Gymnázium da Vinci TOUHA POZNÁVAT SVĚT JE PŘIROZENÁVŠEM LIDEM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO GYMNAZIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Identifikační údaje ................................................................................................................................... 4 Charakteristika školy ............................................................................................................................... 5 Velikost a úplnost školy ...................................................................................................................... 5 Vybavení školy .................................................................................................................................... 5 Charakteristika pedagogického sboru .................................................................................................. 6 Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty................................................................................ 6 Školská rada ......................................................................................................................................... 7 Partneři školy ....................................................................................................................................... 7 Mezinárodní spolupráce ...................................................................................................................... 7 Charakteristika ŠVP ................................................................................................................................ 8 Zaměření školy .................................................................................................................................... 8 Profil absolventa .................................................................................................................................. 9 Organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí ţáka .................................................... 9 Organizace maturitní zkoušky ............................................................................................................. 9 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................................... 10 Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................................................... 12 Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných ................................................................................ 12 Začlenění průřezových témat............................................................................................................. 13 Školní učební plán ................................................................................................................................. 17 Poznámky k učebnímu plánu pro gymnázium .................................................................................. 18 Učební osnovy ....................................................................................................................................... 22 Český jazyk a literatura ..................................................................................................................... 22 Anglický jazyk – první cizí jazyk ...................................................................................................... 32 Španělský jazyk – druhý cizí jazyk ................................................................................................... 40 Německý jazyk – druhý cizí jazyk .................................................................................................... 46 Matematika ........................................................................................................................................ 52 Fyzika ................................................................................................................................................ 58 Chemie ............................................................................................................................................... 63 Biologie ............................................................................................................................................. 68 Geografie ........................................................................................................................................... 74 Základy společenských věd ............................................................................................................... 83 Dějepis ............................................................................................................................................... 89 Umění a kultura ................................................................................................................................. 97 Tělesná výchova .............................................................................................................................. 104 Informační a komunikační technologie ........................................................................................... 110 Finanční gramotnost ........................................................................................................................ 114 Školní firma ..................................................................................................................................... 120 Osobnostní a sociální výchova ........................................................................................................ 125 2
Volitelné vzdělávací aktivity ........................................................................................................... 132 Hodnocení ţáků a autoevaluace školy ................................................................................................. 133 Hodnocení ţáků ............................................................................................................................... 133 Autoevaluace školy.......................................................................................................................... 133
3
Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: TOUHA POZNÁVAT SVĚT JE PŘIROZENÁ VŠEM LIDEM. Školní vzdělávací program pro čtyřleté gymnázium. Poskytovaný obor vzdělání: 79-41-K/41 Gymnázium, denní forma a dálková forma délka studia: 4 roky Adresa školy: Na Drahách 20, Dolní Břeţany, 25241 Ředitel školy: Ing. Jitka Lukešová Zástupce ředitele: RNDr. Alice Jančáková Kontakty: telefon:
+420 241 412 488
web:
www.skoladavinci.cz
e-mail:
[email protected]
Identifikační údaje školy IČ: 71341137 RED IZO: 691 001 529 IZO: 046 389 164 Zřizovatel školy: Ing. Jitka Lukešová Platnost dokumentu: Od 1. 9. 2015 ŠVP byl projednán Školskou radou dne 25. 8. 2015. .......................................... Jitka Lukešová
razítko školy
ředitel školy
4
Charakteristika školy Velikost a úplnost školy Gymnázium da Vinci je česká škola s kapacitou 72 dětí v prezenční formě a 80 dětí v dálkové formě s nadstandardní výukou anglického jazyka, projektovou výukou a modulovým systémem. Gymnázium da Vinci se nachází v centrální části Dolních Břeţan s dobrou dostupností z Prahy, dvě minuty chůze od autobusové zastávky a obecního úřadu. Blízko školy se nachází Keltský park, les a multifunkční hřiště. Gymnázium sídlí v komplexu budov mateřské školy, základní školy a gymnázia. Vyuţívá prostory dokončené v přístavbě z roku 2015, kdy byly dostavěny budovy bazénu, tělocvičny, odborných učeben, dokončena jídelna s kuchyní a upravena nová zahrada.
Vybavení školy Gymnázium má k dispozici vybavené odborné učebny o kapacitě 18 míst a kaţdá z nich je vybavena audiovizuální technikou. Badatelna navíc nabízí vybavení pro všechny druhy fyzikálních, přírodovědných a chemických pozorování nebo pokusů. Pro potřeby hudební výchovy disponuje škola hudebnou vybavenou různými hudebními nástroji, včetně bicích a elektrických varhan. Výtvarný ateliér je pro podporu kreativních činností ţáků vybaven kromě běţných výtvarných potřeb hrnčířským kruhem a pecí na vypalování keramiky. V sousedství ateliéru mohou ţáci vyuţívat dílnu s moţností truhlářských prací v rámci školních i mimoškolních aktivit. Knihovna a zároveň studovna nabízí mnoţství naučné literatury a beletrie a slouţí i jako počítačová učebna, kde je moţné vyuţívat školní notebooky. Pro sportovní vyuţití ţáků je škola vybavena venkovním hřištěm, vnitřním bazénem o délce 20 m a tělocvičnou. Prostor tělocvičny lze zatemněním upravit na multifunkční divadelní sál s pódiem a osvětlením, který slouţí především pro divadelní, taneční a filmová představení uměleckých projektů ţáků. Škola je architektonicky koncipovaná jako prostor pro ţivot a nabízí mnoho odpočinkových míst a zároveň prostory pro scházení se v přirozených sociálních skupinách. Na komplex školy bezprostředně navazuje školní zahrada, která byla připravena tak, aby umoţňovala ţákům rozmanité pohybové a další aktivity. Nabízí všem dostatek místa pro volnou hru, tvoření, učení venku, zkoumání a objevování přírody, sportovní hry i relaxaci. Ţáci mohou vyuţívat zahradu kaţdý den, včetně instalovaných certifikovaných herních prvků. Součástí zahrady je i venkovní amfiteátr slouţící potřebám výuky nebo jako prostor pro různá představení ţáků. K pořádání různých společenských akcí s dětmi i rodiči je moţné vyuţít ohniště s vyvýšeným sezením pro cca 80 osob. Gymnázium vlastní zrekonstruovanou horskou boudu Artur, která se nachází ve Velké Úpě. Kapacita objektu je 45 lůţek. Horská bouda má plně vybavenou kuchyni, velký obytný prostor s krbem, vířivku a saunu. Bouda se vyuţívá k různým školním pobytům, jako je lyţařský kurz, škola v přírodě, výjezdy, expedice, teambuildingové akce nebo k různým setkáním s rodiči. V zimním období škola vyuţívá sjezdovku, která je nedaleko boudy a krkonošské zimní běţecké trasy, v létě je to ideální místo k výletům na kole, procházkám a hrám v přírodě.
5
Charakteristika pedagogického sboru Členové pedagogického sboru směřují k otevřené komunikaci s ţáky, jejich zákonnými zástupci i širší veřejností. Důleţité jsou i partnerské profesní vztahy mezi učiteli. Jednotliví pedagogové nepracují pouze sami za sebe v rámci svého vyučovacího předmětu nebo své třídy. Na rozvoji ţáků spolupracují v rámci týmů vznikajících pro aktuální projekty nebo výjezdy organizované napříč ročníky. Jádrem činnosti pedagogů školy je plánovité a systematické rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. K tomu vyuţívají širokou škálu vzdělávacích strategií, metod a forem výuky. K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály pouţívaných vzdělávacích metod směřuje také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy a profesního zájmu pedagogů. Velikost pedagogického sboru je okolo 14 osob a jeho odborná kvalifikovanost i rozvoj odpovídají cílům, které jsou uvedeny v tomto dokumentu. Cílem školy je umoţnit pedagogům svobodně volit pedagogické metody podle jejich zkušenosti, uváţení nebo aktuálních potřeb ţáků a tříd. Škola pořádá několikrát do roka akce pro rozvoj týmových a dalších dovedností učitelů, které prohlubují vzájemné poznání, zdokonalují spolupráci mezi pedagogy a posilují tak mezipředmětové vztahy ve výuce.
Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty Vzdělávací projekty spoluvytvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou zejména: ročníkové (krátkodobé, celoroční), meziročníkové a celoškolní. Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu. Projekty motivují ţáky a podporují spolupráci ţáků i pedagogů. Na gymnáziu se projektová výuka odehrává především během výjezdů a závěrečné expedice v celkové délce šesti týdnů za jeden školní rok. Větší projekty jsou ve vhodných případech propojovány se ţáky druhého stupně ZŠ da Vinci. V dálkové formě se výjezdy neuskutečňují a projektová výuka se uskutečňuje v minimálním rozsahu. Škola se účastní také některých projektů ve spolupráci s jinými organizacemi např.: Škola ţivota, Sazka Olympijský víceboj, sbírka pro Domovy Sue Ryder, laserové centrum Hilase, galerie DOX, obec Dolní Břeţany a Junior Achievement. Přehled školních projektů, aktivit a tradic Společná ranní setkávání Slavnostní setkání na začátku školního roku Celoškolní sněmy Výjezdy (úvodní, podzimní, zimní, jarní a expedice) Pravidelné projektové dny Lyţařský kurz Plavecký výcvik Tematické exkurze Environmentální projekty Vánoční setkání 6
Školní akademie Fidihu Dny otevřených dveří
Informovanost rodičů o plánování, průběhu a výsledcích vzdělávání ţáků Rodiče jsou o průběhu vzdělávání ţáků informováni průběţně mimo jiné na individuálních schůzkách s vyučujícími a pomocí elektronické třídní knihy přístupné na rodičovském portále. Aktuální informace o činnosti školy jsou vedle elektronické třídní knihy na webových stránkách školy a facebookové stránce. Škola povaţuje za podstatné vtaţení rodičů do ţivota školy a do procesu vzdělávání svých dětí, čehoţ není moţné dosáhnout bez vzájemné komunikace. Škola také organizuje klub rodičů a další neformální setkávání rodičů, ţáků a pedagogů při tvořivých činnostech ve škole i mimo ni. Důleţitou součástí jsou také pravidelné besedy o filozofii a vzdělávacím systému školy, které jsou přístupné nejen rodičům a ţákům, ale i široké veřejnosti. Zájemci z řad rodičů mohou pomáhat škole s výukou mimoškolních aktivit či krouţků, případně se účastnit expedice, výjezdů a modulů rozšířených volitelných úrovní jako odborní konzultanti.
Školská rada Ve škole pracuje školská rada, která má minimálně 3 členy s rovnoměrným tripartitním zastoupením zástupců zřizovatele, pedagogů a zákonných zástupců nezletilých ţáků školy.
Partneři školy Škola spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, katedrou alternativní pedagogiky (PhDr. Anna Tomková, Ph.D.). Do vzdělávacího procesu ve škole je pravidelně zakomponována spolupráce s mnoha dalšími institucemi, které mohou přinést další rozvoj ţákům i pedagogům, např.: Pedagogicko psychologické poradny, Speciálně pedagogická centra, Regionální poradenské centrum v Dolních Břeţanech, Národní institut dalšího vzdělávání, Scio, Institut pro podporu inovativního vzdělávání, katedra didaktiky fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Škola také úzce spolupracuje s Gymnáziem Přírodní škola Praha. Dále škola průběţně spolupracuje s Národním technickým muzeem, ZOO Praha, Botanickou zahradou, Člověkem v tísni – JSNS, s ekocentrem Toulcův dvůr, sdruţením Tereza, galerií umění pro děti GUD a galerií DOX, Městskou knihovnou v Praze, Planetáriem v Praze, kinem Aero a divadlem GONG.
Mezinárodní spolupráce Škola da Vinci navázala oficiální spolupráci s partnerskou školou Fantázia z Banské Bystrice. Pedogogové se účastní seminářů intuitivní pedagogiky buď přímo ve švédské škole Solvik, nebo seminářů realizovaných lektory této školy v ČR. Škola se zapojila do mezinárodního projektu eTwinning a navázala spolupráci se školami v různých evropských zemích. Dlouhodbě spolupracuje se školami Colegio Balder u Madridu a IES Galileo Galilei u Madridu. V budoucnosti se chystá škola zapojit do mezinárodní sítě demokratických svobodných škol EUDEC.
7
Charakteristika ŠVP Zaměření školy Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání stojí na těchto pilířích: ● respekt a osobní zodpovědnost jako základy komunity učitelů, ţáků a rodičů ● ţivot v sociálně přirozené skupině a setkávání lidí rozdílného věků při realizaci různých projektů ● vzdělávání směřuje k praktickému ţivotu ● škola nabízí globální pohled na svět plný různých moţností, smyslem je, aby ţáci o obsahu vzdělávání přemýšleli, aby hledali souvislosti mezi fakty, se kterými se seznamují, a to nejen v rámci jednoho vzdělávacího oboru ● cílem školy je ţák jako svobodný člověk schopný nést odpovědnost za svá rozhodnutí a ţivot ● učitel má moţnost svobodně tvořit a učit, být sám sebou ● umoţnění maximální diferenciace ţáků uvnitř školy, individuální podmínky ● profilace pomocí volitelných seminářů ve třetím a čtvrtém ročníku ● školní rada a sněm umoţňuje ţákům podílet se na rozhodování a správě školy ● podpora vnitřní motivace ţáků rozdělením učiva na základní povinnou část a volitelnou rozšířenou část, velké mnoţství volitelných seminářů ● modulová výuka posiluje vztahy napříč předměty a pochopení světa v souvislostech ● mimoškolní výjezdy pomáhají budovat fungující komunitu a umoţňují projektovou výuku mimo prostředí školy ● nadstandardní výuka anglického jazyka V rámci ŠVP se škola zaměřuje na ţáka, bere v úvahu ţákovy schopnosti, jeho individuální potřeby a osobní maximum. Vytváří takové zázemí a podmínky, které rozvíjejí tvořivost, radost z poznávaného a zároveň zohledňují moţnosti ţáka. Na cestě za vzděláním se jedinec, ţák, neustále vyvíjí, stále poznává nové jevy, poznatky, ale zejména se učí poznávat sám sebe, své myšlenky, myšlení, postoje. Prostředí školy ho podněcuje k vlastnímu sebehodnocení. Učitelé respektují jedinečnost jednotlivce. Vedou ţáka k odpovědnosti za své učení a chování. Škola vyuţívá sebereflexí jak v oblasti učení, tak i v chování. Spoluprací, vzájemnou pomocí se ţáci učí vytvářet hezké vztahy k druhým lidem. Škola da Vinci respektuje principy udrţitelného rozvoje. Vede ţáky k citlivému vztahu k přírodě, ke všemu ţivému a učí děti ţít dle ekologických a environmentálních principů: zejména chápat člověka jako součást přírody, chápat základní ekologický cyklus, souvislosti časové i prostorové. Učitel povaţuje za důleţité uplatňovat globální, celistvý přístup ke světu. Významné je také vytvářet zdravé a přátelské prostředí pro učení. Vytvářením příjemného prostoru a podmínek pro učení škola pomáhá udrţovat pozitivní klima. Cílem školy je proţívat hezké okamţiky v příjemném a zdravém prostředí. Učitel provází ţáka na cestě za poznáním, volí nejvhodnější metody a formy práce, vhodně zapojuje motivaci, a tím vtahuje ţáka do maximální účasti na učení. Hlavním posláním školy je vzdělávat v souladu s moţnostmi a schopnostmi ţáka, s důrazem na porozumění a vyuţití poznatků a dovedností vyuţitelných pro běţný i další profesní ţivot. 8
Individualitu ţáků se škola snaţí zohlednit i při jejich hodnocení a proto pedagogové pouţívají hodnocení slovní, které poskytuje nejvíce moţností k vyjádření míry osobního rozvoje ţáka v hodnoceném období. Umoţňuje také formulovat doporučení pro jeho další vzdělávání, postihnut překáţky, které musel ţák překonat a motivovat ho pro další vzdělávání. Ţáci se spolupodílejí na vytváření pravidel školy, třídy nebo pracovní skupiny a v rámci moţností předmětu se podílejí i na výběru obsahu vzdělávání. Pedagogové se snaţí rozvíjet i vztahy mezi ţáky navzájem, vytváří studijní skupiny ţáků z různých ročníků, které dále spolupracují v rámci meziročníkových i celoškolních projektů. V komunitě školy je kaţdý ţák i učitel cílem samým, nikoli prostředkem.
Profil absolventa ● vyzrálá osobnost, svobodný člověk s osobní zodpovědností, který dokáţe být soběstačný ● člověk, který má chuť poznávat svět, najde si, co ho baví, a v této oblasti se bude rozvíjet do hloubky, má chuť tvořit a dokáţe se radovat z práce ● sociálně zdatný jedinec, který dokáţe vyváţit osobní potřeby a potřeby skupiny ● člověk s týmovými dovednostmi – dokáţe respektovat autoritu a zaujímat různé týmové role, vést tým ● umí se vyjádřit a obhájit svůj názor, ale přitom vnímat druhé a respektovat jiné názory ● je schopný dávat a přijmout zpětnou vazbu ● podnikavý jedinec, schopný přijmout výzvu, má kompetence k řešení problémů a krizových situací ● člověk, který se učí z chyb ● jedinec s všeobecným přehledem, absolvent české maturity schopný dobře komunikovat v anglickém jazyce ● je schopen vnímat svět kolem sebe a jeho problémy komplexně, dovede integrovat poznatky z různých oborů ● je připraven dostat se na vysokou školu svého výběru
Organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí ţáka Zájemci o studium na gymnáziu Da Vinci přicházejí k přijímacímu řízení v závěru devátého ročníku ZŠ. Přijímací zkoušky skládají formou písemných testů (matematika, český jazyk, všeobecný přehled), a formou ústního pohovoru před přijímací komisí. Další kritéria jsou vţdy pro daný rok zveřejněna na webových stránkách školy.
Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkouška probíhá na závěr čtvrtého roku studia standardním způsobem v souladu s aktuálně platnou legislativou. Aktuální informace k průběhu maturitních zkoušek lze najít na webových stránkách školy.
9
Výchovné a vzdělávací strategie1 Skupinové učení Ţáci se často učí v pracovních skupinách a to i napříč ročníky. V jejich rámci si ţáci osvojují, vedle informací o učivu, také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní, komunikační a sociální kompetence. Rozvíjí tak schopnost pracovat v týmu, schopnost tým vést a zároveň respektovat další týmové role. Učí se také přijímat různé týmové role. Problémové vyučování Tam, kde je to moţné, nepředkládají učitelé ţákům hotové informace, ale na základě toho, co vědí, formulují problém, který pak mají ţáci řešit. Ţáci při této metodě pracují individuálně, ve dvojici nebo skupině. Problémovou metodou ţáci rozvíjejí své kompetence k řešení problémů. Návaznost učiva na ţivotní zkušenosti ţáků Učitel aktivně vyuţívá představ, které ţáci o probíraném jevu získali ve svém předchozím ţivotě, tedy dříve neţ je systematicky probírán ve škole. Samotné kompetence si zde buduje sám ţák, učitel mu svou činností vytváří bezpečné „lešení“. Úlohou učitele při tomto postupu je mimo jiné navozovat takové situace, ve kterých si ţák uvědomuje nejen to, co jiţ ví, ale také to, co ještě neví, a je motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti, znalosti doplnil, případně upravil. Vrstevnické vyučování – učení vyučováním Výsledky pedagogického výzkumu i praxe ukazují, ţe nejvíce se člověk naučí to, co sám učí. Schopnosti, dovednosti a znalosti totiţ musí být při učení propojeny souvislostmi s velkými přesahy do jiných oblastí. Při pouţití této metody se učitel se ţákem (ţáky) dohodne na tématu, které bude (budou) prezentovat jiným ţákům (i v rámci ZŠ da Vinci). Učitel přitom plní funkci poradenskou. Touto metodou ţáci rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní a kompetence pracovní. Podporuje se spolupráce mezi ţáky a jejich vzájemné učení nejen v rámci vrstevnických skupin, ale napříč všemi věkovými skupinami od dětí ze školky aţ po gymnázium. Výsledky expedičního výzkumu jsou prezentovány také jiným školám i veřejnosti přímo v regionu výzkumu. Práce s textem Dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důleţité údaje, chápat smysl textu a schopnost vyjádřit jej vlastními slovy není důleţitá jen pro jazykové vzdělávání na gymnáziu, ale ve všech oborech po celou dobu studia a poté i v praktickém ţivotě. Proto se věnuje rozvoji čtenářských kompetencí pozornost po celou dobu studia. Pracuje se při tom jak s tištěným, tak s elektronickým textem. Komunitní kruhy a třídnické hodiny Komunitní kruhy jsou setkáními ţáků, kde se společně řeší problémy třídy, hledají odpovědi na otázky spojené s výchovou nebo vzděláváním. Zde je vytvářen bezpečný prostor pro prezentování, formování i případnou korekci postojů ţáků k nejrůznějším otázkám, skutečnostem, které se jich týkají. 1
Výčet obsahuje nejčastěji vyuţívané výchovné a vzdělávací strategie. 10
Komunitní kruhy rozvíjejí hlavně kompetence komunikační, občanské, sociální a kompetence k řešení problémů. Vybraní nebo zvolení ţáci pak výstupy z komunitních kruhů prezentují na školní radě. Školní rada a samospráva Rada sloţená z volených ţáků základní školy i gymnázia a vybraných učitelů rozvíjí občanské a sociální kompetence ţáků, učí je odpovědnosti za sebe, svoje okolí i komunitu, ve které ţijí. Díky pravidelným týdenním setkáváním školní rady rozvíjí ţáci dovednosti nezbytné pro ţivot v demokratické společnosti. Dálková forma studia má vlastní samosprávný orgán, který se zabývá především organizací a aktuálními problémy dálkové formy. Vzdělávání v souvislostech Dalším způsobem, který umoţňuje ţákům pohlíţet na svět a lidskou společnost globálně, je vzdělávání v souvislostech. Informace nejsou vţdy předkládány jako hotové a neměnné, ale ţáci je objevují aktivně vlastní činností. Tento přístup je výsledkem aktivního vytváření mezipředmětových vztahů v rámci modulové výuky. Také tento postup rozvíjí všechny klíčové kompetence stanovené RVP GV. Projektové vyučování Jde o vyučovací metodu, kterou jsou ţáci vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ve škole se realizují různé druhy projektů – od třídních aţ po celoškolní s různou délkou trvání. Výhodou této metody je, ţe propojuje ţivot školy s praxí. Projektové vyučování napomáhá rozvíjet kompetenci k učení, k řešení problémů a také kompetence komunikační. V dálkové formě studia se projekty organizují formou domácí přípravy a sdílení informací pomocí e-learningu. Výjezdy a expedice Kaţdý rok škola pořádá mimoškolní výjezdy a expedici, kterým je věnováno přibliţně šest týdnů. Výjezdy umoţňují propojovat ţáky různých ročníků při projektové výuce přesahující běţný prostor školy a pomáhá ţákům zajímat se o svět mimo známé prostředí školy. Expedice se plánuje jako dvoutýdenní projekt mimo školu, který umoţňuje ţákům zvolit si téma výzkumu napříč předměty a obory. Výsledky jejich práce jsou prezentovány veřejnosti i dalším školám v okolí Školy da Vinci i ve zkoumané oblasti. Ţáci jsou směřováni k takovému cíli, který je smysluplný a má i praktický přesah do zkoumaného regionu (naučné stezky, publikace, stránky na wikipedii apod.). V dálkové formě studia se organizují jen drobné výjezdy zaměřené na sociální a osobnostní rozvoj studentů. Základní a rozšířená úroveň učiva Vytvoření povinného smysluplného základu učiva, které dostačuje splnění očekávaných výstupů RVP GV, umoţňuje škole ve zbývajícím čase nabídnout povinně volitelné úrovně předmětů, v kterých se ţáci mohou nejen zabývat do hloubky vybranými předměty, ale které především posilují vnitřní motivaci ţáků k učení. Umoţňují také efektivněji pracovat s ţáky se specifickými potřebami, rozvíjí vrstevnické učení a umoţní nadaným dětem neomezený rozvoj jejich talentů. Pro ţáky, kteří nesplnili základní povinnou úroveň, vzniká tak přirozený prostor pro individuální pomoc ze strany učitelů, i nadanějších spoluţáků. V rámci ŠVP jsou v učebních osnovách stanoveny pouze povinné části předmětů, volitelná rozšiřující úroveň se často mění podle zájmu a potřeb ţáků či aktuálních témat. 11
Systém zápočtů Nastavením jasných podmínek úkolů a hodnocení vede škola ţáky k tomu, aby si do značné míry stanovili konkrétní cestu dosaţení výchovně-vzdělávacích cílů a stali se aktivními činiteli svého vlastního formování. Způsob plnění zápočtů, případně téma si tak můţe ţák v součinnosti s pedagogem nastavovat podle vlastních potřeb a priorit. Osobnostní a sociální výchova Na Gymnáziu da Vinci je průřezové téma osobnostní a sociální výchova zařazeno jako samostatný předmět s dotací hodina týdně během roku a průběţně doplněnou dalšími aktivitami během výjezdů školy. Ţákům je tak v rámci bezpečné komunity umoţněno rozvíjet osobnostní a sociální kompetence do větší hloubky, neţ je běţně zvykem. Rozvoj těchto dovedností škola povaţuje za základ nejen ve vztahu ke klíčovým kompetencím, ale i k odpovědnému a svobodnému ţivotu tady a teď.
Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami V případě, ţe učitel vysleduje u ţáka projevy, které by mohly být způsobeny specifickou poruchou učení nebo jiným handicapem, který narušuje proces edukace, informuje o svém zjištění výchovného poradce školy a zákonné zástupce ţáka. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka pedagogicko-psychologickou poradnu (dále jen PPP), popřípadě speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC) či středisko výchovné péče a toto akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP), je ţák dále vzděláván a hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště a individuálního vzdělávacího plánu vytvořeného na podkladě diagnostických závěrů z vyšetření. O vyšetření ţáka odborníkem PPP nebo SPC můţe rodič poţádat i bez doporučení vyučujícím. Pokud dojde odborné zařízení k závěru, ţe je třeba dítěti věnovat speciální péči, je nutné, aby o této skutečnosti rodič informoval třídního učitele či výchovného poradce. S poskytnutými údaji je zacházeno jako s důvěrnými. V rámci individuálního vzdělávacího plánu jsou závěry a doporučení odborného pracoviště rozpracovány do podoby očekávaných výstupů týkajících se obsahu učiva v jednotlivých předmětech, do kterých se SVP ţáka promítají, včetně volby vzdělávacích strategií pro období daného školního roku, případně jeho zbývající části. Individuální vzdělávací plán sestavují třídní učitelé ve spolupráci se školním poradenským zařízením a učiteli příslušných předmětů. Vzdělávání dětí se SVP probíhá běţným způsobem s tím, ţe učitelé se ve vztahu k ţákům se SVP zaměřují na přiměřené zpracování obsahu a formy učiva při naplňování očekávaných výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech (úprava metod, popřípadě obsahu a rozsahu výuky, individualizace hodnocení, atd.). Důraz je kladen na spolupráci všech zúčastněných subjektů ve výchovně vzdělávacím procesu – tedy ţáka, rodičů a pedagogů, coţ je základním předpokladem úspěšného vzdělávání ţáků se SVP.
Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných Postup při zajišťování výuky je obdobný jako u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato skutečnost vychází z toho, ţe také ţák mimořádně nadaný má speciální vzdělávací potřeby. V případě, 12
ţe učitel vysleduje u ţáka projevy mimořádného nadání, informuje o svém zjištění školního psychologa a zákonné zástupce ţáka. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka PPP nebo SPC a toto akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka mimořádně nadaného, je ţák dále vzděláván i hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště. Ţáci mimořádně nadaní jsou integrováni do „běţných“ tříd. Výuka v případě potřeby probíhá podle individuálních vzdělávacích plánů, které na začátku školního roku sestavují učitelé jednotlivých vyučovacích předmětů ve spolupráci se školním psychologem. V individuálním vzdělávacím plánu jsou rozpracovány závěry a doporučení pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálního centra do podoby očekávaných výstupů, učiva a vhodných vzdělávacích strategií pro období školního roku, nebo jeho zbývající části. Součástí individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného ţáka můţe být i jeho účast ve výuce některých vyučovacích předmětů ve vyšším ročníku, neţ který navštěvuje. Výuka ţáků mimořádně nadaných se v předmětech, ve kterých je integrace stanovena, zaměřuje na jejich individuální rozvoj. Školní psycholog sleduje mimořádně nadané ţáky zejména po stránce osobnostního a sociálního rozvoje, který nebývá vţdy v souladu s rozvojem ţáka v oblasti vzdělávací. V mimořádných případech je moţné přeřadit ţáka do vyššího ročníku. Mimořádně nadané ţáky podporujeme také během rozšířených volitelných modulů. Učitel daného rozšířeného modulu můţe vyuţít potenciál ţáka i k vrstevnickému učení nebo k pomoci méně nadaným spoluţákům.
Začlenění průřezových témat Vybrané tematické okruhy většiny průřezových témat jsou integrovány do učebních osnov některého vyučovacího předmětu. Vybrané tematické okruhy průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova jsou zařazeny jako samostatný předmět. V případě integrace jsou realizovány vzdělávacími strategiemi, které jsou pouţity pro naplnění očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, ke kterým jsou přiřazeny. Často je to právě prostor průřezových témat, ve kterém dochází k propojení obsahů vzdělávacích oborů integrovaných do jednoho vyučovacího předmětu. V případě Osobnostní a sociální výchovy jsou vzdělávací strategie součástí učebního plánu předmětu. V následujícím výčtu jsou uvedeny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, ročníky a vyučovací předměty, ve kterých jsou realizovány. Kromě toho vyuţívají pedagogové k jejich realizaci přirozeného zájmu ţáků a pedagogických situací, které nelze dlouhodobě plánovat. Detailní aktivity a témata jsou v učebních osnovách u jednotlivých předmětů.
13
Průřezová témata - tematické okruhy Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace
Morálka všedního dne
Spolupráce a soutěţ
Ţivot školy/ projekty
realizace: 1) autentický ţivot školy – komunitní ráz 3) spolupráce ve věkově smíšených skupinách 4) školní samospráva 5) projektové výjezdy 6) dobrovolné akce 7) předmět OSV reflexe: 1) individuální konzultace 2) třídnické hodiny 3) práce s portfoliem 4) systém zpětnovazebních aktivit v rámci OSV
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Globalizační a rozvojové procesy
realizace: 1) volitelné vzdělávací aktivity 2) studijní pobyty v zahraničí
Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
3) autentický ţivot školy
Integrace v rámci předmětů 1.
2.
3.
4.
ZSV, UK, TV
ČJL,UK, TV
UK, TV, Bio
TV
UK, TV,
ŠF, UK, TV,
Geo, UK, TV,
TV,
ZSV, UK, TV, M, IKT
ŠF,UK, TV, M
Geo, AJ, NJ, ŠJ, M
ČJL, TV
TV
ŠF, TV
ZSV, TV, Geo
ČJL, TV
D, Geo, UK, TV, Bio, M
Geo, ŠF, TV, Bio, M
Geo, TV, Bio, M
ČJL, TV, M
ZSV, D
Geo, ČJL
ZSV, D
Geo, ČJL
D
Geo, ČJL
Geo, ZSV
ČJL
F
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Ţijeme v Evropě
AJ, NJ, ŠJ
Vzdělávání v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (MKV)
AJ, NJ, ŠJ M
Základní problémy sociokulturních rozdílů
realizace: 1) komplexní výzkumné a tvůrčí projekty 2) projektové dny 3) projektové výjezdy 14
UK, TV
ČJL M
D, ZSV
Bio, ČJL, M Geo, D,
Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Environmentální výchova (EV) Problematika vztahů organismů a prostředí Člověk a ţivotní prostředí
Ţivotní prostředí regionu a České republiky Mediální výchova (MV) Média a mediální produkce (aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace) Mediální produkty a jejich významy (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) Uţivatelé (vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům) Účinky mediální produkce a vliv médií (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí)
4) dobrovolné akce 5) volitelné vzdělávací aktivity 6) studijní pobyty v zahraničí
realizace: 1) autentický ţivot školy 2) komplexní výzkumné a tvůrčí projekty 3) projektové dny 4) projektové výjezdy 5) dobrovolné akce
realizace: 1) komplexní výzkumné a tvůrčí projekty (audiovizuální tvorba ţáků) 2) projektové dny (festival Jeden svět; tematická práce s dokumentárními filmy) 3) projektové zimní výjezdy
Role médií v moderních dějinách (vědomí postavení médií ve společnosti) Seznam pouţitých zkratek: AJ - Anglický jazyk ČJL - Český jazyk a literatura Bio - Biologie 15
ZSV ZSV
Geo
ČJL,OSV
UK, Geo, IKT
ZSV, D, Geo
AJ, NJ, ŠJ, Geo
Bio
Bio
Bio
D, F,Ch, Geo
F, Ch, Ze
Ch, Geo, Bio, OSV
F, Ch, Bio
Ch, Bio
Geo, Bio
UK
UK, OSV
UK
UK
D, UK
AJ, OSV
Geo, IKT
Geo
Geo
ČJL
ZSV, Geo
D, UK, Geo, Bio
Geo, Bio
OSV
D
D
OSV
ČJL
UK
D - Dějepis F - Fyzika Ch - Chemie Geo - Geologie IKT - Informační a komunikační technologie M - Matematika NJ - Německý jazyk OSV - Osobnostní a sociální výchova ŠF - Školní firma ŠJ - Španělský jazyk UK - Umění a kultura ZSV - Základy společenských věd Ze - Zeměpis
16
Školní učební plán
17
18
Poznámky k učebnímu plánu pro gymnázium ● Dálková forma studia je realizována podle stejného vzdělávacího plánu jako denní, z forem výuky se neuskutečňují výjezdy a expedice. Projekty probíhají formou e-learningu - domácí přípravy a prezentace se zpětnou vazbou během hodin. ● Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících gymnázia a jeho vzdělávací obsah je tvořen obsahem vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Celková hodinová dotace 14,19 hodin je posílena o 3,25 hodin z disponibilní dotace. Větší část hodinové dotace je vyučována formou pravidelných povinných hodin a volitelných modulů. Menší část pak formou jednodenních projektů, vícedenních projektů na výjezdech a během přípravy a zpracování a obhajoby projektu expedice. V rámci předmět jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova. ● Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován ve všech ročnících gymnázia. Jeho základní dotace 12 hodin z vzdělávacího oboru Cizí jazyk je posílená z disponibilní dotace o 9,81 hodin (celkem 21,81 hodin). Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk. Výuka probíhá formou pravidelných povinných a volitelných hodin, jednodenních projektů, výjezdových projektů a expedičního projektu. V rámci předmětu Anglický jazyk jsou realizována průřezová témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Španělský jazyk a předmět Německý jazyk jsou vyučovány ve všech ročnících gymnázia. Ţáci si volí v prvním ročníku jeden z těchto jazyků, ve kterém pokračují do čtvrtého ročníku. Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Druhý cizí jazyk. Časová dotace je 12 hodin. Výuka probíhá formou pravidelných i volitelných hodin. V rámci druhého cizího jazyka jsou realizována průřezová témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech.
● Vyučovací předmět Matematika je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku, ve čtvrtém ročníku je matematika volitelná. Časová dotace 10 hodin z oboru Matematika a její aplikace je navýšena o 1,56 hodiny z disponibilní časové dotace. Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Matematika a její aplikace. Výuka probíhá formou pravidelných povinných i volitelných hodin, jednodenních a vícedenních projektů i formou expedičního projektu. V rámci matematiky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova.
● Vyučovací předmět Fyzika je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 6 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Fyzika. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Fyziky jsou realizována průřezová témata Environmentální výchova a Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech. 19
● Vyučovací předmět Chemie je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 6 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Chemie. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Chemie je realizováno průřezové téma Environmentální výchova.
● Vyučovací předmět Biologie je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 6 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Biologie a části obsahu průřezového tématu Environmentální výchova. Výuka probíhá formou povinných modulů v 1. – 3. ročníku a rozšířených volitelných modulů v 1. – 4 ročníku. Část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnosti v rámci expedičního projektu, během různých exkurzí či seminářů a během projektových dnů a projektových výjezdů. V rámci Biologie jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Environmentální výchova.
● Vyučovací předmět Geografie je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 5,9 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Geografie. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdů v rámci Geografie jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Základy společenských věd je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 6 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vzdělávací obsah odpovídá části vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Výuka probíhá formou povinných modulů a volitelných rozšiřujících modulů. Dále je realizována formou výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. V rámci Výchovy k občanství jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Dějepis je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 6 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Dějepis podle inovativní alternativní verze RVP pro gymnázia. Výuka probíhá formou povinných a volitelných rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. V rámci Dějepisu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Umění a kultura je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 4 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a vzdělávací obsah odpovídá části vzdělávacího oboru Hudební obor a Výtvarná obor. Výuka probíhá formou povinných a volitelných rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na závěr roku. Ţáci mají ve všech formách výuky moţnost volby mezi hudební 20
a výtvarnou výchovou. V rámci Umění a kultury jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova.
● Vyučovací předmět Tělesná výchova je na gymnáziu vyučován v 1. - 4. ročníku s časovou dotací 8 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacího oboru Tělesná výchova. Výuka probíhá formou povinných a povinně volitelných hodin během roku, sportovních dnů a výjezdů. V rámci Tělesné výchovy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchov a Multikulturní výchova. ● Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie je na gymnáziu vyučován ve všech ročnících formou povinných modulů a volitelných modulů. Celková hodinová dotace jsou 4 hodiny, které předmět čerpá z vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce. Obsahově předmět plně odpovídá vzdělávacímu oboru Informační a komunikační technologie. Kromě modulů probíhá na gymnáziu výuka Informatiky při zpracování expedičního projektu a je integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech. V rámci Informatiky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova. ● Vyučovací předmět Finanční gramotnost je na gymnáziu vyučován v 1. ročníku s časovou dotací 1,18 hodiny, která je čerpána z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah odpovídá oboru Člověk a svět práce. Výuka probíhá formou povinných modulů v 1. ročníku a v předmětu nejsou realizována ţádná průřezová témata. ● Vyučovací předmět Školní firma je na gymnáziu vyučován v 1. - 4. ročníku s časovou dotací 3,59 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda (0,1 hodiny) a disponibilní časové dotace (3,49 hodiny). Vzdělávací obsah je stanoven ŠVP GV. Výuka probíhá formou povinného modulu v 2 a 3. ročníku a volitelných rozšiřujících modulů v 1. - 4. ročníku. V rámci Školní firmy jsou realizováno průřezové téma Osobnostní a sociální výchova ● Vyučovací předmět Osobnostní a sociální výchova je na gymnáziu vyučován v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 3,18 hodiny, která je čerpána z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah odpovídá vzdělávacímu oboru Výchova ke zdraví a velké části vzdělávacího obsahu průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Výuka předmětu probíhá na gymnáziu formou pravidelných hodin a během her a aktivit na úvodním výjezdu a projektových výjezdech. V rámci Osobnostní a sociální výchovy jsou realizována průřezová témata, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.
21
Učební osnovy Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávací oblasti Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého uţívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umoţňuje ţákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Jazyk je nástrojem funkčního dorozumívání a nástrojem integrace do lidského společenství a jeho světa vyjadřovaného skrze jazyk a řeč. Orientace ve verbálním vyjádření mluveném i psaném je stěţejní pro další vzdělávání. Prostřednictvím jazykové a literární výchovy získává ţák kompetenci ke komunikaci s ostatními, ale také kompetenci k samostatnému funkčnímu vyjádření svých postojů a názorů, jakoţ při kritické recepci postoje, názory a hodnoty kriticky posuzovat.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení předmětu odpovídá většinové části obsahu vzdělávací oboru Český jazyk a literatura tak, jak byl stanoven v RVP GV. Předmět je vyučován s časovou dotací průměrně 14,19 hodin týdně, která je posílená z disponibilní časové dotace o 2,19 hodiny. V prvním ročníku je vyučován průměrně 3 vyučovací hodiny týdně a ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku je vyučován průměrně čtyři vyučovací hodiny týdně. Časová dotace zahrnuje základní i rozšířenou volitelnou úroveň. Časově diferencovaná výuka nabízí bohaté mnoţství různorodé práce jazykových i literárních zkušeností ţáků. Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách, devadesátiminutových blocích, projektových dnech, projektových výjezdech a na expedicích. Literární výchova se uskutečňuje tematicky, s vyuţitím autentických textů a zázemím školní knihovny.
Průřezová témata Do výuky českého jazyka a literatury jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – komunikace v interakci s ostatními, komunikace vnitřní, mapování vlastních hodnot skrze literární texty Sociální komunikace – skupinové aktivity Morálka všedního – literatura a sociální dilemata doby Spolupráce a soutěţ – skupinové aktivity
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Seznámení s kulturním uměleckým dědictvím světa. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky – poznávání skrze zkušenost uloţenou v uměleckých textech 22
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce – získávání postoje a hodnot skrze literární text Ţijeme v Evropě – evropská identita v literatuře Vzdělávání v Evropě a ve světě – kapitoly z dějin literatury (překlady a vývoj jazyka a literatury v kontextu) Multikulturní výchova Psychosociální aspekty interkulturality – jazykové rodiny, dědictví kultury jednotlivých zemí, národ a jeho geneze Enviromentální výchova Člověk a ţivotní prostředí – získávání postojů skrze text Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - komunikační záměr, argumentace a persvaze
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení ● nabízí různé metody a organizaci práce, čímţ vede ţáky k nalezení pro ně ideálního učebního stylu ● podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení portfolia, zápisky s obsahem učiva) ● podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími jazyky ● zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s různými funkčními a uměleckými texty Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace 23
podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) ● rozvíjí argumentační dovednosti ţáků aktivním zapojením do diskuzí ●
Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém ● zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti Kompetence občanská Učitel: ● seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi ● prostřednictvím autentických uměleckých textů představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: ● předává znalosti, které umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo ● podporuje pravidelnou práci ● zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ● podporuje způsob práce odpovídající budoucímu směřování (ústní prezentace, psaní resumé, motivační dopisy atd..)
Očekávané výstupy dle RVP Rozpracování očekávaných výstupů a učiva do jednotlivých ročníků 1. ročník JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich vyuţívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně uţívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči 24
v písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sloţitější případy; účinně vyuţívá moţností grafického členění textu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka vyuţívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího v mluveném i psaném projevu vhodně vyuţívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného vyuţívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)
Učivo: obecné poučení o jazyku a řeči – jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšlení a jazyk; národní jazyk a jeho útvary; čeština a slovanské jazyky; jazyková kultura; základní vývojové tendence českého jazyka zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostředky souvislé řeči grafická stránka jazyka – písmo, jeho vznik a druhy; základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich slovní zásoba, sémantika a tvoření slov – jednotky slovní zásoby (včetně frazeologických); významové vztahy mezi slovy tvarosloví (morfologie) – slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary skladba (syntax) – základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); slohová charakteristika výrazových prostředků text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní text (komunikát) a komunikační situace – prostředí, účastníci komunikace, jejich role komunikační strategie – adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa monolog a dialog – výstavba dialogu, vztah otázka-odpověď; druhy literárního dialogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá) rétorika – druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení funkční styly a jejich realizace v textech
25
LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv můţe mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědných termínech postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhoţ textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl Učivo: základy literární vědy – literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární vědy; literatura a její funkce metody interpretace textu – interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; interpretace a přeinterpretování způsoby vyjadřování záţitků z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) poezie: typy kompozice; motiv, téma vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a ţánrů s důrazem na moderní literaturu 2. ročník JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich vyuţívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací 26
při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně uţívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči v písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sloţitější případy; účinně vyuţívá moţností grafického členění textu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka vyuţívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného vyuţívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)
Učivo: základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich rozšiřování slovní zásoby; způsoby tvoření slov tvarosloví (morfologie) – slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary skladba (syntax) - aktuální členění výpovědi slohová charakteristika výrazových prostředků text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní funkce komunikátů – sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost komunikační strategie – adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá) rétorika – druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení funkční styly a jejich realizace v textech LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu 27
při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědných termínech samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl
Učivo: metody interpretace textu – interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování způsoby vyjadřování záţitků z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla – tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze) vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a ţánrů s důrazem na moderní literaturu
3. ročník JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči v písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sloţitější případy; účinně vyuţívá moţností grafického členění textu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka vyuţívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího pouţívá různé prostředky textového navazování, které vedou ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu 28
při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného vyuţívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty; efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)
Učivo: základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich skladba (syntax) – základy valenční a textové syntaxe slohová charakteristika výrazových prostředků funkce komunikátů – sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost jazyková etiketa rétorika – druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby – koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost) funkční styly a jejich realizace v textech LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědných termínech identifikuje vyuţití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhoţ textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury váţné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloţí její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl
29
Učivo: základy literární vědy – literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární vědy; literatura a její funkce metody interpretace textu způsoby vyjadřování záţitků z literárních děl a soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) text a intertextovost – kontext, vliv a způsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), ţánry zaloţené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze) vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a ţánrů s důrazem na moderní literaturu 4. ročník JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči v písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sloţitější případy; účinně vyuţívá moţností grafického členění textu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka vyuţívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného vyuţívá základní principy rétoriky volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet
Učivo: slohová charakteristika výrazových prostředků text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní text (komunikát) a komunikační situace – prostředí, účastníci komunikace, jejich role funkce komunikátů – sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu rétorika – druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení 30
základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby – koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost) funkční styly a jejich realizace v textech
LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Výstupy Ţák: rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědných termínech identifikuje vyuţití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhoţ textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury váţné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloţí její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl Učivo: metody interpretace textu způsoby vyjadřování záţitků z literárních děl a soudů nad nimi text a intertextovost – kontext, vliv a způsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury – funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a ţánrů s důrazem na moderní literaturu
31
Anglický jazyk – první cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahem předmětu je výuka Anglického jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk tak, jak je definován RVP GV a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka angličtiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci, ale i obsahovou, stylistickou i gramatickou stránku mluveného a psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí nejen v běţných základních situacích, ale i v sloţitějších interakcích, které odpovídají jejich věku a moţnostem. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit bliţší kontakt s odlišnou kulturou a interakci s cizojazyčným prostředním, které by následně ţáci mohli vyuţít i při studiu ostatních předmětů (cizojazyčné zdroje informací, prezentace výsledků prací pro cizojazyčné publikum). Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Ve 4. ročníku ţáci dosáhnou úrovně B2 dle SERR.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Vzdělávací obsah předmětu Anglický jazyk odpovídá vzdělávací oblasti Cizí jazyk, tak jak je stanoven RVP GV. Celková časová dotace je 21,81 hodin, předmět je výrazně posilněn z disponibilní časové dotace o 9,81 hodin. Výuka anglického jazyka probíhá na gymnáziu v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních základní a rozšiřující volitelné. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v 1. - 3. ročníku 4 vyučovací hodiny anglického jazyka týdně. Ve 4. ročníku mají ţáci 2 vyučovací hodiny týdně. Vţdy alespoň jednou týdně je výuka organizována do bloku 90 minut, coţ umoţňuje zařadit do výuky časově náročnější aktivity a projekty. Dbá se na to, aby se ţáci setkávali jak s učiteli - Čechy, tak i rodilými mluvčími nebo cizinci, kteří angličtinu pouţívají jako druhý jazyk a česky nemluví. V prvním ročníku gymnázia jsou ţáci otestováni a dle pokročilosti zařazeni do věkově smíšených jazykových skupin. Stejně tak jsou vţdy otestováni i ţáci, kteří nastupují ke studiu později. Z prvního a druhého ročníku se vytvoří 4 jazykové skupiny, které jsou vyučovány ve stejném čase, mohou se spojit a v případě potřeby spolupracovat, např. na některém projektu. Od třetího ročníku dále jsou ţáci děleni na dvě skupiny, pouze v rámci své třídy. Ţáci si tvoří portfolio tvořené materiály, které připravují učitelé. V rámci výuky anglického jazyka jsou např. vyuţívané příručky Visual Grammar B1 a English Vocabulary in Use Pre-intermediate and Intermediate a English Vocabulary in Use Upper - intermediate.Tyto příručky jsou doplňované dalšími materiály a aktivitami dle uváţení učitele. Ve výuce jsou vyuţívány prvky metody CLIL (Content and Language Integrated Learning), škola se účastní projektu eTwinning, který umoţňuje komunikovat ţákům různých zemí prostřednictvím internetu a sdílet výsledky své práce.
