GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti pro malé a střední podniky. Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA

GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti pro malé a střední podniky

Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA

Přehled • Družicová navigace (GNSS) • Evropský systém Galileo • Evropská agentura pro GNSS v Praze (GSA) • Kosmické aktivity ČR • Evropská kosmická agentura (ESA) • Aplikace a transfer technologií • Konkurenceschopnost ČR KD

GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti po MSP

2

Družicová navigace (GNSS) • • • • •

KD

Historický vývoj Princip družicové navigace Americký systém GPS Srovnání systémů družicové navigace Vývoj trhu družicové navigace


3

Navigační nástroje minulosti

KD


4

Navigace dnes ….

KD


5

Princip družicové navigace Měření vzdálenosti družic na základě zpoždění signálu z družice a výpočet polohy metodou trilaterace. Bod A je jednoznačná poloha v případě, že hodiny přijímače jdou přesně. Příklad pro výpočet polohy (2D) se signály ze 3 družic a opravou chyby hodin u přijímače Pro výpočet přesné polohy v reálném světě (3D) je potřeba signálu nejméně ze 4 družic

KD


6

Rozhraní s uživatelem WGS-84 je geodetický geocentrický systém armády USA, ve kterém pracuje globální systém určování polohy GPS. Souřadnice mají formát: •Latitude:N 050° 53.0566 •Longitude:E 014° 31.3345 •Alitude: 522,44 m

(zeměpisná šířka: N = sever / S = jih) (zeměpisná délka: E = východ / W = západ) (nadmořská výška)

Zobrazení / mapy:

Pro přístroje:

• • • • • •

• • • • • •

KD

Navigace do auta Navigace pro motorku Navigace vodní a námořní Navigace turistická Navigace pro sport Geocaching / Kompas

do auta Na motorku Kolo Ruční PDA mobil


7

Americký systém GPS

1500 kg Startgewicht

24 družic

55° inklinace

6 orbitů se 4 družicemi Orbit 20.200 km (MEO)

KD


750 W výkon

8

Jak vznikalo GPS…. • 1973 - rozhodnutí US Air Force a Navy pro vývoj systému NAVSTAR na základě systémů TRANSIT, TIMATION a 621B • 1977 - první testy přijímačů před startem družic pomocí Pseudolites • 1985 - 11 družic bloku 1 byly v době 1978-1985 vypuštěny na orbit • 1979 - rozhodnutí o vývoji systému GPS s 18 družicemi • 1981 - projekt je v kritické fázi a považován za nevyužitelný • 1988 - počet družic je navýšen na 24 aby bylo zaručeno krytí • 1993 - oznámení projektového statusu „Initial Opretational Capability“ (IOC) • 1995 - oznámení projektového statusu „Full Operational Capability“ (FOC) • 2000 - zrušení omezení přesnosti pro civilní využití signálu KD


9

Srovnání GNSS systémů systém

GPS

země

USA

GLONASS

Galileo

COMPASS

KD

Rusko

EU

Čína

kodování

CDMA

FDMA/CDMA

CDMA

CDMA

výška orbitu & doba oběhu

20,200 km, 12.0h

19,100 km, 11.3h

23,222 km, 14.1h

21,150 km, 12.6h

počet družic

kmitočty

stav

≥ 24

1.57542 GHz (L1 signál) 1.2276 GHz (L2 signál)

V provozu

24 (30 po spuštění CDMA signálu)

kolem 1.602 GHz (SP) kolem 1.246 GHz (SP)

V provozu s omezením. (příprava použití CDMA signálu)

4 testovací ve fázi IOV + 14 + 6 družic do 2014 cíl je nadále 30

1.164-1.215 GHz (E5a and E5b) 1.215-1.300 GHz (E6) 1.559-1.592 GHz (E2-L1-E11)

Přípravný stav IOV + výroba

35

B1: 1,561098 GHz B1-2: 1.589742 GHz B2: 1.207.14 GHz B3: 1.26852 GHz

5 družic v provozu s dalších 30 družic je plánováno


10

Vývoj trhu družicové navigace

KD


11

GNSS trh dosáhne 165 miliard Euro v roce 2020

KD


12

Evropský systém Galileo • • • •

KD

Proč Galileo? Charakteristika systému Galileo Galileo služby Současný stav projektu


