Geopark Vysočina Březen 2016

Geopark Vysočina Březen 2016

Nominační dokumentace k žádosti o udělení titulu národní geopark

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 4

2.

Identifikace území ........................................................................................................................... 5

3.

4.

2.1.

Název nominovaného národního geoparku ............................................................................ 5

2.2.

Přesné vymezení území národního geoparku ......................................................................... 5

2.3.

Určení geografického regionu ................................................................................................. 5

2.4.

Rozloha národního geoparku .................................................................................................. 5

2.5.

Popis subjektu odpovědného za řízení geoparku.................................................................... 8

Vědecký popis území ..................................................................................................................... 10 3.1.

Geologická územní charakteristika ....................................................................................... 10

3.2.

Význam geotopů pro vědu a vzdělávání................................................................................ 16

3.3.

Seznam a popis nejvýznamnějších přírodovědně a kulturně cenných lokalit ....................... 18

3.3.1.

Maloplošná chráněná území ......................................................................................... 18

3.3.2.

Významné krajinné prvky .............................................................................................. 23

Zdůvodnění nominace do sítě Národních geoparků ..................................................................... 24 4.1.

Potenciál k vyhlášení velkoplošného chráněného území (CHKO) ......................................... 24

4.2. Komplexní analýza potenciálu území pro geoturismus a související udržitelně rozvojové a osvětové aktivity ............................................................................................................................... 24 4.2.1.

Analýza poptávky........................................................................................................... 25

4.2.2.

Analýza cílových skupin - geoturista Geoparku Vysočina.............................................. 28

4.2.3.

Analýza nabídky ............................................................................................................. 29

4.2.4.

Marketingová strategie geoparku ................................................................................. 30

4.2.5.

Marketingový mix .......................................................................................................... 30

4.2.6. Vybrané rekreační možnosti a přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Vysočina nebo v těsném sousedství .............................................................................................. 32

5.

4.3.

Konference pořádané Geoparkem Vysočina ......................................................................... 45

4.4.

Zahraniční stáže ..................................................................................................................... 47

4.4.1.

Reserve geologique de Haute Provence (Francie Září 2010) ........................................ 47

4.4.2.

Geopark Novograd (Slovensko, Maďarsko, březen 2011) ............................................. 48

Současná situace území ................................................................................................................. 49 5.1.

Ekonomické aktivity............................................................................................................... 49

5.2.

Geoturismus v Geoparku Vysočina ....................................................................................... 50

5.2.1.

Stručné shrnutí geotopů a dalších významných lokalit ................................................. 50

5.2.2.

Další atraktivity Geoparku Vysočina .............................................................................. 51

5.2.3.

Kulturní a sportovní akce............................................................................................... 51

5.2.4.

Nové moderní geoprodukty .......................................................................................... 52

2


5.2.5.

Další naučné a jiné stezky .............................................................................................. 54

5.2.6.

Další aktivity .................................................................................................................. 55

5.2.7.

Webové stránky............................................................................................................. 56

5.2.8.

Gastronomické produkty ............................................................................................... 56

5.2.9.

Propagační materiály ..................................................................................................... 57

5.2.10.

Příběh žuly ..................................................................................................................... 57

5.3. 6.

Seznam a popis spolupracujících subjektů ............................................................................ 58

Návrh plánu aktivit do budoucna .................................................................................................. 60 6.1.

Nové geoprodukty ................................................................................................................. 60

6.1.1.

Geomoučníky ................................................................................................................. 60

6.1.2.

Geošperky ...................................................................................................................... 61

6.1.3.

Žulíkova vandrovní knížka ............................................................................................. 61

6.1.4.

Síť geoprůvodců............................................................................................................. 64

6.1.5.

Stezka v korunách stromů ............................................................................................. 64

6.1.6.

Informační centrum Geoparku Vysočina....................................................................... 65

6.1.7.

Propagační materiály ..................................................................................................... 65

6.1.8.

Geoakce ......................................................................................................................... 66

7.

Popis politiky udržitelného rozvoje a význam geoturismu v tomto kontextu............................... 66

8.

Závěr .............................................................................................................................................. 69

9.

Přílohy..........................................................................................................................................LXXI 9.1.

Výtah z Posudku na návrh národního geoparku Vysočina ..................................................LXXI

9.2.

Fotogalerie........................................................................................................................ LXXIV

9.3.

Propagační materiály ........................................................................................................ XCVIII

9.4.

Produkty .................................................................................................................................. C

9.5.

Žulíkova vandrovní knížka ..................................................................................................... CV

9.6.

Naučné stezky s BeeTaggy .................................................................................................... CXI

9.7.

Příběh žuly ........................................................................................................................ CXXIII

3


1. Úvod Hlavním posláním geoparku Vysočina je, v souladu s Chartou národních geoparků České republiky (angl. Charter of National Geopark of the Czech Republic, National Geoparks Charter), prosazování ochrany, prezentace a propagace krajinného dědictví na základě principu udržitelného rozvoje, rozvoj a podpora geoturismu, zemědělství, tradičních řemesel a dalších původních hospodářských aktivit, propagace poznávání a zachování charakteru území v jeho celku, upevňování vazeb obyvatel ke krajině, spolupráce s místními podniky, propagace a podpora vytváření nových aktivit spojených s geologickým dědictvím, spolupráce s ostatními národními geoparky, podpora environmentální výchovy a vzdělávání, vědeckého výzkumu v naukách o Zemi, úsilí o uchování geologického dědictví. Území Geoparku Vysočina představuje významnou oblast nejen z geologického a geomorfologického hlediska, ale i s ohledem na množství historických či architektonických památek a maloplošných chráněných území.

Jedním z úkolů geoparku je vytvořit dobré podmínky pro rozvoj

geoturismu, zvýšit propagaci celkového obrazu geoparku, informovanost návštěvníků a připravit atraktivní nabídku služeb, která bude podporovat moderní formu turismu, spojenou s poznáváním a šetrnou k životnímu prostředí. Důležitým úkolem projektu je vytvořit příležitosti a umožnit místním obyvatelům, aby se zapojili do uskutečňování tohoto záměru trvalé péče o hodnoty přírodního a kulturního dědictví a navazovali spolupráci v revitalizaci a rozvoji území, aby koordinovali svoje aktivity s ohledem na dlouhodobé plánování a soběstačnost.

4


2. Identifikace území 2.1. Název nominovaného národního geoparku Geopark Vysočina 2.2. Přesné vymezení území národního geoparku Geopark Vysočina je vymezen ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Telč, Pelhřimov, Jihlava. Leží v obvodu územní působnosti obcí Volevčice, Olší, Horní, Myslová, Krahulčí, Vanov, Telč, Hostětice, Kostelní Myslová, Doupě, Borovná, Panské Dubenky, Klatovec, Řídelov, Třeštice, Horní Ves, Horní Dubenky, Jihlávka, Kaliště, Lhotka, Vanůvek, Mysletice, Růžená, Řásná, Mrákotín, Telč, Počátky, Batelov, Třešť.

Geopark zahrnuje

katastrální území nebo jejich části Býkovec, Lhotka u Mrákotína, Hostětice, Volevčice u Telče (část), Olší u Telče, Horní Dubenky, Horní Ves (část), Kostelní Myslová (část), Doupě, Borovná, Čenkov u Třeště (část), Mysletice (část), Lovětín u Třešti, Telč (část), Vanov, Studnice u Telče (část), Řídelov, Klatovec, Horní Myslová (část), Krahulčí u Telče, Panské Dubenky, Počátky (část), Mrákotín u Telče, Nová Ves u Třešti, Řásná, Batelov (část), Částkovice u Hostětic, Praskolesy u Mrákotína, Heřmaneč u Počátek, Léskovec, Vanůvek, Rácov, Třeštice, Jihlávka, Růžená, Kaliště u Horních Dubenek.

2.3. Určení geografického regionu Českomoravská vrchovina 2.4. Rozloha národního geoparku Rozloha: 180,22km2

5


Obrázek 1: Geologická mapa Geoparku Vysočina (autor: K. Verner, J. Pertoldová)

6


Obrázek 2: Mapa Geoparku Vysočina (zdroj: Geopark Vysočina)

7


2.5. Popis subjektu odpovědného za řízení geoparku

STATUT dobrovolného svazku obcí MIKROREGION TELČSKO I. Základní ustanovení (1)

Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Telčsko (dále jen „svazek“) je založen ve smyslu ust. § 49 a násl. Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).

(2)

Svazek byl založen na základě zakladatelské smlouvy uzavřenou dne 24. 7. 2003. Zakladatelská smlouva spolu se zákládajícími členy svazku je přílohou Stanov dobrovolného svazku obcí Mikroregion Telčsko.

(3)

Statutární orgán: 1. Mgr. Roman Fabeš, Květinová 240, 588 56 Telč - Štěpnice 2. Miroslav Požár, 588 54 Mrákotín 264

(4)

Svazek byl registrován dne 24. 7. 2003 na Krajském úřadě kraje Vysočina pod č. j. KUJI 13443/2003 PS.

(5)

Sídlo svazku: náměstí Zachariáše z Hradce 4, 588 56 Telč, okres Jihlava, kraj Vysočina

II. Předmět činnosti (1)

Péče o zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky mikroregionu

(2)

Péče o rozvoj cestovního ruchu mikroregionu

(3)

Činnost směřující ke zvýšení kvality sociálního prostředí

(4)

Činnost směřující ke zlepšení dopravní infrastruktury mikroregionu

8


(5)

Činnost směřující ke zlepšení technické infrastruktury mikroregionu

(6)

Činnost směřující k ochraně životního prostředí, správy veřejné zeleně a lesů a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu mikroregionu

(7)

Činnost směřující k postupnému naplňování Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Telčsko v podobě, schválené členskou schůzí Mikroregionu Telčsko

Kompletní Stanovy svazku se Zakladatelskou smlouvou jsou součástí příloh Nominační dokumentace.

9


3. Vědecký popis území 3.1. Geologická územní charakteristika Území Geoparku Vysočina zahrnuje horninové komplexy vysoce metamorfovaných hornin moldanubika (migmatity a migmatitizované pararuly) ve vztahu k širšímu spektru magmatických hornin granitového složení, které náleží jednomu z nejrozsáhlejších magmatických těles v oblasti západní a střední Evropy – moldanubickému plutonickému komplexu. Geologická stavba na území Geoparku Vysočina umožňuje charakterizovat a pochopit rozmanité geologické procesy vývoje hlubších částí variského horského pásma, které vznikalo vlivem kolize dvou kontinentů Laurussie a Gondwany v období svrchního devonu až karbonu (390-320 milionů let). Během těchto orogenních procesů byly původní horninové komplexy rozmanitého stáří a složení vystaveny výrazným změnám tlaku a teploty. Změny teplotně-tlakových podmínek měly svůj původ ve zvyšování mocnosti kontinentální kůry, narůstajícímu tektonickému napětí a vyššímu příspěvku tepla vlivem probíhajících metamorfních reakcí, výstupu žhavých magmat a nakonec výzdvihu hornin do vyšších úrovní zemské kůry. Tyto procesy měly za následek rozsáhlou a polyfázovou přeměnu (metamorfózu) původních hornin, a to jak z pohledu minerálního složení, tak i staveb hornin. Nové teplotnětlakové podmínky přeměny původních hornin dosahovaly hodnot v rozmezí 600–900°C a 5– 15 kilobarů, což odpovídá podmínkám spodní a střední kontinentální kůry (v hloubkách v rozmezí 20–60 kilometrů pod zemským povrchem). Jedním z nejrozšířenějších hornin na území Geoparku Vysočina jsou silně metamorfované sedimenty písčitého až drobového charakteru (pararuly), které byly za vysokých teplot částečně taveny (migmatitizovány) za vzniku různých texturních typů migmatitizovaných rul a migmatitů. Tyto regionálně velmi rozšířené horniny obsahují omezené polohy (čočky) hornin původně kontrastního složení. Jedná se o metamorfované sedimenty s výraznějším obsahem vápníku (erlany), přeměněné bazické vulkanické horniny (amfibolity) a metamorfované magmatické horniny granitového charakteru (ortoruly). Migmatity tvoří nepravidelné pásky tvořené krystalovanou taveninou leukogranitového složení (křemen a živec) – tzv. leukosom a zbývající neroztavené minerály (biotit) – tzv. restit. Mezi další minerály, které se v migmatitech vyskytují, patří alumosilikát, stabilní za vysokých teplot (sillimanit), cordierit, granát a někdy muskovit. Vzájemné vztahy mezi horninotvornými minerály ukazují na složitou cestu vzniku a vývoje této horniny. Polohy vznikající taveniny byly propojovány a magma ve formě nepravidelných magmatických těles 10


vystupovalo vzhůru k zemskému povrchu. Během výstupu magmatu došlo vlivem nižších teplot ve svrchnějších částech zemské kůry k jeho postupné krystalizaci a tvorbě nových typů magmatických hornin granitového složení. Nepravidelná mocnost kompozičních pásků a jejich vrásnění má původ v orientovaném tektonickém napětí. Aplikací moderní metody datovní izotopového rozpadu U a Pb u minerálů jako je monazit nebo zirkon bylo na území Geoparku Vysočina určeno stáří těchto procesů na 329 miliónů let před dnešní přítomností. Význačné procesy metamorfní přeměny za vysokých teplotně-tlakových podmínek spojené s tavením hornin, migrací vzniklé taveniny a její krystalizací ve formě rozmanitých tělísek granitoidních hornin je možné názorně pozorovat na lokalitách ve východní části Geoparku Vysočina. Částečným tavením těchto metasedimentárních hornin vznikly v závěrečných fázích variských orogenních procesů podstatné části moldanubického plutonického komplexu o celkové rozloze více než 10 000 km2. Jedná se o kompozitní těleso, které zahrnuje celou řadu intruzí různých tvarů a rozmanitých vztahů ke svému okolí (plutonů, pňů a žil). Svým složením je tento plutonický komplex poměrně homogenním tělesem, více než 80% jeho odkryté části tvoří pouze několik mírně odlišných typů granitových hornin. Existující radiometrická stáří (U/Pb atování na zirkonech a monazitech) ukazují, že hlavní část komplexu krystalovala v časovém rozmezí 330-326 milionů let.

11


Obrázek 3: Moldanubický plutonický komplex (autor: K. Verner)

V západní

části

Geoparku

Vysočina

vystupují

reprezentativní

části

zmíněného

moldanubického plutonického komplexu. Na jeho území vystupují tří odlišné texturní typy dvojslídných granitoidů typu Eisgarn. Pro tyto granitoidní horniny je typický výskyt magmatických textur, jako jsou například dobře vyvinuté vlastní krystalové tvary jednotlivých minerálů, jejich přednostní prostorová orientace a přítomnost akumulací minerálů obdobného složení. Tyto fenomény mají svůj původ v procesech krystalizace z taveniny, toku magmatu během jeho výstupu a odlišných fyzikálních vlastnostech jednotlivých minerálů. V oblasti Geoparku Vysočina je nejrozšířenější varietou eisgarnského typu granitu dvojslídný granit typu Mrákotín. Tato hornina má charakteristickou středně zrnitou texturu. Z pohledu 12


minerálního složení je tvořena křemenem, kyselým plagioklasem (albitem až oligoklasem), draselným živcem, muskovitem a biotitem. Dále se v hornině vyskytuje andalusit, v akcesorickém množství pak zirkon, monazit, ilmenit, granát a běžné rudní minerály. Přítomnost magmatického andalusitu ukazuje na velmi mělké (nízkotlaké) podmínky vmístění a krystalizace tohoto granitu. Mezi lokality charakteristického výskytu této horniny patří lokality, jako je Míchova skála, činný lom v Panských Dubenkách a Mrákotíně. Dalším typem je méně rozšířený porfyrický muskovit-biotitický granit typu Číměř, který se vyskytuje v okolí zříceniny hradu Štarkov, v lomu Řásná a v okolí Nové Vsi. Posledním typem je jemnozrnný muskovitický granit s dominantním výskytem na území Skelného vrchu. Vztahy mezi zmíněnými varietami granitoidů mají charakter intruzivních kontaktů s výrazně nepravidelným průběhem a často pozvolnými přechody. Na základě těchto terénních pozorování se dají předpokládat obdobné fyzikální vlastnosti krystalizujících granitových variet, a tedy obdobná stáří krystalizace. Tvorba zájmové části moldanubického plutonického komplexu byla spojena s procesy „magmatického „stopingu“. Jedná se o procesy pohlcování bloků okolních hornin vystupujícím magmatem. Magmatický stoping je v celosvětovém měřítku pokládán za velmi významný proces, který umožňuje a řídí výstup magmatu v podmínkách svrchní zemské kůry. Doklady tohoto význačného procesu – přítomnost ostrohranných bloků migmatitů o různé velikosti, tvaru a charakteru hranic je možné pozorovat na lokalitě činného lomu Rácov. Obrázek 4: Činný lom Mrákotín (autor: J. Pertoldová)

