17. Geografie Číny
GEOPOLITIKA & ZAHRANIČNÍ VZTAHY
2011 Mgr. Adam Horálek
[email protected]
I. VNITŘNÍ POLITIKA
po smrti Mao Zedonga 1976 konec Kulturní revoluce Čína nastupuje proces transformace proměna politického smýšlení rozšíření geopolitických aktivit
Deng Xiaoping (1904-1997)
„patriarcha Deng“ kritik Maových přehmatů stoupenec Zhou Enlaie 2x v nemilosti:
1966 uvržen do domácího vězení jako kritik Kulturní revoluce 1975 (1974 rehabilitován, vicepremiér)
Dengův návrat
v roce 1976 zemřel Zhou Enlai a Mao spustil kritiku Denga (Gang čtyř v čele s Jiang Qing) tentýž rok umírá i Mao 1978 se navrací do politiky nikdy nezastával nejvyšší úřady ve státě
předseda ÚVK předseda Státní komise člen Politbyra
přesto zemi de facto řídil = „vláda za plentou“
Dengovy reformy
Čtyři modernizace
zemědělství průmysl věda a výzkum armáda
Socialismus s čínskými prvky
od roku 1999 ústavou zakotveno převzetí toho pozitivního z kapitalismu „inkubátory“ – ekonomické zóny se speciálním režimem
Chronologie Dengovy vlády
1979 navazuje diplomatické styky s USA 1980 schválená ekonomická transformace 1981 zahájeny ekonomické reformy 1984 Deng a Tatcherová podepsali britskočínskou smlouvu o předání HK 1987 dohoda s Portugalskem o předání Macaa 1988 boj s Vietnamem o Spratleyovy os. 1989 incident na náměstí Tiananmen
Dílčí reformy
zemědělství
průmysl
podpořen politikou „Osm velkých“ = TV, lednička, stereo, fotoaparát, motocykl, nábytek, pračka, el. ventilátor ekonomické zóny
věda a výzkum
systém výrobní zodpovědnosti = přebytkový trh
rozvoj universit a přírodních a technických obroů rozvoj výzkumných institucí
armáda
ekonomický subjekt v pol. 90. let až 25 000 podniků a až 10 mld. USD zisk
Speciální ekonomické zóny
1980
1984
Shenzhen – při HK Zhuhai – při Macau Shantou - Guangdong Xiamen - Fujian Hainan – jediná celá provincie Dalian, Qinhuangdao, Tianjin, Yantai, Qingdao, Lianyungang, Nantong, Shanghai, Ningbo, Wenzhou, Fuzhou, Guangzhou, Zhanjiang, Beihai
1988 ústí Dlouhé řeky atd.
princip přenosu zkušenosti z jádrových oblastí do periferií (vč. legislativy)
Náměstí Tiananmen
4.6.1989 Hu Jintao v Tibetu nepokoje v Tibetu (výročí roku 1959) 15.4.1989 smrt Hu Yaobanga studentské protesty na Tiananmen již od dubna, celý květen od 12.5.1989 vyústění 3.-4.6.1989
ÉRA JIANG ZEMINA
Jiang Zemin 江泽民
17.8.1926 v Yangzhou, Jiangsu z komunistické rodiny, predispozice elektrotechnik (Jiaotong Daxue Shanghai) 1946 – vstup do KSČ 1955 – inženýr v SSSR, poté diplomat v Rumunsku ministr elektronického průmyslu a člen Státní rady, První stranický tajemník Šanghaje,... od r. 1987 členem politbyra tzv. „třetí generace“
hlavní funkce:
1989-2002 Generální tajemník KSČ 1993-2003 Prezident ČLR (5.) 1997-2003 Předseda Hongkongu 1999-2003 Předseda Macaa
hlavní politické období spojeno s masakrem na Náměstí Tiananmen pokračování reforem překlenutí útlumu zahraničních styků kvůli událostem z Tiananmen (1991 Pouštní bouře) první polovina vlády ve znamení řízení Denga, druhá ve znamení nástupu 5. generace – Hu Jintaa
pol. 90. let 20. stol.