32
Výuka předmětu Anglický jazyk je dále realizována v rámci projektových dní, školních výjezdů a expedic. Škola organizuje i jazykové zájezdy do zahraničí, výměnné pobyty a návštěvy cizojazyčných skupin. Plánuje se zapojení do projektu Erasmus +. V rámci volitelné rozšiřující úrovně si mohou ţáci anglický jazyk zvolit jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého pokročilého kurzu je 1 vyučovací hodina týdně v 1. - 3. ročníku. Ve 4. ročníku mají ţáci moţnost zvolit si další volitelné anglické semináře. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu. V rámci povinně volitelného předmětu se také mohou připravit na mezinárodně uznávané zkoušky z anglického jazyka. Ve 4. ročníku jsou volitelné rozšiřující úrovně také zaměřeny na přípravu na maturitní zkoušku z anglického jazyka.
Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Anglický jazyk jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální komunikace - spolupráce ve věkově smíšených skupinách, schopnost vyjádřit sám sebe, své potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v různých ţivotních situacích. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ţijeme v Evropě - seznámení se s reáliemi evropských zemí, nejen anglicky mluvících, ale i zemí, kde je angličtina cizím jazykem. Vzdělávání v Evropě a ve světě - seznámení se s odlišnými způsoby výuky a vzdělávání, zahraniční výjezdy, spolupráce s cizojazyčnými školami - eTwinning Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí porozumění kulturním odlišnostem a společným kořenům zemí, tradice různých zemí, spolupráce a komunikaci se ţáky z cizích zemí Mediální výchova Mediální produkty a jejich významy (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) - zprávy ze světa vnímané optikou různých států, četba cizojazyčných časopisů a novin, sledování zpravodajství cizích stanic (např. BBC a CNN), srovnání informací
33
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení ● nabízí různé metody a organizaci práce, čímţ vede ţáky k nalezení pro ně ideálního učebního stylu ● podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace ● podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům) ● podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem ● zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace ● umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu, a to i prostřednictvím internetu (komunikace s rodilými mluvčími, ţáky z cizích zemí, na zahraničních výjezdech) ● podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) ● rozvíjí argumentační dovednosti ţáků aktivním zapojením do diskuzí Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci ve věkově heterogenní skupině, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém ● zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti 34
Kompetence občanská Učitel: ● seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi anglicky mluvících zemí ● prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: ● předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo ● podporuje pravidelnou práci ţáka ● zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáka ● podporuje způsob práce odpovídající budoucímu směřování ţáka (ústní prezentace, psaní resumé, motivační dopisy atd..)
Očekávané výstupy dle RVP Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých ročníků Výstupy a témata prezentovaná níţe jsou rozpracovaná do 4 ročníků, odpovídají jazykovým úrovním B1 - B2 dle SERR. Kaţdou jazykovou úroveň by měli ţáci zvládnout za dva roky. Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých úrovní Úroveň B1 Očekávané výstupy: POSLECH s POROZUMĚNÍM Ţák: ● dokáţe z kontextu odhadnout význam příleţitostných neznámých slov a porozumět smyslu věty, je-li diskutované téma známé ● obvykle chápe hlavní body delší diskuse probíhající v jeho přítomnosti, je-li diskuse vedená zřetelným a standardním jazykem ● rozumí zřetelné řeči v běţné konverzaci, ačkoliv v reálné ţivotní situaci občas musí poţádat o zopakování určitých slov a frází ● rozumí nekomplikovaným konkrétním informacím, které se týkají běţných kaţdodenních záleţitostí, chápe celkový smysl i specifické podrobnosti, řeč však musí být zřetelná a musí mít obvyklou výslovnost ● rozumí jednoduchým technickým informacím, například návodu na pouţití běţného přístroje ● rozumí řadě filmů, v nichţ je dějová linie do velké míry vyjádřena obrazem a jejichţ zápletka je nekomplikovaná a řeč zřetelná ● dokáţe pochopit hlavní body vysílaných pořadů na běţná témata a témata, o něţ se zajímá, jeli jejich řeč relativně pomalá a zřetelná
35
MLUVENÍ Ţák: ● si umí poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví ● se dokáţe bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou mu známá, o něţ se zajímá nebo která se týkají kaţdodenního ţivota (např. rodiny, zálib, práce, cestování a aktuálních událostí) ● umí jednoduchým způsobem spojovat fráze, aby popsal své záţitky a události, své sny, naděje a cíle ● umí stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány ● umí vyprávět příběh nebo přiblíţit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce ČTENÍ s POROZUMĚNÍM Ţák: ● rozumí nekomplikovaným textům souvisejícím s oblastmi jeho zájmů ● dokáţe podle potřeby vyhledat a pochopit obecné informace v běţném písemném útvaru, například v dopise, broţuře a krátkém oficiálním dokumentu ● dokáţe vyhledat určitou informaci, kterou potřebuje ke splnění úkolu v různě dlouhých textech ● rozezná důleţité body v nekomplikovaných článcích na známá témata ● dokáţe rozpoznat hlavní závěry v jasně psaných polemických textech ● rozpozná v textu obecný směr argumentace, ale mohou mu uniknout podrobnosti ● rozumí popisu událostí, pocitů a přání v osobních dopisech natolik, ţe si můţe dopisovat s přítelem či známým. ● rozumí jasně psaným nekomplikovaným návodům na pouţití přístrojů PSANÍ Ţák: ● dokáţe psát velmi stručné zprávy prezentující rutinní a faktické informace a zdůvodňující určité jednání či opatření ● umí v osobním dopise podrobně popsat události, své záţitky a pocity ● dokáţe v základních rysech popsat nepředvídatelnou událost, například nehodu ● dokáţe popsat své sny, naděje a cíle ● dokáţe zapsat vzkaz obsahující ţádost o informaci, popis problému apod. ● umí popsat zápletku knihy nebo filmu a svůj názor na ni ● dokáţe stručně zdůvodnit a vysvětlit názory, plány a činy
Učivo - úroveň B1.1 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Člověk - lidské tělo, vzhled, povaha, pocity, rodina a ţivotní etapy ● Státy, národnosti a jazyky ● Kaţdodenní ţivot 1 - rutina, kaţdodenní problémy, domov a bydlení, doprava, práce ● Kaţdodenní ţivot 2 - jídlo, nakupování, peníze, vaření a stolování, zdraví ● Turismus 36
Mluvnice ● Slovesné časy ● Srovnávání (as...as, so, such, too, enough, similar to), stupňování přídavných jmen a příslovcí ● Druhý kondicionál ● Tázací dovětky ● Předminulý čas ● Nepřímá řeč ● Modální slovesa
Učivo - úroveň B1.2 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Volný čas a zábava - záliby, sporty, kino a divadlo, hudba, umění, literatura ● Svět kolem nás - fyzický svět, počasí, vyuţití země, zvířata a rostliny, ţivotní prostředí ● Komunikace a technologie ● Média ● Bezpečnost na internetu ● Různé druhy angličtiny – dialekty, slang, formální a neformální angličtina, globální angličtina ● Ustálená spojení a idiomy ● Tvoření slov - předpony, přípony, apod. Mluvnice ● Předpřítomný čas prostý a průběhový ● Opakování slovesných časů ● Modální slovesa primární a sekundární, minulá modální slovesa ● Třetí kondicionál ● Trpný rod přítomný a minulý ● Nepřímá řeč ● Budoucí průběhový čas Úroveň B2 Očekávané výstupy POSLECH s POROZUMĚNÍM Ţák: ● rozumí delším proslovům a přednáškám a dokáţe sledovat i sloţitou výměnu názorů, pokud téma dostatečně zná ● rozumí většině televizních zpráv a programů, které se týkají aktuálních témat ● rozumí většině filmů ve spisovném jazyce ● rozumí tomu, co je mu řečeno standardním mluveným jazykem, a to i v hlučnějším ● prostředí
37
MLUVENÍ Ţák: ● se dokáţe účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe můţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími ● dokáţe se aktivně zapojit do diskuze o známých tématech, vysvětlovat a obhajovat své názory ● se dokáţe srozumitelně a podrobně vyjadřovat k široké škále témat, která se vztahují k oblasti jeho zájmu ● umí vysvětlit své stanovisko k aktuálním otázkám a uvést výhody a nevýhody různých řešení ČTENÍ s POROZUMĚNÍM Ţák: ● dokáţe číst korespondenci týkající se oblastí jeho zájmů a snadno z ní pochopí to podstatné ● rozumí odborným článkům za předpokladu, ţe si můţe ověřit terminologii ve slovníku ● dokáţe dosti snadno číst nejrůznější druhy textů, a to různě rychle a různým způsobem v závislosti na účelu čtení a na typu textu ● při čtení vyuţívá širokou pasivní slovní zásobu, někdy má však potíţe s méně běţnými slovy a frázemi ● dokáţe rychle zjistit obsah a důleţitost tiskových zpráv, článků a pojednání zabývajících se nejrůznějšími odbornými tématy a umí se rozhodnout, stojí-li za podrobnější prostudování ● rozumí článkům a zprávám, které pojednávají o problémech současnosti, v nichţ pisatel zaujímá konkrétní postoje a stanoviska ● rozumí textům současné prózy PSANÍ Ţák: ● umí napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat, která souvisejí s jeho zájmy ● umí napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor ● v dopise dovede zdůraznit, čím jsou pro něj události a záţitky osobně důleţité
Učivo - úroveň B2.1 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Prázdniny a cestování ● Státy, národnosti a jazyky ● Počasí ● Základní koncepty - mnoţství, čas, vzdálenost, rozměry ● Popis lidí - vzhled a povaha, idiomy ● Mezilidské vztahy ● Oblečení ● Pocity a jednání ● Kaţdodenní výrazy ● Umění, literatura a hudba ● Základní koncepty - zvuk a světlo, struktura ● Ţivotní prostředí ● Příroda kolem nás 38
Globální problémy ● Stylistické prostředky ●
Mluvnice ● Budoucí časy - průběhový, předbudoucí prostý, předbudoucí průběhový ● Modální slovesa ● Předminulý čas prostý a průběhový ● Trpný rod ● Vyprávěcí časy ● Kondicionály ● Přací věty
Učivo - úroveň B2.2 Tematické okruhy a slovní zásoba ● Kaţdodenní problémy ● Domov ● Kriminalita ● Věda a technika ● Počítače a internet ● Tisk a média ● Školství a vzdělávání ● Politika ● Svět práce ● Peníze ● Sport ● Zdraví a nemoci, zdravotnictví Mluvnice ● Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, jak počítat nepočitatelná jména ● Základní idiomy a ustálená spojení ● Přirovnání ● Vztaţné věty ● Nepřímá řeč ● Modální slovesa dedukce a spekulace ● Shrnutí všech slovesných časů ● Nejčastější chyby v písemném a ústním projevu, homonyma, onomatopoeia ● Tvoření slov ● Přídavná jména a příslovce
39
Španělský jazyk – druhý cizí jazyk Charakteristika vyučovaného předmětu Výuka Španělštiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v běţných situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Ve 4. ročníku ţáci dosáhnou úrovně B1 dle SERR.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Vzdělávací obsah předmětu Španělský jazyk odpovídá vzdělávací oblasti druhý cizí jazyk, tak jak je stanoven RVP GV. Celková časová dotace je 12 hodin. Výuka španělského jazyka probíhá na gymnáziu v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 2 vyučovací hodiny španělského jazyka týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé. V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit španělský jazyk jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícího volitelného kurzu jsou 2 vyučovací hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi španělsky mluvících zemí a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu. Výuka předmětu Španělský jazyk je dále realizována v rámci projektových dní, školních výjezdů a expedic. Škola organizuje i jazykové zájezdy do zahraničí, výměnné pobyty a návštěvy cizojazyčných skupin. Plánuje se zapojení do projektu Erasmus +.
Průřezová témata Do výuky španělského jazyka jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální komunikace - schopnost vyjádřit sám sebe, své potřeby a přání, schopnost reagovat a q pouţívat adekvátní prostředky v různých ţivotních situacích. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ţijeme v Evropě - seznámení se s reáliemi evropských zemí, zejména španělsky mluvících Vzdělávání v Evropě a ve světě - seznámení se s odlišnými způsoby výuky a vzdělávání Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí - porozumění kulturním odlišnostem a společným kořenům zemí, tradice různých zemí, spolupráce a komunikaci se ţáky z cizích zemí 40
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Španělský jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků: Kompetence k učení Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení ● podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace ● podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům) ● podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem ● zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace ● umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu, a to i prostřednictvím internetu (komunikace s rodilými mluvčími, ţáky z cizích zemí, na zahraničních výjezdech) ● podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém ● zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti 41
Kompetence občanská Učitel: ● seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi španělsky mluvících zemí ● prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: ● předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo ● podporuje pravidelnou práci ţáků ● zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáků
Očekávané výstupy dle RVP Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých ročníků Úroveň B1 Očekávané výstupy POSLECH s POROZUMĚNÍM Ţák: ● dokáţe z kontextu odhadnout význam příleţitostných neznámých slov a porozumět smyslu věty, je-li diskutované téma známé ● obvykle chápe hlavní body delší diskuse probíhající v jeho přítomnosti, je-li diskuse vedená zřetelným a standardním jazykem ● rozumí zřetelné řeči v běţné konverzaci, ačkoliv v reálné ţivotní situaci občas musí poţádat o zopakování určitých slov a frází ● rozumí nekomplikovaným konkrétním informacím, které se týkají běţných kaţdodenních záleţitostí, chápe celkový smysl i specifické podrobnosti, řeč však musí být zřetelná a musí mít obvyklou výslovnost ● rozumí jednoduchým technickým informacím, například návodu na pouţití běţného přístroje ● rozumí řadě filmů, v nichţ je dějová linie do velké míry vyjádřena obrazem a jejichţ zápletka je nekomplikovaná a řeč zřetelná ● dokáţe pochopit hlavní body vysílaných pořadů na běţná témata a témata, o něţ se zajímá, jeli jejich řeč relativně pomalá a zřetelná
MLUVENÍ Ţák: ● si umí poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví ● se dokáţe bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou mu známá, o něţ se zajímá nebo která se týkají kaţdodenního ţivota (např. rodiny, zálib, práce, cestování a aktuálních událostí 42
umí jednoduchým způsobem spojovat fráze, aby popsal své záţitky a události, své sny, naděje a cíle ● umí stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány ● umí vyprávět příběh nebo přiblíţit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce ●
ČTENÍ s POROZUMĚNÍM Ţák: ● rozumí nekomplikovaným textům souvisejícím s oblastmi jeho zájmů ● dokáţe podle potřeby vyhledat a pochopit obecné informace v běţném písemném útvaru, například v dopise, broţuře a krátkém oficiálním dokumentu ● dokáţe vyhledat určitou informaci, kterou potřebuje ke splnění úkolu v různě dlouhých textech ● rozezná důleţité body v nekomplikovaných článcích na známá témata ● dokáţe rozpoznat hlavní závěry v jasně psaných polemických textech ● rozpozná v textu obecný směr argumentace, ale mohou mu uniknout podrobnosti ● rozumí popisu událostí, pocitů a přání v osobních dopisech natolik, ţe si můţe dopisovat s přítelem či známým. ● rozumí jasně psaným nekomplikovaným návodům na pouţití přístrojů PSANÍ Ţák: ● dokáţe psát velmi stručné zprávy prezentující rutinní a faktické informace a zdůvodňující určité jednání či opatření ● umí v osobním dopise podrobně popsat události, své záţitky a pocity ● dokáţe v základních rysech popsat nepředvídatelnou událost, například nehodu ● dokáţe popsat své sny, naděje a cíle ● dokáţe zapsat vzkaz obsahující ţádost o informaci, popis problému apod. ● umí popsat zápletku knihy nebo filmu a svůj názor na ni ● dokáţe stručně zdůvodnit a vysvětlit názory, plány a činy
Učivo (1.-2. ročník) - Úroveň A2 Tematické okruhy ● Cestování a doprava ● Počasí ● Nakupování ● Zvířata a příroda ● Domácí práce ● Bydlení ● Orientace v okolí ● Město a venkov ● Jídlo a pití ● Společenské události ● Práce a povolání ● Škola a vzdělávání 43
Sport a zdraví ● Volný čas ●
Mluvnice ● Časování pravidelných a nepravidelných sloves v přítomném čase ● Slovesa ser, estar, hay ● Slovesné vazby ● Zájmena ● Minulý čas sloţený Préterito Perfecto ● Příslovečná určení času ● Modální slovesa ● Přídavná jména, stupňování ● Spojky ● Přítomný čas průběhový ● Člen určitý a neurčitý ● Podmiňovací způsob ● Rozkazovací způsob ● Minulý čas Préterito Indefinido ● Minulý čas Préterito Imperfecto ● Budoucí čas
Učivo (3.-4. ročník) - Úroveň B1 Tematické okruhy ● Bydlení ● Cestování ● Hudba ● Jídlo a vaření ● Ţivotní příběhy ● Média ● Návštěva lékaře ● Rady a doporučení ● Literární texty ● Svět práce ● Plány a předsevzetí ● Zábava Mluvnice ● Předminulý čas Préterito Pluscuamperfecto ● Pravidla pouţití jednotlivých minulých časů ● Rozkazovací způsob - zápor ● Předloţky ● Nepravidelná slovesa ● Subjunktiv přítomný 44
● ● ● ● ● ● ● ●
Vyjadřování budoucnosti Věty vedlejší Přídavná jména, stupňování Intenzifikátory Pouţítí por a para Člen určitý a neurčitý Částice a citoslovce Podmínkové věty
45
Německý jazyk – druhý cizí jazyk Charakteristika vyučovaného předmětu Výuka Němčiny je zaměřena na rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v běţných situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Ve 4. ročníku ţáci dosáhnou úrovně B1 dle SERR.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Vzdělávací obsah Německého jazyka odpovídá vzdělávací oblasti druhý cizí jazyk, tak jak je stanoven RVP GV. Celková časová dotace je 12 hodin. Výuka německého jazyka probíhá na gymnáziu v kaţdém ročníku a je realizována ve dvou úrovních základní a volitelné rozšiřující. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v 1. A 4. ročníku 2 vyučovací hodiny německého jazyka týdně, ve 2. a 3. ročníku 3 vyučovací hodiny týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé. V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit německý jazyk jako jeden z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícího volitelného kurzu je v průměru 1,5 vyučovací hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi německy mluvících zemí a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu. Výuka předmětu Německý jazyk je dále realizována v rámci projektových dní, školních výjezdů a expedic. Škola organizuje i jazykové zájezdy do zahraničí, výměnné pobyty a návštěvy cizojazyčných skupin. Plánuje se zapojení do projektu Erasmus +.
Průřezová témata Do výuky německého jazyka jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální komunikace - schopnost vyjádřit sám sebe, své potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v různých ţivotních situacích. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Ţijeme v Evropě - seznámení se s reáliemi evropských zemí, zejména německy mluvících Vzdělávání v Evropě a ve světě - seznámení se s odlišnými způsoby výuky a vzdělávání
46
Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí - porozumění kulturním odlišnostem a společným kořenům zemí, tradice různých zemí, spolupráce a komunikaci se ţáky z cizích zemí.