13


Po ukončení krystalizace granitoidů moldanubického plutonického komplexu v závěrečných obdobích variských horotvorných procesů regionální tektonické napětí umožnilo vznik celé řady struktur křehké deformace. Mezi hlavní patří pravidelné systémy extenzních puklin a zlomových zón a to přednostně v ssv.-jjz. a zsz.-vjv. orientaci. V souvislosti s vývojem těchto struktur do horninového komplexu pronikly omezené porce specifických typů magmat a to ve formě výrazně planárních deskovitých těles nebo žil. Jedná se o značně diferencované granitoidy a lamprofyry. Přítomnost a vztahy těchto žilných hornin je možné pozorovat na lokalitě lomu Rácov. V úzké souvislosti se závěrečnými fázemi variských procesů v období svrchního karbonu a spodního permu (320-260 Ma) docházelo k velmi rychlému zvětrávání a erozi vysokého horstva, oblast Českého masivu se postupně stává stabilní kontinentální platformou. V následujícím období mezozoika a terciéru (280-3 Ma) probíhaly v oblasti Geoparku Vysočina procesy spojené s vývojem mělkých jezer a tektonicky predisponovaných říčních systémů, pro období kvartéru (3-0 Ma) jsou naopak typické rychlé změny klimatu a rychlý dynamický vývoj reliéfu dnešní krajiny. Na základě studia charakteru reliéfu krajiny, typu a mocnosti kvartérních sedimentů je možné rekonstruovat vývoj dnešní říční sítě, klimatu a vliv lidské činnosti na krajinu. Reliéf krajiny je výsledkem interakce endogenních činitelů (složení hornin a tektonika) a exogenních procesů (zvětrávání, eroze, akumulace sedimentů). Území Geoparku Vysočina patří mezi charakteristickou denudační oblast s omezeným výskytem sedimentárního pokryvu. Nicméně, také v tomto území je možné se setkat s přírodními jevy a fenomény, které mají z hlediska studia vývoje reliéfu a procesů zvětrávání jedinečný význam. Největší význam pro modelaci krajiny zde měly procesy eroze a svahové deformace. Jednalo se například o soliflukci, plošné splachy, sesuvy a skalní řícení. Projevy těchto procesů lze studovat na řadě významných lokalit jako je Mrhatina, Malý a Velký Špičák a Míchova skála. Mezi další význačný faktor vývoje reliéfu patří také fluviální činnost. Charakter vodních toků a jejich vitalita byla podmíněna klimatem, litologickým složením a spádovými poměry. V oblastech se strmější spádovou křivkou toků a v oblastech tvořených odolnějšími horninami převažovala hloubková eroze a vznik hlubokých erozních údolí a strží. Na tocích s menším spádem byla dominantní boční eroze doprovázená vznikem širokých údolních niv a akumulací sedimentů. Ve vývoji reliéfu oblasti nelze opomenout eolickou činnost, která byla důležitým krajinotvorným faktorem v období glaciálů v průběhu pleistocénu. Projevy eolické činnosti 14


jsou zachovány ve formě voštin na lokalitě Mrhatina. V oblasti Telčska lze dále pozorovat projevy zvětrávání. V důsledku chladných období pleistocénu převládají doklady mechanického

zvětrávání

doprovázené

periglaciálními

jevy.

Instruktivní

příklady

mechanického rozpadu hornin, vznik autochtonních kamenných moří, mrazových srubů, kryoplanačních teras lze pozorovat na řadě lokalit jako je například Mrhatina, Štamberk a Míchova Skála. Projevy chemického zvětrávání v tropickém klimatu terciéru lze pozorovat na zaoblených granitových balvanech a vyvinutých žlábkových škrapech na lokalitě Štamberk. Mezi další význačný exogenní fenomén patří výskyt rašelin. Rašeliny mají z pohledu geologického

výzkumu

stratigrafický

význam,

který

je

využíván

pro

geologické

a geomorfologické mapování. Slouží také ke sledování vývoje přírodního prostředí, zvláště za posledních 15 000 let. Pylová analýza by pomohla výzkumu relativně rozsáhlých rašeliništních komplexů, které se vyskytují na území Geoparku Vysočina. Výsledky pylové analýzy umožní rekonstrukci vývoje vegetace a klimatu v období po ústupu posledního zalednění v kvartéru. Na území Geoparku Vysočina se vyskytují chráněná rašeliniště například Bažanka, Kaliště a Zhejral. Oblast Geoparku Vysočina leží v blízkosti hlavního evropského rozvodí, které od sebe odděluje povodí Dunaje

a

Labe,

čili v úmoří

Černého

a

Severního

moře. Vzhledem

ke geomorfologické pozici zájmové oblasti, náležící vrcholovým partiím jižní části Vysočiny, zde pramení několik významných vodních toků a dochází k malé akumulaci podzemních vod. Přímý vodohospodářský význam (možnosti jímání podzemní vody) je proto relativně malý. Hlavní hydrogeologický význam oblasti spočívá ve formování povrchového a podzemního odtoku, který je zde z celého kraje Vysočina nejvyšší. Hladina podzemní vody je převážně volná, k jejímu lokálnímu napětí dochází v případě překrytí kolektoru kvartérními eolickými nebo hlinitými deluviálními sedimenty. Proudění podzemní vody je lokální, odvodnění probíhá nejčastěji skrytým příronem do uloženin údolních niv nebo přímo do vodních toků. Údolí vodních toků jsou často založená na tektonických zónách, podél nichž bývají horniny silně porušeny a tato pásma působí jako drény okolních puklinových systémů. K částečnému odvodnění podzemních vod dochází prostřednictvím rozptýlených pramenních vývěrů. Objevují se také soustředěné pramenní vývěry, které jsou často vázané na výrazné morfologické změny terénu nebo tektonické linie. Z významnějších pramenů je možno jmenovat pramen Jihlavy v těsné blízkosti hlavního evropského rozvodí s vydatností kolem

15


1,0 l.s-1, Studánka Páně na svahu Javořice s vydatností kolem 0,3 l.s-1 nebo pramen Svaté Kateřiny v bývalých lázních s vydatností až 1,5 l.s-1. V podzemních vodách v zájmové oblasti převažují podzemní vody typu Ca-HCO3, výjimečně se vyskytují podzemní vody typu CaHCO3SO4. To znamená, že mezi kationy převažuje vápník a mezi anionty hydrogenuhličitany a sírany. Celková mineralizace podzemních vod je nízká nejčastěji do 0,3 g.l-1, v antropogenně ovlivněných vodách může mineralizace narůstat za současného zvyšování koncentrací nežádoucích složek. Výsledky základních chemických analýz potvrzují poměrně dobrou kvalitu a nízké obsahy nežádoucích složek, zejména dusičnanů, ve vodách z pramenních vývěrů v celé oblasti Geoparku Vysočina, zejména však v zalesněných a hospodářsky nevyužívaných částech území. 3.2. Význam geotopů pro vědu a vzdělávání Výsledky geologického výzkumu přispívají k obecným znalostem o geologickém podloží, které zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí a život člověka, a to v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Jedná se například o charakter vegetačního pokryvu, přítomnost a kvalitu podzemní vody, výskyty nerostných surovin. Metodika vědeckého výzkumu v oblasti geologický věd má zcela specifický charakter, a to v kombinaci exaktního a inventivního přístupu, což jedinečně stimuluje a rozvíjí lidskou mysl. Posláním geologie je výzkum litosféry, a to z hlediska její vnitřní stavby, složení, vývoje a procesů, které v ní probíhají. Zemský povrch je prostředím, který nás obklopuje a v němž žijeme. Hlubší části litosféry bývají zdrojem surovin, které jsou nezbytné pro úspěšné fungování moderní civilizace. Biosféra, hydrosféra a atmosféra jsou s litosférou vzájemně propojeny látkovými a energetickými toky. Abychom porozuměli současnému životnímu prostředí, na kterém je závislý život člověka, musíme znát procesy, které se v litosféře i na jejím povrchu odehrávají. Základní metodou je geologický výzkum spojený s geologickým mapováním, který poskytuje prostorový model zemské kůry, obohacený o časový rozměr. Takové výsledky jsou hlavní a nedílnou součástí geovědních studií, které přispívají k vyhodnocení kvality životního prostředí a k surovinovému potenciálu území. Složení podzemní vody, sedimentárního pokryvu, zvětralin, rašeliny a půdy významně závisí na minerálním i chemickém složení hornin. Horniny tak přímo ovlivňují biosféru, jejíž součástí je i člověk. Geologický výzkum litosféry přispívá nejen k rekonstrukci geologického vývoje 16


planety Země, ale i k plošnému vyhodnocení geologických a geochemických rizik ovlivňujících ekosystém (sesuvy, anomálie toxických prvků, území postihovaná povodněmi, poddolovaná území, kontaminace podzemních a povrchových vod, vývoj klimatu a další). Mezi přímé ekonomické přínosy regionálního geologického výzkumu patří záznamy o nových výskytech nerostných surovin (rud obecných i vzácných kovů), využití a ochraně energetických zdrojů (uhlí, ropa, geotermální energie) a průmyslových nerostných surovin (kamenivo, písky, štěrky, jíly atd.). Výsledky geologického výzkumu a mapování jsou využívané orgány státní správy a samosprávy, firmami i občany státu v úvahách o využití krajiny, k identifikaci potenciálních geologických rizik při územním plánování a jsou zásadním zdrojem informací pro environmentální a inženýrské aplikace. V neposlední řadě poskytují vědecké informace o vývoji geologické stavby území České republiky v rámci Evropy a světa.

Obrázek 5: Žíly spessartitu v granitu, lom Rácov (autor: J. Pertoldová)

17


3.3. Seznam a popis nejvýznamnějších přírodovědně a kulturně cenných lokalit 3.3.1. Maloplošná chráněná území Přírodní památka Horní Nekolov Bukový porost na jihovýchodním svahu kóty Široký kámen (772,5 m n. m.), asi 3 km severovýchodně od obce Mrákotín. Katastrální území: Mrákotín u Telče. Výměra: 18,60 ha. Nadmořská výška: 690 - 772 m. Vyhlášeno: 1984. Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva smrkových bučin a chudým bylinným patrem v nejvyšších polohách Jihlavských vrchů. Geologie: Podloží lokality tvoří horniny moldanubického plutonického komplexu - dvojslídné granity mrákotínského typu. Vrcholová plošina je pokryta velkými balvany s lavicovitou odlučností. Na svahu Širokého kamene jsou rozsáhlá balvanová moře a autochtonní kamenná moře. Hranáče a balvany jsou produktem rozpadu skalního výchozu v periglaciálním období pleistocénu. Místy se vyskytují terénní hrany se zbytky mrazových srubů a mrazové srázy. V dolní části svahu projevy soliflukce.

Přírodní památka Lukšovská Podmáčené smrčiny a přípotoční olšiny v plochém údolí bezejmenného potoka 500 m západně od kóty Farský kopec (669 m n. m.), asi 1,5 km severně od obce Řídelov. Katastrální území: Řídelov. Výměra: 21,78 ha. Nadmořská výška: 632 - 650m. Vyhlášeno: 1984. Předmětem ochrany jsou lesní společenstva podmáčených smrčin a přípotočních olšin.

Přírodní památka Míchova skála Osamocený skalní útvar v lese na jižním svahu kóty 773 m n. m. západně od Velkého Pařezitého rybníka, asi 2 km severozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 0,20 ha. Nadmořská výška: 765 - 774 m. Vyhlášeno: 1984. Míchova skála je jedním z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v třetihorách následujícího obnažení a intenzivního mrazového zvětrávání granitu v periglaciálních podmínkách pleistocénu ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů. Výška skal dosahuje až 13 m. Jedná se o komplex dvou skalních 18


výchozů (skalní věže a mrazové sruby), které jsou tvořeny dvojslídnými granitoidy typu Mrákotín, které náleží moldanubickému plutonickému komplexu. Horniny mají výraznou lavicovitou, místy i kulovitou odlučnost. Na povrchu skal je možné pozorovat záznam exogenních zvětrávacích procesů (exfoliace, odtokové žlábky, voštiny, skalní mísy a výklenky). Míchova skála, která představuje jedno z nejznámějších a nejkrásnějších míst geoparku, se stala i jeho symbolem.

Obrázek 6: Míchova skála (autor: T. Langová)

Přírodní rezervace Mrhatina Smíšený lesní porost na jihozápadním svahu bezejmenné kóty, 1 km jižně od rybníka Horní Mrzatec, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 14,50 ha. Nadmořská výška: 620 - 714 m. Vyhlášeno: 1964. Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších. 19


Geologie: Území leží na protáhlém hřebu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal dvojslídných granitů typu Mrákotín a Číměř s výškou až 25 m. Výrazná je lavicovitá odlučnost žuly, vyvinuty jsou četné převisy a výklenky, méně často se nalézají voštiny. Mrazové zvětrávání granitoidů. Na vrcholové plošině se vyskytují oboustranné mrazové sruby typu skalních věží, mezi mrazovými sruby jsou úzké kryoplanační terasy, sporadicky pokrytá jednotlivými balvany. Autochtonní nebo souvislá alochtonní kamenná moře s většími balvany nejsou vyvinuta. Nejzachovalejší a nejmohutnější mrazový srub směru JZ-SV je zbytkem skalní hradby dlouhé 110 m. Mocnost kvádrů, lavic a desek žuly se pohybuje v rozmezí několika dm až cm (do 80cm). Nejrozšířenější formou mikroreliéfu jsou převisy, místy ve tvaru skalních pokliček a hřibů. Na jihovýchodním svahu Mrhatiny jsou patrny projevy soliflukce.

Přírodní rezervace Rašeliniště Bažantka Fragment přechodového rašeliniště na dně a na pravém svahu údolí Třešťského potoka asi 700 m západně od obce Doupě. Katastrální území: Doupě, Řídelov. Výměra: 4,24 ha. Nadmořská výška: 593 - 594 m. Vyhlášeno: 1982. Rašeliniště v nivě a na svahu údolí Třešťského potoka představuje typ přechodového a údolního rašeliniště, jehož současná vegetace významně ovlivněna činností člověka v průběhu pozdní středověké kolonizace a v navazujícím období, jakož i odvodněním okolních pozemků v nedávné minulosti.

Přírodní rezervace Roštejnská obora Rozsáhlý komplex bučin v okolí hradu Roštejn a západně od něj, asi 2 km severně od obce Doupě v Jihlavských vrších. Katastrální území: Doupě. Výměra: 31,88 ha. Nadmořská výška: 618 - 674 m. Vyhlášeno: 1977. Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v Jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštejnské obory.

20


Geologie: Horninové podloží tvoří dvojslídné granitoidy typu Mrákotín. Skalní výchoz, na němž byl postaven hrad, je skalní hradbou na kryoplanační plošině. Na svazích nad ní jsou kamenná moře autochtonního původu, která jsou se vzrůstající vzdáleností od vrcholu stále více ovlivněna kongeliflukcí (pomalým pohybem půdy po zmrzlém podloží). Další mrazové sruby a jejich zbytky s výraznou lavicovitou odlučností žuly se nacházejí východně a jihovýchodně od hradu, sruby jsou doprovázeny sutěmi a kamennými moři. Pozoruhodné jsou křemenné výplně puklin na některých balvanech, které jsou odolné vůči zvětrávání, a proto vystupují nad povrch balvanů.

Přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře Bučiny na skalách v okolí zříceniny hradu Štamberk, kamenná moře a balvanové proudy na zarůstajících pastvinách severozápadně od obce Lhotka v Jihlavských vrších. Katastrální území: Lhotka u Mrákotína, Řásná. Výměra: 14,10 ha. Nadmořská výška: 610 - 712 m. Vyhlášeno: 1982. V okolí zříceniny středověkého hradu jsou vyvinuty četné projevy mrazového zvětrávání granitoidů včetně kamenných moří a rozsáhlého balvanového proudu, jenž zasahuje až na okraj obce Lhotka. Nepřístupný terén umožnil zachování zbytků přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin a suťových lesů. Geologie: Lokalita je tvořena granitoidy typu Číměř, neboli porfyrickou varietou granitoidů typu Eisgarn. Skalní výchozy podlehly zvětrávání v tropickém klimatu terciéru (zaoblené balvany, žlábkové škrapy), mrazovému zvětrávání v pleistocénu (mrazové sruby, jeskyňky, hranáčové haldy, kamenná moře) i současného humidního klimatu (skalní výklenky). Součástí lokality jsou allochtonní i autochtonní kamenná moře s balvanovým proudem, který končí u obce Lhotka. Unikátním jevem je zde typ hieroglyfických mozaikovitých výklenků.

