ERP a ekonomické systémy pro malé a střední podniky

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

ERP a ekonomické systémy pro malé a střední podniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Zdenka BRÁDLEROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jiří MIKULICA

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma ERP a ekonomické systémy pro malé a střední podniky jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 30. 4. 2013 Zdenka Brádlerová

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Jiřímu Mikulicovi za jeho cenné připomínky, rady a trpělivost.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je výběr a implementace ERP systému ve vybraném průmyslovém podniku. První část práce se zabývá vývojem informačních systémů a ICT. Druhá část práce se zabývá výběrem a implementací informačního systému v podniku, jehož hlavní ekonomickou činností je pivovarnictví a sladovnictví.

Klíčová slova ERP, informační systém, agendy

Abstract The subjekt of this thesis is the selection and implementation of ERP systém in selected indistrial enterprise. The first part deals with the development of informatik systems and ICT. The second part deals with the selection and implementation of an informatik systém in the company, whose main economic aktivity is brewing and malting.

Keywords ERP, information system, agenda

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................................. 10

2

Cíl práce a metodika ..................................................................................................... 11

3

Teoretická část .............................................................................................................. 12 3.1

3.1.1

Předchůdci počítačů ....................................................................................... 13

3.1.2

Generace počítačů .......................................................................................... 15

3.2

4

Historie výpočetní techniky .................................................................................. 13

Software pro vedení účetnictví.............................................................................. 17

3.2.1

Historie automatizace účetních informací ..................................................... 17

3.2.2

Zpracování účetnictví .................................................................................... 18

3.3

Podnikové informační systémy ............................................................................. 19

3.4

Systémy ERP ......................................................................................................... 21

3.4.1

Výběr a implementace ERP systému ............................................................. 24

3.4.2

ERP systémy v malých a středně velkých podnicích .................................... 26

Praktická část ................................................................................................................ 31 4.1

Představení podniku .............................................................................................. 31

4.1.1

Vedení společnosti ......................................................................................... 31

4.1.2

Organizační schéma ....................................................................................... 31

4.1.3

Portfolio výrobků ........................................................................................... 33

4.1.4

Model obchodního případu ............................................................................ 33

4.2

Software používaný před inovací .......................................................................... 34

4.3

Výběr ERP systému .............................................................................................. 35

4.3.1

Oslovení možných dodavatel ......................................................................... 36

4.3.2

Revize pracovních náplní............................................................................... 36

4.3.3

Stanovení požadavků na systém .................................................................... 37

4.3.4

Jednání s dodavateli softwaru ........................................................................ 39

4.3.5

Výběr dodavatele softwaru ............................................................................ 44

4.4

Jednání s vítězným dodavatelem a implementace ................................................ 45

4.4.1

První jednání a popis vybraných agend ......................................................... 45

4.4.2

Popis vybraných modulů ............................................................................... 46

4.4.3

Návrh smlouvy ............................................................................................... 48

4.4.4

Sestavení řešitelského týmu ........................................................................... 49

4.4.5

Zavedení informačního systému do podniku ................................................. 49

4.4.6

Zaškolení pracovníků ..................................................................................... 51

4.4.7

Návrh optimalizace pracovních náplní .......................................................... 53

4.4.8

Požadavek na další rozšíření informačního systému ..................................... 55

5

Závěr ............................................................................................................................. 57

6

Seznam použité literatury ............................................................................................. 59 Seznam tabulek………………………………….…………………………………59

Seznam obrázků……………………………………………………………………59

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala ERP a ekonomické systémy pro malé a střední podniky a chtěla bych se v ní zaměřit především na výběr a implementaci ERP systému ve vybraném průmyslovém podniku, který odpovídá kriteriím malého až středního podniku. V teoretické části práce se věnuji historii výpočetní techniky, která lidem od dob starověkého Řecka a Říma ulehčovala počítání a tím i vedení účetnictví, i když jeho tehdejší podoba se od té dnešní lišila, a postupně se dostávám do dnešní doby. Následně se zaměřuji na vymezení pojmů ERP, ekonomické systémy, implementace, malý a střední podnik, a zmapování ERP systémů v oblasti činnosti vybraného podniku. V praktické části práce se věnuji samotnému výběru ERP systému, neboť správný výběr ERP, či jen ekonomického systému, je klíčový pro každý podnik, tím spíše pak pro malý či střední podnik, který je při jeho výběru omezen několika parametry. V této části práce se snažím upozornit na možná úskalí při výběru samotném, ale i při vlastní implementaci systému. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala, protože mi je poměrně blízké, neboť ve společnosti v níž pracuji, jsme před nedávnem tuto problematiku řešili. Po pečlivém zvážení všech skutečností jsem se rozhodla, že nebudu ve své práci uvádět název společnosti a omezím se pouze na konstatování, že vybraným průmyslovým podnikem je společnosti zabývající se výrobou alkoholických nápojů.

10

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je výběr a implementace ERP systému ve vybraném průmyslovém podniku, který odpovídá kriterium malého až středního podniku. Průmyslovým podnikem, jež jsem si pro tyto účely vybrala, je společnost vyrábějící a prodávající alkoholické nápoje. Výroba alkoholických nápojů je činnost, která podléhá spotřební dani, z tohoto důvodu je podnik pod bedlivým dohledem celního úřadu. Vystavené doklady musejí tedy splňovat nejen parametry dané zákonem o DPH, ale i zákonem o Spotřební dani, mezi které patří zejména vyčíslení spotřební daně na jednotlivých dokladech. Dalšími specifiky, se kterými se tento podnik potýká, jsou vratné zálohované obaly a cenová politika, při níž ceny nejsou zpravidla fixní, ale řídí se dle uzavřených smluv. Všechny tyto aspekty vedou k tomu, že jsou na informační systém kladeny specifické nároky a výběr ERP systému je do značné míry omezen. To jsou také důvody, proč jsem přesvědčena o tom, že je podnik mimořádně vhodný pro demonstraci výběru ERP systému. Cílem této práce není tedy jen výběr ERP systému, ale i seznámení čtenáře této práce s taji a úskalími výroby alkoholických nápojů, administrativními i výrobními normami, které musí takový podnik splňovat, a jejich nutným promítáním se do informačního systému, jež společnost používá. Metodami, jimiž bych se chtěla propracovat k cíli této práce, budou tedy kromě analýzy dostupných systémů na trhu i popis podnikatelského prostředí.

11

3 Teoretická část V uplynulých dvou desetiletích došlo k nebývalému rozvoji v oblasti výpočetní techniky a informačních technologií. Techniky, která se nejen zdokonalila, zmenšila, ale hlavně stala dostupnou téměř každému. Rozvoj výpočetní techniky a informačních technologií s sebou přinesl ruku v ruce i rozvoj komunikace, kdy klasické pevné telefony a faxy byly doplněny, v některých případech i zcela nahrazeny, mobilními telefony a počítači, jakožto další alternativou komunikace. Nejlepším příkladem v tomto směru je telegraf, dnes již zrušená služba České pošty, která byla ještě v nedávné minulosti významným prostředkem komunikace, a o níž se současná dospívající populace dočte již jen v knihách, či doslechne ve filmech pro pamětníky. K rozvoji v oblasti techniky nedošlo jen u zařízení sloužících k interpersonální komunikaci, ale i u zařízení sloužících k výrobě všeho druhu. Většina dnešních výrobních strojů v sobě obsahuje počítačem ovládané řídící jednotky, které je dále možné propojit na podnikové systémy, čímž dochází k zpřehlednění a zefektivnění výroby, kterou lze operativně měnit dle potřeb. Potřeba lidí komunikovat přispěla k rozvoji techniky. Postupným rozvojem techniky se dnešní svět stal závislý nejen na komunikaci, ale i na přehledném a rychlém zobrazení informací. Stejně tomu je u podniků, je jedno zda malých či nadnárodních korporací, ten kdo nemá e-mail, dobré informace o svých obchodních partnerech či konkurenci, jako by nebyl. Přesto se i v dnešní době, kdy je na trhu k dostání celá řada nejrůznějších ERP či ekonomických systémů pro malé, střední i velké podniky, najdou firmy, kde se doklady vypisují ručně, a sestavení účetních výkazů je opředeno notnou dávkou alchymie. Kde i triviální účetní operace, jež umožňují dávkové zpracování, zaberou spoustu času. Případně firmy, které používají notně zastaralé a nepřehledné programy náročné na ovládání, vytvořené ještě v prostředí MS DOS. Dnešní mladí lidé si jen těžko dokážou představit život bez počítače, notebooku či mobilního telefonu, nebo cestování bez satelitní navigace, ale tato technika je dostupná široké veřejnosti skutečně posledních dvacet let. To jaký byl její vývoj, ví v dnešní době jen málokdo. 12

3.1 Historie výpočetní techniky Tvor Homo sapiens, tedy člověk rozumný, je od pradávna především tvor pohodlný a tak se snažil si veškerou svoji činnosti ulehčit. Každé ulehčení práce přináší nutnost naučit se něco nového. Přes používání jednoduchých pravěkých nástrojů, až do dnešní doby, kdy je lidská práce nahrazována automatizovanými stoji. Ostatně je tu jistá analogie se zaváděním IT technologií v podnicích. Lidé, kteří se odmítli s počítačem naučit pracovat, byli nahrazeni.

3.1.1 Předchůdci počítačů Tou nejzákladnější pomůckou, kterou člověk používal k počítání, byly prsty. Každý národ na světě využíval k počítání základních početních operací jiný způsob. Jakési první předchůdce počítačů nalezneme již ve starověkém Římě a Řecku, kde zhruba před 5000 lety používali první počítací strojek, který se jmenoval abakus. Byla to dřevěná nebo hliněná destička, ve které bylo vyryto několik rovnoběžných žlábků, do nichž se vkládaly kamínky, zvané „calculi“. Tyto kamínky se posouvaly stejně, jako kuličky na našem počítadle. Od názvu kamínků jsou odvozena slova kalkulace, kalkulátor, kalkulačka.1 Další pomůckou byly Napierovi kostky, sada hranolů s vyznačenými čísly. Hranoly stačilo nahradit válečky, vložit je do skříňky a spojit s mechanismem, kterým by bylo možné otáčet, tím byl vlastně dán základ pro pozdější konstrukci prvních automatických početních strojů. Mezi další předchůdce lze zařadit i logaritmické tabulky a logaritmické pravítko, které byly sestaveny počátkem 17. století v Anglii. Logaritmické pravítko pak nabylo svou

1

ZŮNA, Pavel. Informatika a výpočetní technika. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. 84 s. IBSN 8085623-63-3., str. 46.

13

konečnou podobu v 19. století a bylo používáno do konce 70. let 20. století, kdy jej nahradily kalkulačky. V 17. století, konkrétně v roce 1642, byl francouzským matematikem a filozofem Blaisem Pascalem vytvořen první dochovaný počítací stroj. Pascalův mechanický stroj byla jakási soustava ozubených kol s automatickým přenosem do vyššího řádu. Pomocí stroje bylo možno pouze sčítat a odčítat šesticiferná čísla. Stroj, který kromě sčítání a odčítání umožňoval i násobit a dělit postavil roku 1673 německý matematik a filozof Gottfried Wilhelm Leibnitz. Princip ozubených kol se dále rozvíjel a byl používán u mechanických kalkulaček a pokladen.2 První stoj, v němž měly být výpočetní operace vykonávány podle předem vytvořeného programu, sestavil v roce 1833 anglický matematik Charles Baddage. Tento stroj měl již paměť a program, který řídil jeho činnost. Data se do něj zaváděla pomocí Jaquardových karet, což byl tvrdý papír s vyřezanými dírkami. Tyto karty se používaly jako paměťový prostředek pro řízení tkalcovských stavů. Babbageho počítač, známý pod názvem analytický stroj (Analytical Engie), se však nepodařilo dohotovit, neboť stav jemné mechaniky v té době nebyl na dostatečné úrovni, proto Babbageho stroj předběhl svou dobu a upadl v zapomnění.3 V letech 1937 – 1943 se v USA v laboratořích firmy IBM pod vedením Američana Howarda Hathawaye Aikena konstruoval elektromechanický počítač EDSAC, známější jako Mark I, jehož základním stavebním prvkem byly reléové obvody. Princip počítače byl shodný s Analytical Engie, i když nedosahoval jeho kvalit, byl prvním fungujícím počítačem. V roce 1946 byl v USA zkonstruován a uveden do činnosti první samočinný počítač ENIAC, ve kterém byly použity elektronky. Šlo tedy o první čistě elektronkovou

2

ZŮNA, Pavel. Informatika a výpočetní technika. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. 84 s. IBSN 8085623-63-3., str. 46.

