Přednáška 7b. letní semestr 2007/2008
Pěstování pokusných rostlin Vegetativní rozmnožování vyšších rostlin: b. štěpování
Způsoby rozmnožování (obtížná klasifikace, členění) 1. Přirozené vegetativní rozmnožování velmi rozšířené, omezeně jen u jehličnanů a některých palem například: cibule, hlízy kořenové, stonkové oddenky šlahouny cibulkovité útvary v úžlabí listů rozmnožovací cibulkovité pupeny místo květů postranní články rozpad stonku, zakořenění segmentů „viviparie“ 2. Navozeno, ovlivněno, využíváno člověkem hřížení řízkování štěpování regenerace „in-vitro“
Transplantace (základ pro roubování, očkování označované společným názvem štěpování) = přenos určité části rostliny na jinou, přičemž obě srostou autoplastická – roub pochází z téhož organismu homoplastická – roub pochází z jiné rostliny, jiné odrůdy, ale téhož druhu heteroplastická – roub pochází z rostliny jiného druhu (někdy i blízce příbuzné rostliny Petunia hybrida a Nicotiana tabacum srůstají hůře než vzdáleně příbuzné Lycopersicon esculentum a Schizanthus) inkompatibilita – buď roub nepřiroste nebo dodatečně odumře (např. višně, třešně roubované na mahalebku) mezi roubováním a pohlavní křížitelnosti není vzájemná souvislost
přemostění ran
v praxi se užívá: ablaktace (spojení dvou partnerů majících společné kořeny) kopulace (různé způsoby roubování) okulace (očkování)
partneři: 1. podnož 2. roub, očko
uplatňuje se při ní: parenchymatické pletivo (na jeho vzniku se podílí hlavně kambium, méně dřeň a primární kůra) musí následovat také spojení lýka a dřeva podnože a roubu není jisté, zda dochází také k plazmodezmovému propojení
český exulant Jiří Holík – vynálezce moderního štěpařství
nar. 1634(5?) za vlády Ferdinanda II. v Mnichovicích u Prahy Zittau, 1671- Švédsko, Riga Riga 1684, 1687 – Vereinigter Liff- ubd Aus-Ländischer Garten-Bau, Versprochenes Blumen- und Küchen-GartenBüchlein nové roubovací metody: družení, sedélkování, triangulace zakládání zahrad v Rize 1707 až 1710 – podlehl morové epidemii
Poznámka Vliv podnože na roub je silnější než roubu na podnož (např. jabloně – různě růstově aktivní podnože) změny morfologické, chemické, změny v odolnosti vůči mrazu a chorobám
Roubování (očkování) 1. 2. 3.
byliny – např. tykvovité, kaktusy okrasné dřeviny – listnaté, jehličnaté ovocné dřeviny
1.
Roubování bylin tykvovité
podnož (např. Cucurbita ficifolia) – odolnost vůči Fusarium sp. postup při roubování:
1.
Roubování bylin kaktusy
2. Očkování - okrasné dřeviny - listnaté vyzrálé letorosty (při ohnutí se křehce zlomí), odlistíme, odtrníme, zabalit do vlhka očkování: na spící očko (červenec-srpen): těsně u země (okrasné jabloně, třešně, mandloně, jeřáby, hlohy, lípy, růže, šeříky) v korunce (růže, šeříky, kulovité, převislé, barevné kultivary) na bdící očko (červen nebo v zimním období ve skleníku) Forkertův způsob (při vylepšování neujatých oček, nebo očkování růží v zimních měsících)
2. Roubování – okrasné dřeviny - listnaté rouby z jednoletých výhonů, u slabých (břízy, buk, dub) z 2-3 letých způsob: družení, kozí nožka místo: venku zjara před rašením – nenáročné druhy, nejčastěji v korunce pod sklem – např. loubinec termín: v zimě: na zakořeněné podnože – javor japonský, dub, buk, habr v zimě na nezakořeněné kořenové řízky – podražec, trubač, vistárie, štědřenec, lýkovec, ibišek v zimě na dřevité řízky – loubinec, réva, některé topoly, vrby (a umístit do množárny, na jaře hrnkovat) v létě na zakořeněné podnože – vilín, šácholan, nějkteré kaliny, pěnišníky),rouby řežeme krátce před roubováním
Roubování v ruce:
Množení růží dřevité řízky – popínavé, některé parkové odkopky – např. r. svrasklá semena – podnože pro záhonové růže podnože: Pávův šípek, růže mnohokvětá, růže svrasklá (tloušťka 4-5 mm) výsev: vyzrálé šípky – stratifikace, výsev za rok, nevyzrálé šípky – klíčí již v prvním roce jednoleté semenáče – zkrátit o 1/3-1/2, vyškolkovat červenec – srpen – očkování na spící očko (bez dřeva) na kořenový krček na jaře – odříznout nad očkem, po vyrašení odlomit planinu, ušlechtilý výhon zakrátit vysokokmenné tvary – 2 očka asi 80-100 cm nad zemí, na podzim ohnout, nahrnout
2. Roubování – okrasné dřeviny jehličnaté kultivary smrků, jedlí, borovic, douglasky, modřínu, cedrů špatně kořenící kultivaru cypřišku nutkajského, jalovce, zeravu, tisu podnož: obvykle semenáče vlastního druhu termín: obvykle v zimě postup. několik měsíců před roubováním – podnož vysadit do hrnků, nechat ve skleníku narašit krátce před roubováním připravit rouby druhy s pryskyřicí nezamazujeme voskem!