Přírodní rezervace Velký pařezitý rybník Rybník Velký Pařezitý 1,5 km severozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 23,51 ha. Nadmořská výška: 668 - 680 m. Vyhlášeno: 1984. Předmětem ochrany je poměrně 21


rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin v Jihlavských vrších. Geologie: Na dně širokého údolí vzniklo na žulovém podkladu rozsáhlé rašeliniště, které je zřejmě nejhlubší v Jihlavských vrších - max. mocnost 4,5 m. Obrázek 7: Velký pařezitý rybník (autor: K. Fučíková)

Národní přírodní rezervace Zhejral Rybník Zhejral (někdy též Zejhral), rašeliniště a rašelinné louky na jeho severním a západním břehu 1 km východně od obce Klatovec. Katastrální území: Klatovec. Výměra: 26,99 ha. Nadmořská výška: 675 - 696 m. Vyhlášeno: 1982. Předmětem ochrany je rozsáhlý soubor zachovalých společenstev vrchovinného oligotrofního rybníka, rákosin, rašelinišť, rašelinných luk, smilkových pastvin a iniciálních olšin v Jihlavských vrších. Spolu s navazujícím okolím představuje rybník krajinný segment s vysokou ekologickou a estetickou hodnotou. 22


Geologie: Podloží tvoří Granitoidy typu Mrákotín. Horniny jsou překryty deluviálními, hlinitopísčitými až hlinitokamenitými, převážně kongeliflukčními sedimenty. V prostoru rybníka jsou uloženy fluviální sedimenty, převážně hlinitopísčitého charakteru. Rybník byl založen v mělké pramenné míse. Rybník na severním okraji přechází do slatin a rašeliniště.

3.3.2. Významné krajinné prvky Existence území, ve kterých stát chrání na velké ploše zachovalou přírodu, je široké veřejnosti dostatečně známá. Kdo by alespoň jednou nenavštívil některý z našich národních parků nebo neslyšel o problematice chráněných krajinných oblastí, jako jsou třeba nám nejbližší Žďárské vrchy. Trochu mimo povědomí většiny z nás je ochrana menších lokalit, kde se nachází původní či unikátní fauna nebo flóra. Jejich význam je nedocenitelný pro studium vývoje přírody a je povinností současné společnosti zachovat je budoucím generacím. Od 1. ledna 2003 přešla na obce s rozšířenou působností pravomoc nejen taková území vyhlašovat, ale také zajistit péči o ně. Významné krajinné prvky, jak je zákon o ochraně přírody definuje, jsou zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, skalní útvary apod., jejichž ojedinělost či význam zasluhuje zvláštní ochranu. Na jejich registraci se nevztahuje správní řízení, tzn., že ačkoliv jsou majitelé lokality seznámeni se záměrem registrace a mohou se k záměru vyjádřit, orgán ochrany přírody, kterým je odbor životního prostředí městského úřadu obce s rozšířenou působností, může, ale nemusí, k jejich vyjádření přihlédnout. Na území Geoparku Vysočina je v současné době registrováno několik významných krajinných prvků – např.: Částkovická pastvina (Částkovice), K Drdáku (Vanůvek), Křemení (Klátovec), Pastvina u Vanova (Vanov), Podemlýnská (Řásná), Práskoleské rybníky a V Ježově (Mrákotín), U Hamerského rybníka (Mrákotín) a U Parního mlýna (Telč).

23


4. Zdůvodnění nominace do sítě Národních geoparků 4.1. Potenciál k vyhlášení velkoplošného chráněného území (CHKO) V minulosti byly opakovaně vyvíjeny aktivity směřující k vyhlášení tzv. CHKO Javořická vrchovina. Návrhy byly věcně zvládnuty – ve zdůvodněních je akcentována unikátnost tvarů zvětrávání a odnosu na žulových horninách, včetně balvanových proudů, izolovaných žulových skalek a suťových lesů. Z výsledků komplexní analýzy „Vyhodnocení potenciálu krajiny ČR z hlediska možného dalšího územního rozvoje v chráněných krajinných oblastech v ČR (Brno, 2004), vyplývá, že jde o analogii Žďárských vrchů, ale esteticky hodnotnější a zachovalejší, s bohatstvím oligotrofních a mezotrofních rybníků v harmonické kulturní krajině s částečně zachovalou původní parcelací (mezemi, rybníčky, loukami). Nezanedbatelným se jeví též výskyt rašelinišť menšího či středního rozsahu. 4.2. Komplexní analýza potenciálu území pro geoturismus a související udržitelně rozvojové a osvětové aktivity Geopark Vysočina poskytuje velmi dobré předpoklady pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu – geoturismu. Z pohledu nabídky cestovního ruchu disponuje oblast velkým množstvím přírodních a kulturně historických atraktivit. Z geomorfologického hlediska oplývá řadou turisticky zajímavých a hojně navštěvovaných lokalit. Ze statistických údajů je zřejmé, že turistický region, který zaujímá území Geoparku Vysočina díky své malé rozloze, disponuje poměrně malou kapacitou turistických ubytovacích zařízení. Při srovnání s celorepublikovým průměrem dosahují relevantní ukazatele, které hodnotí celkovou kapacitu ubytovacích zařízení ve vztahu na 1 km2 rozlohy regionu podprůměrné hodnoty, ve vztahu na jednoho obyvatele turistické oblasti však hodnoty vysoce nadprůměrné. Sekundární nabídka cestovního ruchu na území geoparku je pro návštěvníka široká. Avšak většina nabídkových aktivit je soustředěna převážně do města Telč, která je přirozeným centrem cestovního ruchu. Řada přírodních a historických památek v jeho okolí je zatím nevyužívána. Zpracování komplexní geoturistické nabídky zvýší hodnotu území.

24


4.2.1. Analýza poptávky V roce 2012 - 2013 Vysoká škola polytechnická Jihlava realizovala průzkum mezi návštěvníky Telče (VŠPJ aktualizovala průzkum, který v roce 2006 - 2007 provedla firma DHV CR, spol. s.r.o. při zpracování Marketingové studie turistického regionu Telčsko). Z 500 náhodně vybraných respondentů bylo 54% mužů a 46% žen. Tuzemská návštěvnost Telče přesahuje hodnotu 83% (v roce 2007 to bylo 79%). Nejvýznamnější zdrojovou destinací tuzemských návštěvníků je jednoznačně Kraj Vysočina, druhým nejpočetněji zastoupeným krajem naší republiky byl ve zkoumaném reprezentativním vzorku Kraj Jihomoravský, dále z Jihočeského Kraje a z Prahy. Graf 1: Zdrojové destinace tuzemských návštěvníků Telče Praha

48

Středočeský

16

Jihočeský

49

Plzeňský Karlovarský

Kraj

Ústecký

15 2 5

Liberecký

9

Královéhradecký

9

Pardubický

12

Moravskoslezský

11

Olomoucký Zlínský

14 9

Jihomoravský

79

Vysočina

138 Počet respondentů

25


V průzkumu z oslovených pěti set návštěvníků jich 84 bylo ze zahraničí. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo do Telče z Číny (z Taiwanu), dále z Rakouska a Německa. Mezi respondenty byli také návštěvníci z Ruska, USA a z arabských států. Graf 2: Zdrojové destinace zahraničních návštěvníků Telče

Poče respondentů

19 14

14 8

8

6

6

3

2

2

2

Zdrojová destinace

Jestliže budeme hovořit o aktivitách provozované respondenty během pobytu v Telči nebo okolí, převládá poznávací turistika, návštěva kulturních akcí spojená se zábavou účastníků cestovního ruchu na festivalech, koncertech, tanečních zábavách a dále mezi aktivity oblíbené patří venkovská turistika, tedy agroturistika, hipoturistika. Graf 3: Aktivity provozované respondenty během pobytu v Telči nebo okolí

3% 1%

3% 1% 4%

poznávací turistika kulturní akce a zábava aktivní sport

15%

fitness a wellness koupání a vodní sporty 73%

rybaření venkovská turistika

26


60 % celkového počtu návštěvníků tvoří exkurzionisté (cestují dobu kratší než jeden den), ve srovnání s rokem 2007 se ukazuje mírný nárůst výletníků v neprospěch turistů. Déle než týden se zdrží minimum návštěvníků. Téměř všichni návštěvníci si organizují pobyt sami (90 %).

Graf 44: Počet nocí strávených respondenty v regionu Telčsko 3%

1% 0 (výletník)

10% 1 noc 12%

2 noci 3-4 noci

13%

61% 5-7 nocí 8 nebo více nocí

Tyto trendy jsou zcela v souladu s filosofií geoturismu. Do budoucna je nezbytné vytvořit pro turisty speciálně připravené produkty pro konkrétní cílovou skupinu turistů a to tak, aby byly spokojeni s největší devizou území geoparku, s pobytem v jedinečné přírodní lokalitě. Z hlediska turistické poptávky je dobré zmínit, že do destinace přijíždí turisté z ČR i ze zahraničí, kteří si v Geoparku Vysočina chtějí objednávat geoprůvodcovské služby, protože nabídka těchto služeb nebyla doposud nikde zveřejněna. Z evidence těchto návštěvníků vyplývá, že zájem o průvodcovské služby je a stoupá. Lze očekávat, že po uvedení produktu – geoprůvodce – na trh CR a jeho patřičné propagaci zájem o produkt ještě vzroste.

27


Tab 1: Návštěvnost v roce 2011 – 2015 ve vybraných objektech ROK

2011

2012

2013

2014

2015

Státní zámek

65 391

68 351

87 847

99669

104 492

Muzeum

5 548

1 049

979

2 337

2 839

Věž sv. Ducha

3 000

3 624

3 400

3200

4 515

Věž sv. Jakuba

9 957

12 711

10802

10 329

13 416

Rozhledna

5 200

5 453

4959

5 222

5 856

Galerie Hasičský dům

1 697

1 858

3 200

2600

1 619

Telčské podzemí

1 605

8292

Expozice historie železniční dopravy

700

972

Hrad Roštejn / *

45 452

Premonstrátský klášter 3 000

34 254

33 944

38 330

47 194

3 200

2 800

1 500

2 211

45 378

48 572

58 612

60 117

Nová Říše Informační centrum

41 265

4.2.2. Analýza cílových skupin - geoturista Geoparku Vysočina Nejčastějšími návštěvníky území Geoparku Vysočina, ať už se jedná o domácí či zahraniční návštěvníky, jsou rodiny s dětmi, které v této oblasti tráví buď týdenní dovolené v době letních prázdnin či častěji jednodenní či víkendové návštěvy po dobu celého roku. Pokud návštěvníci zůstávají přes noc, preferují spíše ubytování u známých či na vlastních chatách a chalupách, penziony nebo ubytování v soukromí. Kromě návštěvníků s dětmi přibývá také návštěvníků s partnery a přáteli. Nemalou část návštěvníků tvoří také ti, kteří toto území navštěvují v rámci školních programů. Další cílovou skupinou jsou taktéž senioři a účastníci odborných seminářů a školení. Nejčastějšími důvody návštěvy regionu jsou pěší turistika, cykloturistika, sport, relaxace a poznání. Největší motivací k návštěvě území je pak dle respondentů mezi atraktivitami samotné město Telč, dále hrad Roštejn a vrchol Javořice. Mezi oblíbené akce patří letní festival „Prázdniny v Telči“, „Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna“ aj. 28


Naopak nejvíce na tomto území dotazovaní postrádají zážitkové trasy, průvodcovskou činnost a prohlídky v aktivních lomech. Co se týče spokojenosti návštěvníků Geoparku Vysočina s návštěvou tohoto území, nejvíce si návštěvníci pochvalují místní přírodu, atraktivity území, značení tras a údržbu krajiny. Naopak největší nespokojenost byla vyjádřena vůči dopravní infrastruktuře a výši cen za služby. Pozitivním zjištěním je, že většina návštěvníků (77%) plánuje území Geoparku Vysočina navštívit opakovaně.

4.2.3. Analýza nabídky Vzhledem k tomu, že území Geoparku Vysočina zasahuje do dvou krajů, probíhají marketingové aktivity nekoordinovaným a nesystematickým způsobem. Tento problém se snaží řešit Region Renesance, neformální sdružení mikroregionů Třešťsko, Telčsko, Dačicko a Jemnicko. Jeho snahou je vytvoření jednotné turistické destinace, kterou propojuje řeka Dyje a spojuje renesance (obnovení, znovuzrození) regionu. Společné aktivity začaly formou společné propagace a propojením sítě tras cyklistických, lyžařských i hipotras. V rámci Regionu Renesance se podařilo zrealizovat přeshraniční česko-rakouské projekty, které se zaměřují na udržitelný cestovní ruchu a zvýšení atraktivity venkovských oblastí. V rámci projektu Evropské územní spolupráce AT – CZ 2007 – 2013 byla vytvořena síť venkovských expozic v mikroregionech Regionu Renesance, vybudováno unikátní historické depo železniční dopravy. Přesto jsou ještě stále ve většině případů jednotlivé nabídky CR zaměřeny na propagaci dílčího území, prostřednictvím činnosti subjektů CR. Snahou žadatele je nekoordinovanost marketingových aktivit destinaci odstranit, a proto ještě před sestavením projektového záměru a dílčích aktivit vedl řadu jednání s aktéry CR, např. s příspěvkovou organizací Kraje Vysočina Vysočina Tourism, s představiteli mikroregionu Telčsko, s podnikateli v oblasti CR v Telči a okolí, s představiteli katedry cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

29


4.2.4. Marketingová strategie geoparku 

rozšířit šetrný cestovní ruch – geoturismus v destinaci;



směřovat k nové dimenzi ochrany přírody;



snížit jednostranné vytěžování turisticky známých památek;



rozprostřít sezónnost návštěvnosti;



zvýšit vzdělanost, informovanost a zaměstnanost místních obyvatel;



zvýšit informovanost a vzdělanost návštěvníků v oblasti ochrany životního prostředí;



rozšířit nabídku služeb v cestovním ruchu o geoturistické produkty, podporující trvale udržitelný rozvoj;



zavést systém informovanosti všech subjektů mikroregionu.

Zvolená strategie Zvolené strategie představují postupy nebo činnosti, pomocí nichž bude dosaženo hlavního strategického cíle: „Udržet a podporovat charakter území, jeho přírodní bohatství, kulturu, estetiku, historické dědictví, kvalitu života obyvatel a to na základě principů udržitelného rozvoje.“

4.2.5. Marketingový mix Standardní součástí marketingového mixu jsou 4 prvky: product (produkt), price (cena), place (umístění, distribuce), promotion (propagace).

Produkt Jedná se o výsledné služby (produkty), které budou po realizaci projektu poskytovány. V tomto projektu jde především o produkty, které přispějí k rozvoji geoturismu v destinaci a to: a) internetové stránky; b) síť geoprůvodců; c) síť geostezek a zážitkových tras 30


d) propagační materiály. Price (cena) Projekt je přednostně směřován na rozvoj geoturismu, zvýšení a zkvalitnění spektra služeb a spokojenost návštěvníků geoparku. Výhledovým cílem není vlastní generování zisku, ale dlouhodobý hospodářský růst v oblasti Geoparku Vysočina a jeho okolí. Geoprůvodcovské služby budou poskytovány široké veřejnosti. Náklady na provoz sítě geoprůvodců budou hrazeny z poplatků za průvodcovskou činnost a rozpočtu žadatele. Cena za průvodcovské služby se bude odvíjet od zásadního vztahu nabídka – poptávka. Lze předpokládat, že budou nabídnuty zážitkové trasy a naučné trasy jako dva základní produkty, které budou modifikovatelné v čase strávené na trase či stezce. Záměrem žadatele je nabídnout nový produkt na trh cestovního ruchu, ovšem bez finanční podpory ho není schopen z vlastních prostředků realizovat.

Place (distribuční cesty) představují souhrn způsobů, jakými se nabízené služby, produkty dostanou k turistům, návštěvníkům destinace. Distribuci bude převážně zajišťovat pracovník DSO Mikroregionu Telčsko (vedoucí projektu). Informace o výstupech projektu budou zveřejněny v médiích, na internetových stránkách, materiály budou trvale aktualizovány a poskytovány partnerským institucím, v informačních střediscích, na místech s vysokou frekvencí turistů apod. Promotion (propagace) je způsobem komunikace s veřejností. V rámci geoparku jsou vytvářeny propagační materiály (tištěné i audiovizuální), které budou poskytnuty široké veřejnosti. Propagace aktivit projektu probíhá v ČR i v zahraniční za pomoci veletrhů cestovního ruchu, konferencí, workshopů a specializovaných akcí zaměřených na rozvoj území pomocí geoturismu. Dalším nástrojem propagace projektových aktivit budou internetové stránky a informace o projektu uveřejněné v tisku.

