Frontex Souhrnná zpráva za rok 2015
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie
www.frontex.europa.eu Plac Europejski 6, 00-844 Warszawa, Polsko Tel. +48 22 205 95 00 Fax +48 22 205 95 01
Seznam použitých zkratek BCP – hraniční přechod (Border Crossing Point) CF – poradní fórum agentury Frontex pro základní práva (Frontex Consultative Forum on Fundamental Rights) SBOP – společná bezpečnostní a obranná politika EASO – Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (European Asylum Support Office) EB-RAN – síť pro analýzu rizik v oblasti východoevropských hranic (Eastern European Borders Risk Analysis Network) EBGT – evropské jednotky pohraniční stráže (European Border Guard Teams) ECA – Evropské konsorcium pro akreditace ve vysokoškolském vzdělávání (European Consortium for Accreditation in higher education) ED4BG – Evropský den pohraniční stráže (European Day for Border Guards) EDF-RAN – síť pro analýzu rizik podvodů s doklady Evropské unie (European Union Document-Fraud Risk Analysis Network) EES – systém vstupu/výstupu (entry/exit system) EFS – služby fúze dat systému EUROSUR (EUROSUR Fusion Services) EMPACT – evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (European Multidisciplinary Platform Against Criminal Threats) EMSA – Evropská agentura pro námořní bezpečnost (European Maritime Safety Agency) ESP – evropský situační obraz (European Situational Picture) eu-LISA – Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EUROSUR Evropský systém ostrahy hranic EURTF- regionální jednotka Evropské unie (EU Regional Task Force) EU SatCen – Satelitní středisko Evropské unie (European Union Satellite Centre) FRA – Agentura Evropské unie pro základní práva FRAN – síť analýzy rizik agentury Frontex (Frontex Risk Analysis Network) FRO – úředník pro otázky základních práv (Fundamental Rights Officer) ICMPD – Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (International Centre for Migration Policy Development) IOM – Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration) JO – společná operace (joint operation) JORA – aplikace pro podávání zpráv o společných operacích (Joint Operations Reporting Application) JRO – společné návratové operace (joint return operations) MS – členský stát (Member State) OMNTE – celková minimální množství technického vybavení (Overall Minimum Numbers of Technical Equipment) OPA – volitelně pilotované letadlo (Optionally Piloted Aircraft) PNR – jmenná evidence cestujících (passenger name record) RPAS – systémy dálkově řízených letadel (Remotely Piloted Aircraft Systems) RTP – program registrovaných cestujících (registered traveller programme) SAC – země přidružená k Schengenu (Schengen Associated Country) SAR – pátrání a záchrana (search and rescue) SGO – dočasně přidělení příslušníci (Seconded Guest Officers) SQF – odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic (Sectoral Qualifications Framework for Border Guarding) TEP – rezerva technického vybavení (Technical Equipment Pool) UNHCR – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (The Office of the United Nations High Commissioner for Refugees) WB-RAN – síť pro analýzu rizik v oblasti západního Balkánu (Western Balkans Risk Analysis Network) WCO – Světová celní organizace (World Customs Organization)
1. ÚVOD ...................................................................................................... 4 2. VÝVOJ ..................................................................................................... 7 2.1 Situace na vnějších hranicích v roce 2015 ..................................................... 7 2.2 Vývoj na politické úrovni ......................................................................... 10 2.3 Vývoj na úrovni agentury ......................................................................... 13 2.3.1 Hlavní body .................................................................................... 13 2.3.2 Situační povědomí ........................................................................... 18 2.3.3 Podpůrná reakce ............................................................................. 21 2.3.4 Nouzová reakce ............................................................................... 25 2.3.5 Rozvoj .......................................................................................... 27 2.3.6 Organizace .................................................................................... 30 3. SHRNUTÍ ROZPOČTOVÝCH, PERSONÁLNÍCH A ORGANIZAČNÍCH OTÁZEK...................... 34 3.1 Rozpočtový vývoj .................................................................................. 34 3.2 Souhrnný rozpočet ................................................................................. 35 3.3 Využití prostředků z roku 2014 přenesených do roku 2015 ................................ 36 3.4 Zadávání zakázek .................................................................................. 36 3.5 Organizační změny ................................................................................ 37 3.6 Nábor ................................................................................................ 38 3.7 Rozvoj a odborná příprava zaměstnanců ...................................................... 38 PŘÍLOHY ..................................................................................................... 39 Seznam členů správní rady ........................................................................... 39 Seznam rozhodnutí správní rady ..................................................................... 41 Seznam společných operativních činností.......................................................... 43 Společné návratové operace ......................................................................... 47 Srovnávací analýza společných operativních činností............................................ 48 Činnosti odborné přípravy ............................................................................ 51 Zpráva o pokroku v oblasti základních práv za rok 2015 ........................................ 54 Úvod ................................................................................................... 54 Operace ............................................................................................... 54 Analýza rizik .......................................................................................... 56 Situační středisko agentury Frontex (FSC) ...................................................... 56 Budování kapacit .................................................................................... 57 Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje ............................................................. 60 Další otázky základních práv ...................................................................... 61 Výroční zpráva o přístupu k dokumentům ......................................................... 62 Prostředky na rok 2015 ................................................................................ 64 Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2015 ...................................... 65 Přehled dočasných zaměstnanců k 31. prosinci 2015 ............................................ 66
Rok 2015, ve kterém agentura Frontex oslavila své desáté výročí, byl také nejnáročnějším obdobím, jaké od svého vzniku zažila. Několik faktorů, kvůli nimž se kapacity vnitrostátních aktérů i aktérů EU dostaly na samu hranici svých možností, učinilo z loňského roku skutečný zátěžový test pro agenturu a schengenský prostor. Prvním a nejdůležitějším z těchto faktorů bylo 1,8 milionu případů nedovoleného překročení hranic, které byly v loňském roce zaznamenány. To z hlediska čisté migrace odpovídá přibližně 1 milionu lidí, kteří přicestovali do členských států EU nebo zemí přidružených k Schengenu. Situaci dále zhoršovala skutečnost, že byl smíšený migrační tlak zeměpisně soustředěn na určité velice exponované úseky vnějších hranic EU v některých členských státech EU, konkrétně Itálii a Řecku. Kromě toho složitost situace zvyšovaly také fenomény spojené se zahraničními bojovníky a obtíže, které mají orgány správy hranic s jejich odhalováním s cílem zamezit jejich vycestování nebo přicestování. K výzvám v oblasti migrace a řízení azylu se tak totiž přidává ještě významná hrozba pro vnitřní bezpečnost. Reakci agentury je třeba v plné míře zasadit do kontextu politické reakce EU na tyto výzvy, která byla charakterizována zejména tzv. přístupem založeným na hotspotech, vypracovaným Evropskou komisí. EU byla v loňském roce nucena fungovat v krizovém režimu na politické i operativní úrovni. To znamenalo také posílení operativních aktérů, jako je agentura Frontex. Strategie spočívala v řešení výzev v oblasti migrace a řízení azylu přímo na vnějších hranicích EU, a proto bylo posílení agentury Frontex spolu s dalšími operativními aktéry EU, jako jsou Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Europol, tak důležité. Po tragických událostech na jaře 2015, kdy v centrálním Středozemním moři přišly o život stovky lidí, bylo první prioritou rozšíření naší pátrací a záchranné kapacity. Agentura rychle reagovala poté, co jí rozhodnutí rozpočtového orgánu EU umožnilo ztrojnásobit finanční prostředky věnované na dvě hlavní námořní společné operace v centrální části Středozemního moře a v Egejském moři. To se odrazilo také v operačních plánech a výsledkem bylo podstatné zvýšení počtu nasazených prostředků. Například ve společných operacích Triton a Poseidon se počet nasazených prostředků ztrojnásobil. Agentura Frontex nasadila 15 plavidel spolu s několika vrtulníky a letouny v Itálii a 17 plavidel spolu se vzdušnými prostředky v Řecku. V loňském roce agentura přispěla k záchraně více než 250 000 lidí na moři. Přestože se kvůli uvedeným tragickým událostem veřejnost zpočátku zaměřovala na centrální Středomoří, agentura nadále věnovala pozornost i dalším oblastem, zejména řeckým vnějším hranicím, a uplatňovala pružný přístup, který jí umožnil okamžitě zvýšit svou přítomnost a přesunout zdroje do Egejského moře. Nejdůležitější loňskou novinkou nicméně bylo rozšíření rozsahu podpory, kterou agentura poskytuje vnitrostátním orgánům při identifikaci a registraci, včetně snímání otisků prstů migrantů v oblastech hotspotů. To si vyžádalo masivní zvýšení počtu vyslaných příslušníků na místě zajišťujících vyřizování velkého počtu migrantů na řeckých ostrovech. Od května do června se agentuře podařilo posílit svou přítomnost v Řecku a Itálii nasazením více než 1 000 příslušníků. Jedná se o obrovský nárůst, protože v prvních měsících roku 2015 bylo průměrně nasazeno jen asi 350 vyslaných příslušníků. Větší přítomnost příslušníků donucovacích orgánů nasazených prostřednictvím společných operací agentury Frontex podpořila rovněž provádění povinných bezpečnostních kontrol podle Schengenského informačního systému v hotspotech. Cílem bylo nejen podpořit řízení migrace, včetně přednávratových a návratových činností, ale také přispět k vnitřní bezpečnosti, zejména po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015. § Podpis dohody o operativní spolupráci mezi agenturou Frontex a Europolem v Bruselu dne 4. prosince 2015 vytvořil předpoklady pro zpracovávání osobních údajů o osobách podezřelých z přeshraniční trestné činnosti, zejména převaděčství migrantů, a předávání těchto údajů Europolu. Agentura Frontex uzavřela rovněž dohodu s misí SBOP EU NAVFOR MED o operativní koordinaci a výměně informací v souvislosti s námořní ostrahou v centrálním Středozemním moři. Šlo o první případ, kdy agentura Frontex takto těsně – včetně výměny styčných důstojníků – spolupracovala s vojenskou misí zaměřenou na zničení „obchodního modelu“ převaděčů. Tuto rostoucí poptávku po posílení meziagenturní spolupráce v terénu doplnilo též vytvoření regionálních jednotek Evropské unie (EURTF), nejprve v Katánii a následně v Pireu. Agentura Frontex prostřednictvím jednotek EURTF nejen poskytovala administrativní podporu partnerům, jako jsou úřad EASO, Europol, Eurojust, Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a mise EU NAVFOR MED, ale podporovala také jejich spolupráci s vnitrostátními protějšky, které jsou rovněž součástí jednotek EURTF. Agentura ovšem nefunguje pouze jako mechanismus pro reakci na krize, nýbrž také jako subjekt budující kapacity. V této souvislosti byly v loňském roce zahájeny některé nové činnosti a pracovní oblasti. Jde například o pilotní projekt registrace (otisků prstů) v systému Eurodac na řeckých ostrovech, který byl realizován společně s agenturou eu-LISA a úřadem EASO a vedl ke zlepšení operačních procesů a kapacit zavedených hostitelskými členskými státy pro identifikaci a registraci smíšených migračních toků. Agentura Frontex také zahájila pilotní projekt a nakonec uzavřela rámcovou smlouvu o pořízení služeb vzdušné ostrahy, aby disponovala úplným spektrem schopností pro provádění
svých společných operací. Agentura rovněž zdokonalila své portfolio odborné přípravy, zvláště spuštěním programu evropského společného magisterského studia v oboru strategické správy hranic. Konečně agentura po provedení příslušných příprav podepsala grantovou dohodu o svém dosud nejdůležitějším projektu technické pomoci, tedy regionálním programu pro řízení migrace zohledňující potřebu ochrany na západním Balkáně a v Turecku, který je financován nástrojem NPP II. Závěrem lze uvést, že rok 2015 byl rokem důležitých změn, které začaly v lednu, kdy se agentura nastěhovala do nových prostor na varšavském náměstí plac Europejski, a skončily prosincovým návrhem Evropské komise o zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tento návrh, který v současnosti prochází legislativním procesem, dále posílí mandát a zdroje agentury. Agentura Frontex, včetně správní rady, vedení agentury a zaměstnanců, již zahájila přípravy na plnění těchto nových úkolů. Nelze totiž ztrácet čas, jde-li o další posílení správy vnějších hranic EU a konsolidaci správy schengenského prostoru. Marko Gašperlin předseda správní rady a Fabrice Leggeri výkonný ředitel
1. ÚVOD Poslání Agentura Frontex podporuje, koordinuje a rozvíjí správu evropských hranic v souladu se Smlouvami, včetně Listiny základních práv Evropské unie, a s dalšími mezinárodními závazky. Agentura Frontex podporuje členské státy, aby mohly dosáhnout efektivní, vysoké a jednotné úrovně ochrany hranic v souladu s příslušným acquis EU, zejména se Schengenským hraničním kodexem. Agentura Frontex koordinuje operativní opatření a opatření na úrovni EU za účelem společné reakce na mimořádné situace na vnějších hranicích. Agentura Frontex buduje kapacity členských států a kapacity na evropské úrovni jako kombinované nástroje pro řešení náročných úkolů. Při tom se zaměřuje na migrační toky, ale přispívá také k boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu na vnějších hranicích. Vize Agentura Frontex je důvěryhodnou evropskou agenturou pro správu hranic, která posiluje evropský prostor z hlediska svobody, bezpečnosti a práva. Agentura podporuje členské státy při plnění jejich povinností tím, že poskytuje operativní solidaritu, zejména těm z nich, které na svých vnějších hranicích čelí nepřiměřenému tlaku. Agentura Frontex využívá koncepci integrované správy hranic, přičemž se vyváženě zaměřuje na účinnou ochranu hranic a na boj proti přeshraniční trestné činnosti. K plnění svých úkolů agentura účinně využívá všechny dostupné prostředky včetně rozšířené meziagenturní spolupráce a spolupráce se zeměmi mimo EU a třetími zeměmi. Agentura Frontex podporuje evropskou kulturu pohraniční stráže, jejíž nedílnou součástí je plné dodržování a prosazování základních práv. Zvláštní pozornost věnuje právu na azyl a mezinárodní ochranu a zásadě nenavracení. Agentura Frontex buduje kapacity a schopnosti v členských státech za účelem vytvoření fungujícího evropského systému pohraniční stráže. Profesionální pracovníci a soubor operativních a administrativních kapacit agentuře Frontex umožňují poskytovat přidanou hodnotu Evropské unii. Agentura Frontex je upřednostňovaným poskytovatelem operativní podpory a odborných znalostí v oblasti správy hranic pro členské státy, Komisi a ostatní agentury EU. Hodnoty V rámci týmově zaměřené práce, kterou umožňuje otevřená komunikace, zaměstnanci agentury Frontex sdílejí a uplatňují hodnoty své organizace. Svou činnost proto vykonávají vysoce profesionálním způsobem. Lidskost propojuje činnosti agentury Frontex s prosazováním a dodržováním základních práv jako bezpodmínečnou a nedílnou součástí efektivní integrované správy hranic, která vytváří důvěru v agenturu Frontex. Účel zprávy Souhrnná zpráva agentury Frontex za rok 2015 vychází z pracovního programu na rok 2015, ale jejím smyslem není informovat o plnění jednotlivých vytčených cílů. Čtenáři poskytuje obecný přehled o činnostech prováděných v roce 2015 a upozorňuje také na jednotlivé operativní činnosti a dosažené úspěchy. Tyto informace jsou pak doplněny obecnými finančními informacemi a přílohami, které obsahují seznamy různých typů činností, srovnávací analýzu společných operací a shrnutí rozpočtových a lidských zdrojů. Některé informace se v jednotlivých kapitolách z důvodu uvedení souvislostí opakují.
2. VÝVOJ 2.1 Situace na vnějších hranicích v roce 2015 V roce 2015 bylo členskými státy hlášeno více než 1 820 000 odhalených případů nedovoleného překročení vnějších hranic. Tento zcela bezprecedentní počet byl více než šestkrát vyšší než počet odhalených případů hlášených v roce 2014, který byl přitom sám rekordním rokem – rekordní měsíční průměry byly zaznamenány v každém měsíci od dubna 2014. Rok 2015 začal extrémně vysokým počtem v měsíci lednu (více než 20 000 odhalených případů oproti lednovému průměru 4 700 případů v období 2009-2014) a nového měsíčního rekordu bylo dosaženo i v každém dalším měsíci. Bod zlomu nastal v červenci, kdy bylo zjištěno více než 100 000 případů. To se časově shodovalo se změnou zákona v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, která migrantům umožnila legální tranzit přes tuto zemi za podmínky, že ji buď do 72 hodin opustí, nebo požádají o azyl. Výsledkem byl další nárůst migračního toku a chaotické scény v pohraničních oblastech během letních měsíců svědčily o situaci, která se podle všeho vymkla kontrole. V září orgány veřejné moci objednaly služby autobusové a vlakové dopravy v zemích západního Balkánu a v některých členských státech, ale migrační tok se až do října dále zvětšoval. Počínaje listopadem se situace poněkud zklidnila, ale celkový počet případů odhalených v EU v prosinci – více než 220 000 – byl stále mnohem vyšší než počet za celý rok 2013. V EU neexistuje žádný systém, který by dokázal sledovat pohyb osob uvnitř EU poté, co nedovoleně překročí hranici. Z toho důvodu není možné zjistit počet osob, které nelegálně překročily dva úseky vnějších hranic EU. Lze uvést pouze odhadovaný počet zhruba 1 000 000 osob, vycházející z předpokladu, že všichni migranti, kteří byli nejprve odhaleni při nedovoleném překročení hranice do Řecka, byli následně odhaleni podruhé, když do EU vstupovali ze západního Balkánu. Nejvyšší počet odhalených případů nedovoleného překročení hranic byl hlášen na trase přes východní Středomoří (885 386) – nejčastěji mezi Tureckem a řeckými ostrovy ve východním Egejském moři. Jen malý počet těchto osob však požádal o azyl v Řecku. Místo toho Řecko opustily přes hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a pokračovaly západním Balkánem nejprve na maďarskou hranici se Srbskem, na které požádaly o azyl, a následně zamířily do cílového místa v EU. Po vybudování dočasné technické překážky v Maďarsku a zřízení tranzitních oblastí pro okamžité zpracování žádostí o azyl s možností navrácení žadatelů do Srbska se migrační tok od poloviny září přesunul směrem k chorvatské hranici se Srbskem. Naproti tomu na trase přes centrální Středomoří dosáhl počet odhalených případů nedovoleného překročení hranic přibližně 154 000 a to znamená mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Toto číslo je nicméně stále vyšší než celkový počet odhalených případů zaznamenaných v celé EU v roce 2011, tedy v roce takzvaného arabského jara (141 051). Uvedený pokles je dán snížením počtu odhalených Syřanů (přibližně 40 000 v roce 2014 a 7 448 v roce 2015) po jejich přesunu na trasu přes východní Středomoří. Na trase přes západní Středomoří je spolupráce mezi Španělskem a Marokem klíčovým faktorem pomáhajícím udržovat počet odhalených případů na pozemní trase mezi Marokem a Španělskem na poměrně nízké úrovni. Subsaharští migranti, kteří se chtějí dostat po moři do Španělska, v důsledku toho v rostoucí míře vyplouvají z Libye, protože pravděpodobnost, že budou vráceni do země původu po dosažení italského území, je u některých státních příslušností nižší, než že budou vráceni ze Španělska. Na trase přes západní Afriku, která spojuje Senegal, Mauritánii a Maroko se španělskými Kanárskými ostrovy po nebezpečné cestě v Atlantském oceánu, zůstávají počty zanedbatelné navzdory rostoucímu trendu vycestování z Maroka. Nízký počet případů lze připsat společným činnostem ostrahy hranic a účinnému navracení osob odhalených při jejich nedovoleném překračování. Na východní pozemní hranici se objevila nová trasa na pozemních hranicích Norska a Finska s Ruskou federací (takzvaná arktická trasa). Hlavním cílovým hraničním přechodem byl norský přechod Storskog, na kterém byl v roce 2015 zaznamenán neobvykle vysoký počet žádostí o azyl (více než 6 200). Situace
na norsko-ruské hranici se zklidnila v prosinci, kdy se Ruská federace vrátila k praxi neumožňovat vycestování osobám, které nemají příslušný cestovní doklad umožňující pokračovat v cestě do EU. Co se týče Finska, začal se tento jev projevovat v září 2015 a rozrostl se zejména v prosinci, kdy byla zastavena nelegální migrace přes hraniční přechod Storskog v Norsku. Na dvou nejsevernějších hraničních přechodech ve Finsku (Salla a Raja-Jooseppi) tato situace pokračuje. V roce 2015 na přechody Salla a Raja-Jooseppi z Ruské federace přicestovalo 694 nelegálních migrantů. Největší podíly migrantů nedovoleně vstupujících na území EU připadaly v roce 2015 na osoby uvádějící, že pocházejí ze Sýrie (600 767) a z Afghánistánu (267 485). I když Syřané nepochybně představují největší část migrantů, jejich přesný počet lze obtížně stanovit vzhledem k tomu, že mnoho jiných migrantů v zájmu urychlení své cesty také uvádí, že pocházejí ze Sýrie. Zjišťování totožnosti velkého počtu migrantů s nedostatečnými doklady je jednou z hlavních výzev, kterým orgány ochrany hranic čelí. Od roku 2014 se trvale zvyšuje počet zjištěných Západoafričanů, který v roce 2015 dosáhl více než 64 000 osob. Téměř 85 % z nich přitom bylo odhaleno na trase přes centrální Středomoří. Jde o rostoucí trend, kterým je třeba se zabývat. Na rozdíl od Východoafričanů, kteří obvykle podávají žádost o azyl v jiných členských státech, žádají Západoafričané o azyl v Itálii a ve skutečnosti na ně připadá největší podíl žadatelů o azyl v této zemi. Přestože Řecko a Itálie jako dvě hlavní místa vstupu byly vystaveny zvláště intenzivnímu tlaku – uváděly několik tisíc přicházejících osob za den – stal se rozsáhlý příliv migrantů novou zkušeností také pro několik dalších členských států. K hlavním výzvám patří rozšiřování oblastí ostrahy, rostoucí potřebnost pátracích a záchranných zásahů, nedostatek zařízení pro příjem a ubytování tisíců osob v krátkém období, chybějící odborné znalosti pro zjišťování nestandardních cestovních dokladů, potíže při řešení nepravdivých tvrzení o státní příslušnosti nebo věku a nesystematické vkládání otisků prstů do systému Eurodac1. V neposlední řadě by registrace na hranicích měla důkladněji zohledňovat rizika pro vnitřní bezpečnost. Pařížské útoky ze dne 13. listopadu 2015 jasně ukázaly, že nelegální toky mohou pro vstup do EU využít i teroristé. Dva ze zúčastněných teroristů předtím nelegálně přicestovali přes ostrov Leros a byli zaregistrováni řeckými orgány. Pro urychlení procesu registrace přitom předložili falešné syrské doklady. Jelikož velká většina migrantů přichází bez dokladů, je nezbytné provádět prověření s cílem náležitě ověřit jejich prohlášení o státní příslušnosti. Nepravdivá prohlášení o státní příslušnosti jsou běžná u osob, které vzhledem ke své státní příslušnosti pravděpodobně nezískají azyl v EU nebo budou pravděpodobně navráceny do země původu nebo tranzitu nebo které považují za výhodné urychlit svou cestu. Vzhledem k tomu, že z řady důvodů – falešné nebo žádné doklady totožnosti, pochybnosti o pravdivosti uváděné státní příslušnosti atd. – v zásadě přetrvávají pochybnosti o velkém počtu příchozích a že neexistují důkladné kontroly ani tresty za takováto nepravdivá prohlášení, existuje riziko, že této situace využijí některé osoby představující bezpečnostní hrozbu pro EU. Bezprecedentní počet odhalených případů nelegálního překročení hranic vedl také k prudkému nárůstu násilných incidentů na vnějších hranicích EU. Převaděči, kteří jsou motivováni ziskem, stále častěji ohrožují životy migrantů, a s cílem dosáhnout navrácení plavidel nebo uniknout zadržení dokonce ohrožují i příslušníky pohraniční stráže. Skutečnost, že velké počty osob překračují hranice ve skupinách, vedla k násilí, které vyžaduje policejní práci zaměřenou na udržování veřejného pořádku, a to je úkol, pro který orgány ochrany hranic nejsou dostatečně vybaveny ani vycvičeny. Odhadovat počty úmrtí mezi migranty nedovoleně překračujícími hranice je velice obtížné, protože nelze mít přesný přehled o pohřešovaných osobách. Agentura Frontex tyto údaje nezaznamenává a může informovat pouze o počtu těl nalezených během společných operací. V roce 2015 bylo v oblasti
1Systém Eurodac zemím Evropské unie pomáhá identifikovat žadatele o azyl a osoby, které byly zadrženy v souvislosti s nedovoleným překročením vnější hranice Unie.