druhy s opadavým jehličím: do boku s neopadavým jehličím: kopulace, kozí nožka
3. Štěpování – ovocné dřeviny - očkování: přípravné práce: kolem podnoží odhrnout půdu, odstranit podrost a obrost do 15-20 cm vyzrálé rouby (po nalomení praskne) způsob: na spící očko (při proudění druhé mízy v2. pol. července – polovina srpna) výhodný pro praxi (hlavně jádroviny, peckoviny na bdící očko (při proudění první mízy v 2. pol. června a zač. července) Forkertův způsob
Očkování 1.
2.
3.
4.
5.
následující rok
Forkertův způsob
když má podnož málo mízy a kůra nelze odchlípnout obvykle v první polovině září z očka nevylupujeme kůru
3. Roubování ovocných dřevin termín: předjaří – jaro (únor až květen až do doby květu, pokud byly rouby dobře uschovány) v pořadí angrešt a rybíz, třešně, višně, meruňky, švestky, slívy, hrušně, jabloně letní (červenec až srpen) – je vhodnější pro očkování, ale roubují se dobře rybízy a angrešty (letorosty i bylinné rouby) odběr roubů: prosinec (peckoviny, drobné ovoce) až březen (jádroviny – při řezu) uložení: ve vlhku, chladu
Roubování
na kozí nožku
kopulace, jazýčková (anglická) kopulace
do rozštěpu
plátkování
Roubování - pokračování za kůru
podnož s roubem – ovázat
sedélkování
nezapomenout ne povolení úvazků po srůstu!
a - očkování jabloní podnože: ze semene - jabloňová pláňata, semenáče (např. Jadernička moravská, Croncelské, Lohák): mohutný kořenový systém, vzrůstnost, pozdější nástup plodnosti, dlouhověkost vegetativně množené: jančata (slabé zakotvení v půdě, raný nástup plodnosti) – vhodné pro bujněji rostoucí odrůdy duzény (lepší zakotvení v půdě, bujnější růst) – vhodné pro slaběji rostoucí odrůdy roubování: asi ve výšce 15 – 20 cm
Podnože pro jabloně
Školkařské tvary jabloní
podnože East Malling: slabě vzrůstná: M9 (M8) vzrůstné: M4 (M3, M7) bujně vzrůstné: M1 (M2, M11) velmi bujně vzrůstné: M13 domácí J – TE (Těchobuzice) J - KL (Klčov)
termín: červenec – srpen na spící očko u všech M typů asi 10 cm nad kořenový krček pláňata – nízko nad zemí
Podnože pro jabloně – aktuální doporučení: Pro intenzivní výsadby jabloní jsou vhodné stromky naštěpované na podnožích M9, M26. V případě použití zakrsle rostoucích podnoží typu M9 je nutná i dodatková závlaha vysazených stromků. Pro kmenné tvary, tj. stromy větších velikostí se používají stromky štěpované na podnožích MM 106, semenáč, aj. Jako univerzální podnož pro zahrádky se jeví M26 či MM 106. Pro pěstitele, kteří nemají ujasněnou představu o stromku je ideální zákrsek či čtvrtkmen na podnoži MM 106 virus free. Stromek na této podnoži nevyžaduje oporu /sloupky/, zároveň roste i plodí velmi dobře v podmínkách zatravnění.
očkování hrušní
podnože: generativní: hrušňové pláně, semenáč (Hardyho máslovka, Špinka) vegetativní: kdouloň
Podnože pro hrušně – aktuální doporučení: V ČR stále převažují generativní podnože hrušní nad vegetativními podnožemi. Semenáče hrušní mají stejné důsledky pro ovocnáře jako semenáč jabloně. Nejběžněji používanou podnoží pro hrušně v Evropě je Kdouloň MA. Hlavní výhodou je jako u všech Kdouloní časný nástup do plodnosti, dobrá velikost plodů a vzrůstnost je 65% hrušňového semenáče. Je poměrně mrazuodolná. Další typy kdouloní mají své přednosti i nevýhody /MC, BA 29/. Např. MC je citlivější k mrazu, BA 29 vzrůstnost 70% semenáče.