31


4.2.6. Vybrané rekreační možnosti a přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Vysočina nebo v těsném sousedství a) Pěší turistika Na území geoparku se nachází řada značených turistických cesty vhodných pro pěší turistiku. Značené turistické trasy červeně (hlavní): Červeně značená naučná stezka Otakara Březiny, o délce 64.5 km vede z Počátek do Jihlávky, pak do Telče, Nové Říše, končí v Jaroměřicích nad Rokytnou, (Počátky, lázně sv. Kateřiny, Jihlávka, Horní Dubenky, Janštejn – zřícenina hradu Janštejn, poblíž Javořice, Řásná, Vanov, Telč, Nová Říše, Krasonice, Želetava, Jaroměřice nad Rokytnou). Zajímavosti na trase: V Počátkách se nachází městské muzeum, alej lip a jírovců, kostel Božího těla, městská památková zóna, pamětní deska, kostel sv. Jana Křtitele, zvonice, kaple sv. Anny, sousoší sv. Jana Nepomuckého, kašna, pamětní síň Otakara Březiny, sloup se sochou P. Marie Svatohorské, smírčí kámen, památné stromořadí. Trasa vede lázněmi sv. Kateřiny, kde je pramen sv. Markéty a Vojtěcha, barokní kaple sv. Kateřiny. Dále prochází Jihlávkou s evangelickou a katolickou kaplí a památníkem husitských bojovníků z roku 1423 u rybníka Boru. Horní Dubenky s barokním tolerančním kostelem, při cestě k hřbitovu se nachází pomník „Paměť otců 1786 – 1936“, na hřbitově zajímavý náhrobek J. O. Lazányiho, nachází se zde i lidová architektura místních domů, Chadimův mlýn. Stezka prochází Janštejn znám sklářským průmyslem, poblíž je zřícenina gotického hradu Janštejn. V sousedství vrch Javořice (837 m), Studánka Páně vysílač, Velký pařezitý rybník - koupání, vycházky, táboření, Míchova skála. Další zajímavostí na trase je Řásná (kaple svatého Cyrila a Metoděje, hluboké lesy, žulový lom, poblíž se nachází zřícenina hradu Štamberk a kamenné moře). Ve Vanově se nachází kaple sv. Karla Boromejského, Šiškův mlýn s areálem golfového hřiště (bývalí komplex vodního mlýna. Naučná stezka prochází renesanční Telčí, která je centrem historické památkové rezervace. V Nové Říši, která je také na této trase, se nachází myslivna s pamětní deskou Otokara Březiny, areál kláštera, premonstrátský klášter Panny Marie a kostel sv. Petra a Pavla, kaplička, přehrada – vodní nádrž, kalvárie. Další zajímavost této stezky jsou Krasonice (zámeček, kostel sv. Vavřince, vršek s kaplí sv. Huberta, přírodní rezervace – Údolí a Prokop). Želetava s kostelem sv. Michala, kaple sv. Kateřiny, barokní kašna, mariánský sloup. Naučná 32


stezka Otakara Březiny je zakončena v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde je dům, ve kterém žil Otokar Březina, zámek, básníkův hrob. Značené turistické trasy modře (vedlejší): Vzhledem k zájmové oblasti trasa začíná (a pokračuje dále směr Kunžak) vesnicí Suchdol kde poblíž je přírodní památka Rašeliniště u Suchdola, výskyt vzácné rašelinné flóry s ohroženými druhy rostlin. Tato trasa vede přes Olšany kde židovský hřbitov do Velké Lhoty. Je to ves se dvěma evangelickými kostely, které spolu se dvěma farami tvoří unikátní evangelický toleranční areál (jediný v ČR). V jednom z kostelů je zpřístupněna expozice Památníku české reformace. V těsném sousedství kostelů zřícená naučná stezka s informačními tabulemi o jejich historii. Tato trasa prochází přírodním parkem Javořická vrchovina. Směrem trasy na Olší se nachází výrazný kopec Hradisko (760 m), jižně pod vrcholem rozhled na Dačicko a Slavonicko. Dalším vrchem v toto směru, na této trase je vrch Brádlo (681 m) s vrcholovým skaliskem a roztroušenými balvany, pod tímto vrcholem rozhled na Telčsko a Dačicko. Mezi vrchy Hradisko a Brádlo se nachází staré hraniční kameny a pomník Královka. Tato modře značená trasa pokračuje z Olší do Dobrá Vody, kde je na návrší s kostelíkem sv. Jáchyma, náves zdobí secesní kaple, letovisko Dobrá Voda. Trasa směřuje na Mrákotín, kolem se nachází přírodní památky - „Meze za Horou, Medardy Myslůvky, Kaskáda mezí. Nedaleko leží vesnice Práskolesy, kde jsou dva památné stromy – lípa velkolistí a lípa malolistá, nedaleko soustava rybníků vyskytující se zbytky rašelinišť (přírodní zajímavost). Městys Mrákotín byl dříve připojen k telčskému panství, nachází se zde gotický kostel sv. Jiljí, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého, hřbitovní kaple sv. Františka Sarafinského, v centru městyse jsou umístěny dvě kašny. Při silnici na Telč socha sv. Jana Křtitele. Mrákotínský lom – žula. Trasa vede kolem Lhotky, kde se poblíž nachází zřícenina hradu Štamberk, jsou to neparné zbytky hradu na skalním návrší. Štamberk a kamenné moře, které se také nachází poblíž Lhotky, jsou přírodní rezervace, o rozloze 14,1 ha. Stezka pokračuje kolem Řásné, kde můžeme najít Míchův vrch (786 m), západně od tohoto vrcholu smírčí kámen s vytesaným křížem a textem na paměť dvojího neštěstí žen. V těsné blízkosti se nachází přírodní památka Míchovská skála. Stezka prochází kolem přírodní rezervace Velký pařezin rybník, nedaleko se nachází chatová a tábornická oblast, hájovna Velký pařezitý rybník. Na modře značené stezce směrem na Roštejn se nachází přírodní zajímavost – „Pilný, Malý pařezitý rybník“, další přírodní památkou je Lukašovská podmáčená smrčina. Významnou přírodní rezervací je 33


Roštejnská obora, je to největší komplex starých bučin na Českomoravské vrchovině. Toto prostředí zdobí nedaleký gotický hrad Roštejn, zdaleka viditelnou věží s břitem na skalním ostrohu. Uvnitř hradu se nachází muzeum s expozicí a sbírky krás a bohatství lesů Vysočiny, keramiky, porcelánu apod. Poblíž dva památné stromy douglasky tisolisté. Stezka pokračuje od Roštejna směr Třešť, mezi vesnicemi Růžená a Hodice. Přírodní zajímavost Kázek u Valchy. Třešť - město s památkovou zónou, tvoří historické a expoziční centrum, v okolí památné stromy (dubová alej, u hájovny douglasky). Trasa prochází Třeští směrem na Špičák. Prochází chráněným územím Velkého Špičáku, kuželovitým vrchem (Špičák 734 m) s vrcholovými skalisky a mrazovými sruby v rulách až magmatech, tento vrch je zalesněn bez výhledu. Směr Třešť – Popice této trasy se nachází poblíž přírodní rezervace – „Velký Špičák, V Klůčí, Rašeliniště Loučky, Vílánské rašeliniště“. V Popicích se nachází památný strom javor klen. Modrá trasa vede přes rekreační rybník Okrouhlík s možností koupání a občerstvení. Je zde chatová oblast, v okolí se nachází odvaly po středověké těžbě stříbra. Stezka nás dovedla do Rančířova, kde bylo ve 13. stol. středisko jihlavského dolování, kostel sv. Petra a Pavla. Tato turistická trasa dále vede centrem Jihlavy směr Zborná. Jihlava je okresní město, městská památková rezervace, kulturní a hospodářské středisko Českomoravské vrchoviny. Modře značená trasa směruje do Štok a dále vede kolem přírodní památky Pod Vysokým kamenem.

Modře značená turistická trasa Dolní Cerekev – Čeřínek. Nachází se v přírodním parku Čeřínek. V Dolní Cerekvi se nachází kostel gotický kostel sv. Magdalény,toto městečko bylo významným obchodním střediskem Pelhřimovska, je zde východisko k naučné stezce. Na této modře značené trase se nachází veřejné koupaliště Klechtavec. Tuto trasu obklopují přírodní rezervace – „Čertův hrádek, Hojkovské rašeliniště, Na skalce“. Z druhé strany jej obklopuje přírodní Přední skála, přirozený bukojedlový porost na balvanitém žulovém podkladu. Tato trasa vede okolo naučné stezky Čeřínek. Z Dolní Cerekve vede přes Dolní Hutě, hotel Jihlava, a končí na vrchu Čeřínek. Tento vrch (761 m), je turistický střediskem Jihlavska s turistickou chatou a řadou soukromých i podnikových chat. Je zde osvětlený lyžařský svah s lyžařským vlekem. Památná strom lípa velkolistá.

Modře značená trasa Nový Rychnov – lázně sv. Kateřina. Nový Rychnov s historickou minulostí, zdobí gotický kostel Nanebevzetí P. Marie, dále zámek, který je účelově využíván. 34


Dále turistická trasa vede do rodiště Josefa Šejnosty (český medailér a tvůrce bronzových plastik) Těšenova. Prochází kolem přírodní lesní loučky s výskytem ohrožených a chráněných druhů Holejtna. Modrá stezka prochází městysem Horní Cerekev. Zde se nachází gotický kostel Zvěstování P. Marie, hřbitovní kostel sv. Jan Křtitele, na náměstí se nachází pomník padlím, zámek, židovský hřbitov s typickými barokními zachovanými náhrobky, památný strom jasan ztepilý. Na okraji Horní Cerekve se nachází zatopený kamenolom, který slouží jednak ke koupání, také jako potápěčská základna. Dále trasa prochází Horní Vsí ke sv. Kateřině. Lázně sv. Kateřina byli bývalé vodoléčebné a klimatické lázně se železnou vodou. Nachází se zde pamětní deska připomínající pobyt spisovatele a básníka Julia Zeyera, u kapličky vyvěrá vydatný pramen, který je volně přístupný. Poblíž je dominantní kostel sv. Kateřiny.

Modře značená turistická trasa hájovna Magdaléna – Dačice. Hájovna Magdaléna se nachází mezi Novou Říší a Krasonicemi. Trasa vede přes Bohusoudov. Při této cestě se rozkládá přírodní památka – „Údolí, Prokopky“. Dalším větším bodem této trasy je Bílkov. Bílkov je místní část Dačic, kde se nachází kostel sv. Jana Křtitele. Tato trasa je zakončena v Dačicích. Dačice je město, s městskou památkovou zónou, před kostel sv. Vavřince se nachází žulový pomník kostky cukru, starý zámek, šestiboká kašna, Mariánské sousoší apod.

Modře značená turistická stezka Český Rudolec – hrad Landštejn, Pomezí (stezka pokračuje dále Klášter). Výchozím bodem je Český Rudolec. Je to kolonizační osada návesního typu s ulicovým prodloužením podél silnice, s gotickým kostelem sv. Jana Křtitele, poblíž 4 památné stromy lípy malolisté. Na návrší hřbitovní kaple sv. Kříže, v obci a okolí řada Marie. Podél této turistické stezky vede Graselova stezka. Z Českého Rudolce směřuje tato modrá trasa přes Perníkov, ten je znám unikátní technickou památkou v provozuschopném stavu – vodní pila (na Perníkovském potoce objekt dřevěné vodní pily). Dalším bodem na této stezce vesnička Stoječín, návesní kaple sv. Linharta. Dalším směrem se na této stezce nacházejí rozcestníky – „ Zaječí les, Nad Potokem Pstruhovcem (potok Pstruhovec, významný vodohospodářský tok), Nad Rybníkem strunovcem, Rybník Punčoška“. Důležitou zastávkou této turistické stezky je hrad Landštejn. Zřícenina hradu Landštej, je místem kde se setkávaly, hranice Čech, Moravy a Rakouska. V současné době jedna z našich nejrozšířenějších a nejlépe

35


dochovaných hradních zřícenin. Poblíž e nachází vodní nádrž Landštejn, sypaná hráz, kolem ochranné hygienické pásmo. Tato trasa dále pokračuje Pomezí – Klášter.

Značené turistické stezky zeleně (vedlejší): Zelená turistická trasa v zájmovém území začíná na zřícenině hradu Štamberk. Zde jsou nepatrné zbytky hradu na skalnatém návrší. Kolem této zříceniny se rozkládá přírodní rezervace o rozloze 14,1 ha Štamberk a kamenné moře. Nedaleko této rezervace se nachází Mrhatina, která je taktéž přírodní rezervací, jsou zde smrkové bučiny s vtroušenou jedlí, výskyt četného ptactva. Trasa prochází vesnicí Lhotka, kde je možnost ubytování. Další vesnice, které na této trase postupně najdeme, jsou Hostětice, nedaleko Krahulčí (masný průmysl). Významným bodem této turistické trasy je Telč. Před Telčí trasa prochází přírodní rezervací „Luh u Telče“, ukázka lužního lesa v drsnějším podnebí Českomoravské vrchoviny, bývalá bažantnice. Telče je centrum památkové historického centra. Zeleně značená trasa směřuje Přes Radkov do Černíč (nachází se zde renesanční dvorek či mlýn). Zde se nachází přírodní památka Černíč na Černíčském rybníku. Dále tato stezka pokračuje přes Velký Pečín, kde na severozápadně od vsi je ve Špitálském lese židovský hřbitov s cennými náhrobky. Následně stezka prochází Malý Pečínem (jezdectví), kolem přírodní památky Dubové stráně. Tato zeleně značená turistická stezka prochází Dačicemi, město s městskou památkovou zónou, směrem na Hradisko. Stezka vede podél Moravské Dyje, řeky pramenící kousek od Třeště. Je turisticky zajímavá, místy skalnatá, srázné stráně. Dalším bodem této stezky je Loucký Mlýn, je to jeden z nejstarších mlýnů na Moravě, technická památka – náhon, splav. Stezka dále vede vesnicí Mutná, zalesněním kopcem Montserrat (poutní kostel P. Marie Bolestné), dominantní krajina. Zeleně značená stezka začínající na hradu Štamberk je zakončena ve Slavonicích. Toto město je areálem naučných stezek, městská památková rezervace.

Zeleně značená turistická trasa Hradisko – Čeřínek. Výchozím bodem je Hradisko, významný kopec (760 m) se nachází skalní hříbek, nachází se na Javořické vrchovině. Odtud směřuje Sumrakov, kde náves zdobí kaple Nanebevzetí P. Marie. Při silnici na Studenou významný krajinný prvek – alej javorů, klenů. Dále stezka prochází Horním Bolíkovem (kostelík 36


sv. Václava)směr Javořice. Javořice nejvyšší vrchol (837 m) Jihlavských vrchů a celé Českomoravské vrchoviny v rozsáhlých, převážně jehličnatých lesích. Stezka také prochází Studánkou Páně, upravený vývěr podzemní vody. Nachází se zde kamenný stůl, litinový kříž s básní, odpočívadlo. Od vrcholu směřuje kolem přírodní památky Míchova skála, přes 10 m vysoké žulové skalisko tvořeno drobnozrnnou až středně zrnitou žulou s výraznou balvanitou až lavicovitou odlučností. V nedaleké blízkosti se nachází Míchův vrch (786 m), v sousedství smírčí kámen s vytesaným křížem a textem dvojího neštěstí žen. Další zastávkou je rozcestník Velký pařezin rybník. Poblíž se rozkládá přírodní rezervace Velký pařezin rybník. Dále po trase se nachází Partizánský kámen, který připomíná partyzána poručíka M. J. Karpova, který zahynul při boji, v blízkosti též zemljanka. Další bodem této trasy je rozcestník s přístřeškem, lovecká chata Lovu zdar. Odtud směřuje stezka přes Velký les k hradu Roštejn. Gotický hrad Roštejn zdaleka viditelnou věží s břitem na skalním ostrovu, patří mezi nejlépe dochovaná dobová sídla na Moravě. Poblíž dva památné stromy, douglasky tisolisté. Poblíž se nachází přírodní rezervace Roštejnská obora. Opodál se rozprostírá přírodní památka Lukšovská a rybník obklopen rašelinovým společenstvy lesního i mimotního charakteru, Malý pařezitý rybník (přírodní zajímavost). Z hradu Roštejn směřuje tato turistická trasa přes Hodice, kolem Třeště k Pouštím. Pouště obklopuje památná douglaska tisolistá, u rybníka Radkovec se nachází památné stromořadí 29 dubů – dubová alej. Zeleně značená trasa dále prochází přírodní památkou Rybník na Pouštích (v návrhu), jedná se o území vzácných rostlin a živočichů. Další přírodní rezervací, kterou tato trasa následně míjí, V Klučí, přirozený původně bukojedlový les pralesovitého charakteru. Podél této trasy vede naučná stezka Špičák (v tomto úseku). Turistická stezka vede přes Popický vrch (682,1 m) do Kostelce. Kostelec je znám masným průmyslem, je zde kostel sv. Kunhuty a kaplička lidové architektury. Odtud stezka vede kolem Cejle na Čeřínek, kde tato turistická stezka končí. Čeřínek je vrchol (761 m), turistickým střediskem Jihlavska s turistickou chatou s řadou soukromých i podnikových chat. Je zde osvětlený lyžařský svah s vlekem, památný strom lípa velkolistá. Tento vrchol Čeřínek se nachází v přírodním parku Čeřínek. Je to klidová a rekreační oblast Jihlavska s biologicky velmi cennými lokalitami a četnými přírodními zajímavostmi v oblasti neživé přírody.