3

ZŮNA, Pavel. Informatika a výpočetní technika. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. 84 s. IBSN 8085623-63-3., str. 46-47.

14

konstrukci s možností universálního programového vybavení. Tento počítač zaujímal plochu zhruba 150m2 a vážil kolem 40 tun, měl operační rychlost při násobení 3 ms a operace se prováděly v dekadické soustavě.

3.1.2 Generace počítačů Období průmyslové velkovýroby počítačů se dělí na etapy vývoje, na tzv. generace počítačů. Nultou generací nazýváme skupinu počítačů vzniklých do roku 1949, které existovali většinou v jenom exempláři, součástková základna byla různorodá a operační rychlost byla několik operací za sekundu. Jako operační paměť se používaly magnetické bubnové paměti. Na vstupu se používaly děrné štítky a děrné pásky, na výstupu elektronický psací stroj nebo dálnopis. O programovém vybavení se u těchto počítačů nedalo zatím mluvit. První generace počítačů, tak označujeme období od roku 1949 – 1956, používala jako základní stavební prvek elektronky, operační rychlost byla několik set až tisíc operací za sekundu. Počítače byly značných rozměrů a programovalo se většinou ve strojovém kódu. Kromě děrných štítků a pásek se používal opět elektrický psací stroj a objevovaly se první řádkové tiskárny a magnetopáskové a magnetobubnové paměti. Druhá generace počítačů nastupuje díky objevu tranzistorového jevu v letech 1956 – 1964, kdy nové spínací prvky umožnily zmenšit rozměry počítačů a nároky na jejich napájení. Operační rychlost již byla několik tisíc operací za sekundu, vstupní a výstupní zařízení již měla své vlastní řídící jednotky a patřila mezi ně magnetická páska, terminály, rychlotiskárny a pevné magnetické disky. Objevovaly se první systémy pro dálkový přenos dat, vstupní jednotky pro čtení písma. U třetí generace počítačů, období od roku 1964 - 1972 se objevují první integrované obvody malé a střední integrace. Použitím integrovaných obvodů se výrazně zmenšují rozměry počítače, operační paměť je feritová nebo polovodičová a operační rychlost již je několik desítek tisíc operací za sekundu. Mezi periferními zařízeními se objevují obrazovkové displeje, výměnné magnetické disky a souřadnicové zapisovače. 15

U čtvrté generace počítačů, od roku 1972 do dnes, nalezneme integrované obvody střední až velké integrace, charakterizují je malé rozměry, velká rychlost, velká kapacita paměti a dialogová spolupráce s uživatelem. Technologie výroby integrovaných obvodů přešla od obvodů malé integrace, přes střední integrace až k obvodům velké integrace a velmi vysoké integrace, ve kterých se už nechají realizovat ucelené jednotky počítačů. Základní takto realizovanou jednotkou je procesor, který v sobě zahrnuje aritmetickou a řídící část. Tento obvod, který obsahuje až několik desítek tisíc základních prvků, byl zalit v krytu z umělé hmoty, opatřen příslušným množstvím vývodů, které sloužily k připojení k jiným řídícím jednotkám. Takto upravený procesor pro malé rozměry a ucelenou činnost se nazývá mikroprocesorem a díky němu byl umožněn rozvoj osobních počítačů. Nástupem mikropočítačů se postupně stává čas člověka dražší než čas počítače. Dnešní software se orientuje především na uživatele s malou počítačovou gramotností, kterému poskytuje intuitivně ovládané grafické uživatelské prostředí. Jak již bylo řečeno, počítač je nejdůležitějším prostředkem výpočetní techniky. V současné době stojí za každým dokonalým výrobkem či službou. Z původně obrovských monster umístěných do několika místností se během několika let stalo zařízení, které se vejde na stůl, nebo do tašky a které je všude na světě všestranným pomocníkem. Počítač je tedy stroj na automatické zpracování dat. Data, která do tohoto stroje vstoupí, jsou v něm zpracována, transformována na data jiná, která získáme na jeho výstupu. Důležité přitom je, že se tato transformace provádí samočinně podle programu předem vloženého do paměti stroje, je možné ji v celém rozsahu kontrolovat a získávat dílčí výstupy. Programové vybavení počítače neboli software, je ta část počítače, bez níž je počítač jen hromadou

součástek.

Teprve

software

dělá

z počítače

užitečného

a

stále

nepostradatelnějšího pomocníka.

16

3.2 Software pro vedení účetnictví Účetnictví bylo nejprve vedeno ručně ve vázaných knihách, postupem času s rozvojem informačních technologií a zaváděním počítačů se zařadilo mezi obory, jež ve velkém rozsahu využívají výhod automatizace zpracování dat. Od šedesátých let byly postupně automatizovány úlohy spojené s evidencí základních prostředků, materiálových zásob, mezd a platů, odbytu, fakturace a saldokonta. Zpočátku byla každá jednotlivá úloha řešena odděleně, izolovaně, bez širší návaznosti na ostatní části informačního systému, tedy agendově. Pro automatizované zpracování dílčí agendy se vytvářely soubory, které příslušely pouze dané agendě a sloužily výhradně potřebám jejího zpracování. S nástupem počítačů druhé generace byly jednotlivé účetní úlohy postupně propojovány s operativní evidencí, statistikou a rozbory. Počítače druhé generace tak postupně umožnily přecházet ke komplexnímu zpracování účetnictví, i když vzhledem ke stavu dobové techniky byly operace řešeny spíše odděleně. Teprve inovace ve výpočetní technice urychlily vývoj automatizace účetnictví.4

3.2.1 Historie automatizace účetních informací Zavádění počítačů způsobilo velké změny v informačním systému podniku. Zpracování účetních dat se zrychlilo, informace pro rozhodování se staly aktuálnějšími, přesnějšími a snáze dostupnějšími. Vývoj počítačové techniky pro zpracování účetnictví můžeme rozdělit do několika období. Prvním z období je tzv. období mechanických strojů, sem řadíme fakturovací a účtovací stroje, které pracovaly na bázi propojení psacího stroje s počítacím zařízením. Později převzaly část zpracování dat děrnoštítkové stoje, které však vyžadovaly zdlouhavou ruční

4

KOVANICOVÁ, Dana. ABECEDA účetních znalostí pro každého. 1.vyd. Praha: Trizonia, 1993. 302 s. IBSN 80-85573-09-1

17

práci a ve firmách musela vzniknout speciální výpočetní oddělení, která data převáděla do děrných štítků. Z důvodu eliminace chyb musela být data kontrolována. Období mechanických strojů bylo vystřídáno obdobím sálových počítačů, tak byly označovány počítače, pro které se stavěly velké klimatizované místnosti či budovy. Tyto počítače uměly nejdříve zpracovávat pouze samostatné úlohy, výsledky těchto úloh se musely do počítače opětovně vložit ručně jako vstupy do jiné úlohy. Postupem času byla paměť těchto počítačů rozšířena, což umožnilo jakési propojení agend a výsledky získané v jiných agendách mohly být použity pro řešení úloh v účetnictví. Data byla zpracovávána v dávkách a výstup tvořily objemné tiskové sestavy. Období sálových počítačů bylo vystřídáno obdobím osobních počítačů, jejichž vznik byl umožněn rozvojem výpočetní techniky. Osobní počítače již nepotřebují velké klimatizované sály či samostatné budovy, ale mohou být umístěny na stole uživatele, uživatel se tedy stává zároveň i tím, kdo zadává do systému informace. To umožnilo tzv. decentralizovaný způsob vedení účetnictví, který má oproti původnímu způsobu několik nesporných výhod. Zmenšením hardwaru bylo možné umístit počítač přímo do kanceláře člověka, který dané účetní problematice rozuměl. Tím byla zajištěna správnost vkládání dat a odpovědnost za celkové zpracování dat mohla být převedena na účetní, kteří měli zájem na správném vkládání dat. Tím, že účetní začali dbát na to, aby data byla v pořádku, došlo k zpřesnění a zkvalitnění informací důležitých pro řízení podniku. Díky tomu, že data byla zadávána v reálném čase a nikoliv až se zpožděním, jak tomu bylo dříve, došlo k rozvoji a zdůraznění funkce účetních informací jakožto nástroje operativního a strategického řízení.

3.2.2 Zpracování účetnictví Pro počáteční vývojové etapy automatizace účetnictví bylo tedy charakteristické lokální zpracování, které může probíhat na centrálním počítači nebo decentralizovaně na počítači osobním, obě tyto varianty však fungovaly na relevantně nezávislých vzájemně 18

nepropojených počítačových systémech. A proto pro ověření hospodářského jevu zůstávala převažujícím způsobem pro uchování dat podoba papírového záznamu. Ke změně došlo v okamžiku, kdy byla k centrálnímu počítači napojena terminálová síť, tím bylo umožněno zpracovaná data na jednotlivých počítačích ukládat do jednoho centrálního místa, odkud si je bylo možné na jednotlivých počítačích i zobrazit. Ekonomické informační systémy představují nejnovější způsob vedení účetních agend a stále se rozvíjejí. Jejich úkolem není již jen pouhé zpracování účetnictví, ale slouží i jako podklady pro řízení a rozhodování na všech úrovních.

3.3 Podnikové informační systémy5 Podnikové informační systémy se vyvíjejí několik desítek let. Dnešní podniky mohou vybírat z nepřeberné škály možností jak zabezpečit zpracování podnikových informací. V počátcích minulého století tomu bylo jinak a tehdejším organizacím se o digitální ekonomice mohlo jen zdát. K automatizovanému a standardizovanému zpracování dat vedla

podniky

snaha

o

rozšiřování

své

vlastní

působnosti,

dosažení

vyšší

konkurenceschopnosti a efektivnější fungování zaběhnutých procesů. Za prehistorické předchůdce ERP řešení lze označit systémy na zpracování informací, které se využívaly již ve 20. až 40. letech u společností Baťa a Philips. Již ve 20. letech byla data z rozpočetnictví analyticky zpracovávána za účelem vyhledávání souvislostí mezi nimi a vytváření predikcí budoucího vývoje. S příchodem počítačů na svět, začal vznikat i jednoduchý podnikový software. Prvními opravdovými softwarovými aplikacemi se staly systémy pro sledování a řízení financí a účetnictví, které byly v 50. letech doplněny o kontrolu majetku a zásob.

5

SODOMKA, Petr.,KLČOVÁ Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2010. 500 s. IBSN 978-80-251-2878-7.

19

Zrod ERP systémů využívajících počítačové technologie se datuje od počátku 60. let minulého století. Toto období zahájily požadavky výrobních firem na automatizované plánování spotřeby materiálu, kdy vznikali první aplikace označovaně jako MRP, což je zkratka pro Material Requirements Planning. První aplikace MRP systému tehdy zahrnovala metody plánování a rozvrhování materiálu pro výrobu. Od roku 1976 začala být k MRP systémům doplňována funkcionalita pokrývající řízení výroby. Koncem 70. let se díky požadavkům průmyslových podniků rozrostl původní MRP koncept na plánování všech výrobních zdrojů a byl označen jako MRP II, přičemž se jednalo o první tři písmena slov Manufacturing Resource Planning. V průběhu 80. let se doplňuje MRP II v podnikových informačních systémech o metodu orientovanou na včasné dodávky zboží podle požadavku zákazníka. Ve stejné době se také objevila tzv. „počítačem integrovaná výroba“ označovaná jako CIM. Výrobně orientovaný směr reprezentovaný konceptem CIP vycházel z myšlenky jednotné podnikové databáze pro podporu výroby s cílem zajištění flexibility produkce, zkrácení času na realizaci, snížení nákladů na pořízení, zpracování a údržbu používaných dat. Jednalo se vlastně o jednotlivé subsystémy, které byly mezi sebou propojeny. Každý ze subsystémů přispíval svým dílem k dosahování společných cílů, aby tomu tak mohlo být, musely jednotlivé části mezi s sebou komunikovat, tzn. Vyměňovat si vzájemně informace o všech relevantních skutečnostech. Vývoj integrovaných softwarových řešení byl doprovázen také technickým pokrokem v oblasti infrastruktury, kdy se začínal prosazovat model klient/server, který podporuje myšlenku zpracování dat v místě jejich uložení, tedy na serveru. Tím se uzavřela druhá fáze vývoje podnikových informačních systémů, ze kterých vycházejí současná moderní řešení ERP. V průběhu 90. let se podniky stále více orientovaly na pořízení standardních softwarových produktů, které by integrovaly oblast plánování a řízení celého logistického toku zakázky. V této době se také začal stále více prosazovat samotný termín Enterprise Resource Planning, jehož zkratkou je ERP.