1993 první čínsko-taiwanská jednání 1994 jednání USA a Číny o odzbrojení pokračování reforem
bankovního sektoru průmyslu ekonomických zón politická transformace KS
rozvoj zahraničních vztahů
1992 – 14. sjezd KSČ
upevnění moci Jiang Zemina ve straně pokračování „socialismu s čínskými specifiky“
1997 – 15. sjezd KSČ
úmrtí Deng Xiaopinga, moc v rukou Jianga omezení ekonomické moci armády – její kontrola dosavadní udržení přehřáté ekonomiky a příprava na hospodářskou recesi v Asii boj s korupcí (4-8 % HDP)
ÉRA HU JINTAA
nar. 1942, Jiangsu nástupce Jiang Zemina tzv. „čtvrtá generace“ tajemník AO Tibet v roce 1989 od r. 2003 prezident od r. 2002 generální tajemník KS od r. 2004 předseda ÚVK 1998-2003 viceprezident Číny
Otevírání západu
objemná politika investic do čínského západu snaha vyrovnat drastické rozdíly ve vyspělosti mezi východem a západem započato v roce 1999, v době viceprezidentství tři fronty:
vybudovat infrastrukturu ekonomická integrace západu stabilizace západu
2002 – 16. sjezd KSČ
nejistý přechod mezi třetí a čtvrtou generací prosazení Hu Jintaa, podržení pozic Jiang Zemina (krom gen. sekretariátu) za třetí pilíř čínského socialismu – podnikatelé dosažení xiaokang 小康 2003 do ústavy zahrnuto nedotknutelnost soukromého vlastnictví i ochrana dodržování lidských práv 2004 rezignace Jiang Zemina na post předsedy ÚVK = upevnění pozic Hu Jintaa
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Obecná charakteristika
Princip suverenity a nezasahování Pragmatická Maxi-mini politika Koncept Středu Přísně diferenciační
Ekonomické vztahy Politické vztahy Vojenské vztahy
Diversifikovaná Mírová a opatrná Využití čínské diaspory
Hlavní cíle zahraniční politiky
Zajištění ekonomických výhod Zajištění přílivu FDI a odbytu zboží Zajištění surovinových zdrojů Zajištění potencionálních trhů Zajištění přístupu na trhy a k finančním zdrojům Zajištění světového politického postavení
Mezinárodní organizace
OSN – stálý člen RB FAO – Světová potravinová a zemědělská organizace APEC- Asijsko-pacifická ekonomická spolupráce IBRD – Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj WTO – Světová obchodní organizace ASEAN – Asociace jihovýchodo-asijských států
Hlavní události
Přechod od maoistického izolacionismu k závislosti na světovém trhu = zranitelnější, ale generativnější Boj s terorismem 11.9.2001 2003 – mírotvůrce v Koreji 2000 – partnerství pro Afriku
Ropa
Od roku 1993 je Čína čistým dovozcem ropy Význam ropy pro čínskou ekonomiku roste – není jen zdroj energie Problémy se zajištěním ropy a cíle:
Zajištění dostatku ropy na přeplněném trhu Bezpečnost zdrojových oblastí Diversifikace zdrojů Zajištění dopravních tras a závislost na politické stabilitě regionů
Čína - USA
Strategické partnerství x soupeření Značně kladná obchodní bilance Neustálé oblasti střetů, přesto rozvoj vztahů Partnerství primárně ekonomické, ale i politické Partnerství nezbytné
Sporné oblasti vztahů
Protekcionismus na obou stranách (regulace yuanu x omezení vstupu na trh) Taiwan (1995 – manévry) Zbrojní obchod s nedůvěryhodnými partnery (Pákistán, Írán, africké státy) Zahraniční prodemokratická politika (Kosovo – 7.5. vybombardováno Velvyslanectví ČLR v Bělehradě) Vzájemná špionáž (2001 – průzkumný letoun USA)
Jednotící oblasti vztahů
Potřeba podpory druhé strany na mezinárodní úrovni (RB OSN) Oboustranně nezastupitelní obchodní partneři Vytváření soupeřícího rivala Pomoc při korigování třetí strany (Pákistán pro Afghánistán apod.)