13

Proč Galileo ? • Galileo je oproti GPS, GLONASSu a COMPASSu civilní systém – což dlouhodobě garantuje strategickou nezávislost Evropy • Galileo nabízí služby a ne jen používání signálu • Galileo má výší přesnost • Galileo varuje použivatele v případe snížení přesnosti nebo výpadku systému (Integrity funkce) což umožní certifikaci např. pro dopravu, což verifikuje již dnes systém EGNOS KD


14

Charakteristika systému Galileo

družice orbit 23.616 km (MEO)

velikost 2,7 x 1,2 x 1,1 m

56° inklinace

650 kg váha při startu

30 družic ve 3 orbitech (27+3) 1.500 W výkon KD


15

Galileo služby Základní služba (Open Service - OS) vychází z kombinace základních signálů, je zdarma a poskytuje určení polohy a času srovnatelné kvality s ostatními GNSS systémy (public level). Přesnost 15 – 30 m (jeden kmitočet) a 5 – 10 m (dva kmitočty)

Služba "kritická" z hlediska bezpečnosti (Safety of Life service - SoL) je vylepšenou verzí Základní služby. Poskytuje aktuální varování uživateli, pokud přesnost neodpovídá normě (signál integrity). Služba má být poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m

Komerční služba (Commercial Service - CS) poskytuje přístup k dalším dvěma signálům, které zvyšují množství přenesených dat a zvyšují přesnost určení polohy. Zmíněné signály jsou kódovány. I tato služba bude poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m (dva kmitočty)

Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service - PRS) bude zajišťovat určení polohy a času s definovaným uživatelům s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost (např. policie, bezpečnostní složky). Přesnost 5 m

Vyhledávací a záchranná služba (Search And Rescue service - SAR), tato služba bude převážně poskytována systémem COSPAS-SARSAT. Galileo družice by měly být rovněž součástí systému MEOSAR (Medium Earth Orbit Search and Rescue systém), který je schopen přijímat nouzové signály z lodí, letadel nebo dokonce od osob a okamžitě je posílat do národních záchranných center. Jen Galileo zde bude nabízet možnost odeslání potvrzení příjmu hlášení (feedback). KD


16

In Orbit Validation (IOV) fáze IOV je realizační fáze projektu Galileo, ve které budou vypuštěny 4 družice na oběžnou dráhu. První dvě družice (výrobce EADS Astrium + Thales Alenia Space) startovaly v říjnu 2011 z ESA Space Centre v Kourou.

Zdroj: ESA

KD


17

Družice pro IOV fázi

Zdroj: ESA

Zdroj: ESA

4 IOV Galileo družice byly vyvinuty firmami Astrium GmbH a Thales Alenia Space

KD


18

Full Operational Capability (FOC) Dokončení FOC fáze bude probíhat v následujících krocích: • 14 + 6 družic objednaných u OHB Systems + 4 IOV - 24 družic umožní plné pokrytí signálem (2014) • 6 družic pro dokončení fáze FOC – >27 družic + 3 náhradní umožní plný provoz všech plánovaných Galileo služeb

Zdroj: ESA

KD


19

Galileo družice (OHB Systems + Surrey Satellite Technology Limited))

KD


20

ESA / Galileo pracovní balíčky • • • • • •

WP1 – System Support (Thales Alenia Space Italy) WP2 – Ground Mission Segment (Thales Alenia Space France) WP3 – Ground Control Segment (EADS Astrium) WP4 – Space Segment (OHB Systems + Surrey Satellite Technology Limited) WP5 – Launch Service (Arianespace) WP6 – Operations (Spaceopal)

Management projektu Galileo provádí Evropská kosmická agentura ESA (smlouva s EK)

KD


21

Současný stav projektu Družice (space segment): Evropská komise objednala 7. ledna 2010 u německé firmy OHB Technology v Brémách za částku kolem 566 milionů Euro prvních 14 GALILEO družic a na jaře 2012 dalších 6 GALILEO družic: výrobce: váha při startu: výkon: velikost: start: nosič: životnost: rozpětí:

OHB System AG, užitečný náklad: Surrey Satellite Technology 680 kg 1,5 kW (nach 12 Jahren) 2,7 m × 1,2 m × 1,1 m 2013-2014 Soyuz-Fregat (Ariane 5) Přes 12 roků 14,8 m