20

Na koci 90. let, kdy došlo k masivnímu rozvoji internetu, který se dostal do firem a jejich fungovaní ovlivnil nemalou měrou, se objevilo v nabídce IT řešení mnoho podstatných změn, jež byly rychle doplňovány dalšími. Přelom nového tisíciletí je z hlediska vývoje nabídky ERP systémů možno charakterizovat třemi rychle po sobě následujícími fázemi. První z nich je tradiční způsob implementace ERP systémů, který spočívá v upravování aplikací podle individuálních potřeb zákazníka. Druhou fází je nabídka tzv. přednastavených ERP řešení, které představují jakousi standardizovanou, opakovatelnou nabídku, díky které zákazník ušetří náklady na úpravy softwaru, při nichž je nutné využít služeb programátora. Poslední fází vývoje je pronájem ERP systémů po Internetu, která zpřístupňuje špičková softwarová řešení především menším organizacím, které si nemohly dovolit jejich pořízení. Tato fáze měla rychlý nástup, ale i pád. Důvod je jednoduchý, pokud nemá firma uložena data pod svoji kontrolou, je možné je zneužít.

3.4 Systémy ERP Systémy ERP navázaly na řešení MRP II, která u nás znamenala největší změny v podnikových informačních systémech a přinesla rozvoj softwarové podpory úloh finančního řízení, zejména pak účetnictví. EPR systém vlastně znamená spojení finančních a logistických úloh, tím ovšem vývoj v této oblasti nekončí. Pokračuje dále rozšiřováním těchto aplikací směrem k podpoře činností spojených s obchodem, tedy i se zákazníkem a okolím podniku. To je i možným důvodem, proč je dnes chápáno ERP v několika rovinách. V užším smyslu je jako ERP označováno řešení zahrnující integraci vnitropodnikových oblastí jako je výroba, logistika, finance a lidské zdroje. V širším smyslu označujeme jako ERP, systém, jenž obsahuje i další aplikace jako jsou manažerské nadstavby a vazby podniku na jeho okolí, komponenty pro řízení elektronického obchodu a zásobování. 21

K rozvoji v oblasti ERP systémů dochází i dnes, kdy se díky vlivu okolí, podniky snaží být o krok napřed před konkurencí, kdo jiný by jim mohl pomoci lépe nežli informační systém, který používají. Ale co vlastně vůbec zkratka ERP znamená? Je to zkratka anglických slov Enterprise Resource Planning, která můžeme přeložit do češtiny jako plánování zdrojů v podniku. V ekonomice rozumíme pojmem zdroje především práci, kapitál a půdu. V případě informačního systému půdu jakožto zdroj vynecháme. Zůstane nám tedy práce a kapitál. Pod pojmem práci si můžeme představit vše spojené s výrobou, tedy od jejího plánování, přes tvorbu zakázek k hotovým výrobkům, které jsou do okamžiku prodeje umístěny na skladě. Pod pojmem kapitál si můžeme představit nejen peněžní prostředky, ale vlastně vše co nám je pomáhá získat. Když máme výrobky na skladě, je potřeba je někomu prodat. Prodej se uskutečňuje zpravidla na základě objednávek, na které navazují dodací listy, faktury, pokladní doklady, bankovní převody. A od kapitálu se opět dostáváme k pojmu práce, neboť aby se mohlo cokoliv vyrobit, je třeba na to nakoupit suroviny, které je třeba objednat a zaplatit. ERP je tedy typ aplikace, resp. aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit. Mezi hlavní vlastnosti ERP patří schopnost automatizovat a integrovat klíčové podnikové procesy, funkce a data v rámci celé firmy.6 ERP systémy tedy pokrývají téměř všechny procesy, které v podniku probíhají. Je proto důležité, aby byly správně nastaveny. Data, která se do nich ukládají, byla zadána správně a pokud možno byla pravidelně aktualizována, neboť výstupy ze systému mohou sloužit jako zdroje dat pro další aplikace či výstupy z jiných aplikací jako zdroje dat pro ERP systémy. Záleží na tom kterém konkrétním podniku. Pro všechny podniky je ovšem

6

GÁLA, Libor., POUR Jan., ŠEDIVÁ Zuzana. Podnikové informační systémy - 2. přepracované a

aktualizované vydání. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 496 s. IBSN 978-80-247-2615-1.

22

společné, že ERP systémy pomáhají při strategickém rozhodování a řízení podnikových procesů, urychlují práci. V současné době existuje na trhu mnoho ERP systémů, které ač nesou označení ERP, tak se ve výsledku od sebe odlišují. Tato odlišnost je dána koncepcí ERP, jež vyjadřuje jeho vnitřní, softwarovou architekturu. Tato architektura dokumentuje, jakými programovými moduly a nástroji je ERP software tvořen a v jakých vzájemných vazbách fungují. Modulární struktura je důležitá pro udržení rovnováhy mezi provázaností a nezávislostí jednotlivých agend. Převedu-li to do řeči laické veřejnosti, jedná se v podstatě o to, že pro celý systém jsou jedny číselníky, které můžeme používat v různých agendách. V agendě, která slouží pro vystavování přijatých faktur, či jiné pro vystavování vydaných faktur, v pokladně, skladech či účetnictví používáme stále jedny a tytéž číselníky obchodních partnerů, tytéž účty účtové osnovy, shodné kódy výrobků. ERP systémy ovšem dnes nezahrnují pouze aplikační moduly finance, fakturace a účetnictví, ale celou řadu dalších nástrojů a funkcí, jejichž pojmenování a rozsah se v závislosti na jednotlivých dodavatelích systémů liší. Ve své podstatě, ale můžeme všechny ERP systémy rozdělit na dvě oblasti, kterými jsou logistika a finance. Tyto oblasti se pak mohou dále ještě členit do jednotlivých agend. Oblast logistiky zahrnuje v ERP tu část, která souvisí s nákupem, skladováním, výrobou, prodejem a plánováním zdrojů. Tedy oblast, v níž přichází podnik do styku se zákazníkem. Oblast financí zahrnuje finanční, nákladové a investiční účetnictví, případně podnikový controlling .Základem finančního účetnictví je vedení všech finančních operací podniku.7 V ERP systémech nalezneme i část věnovanou personalistice, tato část systému ovšem nebývá tak často využívána, jako předchozí, neboť na trhu je k dostání mnoho programů pro zpracování personalistiky, které mnohdy předčí agendy věnované této problematice v ERP systému.

7

BASL, Josef.,BLAŽÍČEK, Jan. Podnikové informační systémy. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288 s. IBSN 978-80-247-2279-5.

23

Jak známo, vše se postupem času vyvíjí a zdokonaluje. Tudíž ani vývoj ERP systémů neustrnul. Původní moduly logistika, finance a personalistika byly doplněny o další funkcionality, tím nám začaly vznikat ERP systémy druhé generace. Systémy ERP II jsou podnikové informační systémy, které se již nezaměřují na automatizaci vnitřních procesů v podniku, ale jsou více otevřené směrem k zákazníkům, dodavatelům a partnerům. Proto obsahují moduly zaměřené na další funkcionalitu. Tyto moduly se mohou týkat správy dat ke konkrétnímu výrobku, stejně tak jako řízení průběhu celého životního cyklu výrobku.

3.4.1 Výběr a implementace ERP systému Výběr ERP systému není jednoduchý. Je tomu hned z několika důvodů, jednak je trhu k dostání poměrně mnoho podnikových informačních systémů, a pak také informační systém není spotřební zboží, které se kupuje každý den. Na trhu je k dostání celá řada ERP systému. Pomineme-li fakt, že každý z nich je v něčem odlišný, zjistíme, že některé rysy mají společné. Většina ERP systémů je založena na modulárním řešení, tedy na jakémsi systému vzájemně propojených krabic, které jsou napojeny na jádro systému, tedy jakousi centrální krabičku, která je srdcem a zároveň mozkem celého softwaru. Jednotlivé moduly bývají podobně pojmenovány a obsahují podobné funkce. Ale tím veškerá podobnost končí. Jsem-li majitel či management podniku, který se rozhoduje pro nový systém, musím si položit hned několik otázek. Ze všeho nejdříve bych si měl definovat, co vlastně od ERP systému očekávám, v čem by mi měl pomoci, tedy jaký vlastně chci systém. Zodpovězení si otázky, co od tohoto systému očekávám, se dostávám k další, zda přes systém chci řešit veškeré záležitosti ve firmě, či si na některé provozní záležitost ponechám software, který nebude součástí ERP, a data z něj budu do podnikového systému přihrávat. Velké společnosti se zpravidla rozhodují pro celopodnikový systém typu SAP, přes který zabezpečí veškerou svoji administrativu, výrobu i kontrolu. Malé firmy jsou omezeny

24

finančními prostředky, které mohou, nebo jsou ochotny do informačního systému vložit a proto se snaží propojit ERP systém s dalšími programovými vybaveními. Jsem malý, střední, či velký podnik? Jiné požadavky na systém bude mít podnik s několika sty zaměstnanci, jiné s desítkami zaměstnanců a jiné s několika málo zaměstnanci. Podle tohoto kriteria také informační systémy dělíme. Dalším kritériem, dle kterého ERP systémy dělíme je obor činnosti podniku. Jiné požadavky na ERP systém bude mít podnik, který se zabývá nákupem a prodejem zboží, jiné firma, která zprostředkovává služby a úplně jiné požadavky bude mít výrobní podnik. Touto otázkou se zabývají i firmy, které ERP systémy sestavují. Dobře totiž vědí, že každý z podniků bude mít malinko jiné požadavky, a proto i nabídka bude každé ze společností odlišná. Koneckonců od toho jsou informační systémy řešeny pomocí krabicového uspořádání, aby bylo možné některé moduly přidat či odebrat podle požadavků konkrétního podniku a dodat mu jen to, co opravdu chce a využije. Další otázkou, kterou si tedy při výběru informačního systému musím položit, je kolik peněz jsem ochoten do něho investovat, ale nejen do systému samotného. Při těchto úvahách by neměla být opomenuta ani skutečnost, že chci-li si pořídit nový informační systém, ať již z toho důvodu, že nějaký systém mám, ten je ale zastaralý a nevyplatí se mi do jeho inovace investovat finanční prostředky, neboť by to znamenalo pouze odsunutí nevyhnutelného. Či se teprve rozhoduji, že informační systém potřebuji, neboť dosavadní způsob vedení účetnictví včetně fakturace a skladového hospodářství je neprůhledný, budu muset investovat i do hardwarového vybavení, neboť ERP systémy současnosti mají jiné požadavky, nežli měli systémy fungující na rozhraní MS DOS. Tou základní investicí bude pořízení nového serveru, tedy úložiště celého ERP systému. K tomuto serveru budou prostřednictvím sítě připojeny uživatelské počítače. Je dobré, aby v počítačích jednotlivých uživatelů byl nainstalován podobný operační systém. Tím není myšleno jen to, aby nebyl na jednom PC operační systém Windows a na jiném Linux, ale i to, aby verze operačního systému byly přibližně podobné, neboť by mohlo docházet ke kolizím a chybám způsobených jinou operační rychlostí.

25

A konečně si musím položit i otázku jak moc náročný na údržbu by měl software být. Zda si aktualizace dle různých právních úprav zvládnu udělat sám, protože mám zaměstnance, kteří problematice rozumějí, nebo potřebuji, aby dodavatelská firma mohla do systému vzdáleně zasahovat a posílat na server potřebné upgrady, které software upraví. Tato otázka je zásadní převážně u malých podniků, které nemají vlastní IT oddělení. Právě absence vlastního IT oddělení, které je ve velkých firmách odpovědné za nejrůznější úpravy v nastavení systému, od doplňování číselníků, přes nastavení nejrůznějších formulářů, automatického rozúčtování dokladů, případnou softwarovou aktualizaci, zabezpečení ochrany dat, včetně údržby hardwaru a spoustu dalších věcí, může být tím nejvíce omezujícím faktorem.