Čína – Ruská federace
Od roku 1989 náprava vztahů Oboustranná podpora vůči USA/EU Oboustranná ekonomická potřebnost Pozitiva:
Každá strana má co nabídnout (suroviny /Angarsk-Daqing x Nachodka/, technologie, trhy, produkty)
Negativa:
Nedůvěra Boj o pozici ve Střední Asii Ohrožení čínskou migrací Politicky odlišné zájmy
Čína – Střední Asie
Čína po Rusku nejvlivnější partner Značné ekonomické i politické zájmy Ropné a plynové zdrojnice pro Čínu (KAZ, UZB) – Hami Shanghai Cooperation Organisation
PRC, RUS, KAZ, UZB, KGY, TAD
Příklad čínských zájmů v oblasti:
Vypovězení US základny v UZB (Karimov, 2005) Odmítání barevných revolucí
Čína – Japonsko
Stigmatizováno protijaponskou válkou 1972 – normalizace vztahů 1992 – vůbec první návštěva japonského císaře v Číně (Akihito) Emoce ve vztazích (protesty proti japonskému nacionalismu) Sporné zahraničně-politické oblasti:
Soupeři v získávání surovin Soupeři v OSN Soupeři v otázce Korejského poloostrova Sporná území Sporná interpretace dějin
Čína – Korejský poloostrov
Čína – tradiční spojenec KLDR 2003 – Čína přinutila KLDR vyjednávat 2+4 šestistranná jednání o budoucnosti Korejského poloostrova Čína se stává mírotvůrcem Postupně ale převažují vztahy s Korejskou republikou – obří obrat obchodu (Čína pasivní),zdroj FDI Postupně se KLDR stává problematickou i pro ČLR
Čína – Indie
Spolupráce dvou tahounů asijské ekonomiky Čínská podpora Indie v RB OSN 2003
Čína uznala indický Sikkim Indie uznala čínský Tibet
Negativa vztahů:
Indie je přílišným spojencem USA Čína je silným spojencem Pákistánu Dharamsala – tibetská exilová vláda, 14. dalajlama Narůstající vliv Číny v Barmě, Nepálu atd. Memorandum o čínsko-indických hranicích
Čína – Pákistán
Čína je hlavním nemuslimským strategickým partnerem Pákistánu (hlavně za Mušarafa) Čína byla hlavním pomocníkem v jaderném vyzbrojení Pákistánu proti Indii (viz 1962 válka o čínsko-indickou hranici 2001 – přesvědčila Pákistán v boji proti Talibanu v Afghanistánu – vděk USA Tabu Kašmíru
Čína – Írán
Významný dovozce ropy Vzájemná shoda na udržování čistě pragmatických, převážně ekonomických vztahů
Čína – ASEAN
ASEAN nepředstavuje skupinu zemí s jednotnými zájmy Mekongská skupina – problém využívání Mekongu Spory o Paracelské ostrvy (Vietnam x ČLR) Spory o Spratleyovy ostrovy (více nároků) Indonésie – významná čínská diaspora Singapur – vzorný příklad, který „zlobí“
Čína – EU
První setkání na úrovni EU-Čína proběhlo v roce 1998 v Londýně Čína využívá bilaterálních smluv k posílení své vyjednávací pozice 2003 – Galileo – partnerství jako protiváha proti americkému GPS Nejvýznamnější partneři – dominuje Německo, dále Francie, Spojené království
Čína – Afrika
Do roku 2000 nevýznamná marginální oblast politických i ekonomických zájmů 2000 – založení FOCACu Od roku 2000 rapidní nárůst ekonomických, politických i migračních aktivit Předstižení Evropy i USA, dominantní postavení
FOCAC
Forum on China-Africa Cooperation 2000 – první setkání v Pekingu 2007 – 3. setkání, významné, 47 států Afriky se účastní Cílem je zajištění nerostných surovin, obzvl. ropy, trhu a migrační destinace Nejvýznamnější partneři: Súdán – ropa, nepolitické svazky Nigérie – ropa, politické svazky Angola, Tanzánie, Keňa, Mosambik,…
Čína – Česko
Do roku 1989 dobré vztahy 1990 – nástup demokracie v ČR a kritika čínského systému (Havel, dalajlama v Praze) – ochlazení vztahů Český trh není dostatečně konkurenceschopný, a proto oboustranný obchod upadá Čína získává významný podíl na importu ČR – levné zboží 1995 – soukromé přijetí taiwanské delegace – ochlazení vztahů s Čínou První vrcholná návštěva v ČR – 2005 Wen Jiabao (České v Číně – 6x) Několik investic v Číně:
Desta v Hengyangu (Hunan) Škoda v Guangzhou (Guangdong) Výstavba elektrárny Shentou (Shaanxi) Podíl i na Třech Soutěskách
Děkuji za pozornost