Středomoří hlášeno 470 mrtvých těl, což ve srovnání s rokem 2014 představuje nárůst o 112 %. Podle odhadů IOM se v roce 2015 v oblasti Středomoří pohřešovalo nebo zahynulo více než 3 770 lidí.
2.2 Vývoj na politické úrovni Rok 2015 byl poznamenán nešťastnou situací, kdy tisíce migrantů s nasazením vlastního života překračovaly Středozemní a Egejské moře. Extrémně vysoký migrační tlak na vnějších hranicích EU začal v lednu a v každém následujícím měsíci bylo dosaženo nového měsíčního rekordu, pokud jde o počet osob nedovoleně vstupujících na území EU. S cílem řešit krizovou situaci ve Středomoří, jakož i střednědobé až dlouhodobé priority pro utváření politiky EU v oblasti řízení migrace předložila Evropská komise v květnu Evropský program pro migraci. Tento program je postaven na čtyřech pilířích: omezení motivace k nelegální migraci, záchraně životů a zabezpečení hranic, posílení společné azylové politiky a vytvoření nové politiky pro legální migraci. Podle této logiky byly v roce 2015 připraveny tři komplexní prováděcí balíčky. Některé části řešily naléhavé potřeby členských států; jiné byly předmětem legislativního procesu Evropského parlamentu a Evropské rady. Soubor opatření ke správě hranic V prosinci 2015 představila Evropská komise soubor opatření zaměřených na zabezpečení hranic EU, účinnější řízení migrace a zlepšení vnitřní bezpečnosti Evropské unie při zachování zásady volného pohybu osob. Příslušné návrhy nyní projdou řádným legislativním postupem a během roku 2016 o nich bude jednat Evropský parlament a Rada Evropské unie. Soubor návrhů a zpráv obsahuje pět důležitých součástí. (i) Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Evropská komise vydala předběžný návrh nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES. Tento návrh by významně posílil mandát agentury Frontex v oblasti správy vnějších hranic a navracení. V souladu se svým novým mandátem by agentura Frontex byla přejmenována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Nařízení by zřídilo evropskou pohraniční a pobřežní stráž spojující nezávislé zdroje Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) a orgánů členských států odpovědných za správu hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by sdílela odpovědnost za uplatňování přístupu založeného na integrované správě hranic, zajišťovala by účinné používání silných společných norem pro správu hranic a poskytovala operativní podporu a prováděla zásahy tam, kde je to třeba v zájmu rychlé reakce na vznikající krize na vnější hranici. Návrh předložený Evropskou komisí nejen posiluje integrovanou správu hranic, ale také zlepšuje správu vnějších hranic EU tím, že agentuře svěřuje nové pravomoci a zvyšuje její autonomii, pokud jde o operativní kapacitu. Navrhovaná nová pravidla zřizují také mechanismus agentury pro podávání a vyřizování stížností umožňující, aby osoby, které se domnívají, že během operačního zapojení agentury byla porušena jejich základní práva, podaly stížnost. (ii) Revize Schengenského hraničního kodexu Komise svým návrhem reagovala na výslovnou žádost v závěrech Rady ze dne 9. listopadu 2015 a 20. listopadu 2015, ve kterých byla Komise vyzvána, aby „předložila návrh cílené revize Schengenského hraničního kodexu s cílem zajistit systematické kontroly státních příslušníků EU, včetně ověřování biometrických informací, na základě příslušných databází na vnějších hranicích schengenského prostoru při plném využití technických řešení, aby nedocházelo k narušení plynulosti pohybu“. (iii) Evropský cestovní doklad pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí Cílem návrhu je vytvořit zdokonalený standardní cestovní doklad EU pro vyhošťování státních příslušníků třetích zemí. Tento nový doklad by měl vylepšené bezpečnostní prvky a nahradil by vzor používaný od
roku 1994. Nový návrh je zaměřen na zvýšení účinnosti jednání s třetími zeměmi o přebírání jejich státních příslušníků neoprávněně pobývajících v EU a na rozšíření používání stávajících readmisních dohod. (iv) Příručka pro systém EUROSUR V rámci souboru opatření ke správě hranic bylo předloženo doporučení Komise, kterým se přijímá Praktická příručka pro zavedení a správu Evropského systému ostrahy hranic. Tuto příručku bylo možné připravit díky kolektivní práci odborníků členských států, agentury Frontex a Evropské komise. (v) Osmá pololetní zpráva o schengenském prostoru Pololetní zpráva Komise podává orgánům EU dvakrát za rok přehled o fungování Schengenu. Zabývá se dvěma velkými výzvami, kterým schengenský prostor čelí: uprchlickou krizí a teroristickou hrozbou. Ve zprávě se zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro účinné řešení současné krize je posílená ochrana vnějších hranic EU. Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020) V květnu 2015 vydala Komise tento akční plán EU s cílem stanovit jednoznačná opatření nezbytná k provedení Evropského programu pro bezpečnost a Evropského programu pro migraci. V tomto dokumentu jsou uvedeny a zdůrazněny konkrétní úkoly zaměřené na efektivní boj proti zločineckým sítím napomáhajícím k nelegální migraci. Akční plán EU v oblasti navracení V září Evropská komise představila Evropskému parlamentu a Radě akční plán v oblasti navracení. Tento plán vymezuje okamžitá a střednědobá opatření, která mají členské státy přijmout s cílem i) podpořit dobrovolný návrat, ii) posílit provádění směrnice o navracení (2008/115/ES), iii) zlepšit sdílení informací, iv) posílit úlohu a mandát agentury Frontex v rámci návratových operací a v) vytvořit integrovaný systém řízení návratů. Souběžně s tím přijala Komise příručku k navracení osob, která příslušným vnitrostátním orgánům nabízí praktické pokyny pro navracení migrantů, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii. Společný evropský seznam bezpečných zemí původu Cílem návrhu nařízení, který připravila Evropská komise, je vytvořit celoevropský seznam bezpečných zemí původu, který umožní rychlejší vyřizování individuálních žádostí o azyl žadatelů pocházejících ze zemí považovaných za bezpečné. Návrh by také povolil rychlejší navracení, pokud individuální posouzení žádosti potvrdí, že žadatel nemá právo na azyl. Po projednání s členskými státy EU a na základě jejich současné praxe Komise navrhla, aby byly na seznam EU bezpečných zemí původu zařazeny Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Směrnice EU o jmenné evidenci cestujících Začátkem prosince 2015 dosáhly Evropský parlament a Rada dohody na kompromisním znění směrnice EU upravující používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. Tuto směrnici Evropská komise původně navrhla v roce 2011. Cílem směrnice je regulovat jak předávání údajů PNR o cestujících mezinárodních letů členským státům ze strany leteckých dopravců, tak zpracování těchto údajů příslušnými orgány. Směrnice stanoví, že shromážděné údaje PNR mohou být zpracovávány pouze za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažných trestných činů. Balíček týkající se „inteligentních hranic“ V roce 2013 Komise poprvé předložila svůj balíček týkající se „inteligentních hranic“, který obsahuje návrhy tří nařízení: nařízení, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP), a nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex tak, aby zahrnoval fungování uvedených dvou systémů. Vzhledem k řadě technických a rozpočtových otázek vznesených Evropským parlamentem a Radou zahájila agentura eu-LISA2 na žádost Evropské komise
2
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
studii proveditelnosti a pilotní projekt s cílem otestovat technické možnosti pro oba návrhy. Zpráva o pilotním projektu byla předložena koncem roku 2015 a spolu se studií proveditelnosti realizovanou v roce 2014 nyní ovlivní podobu revidovaných návrhů nařízení, které Evropská komise předloží v březnu 2016. Balíček týkající se „inteligentních hranic“ bude zaměřen na zlepšení správy vnějších hranic omezením nelegální migrace a současně usnadněním překračování těchto hranic často cestujícími osobami, které prošly předběžnou bezpečnostní prověrkou. Posílená spolupráce s Europolem V roce 2015 podepsaly agentura Frontex a Europol dohodu o operativní spolupráci s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci na potírání přeshraniční trestné činnosti prostřednictvím výměny operativních informací, dalšího rozvoje spolupráce v oblasti analýzy rizik a boje proti přeshraniční trestné činnosti a společného plánování operativních činností. Podle této nové dohody může agentura Frontex Europolu zasílat osobní údaje týkající se osob podezřelých z trestné činnosti. Předávání osobních údajů agenturou Frontex Europolu je omezeno na informace o osobách podezřelých z účasti na přeshraniční trestné činnosti, jež byly shromážděny členskými státy během operativních činností koordinovaných agenturou Frontex. Spolupráce s partnery z třetích zemí Na základě rozhodnutí správní rady agentury Frontex přijatého v roce 2015 může agentura Frontex vyslat svého prvního styčného důstojníka do partnerské třetí země. Vzhledem k migrační situaci na trase migrace přes východní Středomoří a historii dobré spolupráce se prioritou stalo Turecko. Styčný důstojník agentury Frontex bude odpovědný za usnadňování operativní spolupráce s tureckými orgány pro správu hranic a bude se podílet na provádění akčního plánu EU a Turecka v oblasti migrace. V rámci provádění „společného projektu technické pomoci úřadu EASO a agentury Frontex (v rámci programu evropského nástroje sousedství a partnerství3) pro seznámení marockých a tuniských orgánů s prací agentur“ byl spolu s marockými orgány učiněn důležitý krok směrem k uzavření pracovního ujednání. Mezi rokem 2006, kdy správní rada agenturu Frontex pověřila sjednáním pracovního ujednání s Marokem, a koncem roku 2015 se obě strany dohodly na znění ujednání, které je připraveno k podpisu v roce 2016. Nové vyhlídky na těsnější spolupráci s Kosovem 4 vyplývají z mandátu pro agenturu Frontex, aby sjednala pracovní ujednání s příslušnými pohraničními orgány této země, který byl přijat během zářijového zasedání správní rady. V roce 2015 pokračovala agentura Frontex v provádění projektu budování kapacit pro integrovanou správu hranic v rámci Východního partnerství v šesti zemích Východního partnerství: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině. Hlavním cílem tohoto projektu, realizovaného ve spolupráci se Světovou celní organizací, Mezinárodní organizací pro migraci a Mezinárodním střediskem pro rozvoj migrační politiky, je zajistit bezpečnost hranic a usnadnit legální pohyb osob a zboží v regionu při zohlednění boje proti korupci. Ve snaze posílit své zapojení do projektů technické pomoci pro pohraniční orgány v partnerských třetích zemích podepsala agentura Frontex grantovou dohodu s Evropskou komisí ohledně provádění projektu „Regionální podpora řízení migrace zohledňujícího potřebu ochrany na západním Balkáně a v Turecku“ pro období 2016 až 2018. Tento projekt, známý spíše jako „NPP II“, koordinuje agentura Frontex a k jeho prováděcím partnerům patří úřad EASO, Mezinárodní organizace pro migraci a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Mezinárodní organizace pro migraci bude odpovědná za sesterskou dohodu, v níž bude mít agentura Frontex poradní úlohu – zaměří se na posílení výměny jiných než osobních údajů v daném regionu a přispěje k vytvoření podporovaných dobrovolných mechanismů v přijímajících zemích.
3 Cílem evropského nástroje sousedství a partnerství je posílit spolupráci mezi Evropskou unií a regiony partnerských zemí ležícími při pobřeží Středozemního moře. 4
Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
2.3 Vývoj na úrovni agentury 2.3.1 Hlavní body Obtížný rok na námořních hranicích Rok 2015 byl poznamenán bezprecedentním nárůstem počtu nedovolených překročení námořní hranice směrem na území členských států EU, zejména v oblasti východního a centrálního Středomoří. Bez ohledu na povětrnostní podmínky připlouvaly na přetížených lodích či v plavidlech nezpůsobilých k plavbě na moři obrovské počty migrantů. Proto bylo nutné provádět pátrací a záchranné činnosti. Po mimořádném zasedání Evropské rady na téma migrace dne 23. dubna 2015 byl rozpočet agentury Frontex na námořní operace v Itálii a Řecku téměř ztrojnásoben na 70,4 milionu EUR, což umožnilo zvětšit rozsah operativních činností. Agentura Frontex prokázala, že je schopna své námořní operace rozšířit a provádět v novém měřítku. Během období nejintenzivnějších operací vykonávalo úkoly ochrany hranic v operativních oblastech v rámci společných operací evropské sítě hlídek Poseidon a Triton až 1 000 příslušníků z členských států. Námořní a letecké prostředky nasazené do společných námořních operací koordinovaných agenturou Frontex byly využity celkem pro 81 000 hodin hlídkování. To je oproti roku 2014 dvojnásobný počet. Jimi prováděná ostraha hranic přispěla k záchraně více než 254 000 osob, které se ocitly v tísni na moři. To průměrně znamená téměř 700 osob za den. Jako symbol uznání za tuto práci, vykonanou námořníky a leteckými posádkami, získaly agentura Frontex a Řecká pobřežní stráž ocenění Lloyd’s List Shipping Award 2015 za mimořádné výsledky v oblasti bezpečnosti. Koncepce hotspotů a regionální jednotka Evropské unie V rámci okamžité akce na pomoc členským státům, které čelí stavům nouze na svých vnějších hranicích, navrhla EU vytvořit koncepci hotspotů a zřídit regionální jednotky Evropské unie (EURTF) v Řecku a v Itálii. Agentura Frontex byla pověřena operačním zavedením a prováděním obou těchto úkolů. Za několik měsíců již hotspoty i regionální jednotka EU fungovaly. To si vyžádalo rozsáhlé logistické práce spojené s instalací mobilních kanceláří vybavených všemi nezbytnými informačními a komunikačními technologiemi, zejména na příslušných ostrovech. Hostpoty poskytují agenturám EU (EASO, Frontex, Europol a Eurojust) platformu, která jim umožňuje integrovaně podporovat členské státy, jež čelí velkému migračnímu tlaku nebo smíšeným migračním tokům. Regionální jednotka EU (EURTF) pak slouží jako koordinační platforma pro realizaci této podpory. Každá agentura EU vede svou vlastní oblast činnosti (moduly), přičemž agentura Frontex navíc působí jako poskytovatel služeb pro ostatní a zavádí veškeré nástroje potřebné pro plnění každodenních úkolů. Stávající dvě jednotky EURTF se nacházejí v Pireu (Řecko) a Katánii (Itálie). Existence jednotek EURTF představuje základ pro koordinaci práce různých nasazených týmů a usnadňuje sledování situace a výměnu informací mezi nimi a příslušnými vnitrostátními orgány hostitelských členských států jednotek EURTF. Do konce roku 2015 byly funkční nebo připravené ke zprovoznění čtyři hotspoty: jeden v Řecku (na Lesbu) a tři v Itálii (na Lampeduse, v Trapani a v Pozallu). Odborníci a technické zdroje nasazené členskými státy v rámci společných námořních operací v Řecku a Itálii přispěli k uplatňování přístupu založeného na hotspotech prostřednictvím podpory několika činností: – činností ostrahy námořních hranic, – pátrání po osobách v tísni a jejich záchrany, – pozemního hlídkování na pobřeží a přepravy migrantů, – prověřování osob s cílem zjistit jejich státní příslušnost a kontroly dokladů totožnosti nebo cestovních dokladů, – identifikace (včetně snímání otisků prstů) a registrace osob, – předávání osob, které potřebují ochranu,
– –
navracení osob, jejichž žádosti o azyl byly na konci azylového řízení zamítnuty, nebo jiných osob, které nemají právo zůstat v EU, shromažďování informací pro účely analýzy rizik.