3.4.2 ERP systémy v malých a středně velkých podnicích Tématem této práce jsou ERP a účetní systémy v malých a středně velkých podnicích. Pro lepší uvedení do problematiky bych si nejprve dovolila definovat, co vlastně rozumíme pod pojmem malý či středně velký podnik. Podnikání je v České Republice upraveno Zákonem č. 513/1993 Sb., kterým je obchodní zákon. Dle tohoto zákona se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je pak osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, dále pak osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštního předpisu či osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Tento zákon vymezuje i pojem podnik. Podnikem je zde rozuměn soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Tento zákon však nevymezuje co je to malý, střední či velký podnikatel. Definice malého a středního podnikání je upravena Nařízením komise (ES) č. 800/2008 , kde se dozvíme, že za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, 26

který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesáhne 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Jako malé podniky jsou vymezeny podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Tabulka č. 1 Členění podniků dle kriterií

Členění podniků

Počet zaměstnanců

Roční obrat

Rozvaha

Drobné

< 10

< 2 mil. EUR

< 2 mil. EUR

Malé

< 50

< 10 mil. EUR

< 10 mil. EUR

Střední

< 250

< 50 mil. EUR

< 43 mil. EUR

Velké

> 250

> 50 mil. EUR

> 43 mil. EUR

Pramen: Vlastní zpracování Počet zaměstnanců a výše obratu je tedy jedním z třídících prvků, dalším třídícím prvkem je obor podnikání. Vzhledem k tomu, že cílem mé práce je výběr a implementace ERP systému ve vybraném průmyslovém podniku, zaměřím se především na software pro výrobní sféru. Na českém trhu je několik desítek aplikačních software typu ERP. Vybrat si z této nabídky není jednoduché, proto je dobré se nejdříve na trhu s ERP zorientovat a rozčlenit si je podle několika hledisek. ERP systémy si můžeme rozdělit podobně jako tomu je u členění podniků podle obratu na velké celopodnikové systémy, které jsou určeny pro zákazníky s obratem vyšším než 1 milion USD, střední celopodnikové systémy, pro zákazníky s obratem od 250 milionů USD, menší celopodnikové systémy pro zákazníky s obratem nad 20 milionů USD. Dále na menší obchodní systémy, pro zákazníky s obratem od 5 milionu USD a malé a domácí systémy určené zákazníkům s menším obratem nežli 5 milionů USD.8

8

GÁLA, Libor., POUR Jan., ŠEDIVÁ Zuzana. Podnikové informační systémy - 2. přepracované a aktualizované vydání. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 496 s. IBSN 978-80-247-2615-1.

27

Tabulka č. 2 Členění ERP systémů Členění ERP

Obrat

velké celopodnikové systémy

> 1 mil. USD

střední celopodnikové systémy

> 250 mil. USD

menší celopodnikové systémy

> 20 mil. USD

menší obchodní systémy

> 5 mil. USD

malé a domácí systémy

< 5 mil. USD

Pramen: Vlastní zpracování Tato práce se bude zabývat především posledními třemi výše jmenované kategorie systémů. Jiný požadavek na účetní systém bude mít drobný živnostník, který vyrábí nábytek na zakázku a jiný firma s několika zaměstnanci. Drobný živnostník většinou nevede účetnictví a tak mu pro vedení daňové evidence bude stačit třeba i Microsoft Excel, ve kterém si vytvoří peněžní deník a další evidence, případně Microsoft Word ve kterém bude vystavovat faktury. Ti zdatnější si vytvoří v MS Excelu databázi, do které když zadají hodnoty, tak se jim automaticky zobrazí v MS Wordu. Přesto i takový živnostník může zatoužit po plnohodnotném účetním programu. Trh je i na takové živnostníky připraven a nabízí jim několik aplikací za, pro živnostníka, přijatelný finanční obnos. Těmito aplikacemi mohou být například produkt společnosti Asseco Solutions, a.s. s názvem Helios Red či produkt společnosti Stormware s.r.o. s názvem Pohoda. Pro malé firmy s několika zaměstnanci či podniky středního rozsahu je zde nabídka větší, i když pro některá odvětví průmyslové výroby omezená. Konkrétně pro výrobu alkoholických nápojů jsou na trhu systémy PS Infos od společnosti Prog-soft, Helios Orange od společnosti Assesco Solutions, a.s. a informační systém Karát od společnosti Karat software a.s.. Více programů, které by měli ve svých referencích uveden podnik s podobnou oblastí výroby, jako má ten náš, jsem při hledání informačního systému pro naši společnost nenašla. Je ovšem možné, že existují.

28

Další schéma výběru ERP systému v malém a středním podniku je podobné výběru systému ve velké společnosti. Nejdříve si podnik musí uvědomit, že má potřebu něco změnit, zlepšit a tím něčím by mohla být organizace práce, stejně tak jako její zefektivnění, zlepšení informací o pohybech materiálu, skladových zásobách i výrobcích či komunikace se zákazníky. Tím co přivede majitele podniku k myšlence, že by bylo dobré pořídit nebo inovovat informační systém může být i potřeba restrukturalizace podniku, neboť dobrý ERP systém může do značné míry práci ulehčit. Jakmile si vedení podniku uvědomí potřebu pořízení ERP systému, přejde do druhé etapy, ve které se snaží najít systém, který by odpovídal jeho požadavkům. V dnešní době je hledání softwaru do jisté míry ulehčené, neboť na internetu se nechá najít dostatek materiálů a informací. Jakmile takový systém nalezne, nebo se domnívá, že by to mohlo být to, co hledá, osloví výrobce, případně dodavatele tohoto řešení, aby mu svůj produkt předvedl. Zpravidla si podnik nevybere pouze jeden systém, ale vytipuje si několik systémů, které by mohly odpovídat jeho požadavkům, a na základě předložených podmínek porovnává, opakovaně se schází s dodavateli řešení a ptá se na konkrétnější informace o systému, na základě kterých zužují svůj výběr. Po této fázi námluv většinou dospěje do stádia rozhodnutí pro konkrétní produkt. Toto rozhodnutí bývá ovlivněno mnoha faktory. Jedním z nich mohou být grafická úprava prostředí ERP systému, jeho ovladatelnost a v neposlední řadě finanční nákladnost projektu. Jistou úlohu zde sehrají i osobní sympatie či antipatie k obchodnímu zástupci dodavatelské společnosti, které sice nemají mnoho společného s kvalitou nabízeného produktu, ale hrají také svoji roli. Po rozhodnutí pro konkrétní řešení dojde k uzavření smlouvy s dodavatelem a následuje zavedení neboli implementace ERP systému do podniku. Po implementaci systému do podniku zpravidla bývá nejprve zahájen zkušební provoz, kdy paralelně s novým systémem je v podniku používán i systém starý. V novém systému se během tohoto zkušebního provozu vylaďují drobné nedostatky a personál se učí se systémem pracovat. 29

Po určité době, většinou po jednom měsíci, zkušebního provozu se starý systém odpojí, zkušební data z nového systému se odstraní, přihrají se aktuální účetní závěrky a systém začne být používán v plném provozu. Zavedení systému do podniku s sebou může přinést i komplikace, s nimiž předem nebylo počítáno. S exportem účetních závěrek ze starého systému do nového většinou problém nebývá. Export číselníků odběratelů a dodavatelů, však již může přinést komplikace, neboť různé programy mají číselníky různě koncipovány. Dalším problémem může být přenos historie jednotlivých odběratelů do nového systému. Důvodů, proč přenos některých dat není možný, může být mnoho. Mezi nejčastější důvody patří možnosti výstupu dat ze starého systému.

30

4 Praktická část

4.1 Představení podniku Jak jsem již v úvodu své práce zmínila, vybraným průmyslovým podnikem je společnost vyrábějící alkoholické nápoje. Tato společnost se zabývá výrobou chmelových nápojů od roku 2002, kdy svůj původní předmět podnikání změnila na pivovarnictví a sladovnictví. Jedná se o akciovou společnost, která má českého majitele a nevlastní žádné majetkové podíly v jiných společnostech. Základní kapitál podniku činí 20.000.000,- Kč a jeho akcie nejsou obchodovatelné na trhu. Společnost má 43 zaměstnanců. Předmětem podnikání společnosti je tedy výroba sladu a výroba a prodej piva. Pivovar patří mezi malé nezávislé pivovary s ročním výstavem do 50.000,- hl., přičemž své výrobky dodává na tuzemský i zahraniční trh.

4.1.1 Vedení společnosti Vedením společnosti je pověřen jeden z členů představenstva společnosti, který zároveň zastává funkci obchodního ředitele. Obchodní ředitel v tomto konkrétním podniku jedná s dodavateli i odběrateli, rozhoduje o objednávkách materiálu a služeb, investicích podniku a cenové politice firmy.

4.1.2 Organizační schéma Pod vedení obchodního ředitele spadají zaměstnanci odpovědní za firemní administrativu, která je vlivem absence odpovídajícího softwaru značně komplikovaná, neboť část dat je pořizována do formulářů, část vedena v pomocných tabulkách vytvořených v programu MS Excel a část zadávána duplicitně do stávajícího informačního systému. 31

Pracovníci výrobní sféry a expedice jsou pod vedením mistra výroby, jež se v této branži označuje jako sládek. Pracovníci technického zázemí, mezi které patří údržba, kotelna a chlazení, spadají pod vedení technologa. Obrázek č. 1. Organizační schéma společnosti

Zdroj: Vlastní zpracování 32

4.1.3 Portfolio výrobků Portfolio vyráběných produktů je v podniku poměrně široké. Podnik využívá své velikosti a snaží se vycházet vstříc požadavkům svých zákazníků, pro něž je schopen vyrobit i relativně malé série výrobků. Nebudu se zde pouštět do detailního výčtu značek jednotlivých výrobků, neboť by byl obsáhlý a není tématem této práce. Pivovar vaří nealkoholické pivo, výčepní piva, ležáky a piva speciální. V posledních několika letech produkuje i piva ochucená. Charakter výrobků napovídá tomu, že nemohou být prodávány samostatně, ale musí být uzavřeny v obalu. Těmito obaly jsou vratné i nevratné skleněné lahve o obsahu 330 ml, 354 ml a 500 ml, které jsou dále baleny v kartonech či kompaktech. Plastové lahve o obsahu 0,5 l, 1,0 l, 1,5 l a 2 l, jsou baleny do folie. Sudy o objemu 15 l, 30 l a 50 l. Plechovky o objemu dle přání zákazníka. Všechna tato dílčí balení jsou umisťována na palety. Vedle vlastních výrobků podnik prodává i propagační předměty, obalový materiál a v neposlední řadě pivovarské a sladařské odpady, kterými jsou mláto a sladový květ.

4.1.4 Model obchodního případu Procesy ve společnosti si můžeme rozdělit na dva dílčí okruhy. Jedním z nich je prodej vlastních výrobků, druhým nákup materiálu. Prodej výrobků se uskutečňuje buď přímo a nebo nepřímo. Přímý prodej výrobků probíhá tak, že si zákazník přijede, bez předchozího avizování, pro určité zboží přímo do podniku. Toto zboží je na pokladně vyfakturováno a uhrazeno a následně na expedici vydáno ze skladu výrobků. Nepřímý prodej probíhá na základě závozu dodavatelskou firmou. Zákazník zašle na jednu z objednávkových adres e-mail se svojí objednávkou, či zavolá do pivovaru a svoji objednávku sdělí telefonistce. Telefonistka tuto objednávku zaznamená do předem 33

připraveného formuláře, který v určený čas odevzdá na expedici. Pracovník expedice zadá objednávky do systému a připraví zboží pro závoz. Druhý den ráno se uskuteční závoz odběratele. Řidič na základě vystaveného dodacího listu složí zboží u odběratele a odebere zpět prázdné obaly, které na dodacím listu zohlední, a vybere od odběratele peníze, případně na doklad napíše poznámku převodem. Peníze, které při závozu vybere, odevzdá po návratu z rozvozu na pokladně pivovaru, kde proběhne úhrada dodacích listů. Doplnění a uzavření dokladů probíhá na obchodním oddělení. Expedice po vyskladnění výrobků zkontroluje stav skladu a nahlásí sládkovi, co je třeba vyrobit (stočit). Tyto způsoby expedice výrobků ovšem fungují jen u takzvaných maloodběratelů. Podnik je však z velké části své produkce orientovaný na export, kdy zakázky jsou na celé kamiony, či námořní kontejnery. Exportní zákazníci zasílají objednávky písemně prostřednictvím faxu nebo e-mailu. Tato objednávka je pak předána sládkovi, který naplánuje výrobu a sdělí možný termín nakládky. Tento termín je pak sdělen odběrateli, který si na daný termín zajistí přepravu. Nákup materiálu se uskutečňuje dle potřeby zjištěné fyzickou inventurou, která je uskutečňována vždy po příchodu větší objednávky, kdy je pro zabezpečení bezproblémového splnění zacházky zjistit, zda je na skladě dostatečná zásoba lahví, etiket či korunkových uzávěrů. V případě, že je shledáno, že skladované množství není dostačující, dojde ke kontaktování dodavatele konkrétního materiálu a objednávce, která se odesílá písemně a je na ni stanovena cena, o které bylo předem jednáno. V případě nákupu surovin je postup obdobný. Při plánování výroby produktu je nejdříve fyzicky zkontrolován stav zásob surovin, které jsou dle potřeby doobjednávány.