očkování třešní a višní pouze na mahalebku (množená ze semen) nízko nad zem stromy ale mají kratší věk než roubované na ptáčnici roubování: na ptáčnici přímo vysazenou na stanovišti, brzy na jaře (únor) ve výšce korunky nebo také v srpnu
Podnože pro třešně a višně - aktuální doporučení Světový trend vedoucí k zintenzivnění pěstování třešní znamenal dlouhou šlechtitelskou práci a výsledkem jsou zakrsle rostoucí podnože, které se pěstují komerčně v zahraničí. Nejčastěji používanými podnožemi pro třešně a višně jsou generativně množené Prunus avium /ptáčnice/ a Prunus mahaleb /mahalebka/. Rostou velmi silně a díky tomu nastupují pozdě do plodnosti. Mezi vegetativně množené podnože patří Colt: růst naštěpovaných odrůd je o 2030% menší než na ptáčnici, ale některé údaje uvádí i o 40 % nižší růst. Tradovaná citlivost k mrazu nebyla v Německu během krutých zim v letech 1985 a 1986 potvrzena. Gissela 5 a Gisela 6 jsou v současné době nejúspěšnější zakrsle rostoucí podnož pro třešně. Růst je cca 30-50% a 50-60% ptáčnice. P-HL-A - Podnož z VŠUO Holovousy. Růst stromku je 30-50% ptáčnice. Vyžaduje živné půdy, dobře zásobené vodou. Kořenový systém je mělký, stromky vyžadují oporu. Afinita je problematická u některých odrůd. U P-HL-B vzrůstnost dosahuje přibližně 50-60% ptáčnice. Nastupuje časně do plodnosti a měla by se vysazovat do dobrých podmínek. Díky příliš vysoké ceně podnože a obtížnému množení nejsou Gisela a a P-H-L příliš často v českých školkách množeny.
očkování švestek, slív, renklód podnože: generativní: špendlík žlutý, myrobalán, semenáč Zelené renklódy vegetativní: M Damas C (East Malling), Marunke (Slíva Ackermanova) termín: na spící očko roubování: jen ojediněle – pokud ano, tak jako podnož – špendlík eno semenáč zelené ryngle (termín – jako jabloně) poznámka: Domácí švestku lze vypěstovat také z odkopku
Podnože pro slivoně – aktuální doporučení: Nejčastěji používanou podnoží slivoní je Prunus myrobalán. Jedná se o bujně rostoucí podnož, která často podrůstá. Alternativou je podnož Prunus St. Julien, která je vhodná kromě slivoní také pro meruňky a broskvoně. Je nejrozšířenější evropskou podnoží pro slivoně. Dosahuje vzrůstnosti cca 70% myrobalánu, má kratší vegetaci, což se projevuje pozdějším rašením, kvetením i časnějším ukončením vegetace /lépe vyzrává dřevo na podzim/. Nepodrůstá. Odrůdy na ní štěpované mají méně bujný růst a dříve se dostávají do plodnosti. Další alternativou pro slivoně, meruňky i broskvoně je generativně množená podnož Wagenheimova renkloda. Roste ještě o něco slaběji než St. Julien, cca 65% myrobalánu, také nepodrůstá a časně se dostává do plodnosti. Má mělký kořenový systém. Další podnože mají své výhody i nevýhody /Pixy, aj./. Příliš zakrsle rostoucí podnože zpravidla zdrobňují plody /Pixy - 50% vzrůstnosti myrobalánu, špatně kotví v půdě/.
očkování meruněk
podnože: meruňkový semenáč očkování v srpnu vegetativní – Marunke roubování - jen málokdy
očkování broskvoní
podnože: broskvoňový semenáč, mandloňový semenáč v praxi se roubování nepoužívá
Sorbus aucuparia
očkování rybízu a angreštu
zatím málo úspěšné, častěji se roubuje na meruzalku zlatou
Štěpování vinné révy !!!
mšička révokaz (Viteus vitifolii, Phyloxera vastatrix) (zavlečená z Ameriky) – mšice (jednak na listech, jednak na kořenech) deformace, nádorky na kořenech, odumírání rostlin nutno roubovat na podnože amerických druhů Vitis např: Podnož LE - K/1 vznikla křížením podnoží Vitis riparia, Vitis rupestris a révy vinné odrůd Ortliebské a Svatovavřinecké. Vyšlechtěna byla profesorem Krausem a ing. Křivánkem.
Podnožová réva zapsaná v SOK v České republice Amos1990 125 AA Vitis berlandieri × Vitis riparia1983 Crâciunel 2 Vitis berlandieri × Vitis riparia1983 Kober 5BB Vitis berlandieri × Vitis riparia 1979 SO 4 Vitis berlandieri × Vitis riparia 1979 Teleki 5C Vitis berlandieri × Vitis riparia1983 LEK/11979
Doporučená literatura:
Procházka S., Macháčková I., Krekule J., Šebánek J. a kol., 1998. Fyziologie rostlin, Academia, Praha. Procházka S. a kol., 2005. Botanika, Morfologie a fyziologie rostlin, MZLU v Brně (skripta). Rozsypal S. a kol., 2003. Nový přehled biologie, Scientia, Praha. Bobák M. a kol., 1992. Botanika. Anatómia a morfológia rastlín, Slovenské pedagogické nakladateľstvo Pratislava Růžičková J. a kol., 1980. Sadovnictví, SZN, Praha. Houba M., Hosnedl V., 2002. Osivo a sadba, praktické semenářství, Nakladatelství Ing. Martin Sedláček Luža J., 1970. Škola ovocnáře, SZN Praha.
Praktické cvičení – roubování (jabloň)