Posílená civilně-vojenská spolupráce v centrálním Středomoří Rok 2015 byl obdobím, kdy byla agentura Frontex nucena prokázat schopnost propojit operace správy hranic s vojenskými činnostmi, které provádějí vojenští partneři EU. V dubnu vyzvala Evropská rada všechny aktéry EU, aby zmobilizovali své síly s cílem zabránit ztrátám životů, k nimž dochází v centrálním Středomoří, a prostřednictvím spolupráce se zeměmi původu a tranzitu odstranit základní příčiny lidských tragédií. Jednou z reakcí na tuto situaci uvedených v daném prohlášení je boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, kteří vykořisťují osoby v zoufalé situaci. V rámci ucelené reakce Evropské unie na uvedenou obtížnou situaci byla v červnu 2015 v centrálním Středomoří zahájena vojenská operace Evropské unie proti převaděčům s kódovým označením Sophia5. Cílem této operace je identifikovat plavidla, u nichž existuje podezření, že jsou používána pro převaděčství osob nebo obchod s lidmi na volném moři, vstoupit na jejich palubu, zajistit je a změnit směr jejich plavby. Agentura Frontex v centrálním Středomoří po celý rok 2015 koordinovala společnou operaci Triton. Bylo tedy přirozené, aby agentura a vojenské síly EU zefektivnily vzájemnou spolupráci a operační postupy. Výkonný ředitel agentury Frontex a velitel operace Sophia se prostřednictvím výměny dopisů dohodli na způsobech spolupráce a rozdělení úkolů mezi ochranou hranic a vojenskými operacemi. Víceúčelové operace agentury Frontex překonaly očekávání zúčastněných subjektů. Agentura Frontex podporuje členské státy v rámci boje proti přeshraniční trestné činnosti a plnění funkcí pobřežní stráže a současně provádí společné námořní operace. Vedle odhalování převaděčství migrantů podporovaly společné námořní operace koordinované agenturou Frontex také činnosti členských států v rámci funkcí pobřežní stráže, jejichž cílem je odhalovat další druhy trestných činů, včetně obchodu s drogami. Bylo zachyceno přibližně 106 tun hašiše v hodnotě více než 160 milionů EUR plus 10,3 kg kokainu, 11,3 kg heroinu a 5,4 kg marihuany v celkové hodnotě 1,3 milionu EUR (ve srovnání s 43 tunami hašiše v hodnotě přes 65 milionů EUR a 35 kg kokainu v hodnotě 2 miliony EUR, které byly zachyceny v roce 2014) a bylo zatčeno 239 osob podezřelých z obchodu s drogami. Většina z těchto drog byla zachycena v oblasti západního a centrálního Středomoří. Kromě toho bylo zachyceno také 336 milionů pašovaných cigaret v hodnotě 38 milionů EUR (oproti 24 milionům cigaret v hodnotě 2,8 milionu EUR v roce 2014) a bylo odhaleno a nahlášeno sedm případů možného nezákonného rybolovu a jeden případ možného znečišťování moře. Navíc byla během společné námořní operace evropské sítě hlídek Poseidon 2015 orgány hostitelského členského státu zachycena podezřelá plavidla přepravující velké množství zbraní a střeliva. Souhrnně řečeno je agentura Frontex největším operativním aktérem EU v námořní oblasti, jenž nepřetržitě působí ve velmi rozsáhlých operativních oblastech, které začínají v Atlantském oceánu a zahrnují celé Středozemní moře. V roce 2015 měla k dispozici významný finanční příděl ve výši přibližně 70 milionů EUR na společné námořní činnosti a další související služby a dosáhla významných výsledků. Moderní otroctví: obchodování s lidmi Jednou z priorit agentury Frontex pro rok 2015 byl boj proti závažné trestné činnosti, realizovaný v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (European Multidisciplinary Platform Against Criminal Threats, „EMPACT“) Agentura Frontex se
5
Operace Sophia se původně nazývala operace EU NAVFOR MED.
zúčastnila 23 operativních akcí zaměřených na tři oblasti: napomáhání přistěhovalectví, obchod s lidmi a nedovolený obchod se střelnými zbraněmi.
k nedovolenému
Velmi dobrým příkladem takovéto činnosti koordinované agenturou Frontex byla společná operace VEGA Children 2015. Jejím cílem bylo identifikovat a odhalovat zranitelné migrující děti na vnějších vzdušných hranicích EU a předávat je příslušným institucím zajišťujícím jejich blaho a ochranu, a to prostřednictvím uplatňování standardních operačních postupů popsaných v publikaci „VEGA Handbook: Children at airports“ [Příručka VEGA: děti na letištích], kterou agentura Frontex vydala v roce 2015. Tato společná operace byla zaměřena na zlepšení výměny odborných znalostí s mezinárodními organizacemi a dalšími klíčovými zúčastněnými subjekty, shromáždění osvědčených postupů, které budou uplatňovány při budoucích činnostech, a narušení činnosti zločineckých sítí. Za podpory úřednice pro otázky základních práv agentury Frontex a poradního fóra agentury Frontex pro základní práva byly společné operativní týmy, složené z příslušníků pohraniční stráže a odborníků z mezinárodních organizací a nevládních organizací, nasazeny na 12 mezinárodních letištích v členských státech. Za účelem zvýšení povědomí a vysvětlení koncepce VEGA Children byly ve spolupráci se zástupci tamějších letišť uspořádány dva veřejné semináře na stockholmském a bukurešťském letišti. Zúčastněná letiště ohlásila 22 incidentů. Během operace bylo zjištěno devět potvrzených incidentů, které se týkaly nezletilých osob bez doprovodu: čtyři z nich byly hlášeny z Paříže (Charles de Gaulle), tři ze Stockholmu (Arlanda) a dva z Bruselu (Brusel-Zaventem). Hlášené incidenty se týkaly 11 dětí (státních příslušníků Spojených států, Demokratické republiky Kongo, Sýrie, Eritreje, Brazílie, Středoafrické republiky a Francie). Během této společné operace byly dvě osoby zajištěny pro podezření z převaděčství dětí: na letišti Brusel-Zaventem byla zatčena Bulharka a na amsterodamském Letišti Schiphol byla zatčena Švédka. V budoucnosti může být koncepce činností VEGA Children rozšířena i na činnosti agentury Frontex na námořních a pozemních hranicích. Pilotní projekt pro pořízení služeb vzdušné ostrahy pro společné operativní činnosti Poté, co pilotní projekt pro pořízení služeb vzdušné ostrahy pro společné operace provedený v roce 2014 vedl k povzbudivým výsledkům, uzavřela agentura Frontex ve třetím čtvrtletí 2015 rámcovou smlouvu o pořízení služeb, prostředků a odborné podpory v oblasti vzdušné ostrahy pro společné operace koordinované agenturou Frontex. Účelem této rámcové smlouvy je rozvinout vlastní operativní kapacitu agentury Frontex pro činnosti vzdušné ostrahy v rámci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce a projektů technické pomoci, aby bylo možné lépe plnit operativní potřeby agentury Frontex při naléhavých situacích a také v případě, že členské státy nebo země přidružené k Schengenu nemohou agentuře Frontex poskytnout vzdušnou ostrahu pro konkrétní dobu a místo. Rámcová smlouva se skládá ze dvou částí: první část se týká námořní ostrahy a druhá se týká ostrahy pozemních hranic. Služby, prostředky a podporu potřebné pro první část poskytuje šest obchodních společností; v případě druhé části jde o pět obchodních společností. Některé společnosti poskytují služby/prostředky/podporu pro obě části. Za účelem otestování kapacity rámcové smlouvy o pořízení služeb, prostředků a odborné podpory v oblasti vzdušné ostrahy agentura Frontex v listopadu a prosinci 2015 provedla v rámci této smlouvy pilotní projekt a nasadila systém vzdušné ostrahy na vnější pozemní hranici EU mezi Bulharskem a Tureckem a vnější pozemní hranici mezi Maďarskem a Srbskem. Z hodnocení pilotního projektu vyplynulo, že rámcová smlouva pro agenturu Frontex představuje dobré střednědobé pracovní řešení umožňující řešit operativní nedostatky v oblasti vzdušné ostrahy. Příslušné služby jsou kvalitní a nákladově efektivní.
Evropské společné magisterské studium v oboru strategické správy hranic Dne 7. září 2015 zahájila agentura Frontex program evropského společného magisterského studia v oboru strategické správy hranic (EJMSBM), jenž vede k získání inovačního akademického titulu vytvořeného v reakci na rostoucí výzvy pro bezpečnost evropských hranic a řízení migračních toků, které je třeba řešit strategicky, v rámci mezinárodní spolupráce a partnerství. Příležitost jeden a půl roku společně studovat má 25 vedoucích příslušníků pohraniční stráže z orgánů s odpovědností za správu hranic v EU a zemích přidružených k Schengenu. Tito studenti pocházejí z Rakouska, Estonska, Finska, Francie, Itálie, Litvy, Lotyšska, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švédska, Švýcarska a agentury eu-LISA. Program se uskutečňuje ve třech fázích, z nichž každá představuje jeden semestr řádného studia. První fáze, složená ze šesti modulů, již byla realizována a studenti dosáhli dobrých výsledků. V roce 2016 bude program pokračovat druhým semestrem a třetí fází (disertací), kdy budou studenti muset jednat jako „reflektující praktici“ a samostatně pracovat na jasně vymezeném problému, který bude předmětem závěrečné disertace na téma aktuální pro bezpečnost státních a evropských hranic. K tematickým oblastem magisterského programu patří: strategické plánování a hodnocení, řízení a vedení, politiky EU, technologie a inovace v oblasti bezpečnosti hranic, rizika a řízení hrozeb, globální kontext bezpečnosti hranic a kvalitativní a kvantitativní metodiky výzkumu. Základními složkami programu jsou také profesní etika, spolupráce v oblasti bezpečnosti hranic a základní práva. Každý modul zajišťuje jiný akademický partner, a studenti tak mají možnost seznámit se s různými postupy správy hranic na různých vnějších státních hranicích v Nizozemsku, Španělsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Konsorcium založené pro společnou realizaci programu a udělování magisterského titulu se skládá z Estonské akademie věd o bezpečnosti, Univerzity v Rezekne v Lotyšsku, Univerzity Mykolase Romerise v Litvě, Univerzity v Salamance a univerzity UNED (obě ve Španělsku) a Akademie obrany Nizozemska. Agentura Frontex hraje v konsorciu klíčovou úlohu, protože zajišťuje centrální správu a řízení programu, jakož i dodržování stejných standardů kvality v celém konsorciu. Akademičtí partneři těsně spolupracují s vnitrostátními akademiemi pohraniční stráže jakožto doplňkovými institucemi. Pedagogičtí pracovníci programu pocházejí ze 14 zemí, 20 vysokých škol, osmi akademií pohraniční stráže, pěti mezinárodních organizací a agentury Frontex. Na konci 18měsíčního období intenzivního studia a aplikovaného výzkumu studenti získají mezinárodně uznávaný společný akademický titul, který sám o sobě představuje inovaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Mezinárodní akreditační komise, zorganizovaná v rámci Evropského konsorcia pro akreditace ve vysokoškolském vzdělávání (ECA), která program validovala, uznala, že je tento program „průkopníkem“ v koncipování společných akademických titulů a že odpovídá poptávce po zkušených odbornících, kteří mají strategické myšlení a získali dovednosti potřebné pro nová řešení v rychle se měnícím prostředí správy hranic. Odborná příprava příslušníků ostrahy námořních hranic Nové nařízení (EU) č. 656/2014 stanovilo pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované agenturou Frontex. Jedním z ústředních bodů tohoto nařízení je bezpečnost osob zajištěných nebo zachráněných na moři. V posledních letech, a zejména v roce 2015, se intenzita nedovoleného přistěhovalectví po moři významně zvýšila. Odborná příprava příslušníků ostrahy námořních hranic, kterou připravila agentura Frontex, je nástrojem pro vytváření a zdokonalování kapacit jednotek členských států, jež se účastní společných operací na moři koordinovaných agenturou Frontex. První pilotní školení se uskutečnila v květnu 2015; po nich následoval pilotní výcvik na simulátoru v srpnu 2015. Na konci roku 2015 bylo provedeno posouzení potřeb v oblasti odborné přípravy; všechny části modulárního kurzu byly otestovány a byla vypracována první verze osnov. Tato odborná příprava se začne zavádět v únoru 2016.
Celková doba potřebná pro absolvování kurzu jsou tři týdny. Kurz se skládá ze čtyř modulů: právní předpisy, ostraha, pátrání a záchrana (SAR) a simulace. První tři moduly se vyučují formou distančního vzdělávání – to znamená, že účastníci nejsou fyzicky přítomni na jednom místě. Kurz začíná úvodním programem, při kterém se studenti setkají se školiteli a získají základní informace o kurzu, cílech a pravidlech kurzu. Během úvodní části se účastníci seznámí také s prostředím pro distanční vzdělávání Moodle. Po úvodní části následuje přibližně dvouměsíční období, kdy studenti formou distančního vzdělávání studují všechny nezbytné materiály, které jsou zčásti interaktivní. Po skončení distanční složky jsou všichni studenti pozváni k účasti na závěrečném modulu, kterým je výcvik na simulátoru. Na simulátoru se všechny získané teoretické znalosti vyzkoušejí a prohloubí. V rámci tohoto modulu se prostřednictvím společného učení a praxe rozvine spolupráce mezi účastníky. Na základě uvedené struktury kurzu spočívá jeho přidaná hodnota v tom, že se za přiměřenou dobu zvládne obrovské množství látky, aniž by se všichni účastníci museli shromáždit na jednom místě, teoretické znalosti se převedou na praktické dovednosti a prostřednictvím cvičení na simulátoru se také zvýší schopnost spolupracovat. Díky tomu se vytvoří společně chápané pracovní standardy pro činnosti nezbytné v rámci společných operací.
2.3.2 Situační povědomí6 Agentura Frontex komplexně spravuje informace o migraci a trestné činnosti souvisejících s vnějšími hranicemi EU. Poskytuje komplexní analýzu, která podporuje členské státy a slouží jako základ pro cílenou operativní spolupráci a pro uspokojování potřeb příslušných evropských orgánů.
Vedení pohovorů Agentura Frontex v daném roce zvýšila nasazení týmů odborníků na vedení pohovorů (debriefing), kteří vedou pohovory s migranty za účelem získání zpravodajských informací. Agentura vyvinula značné úsilí, aby zaručila, že odborníci na vedení pohovorů v terénu budou řádně vyškoleni pro zvládání situace v operativní oblasti a budou seznámeni s požadavky na zpravodajské informace, které mají plnit za účelem analýzy rizik. Vedle lepší příležitosti porozumět faktorům, které určují toky migrantů a uprchlíků ze zemí původu, způsobům provedení a fungování tras vedoucích přes tranzitní a cílové země bylo díky většímu množství a vyšší kvalitě pohovorů také možné shromažďovat v terénu rostoucí objem osobních údajů. Výsledkem bylo významné zvýšení počtu pohovorů obsahujících informace o osobách, které Europol podezírá z účasti na převaděčství migrantů v Itálii a Řecku, a lepší zmapování zločineckých sítí působících v severní Africe, Turecku, Itálii a Řecku. To mělo přímý vliv na vyšetřování vedená orgány členských států. Nový přístup: zprávy orientované na problémy V roce 2015 byla přezkoumána koncepce čtvrtletních zpráv vypracovávaných v rámci pravidelných činností sítě analýzy rizik. Čtvrtletní zprávy představují důležitou součást zajišťování kvality údajů shromažďovaných pro účely analýzy rizik, jakož i nástroj pro společné analytické činnosti. Mělo se za to, že analytická činnost ve třech komunitách pro analýzu rizik, tj. síti analýzy rizik agentury Frontex (FRAN), síti pro analýzu rizik v oblasti západního Balkánu (WB-RAN) a síti pro analýzu rizik v oblasti východoevropských hranic (EB-RAN), dospěla do bodu, kdy je přechod od popisu údajů k přístupu více orientovanému na problémy jednak proveditelný a jednak nezbytný pro zachování relevantnosti uvedených sítí. Čtvrtletní zprávy nyní výrazněji vycházejí vstříc potřebám čtenářů: jsou stručnější a obsahují více grafických prvků. Byly provedeny práce na vytvoření nových vizualizací údajů a map. První příručka o rizikových profilech osob vydávajících se za jiného Existuje pouze jeden celounijní program sběru údajů týkající se podvodů s cestovními doklady v EU. Unikátní síť pro analýzu rizik podvodů s doklady Evropské unie (EDF-RAN) zahájila činnost v září 2011, aby existoval propracovaný a pravidelně aktualizovaný situační obraz o rozsahu a povaze podvodů s doklady na vnějších hranicích EU. Podle údajů ze sítě EDF-RAN roste kvůli vylepšeným bezpečnostním prvkům cestovních dokladů počet odhalených osob, které se vydávají za někoho jiného, tedy používají doklady jiné osoby na základě své fyzické podobnosti s oprávněným držitelem dokladu. Navzdory rozsáhlému používání nejnovějších technologií a čipů s biometrickými údaji v cestovních pasech, které se v současnosti vydávají, může být fyzická kontrola osoby stále problematická, protože v některých případech chybí vybavení umožňující automatické srovnání. Příručka má přispět k řešení tohoto problému a poskytnout příslušníkům pohraniční stráže další praktický nástroj pro odhalování osob vydávajících se za jiného. Tato příručka, která byla vypracována ve spolupráci s národními odborníky zastoupenými v síti EDFRAN, bude průběžně aktualizována. Služby fúze dat systému EUROSUR Služby fúze dat systému EUROSUR (EUROSUR Fusion Services, „EFS“) jsou souborem informačních služeb, které agentura Frontex poskytuje členským státům a dalším zúčastněným subjektům, například 6
Porozumění prostředí – důležité pro rozhodování v oblasti bezpečnosti hranic.
Europolu a Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA). Služby EFS byly spuštěny v roce 2014 a od té doby se vyvinuly v soubor rozmanitých služeb provádějících fúzi širokého spektra údajů, které zúčastněným subjektům agentury Frontex poskytují vylepšený situační obraz o vnějších hranicích EU. Celkovým cílem je zlepšit situační povědomí členských států, a tedy zlepšit jejich schopnost reagovat na různé situace, od obchodu se zbraněmi po pátrací a záchranné operace. V roce 2015 byl ve vývoji služeb EFS kladen důraz na trvalé zdokonalování stávajících služeb a podporu integrace nových služeb a informací s cílem dále zlepšit evropský situační obraz. V rámci vývoje služeb EFS byl v roce 2015 v reakci na nejnovější způsoby provedení rozšířen modul námořních simulací (Maritime Simulation Module, „MSM“). Tato služba poskytuje simulace pravděpodobné budoucí polohy plavidel na základě aktuálních a předpovídaných environmentálních podmínek. V daném roce byla významně zdokonalena také služba poskytující podrobné environmentální informace o atmosférických podmínkách a podmínkách na moři. Tato služba nyní zahrnuje velmi rozsáhlou škálu různých parametrů, které operačním důstojníkům v členských státech pomáhají při každodenním plánování operativních činností a pátracích a záchranných operací ve Středozemním moři. V roce 2015 agentura Frontex také více využívala data z pozorování Země vizualizovaná v aplikaci pro podávání zpráv o společných operacích (Joint Operations Reporting Application, „JORA“) a distribuovaná mezi interními a externími zúčastněnými subjekty prostřednictvím sítě aplikace EUROSUR. Zúčastněným subjektům agentury Frontex bylo poskytnuto celkem 376 satelitních snímků konkrétních oblastí (například přístavů a jiných pobřežních oblastí). Z toho 165 snímků poskytlo Satelitní středisko Evropské unie (Satcen) a 211 poskytla Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA). Služby EFS využívají také policejní a pohraniční složky, které se zabývají napomáháním k nedovolenému překročení hranice, s cílem propojit práci kriminální policie a orgánů ochrany hranic a podpořit vyšetřování na vnitrostátní úrovni a úrovni EU. Přestože byly služby EFS spuštěny poměrně nedávno, v průběhu roku 2015 již přispěly k řadě operativních výsledků na vnějších hranicích EU. Detekce člunů s migranty pomocí služby VDS V říjnu 2015 služba detekce plavidel (Vessel Detection Service, „VDS“) přispěla k záchraně osob v oblasti Středomoří během společné operace evropské sítě hlídek Triton 2015. Průzkumem oblasti na sever od Libye pomocí služby VDS byly zjištěny čtyři objekty, které nebylo možné přiřadit k žádnému známému plavidlu v této oblasti. Tato informace byla rychle předána italským orgánům, které uvědomily vojenské orgány (EU NAVFOR MED – Sophia) operující v dané oblasti. Rychlá komunikace umožnila rychlou reakci plavidla operace EU NAVFOR MED – Sophia, které v určené oblasti nalezlo čtyři čluny s 370 migranty. Tito lidé byli zachráněni a přepraveni do bezpečí na italském pobřeží. Zajištění sledovaného plavidla pašujícího zbraně Další operativní úspěch je spojen se službou sledování zájmových plavidel v souvislosti se společnou námořní operací evropské sítě hlídek Poseidon 2015. Loď „Haddad I“, plující pod vlajkou Bolívie, byla několik měsíců sledována, když bylo zjištěno, že může být zapojena do nezákonných činností. Po neobvyklém chování na moři bylo toto plavidlo v září 2015 zastaveno a zkontrolováno řeckými orgány. Na palubě bylo vedle pašovaných cigaret odhaleno přibližně 5 000 zbraní a 500 000 kusů střeliva. Plavidlo mířilo do Libye. Nové produkty pro sledování situace Kromě služeb fúze dat systému EUROSUR zavedla agentura Frontex řadu nových produktů pro sledování situace, jako jsou: situační zprávy o sledování zájmových plavidel, denní regionální přehledy (západní Balkán), týdenní zprávy pro Evropskou komisi a zvláštní zprávy o monitorování médií (včetně tematických řad o krizových situacích na západním Balkáně a v Libyi).
Spolupráce s operací EU NAVFOR MED Počínaje počátečními přípravami a prováděním první fáze operace EU NAVFOR MED (s kódovým označením Sophia) v centrálním Středomoří komunikovala agentura Frontex se zpravodajskou jednotkou mise společné bezpečnostní a obranné politiky s cílem určit zpravodajské požadavky a nastavit budoucí spolupráci. Po počáteční dohodě a výměně dopisů agentura Frontex s operací EU NAVFOR MED sdílela své analytické produkty a údaje o incidentech v centrálním Středozemním moři, čímž významně přispěla ke shromáždění znalostí, o které měl její protějšek operativní zájem. Agentura Frontex s operací EU NAVFOR MED sdílela služby pozorování Země, které si pořídila pro své činnosti, a dohodla se na postupu pro vzájemné sdílení nově pořizovaných služeb tam, kde je to možné. Agentura operaci EU NAVFOR MED poskytla připojení ke svému operativnímu systému, kde jsou neustále aktualizovány informace o incidentech, a navíc jí poskytla přístup k řadě služeb fúze dat systému EUROSUR. Obě organizace se dohodly na vyslání styčných důstojníků do operativní oblasti a příslušných struktur velení. Byl dohodnut postup koordinace, aby se zamezilo zdvojování hlídkové činnosti na moři.
2.3.3 Podpůrná reakce Agentura Frontex koordinuje specifické společné operace na námořních, pozemních a vzdušných hranicích a společné návratové operace, a tím: i) posiluje kapacity členských států vystavených zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, ii) zlepšuje aktivní reakci na měnící se humanitární a bezpečnostní výzvy na vnějších hranicích a iii) zajišťuje pozitivní výsledky v náročných situacích.
