19.3.2009 Mgr. Adam Horálek
[email protected]
GEOPOLITIKA & ZAHRANIČNÍ VZTAHY
Geografie Číny
• po smrti Mao Zedonga 1976 konec Kulturní revoluce • Čína nastupuje proces transformace • proměna politického smýšlení • rozšíření geopolitických aktivit
I. VNITŘNÍ POLITIKA
• • • •
– 1966 uvržen do domácího vězení jako kritik Kulturní revoluce – 1975 (1974 rehabilitován, vicepremiér)
„patriarcha Deng“ kritik Maových přehmatů stoupenec Zhou Enlaie 2x v nemilosti:
Deng Xiaoping (1904-1997)
• přesto zemi de facto řídil = „vláda za plentou“
– předseda ÚVK – předseda Státní komise – člen Politbyra
• v roce 1976 zemřel Zhou Enlai a Mao spustil kritiku Denga (Gang čtyř v čele s Jiang Qing) • tentýž rok umírá i Mao • 1978 se navrací do politiky • nikdy nezastával nejvyšší úřady ve státě
Dengův návrat
zemědělství průmysl věda a výzkum armáda
– od roku 1999 ústavou zakotveno – převzetí toho pozitivního z kapitalismu – „inkubátory“ – ekonomické zóny se speciálním režimem
• Socialismus s čínskými prvky
– – – –
• Čtyři modernizace
Dengovy reformy
– systém výrobní zodpovědnosti = přebytkový trh
zemědělství
– ekonomický subjekt – v pol. 90. let až 25 000 podniků a až 10 mld. USD zisk
• armáda
– rozvoj universit a přírodních a technických obroů – rozvoj výzkumných institucí
• věda a výzkum
– podpořen politikou „Osm velkých“ = TV, lednička, stereo, fotoaparát, motocykl, nábytek, pračka, el. ventilátor – ekonomické zóny
• průmysl
•
Dílčí reformy
Shenzhen – při HK Zhuhai – při Macau Shantou - Guangdong Xiamen - Fujian Hainan – jediná celá provincie
– princip přenosu zkušenosti z jádrových oblastí do periferií (vč. legislativy)
• 1988 ústí Dlouhé řeky atd.
– Dalian, Qinhuangdao, Tianjin, Yantai, Qingdao, Lianyungang, Nantong, Shanghai, Ningbo, Wenzhou, Fuzhou, Guangzhou, Zhanjiang, Beihai
• 1984
– – – – –
• 1980
Speciální ekonomické zóny
4.6.1989 Hu Jintao v Tibetu nepokoje v Tibetu (výročí roku 1959) 15.4.1989 smrt Hu Yaobanga studentské protesty na Tiananmen již od dubna, celý květen • od 12.5.1989 • vyústění 3.-4.6.1989
• • • • •
Náměstí Tiananmen
17.8.1926 v Yangzhou, Jiangsu z komunistické rodiny, predispozice elektrotechnik (Jiaotong Daxue Shanghai) 1946 – vstup do KSČ 1955 – inženýr v SSSR, poté diplomat v Rumunsku ministr elektronického průmyslu a člen Státní rady, První stranický tajemník Šanghaje,... – od r. 1987 členem politbyra – tzv. „třetí generace“
– – – – – –
• Jiang Zemin 江泽民
ÉRA JIANG ZEMINA
1989-2002 Generální tajemník KSČ 1993-2003 Prezident ČLR (5.) 1997-2003 Předseda Hongkongu 1999-2003 Předseda Macaa
• hlavní politické období spojeno s masakrem na Náměstí Tiananmen • pokračování reforem • překlenutí útlumu zahraničních styků kvůli událostem z Tiananmen (1991 Pouštní bouře) • první polovina vlády ve znamení řízení Denga, druhá ve znamení nástupu 5. generace – Hu Jintaa
– – – –
• hlavní funkce:
• rozvoj zahraničních vztahů
– bankovního sektoru – průmyslu – ekonomických zón – politická transformace KS
• 1993 první čínsko-taiwanská jednání • 1994 jednání USA a Číny o odzbrojení • pokračování reforem
pol. 90. let 20. stol.