4.2 Software používaný před inovací Ve společnosti byl využíván pivovarský software od zaniklé společnosti Pivovarský software s.r.o., který funguje ještě v prostředí MS DOS a jeho ovládání je poměrně náročné. Vzhledem k tomu, že dodavatel softwarového řešení zanikl, systém není dále

34

rozvíjen a neodpovídá tak současným požadavkům společnosti. Dalším problémem jsou legislativní úpravy systému, které jsou závislé pouze na uživateli tohoto systému. S ohledem na výše uvedené skutečnosti společnost dospěla k názoru, že nutně potřebuje nový systém, který by odpovídal současným trendům, měl příjemné grafické prostředí, byl snadno ovladatelný a hlavně byl dále rozvíjen výrobcem. Při výběru nového software společnost klade důraz na snadné uživatelské ovládání, příjemné grafické prostředí a podporu výrobce v oblasti úprav systému z důvodu legislativních změn a podporu ve formě vzdálené zprávy.

4.3 Výběr ERP systému V dnešní době je na trhu k dostání celá řada ERP systému, tyto systémy jsou nabízeny jak tuzemskými, tak i zahraničními dodavateli, v nichž není jednoduché se zorientovat. K zorientování se v systémech dostupných pro daný segment výrobního průmyslu je v dnešní době dobrým pomocníkem internet. Stačí do internetového vyhledavače zadat pojem ERP systém pro pivovary a objeví se celá řada nabídek informačních systémů. Pak již stačí se podívat na internetové stránky jednotlivých dodavatelů, kde se kromě potřebných informací o produktu, zpravidla nacházejí i reference o uživatelích daného systému. Když jsme si u nás ve firmě začali pohrávat s myšlenkou, že nastal čas na změnu informačního systému, zavedl nás internetový vyhledávač na internetové stránky firmy Prog-Soft spol. s r.o., která má ve svých referencích uvedeno mnoho firem se stejným zaměřením podnikatelské činnosti, jako je ta naše. Dalšími dodavateli, na jejichž stránky nás vyhledavač navedl, byla společnost KARAT software, a.s. a společnost Asseco Solutions, a.s., které ve svých referencích také mají některé firmy z odvětví naší výroby. Společnost SAP, která je též dodavatelem informačních systémů pro podniky v oblasti nápojového průmyslu jsem záměrně vynechala, neboť jsme se s vedením společnosti, již před samotným výběrem nového účetního systému, dohodli, že tento produkt nechceme. Jedním z důvodů, proč tento produkt dostal pomyslnou červenou, je skutečnost, že někteří 35

lidé mají špatné zkušenosti se zaváděním tohoto systému do většího podniku a následnými chybami, které se objevovaly na výstupech z tohoto systému.

4.3.1 Oslovení možných dodavatel Po krátké poradě jsme prostřednictvím e-mailu oslovili všechny tři výše jmenované dodavatele, aby nám představili svůj systém. Tato poptávka byla formulována velice stručně, nicméně odpověď oslovených firem na sebe nenechala dlouho čekat. V krátkém čase byly naplánovány schůzky s potencionálními dodavateli. Tyto nezávazné schůzky, na nichž nám jednotlivé firmy prezentovali své produkty, proběhli v jednom týdnu. Tato první setkání byla pro nás důležitá, neboť nám pomohla udělat si představu, co současný software vše umí, že jednotlivé moduly lze propojit, tak, že není zapotřebí data duplicitně zadávat v různých modulech, tak jako tomu bylo v současném systému. Tedy by se značně zjednodušila administrativa, kterou by mohl zastávat menší počet lidí, což by přineslo ročně nemalou úsporu financí, jež by bylo možné použít jinde.

4.3.2 Revize pracovních náplní Po těchto prvních představeních programů pro pivovary jsme s kolegy jednotlivě sepsali své pracovní náplně a odevzdali je na stůl obchodního ředitele. Obchodní ředitel a majitel podniku v jedné osobě pak vybral dva lidi, kterým důvěřuje a kteří mají dobré znalosti PC na uživatelské úrovni, aby se na jednotlivé náplně práce podívali a zjistili, v čem se tyto činnosti prolínají a vzniká tak duplicita. Zjištění z porovnání pracovních náplní byla šokující. Například taková běžná věc, jako je dodávka zboží odběrateli zaměstná mnoho lidí. Jeden člověk příjme objednávku, zapíše ji na připravený formulář, který na konci dne odevzdá na expedici, kde ji pracovník expedice zadá do systému a vytiskne dodací list, ke kterému ručně vytvoří výdajový doklad ze skladu výrobků. Jednotlivé dodací listy jsou po dodání zboží zákazníkovi společně s penězi předány na pokladnu. Pokladní dodací listy odnese na obchodní oddělení, kde proběhne 36

jejich fakturace a jsou navráceny zpět na pokladnu, aby mohlo dojít k jejich úhradě. V případě výdeje propagačního materiálu funguje podobný princip. Obchodní zástupce příjme požadavek od zákazníka, s tímto požadavkem jde za osobou, která má na starosti sklad propagace. Tato osoba vytvoří ruční výdajový doklad ze skladu, který předá společně s propagačním materiálem obchodnímu zástupci, ten po doručení materiálu ruční doklad skladnici vrátí zpět, ta tento doklad zadá do systému a opatří kopii ručního dokladu. Kopie ručních dokladů na konci měsíce předá na obchodní oddělení, kde je zadají do systému tak, aby bylo patrno kolik propagačního materiálu, který odběratel obdržel. Výdej materiálu je v podniku zachycován se zpožděním a zachycení surovin pro výrobu piva vytvořených vlastní činností není prostřednictvím skladových položek zachyceno vůbec. Ve firmě tedy děláme ručně spoustu úkonů, které by bylo možné zautomatizovat a eliminovat tak možné chyby, které vznikají při přepisování. Díky automatizaci některých procesů by mohlo dojít k lepšímu přehledu o aktuálním prodeji, stavu skladů, peněžních prostředcích a o celkovém stavu podniku.

4.3.3 Stanovení požadavků na systém Pivovarnictví je odvětvím nápojového průmyslu, které podléhá spotřební dani, jejíž správou je pověřen celní úřad. Zástupci celního úřadu pivovar pravidelně kontrolují, zajímají se o stav skladů i proces výroby samotného piva. Je tedy zapotřebí, aby každá surovina, která je pro výrobu piva použita, byla evidována a zachycena v účetnictví, stejně jako hotové výrobky připravené k expedici, či propagační materiál poskytovaný bezúplatně odběratelům. Jedním z hlavních požadavků na nový software je tedy skladová evidence, která by umožnila různé členění skladů, ke kterým by se vázala hmotná odpovědnost odpovědných pracovníků. Aby bylo možné výrobky ze skladu či na sklad přijmout, je zapotřebí k nim pořídit přijaté faktury, či vydat doklady. Vydané doklady jsou opět vázány nejen zákonem o dani z přidané hodnoty, ale i zákonem o spotřební dani. Zboží, které je uváděno na trh, podléhá 37

spotřební dani, která musí být na dokladech vyčíslena. Existuje však výjimka pro exportní doklady, kde je SPD pouze evidována, případně se neuvádí vůbec, neboť ji odvede zákazník v zemi přijetí, na základě průvodního dokladu, dle tamních platných sazeb. Přičemž doklady jsou vystavovány v různých měnách. Druhým z důležitých požadavků je tedy modul pro vydané faktury a přijaté faktury. Faktury, ať již přijaté či vydané, se musí uhradit. Tato úhrada probíhá zpravidla v hotovosti či bezhotovostně bankovním převodem. Existují ovšem i specifické úhrady faktur, a sice zápočtem. Potřebujeme tedy modul, do něhož by bylo možné přihrát elektronické výpisy z banky, případně je i ručně zadat či prostřednictvím kterého by bylo možné připravit faktury k úhradě, tak aby bylo možné je do banky exportovat bez nutnosti ručního pořízení příkazů k úhradě. Zároveň však potřebujeme modul, prostřednictvím kterého by bylo možné pořídit úhradu dokladu v hotovosti, přičemž s přihlédnutím k orientaci podniku je zapotřebí, aby uměl pracovat s různými měnami. Naší představou bylo, aby tyto tři moduly bylo možné propojit tak, že by se při vystavení dodacího listu zároveň automaticky odepsal výrobek ze skladu. Naproti tomu při doplnění a fakturaci dodacího listu bylo možné doklad současně i uhradit. Pokud by bylo možné nastavit, aby se jednotlivé doklady automaticky zaúčtovaly do účetnictví podle předem daného klíče, bylo by to naprosto ideální. Obdobnou představu jsme měli i v případě výdeje propagačního materiálu, kde by se ovšem na místo faktury do účetnictví zaúčtoval jen výdajový doklad ze skladu, protože tržbu za tento druh zboží neobdržíme. Jelikož se jedná o výrobní podnik, je zde celá řada strojů, přístrojů, nástrojů, úložných prostor a jiných předmětů, které jsou evidovány jako majetek podniku a do nákladů se rozpočítávají dle odpisového plánu. Potřebujeme tedy i modul pro evidenci majetku. Modul pro účetnictví by měl být nad všemi těmito dílčími agendami, tak aby bylo možné zpracovat přiznání k DPH a SPD, či dani z příjmu, ale také určit hodnotu toho či onoho produktu v té či oné fázi rozpracované výroby. Výroba piva ovšem není jen o finančním vyjádření částek, ale především také o hektolitrech. Jelikož podnik vyrábí celou řadu produktů, je třeba, aby bylo možné prostřednictvím statistik rozlišit, jaký objem produktu té či oné stupňovitosti a obchodní 38

značky za kolik peněz prodal, případně kolik hektolitrů piva ten který zákazník odebral a na základě této výtoče má nárok na poskytnutí reklamního plnění v podobě sklenic, účtenek, pivních tácků či jiných drobností, kterými se pivovar zviditelní konzumentům.

4.3.4 Jednání s dodavateli softwaru Po prvních jednáních a interním upřesnění si, co od nového informačního systému očekáváme, přišly na řadu druhé schůzky. Na těchto schůzkách jsme již byly schopni říci, co od nového programu očekáváme, jaké moduly bychom si představovali, kolik lidí by mělo s informačním systémem pracovat. Zástupci dodavatelů softwaru si dělali poznámky, občas utrousili poznámku co je možné, či co by nám mohli nabídnout více a rozloučili jsme se tak, že zpracují nabídku, kterou nám zašlou na e-mail. Produkt Helios Orange od společnosti Asseco Solutions, a.s., je robustní aplikace založená na modulárním uspořádání. Základem celého systému je jádro, na které jsou připojeny další moduly. Před samotnou prezentací tohoto produktu zástupcem společnosti, jsme měli možnost si tento systém prohlédnout, neboť pro vystavování dokladů potřebných k exportu používáme řadu let program zvaný Celní software od dodavatele Celní software s.r.o., který se před několika lety stal částí softwaru Helios Orange a jehož aktualizace jsou dodávány jako Program Helios Cla, která umožňuje kromě vystavení exportních dodacích listů označovaných zkratkou CMR, průvodních dokladů ke zboží podléhajícímu SPD, zvaných AAD, a pro vystavování celních dokumentů potřebných pro vývoz zboží do třetích zemí, i prohlédnout si další moduly. Na prezentaci informačního systému obchodním zástupcem jsme se tak mohli předem připravit. Prezentace samotná pak byla pouze doplněním toho, co jsme si sami odzkoušeli. Tento produkt nás příliš nezaujal, a proto jsme se rozhodli jej nadále využívat jen jako celní software.