Opera 2.0 Kromě odborníků vyžaduje moderní ochrana hranic také používání technického vybavení. Plánování a nasazování tohoto vybavení z jednoho členského státu do druhého usnadňuje nástroj informačních a komunikačních technologií vyvinutý agenturou Frontex – Opera. V roce 2015 byla uživatelům z agentury Frontex a členských států pro všechny operace zpřístupněna nová verze nástroje Opera. Tato aktualizovaná aplikace obsahuje zcela nový modul navržený pro správu rezervy technického vybavení (TEP) a celkových minimálních množství technického vybavení (OMNTE). Obsahuje rovněž nový modul slovníků a zdokonalený modul pro podávání zpráv. Opera nyní spravuje také nasazení dočasně přidělených příslušníků (SGO) a minimální počty rezervy jednotek EBGT. Byl vylepšen vzhled, rychlost a jednotnost fungování, uživatelská vstřícnost a mechanismy podávání zpráv. Kromě toho aplikace v současnosti zahrnuje mnoho automatizovaných funkcí a více mechanismů vlastní kontroly, aby bylo zajištěno správné vkládání a oznamování údajů. Opera 2.0 generuje historická data a disponuje výkonnějšími vyhledávacími funkcemi. Tato aplikace slouží jako hlavní zdroj informací pro údaje o nasazení, operativní údaje a údaje o rezervách. Vlastní vybavení agentury Frontex Nákup služeb vzdušné ostrahy Ve třetím čtvrtletí 2015 uzavřela agentura Frontex rámcovou smlouvu o pořízení služeb, prostředků a odborné podpory v oblasti vzdušné ostrahy pro společné operace koordinované agenturou Frontex. Cílem této smlouvy je rozvinout vlastní operativní kapacitu agentury Frontex pro činnosti vzdušné ostrahy během společných operací. Rámcová smlouva je uzavřena na dva roky s možností prodloužení na další dva roky. Skládá se ze dvou částí: jedna se týká námořní ostrahy a druhá ostrahy pozemních hranic. Mobilní kanceláře V reakci na operativní potřeby agentura Frontex v červnu zajistila mimořádný pronájem 12 plně vybavených mobilních (kontejnerových) kanceláří na počáteční období šesti měsíců s možností prodloužení. Kontejnery byly rozmístěny na Sicílii v Itálii, v Motrilu ve Španělsku, v Elhovu v Bulharsku a na řadě řeckých ostrovů v Egejském moři. V dlouhodobějším horizontu zorganizuje agentura Frontex dlouhodobou rámcovou smlouvu o poskytování mobilních kanceláří pro plnění trvajících operativních potřeb. Kontejnery se využívají především pro potřeby zaměstnanců agentury Frontex a pro účely prověřování/registrace, jakož i snímání otisků prstů a vedení pohovorů. Noktovizory, ruční skenery pro kontrolu dokladů, hygienické prostředky pro práci s migranty a reflexní vesty agentury Frontex pro její zaměstnance a nasazené příslušníky V reakci na žádosti o operativní vybavení zahájila agentura Frontex nabídková řízení a připravila nezbytnou dokumentaci pro nákup a dodání různého vybavení, které je naléhavě potřebné v operativních oblastech. Leasing vozidel pro operativní činnosti V návaznosti na výsledky analýzy nedostatků se agentura Frontex v roce 2015 rozhodla zahájit pilotní projekt leasingu vozidel pro použití při operativních činnostech v Maďarsku, Řecku a Bulharsku. V říjnu byla podepsána smlouva na tři měsíce v hodnotě přibližně 30 000 EUR o poskytnutí minibusů, osobních automobilů a vozidel s pohonem na čtyři kola pro přepravu vyslaných příslušníků v operativních oblastech. Pilotní projekt má být dokončen v únoru 2016 a dosažené výsledky budou využity pro přípravu rámcové smlouvy o dodání vozidel ve všech operativních oblastech. Úspěšné využívání platformy kontaktních míst Počet nedovolených překročení vnějších pozemních hranic EU se zeměmi západního Balkánu významně ovlivnila druhotná migrace z Řecka. Vývoj migrační situace, zejména na maďarsko–srbské hranici, si
vyžádal zvýšenou flexibilitu a schopnost koordinace. Vzhledem ke zvýšenému toku nelegální migrace na tomto úseku hranic byla maďarská kontaktní místa posílena dodatečnými lidskými zdroji a technickými prostředky pro hraniční kontroly, jakož i pro ostrahu zelených hranic v rámci společné pozemní operace Kontaktní místa 2015. V zájmu zajištění operativní reakce na tlak na tomto konkrétním úseku hranic byla na maďarsko-srbské hranici poskytována trvalá podpora. Všechny zdroje nasazené v rámci příslušných dvou operací – společné pozemní operace Kontaktní místa 2015 a společné operace Flexibilní operativní činnosti – byly plně synchronizovány. Nasazování odborníků v rámci společných operací koordinovaných agenturou Frontex se v průběhu roku měnilo v závislosti na potřebách uváděných hostitelskými členskými státy a na průběžném posuzování situace. Vzhledem k tomu, že se počet nedovolených vstupů na hraničních přechodech na bulharsko–turecké hranici zvýšil, byla bulharská kontaktní místa posílena dodatečnými lidskými zdroji a technickými prostředky (detektory CO2, služebními psy) pro hraniční kontroly v rámci společné pozemní operace Kontaktní místa 2015. Na začátku prosince 2015 byla zahájena nová činnost zastřešená společnou pozemní operací Kontaktní místa za účelem pomoci Řecku s registrací a snímáním otisků prstů žadatelů o azyl a migrantů. Tato aktivita byla zahájena s cílem přispět ke kontrole druhotného pohybu osob směrem na západní Balkán a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti. Na hranici mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií bylo zřízeno nové kontaktní místo a postupně se zvyšoval počet nasazených zdrojů. Kontaktní místa jsou platformou pro výměnu operativních informací a profesních zkušeností, a v rámci této operace je tedy zvláště důležité vytvořit synergie mezi kontaktními místy různých hostitelských členských států. V rámci této operace bylo poprvé vytvořeno kontaktní místo Výměna zaměstnanců. Hlavním cílem projektu bylo zdokonalit spolupráci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi kontaktními místy na úrovni velitelů a místních koordinátorů hraničních přechodů / kontaktních míst. Za účelem poskytování efektivní operativní podpory hostitelským členským státům, jakož i flexibilní reakce na měnící se operativní potřeby bylo dále vylepšeno nasazení jednotek pro společné hraniční kontroly, které probíhalo na kontaktních místech, jež byla během roku označena za kritické hraniční přechody. Celkem v roce 2015 fungovalo 38 kontaktních míst. Ve srovnání se společnou operací Kontaktní místa realizovanou v roce 2014 byla zřízena tři nová kontaktní místa (kontaktní místo Luhamaa na estonskoruské hranici, kontaktní místo Kastanies na řecko-turecké hranici a kontaktní místo Idomeni na hranici mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií). Společná operace Alexis 2015 V rámci společné operace Alexis 2015 prováděla agentura Frontex společné operativní činnosti zaměřené na posílení operačních schopností letišť EU vzhledem k potřebám / zranitelným místům vnímaným členskými státy. Hlavním cílem bylo nastavit operační postupy a posílit schopnosti mezinárodních letišť EU. Provedeny byly dvě operace Alexis, které se lišily rozsahem a cíli: (i) Operativním cílem společné operace Alexis I 2015 bylo zlepšit schopnosti a odborné znalosti příslušníků pohraniční stráže na letištích EU, pokud jde o zneužívání dokladů v souvislosti s tranzitem do/z třetích zemí. (ii) Operativním cílem společné operace Alexis II 2015 bylo zlepšit schopnosti příslušníků pohraniční stráže na letištích EU v oblasti zjišťování zneužití při provádění kontrol v první linii a kontrol na příletových a odletových branách. Celkem se do provádění činností Alexis zapojilo 24 členských států, 30 zúčastněných letišť a osm zemí mimo EU. Během uvedených dvou společných operací bylo na různých letištích nasazeno 73 příslušníků. Kromě účasti příslušníků z nečlenských zemí nasadil na budapešťské a rižské letiště odborníky také Interpol, aby podpořil činnosti ochrany hranic související s touto společnou operací. S cílem zvýšit povědomí o doporučených operačních postupech a protiopatřeních vůči příslušným zneužitím byla během obou operací Alexis rozdávána instrukční příručka.
Na začátku provádění operace uspořádala agentura Frontex specializovaná školení o dokladech, takzvané „road show“ (putovní prezentace), která realizovalo osm týmů pro školení odborníků na doklady na osmi letištích EU pro místní pracovníky a vyslané příslušníky nasazené na těchto letištích. Společná operace Pegasus 2015 Operativním cílem této společné operace bylo podpořit hraniční kontroly na vybraných letištích prostřednictvím specifických dovedností pro vedení pohovorů s nelegálními migranty se zaměřením na osoby, jejichž profily odpovídají konkrétním předem stanoveným hrozbám. Při tom šlo o to, rozšířit na vybraných letištích EU znalosti o těchto hrozbách. Jako návazný krok byla během společné operace zahájena fáze operativní reakce s cílem reagovat prostřednictvím specifických operativních opatření na výzvy zjištěné v rámci prvních kroků společné operace. Celkem se do provádění této společné operace zapojilo 16 členských států a 13 zúčastněných letišť. Během jejího provádění bylo na těchto letištích podle operativních potřeb nasazeno 11 příslušníků (včetně tří dočasně přidělených příslušníků) se specifickými jazykovými dovednostmi, a to celkem na 740 člověkodnů. Tito příslušníci odpovídali profilu odborníka na výslechy v druhé linii nebo pokročilého odborníka na doklady. Budoucnost hraničních kontrol 2015 (FOBC) Celkovým cílem projektu Budoucnost hraničních kontrol (Future of Border Checks, „FOBC“) bylo harmonizovat a budovat kapacity členských států v oblasti ochrany hranic, včetně harmonizace technického vybavení a pracovních postupů, za účelem zvýšení bezpečnosti a usnadnění cestování na hranicích. Záměrem je také poskytovat technickou pomoc a analytickou podporu pro potřeby členských států jakožto konečných uživatelů. Vedle členských států má z projektu FOBC prospěch také Evropská komise, protože tento projekt poskytuje podporu pro rozvoj politiky v oblasti ochrany hranic (např. balíček týkající se „inteligentních hranic“ a příslušný pilotní projekt). Specifické cíle projektu FOBC zahrnují: (i) další rozvoj osvědčených postupů a pokynů v oblasti hraničních kontrol; (ii) technickou podporu a odborné znalosti pro členské státy ohledně uplatňování osvědčených postupů a pokynů, jakož i pro Evropskou komisi v souvislosti s balíčkem týkajícím se „inteligentních hranic“ a jeho prováděním; (iii) pomoc pro členské státy při zavádění nových technologií pro hraniční kontroly a při šíření informací o současných postupech, přínosech a chybějících schopnostech mezi všemi příslušnými zúčastněnými subjekty; (iv) technickou podporu a odborné znalosti prostřednictvím provádění pilotních projektů, včetně příspěvků k realizaci pilotního projektu inteligentních hranic a zahájení pilotního projektu založeného na rizicích mezi členskými státy a partnery z třetích zemí. STREAMS 2015 Tento projekt je pokračováním projektu STREAMS 2014, jenž byl zaměřen na vybudování souboru kapacit v oblasti ostrahy hranic prostřednictvím nepřetržitého vývoje nástrojů pro schopnosti a nasaditelných produktů v těsné spolupráci s členskými státy, podniky a akademickou obcí. Cílem je zvýšit bezpečnost při ochraně hranic a poskytnout podporu jednak členským státům při řešení jejich potřeb jakožto konečných uživatelů a jednak Evropské komisi ohledně rozvoje politik v oblasti ochrany hranic. Projekt pro rok 2015, který stavěl na předchozích činnostech v odvětví technologií pro ostrahu hranic a detekci, se snažil řešit nezodpovězené otázky týkající se nákladové efektivnosti a účinnosti řešení a technologií pro ostrahu pozemních a námořních hranic a za účelem harmonizace určovat uznávané společné „osvědčené“ postupy v různých oblastech ostrahy hranic. Cíle činností projektu STREAMS 2015 byly rozděleny do pěti skupin: (i) Skupina pro ostrahu pozemních hranic byla zaměřena na vývoj a operativní posuzování integrovaných systémových řešení pro pozemní hranice (tj. systémů pro mobilní ostrahu, ochranu a komunikaci), včetně terénních testů nadějných řešení.
(ii) Skupina pro ostrahu námořních hranic kladla zvláštní důraz na nákladovou efektivnost a určování účinných operativních řešení pro vzdušnou námořní ostrahu, konkrétněji používání systémů dálkově řízeného letadla (RPAS) a volitelně pilotovaných letadel (OPA). (iii) Skupina pro přicestování po moři do přístavů EU byla zaměřena na určování a šíření souboru osvědčených postupů pro ochranu hranic týkajících se přicestování po moři do přístavů EU. Práce na jejich katalogizaci zahrnovala čtyři obecné oblasti: právní předpisy, výměnu informací, kontroly a analýzu rizik. (iv) Skupina pro šíření znalostí se týkala zjištění a výsledků činností provedených v roce 2015, které oddělení výzkumu a vývoje prezentovalo na setkáních, workshopech a demonstračních akcích. (v) Test pro ověření koncepce nazvaný „balíček pro registraci“ je meziagenturní iniciativa vytvořená s cílem vyvinout trvalé řešení, které bude na vyžádání k dispozici členským státům, aby doplnilo jejich stávající kapacity pro identifikaci a registraci v systému Eurodac v případě, že budou muset zvládat velké počty nelegálních migrantů vstupujících na jejich území. Posílení sledování a příspěvku agentury Frontex k výzkumu v oblasti bezpečnosti hranic 2015 (SFBSR) Projekt SFBSR 2015 staví na předchozí práci agentury Frontex v oblasti výzkumu pro bezpečnost hranic. Celkovým cílem bylo posílit sledování evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti hranic ze strany agentury Frontex a její příspěvek k tomuto výzkumu, jakož i koordinovat a zvýšit aktivitu a zapojení komunity pohraniční stráže na tomto poli. Konkrétním záměrem projektu bylo: (i) zvýšit povědomí odborníků agentury Frontex a členských států o vývoji stávajících nejmodernějších technologií s významem pro mise specificky zaměřené na ochranu hranic; (ii) rozšířit znalosti orgánů pohraniční stráže členských států o patřičných nástrojích, metodikách a metodách pro testování a hodnocení technologií, řešení a produktů pro bezpečnost hranic; (iii) vytvořit vazbu mezi příslušníky pohraniční stráže a měnícím se světem výzkumu a vývoje a přispět k řešením pro bezpečnost hranic, která berou v potaz zpětnou vazbu od konečných uživatelů již od raných fází výzkumu a vývoje, s cílem zvýšit povědomí agentury Frontex a členských států o příslušném výzkumu souvisejícím s technologiemi pro ochranu hranic; (iv) přispět k přehodnocení současného statu quo ohledně řízení a zakládání bezpečnostního výzkumu v Evropě, získat konsolidované znalosti o tom, jak jej orgány, agentury a veřejné subjekty s odpovědností v této oblasti řeší mimo Evropu, a určit aspekty, které by bylo možné přenést do evropského přístupu; (v) poskytovat technickou podporu Evropské komisi a orgánům pohraniční stráže členských států v rámci takzvaného sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020; (vi) konsolidovat znalosti členských států a agentury Frontex o dopadech používání technologií pro bezpečnost hranic na soukromí, etické aspekty, ochranu údajů a základní práva osob překračujících hranice.
2.3.4 Nouzová reakce Agentura Frontex pomáhá členským státům v mimořádných situacích, jež mají významný dopad na bezpečnost hranic EU. Rychlá reakce Poseidon Na žádost Řecka o podporu se zvládáním bezprecedentního počtu migrantů připlouvajících na jeho ostrovy byla řádná společná námořní operace evropské sítě hlídek Poseidon 2015 na konci roku 2015 nahrazena rychlou reakcí Poseidon. Členské státy se na rychlé reakci Poseidon podílely různými profily odborníků a druhy technického vybavení s cílem provést koncepci operací této společné operace, zvláště s důrazem na urychlení procesu registrace a identifikace na řeckých ostrovech, a umožnily tak rychleji zaregistrovat větší počet migrantů a sejmout jejich otisky prstů. Počet příslušníků nasazených na místě se postupně zvýšil na více než 700 osob (včetně tlumočníků a členů posádek). Kompetence nasazených příslušníků z různých členských států sahaly od prověřování a vedení pohovorů přes snímání otisků prstů a odhalování padělaných dokladů po ostrahu hranic a koordinaci. Odborníci na prověřování hrají klíčovou úlohu, pokud jde o pomoc úřadům při určování státní příslušnosti přicházejících migrantů pro účely identifikace a registrace. Odborníci na vedení pohovorů pak shromažďují informace o činnostech převaděčských sítí, které agentura Frontex sdílí s vnitrostátními orgány a Europolem. Rychlá reakce Poseidon probíhá ve stejné operativní oblasti jako dřívější společná námořní operace evropské sítě hlídek Poseidon, avšak se zvláštním zaměřením na ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Kos a Leros. Vedle výše uvedených činností se větší důraz klade na pobřežní hlídky na místech vylodění, na přepravu migrantů na registrační místa a na podporu bezpečnostních kontrol. Na rozdíl od účasti na společných operacích agentury Frontex, která je dobrovolná, jsou členské státy pro rychlou reakci povinny vyslat příslušníky pohraniční stráže a technické vybavení, ledaže by samy čelily mimořádné situaci s významným dopadem na plnění vnitrostátních úkolů. Navzdory úsilí členských států poskytnuté příspěvky nepokryly operativní potřeby rychlé reakce Poseidon. Cvičení jednotek rychlé reakce REX 2015 Cvičení REX 2015 se konalo mezi 19. srpnem a 14. říjnem na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem. Cílem bylo: (i) vyzkoušet operativní a logistické kapacity agentury Frontex a členských států během letního období; (ii) otestovat schopnost agentury Frontex koordinovat zásah rychlé reakce s probíhajícími společnými operacemi agentury Frontex nebo probíhajícími vnitrostátními operacemi pořádanými hostitelským členským státem; (iii) seznámit hostitelský členský stát s mechanismem rychlé reakce; a (iv) vyzkoušet samotný mechanismus rychlé reakce. Zdroje na tuto operaci poskytlo 19 členských států. Nasazeno bylo celkem 16 příslušníků ostrahy hranic, pět úředníků v první linii, dva odborníci na vedení pohovorů a dva tlumočníci, jakož i čtyři hlídková vozidla, jeden tým psovodů a dva detektory srdeční činnosti. Cvičení REX 2015 bylo uspořádáno velice rychle – mezi iniciováním cvičení a jeho provedením uběhly méně než dva měsíce. Návratové operace Počet navrácených osob v rámci operací agentury Frontex v roce 2015 vzrostl oproti předchozímu roku o 64 % na 3 565. Tyto osoby byly navráceny prostřednictvím 66 společných letů za účelem navrácení. S tím, jak se zvyšoval migrační tok, rostl také tlak na to, aby byla usnadněna účast členských států v přední linii na návratových operacích. Analýza nedostatků ukázala, že přímý dopad na schopnost vracet nelegální migranty má nedostatek dostupného financování a absence rámcové smlouvy o charterových letech v Řecku. Alternativy usnadňující účast Řecka na letech a pořádání společných návratových operací byly úspěšně prozkoumány, dohodnuty a realizovány. Agentura Frontex podala
žádost o podporu členských států a rychle dojednala ujednání, podle nějž Dánsko najalo pro Řecko letadlo, aby mohla být spolu se dvěma dalšími zúčastněnými členskými státy zorganizována návratová operace do Pákistánu. Obdobná podpora byla prostřednictvím stejného ujednání poskytnuta také Itálii jakožto dalšímu členskému státu v přední linii: Dánskem najaté letadlo bylo použito pro společnou návratovou operaci do Nigérie, kterou organizovala Itálie. Kromě toho, pokud byli zjištěni nelegální migranti, které lze navrátit, byla trasa stávajících společných návratových operací upravena tak, aby se mezipřistání za účelem vyzvednutí navracených osob uskutečnilo v obou členských státech v přední linii.
