I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pracovní list č. 9
Generativní orgány rostlin I.
Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Naděžda Kurowská
Následující text doplňte s využitím odborné literatury, případně internetu o schematické nákresy s popisem a odpovězte na závěrečné otázky. GENERATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN Generativní (reprodukční) orgány rostlin zajišťují pohlavní rozmnožování rostlin a jejich rozšiřování do okolního prostředí. Mezi generativní orgány krytosemenných rostlin řadíme květ, semeno a plod. KVĚT (flos) - je soubor přeměněných listů, které jsou přizpůsobeny k pohlavnímu rozmnožování, - jednotlivé části květu jsou umístěny na květním lůžku a mohou být volné nebo srůstají; Stavba květu květní obaly - chrání tyčinky a pestík před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, lákají opylovače, - mohou být rozlišené na kalich a korunu nebo nerozlišené – okvětí, o kalich - kalyx (K) – vnější část květního obalu, je tvořen většinou zelenými kališními lístky, které v pupenu chrání ostatní části květu, o koruna - corolla (C) – vnitřní část květního obalu, je tvořena nápadně zbarvenými korunními lístky, které barvou a vůní lákají opylovače, po opylení opadne, o okvětí - perigon (P) – je tvořeno tvarově a barevně nerozlišenými okvětními lístky, je typické pro jednoděložné rostliny, - někdy mohou květní obaly chybět – bezobalné květy (vrba); tyčinky - samčí pohlavní orgán, jsou rozlišeny v nitku a prášník, který je složen ze dvou prašných váčků, z nichž každý má dvě prašná pouzdra, - v prašných pouzdrech vznikají pylová zrna, která obsahují samčí pohlavní buňky, - pylová zrna mají různý tvar, stavbu i velikost (taxonomický znak), - soubor tyčinek v květu se označuje andreceum (A), - počet tyčinek je různý; Nákres a popis tyčinky:
pestík - samičí pohlavní orgán, který vznikl srůstem plodolistů, - soubor všech plodolistů se označuje gyneceum (G), - pestík se většinou skládá z blizny, čnělky a semeníku, o blizna je vrcholová část pestíku, je lepkavá (zachycení pylových zrn a podpora jejich klíčení), o čnělka má protáhlý tvar, tvoří střední část pestíku, vzácně může chybět, o semeník je spodní rozšířená část pestíku, která chrání vajíčka; podle vzájemného postavení semeníku, květních obalů a tyčinek rozlišujeme: semeník svrchní – květní obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem (brukev), semeník spodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem (podběl), semeník polospodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku (lomikámen);
Nákres a popis pestíku:
Rozdělení květů podle přítomnosti tyčinek a pestíku:
květ s tyčinkami i pestíkem – květ oboupohlavný, květ jen s tyčinkami nebo jen s pestíky – květ jednopohlavný;
Rozdělení rostlin podle typu jednopohlavných květů: vyrůstají-li na jedné rostlině květy samčí (prášníkové) i samičí (pestíkové) – rostlina jednodomá, vyrůstají-li na jedné rostlině jen květy samčí nebo jen květy samičí – rostlina dvoudomá;
Květenství - soubor květů, - podle stupně větvení stonku rozlišujeme květenství jednoduchá a složená; květenství jednoduchá – rozdělujeme je na hroznovitá a vrcholičnatá: hroznovitá květenství – postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní lata (ptačí zob), klas (jitrocel), hrozen (hořčice), chocholík (jabloň) jehněda (bříza), palice (puškvorec) okolík (prvosenka), hlávka – strboul (jetel), úbor (kopretina); vrcholičnatá květenství – postranní stonky přerůstají stonek hlavní mnohoramenný vrcholík (bez černý), vidlan – dvouramenný vrcholík (hvozdík), vijan – jednoramenný vrcholík (pomněnka) srpek (mečík) vějířek (kosatec) ; květenství složená – vznikají kombinací dvou jednoduchých květenství stejného typu např. složený okolík (mrkev) nebo různého typu např. hrozen úborů (devětsil);
Obr. 1 Jednoduchá květenství hroznovitá
Obr. 2 Jednoduchá květenství vrcholičnatá
SEMENO - mnohobuněčná rozmnožovací částice krytosemenných rostlin, - vzniká po oplození vajíčka, - tvar a velikost jsou charakteristické pro určitý druh; Stavba semene: osemení - vzniká přeměnou vaječných obalů, plní ochrannou funkci, - může být blanité, kožovité nebo dužnaté, - na některých semenech jsou masité výrůstky tzv. masíčko, které lákají mravence roznášející semena; živné pletivo - obsahuje zásobní látky (tuky, bílkoviny, škrob), které jsou využívány při klíčení semene; zárodek (embryo) - vyvíjí se z oplozené vaječné buňky, - ve zralých semenech je rozlišen na kořínek (radikula), podděložní stonkový článek (hypokotyl), vzrostný vrchol (pírko) a dělohy (jedna u jednoděložných, dvě u dvouděložných a více u nahosemenných rostlin); Nákres a popis semene:
PLOD - zajišťuje výživu a ochranu semen během zrání a podílí se na jejich rozšiřování, - plody pravé – vznikají pouze z pestíku, - plody nepravé – vznikají z pestíku a jiných částí květu (květní lůžko, květní obaly), - podle typu oplodí dělíme plody na suché a dužnaté: plody suché – oplodí je kožovité nebo tvrdé (sklerenchymatické) pukavé – většinou vícesemenné, v době zralosti se otevírají o měchýřek - puká jedním švem (pivoňka), o lusk – puká od vrcholu dvěma chlopněmi (hrách), o šešule, šešulka – puká dvěma chlopněmi od báze k vrcholu (brukvovité), o tobolka – otevírá se zuby (prvosenka) nebo děrami (mák);
nepukavé – většinou jednosemenné, v době zralosti se neotevírají, ale opadnou o oříšek – tvrdé oplodí nesrůstá s osemením (líska), o obilka – tenké oplodí srůstá s osemením (trávy), o nažka – blanité nebo kožovité oplodí nesrůstá s osemením (slunečnice);
poltivé – v době zralosti se rozpadají na jednosemenné díly o dvounažka (javor), o tvrdka – rozpadá se na čtyři části (hluchavka), o struk – rozpadá se na větší počet částí (ohnice); plody dužnaté – oplodí má často tři vrstvy – vnější střední a vnitřní o bobule – oplodí na povrchu je blanité, vnitřní oplodí je dužnaté (rajče, angrešt), o peckovice – vnější oplodí je blanité - slupka, střední je dužnaté a vnitřní tvrdé – pecka (třešeň, broskvoň), o malvice – nepravý plod, vzniká srůstem pestíku s češulí, která vzniká z květního lůžka, dolní části květního obalu a tyčinek (jabloň, hrušeň);
-
souplodí tvoří soubor plodů, které vznikly z jednoho květu s větším počtem pestíků, např. souplodí nažek (jahodník), souplodí peckoviček (maliník), plodenství – soubor plodů vzniklých z květenství, např. hrozen bobulí (rybíz);
Odpovězte na následující otázky: 1/ Jaký je hospodářský význam květu (květenství), plodů a semen? Uveďte 3 konkrétní příklady u květu a 5 u semene a plodu (nerozlišujte semeno a plod): ………………………………………………………………………………………………………… 2/ Jakým způsobem se mohou šířit semena a plody? Uveďte 4 příklady: ………………………………………………………………………………………………………… ________________________________________________________________________ Poznámky: http://www.giobioobrazky.ic.cz/botanika.htm
