorů pro příslušnou úroveň (RVP ZV a RVP GV). Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel aktivuje studenty k jednoduchým úkolům – doplňování, vyhledávání ve slovníku, práce s textem i k samostatným tvořivým úkolům – projekty odpovídající úrovni znalosti ţáků, referáty. Ţák má prostor ke sledování vlastního pokroku z výsledků srovnávacích testů i porovnáním úrovně a rozsahu svých znalostí při vytváření projektů a referátů a schopnosti komunikovat na obecná témata Kompetence k řešení problémů Učitel vede ţáky k porovnávání a odvozování na základě dosud osvojené gramatiky a slovní zásoby, k vyhledávání souvislostí při výuce reálií, k vyhledávání informací a jejich ověřování pomocí časopisů, slovníků a internetu. Ţáci jsou stimulováni k aplikaci svých znalostí z jiných předmětů. Kompetence komunikativní a pracovní Ţák dostává dostatek příleţitostí k mluvenému projevu: odpovědím na otázky v cizím jazyce, reprodukci, vyjádření vlastního názoru či prezentaci cizího názoru při hraní rolí, dialogu ve dvojicích i ve skupinách. Učitel povzbuzuje a vede ţáky ke komunikaci s rodilými mluvčími, k četbě i k poslechu. Kompetence sociální a personální Při výuce reálií anglicky hovořících zemí upevňuje učitel příslušnost k evropskému a světovému společenství i národní identitu. Ţák dostává příleţitost k vyjádření stanoviska a jeho obhájení. 32

Učební osnovy 5.2

Anglický jazyk Gymnázium, Mikulov, Komenského 7

Kompetence občanské Jsou rozvíjeny na modelových situacích, při zpracování autentických materiálů o svém městě či vesnici, o naší republice, případně při diskusích o vlastních zkušenostech z cestování.

33

Učební osnovy 5.2

Anglický jazyk



ROČ.

UČIVO

ţák: 1.

2.

 Porozumění a poslech  rozumí jednoduchým pokynům a větám  čte foneticky správně jednoduchý text  rozumí obsahu a smyslu jednoduchých textů – i s vyuţitím vizuální podpory  Ústní a písemný projev  adekvátně reaguje na jednoduché pokyny  uţívá slovní zásobu z okruhů rodina, škola, místo, kde ţije

 Porozumění a poslech  reaguje na podněty z běţných komunikačních situací  pochopí smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace  rozumí jednoduchým instrukcím týkajících se výuky  čte nahlas, plynule jednoduchý text obsahující známou slovní zásobu  odpoví na otázku související s textem  vyuţívá abecední slovník  Ústní a písemný projev  Vytvoří jednoduchou větu a obmění ji  Dbá na gramatickou správnost  Odpoví na otázku týkající se známých jevů a skutečností  Zapojí se jednoduchého rozhovoru na předem známé téma  Dbá na písemnou správnost  Napíše krátký souvislý text  Interaktivní řečové dovednosti  Reaguje na pokyny učitele  Konverzuje na probrané téma

 Jazykové prostředky  zvuková stránka jazyka  abeceda, fonetická transkripce  psaná podoba slova  Gramatika  podstatná jména a členy  základní slovesné časy (otázka, zápor)  pořádek slov ve větě  Tematické okruhy  1. rodina  2. škola  3. místo, kde ţije  4. komunikační situace  - pozdrav  - rozloučení  - poděkování  Jazykové prostředky  fonetika  sloţitější hlásky a hláskové skupiny


OSV – Komunikace, Sebepoznání a sebepojetí, Poznávání lidí VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

OSV – Komunikace, Poznávání lidí

 Pravopis  sloţitější pravopisné jevy  Gramatika  podstatná jména a členy  předloţky  jednoduché časy  otázka, zápor  pořádek slov ve větě jednoduché  ukazovací zájmena  přídavná jména, stupňování  Slohové útvary  popis  jednoduchý dopis

34

VMEGS-Evropa a svět nás zajímá

Učební osnovy 5.2

Anglický jazyk

3.

 Porozumění a poslech  Čte nahlas, plynule a foneticky správně texty z učebnice  Rozumí jednoduchému textu  Vyhledá poţadovanou informaci, výraz nebo frázi z textu přiměřené obtíţnosti  Pracuje samostatně s dvojjazyčným slovníkem  Odvodí pravděpodobný význam slova  Rozumí známým výrazům a větám v rámci osvojených témat  Rozumí jednoduché a zřetelné promluvě  Vyhledá informaci z jednoduchého a zřetelného sdělení  Ústní a písemný projev  Vytvoří jednoducho větu a obmění ji  Formuluje otázky v rozsahu probraných tématických okruhů  Vyţádá si opakování výroku  Vytvoří přiměřeně dlouhou zprávu nebo dopis  Dbá na písemnou správnost  Interaktivní řečové dovednosti  Správně reaguje na pokyny učitele  Konverzuje na probraná témata

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  krátké vyprávění  Témata  rodina, přátelé  škola, ve třídě  volný čas, záliby  bydlení, dům, kde ţiji  Jazykové prostředky  Upevnění výslovnosti  Intonace v základních druzích vět  Přízvuk  Pravopis  Písemná správnost projevu  Gramatika  jednoduché a průběhové formy přítomného a minulého času  vyjadřování budoucnosti  podstatná jména a členy  předpřítomný čas  některá modální slovesa, otázka zápor  Slohové útvary :  dopis  vyprávění  popis  Témata  rodina,  škola,  zájmy  město, orientace ve městě  nákupy,  příroda,  cizí země  Komunikační situace a funkce  vyjadřování souhlasu a nesouhlasu

35

Učební osnovy 5.2

Anglický jazyk 4.


 Porozumění a poslech  běţně rozumí známým výrazům a větám se vztahem k osvojovaným tématům  rozumí zřetelně promluvě  odvodí význam méně známých slov z kontextu  rozumí instrukcím a poţadavkům týkajících se organizace výuky  aktivně uţívá dvojjazyčný slovník  čte foneticky správně přiměřeně náročný text  rozumí obsahu textů v učebnici  přečte i text týkající se tématu, které mu není předem známo  v textu vyhledá informaci a dále s ní pracuje  čte jednoduchý text v časopise  přečte adaptované dílo z literatury (přiměřená náročnost)



 Ústní a písemný projev  aktivně pouţívá slovní zásobu týkající se probíraných tematických okruhů  vytvoří jednoduché sdělení týkající se probíraných tematických okruhů  reprodukuje jednoduchý text  zapojí se do konverzace na známé téma  dbá na jazykovou správnost  napíše krátký dopis  napíše krátké vyprávění  vytvoří jednoduchý popis







36

 prosba, omluva, nabídnutí pomoci, radost, lítost Jazykové prostředky  fonetika  základní druhy intonace  přízvuk Pravopis, gramatika  podstatná jména a členy  přídavná jména a příslovce  přítomné časy  minulé časy  rozdíly mezi prostou a průběţnou formou  předpřítomný čas  vyjadřování budoucnosti  modální slovesa  rod činný a trpný  pořádek slov ve větě  základní předloţkové vazby Slohové útvary  rodina a přátelé  škola  místo, kde ţije  bydlení  volný čas  jídlo  oblékání  nákupy  počasí Komunikační situace  pozdrav  rozloučení se  poděkování  omluva  prosba a ţádost  souhlas, nesouhlas  vyjádření názoru

OSV – sebepoznání a sebepojetí OSV – komunikace OSV – kooperace a kompetice VMEGS – objevujeme Evropu a svět


37

Učební osnovy 5.3

Francouzský jazyk Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. -

3. 3

4. 3

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnost a sociální výchova RVP ZV, Multikulturní výchova RVP ZV, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP ZV. Ţák si volí z nabídky tří cizích jazyků pro studium od 3. ročníku. Ve třech hodinách výuky týdně se třída dělí na skupiny. Maturitní zkoušku lze skládat v profilové části. Výuka je zaměřena na rozvoj jazykových schopností a jejich postupné rozšiřování. Jejich stanovení je zakotveno v RVP ZV. Náplň učiva zahrnuje tematické okruhy z reálií Francie a frankofonních zemí, z historie, z okruhů blízkých studentovi. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

Učitel vede ţáky ke kultivovanému a správnému vyjadřování ve shodě se současnými normami – kompetence k učení, ke komunikaci. Učitel vybírá vhodné texty, kterými motivuje ţáky postupně k četbě originálních literárních textů – kompetence k učení, ke komunikaci. Učitel zadává samostatné tvořivé úkoly, samostatné jazykové projevy, jak jsou koncipovány v jazykových příručkách – kompetence k řešení úkolů, kompetence komunikativní a sociální. Učitel vede ţáky k práci se slovníky a jazykovými příručkami, s internetem a médii – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel organizuje práci ve skupinách – kompetence sociální a personální. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice, kulturní dědictví – srovnání) – kompetence k učení, občanské.

37

Učební osnovy 5.3

Francouzský jazyk



ROČ.

UČIVO

ţák: 3.

4.

 Porozumění a poslech  rozumí jednoduchým pokynům a větám  Čtení  rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova  čte foneticky správně jednoduchý text  rozumí obsahu a smyslu jednoduchých matriálů (i s vyuţitím vizuální podpory)  vyuţívá abecední slovník v učebnici  Mluvení  adekvátně reaguje na jednoduché pokyny a věty  pouţívá slovní zásobu z probíraných okruhů  Psaní  osvojí si základní aspekty písemné podoby jazyka

 Porozumění a poslech  reaguje na podněty z oblasti běţných komunikačních situací  pochopí smysl jednoduché, pomalé, pečlivě vyslovované konverzace  rozumí jednoduchým instrukcím týkajícím se organizace výuky  rozumí známým slovům i jednoduchým větám se vztahem k osvojovanému tématu  Čtení  čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduchý text obsahující známou slovní zásobu  v jednoduchém textu vyhledá informaci  odpoví na otázku související s textem  vyuţívá abecední slovníky v učebnici

 Fonetika  abeceda  fonetická transkripce  zvuková podoba slova a její zvláštnosti  Pravopis  základní rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou slova  Gramatika  podstatná jména a členy  jednoduché slovesné časy  sl. avoir, etre  otázka a zápor  věta jednoduchá, pořádek slov  Tematické okruhy  kde bydlím  já a moje rodina  škola  Komunikace  pozdrav  rozloučení  poděkování  Fonetika  sloţitější hlásky a hláskové skupiny  Pravopis  sloţitější pravopisné jevy  Gramatika  podstatná jména a členy  pravidelné slovesné tvary  passé composé  vyjádření budoucnosti  otázka a zápor  věta jednoduchá, pořádek slov  Tematické okruhy

38


MV-Ov – osobnost, mezilidské vztahy MV -Vv moje rodina

OSV-Komunikace

Učební osnovy 5.3

Francouzský jazyk  Mluvení  tvoří a obměňuje jednoduché věty  dbá na gramatickou správnost  odpoví na otázku týkající se známých jevů a skutečností  zapojí se do jednoduchého rozhovoru na předem dané téma  vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku  Psaní  osvojí si základní aspekty písemné podoby jazyka  tvoří a obměňuje jednoduché věty  dbá na gramatickou správnost  napíše krátký souvislý text

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  rodina  škola  volný čas, záliby  Komunikace  omluva, reakce na ni  ţádost o informaci  jednoduché sdělení, dopis kamarádovi  prosba

39

OSV – Komunikace VMEGS – Jsme Evropané

Gymnázium, Mikulov, Komenského

40

Učební osnovy 5.4

Německý jazyk Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace -

1. -

2. -

3. 3

4. 3

realizuje se jako Další cizí jazyk ţák si volí německý jazyk pro studium od třetího ročníku, změna v průběhu studia není moţná hodinová dotace je 3 hodiny týdně třída se ve všech hodinách dělí na skupiny výuka v jednotlivých ročnících je zaměřena na rozvoj všech jednotlivých jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování Průřezová témata:

Realizují se průběţně v jednotlivých tematických okruzích. Realizovaná témata jsou: Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchovné a vzdělávací strategie: -

-

vést ţáky k potřebě rozvíjet své jazykové schopnosti (kompetence k učení) vést ţáky k četbě v cizím jazyce – články, časopisy, později beletrie (kompetence k učení) zadávat ţákům samostatné tvořivé úkoly, zpočátku podle jazykových učebnic, později rozvíjet produktivní řečové dovednosti v jednotlivých slohových útvarech – dopisy, e-maily, odpovědi na inzeráty (kompetence k učení) vést ţáky k práci se slovníky, s internetem a médii (kompetence komunikativní a kompetence k řešení problémů)

41

Učební osnovy 5.4

Německý jazyk

ROČ.



UČIVO

ţák:


3.

      

rozumí jednoduchým pokynům a větám umí si představit, počítat, udat své telefonní číslo, PSČ rozumí jednoduchému letáku, nabídce zboţí umí pojmenovat předměty v domácnosti umí objednat a zaplatit v restauraci, nakoupit potraviny umí přečíst foneticky jednoduchý text, umí pouţívat slovník osvojí si základní aspekty písemné podstaty daného jazyka

 Fonetika: abeceda, zvuk. podoba slova a její zvláštnosti  Pravopis: základy mezi psanou a mluvenou podobou slova  Gramatika:  Osobní a přivlastňovací zájmena  Podstatná jména, 1. a 4. pád, mnoţné číslo  Časování sloves, pravidelné, nepravidelné, způsob slovesa  Pořádek slov ve větách  Rozkazovací způsob  Zápor  Výrazy mnoţství  Zeměpisná jména

OSV – Komunikace, Poznávání lidí VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

4.

     

reaguje na podněty z oblastí běţných komunikačních situací čte nahlas, plynule a správně jednoduchý text umí v textu vyhledat jednoduchou informaci zapojí se do jednoduchých rozhovorů umí napsat pohlednici umí se zeptat na čas, na jednoduchou informaci

            

OSV – komunikace, poznávání lidí VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

42

Fonetika: sloţitější hlásky a hláskové skupiny Pravopis: sloţitější pravopisné jevy Gramatika: Slovesa s odlučitelnými předponami Nepravidelná slovesa Časové údaje, man + 3. osoba Zájmena einer, keiner Ukazovací zájmena Předloţky se 3. a 4. pádem Vazba es gibt Přivlastňovací zájmena, svůj Perfektum pravidelných i nepravidelných sloves Préteritum pomocných a způsobových sloves


43

Učební osnovy 5.5

Matematika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 5

2. 5

3. 4

4. 4

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat. Přehled viz kapitola 3.7. Na předmět navazuje volitelný předmět Přehled elementární matematiky (pro 4. ročník studia). Matematika rozvíjí především logické myšlení, ale také paměť. Napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, vede ke srozumitelné a věcné argumentaci. Učí pamatovat si pouze nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Neméně významným aspektem je rozvoj geometrické představivosti – jak v rovině, tak v prostoru. Těţiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i pro běţný ţivot, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia si ţáci uvědomují, ţe matematika nachází uplatnění ve všech oborech lidské činnosti, nejvíce však v informatice, fyzice, technice a ekonomii. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

Učitel klade důraz na aplikace, deduktivní a induktivní postupy, vede tak ţáky k propojení mechanicky zvládnutých poznatků a postupů s postupy pro objevování nových cest a k odvozování a zdůvodňování nových vlastností – kompetence k řešení problémů, kompetence k učení. Učitel vede ţáky k rozborům, hledání moţností, prezentacím vlastního postupu a výsledku práce – kompetence komunikativní. Učitel organizuje práci ţáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel klade důraz na správnost formulací, logickou strukturu a posloupnost argumentací jak v písemném, tak v mluveném projevu, důraz na respekt k práci druhého – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Podpora matematických soutěţí (Matematická olympiáda, Matematický klokan, korespondenční semináře) – kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní.

44

Učební osnovy 5.5

Matematika


TÉMA

ROČ.


UČIVO

ţák: 1.

5.1. Přirozená čísla

 Uţívá pojmu přirozené číslo, počítá s přirozenými čísly, vyuţívá početní operace

 Číslo a číslice  Číselná osa  Početní operace v N

5.2 Desetinná čísla

 Uţívá pojem desetinné číslo, umí je zaokrouhlovat, počítá s desetinnými čísly, vyuţívá početní operace, odhaduje výsledek, spočítá aritmetický průměr

   

5.3 Celá čísla

 Uţívá pojmy celé číslo, kladné a záporné číslo, navzájem opačná čísla, počítá s celými čísly, vyuţívá početní operace

 Celá čísla na číselné ose  Početní operace v Z

5.4 Dělitelnost

 Vyuţívá poznatků z dělitelnosti v úlohách  Čte a pouţívá symbolické zápisy týkající se dělitelnosti

    

5.5 Racionální čísla

 Uţívá pojem zlomek a smíšené číslo, vyjadřuje vztah mezi částí a celkem, počítá s nimi, vyuţívá početní operace, zná převrácená čísla  Uţívá pojem periodické číslo, umí ho zapsat a porovnat s jinými čísly  Vyjadřuje část celku v procentech nebo promile, řeší jednoduché úlohy



5.6 Procenta

   

5.7 Úhel

   

určuje velikost úhlu měřením a výpočtem sestrojuje kolmici, rovnoběţku s danou přímkou. rozpozná dvojice úhlů a uţívá jejich vlastností čte a pouţívá geometrické symbolické zápisy

Desetinná čísla na číselné ose Početní operace na mnoţ. deset. čísel Převádění jednotek, aritmetický průměr Rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě

Násobek, dělitel Dělitelnost součtu, součinu, rozdílu Znaky dělitelnosti čísly 10, 5, 2, 4, 8, 9, 3 Prvočísla a sloţená čísla, jejich rozklad Společný dělitel, násobek, čísla soudělná a nesoudělná Zlomky, smíšená čísla, periodická čísla, sloţené zlomky, racionální čísla na číselné ose Rozšiřování a krácení zlomků Početní operace v mnoţ. rac. čísel s výjimkou č. periodických Procento, základ, procentová část, počet procent, úrok, promile Procenta ve sdělovacích prostředcích

 bod, přímka, polopřímka, úsečka  úhel, jeho velikost, sestrojení, přenášení, osa úhlu, druhy úhlů  vzájemná poloha dvou přímek, vzdálenosti bodů

45


MV – D- 11.1

MV – D-11.1 MV – F-6.2

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Člověk a svět práce – bankovnictví, široké prolnutí do mnoha oborů lidských činností MV – D-11.1

Učební osnovy 5.5

Matematika

2.

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  kvalitně rýsuje

a přímek  dvojice úhlů

5.8 Souměrnosti

 rozpozná, charakterizuje, třídí, umí sestrojit nebo alespoň načrtnout jednoduché geometrické útvary, dovede rozhodnout, jestli jsou osově nebo středově souměrné  sestrojuje obraz útvaru v osové i středové souměrnosti

 jednoduché geometrické útvary a jejich shodnost, shodnost přímá a nepřímá  osová souměrnost, středová souměrnost  samodruţný bod, vzor a obraz

MV -Vv, Bi – souměrnost, asymetrie

5.9 Trojúhelníky

 rýsuje, rozpoznává a pojmenovává trojúhelník a další útvary s ním spjaté, uţívá jejich vlastnosti při řešení různých úloh  uţívá trojúhelníkovou nerovnost  dovede pouţít věty o shodnosti trojúhelníků při sestrojení trojúhelníků, ve výpočtech i v důkazových úlohách o shodnosti útvarů  spočítá obvod i obsah trojúhelníku  čte a pouţívá běţné symbolické zápisy týkající se tohoto učiva  rýsuje, rozpozná a pojmenuje nekonvexní čtyřúhelník a další útvary s ním spjaté, vyuţívá jejich vlastnosti při řešení různých úloh, spočítá obvod čtyřúhelníku a obsah lichoběţníku a rovnoběţníku, čte a pouţívá běţné symbolické zápisy týkající se tohoto učiva  určuje pomocí Tabulek pro ZŠ co nejpřesněji druhou mocninu a odmocninu čísla  vyjadřuje číslo ve zkráceném i rozvinutém tvaru s pomocí mocnin deseti  pouţívá Pythagorovu větu při výpočtu délky třetí strany pravoúhlého trojúhelníku  uţívá posloupnost mnoţin všech přirozených, celých, racionálních čísel  propočítává číselné výrazy s mocninami a odmocninami

      

MV – F- 6.7

5.10 Čtyřúhelníky

5.11 Číselné výrazy

5.12 Mnohočleny

vnitřní, vnější úhly střední příčky, těţnice, výšky trojúhelníku kruţnice trojúhelníku opsaná a vepsaná obvod a obsah trojúhelníku věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků, konstrukce trojúhelníku pravidelné mnohoúhelníky

 konvexní čtyřúhelníky, lichoběţníky, rovnoběţníky, jejich obvod, obsah, sestrojení

   

pravidla pro počítání s číselnými výrazy druhá mocnina a odmocnina, počítání s nimi Pythagorova věta iracionální čísla, reálná čísla a číselná osa

 výrazy s proměnnými, dosazování do nich

46

MV – F, téma prolíná všemi

Učební osnovy 5.5

Matematika 5.13 Hranoly

5.14 Rovnice

3.