2.3.5 Rozvoj Agentura Frontex posiluje kapacitu členských států v oblasti správy hranic, aby dosáhla svého plného potenciálu, tím, že využívá své portfolio jako celek, podporuje interoperabilitu a harmonizaci a upřednostňuje opatření, která mají dopad na evropské úrovni. Na základě svých hodnot je agentura Frontex strážcem nejlepší evropské praxe ohledně správy hranic a poskytuje služby členským státům a jiným zúčastněným subjektům v souladu s koncepcí EU pro integrovanou správu hranic. Operativní odborná příprava v oblasti ochrany hranic pro příslušníky pohraniční stráže EU na středních řídících pozicích (MLC) Kurz MLC je nově vytvořený kurz pro příslušníky na střední úrovni řízení působící ve vnitrostátních orgánech pohraniční stráže, kteří již jsou nebo se předpokládá, že budou součástí evropských jednotek pohraniční stráže (EBGT), připravených k nasazení v rámci společných operací koordinovaných agenturou Frontex. Tento nový kurz, který v letech 2014 a 2015 připravila agentura Frontex za pomoci odborníků vnitrostátní pohraniční stráže, obsahuje čtyři moduly: i) řízení a praktické vedení v rámci činností pohraniční stráže EU, ii) základní práva v operativním řízení, iii) správa hranic v evropském kontextu a iv) operativní spolupráce při ochraně hranic EU. Kurz trvá 18 týdnů; z toho pět týdnů je věnováno prezenčnímu studiu. Byl koncipován na 625 hodin učení, za které lze udělit 25 kreditních bodů. V roce 2015 byl kurz úspěšně pilotně vyzkoušen: zúčastnilo se jej 15 studentů z 15 členských států a na jeho realizaci a hodnocení studentů se podílelo 18 školitelů. Týdny prezenčního studia se konaly v těchto zemích: Nizozemsko, Rumunsko, Německo, Slovinsko a Španělsko. Podle zpětné vazby od účastníků, školitelů a pořadatelů je kurz dobře koncipován z hlediska obsahu i organizace. Účastníci kurz hodnotili jako nesmírně zajímavý a relevantní pro současnou situaci v oblasti ochrany hranic EU. Odborná příprava jednotek EBGT pro příslušníky ostrahy pozemních hranic Příprava tohoto nového kurzu odborné přípravy začala v roce 2014, když bylo dokončeno hodnocení cvičení jednotek rychlé reakce REX 2013. Pilotní kurz se uskutečnil na jaře 2015 a do prosince 2015 proběhly ještě tři další kurzy. Kurz vyplňuje mezeru v operativní spolupráci mezi nasazenými příslušníky ostrahy pozemních hranic jednotek EBGT a příslušníky hostitelského členského státu jakožto společného týmu pro ostrahu pozemních hranic za účelem boje proti přeshraniční trestné činnosti a nelegální migraci a podpory zásad základních práv. Základem této odborné přípravy je „EBGT Land Border Surveillance Officer Handbook“ [Příručka pro příslušníky ostrahy pozemních hranic jednotek EBGT], která byla vypracována ve spolupráci s odborníky z členských států a zemí přidružených k Schengenu. Tento dokument obsahuje praktické rady pro nasazené příslušníky a příslušníky hostitelského členského státu jakožto společný tým. Příručka je k dispozici všem účastníkům kurzu, kteří si ji mohou předem přečíst, a je propojena se čtyřdenním školením, v jehož rámci probíhá simulace společné operace. Účastníci pracují v týmu a zažívají různé typické situace týkající se hranic, jako jsou obchod s lidmi, první pomoc nebo nedovolené překročení hranice. Sledování situace V roce 2015 byl průběžně modernizován a vylepšován systém JORA (aplikace pro podávání zpráv o společných operacích). Celkem 11 vydaných verzí aplikace JORA bylo představeno více než 4 000 koncových uživatelů. Každá verze obsahovala nové nebo zdokonalené funkce, které byly představeny prostřednictvím několika konferencí a workshopů. Vedle služeb, jako je modul námořních simulací nebo meteorologická služba a služba satelitního snímkování, byly během roku vylepšeny nebo rozsáhle testovány následující služby poskytované v rámci služeb fúze dat systému EUROSUR: Služba sledování zájmových plavidel Tato služba poskytuje členským státům každodenně aktualizované informace o poloze a pohybech plavidel podezřelých ze zapojení do nezákonných činností a další informace o těchto plavidlech.
Poskytované informace jsou založeny na údajích od Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a z dalších zdrojů, jako je satelitní snímkování. Služba detekce plavidel Na základě zpětné vazby od uživatelů byl zaveden mechanismus varování, který operativní uživatele v členských státech informuje o plavidlech zjištěných satelitem. Zavedení tohoto mechanismu umožňuje včasnější operativní reakci, pokud jde o zajišťování plavidel a pátrací a záchranné operace. Služba vyhledávání vizuálních údajů Tato služba zpřístupňuje dynamické zprávy a poskytuje uživatelům zdokonalené nástroje pro vizualizaci a využívání širokého spektra operativních údajů. Služba detekce anomálií Tato služba uživatele informuje mimo jiné o pohybech a činnostech plavidel odchylujících se od očekávaných vzorců chování. To umožňuje včasnější reakci a zlepšuje schopnost reakce při odhalování plavidel s nelegálními migranty na palubě a plavidel, která mohou být zapojena do přeshraniční trestné činnosti. Během roku 2015 byla tato služba otestována v rámci dvou samostatných operativních zkoušek s cílem posoudit její použití ve skutečných operativních podmínkách. EUROSUR Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), který provozuje a udržuje agentura Frontex, byl během roku 2015 průběžně zdokonalován. Změny zahrnovaly rozšíření funkcí aplikace a jejích nástrojů pro správu, zdokonalení mechanismu synchronizace mezi uzly a bezpečnostní vylepšení, která budou nezbytná pro zpracování utajovaných informací na stupni „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. Byly vypracovány požadavky na instalaci patřičné úrovně šifrování, která umožní výměnu těchto utajovaných informací. Odborná příprava operátorů systému EUROSUR Po přijetí nařízení o systému EUROSUR a vypracování příručky EUROSUR byl v roce 2015 připraven kurz pro operátory národních koordinačních center systému EUROSUR. Na přípravě kurzu se podíleli specialisté z členských států a zemí přidružených k Schengenu. Tento nový kurz členským státům pomůže zajistit jednotné uplatňování norem EU v rámci EUROSUR a dostupnost příslušných odborných znalostí v národních koordinačních centrech. V rámci společného certifikačního systému jsou příslušníci určení členskými státy a zeměmi přidruženými k Schengenu centrálně školeni na základě evropských osnov, společných nástrojů odborné přípravy a programu kurzu, na němž se podílejí školitelé přidělení agenturou Frontex. Na konci kurzu obdrží účastníci osvědčení poté, co proběhne posouzení dovedností souvisejících se správným uplatňováním nařízení o systému EUROSUR. Společná vzdušná operace Kontaktní místa 2015 – střední řídící pracovníci Myšlenka nasazování středních řídících pracovníků byla poprvé realizována v roce 2010 na návrh jednoho z členských států a od té doby si získala značnou podporu mnoha členských států. Jedná se o jedinečnou společnou operaci zaměřenou na vytvoření stálých platforem pro výměnu informací a osvědčených postupů na střední úrovni řízení, která má pozitivní vliv na zdokonalování a kvalitu operativní spolupráce mezi členskými státy, zeměmi přidruženými k Schengenu a třetími zeměmi. Pokud jde o nově navázané kontakty s třetí zemí, nabízí tato společná operace dobrou příležitost zahájit společnou operativní spolupráci pro budování vzájemné důvěry, zvyšování společného porozumění a navazování prvních operativních kontaktů mezi zúčastněnými letišti. V roce 2015 bylo na různých letištích nasazeno celkem 60 středních řídících pracovníků na celkovou dobu 636 člověkodnů, a to jak v Evropské unii, tak mimo ni. Nasazení středních řídících pracovníků přispělo také ke zlepšení integrované správy hranic a k rozšíření vzájemné spolupráce na vnějších hranicích Evropské unie prostřednictvím výměny znalostí, informací a osvědčených postupů.
Pomoc týkající se návratových činností V oblasti přednávratové pomoci obdrželo Bulharsko podporu v rámci odborné přípravy vlastních eskort a při organizování společné návratové operace. V návaznosti na příslušný kurz si příslušníci upevnili získané dovednosti tím, že je uplatnili při zřizování vůbec prvního vnitrostátního kurzu odborné přípravy pro příslušníky eskort v Sofii, jehož prostřednictvím bylo vyškoleno 20 dalších bulharských příslušníků eskort. Bulharsko se také poprvé stalo organizátorem společné návratové operace koordinované agenturou Frontex. Migranti byli navráceni do Pákistánu a zúčastněnými členskými státy byly Rakousko, Španělsko, Polsko, Německo a Nizozemsko. Bulharsko získalo kvalifikované pracovníky, odborné znalosti a sebedůvěru, aby mohlo sdílet svou kapacitu a vystupovat jako pořádající členský stát u budoucích společných návratových operací koordinovaných agenturou Frontex. Agentura Frontex úspěšně zavedla model takzvaných „sběrných společných návratových operací“, při nichž se pro vyzvednutí nelegálních migrantů v členském státě EU a jejich navrácení do země původu používají eskorty a letadla země určení. Poté, co proběhlo školení pořádané agenturou Frontex a byly poskytnuty příslušné pokyny a doporučení vysvětlující požadované normy, byl tento model uplatněn u Srbska: pořádajícím členským státem prvního zkušebního letu bylo Německo a zúčastněnými členskými státy byly Belgie a Nizozemsko. Celkem bylo úspěšně navráceno 65 osob. Návratovou operaci sledovala úřednice pro otázky základních práv agentury Frontex, pozorovatel z úřadu srbského veřejného ochránce práv a dva nezávislí pozorovatelé z Belgie. Tři země, Gruzie, Albánie a Srbsko, jsou nyní ochotny a schopny provádět pro členské státy EU sběrné společné návratové operace v souladu s kodexy agentury Frontex. Agentura Frontex vyvinula a otestovala aplikaci agentury Frontex pro navracení (Frontex Application for Returns, „FAR“). Nyní probíhá poslední fáze příprav ke spuštění této aplikace. Aplikace FAR spojuje ve snadno přístupném a uživatelsky vstřícném formátu návratové operace plánované členskými státy, oznámení o účasti v těchto operacích a veškerou komunikaci týkající se návratových operací koordinovaných agenturou Frontex, jakož i přednávratové pomoci. Výhodou aplikace FAR je, že poskytuje informace o postupu plánování a provádění návratových operací na evropské úrovni. Vytvoření nových nástrojů a plnění zvýšeného mimořádného rozpočtu vedly v roce 2015 k celkovému nárůstu navracení o 64 %. Bylo zorganizováno 66 návratových operací ve srovnání s 45 operacemi v roce 2014.
2.3.6 Organizace Agentura Frontex jedná jako pružná, transparentní a aktivní organizace v souladu se základními právy a uplatňuje účinný systém vnitřní kontroly, aby mohla poskytovat kvalitní služby. Činnosti jsou zaměřeny na výsledek a průběžně je stanovována jejich priorita. Řádná a transparentní správa posiluje nákladovou efektivnost a dobrou pověst agentury. Transparentnost a přístup k informacím V roce 2015 agentura Frontex nadále usilovala o transparentnost a aktivní poskytování informací široké veřejnosti a dalším zúčastněným subjektům. Na webových stránkách agentury Frontex a prostřednictvím jejích účtů na sociálních médiích byly zveřejňovány nové zprávy, publikace a veřejné verze produktů analýzy rizik. Agentura Frontex se rozhodla zpřístupnit široké veřejnosti své čtvrtletní zprávy o východoevropských hranicích a západním Balkánu a pokračovala ve zveřejňování jak dokumentu „Annual Information on the Commitments of Member States to the European Border Guard Teams and the Technical Equipment Pool“ [Výroční informace o závazcích členských států vůči evropským jednotkám pohraniční stráže a rezervě technického vybavení], tak dokumentu „Frontex’s Annual Report on the implementation on EU Regulation 656/2014 of the European Parliament and of the Council of 15 May 2014 establishing rules for the surveillance of the external sea borders“ [Výroční zpráva agentury Frontex o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic]. V rámci své snahy vysvětlovat ochranu hranic a aktuální dění na vnějších hranicích zveřejnila agentura brožurku „Frontex at a Glance“[Agentura Frontex v kostce], která podává velice přístupné vysvětlení o agentuře Frontex a schengenském prostoru. Vydala také řadu filmů vysvětlujících Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) a operaci Triton (společnou operaci probíhající v centrálním Středomoří) a více než desítku krátkých filmů, ve kterých příslušníci pohraniční stráže z různých zemí vysvětlují svou práci a hovoří o budoucnosti. Bezprecedentní migrační tlak na vnějších hranicích EU vedl ke zvýšení počtu žádostí sdělovacích prostředků směřujících na agenturu Frontex. Ve druhé polovině roku, kdy migrační tlak vrcholil, vyřizovala agentura Frontex každý měsíc 800 žádostí o informace. Agentura zajistila fyzický přístup do operativních oblastí pro více než 500 novinářů, z nichž bylo více než 60 přičleněno k operativním námořním hlídkám v Itálii. S cílem zvýšit transparentnost operací a pomáhat médiím na místě pokračovala agentura Frontex v nasazování tiskových mluvčích v terénu. Během minulého roku bylo v rámci operace Triton v Itálii nasazeno pět tiskových mluvčích v terénu. Tito mluvčí jsou vybíráni z rezervy evropských jednotek pohraniční stráže; obvykle jde o tiskové pracovníky vnitrostátních pohraničních orgánů, kteří byli vysláni, aby agentuře Frontex pomohli pracovat se sdělovacími prostředky v operativní oblasti. K jejich úkolům patří pomáhat novinářům s pohybem v operativních oblastech, zajišťovat přičlenění k hlídkám a rozhovory s příslušníky z členských států a shromažďovat pro potřeby tisku fotografické a video materiály z operací. Přímé kontakty s občany EU a výzkumnými pracovníky, kteří se zajímají o činnost agentury Frontex, probíhaly během oslav Dne Evropy v Bruselu a ve Varšavě, na filmovém festivalu Docs against Gravity ve Varšavě a v rámci více než 30 studijních návštěv v sídle agentury Frontex. Agentura Frontex pokračovala v pořádání Evropského dne pohraniční stráže (ED4BG), každoroční akce, která oslavuje příslušníky pohraniční stráže ze všech členských států a zemí přidružených k Schengenu. V roce 2015 přijelo více než 800 hostů, kteří diskutovali o otázkách souvisejících s budoucností správy hranic, schengenským prostorem a pohybem cestujících a hodnotili také desetileté období činnosti agentury. Více než 40 vnitrostátních orgánů, agentur EU a mezinárodních organizací, jakož i poradní fórum agentury Frontex pro základní práva měly na této akci své expozice, kde představovaly svou práci a kde probíhala výměna osvědčených postupů mezi pracovníky v oblasti správy hranic.
Tato každoroční událost posiluje komunitu evropských příslušníků pohraniční stráže tím, že propaguje jejich práci a poskytuje fórum pro diskuze a výměnu osvědčených postupů. Lidem pracujícím v oblasti pohraniční stráže nabízí možnost vzájemně komunikovat a sdílet zkušenosti a současně přispívá k většímu propojení, porozumění a spolupráci mezi mnoha různými pohraničními orgány. V roce 2015 zaznamenala agentura Frontex rostoucí počet návštěvníků ve svých online komunikačních kanálech, jako jsou její webové stránky, platformy pro sdílení videí (YouTube a Vimeo), stránka pro příznivce akce ED4BG na Facebooku a nedávno spuštěný účet na Twitteru. Agentura Frontex během roku 2015 investovala zdroje do budování budoucích komunikačních nástrojů, které přispějí ke zvýšení transparentnosti a usnadní komunikaci se zúčastněnými subjekty. Byly učiněny první kroky k vytvoření pracovní platformy pro spolupráci, systému pro dokumenty a systému pro správu multimédií. Docs against Gravity V rámci letošních akcí pro oslovení veřejnosti se agentura Frontex zúčastnila varšavského festivalu Docs against Gravity, jednoho z největších festivalů dokumentárních filmů na světě. Na festivalu měla agentura vlastní sekci nazvanou Borderlands [Pohraničí], kde se promítaly dokumentární filmy věnované tématu migrace a správy hranic. Publikum se zapojilo do související diskuze a mělo příležitost poslechnout si a oslovit zástupce polské pohraniční stráže, akademické obce a agentury Frontex. V roce 2015 obdržela agentura Frontex 60 žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Každá žádost se týkala jednoho nebo více dokumentů. Nejčastěji se žádosti týkaly operačních plánů agentury Frontex a hodnotících zpráv, jakož i hlášení o závažných incidentech a údajů o nedovolených překročeních hranic. Profily žadatelů byly různé – byli mezi nimi studenti, výzkumní pracovníci i novináři. Agentura Frontex částečně zpřístupnila dokumenty požadované většinou žadatelů; pouze omezené části dokumentů byly skryty v souladu s výjimkami stanovenými v článku 4 nařízení č. 1049/2001. Přístup byl zcela odepřen jen malému počtu žadatelů. Ostatním byl udělen plný přístup. (Viz výroční zpráva o přístupu k dokumentům.) Úřednice agentury Frontex pro otázky základních práv Během roku 2015 byla úřednice pro otázky základních práv v rámci svého mandátu a úkolů zapojena do řady různých činností a otázek. Hlavním cílem její účasti bylo zajistit přiměřenou ochranu a záruky základních práv během operací koordinovaných agenturou Frontex a při všech činnostech agentury Frontex. V roce 2015 se úřednice pro otázky základních práv ve své práci zaměřovala především na tyto čtyři oblasti: (i) revize strategie agentury Frontex pro oblast základních práv a odpovídajícího akčního plánu; (ii) sledování a podávání zpráv; (iii) podpora poskytovaná v oblasti operativních činností koordinovaných agenturou Frontex; (iv) podpora poskytovaná v oblasti budování kapacit. Jedním z hlavních cílů činnosti úřednice pro otázky základních práv je podporovat agenturu Frontex při uplatňování strategie agentury Frontex pro oblast základních práv a zajišťovat dodržování a podporu základních práv ve všech činnostech agentury Frontex s důrazem na operativní činnosti. Za tímto účelem úřednice pro otázky základních práv zahájila proces revize stávající strategie pro oblast základních práv, jenž zahrnoval důkladnou analýzu již obdržených příspěvků oznámených různými složkami v rámci agentury Frontex a připojených k předchozím souhrnným zprávám agentury Frontex, shromáždění doporučení, která agentuře Frontex od roku 2012 podalo několik mezinárodních organizací, nevládních organizací a dalších subjektů, a následný předběžný návrh, který úřednice vypracovala. V oblasti sledování a podávání zpráv úřednice pro otázky základních práv nadále plnila své úkoly, pokud jde o řešení incidentů spojených s údajným porušením základních práv hlášených během společných
operací, vydávání předběžných posouzení důsledků pro základní práva a v několika případech také podávání doporučení. V těchto doporučeních byla uvedena především možná preventivní a nápravná opatření, jež by měla být zavedena v systému sledování, aby bylo dosaženo lepší ochrany základních práv v rámci činností na hranicích. V oblasti operativních činností úřednice pro otázky základních práv v roce 2015 nadále podporovala plánování a přípravu operací tím, že předkládala posouzení základních práv a náměty ohledně navrhovaných společných operací a prováděla analýzu potenciálních problémů a rizik, jež by se mohly v rámci společné operace vyskytnout a mohly by mít negativní dopad na základní práva. Pokud jde o práci v terénu, úřednice pro otázky základních práv rovněž několikrát navštívila operace na námořních, pozemních a vzdušných hranicích, jakož i společné návratové operace a sběrné společné návratové operace s cílem shromáždit informace o problémech základních práv v každé z těchto oblastí. Kromě toho úřednice pro otázky základních práv na vyžádání poskytovala podporu oddělení analýzy rizik ve věcech souvisejících se základními právy. V oblasti návratových činností úřednice pro otázky základních práv aktivně podporovala proces revize osvědčených postupů pro společné návratové operace; revidovaný dokument se bude nazývat „Guide for JROs coordinated by Frontex“ [Průvodce pro společné návratové operace koordinované agenturou Frontex]. Úřednice pro otázky základních práv se aktivně podílela na komplexní odpovědi agentury Frontex na šetření evropského veřejného ochránce práv z vlastního podnětu týkající se ochrany základních práv v rámci společných návratových operací koordinovaných agenturou Frontex, které bylo zahájeno v říjnu 2014. V této souvislosti úřednice pro otázky základních práv vypracovala také samostatnou přílohu se svými připomínkami k tomuto tématu, jež byla zaměřena zejména na ochranu dětí a zdravotní otázky během návratových operací. Kromě toho úřednice pro otázky základních práv v roce 2015 aktivně podporovala projekt Mezinárodního střediska pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) pro sledování nuceného návratu (FReM) tím, že zajistila vyškolení zúčastněných pozorovatelů a významně se podílela na vypracování vzdělávacích a projektových materiálů. Úřednice pro otázky základních práv byla též výrazně zapojena do podpory společné operace VEGA Children. Upozornila na význam zajištění náležitých postupů, odborné přípravy a zdrojů pro orgány pohraniční stráže, aby mohly odhalovat ohrožené děti na vnějších hranicích členských států EU. Identifikace a předávání dětí spolu s efektivní správou hranic byly výslovně pojaty jako společný cíl příslušných operativních činností a v ročním hodnocení rizik agentury Frontex pro rok 2015 byly uvedeny jako oblast zvláštního zájmu a potřeb pro členské státy v jejich systému správy hranic. V oblasti budování kapacit se úřednice pro otázky základních práv významně podílela na fázi posuzování potřeb projektu NPP II „Regionální podpora řízení migrace zohledňujícího potřebu ochrany na západním Balkáně a v Turecku“. Úřednice pro otázky základních práv poskytla také přehled činností a nástrojů agentury Frontex v oblasti základních práv pro projekt evropského nástroje sousedství a partnerství týkající se azylu a správy hranic v Tunisku a Maroku. Pokud jde o zvyšování interního povědomí o úloze příslušníků pohraniční stráže v oblasti přístupu k mezinárodní ochraně, zorganizovala úřednice pro otázky základních práv ve spolupráci s týmem agentury Frontex pro informace a transparentnost v sídle agentury interní schůzku o příslušných aspektech rozpracovaných ve směrnici o azylovém řízení. Pozvaní externí odborníci – z úřadu EASO a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) – prezentovali nejnovější rekordní čísla o vysídlení, jakož i oblast působnosti směrnice o azylovém řízení a její důsledky pro každodenní práci příslušníků pohraniční stráže. Dále v oblasti podpory základních práv moderovala úřednice pro otázky základních práv panelovou diskuzi v rámci Evropského dne pohraniční stráže (ED4BG), která byla zaměřena na děti na hranicích. Během této panelové diskuze se o tématu dětí na hranicích debatovalo z různých úhlů pohledu; mezi řečníky byli představitelé organizací občanské společnosti, např. Save the Children, a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), jakož i odborníci z vnitrostátních orgánů. V rámci budování kapacit se pak úřednice pro otázky základních práv podílela na poskytování hledisek základních práv a praktických zkušeností pro první fázi projektu Agentury Evropské unie pro základní práva „Biometrické údaje v rozsáhlých informačních systémech EU v oblasti hranic, víz a azylu důsledky pro základní práva“.