Pozemní část (ground segment): • 2 Kontrolní střediska (GCC) in Oberpfaffenhofenu (Německo) a ve Fucinu (Italien) (španělské středisko v Arganda del Rey (Madrid) není oficiálně potvrzeno • 2 Performance-Center na posuzování kvality signálu budou pravděpodobně zřízeny na stanovištích GCC. • 5 Družicových kontrolních stanic (TTC) pro komunikaci s družicemi pomocí 13 m Anteny v S-pásmu (2 GHz). • 30 Kontrolních přijímacích stanic pro signál (GSS) pro záznam Galileo Signalú v L-Pásmu. Přepočítaní dat bude probíhat v 10 min. taktu. • 9 Up-link stanice (ULS) k aktualizaci vyzařovaných Galileo signálů. Spojení přes 3 m anténu v C-pásmu (5 GHz). Informace o korektuře pozice družic a času bude vysílána každých 100 minut. • Evropská agentura pro GNSS (GSA)

KD


22

Evropský úřad pro dohled nad GNSS v Praze (GSA) • Proč ČR kandidovala? • Historický vývoj kandidatury • Předpoklady pro přesun GSA z Bruselu do Prahy • Personální politika GSA • Jaké zadání má GSA? • Budova GSA v Praze • Vliv sídla GSA v Praze na ČR a národní hospodářství KD


23

Proč ČR kandidovala? • Strategickopolitický význam vesmíru a nových technologií a to obzvláště v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti ČR • Ekonomika a význam vesmíru pro národní hospodářství – Družicová navigace a kosmické aktivity jako pilíř konkurenceschopnosti ČR – Technologie –> vysoká přidaná hodnota – Motivace pro průmysl a výzkum

• Image –> ČR jako země s vysokou technologickou úrovní a schopností implementace komplexních technických systémů KD


24

Historický vývoj kandidatury • Změna stanoviska nové vlády ke kandidatuře na sídlo GSA a podání kandidatury Prahy na podzim 2006 • Vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA v roce 2008 jako podmínka kandidatury • Parlamentní podpora v rámci Evropské meziparlamentní konferenci o vesmíru EISC • Dohoda o oddělení bezpečnostních a monitorovacích středisek do Francie a Anglie (2009) • Intensivní lobbing ČR pro podporu naší kandidatury na všech úrovních • Rada ministrů EU schválila 10.12.2010 na svém jednání v Bruselu přesun GSA z Bruselu do Prahy KD


25

Předpoklady pro přesun GSA z Bruselu do Prahy • Hostitelská smlouva • Nájemní smlouva • Požadavky na budovu GSA – Personální kapacita – Struktura a využití prostoru budovy – Bezpečnostní nároky (např. fyzická bezpečnost, jednací místnosti v režimu tajné, nároky na IT a rozvody)

• Školy pro děti zaměstnanců GSA (Evropská škola ?) • GSA začala pracovat v Praze od 3. září 2012. Oficiální zahájení provozu bylo 6. září v 10:00 KD


26

Inaugurace GSA

KD


27

Personální politika GSA • • •

•

•

KD

Zaměstnanci GSA jsou zaměstnání na smluvním základě a jejich výběr probíhá dle pravidel EU Personální stav GSA byl při inauguraci dne 6 září v Praze 45 zaměstnanců, z toho 10 zaměstnanců z ČR Dle informací ředitele GSA, pana Carlo de Dorides na tiskové konferenci, by personální stav agentury mohl do konce příštího roku více než zdvojnásobit. Toto navýšení bude týkat jen segmentů Galileo a EGNOS Schválení návrhu nařízení EK na převzetí úkolů v evropském projektu GMES (Global Monitoring and Environment Security) by pro GSA znamenalo další navýšení personálu řádově o desítky zaměstnanců Informace o volných místech a vypsaných zakázkách najdete na webových stránkách GSA (http://www.gsa.europa.eu/)


28

Jaké zadání má GSA? Řízení GMSC

Certifikace

Public Relation

Akreditace

Marketing

Smlouvy Správní rada

KD


29

Budova GSA v Praze

Zdroj: MD

KD


30

Zdroj: KD

KD


31

Zdroj: KD

KD


32

Zdroj: KD

KD


Zdroj: KD

33

Zdroj: KD

KD


Zdroj: KD

34

Vliv sídla GSA v Praze na ČR a národní hospodářství •

Technologie a Inovace – – – –

•

Průmysl a zaměstnanost – – – – –

•

Konkurenceschopnost českého průmyslu a institucí Sídla zahraničních firem v ČR Vznik nových průmyslových segmentů a služeb Služby pro GSA Vliv kosmických technologií na výrobní procesy např. v oblasti managementu projektů, kvality a dokumentace

