GEOGRAFIE V SOUVISLOSTECH S ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVOU (KONCEPT VÝUKY)

MILESTONE 07

BIODIVERZITA within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

GEOGRAFIE V SOUVISLOSTECH S ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVOU (KONCEPT VÝUKY)

Petr Horák Brno, October 2014

AW! Milník 07 – geografie v souvislostech s environmentální výchovou (koncept výuky)

LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno

MILESTONE 07

BIODIVERZITA within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

GEOGRAFIE V SOUVISLOSTECH S ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVOU (KONCEPT VÝUKY)

OBSAH 3 – VZDĚLÁVACÍ A VÝCHOVNÉ CÍLE – NÁVAZNOST NA RVP/DOV 5 – OBECNÉ INFORMACE 7 – SCÉNÁŘ AKTIVIT 8 – MOTIVACE – UVEDENÍ DO SITUACE 9 – REALIZACE VÝUKY

© Horák | October '14

2 | 14


VZDĚLÁVACÍ A VÝCHOVNÉ CÍLE – NÁVAZNOST NA RVP/DOV

GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE Očekávané výstupy, žák: organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů a dalších informačních zdrojů používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ Očekávané výstupy, žák: porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy, žák: porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků


3 | 14


TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE Očekávané výstupy, žák: ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

Vzhledem ke zvoleným formám a metodám výuky jsou rozvíjeny všechny kompetence.

Konkrétní a měřitelné cíle Žáci a studenti budou po skončení výuky schopni: -

popsat základní charakteristiky výřezu konkrétní krajiny;

-

přichystat si vhodné mapové podklady pro práci v krajině;

-

vybrat si vhodné tematické mapy a literaturu ke zkoumané lokalitě;

-

pracovat s buzolou, mapou a stanicí GPS a orientovat se v krajině;

-

zhodnotit podle historických leteckých snímků a skutečnosti tendence vývoje vybraného výřezu krajiny;

-

porovnávat změny v krajině pomocí historických map, fotografií, historických a současných leteckých snímků se současným stavem;

-

pořizovat fotodokumentaci;

-

pracovat s přírodními materiály;

-

zakreslovat různé objekty a plochy do mapy podle předem vytvořené legendy;

-

zhodnotit a posoudit vytvořenou mapu a na jejím základě vytipovat místa vhodná pro přesné určení biodiverzity;


4 | 14


OBECNÉ INFORMACE

Klíčové pojmy: Terénní mapování, land-use, land–cover, krajina, nauka o krajině, struktura krajiny, základní mapa, legenda mapy, terénní výuka, geografie, environmentální výchova, zdroje informací, biodiverzita, orientace v terénu, buzola, GPS.

Anotace: Geografická část předkládaného modulu se týká terénního mapování za účelem vyhodnocení vybraného výřezu krajiny z hlediska biodiverzity. Výuka zahrnuje všechny fáze terénní výuky, kde budou žáci a studenti pracovat metodami zmíněného oboru v rolích pracovníků, kteří se zabývají hodnocením krajiny pomocí zpracování mapy využití ploch. U celého modulu nejde jen o výsledek celého mapování, ale především o úkony, které musí odborník v daném oboru zvládnout, aby se k takovéto práci dostal. To předpokládá alespoň základní znalosti o dostupných zdrojích informací, jako jsou např. mapové podklady a jejich úprava pro samotné mapování. Po zvládnutí celého procesu by pro absolventy této výuky neměl být problém uskutečnit podobnou činnost v jakémkoliv jiném území.

Místo konání: Katastr obce Krásensko na Drahanské vrchovině, školicí zařízení Rychta Krásensko. Výuka buse probíhat částečně na učebně a částečně v terénu

Lektorské zajištění Práce bude probíhat ve čtyřech skupinách. Přípravné práce na učebně a závěrečné zpracování zvládne jeden lektor. Pro práci v terénu jsou zapotřebí dva až čtyři lektoři, kteří budou dohlížet na bezpečný pohyb žáků v terénu.

Vzdělávací oblast, vyučovací předmět, průřezové téma Člověk a příroda, zeměpis, biologie, environmentální výchova Zaměření je patrné z očekávaných výstupů a cílů, které jsou uvedeny výše.