39

Obrázek č. 2. Schéma informačního systému Helios Orange

Zdroj: http://helios.eu/helios-orange-cs/vlastnosti-a-funkce-helios-orange.html Jako druhá společnost nám presentovala svůj produkt firma Karat software, a.s., s nímž jsme se měli možnost předem seznámit pouze prostřednictvím webových stránek. Zástupci společnosti přijeli na prezentaci vybaveni jednak notebookem, s kompletní instalací ERP systému, tak i vlastním projektorem, aby mohli představovaný produkt promítat na zeď a prezentovat jej tak většímu počtu osob zároveň.

40

Jedná se o robustní aplikaci, kde si kromě základního požadavku, který jsme měli, může každý uživatel vytvořit sestavu s hodnotami a vzhledem tak jak potřebuje. Je zde sledována historie každého záznamu i jeho úpravy. Tento produkt je možné propojit se softwarem pro pivovarskou výrobu od firmy Třeštík, který je určený pro záznam jednotlivých údajů, jež vedou k sestavení pivního hlášení, což je interní doklad, na němž je spočítána výroba piva. Tento doplněk, který byl nad rámec našich požadavků, nás zaujal, našeho sládka již méně, neboť zná možná úskalí, díky nimž by mohla být celá evidence zkreslena. Nicméně nebyl zcela proti. Co nám ovšem na této prezentaci nebylo příjemné, bylo vystupování zástupce této společnosti, jež ač byl na prezentaci dobře připraven, tak celkový dojem ukázky pokazil svým jednáním. Při prezentaci se choval nadřazeně. Mluvené slovo bylo založeno na kritice konkurence a vyzvedávání v čem je jejich produkt oproti konkurenci lepší, které klienty se jim podařilo od konkurence převést k jejich společnosti. Zástupci dodavatele bylo položeno mnoho dotazů, na jeden z nich zazněla odpověď, kterou nikdo z nás neočekával. Na dotaz jaká metoda oceňování zásob je v ERP systému používána při odepisování zboží, či materiálu ze skladu, se nám dostalo odpovědi, že pokud chceme změnit software od počátku kalendářního roku, tak na metodě nezáleží, neboť s novým účetním obdobím se mohou měnit i metody účtování. Tato odpověď nás zarazila, neboť cosi značí o případné další spolupráci, která by mohla mít tu podobu, pokud něco chcete, tak se podřiďte tomu, jak je to nastaveno, my se nebudeme podřizovat tomu, co potřebujete vy. Domnívám se však, že v dnešní době, kdy podniky bojují o své místo na trhu, je nutné být k zákazníkovi, byť potencionálnímu, vstřícný. Neboť vstřícnost může přinést kýžený zisk.

41

Obrázek č. 3. Moduly ERP systému Karát

Zdroj: http://www.karatsoftware.cz/erp-karat/ Poslední společností, která nám prezentovala svůj produkt, byla Prog-soft společnost s r.o., který využívá celá řada pivovarů. Počátek prezentace systému byl trochu rozpačitý, neboť zástupce této společnosti se nám na úvod jednání omluvil, že přijel na setkání poněkud nepřipraven, ale že se o této prezentaci dozvěděl ráno, když mu jeho kolegyně, která měla provést představení programu, zavolala, aby prezentaci provedl on. Při příjezdu k nám do podniku zjistil, že opomenul vzít projektor, aby prezentace měla lepší rozměr. V tomto jsme problém nespatřili, neboť projektor máme vlastní. Předvedl nám požadované moduly, jejich provázanost na konkrétních příkladech od pořízení dokladu, přes jeho úhradu až po účetnictví. Tento přístup nás nadchl. Při pokládání dotazů, jak je řešeno to či ono, nám s úsměvem odpovídal, to záleží na Vás, my jsme schopni se přizpůsobit tomu, co potřebujete. Protože tato prezentace již byla několikátá, kterou jsme absolvovali, tak jsme již věděli, že je možné zachytit v softwaru i další procesy, nežli ty které jsme původně požadovali, třeba pivovarskou výrobu. Bylo nám přiznáno, že je to něco, co v současné době ještě není 42

k dispozici v rámci tohoto softwaru, ale že by mohli tento modul pro nás vyvinout přímo na míru, tak aby plně vyhovoval naším požadavkům. Z jednání se zástupcem společnosti Prog-soft, jehož uvedení se bylo rozpačité, jsme měli asi nejlepší pocit. Tento člověk věděl, o čem mluví, co je na kterém místě systému umístěno, co lze a nelze realizovat, kde by bylo zapotřebí provést úpravu. Bylo nám dokonce nabídnuto, že se může pokusit sjednat referenční návštěvu v jednom z podniků, kde je tento systém používán, abychom se seznámeni s tím, jak ho hodnotí jeho uživatelé v praktickém provozu. Obrázek č. 4. Informační systém Infos

Zdroj: http://www.infos2001.cz/cz/index.php

43

4.3.5 Výběr dodavatele softwaru Po jednáních jednotlivé společnosti prostřednictvím e-mailu zaslali své nabídky. Vzhled nabídek byl vizuálně podobný, obsah se lišil. Dvě nabídky se od sebe nelišily ani cenově, třetí byla o několik desítek tisíc nižší. Cena ovšem není jediným kritériem, dle kterého bychom se rozhodovali pro ten či onen produkt. Dalším z kritérií byl i požadavek na hardware. Dvě z firem navrhovali pořízení serveru, na kterém by byl software umístěn přímo od nich, jinou možnost nepřipouštěli. U třetí z nabídek stálo, že nám mohou nabídnout server s takovými parametry a v takové cenové relaci, ale že by upřednostnili, abychom si dodavatele hardwaru vybrali v našem okolí, protože v případě poruchy bude pro nás časově dostupnější oprava. Dalším z kritérií byl i průběh a rychlost implementace. Tento bod se u jednotlivých firem nelišil. Délka implementace byla stanovena na jeden měsíc od po podpisu smlouvy pro jádro systému, na dva měsíce pak u agend, jež by byly upraveny dle našich požadavků. Další kritérium pro výběr softwaru nebylo uvedeno v nabídkách, ale bylo stanoveno již při jednáních. Tímto kritériem byly osobní sympatie či antipatie k jednotlivým zástupcům firem. Po obdržení jednotlivých nabídek a zhodnocení všech kritérií, se nám z těchto nabídek nejvíce zamlouvala ta, od společnosti Prog-soft s.r.o., v jejíchž referencích se objevuje celá řada pivovarů. Obrázek č. 5. Vybraný ERP systém

INFOS HELIOS

KARAT

INFOS

Zdroj: vlastní zpracování 44

4.4 Jednání s vítězným dodavatelem a implementace Vítězný dodavatel informačního systému se tedy stal Prog-soft společnost s.r.o.. Mohla tudíž začít další jednání, jejichž výsledkem bude podepsání smlouvy o dodávce informačního systému.

4.4.1 První jednání a popis vybraných agend Na první jednání s vítězným dodavatelem softwaru jsme diskutovali především o hardwarovém vybavení společnosti a síťové struktuře, z tohoto důvodu jsme k jednání přizvali i našeho správce sítě, kterým je externí firma, jíž voláme v případě potřeby opravy, kterou nedokážeme odstranit svépomocí. Prošli jsme jednotlivé kanceláře a zkontrolovali počítače, zda bude možné na nich informační systém spustit. Zástupci dodavatele byli nadšeni, neboť nejstarší používaný operační systém v podniku je Windows XP a nejnovější Windows 7. Jednotlivá pracoviště jsou tedy připravena pro práci s vybraným informačním systémem a nebude tudíž zapotřebí investic do tohoto vybavení. Dalším bodem tohoto jednání byl server. Bylo shledáno, že současný server, pocházející z minulého tisíciletí, není pro účely zavedení nového softwaru vyhovující. Pivovar se rozhodl počítač sloužící coby server pořídit od firmy poskytující podniku servis v oblasti hardware. Dodavatel neměl proti tomuto řešení žádné výhrady, ba naopak jej uvítal. Stanovil nejnižší parametry, které server musí splňovat. Dohodl se vzdálený přístup k serveru, kdy dodavatel požadoval zpřístupnění vzdálené správy pro tři IP adresy, z nichž se bude možné připojit. Dalším neměně důležitým bodem prvního jednání s dodavatelem byl výběr modulů, které bude podnik používat, a stanovení počtu osob současně pracujících v rámci jedné agendy. Z pestré nabídky agend jsme se rozhodli pro agendy zvané Dodavatelské faktury, Odbyt, Ostatní vydané faktury, Dodavatelské faktury, Sklady, Saldokonto, Pokladna, Dlouhodobý majetek, Manažerské finance a Účetnictví. Ke všem těmto agendám se váže agenta Centrální číselníky a Správa systému.

45

Výběrem agend jsme první jednání s dodavatelem ukončili.

4.4.2 Popis vybraných modulů Agenda Správa systému slouží k nastavení úrovní přístupu k jednotlivým agendám, tak aby ten který uživatel měl přístup pouze k tomu, co potřebuje ke své práci. Zadávají se zde uživatelé, nastavují a upravují jejich oprávnění v rámci systému. Je zde možné zkontrolovat, který z uživatelů je přihlášen do systému a kdy naposledy proběhla nějaká činnost. Dále je zde možnost auditu změn provedených v rámci programu. V agendě Centrální číselníky se zadávají kódy měn, nastavují číselné řady dokladů, sazby daně z přidané hodnoty, spotřební daně a je zde možno doplnit či změnit číselníky všech agend, včetně hromadných úprav. Dodavatelské faktury, jak již název této agendy napovídá, slouží k zadávání přijatých faktur. V parametrech této agendy je možné nastavit různé deníky faktur, do nichž budou doklady členěny, včetně přednastavení zaúčtování faktur, což je dobré třeba pro doklady, na nichž je účtován materiál a které jsou účtovávány na sklad, odkud jsou zúčtovány do nákladů teprve v okamžiku jejich upotřebení. Je zde možné nastavit i podobu zadávání faktur. Faktury je možno zadávat položkově, tak aby bylo možné dohledat, co je na které faktuře uvedeno, anebo lze nastavit zadávání bez textu, pouze formou zadání a rozúčtování dokladu. Je zde možné ke konečným fakturám přiřadit faktury zálohové, zjistit nevyřízené zálohy, vytisknout likvidační nálepky faktur, připravit faktury pro odeslání do banky, zkontrolovat uhrazené či neuhrazené faktury a jiné sestavy pro kontrolu dodaných faktur, které navazují na agendy Saldokonto či Účetnictví. Ostatní vydané faktury je agenda, kde je možné zadat vydané faktury včetně textu. Tato agenda se bude v našem podniku hodit převážně k fakturaci pronájmů, záloh, služeb či prodeji materiálu. I zde se nastavují parametry této agendy, kdy je možné zadat různé sborníky faktur, nastavit vzhled formuláře faktur, či zaokrouhlování faktur. Tato agenda má opět možnost prohlížení sestav vázaných na agendy Saldokonto a Účetnictví.

