Využití egovernmentu podniky, jeho možnosti a problémy

Využití eGovernmentu podniky, jeho možnosti a problémy Jana Fortinová Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Česká republika e-mail: [email protected]

Abstrakt: Článek se zabývá hodnocením využití služeb a aplikací eGovernmentu v českých i zahraničních podnicích. Článek navazuje na příspěvek Fortinová, J.: Využití eGovernmentu občany v EU a v ČR publikovaný v minulém čísle tohoto časopisu. Vychází z dostupných aktuálních dokumentů na stránkách EUROSTATu i z původních analýz realizovaných Centrem ekonomických výzkumů, Praha. Článek se dále zabývá rozsahem, efekty i problémy využití služeb eGovernmentu ekonomickými subjekty. K tomu využívá informace z mezinárodních průzkumů a zdrojů i jejich konkretizace z pohledu českého eGovernmentu i české podnikové praxe. Pro konkretizaci do českého prostředí jsou v textu využity vlastní praktické zkušenosti autorky i výsledky příspěvků a diskusí z řady seminářů na toto téma pořádaných Českou společností pro systémovou integraci v Praze. Klíčová slova: eGovernment, služby eGovernmentu, EUROSTAT, aplikace eGovernmentu, IT služby, veřejná správa, IT aplikace, podniková architektura, architektura veřejné správy. Abstract: The paper is focused at the analysis of the eGovernment services and applications use in the Czech enterprises compared with other EU countries. The paper is succeeding the paper “Fortinová, J.: eGovernment Use by citizens in the EU and CR” published previously in the Systems Integration journal. The analysis is based on the actual documents published on the EUROSTAT websites and on the surveys provided by the Center of Economic Research, Prague. The paper covers the actual extent, effects and problems of the eGovernment both in the Czech Republic and worldwide. The real topics and problems specific for the Czech practice are outgoing from the own author´s experience and from many papers a discussions on conferences provided by the Czech Society for Systems Integration. Keywords: eGovernment, eGovernment services, EUROSTAT, eGovernment applications, IT services, public administration, IT application, enterprise architecture, architecture of public administration. Na úvod článku je dobré připomenout základní vymezení eGovernmentu. Definic tuzemských i zahraničních je, jako obvykle, mnoho. Citace celé řady z nich lze nalézt v (Mates, Smejkal, 2012), kapitola 2. Pro účely toho článku zůstaneme u pohledu na eGovernmentu prezentovaného výše uvedenými autory v (Mates, Smejkal, 2012), str. 40: „..eGovernment je vhodné chápat spíše obsahově než popisem. Jeho smyslem je poskytnout všem soukromým subjektům větší komfort při realizaci kontaktů se státem

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014

45

Jana Fortinová

a jinými subjekty veřejné moci tím, že zrychlí a zjednoduší komunikaci s nimi, zefektivní vnitřní procesy orgánů veřejné moci a povede k větší transparentnosti v jejich činnosti vůči veřejnosti. Lze také říci, že eGovernment přispívá k vytváření toho, co je označováno jako dobrá správa (Good Governance), tj. proces vládnutí a jeho kontrola a participace občanů na tomto procesu a je spojován s přechodem od vrchnostenského pojetí správy k veřejné správě, jakožto službě občanům, coby zákazníkům.“ V mnoha studiích a publikacích je eGovernment charakterizován rovněž jako informatický motor ekonomiky, a to je i důvod pro masivní státní investice do této oblasti. Úspěšnost těchto investic je však podmíněna kvalifikovaným přístupem a pochopením možností i potenciálních problémů eGovernmentu jak na úrovni vedení státních institucí, jeho tvůrců a dodavatelů (interních i externích poskytovatelů služeb eGovernmentu), tak i na úrovni jeho konzumentů, tj. vedení podniků v komerční sféře (Novotný, Vořísek, 2011). Text vychází v první části z dostupných statistik na stránkách EUROSTATu, dokumentujících vývoj využití eGovernmentu podniky ve státech EU, byť pouze do roku 2010, novější údaje zatím k dispozici nejsou. Cílem článku je pak zejména ukázat na některé otevřené otázky a omezení, se kterými se setkává nejen česká, ale i zahraniční praxe, pokud budeme vycházet alespoň z některých publikovaných průzkumů.