37


Značené turistické stezky žlutě (spojovací): Žlutě značená turistická stezka Oslednice – Větrný Jeníkov. Tato stezka začíná v Telči – rozhledna Oslednice. Rozhledna se nachází na části zalesněném vrchu (557 m) jihovýchodně od Telče, jedná se o telekomunikační věž sloužící jak rozhledna. Výhledy na Telč, Jihlavské vrch v čele s nejvyšší Javořicí, oblast České Kanady a některé další kopce Českomoravské vrchoviny. Stezka prochází Telčí, městská památková rezervace, okolo Roštejnského rybníka (ve středověku rezervoár vody pro vodní příkop a ostatní telečské rybníky), poblíž Lanerova cihelna. Dalším bodem je zastávka Volevčice s dřevěnou zvoničkou z 2. pol. 18. stol., dva křížové kameny. Žlutá turistická stezka prochází vesnicí Doupě. Poblíž této vesničky se nachází přírodní rezervace – „ Doupský a Bažantka“, rybník s výskytem kriticky ohroženého stulíku malého a zbytek rašeliniště s cennou vegetací. Dalším bodem na této turistické stezce je hrad Roštejn. Poblíž Roštýnská obora, přírodní rezervace, největší komplex starých bučin na Českomoravské vrchovině, převládajícím bukem lesním, provázeným javorem, klenem, jilmem drsným, lípou srdčitou a s bohatým bylinným patrem. Od hradu směřuje žlutě značená stezka přes Růženou (gotický kostel sv. Máří Magdalény), Lovětín (návesní kaple P. Marie) k Batelovu. Stezka prochází před Batelovem Havlovým kopce. Havlův kopec vrchol (679 m) se stejnojmennou přírodní zajímavostí je zdejší harmonická krajina s liniovou dřevěnou vegetací. Batelov, městys s velmi protáhlým ulicovým náměstím, jemuž dominuje barokní kostel sv. Petra Pavla. V městys se nachází dále hřbitovní kaple sv. Barbory, zámek, synagoga, na náměstí kašna, židovský hřbitov apod. Dále žlutá stezka vede přes Spělov do Dolní Cerekve. Dolní Cerekev bylo významným obchodním střediskem, je zde gotický kostel sv. Magdalény, východiště k naučné stezce Čeřínek. Tato turistická trasa prochází přírodním parkem Čeřínek, také prochází vrchem Čeřínek (761 m), kde je umístěna turistická chata s lyžařským osvětleným vlekem. Dále prochází vesnicí Mirošov, kde se nachází velmi cenný barokní kostel sv. Josefa, velmi výrazný krajinotvorný prvkem jsou památné stromy, na návsi smírčí kámen. Žlutě značená turistická trasa směřuje přes Nový Hubenov, Ježená, Jiřín, Struhovec do Větrného Jeníkova. Zde tato stezka končí, ve Větrném Jeníkově se nachází zámek, barokní kostel sv. P. Marie, jižně od boce židovský hřbitov. U rybníků Černého a U Trojanů rekreační oblast s chatovou zástavbou a s lyžařským vlekem. Žlutě značená turistická stezka - rozcestník Nad Strouhou – Velký Pečín. Východiskem této trasy je rozcestník Nad Strouhou. Podél této stezky se nacházejí přírodní zajímavosti – „Louky 38


nad Vel. Hulišťským rybníkem, Huliště“. Stezka prochází lipovou alejí do Kostelní Myslový (kostel sv. Václava). V Kostelní Myslové se nachází naučná stezka F. M. Nágla, seznamuje s dílem a vzpomínkami na rodáka, akademického malíře F. M. Nágla. Dále tato turistická trasa myjí Nechvátalův mlýn, památný strom lípa, hraniční kámen (1776), poblíž se i nachází židovský hřbitov, ležící na území Špitálského lesa. Tato žlutě značená trasa konči ve Velkém Pečíně, který je městskou částí Dačic.

Žlutě značená turistická trasa rozcestník Březska – Hoštětice. Východiskem této trasy je rozcestník Březka. Tato žlutá stezka prochází Borovským polesím, kde se větví směr Praskolesy a Dobrá Vody. Prasklesy, zde se nacházejí památné stromy – lípa malolistá a lípa velkolistá, nedaleká přírodní zajímavost je soustava rybníků, kolem nichž se vyskytují zbytky rašelinišť. Dobrá Voda v okolí se dobývali drahé kovy, dnes je letoviskem, náves zdobí kaple. Na návrší u vísky barokní kostelík sv. Jáchyma. Stezka směřuje přes Krahulčí do Hoštětice, kde tato stezka končí. V Krahulčí na vsi najdeme zvoničku, masný průmysl. Mezi Krahulčí a Telčí e nachází kostel sv. Jana Nepomuckého, z návrší rozhled po Telčsku. Mimo obec památná lípa.

Žlutě značená turistická stezka Javořice – Hříběcí (stezka pokračuje dále Nová Buková). Výchozím bodem je Javořice. Od tohoto bodu pokračuje stezka přes Studánku Páně. Stezka pokračuje přes rozcestníky – „U Obrázku (křižovatka s červeně značeno Březinovou cestou), lovecká chata Lovu zdar, Janštejn“. Zde se nachází zřícenina gotického hradu Janštejn, zaniklé za husitských válek, zachována spodní část okrouhlé věže a části hradebních zdí. Žlutě značená turistická stezka pokračuje kolem významných krajinných prvků –„ Švábovský potok, U Svaté Markéty“, přes Horní Ves do Hříběcí, kde vzhledem k zájmovému území končí (dále pokračuje směr Nová Buková).

Žlutě značená turistická stezka Špičák (Třešť) – Bransouze. Východiskem této trasy je kuželový vrch (734 m) Špičák s vrcholovými izolovanými skalisky mrazuvzdornými sruby v rulách až migmatitech. Podél této stezky se nachází národní přírodní rezervace Velký Špičák (zbytek přirozeného smíšeného lesa s bukem, jasanem, lípou, jilmem, jedlí a dalšími 39


druhovými bylinnými významného charakteru) a přírodní rezervace V Klučí (přirozený původně bukojedlový les pralesovitého charakteru). Dále trasa směřuje přes vesnici Suchá, v jejíž blízkosti se vyskytuje významný krajinný prvek Vřesoviště u Suché (bývalá pískovna a navazující pastvina s výskytem regionálně ohrožených druhů rostlin a živočichů). Žlutě značená stezka dále prochází vesničkou Sokolíčko, přes Brtnici (městská památková zóna) do Bransouze. Zde tato trasa končí, zbytky tvrze zničené v 15. stol.

Žlutě značená turistická trasa rozcestník Za Vrškem – Studená. Výchozím bodem je zmiňovaný rozcestník. Trasa prochází podél Evropského rozvodí Labe – Dunaj. Turistická trasa končí ve Studený. Ve studený se začal rozvíjet potravinářský průmysl, nachází se zde původní gotický kostel sv. Prokopa, zámek, na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého. Narodila se zde spisovatelka Vlasta Javořická – pamětní deska. Severně výklenková kaplička Andulky, u ní dva křížové kameny.

Žlutě značená turistická stezka rozcestník Moučkův kopec – Hladov (pokračuje dále směr Opatov, Moravské Budějovice). Východiskem je již zmiňovaný rozcestník, stezka vede kolem přírodní rezervace Olšanský potok, zamokřené údolí potoka s výskytem chráněných rostlin. Stezka dále prochází vesnicí Nepomuky., kaple sv. Jana Nepomuckého, památné stromy lípa srdčitá a 2 jírovec maďaly. Trasa, vzhledem k zájmovému území, končí ve vesnici Hladov, kdysi proslulá formanská hospoda.

Žlutě značená turistická stezka Dačice – zřícenina hradu Landštejn (pokračuje dále hájovna Buková). Výchozím bodem jsou Dačice, městská památková zóna. Dále trasa vede kolem přírodní památky Toužínské stráně, jedinečné společenství suchomilných rostlin. Trasa prochází místní částí Dačic Toužín. Žlutá stezka vede Urbanov - Cizkrajova (gotický kostel sv. Petra a Pavla) - Dolní Bolíkov (zachovány zbytky pecí, židovský hřbitov, kostel a socha sv. Jana Nepomuckého) - Vlaskovec (kostelík Korunování P. Marie) – Stálkov (návesní kaple). Žlutá trasa vede kolem přírodní památky Velký Troubný. Stezka prochází přírodním prakem Česká Kanada. Trasa končí vzhledem k zájmovému území, hrad Landštejn.

40


b) Cykloturistika Území je ideální destinací cykloturistiky. Existuje a současně se vzniká řada cykloturistických tras, např.: Trasa 1113 - Telč - Mrákotín - Jindřichův Hradec - 44 km Telč – Hostětice – Částkovice – Mrákotín (městys, v okolí se těží žula, rybníky Horní a Dolní Mrzatec, lyžařský vlek s osvětlením) – Světlá (ubytování i na statku) – Horní Pole – Domašín – Zahrádky (turistická ubytovna a výtvarná dílna, půjčovna kol, stanování) Trasa 1114 - Kamenice - Počátky - Jihlávka - 21 km Trasa 1213 - Horní Cerekev - Počátky - Popelín - 21 km Trasa 1215 - Kamenice - Včelnička - Mnich - 9 km Trasa 1216 - Betlém - Bukovka - Kutlov - 11 km Trasa 1239 - Nová Včelnice - Štítné - Žirovnice - 13 km Trasa 1240 - Žirovnice - Popelín - 5 km Trasa 5021 - Roštejn - Řásná - Kostelní Myslová - 20 km Hrad Roštejn – Řídelov – Řásná (turistické a rekreační letovisko, okolí vhodné pro celoroční turistiku, běžecké lyžování, Velký a Malý Pařezitý rybník, camp Velkopařezitý) – Lhotka (vesnička pod zříceninou hradu Štamberk, ideální východisko pěších tras na Štamberk, k rybníkům Horní a Dolní Mrzatec, Míchově skále či Javořici, penzion a camp Javořice, Pohostinství pod Štamberkem) – Mrákotín – Dobrá Voda (kaple sv. Jáchyma) – Olší – Mysletice – Kostelní Myslová (Náglův statek) Trasa 5091 – Telč - P. Rozsíčka - Třešť - 15 km Telč – Mysliboř – Sedlejov – Panenská Rozsíčka (nedaleko pramen Moravské Dyje) – Třešť Trasa 5092 - Batelov - Stará Říše - Knínice - 39 km Trasa 5123 – Kostelní Myslová - Sedlejov - Doupě - 26 km Kostelní Myslová – Myslůvka – Slaviboř – Radkov – Zvolenovice – Rozsíčky – Ořechov (Stranná – privát a půjčovna kol) – Urbanov – Sedlejov – Třeštice – Doupě Trasa 5124 - Javořice - Červený Hrádek - Moravské Budějovice - 50 km 41


Javořice (nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, 837 m n. m.) – Lhotka – Červený Hrádek – Moravské Budějovice Trasa 5125 – Telč - Želetava - Jaroměřice - 39 km Telč – Zvolenovice – Vystrčenovice – Nová Říše (Premonstrátský klášter) – Zdeňkov – Jindřichovice - Želetava - Jaroměřice Trasa 5126 a 1114 – Telč - Řásná - Jihlávka - 15 km Telč – Vanov – Řásná (camp Velkopařezitý) – Janštejn (zanikající zřícenina hradu) – Jihlávka Dálková cyklotrasa 16 - Česko-moravská stezka Jeseník - V. Městec - Jihlava - Telč - Slavonice

c) Přírodní koupaliště a rybníky vhodné ke koupání: 

Rybníky Velkopařezitý, Plodový a Svatojánský u Řásné



Malý pařezitý rybník u Řídelova



Roštejnský rybník u Telče



Horní Mrzatec u Lhotky



lom Skalka u Čenkova



lom Chobot u Horní Cerekve (potápěčská základna)

d) Lyžování: Sjezdové areály 

Lyžařský areál Mrákotín Běžecké trasy



Trasa Telečsko, délka trasy 30 km



Trasa Javořicko, délka trasy 30 km



Trasa Třešťsko, délka trasy 58 km

42


Obrázek 8: Zimní běžecké trasy (autor: V. Dolejský)

e) Bruslení: 

Zimní stadion Telč – umělá ledová plocha, hokej a bruslení pro veřejnost

f) Jízda na koni:  Jezdectví Bohuslavice, Bezděkov

43


Obrázek 8: Hipoturistika (autor: V.Dolejský)

g) Vyhlídkové lety: horkovzdušný balón  Let balónem Telč a okolí

h)Volejbal a beach volejbal, tenis, golf, minigolf, squash:  Volejbalové kurty v Telči u fotbalového hřiště SK Telč 

Tenisové kurty v Telči:



sportovní areál, Batelovská ul.



sportovní areál, Hradecká ul.



Tenisové kurty v Krahulčí (3 km od Telče)



Tenisové kurty na Šiškově mlýně (3 km od Telče) s klubovnou a umělým osvětlením



Golf Club Telč, Šiškův Mlýn, Vanov

44


ch) Kuželky a bowling:  Hotel U Hraběnka, Telč 

CZ GOLF, a.s. Hotel Šiškův mlýn, Vanov

i) Dětské areály:  Mateřské centrum, Telč 

Dětská hřiště, Telč a okolí

j) Ostatní sporty a zařízení: 

Potápění, lom v Řídelově



Lanové centrum, Telč



Lanový park, Lhotka



Rybolov, Řásná (rybník Plodovec)



Pétanque, Kaliště

4.3. Konference pořádané Geoparkem Vysočina Mezinárodní konference „Výzva a hrozby ekoturismu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity“ (Telč, 5. - 6. 10. 2011) Přednášející: 1. J.Štyrský : Vnímání krajiny a genius loci v bio a geoturismu 2. M.Pásková : Geoturismus a ekoturismus – fascinace krajinou 3. J. Pertoldová, K,Verner, E.Břízová, B.Dudíková Schulmannová, J.Klomínský, M.Košuličová. : Význam geologie pro společnost 4. V. Štědrá: Popularizační činnost v oblasti geologického 5. V.Dolejský : Geopark Vysočina – příprava a nominace do sítě národních geoparků 6. K.Verner, E.Kryštofová, J.Pertoldová, B.Dudíková Schulmannová, T.Hroch : Horniny a geologický vývoj na území Geoparku Vysočina 7. D.Fialová : Regionální identita a identita regionu ve spojení s cestovním ruchem 45


8. M.Čihař, V.Třebický: Indikátory udržitelného rozvoje pro chráněná území ČR 9. M.Čihař, T.Gorner: Praktické využití Indikátorového systému národních parků ČR – kvalitativní a kvantitativní změny návštěvnosti NP Šumava a KRNAP v letech 1997 a 2010 10. H. Kollmann: Geoparks and the joy of Science 11. T. Řidkošil, I.Matějček : První geopark podporovaný UNESCO v ČR 12. I. Vyskot, A.Kozumplíková, J. Schneider, B. Zámorská: Lesy v geoparcích – jejich rekreační a zdravotně-hygienické funkce -Forests in Geoparks – Recreational and Sanitaryhygienic Functions

Mezi významné publikace patří Sborník referátů z mezinárodní konference, konané ve dnech 5. až 6. října 2011. Výzva a hrozby ekoturistu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity Recenzovaný sborník konference s mezinárodní účastí Telč, 5. 10. a 6. 10. 2011 Recenzenti : Doc.RNDr. Jan Vítek Doc.RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Doc.RNDr. Zdeněk Kukal, CSc. Editoři :

Ing.Martina Pásková, Ph.D. Ing.Vladimír Dolejský, Ph.D.

46


Poznámka: Dvoudenní konference se konala ve svém prvním dni v Telči, ve druhém dni proběhl ve stejném městě workshop, v odpoledních hodinách exkurze v budoucím geoparku „Geopark Vysočina“. Doprovodným produktem konference a workshopu bylo uvedení ukázky geoexpozice „Horniny Českomoravské Vysočiny“.