Na poli odborné přípravy v oblasti základních práv podporovala úřednice pro otázky základních práv práci na příručce odborné přípravy v oblasti základních práv pro příslušníky pohraniční stráže (příprava školitelů) tím, že ji pomáhala upravit na nástroj pro elektronické učení. Úřednice pro otázky základních práv podporovala další aktualizaci a realizaci úvodních školení o základních právech pro zaměstnance agentury Frontex a upozornila na nutnost rozšířit je, aby bylo možné nabídnout specializovanější moduly (operativní modul, analýza rizik). Poradní fórum Poradní fórum agentury Frontex pro základní práva v roce 2015 nadále poskytovalo strategické poradenství pro výkonného ředitele a správní radu agentury. V souladu se svými pracovními metodami uspořádalo poradní fórum v daném roce tři formální zasedání, která představovala další příležitosti k spolupráci se zaměstnanci agentury Frontex. V oblasti odborné přípravy členové poradního fóra podávali připomínky a doporučení, které přispěly k začlenění hlediska základních práv do činností agentury Frontex ve sféře odborné přípravy, včetně příspěvků k pilotní operativní odborné přípravě pro střední řídící pracovníky EU v oblasti ochrany hranic a k odborné přípravě jednotek EBGT pro příslušníky ostrahy pozemních hranic. Členové poradního fóra prostřednictvím svých odborných znalostí nadále podporovali evropské společné magisterské studium v oboru strategické správy hranic a začali se podílet na přípravě kurzu elektronického učení o základních právech pro příslušníky pohraniční stráže. Pracovní skupina poradního fóra pro odbornou přípravu si za účelem plánování spolupráce a výměn pravidelně vyměňovala názory s oddělením odborné přípravy agentury Frontex. Členové poradního fóra podporovali operativní činnosti agentury Frontex v oblasti společných operací, navracení a analýzy rizik. Poradní fórum poskytovalo doporučení a poradenství ohledně osvědčených postupů pro společné návratové operace a zúčastnilo se druhé fáze společné operace VEGA Children. V této souvislosti byli členové poradního fóra nasazeni na různých letištích EU spolu s orgány pohraniční stráže usilujícími o posílení ochrany dětí na hranicích a rozšíření spolupráce mezi různými partnery v této oblasti. V říjnu 2015 vykonala delegace poradního fóra návštěvu společné operace Triton. Připomínky vyplývající z této návštěvy byly projednány se zástupci agentury Frontex a její správní rady prostřednictvím diskuzí v ohniskové skupině. Vedle výměny názorů na hlavní problémy přispěly tyto diskuze k vytvoření iniciativ k prosazování základních práv v operacích agentury Frontex. V roce 2015 začalo poradní fórum také shromažďovat informace o genderovém přístupu a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci činností koordinovaných agenturou Frontex a vyvolalo řadu schůzek s agenturou Frontex s cílem společně se z praktického hlediska zamyslet nad důsledky společných operací agentury Frontex pro základní práva v různých reálných scénářích. V této souvislosti poradní fórum během hodnocení agentury podle článku 33 nařízení o agentuře Frontex rovněž vyslovilo své názory na uplatňování Listiny základních práv. V důsledku skončení funkčního období poradního fóra správní rada v září 2015 rozhodla o jeho novém složení. Zástupci organizací občanské společnosti byli vybráni na základě veřejné výzvy vyhlášené agenturou Frontex, zatímco mezinárodní organizace své členství obnovily prostřednictvím výměny dopisů. Současné funkční období zvolených členů poradního fóra skončí dne 31. prosince 2018. V červenci 2015 zveřejnilo poradní fórum svou druhou výroční zprávu, která je k dispozici na webových stránkách agentury Frontex.
3. SHRNUTÍ ROZPOČTOVÝCH, PERSONÁLNÍCH A ORGANIZAČNÍCH OTÁZEK 3.1 Rozpočtový vývoj Původně schválený rozpočet ve výši 114,0 milionu EUR byl určen na pokrytí činností původně uvedených v pracovním programu na rok 2015. Nicméně vzhledem k migračnímu tlaku ve Středomoří, který byl pozorován od jara 2015, a k závěrům Rady ze dne 23. dubna agentura Frontex intenzivně posílila operativní činnosti ve Středomoří. Zvláštní pozornost byla věnována žádosti Rady o posílení společných operací, zejména operace Triton v Itálii a operace Poseidon v Řecku. Posílení bylo zaměřeno na rozšíření dotčených operativních oblastí, větší flexibilitu při nasazování technických prostředků a odborníků, zintenzivnění vzdušné a námořní ostrahy a zvýšení aktivit v oblasti prověřování a vedení pohovorů s migranty. V průběhu roku byly společné činnosti koordinované agenturou Frontex v reakci na probíhající krizi na řeckých ostrovech rozšířeny o snímání otisků prstů. V důsledku výše uvedeného byly během roku 2015 přijaty tři opravné rozpočty, z nichž dva souvisely se splněním závěrů Evropské rady a jejich cílem bylo ztrojnásobit rozpočet na příslušné operace ve Středomoří a třetí pokrýval náklady na dodatečná pracovní místa, která byla agentuře přidělena pro zvládání zvýšené pracovní zátěže. Konečný rozpočet agentury Frontex na rok 2015 proto činil 143,3 milionu EUR. Navzdory zvýšené pracovní zátěži vyplývající z podstatně vyššího rozpočtového přídělu se agentuře podařilo do 31. prosince 2015 přidělit na závazky 100 % svých rozpočtových prostředků. Ke stejnému datu bylo 69 % jejích prostředků využito na platby. U zbývajících 31 % prostředků, které jsou již přiděleny na závazky, tj. mají sloužit pro určitý operativní účel nebo pro splnění smluvních závazků, se plánuje jejich vyplacení v roce 2016. Obr. 1 – Vývoj rozpočtu v letech 2011–2015
Euro thousands Year (% indicate total year to year budget change)
V tisících EUR Rok (procenta ukazují celkovou meziroční změnu rozpočtu)
3.2 Souhrnný rozpočet Rozdělení rozpočtu na rok 2015 odráží význam připisovaný operativním činnostem. Poměr rozdělení prostředků mezi operační a správní výdaje činí 79:21. Vedle tradičního přístupu k rozpočtu – tj. rozdělení na operační a správní výdaje (obr. 2) – zobrazuje agentura Frontex od roku 2014 svůj rozpočet také v souladu se sestavováním rozpočtu podle činností (obr. 3). Přístup ABB je založen na myšlence, že všechny zdroje, jak lidské, tak finanční, které jsou zapotřebí pro provedení určité činnosti, budou přiřazeny k této činnosti. Základem rozdělení přímých a nepřímých nákladů jsou hlavní činnosti na úrovni správy a řízení, jako jsou mimo jiné společné operace, odborná příprava nebo práce v oblasti základních práv, které byly schváleny správní radou. Přímé náklady jsou lidské a finanční zdroje, které lze přímo připsat určité činnosti. Nepřímé náklady jsou náklady, které vycházejí z nepřímých nákladů na zaměstnance (jako jsou náklady na zaměstnance poskytující podpůrné služby nebo vykonávající činnosti v oblasti financí a zadávání zakázek, které podporují ostatní činnosti) a dalších nepřímých nákladů (například nákladů na pronájem). Z kalkulace rozpočtu agentury Frontex na rok 2015 založené na přístupu ABB vyplývá, že 90 % lidských a finančních zdrojů agentury lze přímo připsat hlavním operativním činnostem agentury Frontex. Agentura si uvědomuje potenciál přístupu ABB a příslušné příležitosti využije ke zlepšení využití svých zdrojů a řízení výkonnosti. Obr. 2 - Rozdělení řádného rozpočtu
Direct costs Indirect costs
Obr. 3 – Rozdělení rozpočtu podle přístupu ABB
Přímé náklady Nepřímé náklady
Operativní rozpočet Z hlediska tradičního sestavování rozpočtu činil operativní rozpočet 113,5 milionu EUR; 84,3 % dostupných finančních prostředků bylo přiděleno na společné operace (pozemní, námořní a vzdušné hranice a návratové operace), jak je patrné z níže uvedeného grafu. Toto přidělování prostředků se řídí pracovním programem agentury Frontex, který přijala správní rada této agentury. Dodatečné prostředky z opravných rozpočtů přijatých v květnu, červenci a listopadu 2015 byly přiděleny na příslušné pracovní oblasti za účelem posílení operativních činností ve Středozemním moři; na operace na námořních hranicích proto připadal ze všech operativních činností zdaleka největší příděl. Obr. 4 – Rozdělení konečného operativního rozpočtu
3.3 Využití prostředků z roku 2014 přenesených do roku 2015 Do 31. prosince 2015 agentura Frontex z velké části využila prostředky na platby přidělené v roce 2014. Z celkové částky přenesené z roku 2014 do roku 2015 bylo v roce 2015 zaplaceno 23,6 milionu EUR, zatímco částka 4,6 milionu EUR musela být zrušena. Hlavní důvody zrušení souvisely s neuzavřením smluv nebo vyplývaly ze skutečnosti, že příjemci grantů nakonec požadovali nižší částky, než se na začátku operativní činnosti předpokládalo. Celkové čerpání rozpočtových prostředků, které byly agentuře Frontex přiděleny v roce 2014, nicméně dosáhlo 94 %.
3.4 Zadávání zakázek Agentura své rozpočtové prostředky vynakládá také prostřednictvím zadávacích řízení, kdy nakupuje výrobky a služby od dodavatelů. Přitom je třeba uvést, že agentura Frontex žádné ze svých operativních činností nezajišťuje externě. V roce 2015 bylo provedeno celkem 1 137 zadávacích řízení. Tato řízení spočívala buď ve vyhlašování vlastních nabídkových řízení, nebo ve využívání již existujících rámcových smluv, které uzavřela agentura nebo Evropská komise.
3.5 Organizační změny V roce 2015 zahájila agentura Frontex fázi restrukturalizace, jejímž cílem bylo zavést novou strukturu do ledna 2016. Hlavním důvodem této změny bylo reagovat na nové požadavky dané činností agentury. Hlavní úpravy souvisejí se zřízením dvou nových oddělení: oddělení podpory navracení v rámci odboru operací a oddělení spolupráce s třetími zeměmi a v EU v rámci odboru budování kapacit. Zefektivněním a zeštíhlením bývalé podpory vedení vznikl kabinet, který podléhá přímo výkonnému vedení. Všechny ostatní funkce, které byly dříve svěřeny podpoře vedení, byly přiděleny příslušným provozním útvarům ve třech odborech agentury. Bylo také navrženo změnit názvy tří složek: odboru správy organizace (dříve správní odbor), oddělení financování a podpůrných služeb (dříve oddělení financování a zakázek) a oddělení lidských zdrojů a bezpečnosti (dříve oddělení lidských zdrojů a služeb). Po zavedení nové organizační struktury budou někteří zaměstnanci zařazeni do nových útvarů. Obr. 5 – Organizační struktura
3.6 Nábor V roce 2015 bylo přijato celkem 2 243 přihlášek na volná pracovní místa - dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Bylo zahájeno 34 výběrových řízení; 10 řízení zahájených v roce 2014 bylo v roce 2015 dokončeno; 14 řízení zahájených v roce 2015 bude dokončeno v roce 2016. Přijato bylo 47 nových zaměstnanců; bylo uskutečněno 139 pohovorů a písemných testů na místa dočasných a smluvních zaměstnanců a dalších 39 na místa vyslaných národních odborníků. Z nového počtu zaměstnanců schváleného v červenci a listopadu 2015 dosáhla agentura Frontex na konci roku 2015 celkového počtu 308 zaměstnanců. Nábor na zbývajících 103 nových pracovních míst v prosinci 2015 stále pokračoval. Nový výkonný ředitel se ujal své funkce dne 16. ledna 2015. Výběrové řízení na náměstka výkonného ředitele bylo dokončeno v listopadu 2015. Byl vybrán první styčný důstojník agentury Frontex v třetí zemi - Turecku. Členění zaměstnanců podle oddělení agentury Frontex a počet dočasných zaměstnanců jsou uvedeny v přílohách souhrnné zprávy. Z důvodu zvýšených nároků operativních oblastí agentury Frontex pokračovala smlouva s externí společností o krátkodobém poskytování dočasných personálních služeb. Služby na základě této smlouvy v roce 2015 poskytovalo 19 osob, které odpracovaly celkem 167 člověkoměsíců.
3.7 Rozvoj a odborná příprava zaměstnanců7 V roce 2015 byla vedle 20 jazykových kurzů zorganizována čtyři školení o základních právech, čtyři školení o nových přístupech k hodnocení a 54 dalších vzdělávacích kurzů, včetně odborné přípravy na téma řízení rizik a na téma služebního řádu EU. Rovněž v roce 2015 zahájila agentura Frontex spolupráci s Britskou radou (renomovaným poskytovatelem jazykových a komunikačních kurzů), která pro zaměstnance agentury Frontex uspořádala dva dobře přijaté kurzy odborné přípravy: jeden na téma excelence v komunikaci a druhý na téma psaní návrhů a zpráv. Za zmínku stojí také skutečnost, že v roce 2015 bylo vyhlášeno otevřené řízení na poskytování interních jazykových kurzů. Výsledek tohoto řízení bude znám v prvním čtvrtletí roku 2016. Z celkového počtu 700 žádostí bylo v roce 2015 přijato 34 stážistů (z toho sedm stáží bylo prodlouženo z roku 2014), kteří znamenali velký přínos pro oblasti, do nichž byli zařazeni. V listopadu 2015 byla zahájena vůbec první reklasifikace smluvních zaměstnanců. Byly také provedeny přípravné práce s cílem zavést od roku 2016 nový systém hodnocení zaměstnanců.
7
Tato kapitola se týká odborné přípravy a rozvoje zaměstnanců agentury Frontex; činnosti odborné přípravy pro příslušníky členských států jsou popsány v kapitole 2.
PŘÍLOHY Seznam členů správní rady Země
Jméno
Pozice/hodnost
Instituce
Matthias Ruete
Generální ředitel Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci
Evropská komise
Laurent Muschel
Ředitel Ředitelství pro migraci a ochranu
Evropská komise
Rakousko
Robert Strondl
Generálmajor Vedoucí operativního útvaru
Ministerstvo vnitra
Belgie
Herbert Veyt
Ředitel operací Vrchní komisař
Federální policie
Komise
Zaharin Penov Bulharsko
Milen Emilov Penev
Generální ředitel hlavního ředitelství pohraniční policie Vrchní komisař Ředitel hlavního ředitelství pohraniční policie
Ministerstvo vnitra Bulharské republiky
Antonio Angelov
Ředitel hlavního ředitelství pohraniční policie
Chorvatsko
Zlatko Sokolar
Vedoucí ředitelství pohraniční policie
Ministerstvo vnitra Chorvatské republiky
Kypr
Glykerios Leontiou
Superintendant A Velitel cizinecké a imigrační jednotky
Kyperská policie
Česká republika
Martin Vondrášek
Plukovník Náměstek policejního prezidenta
Policie České republiky
Dánsko
Richard Østerlund la Cour
Vrchní superintendant
Dánská státní policie
Rando Kruusmaa
Náměstek generálního ředitele Podplukovník
Joosep Kaasik
Náměstek generálního ředitele
Finsko
Ilkka Laitinen
Zástupce velitele Generálmajor
Finská pohraniční stráž
Francie
Benoît Brocart
Ředitel pro otázky přistěhovalectví
Ministerstvo vnitra
Německo
Ralf Göbel
Předseda správní rady agentury Frontex Náměstek generálního ředitele
Spolkové ministerstvo vnitra Generální ředitelství pro spolkové policejní záležitosti
Řecko
Alexandros Soukoulis
Ředitel divize ochrany hranic Brigádní generál policie
Řecká policie Ministerstvo veřejného pořádku a ochrany občanů
Maďarsko
Zsolt Halmosi
Generálmajor Generální ředitel odpovědný za policejní dohled
Maďarská státní policie
Itálie
Giovanni Pinto
Ředitel imigrační a pohraniční policie
Ministerstvo vnitra
Lotyšsko
Normunds Garbars
Generál Velitel státní pohraniční stráže
Státní pohraniční stráž
Vainius Butinas
Velitel státní služby pohraniční stráže Generál
Renatas Pož÷la
Velitel státní služby pohraniční stráže
Estonsko
Litva
Lucembursko Malta
Státní služba pohraniční stráže
Thierry Fehr
Ředitel
Státní letištní policie
Neville Xuereb
Superintendant pro přistěhovalectví / policejní komisař
Maltská policie
J.A.J Hans Leijtens
Velitel Generálporučík
Harrie van den Brink
Velitel
Dominik Tracz
Vrchní velitel Generálmajor
Nizozemsko
Polsko
Rada policie a pohraniční stráže
Nizozemské královské četnictvo
Polská pohraniční stráž
Portugalsko
António Beça Pereira
Státní ředitel
Portugalská imigrační a pohraniční služba
Rumunsko
Ioan Buda
Generální inspektor
Rumunská pohraniční policie
Slovensko
Ľudovít Bíró
Ředitel Plukovník
Pohraniční a cizinecká policie Ministerstvo vnitra
Slovinsko
Marko Gaŝperlin
Španělsko
Emilio Baos Arrabal
Místopředseda správní rady agentury Frontex Náměstek ředitele Vyšší policejní superintendant Generální komisař pro cizinecké a pohraniční záležitosti
Ministerstvo vnitra Generální policejní ředitelství Státní policie
Sören Clerton
Zástupce policejního komisaře
Ústřední divize pro správu hranic Státní úřad pro vyšetřování
Patrik Engström
Vedoucí sekce pohraniční policie Superintendant
Odbor operací Švédský policejní úřad
Island
Ólafur Helgi Kjartansson
Policejní komisař
Policejní okres Sudurnes
Norsko
Jan Eirik Thomassen
Náměstek komisaře státní policie
Ředitelství státní policie
Švýcarsko
Héribert Wider
Velitel útvaru operací Podplukovník
Švýcarská pohraniční stráž
Lichtenštejnsko
Uwe Langenbahn
Zástupce velitele
Státní policie
John O'Driscoll
Vedoucí úřadu Vrchní superintendant kriminální policie
Státní policejní imigrační úřad
David Dowling
Vedoucí úřadu Vrchní superintendant
Paul Morgan
Ředitel
Švédsko
Irsko
Spojené království
Pohraniční stráž Ministerstvo vnitra
Správní rada agentury Frontex má za úkol efektivně kontrolovat funkce agentury. Kromě jiných povinností správní rada stanovuje rozpočet a ověřuje jeho plnění, zajišťuje transparentní rozhodovací postupy a jmenuje výkonného ředitele a jeho náměstka. Je složena ze zástupců nejvyšších představitelů pohraničních orgánů 26 členských států EU, které jsou signatáři schengenského acquis, a ze dvou členů z Evropské komise. K účasti na zasedáních správní rady jsou zváni také zástupci Spojeného království a Irska. Zasedání správní rady agentury se účastní rovněž zástupci Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska (zemí, které nejsou členskými státy EU, ale jsou přidruženy k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis). Každá z těchto zemí vysílá do správní rady jednoho zástupce, avšak má jen omezená hlasovací práva.