Image a cestovní ruch – – –

KD

Dosažitelnost nových technologií Motivace a nové příležitosti obzvláště v oblasti aplikací družicové navigace Rozšíření studijních oborů Synergie kosmických technologií s jinými průmyslovými disciplínami

ČR jako vysoce technologická země a možné světové centrum družicové navigace Konferenční a odborná turistika (např. jednání EU s USA o GNNS, Aplikační forum 2013) Propagace ČR a Prahy GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti po MSP

35

Kosmické aktivity ČR • Usnesení vlády ČR ze dne 20. dubna 2011 č. 282 • Rada ministra dopravy pro koordinaci kosmických aktivit ČR • Odbor kosmických technologií a družicových systémů MD • Konkurenceschopnost ČR KD


36

Usnesení vlády ČR ze dne 20. dubna 2011 č. 282 Vláda pověřuje

1. ministra dopravy aby ve spolupráci s ministry školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu a životního prostředí koordinoval kosmické aktivity vlády ČR 2. ministra dopravy, aby – Reprezentoval ČR na radě EU pro vesmír – Reprezentoval ČR vůči ESA na nejvyšší úrovni – Vykonával funkci kontaktního místa vůči ESA – Předsedal české části Czech-ESA Task Force Vláda ukládá 1. Ministru dopravy zřídit do 15. května 2011 Koordinační radu a v téže lhůtě zahájit její činnost KD


37

Rada ministra dopravy pro koordinaci kosmických aktivit ČR Evropská kosmická agentura ESA

Ministerstvo dopravy Sekretariát koordinační rady (MD)

MŠMT

MD

MPO

MZV

EU Kosmické agentury

Mluvčí koordinační rady (VZ)

MO

MŽP

UV

VZ

Řádní členové koordinační rady ministra dopravy

MF

Ostatní orgány státní správy

NBU

Parlamentní podvýbor pro VaV, letectví a kosmos

Hospodářská komora ČR

Akademie věd ČR

Přizvaní členové koordinační rady ministra dopravy

Členové koordinační rady ministra dopravy dle působnosti

Výbor pro průmysl a aplikace

Výbor pro vědu

Výbor pro bezpečnost a mezinárodní vztahy KD


38

Odbor kosmických technologií a družicových systémů MD Národní kosmický plán

http://www.spacedepartment.cz

KD


39

Evropská kosmická agentura ESA • • • • • •

Co je ESA? Organizační struktura Základní oblasti činnosti ESA Historie členství ČR v ESA Spolupráce s ESA Financování volitelných programů ESA podporovaných ČR • Transfer technologií z ESA KD


40

Co je ESA? • Rozpočet ESA pro rok 2010 dosáhl hodnoty 3744 milionů Euro • Více než 80% rozpočtu ESA jde do průmyslových zakázek! • Ročně 1000 smluv s podniky v EU a Kanadě

Start rakety Ariane 5 s experimentem Herschel a Plank na palubě 14. května 2009 v Kourou (zdro:j ESA)

KD


41

Organizační struktura Generální ředitel (Director general - DG): • Reprezentuje agenturu a je vedoucím managementu, právní zástupce agentury. • Volen 2/3 většinou rady vždy 1 za 4 roky. • Zavádí programy, vykonává politiku ESA a podává zprávy Radě. • Generálnímu řediteli asistují vědečtí a administrativní pracovníci, úředníci a další při vykonávání svých aktivit. Všichni jsou souhrnně nazýváni sekretariátem.

Rada (Council): Řídící orgán ESA. • Skládá se ze zástupců členských států ESA a je vedena předsedou voleným na 2 roky. • Každý členský stát má jeden hlas. • Schází se jednou za ¼ roku na úrovni delegátů a každé 2-3 roky na ministerské úrovni. • Její rolí je přijímat rozhodnutí s ohledem na aktivity a politiku ESA. • Rada má pod sebou dalších 6 programových rad a 5 výborů. KD


42

Programové rady a výbory ESA Výbory mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu povinných aktivit ESA: • IPC (Industrial Policy Committee) – Výbor pro průmyslovou politiku • AFC (Administration and Finance Committee) – Administrační a finanční výbor • IRC (International Relations Committee) – Výbor pro mezinárodní vztahy • SC (Security Committee) – Bezpečnostní výbor • SPC (Science Programme Committee) – Výbor pro vědecký program Programové rady mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu 6 volitelných programů: • PB-LAU (Launchers Programme Board) • PB-HME (Programme Board for Human Spaceflight, Microgravity and Exploration) • JCB (Joint Board on Communication Satellite Programmes) • PB-NAV (Programme Board on Satellite Navigation) • PB-EO (Earth Observation Programme Board) • SSA (Space Situational Awareness)