4.4. Zahraniční stáže 4.4.1. Reserve geologique de Haute Provence (Francie Září 2010) Obrázek 9: Sídlo geoparku Reserve geologique de Haute Provence (autor : V.Dolejský)

Aktivity: konzultace s vedením geoparku na témata vznik geoparku, provoz geoparku, podpora samospráv a výukové programy. 47


4.4.2. Geopark Novograd (Slovensko, Maďarsko, březen 2011) Aktivity: konzultace s vedením geoparku na témata vznik geoparku, finanční zajištění, podpora samospráv, výukové programy, projekt příhraniční spolupráce a zkušenosti s pořádáním mezinárodní konference o geoturismu. Obrázek 10: Krajina geoparku Novograd (autor: V. Dolejský)

48


5. Současná situace území 5.1. Ekonomické aktivity S využitím partnerských vztahů Geoparku Vysočina, dotačních příležitostí a spolupráce se vzdělávacími institucemi vytvořit adekvátní turistickou infrastrukturu a podmínky pro její vznik, zlepšit propagaci a vytvořit image geoparku jako regionální zajímavé turistické destinace, zvýšit regionální spolupráci, zlepšit nabídku služeb a zapojit soukromé subjekty do vytváření produktů cestovního ruchu. Využití území geoparku odpovídá jeho velikosti, charakteru a osídlení. Za nejdůležitější druhy hospodářské činnosti lze považovat: 

cestovní ruch,



těžba stavebních a nerostných surovin,



masný průmysl,



lesnictví a dřevozpracující průmysl,



rybníkářství,



zemědělství - rostlinná výroba, chov hovězího dobytka

Limitujícím faktorem, který omezuje ekonomický rozvoj cestovního ruchu, je jeho chybějící infrastruktura. Principy udržitelného rozvoje území jsou zohledněny a transponovány územně plánovací dokumentace kraje, měst a obcí. Tato dokumentace vymezuje funkční celky v prostoru z hlediska jejich současného a budoucího využití, reaguje na potřeby a zájmy kulturního, hospodářského a sociálního rozvoje municipalit a v souladu s tímto zajišťuje respektování zájmů ochrany přírody, krajiny a kulturně-historického dědictví území.

49


5.2. Geoturismus v Geoparku Vysočina 5.2.1. Stručné shrnutí geotopů a dalších významných lokalit Jednou z významných geoturistických aktivit je návštěva geotopů. Takovýchto míst je na území Geoparku Vysočina poměrně mnoho. Jsou jimi například balvanová moře na území Přírodní památky Horní Nekolov, Přírodní památka Míchova skála, skály a kamenná moře na území Přírodní rezervace Mrhatina, Přírodní rezervace Rašeliniště Bažantka, kamenná moře a sutě v Přírodní rezervaci Roštejnská obora, Přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře, rašeliniště Přírodní rezervace Velký pařezitý rybník, rašeliniště Národní přírodní rezervace Zhejral, Rašeliniště Kaliště, činné lomy Mrákotín, Vanov u Telče, Rácov, Kamenolom Panské Dubenky, hora Javořice, Studánka Páně, objekt bývalých lázní Svatá Kateřina a mnoho dalších. Dalšími významnými lokalitami geoparku jsou Přírodní rezervace Roštejnská obora, Přírodní památka Lukšovská, obec Praskolesy s četnými rybníky a 800 let starou lípou, městys Batelov s židovským hřbitovem a židovskými domy a samozřejmě i město Telč se svými památkami zapsanými na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Obrázek 11: Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči (autor: I. Jeníčková)

50


5.2.2. Další atraktivity Geoparku Vysočina Dalšími atraktivitami, které lákají mnoho návštěvníků, jsou Muzeum techniky Telč, Muzeum Vysočiny, Zámecká galerie, Expozice historie železniční dopravy, Expozice kamenictví v Mrákotíně, Městská galerie Hasičský dům, centrum volnočasových aktivit Panský dvůr (drytoolingové lanové centrum, horolezecká stěna, půjčovna kol, vzdělávací centrum, informační centrum), Telčské podzemí, Golf resort Telč, Lanový park ve Lhotce, Chadimův mlýn s Mlýnským muzeem, biofarmou a ubytováním v Horních Dubenkách, rozhledna Oslednice, letní půjčovna lodiček na Štěpnickém rybníku aj. Obrázek 13: Telčské podzemí (autor: I. Jeníčková)

5.2.3. Kulturní a sportovní akce Jak je známo, v geoparcích má své místo také kultura. I na území Geoparku Vysočina se každoročně pořádá mnoho tradičních kulturních akcí, které přitahují velké množství návštěvníků. Jsou jimi např. „Balóny nad Telčí“, letní hudební festival „Prázdniny v Telči“, výletní jízdy historického parního vlaku „Léto s párou“, závody dračích lodí na Štěpnickém rybníku, historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštějna, hasičské dny, „Vánoční prázdniny v Telči“, Silvestrovský výstup na Javořici, „Noc kostelů“, tradiční farmářské trhy, charitativní zářijová cyklojízda „Na kole dětem Vysočinou“, historické „Svatováclavské slavnosti“ s řemeslným trhem, pochody pořádané Klubem českých turistů, noční strašidelné prohlídky na hradě Roštejn a další.

51


Obrázek 14: Závod dračích lodí na Štěpnickém rybníku v Telči

5.2.4. Nové moderní geoprodukty V Geoparku Vysočina vznikly naučné stezky, které jsou podporovány virtuálními průvodci, tj. srozumitelný výklad je atraktivně zpřístupněn při použití mobilních aplikací čtení QR kódů či BeeTagg kódů. Na celkem třech vzájemně se prolínajících zážitkových trasách bylo vytvořeno devět zastavení. Projekt umožňuje oživit zájem hlavně mladých lidí o naučné stezky, přírodní a kulturní památky. Klasickou informační tabule je nahrazena tzv. tagglistem, který uživatele přesměruje na interaktivní podobu naučné stezky navrženou speciálně pro mobilní telefon. Využití tagglistů umožňuje alternativu informačních tabulí v místech, kde není možné umístit z hlediska rozměrů a dispozic klasickou informační tabuli. Malé tagglisty nepůsobí v přírodě rušivě a jejich obnova v případě poškození je z hlediska nákladů minimální a není časově náročná. Seznámení mládeže s technologií beetaggů umožňuje zvýšit zájem dětí o turistiku, která díky využití mobilního telefonu bude atraktivnější.

52


Systém nabízí údaje o krajině, které návštěvníkovi poskytují informace o daném místě. Mobilní telefon je dnes běžně využíván hlavně mladou generací k práci s interaktivním obsahem a dokáže zobrazit velké množství informací. Technologie beetaggových stezek pracuje se schopností mobilních telefonů za pomoci jednoduché aplikace číst 2D kódy a propojit je s interaktivní akcí jako je přesměrování na webové stránky, stažení požadovaného obsahu či získání dodatečných informací. Projekt přispívá ke zvýšení informovanosti veřejnosti o důležitosti významu přírodních, kulturních a geologických hodnotách kraje. Realizací projektu je vytvořena síť stezek, které jsou dosažitelné nejen přímou návštěvou vybraných zastavení, ale i na zřízeném serveru pomocí internetových sítí. Značení jednotlivých zastavení vybraných naučných stezek v Geoparku Vysočina tabulkami, které po přečtení pomocí mobilního telefonu /musí být vybaven fotoaparátem/ otevře v prohlížeči strukturovanou textovou a obrazovou informaci. Jedna z velkých výhod tagglistů je procházení stezek nejen v terénu, ale možnost si naučnou stezku projít virtuálně doma prostřednictvím počítače. Informace jsou dosažitelné ve čtyřech jazykových mutacích /ČJ, AJ, NJ, FJ/. Ukázka tohoto projektu v české verzi je k nahlédnutí v přílohách, viz 9.6. Obrázek 15: Naučné stezky Geoparku Vysočina s podporou aplikací pro čtení QR kódů nebo BeeTagg kódů (zdroj: http://geoparkvysocina.cz/)

53


Obrázek 16: Mapa tří prolínajících se virtuálních naučných stezek s podporou aplikací pro čtení QR kódů nebo BeeTagg kódů (zdroj: http://geoparkvysocina.cz/)

Geocaching je další významnou aktivitou, která v poslední době nabývá na významu nejen na území Geoparku Vysočina. Tuto problematiku podrobně zpracovala a nové geocachingové projekty na území geoparku vytvořila Ing. Petra Bedrnová a to ve své závěrečné práci s názvem Geocaching v Geoparku Vysočina. V souvislosti s geocachingem a mobilními aplikacemi je možné využít aplikaci GEOFUN, kde v sekci Telčské stories uživatele virtuálně provede a zábavné úkoly zadá Zachariáš z Hradce.

5.2.5. Další naučné a jiné stezky Mimo to je na území geoparku velké množství dalších naučných stezek, vycházkových tras a cyklotras, a to ať už přímo v Telči („Městský turistický okruh“, „Procházka kolem Štěpnického rybníka“, „Naučná stezka Lipky“, „Se Zachariášem z Hradce a Kateřinou z Valdštejna“, vycházková trasa „Město a voda“ a mnoho dalších) či v jejím okolí („Naučná stezka Velký Pařezitý rybník“, „Do Telče se skřítkem Kolečkem“, „Cestou mrákotínské žuly“, „Pěšky krajem malíře F. M. Nágla“ a další).

54


5.2.6. Další aktivity Dalšími aktivitami, které lze na území geoparku provozovat, jsou kromě pěší turistiky a cykloturistiky také hipoturistika, sjezdové lyžování na lyžařském vleku v Mrákotíně, běžecké lyžování, přírodní koupání, tramping, horolezení (Mrhatina, Štamberk a kamenné moře), sportovní rybolov, paintball v Horní Vsi, aj. Hned vedle hlavního vstupu do Roštejnské obory se nachází naučná venkovní geoexpozice, která tvoří 5 exemplářů hornin sesbíraných z různých lokalit Českomoravské Vysočiny. Každý vzorek je uveden popisem. Expozice je doplněná jednou z naučných tabulí, které jsou rozmístěny na území Geoparku Vysočina a které vznikly za spolupráce Geoparku Vysočina s Českou geologickou službou. Obrázek 17: Geoexpozice u Roštejnské obory (autor: K. Fučíková)

55


5.2.7. Webové stránky Geopark Vysočina se prezentuje na internetových stránkách http://geoparkvysocina.cz/cs/. Stránky jsou atraktivně vytvořené a nabízejí 3 varianty jazykových mutací. Momentálně dochází k jejich aktualizaci. Obrázek 18: Webové stránky Geoparku Vysočina (zdroj: http://geoparkvysocina.cz/)

5.2.8. Gastronomické produkty Na území geoparku jsou také prezentovány některé výrobky s certifikací VYSOČINA regionální produkt; jsou jimi Skleněné výrobky tvořené technologií FUSING a Javořické pivo z Horních Dubenek a dále Pastovaný med, medovina a Eliščiny medové placičky z Kostelní Myslové. Co se dále gastronomie týče, certifikátem CzechSpecials se může pochlubit restaurace Švejk Restaurant Telč. Další gastronomické zážitky čekají návštěvníky geoparku například při návštěvě Biofarmy Javořice Lhotka, biofarmy v Chadimově mlýně či již zmiňovaných tradičních farmářských trhů. V nedávné době také vznikly „žulové“ geomoučníky, o kterých více v kapitole 6.1.

56


5.2.9. Propagační materiály Bylo vytvořeno několik druhů propagačních materiálů, jako jsou hrnečky, trička, pohlednice a další. Fotografie těchto produktů viz příloha 9.3. Více o propagačních materiálech do budoucna viz kapitola 6.1.7.

5.2.10. Příběh žuly Byl vytvořen grafický návrh, který na sedmi stranách atraktivní formou (aplikací vzděbavy = vzdělání + zábava) objasňuje, jak vzniká žula a jak se žula dostala i na území Geoparku Vysočina. Tato příručka poslouží k edukaci nejen dětí, ale i jejich rodičů a všech návštěvníků Geoparku Vysočina. Celý příběh je k nahlédnutí v přílohách, viz 9.7. Obrázek 19: Ukázka z brožury „Příběh žuly“ (autor: P. Kopečná)

57


5.3. Seznam a popis spolupracujících subjektů Kraj Vysočina

MAS Mikroregionu Telčsko Přislíbení spolupráce při realizaci dílčích projektů Geoparku Vysočina.

Město Telč Spolupráce a pomoc při propagaci Geoparku Vysočina, poskytnutí dat, fotodokumentace při zpracování nominační dokumentace, konzultace, příprava společných projektů aj.

Lesy ČR – Lesní správa Telč

Vysočina Tourism Spolupráce při tvorbě a realizaci dílčích projektů i celkového záměru, konkrétní účast při přípravě projektu příhraniční spolupráce (partnerství), spolupráce při zajištění mezinárodní konference – Telč, 2011 (partnerství), spolupráce na přípravě nominační dokumentace.

Muzeum Vysočiny Jihlava

Česká geologická služba, Praha Spolupráce na úrovni zpracování odborných podkladů ze strany ČGS ve prospěch Geopark Vysočina při sestavení a realizaci dílčích projektů i celkového záměru. Příklady spolupráce: vedení exkurze v rámci jednání Rady národních geoparků (Telč, 2010), vedení exkurze v rámci Mezinárodní konference (Telč, 2011), odborné podklady pro zásadní materiály Geoparku

58


Vysočina (nominační dokumentace, popisky k exponátům geoexpozice atd.), návrh a realizace geoexpozice na území Geoparku Vysočina.

Vysoká škola polytechnická, Jihlava Spolupráce s pedagogy katedry cestovního ruchu, konzultace při sestavení a realizaci dílčích projektů i celkového záměru, účast při organizačním zajištění mezinárodní konference. Do budoucna je domluvena spolupráce v rámci školení geoprůvodců, spolupráce při marketingových aktivitách a praxe studentů VŠPJ v Geoparku Vysočina.

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské univerzity, Brno Spolupráce s pedagogy Ústavu tvorby a ochrany krajiny a Ústavu geologie a pedologie na úrovni osobních konzultací k odborným tématům.

Vysočina Education Spolupráce při tvorbě a realizaci dílčích projektů i celkového záměru, konkrétní účast při přípravě projektu příhraniční spolupráce (partnerství), spolupráce při zajištění mezinárodní konference – Telč, 2011 (partnerství), spolupráce na přípravě nominační dokumentace.

CK Pangea Do budoucna je domluvena spolupráce v rámci přepravy návštěvníků geoparku po jeho území, dále společná propagace a vytvoření balíčků služe

59


6. Návrh plánu aktivit do budoucna 6.1. Nové geoprodukty 6.1.1. Geomoučníky

Vznikl nápad vytvoření „žulových“ geomoučníků. Možnost prodeje jedlých „žulových balvanů“ (raw makové koule) a jedlých „žulových kostek“ (makovec) bude nabídnuta některému ze spolupracujících subjektů Geoparku Vysočina (cukrárna, restaurace atd.). Možnost zakoupení těchto produktů taktéž v Informační centru v Telči, v geokoutku Geoparku Vysočina. Obrázek 21: Jedlé „žulové kostky“ (autor: K. Fučíková)

Obrázek 20: Jedlé „žulové balvany“ (autor: K. Fučíková)

60


6.1.2. Geošperky Byly vytvořeny sady šperků z fimo hmoty, která svou barvou přimomíná žulu. Tyto geošperky bude taktéž možné zakoupit v geokoutku v Informačním centru v Telči. Více fotografií viz příloha 9.4. Obrázek 21: Náhrdelník z „žulových balvanů“ (autor: K. Fučíková)