Výchovné a vzdělávací kompetence/strategie Ve vyučovacím předmětu Německý jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka Kompetence k učení Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení ● podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni vyhledat související informace ● podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům) ● podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým jazykem ● zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace ● umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu, a to i prostřednictvím internetu (komunikace s rodilými mluvčími, ţáky z cizích zemí, na zahraničních výjezdech) ● podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených projektech) Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém 47
●
zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve společnosti
Kompetence občanská Učitel: ● seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi německy mluvících zemí ● prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: ● předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo ● podporuje pravidelnou práci ţáků ● zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáků
Očekávané výstupy dle RVP Úroveň B1 Očekávané výstupy POSLECH s POROZUMĚNÍM Ţák: ● dokáţe z kontextu odhadnout význam příleţitostných neznámých slov a porozumět smyslu věty, je-li diskutované téma známé ● obvykle chápe hlavní body delší diskuse probíhající v jeho přítomnosti, je-li diskuse vedená zřetelným a standardním jazykem ● rozumí zřetelné řeči v běţné konverzaci, ačkoliv v reálné ţivotní situaci občas musí poţádat o zopakování určitých slov a frází ● rozumí nekomplikovaným konkrétním informacím, které se týkají běţných kaţdodenních záleţitostí, chápe celkový smysl i specifické podrobnosti, řeč však musí být zřetelná a musí mít obvyklou výslovnost ● rozumí jednoduchým technickým informacím, například návodu na pouţití běţného přístroje ● rozumí řadě filmů, v nichţ je dějová linie do velké míry vyjádřena obrazem a jejichţ zápletka je nekomplikovaná a řeč zřetelná ● dokáţe pochopit hlavní body vysílaných pořadů na běţná témata a témata, o něţ se zajímá, jeli jejich řeč relativně pomalá a zřetelná
MLUVENÍ Ţák: ● si umí poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví
48
se dokáţe bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou mu známá, o něţ se zajímá nebo která se týkají kaţdodenního ţivota (např. rodiny, zálib, práce, cestování a aktuálních událostí ● umí jednoduchým způsobem spojovat fráze, aby popsal své záţitky a události, své sny, naděje a cíle ● umí stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány ● umí vyprávět příběh nebo přiblíţit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce ●
ČTENÍ s POROZUMĚNÍM Ţák: ● rozumí nekomplikovaným textům souvisejícím s oblastmi jeho zájmů ● dokáţe podle potřeby vyhledat a pochopit obecné informace v běţném písemném útvaru, například v dopise, broţuře a krátkém oficiálním dokumentu ● dokáţe vyhledat určitou informaci, kterou potřebuje ke splnění úkolu v různě dlouhých textech ● rozezná důleţité body v nekomplikovaných článcích na známá témata ● dokáţe rozpoznat hlavní závěry v jasně psaných polemických textech ● rozpozná v textu obecný směr argumentace, ale mohou mu uniknout podrobnosti ● rozumí popisu událostí, pocitů a přání v osobních dopisech natolik, ţe si můţe dopisovat s přítelem či známým. ● rozumí jasně psaným nekomplikovaným návodům na pouţití přístrojů PSANÍ Ţák: ● dokáţe psát velmi stručné zprávy prezentující rutinní a faktické informace a zdůvodňující určité jednání či opatření ● umí v osobním dopise podrobně popsat události, své záţitky a pocity ● dokáţe v základních rysech popsat nepředvídatelnou událost, například nehodu ● dokáţe popsat své sny, naděje a cíle ● dokáţe zapsat vzkaz obsahující ţádost o informaci, popis problému apod. ● umí popsat zápletku knihy nebo filmu a svůj názor na ni ● dokáţe stručně zdůvodnit a vysvětlit názory, plány a činy
Učivo (1.-2. ročník) - Úroveň A2 Tematické okruhy ● Cestování ● Rodina ● Orientace v okolí ● Jídlo a pití ● Společenské události ● Práce a povolání ● Škola a vzdělávání ● Sport a zdraví ● Volný čas 49
Telefonování ● Doprava ● Peníze ● Období ţivota ●
Mluvnice ● Spojky weil, wenn, dass, trotzdem, deshalb ● Příčestí minulé sloves s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou a sloves končících na -ieren ● Genitiv, dativ ● Předloţky s vazbou na různé pády ● Konjunktiv II ● Trpný rod v přítomném čase ● Příslovce ● Neurčitá a přivlastňovací zájmena ● Zvratná slovesa ● Tázací zájmena ● Předloţkové vazby ● Modální slovesa v préteritu ● Skloňování přídavných jmen ● Stupňování přídavných jmen ● Srovnávací částice ● Tvoření slov ● Předloţky místní, způsobové a časové ● Nepřímé otázky
Učivo (3.-4. ročník) - Úroveň B1 Tematické okruhy ● Inzeráty v novinách ● Ţivotní příběhy ● Protiklady ● Popis ● Média ● Návštěva lékaře ● Rady a doporučení ● Literární texty ● Svět práce ● Plány a předsevzetí ● Bydlení ● Zábava Mluvnice ● Spojky als, obwohl, wenn, darum, deswegen, damit, nicht nur...sondern auch, zwar...aber, entweder...oder 50
● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
Préteritum Plusquamperfektum Stupňovací částice ziemlich Vztaţná zájmena a vztaţné věty Genitiv Trpný rod v přítomném čase Předloţky wegen, trotz Infinitiv s zu, um zu/statt zu/ohne zu + infinitiv Konjunktiv II Slovesa s předloţkovými vazbami
51
Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem výuky Matematiky je vypěstovat trvalý zájem o matematiku nejen jako o budoucí studijní obor, ale i jako základ pro další obory studia všech zaměření. Matematické vzdělání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Proto je nezastupitelné jako základ studia všech oborů. Těţiště výuky matematiky spočívá v osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i v běţném ţivotě.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení předmětu odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace tak, jak byl stanoven v RVP GV. Časová dotace je 11,56 hodin, ze kterých 1,56 hodiny pochází z disponibilní časové dotace. Předmět je vyučován v prvním aţ třetím ročníku 2 hodiny týdně v základní úrovni, která je povinná. Dále mají ţáci moţnost volit si úrovně volitelně rozšiřující, které probíhají čtyřikrát týdně v devadesáti minutových blocích. Tedy maximálně mohou mít v základní i volitelně rozšiřující úrovni dohromady deset hodin matematiky týdně. Čtvrtý ročník je nepovinný a vhodný pro ţáky, kteří se rozhodnou z matematiky maturovat. Hodinová dotace je přizpůsobena potřebám ţáka, včetně individuálních konzultací.
Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Matematika jsou integrována následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Sociální komunikace - Komunikace a kooperace při dosahování cíle, zejména při skupinové práci, prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku. Spolupráce a soutěţ - spolupráce při soutěţích. Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů - Porovnávání našeho způsobu počítání s počítáním v jiných zemích (indické, čínské násobení,...), prostorová geometrie budov.
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Matematika rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi:
52
Kompetence k učení Učitel: ● podporuje u ţáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvízů, rébusů apod. ● vytváří u ţáka zásoby matematických nástrojů (početních operací, metod řešení úloh), které ţák efektivně vyuţívá při řešení úkolů vycházejících z reálného ţivota a praxe Kompetence k řešení problémů Učitel: ● nabízí ţákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného ţivota a vedoucích k samostatnému uvaţování a řešení problémů ● podporuje u ţáka nalézání různých variant řešení zadaných úloh ● nabízí nové úkoly a problémy, u kterých ţáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení ● provádí se ţáky rozbor úkolu (problému) - tvoří plán jeho řešení ● odhaduje výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocuje správnost výsledku vzhledem k zadání ● poskytuje ţákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a pro jejich ověření Kompetence komunikativní Učitel: ● nabízí ţákům příleţitost vyuţívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními ● uţívá matematického jazyka včetně matematické symboliky ● pracuje s grafy, tabulkami, diagramy apod..... Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci ve věkově heterogenní skupině vede ţáky k respektování názorů ostatních, ale také k obhájení si svého postupu. Kompetence občanská Učitel: ● vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje Kompetence pracovní Učitel: ● nabízí ţákům projekty a další činnosti (modelování a výroba různých těles) ● vyţaduje zodpovědný přístup k úkolům a včasnému dokončení práce
53
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník ARGUMENTACE a OVĚŘOVÁNÍ Očekávané výstupy Ţák: ● čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky ● uţívá správně logické spojky a kvantifikátory ● rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty ● rozliší správný a nesprávný úsudek ● vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení ● zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému Učivo: ● základní poznatky z matematiky – výrok, definice, věta, důkaz ● mnoţiny – inkluze a rovnost mnoţin, operace s mnoţinami ● výroková logika ČÍSLO a PROMĚNNÁ Očekávané výstupy Ţák: ● uţívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel ● operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty ● provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy ● odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně vyuţívá kalkulátor ● upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu ● rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a uţitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic ● řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení ● rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy ● geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav ● analyzuje a řeší problémy, v nichţ aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav Učivo: ● číselné obory – přirozená, celá, racionální a reálná čísla ● mocniny – mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem, odmocniny ● výrazy s proměnnými – mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami ● rovnice a nerovnice – lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice ● (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou (Přesah: Ch, F) 54
2. ročník GEOMETRIE Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá geometrické pojmy, zdůvodňuje a vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na základě vlastností třídí útvary ● vyuţívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému ● v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů ● pracuje s proměnnými a iracionálními čísly ● řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy uţitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu Učivo: ● geometrie v rovině – rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty Euklidovy; mnoţiny bodů dané vlastnosti; úhly v kruţnici; shodná zobrazení; stejnolehlost; konstrukční úlohy ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy Ţák: ● načrtne grafy poţadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti ● formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností ● vyuţívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů ● aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi ● modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí Učivo: ● obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí ● funkce – lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi (Přesah: F, Ch, Člověk a svět práce)
GEOMETRIE Očekávané výstupy Ţák: ● v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly 55
Učivo: ● goniometrické funkce, trigonometrie – sinová a kosinová věta, řešení obecného trojúhelníku 3. ročník PRÁCE s DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Očekávané výstupy Ţák: ● řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje moţné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) ● vyuţívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly ● diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení ● volí a uţívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (vyuţívá výpočetní techniku) ● reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám Učivo: ● kombinatorika – elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, Pascalův trojúhelník ● pravděpodobnost – náhodný jev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislost jevů ● práce s daty – analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (váţený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka) (Přesah: IT, F, Ch) GEOMETRIE Očekávané výstupy Ţák: ● uţívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) ● řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině ● vyuţívá charakteristické vlastnosti kuţeloseček k určení analytického vyjádření ● z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuţelosečce ● řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuţelosečky ● pouţívá geometrické pojmy, zdůvodňuje a vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru ● vyuţívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému ● zobrazí ve volné rovnoběţné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles ● řeší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí Učivo: ● analytická geometrie v rovině – vektory a operace s nimi; analytická vyjádření přímky v rovině, kuţelosečky (kruţnice, elipsa, parabola a hyperbola) 56
● geometrie v prostoru - polohové a metrické vlastnosti; základní tělesa, povrchy a objemy, volné rovnoběţné promítání ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy Ţák: ● řeší aplikační úlohy s vyuţitím poznatků o funkcích a posloupnostech ● interpretuje z funkčního hlediska sloţené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice Učivo: ● posloupnost – určení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost 4. ročník KOMPLEXNÍ ČÍSLA Očekávané výstupy Ţák: ● chápe rozšíření číselného oboru z reálných na komplexní čísla ● umí zapsat komplexní číslo v algebraickém i goniometrickém tvaru ● zvládá základní operace s komplexními čísly ● umí řešit základní typy rovnic v oboru komplexních čísel Učivo: ● komplexní čísla – mnoţina komplexních čísel, Gaussova rovina, algebraický tvar, goniometrický tvar; absolutní hodnota, argument; Moivreova věta a její uţití; řešení lineární a kvadratické rovnice v oboru komplexních čísel DIFERENCIÁLNÍ a INTEGRÁLNÍ POČET Očekávané výstupy Ţák: ● chápe pojmy limita funkce, spojitost funkce v souvislosti s funkcemi ● rozumí pojmu derivace funkce, umí derivovat zadanou funkci ● chápe praktické vyuţití derivací ● chápe pojem integrál, umí integrovat základní funkce a rozumí praktickým aplikacím integrálu Učivo: ● základní pojmy a operace – limita funkce, spojitost funkce, derivace; pravidla derivování, vyuţití derivací pro vyšetření průběhu funkce; neurčitý a určitý integrál, pravidla integrování ● aplikace diferenciálního a integrálního počtu – příklady vyuţití derivací ve fyzice (Přesah: F); výpočet plochy vymezené zadanými funkcemi
57
Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka Fyziky je rozdělena na základní a volitelnou rozšiřující úroveň. Základní úroveň se zabývá tématy ŠVP bez pouţívání komplikovaného matematického aparátu, preferuje pochopení a kreativní vhled do probíraného učiva. Ţák pozoruje a zkoumá přírodní jevy, provádí jednoduché fyzikální experimenty v naší badatelně i mimo školu na výjezdech, svá pozorování i výsledky experimentů pouţívá k ověření nebo vyvození zákonitostí. Některá témata jsou v rámci projektů propojena s biologií, geografií, chemií, dějepisem, dramatickou a výtvarnou výchovou. Své výsledky ţáci prezentují i formou různých uměleckých instalací a představení. Volitelná rozšiřující úroveň fyziky umoţňuje rozvíjet zvolená témata do hloubky podle osobního zájmu. S pouţitím matematiky, její správné aplikace a funkčního záznamu zkoumaného děje nebo experimentu umoţňuje pohled na jevy okolního světa z hlediska fyzikální interpretace. Fyzika obou úrovní poskytuje také podněty pro osobnostní rozvoj ţáků a jejich schopnost filozofické reflexe světa. Jako exaktní věda dává odpovědi na mnoho otázek, ale současně ukazuje limity vědeckého poznání a podobně jako filozofie klade další otázky týkající se elementárních věcí člověka.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Fyzika tak, jak je stanoven RVP GV. Fyzika na gymnáziu navazuje a rozvíjí poznatky, se kterými se ţáci seznámili na druhém stupni. Časová dotace předmětu je 6 hodin. Výuka Fyziky je organizována v základní a volitelné rozšiřující úrovni. Základní úroveň probíhá v prvním aţ třetím ročníku s hodinovou dotací respektující čtvrtletní výuková období a témata v modulech. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje zaměření přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou mezioborových témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech a expedici, v rámci tematických projektů, odborných exkurzí, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů např. na katedře didaktiky fyziky UK Praha nebo s odbornými pracovišti např. HILASE v Dolních Břeţanech.
Průřezová témata Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Globální problémy, jejich příčiny a důsledky - Energie a udrţitelný rozvoj v globálním měřítku Environmentální výchova Člověk a ţivotní prostředí - Zvukové a světelné znečištění, jeho důsledky v ţivotním prostředí
Výchovné a vzdělávací strategie Výuka Fyziky na gymnáziu navazuje na druhý stupeň základní školy, ve kterém byli ţáci seznámeni s hlavními obory Fyziky a jejím významem v různých oborech lidské činnosti. Výuka na gymnáziu je zaměřena na osvojení základních témat, které Fyzika v současnosti zkoumá, poznání způsobu a metod 58
vědecké práce. V úzké vazbě na matematiku je dále kladen důraz na správnou aplikaci matematického aparátu i kvalitní způsob záznamu a prezentace probíraných témat či realizovaných experimentů. Při výuce Fyziky jsou pouţívány vzdělávací strategie tak, aby ţák mohl v jejich rámci rozvinout následující kompetence s ohledem na svoji osobnost. Kompetence k učení Ţák: ● je schopen zhodnotit své znalosti i dovednosti a zhodnotit svůj dosahovaný pokrok ● přijme zpětnou vazbu od ostatních a čerpá z ní poučení pro vlastní práci ● dokáţe si naplánovat a zorganizovat své pracovní činnosti ● rozpozná překáţky při svém učení, efektivně vyuţívá různé strategie učení ● kriticky přistupuje k informacím Kompetence k řešení problémů Ţák: ● najde a objasní podstatu fyzikálního problému ● je schopen vytvořit hypotézu a navrhnout způsob jejího ověření ● kriticky interpretuje poznatky a naměřené nebo vypočítané hodnoty ● pro svá tvrzení nachází argumenty a důkazy ● posuzuje různé varianty řešení, včetně rizik a následků Kompetence komunikativní Ţák: ● prezentuje srozumitelně svou práci před známým i neznámým publikem ● pouţívá s porozuměním odbornou terminologii a grafická vyjádření ● vyuţívá efektivně informační technologie ● je citlivý v rámci svých moţností v komunikaci ve věkově smíšených skupinách ● správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje ● poskytuje zpětnou vazbu Kompetence sociální a personální Ţák: ● je schopen sebereflexe ● aktivně spolupracuje při dosahování cílů např. při práci ve skupině Kompetence občanská Ţák: ● je schopen uvaţovat o problémech ve společnosti z hlediska udrţitelného rozvoje ● vnímá vztah mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci ● pracuje s informacemi a ověřuje jejich objektivitu ● podporuje zdravou přírodu a ţivotní prostředí ● chová se zodpovědně v krizových situacích, poskytne první pomoc
59
Kompetence k podnikavosti Ţák: ● usiluje o dosaţení vytyčených cílů, průběţně kriticky hodnotí dosaţené výsledky ● dokončuje zahájené úkoly ● rozvíjí svůj odborný potenciál
Očekávané výstupy dle RVP 1.ročník FYZIKÁLNÍ VELIČINY a JEJICH MĚŘENÍ Očekávané výstupy Ţák: ● změří vybrané fyzikální veličiny, zpracuje a vyhodnotí naměřené hodnoty ● rozliší skalární a vektorové fyzikální veličiny a pouţívá je při řešení fyzikálních úloh Učivo: mezinárodní soustava jednotek SI absolutní a relativní odchylka měření
POHYB TĚLES a JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ Očekávané výstupy Ţák: ● uţívá základní kinematické vztahy při řešení úloh u rovnoměrných, rovnoměrně zrychlených nebo zpomalených pohybů ● určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso, určí výslednici sil ● vyuţívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles ● vyuţívá zákony zachování některých důleţitých fyzikálních veličin při řešení problémů Učivo: ● kinematika pohybu - vztaţná soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení ● dynamika pohybu – hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla, tlak; třecí síla; síla pruţnosti; gravitační a tíhová síla; gravitační pole; moment síly; práce, výkon; souvislost změny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie
STAVBA a VLASTNOSTI LÁTEK, MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN a PLYNŮ Očekávané výstupy Ţák: ● chápe souvislost mezi vlastnostmi látek a jejich vnitřní strukturou ● s porozuměním pouţívá termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh ● pouţívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu ● analyzuje vznik a průběh pruţné deformace pevných těles 60
● vyuţívá k řešení praktických problémů teplotní roztaţnost pevných látek Učivo: ● kinetická teorie látek – charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v látkách různých skupenství ● termodynamika – termodynamická teplota; vnitřní energie a její změna, teplo; první a druhý termodynamický zákon; měrná tepelná kapacita; různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozličných systémech ● vlastnosti látek – normálové napětí, Hookův zákon; povrchové napětí kapaliny, kapilární jevy; součinitel teplotní roztaţnosti pevných látek a kapalin; skupenské a měrné skupenské teplo 2.ročník MECHANICKÉ KMITÁNÍ Očekávané výstupy Ţák: ● objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění ● je schopen posoudit vliv zvukové zátěţe na člověka a ţivotní prostředí Učivo: ● mechanické kmitání a vlnění – kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence; postupné vlnění, stojaté vlnění, vlnová délka a rychlost vlnění; zvuk, jeho hlasitost a intenzita ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO Očekávané výstupy Ţák: ● porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant ● pouţívá Ohmův zákon při řešení úloh ● aplikuje poznatky o zákonitostech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech ● objasní funkce pouţívaných elektrických zařízení pomocí elektromagnetické indukce ● porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozdílném prostředí ● vyuţívá zákony šíření světla reálným prostředím k objasnění vlastností zobrazení jednoduchými optickými systémy Učivo: ● elektrický náboj a elektrické pole – elektrický náboj a jeho zachování; intenzita elektrického pole, elektrické napětí; kondenzátor ● elektrický proud v látkách – proud jako veličina; Ohmův zákon pro část obvodu i uzavřený obvod; elektrický odpor; elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu; polovodičová dioda ● magnetické pole – pole magnetů a vodičů s proudem, magnetická indukce; indukované napětí ● střídavý proud – harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence; výkon střídavého proudu; generátor střídavého proudu; elektromotor; transformátor ● elektromagnetické záření – elektromagnetická vlna; spektrum elektromagnetického záření 61
● vlnové vlastnosti světla – šíření a rychlost světla v různých prostředích; stálost rychlosti světla v inerciálních soustavách a některé důsledky této zákonitosti; zákony odrazu a lomu světla, index lomu; optické spektrum; interference světla ● optické zobrazování – zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle; zobrazení lomem na tenkých čočkách; zorný úhel; oko jako optický systém; lupa 3.ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Očekávané výstupy Ţák: ● vyuţívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů ● posoudí energetickou bilanci jaderné přeměny, posoudí souvislost vstupních i vystupujících částic ● vyuţívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek ● navrhne moţné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření Učivo: ● kvanta a vlny-foton, korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic ● atomy-kvantování energie elektronů v atomu, spontánní a stimulovaná emise, laser, syntéza a štěpení jader atomů, řetězová reakce, jaderný reaktor SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Očekávané výstupy Ţák: ● vysvětlí základní důsledky speciální teorie relativity, odvodí princip relativity jevů v důsledku rychlosti šíření elmg.vlnění ● objasní vztah mezi hmotou a energií vyplývající ze speciální teorie relativity Učivo: ● základy speciální teorie relativity
62
Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka Chemie je rozdělena na základní a volitelnou rozšiřující úroveň. V chemii základní úrovně ţák postupně rozvíjí znalosti o chemických látkách, které člověk vyuţívá a chemicky upravuje pro své rozmanité potřeby. Ţák provádí chemické experimenty v naší badatelně i mimo školu na výjezdech v terénu. Svá pozorování i výsledky experimentů pouţívá k ověření nebo vyvození chemických zákonitostí. Orientuje se v chemickém sloţení lidského těla, dokáţe zhodnotit přínosné a škodlivé látky pro člověka, i dopady chemických produktů lidských činností na ţivotní prostředí. Témata chemie jsou probírána v projektech propojených s biologií, fyzikou, geografií, ZSV, dějepisem a odváţně i výtvarnou a dramatickou výchovou. Chemie pokročilé úrovně umoţňuje hlubší prozkoumání zvolených témat, buď při experimentální práci podepřené i matematickou erudicí, nebo v rámci mezipředmětových pohledů na daný problém z různých stran. Hledání souvislostí rozvíjí osobnost ţáka a jeho pohled a vnímání okolního světa.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Chemie tak, jak je stanoven RVP GV. Chemie na gymnáziu navazuje a rozvíjí poznatky, se kterými se ţáci seznámili na druhém stupni. Časová dotace předmětu je 6 hodin. Výuka Chemie je organizována v základní a volitelné rozšiřující úrovni. Základní úroveň probíhá v prvním aţ třetím ročníku s hodinovou dotací respektující čtvrtletní výuková období a témata v modulech. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje zaměření přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou mezioborových témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech a expedici, v rámci tematických projektů, odborných exkurzí, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů např. na katedře didaktiky fyziky UK Praha nebo s odbornými pracovišti např. HILASE v Dolních Břeţanech.