KD


43

Hlavní sídlo ESA a její střediska Hlavní sídlo ESA (Headquarters) je v Paříži. ESA má vedle hlavního sídla 5 výzkumných středisek se specifickým zaměřením. Tato střediska jsou rozmístěna v různých členských státech ESA: •

•

• • •

•

KD

ESTEC (European Space Research and Technology Centre), umístěné v Noordwijk v Nizozemí, je největší středisko ESA. Jedná se o testovací středisko a centrum evropských kosmických aktivit. ESTEC je odpovědný za technickou přípravu a vedení kosmických projektů ESA ESRIN (European Space Research Institute), umístěné ve Frascati v Itálii. Toto středisko zejména řídí pozemní segment pro družice určené k pozorování Země a udržuje největší archiv dat o životním prostředí v Evropě ESOC (European Space Operations Centre), umístěné v Darmstadtu v Německu, je středisko zajišťující činnost kosmických objektů na oběžné dráze EAC (European Astronauts Centre), umístěné v Kolíně nad Rýnem v Německu, je školící středisko a základna pro evropské astronauty ESAC (European Space Astronomy Centre), umístěné blízko Madridu ve Španělsku, je středisko ve kterém jsou soustředěny kapacity pro astronomické a planetární mise. V tomto středisku jsou umístěny vědecké archivy Kromě těchto středisek ESA disponuje i vesmírným střediskem v Guyaně (Guiana Space Centre GSC).


44

Základní oblasti činnosti ESA Základní oblasti pro využití kosmických technologií jsou: • • • • • • •

Pozorovaní země (Earth observation) Pilotované lety do vesmíru (Human spaceflight) Nosiče (Launchers) Navigace (Navigation) Věda ve vesmíru (Space Science) Inženýrství pro vesmír (Space Engineering) Operace ve vesmíru a ochrana před vnějším nebezpečím (Space operations & Situational Awareness) • Technologie (Technology) • Telekomunikace a integrované aplikace (Telecommunications & Integrated Applications) KD


45

Příklady pro podíly z rozpočtu 2009

Zdroj: ESA

KD


46

Příspěvky do ESA v roce 2009

Zdroj: ESA

KD


47

Historie členství ČR v ESA • Zahájení jednání s ESA na jaře 2007 • Návštěva generálního ředitele ESA v Praze 12. června 2007 • ESA průmyslový Audit na podzim 2007 • Podepsání přístupové smlouvy 8. července 2008 • Ratifikace smlouvy parlamentem ČR v září 2008 • 12. listopadu 2008 se ČR stává řádným členem ESA • 26-27. listopadu 2008 se česká delegace účastnila Rady ministrů členských zemí ESA v Haagu

KD


48

Spolupráce s ESA Povinné programy 5.3 Milionů Euro v roce 2010

Task Force podpora českého průmyslu a výzkumu v přechodné době 6 let od roku 2008 – např. 2.3 Milionů Euro pro 15 projektů v roce 2009 (podíl na příspěvku pro povinné programy)

Volitelné programy PRODEX, EOEP GMES Space Component Segment Meteosat Third Generation ARTES 1, 3-4, 10 (IRIS) and 20 (IAP) FLPP, Transportation for ISS and Exploration ELIPS Period 3 European GNSS Evolution Extension General Support Technology Program (GSTP)

KD


49

Finanční zapojení ČR ve volitelných programech ESA v milionech €

Zdroj: MD

KD


50

Artes 10 - IRIS

KD


51

Integrovaná aplikační podpora (IAP)

Zdroj: ESA

KD


52

Integrovaná aplikační podpora (IAP) • • • • •

KD

Vesmír pro zdraví Vesmír pro bezpečnost Vesmír pro rozvoj Vesmír pro energetiku Vesmír pro transport


53

Transfer technologií z ESA

Příklady pro využití kosmických technologií KD


54

Kontrola kvality potravin pomocí technologií vyvinutých pro vesmír Food quality control

KD


55

Ochrana vodních hrází

KD


56

Čistá energie – vývoj technologie vodíkových zásobníků

Clean energy Zdroj: BMW

KD


57

Příklady využití kosmických technologií • Inteligentní dopravní systémy (ITS) • Komplexní informační podpora pro cestující • Přesné zemědělství - EGNOS

KD


58

Inteligentní dopravní systémy (ITS)