1. Služby eGovernmentu pro podniky v ČR a EU V návaznosti na článek (Fortinová, 2014) je v dalším přehledu uvedena pouze rekapitulace služeb eGovernmentu určených pro podniky, které byly definovány katalogem EU: Oznámení a zpracování sociálního pojištění za zaměstnance. Daň z příjmů právnických osob, podávání daňových přiznání, vydávání oznámení o výměru. Daňová přiznání a oznámení o výměru daně z přidané hodnoty. Registrace nového podniku, resp. společnosti. Zasílání dat statistickým úřadům. Podávání a zpracování celních deklarací. Vydávání povolení vztahujících se k životnímu prostředí. Podpora při řešení veřejných zakázek. Využití služeb eGovernmentu podniky (i občany) ve státech EU se sleduje ve statistikách EUROSTATu. Současné statistiky podniků jsou, na rozdíl od statistik občanů, dostupné pouze do roku 2010. I tak jsou v článku využity, protože dokumentují dosavadní vývoj v této oblasti a mohou představovat východisko pro úvahy v dalším textu. Jsou zde využity dvě dostupné tabulky, a to základní statistika služeb veřejné správy s využitím internetu (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.) a podíly podniků podávajících návrhy tendrů pro veřejnou správu, rovněž s využitím internetu (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Do obou statistik jsou zahrnuty podniky s 10 a více zaměstnanci.

46


Využití eGovernmentu podniky, jeho možnosti a problémy

Tabulka 1: Využití internetu pro služby veřejné správy podniky s 10 a více zaměstnanci v % (Zdroj EUROSTAT, 2014,2) geo\time EU (28 countries) EU (27 countries) Belgium Bulgaria Czech Republic Denmark Germany Estonia Ireland Greece Spain France Croatia Italy Cyprus Latvia Lithuania Luxembourg Hungary Malta Netherlands Austria Poland Portugal Romania Slovenia Slovakia Finland Sweden United Kingdom

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

:

:

:

65

68

70

76

51 60 38

57 61 32

63 59 46

65 51 45

68 69 58

70 80 59

76 77 64

75 85 36 84 69 77 50 : : 65 35 40 65 71 35 : 47 74 74 57 31 47 47 91 92

79 87 44 70 76 81 55 : : 73 40 35 72 : : 68 57 75 64 58 : 72 57 91 80

76 87 49 69 84 84 58 66 : 87 44 40 76 83 45 67 70 81 61 60 39 75 77 93 80

73 88 56 76 89 82 58 69 51 84 54 45 76 85 55 77 81 81 64 72 42 83 85 94 79

73 90 56 77 91 83 64 73 57 82 65 55 86 90 60 74 85 80 68 75 39 88 88 95 78

65 90 63 79 84 78 64 73 61 81 68 62 90 87 66 76 82 77 61 75 41 88 91 95 86

89 92 67 80 87 77 67 78 63 84 74 72 95 90 71 77 95 75 89 75 50 88 88 96 90

34

39

52

54

64

65

66


47

Jana Fortinová

Z tabulky vyplývá, že využití služeb e-Governmentu podniky v průměru ve státech EU bylo v roce 2010 76 %, což ve srovnání s rokem 2004 představuje nárůst o 25 procentních bodů. Při sledování hodnot za jednotlivé roky jde o stabilní nárůst využití těchto služeb. Česká republika zaznamenala v této oblasti rovněž značný nárůst, a to ze 75 % v roce 2004 na 89 % v roce 2010, tedy o celých 14 procentních bodů, a v tomto roce je již o 13 procentních bodů nad celoevropským průměrem. To je dáno postupným zprovozněním a využíváním centrálních registrů, zavedením datových schránek a řadou dalších a velmi úspěšných aplikací celostátního významu. Kromě centrálních registrů (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), jsou takovými nástroji a aplikacemi CzechPoint, datové schránky, státní pokladna a její analytická nadstavba Monitor (viz Obrázek 1) a další. Příznačné pro tato řešení je to, že nacházejí velmi silnou odezvu nejen mezi podnikovou sférou, ale i mezi občany a postupně tak posilují jejich kladné vnímání rozvoje eGovernmentu v ČR. Aspektům využívání služeb eGovernmentu občany v ČR se věnoval článek v předchozím čísle tohoto časopisu (FORTINOVÁ, 2014). Obdobný posun nahoru zaznamenalo i Polsko z 61 % na 89 % a je tedy rovněž nad celoevropským průměrem. Slovensko představuje naopak slabý pokles z 91 % v roce 2009 na 88 % v roce 2010, což ovšem již v současné době nemusí zdaleka platit. Na evropské špičce jsou obvykle skandinávské státy, zejména Finsko s 96 %, přičemž tuto vysokou úroveň si udržuje dlouhodobě již od roku 2004, kdy již bylo na 91 % využití služeb eGovernmentu podniky. Finsko pak dále následují Nizozemsko a Lotyšsko s 95 %. Obdobně je tomu i u Dánska (92 %) a Švédska (90 %). Kromě tradice, je pro tyto státy obvykle příznačná i vysoká kvalita centrálního řízení rozvoje eGovernmentu a jeho publicita ve veřejnosti. I přes evidentně pozitivní posuny existují v tomto směru další možnosti a rezervy, které jsou dány různými omezeními eGovernement lokálního i globálního charakteru. V případě ČR je klíčovým faktorem úspěšnosti a kvality řešení eGovernmentu úroveň řízení jeho služeb, a to jak již provozovaných, tak nově připravovaných v rámci jednotlivých projektů. Problémy a otázky eGovernmentu jsou předmětem i různých průzkumů tuzemských i zahraničních. Výsledkům jednoho z průzkumů celosvětové působnosti je věnována druhá část tohoto článku. Veřejné správě a její podpoře nástroji ICT je věnována pozornost i v rámci rozvojových strategií jak na úrovni jednotlivých zemí, tak v dokumentech EU (Žák, 2013). Příkladem může být strategie pro období 2010–2015 „Green Knowledge Society“ navazující na strategii „i2010“. V rámci těchto směrů rozvoje označovaných také jako eUnion se již uplatňuje generace služeb veřejné správy, tzv. veřejných služeb 2.0. Druhá z prezentovaných dostupných statistik EUROSTATu ukazuje využití elektronických služeb pro podávání návrhů do tendrů ve veřejné správě. I v tomto případě pokrývá statistika podniky s 10 a více zaměstnanci a údaje jsou k dispozici pouze od roku 2005 do roku 2010.

48



Tabulka 2: Podniky s 10 a více zaměstnanci využívající internet k podání návrhů do tendrů ve veřejné správě, v % (Zdroj EUROSTAT, 2014,2) geo\time EU (28 countries) EU (27 countries) Belgium Bulgaria Czech Republic Denmark Germany Estonia Ireland Greece Spain France Croatia Italy Cyprus Latvia Lithuania Luxembourg Hungary Malta Netherlands Austria Poland Portugal Romania Slovenia Slovakia Finland Sweden United Kingdom

2005 : 9 : 8 16 : 13 : 14 21 2 : : 10 0 0 8 : : 7 : 11 6 6 : 5 2 : 10 :

2006 : 9 6 17 10 5 11 13 21 11 2 11 : 7 0 0 13 12 8 9 5 13 7 10 6 4 4 0 12 12

2007 9 9 3 7 12 7 12 13 22 10 3 9 20 7 0 6 16 5 8 11 6 11 8 9 8 5 6 0 11 10

2008 9 9 7 8 8 8 10 12 26 : 5 13 17 9 0 8 20 7 9 7 6 16 6 14 10 11 7 0 11 9

2009 11 11 9 7 7 10 12 14 26 9 7 13 13 9 0 10 23 13 12 11 7 15 7 17 12 9 7 0 14 11

2010 13 13 10 8 11 11 13 17 32 11 9 16 16 10 3 12 31 14 15 13 9 15 14 20 16 11 7 : 19 10

Z tabulky vyplývá, že podíl těchto podniků je všeobecně nízký. Česká republika je zhruba na úrovni celoevropského průměru, přičemž nejvyšší hodnoty zde představuje Irsko (32 %) a Lotyšsko (31 %). Navíc, při současném důrazu zákonodárců i státních orgánů na zvyšování transparentnosti výběrových řízení, lze předpokládat, že současné statistiky budou v tomto směru ještě podstatně příznivější. U hodnot, které SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2014