Seznam rozhodnutí správní rady Číslo
Název
Datum
01/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá pracovní program agentury Frontex na rok 2015 a rozpočet agentury Frontex na rok 2015, včetně plánu pracovních míst
7. ledna 2015
02/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Irska na operativní činnosti agentury Frontex Společná návratová operace do Nigérie
3. února 2015
03/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení neautomatického přenosu prostředků z roku 2014 do roku 2015
12. února 2015
04/2 015
Rozhodnutí správní rady o upřednostnění Turecka, pokud jde o vyslání styčného důstojníka agentury Frontex
18. února 2015
05/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení dodatečných 20 milionů EUR v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2016
19. února 2015
06/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Irska na operativní činnosti agentury Frontex Společná návratová operace do Nigérie pořádané Norskem dne 11. března
9. března 2015
07/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Spojeného království na společné operaci agentury Frontex Flexibilní operativní činnosti 2015 a společné pozemní operaci Kontaktní místa 2015
10. března 2015
08/2 015 09/2 015 10/2 015 11/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá víceletý program agentury Frontex 2016 Rozhodnutí správní rady o přijetí předběžného pracovního programu na rok 2016 Rozhodnutí správní rady o přijetí návrhu příjmů a výdajů pro rok 2016 Rozhodnutí správní rady o přijetí souhrnné zprávy agentury Frontex za rok 2014
26. března 2015 26. března 2015 26. března 2015 26. března 2015
12/2 015
Rozhodnutí správní rady o pravidlech týkajících se technického vybavení (OMNTE) určeného k nasazení při činnostech koordinovaných agenturou Frontex v roce 2016
26. března 2015
13/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Spojeného království na společné operaci agentury Frontex Alexis I 2015
13. dubna 2015
14/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Spojeného království na operativních činnostech koordinovaných agenturou Frontex v roce 2015
14. dubna 2015
15/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Irska na společné operaci Společný návratový let do Konžské republiky pořádané Belgií dne 28. dubna 2015
27. dubna 2015
16/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné vzdušné operaci Kontaktní místa – střední řídící pracovníci 2015
30. dubna 2015
17/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení účasti Irska na operativních činnostech koordinovaných agenturou Frontex v roce 2015
13. května 2015
18/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci evropské sítě hlídek Triton 2015
15. května 2015
19/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí analýzy a hodnocení správní rady týkajících se výroční zprávy o činnosti za rok 2014
19. května 2015
20/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí změny pracovního programu na rok 2015 (N1) a změny rozpočtu na rok 2015 (N1)
20. května 2015
21/2 015 22/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí víceletého plánu zaměstnanecké politiky na období 2016–2018 Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci VEGA Children 2015
20. května 2015 2. června 2015
23/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Irska na společné návratové operaci do Konžské republiky pořádané Belgií dne 17. června 2015
15. června 2015
24/2 015 25/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci evropské sítě hlídek Triton a společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon
26. června 2015 1. července 2015
Rozhodnutí správní rady o stanovisku k účetní závěrce agentury Frontex za rozpočtový rok 2014
26/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Irska na společné návratové operaci do Nigérie pořádané Itálií dne 16. července 2015
15. červenc e 2015
27/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí změny pracovního programu agentury Frontex na rok 2015 (N2) a rozpočtu agentury Frontex na rok 2015 (N2)
28. červenc e 2015
28/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci evropské sítě hlídek Triton a společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon, pořádaných agenturou Frontex
2. září 2015
29/2 015
Rozhodnutí správní rady o složení poradního fóra agentury Frontex pro základní práva
9. září 2015
30/2 015
Rozhodnutí správní rady o schválení plánovaných dat zasedání správní rady v roce 2016
9. září 2015
31/2 015
Rozhodnutí správní rady o vyslání styčného důstojníka agentury Frontex do Turecka
9. září 2015
32/2 015 33/2 015
Rozhodnutí správní rady o mandátu pro výkonného ředitele ke sjednání pracovního ujednání s Kosovem Rozhodnutí správní rady o jednotkových nákladech pro operativní činnosti
10. září 2015 10. září 2015
34/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí prováděcích opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou Frontex
10. září 2015
35/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci evropské sítě hlídek Triton a společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon, pořádaných agenturou Frontex
24. září 2015
36/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se mění rozhodnutí správní rady č. 12/2015 o přijetí pravidel týkajících se technického vybavení, včetně OMNTE, určeného k nasazení během operativních činností koordinovaných agenturou Frontex v roce 2016
9. října 2015
37/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na operaci agentury Frontex Flexibilní operativní činnosti při navracení 2015 (FOA-R) a na společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon 2015
8. října 2015
38/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné vzdušné operaci agentury Frontex Kontaktní místa 2015 a společné operaci Pegasus 2015
21. října 2015
39/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí prováděcích pravidel pro reklasifikaci smluvních zaměstnanců
28. října 2015
40/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímají doporučení správní rady v návaznosti na hodnocení agentury Frontex (článek 33)
28. října 2015
41/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci agentury Frontex Flexibilní operativní činnosti při navracení 2015 (FOA-R), společné operaci evropské sítě hlídek Triton 2015 a společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon 2015
30. října 2015
42/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí změny pracovního programu agentury Frontex na rok 2015 (N3) a rozpočtu agentury Frontex na rok 2015 (N3)
6. listopadu 2015
43/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné námořní operaci evropské sítě hlídek Poseidon 2015, pořádané agenturou Frontex, formou (bezplatného) nasazení pobřežního hlídkového plavidla
13. listopad u 2015
44/2 015
Rozhodnutí správní rady o zorganizování společné návratové operace do Albánie Spojeným královstvím dne 19. listopadu 2015
18. listopad u 2015
45/2 015
Rozhodnutí správní rady o obecných ustanoveních k provedení čl. 87 odst. 1 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie a k provedení prvního odstavce článku 44 služebního řádu
20. listopad u 2015
46/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se stanoví obecná ustanovení k provedení článku 43 služebního řádu a k provedení prvního odstavce článku 44 služebního řádu pro dočasné zaměstnance
20. listopad u 2015
47/2 015 48/2 015 49/2 015 50/2 015 51/2 015 52/2 015 53/2 015
Rozhodnutí správní rady o jmenování náměstka výkonného ředitele Rozhodnutí správní rady o volbě nového předsedy Rozhodnutí správní rady o volbě nového místopředsedy Rozhodnutí správní rady o schválení celkových částek pro hlavy a kapitoly předběžného rozpočtu agentury Frontex na rok 2017 Rozhodnutí správní rady o budoucnosti styčné kanceláře agentury Frontex v Pireu Rozhodnutí správní rady o změněné organizační struktuře agentury Rozhodnutí správní rady o přijetí pracovního ujednání s Marokem
25. listopad u 2015 25. listopad u 2015 25. listopad u 2015 26. listopad u 2015 26. listopad u 2015 26. listopad u 2015 10. prosinc e 2015
54/2 015
Rozhodnutí správní rady o praktických opatřeních pro účast Irska na operativních činnostech agentury Frontex a finanční příspěvek Irska na tyto činnosti
11. prosinc e 2015
55/2 015
Rozhodnutí správní rady o praktických opatřeních pro účast Spojeného království na operativních činnostech agentury Frontex a finanční příspěvek Spojeného království na tyto činnosti
11. prosinc e 2015
56/2 015 57/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá strategie agentury Frontex proti podvodům Rozhodnutí správní rady o rozšíření použitelnosti prováděcích pravidel pro práci na dálku
17. prosinc e 2015 17. prosinc e 2015
58/2 015
Rozhodnutí správní rady o přijetí prováděcích opatření pro zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce
18. prosinc e 2015
59/2 015
Rozhodnutí správní rady, kterým se přijímá pracovní program na rok 2016 a rozpočet na rok 2016, včetně plánu pracovních míst
24. prosinc e 2015
60/2 015
Rozhodnutí správní rady o účasti Spojeného království na společné operaci evropské sítě hlídek Triton, pořádané agenturou Frontex
24. prosinc e 2015
Seznam společných operativních činností Název operace nebo pilotního projektu
Společná vzdušná operace Kontaktní místa 2015 – řadoví příslušníci (VZDUCH)
Operativní oblast Zprovoznění 29 vzdušných kontaktních míst EU: letiště Amsterodam, Stockholm – Arlanda, Atény, Brusel, Budapešť, Kodaň, Paříž – Charles de Gaulle, Düsseldorf, Řím – Fiumicino, Frankfurt, Ženeva, Helsinky, Larnaka, Lublaň, Lisabon, Madrid, Marseille, Mnichov, Milán – Malpensa, Paříž – Orly, Bukurešť, Praha, Riga, Sofie, Varna, Vídeň, Benátky, Vilnius a Varšava
Délka
306 dnů (trvalá operace)
Společná vzdušná operace Kontaktní místa 2015 – střední řídící pracovníci (VZDUCH)
288 dnů (trvalá koncepce operací)
Společná operace Alexis 2015 (VZDUCH)
25 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království 11 třetích zemí: Albánie, Bělorusko, Kapverdy, Gruzie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Nigérie, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Spojené státy americké
Zprovoznění 3 koordinačních míst na letištích: Bělehrad, Kišiněv a Tirana
30 mezinárodních letišť EU: letiště Amsterodam, Barcelona, Bratislava, Brusel, Budapešť, Bukurešť, Kodaň, Düsseldorf, Ženeva, Helsinky, Lublaň, Lisabon, Lyon, Madrid, Marseille, Oslo, Paříž – Charles de Gaulle, Paříž – Orly, Porto, Praha, Riga, Tallin, Temešvár, Sofie, Stockholm, Varna, Vídeň, Vilnius, Varšava a Curych
26 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Švýcarsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Lucembursko, Španělsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Švédsko, Spojené království 10 třetích zemí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Černá Hora, Ukrajina, Gruzie, Kanada a Turecko
Zprovoznění 4 koordinačních míst na letištích: Tirana, Sarajevo, Bělehrad a Podgorica
Zprovoznění 23 vzdušných kontaktních míst EU: letiště Amsterodam, Atény, Brusel, Bukurešť, Budapešť, Düsseldorf, Ženeva, Lisabon, Lublaň, Madrid, Milán – Malpensa, Mnichov, Paříž – Charles de Gaulle, Paříž – Orly, Riga, Řím – Fiumicino, Sofie, Stockholm, Benátky, Vídeň, Vilnius, Varšava a Curych
Zúčastněné členské státy a třetí země
81 dnů
24 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království 8 třetích zemí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Turecko, Ukrajina Mezinárodní organizace: Interpol
Společná operace VEGA Children 2015 (VZDUCH)
12 zúčastněných letišť: letiště Amsterodam, Stockholm – Arlanda, Brusel, Ženeva, Lisabon, Lublaň, Madrid, Bukurešť, Paříž – Charles de Gaulle, Porto, Riga, Varšava a Curych
18 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko, Spojené království 68 dnů Mezinárodní organizace: Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) Nevládní organizace: ADPARE, Halina Centre, PICUM, Terre des Hommes, Amber Alert
Společná operace Pegasus 2015 (VZDUCH)
Společná operace Kontaktní místa 2014 – prodloužení (ZEMĚ)
13 zúčastněných letišť: Amsterodam, Brusel, Bukurešť, Budapešť, Marseille, Milán – Malpensa, Mnichov, Paříž – Orly, Praha, Riga, Sofie, Vídeň, Varšava
Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko
209 dnů
34 dnů
16 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Spojené království 25 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Švédsko 6 třetích zemí: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Srbsko, Ukrajina
Společná operace Kontaktní místa 2015 (ZEMĚ)
Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko
330 dnů
23 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Švédsko 8 třetích zemí: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Ruská federace, Srbsko, Ukrajina
Společná operace Flexibilní operativní činnosti 2015 (ZEMĚ)
Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, Maďarsko
309 dnů
26 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Bulharsko, Švýcarsko, Kypr, Česká republika, Německo, Španělsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Spojené království, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Spojené království 3 třetí země: Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Srbsko
281 dnů
15 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Švýcarsko
Řecko
57 dnů
19 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko
Výměna zaměstnanců (ZEMĚ)
Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko
70 dnů
10 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko
Jednotky pro společné hraniční kontroly (ZEMĚ)
Bulharsko, Maďarsko, Chorvatsko
Společná operace Koordinační místa (ZEMĚ)
Cvičení jednotek rychlé reakce 2015 (ZEMĚ)
Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Ukrajina, Bosna a Hercegovina
109 dnů
4 členské státy / země přidružené k Schengenu: Lotyšsko, Bulharsko, Slovinsko, Rumunsko
Společná námořní operace Poseidon 2014 – prodloužení (MOŘE)
Hostitelský členský stát: Řecko Východní Středomoří
31 dnů
4 členské státy / země přidružené k Schengenu: Belgie, Finsko, Portugalsko, Nizozemsko
Hostitelský členský stát: Řecko
Společná námořní operace evropské sítě hlídek Poseidon 2015 / Rychlá reakce Poseidon (od 28. prosince 2015) (MOŘE)
Východní Středomoří
334 dnů
26 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království 2 třetí země: Albánie, Ukrajina
Hostitelský členský stát: Itálie Společná operace evropské sítě hlídek Triton 2014 – prodloužení (MOŘE)
Centrální Středomoří
31 dnů
19 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Litva, Malta, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Spojené království, Česká republika
Hostitelský členský stát: Itálie
Společná operace evropské sítě hlídek Triton 2015 (MOŘE)
Centrální Středomoří
334 dnů
28 členských států: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království 1 třetí země: Egypt
Společná operace evropské sítě hlídek Hera 2015 (MOŘE)
Hostitelský členský stát: Španělsko Severozápadní Atlantik
93 dnů
2 členské státy / země přidružené k Schengenu: Francie, Portugalsko
Hostitelský členský stát: Španělsko
Společná operace evropské sítě hlídek Indalo 2015 (MOŘE)
Západní Středomoří
153 dnů
10 členských států: Belgie, Finsko, Francie, Island, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Švýcarsko 1 třetí země: Maroko (pozorovatel na základě dvoustranné dohody se Španělskem)
Hostitelský členský stát: Španělsko Společná operace evropské sítě hlídek Minerva 2015 (MOŘE)
Společná námořní operace Kontaktní místa 2015 (MOŘE)
Západní Středomoří (přístavy)
Hraniční přechody v 11 členských státech: Rumunsku, Bulharsku, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku, Chorvatsku, Litvě, Finsku, Francii, Německu a Estonsku
44 dnů
199 dnů
13 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko
Hostitelské členské státy: Rumunsko, Bulharsko, Španělsko, Portugalsko, Slovinsko, Chorvatsko, Finsko, Francie, Německo, Estonsko a Litva 19 členských států / zemí přidružených k Schengenu: Bulharsko, Belgie, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva,
Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko
Obecné činnosti evropské sítě hlídek (EPN) (MOŘE):
Společná operace Flexibilní operativní činnosti při navracení
Obecné činnosti EPN: všeobecné schůze EPN, společné hlídky EPN, zlaté stránky, výměna zaměstnanců, kompatibilní operativní obraz agentury Frontex, systém agentury Frontex pro určování polohy, speciální pracovní skupina pro vstupování na palubu, podpora spolupráce při ochraně hranic v Pobaltí (BSRBCC) a Evropského fóra subjektů pobřežní stráže (EUCGFF)
Řecko – vnější námořní hranice; Bulharsko – vnější pozemní hranice a Sofie
365 dnů
Všechny členské státy / země přidružené k Schengenu
281 dnů
Hostitelské členské státy / země přidružené k Schengenu: Řecko a Bulharsko
Společné návratové operace Číslo
Cílová země
Organizující země
Zúčastněné státy (s navracenými osobami)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Bosna a Hercegovina a Srbsko Kosovo Kolumbie a Dominikánská republika Nigérie Albánie (TC) Nigérie Kosovo Bosna a Hercegovina a Srbsko Albánie a Gruzie Kosovo
Německo Rakousko Španělsko Itálie Francie Rakousko Maďarsko Německo Španělsko Rakousko
Nigérie
Norsko
DE, SE AT, HU, DE, SE, FR ES, CH IT, CH, NO, GR FR, DE, DK, BE AT, CH, DE, IE, ES, CZ, SE HU, AT, DE, SE, FI, SK, FR DE, LU, SE ES, DE, EE, IT, SE AT, HU, DE, FR, RO NO, SE, FI, DK, ES, FR, DE, CH, MT, IE
11
24 25 26 27 28 29 30
Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie Albánie (TC) Gruzie (TC) Kosovo Kosovo Nigérie Albánie Gruzie Pákistán Kosovo Kosovo Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie Nigérie Albánie (TC) Albánie Bosna a Hercegovina a Srbsko Demokratická republika Kongo Kosovo Rusko
31
Nigérie a Pobřeží slonoviny
Rakousko
32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63
Kosovo Albánie Nigérie Kosovo Albánie a Gruzie Kosovo Kosovo Kosovo Nigérie Kosovo Albánie (TC) Pákistán Arménie Nigérie Albánie Nigérie Kosovo Nigérie Gruzie (TC) Demokratická republika Kongo Albánie a Gruzie Kosovo Nigérie Gruzie a Arménie Kosovo Nigérie Albánie Srbsko (TC) Albánie Kosovo Pákistán Gruzie a Arménie Albánie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie Kosovo Nigérie
Německo Německo Itálie Německo Španělsko Německo Rakousko Německo Itálie Rakousko Francie Bulharsko* Německo Norsko Švédsko Nizozemsko Rakousko Itálie Německo Belgie Španělsko Německo Rakousko Rakousko Rakousko Itálie Spojené království Německo Švédsko Německo Řecko Rakousko
IT, DE, MT, NO, SE FR, BE SE, DE, FR DE, LU BE, IE, LT, CH DE, HU CH, PL AT, BG, GR, NO, PL, ES, IT, CH DE, FI, BE DE, NL, IS IT, NO, ES, IE, CH, LU DE, FI, AT, HU ES, DE, IS, FR, LT DE, HU AT, DE, HU DE, HU, FR IT, CH, FR, DE, MT AT, DE, SE, HU FR, BE, DE BG, AT, ES, NL, PL, DE DE, FI NO, SE, ES SE, DE, FR NL, BE, LU, FI, SE, ES, HU AT, DE, HU IT, GR, BG DE, CH, BG BE, CH, SE ES, GR, SE DE, HU, FI, SE AT, NO, CH, HU AT, IT, IS, SE, LT, ES, DE AT, IS, DE IT, RO, CH, GR UK, BE, FR DE, NL, BE SE, DE, IS DE, HU, FI, FR GR, AT, BG AT, SE, DE, GR
Německo
DE, IS, SE
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
64 65 66
Celkový počet navrácených osob 84 60 62 43 50 20 73 77 54 68 45
Německo
DE, SE
89
Francie Německo Maďarsko Rakousko Nizozemsko Švédsko Německo Španělsko Maďarsko Německo
FR, BE, FI, DE, IT, ES DE, CH, ES, IT, LT, PL HU, AT, HR, FR, SE AT, HU, FR, SE NL, BE, DE, EE, ES, LU, MT SE, DE, FR, FI DE, LT, SE, IT, FR ES, PT, AT, BG, PL, CH HU, AT DE, AT, HU, FR
49 35 51 83 25 58 23 54 73 85
Německo
DE, SE
89
Itálie Francie Švédsko Německo Belgie Německo Švýcarsko
44 50 44
Německo DE, AT, HU Itálie IT, BE, CH Navrácené osoby celkem
16 115 11 59 58 22 45 97 60 116 97 66 49 65 51 29 6 26 49 28 56 42 36 20 56 83 17 47 92 50 64 65 64 103 19 25 145 0 28 3 565
Srovnávací analýza společných operativních činností Vzdušné hranice Intenzita operativních činností na vnějších vzdušných hranicích EU se zvýšila a počet člověkodnů věnovaných společným operacím na vzdušných hranicích vzrostl o 31 % z 6 703 člověkodnů v roce 2014 na 8 779 člověkodnů v roce 2015. Bylo to dáno především trvalým a dlouhodobým nasazením 26 dočasně přidělených příslušníků v operativních oblastech. V roce 2015 bylo provedeno pět společných operací, které trvaly celkem 952 operačních dnů – ve srovnání s šesti společnými operacemi v roce 2014, které trvaly celkem 1 038 operačních dnů. Počet nasazených příslušníků se zvýšil o 43 % (317 v roce 2015 oproti 222 v roce 2014) a doba nasazení se zejména v případě dočasně přidělených příslušníků prodloužila. Počet zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu zůstal velmi vysoký (29) a společných vzdušných operací se zúčastnilo dalších 14 třetích zemí, které byly hostitelskými zeměmi operativních činností nebo vyslaly pozorovatele (celkem 32 pozorovatelů ze třetích zemí). Aby bylo možné pokrýt náklady příslušných činností, byl rozpočet úseku vzdušných hranic v roce 2015 zvýšen na 2 580 000 EUR (2 200 000 EUR v roce 2014). Pozemní hranice V reakci na výzvy v oblasti správy hranic na vnějších pozemních hranicích bylo zahájeno pět společných operací a jedno cvičení pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT). Po prodloužení společné pozemní operace Kontaktní místa 2014 do prvních měsíců roku 2015 byla na hraničních přechodech realizována společná pozemní operace Kontaktní místa 2015. Činností ostrahy zelené hranice se týkala pozemní operace Flexibilní operativní činnosti 2015. Jednotky pro společné hraniční kontroly pak poskytovaly další podporu na vybraných hraničních přechodech a na území třetích zemí byla zřizována koordinační místa. Konečně byl prostřednictvím cvičení jednotek rychlé reakce na vnější pozemní hranici (mezi Řeckem a Tureckem) vyzkoušen mechanismus rychlé reakce. Celkový počet operačních dnů zůstal v roce 2015 na přibližně stejné úrovni jako v roce 2014 – 1 011 dnů v roce 2015 ve srovnání s 1 177 dny v roce 2014. V roce 2015 byly operativní činnosti na zelené hranici na západním Balkáně a na jihovýchodních pozemních hranicích realizovány v rámci jediné společné operace, což umožnilo flexibilnější využití dostupných zdrojů a mnohem rychlejší reakci v případech, kdy bylo nutné zdroje přemístit. Počet hostitelských členských států / zemí přidružených k Schengenu (12) a počet zúčastněných členských států / zemí přidružených k Schengenu (27) zůstal stejný jako v roce 2014. Pokud jde o třetí země, přibyla jedna hostitelská třetí země (celkem jich bylo pět). Nasazení odborníci odpracovali 73 318 člověkodnů oproti 38 335 člověkodnům v roce 2014. To představuje nárůst o více než 100 %. Navíc díky širšímu uplatňování mechanismu dočasně přidělených příslušníků se tito příslušníci v roce 2015 podíleli na dalších 2 554 člověkodnech. V roce 2015 byl rozpočet na společné operace na pozemních hranicích zvýšen na 9 327 975 EUR (nárůst o více než 1 milion EUR oproti 8 011 573 EUR v roce 2014), což vedlo k většímu objemu činností. Námořní hranice S cílem usnadnit interoperabilitu a pružné reakce na fenomény nelegální migrace a přeshraniční trestnou činnost bylo v roce 2015 provedeno šest společných námořních operací a osm speciálních činností a probíhala také koordinace vnitrostátního hlídkování v předem definovaných oblastech evropské sítě hlídek (EPN). Počet operačních dnů námořních operací v roce 2015 mírně poklesl, konkrétně o 13 % na 1 584 (ve srovnání s 1 829 dny v roce 2014) v důsledku toho, že dvě společné operace evropské sítě hlídek s Itálií jako hostitelskou zemí – Aeneas a Hermes – byly sloučeny do jediné společné operace evropské sítě hlídek Triton v oblasti centrálního Středomoří.