5 | 14


Časový harmonogram 1. Práce na učebně: rozdělení do skupin; příprava mapových podkladů; základy práce s buzolou a GPS – 2h 2. Práce v terénu: přesun na jednotlivá stanoviště; vlastní mapování určeného výseku krajiny; Zaznamenávání pozice pomocí GPS, pořizování fotodokumentace – 3h 3. Práce na učebně: tvorba celkové mapy, popis území a vyhodnocení zmapovaných ploch na základě dostupných informačních zdrojů v podobě tematických map a literatury; zhodnocení zmapovaného území z hlediska biodiverzity pro další výzkum; práce s historickými materiály a popis vývoje zmapovaného území – 3h

Způsob hodnocení Porovnání výsledné práce jednotlivých skupin – výsledné mapy, zhodnocení území a samotná prezentace výsledků.

Pomůcky Pevná podložka, psací potřeby – tužka a pastelky, papír na poznámky, nůžky, lepidlo, buzola, stanice GPS, podkladová základní mapa 1:10 000 a její kopie, tematické mapy – půdní mapa 1:50 000, geologická mapa 1:50 000, hydrogeologická mapa 1:50 000, aktuální letecký snímek území, historický letecký snímek, balicí papír na výrobu posteru, fotoaparát (mobilní telefon, tablet). Vhodný by byl počítač, tiskárna a kopírka pro úpravu podkladových materiálů.

Rizika programu Především se jedná o počasí a bezpečný pohyb v terénu. Dají se částečně eliminovat vhodným oblečením a zajištěním dozoru každé skupiny.


6 | 14


SCÉNÁŘ AKTIVIT

SCÉNÁŘ AKTIVIT Čas. harm.

Činnost učitele

Činnost žáků

Místo real. 2h - učebna Rozdělí žáky do skupin, dohlédne

Vedoucí jednotlivých skupin se svými

na rozdělení rolí v jednotlivých

zástupci vyzvednou pomůcky pro

skupinách.

následující práci a začnou s přípravou

Proškolí vybrané zástupce skupin

materiálů pro mapování podle pokynů

v práci s mapou a buzolou, včetně v pracovních listech. stanice GPS. 3h - terén

Dohlíží na to, aby se žáci dostali

Žáci pracují podle předběžného plánu a

bezpečně na určené území a

jednotlivých rolí v terénním mapování.

pomáhá radou v mapování a dokumentaci území. 3h - učebna Opět pomáhá radou při

Žáci zpracovávají získané informace –

zpracování získaných informací.

překreslují podkladové mapy do

V závěru řídí vystoupení

připravených podkladů, zaznamenávají

jednotlivých skupin a diskusi nad

pozice ze stanice GPS, hodnotí strukturu

zjištěnými skutečnostmi.

krajiny jednotlivých výřezů zpracovávaného území. Prezentují své výsledky z hlediska podkladů pro další činnost z oblasti biologie.

Závěr

Hodnocení aktivit jednotlivých

Zpětná vazba od žáků

skupin


7 | 14


MOTIVACE – UVEDENÍ DO SITUACE

Celá planeta Země se vyvíjela milióny let. Jen malá část tohoto vývoje je spojena s člověkem. Za dobu svého působení však lidstvo dokázalo podstatně změnit povrch této planety. Z přírodních krajin se staly krajiny kulturní. Z hlediska výživy lidstva bylo hodně ploch změněno na zemědělskou půdu a v důsledku i této činnosti začaly z krajiny mizet různé druhy rostlin a živočichů. Tato skutečnost nese neblahý vliv na fungování krajiny. Dochází např. k přemnožení různých škůdců či plevelů, které lidé začali odstraňovat zaváděním škodlivých chemických látek do přírody. Přitom se příroda dokáže bránit sama svojí druhovou různorodostí, kterou nazýváme biodiverzita. Váš tým odborníků z geografie a biologie byl vyslán do prostředí Drahanské vrchoviny, do okolí obce Krásensko, aby se zabýval zjišťováním míst, které jsou potřeba zachovat z hlediska biodiverzity. Jde o zajištění kostry ekologické stability v krajině. Geografové se budou

zabývat mapováním využití ploch, na jejímž základě pak

biologové provedou zjišťování stupně biodiverzity. Společně pak na základě terénního výzkumu navrhnou, která místa by měla být v okolní krajině zachována, popřípadě podporována pro jejich přirozenou druhovou různorodost. Z hlediska geografie postupujte podle předkládaného návrhu aktivit.