Průřezová témata Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata: Environmentální výchova Člověk a ţivotní prostředí - výroba a zpracování chemických látek a jejich vliv na ţivotní prostředí; pouţívání léčiv, pesticidů, detergentů a barviv a jejich dopady na ţivotní prostředí v celosvětovém rámci, důsledky pouţívání chemických látek na organismy, především na člověka.
Výchovné a vzdělávací strategie Výuka Chemie na gymnáziu navazuje na druhý stupeň základní školy, ve kterém byli ţáci seznámeni s hlavními obory chemie a jejím významem v různých oborech lidské činnosti. Výuka na gymnáziu je zaměřena na osvojení základních témat, které Chemie v současnosti zkoumá, poznání způsobu a metod vědecké práce. V úzké vazbě na matematiku je dále kladen důraz na správnou aplikaci matematického aparátu i kvalitní způsob záznamu a prezentace probíraných témat či realizovaných experimentů.
63
Při výuce Chemie jsou pouţívány vzdělávací strategie tak, aby ţák mohl v jejich rámci rozvinout následující kompetence s ohledem na svoji osobnost. Kompetence k učení Ţák: ● je schopen zhodnotit své znalosti i dovednosti a zhodnotit svůj dosahovaný pokrok ● přijme zpětnou vazbu od ostatních a čerpá z ní poučení pro vlastní práci ● dokáţe si naplánovat a zorganizovat své pracovní činnosti ● rozpozná překáţky při svém učení, efektivně vyuţívá různé strategie učení ● kriticky přistupuje k informacím Kompetence k řešení problémů Ţák: ● najde a objasní podstatu chemického problému ● je schopen vytvořit hypotézu a navrhnout způsob jejího ověření ● kriticky interpretuje poznatky a naměřené nebo vypočítané hodnoty ● pro svá tvrzení nachází argumenty a důkazy ● posuzuje různé varianty řešení, včetně rizik a následků
Kompetence komunikativní Ţák: ● prezentuje srozumitelně svou práci před známým i neznámým publikem ● pouţívá s porozuměním odbornou terminologii a grafická vyjádření ● vyuţívá efektivně informační technologie ● je citlivý v rámci svých moţností v komunikaci ve věkově smíšených skupinách ● správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje ● poskytuje zpětnou vazbu Kompetence sociální a personální Ţák: ● je schopen sebereflexe ● aktivně spolupracuje při dosahování cílů např. při práci ve skupině Kompetence občanská Ţák: ● je schopen uvaţovat o problémech ve společnosti z hlediska udrţitelného rozvoje ● vnímá vztah mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci ● pracuje s informacemi a ověřuje jejich objektivitu ● podporuje zdravou přírodu a ţivotní prostředí ● chová se zodpovědně v krizových situacích, poskytne první pomoc Kompetence k podnikavosti Ţák: ● usiluje o dosaţení vytyčených cílů, průběţně kriticky hodnotí dosaţené výsledky 64
● dokončuje zahájené úkoly ● rozvíjí svůj odborný potenciál
Očekávané výstupy dle RVP Výstupy a témata modulů jsou rozpracována do 1. – 3. ročníku a je zohledněno členění školního roku na jednotlivá modulová období.
1.ročník OBECNÁ CHEMIE Očekávané výstupy Ţák: ● vyuţívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů ● provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů ● předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků ● vyuţívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálněchemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích Učivo: ● soustavy látek a jejich sloţení ● veličiny a výpočty v chemii ● stavba atomů ● periodická soustava prvků ● chemická vazba a vlastnosti látek ● tepelné změny při chemických reakcích ● rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha ANORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy Ţák: vyuţívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin vyuţívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii Učivo: ● vodík a jeho sloučeniny ● s-prvky a jejich sloučeniny ● p-prvky a jejich sloučeniny ● d- a f-prvky a jejich sloučeniny
65
2.ročník ORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy Ţák: ● zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin ● aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s moţností vyuţití triviálních názvů ● charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí ● aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech ● vyuţívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii Učivo: ● uhlovodíky a jejich klasifikace ● deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace ● heterocyklické sloučeniny ● syntetické makromolekulární látky ● léčiva, pesticidy, barviva a detergenty 3.ročník BIOCHEMIE Očekávané výstupy Ţák: ● objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důleţité chemické procesy probíhající v organismech ● charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam Učivo: ● lipidy ● sacharidy ● proteiny ● nukleové kyseliny ● enzymy, vitaminy a hormony CHEMIE a ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje běţně pouţívané chemické látky a posoudí bezpečnost jejich pouţívání ● odhadne rizika některých chemických výrob a procesů na základě pochopení jejich principu Učivo: ● detergenty, hnojiva 66
● vodárenství ● chemické látky ve stavebnictví, medicíně, v hutnictví ● chemické havárie
67
Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Biologie umoţňuje ţákovi poznání přírody jako propojeného systému. Směřuje ţáka k pochopení důleţitosti udrţení přírodní rovnováhy a ochrany přírody. Zahrnuje komplexní vědění o ţivé přírodě. Seznamuje ţáka s informacemi o virech, bakteriích, houbách, sinicích, rostlinách, ţivočiších i samotném člověku. Zkoumá tyto organismy z hlediska anatomie, morfologie, fyziologie, biogeografie, ekologie i evoluce. Vede ţáka k uvědomování si uţitečnosti přírodovědních poznatků a jejich aplikaci v praktickém ţivotě. Prohlubuje zájem o vše ţivé a jeho ochranu. Rozvíjí dovednosti pozorování a zjišťování konkrétních dat přímo z volné přírody či v prostředí biologické laboratoře. Předmět Biologie má přesahy do dalších předmětů, především Chemie, Geografie, Fyzika, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Biologie odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Biologie tak, jak byl stanoven RVP GV s průměrnou dotací 6 hodin. Předmět je vyučován povinně ve čtvrtletních výukových obdobích v prvních třech ročnících gymnázia. Nadstavbově lze volit Biologii jako rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících gymnázia. Navazuje a rozvíjí poznatky nabyté na základní škole. Část výuky probíhá v rámci modulů a část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnost, v rámci různých exkurzí či seminářů během projektových dnů či projektových týdnů. Průřezová témata Do výuky Biologie jsou zařazena následující průřezová témata: Environmentální výchova se prolíná všemi hlavními částmi Biologie (obecné biologie a genetiky, biologie hub, biologie rostlin, biologie ţivočichů, biologie člověka, základů ekologie i praktického poznávání přírody). Do předmětu jsou integrovány všechny části Environmentální výchovy průběţně během všech modulů. Osobnostní a sociální výchova Spolupráce a soutěţ - Ţáci se učí spolupráci - práci ve dvojici, týmové práci. Vyuţití vlastního potenciálu v pomoci druhým. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - v rámci modulů třetího ročníku, které se týkají člověka, je ţák veden k poznávání sebe sama, své osobnosti jako takové a zároveň k jejímu rozvoji. Výchova v myšlení v Evropských a globálních souvislostech Ţijeme v Evropě - v rámci učiva o rostlinách a ţivočiších je do Biologie integrováno téma Evropské krajiny. Multikulturní výchova 68
Kulturní diferenciace - respektování zvláštností různých etnik. Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost. Multikulturalita - vstřícný postoj k odlišnostem.
Mediální výchova V rámci druhého a třetího ročníku (témata rostliny, ţivočichové a člověk) jsou integrovány tyto části průřezového tématu mediální výchova: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení.
Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: ● představuje ţákům moţné způsoby a metody učení ● podporuje kladný vztah k učení ● nabízí ţákům metody, které jim přiblíţí a vysvětlí podstatné zákonitosti v ţivé a neţivé přírodě a vztahy mezi nimi ● směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního pokroku a plánování dalšího zdokonalování se ● vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování, třídění a propojování informací, nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a vyuţití v praxi ● umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější pohled ● pouţívá základní metody, pracovní postupy a různé techniky typické pro biologii, zakresluje náčrty podle nákresů, přírodnin nebo preparátů ● vede ţáky k pouţívání odborné terminologie Kompetence k řešení problémů Učitel: ● vede ţáky k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů ● vede ţáky k zobecnění poznatků a jejich aplikaci v praktickém ţivotě ● vede ţáky k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci ● vede ţáky k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků ● vede ţáky k odpovědím na otevřené otázky ● podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování ● rozvíjí schopnost objevovat, formulovat problém a hledat varianty řešení Kompetence komunikativní Učitel: ● vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem a vzájemnému respektování názorů 69
● vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě ● nabízí ţákům dostatek moţností k porozumění textů a obrazových materiálů souvisejících s poznáváním přírody a vztahy v přírodě ● vede k stručnému a přehlednému zápisu biologických pozorování a pokusů Kompetence sociální a personální Učitel: ● vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení ● směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny ● vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání ● vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů ● vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat ● vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných Kompetence občanské Učitel: ● vede ţáky k dodrţování společenských norem i zákonů ● vede k zodpovědnosti za zachování ţivotního prostředí ● vede ţáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje ● vede ţáky k zamyšlení nad zneuţitím biologických poznatků Kompetence k podnikavosti Učitel: ● podporuje ţáka v uplatnění vlastní iniciativy, tvořivosti a inovací ● vede ţáka ke kritickému zhodnocení rizik souvisejících s rozhodováním v reálných ţivotních situacích
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník OBECNÁ BIOLOGIE Očekávané výstupy Ţák: ● odliší ţivé soustavy od neţivých na základě jejich charakteristických vlastností ● porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci ţivých soustav na Zemi ● objasní stavbu a funkci strukturních sloţek a ţivotní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk ● vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy ● odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci Učivo: ● znaky ţivota 70
● ● ● ●
vznik a vývoj ţivých soustav; evoluce prokaryotní a eukaryotní buňky diferenciace buněk, pletiva, tkáně recentní organismy
BIOLOGIE VIRŮ Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy ● zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby ● zhodnotí pozitivní a negativní význam virů Učivo: ● stavba a funkce virů ● virová onemocnění, prevence, léčba ● význam virů BIOLOGIE BAKTERIÍ Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska ● zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby Učivo: ● stavba, funkce a význam bakterií ● typy bakteriálních onemocnění, prevence, léčba EKOLOGIE Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá správně základní ekologické pojmy ● objasňuje základní ekologické vztahy Učivo: ● základní ekologické pojmy, podmínky ţivota, biosféra a její členění 2. ročník BIOLOGIE PROTIST Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska Učivo: ● stavba a funkce protist 71
BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy Ţák: ● pozná a pojmenuje (s moţným vyuţitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků ● posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků Učivo: ● stavba a funkce hub a lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy Ţák: ● popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů ● objasní princip ţivotních cyklů a způsoby rozmnoţování rostlin ● porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin ● pozná a pojmenuje (s moţným vyuţitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky ● zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a moţnosti vyuţití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti ● posoudí vliv ţivotních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla ● zhodnotí problematiku ohroţených rostlinných druhů a moţnosti jejich ochrany Učivo: ● anatomie, fyziologie, morfologie rostlin ● ţivotní cykly rostlin ● systém a evoluce rostlin ● přední zástupci jednotlivých skupin rostlin, ekologické nároky ● role rostlin, vyuţití rostlin a jejich částí ● rostliny a prostředí ● ochrana rostlin, ohroţené druhy BIOLOGIE ŢIVOČICHŮ Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje hlavní taxonomické jednotky ţivočichů a jejich významné zástupce ● popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav ● objasní principy základních způsobů rozmnoţování a vývoj ţivočichů ● pozná a pojmenuje (s moţným vyuţitím různých informačních zdrojů) významné ţivočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky posoudí význam ţivočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti ● charakterizuje pozitivní a negativní působení ţivočišných druhů na lidskou populaci ● charakterizuje základní typy chování ţivočichů ● zhodnotí problematiku ohroţených ţivočišných druhů a moţnosti jejich ochrany 72
Učivo: ● morfologie a anatomie ţivočichů ● fyziologie ţivočichů systém a evoluce ţivočichů ● ţivočichové a prostředí ● etologie EKOLOGIE Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá správně základní ekologické pojmy ● objasňuje základní ekologické vztahy Učivo: ● základní ekologické pojmy, podmínky ţivota, biosféra a její členění 3. ročník BIOLOGIE ČLOVĚKA Očekávané výstupy Ţák: ● podle předloţeného schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka ● vyuţívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle ● charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru Učivo: ● opěrná a pohybová soustava ● soustavy látkové přeměny ● soustavy regulační ● soustavy rozmnoţovací GENETIKA Očekávané výstupy Ţák: ● vyuţívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů analyzuje moţnosti vyuţití znalostí z oblasti genetiky v běţném ţivotě Učivo: ● molekulární a buněčné základy dědičnosti ● dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací
73
Geografie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Geografie má přírodovědní, společenskovědní i technický charakter. Směřuje k získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických jevů, pojmů či objektů. Vede ţáka k získání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací, respektování přírodních hodnot, lidí a k ochraně ţivotního prostředí. Klade důraz na udrţení přírodní rovnováhy vzhledem ke vztahu společnosti k přírodě. Umoţňuje ţákovi poznávání krajiny a společnosti jako propojeného systému. Rozvíjí kritické myšlení a logické uvaţování. Podněcuje k zájmu o poznání vlastní země a okolí místa bydliště, ale také o poznávání dalších regionů světa, jejich obyvatel, krajiny, kultury a odlišného smýšlení.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Geografie odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Geografie a Geologie tak, jak byl stanoven RVP GV. Je vyučován ve čtvrtletních modulech ve všech ročnících druhého stupně základní školy. Navazuje na poznatky nabyté na druhém stupni v hodinách přírodopisu a rozvíjí je. Poskytuje nezbytný podklad zeměpisu vyučovanému ve vyšších ročnících školy. Část výuky probíhá v rámci modulů. Druhá část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnost, v rámci různých exkurzí či seminářů během projektových dnů či projektových týdnů a výjezdů. Nadstavbově lze volit zeměpis jako tzv. rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících druhého stupně. Celková dotace předmětu je 5,9 hodin.
Průřezová témata Do výuky Geografie jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova V rámci všech ročníků jsou do Geografie integrovány spolupráce mezi ţáky a vzájemné soutěţení. Ve třetím ročníku v rámci témat o obyvatelstvu světa jsou navíc řešeny otázky mezilidských vztahů, komunikace a otázky morálních postojů a hodnot. Ţáci se navíc snaţí posuzovat různé konflikty z těchto hledisek a hledat nejlepší moţná východiska. Výchova v myšlení v Evropských a globálních souvislostech V rámci učiva třetího ročníku, které se týká části sociální geografie jsou integrována tato průřezová témata týkající se globalizačních procesů a problémů. V rámci učiva Evropy ve druhém ročníku jsou integrována téma ţijeme v Evropě a jsme Evropané. Multikulturní výchova Všemi ročníky a moduly se prolínají témata lidských vztahů, multikulturality, kulturní diferenciace a multilingvní situace v okolí a světě. Základní problémy sociokulturních rozdílů jsou více rozebírány v rámci třetího ročníku.
74
Environmentální výchova Do Geografie je integrováno téma ţivotní prostředí regionu a České republiky ve třetím ročníku v rámci České republiky a místního regionu. Téma člověk a ţivotní prostředí je řešeno v prvním ročníku v rámci tématu ţivotní prostředí a částečně také ve třetím ročníku. Mediální výchova Účinky mediální produkce a vliv médií s ohledem na to, ţe kaţdý z nás je uţivatelem médií je přibliţováno ţákům v rámci všech ročníků prostřednictvím střípků informací z médií a následné společné diskuzi o pravdivosti a o důsledcích zveřejnění takové informace.
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Geografie jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka. Kompetence k učení Učitel: ● představuje ţákům moţné způsoby a metody učení. ● směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního pokroku a plánování dalšího zdokonalování se ● podporuje kladný vztah k učení. ● vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování a třídění informací, nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a vyuţití v praxi ● umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější pohled
Kompetence k řešení problémů Učitel vede ţáky: ● k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů ● k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci ● k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků ● k odpovědím na otevřené otázky ● k práci s chybou ● podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování Kompetence komunikativní Učitel: ● vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem ● podněcuje ţáky k diskuzím na různá témata současné doby ● vede ţáky k naslouchání a respektování názorů druhých ● vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě
75
Kompetence sociální a personální Učitel: ● vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení ● směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny ● vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání ● vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů ● vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat ● vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných Kompetence občanské Učitel vede ţáky: ● k dodrţování společenských norem i zákonů ● k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje ● k respektování a ochraně našeho kulturního a historického dědictví Kompetence pracovní Učitel vede ţáky: ● k dodrţování pravidel bezpečného chování v terénu ● k vyhledávání a vyuţívání různých zdrojů informací ● k vyuţívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na ţivot lidí ● objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů ● objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé sloţky hydrosféry a jejich funkci v krajině ● hodnotí půdní obal Země jako základ ţivota a zdroje rozvoje společnosti ● rozliší hlavní biomy světa ● rozliší sloţky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi Učivo: ● exogenní a endogenní procesy ● základy meteorologie a klimatologie ● základy hydrologie ● základy pedologie a pedogeografie ● biosféra, krajinná sféra
76
● fyzickogeografická sféra – vazby a souvislosti, základní zákonitosti stavu a vývoje, důsledky pro přírodní prostředí, planetární a regionální úroveň – objekty, jevy, procesy, zonalita, azonální jevy ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Ţák: ● zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými sloţkami, strukturou, okolím a funkcemi ● analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné sloţky a prvky krajiny ● zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na ţivotní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni Učivo: ● krajina – vývoj krajiny, přírodní prostředí, společenské prostředí, vývoj ve vyuţívání půdy, kulturní krajina, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie, typy krajiny, krajinný potenciál ● vývoj interakce příroda – společnost – prostorová koexistence, udrţitelný rozvoj (ţivot), limity přírodního prostředí, globální problémy lidstva, výchovné, hospodářské a právní nástroje ochrany přírody a ţivotního prostředí
REGIONY Očekávané výstupy Ţák: ● rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi Učivo: ● lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná GEOGRAFICKÉ INFORMACE a TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné elektronické podobě pro řešení geografických problémů ● orientuje se s pomocí map v krajině ● pouţívá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii ● vytváří a vyuţívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území ● čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje
77
Učivo: ● geografická kartografie a topografie – praktické aplikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy ● geografický a kartografický vyjadřovací jazyk – obecně pouţívané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii
SLOŢENÍ, STRUKTURA a VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy Ţák: ● porovná sloţení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy Učivo: ● Země jako geologické těleso – základní geobiocykly ● zemské sféry – chemické, mineralogické a petrologické sloţení Země ● geologická historie Země – geologická období vývoje Země; změny polohy kontinentů; evoluce bioty a prostředí GEOLOGICKÉ PROCESY v LITOSFÉŘE Očekávané výstupy Ţák: ● analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů ● určí nerostné sloţení a rozpozná strukturu běţných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin ● analyzuje různé druhy poruch v litosféře Učivo: ● magmatický proces – vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystalizace minerálů z magmatu zvětrávání a sedimentační proces – mechanické a chemické zvětrávání, sráţení, sedimentace metamorfní procesy – jejich typy; kontaktní a regionální metamorfóza ● deformace litosféry – křehká a plastická deformace geologických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů; mechanismus deskové tektoniky; zemětřesení a vulkanismus, tvary zemského povrchu VODA Očekávané výstupy Ţák: ● zhodnotí vyuţitelnost různých druhů vod a posoudí moţné způsoby efektivního hospodaření s vodou Učivo: ● povrchové vody – jejich rozloţení na Zemi; chemické sloţení, pH; hydrogeologický cyklus, geologické působení vody 78
● podzemní vody – propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické sloţení podzemních vod; ochrana podzemních vod 2. ročník PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Ţák: ● porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy Učivo: Vesmír, planety Sluneční soustavy, Země jako vesmírné těleso – tvar a pohyby Země, důsledky pohybu Země pro ţivot lidí a organismů, střídání dne a noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kalendář fyzickogeografická sféra – vazby a souvislosti, základní zákonitosti stavu a vývoje, důsledky pro přírodní prostředí, planetární úroveň – objekty, jevy, procesy GEOGRAFICKÉ INFORMACE a TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné elektronické podobě pro řešení geografických problémů ● orientuje se s pomocí map v krajině ● pouţívá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii ● vytváří a vyuţívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území ● čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje Učivo: ● geografická kartografie a topografie – praktické aplikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy ● geografický a kartografický vyjadřovací jazyk – obecně pouţívané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii ● terénní geografická výuka, aplikace a praxe – exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení prvků krajiny a jejich interakce ● geografické informační a navigační systémy – geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), praktické vyuţití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS (globální polohový systém)
79
REGIONY Očekávané výstupy Ţák: ● rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi Učivo: ● lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná 3. ročník SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy Ţák: ● zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva ● analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboţenská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob ţivota a ţivotní úroveň v kulturních regionech světa ● identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení ● zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými sloţkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa ● zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů ● rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti ● lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji ● vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál Učivo: ● obyvatelstvo – základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky ● etnická charakteristika obyvatelstva, kulturní a politické prostředí – struktura obyvatelstva, státní zřízení, geopolitické procesy, hlavní světová ohniska napětí ● sídla a osídlení – sídelní struktura a její vývoj, sídlo, obec, město, jejich funkce ● světové hospodářství – lokalizační faktory, sektorová a odvětvová struktura a její důsledky ● socioekonomická sféra – sociálněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, globalizace ● základy geopolitiky, světové konflikty, geografie cestovního ruchu
80
REGIONY Očekávané výstupy Ţák: ● vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům ● zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky ● lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika Učivo: ● místní region – moţnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování ● Česká republika – hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, charakteristiky, obyvatelstva a sídel, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony GEOGRAFICKÉ INFORMACE a TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy Ţák: ● pouţívá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné elektronické podobě pro řešení geografických problémů ● orientuje se s pomocí map v krajině ● pouţívá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii ● vytváří a vyuţívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území ● čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje Učivo: ● geografická kartografie a topografie – praktické aplikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy ● geografický a kartografický vyjadřovací jazyk – obecně pouţívané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii ● terénní geografická výuka, aplikace a praxe – exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení prvků krajiny a jejich interakce ● geografické informační a navigační systémy – geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), praktické vyuţití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS (globální polohový systém)
Geologie SLOŢENÍ, STRUKTURA a VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy 81
Ţák: ● vyuţívá vybrané metody identifikace minerálů Učivo: ● minerály – jejich vznik a loţiska; krystaly a jejich vnitřní stavba; fyzikální a chemické vlastnosti minerálů GEOLOGICKÉ PROCESY v LITOSFÉŘE Očekávané výstupy Ţák: ● analyzuje různé druhy poruch v litosféře vyuţívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů VODA Očekávané výstupy Ţák: ● zhodnotí vyuţitelnost různých druhů vod a posoudí moţné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu Učivo: ● povrchové vody – jejich rozloţení na Zemi; chemické sloţení, pH; hydrogeologický cyklus, geologické působení vody ● podzemní vody – propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické sloţení podzemních vod; ochrana podzemních vod
82
Základy společenských věd Charakteristika vyučovacího předmětu Společenské vědy otevírají ţákům okno do různých aspektů fungování společnosti. Cílem je základní pochopení psychologické a sociální a politické reality jedince ve společnosti, jeho zakotvení mezi různými ideemi a ideály a uvedení do duchovního a etického přesahu v ţivotě člověka.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na gymnáziu vyučován v modulech s celkovou průměrnou časovou dotací 6 hodin. Část dotace tvoří moduly povinné a předmět zároveň nabízí volitelné rozšiřující moduly. Obsahové vymezení předmětu na gymnáziu odpovídá zčásti vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Občanský a společensko vědní základ tak, jak byl stanoven v RVP GV. Během expedičního projektu si mohou ţáci také volit z nabídky projektů z předmětu Základy společenských věd.