• úmrtí Deng Xiaopinga, moc v rukou Jianga • omezení ekonomické moci armády – její kontrola • dosavadní udržení přehřáté ekonomiky a příprava na hospodářskou recesi v Asii • boj s korupcí (4-8 % HDP)
1997 – 15. sjezd KSČ
• upevnění moci Jiang Zemina ve straně • pokračování „socialismu s čínskými specifiky“
1992 – 14. sjezd KSČ
• • • • • • • •
nar. 1942, Jiangsu nástupce jiang Zemina tzv. „čtvrtá generace“ tajemník AO Tibet v roce 1989 od r. 2003 prezident od r. 2002 generální tajemník KS od r. 2004 předseda ÚVK 1998-2003 viceprezident Číny
ÉRA HU JINTAA
– vybudovat infrastrukturu – ekonomická integrace západu – stabilizace západu
• objemná politika investic do čínského západu • snaha vyrovnat drastické rozdíly ve vyspělosti mezi východem a západem • započato v roce 1999, v době viceprezidentství • tři fronty:
Otevírání západu
• 2003 do ústavy zahrnuto nedotknutelnost soukromého vlastnictví i ochrana dodržování lidských práv • 2004 rezignace Jiang Zemina na post předsedy ÚVK = upevnění pozic Hu Jintaa
• nejistý přechod mezi třetí a čtvrtou generací • prosazení Hu Jintaa, podržení pozic Jiang Zemina (krom gen. sekretariátu) • za třetí pilíř čínského socialismu – podnikatelé • dosažení xiaokang 小康
2002 – 16. sjezd KSČ
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
– Ekonomické vztahy – Politické vztahy – Vojenské vztahy
Princip suverenity a nezasahování Pragmatická Maxi-mini politika Koncept Středu Přísně diferenciační
• Diversifikovaná • Mírová a opatrná • Využití čínské diaspory
• • • • •
Obecná charakteristika
Zajištění ekonomických výhod Zajištění přílivu FDI a odbytu zboží Zajištění surovinových zdrojů Zajištění potencionálních trhů Zajištění přístupu na trhy a k finančním zdrojům • Zajištění světového politického postavení
• • • • •
Hlavní cíle zahraniční politiky
• OSN – stálý člen RB • FAO – Světová potravinová a zemědělská organizace • APEC- Asijsko-pacifická ekonomická spolupráce • IBRD – Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj • WTO – Světová obchodní organizace • ASEAN – Asociace jihovýchodo-asijských států
Mezinárodní organizace
• Přechod od maoistického izolacionismu k závislosti na světovém trhu = zranitelnější, ale generativnější • Boj s terorismem 11.9.2001 • 2003 – mírotvůrce v Koreji • 2000 – partnerství pro Afriku
Hlavní události
– – – –
Zajištění dostatku ropy na přeplněném trhu Bezpečnost zdrojových oblastí Diversifikace zdrojů Zajištění dopravních tras a závislost na politické stabilitě regionů
• Od roku 1993 je Čína čistým dovozcem ropy • Význam ropy pro čínskou ekonomiku roste – není jen zdroj energie • Problémy se zajištěním ropy a cíle:
Ropa
• Strategické partnerství x soupeření • Značně kladná obchodní bilance • Neustálé oblasti střetů, přesto rozvoj vztahů • Partnerství primárně ekonomické, ale i politické • Partnerství nezbytné
Čína - USA
• Protekcionismus na obou stranách (regulace yuanu x omezení vstupu na trh) • Taiwan (1995 – manévry) • Zbrojní obchod s nedůvěryhodnými partnery (Pákistán, Írán, africké státy) • Zahraniční prodemokratická politika (Kosovo – 7.5. vybombardováno Velvyslanectví ČLR v Bělehradě) • Vzájemná špionáž (2001 – průzkumný letoun USA)
Sporné oblasti vztahů
• Potřeba podpory druhé strany na mezinárodní úrovni (RB OSN) • Oboustranně nezastupitelní obchodní partneři • Vytváření soupeřícího rivala • Pomoc při korigování třetí strany (Pákistán pro Afghánistán apod.)