5.15 Úměrnosti

5.16 Kruţnice, kruhy

5.17 Válce

5.18 Konstrukční úlohy

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  rozpozná mnohočlen, jeho členy, mnohočleny sčítá, odčítá, násobí, dělí mnohočlen jednočlenem  odliší hranol od ostatních těles, dovede ho charakterizovat, načrtnout i narýsovat, umí narýsovat jeho síť, vypočítat jeho povrch i objem  čte a pouţívá běţné symbolické zápisy týkající se těles  rozliší rovnost a rovnici, řeší rovnici pomocí ekvivalentních úprav, provádí zkoušku  formuluje reálný problém pomocí rovnice a řeší ho tak  podle počtu řešení rozpozná lineární rovnici  vyjadřuje vztah mezi celkem a jeho částmi poměrem, i postupným, spočítá neznámý člen úměry  rozpozná přímou a nepřímou úměrnost, zachytí je v tabulce, vztahem i grafem  řeší trojčlenkou jednoduché úlohy s úměrnostmi, pracuje s měřítkem mapy, plánu i výkresu  orientuje se v sloupkových i kruhových diagramech, vytváří je i čte z nich  rýsuje, rozpozná a pojmenuje kruţnici a kruh a další útvary s nimi spjaté, vyuţívá jejich vlastnosti při řešení různých úloh  rozhoduje o vzájemné poloze přímky a kruţnice nebo kruhu i o vzájemné poloze dvou kruţnic či kruhů  spočítá délku kruţnice i oblouku, obsah kruhu i jeho částí  odliší válec od ostatních těles, dovede ho charakterizovat, načrtnout  umí narýsovat jeho síť, vypočítat jeho povrch i objem  uţívá pojem mnoţina bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru i k řešení polohových i nepolohových úloh  provádí rozbor konstrukční úlohy, zapisuje postup

 sčítání, odčítání, násobení mnohočlenů, dělení mnohočlenů jednočlenem  hranol, pravidelný n-boký hranol, kvádr, krychle, jejich zobrazení ve volném rovnoběţném promítání, jejich síť, povrch a objem

ročníky a je pouţíváno průběţně při vhodných příleţitostech.

         

MV – F- 6.6; 6.8; 6.11; 6.13

rovnost, rovnice ekvivalentní úpravy rovnic počet řešení rovnice lineární rovnice výpočet neznámé ze vzorce slovní úlohy řešené rovnicemi poměr, úměra, postupný poměr přímá a nepřímá úměrnost, trojčlenka měřítko diagramy

MV – Z- 9.2 MV -Vv – zlatý řez a jiná kompoziční pravidla

   

poloměr, průměr, tětiva středový úhel kruhová úseč, výseč, mezikruţí vzájemná poloha kruţnice (kruhu) a přímky, vzájemná poloha dvou kruţnic, kruhů  Thaletova kruţnice i věta  délka kruţnice i oblouku, obsah kruhu, kruhové výseče a mezikruţí  válec, jeho síť, povrch, objem

 mnoţiny bodů dané vlastnosti, polohové i nepolohové úlohy

47

OSV – Řešení problému a rozhodovací dovednosti

Učební osnovy 5.5

Matematika


5.19 Mnohočleny



5.20 Lomené výrazy

  

4.

5.21 Rovnice a soustavy

 

5.22 Funkce

  

5.23 Podobnost

 

5.24 Jehlany a kuţely



konstrukce, podle něj rýsuje, rozezná počet řešení úlohy a zkouškou ověřuje správnost svého postupu umocňuje jednočleny, dvojčleny umocňuje na druhou pomocí vzorců pro 2. mocninu součtu a rozdílu, rozkládá mnohočleny na součin pomocí vytýkání i vzorců pro 2. mocniny provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy efektivně upravuje výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazů rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a uţitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic řeší různými metodami soustavy dvou rovnic se dvěma neznámými formuluje reálné problémy pomocí rovnic a jejich soustav a řeší je vyjadřuje reálné situace pomocí funkčních vztahů, tabulek, grafů, řeší tak i slovní úlohy pouţívá funkci jako závislost závisle a nezávisle proměnné veličiny pracuje se statistickým souborem, jednotkou, znakem, četností čte a pouţívá běţné symbolické zápisy týkající se funkcí rozpozná podobné útvary, rozhoduje o podobnosti trojúhelníků podle tří vět o podobnosti trojúhelníků, vyuţívá jich při výpočtech uţívá podobnosti při řešení slovních úloh, čte a pouţívá běţné symbolické zápisy týkající se podobnosti orientuje se v prostoru, rozhoduje o vzájemné poloze i odchylce přímek a rovin, rozvíjí svou prostorovou představivost, charakterizuje kuţel, jehlan, komolý kuţel, komolý jehlan, kouli, pouţívá jejich náčrty, sítě kuţelů a jehlanů i komolých, vypočítá jejich povrch i objem, spočítá povrch i objem koule

 počítání s mocninami, umocňování mnohočlenu, rozklady na součin pomocí vytýkání i jednoduchých vzorců  mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami  mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem;  druhá a n-tá odmocnina  řeší různými metodami soustavy dvou rovnic se dvěma neznámými  formuluje reálné problémy pomocí rovnic a jejich soustav a řeší je  závislost veličin, přímá a nepřímá úměrnost  lineární funkce, konstantní funkce  grafické řešení problémů, spojnicové diagramy, základy statistiky

MV – Ch-7.3. MV – F-6.6; 6.11 Široké uţití v technických disciplínách Budoucí široké uţití v technických disciplínách

 podobnost útvarů, podobnost trojúhelníků, uţití podobnosti

MV-Vv – návrh a realizace výtvarných děl

 přímky a roviny v prostoru, kolmost přímek a rovin  vzdálenosti a odchylky  jehlany, kuţely, komolé kuţely, komolé jehlany, koule

48


49

Učební osnovy 5.6

Fyzika – Člověk a příroda Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 2

2. 2

3. 2

4. 2

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Fyzika RVP ZV, část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce RVP ZV – okruhu Práce s laboratorní technikou. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP ZV, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP ZV a Environmentální výchova RVP ZV. Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou a fyzikální laboratoř. Na předmět navazuje volitelný předmět Cvičení z fyziky (pro 2. nebo 3. ročník studia), Cvičení přírodovědné – projekt (pro 4. ročník studia). Ve vyučování fyzice mají ţáci získat představu o zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory. Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi přírodovědnými předměty. Ţák je veden k tomu, aby zejména - chápal, ţe přírodní jevy mají fyzikální příčiny, - rozuměl různým typům fyzikálních dějů, uměl tyto znalosti aplikovat, - vyuţíval matematický aparát pro úpravu jednoduchých fyzikálních vztahů, - aplikoval své znalosti při provádění praktických měření. Výchovné a vzdělávací strategie - Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. - Učitel dbá na bezpečnost práce v laboratoři, vede ţáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady předlékařské pomoci v případě úrazu – kompetence občanské. - Učitel vede ţáky k tomu, aby řešili fyzikální úlohy jak samostatně, tak ve spolupráci ve skupině – kompetence k řešení problémů. - Učitel podněcuje a řídí diskuse nad řešeními, hledání řešení, vede ţáky k prezentacím vlastních postupů řešení – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské. - Učitel zadává úkoly formou skupinová práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. - Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

50

Učební osnovy 5.6

Fyzika – Člověk a příroda ROČ.

TÉMA



UČIVO

ţák: 1.

6.1 Látky a tělesa

 rozlišuje látku a těleso  dokáţe určit skupenství látek  rozlišuje atom a molekulu, popíše stavbu atomu, vysvětlí vznik iontů  zvládá uvést konkrétní příklady jevů dokazujících, ţe se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

6.2 Veličiny a jejich měření

 zvládá uvést základní jednotky, převádí jednotky  dokáţe změřit vhodně zvolenými měřidly některé důleţité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa  zvládá vyuţít vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů  dokáţe experimentálně zjistit hustotu  dokáţe rozlišit několik druhů silových polí

6.3 Elektrické vlastnosti těles

6.4 Magnetismus

 dokáţe prakticky vyuţít poznatky o působení mg. pole na magnet

6.5 Elektrický obvod

 rozlišuje z hlediska částicové struktury vodič, izolant  dokáţe uvést základní podmínku pro vznik elektrického proudu, jednotky a označení veličin  zvládá sestavit jednoduché i rozvětvené obvody  dokáţe znalost bezpečného zacházení s el. spotřebiči

 Skupenství látek  Pevné látky  struktura pevných látek  krystalické a amorfní látky  Kapaliny  struktura kapalin  difúze, Brownův pohyb  Plyny  struktura plynů  Atom, molekula  Soustava SI, předpony  Délka, hmotnost, čas, objem, teplota,  značky a jednotky  převody jednotek  měření veličin

    

Elektrování těles Elektrický náboj a jeho detekce Elektrické vodiče a nevodiče Elektrické pole Trvalé magnety  póly magnetu  magnetické síly  Magnetické pole  magnetické indukční čáry  magnetické pole Země, kompas  Elektrické obvody  elektrický proud, elektrické napětí  zdroje elektrického napětí  elektrické spotřebiče  spínač

51


MV – Ch 7.2; 7.4

MV –M 5.2

MV –Z 9.2; 9.3

Učební osnovy 5.6

Fyzika – Člověk a příroda  zvládá vysvětlit princip zvonku, elektromagnetu

2.

6.6 Pohyb těles

 rozlišuje druh pohybu  rozlišuje pojmy průměrná a okamţitá rychlost, vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu tělesa

6.7 Síla a její účinky

 rozlišuje v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikost, směry a výslednici  zvládá měření velikosti působící síly  dokáţe vyuţít Newtonovy zákony při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích  dokáţe vypočítat moment síly, aplikuje na praktických problémech  rozlišuje základní pojmy: tlak, tlaková síla  zvládá výpočet hydrostatického tlaku, atmosférického tlaku  zvládá vysvětlit Archimédův zákon  dokáţe předpovědět z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

6.8 Mechanické vlastnosti tekutin

6.9 Světelné jevy

 dokáţe popsat vznik svazku paprsků  dokáţe vysvětlit zatmění Měsíce, Slunce  dokáţe vyuţít zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí při řešení problémů a úloh

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  Elektrický proud v kapalinách a plynech  Magnetické vlastnosti elektrického proudu  magnetické pole cívky  elektromagnet  Přímočarý a křivočarý pohyb  průměrná rychlost  okamţitá rychlost  Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb  dráha, trajektorie  grafy pohybů  výpočet doby pohybu  Síla  označení, znázornění síly  výslednice dvou sil stejných a opačných směrů  základní typy sil  1., 2. a 3. Newtonův zákon  Moment síly  Vlastnosti kapalin  povrchové napětí  závislost hustoty kapalin na teplotě  Tlaková síla a tlak  hydrostatický tlak  spojené nádoby  Archimédův zákon  plování těles  Pascalův zákon  Vlastnosti plynů  Atmosférický tlak a jeho měření  přetlak, podtlak, vakuum  proudění vzduchu  Šíření světla  rychlost světla  stín  Odraz světla  zákon odrazu

52

MV –M 5.2; 5.12; 5.15; 5.22

MV – Bi 8.16 MV – M 5.12.

MV – Bi 8.16 MV – M 5.12; 5.2

MV – Bi 8.2; 8.16

Učební osnovy 5.6

Fyzika – Člověk a příroda  dokáţe sestrojit obraz útvarů vzniklých po odrazu od zrcadel  rozlišuje, zda se světlo bude lámat ke kolmici, či od kolmice 3.

6.10 Práce a energie

 dokáţe určit v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa  dokáţe vyuţít vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem  dokáţe vyuţít poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosům při řešení konkrétních problémů a úloh

6.11 Tepelné jevy

 rozlišuje v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem  dokáţe vyřešit jednoduché kalorimetrické rovnice  zvládá práci s kalorimetrem  zvládá vysvětlit přeměny skupenství

6.12 Zvukové jevy

 rozlišuje ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku  dokáţe posoudit moţnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na ţivotní prostředí

6.13 Elektrický proud

 dokáţe správně podle schématu sestavit elektrický obvod a analyzuje správné schéma reálného obvodu  dokáţe změřit elektrický proud a napětí  zvládá znalosti zásad bezpečnosti s elektrickými spotřebiči  dokáţe vyuţít Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  rovinná a kulová zrcadla  Lom světla  zákon lomu  spojné a rozptylné čočky  Optické přístroje  Mechanická práce  výkon  Mechanická energie  potenciální energie  kinetická energie  Jednoduché stroje  páka jednozvratná a dvojzvratná  kladka volná a pevná  kolo na hřídeli  nakloněná rovina  šroub  Vnitřní energie, teplo  Výměna tepla  kalorimetrická rovnice  Šíření tepla  Změny skupenství  tání a tuhnutí  vypařování a kapalnění  Vlastnosti zvuku  látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku  Šíření zvuku  odraz zvuku na překáţce  ozvěna  pohlcování zvuku, výška zvukového tónu  Elektrické obvody  elektrický proud  Ohmův zákon  elektrický odpor  zapojování rezistorů  Elektrická energie

53

MV – Bi 8.16 MV – D 11.6

MV – M 5.12

MV – Bi 8.16 MV – Hv – princip hudebních nástrojů

MV-M 5.14

Učební osnovy 5.6

Fyzika – Člověk a příroda 4.

6.14 Elektromagnetické jevy

6.15 Elektrický proud v polovodičích

6.16 Jaderná energie

1.- 4.

 dokáţe prakticky vyuţít poznatky o působení magnetického pole na cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní  rozlišuje stejnosměrný proud od střídavého  dokáţe vysvětlit způsoby výroby elektrické energie a jejich vliv na ţivotní prostředí  dokáţe objasnit princip vedení proudu v polovodičích  dokáţe vysvětlit činnost PN přechodu a správně zapojí polovodičovou diodu  rozlišuje a hodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí

6.17 Vesmír

 dokáţe objasnit pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

6.18 Práce s laboratorní technikou

 zvládá vybírat a prakticky pouţívat vhodné pracovní postupy, přístroje a měřící techniku pro konání pozorování, měření a experimentů  dokáţe zpracovat protokol o cíli, průběhu a výslednicích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým dospěl  dokáţe vyhledat z dostupných informačních zdrojů všechny podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci  dokáţe dodrţovat pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí při experimentální práci  dokáţe vysvětlit, jak poskytnout první pomoc při úrazu v laboratoři

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  Elektromagnet  působení magnetického pole na vodiče a nabité částice  Střídavý proud  vlastnosti střídavého proudu  Transformátor

EV – Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

 Vlastní a příměsové polovodiče  PN přechod  Polovodičová dioda  Atomy a záření  historie objevu atomu, struktury atomu  jádro atomu, jaderné síly  radioaktivita  Jaderná energie  štěpná reakce  jaderný reaktor, jaderná elektrárna  ochrana lidí před radioaktivním zářením  Sluneční soustava  Slunce  planety a malá tělesa, Pluto  Keplerovy zákony  Hvězdy a jejich sloţení  Základní laboratorní postupy a metody  Protokol o experimentu  Základní laboratorní přístroje, zařízení, pomůcky  Základy první pomoci při úrazu v laboratoři

54

MV – D 11.8; 11.9 MV – Bi 8.19 EV – Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

MV – Z 9.4

Téma prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběţně při vhodných příleţitostech.


55

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. 2

3. 2

4. 2

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Chemie RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP GV a Environmentální výchova RVP ZV a RVP GV. Přehled viz kapitola 3.7. V rámci předmětu budou prováděna laboratorní cvičení, třída se při nich dělí na skupiny. Náplň laboratorních cvičení je volena dle dostupnosti chemikálií a v souladu s předpisy bezpečnosti práce a laboratorním řádem. Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou, dále 2 chemické laboratoře. V rámci předmětu ţák v jednotlivých ročnících vykoná i laboratorní práce, aby získal dovednosti při práci s chemickými pomůckami a chemickými látkami a upevnil si získané teoretické poznatky. Téma jednotlivých prací vybírá vyučující. Na předmět navazuje volitelný předmět Cvičení z chemie (pro 3. ročník studia). Ve vyučování chemie mají ţáci získat představu o molekulové stavbě látek a základních chemických, fyzikálně-chemických a biochemických dějích. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a na zásadní vliv chemických dějů na ţivotní prostředí. Ve vyučování je plněna vzdělávací oblast Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví - Zdravý způsob ţivota a péče o zdraví, Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence, Hodnota a podpora zdraví).

-

Ţák je veden k tomu, aby zejména rozuměl základním typům chemických reakcí a znal jejich postavení v přírodě a v kaţdodenním ţivotě, vyuţíval matematický aparát k základním chemickým výpočtům, aplikoval své znalosti při provádění laboratorních cvičení, při provádění laboratorních cvičení účinně spolupracoval ve skupině a dodrţoval bezpečnostně hygienické předpisy, byl schopen vyuţívat získané poznatky v běţném ţivotě s důrazem na ochranu ţivotního prostředí. Výchovné a vzdělávací strategie

-

-

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury a periodické soustavy prvků – kompetence k učení. Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. Učitel dbá na bezpečnost práce v laboratoři, vede ţáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady předlékařské pomoci v případě úrazu – kompetence občanské. Učitel zadává chemické úlohy a problémy jak k samostatné práci, tak ke spolupráci ve skupině – kompetence k řešení problémů. Učitel vede ţáky k diskusi nad řešeními, hledání řešení, k prezentacím vlastních postupů – kompetence komunikativní, sociální a personální, kompetence občanské. Učitel zadává úkoly formou skupinová práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. 56

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda -

-

Ţáci mohou v průběhu studia zpracovat projekt, který souvisí s chemickou tematikou. Téma zpracují a vlastní výsledky prezentují a obhajují – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

57

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda TÉMA

ROČ.

2.


7.2 Pozorování, pokus a bezpečnost práce

7.3 Směsi



UČIVO

ţák:


 vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje a měřící techniku pro konání pozorování, měření a experimentů  zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým dospěl  vyhledá z dostupných informačních zdrojů všechny podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci  dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí při experimentální práci  vysvětlí, jak poskytnout první pomoc při úrazu v laboratoři  naučí se způsobům likvidace odpadů z chemické laboratoře  určí společné a rozdílné vlastnosti látek  rozpozná přeměny skupenství látek  pracuje bezpečně s vybranými, běţně pouţívanými látkami   seznámí se s běţnými úklidovými prostředky  ovládá základní pravidla bezpečného chování v chemii

 základní laboratorní postupy a metody  protokol o experimentu  základní laboratorní přístroje, zařízení a pomůcky  základy první pomoci při úrazu v laboratoři

 22.1 Člověk a svět prácePráce s laboratorní technikou – integrováno  Téma prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběţně při vhodných příleţitostech.  Téma je hlavní náplní navazujícího volitelného předmětu Chemické cvičení.  22.2 Výchova ke zdraví EV–Lidské aktivity a problém ţivotního prostředí MV- Čj 1.23

 Zásady bezpečné práce  Nebezpečné látky a přípravky, R-věty, Světy, obrázkové symboly na přípravcích v domácnosti  Chemické sklo a pomůcky  Základní chemické značky  Alchymie  Vlastnosti látek  Mimořádné události, havárie chem. provozů, úniky nebezpečných látek

 22.1 Člověk a svět práce -Práce s laboratorní technikou – integrováno  EV - Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí 22.2 – Výchova ke zdravízasaţení chemikáliemi, práce s jedy, při úrazech, popálení MV- F 6.1; 6.2; 6.3 MV- CvF 17.1; 17.2

 vypočítá sloţení roztoků a připraví je v běţném ţivotě i v laboratoři  rozliší různé druhy vod a uvede příklady znečišťování vod  uvede a zhodnotí příklady znečišťování vzduchu  dokáţe poskytnout první pomoc při popáleninách

    

 22.2 – Výchova ke zdraví EV – Ekosystémy, Základní podmínky ţivota, lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí

58

Směs stejnorodá, různorodá Rozdělení směsí podle skupenství, sloţek Koncentrace roztoku Metody dělení sloţek směsi Voda – hydrosféra, oběh vody, čistota vody, destilovaná, pitná, odpadní

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda


 zná prostředky na hašení plamene

3.