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – modul Člověk jako jedinec, základy psychologie Sociální komunikace – modul Člověk a společnost – aktivity na sociální komunikaci Morálka všedního dne – modul Úvod do etiky a religionistiky – náboţenské a etické systémy Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Globalizační a rozvojové procesy – modul Problémy současnosti – hry a aktivity na pochopení globalizace, dokumenty Jeden svět na školách Globální problémy, jejich příčiny a důsledky - modul Problémy současnosti - hry a aktivity na pochopení globalizace, dokumenty Jeden svět na školách Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - modul Problémy současnosti – dokumenty JSNS Multikulturní výchova (MKV) Základní problémy sociokulturních rozdílů – modul Člověk a společnost – aktivity na pochopení xenofobie ve společnosti Psychosociální aspekty interkulturality – modul Člověk a společnost – vyuţití aktuálních témat podle dění ve světě Mediální výchova (MV) Uţivatelé (vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům) - modul Člověk a stát – aktivity na vyuţití sociálních sítí pro aktivní občanství Účinky mediální produkce a vliv médií (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí) - modul Člověk a společnost – manipulace a masová komunikace, propaganda 83
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Základy společenských věd jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel: ● ● ● ●
vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení podporuje rozpoznávání souvislostí mezi společenskými jevy vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků umoţňuje vytváření myšlenkových map
Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními ● vytváří prostředí vhodné ke svobodné diskuzi a výměně názorů ● vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení společenských souvislostí Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém ● pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti Kompetence občanské Učitel: ● pomáhá ţákům pochopit význam občanské společnost a jejích výhod ● prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje 84
Kompetence k podnikavosti Učitel: ● pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů ● vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů ● motivuje ţáky k vlastní iniciativě, inovacím i kreativitě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů
Očekávané výstupy dle RVP Povinný základ 1. ročník Modul ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy Ţák: ● objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují proţívání, chování a činnost člověka ● porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích ţivota, vymezí, co kaţdá etapa přináší do lidského ţivota nového a jaké ţivotní úkoly před člověka staví ● vyloţí, jak člověk vnímá, proţívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co můţe jeho vnímání a poznávání ovlivňovat ● porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení ● vyuţívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí a volbě profesní orientace ● na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými ţivotními situacemi Učivo: ● osobnost člověka – charakteristika osobnosti, její typologie; vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského ţivota; význam celoţivotního učení a sebevýchovy ● podstata lidské psychiky – vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vlastnosti ● psychologie v kaţdodenním ţivotě – rozhodování o ţivotních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné ţivotní situace, systém psychologického poradenství Modul ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy Ţák: ● uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem ● respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloţí, k jakým důsledkům mohou vést předsudky ● objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích 85
● posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní ● objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše moţné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost Učivo: ● společenská podstata člověka – význam začlenění jedince do sociálních vazeb, proces socializace, mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích ● sociální struktura společnosti – sociální útvary, společenské instituce, sociální nerovnost, sociální mobilita, jedinec ve skupině (vztahy, role a normy chování) ● sociální fenomény a procesy – rodina, práce, masmédia, ţivotní prostředí; sociální deviace, sociální problémy (nezaměstnanost, kriminalita, extremismus) 2. ročník Modul OBČAN VE STÁTĚ Očekávané výstupy Ţák: ● rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) ● vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti ţivota upravuje ● uvede okruhy problémů, s nimiţ se můţe občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady ● objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé sloţky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR ● vyloţí podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě ● uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její moţné důsledky ● rozlišuje sloţky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů kaţdodenního ţivota občanů ● uvede příklady, jak můţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem můţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu ● vyloţí podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje moţné formy aktivní participace občanů v ţivotě obce či širších společenstvích ● obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uváţlivě vystupuje proti jejich porušování ● objasní podstatu a význam politického pluralismu pro ţivot ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií Učivo: ● stát – znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava ČR – přehled základních ustanovení ● demokracie – principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské společnosti, její instituce; politické subjekty, politický ţivot ve státě; volby, volební systémy; úřady ● lidská práva – zakotvení lidských práv v dokumentech; porušování a ochrana lidských práv, funkce ombudsmana ● ideologie – znaky a funkce, přehled vybraných ideologií 86
Modul OBČAN a PRÁVO Očekávané výstupy Ţák: ● objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy ● uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují ● vymezí podmínky vzniku a zániku důleţitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů ● na příkladu ukáţe moţné důsledky neznalosti smlouvy, včetně jejích všeobecných podmínek ● rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení ● rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postiţitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti ● rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiţ se na ně mohou občané obracet ● ve svém jednání respektuje platné právní normy Učivo: ● právo a spravedlnost – smysl a účel práva, morálka a právo ● právo v kaţdodenním ţivotě – právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR – jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv ● orgány právní ochrany – funkce a úkoly, právnické profese; účel a průběh občanského soudního řízení; orgány činné v trestním řízení, jejich úkoly; systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden
Modul PROBLÉMY SOUČASNOSTI Očekávané výstupy Ţák: ● objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy ● rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti ● posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva ● uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR ● uvede příklady institucí, na něţ se můţe obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí ● posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich moţné důsledky Učivo: ● evropská integrace – podstata a význam; Evropská unie – význam, proces integrace, orgány EU, jednotná evropská měna ● mezinárodní spolupráce – důvody, význam a výhody, významné mezinárodní organizace a společenství – RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň činnosti ● proces globalizace – příčiny, projevy, důsledky; globální problémy 87
3. ročník Modul ÚVOD DO FILOZOFIE Očekávané výstupy Ţák: ● objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboţenství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka Učivo: ● podstata filozofie – základní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboţenství, vědě a umění Modul FILOZOFIE Očekávané výstupy Ţák: ● rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení ● eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uváţlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci ● zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický ţivot i moţná rizika jejich zneuţití Učivo: ● filozofie v dějinách – klíčové etapy a směry filozofického myšlení ● logika, argumentace, lingvistická filozofie ● filozofie a věda, kořeny moderní vědy Modul ÚVOD DO ETIKY a RELIGIONISTIKY Očekávané výstupy Ţák: ● posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem ● rozlišuje významné náboţenské systémy, identifikuje projevy náboţenské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení Učivo: ● etické systémy minulosti, etika současné společnosti ● víra v lidském ţivotě – podoby víry a duchovních cest, znaky náboţenské víry; náboţenské systémy, církve; sekty, etické systémy minulosti, etika současné společnosti
88
Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem výuky Dějepisu na gymnáziu je především pochopení společenských a kulturních procesů, které vedly k moderní civilizaci a rozklíčovat komplexitu a sloţitost moderních a současných dějin, na které je především předmět zaměřen. Ve volitelných modulech pak umoţňuje nahlíţet na celek dějin z různých stran, podle vybraného tématu.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je na gymnáziu vyučován v modulech s celkovou časovou dotací 6 hodin. Obsahové vymezení předmětu na gymnáziu odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Dějepis tak, jak byl stanoven v alternativní verzi RVP GV. Předmět je vyučován v 1. a 2. ročníku v povinných modulech a zároveň nabízí volitelně rozšiřující moduly od 1. do 4. ročníku. Na výuku části vzdělávacího obsahu je vyuţito formy jednodenních projektů a exkurzí a návštěv muzeí, archeologicky významných míst a památek během úvodních výjezdů. Dějepisné projekty je také moţno volit si v rámci expedičního výzkumu.
Průřezová témata Do výuky Dějepisu na gymnáziu jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Spolupráce a soutěţ – dějiny trţního hospodářství – Modul moderní společnost Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Globalizační a rozvojové procesy – modul Soudobé dějiny – dějiny globalizace a její důsledky, hry s globalizační tematikou Globální problémy, jejich příčiny a důsledky – modul Soudobé dějiny - dějiny globalizace a její důsledky, hry s globalizační tematikou Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce – modul Problémy současnosti, rozvoj humanitární pomoci po světových válkách Ţijeme v Evropě – modul Soudobě dějiny – vznik a vývoj EU Multikulturní výchova (MKV) Základní problémy sociokulturních rozdílů – modul Kořeny moderního světa – kořeny kulturní diferenciace Environmentální výchova (EV) Člověk a ţivotní prostředí - modul Kořeny moderního světa – ţivotní prostředí jako determinační článek vývoje dějin Mediální výchova (MV) Role médií v moderních dějinách (vědomí postavení médií ve společnosti) – dějiny vyuţití a zneuţití médii – moduly Moderní dějiny a Soudobé dějiny 89
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Dějepis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení ● podporuje rozpoznávání souvislostí mezi historickými jevy ● vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků Kompetence k řešení problémů Učitel: ● volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle širšího kontextu ● podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů ● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel: ● podporuje v ţácích vyjádření vlastního názoru před ostatními ● vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení historických souvislostí ● Kompetence sociální a personální Učitel: ● podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu ● zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu ● vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém Kompetence občanské Učitel: ● seznamuje ţáky s kontextem historického vzniku občanské společnosti a jejích výhod ● prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí ● vyuţívá témata, která umoţňuje ţákům vyjadřovat své občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: ● pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů 90
● vede k ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů ● motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci
Očekávané výstupy dle RVP Povinná základní část: 1. ročník Modul OPAKOVÁNÍ - KOŘENY MODERNÍHO SVĚTA Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje a na příkladech demonstruje přínos antického kulturního dědictví pro evropskou civilizaci a svět ● uvede základní problémy středověké společnosti, způsoby jejich tehdejšího řešení a vztah k současnosti ● charakterizuje společenské, hospodářské a kulturní proměny spojené s nástupem raně novověké společnosti a jejich význam pro současnost ● na konkrétních příkladech objasní rozdíly mezi absolutistickou a konstituční monarchií a vysvětlí způsob vytváření významných evropských i vybraných mimoevropských imperií; charakterizuje vztah kulturních proudů a společenského prostředí ● určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. A 19. století ● na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udrţení ● posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, popíše základní typy parlamentních státních systémů ● vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů ● vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jeţ byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období ● charakterizuje proces modernizace společnosti, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace Učivo: ● antické kulturní dědictví ● christianizace a církev, západní a východní křesťanství; stát a jeho středověké formy (raně středověký stát, centralizovaná monarchie, roztříštěnost státu a její příčiny); středověké stavy, hospodářská a kulturní kaţdodennost ● řemeslo, obchod, města a měšťanstvo v raném novověku; zámořské objevy; humanismus, reformace a protireformace ● absolutistická a konstituční monarchie; postavení české společnosti uvnitř habsburské monarchie 91
● velké revoluce - francouzská revoluce 1789-1799, vznik USA, revoluce 1848, Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu, revoluce 1848 ● významné evropské a české ústavy, vznik parlamentních systémů ● utváření novodobých národních společností (zejména české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin ● předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do první světové války,vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer první světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů ● rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře, proměny ţivotního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. A 20. století 2. ročník Modul MODERNÍ DOBA - SITUACE v LETECH 1914-1945 Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje dvě světové války, objasní hlavní události; dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky těchto konfliktů ● uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku ● vymezí základní znaky hlavních politických nedemokratických ideologií a dovede je srovnat s hodnotami a principy demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit ● vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů ● popíše a zhodnotí ţivotní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury Učivo: ● první světová válka, české země v době první světové války, první československý odboj, druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, válečné zločiny, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, druhý československý odboj ● revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci, versailleský systém a jeho vnitřní rozpory ● vznik Československa, Československo v meziválečném období, mnichovská krize a její důsledky ● Evropa a svět ve 20. A 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek ● kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) Modul SOUDOBÉ DĚJINY – BIPOLÁRNÍ SVĚT Očekávané výstupy Ţák: 92
● charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty ● vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR, situaci ve střední Evropě a situaci v naší zemi ● porovná a vysvětlí politiku a způsob ţivota v nedemokratických společnostech a v demokraciích Učivo: ● Evropa a svět po 2. světové válce (OSN, princip sociálního státu v Evropě), konflikty na Blízkém východě, dekolonizace; „třetí svět“ a modernizační procesy v něm - ekonomické, demografické a politické postavení v globálním světě ● Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva, euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc ● ţivotní podmínky na obou stranách „ţelezné opony“ (kaţdodenní ţivot, kultura) Modul SOUDOBÉ DĚJINY – PROBLÉMY SOUČASNOSTI Očekávané výstupy Ţák: ● popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; popíše základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování ● objasní hlavní problémy a specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí ● objasní specifika a význam islámské (popř. jiné neevropské) kultury v moderním světě ● vymezí základní problémy soudobého světa a moţnosti jeho dalšího vývoje Učivo: ● pád komunistických reţimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě ● mimoevropské civilizační okruhy ● mimoevropské civilizační okruhy ● globalizace, globální problémy moderní společnosti Rozšířené volitelné moduly: 1. – 3. ročník Modul STÁTY a VLÁDY Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje politický, hospodářský a vojenský význam státu v různých dějinných etapách ● doloţí na konkrétních příkladech souvislost mezi formou vlády a společenským rozvrstvením ● zhodnotí význam činnosti konkrétních historických osobností v podmínkách státních reforem a společenských zvratů 93
● popíše nástroje státní moci a mechanismy vládnutí v různých dějinných etapách ● bezpečně rozpoznává demokratické a nedemokratické principy a postupy Učivo: ● řecká polis, antická demokracie a jiné formy vlády ve starověkém Řecku; politické subjekty starověkého Říma (skupiny a strany, osobnosti); římská republika, triumvirát a císařství; středověký stát, jeho utváření, reprezentanti, příčiny nestability; utváření národních států a jejich reprezentace; ústavy a občanská práva; novodobá demokracie a diktatura Modul ROVNOST a NEROVNOST VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje příčiny sociální nerovnosti a její důsledky v různých etapách vývoje lidské společnosti ● rozpoznává vztah mezi hospodářskou a společenskou (politickou) nerovností; vysvětlí postavení ţen v minulosti ● charakterizuje postavení jednotlivých společenských vrstev v různých vývojových etapách lidské společnosti ● uvádí příklady sociálních konfliktů a revolucí, jejich výsledky a důsledky ● objasňuje úspěchy a omyly (zločiny) při řešení rovnosti a nerovnosti v 19. A 20. století Učivo: ● neolitická revoluce jako předpoklad majetkové nerovnosti; otroci a svobodní v antické společnosti; rovnost a nerovnost ve středověké společnosti; emancipační hnutí proletariátu a ostatních sociálních skupin 19. A 20. století; sociální stát, jeho vznik a současné problémy Modul MIGRACE - PROLÍNÁNÍ a STŘETY KULTUR Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje příčiny migrace obyvatelstva ● hodnotí různé typy migrace (dobrovolná, nucená; hospodářská, politická); své hodnocení podporuje historickými argumenty ● objasňuje hospodářské, sociální (politické) a kulturní důsledky migrace ● uvádí na příkladech základní principy tolerance a netolerance kultur při vzájemném setkávání ● interpretuje konkrétní lidský příběh ovlivněný migrace Učivo: ● velká řecká kolonizace; „stěhování národů“ ; vnitřní a vnější kolonizace na našem území; zámořské výpravy; sociální migrace nucené transfery obyvatelstva v 19. A 20. století Modul VOLNÉ TÉMA z LOKÁLNÍCH NEBO REGIONÁLNÍCH DĚJIN Očekávané výstupy Ţák: 94
● rozpozná souvislost mezi obecnými (celospolečenskými, světovými) tendencemi a konkrétními (lokálními nebo regionálními) společenskými jevy ● charakterizuje případné shody nebo odlišnosti mezi obecným a lokálním (regionálním) a vysvětluje jejich příčiny Učivo: ● na výběru ţáka Modul PRÁCE a KAŢDODENNOST Očekávané výstupy Ţák: ● objasní význam práce pro rozvoj lidské společnosti ● objasní postavení společenských vrstev reprezentujících výrobní způsob dané etapy společenského vývoje ● charakterizuje postavení ţen v kaţdodenním ţivotě společnosti v průběhu dějinného vývoje ● při posuzování pracovních činností, rozlišuje mezi ekologickým a ekonomickým efektem ● vysvětlí prudké změny v kaţdodenním ţivotě v důsledku urbanizace a industrializace v 19. století ● charakterizuje způsob trávení volného času v jednotlivých dějinných etapách Učivo: ● vznik zemědělství, řemesla a obchodu; postavení pracujících a vztah k práci v římské říši; feudální výrobní způsob; urbanizace a industrializace; monopolizace a globalizace; kaţdodennost a alternativy trávení volného času; sport a zdravý ţivotní styl Modul EXPANZE, KOLONIZACE, DEKOLONIZACE Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje křiţácké války jako ideologický import křesťanství do islámského a pohanského světa ● charakterizuje důsledky turecké expanze pro evropské země ● objasní příčiny koloniální expanze a její důsledky pro koloniální velmoci i pro kolonizovanou populaci ● na konkrétním příkladu objasní problém dekolonizace a problémy rozvojových zemí Učivo: ● křiţácké výpravy; turecká expanze do Evropy; ideologické, politické a hospodářské důsledky zámořských výprav; vytváření koloniálních soustav evropskými velmocemi; příklad národně osvobozeneckého boje a problémy nově vzniklých států Modul IDEJE a IDEÁLY (věda, umění, náboţenství) Očekávané výstupy Ţák: ● rozpozná a charakterizuje souvislost mezi společenskými idejemi a jejich uměleckým ztvárněním 95
● vysvětlí a na příkladech doloţí podstatný vliv antiky, judaismu a křesťanství na evropskou civilizaci ● objasní význam klášterů a univerzit jako kulturních a ideologických center středověku a raného novověku ● charakterizuje ideové směry 18. A 19. století a uvádí konkrétní příklady jejich projevů ve společenské realitě ● vysvětlí příčiny prudkého vědeckého rozvoje 19. A 20. století a jeho vliv na vývoj společnosti Učivo: ● kalokagathia a její vyjádření v řeckém umění; římský portrét a římské uţité umění; christianizace, křesťanství, hereze, reformace, protireformace; románská kultura, gotika, renesance a humanismus; baroko, rokoko, klasicismus, osvícenství; romantismus, nacionalismus, liberalismus, socialismus; demokratické ideje, fašismus a nacismus, komunismus; věda v moderní době - úspěchy a zneuţití
96
Umění a kultura Charakteristika vyučovacího předmětu Proţít svět uměleckou formou je jedna z metod, jak ţákům nabídnout vztah k duchovním hodnotám, k přesahu našeho kaţdodenního ţivota, a najít cestu k sobě samému. Ve Škole da Vinci chceme, aby se ţáci mohli svobodně vyjádřit různými uměleckými formami a našli si tu, která jim je nejbliţší. Ať uţ to bude hudba, herectví, tanec, obrazová tvorba, rádi bychom pomohli ţákům navázat pozitivní vztah k umění jako jednoho z nejkrásnějších květů svobodného ducha lidské kultury. V základní úrovni si mohou ţáci vyzkoušet rozličné formy uměleckého projevu a zájemci či nadaní ţáci se mohou v rozšiřující pokročilé úrovni dále rozvíjet. Pro tyto účely je škola vybavena speciálními učebnami hudební zkušebnou a výtvarným ateliérem, které je moţné vyuţívat celý den.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Výukový obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Umění a kultura tak, jak je stanoven RVP GV. Celková průměrná hodinová dotace je 4 hodiny a výuka probíhá v kaţdém ročníku gymnázia formou povinných i volitelných modulů. Část realizace vzdělávacího obsahu je vyučována formou dlouhodobých uměleckých projektů během zimního výjezdu a projektových dnů.