46

Odbyt je nejrozsáhlejší agendou, ve které jsou zadávány objednávky, které jsou následně přeměněny v dodací listy, které se mohou kumulovat do tzv. povozních listů, což jsou vlastně souhrnné doklady pro expedici, podle kterých připraví zboží k rozvozu dodavatelům na nákladní vůz. Současně s dodacím listem se vytvoří i výdejka ze skladu výrobků. Tyto dodací listy mohou být vystaveny i bez nutnosti zadat nejprve objednávku. Vytvořený dodací list pak lze použít i jako doklad pro zboží vydané do komise, neboť je možné tento doklad doplnit o vrácené obaly (lahve, kompakty, sudy, palety) bez nutnosti tvorby opravného dokladu. Jednotlivé dodací listy se po doplnění uzavírají. Toto uzavření dodacích listů je možné provést buď jednotlivě nebo po celých povozních listech, přičemž výsledkem tohoto uzavření dodacího listu je faktura, kterou již není možné nikterak upravovat. Při fakturaci je možné jednotlivé dodací listy placené v hotovosti uhradit v Pokladně. Pokud po fakturaci dodacího listu dojde ke zjištění, že na dokladu je chyba, je možné doklad opravit prostřednictvím opravného dokladu, či celý doklad stornovat a nahradit jiným, který bude mít i jiné číslo dodacího listu. V této agendě se nastavují ceníky výrobku, které se uvádí v číselnících jednotlivých odběratel, je možné zde nastavit skladové položky, kde je uvedeno do jaké sazby daně z přidané hodnoty výrobek patří, výše spotřební daně, hlídání na konkrétním skladu, složení výrobku či jeho zaúčtování v rámci účtové osnovy a přiřazení do sestav. Tato agenda má bohatý výběr sestav a k vystavování dokladů v ní je nutné, aby byl odběratel či výrobek zadán v číselnících, neboť oproti agendě Ostatní vydané faktury, v ní není možné zadávat libovolný text. Pokladna, je z hlediska našeho podniku, kde je 80% dokladů hrazeno v hotovosti, velice důležitou agendou. Je možné zde nastavit hned několik pokladen v cizí či české měně. V našem podniku bychom rádi využívaly dvě pokladny v české měně a dvě pokladny v měně cizí. V české měně bude jedna pokladna sloužit pro úhradu faktur či odvod peněz do banky, druhá bude určena pro drobné nákupy a příjmy za prodej materiálu či tržeb z propagačních akcí pivovaru a exkurzí. V cizích měnách bude vedena pokladna v eurech a amerických dolarech, které budou používány jednak k úhradě faktura, ale i cestovních příkazů a tržeb za exkurze. Saldokonto slouží pro tvorbu příkazů či hromadných příkazů k úhradě faktur, mezd, daní, jiných poplatků a opravných daňových dokladů, jejich exportu do banky či importu výpisů z banky a jejich následnému zaúčtování proti fakturám či předpisu. V této agendě je možné 47

provést návrh zápočtu pohledávek a závazků a jeho následnou úhradu. Dále je zde celá řada sestav a kontrolních mechanismů na účetnictví. Agenda sklady je velice důležitá, neboť jejím prostřednictvím se na sklad přijímají výrobky, zboží, reklamní předměty a materiál potřebný pro výrobu. Na druhé straně se ze skladů tvoří výdejky na materiál, reklamní předměty, zboží či výrobky. Tento proces jde zautomatizovat prostřednictvím propojení na agendu Odbyt, či je možné doklady tvořit ručně. I zde se nabízí celá řada sestav. Agenda Dlouhodobý majetek je potřebná k evidenci majetku podniku. V této agendě se zakládají jednotlivé karty majetku, nastavuje způsob odepisování majetku, je zde možné vytisknout sestavy pro jeho inventuru, či jej vyřadit z užívání. Nejdůležitější agendou, bez které by se podnik neobešel, je Účetnictví, do kterého se načítají data z jednotlivých agend, tak aby bylo možné sestavit jednotlivá přiznání k daním.

4.4.3 Návrh smlouvy Dodavatel připravil návrh smlouvy, v němž bylo uvedeno, co je předmětem smlouvy, výčet jednotlivých agend, počet přístupů k jednotlivým agendám, včetně finančního vyčíslení, časový harmonogram implementace informačního systému v podniku, včetně zaškolení zaměstnanců, přechodné doby a spuštění ostrého provozu informačního systému. Tento návrh smlouvy byl pivovaru zaslán k připomínkování. Jak už to u takto významných projektů bývá, návrh smlouvy nebyl schválen a muselo dojít k jeho přepracování, neboť majitel pivovaru vyjednal u dodavatele slevu z kupní ceny produktu a dohodl se na jiném způsobu financování, nežli byl uveden v návrhu smlouvy. Návrh smlouvy počítal buď s pronájmem licence informačního systému či její koupí, přičemž kupní cena bude uhrazena najednou. Majitel podniku žádal v připomínce návrhu smlouvy, zda by bylo možné program odkoupit, ale kupní cenu rozdělit do několika měsíčních splátek, jejichž výše by byla rozdělena s ohledem na sezonnost prodejů. Dodavatel našim požadavkům vyhověl a včlenil je do návrhu smlouvy, který byl z naší strany odsouhlasen. 48

Následovala další schůzka, na níž byla podepsána smlouva a sděleno, že byl pořízen server, který má dodavatelem informačního systému požadované parametry.

4.4.4 Sestavení řešitelského týmu Prvním z úkolů stanovených na jednání bylo obstarat server, aby mohlo dojít k instalaci informačního systému a exportu číselníků ze starého softwaru do nového, neboť stávající server byl zcela nevyhovující. Dalším z důležitých úkolů bylo zvolit zástupce z řady zaměstnanců, kteří budou spolupracovat se zástupci dodavatele softwaru, podílet se na jeho úpravě podniku na míru a přítomni při vlastní implementaci. Výběr zaměstnanců, kteří jsou natolik technicky zdatní, že budou při úpravě informačního systému na míru platnými pomocníky, byl složitý. Po pečlivém uvážení byli tímto úkolem pověřeni tři zaměstnanci.

4.4.5 Zavedení informačního systému do podniku Dle časového harmonogramu mělo do jednoho měsíce od podpisu smlouvy dojít ke konfiguraci SQL serveru na nově dodaném počítači, vytvoření databáze, instalaci informačního systému PS Infos, zajištění dat pro konverzi, předvedení správy systému a jeho instalace na lokální počítače a nainstalování dokumentace k informačnímu systému na server. Časový harmonogram této první etapy implementace systému nebyl dodržen, proto byla lhůta prodloužena o jeden týden. Nedodržení lhůty bylo způsobeno problémy, které vznikly při konverzi dat ze stávajícího systému do nového. Po vyřešení problému s konverzí dat byla do nově instalovaného systému importována účtová osnova, nastaveny parametry firmy, provozy a přístupy k provozům, hlavičky ceníků, základní ceny, sazby

49

SPD, číselník DPH a číselník výrobků, do nějž bylo nutné doplnit další údaje, které v předchozím systému nebyly obsaženy. Po dokončení této části implementace informačního systému byly stanoveny další úkoly, které se týkaly jak dodavatele, tak pivovaru. Pro pivovar byly stanoveny tyto úkoly: vyplnění číselníku středisek, vyplnění účetních deníků, vymazání neplatných účtů v účtové osnově, připrava přístupů uživatelů, instalace klientů na lokálních počítačích, vyplnění číselníku bankovních účtů a zajištění vzdáleného přístupu dle parametrů předaných již na první schůzce. Pro dodavatele byly stanoveny dva úkoly. Provedení konverzí ze získaných dat a nastavení formulářů dle předaných vzorů. Implementace nového informačního systému poskytla určitý prostor pro pročištění nefunkčních položek číselníků, kterými jsou ať již účty účtové osnovy, tak odběrní místa dodavatel či odběratel, kteří dlouhá léta od podniku neodebírají či do podniku nic nedodávají. Je to však i prostor k selektování používaných či nepoužívaných skladových položek a jejich doplnění. V tomto podniku byly číselníky doplněny o mnoho položek. Ve starém systému část provozu zvaná sladovna obsahovala pouze jednu položku, sladovnický ječmen. K výrobě piva se však používá ječmenný slad, který se vyrábí ze sladovnického ječmene. Při výrobě sladu vzniká odpad, který nazýváme sladový květ. Sladový květ je balen do jutových pytlů a prodáván pro krmení hospodářských zvířat. Pro středisko sladovna byly tedy pro účely lepší evidence stavu zásob založeny nové skladové položky sladový květ, jutové pytle a slad vlastní výroby. K rozšíření skladových položek došlo i ve středisku varna, což je část pivovaru, kde se vyrábí základ pro budoucí pivo, ke kterému je zapotřebí voda, ječmenný slad, chmel a cukr. Doposud byly pro toto středisko evidovány pouze položky chmel a cukr. U chmele nebyl rozlišován druh, přičemž k vaření piva se používají dva druhy chmele. Výsledkem procesu vaření piva je nejprve sladina, posléze mladina a jako odpad vzniká mláto, což jsou nerozpuštěné části sladového šrotu. Ve středisku varna byly přidány skladové položky, pro rozlišení druhů chmele, mladinu a mláto. Mladina vzniká se sladiny přidáním 50

chmele, z tohoto důvodu není pro sladinu nutné zakládat samostatnou skladovou položku. Samotná mladina je ochlazena na zákvasnou teplotu a přemístěna do sklepa, kde probíhá hlavní kvašení piva, ke kterému jsou potřebné pivovarské kvasnice. Na konci procesu hlavního kvašení jsou pivovarské kvasnice odebrány, propláchnuty a zbaveny odumřelých částí. Tyto kvasnice mohou být pro hlavní kvašení použity opakovaně. Mladé pivo nebylo skladovými položkami zachyceno vůbec a jeho evidence probíhala v podniku na základě pivního hlášení, které je sestavováno za uplynulý měsíc zpětně. Ve středisku sklep byly přidány položky pro mladé pivo, kterého je několik druhů. Mladé pivo putuje do ležáckých tanků, kde probíhá jeho zrání a následně je přefiltrováno a uskladněno v přetlačných tancích, odkud dále putuje na stáčírny. U střediska stáčírny došlo k největšímu rozšíření skladových položek, neboť dosavadní evidence byla nepřehledná. Byly založeny skladové položky pro etikety, kdy došlo k rozdělení etiket dle sortimentu, lahve, kartony či uzávěry, které byly doposud evidovány pod jednou položkou.

4.4.6 Zaškolení pracovníků Po dokončení zadaných úkolů bylo přistoupeno k zaškolování jednotlivých pracovníků, dle pracovních náplní, které odevzdali před uskutečněným výběrem nového informačního systému. U zaškolování jednotlivců byli vždy přítomni členové řešitelského týmu, kteří budou v budoucnu osobami, jež budou učit pracovat s tímto systémem případné nové kolegy. Tito zaměstnanci budou též tím, kdo bude rozhodovat o reorganizaci pracovních náplní svých i kolegů. První byla zaškolena telefonistka, která bude mít přístup pouze k objednávkám, jež jsou součástí agendy Odbyt. Telefonistce bylo předvedeno, jak se zadávají objednávky, které přijme od odběratele, jak je možné si zadané objednávky zkontrolovat, případně je opravit, a jak zadat objednávky, které jsou stálé. Dalším zaškoleným pracovníkem byl vedoucí expedice se svým zástupcem, kterým byla předvedena práce s objednávkami, tvorba dodacích listů z objednávek i bez objednávek, oprava dodacího listu formou doplnění a shlukování dodacích listů do povozních listů. Tedy věci, které budou v rámci agendy Odbyt používat každý den. Po předvedení práce 51

v agendě odbyt byli zaškoleni v agendě Sklady. V modulu Sklady byli proškoleni na tvorbu příjemek na sklad a výdejek ze skladu, jak si vytisknout inventuru skladu k určitému datu či okamžiku. Po expedice přišlo na řadu obchodní oddělení, kdy byli najednou zaškoleni všichni jeho pracovníci a k účasti na tomto školení přizvána pokladní, neboť vystavuje doklady zákazníkům, kteří si pro pivo přijedou přímo do pivovaru sami. Obchodnímu oddělení byla předvedena práce v agendách Odbyt, Manažerské finance a Sklady. Pracovníci tohoto oddělení budou kromě vystavování dokladů, které je společné s expedicí, provádět i jejich fakturaci, nastavovat nové odběratele, výrobky, ceníky a slevy do informačního systému. Zároveň jsou odpovědní za evidenci a kontrolu obalového konta jednotlivých zákazníku a předkládání nejrůznějších prodejních statistik, které je možné tvořit buď v rámci agendy Odbyt, nebo v rámci agendy Manažerské informace. Obě agendy umožňují vytvořenou statistiku exportovat do aplikace MS Excel či MS Word, kde je možné z těchto dat sestavit třeba kontingenční tabulky. Po zaškolení společně s obchodním oddělením byla zaškolena pokladní ještě samostatně na agendy Dodavatelské faktury, Pokladna a Saldokonto. Úhrada faktur je možná jak z agendy Odbyt, tak z modulu Pokladna, což bylo předvedeno na konkrétních případech, stejně jako zaúčtování paragonu do systému. Druhou velice důležitou agendou pro pokladní je Saldokonto, kde byla seznámena s tím, jak nastavit bankovní účet, kde přednastavit cesty pro import dat banky a export dat do banky, formát dat akceptovatelný bankou, přihrát z banky data z předchozího dne, aniž by musela výpis položkově opsat a naproti tomu data do banky odeslat. Byla zaškolena jak provést dva možné způsoby tvorby zápočtu pohledávek a závazků, vytisknout sestavu s přehledem pohledávek či závazků, ručně provést úhradu nespárovaných položek bankovního výpisu či opravit nesoulad mezi účetnictvím a saldokontem. Dalším zaškolovaným pracovníkem byla pracovnice skladu propagačního materiálu, surovin a obalového materiálu, která bude ke své práci používat agendy Sklady a Dodavatelské faktury.