49

Jana Fortinová

jsou v tabulce přiřazeny v předchozí tabulce České republice, lze tak očekávat podstatný nárůst právě v současné době díky legislativním i politickým aktivitám na centrální úrovni, i aktivitám a iniciativám na úrovni jednotlivých orgánů samosprávy. I při omezení časové řady údajů v obou tabulkách do roku 2010 lze dokumentovat značně pozitivní trend ve zvyšování využití služeb eGovernmentu podnikovou sférou, což je dáno zejména narůstající kvalitou, rozsahem i dostupností těchto služeb i povědomím vedení podniků o jejich možnostech a efektech. Je nutné také konstatovat, že oproti minulým létům se pozice České republiky ve srovnání s ostatními státy Evropské unie výrazně zlepšila. Jestliže ještě před cca 8 roky se Česká republika ve většině ukazatelů nacházela na konci pořadí států Evropské unie, v některých případech na 24. nebo 25. místě, tak v současnosti se dostala na evropský průměr nebo nad něj, a tento trend se dá očekávat i pro další období. Na druhé straně je v této oblasti stále mnoho otevřených otázek a značný potenciál zvyšování kvality, především v řízení jednotlivých projektů i celé informatiky orgánů veřejné správy. Současně je nutné připomenout i úlohu českých vysokých škol, kde se přípravě odborníků pro eGovernment zatím věnuje nepříliš velká pozornost. Právě těmto otevřeným otázkám se věnuje další část příspěvku.

2. Otevřené otázky eGovernmentu a jeho využití podniky Přechozí tabulky i text dokumentovaly relativně pozitivní rozvoj eGovernmentu a jeho využití v podnikové sféře. Na druhé straně ale je nezbytné průběžně analyzovat problémy a omezení, které další rozvoj více či méně ovlivňují. Těmito otázkami se v ČR zabývají analýzy, průzkumy a studie realizované na vysokých školách (Pour, Voříšek, 2011), nebo (Novotný, Vořísek, 2011), případně specializovanými organizacemi. Problémy eGovernmentu se samozřejmě zabývají i průzkumy nadnárodního rozsahu. Jedním z nich byl projekt Breaking Barriers to eGovernement s výsledky průzkumu Online Survey of Barriers to eGoverment, které definují jednotlivé typy omezení, resp. bariér rozvoje eGovernmentu a jejich význam charakterizovaný procenty odpovědí respondentů průzkumu. Průzkum a jeho výsledky byly v ČR publikovány v (ŠPAČEK, 2012). V dalším přehledu jsou uvedeny pouze vybrané nejvýznamnější výsledky v procentech odpovědí, pokud jsou k dispozici (Špaček, 2012): 1. Bariéry rezistence, jejich obsahem je zejména: o Špatná koordinace mezi centrální, regionální a místní úrovní vlády (84 %), o Vzdorování úředníků změně (80 %), o Nedostatek politické podpory (68 %), 2. Bariéry technické: o Nedostatek interoperability mezi IT systémy (79 %), o Nedostatečná bezpečnost e-identifikace a autorizace (64 %), 3. Bariéry využití: o Nízká úroveň využití internetu obyvateli (69 %), o Nedostatečné IT dovednosti občanů (62 %) o Nedostatečné IT dovednosti úředníků (61 %)

50



4.

Administrativní bariéry: o Nedostatek standardů pro e-identifikaci napříč EU (62 %), o Rozdíly v administrativních tradicích a procesech EU (60 %), o Špatná koordinace mezi členskými státy a Evropskou komisí, o Rozdíly v zákonech a regulacích napříč EU, o Velké množství jazyků v EU 5. Právní bariéry: o Absence jasných manuálů ochrany dat pro oblast sdílení informací, o Nedostatečné obecné právo občanů komunikovat elektronicky s úřady, o Neadekvátní politiky svobody informací o Zvýšená rizika odpovědnosti, o Copyright omezující opětovné využití informací 6. Bariéry nákladů: o Náklady rozvoje služeb eGovernmentu, o Náklady pro vládu spojené s variantním poskytováním služeb, o Vyšší náklady spojené s dodržování právních předpisů v oblasti eGovernmentu, 7. Obtížnost demonstrovat dlouhodobé nákladové efekty eGovernmentu (60 %), Na základě vlastních zkušeností autorky článku a současně diskusí vedených na seminářích ČSSI i mimo ně na VŠE je možné identifikovat i další otázky a omezení v ČR, jejichž řešení by mohlo kvalitu eGovernmentu a jeho aplikace v podnicích dále posunout. Dále jsou uvedeny alespoň některé vybrané:

1.