Průřezová témata Do výuky předmětu Umění a kultura práce jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí Spolupráce a soutěţ - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy, společný divadelní proţitek Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika Sociální komunikace - řeč těla, zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání, pohyb jako způsob vyjadřování Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého Mediální výchova Mediální produkty a jejich významy (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem, „čtení“ uměleckého díla 97
Účinky mediální produkce a vliv médií (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí) – pochopení vlivu vlastní mediální produkce na okolí a na sociálních sítích
Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení ● Tvůrčí vyuţívání osvojených dovedností ● Učení se prostřednictvím vlastní tvorby ● Poznávání umění a kultury jako způsobu poznávání světa ● Rozvoj tvořivosti ţáků aktivním osvojováním různých výtvarných a hudebních technik ● Vnímaní uměleckých slohů a děl v jejich historickém kontextu Kompetence k řešení problémů ● Hledání vhodných způsobů realizace a prezentace zadaných úkolů ● Variace na zadané téma ● Kritické myšlení ● Vyhledávání vazeb mezi druhy umění a uměleckými ţánry na základě podobnosti jejich znaků a témat, která jsou jimi zpracovávána ● Vytváření moţnosti volby vhodných výtvarných a hudebních vyjadřovacích prostředků ● Kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorbě Kompetence komunikativní ● Umění a kultura jako způsob komunikace a vlastního vyjádření ● Rozvoj dovedností důleţitých pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z uměleckého díla ● Rozbor pohledu druhého člověka, rozvoj empatie Kompetence sociální a personální ● Vytváření dostatečného prostoru pro osobité estetické projevy ţáků Kompetence občanské ● Osobní proţitek uměleckého díla jako cesta k ocenění a ochraně kulturního dědictví ● Seznamování s významnými uměleckými díly a jejich autory ● Návštěvy kulturních akcí Kompetence k podnikavosti ● Vyuţití kreativity v podnikavosti ● Kaţdoroční jarmarky – dílo jako hodnota
Očekávané výstupy dle RVP
98
Hudební obor PRODUKCE 1. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● vyuţívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běţném ţivotě ● vyuţívá jednoduché a podle vybavení školy i sloţitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem pouţívá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ ● reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou vyuţívá k vyjádření vlastních představ a pocitů ● orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sloţitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje Učivo: 1. ročník ● instrumentální činnosti – hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-melodické doprovody, jednoduchá aranţmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudební věta, malá písňová forma, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a počítač 1. – 4. ročník ● vokální činnosti – kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonační a rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic, improvizace jednoduché vokální kompozice (předvětí a závětí, perioda) ● hudebně pohybové činnosti – pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanec jako způsob komunikace RECEPCE a REFLEXE 1. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky uţité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku ● popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáţe důleţité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, moţná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje 99
● interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáţe v diskusi obhájit ● orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla ● odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost vyuţití určité hudby v konkrétních situacích ● uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše moţnosti vyuţití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneuţívání ● uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotoţnit, či ji odmítnout ● upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáţe se od takové hudby distancovat Učivo: 1. - 4. ročník ● interpretace hudebního díla – popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, hudební dílo jako moţné poselství, vlastní hodnocení ● hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi 1. ročník ● hudba jako organizovaný zvuk – hudební dílo – hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znak, formální struktura a sémantika skladby ● hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby ● hudební styly a ţánry, funkce hudby – hudba a její vyuţití v běţném ţivotě, hudba jako kulturní statek a jako zboţí, estetická a umělecká hodnota hudebního díla, hudební průmysl, hudba na objednávku a moţnosti jejího zneuţití 2. ročník ● vznik a vývoj hudby – hudba vokální a instrumentální, periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest ● hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz
100
Výtvarný obor OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY 1. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění ● rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci ● v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky ● objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření ● na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě ● na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace ● pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání ● při vlastní tvorbě uplatňuje osobní proţitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření ● na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu Učivo: ● vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace ● interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta ● uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ 1. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů ● vyuţívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických moţností zvoleného média pro vyjádření své představy ● charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob uţití prostředků ● své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běţné komunikaci ● na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot ● vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií 101
● samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňuje také umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění 2. ročník ● rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti), z hlediska podstatných proměn rozlišuje vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření ● na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl ● na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace Učivo: 1. – 4. ročník ● výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku ● světonázorové, náboţenské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu 2. ročník vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatněn symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální umění) tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) poţadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (popart, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)
102
UMĚLECKÁ TVORBA a KOMUNIKACE 1. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáţe objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v ţivotě ● vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáţe v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných aţ po konvenční ● na příkladech vysvětlí umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní ve svém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci ● uvědomuje si význam osobně zaloţených podnětů na vznik estetického proţitku; snaţí se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí 1. ročník ● vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti ● objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáţe je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu ● objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem” ● dokáţe vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu Učivo: 1. – 4. ročník ● role subjektu v uměleckém procesu – smyslové vnímání a jeho rozvoj; předpoklady tvorby, interpretace a recepce uměleckého díla; mimovědomá a uvědomělá recepce uměleckého díla; tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta a recipienta ● úloha komunikace v uměleckém procesu – postavení umění ve společnosti, jeho historické proměny; umělecká a mimoumělecká znakovost; umění jako proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků; role umělce v societě; publikum a jeho účast v uměleckém procesu; sociální a technologické proměny dneška (nové technologie, nové umělecké disciplíny a jejich obsahy) a jejich vliv na úlohu komunikace v uměleckém procesu; subjektivní chápání uměleckých hodnot ve vztahu k hodnotám povaţovaným za společensky uznávané 1. ročník umělecký proces a jeho vývoj – vliv uměleckého procesu na způsob chápání reality; dynamika chápání uměleckého procesu – její osobnostní a sociální rozměr; znaková podmíněnost chápání světa – znakové systémy jednotlivých druhů umění; historické proměny pojetí uměleckého procesu (magický, mytický, univerzalistický, modernistický a postmodernistický, pluralitní model umění); prezentace uměleckého díla
103
Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je nástrojem rozvoje pohybových dovedností ţáků, osvojování zdravého ţivotního stylu a některých etických norem, které se projevují i v oblasti sportu – například smysl pro fair play. Cílem tělesné výchovy je vytvořit kladný vztah ţáků ke zdravotně orientované zdatnosti a celoţivotní pohybové aktivitě. Tělesná výchova přijímá všechny poznatky, které mají vztah ke zdraví. V rámci mezipředmětových vztahů a v souladu s výchovou ke zdraví a ekologickou výchovou je chápána jako součást výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu. Orientuje se zejména na výchovu ke správnému dennímu reţimu s pohybovou aktivitou zaměřenou na dosaţení přiměřené úrovně zdravotně orientované zdatnosti a na komplexní relaxaci a regeneraci ve spojení se zdravou výţivou. Tento cíl se promítá do dílčích cílů, které lze vymezit následovně: 1. Ţáci prokazují pohybovou způsobilost v řadě pohybových činností prováděných jednotlivě i ve skupinách, tvořivě začleňují nové pohybové dovednosti do jiţ osvojených pohybových struktur a dbají o odpovídající úroveň tělesné zdatnosti slučitelné s jejich individuálními předpoklady (cíle psychomotorické). 2. Ţáci chápou zdravotní přínos pravidelné pohybové činnosti, vyuţívají osvojených pohybových dovedností pro bezpečnou a efektivní pohybovou činnost, prokazují dobrou orientaci a přiměřenou odbornost v několika zvolených formách pohybové činnosti sportovního charakteru (cíle kognitivní). 3. Ţáci projevují během pohybové činnosti proţitek, pozitivní sebevědomí a tvořivost, chápou individuální rozdíly mezi jednotlivci, oceňují přínos vztahů, které mohou být utvářeny a prohlubovány prostřednictvím pohybových činností, projevují ducha osobní nezávislosti, odpovědnosti, čestnosti a pozitivní soutěţivosti. (cíle afektivní). Výuka Tělesné výchovy na Gymnáziu je zaměřena na rozvoj základních dovedností ve sportovních hrách, plavání, gymnastice, lyţování nebo snowboardingu a na všeobecnou atletickou průpravu. Cílem tělesné výchovy je v rámci moţností školy a v maximální moţné míře rozšířit „portfolio“ sportovních dovedností a ţáka tak, aby v dospělosti s chutí v rozvoji svých dovedností samostatně pokračoval nebo je dále rozšiřoval.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Předmět je vyučován ve všech ročnících gymnázia s celkovou časovou dotací 8 hodin. Z toho 2 čtvrtletí jsou dvě hodiny v kaţdém z ročníků povinné a 2 čtvrtletí volitelné. Část výuky je organizována formou lyţařského výjezdu, výjezdu první pomoci, výjezdů s tábornickou tématikou a výjezdů putovních. Obsahové vymezení předmětu odpovídá oboru Tělesná výchova tak, jak je stanoven RVP GV.
Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Tělesná výchova jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: 104
Osobnostní a sociální výchova Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - zvládání stresových situací prevence Sebepoznání a sebepojetí – poznávání vlastních fyzických moţností a jejich rozvíjení. Uvědomování si úrovně vlastních schopností a dovedností a jejich následný realističtější odhad díky nutnému vynaloţení úsilí i porovnání s druhými Spolupráce a soutěţ – rozvoj dovedností pro spolupráci a zvládání soutěţe Sociální komunikace – pouţívání výrazů vyjadřující vlastní hodnocení Morálka všedního dne – posuzování postojů vlastních i druhých k ţivotnímu stylu Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdílů - Seznámení se i se sportovními odvětvími v českém prostředí netypickými.
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ● ●
Poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj Proţívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou Systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti Prostor pro pokusy, experimenty a následné poučení Hledání nejúčinnějšího řešení v rámci srovnávání s ostatními a inspirování se od soupeřů nebo spoluhráčů
Kompetence k řešení problémů ● Ovládnutí cviku, sportovního prvku a hledání cesty k odstranění chyb v jeho zvládání jako problémový úkol ● Hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech ● Prostřednictvím postupování od jednoduchých akcí a pohybů ke sloţitějším je vytvořen prostor pro řešení individuálních a kolektivních problémů spojených s dalším výkonnostním nebo herním pokrokem Kompetence komunikativní ● Vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího druţstva ● Otevírání prostoru diskusi o taktice druţstva ● Pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich prezentace
105
Kompetence sociální a personální ● ● ● ●
Dodrţování pravidel fair play Prezentace a podpora myšlenek olympijského hnutí Rozvoj spolupráce uvnitř kolektivu sportovního druţstva Rozdělování a přijímání úkolů v rámci sportovního druţstva
Kompetence občanské ● ● ● ●
Podpora aktivního sportování Objasnění a podání příkladů potřeby dodrţování hygieny při tělesných aktivitách První pomoc při úrazech lehčího charakteru Emoční i věcné seznámení se škodlivostí poţívání drog a jiných škodlivin
Kompetence k podnikavosti ● Příklady nutnosti dodrţování pravidel ve sportu, v celém ţivotě ● Podpora individuální práce na zdokonalování a samostatná práce při opakování nově získaných dovedností a jejich stabilizace
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● Ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy. ● Vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatíţení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní pouţití. ● Provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů. ● Uţívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěţí. ● Volí a pouţívá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje. Učivo: ● Zdravotně orientovaná zdatnost – sloţky ZOZ; kondiční testy. ● Svalová nerovnováha – příčiny svalové nerovnováhy; testy svalové nerovnováhy. ● Pohybové dovednosti a pohybový výkon. ● Gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním. ● Atletika – běh na dráze a v terénu (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dálky (podle materiálního vybavení školy); hody, vrh koulí. ● Sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště. 106
● Plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plavání je zařazováno podle materiálních podmínek školy). ● Lyţování – běţecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyţování jsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu ţáků) ● další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech. ● Sportovní výzbroj a výstroj – účelnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kvalita.
2. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● Připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převaţující pohybové zatíţení. ● Uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí. ● Zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení. ● Respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch druţstva. ● Aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti. Učivo: ● Organismus a pohybová zátěţ – způsoby zatěţování; kompenzace jednostranné zátěţe. ● Hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí. ● Sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Úpoly – sebeobrana; základy dţudo; aikido; karatedo (základem je sebeobrana, rozsah ostatních činností je stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem ţáků). ● Turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště. ● Plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plavání je zařazováno podle materiálních podmínek školy). ● Lyţování – běţecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyţování jsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu ţáků) ● další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Sportovní role. ● Olympismus v současném světě: jednání fair play – spolupráce ve sportu a pomoc soupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sport pro kaţdého, sport a ochrana přírody, odmítání podpůrných látek neslučitelných s etikou sportu.
107
3. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● Usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udrţení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní pouţití. ● Organizuje svůj pohybový reţim a vyuţívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity. ● Respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících. ● Sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje. Učivo: ● Individuální pohybový reţim. ● Sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Pohybové hry různého zaměření. ● Kondiční a estetické formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům – alespoň dvě formy cvičení podle podmínek a zájmu ţákyň, případně ţáků). ● Turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště. ● Plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plavání je zařazováno podle materiálních podmínek školy). ● Lyţování – běţecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyţování jsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu ţáků) ● další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Pohybové odlišnosti a handicapy – věkové, pohlavní, výkonnostní. ● Měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem. ● Úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůleţitějších historických sportovních událostí.
4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● Vyuţívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci. ● Poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách. ● Posoudí kvalitu stěţejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní sebezdokonalení, respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohyb osvojované postupy vedoucí k potřebné změně. ● Připraví (ve spolupráci s ostatními ţáky) třídní či školní turnaj, soutěţ, turistickou akci a podílí se na její realizaci. 108
● Respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěţe v osvojovaných sportech. Učivo: ● Rizikové faktory ovlivňující bezpečnost pohybových činností – zásady jednání a chování v různém prostředí; úprava pohybových činností podle aktuálních podmínek (moţných rizik). ● První pomoc při sportovních úrazech – závaţná poranění a ţivot ohroţující stavy; improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností. ● Další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště. ● Plavání – zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plavání je zařazováno podle materiálních podmínek školy). ● Lyţování – běţecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyţování jsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu ţáků) ● Další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu ţáků). ● Pohybové činnostní, sportovní a turistické akce – organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace. ● Pravidla osvojovaných pohybových činností.
109
Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Ţáci jsou vedeni k rozvoji jiţ získaných znalostí a osvojení pokročilých dovedností v práci s počítačem a iPadem. Je zde snaha rozvíjet kreativitu a podporovat různé nadání ţáků. IPad je vyuţíván při kaţdodenní výuce. Výuka je vedena v co největší míře jako samostatné procvičování a hledání správných postupů. Témata pro výuku jsou volena podle aktuálního ročního plánu s co největším přesahem do dalších předmětů.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Vzdělávací obsah Informační a komunikační technologie odpovídá obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, tak jak je stanovena RVP GV. Časová dotace je 4 hodiny a předmět je vyučován v 1. – 3. ročníku gymnázia v modulech. Kromě modulů je na gymnáziu výuka Informační a komunikační technologie realizována při zpracování expedičního projektu a integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech.
Průřezová témata Do obsahu vyučovacího předmětu Informatika jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Sociální komunikace – sociální sítě, závislosti na komunikaci Spolupráce a soutěţ – spolupráce ve sdílených dokumentech, rozdělení pravomocí Multikulturní výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí – projekty se zahraničními školami, svět internetu Mediální výchova Uţivatelé – sociální sítě
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Informatika rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito strategiemi: Kompetence k učení ● ● ● ●
Pozorování Experiment Diskuse Práce se symboly 110
Kompetence k řešení problémů ● ● ● ●
Vytváření myšlenkových schémat Vytváření a pouţívání algoritmů Kritické myšlení Hledání vlastních řešení
Kompetence komunikativní ● ● ● ●
Přesné pojmenování Pouţívání odborných termínů v praxi Vyuţívání informačních a komunikačních prostředků Strukturovaný zápis
Kompetence sociální a personální ● Práce ve dvojicích, skupinová práce ● Realizace projektů ● Sebepoznávání
Kompetence k podnikavosti ● ● ● ●
Bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení Přizpůsobování se změnám parametrů zadání Vyuţívání osvojených vědomostí a dovedností pro řešení konkrétních problémů Inovace a programování
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● má běţné znalosti o tabulkových procesorech, zvládá jeho základní funkce ● získává vědomosti o pokročilých funkcích, vzorcích a jejich vyuţití, dokáţe nahrát makra a udělat jednoduché úpravy ve VBA ● ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT ● vyuţívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých sloţek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh ● organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneuţití
111
● orientuje se v moţnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe vyuţívá dostupné sluţby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci ● vyuţívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací vyuţívá informační a komunikační sluţby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními poţadavky Učivo: ● aplikační software pro práci s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, databáze, prezentační software, multimedia, modelování a simulace, export a import dat ● informatika – vymezení teoretické a aplikované informatiky ● hardware – funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat ● software – funkce operačních systémů a programových aplikací, uţivatelské prostředí ● informační sítě – typologie sítí, internet, síťové sluţby a protokoly, přenos dat ● digitální svět – digitální technologie a moţnosti jejich vyuţití v praxi ● údrţba a ochrana dat – správa souborů a sloţek, komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat ● ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví, moţnosti vyuţití prostředků ICT handicapovanými osobami ● internet – globální charakter internetu, multikulturní a jazykové aspekty, sluţby na internetu ● informace – data a informace, relevance, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy ● sdílení odborných informací – diskusní skupiny, elektronické konference, e-learning ● informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů 2. – 4. ročník Očekávané výstupy Ţák: ● zná strukturu webových stránek, umí je vytvořit s pomocí šablon v HTML, ● zná základy práce s kaskádovými styly, dokáţe editovat webové stránky, vytvořit jednoduchou grafiku, vkládat videa, tabulky, mapy; zpracovává a prezentuje výsledky své práce s vyuţitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, ● multimediálních technologií a internetu ● aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů Učivo: ● vytvoření jednoduchých webových stránek na zadané téma ● práce s grafikou ● řízení přístupu do zabezpečené sekce, jednoduchá databáze, zveřejnění stránek na internetu (práce s webhostingem) 112
● Práce s tabulkami, vzorci, makry, základy skriptování ve VBA, automatizace procesů ● publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování ● aplikační software pro práci s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, databáze, prezentační software, multimédia, modelování a simulace, export a import dat ● algoritmizace úloh – algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování
A
113
Finanční gramotnost Charakteristika vyučovacího předmětu Škola da Vinci je zapojena do projektu JA Czech JA Poznej svoje peníze a z tohoto programu vychází ŠVP předmětu Finanční gramotnost. Cílem je předat informaci, ţe svět financí má svá pravidla, zákonitosti, které je třeba dodrţovat a věnovat se jim. Problematiku je třeba vnímat v širších vazbách a se zřetelem ke zvyšování finanční gramotnosti. Modul poskytuje základní informace o produktech, finančních institucích, eticky otevírá dveře do světa financí a předkládá zajímavou formou témata, která je moţné rozvíjet. Vzdělávací modul se soustřeďuje především na rozvoj ţáků ve třech základních oblastech: v poznávací oblasti: odborná finanční problematika rozvíjí vědomosti ţáků v oblasti finančního vzdělávání ● v oblasti hodnotové - postojové: rozvíjí zodpovědné chování ţáků, aktivní přístup k řešení problémů, orientuje se na etické jednání ● v oblasti rozvoje zručnosti a schopností podporuje efektivní vyuţívání prostředků moderní komunikační technologie ●
Výukový předmět je rozdělen do 10 základních témat: 1. Vznik a vývoj peněz 2. Měnová soustava, měnová politika 3. Bankovní instituce a jejich funkce 4. Naše příjmy a výdaje 5. Moderní platební nástroje 6. Studentské finance 7. Ţivotní jistoty a peníze 8. Hlavní zdroje příjmů 9. Ochrana spotřebitele 10. Práce s informacemi
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Vyučovací předmět Finanční gramotnost je na gymnáziu vyučován v 1. ročníku s časovou dotací 1,18 hodiny, která je čerpána z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah odpovídá oboru Člověk a svět práce. Výuka probíhá formou povinných modulů v 1. ročníku.
Průřezová témata Do výuky Finanční gramotnosti nejsou zařazena průřezová témata. Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Školní firma jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: 114
Odborné kompetence - finanční problematika Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli v praxi i běţném denním ţivotě: ● ● ● ● ●
interpretovat informace o finančních produktech demonstrovat, jak se má jednat s bankou řídit svoje finance nebo se dokázat rozhodnout, kam se obrátit s problémem aplikovat práci s rizikem spojeným s finančním zajištěním vyuţívat moderní technologie při nakládání se svými financemi
Kompetence komunikativní Učitel vede ţáky k tomu, aby dokázali: vyjadřovat se k finanční problematice, vhodně se prezentovat např. při jednání v bance ● formulovat svoje přání, poţadavky a dotazy vztahující se k finančním produktům jasně a srozumitelně ●
Kompetence sociální a personální Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli : ● ● ● ● ●
přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu rozhodování adekvátně reagovat, přijímat jiný názor nebo kritiku i od svých spoluţáků zahájit a vést diskusi plnit zadané úkoly, podněcovat diskusi, zjišťovat názory jiných na finanční problematiku být připraven nést zodpovědnost za svoje rozhodnutí, která se mohou promítat i do způsobu a úrovně ţivota sebe i blízkých
Kompetence k podnikavosti Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli vyuţít: ●
získaných vědomostí a znalostí jako inspiraci při volbě povolání nebo svojí specializace v rámci jiţ zvoleného oboru
●
základní znalosti financí a získané praktické dovednosti pro jakoukoli profesní komunikaci i v rámci studia, příp. S budoucími zaměstnavateli
115
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník VZNIK a VÝVOJ PENĚZ Očekávané výstupy Ţák: ● definuje význam peněz a jejich roli v historii od naturální výměny aţ k pouţití papírových peněz ● dokáţe vysvětlit funkci peněz ● pouţívá nejběţnější platební nástroje, smění peníze za pouţití kursovního lístku ● definuje i jiné moderní formy peněz Učivo: ● od naturální výměny k papírovým penězům ● funkce peněz ● jiné peníze MĚNOVÁ SOUSTAVA, MĚNOVÁ POLITIKA Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe definovat měnu, její význam, vznik, vývoj ● objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank ● umí objasnit, co znamená, ţe ČNB je bankou bank ● umí objasnit, jak ČNB řídí mnoţství peněz v oběhu
Učivo: ● úloha ČNB ● inflace BANKOVNÍ INSTITUCE Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje bankovní soustavu, zná její strukturu ● dokáţe vysvětlit rozdíl mezi bankou obchodního typu a centrální bankou ● dokáţe vysvětlit funkce bank a cíl jejich podnikání
Učivo: ● banka na kaţdém kroku ● z čeho ţijí banky 116
● co nám banky poskytují ● bezpečnost našich peněz ● Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice Ţák: ● objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu ● rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje ● uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění ● na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůleţitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v ţivotní úrovni občanů ● vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit ● uvede postup, jak vypočítá ţivotní minimum své domácnosti, a zaţádá o sociální dávku, na niţ má nárok ● objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií NAŠE PŘÍJMY a VÝDAJE Očekávané výstupy Ţák: ● interpretuje hodnotu peněz, jejich potřebu pro ţivot ● strukturovat výdaje jako základ pro sestavení rozpočtu ● rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet ● navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naloţit s přebytkovým rozpočtem Učivo: ● kdo se stará o peníze ● za co a čím platíme ● osobní rozpočet MODERNÍ PLATEBNÍ NÁSTROJE Očekávané výstupy Ţák: ● charakterizuje formy plateb, rozdíly mezi hotovostním a bezhotovostním platebním stykem ● charakterizuje průběh bezhotovostního platebního styku ● dokáţe objasnit, co jsou elektronické peníze ● dokáţe rozlišit různé druhy platebních karet ● interpretuje, jak platební karty pouţívat ● definuje, co dělat při ztrátě, krádeţi ● definuje funkci bankomatu ● vyuţívá moderní formy bankovních sluţeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku
117
Učivo: ● ● ● ● ● ● ●
prostředky hotovostního platebního styku prostředky bezhotovostního platebního styku penězům podobné prostředky plastové peněţenky druhy platebních karet jak pouţívat moderní platební nástroje elektronické bankovnictví
STUDENTSKÉ FINANCE Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe definovat, z čeho financovat studium a pomocí koho ● demonstruje, jak si zaloţit účet v bance, jak s bankou jednat ● vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předluţení ● vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN Učivo: ● ● ● ●
zdroje studentských příjmů jak si otevřít účet v bance cestování a vzdělávání úvěr
ŢIVOTNÍ JISTOTY a PENÍZE Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe pracovat s rizikem ţivotních jistot a ví, jak je eliminovat ● dokáţe objasnit roli a funkci peněz při ţivotních jistotách ● definuje, jak zajistit riziko při zdraví, bydlení, výchově dětí, podnikání a ţivotě celé rodiny ● navrhuje, jak se zabezpečit na stáří ● interpretuje investiční strategii v ţivotě člověka ● vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby ● navrhne způsoby, jak vyuţít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč ● uvede principy vývoje ceny akcií a moţnosti forem investic do cenných papírů Učivo: ● ● ● ●
trvalé ţivotní hodnoty peníze jako prostředek k dosaţení cílů, zdraví, bydlení a rodiny, pojištění spoření 118
● důchod ● jak mohou peníze vydělávat ● akcie TRH PRÁCE a PROFESNÍ VOLBA Očekávané výstupy Ţák: ● kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace ● posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře ● posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pruţně na ni reaguje dalším vzděláváním ● vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi ● vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu ● reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyváţený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy ● dokáţe rozlišit výhody a nejistoty vlastního podnikání
Učivo:
příprava na pracovní kariéru sebepoznání – na co se hodím jak si hledat práci výhody a rizika spojená s vlastním podnikáním
OCHRANA SPOTŘEBITELE Očekávané výstupy Ţák: ● na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboţí a sluţeb, včetně produktů finančního trhu) ● rozlišuje případná nebezpečí nakupování přes internet, umí identifikovat spolehlivého prodejce ● zná modelové situace, se kterými se můţe skutečně setkat v reálném ţivotě Učivo: ● o spotřebitelích, příklady konkrétních situací, se kterými se můţeme setkat ● finanční sluţby a ochrana spotřebitelů ● pouţívání internetu při nakupování
119
Školní firma Charakteristika vyučovacího předmětu Škola da Vinci je zapojena do projektu JA Czech JA Firma + JA Etika v podnikání a z tohoto programu vychází ŠVP předmětu Školní firma. Obsahem předmětu je praktická výuka finanční gramotnosti a podnikání. Ţáci se seznámí s finančním a ekonomickým řízením firmy. Dále si osobně vyzkouší v průběhu jednoho školního roku start v podnikání od vlastního zaloţení ţákovské firmy, přes její rozjezd, překonání počátečních obtíţí v zahájení podnikání, dosaţení rozvoje ţákovské firmy a aktivity spojené s udrţením ţákovské firmy ve formě inovací aţ po její likvidaci či předání. Ţáci zakládají reálnou společnost a proţijí s ní celý její ţivotní cyklus, seznámí se s jejím chodem v různých fázích ţivotního cyklu, s organizací a pravidly řízení. V základní úrovni ţáci zakládají a provozují školní kavárnu a v pokročilé úrovni si mohou zvolit jakýkoli druh podnikání. Školní firma dává účastníkům jedinečnou moţnost pochopit principy podnikání a dopady různé úrovně finančního řízení do existence, rozvoje ţákovské firmy, případně do jejího zániku. Účastníci mají příleţitost prakticky si vyzkoušet různé firemní pozice, naučit se řídit porady, komunikovat na úrovni managementu firmy, ověřit si úskalí v interní komunikaci ţákovské firmy, seznámit se zodpovědností pracovníků v rámci organizační struktury ţákovské firmy, seznámit se s denním fungováním ţákovské firmy, orientací na klienty, řízením marketingové strategie. Předmět cíleně podporuje přístup ţáků k podnikavosti. Celý předmět je pracovně moţné rozdělit do 4 oblastí, které odpovídají cyklu ţivota firmy. Jde jednak o organizaci zaloţení firmy z právního i z organizačního hlediska, dále o sestavení základního podnikatelského plánu rozpočtu, cashflow, ţáci se věnují i fungování a řízení chodu firmy, vedení účetnictví aţ po ukončení činností a to včetně právní stránky této záleţitosti. Aktivity jsou zakončeny předáním nebo likvidací společnosti.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Celková dotace předmětu je 3,59 hodin pokrytá z disponibilní dotace. Obsahově je předmět Školní firma vymezen ŠVP školy. Základní úroveň je vyučována ve 2. a 3. ročníku. Zbylá dotace je formou rozšiřující pokročilé úrovně vyučována od 1. do 4. ročníku.