52

Jako poslední proběhlo zaškolení Ekonomky v agendě Účetnictví a Dlouhodobý majetek, v ostatních agendách jen rámcově, aby mohla provést kontrolu, zda data zobrazená v účetnictví odpovídají skutečnosti. Toto zaškolování pracovníků bylo uskutečněno v rámci jednoho týdne. Po zaškolení všech dotčených pracovníků mohlo dojít ke zkušebnímu provozu, kdy byla paralelně pořizována data v novém i předchozím informačním systému. Tento zkušební provoz trval dva měsíce, přičemž na konci každého z měsíců bylo křížově kontrolováno, zda data souhlasí. Jelikož nebyl zjištěn rozdíl v zadávaných údajích, mohlo dojít k ukončení práce ve starém systému a přechodu k ostrému provozu nového programu. Od podpisu smlouvy k přechodu na nový systém uplynuly čtyři kalendářní měsíce. Z počátku práce v novém informačním systému bylo kladeno na dodavatele tohoto řešení spousta dotazů, neboť pracovníci se obávali, aby nezpůsobili nějakou chybu. Ti uživatelé, kterým práce na PC činí potíže, kontaktovali zástupce dodavatele, kteří byli našemu podniku přiděleni jako pomocníci, několikráte denně. Ostatní zaměstnanci, kteří mají lepší uživatelské znalosti PC, si vystačili s nápovědou ve formě dokumentace, která je dostupná na serveru a dodavatele kontaktovali převážně v okamžiku, kdy si nevěděli rady. K hladkému zavedení nového informačního systému do podniku je tedy nutná počítačová gramotnost uživatelů, kteří s tímto softwarem budou pracovat. Počítačově gramotný zaměstnanec bude nejen pořizovat data způsobem, který mu byl předveden, ale i schopen a ochoten se učit věci nové, které mu do určité míry jeho práci ulehčí. Méně zdatný uživatel se bojí, aby něco nepokazil, technice v tomto směru nedůvěřuje natolik, že stejně jako v případě použití některých programů sady Microsoft office bude informační systém využívat jen minimálně a data zapisovat do v minulosti vytvořeného papírového formuláře a do informačního systému přenášet jen jakési součty čísel bez bližší identifikace.

4.4.7 Návrh optimalizace pracovních náplní Po bližším seznámení se s novým informačním systémem zavedeným do firmy, navrhuji využít možného provázání agend tak, aby nedocházelo k duplicitnímu zadávání údajů. 53

Přehodnotit náplně práce jednotlivých pracovníků administrativní části podniku a provést optimalizaci v oblasti pracovních sil. Vzhledem k objemu objednávek přijímaných od zákazníků, které je možné vložit do informačního systému bez přenášení papírového formuláře na expedici, se domnívám, že by bylo vhodné propojit post telefonistky s místem denní recepční podniku, která by přijímala objednávky, spojovala hovory a uváděla návštěvy do podniku. Zároveň bych recepční svěřila na starost podnikové prodejny, jejich zásobování, měsíční uzávěrky a inventury. Personální obsazení expedice dvěma pracovníky bych ponechala, neboť tito mají kromě vyskladňování zboží a vykládek materiálu, v kompetenci plánování závozů. Četné změny bych navrhovala provést v náplni práce obchodního oddělení a na pokladně podniku. Vzhledem k ročnímu objemu přijatých a vydaných faktur, bych tyto svěřila do náplně práce pokladní, která doposud provádí pouze úhrady vydaných dokladů. Nově by tedy dodací list doplnila, uzavřela a uhradila. V případě přijatých faktur vložila do systému a vystavila příjmový doklad na sklad materiálu či propagačního zboží. Faktury pak jako doposud uhradila. Na účtování příjmových a výdajových pokladních dokladů by se nic nezměnilo. Starost o pohledávky a komunikace s právními zástupci by zůstala ponechána, neboť se jedná o činnost, která se neodehrává každý den. Na obchodním oddělení bych ponechala jedné osobě v kompetenci vystavování exportních dokladů a komunikaci se zahraničními zákazníky. Navíc bych jí přidala sklad propagačního materiálu, kde by na základě požadavku obchodního zástupce vystavila dodací list ze skladu propagace na požadované plnění za úplatu či bez úplaty, přičemž by se zároveň s dodacím listem tvořila výdejka z tohoto skladu. Příjemky na sklad by pořizovala pokladní na základě přijatých faktur, jejichž správnost by tato osoba potvrdila svým podpisem. Zůstávají nám zde nevyřešené výdejky ze skladu materiálu, které bych svěřila do kompetence sládka či technologa, kteří plánují výrobu, zajišťují objednávky materiálu, jsou v přímém spojení s výstupní kontrolou, která jim hlásí množství a kvalitativní parametry vyrobených a stočených výrobků na základě stáčecích listů, a sestavují měsíční výkaz o 54

výrobě piva, kterému se říká pivní hlášení. Tyto výdejky spotřebovaného materiálu by tvořili na základě dat, která obdrží z výroby. Tím by bylo zajištěno plynulé odepisování spotřebovaného materiálu ze skladu do nákladů podniku bez časové prodlevy. To by se promítlo i v zpřesnění účetnictví, které je nyní zkreslováno tím, že použitý materiál se ze skladu odepisuje až v okamžiku prodeje výrobku, tedy se zpožděním oproti reálnému stavu. Pak zde máme osoby, které s informačním systémem nepřijdou do styku. Jedná se především o pracovnici personálního oddělení, která používá notně zastaralý mzdový program, jež neodpovídá požadavkům dnešní doby, a proto tento program doplňuje dalšími dílčími aplikacemi, jež jí umožňují komunikovat s institucemi zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a finančním úřadem. Tento systém je časově a finančně náročnější, než kdyby všechny potřebné aplikace byly v rámci jednoho software, neboť se za každou aplikaci, jíž personalistka používá, platí poplatek zvlášť. Skutečnost, že firma má 43 zaměstnanců a mzdová účetní se věnuje pouze problematice mezd, naznačuje, že není plně vytížena, proto bych k její práci navrhovala přidat archiv, případně ji sloučit s místem ekonoma podniku, který vede evidenci majetku, zpracovává měsíční a roční závěrky, sestavuje přiznání ke spotřební dani, dani z přidané hodnoty, silniční dani a dani z příjmu. Cenové kalkulace výrobků tvoří obchodní ředitel podniku na základě podkladů, které od ekonoma obdrží. Navrhované změny v rozdělení práce by přinesly úsporu v podobě mezd čtyř pracovníků. Tato úspora by za jeden jediný rok byla ve výši kupní ceny nově instalovaného informačního systému.

4.4.8 Požadavek na další rozšíření informačního systému Po provedení reorganizace pracovních náplní bych ponechala nějaký čas, aby se dotčení zaměstnanci s nově svěřenými úlohami sžili a navrhla majiteli podniku další rozšíření informačního systému o prezentované agendy dodavatelské objednávky, upomínky, plánování výroby a agendu výroba piva, která by byla vyvinuta na míru našeho podniku.

55

Tyto agendy by ještě více zautomatizovali procesy ve firmě, které doposud nejsou řešeny přes informační systém, ale pouze v pomocné evidenci sešitu MS Excel či MS Word. Současně s rozšířením informačního systému navrhuji i změnu software pro zpravování mezd. Tento software nemusí být nutně součástí podnikového systému, který je instalován na serveru, ale může být samostatný, s instalací na jednom lokálním PC. Zde bych ovšem kladla důraz na možnost propojení s docházkovým a přístupovým systémem, jež by nahradil současné analogové docházkové hodiny a papírové karty, které neumožňují plnou kontrolu zaměstnanců, neboť doba odchodu i příchodu do podniku se nechá obejít tím, že poprosí svého kolegu, aby se registroval za ně. I samotná práce s papírovými kartami je náročná na čas, neboť se musí na konci měsíce počítat ručně, což znemožňuje mistru výroby, aby se věnoval kontrole postupů při výrobě a plnění produktu do obalů. Docházkových systému je k dostání celá řada, některé umožňují zaměstnancům svůj příchod do podniku a odchod z něj zaznamenat prostřednictvím čipu, jiné využívají karty a u těch nejnovějších se zaměstnanec prokazuje otiskem prstu. První dva jmenované způsoby se opět nechají obejít, buď zapůjčením identifikačního nosiče kolegovi či zapomenutím doma, kdy docházka je opět dopisována do systému ručně po dohledání mistra. Otisk prstu se mi jeví jako nejvhodnější řešení identifikace zaměstnance, neboť nemusí být použit pouze pro označení příchodu a odchodu, ale lze takto i rozdělit pracoviště na zóny, kam budou mít přístup pouze vybrané osoby.

56

5 Závěr Vybrat ERP systém, který bude vyhovovat konkrétnímu výrobnímu podniku, je záležitostí, která není jednoduchá, nejen pro člověka nezasvěceného do principu výroby, ale i administrativnímu chodu podniku. Proto je vhodné, aby se výběru nového ERP systému ujala osoba, která je o jednotlivých krocích výroby a účtování informována, neboť jinak může při výběru nového ERP systému dojít ke zkreslení požadavků na parametry systému. Při implementaci vyhovujícího systému je zapotřebí úzká spolupráce dodavatele software i podniku, do nějž je ERP systém zaváděn. V některých případech je třeba i součinnost podnikového dodavatele hardware. Celou práci je možné rozdělit do několika částí. Teoretická část práce se věnuje vývoji technických prostředků, které umožnily postupně přechod od ručního vedení účetnictví k automatizaci účetních postupů. Je zde popsán i vývoj ERP systémů. Praktická část práce pojednává o výběru a implementaci ERP systému ve výrobním podniku, jehož ekonomickou činností je pivovarnictví a sladovnictví. Podniku se po výběru dodavatelské společnosti podařilo implementovat nový systém. Při vlastní implementaci se vyskytl problém s přenosem dat ze stávajícího systému, který fungoval v jiném prostředí, nežli je dnes běžné. Po zavedení nového systému proběhlo zaškolení zaměstnanců a zkušební provoz, který plynule přešel do provozu běžného. Před vlastním výběrem systému bylo v podniku shledáno, že v oblasti vedení administrativy existuje prostor, kde dochází k prolínání jednotlivých procesů, které jsou do systému zaváděny duplicitně. Tato duplicita pořizování dat stále čeká na odstranění, které bude možné až po přerozdělení pracovních náplní jednotlivých osob, kde by mohlo dojít ke snížení počtu osob zpracovávajících podnikovou administrativu. Snížením počtu zaměstnanců v administrativě by došlo k úspoře finančních prostředků, které je možné použít třeba na rozšíření nově instalovaného informačního systému, či nahrazení stávajícího nevyhovujícího software pro zpracování mezd.

57

Na závěr této práce si dovolím konstatovat, že změna informačního systému je pro vybraný podnik přínosem, neboť došlo k zautomatizování některých procesů, které doposud byly zpracovávány mimo software.

58

6 Seznam použité literatury BASL, Josef.,BLAŽÍČEK, Jan.

Podnikové informační systémy. 2.vyd. Praha:

Grada

Publishing, a.s., 2008. 288 s. IBSN 978-80-247-2279-5. GÁLA, Libor., POUR Jan., ŠEDIVÁ Zuzana.

Podnikové informační systémy - 2.

přepracované a aktualizované vydání. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 496 s. IBSN 978-80-247-2615-1. KLČOVÁ Hana., SODOMKA, Petr. Informační systémy v podnikové praxi. 2.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2010. 500 s. IBSN 978-80-251-2878-7. KOVANICOVÁ, Dana. ABECEDA účetních znalostí pro každého. 1.vyd. Praha: Trizonia, 1993. 302 s. IBSN 80-85573-09-1 ZŮNA, Pavel. Informatika a výpočetní technika. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. 84 s. IBSN 80-85623-63-3.

59

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Členění podniků dle kritérií Tabulka č. 2 Členění ERP systémů

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Organizační schéma společnosti Obrázek č. 2 Schéma informačního systému Helios Orange Obrázek č. 3 Moduly ERP systému Karát Obrázek č. 4 Informační systém Infos Obrázek č. 5 Vybraný ERP systém

60