7.4 Částicové sloţení látek a chemické prvky

 pouţívá pojmy atom, prvek, molekula, sloučenina ve správných souvislostech  orientuje se v periodické tabulce prvků  dokáţe vysvětlit vznik iontů a iontových sloučenin; vznik chemické vazby na základě rozdílů atomové elektronegativity a stavby krystalu

7.5 Dvouprvkové sloučeninyhalogenidy, oxidy, sulfidy

 vytvoří vzorce halogenidů, oxidů, sulfidů  popíše vlastnosti a pouţití vybraných oxidů, halogenidů a sulfidů   vysvětlí vznik kyselých dešťů   vysvětlí vznik skleníkového efektu, uvede vliv na ţivotní prostředí

7.6 Chemické reakce

 rozliší výchozí látky a produkty  zapíše a upraví jednoduché chem. rovnice

7.7 Kyseliny, hydroxidy, neutralizace, soli

7.8 Redoxní reakce

 Vzduch – sloţení, teplotní inverze, smog, čistota ovzduší, kyslík, dusík  ozónová díra, zdravotní rizika opalování, prevence zdraví  Atom, prvek, molekula, sloučenina, kation, anion  Atomové jádro – protony, neutrony  Elektronový obal – elektrony, valenční elektrony  Protonové číslo • Nukleonové číslo  Izotop, nuklid  Dělení prvků: kovy, polokovy, nekovy, slitiny  Vodík, fosfor, síra  Halogenidy- oxidační číslo, podvojné chem. názvosloví; praktický význam, např. NaCl, KCl  Oxidy – oxid. číslo, názvosloví, vlastnosti a praktické pouţití vybraných oxidů, výroba skla  Skleníkový efekt  Sulfid – názvosloví, nejznámější nerosty, pyrit, galenit, sfalerit  Zákon zachování hmotnosti  Látkové mnoţství- mol, molární hmotnost  Chemické rovnice a reakce, chemické slučování rozklad, nahrazování  Sráţecí reakce

 vytvoří vzorce kyselin, hydroxidů  dokáţe poskytnout první pomoc při poleptání kyselinou nebo louhem  umí vysvětlit princip neutralizace na základě ionizace kyselin a hydroxidů  ovládá názvosloví solí  dokáţe vysvětlit redoxní reakce na základě změny oxidačních čísel a výměny elektronů  vysvětlí princip výroby ţeleza ve vysoké peci, výrobu oceli, hliníku

 Kyseliny, hydroxidy, vlastnosti, ionizace, pouţití  Kyselost a zásaditost vodných roztoků, indikátory, pH  Neutralizace • Soli, vč. hydrogensolí  Rovnice, vznik solí  Oxidace, redukce • Typy redoxních reakcí  Redoxní reakce kovů a ne kovů, Beketova řada reaktivity kovů  Elektrochemické reakce

59

MV – F 6.1, Bi 8.3; 8.16 MV – Z 9.4; 9.5; 9.7

MV- F 6.1

 EV- Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí MV- Z 9.4; 9.8; 9.10 MV- Bi 8.3; 8.16; 8.17 MV- CvBi 16.8 MV -CvCh 18.5; 18.4; 18.7; 18.10 MV - CvCh - 18.4; 18.5; 18.6; 18.8; 18.10 MV- Bi – 8.17, CvBi 16.8 OSV- Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 22.2 - Výchova ke zdraví – chování při zasaţení kyselinami a hydroxidy MV - CvCh 18.4; 18.5 MV - Bi 8.17 EV - Vztah člověka k prostředí MV- F 6.5, 6.3; 6.11 MV- CvCh 18.4; 18.5; 18.10

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda


 vysvětlí rozdíl mezi elektrolýzou a galvanickým článkem, vč. Pouţití  ovládá ochranu kovů před korozí

4.

      

Výroba ţeleza, oceli Elektrolýza, výrobna hliníku Galvanické články a akumulátory Koroze Látkové mnoţství- mol, opakování Atomová a molární hmotnost Výpočet ze vzorce a z rovnice- základy

7.9 Chemické výpočty

 vyuţívá chemickou terminologii při popisu a vysvětlování chemických dějů  provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických chem. problémů  dovede pracovat s tabulkami

7.10 Paliva, získávání energie

  zhodnotí vyuţívání prvotních a druhotných surovin z hlediska dlouhodobého udrţení ţivota na Zemi  dokáţe objasnit potřebu obnovitelných zdrojů energie  dokáţe objasnit pojmy jaderná energie, radioaktivita

 Teplo a chemická reakce, pojmy exotermické a endotermické reakce  Výhřevnost paliv  Zdroje energie, vč. obnovitelných zdrojů  Druhy záření, jaderné reakce

7.11 Uhlovodíky, deriváty uhlovodíků

 rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti, pouţit  vysvětlí pojem deriváty a umí analogicky odvodit halogenderiváty a kyslíkaté deriváty uhlovodíků  vysvětlí škodlivost některých derivátů, zdravotní rizika a škodlivost ţivotnímu prostředí

   

7.12 Plasty a syntet. vlákna

        

 dokáţe vysvětlit princip polymerace, tj. štěpení dvojných vazeb a vznik makro molekul  posoudí vyuţívání různých látek v praxi vzhledem k ţivotnímu prostředí, recyklace surovin

60

 Uhlí- karbonizace  Ropa- frakční destilace, krakování  Uhlovodíky Alkany, cykloalkany, alkeny, alkyny, dieny, areny Deriváty uhlovodíků Halogenové deriváty Alkoholy Karbonylové sloučeniny Karboxylové kyseliny, soli, neutralizace, aminokyseliny, nukleové kyseliny Estery Makromolekula, polymerace Plasty, vlastnosti, pouţití, likvidace Syntetická vlákna

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV- Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí MV- Bi 8.17 MV-M5.1; 5.2; 5.3; 5.5; 5.6; 5.14 MV- F – 6.1; 6.2; 6.11  EV - Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí 22.2-ochrana za mimořádných událostí MV-F 6.16; Bi 8.18; 8.19 MV- CvBi 16.8, Z -3.2  EV - Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí MV- Bi 8.15; 8.16; 8.19 MV-ChCv 18.2; 18.4; 18.5; 18.6; 18.8; 18.9; 18.10 MV-Z 9.6; 9.7; 9.9

 EV - Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí 22.2 – Výchovy ke zdraví MV- Bi 8.19

Učební osnovy 5.7

Chemie –Člověk a příroda 7.13 Přírodní látky

7.14 Chemie a společnost


 ovládá rovnici fotosyntézy, vč. podmínek (teplo, světlo, chlorofyl)   orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktech biochemického zpracování (bílkoviny, tuky, sacharidy)  uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů v potravě a zhodnotí různé potraviny z hlediska zdravé výţivy  dokáţe vysvětlit jednoduché chemické výroby, vč. rovnic  posoudí vyuţívání různých látek v praxi vzhledem k ţivotnímu prostředí a zdraví člověka  seznámí se zneuţíváním dopingových a návykových látek   seznámís pravidly činnosti IZS

61

      

Fotosyntéza Sacharidy Bílkoviny Tuky Vitamíny Enzymy Hormony

      

 Chemický průmysl ČR  Průmyslová hnojiva  Stavební pojiva, cement,  Vápno, sádra  Detergenty a pesticidy Léčiva a návykové látky Bojové látky

22.2 – Výchova ke zdraví – zdravý způsob ţivota a péče o zdraví, hodnota a podpora zdraví MV - Bi 8.3; 8.5; 8.16

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti EV – Vztah člověka k prostředí  22.2 – Výchova ke zdraví – Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence EV - Ekosystémy MV- Z 9.7; 9.9; Bi 8.16


62

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 2

2. 2

3. 2

4. 2

Časové vymezení vyučovacího předmětu je dáno učebním plánem. V primě, sekundě, tercii a kvartě je časová dotace vyučovacího předmětu dvě hodiny týdně. Strukturace učiva respektuje rozvrţení učiva do tematických celků. Tematické celky jsou prokládány praktickým zkoumáním s vyuţitím empirických metod (pozorování, experiment) Výběr učiva je proveden tak, aby si ţáci vytvořili ucelenou představu o mnohotvárných formách ţivota na Zemi, vztazích mezi ţivou a neţivou přírodou a spjatostí ţivota člověka s přírodními zákonitostmi. V primě se výuka biologie zaměřuje na poznání vzniku a vývoje ţivota, základních struktur ţivota, biologie hub a bezobratlých ţivočichů. V sekundě se ţáci seznámí s biologií obratlovců a s říší rostlin. V tercii dokončí přehled biologie obratlovců a seznámí se s biologií člověka. Kvarta vede ţáky k osvojení základních znalostí o neţivé přírodě a k utváření ekologického myšlení v rámci základů ekologie. Po absolvování výuky biologie by měl ţák získat ucelený pohled na přírodu jako systém, jehoţ součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Ţák by měl také pochopit důleţitost udrţování přírodní rovnováhy pro existenci ţivých organismů, včetně člověka. Cílové zaměření biologie Cílovým zaměřením biologie by mělo být otevřít ţákům pohled do vývoje ţivota na Zemi, pestrosti jeho forem a sloţitosti vzájemných vztahů jednotlivých organismů. Ţáci mají získat základní znalosti o vybraných skupinách organismů včetně člověka, o neţivé přírodě a procesech, které v ní probíhají. Mají si uvědomit souvislost mezi činností lidí a stavem přírodního prostředí a také odpovědnost člověka za zachování ţivota na Zemi. Cílem je výchova k šetrnému chování k přírodě i k vlastnímu zdraví. Biologie má vést ţáky ke schopnosti pozorovat, experimentovat, klást si otázky o průběhu o příčinách různých přírodních jevů a hledat na ně odpovědi. Cílem je také utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi ohroţujícími lidský ţivot. Výchovné a vzdělávací strategie Mezi společné výchovné a vzdělávací strategie, vedoucí k rozvíjení klíčových kompetencí ţáků, budou patřit různé vyučovací formy a metody kladoucí důraz na praktické a názorné poznávání přírody. Kromě práce s učebnicí budou ţáci obeznámeni s obrázkovými encyklopediemi, atlasy, s odbornou literaturou, s obrázky přírodnin v digitální podobě, s 63

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda počítačovými programy a televizními pořady. Ţáci budou seznámeni s ţivými i sbírkovými přírodninami, budou vyuţívat empirické metody poznávání přírody, zejména pozorování a experiment. Naučí se pracovat s lupou, mikroskopem a botanickými klíči. Průřezová témata Průřezová témata zařazená do vyučovacího předmětu biologie jsou : Multikulturní výchova – tematický okruh – Lidské rasy a etnický původ. Environmentální výchova – tematické okruhy – Ekosystémy, Základní podmínky ţivota, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí. Průřezová témata zařazená do předmětu biologie jsou rozpracována v učivu primy aţ kvarty.

64

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda TÉMA

ROČ.

1.- 4.



OČEKÁVANÉ VÝSTUPY ţák:   

Učivo Základní laboratorní postupy a metody Protokol o experimentu Základní laboratorní přístroje, zařízení, pomůcky  Základy první pomoci při úrazu v laboratoři

 22.1 Člověk a svět práce Práce s laboratorní technikou -integrováno (téma je hlavní náplní volitelného předmětu Cvičení z biologie)



Praktické metody poznávání přírody  Pozorování lupou a mikroskopem  Zjednodušené určovací klíče a atlasy  Jednoduché rozčleňování rostlin a ţivočichů

Téma prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběţně při vhodných příleţitostech

     

Darwin a evoluční teorie Linné a botanický systém Mendel a základy dědičnosti J. E. Purkyně a buněčná teorie Další významní světoví i čeští biologové Vznik, vývoj, rozmanitost, projevy ţivota a jeho význam  Výţiva, dýchání, růst, rozmnoţování, vývin, reakce na podněty; názory na vznik ţivota Význam a zásady třídění organismů

Téma prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběţně při vhodných příleţitostech, zpravidla na začátku jednotlivých tématických celků

zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své práce, zformuluje závěry dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí při práci vysvětlí, jak poskytnout první pomoc při úrazu v laboratoři aplikuje praktické metody poznávání přírody dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody

  

1.- 4.

8.2 Praktické poznávání přírody

 

1.-4.

8.3 Významní biologové a jejich objevy



uvědomuje si přínos významných vědeckých osobností pro poznání přírody

8.4 Ţivot



rozliší základní projevy a podmínky ţivota, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

8.5 Strom ţivota



třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a niţších taxonomických jednotek



8.6 Základní struktury ţivota



popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, ţivočichů a bakterií a objasní funkci základních organel



1.

1.


65

Základní struktura ţivota  Buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda 

8.7 Viry a bakterie

8.8 Niţší rostliny 8.9 Říše hub, lišejníky

  

   

rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i ţivočichů experimentuje s kvasinkami pozoruje a zakreslí prvoky v senném nálevu uvede na příkladech z běţného ţivota význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka objasní důleţitost řas pro výţivu rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků vysvětlí různé způsoby výţivy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 jednobuněčné a mnohobuněčné



Viry a bakterie 

 





Červené, zelené, hnědé řasy Houby bez plodnic  Základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a ţivé organismy Houby s plodnicemi  Stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami Lišejníky 

8.10 Biologie ţivočichů

  



porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy







66

Výskyt, význam a praktické vyuţití

Stavba, symbióza, výskyt a význam

Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla  Ţivočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy  Organismy jednobuněčné a mnohobuněčné  Rozmnoţování Vývoj, vývin a systém ţivočichů – významní zástupci jednotlivých skupin ţivočichů  Prvoci, bezobratlí (ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, krouţkovci, členovci) Rozšíření, význam a ochrana ţivočichů  Hospodářsky a epidemiologicky významné druhy  Péče o vybrané domácí ţivočichy, chov domestikovaných ţivočichů

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda 2.

8.11 Strunatci a obratlovci

  



8.12 Biologie rostlin

    


porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny ţivočichů, určuje vybrané ţivočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování ţivočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob ţivota a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se ţivočichy



odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva aţ k jednotlivým orgánům porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich vyuţití při pěstování rostlin rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí













3.

8.13 Obratlovci – savci

 srovná stavbu těla savců s ostatními třídami kmene

 

67

 Ţivočišná společenstva Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla  Orgány, orgánové soustavy  Rozmnoţování Vývoj, vývin a systém ţivočichů – významní zástupci jednotlivých skupin ţivočichů  Pláštěnci, bezlebeční, kruhoústí, paryby, ryby (sladkovodní a mořské), obojţivelníci, plazi, ptáci Rozšíření, význam a ochrana ţivočichů  Hospodářsky a epidemiologicky významné druhy  Péče o vybrané domácí ţivočichy, chov domestikovaných ţivočichů  Ţivočišná společenstva Anatomie a morfologie rostlin  Stavba a význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod) Fyziologie rostlin  Základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnoţování (opylení a oplození) Systém rostlin  Poznávání a zařazování daných zástupců běţných druhů řas, mechorostů, kapraďorostů (plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných rostlin (jednoděloţných a dvouděloţných) Vývoj rostlin a vyuţití hospodářsky významných zástupců (exotické ovoce) Význam rostlin a jejich ochrana Stavba těla, rozmnoţování, význam,

MV – Ch 7.13

MV – Ze 9.5; 9.6

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda

8.14 Etologie

8.15 Obecná biologie a genetika

8.16 Biologie člověka a jeho zdraví

strunatců  popíše stavbu těla – kostru, orgány, orgánové soustavy  popíše ţivot vybraných druhů savců, jejich přizpůsobení prostředí a výţivě  určuje a zařazuje typické zástupce z jednotlivých řádů  vyjmenuje některé druhy z kriticky ohroţených savců  objasní pojem etologie, přínos Charlese Darwina a Konrada Lorenze  zhodnotí význam ţivočichů v přírodě i pro člověka  dodrţuje a uplatňuje zásady a pravidla bezpečného chování ve styku se ţivočichy  popíše ţivočišnou buňku  zvládne rozdělení tkání  objasní pojmy z genetiky gen, chromozom, DNA, alela a uvědomuje si důleţitost studia genetiky  vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnoţování z hlediska dědičnosti objasní vznik a vývin nového jedince od početí po smrt  určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy  rozlišuje příčiny, příznaky některých běţných onemocnění a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby  aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  Hlavní rozdělení savců na vejcorodé, ţivorodé  Zástupci jednotlivých řádů placentárních savců (hmyzoţravci aţ kytovci)  Zařazování druhů do řádů

   

Domestikace Instinkty, reflexy Dorozumívání, echolokace Péče o vybrané domácí ţivočichy

 Ţivočišná buňka a tkáňě  Dědičnost  Kříţení



Ontogeneze – nitroděloţní a postnatální vývoj, porod  Anatomie a fyziologie – funkce a stavba jednotlivých částí lidského těla, orgánů, orgánových soustav  Opěrná  Pohybová  Oběhová  Dýchací  Trávicí  Vylučovací  Krycí  Nervová  Ţlázy s vnitřní sekrecí  Rozmnoţovací  Nakaţlivé nemoci – obrana organismu proti infekci – příčiny, příznaky

68

22.2 Výchova ke zdraví – integrováno, MV -TV15.1, Ch 7.1.

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  

4.

8.17 Neţivá příroda

   

 

objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání ţivota rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udrţení ţivota na Zemi

  







 4.