Zdroj: MD

KD


59

Komplexní informační podpora pro cestující • Telematika se vztahuje většinou na jeden druh dopravy •

v případě použití více druhů dopravy je vyhledání spojení přenecháno cestujícím

• Cíl: optimální plánování mobility podmínit spojením různých druhů dopravy

vozidlo

dráha

letadlo

MHD

pěšky

 Podmínka je dostatečná přesnost a funkčnost družicové navigace, což bude Galileo splňovat KD


60

Zemědělský cyklus

KD


61

Naváděcí systém

KD


62

Konkurenceschopnost ČR • Doporučení k zvýšení konkurenceschopnosti ČR • Družicová navigace a kosmické technologie jako pilíř naši konkurenceschopnosti • Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti kosmických technologií • Příklad českých firem v oblasti kosmických technologií • Co musíme dělat pro český průmysl a výzkum? KD


63

Doporučení k zvýšení konkurenceschopnosti ČR Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje v „Rámci Strategie Konkurenceschopnosti” http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/Ramec_strategie_konkurenceschopnosti.pdf

6 Pilíře „Technologická připravenost“ kosmické technologie (kap. 6.5.4) jako jednu ze zásadních možností pro podporu a zvýšení konkurenceschopnosti ČR. NERV konstatuje, že těžiště vývoje kosmických technologií v ČR leží v následujících oblastech: • spolupráce s ESA, • evropské projekty Galileo a GMES, • mezinárodní spolupráce, • národní kosmický program. KD


64

Družicová navigace a kosmické technologie jako pilíř naši konkurenceschopnosti Silné stránky  Vysoká přidaná hodnota  Technologická úroveň průmyslu  Tradice v kosmických technologiích  Členství v ESA  Renomé v mezinárodních organizacích  Běžící zakázky a projekty  Vědeckotechnické zázemí  Koordinační struktura

Příležitosti  Získání sídla GSA do Prahy využít pro motivaci a podporu přechodu dalších technologických firem do segmentu kosmických technologií  vytvoření komunikačních struktur pro lepší informovanost průmyslu a výzkumu  využití kosmických technologií pro jiné průmyslové oblasti (ESA / ESTEC)

Slabé stránky

Rizika  Chápaní kosmonautiky jako pouze vědy  Nezvládnuti financování volitelných  Předsudky a neinformovanost  Nedostatek expertů pro management kvality, dokumentace a projektů dle požadavků ESA  Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

KD

programů ESA pro období 2012 -2015  Nedostatek aplikací pro Galileo  Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků  Doba trvání následků finanční krize


65

Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti kosmických technologií • Vytvoření jednotné struktury řízení kosmických aktivit a kompetencí v ČR s ohledem na budoucí zřízení České národní kosmické agentury • Zajistit výběr a financování projektů ESA pro období 2012 – 2015 • Vytvořit podporu pro podnikání v oblastech družicové navigace a kosmických technologií jako např. v Bavorsku • Zajistit výuku expertu pro kosmické technologie dle světových standardů KD


66

Příklad českých firem v oblasti kosmických technologií • • • • •

• • • • •

Software kosmické aktivity např. pro EGNOS mechanické díly pro družice a letadla software např. pro družicové řídící centrum ESA Hardware pro experimenty ESA např. cryostat User terminal pro projekt IRIS (ESA ARTES) Honeywell nepatří do MSP, ale v projektech financovaných ze zdrojů ESA nebo EU, musí 40% financování jít jako zakázky do MSP GISAT produkty v oblasti pozorování země 5M speciální materiály a sandwičové struktury EGGO Space služby a testování komponentů Evolving Systems Hardware a software pro družice G.L. Electronic technická podpora v oblasti kosmických a vojenských aktivit IGASSU Frenken ANF ČSRS Honeywell

Další podniky najdete na stránkách odborných asociací: www.czechspace.eu KD

www.alv-cr.cz GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti po MSP

www.sdt.cz 67

Co musíme dělat pro český průmysl a výzkum? Popularizace kosmických technologií a aktivit: • Galileo User Fórum • Galileo Masters, GMES Masters • Galileo Road Show • Space Industry Day (ESA, Galileo, Spolupráce) • Konference jako např.: Galileo Application Congress Prague 2012 • Evropské projekty jako např. EMMIA KD


68

Dekuji vám za pozornost

[email protected]

KD


69

GALILEO, kosmický průmysl a jeho příležitosti pro malé a střední podniky. Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA

Recommend Documents