Průřezová témata Do výuky Školní firmy jsou zařazena následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV): Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - ţáci se budou učit tyto dovednosti přirozeně během otevírání a provozování svého vlastního podnikání. 120
Sociální komunikace - ţáci budou interagovat sami se sebou v jiném prostředí (ze třídy se stane společnost). Tato změna bude dávat příleţitosti praktikovat sociální komunikaci v novém světle. Morálka všedního dne - ţáci se budou muset rozhodnout, zda podnikat eticky či nikoli. Spolupráce a soutěţ - budeme společně spolupracovat nebo soutěţit? Ţáci se budou účastnit celostátní soutěţe JA Firma. Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Školní firma jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Odborné kompetence - finanční a manaţerská problematika Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby v profesní praxi i běţném denním ţivotě aplikovali informace o organizaci a řízení firmy ● ukazuje, jak se strategicky a analyticky rozhodovat při práci v týmu ● seznamuje ţáky s tím, jak interpretovat, jak jsou organizovány firmy, jak se vyvíjí nové produkty, sluţby a jak je řízen jejich prodej, jak firmy řídí finance, jakou roli hraje cashflow v ţivotě firmy, vztah mezi účetnictvím a finančním řízení firmy ● vede ţáky k aplikování moderní technologie při nakládání s firemními financemi
Kompetence k řešení problémů Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby uměli řešit reálné problémy podnikání
Kompetence komunikativní Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby uměli odborně vyjadřovat k problematice zejména manaţerského a finančního řízení firmy ● ukazuje, jak vhodně vyuţít odborných znalostí při jednání s externími subjekty- bankami, poradci, úřady ● představuje, jak formulovat svoje přání, poţadavky a dotazy vztahující se k fungování firmy z různých úhlů pohledu – obchodu, financí, výroby, marketingu ● vede ţáky k efektivní komunikaci v týmu a na poradách 121
Kompetence sociální a personální Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby uměli týmově spolupracovat, činit rozhodnutí a nést za ně odpovědnost ● vede ţáky k tomu, aby dokázali obhájit a zdůvodnit svoje rozhodnutí, uměli zahájit diskuzi a přijmout i jiný názor ● umoţňuje ţákům přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu rozhodování, adekvátně na ně reagovat, přijímat jiný názor, kritiku i od svých spoluţáků ● umoţňuje ţákům plnit zadané úkoly, podněcovat diskusi, zjišťovat názory jiných na finanční problematiku a fungování firmy (ţákovské společnosti) ● organizuje práci tak, aby byli ţáci připraveni nést zodpovědnost za svoje rozhodnutí, která se mohou promítat i do způsobu ţivota firmy (ţákovské společnosti) ● podporuje práci v týmu, pochopení význam loajality v jeho jednání
Kompetence k podnikavosti Učitel: ● vede ţáky k tomu, aby uměli vyuţít získaných vědomostí a znalostí jako podnět při volbě profesní specializace povolání ● umoţňuje ţákům vyuţít praktických dovedností ke komunikaci i v rámci studia, případně s budoucími zaměstnavateli, vyuţívat základní znalosti financí a získané praktické dovednosti pro jakoukoli profesi včetně vlastního podnikání
Očekávané výstupy dle RVP 2. – 3. ročník ORGANIZACE Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe zaloţit společnost podle právních náleţitostí ● rozlišuje a porovnává praktické vyuţití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější ● uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zaţádat o ţivnostenské oprávnění ● posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním ● dokáţe sepsat základní podnikatelský záměr a prezentovat ho ● dokáţe připravit a provést průzkum trhu a vyvodit závěry včetně interpretace prezentace výsledků ● hodnotí na přiměřené úrovni hospodářské poměry místního regionu, moţnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům 122
Učivo: ● ● ● ● ● ●
zaloţení společnosti výběr právní formy výběr obchodního názvu zavedení účetnictví základní podnikatelský záměr firmy průzkum trhu
SESTAVENÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe sestavit plán příjmů, plán výdajů ● dokáţe volit různou míru detailu ● stanoví cenu jako součet nákladů zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboţí či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky Učivo: ● ● ● ●
sestavení struktury v kontextu podnikatelského záměru plán příjmů, plán výdajů rozpočet Cashflow tvorba ceny
ČINNOST a ŘÍZENÍ FIRMY Očekávané výstupy Ţák: ● interpretuje organizaci výroby, prodeje a sluţby ● dokáţe řídit interní procesy ve firmě - dokáţe pracovat s interním manaţerským systémem ● aplikuje řízení cashflow ● formuluje klientskou strategii firmy ● interpretuje vztah manaţerského a finančního účetnictví ● vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu ● vyuţívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace (ţádost, úřední dopis, objednávka, strukturovaný ţivotopis, pozvánka, charakteristika (např. zboţí, sebe sama)) ● dokáţe vytvořit propagační leták, anglické menu ● dokáţe komunikovat s anglicky mluvícími zákazníky ● vytváří a řeší jednoduché slovní úlohy s penězi ze ţivota ● rozvíjí logické myšlení ● přečte a doplní peněţní údaje v tabulce a diagramu ● provádí jednoduchá statistická šetření 123
● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
vyuţívá funkční závislosti k vyjádření finančních vztahů provádí jednoduché a sloţené úrokování určí slevu ceny zboţí v procentech uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď uvede svá pracovní práva a vyţaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti objasní funkci odborů volí bezpečné pracovní postupy šetrné k ţivotnímu prostředí, pouţívá adekvátní pracovní pomůcky rozpozná běţné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěch výrobku na trhu
Učivo: ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
zahájení sluţeb zahájení a organizace prodeje organizace dodávek finanční řízení organizace komunikace mezi nákupem, obchodem a financemi cesta k finanční prosperitě firmy obchodní strategie externí komunikace pracovní podmínky firemní matematika propagace analýza marketingu
UKONČENÍ ČINNOSTI FIRMY Očekávané výstupy Ţák: ● dokáţe uzavřít společnost z pohledu právního, organizačního, finančního a účetního ● dokáţe spolupracovat s externími subjekty Učivo: ● dokončení výroby, dokončení prodejů ● uzavření firemní dokumentace a provedení likvidace nebo předání Školní firmy ● sepsání závěrečné zprávy
124
Osobnostní a sociální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Osobnostní a sociální výchova patří ve škole da Vinci k důleţitým předmětům, které umoţňují ţákům poznávat a objevovat sami sebe a stát se autentickou lidskou bytostí, schopnou ţít šťastný a plnohodnotný ţivot. Na výuce se stabilně podílí dvojice vyučujících, nejčastěji muţ a ţena, coţ zajišťuje genderovou vyváţenost při probírání jednotlivých témat a dále téţ odlišný náhled na probíranou problematiku. To nutí ţáky ke kritickému myšlení a zdravému subjektivnímu hodnocení předkládaných tezí. Součástí výuky je téţ pravidelná diskuse k daným tématům, coţ prohlubuje mluvený projev ţáků, vytváří prostředí pro respektování odlišných názorů a procvičuje ţákovu schopnost koncentrace a naslouchání. V rámci výuky vzniká u kaţdého ţáka portfolio jeho prací, které navíc prostupuje skrze jednotlivé ročníky a dává tak ţákovi moţnost vidět postupný rozvoj a vhled do hlubších vrstev své osobnosti. Učiteli pak dává příleţitost pozorovat a zaznamenat rozvoj daného ţáka.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Výchova ke zdraví a obsahem průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Předmět zároveň pokrývá z velké části průřezové téma Osobnostní a sociální. Časová dotace je průměrně 3,18 hodiny čerpaná z disponibilní časové dotace. Výuka předmětu probíhá ve všech ročnících gymnázia. Výuka je organizována 1x za 14 dní do bloku 90 min, coţ umoţnuje zařadit časově náročnější aktivity a dovoluje i poskytnout vyučujícím hlubší zpětnou vazbu k dané tématice. Mimo to je navíc výuka realizována v rámci projektových dnů a školních výjezdů, kde vzniká přirozený prostor pro řízené hry a aktivity.
Průřezová témata Do výuky Osobnostní a sociální výchovy jsou zařazena následující průřezová témata: Multikulturní výchova (MKV) Psychosociální aspekty interkulturality Odlišnost a podobnost lidí skrze etnika, kultury, národy. Jak člověka sociálně a psychicky ovlivňuje společnost, ve které vyrůstá. Islám, křesťanství, budhismus, ateismus – základní náboţenské směry ovlivňující formování člověka. Vliv sociokulturního prostředí na osobnost člověka. Důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy). Očekávané výstupy: Porozumí tomu, ţe část jeho osobnosti je ovlivněna prostředím, ve kterém vyrůstá. Bude umět poznat hlavní rozdíly mezi základními náboţenskými směry a pochopí jejich vliv na osobnost člověka a kulturu společnosti. Seznámí se s různými kulturními a etnickými přístupy k výchově a vzdělávání člověka. 125
Environmentální výchova (EV) Člověk a ţivotní prostředí Zodpovědnost člověk za své chování vzhledem k přírodě. Ekologická stopa. Odpadové hospodářství – ekologický a ekonomický pohled. Energetická regulace z pohledu občana. Různé alternativní zdroje výroby energie. Jejich výhody a nevýhody s ohledem na dopad na ţivotní prostředí. Ochrana ţivotního prostředí – ekologický a ekonomický pohled. Očekávané výstupy: Dokáţe odhadnout ekologickou zátěţ svého chování. Rozumí ekonomickému pohledu na ţivotní prostředí jako úloţišti energetických zdrojů. Chápe ekologický pohled na ţivotní prostředí jako mikroklima nezbytné pro ţivot člověka. Zná výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k výrobě energie i jejich ekologický dopad. Je zodpovědný za své chování vzhledem k přírodě a okolí. Mediální výchova (MV) Média a mediální produkce Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu. Mediální produkty a jejich významy Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením. Orientace v informacích. Účinky mediální produkce a vliv médií Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje). Role médií v moderních dějinách Totalitní systémy a média. Média v demokratických poměrech. Subjektivita a objektivita mediálního podání. Média jako nástroj propagandy. Svoboda vyjadřování a její hranice v demokratické společnosti. Psychologické aspekty fungování médií v dopadu na člověka.
126
Výchovné a vzdělávací strategie Ve vyučovacím předmětu Osobnostní a sociální výchova jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáka: Kompetence k učení Učitel:
vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení podporuje rozpoznávání souvislostí mezi psychologickým jevy a učením
Kompetence k řešení problémů Učitel:
podporuje ţáky v řešení vlastním psychických i osobnostních problémů podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní Učitel:
podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními vytváří prostředí vhodné ke svobodné diskuzi a výměně názorů vede ţáky k jasné verbální i nonverbální komunikaci pomáhá ţákům bourat komunikační bariéry
Kompetence sociální a personální Učitel: umoţňuje ţákům budovat vzájemné vztahy a nacházet své místo v kolektivu zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci a respektu vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný problém pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti Kompetence občanské Učitel: vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje Kompetence k podnikavosti Učitel: vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů motivuje ţáky k vlastní iniciativě, inovacím i kreativitě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů 127
Očekávané výstupy dle RVP 1. ročník Očekávané výstupy Ţák: v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému ţivotnímu stylu usiluje o pozitivní změny ve svém ţivotě související s vlastním zdravím a zdravím druhých korektně a citlivě řeší problémy zaloţené na mezilidských vztazích
Učivo:
funkce komunikátů – sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikát změny v období adolescence – tělesné, duševní a společenské; hledání osobní identity, orientace na budoucnost, hledání partnera, proţívání emočních stavů a hlubších citových vztahů civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy vliv ţivotních a pracovních podmínek a ţivotního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výţiva – specifické potřeby výţivy podle věku, zdravotního stavu a profese vztahy v rodině, mezigenerační souţití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manţelství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse
2. ročník Očekávané výstupy Ţák:
volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit 128
uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím moţných důsledků zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování zařazuje do denního reţimu osvojené způsoby relaxace; v zátěţových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, partnerských vztahů, manţelství a rodičovství, a usiluje ve svém ţivotě o jejich naplnění
Učivo:
komunikační strategie – adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa způsoby sebereflexe a kontroly emocí péče o reprodukční zdraví – faktory ovlivňující plodnost; preventivní prohlídky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, alkoholu, drog a sexuálně přenosnými chorobami zátěţové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse
3. ročník Očekávané výstupy Ţák:
orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a drţením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost podle konkrétní situace zasáhne při závaţných poraněních a ţivot ohroţujících stavech posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, partnerských vztahů, manţelství a rodičovství, a usiluje ve svém ţivotě o jejich naplnění
Učivo:
metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ţenami 129
skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání – šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN) autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy – zdravotní a psychosociální rizika výroba, drţení a zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě rozvoj sociálních dovedností pro ţivot s druhými lidmi – otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajování a prosazování vlastních názorů, odmítání nehumánních postojů rizika spojená s volbou ţivotního partnera, krizové situace v rodině naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse
4. ročník Očekávané výstupy ţák
zná práva kaţdého jedince v oblasti sexuality a reprodukce rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohroţení projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte
Učivo
modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního ţivota – odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, sloţitých a krizových situacích – duševní hygiena v dlouhodobých zátěţových a stresových situacích, rozhodování se v eticky problematických situacích psychohygiena – předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvládání stresových situací, efektivní komunikace, hledání pomoci modely sociálního chování v intimních vztazích – otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), záţitkové mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené ţánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky 130
nonverbální a paralingvální); komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, diskuse
131
Volitelné vzdělávací aktivity Charakteristika vyučovacího předmětu Volitelné vzdělávací aktivity jsou zaměřeny na prohloubení realizace vzdělávacích cílů povinných vzdělávacích oborů a na integraci poznatků ve vzdělávacích oblastech Člověk a příroda, Člověk a společnost a Umění a kultura. Semináře jsou vytvářeny podle zájmu jednotlivých ţáků a tříd a aktuálních témat. V maturitním ročníku se předpokládá vytváření maturitních seminářů podle potřeb třídy a pravidel státní i profilové části maturity. Učební osnovy budou zveřejněny vţdy na začátku příslušného školního roku. Část volitelných aktivit tvoří praktické činnosti, zařazené v posledním čtvrtletí roku, které jsou tematicky a organizačně napojené na praktické činnosti v rámci předmětu Člověk a svět práce na druhém stupni ZŠ da Vinci. Část se uskuteční během závěrečného expedičního projektu na závěr kaţdého roku.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky Volitelné vzdělávací aktivity tvoří součást volitelných modul ve třetím a čtvrtém gymnázia s celkovou časovou dotací 12,59 hodin. Z toho 4,59 hodin je čerpáno z disponibilní časové dotace. Průřezová témata jsou zařazována podle aktuálně vypsaných seminářů.
132
Hodnocení ţáků a autoevaluace školy Hodnocení ţáků Na gymnáziu plní ţáci zápočty, které jsou předmětem především slovního formativního hodnocení. Objevují se však v odůvodněných případech také procentuální a další formy hodnocení. Zápočet se skládá ze zadaných úkolů, které se váţou k určitému tématu, nebo modulu. Základem efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku – správně, nesprávně, málo, příliš atd. Zásadně však nemá a nesmí posuzovat kvality ţáka – šikovný, schopný, pilný atd. (ani ho porovnávat s ostatními spoluţáky – nejlepší, nejšikovnější ve třídě). Okamţitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování kvalit ţáka je naopak rizikovým postupem, který můţe učení blokovat. Hodnocení není trestem a ţák nesmí být trestán za chybu. Chyba se stává prostředkem k nápravě, k uvědomění si nedostatků, k dalšímu zlepšení, poznání, ţe se lze i „chybami učit“. Chyba je brána jako běţná součást procesu učení a ţák se učí s chybou pracovat – hledat cesty k její eliminaci a postupnému odstranění či nápravě. Konkrétní pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků jsou obsaţena ve Školním řádu.
Autoevaluace školy Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a domluvit se v rámci školy na přijetí reálných opatření.
Oblasti autoevaluace
Kritéria autoevaluace
Nástroje autoevaluace
Časové rozvrţení
Průběh vzdělávání
Mapování realizace školního vzdělávacího programu Úspěšnost v podávání grantů Komunikace mezi zaměstnanci školy a mezi vedením školy a zaměstnanci Spolupráce zaměstnanců a vedení školy Řešení problémů Zajišťování bezpečnosti
pozorování, evidence pozorovaných jevů, ankety, hospitace diskuse – porady vedení školy, teambuildingové a vzdělávací aktivity, osobní pohovory
průběţně dle harmonogramu
Prostorové a materiální podmínky Zajištění odpovídajících personálních podmínek pro chod školy Pozitivní klima školy
pozorování, diskuse se zaměstnanci školy a ţáky; řízená diskuse v rámci komunitního kruhu, pedagogické rady, porady vedení, dotazníková šetření
Řízení školy, kvalita personální práce,
Podmínky ke vzdělávání
133
v rámci pedagogických rad - 1 x týdně, porad vedení - 1 x týdně, teambuildingových akcí - 2 x ročně 3-4 denní, 2 x ročně 1 denní, osobní pohovory jsou vedeny přímým nadřízeným 2-3 x ročně, je z nich pořízen záznam Se zaměstnanci v rámci porad vedení a pedagogických rad, s rodiči a ţáky v rámci pravidelného dotazníkového šetření, které se specializuje mimo
Podpora školy ţákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, ţáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání
Úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Výsledky vzdělávání (ţák)
Vztah rodičů ke škole
ankety, dotazníková šetření, diskuse se školskou radou, Klubem rodičů, evaluační individuální konzultace se ţáky i rodiči, třídnické hodiny
Integrace ţáků se SVP a ţáků mimořádně nadaných Uplatňování individuálního přístupu k ţákům Realizace konzultačních dnů, třídních schůzek Podávání informací rodičům Řešení problémů Smysluplné nakládání s rozpočtem školy Podávání grantů Smysluplné zapojení školy do projektů
hospitace, anketa, řízený rozhovor v rámci pedagogického sboru, evaluační třídní schůzky
Dosahování dílčích výstupů vyučovacích předmětů Dosahování očekávaných výstupů z RVP ZV Naplňování klíčových kompetencí ţáků
rozhovor, hospitace, rozbor
jiné i na klima školy 1 x ročně pedagogické rady, Klub rodičů (1 x za 34 týdny) účast vedení školy, 1 x týdně otevřené konzultační hodiny ředitelky pro rodiče ve školní kavárně, pravidelné kaţdodenní ranní “vítání” postupně členy pedagogického sboru - 0,5 hod 1 x denně, třídnické hodiny 1 x týdně v rámci celého školního roku, dle hospitačního plánu a podle plánu třídních schůzek
vyhodnocování společných projektů, diskuse, porady vedení školy
ţákovských prací, anketa se ţáky, testy
134
listopad, leden, duben, červen