8.18 Fylogeneze člověka



orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka



8.19 Základy ekologie



uvede příklady výskytu organismů v určitém



69

První pomoc při poranění a úrazech – ţivot ohroţující stavy Ţivotní styl – pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka Země Vznik a stavba Země Nerosty a horniny  Vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a vyuţití zástupců  Určování vzorků nerostů a hornin  Principy krystalografie Vnější a vnitřní geologické procesy - příčiny a důsledky  Vrásnění, sopečná činnost, zemětřesení, zlomy, pohyb litosférických desek  Zvětrávání Půdy  Sloţení, vlastnosti a význam půdy pro výţivu rostlin, její hospodářský význam pro společnost  Nebezpečí a příklady devastace půdy, moţnosti a příklady rekultivace Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi  Geologické změny  Vznik ţivota, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí, geologické éry Podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu Fylogeneze člověka  Polidštění  Australopithecus, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens Organismy a prostředí

MV- Ch 7.5 MV- Z – tematický celek Geologický vývoj a stavba území ČR zařazen v rámci výuky zeměpisu

MV – D 11.2 MKV – Etnický původ a lidské rasy MV – Z 9.10

Učební osnovy 5.8

Biologie – Člověk a příroda 

 

prostředí a vztahy mezi nimi rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy – a objasní na základě příkladu základní princip existence ţivých a neţivých sloţek ekosystému vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 



70

Vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím, neţivé podmínky ţivota  Populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy  Potravní řetězce, rovnováha v ekosystému Ochrana přírody a ţivotního prostředí 

Národní parky, chráněné krajinné oblasti



Globální problémy a jejich řešení, chráněná území

EV – Ekosystémy, Základní podmínky ţivota, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí


71

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 2

2. 2

3. 2

4. 1

Časové vymezení vyučovacího předmětu je dáno učebním plánem. V primě, sekundě a tercii je časová dotace vyučovacího předmětu dvě hodiny týdně. V kvartě činí časová dotace jednu hodinu týdně. Strukturace učiva respektuje rozvrţení učiva do tematických celků. Tematické celky jsou doplňovány terénní geografickou výukou, praxí a aplikací zeměpisných poznatků Výběr učiva je proveden tak, aby si ţáci vytvořili představu o souvislosti přírodních podmínek na planetě Zemi s ţivotem lidí v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. V primě se výuka zeměpisu zaměřuje na poznání základních druhů geografických informací, produktů, a práci s nimi, na praktické uţití získaných znalostí a dovedností při práci v terénu. Cílem je také seznámit se s přírodním obrazem planety Země a s některými regiony světa (Afrika, Austrálie). V sekundě pokračuje poznávání regionů světa. V tercii se ţáci seznámí s geografií České republiky. Obsahové vymezení učiva kvarty vede ţáky k osvojení základních znalostí o hospodářském a společenském prostředí lidské civilizace na Zemi a k pochopení vztahu lidské činnosti a ţivotního prostředí. Po absolvování výuky zeměpisu by měl ţák získat ucelený pohled na planetu Zemi a lidskou civilizaci jako celek, jejíţ regionální části jsou velmi pestré, ale vzájemně propojené a na sobě závislé. Ţák by měl také pochopit důleţitost udrţování přírodní rovnováhy pro existenci ţivota na Zemi, včetně existence člověka. Cílové zaměření zeměpisu Cílovým zaměřením zeměpisu by mělo být otevřít ţákům pohled do přírodních, historických, společenských a kulturních podmínek ţivota člověka na planetě Zemi. Ţáci mají získat základní znalosti o planetě Zemi, o fungování lidské společnosti na Zemi a jednotlivých regionech světa (kontinenty, ČR, místní region). Mají si uvědomit souvislost mezi činností lidí a stavem přírodního prostředí a také odpovědnost člověka za zachování ţivota na Zemi. Cílem je výchova k šetrnému chování k přírodě, včetně vyuţívání jejích obnovitelných zdrojů (sluneční záření, vítr, voda, biomasa). Cílem je také seznámit ţáky s pestrostí lidských kultur, ras a etnik a výchova k otevřenému přístupu k okolnímu světu. Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni zeměpisu Mezi společné výchovné a vzdělávací strategie, vedoucí k rozvíjení klíčových kompetencí ţáků, budou patřit různé vyučovací formy a metody kladoucí důraz na názorné poznávání planety Země. Kromě práce s učebnicí a s atlasem budou ţáci obeznámeni s mapami, glóbem, obrázkovými encyklopediemi, s odbornou literaturou, s obrázky jednotlivých regionů a přírodních jevů v digitální podobě, s počítačovými programy a televizními pořady. Ţáci budou seznámeni s prací s mapou a buzolou v terénu, budou si moci vytvořit mapové náčrtky a plány. Průřezová témata Průřezová témata zařazená do vyučovacího předmětu zeměpis jsou : Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – tematické okruhy - Evropa svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět, Jsme Evropané. 72

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda Multikulturní výchova – tematické okruhy – Etnický původ, Multikulturalita, Kulturní diference, Lidské vztahy. Environmentální výchova – tematické okruhy – Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Ekosystémy, Vztah člověka k prostředí. Průřezová témata zařazená do předmětu zeměpis jsou rozpracována v učivu primy aţ kvarty.

73

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda ROČ.

1.

TÉMA 9.1 Geografické informace, zdroje dat

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY ţák: 



9.2 Kartografie a topografie


 

organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, statistických a dalších informačních zdrojů přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými sloţkami v krajině pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii vytváří a vyuţívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

Učivo    



   

 

74


Vybrané obecně pouţívané geografické, topografické a kartografické pojmy Statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky Základní informační geografická média a zdroje dat Praktická cvičení a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické formě

MV- IVT 10.2, M 5.15

Základní topografické útvary  Důleţité body  Výrazné liniové (čárové) útvary  Plošné útvary a jejich kombinace Hlavní kartografické produkty  Plán  Mapa Jazyk mapy  Symboly, smluvené značky, vysvětlivky Glóbus  Měřítko glóbu Zeměpisná síť  Poledníky a rovnoběţky  Zeměpisné souřadnice  Určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti Měřítko a obsah plánů a map Orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám

MV – IVT 10.2, F 6.4

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda 1.

9.3 Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

 

9.4 Přírodní obraz Země

  



1.

9.5 Regiony světa




ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny



zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy prokáţe na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na ţivot lidí a organismů rozlišuje a porovnává sloţky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovnává působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a lidskou společnost



rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy





 

75

Cvičení a pozorování v terénu krajiny, geografické exkurze  Orientační body, jevy, pomůcky a přístroje, stanoviště  Určování hlavních a vedlejších světových stran  Pohyb podle mapy a azimutu  Odhad vzdálenosti a výšek objektu v terénu  Jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány,  Schématické náčrtky pochodové osy  Hodnocení přírodních jevů a ukazatelů Země jako vesmírné těleso  Tvar, velikost a pohyby Země, střídání dne a noci, střídání ročních období  Světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice, smluvený čas Krajinná sféra  Přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, sloţky a prvky přírodní sféry Systém přírodní sféry na planetární úrovni  Geografické pásy, geografická (šířková) pásma, výškové stupně Systém přírodní sféry na regionální úrovni  Přírodní oblasti

MV – IV 10.2

Světadíly, makroregiony světa – Afrika,

MV – Bi 8.10; 8.12.

MV – F 6.17, Bi 8.17

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda  



2.

9.6 Regiony světa pokračování

 





3.

9.7 Česká republika



jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států uvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států uvaţuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy










76

Austrálie  Určující a porovnávací kritéria, jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboţenské oblasti, kulturní oblasti) Modelové regiony světa  Vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení Světadíly, makroregiony světa  Určující a porovnávací kriteria, jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboţenské oblasti, kulturní oblasti) Modelové regiony světa  Vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, moţnosti jejich řešení

MV- D 11.5; 11.9 MKV – Etnický původ, Multikulturalita EV- Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

Místní region  Zeměpisná poloha, kritéria pro

MV – IVT 10.2 VMEGS – Jsme Evropané

MV – Bi 8.10; 8.12 MV- De11.5; 11.9 VMEGS – Evropa svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět MKV – Etnický původ, Multikulturalita EV – Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda 



 

hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích státu






9.8.Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

 

4.

9.9 Společenské a hospodářské prostředí



ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny



posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozloţení, strukturu, růst, pohyby, dynamiku růstu a pohybů,



77

vymezení místního regionu, vztahy k okolním regionům  Základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důleţitá pro další rozvoj (potenciál X bariéry) Česká republika  Zeměpisná poloha, rozloha, členitost,  Přírodní poměry a zdroje  Obyvatelstvo – základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky, sídelní poměry  Rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura hospodářství  Transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní projevy a dopady  Hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodní dělby práce a obchodu Regiony České republiky  Územní jednotky státní správy a samosprávy,  Krajské členění, kraj místního regionu,  Přeshraniční spolupráce se sousedními státy se sousedními státy v euroregionech Cvičení a pozorování v terénu krajiny, geografické exkurze

Obyvatelstvo světa  Základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické,

MV – IVT 10.2, ZSV 12.12 MKV – Kulturní diference, Lidské vztahy,

Učební osnovy 5.9

Zeměpis – Člověk a příroda     

9.10 Ţivotní prostředí

  

9.11 Terénní geografická výuka, praxe a aplikace



zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel zhodnotí přiměřeně strukturu, sloţky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit porovnává státy světa a zájmové integrace států světa a na základě podobných a odlišných znaků lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech








porovná různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí



uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě





78

hospodářské a kulturní charakteristiky Globalizační společenské, politické a hospodářské procesy  Aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace Světové hospodářství  Sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a ţivotní úrovně Regionální společenské, politické a hospodářské útvary  Porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace, hlavní a periferní hospodářské oblasti světa, politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států, geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska Krajina  Přírodní a společenské prostředí, typy krajin Vztah příroda a společnost  Trvale udrţitelný ţivot a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí  Chráněná území přírody  Globální ekologické a environmentální problémy lidstva Ochrana člověka při ohroţení zdraví a ţivota  Ţivelné pohromy, opatření – chování a jednání při nebezpečí ţivelných pohrom v modelových situacích

Multikulturalita

MV – Bi 8.19, ZSV 12.12 EV – Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí


79

učební osnovy 5.10

Informatika-Informační a komunikační tech. Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. -

3. 2

4. 1

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie RVP ZV, dále část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce RVP ZV – okruhu Vyuţití digitálních technologií. Realizují se tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova RVP. Přehled viz kapitola 3.7. Třída se ve všech hodinách dělí na skupiny. Pro výuku je k dispozici odborná učebna plně vybavená výpočetní technikou. Ţáci se zdokonalí v ovládání operačního systému počítače, naučí se systematicky pouţívat základní kancelářské a komunikační programy. Při vyhledávání informací v prostředí internetu budou ţáci schopni ověřovat a vyhodnocovat informace z různých informačních zdrojů. Ţáci se naučí základy práce s bitmapovými a vektorovými editory. Při tvorbě dokumentů se budou řídit základními typografickými a estetickými pravidly. Naučí se základům publikování na www a zpracování videa. V posledním roce výuky budou pracovat na relativně dlouhodobých a komplexních úkolech, při jejichţ řešení vyuţijí téměř veškeré dříve probrané učivo. Ţák je veden k tomu, aby zejména: -

sbíral a třídil informace ze zdrojů dostupných prostřednictvím internetu, aplikoval získané znalosti a dovednosti ve všech ostatních vzdělávacích předmětech, zejména při zpracovávání dokumentů.

Výchovné a vzdělávací strategie - Učitel podněcuje ţáky ke sběru informací a orientace ve zdrojích informací – kompetence k učení, kompetence komunikativní. - Uţívání výpočetní techniky – kompetence komunikativní, kompetence pracovní. - V rámci projektu ve 4. ročníku studia je kladen důraz na zpracování prezentací – kompetence pracovní, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. - Učitel klade důraz na význam výpočetní techniky a digitálních technologií ve všech oblastech ţivota – kompetence k učení, kompetence sociální a personální. - Ţáci mohou zpracovat projekt s tematikou z oblasti informatiky a výpočetní techniky. Téma zpracují a vlastní výsledky prezentují a obhajují – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. - V rámci projektu ve 4. ročníku studia je kladen důraz na zpracování prezentací i u projektů s jinou neţ informačně-technologickou tematikou – kompetence pracovní, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.

80

Učební osnovy 5.10

Informatika a výp. technika–Informační a komunikační tech. ROČ.

3.

TÉMA


10.1 Základy práce s počítačem a digitální technikou

 ovládá operační systém a systematicky pracuje s aplikacemi  instaluje a odinstalovává aplikace  ovládá základní funkce digitální techniky, diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky  propojuje vzájemně digitální zařízení, instaluje o odinstalovává potřebný software  dodrţuje základní bezpečnostní, hygienická pravidla a předpisy při práci s digitální technikou

10.2 Práce s internetem a mobilními technologiemi

 pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví  pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji  pracuje uţivatelským způsobem s mobilními technologiemi  ovládá práci s textovým editorem  uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem  pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví  zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové podobě  ovládá práci s programem na tvorbu prezentací  zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě  uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem  pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví  zpracuje a prezentuje informace v grafické

10.3 Zpracování textů

10.4 Tvorba prezentací

10.5 Počítačová grafika, práce

UČIVO

ţák:



 opakování a synchronizace učiva za základní školy  hardware  software  základy práce s operačním systémem  hygiena při práci s počítačem  uţivatelská digitální technika  fotoaparát, kamera  závady, problémy a jejich odstraňování  bezpečnost při práci s digitální technikou, první pomoc  vyhledávání a ověřování informací  problematika autorských práv  vývojové trendy v komunikačních technologiích  mobilní služby, tarify  bezdrátové technologie  opakování základů práce s textovým editorem  základní typografické poučky  pokročilejší činnosti s textovým editorem

celá informatika má vazbu na Aj – odborná terminologie, výslovnost, počešťování anglických termínů apod.   22.1 Člověk a svět práce Vyuţití digitálních technologií – integrováno

 základy práce s programem pro tvorbu prezentací  tvorba prezentace na zvolené téma  předvedení prezentace s komentářem

Vazba na jakýkoliv předmět, nejlépe na rozsáhlejší projektovou výchovu

 základní pojmy počítačové grafiky

MV-Vv

81

Informace a komunikace v cizích jazycích  22.1 Člověk a svět práce:Vyuţití digitálních technologií – integrováno MV-Čj, Aj


Informatika a výp. technika–Informační a komunikační tech. s fotografií a videem     4.

10.6 Základy práce s tabulkovým kalkulátorem

   

10.7 Publikování na www

    

formě s využitím bitmapových i vektorových grafických editorů uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví provádí jednoduché úpravy digitálních fotografií, jejich archivaci a tisk provádí jednoduché úpravy videonahrávek, jejich archivaci ovládá práci s tabulkovým kalkulátorem zpracuje a prezentuje informace ve formě tabulek uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví ovládá programy pro tvorbu www stránek v jazyce XHTML zpracuje a prezentuje informace v textové, grafické a multimediální formě na webových stránkách použije pro prezentaci na www fotografie, video nebo zvukovou nahrávku uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví


    

práce s bitmapovým grafickým editorem práce s vektorovým grafickým editorem příprava grafiky pro web základní úpravy fotografií základní úpravy videa

22.1 Člověk a svět práce – Vyuţití digitálních technologií – integrováno

   

základy práce s programem odkazy, vzorce, funkce grafy, tisk samostatná práce na lib. téma

Vazba na předměty s laboratorními cvičeními

   

Počítačové sítě – základní znalosti Sluţby internetu • základy jazyka XHTML základy CSS fotografie, klipy, audio na webu – základy zpracování

 → 22.1 Člověk a svět práce – Využití digitálních technologií – integrováno

82


83


Dějepis-Člověk a společnost Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 2

2. 2

3. 2

4. 2

Organizační vymezení: výběr učiva a jeho strukturalizace vychází z chronologického pojetí, které je funkčně kombinováno s tematickým vhodně jsou zařazeny tematické okruhy průřezových témat Obsahové vymezení: výběr témat je proveden tak, aby ţáci získali základní poznatky o konání člověka v minulosti důraz je kladen na dějiny 19. a 20. stol., kde leţí kořeny většiny současných společenských jevů významným způsobem jsou zohledněny základní hodnoty evropské civilizace v primě je výuka zaměřena na pochopení postavení člověka v dějinách, na poznání počátků lidské společnosti, nejstarších civilizací a na seznámení s kořeny civilizace evropské v sekundě se ţáci seznámí s epochou středověku, s vymezením úlohy křesťanství v ţivotě středověkého člověka, přičemţ dominantní budou národní dějiny v tercii je obsah výuky zaměřen na modernizaci společnosti, na pochopení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa učivo v kvartě vede ţáky k osvojení událostí prví a druhé světové války, k pochopení integrace Evropy i světa a problémů s tím souvisejících Cíle - ţák by měl pochopit, ţe : historie není shlukem faktů a uzavřenou minulostí měl by se seznámit s hlavními obdobími vývoje lidstva i vlastního národa a v návaznosti chápat i historii regionu měl by se naučit vysvětlit příčiny a důsledky historických jevů měl by ctít kulturní dědictví lidstva měl by respektovat kulturní, etnické a náboţenské odlišnosti Výchovné a vzdělávací strategie ve vyučovacím předmětu dějepis jde o různé formy práce, vyučovací metody a pracovní postupy, které by měly vést k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků pouţívání vhodné literatury, historických dokumentů, vyuţití televizních pořadů /kompetence k učení/ prezentace znalostí /kompetence komunikativní/ samostatné zpracování historických událostí /kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů/ návštěva muzeí a historických památek, porovnání teorie a reality, sledování důsledků lidské činnosti /kompetence k učení, kompetence občanské/ vyuţití znalostí v jiných předmětech /kompetence k učení, kompetence k řešení problémů/ 84


Dějepis-Člověk a společnost ROČ.

TÉMA


UČIVO

 Uvede konkrétní příklady důleţitosti a potřebnosti dějepisných poznatků  Uvede příklady zdrojů informací o minulosti  Pojmenuje instituce, kde jsou zdroje shromáţděny  Orientuje se na časové ose a v historické mapě  Seřadí chronologicky historické epochy  Charakterizuje ţivot pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu  Objasní význam zemědělství a dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost  Uvede příklady archeologických kultur na našem území  Rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací  Uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví  Demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důleţité pro evropskou civilizaci  Pochopí zrod křesťanství a souvislost s judaismem  Porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie  Popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států  Porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti  Objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech  Vymezí úlohu křesťanství a víry v ţivotě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství k papeţství a jiným

 Význam zkoumání dějin pro současnost a budoucnost  Vznik historie jako vědy, historické prameny  Periodizace dějin, práce s časovou osou, orientace v historickém čase a prostoru  Význam muzeí, archivů a knihoven  Pravěk – vývoj člověka a lidské společnosti  Neolitická revoluce, nejstarší zemědělské oblasti

MV- Ov, M

 Nejstarší starověké civilizace – Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína – a jejich kulturní odkaz  Antické Řecko a Řím  Střední Evropa a její styky s antickým středomořím

MV-Z, Ov, Čj, Vv, Tv EV – Základní podmínky ţivota VMEGS – Jsme Evropané

 Stěhování národů, nový etnický obraz Evropy ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu a jejich specifický vývoj  Islám a islámské říše ovlivňující Evropu (Turci, Arabové)  Struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev  Velká Morava a český stát, vnitřní vývoj a postavení v Evropě  Kultura středověké společnosti – románské a gotické umění a vzdělanost

MV-Z, Vv VMEGS – Jsme Evropané

ţák: 1.

11.1 Člověk v dějinách

11.2 Počátky lidské společnosti

11.3 Nejstarší civilizace, kořeny evropské kultury

2.

11.4. Křesťanství a středověká Evropa



85

MV-Bi, Z, Vv MKV – Etnický původ


Dějepis-Člověk a společnost

11.5 Objevy a dobývání. Počátky nové doby – 1.část

3.

11.6 Objevy a dobývání. Počátky nové doby – 2.část

11.7 Modernizace společnosti

věroukám  Ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké spol., uvede příklady románské a gotické kultury  Vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní ţivot  Vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky ţádající reformu církve včetně reakce církve na tyto poţadavky  Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky  Objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboţenských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie  Objasní příčiny vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky  Na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchii, parlamentarismus  Rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek  Vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci spol.  Objasní souvislost mezi událostmi francouzské rev. a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých spol. struktur v Evropě na straně druhé  Porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národním hnutím ve vybraných evropských národech  Charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin, uvede poţadavky formulované ve vybraných evropských revolucích  Na vybraných příkladech demonstruje polit. proudy  Vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a


    

Husitství, Jiří z Poděbrad a Jagellonci Renesance a humanismus Reformace a její šíření Evropou Zámořské objevy a počátky dobývání světa Český stát jako součást habsburské mnohonárodnostní monarchie

MV-Z, Čj, Ov VMEGS – Jsme Evropané

 Velmoci v 15. – 18. st.  Baroko  Osvícenství

MV-Hv, Vv, Ov, F, Z VMEGS – Jsme Evropané

 Vznik USA  Velká francouzská rev. a napoleonské období, jejich vliv na Evropu a svět  Industrializace a její důsledky pro společnost, sociální otázka  Národní hnutí velkých a malých národů, utváření novodobého českého národa  Revoluce 19. st. jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních problémů  Politické proudy – konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus; ústava , občanská práva, polit. strany  Kulturní rozrůzněnost doby  Kolonialismus, konflikty mezi velmocemi

MV-Z, Ov, Čj,Vv, Hv VMEGS – Jsme Evropané

86


Dějepis-Člověk a společnost

4.