8 | 14


REALIZACE VÝUKY

Krok č. 1 Místo realizace: učebna, okolí Rychty Časový harmonogram: 2h

Rozdělení do skupin: -

celkem se bude pracovat ve čtyřech skupinách, pro urychlení a časovou

náročnost prací je lepší mít již žáky do skupin rozdělené předem; -

každá skupina zvolí svého vedoucího a ten za pomocí členů skupiny rozdělí

jednotlivé role ve skupině podle zaměření a schopností jednotlivých členů skupiny.

Rozdělení rolí ve skupinách: odborníci na tvorbu mapy (dále jen „mapaři“), odborníci na orientaci (dále jen „orienťáci“), dokumentaristé, odborníci na geografii (dále jen „geografové“).

Zahájení práce podle jednotlivých rolí:

A.

Vedoucí skupiny vyzvedne potřebné pomůcky a složky s pracovními

materiály a rozdělí je do své skupiny, dohlíží na práci jednotlivých členů, zprostředkovává styk s lektorem. Pomáhá tam, kde je třeba.

B.

Mapaři pracují podle následujícího postupu: 1. Vezměte xerokopie map 1:10 000 a slepte je dohromady v místě, kde se překrývají. Přiložte list papíru formátu A4 a vytvořte tak rámeček celého území. Nalepte do vhodného dolního

rohu grafické měřítko mapy.

Vystřihněte dva bílé proužky a nalepte na místo pro název mapy a legendu mapy. Výslednou mapu zkopírujte a zvětšete na kopírce do většího


9 | 14


formátu. ( Výsledná mapa má podobu mapy Krasensko ve složce – mapové podklady.) 2. Připravte podložku a kreslící potřeby pro mapování. 3. Prostudujte si legendu zpracovanou podle projektu CORINE (viz příloha legenda). 4. Zpracujte legendu pro mapování využití krajiny v okolí Krásenska, doplňte ji v příp. potřeby i v průběhu vlastního mapování (legenda musí být úplná, tj. vše, co zakreslujete do mapy, musí být i v legendě, legenda však může obsahovat více tříd, než je v terénu zmapováno). 5. Pečlivě zakreslujte jednotlivé objekty (les, pole, louka…) do mapy vždy se znázorněním tématiky (barvou, šrafem nebo číslem). 6. Vybraný úsek zmapujte celý, tj. bez „bílých míst“. Vybrané úseky jsou čtyři. V mapách v příloze jsou označeny jako T1 – T4 ve složce – topomapa. V mapě je uvedeno, o kterou část se jedná – JZ část, JV část, SZ část SV část. 7. Dále jsou v každé mapě uvedeny body, ze kterých budete mít přehled o mapovaném území. U bodů jsou uvedeny souřadnice, dostanete se k nim pohodlně jak podle mapy a buzoly, tak podle stanice GPS. 8. Budete mít dostatek xerokopií, abyste v terénu mohli zakreslovat vše, co je potřeba. V místnosti, pak překreslíte mapované plochy z jednotlivých map do připraveného soulepu map. 9. Výsledná tematická mapa obsahuje: NÁZEV MAPY (co se mapovalo a kde a kdy), LEGENDU, VLASTNÍ MAPOVÝ VÝŘEZ, MĚŘÍTKO, AUTOŘI + rok, příp. podkladové materiály a další poznámky.

Vysvětlení k orientaci na mapách a v terénu

T1 – jedná se o topografickou mapu JZ části mapovaného území. Pohyb skupiny se uskuteční podle trasových bodů 1-4. Trasa a trasové body jsou voleny tak, aby z nich byl přehled do mapovaného území. Body 1-3 jsou opatřeny souřadnicemi. K bodu č. 4 se dostanete okrajem louky a to umožní mapařům pohled do údolíčka, které není


10 | 14


z cesty vidět. Vybarvují plochy a objekty po silnici, která vede z obce Podomí. Bod 1

Hrazryb

N49° 21.813´ E 016° 49.347´/562 m

Bod 2

Ncesta

Bod 3

Konecaleenc

N49° 21.748´ E 016° 49.250´/569 m N49° 21.516´ E 016° 49.474´/554 m

T2 – jedná se o topografickou mapu JV části. Pohyb skupiny se uskuteční

podle

trasových

bodů

1

–

4

a

vybarvují

ploch

a

zaznamenávají objekty východně od silnice z obce Podomí.

Bod 1

Polnicestas

Bod 2

Kotales

Bod 3

Cov

Bod 4

Krizkbio

T3 - jedná se o topografickou mapu SV části. Pohyb skupiny se uskuteční podle trasových bodů 1 – 5. Bod č. 3 není označený souřadnicemi a je třeba k němu dojít, aby se mohly zaznamenat plochy, které nejsou z údolí dostatečně dobře viditelné.