6.1.3. Žulíkova vandrovní knížka Tento produkt byl navržen tak, aby vhodně zapadl do Obrázek 22: Žulík - průvodce vandrovní knížky (autor: K. Fučíková) celého konceptu geoparku a přispěl tak k propagaci a rozvoji Geoparku Vysočina jako celku. Produkt je nasměrován na hlavní segment návštěvníků Geoparku Vysočina, jímž jsou rodiny s dětmi. Jeho cílem je atraktivní

přibližování

geologických

aspektů

návštěvníkům geoparku, dále přimět návštěvníky k opakovaným návštěvám tohoto území a v neposlední řadě přispět k podpoře a rozvoji místní ekonomiky. Ti účastníci cestovního ruchu, kteří půjdou „po stopách“ této vandrovní knížky, zakusí nejen poznání, relaxaci a zábavu, ale také mohou na základě zvoleného 61


dopravního prostředku provozovat cykloturistiku či pěší turistiku. Zavítají do Telče, na hrad Roštejn a na další zajímavá, oblíbená či méně známá místa Geoparku Vysočina. Formou hry a aktivního zábavného vzdělávání mohou děti a jejich rodiče plnit jednotlivé úkoly, jako je nasbírání určitého počtu razítek u jednotlivých subjektů, pořízení rodinné fotografie na jednom z míst, která jsou do hry zapojena a zodpovězení závěrečné otázky. Na základě splnění podmínek přísluší hráčům náležitá odměna. Žulíkova vandrovní knížka pro mladé objevitele je v podstatě malý letáček seskládaný ze tří listů formátu A6, které jsou natisklé z obou stran. Na první, úvodní straně se nachází autorkou pořízená fotografie symbolu Geoparku Vysočina, Míchova skála. Tato fotografie je doplněná o kresby, jejíchž součástí je i průvodce celé vandrovní knížky, postava Žulíka. Žulík je smýšlená postava, která byla zvolena záměrně, aby si díky ní mladí objevitelé uvědomili významnost žuly na území Geoparku Vysočina. Celý design je zvolen tak, aby zaujal převážně mladší děti. Obrázek 23: Ukázka úvodní strany Žulíkovy vandrovní knížky (autor: K. Fučíková) Po otevření vandrovní knížky se na druhé straně nachází pravidla hry. Vše spočívá v tom, že vandrovník navštěvuje herní místa a sbírá razítka na příslušná políčka. Celkový počet políček je deset, nicméně ke splnění pravidel stačí nasbírat pouze šest razítek, každé z jiného místa. Dále musí vandrovník pořídit fotografii sebe a své rodiny na jednom z navštívených míst, kterou na závěr předloží i s vyplněnou vandrovní knížkou. Posledním úkolem nutným ke splnění hracích podmínek je zodpovězení závěrečné otázky, která se týká místní žuly. Pokud vandrovník splní všechny podmínky, bude moci navštívit Informační centrum Telč, kde předloží vyplněnou vandrovní knížku s pořízenou fotografií. Pokud je vše v pořádku a vandrovník splní 62


všechny podmínky, dostane za odměnu drobný dárek. Ukončení hry je 31. prosince příslušného roku. Dále se ve spodní části této druhé strany nachází seznam všech navržených zúčastněných míst. Jsou jimi: Biofarma Javořice Lhotka, Telčské podzemí, Restaurace U Hraběnky, hrad Roštejn, Panský dvůr Telč, Mlýnské muzeum v Chadimově mlýně, Lanový park Lhotka, Expozice kamenictví v Mrákotíně, telčský zámek a Cukrárna Celerin. Na dalších dvou stranách se pak nacházejí jednotlivé ohraničené kolonky, kam vandrovníci sbírají příslušná razítka. Každé razítko má své místo, vedle kterého jsou poskytnuté informace o jednotlivých zúčastněných subjektech, jako je adresa subjektu, telefonní číslo, kontaktní emailová adresa případně odkaz na webové stránky. Pátá strana je rozdělena na dvě části. Horní část je ještě využita pro kolonky jednotlivých míst, která jsou zapojena do hry. Spodní část je pak ponechána pro závěrečnou otázku, kterou pokládá samotný Žulík. Otázka se týká nejvýznamnější horniny Geoparku Vysočina, kterou je samozřejmě místní žula. Otázka byla do hry zařazena z důvodu edukačního charakteru. Na poslední zadní straně je mapa území Geoparku Vysočina, na které jsou barevně čísly vyznačeny jednotlivé subjekty, které jsou ve hře zúčastněné. Celý projekt jako takový je zatím připraven pouze teoreticky. Prozatím není domluvená spolupráce s jednotlivými navrženými subjekty. Všechna herní místa jsou tak pouze návrhy subjektů, které by se do hry mohly zapojit. Výběr herních míst probíhal tak, aby diverzita zapojených subjektů přispěla k větší atraktivnosti hry a zaujala tak co nejširší skupinu potenciálních hráčů. Proto v návrhu nechybí cukrárna, adrenalinové aktivity, půjčovna kol, muzeum, zámek, hrad, restaurace, biofarma, dobrodružství v podzemí a samozřejmě také expozice spjatá s místní žulou. Informační centrum Telč bylo navrhnuto jako poslední zapojený subjekt, poslední článek hry. Sem jsou cíleně směřováni všichni hráči, kteří hru dohrají do konce. Protože zatím nebyla spolupráce s IC dohodnuta, není ani známa konkrétní odměna, která by byla udělena úspěšným hráčům. Pravděpodobně by se jednalo o nějaký upomínkový předmět s logem geoparku nebo předmět spjatý s postavou Žulíka. Dále přichází v úvahu jiný drobný dárek jako pastelky, pohlednice, omalovánky či reklamní předměty. Další variantou je směřovat úspěšné hráče do jiného místa, a to například do cukrárny či restaurace, které by byly ochotné 63


spolupracovat. Tito hráči zde byli odměněni například zákuskem či šálkem horké čokolády. I tato participace by byla pro daný subjekt přínosná, protože by tento drobný dárek mohl do tohoto místa přilákat celou rodinu, která by pak s velkou pravděpodobností utratila v dané restauraci či cukrárně další výdaje. A pokud by byli spokojení, jistě by to nebyla jejich poslední návštěva tohoto místa. V neposlední řadě se do budoucna nabízí i taková varianta, že by byli úspěšní hráči směřováni přímo do Informačního centra Geoparku Vysočina, které má vzniknout nedaleko hradu Roštejn, u vchodu do plánované stezky v korunách stromů. Tato varianta je velice líbivá, nicméně záleží na tom, jestli opravdu dojde k výstavbě tohoto IC. Celý návrh Žulíkovy vandrovní knížky je k nahlédnutí v příloze 9.5.

6.1.4. Síť geoprůvodců Do budoucna se počítá se zorganizováním školení pro geoprůvodce po Geoparku Vysočina, které bude zakončené zkouškou a případnou certifikací. Vznikne tak síť geoprůvodců, čili lidí, kteří budou schopní podat poutavou a zábavnou formou souhrnné informace o přírodních, kulturních a historických souvislostech Geoparku Vysočina. Předem je v rámci školení geoprůvodců domluvená spolupráce s Vysokou školou polytechnickou Jihlava.

6.1.5. Stezka v korunách stromů Již dříve byla provedena architektonická studie pro investici Stezka v korunách stromů nad kamenným mořem v lokalitě Roštejnská obora. Stezka by měla být unikátním prostředkem pro návštěvníky geoparku shlédnout scenérii kamenného moře v lokalitě Roštejnská obora, jakož i vstoupit nikoliv po zemském povrchu do unikátního prostoru bezzásahového území – kousku „české divočiny“. Jde skutečně o velmi interesantní lokalitu velmi vhodnou pro výklad vzájemných souvislostí mezi geodiverzitou, biodiverzitou a kulturní diverzitou. Stezka by měla být sestavena ze dřeva a mít tak minimální dopad na ekosystém chráněného území. Stezky by sloužila ke vzdělávání návštěvníků, mj. jakožto venkovní ornitologická učebna. Stavba by měla být postavena v lokalitě přírodní rezervace (rozloha ca. 30 ha) Roštejnská obora v blízkosti hradu Roštejn. Pro stavbu je již zpracovaná architektonická studie od architekta, který je autorem stezky v korunách stromů v Neuschönau v Bavorském lese. 64


6.1.6. Informační centrum Geoparku Vysočina V začátcích, kdy ještě Geopark Vysočina nemá svoje vlastní informační centrum, se počítá s vyhrazením geokoutku v Informačním centru Telč. V budoucnu se počítá s vlastním informačním centrem, které by mohlo být součástí výstavby stezky v korunách stromu, či samostatně stojící, nejen jako informační, ale i jako vzdělávací a zábavné centrum geoparku.

6.1.7. Propagační materiály Kromě již vzniklých propagačních materiálů bude nutné tuto nabídku rozšířit. Počítá se s vytvořením informačních letáků, které by atraktivně shrnovaly nabídku Geoparku Vysočina pro jeho návštěvníky. Tyto materiály by měly vzniknout v minimálně třech jazykových mutacích. Obrázek 24: Ukázka propagačních materiálů Geoparku Vysočina (autor: K. Fučíková)

65


6.1.8. Geoakce V rámci rozvinutí spolupráce s místními školami, školkami a dalšími možnými subjekty se nabízí zorganizování takových akcí, jako jsou geokarnevaly, soutěže o nejlepší přírodní výrobky a jiné soutěže v přírodě, organizování kreativních výtvarných kurz, volunteering akce (např. sběr odpadků), fotografické soutěže, soutěže rukodělných výrobků a další.

7. Popis politiky udržitelného rozvoje a význam geoturismu v tomto kontextu Geopark Vysočina představuje produkt pro širokou veřejnost s vazbou na přírodní atraktivity. Cílové skupiny představují zahraniční návštěvníci, čeští turisté, studenti, rodiny s dětmi, senioři, hendikepovaní atd. Nabídka je založená na geologii a přírodních atraktivitách a je jejich provázaností s historickými a kulturními památkami. Lze také úspěšně využít spojitosti s programy kamenářství, venkovské turistiky (včetně agroturistiky a ekoturistiky), s tematikou drobné sakrální architektury a krajiny. Programy navazují na stávající nabídku. Geopark má přímý vliv na příslušné území tím, že ovlivňuje životní podmínky a prostředí svých obyvatel. Umožňuje obyvatelům přisvojit si hodnoty geologického i historického dědictví daného území a aktivně se účastnit na celkové kulturní revitalizaci území. Hraje aktivní roli v ekonomickém rozvoji území, prostřednictvím propagace celkového obrazu spojeného s geologickým dědictvím. K realizaci rozvoje geoturismu vytváří ucelené produkty cestovního ruchu. Při tvorbě programů a produktů geopark spolupracuje s místní správou a podniky, a podporuje vytváření nových produktů spojených s geologickým dědictvím, jeho propagací a geoturismem. V geoparku bude probíhat průběžně tvorba produktů a programů (lokálních, regionálních, nadregionálních, mezinárodních) s vymezením a zaměřením jednotlivých cílových skupin, rozvoj spolupráce s podnikateli při tvorbě produktů a programů a zajištění podpory prodeje produktu. Orientace produktů na méně exponované, atraktivní oblasti lokality v rámci geoparku s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Omezení sezónnosti se zaměřením na vícedenní pobyty v geoparku a povzbuzující zájem zahraničních návštěvníků. Geopark Vysočina je tvořen nabídkou založenou na geologii a na přírodních hodnotách. U tohoto produktu jde o dvě základní skupiny – o odbornou i o laickou veřejnost. Expozice v muzeích, na hradech či architektonických památkách jsou mnohdy hlavním důvodem návštěvy území, nebo představují možnost náhradního, popř. doplňkového 66


programu pro sportovně založené turisty. Do budoucna je zapotřebí nabídku ještě více přizpůsobit požadavkům návštěvníků (zařadit interaktivní prvky, přizpůsobit provozní dobu apod.). Dále se žadatel zaměří na vznik nových expozic v přírodě, které budou splňovat požadavky na „aktivní geoturistiku“, např. v blízkosti lomů, kde si návštěvník bude moci sám opracovat kámen. Tato forma geoturismu bezesporu přispěje k udržitelnému rozvoji území. Výstupy aktivity: 1. Inventarizace stávajících expozic, která bude zahrnovat podrobnou analýzu stávajících expozic, bude vypovídat o jejich současné nabídce, ale i poptávce. Výsledky inventarizace budou zpracovány do přehledné databáze. 2. Návrh nových expozic na území Geoparku Vysočina. Předkladatel zpracuje návrh umístění a obsahu nových expozic 2a) expozice hornin v terénu 2b) expozice v objektu infocentra Součástí návrhu bude zpracovaný finanční rozpočet na jednotlivé expozice. Naučné stezky jsou jeden z nástrojů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, které mohou jejich návštěvníkům zprostředkovat nejen poučení, ale i přímý styk s přírodou. Záměrem žadatele je rozšířit stávající nabídku CR o oblast geologických naučných stezek a zážitkových tras, a tím zvýšit zájem odborné i laické veřejnosti o území geoparku. Stezky budou navrženy takovým způsobem, aby byly nejen zajímavé a poučné pro návštěvníky geoparku (odbornou i laickou veřejnost), ale také přínosem pro místní obyvatele, kteří se mohou aktivně podílet na atraktivnosti dané trasy (producenti místních výrobků, geoprůvodci, provozovatelé stravovacích služeb, drobní podnikatelé apod.). Inventarizace a návrh geoturistických stezek probíhá v krocích: 1. Inventarizace stávajících naučných stezek z hlediska jejich obsahové části. 2. Definování území, která budou centry turistického rozvoje. 3. Sestavení pěti nových geoturistických tras v definovaném území. 4. Vytipování informačních míst v úseku tras.

67


5. Stanovení formy propagace geoparku a geologicky zajímavých lokalit na informačních místech (infotabule, letáky, mapy apod.). 6. Návrh obsahové části informačních tabulí. 7. Projednání formy propagace (v případě umístění informačních tabulí) s příslušnými orgány ochrany přírody a obcemi. Geopark Vysočina má své marketingové cíle. Jedním z nich je usilovat o co nejoptimálnější prezentaci a propagaci svých silných stránek. Důležitými produkty, které tyto cíle naplňují, jsou tištěné propagační materiály, které zvyšují informovanost návštěvníka o destinaci. V rámci projektu vzniknou propagační materiály. Trvalá pozornost bude věnována tištěným propagačním materiálům a jejich distribuci. Výstupem této aktivity bude tištěná, barevná geoturistická mapa, která bude sloužit jako nástroj propagace území geoparku a jeho turistických cílů. Při sestavení obsahové části mapy budou použity výsledky databáze geo-turistických cílů.

68


8. Závěr Geopark Vysočina je oblast, která zahrnuje lokality zajímavé nejen z pohledu geologických věd, ale i z pohledu cestovního ruchu. Vedle geologických jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, historické památky, často významné z celoevropského hlediska. Geoturismus je v současné době na začátku svého rozvoje v destinaci. Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit dobré podmínky pro rozvoj geoturismu v území, zvýšit propagaci celkového obrazu geoparku, informovanost návštěvníků a připravit atraktivní nabídku služeb, která bude podporovat formu turismu šetrnou k životnímu prostředí. Nezbytnou součástí budoucího vývoje geoparku je umožnit místním obyvatelům, aby ztotožnili s hodnotami přírodovědného a kulturního dědictví a aktivně se zapojili do revitalizace a údržby území. Úspěšnost žádosti bude mít i velký vliv na získání financí na zajištění aktivit, které povedou k rozvoji geoturismu v území. Nedostatek financí je tedy limitující a v současné době brání rozvoji geoparku. Zpracování komplexní geoturistické nabídky může zvýšit hodnotu území a rozprostřít návštěvnost jak časově, tak i místně. Jak již bylo zmíněno, hlavní cílovou skupinu geoparku tvoří turisté z ČR i ze zahraničí. Jedná se především o rodiny s dětmi, které na území geoparku tráví většinou týdenní dovolené, převážně v období letních prázdnin, ale také prodloužené víkendy. Právě tato skupina představuje v současné době velký a velmi perspektivní segment, na který je vhodné zaměřit marketingové aktivity. Velký potenciál do budoucna reprezentují zejména rodiny s dětmi, pocházející z velkých měst, které v důsledku hektického městského života upřednostňují pobyt v přírodě a rekreaci spojenou s poznáváním a pobytem ve venkovském prostředí. Do hlavní cílové skupiny také patří přátelské skupiny všech věkových kategorií, skupiny seniorů a účastníci odborných seminářů a školení. Nepřímo je také třeba zaměřit se do budoucna na místní obyvatelstvo a lidi pracující v regionu. Převážná většina návštěvníků geoparku, kteří vyhledávají aktuální informace o destinaci, využívá internet. Dále pak jejich poptávka směřuje k tištěným propagačním materiálům, které dostatečně vypovídají o nabídce cestovního ruchu. Také vznik tištěných a audiovizuálních propagačních materiálů, které přispějí k zajištění větší informovanosti návštěvníků, a tudíž 69


i jejich většímu uspokojení, je nezbytným krokem k budoucímu rozvoji geoparku. K většímu prožitku z území přispěje i zavedení geoprůvodcovské služby, která zajistí turistům kvalitní odborný výklad o dané oblasti a snadnější orientaci v geoparku. Tyto trendy jsou zcela v souladu s filosofií geoturismu, a proto jeho rozvoj bezesporu povede k většímu uspokojení potřeb návštěvníka geoparku. Do budoucna je nezbytné vytvořit pro turisty komplexní balíčky speciálně připravených produktů „šitých přímo na míru“ pro konkrétní cílovou skupinu turistů, a to tak, aby byly spokojeni s pobytem v jedinečné přírodní lokalitě.

Autoři Na textu předkládané žádosti o přijetí do sítě Národních geoparků spolupracovali: RNDr. Jaroslava Pertoldová, Česká geologická služba RNDr. Kryštof Verner, Ph.D., Česká geologická služba Ing. Vít Obrdlík, Geopark Vysočina, o.p.s. Ing. Milena Dolejská, projektový manažer, Geopark Vysočina, o.p.s. Eva Skálová, Mikroregion Telčsko Dr. Ing. Vladimír Dolejský, ředitel Geopark Vysočina, o.p.s.