11.8 Moderní doba

     

11.9. Rozdělený a integrující se svět

   

světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla, charakterizuje soupeření velmocí a vymezí význam kolonií Na příkladech demonstruje zneuţití techniky ve světových válkách a jeho důsledky Rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů Charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonom. A polit. souvislostech a důsledky jejich existence pro svět Rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu Na příkladech vyloţí antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv Zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí Vysvětlí příčiny a důsledky bipolárního světa, uvede příklady střetávání obou bloků Vysvětlí a na příkladech doloţí mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce Posoudí postavení rozvojových zemí Prokáţe základní orientaci v problémech současného světa


 1. sv. válka a její politické, sociální a kulturní důsledky  Nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě  Vznik ČSR , její hospodářsko – politický vývoj, sociální a národnostní problémy  Mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech  Totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro ČSR a svět  2. sv. válka, holocaust, situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj, politické, mocenské a ekonomické důsledky války

MV- Z, Ov, Vv, Hv, F, Ch VMEGS – Jsme Evropané VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

 Studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi  Politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření  Vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání s charakteristikou západních zemí)  Československo od únorového převratu do r. 1989, vznik ČR  Rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět  Problémy současnosti  Věda, technika a vzdělávání jako faktory vývoje; sport a zábava

MV-Z, F, Ov, Vv, Hv VMEGS – Jsme Evropané VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

87


88


Občanská výchova–Člověk a společnost Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 1

2. 1

3. 1

4. 2

Zaměřujeme se na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací ţáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Obor otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých ţivotních situací. Seznamuje ţáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským ţivotem, činností důleţitých politických institucí a orgánů a s moţnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského ţivota. Učí ţáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského souţití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání a jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí ţáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje ţáky k aktivní účasti na ţivotě demokratické společnosti. Zabýváme se i prevencí sociálně patologických jevů a prevencí rasistických, xenofobních a extremistických postojů se zdůrazněním výchovy k toleranci a respektování lidských práv. Integrace jiných vzdělávacích oborů :

-

-

-

Člověk a svět práce Člověk a zdraví

Cíle jsou zaměřeny na: rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec kaţdodenního ţivota, poznávání a posuzování kaţdodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním i jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záleţitosti utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlíţení na postavení muţe a ţeny v rodině, v zaměstnání i v politickém ţivotě, k vnímání předsudků v nazírání na roli ţen ve společnosti rozpoznávání názorů i postojů ohroţujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického souţití, ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

Realizovaná průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova – naplňuje se prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udrţení psychického zdraví. Výchova demokratického občana – jsou tematizovány principy demokracie a demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci jednotlivců na společenském a politickém ţivotě demokratické společnosti. 89


Občanská výchova–Člověk a společnost ROČ.

1.

TÉMA 12.1 NAŠE ŠKOLA, VZDĚLÁVÁNÍ

12.2 NAŠE OBEC, REGION, KRAJ



UČIVO

ţák:  zdůvodní význam celoţivotního vzdělání  uvede moţnosti svého vzdělávání v rámci naší vzdělávací soustavy  doloţí přínos spolupráce při dosahování cílů ve škole  objasní pravidla chování ve škole  zapojuje se do společných činností v rámci školy, do kooperativních vztahů ve třídě  respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky, pěstuje dobré vztahy  vyjádří vlastními slovy, jak dobře plánovat čas včetně času na učení  rozebere moţnosti negativního působení sociálně patologických jevů ve škole

 objasní fungování obce jako základní jednotky samosprávy, na příkladech uvede, jak funguje a jak jí občan můţe vyuţívat  vybere moţnosti zapojení sebe (nebo rodinných příslušníků) do práce orgánů obce  orientuje se v základních historických bodech, památkách a osobnostech obce  posoudí přínos spolupráce občanů při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v obci  zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování

 Naše vzdělávací soustava  Ţivot ve škole  slavná historie a osobnosti naší školy  práva a povinnosti ţáků  demokratické vztahy a atmosféra ve škole  Třída  poznávání se  společná pravidla a normy  vztahy ve třídě  Učení  plánování  metody studia  zvládání učebních problémů  Psychohygiena  dobrá organizace času  prevence sociálně patologických jevů  Obecní samospráva, úkoly a pravomoci obce  Důleţité instituce participace ţáků na ţivotě obce spolupráce školy s těmito institucemi  Historie obce významné památky, osobnosti přírodní místa v okolí Regionální zvyky, tradice, pověsti Současnost obce Krajské město Brno (instituce, památky)

90


OSV-celé průřezové téma (1.1– 1.10) VDO-Občanská společnost a škola Prevence soc. pat. jevů MV-D-historie školy Přednáška PPP o racionálním způsobu učení 22.1 Člověk a svět práce – Svět práce (další studium a výběr povolání)integrováno 22.1 Výchova ke zdraví – Zdravý způsob ţivota a péče ozdraví, Osobnostní a soc. vývoj – integrováno Český jazyk a literatura (regionální spisovatelé) Dějepis Umění a kultura Video o kulturních památkách města v kombinaci s procházkou městem Exkurze MÚ Mikulov Video Občan a jeho obec Exkurze Regionální muzeum (uskuteční se při dalším tématu 12.4. Kulturní ţivot) VDO-Občanská spol. a škola, Občan, občanská spol. a stát, Formy participace občanů v pol. ţivotě


Občanská výchova–Člověk a společnost

2.


12.3 NAŠE VLAST

rozlišuje projevy vlastenectví od nacionalismu  poznává symboly našeho státu a objasní jejich účel  uvede některé významné osobnosti státu, jejich přínos pro naši historii i současnost  orientuje se v našich státních svátcích a jiných významných dnech  vybere si některá památná místa a referuje o nich

 Naše vlast  Pojem vlast a vlastenectví, nacionalismus  Mateřský jazyk  Státní symboly  Zajímavá a památná místa, hl. město  Co nás proslavilo  Významné osobnost  Státní svátky a jiné památné dny

MV-Z, D MV-Čj-1. 2

12.4 KULTURNÍ ŢIVOT

 respektuje kulturní odlišnosti lidí  uvede některé kulturní tradice  na příkladech rozpozná základní umělecké slohy, zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně vybírá akce, které ho zajímají, kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí

   

Umění a kultura MKV-Kulturní diference MDV-Fungování a vliv médií ve společnosti MV-D, Čj

 zhodnotí a na příkladech uvede význam solidarity mezi lidmi a přínos spolupráce, např. v nouzi  citlivě řeší problémy zaloţené na mezilidských vztazích  posoudí přínos spolupráce mezi lidmi v rodině, ve škole, v obci  uplatní vhodné způsoby chování a komunikace  objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti s rozpoznává netolerantní, xenofobní extremistické projevy v chování lidí  respektuje pravidla souţití mezi vrstevníky, pěstuje dobré mezilidské vztahy v širším společenství  rozpozná moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt  uplatňuje dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi

Lidská setkání - přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, postavení muţů a ţen ve společnosti - lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi Vztahy mezi lidmi – - osobní a neosobní vztahy, - mezilidská komunikace, problémy lidské nesnášenlivosti, konflikty mezilidských vztazích Zásady lidského souţití - morálka, svoboda, pravidla chování, - výhody spolupráce mezi lidmi Bezpečné chování, komunikace mezi vrstevníky a neznámými lidmi. manipulativní jednání (reklama, působení sekt)

 dokáţe objasnit, jak sebepoznání a sebehodnocení

Vnitřní svět člověka

12.5 ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI

12.6 ČLOVĚK JAKO JEDINEC

91

respektuje kulturní odlišnosti lidí uvede některé kulturní tradice na příkladech rozpozná základní umělecké slohy zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně vybírá akce, které ho zajímají kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí

Referáty Exkurze Regionální muzeum (od gotiky po empír) Kulturní kalendář města Mikulova a další kulturní nabídka (denní tisk) 22.2 Výchova ke zdravíintegrováno MKV-Lidské vztahy, Princip soc smíru a solidarity OSV – Řešení problému a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika, Komunikace VDO – Občanská společnost a škola

22.2 Výchova ke zdraví –


Občanská výchova–Člověk a společnost       

3.

můţe pozitivně ovlivnit rozhodování, vztahy mezi lidmi a kvalitu ţivota posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních a společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů překonávání překáţek rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe a u druhých lidí usměrňuje a kultivuje vlastní charakterové a volní vlastnosti pěstuje zdravou sebedůvěru vyjádří vlastní názor k problematice zdraví dokáţe popsat rizika ohroţující zdraví a uplatňuje jejich prevenci dokáţe popsat metody principy seberegulace a sebeorganizace činností a chování

12.7 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

 rozlišuje své moţnosti při rozhodování o volbě povolání

12.8 STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ

 dokáţe popsat pracovní činnosti vybraných profesí  vyuţije profesní informace a poradenské sluţby pro výběr vhodného vzdělávání  prokáţe v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce  vysvětlí základní formy podnikání  rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady  objasní potřebu dodrţování zásad ochrany duševního vlastnictví  dodrţuje zásady hospodárnosti  objasní způsoby zacházení s penězi  vysvětlí funkci bank a bankovnictví

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 vnímání, proţívání, osobní hodnoty, sebehodnocení, stereotypy v posuzování lidí Podobnost a odlišnost lidí - chování, jednání, osobní vlastnosti - dovednosti a schopnosti - charakter, volní vlastnosti charakteru Osobní rozvoj - sebepoznání, sebevýchova - motivace, aktivita, osobní kázeň - ţivotní cíle a plány, ţivotní perspektiva Zdraví jako jednota fyzického, psychického a sociálního zakotvení osobnosti. -

Stres, civilizační choroby, autodestruktivní závislosti. Sebekontrola, sebeovládání, zvládání problémových situací, psychohygiena  Volba profesní orientace.  Sebepoznávání (osobní zájmy a cíle, tělěsný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení).  Vlivy na volbu profesní orientace.  Informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi, vyuţívání poradenských sluţeb.  Trh práce, typy povolání, druhy pracovišť, pracovní prostředky, charakter a druhy pracovních činností, poţadavky, kvalifikační, zdravotní a osobnostní, rovnost příleţitostí na trhu práce.  Moţnosti vzdělávání, náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení.  Zaměstnání – pracovní příleţitosti v obci, regionu, psaní ţivotopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce, práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.  Druhy a struktura organizací, nejčastější formy

92

integrováno OSV – Rozvoj schopností poznávání, Sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena Zařazení prevence sociálních a patologických jevů podle aktuálních moţností (přednášky, besedy, interaktivní hry)

22.1 Člověk a svět práce – Svět práce – integrováno

22.1 Člověk a svět práce – Svět -integrováno


Občanská výchova–Člověk a společnost  rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a sluţeb  vyloţí podstatu fungování trhu  popíše zdroje příjmů státu, uvede hlavní oblasti výdajů  na příkladech vysvětlí systém sociálních dávek  vyloţí podstatu fungování trhu

4.

12.9 PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU, STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

 rozlišuje nejčastější typy a formy státu a na příkladech, porovná jejich znaky  rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých sloţek státní moci ČR a některých jejich orgánů a institucí  uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu

12.10 PRINCIPY DEMOKRACIE, LIDSKÁ PRÁVA

 objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro kaţdodenní ţivot občanů  vyloţí smysl voleb do zastupitelstva a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat kaţdodenní ţivot občanů  posoudí a na konkrétních příkladech uvede, jak můţe občan ovlivňovat dění ve své obci a státě  přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje právo a oprávněné zájmy druhých lidí  posoudí význam ochrany lidských práv a svobod  uvede příklady základních lidských, občanských a dětských práv

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 podnikání.  Majetek, vlastnictví - formy vlastnictví, hmotné a duševní vlastnictví, vztah k osobnímu a svěřenému majetku.  Peníze – funkce a podoby peněz, formy placení, Rozpočet rodiny, státu, význam daní.  Bankovní soustava, sluţby poskytované bankami.  Výroba, obchod, sluţby – jejich funkce a návaznost.  Principy trţního hospodářství – nabídka, poptávka, trh, podstata fungování trhu.  Sociální dávky.  Znaky, typy a formy státu  Státní občanství  Ústava ČR  Sloţky státní moci, jejich orgány a instituce  Státní správa a samospráva  orgány a instituce  úkoly

 Principy demokracie  znaky demokracie a principy  základní kategorie fungování demokracie  demokracie jako protiklad diktatury a anarchie  politika, politické vztahy, politický pluralismus  formy voleb a jejich význam, vol. právo (zaměření na komunální volby)  demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů a jejich uplatňování ve škole  Lidská práva  Listina základních práv a svobod  práva dítěte a jejich ochrana  poškozování lidských práv (šikana,

93

VDO – Občan, občanská společnost a stát, Principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování MDV – Kritické čtení a vnímání MV-D Práce s Ústavou ČR Práce s denním tiskem, aktuální informace VDO – Občanská společnost a škola, Občan, občanská společnost a stát, Formy participace občanů v politickém ţivotě, Principy demokracie jako formy vlády a způsoby rozhodování MDV – Fungování a vliv médií ve společnosti MKK – Kulturní diference Aktuální přehled politických stran Práce s denním tiskem


Občanská výchova–Člověk a společnost

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7 diskriminace)

.

12.11 PRÁVNÍ ŘÁD ČR, PROTIPPRÁVNÍ JEDNÁNÍ

 rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při posuzování přestupků a trestných činů  objasní význam právní úpravy důleţitých vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství)  uvede příklady smluv  rozezná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady  dodrţuje právní ustanovení, která se na něj vztahují, a uvědomuje si rizika jejich porušení

 Význam a funkce právního řádu  Orgány právní ochrany občanů, soustava soudů ČR  Právní norma, předpis, jejich publikování  Právní vztahy  vlastnictví, pracovní poměr, manţelství  Právní úkony  smlouvy  Protiprávní jednání  přestupek, trestný čin  druhy a postihy protiprávního jednání  Právo v kaţdodenním ţivotě

12.12 MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT



 Evropská integrace  podstata, význam, výhody  Evropská unie a ČR  Mezinárodní spolupráce  ekonomická, bezpečnostní a politická spolupráce mezi státy,její výhody  významné mezinárodní organizace  Globalizace  projevy, klady a zápory  významné globální problémy a jejich řešení



   

popíše vliv začlenění ČR do EU na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i moţných způsobů jejich uplatňování uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

94

Videopořad Občan a jeho obec – volby Pouţívání materiálů Lidská práva VDO – Občan, občanská společnost a stát Pouţívání materiálů Právo pro kaţdého Přednáška Městské policie

VMEGS – Jsme Evropané


95


Hudební výchova – Člověk a kultura Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 1

2. 1

3. 1

4. 1

Hudební výchova na niţším stupni studia vede ţáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových i hudebně tvořivých činností k porozumění hudebnímu umění a hudbě. Ţáci se učí hudbu aktivně vnímat, proţívat, chápat i pouţívat ji v běţném ţivotě jako specifický prostředek dorozumívání. Prostřednictvím jednotlivých hudebních činností mohou ţáci uplatňovat svůj individuální hlasový potenciál, instrumentální dovednosti při hře na hudební nástroje, pohybové schopnosti při tanečních aktivitách, tj. interpretovat hudbu podle svého individuálního zaměření. Zejména od tercie si ţáci připomínají také historické a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Seznamují se s charakteristickými rysy jednotlivých uměleckých slohů i nejznámějšími osobnostmi. Při nalézání vzájemných vztahů historie a umění dochází k propojování učiva dějepisu a literární i výtvarné výchovy. Obsah vyučovacího předmětu hudební výchova v sobě zahrnuje také průřezová témata: multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova a výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Ţáci mohou navštěvovat nepovinný předmět sborový zpěv. Výchovné a vzdělávací strategie Předmět hudební výchova umoţňuje komplexní rozvoj hudebních schopností všech ţáků na základě jejich individuálních předpokladů. K dosaţení tohoto cíle jsou vyuţívány rozmanité výchovně a vzdělávací strategie a metody učení směřující k utváření klíčových kompetencí ţáků. Kompetence k učení:  ţák vyhledává a třídí informace: vyuţívá informační zdroje – knihovnu, internet, výchovné koncerty, nabídky ZUŠ  pouţívá obecně uţívané hudební termíny  k dosaţení kompetence vyuţívá skupinovou i individuální práci  klade se důraz na pozitivní vztah k hudbě Kompetence k řešení problémů:  ţák se motivuje situacemi z praktického ţivota  je veden k samostatnému získávání informací z různých zdrojů  učí se rozpoznávat problém a řešit ho Kompetence komunikativní:  ţák je veden k souvislému a kultivovanému projevu  je veden k vhodné verbální i neverbální komunikaci  dokáţe vyjádřit svůj názor, obhájit ho a tolerovat názor druhých Kompetence sociální a personální:  ţák je veden k sebehodnocení a zodpovědnosti  je kladen důraz na vytvoření pravidel práce v týmu  ţák se učí poznávat a hodnotit sebe i druhé

Kompetence občanské: 96


Hudební výchova – Člověk a kultura  ţák respektuje kulturní tradice  je veden k ohleduplnému a citlivému vztahu k druhým lidem  seznamuje se s tradicemi svého regionu  aktivně se zapojuje do kulturního dění Kompetence pracovní:  ţák je veden ke správným pracovním návykům  v průběhu výuky jsou realizovány relaxační a pohybové aktivity  seznamuje se s hudebními ţánry podle vlastního zájmu

97

Učební osnovy 5.13 Gymnázium, Mikulov, Komenského 7

Hudební výchova – Člověk a kultura OČEKÁVANÉ VÝSTUPY

ROČ.

UČIVO

ţák: 1.

 zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase, dvojhlase  orientuje se v jednoduchém notovém zápisu  při zpěvu uplatňuje správné pěvecké návyky

 vytváří jednoduché doprovody  vyuţívá své individuální schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách  rozliší dur a moll stupnice, rozpozná základní intervaly, posuvky

 taktuje dvoučtvrťový a tříčtvrťový takt  pohybem vyjádří pochodový, polkový a valčíkový rytmus

   

2.

rozliší zvuk vybraných hudebních nástrojů a dovede je pojmenovat rozpozná melodram, operu, operetu, muzikál rozpozná výrazové prostředky rozliší skladbu vokální a instrumentální

 pracuje na rozšiřování svého hlasového rozsahu  při zpěvu uplatňuje správné pěvecké návyky a dovednosti dle svých individuálních dispozic  na základě svých dosavadních individuálních hudebních schopností a dovedností částečně reprodukuje motivy, témata a tvoří jednoduché doprovody  při hudebních aktivitách vyuţívá své dosavadní znalosti z hudební nauky  rozliší stupnici dur a moll  rozpozná některé druhy lidových tanců  na základě individuálních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchý

                           

98

vokální činnosti intonační cvičení rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena zpěv lidových písní, práce s notovým zápisem píseň a její hudební forma instrumentální činnosti jednoduchý doprovod lidových písní s vyuţitím Orffova instrumentáře, rytmická cvičení improvizace jednoduché hudební formy (variace) intervaly, stupnice dur, moll, akord, posuvky hudebně pohybové činnosti mazurka, pochod, valčík, polka hra na dirigenta a orchestr pantomima poslechové činnosti poznávání hudebních nástrojů, rozdělení do nástrojových skupin, sloţení orchestru muzikál, opereta, opera, melodram, revue hudební výrazové prostředky poslech vybraných skladeb vokální činnosti hlasová hygiena, intonační cvičení lidský hlas, mutace, pěvecké hlasy lidové a umělé písně instrumentální činnosti prolínají se do ostatních hudebních činností během roku tvorba jednoduchých doprovodů stupnice, intervaly hudebně pohybové činnosti lidové tance, mateník, polka, valčík, vrtěná, verbuňk


OSV – Kreativita, Komunikace MKV – Kulturní diference, Multikulturalita Prolíná celým studiem na niţším stupni

VMEGS – Jsme Evropané (evropské kulturní hodnoty)


Hudební výchova – Člověk a kultura lidový tanec, společenský tanec, moderní tanec  taktuje 2,3,4čtvrťový takt

   

3.

při poslechu vyuţívá dosavadní získané zkušenosti vnímá pouţité výrazové prostředky, chápe jejich význam zařadí skladbu do příslušného období pojmenuje hudební formy různých období

 zpívá na základě svých individuálních schopností a získaných dovedností intonačně čistě a rytmicky přesně  své dovednosti a návyky uplatňuje i při mluveném projevu v běţném ţivotě  dokáţe ocenit kvalitní pěvecký projev druhého  při zpěvu uplatňuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu  dle svých individuálních schopností a dovedností reprodukuje různé motivy, témata a tvoří jednoduché doprovody k pěveckým projevům za pomoci hudebních nástrojů  dle individuálních schopností a dovedností realizuje písně a skladby různých stylů a ţánrů  na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků

 pojmenuje vybrané hudební formy  všímá si dynamických a výrazových změn v hudebním proudu  vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění  orientuje se v hudebních slozích, uvede významné představitele  zařadí na základě svých individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou

 společenské tance, moderní tance  taktování, dirigování jednoduchých lidových písní  hra na dirigenta a orchestr  poslechové činnosti  výběr poslechových skladeb z různých období (Vivaldi, Bach, Mozart, Beethoven, Haydn, Smetana, Händel)  hudba vokální a instrumentální, homofonie, polyfonie  hudba duchovní a světská  hudební formy – kánon, fuga, oratorium, kantáta, koncert, sonáta, symfonie, symfonická báseň, muzikál  vokální činnosti  hlasová a rytmická cvičení  rozšiřování hlasového rozsahu  orientace v hudebním záznamu  zpěv lidových a umělých písní odpovídajících probíraným slohovým obdobím  instrumentální činnosti  tvorba jednoduchých instrumentálních doprovodů, jednoduché improvizace  akordy, intervaly, stupnice – prohlubování znalostí  hudebně pohybové činnosti  prolínají do ostatních hudebních činností během roku  vlastní ztvárnění znějící moderní hudby (choreografie)  některé dobové tance (rock´n´roll)  poslechové činnosti  přehled hudebních slohů artificiální hudby  poslech a srovnávání charakteristických rozdílů různých hudebních slohů  hudba artificiální a nonartificiální  původ hudby, pravěk a starověk – Řecko, Řím