Bod 1

Rozcestikhane

Bod 2

Rozcesti

Bod 3

neoznačen souřadnicemi

Bod 4

Cov

Bod 5

Nadsadem

T4

- jedná se topografickou mapu SZ části. Pohyb skupiny se

uskuteční podle trasových bodů 1 – 8. Body 5 a 6 nejsou označeny souřadnicemi. K jejich dosažení je třeba dbát zvýšené opatrnosti při pohybu po hlavní silnici.

Bod 1

Rozcestikhane

Bod 2

Rohlouky

Bod 3

Mostpolni


11 | 14


Bod 4

Cestapk

Bod 5


Bod 6


Bod 7

Buskojal

Bod 8

Kriznc

Všechny body a souřadnice jsou v mapě GPS_map.pdf.

C. Orienťáci si ve venkovním areálu zopakují orientaci mapy podle buzoly, naučí se jednoduché úkony se stanicí GPS – určení stanoviště, zadání bodu a využít funkce – naviguj (viz příručka GPS), obdrží souřadnice výchozího bodu a rozlohu mapovaného výřezu krajiny. Na důkaz, že všemu porozuměli, projdou samostatně připravenou trať v okolí Rychty podle zadaných souřadnic a podle mapy a buzoly.

Po ukončení této činnosti se přidají ke své skupině, jako odborníci pro orientaci a budou plnit zadané úkoly pro mapování.

D. Ggeografové – „krajináři“ 1. Seznámí se s mapovými podklady – půdními, geologickými, hydrogeografickými a klimatickými mapami a připraví si podklady pro charakteristiku přírodní struktury krajiny. 2. Vytvoří jednoduchý popis krajiny, např.: …na sledovaném území se vyskytují kambizemě, celá oblast spadá do mírně teplé oblasti, která je charakterizovaná … 3. Sestaví podkladové materiály ke sledovanému území, které jsou souborem čtyř historických leteckých snímků, aktuálních leteckých snímků a aktuálních topografických map v měřítku 1: 7 560. (Podkladové materiály – viz složky – aktuální snímky a historické snímky). 4. Na každém snímku je uvedeno, o kterou část území se jedná. 5. Porovnají historické letecké snímky zvoleného území se současnými materiály podle následujícího postupu:


12 | 14


a.

Změna ve tvarech reliéfu:

b.

Změna v říční síti (vodním toku):

c.

Změna v rozložení vodních ploch:

d.

Obec – rozrůstání obce, změny názvů:

e.

Stezky, cesty silnice – vztah mezi starými cestami a silnicemi:

f.

Lesy - rozloha a velikost, přibylo, ubylo, kde a proč:

e.

Orná půda – přibylo, ubylo, nové plochy nebo úbytek v prospěch lesů, obcí, komunikací :

g.

Změny ve způsobu obhospodařování - které, zemědělská výstavba, vliv zemědělství na krajinu.

Závěry: Změnila se zásadně krajina v okolí Krásenska sledních 60 letech? Ano/ne a proč tak soudíte:

E. Dokumentaristé

-

Seznámí se s tím, co budou v krajině fotografovat, jakým způsobem a za

jakým účelem – výřez krajiny, panorama, lokality s výskytem větší druhové rozmanitosti – neobdělávané „remízky“, břehové porosty…; -

Vytvoří krátkou zprávu pro školní časopis o celém výzkumu krajiny.


13 | 14


Krok č. 2 Místo realizace: katastr obce Krásensko Časový harmonogram: 3h

Vlastní realizace terénního mapování -

Přesun na jednotlivá území, terénní mapování, pořizování dokumentace.

Krok č. 3 Místo realizace: učebna Časový harmonogram: 3h

1.

Překreslení mapy do připraveného čistého podkladu.

2.

Překreslení sledovaného výřezu krajiny do celkové mapy.

3.

Diskuse nad jednotlivými plochami v mapě a jejich hodnocení z hlediska biodiverzity škálovou metodou.

4.

Zaznamenání popisu krajiny z hlediska její struktury a vývoje.

5.

Tvorba posteru s vlastním výřezem krajiny a fotodokumentací.

6.

Hodnocení práce celé skupiny vedoucím skupiny, hodnocení práce lektorem.


14 | 14

GEOGRAFIE V SOUVISLOSTECH S ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVOU (KONCEPT VÝUKY)

Recommend Documents