Specifikace efektů služeb a aplikací eGovernmentu

I přesto, že již celá řada služeb eGovernmentu a jejich využití jsou dány zákonem, je vždy účelné vytvářet pozitivní motivaci k využití a zejména i k dalšímu rozvoji těchto služeb. Jednou z cest je jasná specifikace jejich efektů pro uživatele, a to jak na straně veřejné správy, tak komerční sféry. K těmto efektům, např. dle dokumentů OECD patří: Přímé finanční náklady a přínosy: o VS: redukování nákladů, uvolnění zdrojů pro veřejné a soukromé inovace, zvýšení hodnoty produktů a služeb, o Podniky: snižování administrativní zátěže, rychlejší poskytování služeb, úspora času a peněz Přímé nefinanční náklady a přínosy: o VS: dosažení synergií napříč kanály poskytování služeb, sdílení a opětovné využití dat pro poskytování služeb, o Podniky: zvýšení spokojenosti uživatelů, služby 24/7, personalizace, kvalita služeb, bezpečnost a ochrana soukromí Nepřímé nefinanční náklady a přínosy: o VS: posílení legitimity, bezpečnost, modernizace transformace veřejného sektoru o Podniky: zlepšení podnikatelského prostředí, vytvoření nových podnikatelských příležitostí


51

Jana Fortinová

Uvedené efekty představují pouze příklady, ale s ohledem na zmíněnou resistenci v bodě 1 předchozího průzkumu je účelné je velmi přesně a konkrétně specifikovat s rozlišením jednotlivých plánovaných nebo řešených aplikací a předpokládaného časového horizontu jejich uplatnění. Jiné efekty lze očekávat u aplikací celostátního charakteru typu centrálních registrů, datových schránek apod., jiné u interních transakčních aplikací orgánů veřejné správy a jiné u analytických aplikací jak interních tak pro veřejné účely, jako je tomu u aplikace Monitor ve vazbě na IS státní pokladny (Jindřich, 2014), který dokumentuje další obrázek:

Obrázek 1: Monitor ve vazbě na IS státní pokladny (Zdroj: Jindřich, 2014) Jasná specifikace očekávaných efektů při zadání a schvalování projektů i před nebo při využití již hotových aplikací je signálem např. pro to, proč mají státní orgány do nich investovat finanční prostředky, proč pracovníci na straně zadavatele mají investovat do řešení svůj čas, proč budoucí uživatelé mají usilovat o jejich kvalifikované a

52



efektivní využití atd. U těchto efektů nejde přitom jen o finanční (viz výše), ale stále silněji o nefinanční, které se často označují právě jako ty strategické.

2.

Silná závislost na legislativě

Závislost na legislativě je u řešení služeb a aplikací eGovernmentu evidentně a dlouhodobě vyšší než u projektů čistě komerčních. S touto situací je nutno počítat, je to zcela objektivní záležitost a naprostá většina poskytovatelů služeb s tím i počítá. Na druhé straně je ale tento problém posilován subjektivními vlivy. Především složitými a zdlouhavými legislativními procedurami, dlouhým schvalováním příslušných zákonů a následně pak zcela neúměrně krátkou dobou pro přípravu projektů a zejména promítáním změn do již provozovaných aplikací (příkladem může být daňový systém, systémy sociálního zabezpečení a další). Předpokladem řešení by mohla být větší připravenost pracovníků legislativy v oceňování časových nároků na taková řešení a změny v informatických projektech.

3.

Kvalita řízení eGovernmentu a jednotlivých projektů

Kvalita celého eGovernmentu a následně i jeho využití je dána zejména kvalitou řízení, a to jak na centrální úrovni, tak na úrovni jednotlivých projektů a provozovaných aplikací (Voříšek, Pour, a kol. 2012). Vysoká kvalita centrálního řízení není charakteristická jen pro již zmíněné severské státy, ale i např. Estonsko nebo Lotyšsko, které právě do této oblasti věnovaly nemalé prostředky a nejkvalitnější personální kapacity. Může to být minimálně inspirace pro naše centrální orgány v dalších krocích rozvoje eGovernmentu. Faktory, které ovlivňují úroveň řízení v rámci jednotlivých projektů nebo provozovaných aplikací, lze zřejmě shrnout do následujících bodů:  v orgánech veřejné správy existuje dlouhodobě známý nedostatek IT specialistů, včetně manažerských pozic v IT, což je také, jak je dlouhodobě známo, dáno podstatně nižším finančním ohodnocením těchto manažerů a specialistů oproti komerční sféře. (Podle ministra Chovance v ČT bude úspěch, když se dostaneme v těchto ohodnoceních v relaci ke komerčním subjektům v průměru na 60 %),  pro veřejnou správu jsou charakteristické velmi dlouhé schvalovací procesy, což je dáno někdy objektivně, někdy subjektivně, ale což také nakonec ovlivňuje disponibilní dobu řešení projektů a ve výsledku i jejich kvalitu,  složitá výběrová řízení, zejména spojená s posledními úpravami legislativy, a s obdobnými důsledky jako v předchozím bodě,  s nedostatkem IT specialistů na straně zadavatelů jsou spojena i často nedostatečně přesná zadání projektů s jasnou definicí všech jejich relevantních charakteristik, včetně vazeb na ostatní projekty a aplikace,  v některých případech i triviální chyby v analýzách nebo přípravě projektů do provozu jak na straně dodavatelů tak zadavatelů (příkladem může být školení pracovníků až při provozu aplikací Centrálního registru vozidel),  u některých systémů veřejné správy je stále patrná absence kvalitně navržené architektury, jejichž potřebu zdůrazňuje řada publikací, např. (Hrabě, 2013). Příkladem kvalitně navržené architektury je architektura informačního systému základních registrů, jak ukazuje další obrázek:


53

Jana Fortinová

Obrázek 2: Architektura informačního systému základních registrů (Zdroj: Hrabě, 2013, Stanovská, 2014) Podstatným faktorem ovlivňujícím kvalitu řízení i celého eGovernmentu jsou politické vlivy a celkový přístup politické reprezentace k této oblasti. 54



Výše uvedené otázky a problémy nemají za cíl zpochybňovat výsledky eGovernmentu v ČR. Dnes existují a jsou provozovány již projekty, které mají špičkovou kvalitu a při jejich efektivním využití se skutečně stávají podstatnou součástí eGovernmentu jako motoru ekonomiky. Takovými příklady je státní pokladna, jsou datové schránky, nebo informační systém základních registrů, včetně jeho originální architektury dokumentované obrázkem (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Proto bude i nadále účelné existující problémy a otázky jasně identifikovat, analyzovat a hledat jejich efektivní řešení.

3. Závěr Článek se soustředil zejména na vývoj využití eGovernmentu českými podniky v porovnání s ostatními státy EU. Dosavadní statistiky EUROSTATu, byť časově omezené, ukázaly v tomto směru pozitivní vývoj a lze reálně očekávat takový vývoj i v dalších létech. Na druhé straně lze pokládat za účelné dál intenzivně rozvíjet systém řízení eGovernmentu na centrální i nižších úrovních a postupně vytvářet takový systém řízení, který bude postaven na racionálních klasifikacích objektů eGovernmentu, řešení jednotlivých jeho úloh v potřebně širokém kontextu a s respektováním potřeb veřejné správy i jejích služeb.

Literatura EUROSTAT, 2014,1: eGovernment Statistics. Source : Statistics Explained . Dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Egovernment_statistics EUROSTAT, 2014,2: Statistické tabulky eGovernmentu v EU. Dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/information_society/data/main_tables Fortinová, J.: Využití eGovernmentu občany v EU a v ČR. Praha, Systémová integrace, 2014/3: 75-84 Hrabě, P., 2013: Koncepce Národní architektury veřejné správy ČR. Praha, Systémová integrace, 2013/4: 7-21 Hrabě, Pavel. The Proposal of Czech Government Enterprise Architecture implementation. In: CONFENIS-2013. Prague, 11.09.2013 – 13.11.2013. Linz : Trauner Verlag, 2013, s. 231–240. ISBN 978-3-99033-081-4 Jindřich, T., 2014: Integrovaný informační systém státní pokladny. Praha, VŠE Mates, P., Smejkal, V., 2012: E-government v České republice. Právní a technologické aspekty. Praha, Leges. ISBN 978-80-87576-36-6 Novotný, O., Vořísek, J., 2011: Digitální cesta k prosperitě. Praha, Professional Publishing. ISBN: 978-80-7431-047-8 Pour, J., Voříšek, J., 2011: K výsledkům průzkumu české informatiky. Praha, Systémová integrace, 2011/1: 15-34 Stanovská, I., 2014: Informační systémy centrálních registrů. Praha, VŠE, 2014. Špaček, D., 2012: eGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení. C.H.Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-261-8


55

Jana Fortinová

Voříšek, J., Pour, J. a kol., 2012: Management podnikové informatiky, Professional Publishing, ISBN 978-80-7431-102-4 Žák, M. a kol., 2013: Konkurenční schopnost České republiky 2011–2012, Praha, Linde, ISBN 978-80-86730-97-4

JEL Classification: H10, M10

56


Využití egovernmentu podniky, jeho možnosti a problémy

Recommend Documents