99

VMEGS – Jsme Evropané (evropské kulturní hodnoty)

VMEGS – Jsme Evropané (evropské kulturní hodnoty) MV -Vv, D, Čj


Hudební výchova – Člověk a kultura hudbu do stylového období  rozlišuje hudbu artificiální a nonartificiální

4.

 při zpěvu dodrţuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu, uplatňuje je i při mluvním projevu v běţném ţivotě  dle svých hudebních dispozic zpívá kultivovaně, intonačně čistě a rytmicky přesně vybrané písně v jednohlase i vícehlase  poznává české hudební památky a zařadí je do historických souvislostí  dle svých individuálních schopností a dovedností doprovází vokální projev  týmově tvoří dle svých schopností a dovedností melodram  uvede příklady jednoduchých akordických značek

 na základě svých individuálních hudebních a pohybových schopností spojuje poslech s pohybovými nebo instrumentálními činnostmi

 při poslechu vyuţívá získané znalosti a zkušenosti k postiţení hudebních výrazových prostředků  orientuje se v mnoţství hudebních druhů, ţánrů a stylů  na základě svých individuálních schopností zařadí slyšenou hudbu do stylového období  orientuje se ve stěţejních písních domácí kulturní scény

     

středověk – gregoriánský chorál, světská píseň renesance – hudební formy, představitelé baroko – hudební formy, představitelé klasicismus – hudební formy, představitelé romantismus – hudební formy, představitelé hudba 20.stolení – impresionismus, dodekafonie, neoklasicismus, neofolklorismus  jazz, spirituály, blues, ragtime  populární hudba  50.léta – rock-n-roll, country and western  60.léta, 70.-80.léta  vokální činnosti  vlastní osobitý vokální projev  výběr písní odpovídajících probíraným obdobím české hudby váţné i populární  zpěv v jednohlase i vícehlase  instrumentální činnosti  prolínají do ostatních hudebních činností během školního roku  akordy, rytmus, metrum, tempo, akordické značky  tvorba melodramu  skupinová hra s dostupnými nástroji  hudebně pohybové činnosti  prolínají do ostatních hudebních činností během roku  taktování  vlastní ztvárnění znějící moderní hudby (choreografie) poslechové činnosti  počátky českých hudebních dějin – nejstarší české písně, husitský chorál  česká renesance  české baroko  český klasicismus  česká hudba 20. století, česká populární hudba

100

VMEGS – Jsme Evropané (význam světové a evropské hudby v českém prostředí) MV-VV, D, Čj


101


Výtvarná výchova – Umění a kultura


1. 2

2. 2

3. 1

4. 1

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Realizují se tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP ZV a Multikulturní výchova RVP ZV. Přehled viz kapitola 3.7. Pro výuku je k dispozici odborná učebna. Předmět Výtvarná výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového vnímání ţáků v kontextu s ostatními, převáţně naukově orientovanými předměty. V průběhu výuky se ţáci seznámí se základními výtvarnými technikami. Důleţitou sloţkou je přehled nejvýznamnějších výtvarných směrů, autorů a děl. Ţák je veden k tomu, aby zejména chápal význam emotivních a pocitových proţitků pro ţivot, - podílel se na utváření příjemného prostředí pro pobyt ve škole, - v rámci svých moţností se snaţil vyjádřit výtvarnými prostředky, - chápal, ţe práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny, - na základě poznání duchovních a kulturních hodnot současných i minulých si utvářel nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím, - chápal význam výtvarného díla a výtvarného umění v historickém kontextu. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

Učitel klade důraz zejména na individuální přístup k ţákům a na rozvoj jejich vlastních schopností – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel organizuje návštěvy výstav podle aktuálních moţností, formuje tak postoje ţáků k emotivním a pocitovým proţitkům, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel organizuje ţákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo – kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Učitel zadává ţákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentaci – kompetence k učení, kompetence komunikativní. Ţáci mohou zpracovat projekt s výtvarnou tematikou – na konci 4. ročníku v rámci projektového týdne. Téma zpracují a vlastní výsledky prezentují a obhajují – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů.

102





ROČ.

UČIVO

ţák: 1.

 uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích, uţívá některé metody současného výtvarného umění a digitálních médií počítačové grafiky, videa, fotografie, animace

   

práce s uměleckým dílem experimenty s reprodukcí vyjadřování proţitků netradičními způsoby počítačová grafika

OSV- Kreativita, Komunikace – prolíná celým studiem na niţším stupni MKV-Kulturní diference, Multikulturalita – prolíná celým studiem na niţším stupni

 uţívá VOV k zaznamenávání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenávání podnětů z představ a fantazie

                      

záznamy emocí, proţitků, představ, vjemů výtvarné vyjádření povrchu, struktury výtvarné vyjádření proţitků z hudby fantazie, sny, představy, příběh plošné a prostorové vyjadřování kombinované techniky, experimenty s materiály pohyb, rytmus, řazení prvků princip sériovosti proměna tvaru barvy základní, doplňkové malba temperou, akvarel barevný kontrast, kompozice zlatý řez, vertikála, horizontála tělo ve výtvarném umění portrét, mimika, gesto lidská postava, pohyb vztah člověka k prostředí krajina, mapa, reliéf stavba tvaru, struktura, detail kresba a malba podle modelu práce zachycující proměnu času, komiks, práce s fotografií, fáze pohybu a prostředky zachycení jeho jednotlivých fází,

MV-Hv, Ivt, Ov

 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků VOV a jejich vztahů, uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů představ a poznatků, variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

 vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité VOV, porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky jiţ existujících i běţně uţívaných VOV

 interpretuje umělecká VOV současnosti i minulosti, vychází přitom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a proţitků  rozliší působení VOV v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného symbolického obsahu

2.


 ţák uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích, uţívá některé metody současného výtvarného umění a digitálních médií počítačové grafiky, videa, fotografie, animace

103

MV-M

MV-M, F

MV-Bi, Tv MV-Ov, Bi



 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků VOV a jejich vztahů, uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů představ a poznatků, variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

 uţívá VOV k zaznamenávání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenávání podnětů z představ a fantazie

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7          

 vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité VOV, porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky jiţ existujících i běţně uţívaných VOV

 ověřuje komunikační účinky VOV v sociálních vztazích a vhodnou formou je prezentuje  objasňuje záměr tvorby a její proměny z hlediska komunikačního obsahu VOV vlastních i uměleckých v historických, sociálních a kulturních souvislostech

 interpretuje umělecká VOV současnosti i minulosti, vychází přitom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a proţitků

3.

 ţák rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě nově uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci  v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky

                    

104

roční období proměny světla, krajiny, mobilní objekty, hra s prostorem, hudební notový záznam, písemný záznam řeči vyuţití malby, kresby, grafiky prostorová tvorba práce s rozličnými materiály /kov, dřevo, papír, plast/ koláţ /prolínání světů/ kombinované techniky divadlo, performance /kulisy, masky, kostým, hudba, hra s textem/ ţivly /země, vítr, oheň, voda a výtvarné zpracování jejich působení/ haptické etudy hledání vlastního výrazu hledání výrazových prostředků pro vyjádření nálad, pocitů, fantazie osobní prostor, místo k bytí, interiér, exteriér perspektiva vnějšího a vnitřního prostoru samostatná tvorba skupinová práce velký formát, vývojová řada, projekt interpretace díla, příběh design, reklama figurální námět /postava, portrét/ uměleckohistorické slohy návštěva galerií, muzeí video, film, architektura archetyp, přírodní národy, inspirace východní kulturou řemesla (keramika, řezbářství, textil) moţnosti forem vizuálně obrazných vyjádření linie, barva, tvar, světlo plocha, objem /prostorová tvorba/ technologické postupy tvorby grafické techniky

MV-Hv

MV-Ov, Ivt

MV-D, Ivt

MV-Ivt, M, F


Výtvarná výchova – Umění a kultura  vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace  interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce,

    

seznámení s aktuální situací na české výtvarné scéně/ návštěvy galerií, diskuze s výtvarníky, komentované video/ výtvarné techniky nová média na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě

 své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běţné komunikaci

 na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace

4.

 na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření, aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu  pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, typy kontrastů, rozvrţení tvarů a hmot v ploše a prostoru, vyjádření pohybu a změn v obraze a vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  člověk a prostředí  architektura a její vliv na člověka v proměnách času  interpreta  seznámení s aktuální situací na české výtvarné scéně/  návštěvy galerií, diskuze s výtvarníky, komentované video/  výtvarné techniky  nová média  proměny ţivota  osobnost, vztahy  vnitřní krajina  studie, inspirace přírodními motivy  diskusní fórum v intencích esteticky hodnotících hledisek vizuální kultury  individuální, kolektivní projev  práce ve skupině  akční tvorba  vliv reklamy,  film,fotografie  street art  uţitá grafika, design  masovost a autenticita projevu  citace, parafráze, naráţka,  humor ve výtvarném umění,  karikatura, komix  autenticita projevu a vyprázdněnost forem  seznámení s umělecko historickými památkami v nejbliţším okolí  kresba v plenéru  komunikace, hra s formou  gestická malba  haptická projekce  práce s materiály  kompozice, barva

105

MV-D

MV-Ivt

MV-Ov, Z, Bi

MV-Ov

MV-Ivt, Ov

MV-D


Výtvarná výchova – Umění a kultura smyslového vnímání

 při vlastní tvorbě uplatňuje osobní proţitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření  samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky a při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění • nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů  vyuţívá znalostí, aktuálních způsobů vyjadřování a technických moţností zvoleného média pro vyjádření své představy  charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob uţití prostředků  na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot

 vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií

 rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry, s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti, z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření

 na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filosofické okolnosti vzniku uměleckých děl

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7         

tvar, linie, bod kontrast, rytmus, plocha inspirace hudbou práce v exteriéru já moje identita osobní značka, znak, subjektivní vyjádření, introspekce dlouhodobý projekt moţnost seberalizace a sebevyjádření temperamentu (extrovert – introvert)

 seznámení s novými médii a technikami (počítačová grafika)  současné umělecké směry a jejich vliv na společnost na konci 20. století  výtvarné techniky grafika, malba  základy fotografie, film, divadlo  prostorová tvorba  moderní umění a archetypální principy jako zdroj inspirace  archetypální souznění různých kultur  tradice, zvyky, folklór  klasická a nová média v proměnách času  proměnlivost obrazu v čase  návštěvy galerií, galerijních animací  interpretace obsahu vizuálně obrazných vyjádření  reflexe vývoje umění v současné společnosti  umělecké směry 20. století  seznámení se současnými výtvarnými tendencemi  body art  land art  konceptuální umění  vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků  nestandardní postupy ve výstavbě díla  současné výstavy v kontextu společenského dění

106

MV-Ov

MV-D

MV-Ov

MV-D


107


Tělesná výchova – Člověk a zdraví Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. 3

2. 2

3. 2

4. 2

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova RVP ZV a část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP ZV. Výuka probíhá odděleně pro chlapce a dívky. Ţáci 2. ročníku absolvují 7denní lyţařský výcvikový kurz. Výuka probíhá v tělocvičnách vybavených běţným sportovním nářadím a náčiním a ve venkovních sportovních areálech určených zejména pro hry a atletiku. Předmět Tělesná výchova si klade za cíl vybudovat v ţácích pocit zodpovědnosti za své zdraví. Tím, ţe jsou ţáci seznámeni se základy všech běţných sportovních odvětví a vedeni k aktivnímu pohybu, mohou během období studia najít sportovní činnost, která jim bude blízká a v budoucnu jim umoţní věnovat se aktivnímu pohybu. Teoretické poznatky z oblasti tréninku, relaxace a účinků fyzické zátěţe na organismus ţákům umoţní i v budoucnu plánovat svou fyzickou aktivitu přiměřeně svým moţnostem. Škola se pravidelně účastní sportovních soutěţí v nejrůznějších odvětvích. Ve výuce je rovněţ kladen důraz na prevenci úrazů a význam správné ţivotosprávy a správného ţivotního stylu pro duševní zdraví. Součástí výuky jsou ušlechtilé myšlenky spojené se sportem a olympismem. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

-

-

Učitel klade důraz na individuální přístup k ţákům a tím rozvíjí jejich osobní schopnosti a posouvá jejich limity – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel organizuje ve výuce kolektivní hry a soutěţe, tím rozvíjí zodpovědnost jednotlivce za výsledek práce kolektivu – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel organizuje ve výuce soutěţe jednotlivců, tím rozvíjí morálně volní vlastnosti ţáků a učí snášet neúspěchy – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na hodnocení individuálního zlepšení výkonů kaţdého ţáka a tím jej motivuje k práci na vlastním zdokonalení – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel striktním poţadavkem na dodrţování sjednaných pravidel rozvíjí morálně volní vlastnosti ţáků a respekt před danými pravidly a předpisy – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské. 108


Tělesná výchova – Člověk a zdraví ROČ.

1.-4.



UČIVO

15.1 Činnosti ovlivňující zdraví  aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem  usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti  samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činnostízatěţovanými svaly  odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší  uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu  předvídá moţná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost  vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním, sociálním zdravím a vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeba hodnotou zdraví; dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví  usiluje v rámci svých moţností o aktivní podporu zdraví  dává do souvislostí sloţení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých moţností uplatňuje zdravé stravovací návyky  projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu  podílí se na programech podpory zdraví v rámci školy a města  samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím  optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví  dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika, spojená se zneuţíváním návykových látek, a ţivotní perspektivu mladého člověka  projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc  uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení  zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového reţimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení

 význam pohybu pro zdraví  tělesná výchova a sport dívek a chlapců, věkové kategorie  rekreační a výkonnostní sport  zdravotně orientovaná zdatnost, její složky, kondiční programy  prevence a korekce oslabení  nevhodná cvičení a činnosti  kompenzační cvičení  vyrovnávací cvičení  relaxační cvičení  posilovací cvičení  dechová cvičení  tělesná a duševní hygiena  výživa a zdraví  dodržování pravidel bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny  mezilidské vztahy, komunikace a kooperace  morální rozvoj  rozcvičení  základní typy  základy první pomoci  Péče o sebe sama  předcházení zátěžovým situacím a stresům  zvládání zátěžových situací  stravování a fyzická kondice  relaxace  celková péče o zdraví  prevence úrazů

ţák:

109


Učivo prolíná všemi ročníky Učivo je zařazováno průběţně a s přiměřeným zvyšováním náročnosti v návaznosti na včleněné pohybové aktivity a ostatní učivo, podle fyzické zdatnosti a pohybových schopností studentů. 22.2 Výchova ke zdraví – integrováno Zdravotní tělesná výchova Hloubka učiva zdravotní TV je odvozena od indikace zdravotního oslabení ţáků dané skupiny. MV – Bi- 8.16, Ov – 12.6 OSV – Kooperace a kompetice, Kreativita, Řešení problému a rozhodovací dovednosti (prolíná všemi ročníky)


Tělesná výchova – Člověk a zdraví 1.-4.

 vyhýbá se činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení 15.2 Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech  zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o sebezdokonalování  posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich moţné příčiny  respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  pohybové hry  přípravná, kondiční, koordinační  soutěţivé  štafetové  běţecké • honící  zaháněné  trefované  přihrávané  pohybové dovednosti  nástupové tvary a přesuny  pohybové dovednosti zaměřené na rychlostní, vytrvalostní, silové schopnosti  způsoby kontroly účinnosti cvičení  pohybové odlišnosti a handicapy  věkové, pohlavní, výkonnostní  kondiční a estetické formy cvičení  cvičení se švihadlem  atletika  běhy  atletická abeceda  běţecká cvičení  sprinty  vytrvalostní běhy  štafety  cvičení na rozvoj výbušné síly  obratnostní cvičení  skoky  odrazová cvičení pro skok daleký  odrazové cvičení pro skok vysoký  skok vysoký  skok daleký  hod  hod míčkem  gymnastika  organizace a bezpečnost, vhodné oblečení, hygiena  technika pohybu

110

Soutěţe:v rámci AŠSK, sportovního dne, mezitřídní turnaje. Učivo je zařazováno průběţně a s přiměřenou gradací v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny. Hloubka a náplň učiva se liší podle pohlaví.


Tělesná výchova – Člověk a zdraví






2.

 respektuje zásady bezpečnosti při lyţování a snowboardingu a pravidla bezpečného pohybu na sjezdových tratích  projevuje odpovědné chování na sjezdových tratích, na vleku, řídí se pokyny správce

 

111

 dopomoc  názvosloví  posilovací a kompenzační cvičení  akrobacie  kotouly, jejich modifikace, vazby  stoje  na lopatkách  na rukou s dopomocí  přemet stranou  sestava z osvojených prvků  přeskoky  průpravná cvičení pro nácvik odrazu  skrčka, roznoţka  hrazda  náskok do vzporu  seskoky  podmet  sešin  kotoul  výmyk  přešvihy  šplh úpoly  přetahy  přetlaky  úpolové odpory sportovní hry  basketbal, florbal, fotbal, házená, korfbal, vybíjená  herní činnosti jednotlivce  herní kombinace-základy  průpravné hry  hra se zjednodušenými pravidly  hry bez zjednodušených pravidel  kondiční trénink pravidla Lyţování a snowboarding  výzbroj, výstroj, údrţba  nošení, funkčnost vázání

Ţák si volí výuku snowboardu, lyţí případně obojího dle vlastního uváţení




areálu, horské sluţby i instruktorů  zvládá podle svých předpokladů a moţností techniku lyţování, snowboardingu poskytne v případě potřeby adekvátní první pomoc

2.-4.

 

3.–4.



1.-4.

15.3 Činnosti podporující pohybové učení  užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisu, uživatele internetu  naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky-fair play jednání, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochranu přírody při sportu  dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji  rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora  sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí  zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy  spolurozhoduje osvojované hry a soutěže  zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci







 základní postoj  obraty, pády, bruslení, odšlapování  brzdění a zastavování  jízda na vleku  základní smýkaný oblouk  navazovaný oblouk  řezaný oblouk  modifikovaný oblouk  slalom  pravidla bezpečného chování na sjezdových tratích první pomoc na sjezdovce Volejbal  herní činnosti jednotlivce  herní kombinace-základy  průpravné hry  hra se zjednodušenými pravidly  hry bez zjednodušených pravidel  kondiční trénink  pravidla Estetické a kondiční cvičení s hudbou  Kondiční cvičení  aerobic komunikace v TV  názvosloví, grafické značení  gesta, signály, povely a vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech sportovní výzbroj a výstroj  funkčnost  výběr  ošetřování historie a současnost sportu  olympismus  úspěchy našeho sportu  významní sportovci a soutěţe

 pravidla osvojovaných pohybových činností  základní pravidla her, soutěţí, závodů

112

Hloubka a náplň učiva se liší podle toho, zda jde o chlapeckou či dívčí skupinu Učivo prolíná všemi ročníky.