Jednotící oblasti vztahů
– Každá strana má co nabídnout (suroviny /Angarsk-Daqing x Nachodka/, technologie, trhy, produkty)
Od roku 1989 náprava vztahů Oboustranná podpora vůči USA/EU Oboustranná ekonomická potřebnost Pozitiva:
– – – –
Nedůvěra Boj o pozici ve Střední Asii Ohrožení čínskou migrací Politicky odlišné zájmy
• Negativa:
• • • •
Čína – Ruská federace
– Vypovězení US základny v UZB (Karimov, 2005) – Odmítání barevných revolucí
• Příklad čínských zájmů v oblasti:
– PRC, RUS, KAZ, UZB, KGY, TAD
• Čína po Rusku nejvlivnější partner • Značné ekonomické i politické zájmy • Ropné a plynové zdrojnice pro Čínu (KAZ, UZB) – Hami • Shanghai Cooperation Organisation
Čína – Střední Asie
– – – – –
Soupeři v získávání surovin Soupeři v OSN Soupeři v otázce Korejského poloostrova Sporná území Sporná interpretace dějin
• Stigmatizováno protijaponskou válkou • 1972 – normalizace vztahů • 1992 – vůbec první návštěva japonského císaře v Číně (Akihito) • Emoce ve vztazích (protesty proti japonskému nacionalismu) • Sporné zahraničně-politické oblasti:
Čína – Japonsko
• Čína – tradiční spojenec KLDR • 2003 – Čína přinutila KLDR vyjednávat • 2+4 šestistranná jednání o budoucnosti Korejského poloostrova • Čína se stává mírotvůrcem • Postupně ale převažují vztahy s Korejskou republikou – obří obrat obchodu (Čína pasivní),zdroj FDI • Postupně se KLDR stává problematickou i pro ČLR
Čína – Korejský poloostrov
– – – – –
Indie je přílišným spojencem USA Čína je silným spojencem Pákistánu Dharamsala – tibetská exilová vláda, 14. dalajlama Narůstající vliv Číny v Barmě, Nepálu atd. Memorandum o čínsko-indických hranicích
• Negativa vztahů:
– Čína uznala indický Sikkim – Indie uznala čínský Tibet
• Spolupráce dvou tahounů asijské ekonomiky • Čínská podpora Indie v RB OSN • 2003
Čína – Indie
• Čína je hlavním nemuslimským strategickým partnerem Pákistánu (hlavně za Mušarafa) • Čína byla hlavním pomocníkem v jaderném vyzbrojení Pákistánu proti Indii (viz 1962 válka o čínsko-indickou hranici • 2001 – přesvědčila Pákistán v boji proti Talibanu v Afghanistánu – vděk USA • Tabu Kašmíru
Čína – Pákistán
• Významný dovozce ropy • Vzájemná shoda na udržování čistě pragmatických, převážně ekonomických vztahů
Čína – Írán
• ASEAN nepředstavuje skupinu zemí s jednotnými zájmy • Mekongská skupina – problém využívání Mekongu • Spory o Paracelské ostrvy (Vietnam x ČLR) • Spory o Spratleyovy ostrovy (více nároků) • Indonésie – významná čínská diaspora • Singapur – vzorný příklad, který „zlobí“
Čína – ASEAN
• První setkání na úrovni EU-Čína proběhlo v roce 1998 v Londýně • Čína využívá bilaterálních smluv k posílení své vyjednávací pozice • 2003 – Galileo – partnerství jako protiváha proti americkému GPS • Nejvýznamnější partneři – dominuje Německo, dále Francie, Spojené království
Čína – EU
• Do roku 2000 nevýznamná marginální oblast politických i ekonomických zájmů • 2000 – založení FOCACu • Od roku 2000 rapidní nárůst ekonomických, politických i migračních aktivit • Předstižení Evropy i USA, dominantní postavení
Čína – Afrika
• Forum on China-Africa Cooperation • 2000 – první setkání v Pekingu • 2007 – 3. setkání, významné, 47 států Afriky se účastní • Cílem je zajištění nerostných surovin, obzvl. ropy, trhu a migrační destinace • Nejvýznamnější partneři: • Súdán – ropa, nepolitické svazky • Nigérie – ropa, politické svazky • Angola, Tanzánie, Keňa, Mosambik,…
FOCAC
•
•
• •
•
• •
– – – –
Desta v Hengyangu (Hunan) Škoda v Guangzhou (Guangdong) Výstavba elektrárny Shentou (Shaanxi) Podíl i na Třech Soutěskách
Do roku 1989 dobré vztahy 1990 – nástup demokracie v ČR a kritika čínského systému (Havel, dalajlama v Praze) – ochlazení vztahů Český trh není dostatečně konkurenceschopný, a proto oboustranný obchod upadá Čína získává významný podíl na importu ČR – levné zboží 1995 – soukromé přijetí taiwanské delegace – ochlazení vztahů s Čínou První vrcholná návštěva v ČR – 2005 Wen Jiabao (České v Číně – 6x) Několik investic v Číně:
Čína – Česko
– – – – – – –
USA, Kanada (15 mil.) Austrálie (1 mil.) Indonésie, Singapur, Malajsie atd. (35 mil.) Rusko – Sibiř a východní pobřeží (0,5 – 5 mil.) EU (až 2 mil.) Afrika (až 3 mil.) ČR (5 000)
• Významná v politických i ekonomických vztazích Číny se zahraničím • V zahraničí cca 60-70 mil. Číňanů
Čínská diaspora
• Fürst, R. (2006): Čína ve XX. století. Díl 3. Období 1989-2005. lomouc, VUP, s. 1-78.
Literatura