70


9. Přílohy 9.1. Výtah z Posudku na návrh národního geoparku Vysočina Posouzení žádosti na udělení statutu národního geoparku (dále NGP) Vysočina vychází z první fázi pouze z formálně podané stručné žádosti, sumarizující přírodní kvality a zajímavé a významné geologické a kulturní lokality na území vymezeném hranicemi navrhovaného geoparku v okolí měst Telče, Pelhřimova a Jihlavy na území celkem 180,22 km2. Návrh podává Geopark Vysočina, o.p.s., jako zástupce tři hlavní aktérů Mikroregionu Telčsko, Města Telč a Kraje Vysočina, které se budou na realizaci záměrů geoparku podílet. Oblast je z geologického hlediska cenná zejména svou geomorfologií s vývojem skalních scenérií, rašelinišť a specifických biotopů na rozhraní magmatických hornin moldanubického plutonu a metamorfovaných hornin moldanubika a specifickými magmatickými strukturami. Obecné předpoklady pro vyhlášení geoparku jsou v navrženém regionu kromě toho naplňovány zejména tradičním využitím dekoračního lomového kamene a výrobou finálních produktů v místě. Předběžné hodnocení žádosti o statut NGP Je jednoznačně pozitivní, že v mikroregionu byla vzata vážně stěžejní role geologického podloží a procesů pro historický vývoj krajiny a života v ní, a že o.p.s. Geopark Vysočina se rozhodla pracovat na propojení geovědních informací s dalšími atrakcemi regionu. Propojení Telče jako městské památky vyhlášené UNESCO a dalšího rozvoje geoturistiky opřené o krajinné kvality a kamenické tradice v jejím okolí je v souladu s trendy vracejícími se k dílčím regionům. Geologické mapování posledních let prokázalo a objevilo unikátní magmatické stavby, které jsou jedinečné v evropském měřítku. Představují strukturní vývoj plutonu na profilu od jeho jádra (v okolí Telče) k okraji (záp. od Mrákotína) a dílčí procesy magmatických fází jeho vývoje. Mikroregion zahrnuje řadu zdrojů dekoračního kamene historicky významných z celonárodního hlediska (Řásná, Mrákotín a další známá lomařská místa).

LXXI


Území navrhovaného geoparku je relativně malé, skládá se z přírodních celků srovnatelné správní úrovně a přírodního charakteru a jednoho centra. To je příznivé pro místní spolupráci a konzistentní organizaci aktivit celého geoparku. Seriózní přístup k záměru GP je prokázán na zájmu o spolupráci s Českou geologickou službou a sestavením společného projektu na modelový „Geopark mikroregionu Telčsko“ shrnující v osvědčené a pro turisty atraktivní formě vyčerpávajícím způsobem dosavadní znalosti o geologickém vývoji oblasti a stavějící současně na doplnění dosud chybějících geologických a paleoklimatologických údajích. Tato reprezentativní expozice v přírodě bude pilotním projektem celého geoparku. Realizací pilotního projektu (viz předchozí bod) bude shromážděna kvalitní odborná charakteristika území a veškeré údaje v rukou o.p.s. Geopark Vysočina, která je může využít pro další rozvoj plánovaného geoparku. Propojení aktivního geovědního výzkumu s doprovodnými akcemi geoparku může do budoucna představovat přijatelný model propojení vědy a osvěty v regionu. Spoluúčast hlavních státních organizací na koncepci geoparku splňuje základné předpoklady pro zajištění dlouhodobé realizace a propagace aktivit směřujících k vybudování geoparku, o jehož konkrétním statutu se může jednat v dalších fázích.

Závěr: Koncepce geoparku je v daném území velice vhodná, navazující na kamenické tradice i krajinný, morfologický a geologický ráz území. Geologická unikátní hodnota území spočívá v odkrytí strukturním profilu magmatickým krbem v rozsahu a pestrosti, který nemá v Evropě obdoby. Koncepce geoparku má potenciál přinést do regionu přidanou hodnotu vytvořenou mezioborovou spoluprací přírodovědců, historiků a řemeslníků na jedné straně a manažerskou složkou státních orgánů s cestovními agenturami na druhé straně. K akreditaci do skupiny národních geoparků ještě třeba prokázat nejen záměry, ale i stávající funkčnost místní informační sítě geoparku. Proto by bylo dobré brát tuto žádost jako iniciální krok k budování celého systému GP a rozvíjet dále všechny možnosti pro jeho prosazení a rozvoj.

LXXII


V Praze dne 28.1.2011

Mgr. Veronika Štědrá, Ph.D., RNDr. Jiří Babůrek, Ph.D. Česká geologická služba

LXXIII


9.2. Fotogalerie Geoexpozice u Roštejnské obory (autor : K. Fučíková)

)

Detail tabule u geoexpozice u Roštejnské obory (autor : K. Fučíková)

LXXIV


Roštejnská obora - historická obora pro spárkatou zvěř (autor : K. Fučíková)

Roštejnská obora - detail unikátních původních žulových ručně opracovaných oborních sloupů (autor : K. Fučíková)

LXXV


Jedno z četných rašelinišť u Roštejnské obory (autor : K. Fučíková)

Kamenné moře pod Hradem Roštejn (autor : K. Fučíková)

LXXVI


Hradby hradu Roštejn (autor : K. Fučíková)

Hrad Roštejn v zimě (autor : K. Fučíková)

LXXVII


Sedmiboká věž hradu Roštejn (autor : K. Fučíková)

Hrad Roštejn - zadní pohled (autor: K. Fučíková)

LXXVIII


Outdoorová ornitologická učebna - místo pro Stezku v korunách stromů (autor: K. Fučíková)

LXXIX


Flóra v Geoparku Vysočina (autor : K. Fučíková)

Fauna v Geoparku Vysočina (autor : K. Fučíková)

Malý pařezitý rybník (autor: K. Fučíková)

LXXX


Rašeliniště u Malého pařezitého rybníku (autor: K. Fučíková)

Velký pařezitý rybník (autor: K. Fučíková)

LXXXI


Hipoturistika v Geoparku Vysočina (autor: K. Fučíková)

Ukázka z „venkovní učebnice“ u Velkého pařezitého rybníka 1 (autor: K. Fučíková)

Ukázka z „venkovní učebnice“ u Velkého pařezitého rybníka 2 (autor: K. Fučíková)

LXXXII


Ukázka z „venkovní učebnice“ u Velkého pařezitého rybníka 2 (autor : K. Fučíková)

LXXXIII


Kamenitá cesta k Míchově skále (autor: K. Fučíková)

Míchova skála 1 (autor: K. Fučíková)

Výhled z Míchovy skály (autor: K. Fučíková)

LXXXIV


Míchova skála 2 (autor K. Fučíková)

Detail voštiny z Míchovy skály (autor: K. Fučíková)

LXXXV


Míchova skála z druhé strany (autor: K. Fučíková)

LXXXVI


Z Míchovy skály (autor: K. Fučíková)

Míchova skála - důsledky zvětrávání (autor : K. Fučíková)

Výhled z Míchovy skály (autor: K. Fučíková)

LXXXVII


Výhled z Míchovy skály na Javořici (autor: K. Fučíková)

Javořice (autor: K. Fučíková)

LXXXVIII


Studánka pod Javořicí (autor: K. Fučíková)

LXXXIX


Vzdělávací tabule na Javořici (autor: K. Fučíková)

autor : K. Fučíková )

Obrázek 12: Studánka Páně pod Javořicí (autor : K. Fučíková)

Lom Mrákotín 1 (autor: K. Fučíková)

XC


Obrázek 13: Těžby mrákotínské žuly 1 (autor : K. Fučíková)

Obrázek 14: Těžba mrákotínské žuly 2 (autor : K. Fučíková)

XCI


Obrázek 15: Mrákotínská žula (autor : K. Fučíková)

Obrázek 16: Zámecký park s věží v Telči (autor : K. Fučíková)

XCII


Obrázek 17: Náměstí v Telči (autor : K. Fučíková)

XCIII


Obrázek 18: Mariánský sloup na Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči 1 (autor : K. Fučíková)

Obrázek 19: Mariánský sloup na Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči 2 (autor : K. Fučíková)

XCIV


Obrázek 21: Hotel U Hraběnky, Telč (autor : K. Fučíková)

Obrázek 20: Golf u Telče - Šiškův mlýn (autor : K. Fučíková)

XCV


Obrázek 22: Jeden z četných rybníků u Telče (autor : K. Fučíková)

XCVI


Obrázek 23: Náglova vyhlída (autor : K. Fučíková)

XCVII


9.3. Propagační materiály Obrázek 24: Hrnek s motivem Geoparku Vysočina (autor : K. Fučíková)

Obrázek 25: Pohlednice s motivem Geoparku Vysočina (autor : K. Fučíková)

XCVIII


Obrázek 26: Tričko s motivem Geoparku Vysočina (autor : K. Fučíková)

Obrázek 27: Sada propagačních materiálů (autor : K. Fučíková)

XCIX


9.4. Produkty Obrázek 29: Jedlé „žulové balvany“ - Raw makové koule (autor : K. Fučíková)

Obrázek 28: Jedlé „žulové kostky“ - makovec (autor : K. Fučíková)

C


Obrázek 31: Bižuterie - prsten „žulová kostka“ (autor : K. Fučíková)

Obrázek 30: Bižuterie - náušnice „žulové kostky“ (autor : K. Fučíková)

CI


Obrázek 32: Bižuterie - náhrdelník z „žulových kostek“ (autor : K. Fučíková)

CII


Obrázek 33: Bižuterie - „Žulový“ náhrdelník (autor : K. Fučíková)

Obrázek 34: Bižuterie - set ze „žulových kostek“ (autor : K. Fučíková)

CIII


Obrázek 35: Bižuterie - náhrdelník z „žulových balvanů“ (autor : K. Fučíková)

Obrázek 36: Bižuterie - sada z „žulových kostek“ (autor : K. Fučíková)

CIV


9.5. Žulíkova vandrovní knížka Obrázek 37: Žulíkova vandrovní knížka - úvodní strana (autor : K. Fučíková)

CV


Obrázek 38: Žulíkova vandrovní knížka - strana druhá (autor : K. Fučíková)

CVI


Obrázek 39: Žulíkova vandrovní knížka - strana třetí(autor : K. Fučíková)

CVII


Obrázek 40: Žulíkova vandrovní knížka - strana čtvrtá (autor : K. Fučíková)

CVIII


Obrázek 41: Žulíkova vandrovní knížka - strana pátá (autor : K. Fučíková)

CIX


Obrázek 42: Žulíkova vandrovní knížka - zadní strana (autor : K. Fučíková)

CX


9.6. Naučné stezky s BeeTaggy VIRTUÁLNÍ PRŮVODCE Pro využití virtuálního průvodce geoparku lze použít většinu běžně dostupných mobilních telefonů, jedinými podmínkami je, aby měl přístroj nainstalovanou aplikaci pro čtení QR kódů nebo BeeTagg kódů a funkční internetové připojení. MAPA

TRASA 1 1 - Roštejn, 2 - PR Roštýnská obora, 3 - Roštejnská obora, 5 - Míchova skála, 6 - Javořice, 7 Studánka Páně, 8 Hraběcí chata, 4 Malý Pařezitý rybník, 1 - Roštejn

CXI


TRASA 2 9 - Velký Pařezitý rybník, 5 - Míchova skála, 6 - Javořice, 7 - Studánka Páně, 8 - Hraběcí chata, 9 - Velký Pařezitý rybník

TRASA 3

CXII


4 - Malý Pařezitý rybník, 1 - Roštejn, 2 - PR Roštýnská obora, 3 - Roštejnská obora, 4 Malý Pařezitý rybník

STANOVIŠTĚ 1 ROŠTEJN

CXIII


GPS: N 49° 15.1218', E 15° 25.5666' Renesanční lovecké sídlo, kterému vévodí gotická sedmiboká věž 53 m vysoká, odkud je nádherný výhled na Vysočinu (výjimečně bývá vidět i Alpy). Návštěvník Roštejna si prohlédne hradní halu s loveckými trofejemi, erbovní sál se sedmi sty erby, expozici porcelánu, cínu a etnografie, botanický sál s unikátním vyobrazením tří set užitkových a léčivých rostlin a dřevin nebo kapli zasvěcenou sv. Eustachovi, patronu lovců. V létě je hrad dějištěm mnoha kulturních a historických akcí, např. Šermířských dnů. Roštejn plnil funkci obranného strážného hradu a byl začleněn do celého systémů pohraničních hradů.

CXIV


STANOVIŠTĚ 2 PŘÍRODNÍ REZERVACE ROŠTÝNSKÁ OBORA GPS: N 49° 14.9364', E 15° 25.614' Rozsáhlý komplex bučin v okolí hradu Roštejn a západně od něj, asi 2 km severně od obce Doupě v Jihlavských vrších. Katastrální území: Doupě. Výměra: 31,88 ha. Nadmořská výška: 618–674 m. Vyhlášeno: 1977. Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v Jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštejnské obory.

115


STANOVIŠTĚ 3 ROŠTEJNSKÁ OBORA GPS: N 49° 14.9058', E 15° 25.4928' Historická obora pro spárkatou zvěř (daněk, muflon). Nejstarší poznatky o Roštejnské oboře jsou z roku 1592. Obora byla založena pány z Hradce. Se zvěří se v ní hospodařilo až do 2. světové války, poté byla rozvrácena. K její rekonstrukci došlo v roce 2006 na redukované ploše. Současná výměra: 132 ha. Unikátní jsou původní žulové ručně opracované oborní sloupy.

STANOVIŠTĚ 4 116


MALÝ PAŘEZITÝ RYBNÍK GPS: N 49° 14.6244', E 15° 23.709' Jeden z typických rybníků v oblasti, ve kterém je povoleno koupání. Malý Pařezitý rybník leží v nadmořské výšce 630 m n. m. Je obklopen rašelinnými společenstvy lesního i mimolesního charakteru.

STANOVIŠTĚ 5

117


PŘÍRODNÍ PAMÁTKA MÍCHOVA SKÁLA GPS: N 49° 13.6704', E 15° 21.7188' Osamocený skalní útvar v lese na jižním svahu kóty 773 m n. m. západně od Velkého Pařezitého rybníka, asi 2 km severozápadně od obce Řásná. Nadmořská výška: 765–774 m. Vyhlášeno: 1984. Míchova skála je jedním z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v

třetihorách

následujícího

zvětrávání granitu v periglaciálních

obnažení

podmínkách

partiích Jihlavských vrchů.

118

a intenzivního

pleistocénu

ve

mrazového vrcholových


STANOVIŠTĚ 6 JAVOŘICE GPS: N 49° 13.3164', E 15° 20.4156' Javořice (838 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené. Vrchol spadá do katastrálního území Mrákotín u Telče, jihozápadní úbočí do k. ú. Světlá pod Javořicí (obec Studená) a severozápadní úbočí do k. ú. Klatovec. Vrcholek je ukryt v rozlehlém komplexu jehličnatých lesů a nalézá se zde 166 metrů vysoký stožár televizního vysílače. Na jižním svahu, necelý 1 km pod vrcholkem, je výhledová plošina s výhledy k Telči. Asi 500 m pod vrcholem je na severozápadním svahu odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně.

CXIX


STANOVIŠTĚ 7 STUDÁNKA PÁNĚ GPS: N 49° 13.533', E 15° 20.3142' Významné poutní místo. Nachází se asi 500 m pod vrcholem Javořice a v blízkosti hlavního evropského rozvodí Dunaj–Labe. V pověsti se praví, že u této studánky bude vždy zachráněn český lid od nepřátelských vojsk, což se potvrdilo za třicetileté války, kdy se zde skrývali lidé a byli zachráněni. Studánka byla také shromaždištěm Českých bratrů, kteří se zde v době protireformace scházeli k tajným bohoslužbám. Památkou, která tuto dobu připomíná, je kamenný stůl, jenž stojí u Studánky Páně dodnes. Na tomto jednoduchém oltáři vždy stával vedle Bible kralické i zlatý kalich, symbol jejich víry.

CXX


STANOVIŠTĚ 8 HRABĚCÍ CHATA GPS: N 49° 14.1318', E 15° 21.8202' Unikátní dřevěná stavba pod Javořicí, vzniklá za 2. světové války dílem původních majitelů Podstatských-Lichtenštejnů. Zrekonstruována v režii státních lesů v roce 2000.

CXXI


STANOVIŠTĚ 9 PŘÍRODNÍ REZERVACE VELKÝ PAŘEZITÝ RYBNÍK GPS: N 49° 13.6902', E 15° 22.809' Rybník Velký Pařezitý se rozprostírá 1,5 km severozápadně od obce Řásná. Výměra: 23,51 ha. Nadmořská výška: 668–680 m n. m. Vyhlášeno: 1984. Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin v Jihlavských vrších. Na dně širokého údolí vzniklo na žulovém podkladu rozsáhlé rašeliniště, které je zřejmě nejhlubší v Jihlavských vrších – max. mocnost 4,5 m.

CXXII


9.7. Příběh žuly Obrázek 43: Příběh žuly - strana první (autor : P. Kopečná)

CXXIII


Obrázek 44: Příběh žuly - strana druhá (autor : P. Kopečná)

CXXIV


Obrázek 45: Příběh žuly - strana třetí (autor : P. Kopečná)

CXXV


Obrázek 46: Příběh žuly - strana čtvrtá (autor : P. Kopečná)

CXXVI


Obrázek 47: Příběh žuly - strana pátá (autor : P. Kopečná)

CXXVII


Obrázek šestá (autor Obrázek 48: 49: Příběh Příběh žuly žuly -- strana strana sedmá (autor: P. : P.Kopečná)) Kopečná)

CXXVIII

Geopark Vysočina Březen 2016

Recommend Documents