MV – D -11.3



Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  fair play jednání  zásady jednání a chování v různém prostředí a v různých činnostech  měření výkonů a posuzování pohybových dovedností  měření  evidence  vyhodnocování

113


114


Cvičení z biologie - volitelný předmět Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. 1

3. 1

4. -

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Přírodopis RVP ZV a Práce s laboratorní technikou. Časová dotace je stanovena na jednu hodinu týdně v sekundě nebo v tercii dle výběru ţáka. Obsah a skladba jednotlivých laboratorních cvičení je dán dostupností ţivých přírodnin v jednotlivých fázích roku a návazností biologického cvičení na učivo probírané v hodinách přírodopisu. Pro výuku je k dispozici vybavená biologická laboratoř. Ţáci pracují samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinách podle povahy prováděných experimentů Cílové zaměření biologického cvičení Cílovým zaměřením biologického cvičení by si ţáci měli upevnit poznatky získané v teoretických hodinách a ověřit si je pokusy a pozorováním v praxi. Ţák je veden k :  

   

zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s vyuţitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvaţování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi – zápis z laboratorního cvičení a závěrečné zhodnocení získaných poznatků způsobu myšlení, které vyţaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby aplikaci svých znalostí při provádění laboratorních cvičení spolupráci ve dvojicích nebo skupinách při provádění laboratorních úkolů dodrţování zásad bezpečnosti práce Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni biologického cvičení Mezi společné výchovné a vzdělávací strategie, vedoucí k rozvíjení klíčových

kompetencí ţáků, budou patřit různé vyučovací formy a metody kladoucí důraz na praktické poznávání přírody. Ţáci si osvojí základy práce s laboratorní technikou (lupa, mikroskop, skalpel, nůţky, pinzeta). S pomocí odborné literatury, určovacích klíčů, diapozitivů, ţivých i konzervovaných přírodnin budou schopni rozpoznat základní druhy rostlin, hub, ţivočichů a neţivých přírodnin (minerály, horniny, zkameněliny). Na základě poznávání, měření a experimentů budou schopni ověřovat hypotézy o přírodních faktech. Seznámí se se základy fungování lidského těla a prakticky si vyzkoušejí základy první pomoci. Ţáci budou pracovat s výukovými programy a multimediálními encyklopediemi zaměřenými na biologii. Dle programové nabídky se zúčastní výukových programů v učebně i v terénu, které organizuje CEV

Mikulov.

115


Cvičení z biologie - volitelný předmět TÉMA

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY ţák:


Laboratorní práce

ROČ.

2.-3.


   

16.2 Praktické poznávání bezobratlých 16.3 Praktické poznávání obratlovců

    

16.4 Praktické poznávání hub a lišejníků

   

16.5 Praktické poznávání rostlin

    

zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své práce, zformuluje závěry dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí při práci vysvětlí, jak poskytnout první pomoc při úrazu v laboratoři dovede pracovat se základními laboratorními přístroji a technikou vytvoří dočasný preparát dovede rozpoznat základní druhy našich bezobratlých ţivočichů aplikuje praktické metody poznávání přírody dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody dovede rozeznat základní druhy našich obratlovců popíše stavbu ptačího pera a vejce rozezná stavbu buňky kvasinek a podhoubí hub bez plodnic dovede rozeznat základní druhy našich jedlých a jedovatých hub chápe význam lišejníků pro rozšiřování ţivota v přírodě a zná jejich základní druhy dovede rozeznat základní druhy našich mechů, přesliček, kapradin a jehličnanů zvládá techniku mikroskopování a orientuje se ve stavbě rostlinné buňky a rostlinných pletiv rozlišení ekologická přizpůsobení rostlinných orgánů u jednotlivých skupin rostlin určí předloţený druh rostliny podle botanického klíče vytvoří květní diagram a květní vzorec



Seznámení s řádem laboratoře, se základy bezpečnosti práce, se základy první pomoci při úrazu v laboratoři, s vypracováním laboratorního protokolu  Základní laboratorní přístroje, zařízení, pomůcky – práce s lupou, s mikroskopem, se skalpelem, noţem, pinzetou, nůţkami, kapátkem  Pozorování částí rostlin, ţivočichů 

Pozorování prvoků, ploštěnců, hlístů, měkkýšů, krouţkovců, členovců  Poznávání našich ryb, obojţivelníků, plazů, ptáků, savců  Stavba a pozorování ptačího pera  Stavba a pozorování ptačího vejce

   

Pozorování kvasinek Pozorování hub bez plodnic Modely hub s plodnicemi Pozorování lišejníků



Pozorování různých typů rostlinných buněk a rostlinných pletiv Pozorování řas Pozorování mechů, přesliček, kapradin, jehličnanů Určování typů listů, květenství, kořenů a stonků, plodů Pozorování trvalých preparátů rostlin Určování rostlin podle botanického klíče,

    

116


 22.1Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou – integrováno


Cvičení z biologie - volitelný předmět

Gymnázium, Mikulov, Komenského květního diagramu a květního vzorce

16.6 Praktické poznávání lidského organismu

   

16.7 První pomoc

16.8 Praktické poznávání nerostů a hornin

  

16.9 Praktické poznávání fosílií 16.10 Práce s výpočetní technikou



16.11 Spolupráce s CEV Mikulov





uvědomuje si základní rozdíly principy fungování lidských smyslů zná výkonnost své dýchací soustavy a význam tohoto ukazatele pro zdraví jedince chápe význam lidských otisků prstů pro praktické vyuţití chápe význam vnějších projevů srdeční činnosti pro lékařskou praxi zná základní pravidla první pomoci v případech různého typu zranění dovede prakticky aplikovat základy první pomoci dovede rozlišit základní druhy minerálů a hornin

dovede rozlišit vůdčí druhy rostlin a ţivočichů z jednotlivých geologických ér pracuje s multimediálními encyklopediemi a výukovými programy, zaměřenými na biologii účastní se výukových programů v učebně i v terénu organizovaných CEV Mikulov

    

Zkoušky na lidské smysly a reflexy Zkoumání otisků prstů – daktyloskopie Spirometrie a vitální kapacita plic Měření pulsu a krevního tlaku Pozorování trvalých preparátů tkání



První pomoc při zlomeninách, při krvácení, při přehřátí a popáleninách, umělé dýchání a srdeční resuscitace

   

Rozlišení nerostů podle reakce s kyselinou Poznávání nerostů a hornin Geologická stavba Pálavy Pozorování fosílií prvohor, druhohor, třetihor Výukové programy – hmyz, ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci, savci, anatomie člověka Výukové programy CEV Mikulov dle programové nabídky

 

117


118


Cvičení z fyziky - volitelný předmět Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. 1

3. 1

4. -

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Fyzika RVP ZV část vzdělávacího obsahu oboru Člověk a svět práce RVP ZV – okruhu Práce s laboratorní technikou. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP ZV a Environmentální výchova RVP ZV. Pro výuku je k dispozici vybavená fyzikální laboratoř. Navazuje na předmět Fyzika v 1. nebo ve 2. ročníku a průběţně doplňuje učivo následujících ročníků. Ţáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle povahy práce. V hodinách Cvičení z fyziky si mají ţáci upevnit poznatky získané v teoretických hodinách a své poznatky si prohloubit, ověřit v praxi. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a na zásadní vliv fyzikálních dějů na okolní prostředí. Ţák je veden k tomu, aby zejména - aplikoval své znalosti při provádění praktických úloh, - vyuţíval matematický aparát k základním výpočtům, - při provádění experimentů účinně spolupracoval ve skupině, - dbal zásad bezpečné práce, - samostatně vypracoval zápis experimentální práce a tím a zhodnotil získané poznatky. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

-

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury – kompetence k učení. Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. Učitel dbá na bezpečnost práce v laboratoři, vede ţáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady předlékařské pomoci v případě úrazu – kompetence občanské. Učitel vede ţáky ke spolupráci ve skupině, ale i samostatné práci při řešení fyzikálních úloh – kompetence k řešení problémů, ale i k samostatné práci, kompetence komunikativní. Učitel vede ţáky k diskusi nad řešeními, hledání řešení, vede ţáky k prezentacím vlastních postupů řešení – kompetence komunikativní, sociální a personální, kompetence občanské. Učitel zadává úkoly formou skupinové práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. 119


Cvičení z fyziky - volitelný předmět


s ROČ.

TÉMA


UČIVO

ţák: 2.

3.

17.1 Látky a tělesa 17.2 Veličiny a jejich měření

 rozlišuje základní vlastnosti látek  zvládá měření na fyzikálních přístrojích

17.3 Mechanické vlastnosti kapalin a plynů 17.4 Základy fyziky v praxi

 dokáţe pozorovat, analyzovat počasí a je to schopen popsat pomocí meteorologických parametrů  dokáţe popsat, analyzovat konkrétní situace  zvládá ověřit základní principy klasické fyziky  dokáţe vyrobit vlastní model, na kterém vysvětlí, ověří fyzikální zákonitosti

17.5 Veličiny a jejich měření

 rozlišuje základní vlastnosti těles

17.6 Světelné jevy

 dokáţe modelovat stín, světlo  zvládá výrobu periskopu, vysvětlí jeho princip  dokáţe analyzovat vlastní pozorování a navrhnout způsob sníţení energetické spotřeby  dokáţe vysvětlit princip vzduchoplavby a sestrojit jednoduchý model  dokáţe popsat účinky elektrického proudu  dokáţe vysvětlit princip některých jednoduchých přístrojů

17.7 Energie 17.8 Mechanické vlastnosti tekutin 17.9 Elektromagnetické jevy 17.10 Základy fyziky v praxi

2.-3.

17.11Práce s laboratorní technikou

 zvládá vybírat a prakticky pouţívat vhodné pracovní postupy, přístroje a měřící techniku pro konání pozorování, měření a experimentů  dokáţe zpracovat protokol o cíli, průběhu a výslednicích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým dospěl

    

Pozorování a zkoumání vlastností látek Vlastnosti těles pevných, kapalných, plynných Změny skupenství látek Síla Meteorologie

   

Newtonovy pohybové zákony Těţiště a stabilita těles Práce na fyzikální olympiádě Fyzikální hříčky, rébusy, hlavolamy

      

Vlastnosti těles pevných, kapalných, plynných Fyzikální popis konkrétních situací Popis světelných jevů Šíření světla Energie v domácnosti Teplo Proudění tekutin

   

Elektrický obvod Jednoduché stroje Slavné vynálezy Práce na fyzikální olympiádě

   

Základní laboratorní postupy a metody Protokol o experimentu Základní laboratorní přístroje, zařízení, pomůcky Základy první pomoci při úrazu v laboratoři

120


Témata Práce na fyzikální olympiádě a Fyzikální hříčky, rébusy, hlavolamy se prolínají během školního roku a jsou zařazována průběţně při vhodných příleţitostech.

Témata Práce na fyzikální olympiádě a Slavné vynálezy se prolínají během školního roku a jsou zařazována průběţně při vhodných příleţitostech. Téma prolíná všemi ročníky a je zařazováno průběţně při vhodných příleţitostech.


Cvičení z fyziky - volitelný předmět

17.12 Bezpečnost práce ve fyzikální laboratoři

 dokáţe vyhledat z dostupných informačních zdrojů všechny podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci  dokáţe dodrţovat pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí při experimentální práci  dokáţe vysvětlit, jak poskytnout první pomoc při úrazu v laboratoři  dokáţe předcházet zbytečným úrazům  dokáţe správně zacházet s jednotlivými přístroji

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7  22.1Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou – integrováno

 Bezpečnost práce: laboratorní řád, první pomoc

121


122


Cvičení z chemie - volitelný předmět Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. -

3. 1

4. -

Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Chemie RVP ZV, dále část obsahu oboru Geologie RVP GV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP GV a Environmentální výchova RVP ZV a RVP GV. Přehled viz kapitola 3.7. Náplň laboratorních cvičení je volena dle dostupnosti chemikálií a v souladu s předpisy bezpečnosti práce a laboratorním řádem. Pro výuku jsou k dispozici 2 vybavené chemické laboratoře. Navazuje na předmět Chemie ve 2. ročníku a průběţně doplňuje učivo následujících ročníků. Ţáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle povahy prováděných experimentů. V hodinách chemického cvičení si mají ţáci upevnit poznatky získané v teoretických hodinách a své poznatky si prohloubit a ověřit v praxi. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a na zásadní vliv chemických dějů na ţivotní prostředí. Jednotlivá laboratorní cvičení jsou zařazována podle okamţitých poţadavků a dostupnosti chemických látek, výběr a pořadí určuje vyučující. Součástí cvičení se stanou i exkurze s chemickou tematikou a řešení chemických soutěţí. Ţák je veden k tomu, aby zejména -

rozuměl základním typům chemických reakcí a znal jejich postavení v přírodě a v kaţdodenním ţivotě, vyuţíval matematický aparát k základním chemickým výpočtům, aplikoval své znalosti při provádění laboratorních cvičení, při provádění laboratorních cvičení účinně spolupracoval ve skupině, dbal zásad bezpečné práce, samostatně vypracoval zápis laboratorní práce a tím zhodnotil získané poznatky. Výchovné a vzdělávací strategie

-

-

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury a periodické soustavy prvků – kompetence k učení. Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. Učitel dbá na bezpečnost práce v laboratoři, vede ţáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady předlékařské pomoci v případě úrazu – kompetence občanské. Učitel zadává chemické úlohy a problémy především ke spolupráci ve skupině – kompetence k řešení problémů, ale i k samostatné práci, kompetence komunikativní. Učitel vede ţáky k diskusi nad řešeními, hledání řešení, k prezentacím vlastních postupů – kompetence komunikativní, sociální a personální, kompetence občanské. Učitel zadává úkoly formou skupinové práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

123


Cvičení z chemie - volitelný předmět ROČ.

TÉMA



LABORATORNÍ PRÁCE

ţák: 3.


 dokáţe rozeznat podle označení nebezpečné látky a charakter jejich nebezpečnosti  dokáţe předcházet zbytečným úrazům  dokáţe poskytnout předlékařskou první pomoc  ví, kde a jak ohlásit úraz  dokáţe bezpečně zacházet se všemi druhy kahanů

 Bezpečnost práce: R věty a S věty, laboratorní řád, první pomoc

22.2 – Výchova ke zdravíRizika ohroţující zdraví a jejich prevence EV- Vztah člověka k prostředí

 Pouţití různých druhů kahanů v jednotlivých postupech

22.2 – Výchova ke zdravíRizika ohroţující zdraví a jejich prevence

 Práce se sklem (tyčinka, trubička, baňka, zatavení, ohyb skla,taţení kapiláry)

22.2 - Výchova ke zdraví – při popáleninách

18.4 Práce s jednoduchou aparaturou

 dokáţe vyrobit jednoduché pomůcky pro další laboratorní cvičení  prohloubí si poznatky o skle, výrobě a zpracování  dokáţe sestavit jednoduchou aparaturu a popsat způsob sestavení  dokáţe popsat jednotlivé části aparatury  je schopen se sestavenou aparaturou následně pracovat při dalším zkoumání

EV-Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka a prostředí  22.1Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou – integrováno

18.5. Práce se sloţitější aparaturou

 dokáţe sestavit sloţitější aparaturu  umí správně vyuţít této aparatury při zkoumání

18.6. Analytická chemie

 rozezná určené kationty a anionty, umí určit neznámé procentuelní i molární koncentrace látek pomocí odměrných roztoků  dokáţe určit procentuální zastoupení prvku nebo skupiny prvků v látce

                   

18.1. Bezpečnost práce v chemické laboratoři

18.2. Práce s kahanem

18.3. Práce se sklem

124

Filtrace Kolorimetrie Krystalizace Sublimace Adsorpce Sráţecí reakce Acidobazické indikátory Redoxní reakce Pokovování Katalytické reakce Exotermické a endotermické reakce Elektrolýza Destilace Neutralizační titrace Výroba páleného vápna Získávání vonných esencí z přírodních látek Příprava roztoků o dané molární koncentraci Příprava roztoků o daném hmotnostním zlomku Plamenné zkoušky Kvalitativní analýza – kationty ((Na+,K+,Cuě+, Fe,ě+ Feš+ )

MV- F – 6.5, 6.11

EV-Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka a prostředí 22.2 – Výchova ke zdraví


Cvičení z chemie - volitelný předmět

Gymnázium, Mikulov, Komenského  Kvalitativní analýza, anionty ( Cl , SO4 ,COě )  Analýza neznámého vzorku kationty, anionty  Váţková analýza  Přírodní indikátory  Rozbor vody  Titrace  Zkoumání pH roztoků běţných látek  Druhy indikátorů  Přírodní indikátory  Kyslík  Vodík  Příprava oxidů SO2, CO2, CaO  Příprava oxidu uhličitého a jeho vlastnosti  Příprava acetylenu  Vlastnosti CO2 -

18.7. Práce s plyny

    

18.8. Zkoumání přírodních látek

 rozezná důleţité sacharidy podle jejich reakcí  seznámí se s jejich vlastnostmi  naučí se vyuţívat přírodních látek při praktických výrobách  umí přírodní látky izolovat a prozkoumat

18.9. Práce s modely

 dokáţe sestavit tyčinkový, kalotový a kuličkový model základních organických sloučenin  rozpozná základní organické sloučeniny podle jejich modelu  zařadí organické látky podle funkční skupiny  pouţívá výpočty ve všech potřebných laboratorních pracích  dokáţe upravit chemickou rovnici  dokáţe pomocí známých veličin vypočítat objem vznikajících plynů, hmotnost reaktantů při daném

18.10. Výpočty v chemii

dokáţe připravit různé plynné látky bezpečně s plyny zachází zná jejich vlastnosti a bezpečnostní rizika zná jejich vyuţití umí získané plyny dokázat

-ě

-ě-

        

Redukující a neredukující cukry Rozklad škrobu – biokatalyzátory Výroba mýdla Kvašení cukru a následná destilace ethanolu Důkaz vitamínu C Důkazy bílkovin Důkazy sacharidů Vlastnosti bílkovin Důkaz a zkoumání obsahu dusičnanů v potravinách  Práce s modely organických sloučenin  Práce s modely anorganických sloučenin

Výpočty hmotnostního zlomku - sloţení roztoku a sloţení chemické sloučeniny Výpočty molární koncentrace Výpočty z rovnic

125

EV – Základní podmínky ţivota, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka a prostředí 22.2 – Výchova ke zdraví rizika ohroţující zdraví a jejich prevence EV – Základní podmínky ţivota, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, 22.2 – Výchova ke zdravírizika ohroţující zdraví a jejich prevence

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MV- F – 6.1; 6.2; 6.8; 6.11 MV -M – 5.1; 5.2; 5.3; 5.5; 5.6; 5.14


Cvičení z chemie - volitelný předmět


mnoţství produktu, mnoţství produktu z daného mnoţství reaktantů

126


126


Přehled českého jazyka - volitelný předmět Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. -

3. -

4. 1

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnost a sociální výchova RVP ZV, Mediální výchova RVP ZV, Multikulturní výchova RVP ZV, Mediální výchova RVP ZV a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP ZV. Volitelný předmět Přehled českého jazyka (pro 4. ročník studia) shrnuje poznatky o jazyce a systematizuje vědomosti z oblasti jazyka, slohu a literární výchovy. Ve všech sloţkách předmětu ţák pracuje s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka, předmět se stává prostředkem esteticko-výchovného působení. V jazykové a komunikační výchově je ţák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstiţně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku. V části literární si ţák prohlubuje vědomosti z literárních dějin a z literární teorie, pracuje s uměleckými texty, porovnává díla s podobnými náměty z jiných literatur, pracuje s básnickým textem (přednes, výstavba přednesu). Ţák je veden k tomu, aby respektoval, oceňoval a chránil naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu ţáka a celkově rozvíjí jeho duchovní ţivot. Výchovné a vzdělávací strategie - Učitel vybírá a předkládá ţákům vhodné texty, tím je motivuje k četbě a k následné analýze a společné diskusi – kompetence k učení, sociální a personální, komunikativní. - Učitel zadává referáty, mluvní cvičení a slohové práce – tím vede ţáky, aby vyslovovali svůj názor, obhajovali jej, podpořili logickými argumenty, aby spolupracovali s ostatními spoluţáky při rozvoji diskuse a tolerovali vzájemně své názory – kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské. - Učitel organizuje práci ţáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, občanské. - Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice a kulturní dědictví) – kompetence občanské, kompetence k učení.

127


Přehled českého jazyka - volitelný předmět



ROČ.

UČIVO

ţák: 4..

     

Rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůleţitější způsoby obohacování slovní zásoby Tvoří spisovné tvary slov Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí, obecnou češtinu V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný i syntaktický Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

 Odlišuje fakta od hodnocení  Rozlišuje objektivní a subjektivní sdělení  Vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky správnému písemnému projevu a tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní  Dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci     

Ovládá základní pojmy z literární teorie Rozlišuje základní literární druhy a ţánry Tvoří vlastní literární text podle svých schopností Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní

    


Slovní zásoba a tvoření slov Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický Věta a výpověď Mluvnické významy a tvary slov. Obecné poučení o jazyce – čeština, jazyk národní, slovanské jazyky, rozvrstvení národního jazyka  Jazyk a komunikace  Mluvený projev – zásady dorozumívání, komunikační normy, technika mluveného projevu, prostředky nonverbální, připravený a nepřipravený projev  Písemný projev – funkční styly, vlastní tvořivé psaní

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, Komunikace MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení VMEGS – Jsme Evropané

 Lyrika – city vlastní a ostatních  Epika a její ţánry v různých obdobích  Dialog a monolog v divadle a v ţivotě – dramatické ţánry  Přednes vhodných literárních textů  Způsoby interpretace literárních děl

OSV – Kreativita MDV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, Fungování a vliv médií ve společnosti VMEGS – Jsme Evropané OSV – Mezilidské vztahy, Poznávání lidí, Sebepoznání a sebepojetí MKV – Kulturní diference

128

OSV – Kreativita MDV – Tvorba mediálního sdělení, Práce v mediálním týmu OSV – Kreativita, Mezilidské vztahy


129

Přehled základní matematiky - volitelný předmět


1. -

2. -

3. -

4. 1

Realizuje obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových Mediální výchova RVP ZV. Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

Učitel klade důraz na aplikace, deduktivní a induktivní postupy, vede tak ţáky k propojení mechanicky zvládnutých poznatků a postupů s postupy pro objevování nových cest a k odvozování a zdůvodňování nových vlastností – kompetence k řešení problémů, kompetence k učení. Učitel vede ţáky k rozborům, hledání moţností, prezentacím vlastního postupu a výsledku práce – kompetence komunikativní. Učitel organizuje práci ţáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel klade důraz na správnost formulací, logickou strukturu a posloupnost argumentací, jak v písemném, tak v mluveném projevu, důraz na respekt k práci druhého – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Podpora matematických soutěţí (Matematická olympiáda, Matematický klokan, korespondenční semináře) – kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní.

130

Učební osnovy 5. 20.

Přehled základní matematiky - volitelný předmět ROČ.

TÉMA


UČIVO


 Matematické úpravy v aritmetice i algebře  Základní geometrické útvary v rovině i prostoru

Téma je vybíráno v návaznosti na učivo v matematice

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY ţák:

4.

20. 1. Sloţitější příklady

20.2. Zajímavé příklady 20.3. Příklady MO

 Vyuţívá získané poznatky z matematiky při řešení sloţitějších úkolů  Analyzuje situaci  Popisuje problém matematickým jazykem  Aplikuje matematické znalosti  Dokáţe vymyslet vhodné postupy řešení úkolů

131


132

Učební osnovy 5.21.

Přírodovědné cvičení – projekt - volitelný předmět Časové, obsahové a organizační vymezení ročník hodinová dotace

1. -

2. -

3. -

4. 1

Realizují se části obsahů přírodovědných oborů RVP ZV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP ZV, Environmentální výchova RVP ZV a Multimediální výchova RVP ZV. Ţáci pracují samostatně nebo ve skupinkách podle povahy práce. V hodinách předmětu Přírodovědné cvičení – projekt si mají ţáci upevnit poznatky získané v teoretických hodinách a své poznatky si prohloubit na základě dostupné literatury, popř. ověřit v praxi. Součástí předmětu budou exkurze. Důraz je kladen na souvislosti mezi přírodovědnými předměty. Ţák je veden k tomu, aby zejména - aplikoval své znalosti z přírodovědných předmětů - při nalézání, zpracování a prezentaci nových poznatků účinně spolupracoval ve skupině - shrnul a obhájil výsledky své práce před spoluţáky, učiteli i veřejností Výchovné a vzdělávací strategie -

-

-

Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury – kompetence k učení. Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. Učitel vede ţáky ke spolupráci ve skupině, ale i samostatné práci při řešení dílčích problémů – kompetence k řešení problémů, ale i k samostatné práci, kompetence komunikativní. Učitel vede ţáky k diskusi nad řešeními, hledání řešení, vede ţáky k prezentacím vlastních postupů řešení – kompetence komunikativní, sociální a personální, kompetence občanské. Učitel zadává úkoly formou skupinové práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

133


Přírodovědné cvičení – projekt - volitelný předmět ROČ.

4.

TÉMA 21.1. Výběr témat a příprava materiálů k ţákovským projektům

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 

vybere si téma svého předloţené učitelem



vyhledává a třídí informace z regionálních i celosvětových zdrojů a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívá v procesu učení, tvůrčích činnostech



operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti

 21.2. Realizace ţákovských projektů

21.3. Prezentace ţákovských projektů

UČIVO

ţák: projektu


z nabídky



samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení



kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit



účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce



chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti



zjištěné výsledky zpracuje do podoby textových prací nebo prezentací v programu Powerpoint



prezentuje výsledky své práce před spoluţáky,



Témata vhodná pro zpracování budou kaţdý školní rok aktualizována


MV – Bi, Ch, F, Z

MV – Bi, Ch, F, Z

MV – Bi, Ch, F, Z

134


Přírodovědné cvičení – projekt - volitelný předmět případně před školskou veřejností 

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstiţně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu



naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

135



136


Integrované obory


Tematické okruhy vzdělávacích oborů Člověk a svět práce RVP ZV, Člověk a zdraví RVP ZV jsou integrovány do ostatních vzdělávacích předmětů. Přehled o zařazení jednotlivých výstupů odpovídajících RVP ZV těchto oborů udává následující tabulka. Ve sloupci Integrace jsou uvedeny odkazy na příslušné části učebních osnov, ve kterých se vyskytuje výstup daného tematického okruhu.

VZDĚLÁVACÍ OBOR

TEMATICKÝ OKRUH

22.1 Člověk a svět práce RVP ZV

 Práce s laboratorní technikou   Využití digitálních technologií   Svět práce 

22.2 Výchova ke zdraví RVP ZV

 Výchova ke zdraví

INTEGRACE  Ch-7.1; 7.2, Bi-8.1, CvBi-16.1, CvF-17.11, CvCh-18.4  Ivt-10.1; 10.2; 10.5; 10.7  Ov-12.1; 12.7; 12.8 Tv-15. 1 Ov-12.5; 12.6 Ch-7.1-7.3;7.7; 7.10; 7.12-7.14 Bi-8.16 CvCh-18.1-18.3; 18.6; 18.7

137


6. HODNOCENÍ ŢÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. 1

Pravidla pro hodnocení ţáků Stupně prospěchu a celkový prospěch Prospěch ţáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 









1 – výborný: ţák samostatně a bezchybně řeší zadané úkoly; ze získaných vědomostí samostatně vyvozuje nové závěry; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně pouţívat pomůcky, nástroje a přístroje, činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává bez chyb a ve stanoveném termínu, 2 – chvalitebný: ţák samostatně a s drobnými chybami řeší zadané úkoly; dokáţe samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních úlohách a praktických cvičeních je schopen správně pouţívat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez podstatných chyb, 3 – dobrý: ţák správným postupem řeší zadané úkoly s drobnými chybami; je schopen reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně pouţívat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dovede vyslovit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky, 4 – dostatečný: ţák je schopen s nápovědou učitele řešit zadané úkoly; dokáţe pouţívat získané vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při samostatné práci je schopen určit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za pomoci učitele pouţívat pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáţe vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s váţnými nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb, 5 - nedostatečný: ţák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly; úroveň znalostí, vědomostí a dovedností neumoţňuje pokračovat v osvojování další učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení, v laboratorních a praktických cvičeních se dopouští váţných omylů, nedokáţe pouţívat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáţe ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu. Chování ţáka je klasifikováno těmito stupni:

 



1 – velmi dobré: ţák dobrovolně a uvědoměle dodrţuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závaţných přestupků se dopouští ojediněle; je vţdy přístupný výchovnému působení a chce své případné chyby napravit, 2 – uspokojivé: chování ţáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu tím, ţe se vůči nim dopouští závaţných přestupků nebo opakovaně méně závaţných přestupků, ohroţuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob, 3 – neuspokojivé: chování ţáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závaţných přestupků, ţe je jimi váţně ohroţena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně a hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.

138


Celkový prospěch Ţák je na konci prvního a druhého poletí hodnocen takto:  Prospěl s vyznamenáním: není-li klasifikace v ţádném z povinných předmětů horší neţ stupeň 2 – velmi dobrý a průměrný prospěch ze všech těchto povinných předmětů není horší neţ 1,50 a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré,  Prospěl: není-li klasifikace v ţádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný,  Neprospěl: je-li klasifikace v některém z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Na konci prvního pololetí můţe být celkový prospěch ţáka označen také jako nehodnocen a to v případě, ţe z důvodu, které ţák sám nemohl ovlivnit, nebyly splněny podmínky pro klasifikaci nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Klasifikaci provádí a zodpovídá za ni příslušný vyučující. Při stanovaní výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období:     



průběţným a systematickým sledováním výkonů ţáka a jeho připravenost na vyučování, ústním zkoušením, které je prováděno výhradně před ostatními ţáky, přičemţ učitel vţdy oznámí ţákovi známku a tu odůvodní, písemnými zkouškami nepřesahující 10 minut, které mohou být zadávány bez předchozího ohlášení, písemnými zkouškami v rozsahu 10–20 minut, jejichţ termín oznámí učitel ţákům nejméně 2 dny před jejich konáním, v jednom dni mohou ţáci konat nejvýše dvě takové zkoušky, čtvrtletními, pololetními či ročníkovými pracemi předepsanými osnovami příslušných předmětů, počet těchto kontrolních prací trvajících nejméně jednu vyučovací hodinu oznámí vyučující na začátku klasifikačního období, termín jejich konání alespoň 14 dní předem; v jednom dni je povoleno psát nanejvýš jednu kontrolní práci tohoto charakteru; termín všech kontrolních prací zapisuje vyučující do formuláře v třídní knize; koordinuje třídní učitel, rozborem projevů a výsledků různých činností ţáka (aktivita ve výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly veškerého charakteru apod.). Důleţitým rysem hodnocení ţáků je jeho nejvyšší moţná objektivita, korektnost a přehlednost jeho pravidel a průběhu. Kaţdý učitel, který ţáky hodnotí:

     

oznámí na začátku kaţdého klasifikačního období minimální počet známek za pololetí (např. podle toho, jak bylo projednáno v předmětové komisi), opraví všechny písemné práce do 10 dnů od jejich napsání, seznámí ţáky s jejich hodnocením a umoţní jim do opravených písemných prací nahlédnout, oznámí na začátku kaţdého klasifikačního období bodové rozmezí pro jednotlivé klasifikační stupně, pokud se rozhodl pro bodový systém (schválen projednáním v předmětové komisi), archivuje předepsané písemné práce po dobu školního roku (tj. do 31. srpna), dodrţuje zásady pedagogického taktu tím, ţe zejména: nehodnotí ţáky ihned po návratu do školy po nepřítomnosti delší neţ jeden týden (či ihned po jejich účasti na školní nebo školou akceptované akci), 139


 si je vědom, ţe účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit to, co ţák umí,  v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování, coţ můţe být pouţito pouze jako doplňková forma výuky, sdělí ţákům předem rozsah i formu jejího prověřování,  na konci kaţdého klasifikačního období oznámí ţákovi výslednou známku a řádně odůvodní,  u ţáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem ţáka a na něţ porucha můţe mít negativní vliv; klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má ţák předpoklady podávat lepší výkony,  při klasifikaci není ovlivňován chováním ţáka.

Zkoušky před komisí: Konají se v následujících případech: a) koná-li ţák opravnou zkoušku dle § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., b) poţádá-li zletilý ţák nebo zákonný zástupce nezletilého ţáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení, postupuje se dle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 13 (2005 Sb.), c) ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení ţáka, jestliţe zjistí, ţe vyučující porušil pravidla hodnocení – dle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13 (2005 Sb.), d) má-li ţák v daném předmětu absenci vyšší neţ 25%, můţe příslušný vyučující navrhnout doplňující zkoušku před komisí. Komisi jmenuje ředitel školy a je buď dvojčlenná (v případě zkoušení před třídou nebo před skupinou ţáků), nebo tříčlenná. O výsledku doplňující zkoušky se pořizuje záznam, který eviduje třídní učitel. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané období., ze kterého je zkouška prováděna. Zkoušející oznámí ţákovi rozsah zkoušky současně s oznámením termínu konání zkoušky. Komise můţe po ţákovi poţadovat předloţení písemných prací (např. slohových prací, domácích úkolů, protokolů a pod), které byly v běţné výuce v daném období zadávány. Komise rovněţ můţe po ţákovi poţadovat předloţení dalších materiálů (např. poznámky z vyučovacích hodin). Komisionální zkoušku podle písmene a), b), a c) můţe ţák konat v jednom dni pouze jednu. Její výsledek sdělí předseda komise ţákovi po poradě komise v den konání zkoušky. V případě zkoušky podle písmene a), b), a c) odpovídá dosaţená známka u zkoušky výsledné známce, která je následně napsána na vysvědčení. V případě zkoušky dle písmene d) je dosaţená známka u zkoušky pouze doplňující známkou k ostatní klasifikaci za celé příslušné pololetí a její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví vyučující po dohodě s ostatními členy komise.

140


6. 2

Autoevaluace Vlastní hodnocení školy, jehoţ provádění stanoví § 12 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., se řídí ustanovením § 8 a §9 vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb. v platném znění. Hodnocení bude vypracováno za období dvou školních roků, vţdy do 31. října příslušného roku. Na přípravě a realizaci se podílí pracovní tým sestavený z učitelů zodpovědných za jednotlivé oblasti školní práce. Výstupem bude zpráva, která se stane součástí dokumentace školy a bude k dispozici partnerům školy (rodičům, ţákům apod.).

6. 2. 1 Oblasti, cíle a metody evaluace: Podmínky ke vzdělání Cíle ověřit funkčnost základního vybavení  prostorové podmínky výuky  funkčnost sociálního zázemí  podmínky stravování prověřit ekonomické podmínky školy  nakládání s rozpočtem (investiční výdaje, další výdaje, příjmy, priority pro další období) ověřit materiálové vybavení školy  vybavení odborných učeben a předmětových komisí pomůckami  vybavení školy výpočetní technikou  vybavení školy sportovním nářadím a náčiním  analýza uspokojování potřeb jednotlivých ţadatelů

Metody a výstupy evaluace  Dotazníkové šetření pro učitele, ţáky a rodiče (organizuje vedení školy). 

Rozbor zprávy o hospodaření (provádí vedení školy v pedagogické radě).



Interní šetření pro předmětové komise (garanty komisí) – výsledky budou předloţeny vedení školy. Výsledky šetření jsou porovnávány se zprávou vedení školy o nakládání s rozpočtem. Priority pro následující období jsou stanoveny po následné diskuzi všech zaměstnanců školy.

 

Průběh vzdělávání Cíle analyzovat učební plán

analyzovat pouţívané metody

Metody a výstupy evaluace  Analyzovat učební plán – dotazníkové šetření pro učitele, ţáky, rodiče. Rozbor zvolených volitelných předmětů – provádí vedení školy.  Úpravy učebního plánu a nabídka volitelných předmětů jsou stanoveny po projednání v pedagogické radě.  Rozbor hospitační činnosti provádí vedení školy průběţně, kaţdý učitel je 141




analyzovat kvalitu odvedené práce jednotlivých učitelů

   

 

rozebrat a posoudit organizaci školního roku



analyzovat všechny okolnosti pro sestavení rozvrhu hodin a posouzení jeho vhodnosti



analyzovat podporu školy ţákům





  

analyzovat spolupráci s rodiči a dalšími institucemi



142

hospitován jedenkrát za evaluační období, začínající učitelé vícekrát. Dotazník pro ţáky – rozbor provede vedení školy. Rozbor hospitační činnosti Rozbor hodnocení jednotlivých učitelů vedením školy. Autoevaluace učitelů – kaţdý učitel zpracuje autoevaluační dotazník a sestaví své portfolio. Pohovor vedení školy s jednotlivými učiteli – diskuse nad portfoliem učitele, hodnotícím dotazníkem a autoevaluačním dotazníkem. Dotazník pro ţáky. Rozbor zařazených mimorozvrhových akcí ţáků, jejich přínos a negativa (portfolia předmětových komisí či garantů). Mimorozvrhové akce ţáků jsou stanoveny na další období po projednání v předmětových komisích a pedagogické radě. Dotazník pro učitele, ţáky, rodiče – rozbor provádí vedení školy. Priority pro sestavování rozvrhu v dalších obdobích jsou stanoveny po projednání dotazníkového šetření v pedagogické radě. Rozbor vyuţívání individuálních vzdělávacích plánů – provede vedení školy. Rozbor podpory ţákům se SPU – provede výchovný poradce. Rozbor práce s ţáky se studijními problémy – provedou třídní učitelé (dotazníkovou metodou). Rozbor zápisu třídních schůzek a způsobu řešení připomínek – provedou třídní učitelé (písemná zpráva). Rozbor spolupráce školy s ostatními institucemi – provede vedení školy (písemná zpráva).


Výsledky vzdělávání Cíle posoudit výsledky vzdělávacího procesu v oblasti vědomostí ţáků



posoudit výsledky vzdělávacích procesů v oblasti rozvoje klíčových kompetencí



posoudit vliv pouţitých metod pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků a jejich znalostí



posoudit vhodnost pravidel pro hodnocení ţáků



Metody a výstupy evaluace Rozbor úspěšnosti absolventů v přijímacím řízení na VŠ – dotazníkový průzkum provede vedení školy a výchovný poradce (projednáno v pedagogické radě). Dotazníkové šetření pro ţáky posledních ročníků – rozbor provede vedení školy v pedagogické radě a budou stanoveny priority pro další období. Dotazníkové šetření pro ţáky posledních ročníků – rozbor provede vedení školy v pedagogické radě a budou stanoveny priority pro další období. Rozbor provedou předmětové komise – písemná zpráva předsedů či garantů. Shrnutí provede vedení školy v pedagogické radě. Budou přijata opatření pro další období.

Řízení školy Cíle analyzovat účinnost řídícího systémů

  

analyzovat personální situaci školy



analyzovat profesní a odborný rozvoj učitelů



analyzovat systém odměňování učitelů

 

143

Metody a výstupy evaluace Rozbor zápisů z porad pedagogické rady a z provozních porad – provede vedení školy. Rozbor funkčnosti informačního systému školy – dotazník pro učitele. Rozbor plnění úkolů učitelů – provede vedení školy. Rozbor provede vedení školy – písemná zpráva se zapracuje do výhledu na příští období. Rozbor dalšího vzdělávání učitelů – provede vedení školy na základě pohovoru s učiteli nad jejich portfoliem. Po projednání v pedagogické radě jsou stanoveny priority pro další období. Rozbor mechanizmu přidělování osobních příplatků – dotazník pro učitele. Rozbor mechanizmu přiznávání odměn učitelům – provede vedení školy (po projednání v pedagogické radě jsou přijata opatření pro další období).




posoudit kvalitu práce vedení školy při organizaci výchovně vzdělávacího procesu



Anonymní dotazníkové šetření pro učitele – rozbor provede a priority pro další období stanoví pedagogická rada. Autoevaluační dotazník vedení školy – provede vedení školy, porovná se závěrem pedagogické rady – písemný dokument.

Výsledky práce školy Cíle posoudit výsledky práce školy za uplynulé evaluační období

  



Posoudit dopady vnějších vlivů na výsledky práce školy

144

Metody a výstupy evaluace Autoevaluační dotazník vedení školy – porovnání stanovených priorit pro uplynulé období se skutečností. Dotazník pro učitele – porovnání stanovených priorit pro uplynulé období se skutečností. Rozbor výsledků provede vedení školy a po projednání v pedagogické radě jsou stanoveny priority pro další období. Rozbor provede vedení školy – písemná zpráva.

Gymnázium, Mikulov, Komenského 7. Školní vzdělávací program Osmileté studium niţší stupeň

Recommend Documents