V roce 2015 byl rozpočet agentury Frontex na společné námořní činnosti zvýšen 2,5krát na 70 400 129 EUR (oproti 28 383 700 EUR v roce 2014), což vedlo k většímu objemu činností v rámci společných námořních operací. Tento rozpočet byl doplněn částkou 2 000 000 EUR z rozpočtu na rok 2014, která byla určena na prodloužení námořních operací v roce 2015. Rozsah nasazení technického vybavení financovaného agenturou Frontex se takřka zdvojnásobil – v roce 2015 dosáhl 81 316 hodin hlídkování (ve srovnání s 43 006 hodinami v roce 2014). Jednalo se o významný příspěvek k ostraze námořních hranic a pátracím a záchranným činnostem členských států v přední linii, které čelí velkým migračním tokům. Obdobně i nasazení odborníci odpracovali o více než 200 % více člověkodnů: přibližně 66 000 člověkodnů v roce 2015 (oproti 20 000 v roce 2014). Kromě toho během společných námořních operací odpracovali členové posádek 72 000 člověkodnů (více než dvojnásobek ve srovnání s 33 767 člověkodny v roce 2014). Tento nárůst byl výsledkem intenzivnějších hlídkovacích činností. Počet členských států / zemí přidružených k Schengenu účastnících se společných námořních operací se v roce 2015 zvýšil na 30 (28 v roce 2014). V roce 2015 se do námořních operací zapojily také čtyři třetí země (v roce 2014 to bylo šest třetích zemí). Během společných námořních operací bylo v roce 2015 zachyceno celkem 972 422 migrantů (přibližně 2 664 za den) (ve srovnání s 217 776 migranty – tedy asi 600 za den – v roce 2014). Hlavní část celkových toků směřujících přes námořní hranice představoval migrační tlak v oblasti východního Středomoří – během námořních operací v roce 2015 přicestovalo do Řecka přibližně 811 541 migrantů. V oblasti, které se týká společná operace evropské sítě hlídek Triton, se počet migrantů ve srovnání s předchozím rokem mírně snížil (přibližně 155 000 oproti 170 000 v roce 2014). V roce 2015 byl během společných námořních operací zadržen vyšší počet osob podezřelých z převaděčství (1 166 oproti 1 086 v roce 2014). Prostředky účastnící se operací koordinovaných agenturou Frontex zachránily 254 693 migrantů, tedy průměrně téměř 700 osob za den. To znamená, že ve srovnání s rokem 2014 bylo zachráněno o 47 % více lidských životů. Vzhledem k používání přetížených lodí nezpůsobilých k plavbě na moři však bylo riziko smrtelných nehod trvale vysoké. Během námořních společných operací byly odhaleny i některé další druhy přeshraniční trestné činnosti, včetně obchodu s drogami. Bylo zachyceno přibližně 106 tun hašiše v hodnotě více než 160 milionů EUR plus 10,3 kg kokainu, 11,3 kg heroinu a 5,4 kg marihuany v hodnotě 1,3 milionu EUR (ve srovnání s 43 tunami hašiše v hodnotě přes 65 milionů EUR a 35 kg kokainu v hodnotě 2 miliony EUR, které byly zachyceny v roce 2014) a bylo zatčeno 239 osob podezřelých z obchodu s drogami. Většina z těchto drog byla zachycena v oblasti západního a centrálního Středomoří. Kromě toho bylo zachyceno také 336 milionů pašovaných cigaret v hodnotě 38 milionů EUR (oproti 24 milionům cigaret v hodnotě 2,8 milionu EUR v roce 2014) a bylo odhaleno a nahlášeno sedm případů možného nezákonného rybolovu a jeden případ možného znečišťování moře. Návratové operace Společné návratové operace v zásadě vycházejí z myšlenky sdílení stávajících kapacit, vztahů s třetími zeměmi a připravenosti členských států organizovat lety. Zvýšený mimořádný rozpočet na společné návratové operace byl účinně využit: s využitím stejného počtu zaměstnanců agentury Frontex se počet návratových operací v roce 2015 zvýšil na 66 (ve srovnání s 45 v roce 2014); bylo úspěšně navráceno 3 565 nelegálních migrantů, což představuje celkové zvýšení počtu návratů v roce 2015 o 64 %. V reakci na pokyny Evropské komise (příručka k navracení osob), podle nichž mají být při společných návratových operacích přítomni pozorovatelé, došlo v roce 2015 ke zvýšení podílu sledovaných letů na
76 % (oproti 60 % v roce 2014). Kromě toho bylo sledování rozšířeno na všechny fáze operací: předodletovou fázi, společné charterové přípoje a let do konečného místa určení. Pohovory za účelem prověření vedou k určení předpokládané státní příslušnosti, což je první krok účinného procesu navracení. V reakci na zvýšenou aktivitu na migračních trasách v Řecku bylo prověřování rozšířeno na tři další ostrovy (Chios, Kos a Leros) a nasazené lidské zdroje byly v zájmu uspokojení potřeb hostitelského členského státu dvakrát posíleny. Počet nasazených odborníků na prověřování se v roce 2015 zvýšil na 42 (ve srovnání s 18 v roce 2014) a počet nasazených tlumočníků v roce 2015 vzrostl na 101 (83 v roce 2014).
Činnosti odborné přípravy Název kurzu nebo akce a krátký popis Profilová odborná příprava pro odborníky na vedení pohovorů Kurz, na kterém se účastníci naučí, jak vést pohovory s migranty, tedy jak systematicky získávat informace od migrantů, kteří jsou ochotni spolupracovat. Účastníci se naučí, jak se připravit na pohovor, jak zvolit migranta, s nímž se pohovor povede, a jak si získat jeho důvěru. Zásadní je porozumět kognitivním technikám dotazování a psychologickým aspektům.
Počet akcí 3 kurzy
Profilová odborná příprava pro odborníky na prověřování Kurz, který je zaměřen na předpokládanou státní příslušnost a totožnost migrantů bez dokladů. K tématům kurzu patřily různé způsoby, jak dospět k závěru o předpokládané státní příslušnosti a totožnosti, problémy související s prokazováním totožnosti, práce s tlumočníky, podrobnosti formuláře pro prověřování a způsoby identifikace zranitelných osob během pohovoru za účelem prověření.
4 kurzy
Profilová odborná příprava pro odborníky na výslechy v druhé linii Tato odborná příprava je zaměřena na vedení pohovorů jako významnou metodu zjišťování skutečností. Účastníkům dává znalosti a dovednosti nezbytné pro vedení pohovorů s osobami překračujícími všechny typy hranic EU a pro vedení spravedlivých a objektivních pohovorů. Příslušníci se naučí, jak vést strukturovaný a ucelený pohovor s využitím účinných technik výslechu a zjišťování. Získají také nezbytné psychologické základy a povědomí o tom, jak může být vnímání jiných lidí ovlivněno psychologickými předpojatostmi a filtry.
1 kurz
Profilová odborná příprava pro příslušníky letištní kontroly v druhé linii Tento kurz účastníkům umožňuje účinně plnit úkoly příslušníků letištní kontroly v druhé linii a pomáhá jim vhodně a uctivě komunikovat s cestujícími. Kurz ve formě kombinovaného učení poskytuje příslušníkům příležitost nabýt, aktualizovat a předvést znalosti a dovednosti a získat kompetence a motivaci k plnění složitých úkolů během nasazení ve společných operacích i při své každodenní činnosti.
Počet účastníků
45
64
16
3 kurzy
48
Profilová odborná příprava pro příslušníky letištní kontroly v druhé linii Schůzka pro hodnocení a plánování.
1 akce
12
Kurz přípravy školitelů v oblasti boje proti obchodování s lidmi Jde o kurz pro vnitrostátní školitele příslušníků pohraniční stráže založený na příručce agentury Frontex o boji proti obchodování s lidmi.
2 kurzy
27
Kurz přípravy školitelů v oblasti základních práv Jde o kurz pro vnitrostátní školitele příslušníků pohraniční stráže založený na příručce agentury Frontex pro školitele o základních právech.
2 kurzy
26
5 zasedání pracovní skupiny odborníků
56
3 zasedání odborníků
22
3 kurzy (včetně 1 kurzu pro třetí země zorganizovaného ve spolupráci s týmem RELEX TC)
45
5 putovních prezentací plus 8 putovních prezentací uspořádaných spolu s ABS před operací Alexis II 3 kurzy odborné přípravy
625 + 615 u putovních prezentací před operací Alexis II 105
Angličtina pro příslušníky pohraniční stráže Příprava online kurzu anglického jazyka se specifickou odbornou slovní zásobou pro příslušníky pohraniční stráže v první linii. Příprava elektronického učení o základních právech Příprava koncepce a scénáře pro fázi elektronického učení o základních právech. Odborná příprava v oblasti pokročilých dovedností pro odhalování padělaných dokladů Jedná se o specializovaný kurz o odhalování padělaných dokladů. Byl tvořen dvoutýdenním kurzem pro odborníky na doklady (příslušníky ve třetí linii), jehož cílem bylo rozšířit jejich znalosti technik tisku, společné terminologie a zkoumání a analýzy prověřovaných dokladů. Putovní prezentace pro příslušníky v první linii Informační schůzka za účelem zvýšení povědomí příslušníků v první linii o podobě a zneužívání dokladů totožnosti, trasách, trendech a podvodech s doklady s cílem zdůraznit jejich stěžejní roli při odhalování falešných dokladů. Odborná příprava pro zaměstnance vízových sekcí velvyslanectví/konzulátů členských států / zemí přidružených k Schengenu v třetích zemích
Cílem této odborné přípravy je rozšířit znalosti a dovednosti na velvyslanectvích/konzulátech členských států / zemí přidružených k Schengenu v třetích zemích, pokud jde o podvody s doklady, a zvýšit míru odhalování podvodného zneužití totožnosti v rámci vyřizování žádostí o udělení víza. Výbor odborníků na doklady Zasedání odborníků za účelem přezkumu/hodnocení projektu a projednání budoucích plánů/činností týkajících se podvodů s doklady. Zasedání odborníků za účelem aktualizace nástrojů pro pokročilou odbornou přípravu Workshop zaměřený na přezkum nástrojů pro doklady totožnosti a na zavádění nejnovějších technologií a bezpečnostních prvků do těchto dokladů. Standardizovaná odborná příprava pro příslušníky působící v oblasti navracení, velitele eskort Odborná příprava s cílem zvýšit kapacitu členských států / zemí přidružených k Schengenu v oblasti organizace a provádění bezpečných návratových operací pořádaných agenturou Frontex nebo na vnitrostátní úrovni a zlepšit související odborné znalosti a dovednosti. Odborná příprava pro národní šiřitele informací Odborná příprava zaměřená na kvalifikaci učitelů a instruktorů členských států (rezervy odborníků) pro zajišťování odborné přípravy členů eskort na vnitrostátní úrovni. Odborná příprava pro členy eskort, Bulharsko Odborná příprava bulharských národních členů eskort pro návratové operace podle norem a osvědčených postupů agentury Frontex. Podpůrná síť odborné přípravy Setkání zástupců partnerských akademií za účelem prezentace výsledků průzkumu partnerských akademií a předběžné koncepce nové sítě partnerských akademií. Zasedání vnitrostátních koordinátorů odborné přípravy Setkání za účelem představení koncepce nástroje pro posouzení potřeb v oblasti odborné přípravy, který představuje systematický přístup k určování potřeb v kontextu odborné přípravy. Výroční konference agentury Frontex o odborné přípravě Hlavním cílem této akce bylo představit úlohu odvětvového rámce kvalifikací při harmonizaci osnov pro vzdělávání a odbornou přípravu příslušníků pohraniční stráže v souladu s boloňskými a kodaňskými zásadami. Zasedání pro zástupce vnitrostátních kontaktních míst agentury Frontex (NFPOC) a vnitrostátních koordinátorů odborné přípravy Tato akce byla zaměřena na dokončení koncepce nástrojů a metodik pro posouzení potřeb v oblasti odborné přípravy.
Příprava evropského kurzu pro operátory národních koordinačních center
1 zasedání
30
3 zasedání
20
3 kurzy odborné přípravy
58
2 kurzy odborné přípravy
27
1 kurz odborné přípravy
22
1 zasedání
20
1 zasedání
33
1 konference, která zahrnovala: 2 panelové diskuze, 1 workshop, 3 paralelní sekce a dvoustranná jednání
97 (77 externích účastníků +20 zaměstnanců agentury Frontex)
1 ohnisková skupina
8
9 pracovních zasedání
100 (externích účastníků) + 7 (zaměstnanců agentury Frontex) 9 (externích účastníků) + 1 (zaměstnanec agentury Frontex)
Příprava odborné přípravy v oblasti analýzy rizik
1 pracovní zasedání
Odborná příprava schengenských hodnotitelů Kurz pro schengenské hodnotitele složený ze čtyř modulů v oblasti vnějších hranic a navracení. Cílem kurzu je zajistit vysokou úroveň vyškolení profesionálních hodnotitelů pro vzdušné, námořní a pozemní hranice a pro navracení, aby bylo možné provádět schengenská hodnocení v souladu s platnými právními předpisy.
4 kurzy 3 přípravná zasedání 3 pracovní zasedání
169
2 kurzy 3 pracovní zasedání
82
Příslušník ostrahy námořních hranic
Odborná příprava pro příslušníky s rozhodovacími pravomocemi v rámci námořních společných operací agentury Frontex zaměřená na přijímání optimálních rozhodnutí v případech souvisejících s přistěhovalectvím a pátracími a záchrannými činnostmi na moři a na zlepšení jejich schopnosti spolupracovat v mnohonárodním operativním prostředí. Koncepce kurzu odvětvového rámce kvalifikací Tato odborná příprava je zaměřena na použití odvětvového rámce kvalifikací pro ochranu hranic v souladu s boloňskými a kodaňskými zásadami. Jejími účastníky byli odborníci členských států, kteří mají kvalifikaci na to, aby mohli usnadňovat začleňování společných hlavních osnov a odvětvového rámce na vnitrostátní úrovni. Členské státy podpořila při začleňování společných osnov a odvětvového rámce kvalifikací do jejich vnitrostátních systémů odborné přípravy. Workshop týkající se školitelů Dokončení a přezkum příručky pro školitele odvětvového rámce kvalifikací, která zajistí, aby měli školitelé při navrhování kurzů k dispozici nezbytné nástroje pro vedení školení. Výbor odborníků na odvětvový rámec kvalifikací, členské státy zastoupeny ve výboru odborníků, poskytnuta zpětná vazba o používání odvětvového rámce kvalifikací, žádosti o začlenění. Změny odvětvového rámce kvalifikací, přezkum programů odborné přípravy a další kroky, zasedání, dokumenty a zprávy. Zavedení certifikačního systému; ověřování produktů podle boloňských/kodaňských zásad.
1 hodnoticí zasedání
4 kurzy
40
3 pracovní zasedání
10
1 hodnoticí zasedání
30
2 pracovní zasedání
7
Zpráva o pokroku v oblasti základních práv za rok 2015 Úvod V čl. 1 odst. 2 nařízení o agentuře Frontex je výslovně uvedeno, že při plnění svého mandátu musí agentura vždy jednat v plném souladu s Listinou základních práv Evropské unie, příslušnými závazky a zásadami mezinárodního práva. Strategie agentury Frontex pro oblast základních práv, přijatá v březnu 2011, a akční plán této strategie odkazují na zprávu o pokroku v oblasti základních práv (odstavec 37 strategie a akce 18 akčního plánu). Cílem této zprávy o pokroku, která se řídí strukturou uvedené strategie, je podat přehled o aktuální situaci a o pokroku, jehož agentura Frontex dosáhla v roce 2015, pokud jde o provádění strategie pro oblast základních práv a akčního plánu, zejména v oblasti společných operací, analýzy rizik a budování kapacit. Dále a s ohledem na činnosti poradního fóra agentury Frontex pro základní práva stanoví čl. 1 odst. 2 nařízení o agentuře Frontex, že agentura musí přihlížet ke zprávám poradního fóra v souladu s článkem 26a tohoto nařízení. Poradní fórum v prvním pololetí každého roku vypracovává zvláštní výroční zprávu o své činnosti, která je veřejná. Tato zpráva o pokroku v oblasti základních práv se týká období od ledna do prosince 2015. Operace Obecný rámec – společné operace Všichni účastníci operací koordinovaných agenturou Frontex před svým nasazením obdrží operační plány, včetně příloh, aby se mohli s obsahem těchto dokumentů seznámit; dokumenty jsou také nahrány do systému FOSS. „Základní práva v rámci činností koordinovaných agenturou Frontex“ a „kodex chování“ jsou podrobně představeny v obecných přílohách pro vzdušné, pozemní a námořní hranice a tvoří nedílnou součást všech operačních plánů společných operací. Text týkající se povinností v oblasti základních práv, tj. povinnosti dodržovat a podporovat základní práva a hlásit jejich údajná porušení, byl vypracován ve spolupráci s úřednicí pro otázky základních práv. Kromě výše uvedeného se všichni účastníci v první den svého nasazení účastní operativních informačních schůzek organizovaných agenturou Frontex a hostitelským členským státem. Pro tyto schůzky byl vytvořen standardní program, aby existoval harmonizovaný přístup z hlediska agentury Frontex a hostitelského členského státu vůči všem vyslaným příslušníkům nasazeným do operativních činností koordinovaných agenturou Frontex. Kromě jiných témat jsou během schůzek vždy prezentovány tyto otázky: (i) dodržování a podpora základních práv; (ii) postupy předávání pro zranitelné kategorie osob; (iii) kodex chování pro všechny účastníky činností koordinovaných agenturou Frontex. Tyto informační schůzky povinně pořádá hostitelský členský stát v těsné spolupráci s agenturou Frontex. V této souvislosti mají příslušné prezentace tito účastníci z agentury Frontex: koordinátoři agentury Frontex, operativní řídící pracovníci pro konkrétní operativní činnost nebo operativní koordinátoři agentury Frontex nasazení nebo pracující v dané operativní oblasti. Na těchto schůzkách se často podílejí také zástupci agentury FRA, UNHCR a IOM. Při provádění každé společné operace se zvláštní pozornost věnuje hlášeným „závažným incidentům“ souvisejícím s údajným porušením základních práv. V každém takovém případě mají jmenovaní odpovědní koordinátoři agentury Frontex povinnost shromáždit všechny relevantní informace, aby bylo možné vytvořit/podat hlášení o závažném incidentu v souladu se standardními operačními postupy pro tato hlášení. Shromažďování relevantních informací od operativních zúčastněných subjektů hostitelského členského státu (působících v rámci společných operací) je v některých případech obtížný a časově náročný úkol vzhledem k tomu, že jsou takovéto případy nejčastěji vyšetřovány jinými vnitrostátními orgány (jako je například policie, státní zástupce nebo jiné donucovací orgány). Vnitrostátní orgány pohraniční stráže obvykle plní úlohu kontaktního místa, pokud jde o informace poskytované agentuře Frontex.
Zaměstnanci oddělení společných operací podporují návštěvy poradního fóra v hostitelských členských státech a podílejí se na organizovaných schůzkách. Kromě toho je vhodné zdůraznit, že všichni zaměstnanci absolvovali povinné školení o základních právech. Příručka VEGA: děti na letištích V roce 2015 zveřejnila agentura Frontex publikaci VEGA Handbook: Children at airports, children at risk on the move, guidelines for border guards [Příručka VEGA: děti na letištích, ohrožené děti na cestách, pokyny pro příslušníky pohraniční stráže], která je k dispozici na stránkách EU Bookshop. Účelem doporučení uvedených v této příručce je zvýšit informovanost příslušníků pohraniční stráže, pokud jde o děti (nezletilé osoby), které překračují vnější vzdušné hranice Evropské unie, ať jde o děti bez doprovodu, nebo s doprovodem. Tímto způsobem je možné zlepšit identifikaci ohrožených migrujících dětí na letištích a zároveň zajistit dodržování jejich práv a posílit opatření přijímaná proti trestným činům, které ohrožují jejich bezpečnost a blaho. Příručka obsahuje specifická operativní opatření pro kontroly při vstupu, tranzitu a výstupu, která umožňují počáteční kontakt a posouzení v situaci, kdy nejsou přítomni úředníci specializovaní na ochranu dítěte. Tyto pokyny se rovněž snaží vycházet z přístupu založeného na právech dítěte a zajišťovat jeho trvalé uplatňování a jsou založeny na zásadách zájmu dítěte a ochrany dítěte na hranicích, přičemž berou v potaz konkrétní potřeby a povinnosti spojené s činností příslušníků pohraniční stráže. Společná operace VEGA Children Společnou operaci Vega Children 2015 prováděla agentura Frontex na letištích EU od června do července 2015 a od srpna do října téhož roku. Cílem operace bylo vyhledávat ohrožené migrující děti a předávat je orgánům sociální péče a ochrany dětí. Základní operativní opatření vycházela ze standardních operačních postupů založených na příručce Vega Children. Za podpory úřednice agentury Frontex pro otázky základních práv a poradního fóra agentury Frontex byly během společné operace na hostitelských letištích nasazeny společné operativní týmy. Tyto týmy byly složeny z příslušníků pohraniční stráže, odborníků z mezinárodních a nevládních organizací a členů poradního fóra agentury Frontex pro základní práva. Vega Children je první společná operace organizovaná agenturou Frontex, v jejímž rámci se spojili příslušníci pohraniční stráže a zástupci občanské společnosti v zájmu realizace společného cíle: identifikace migrujících dětí a předcházení rizikům, která je ohrožují. V rámci boje proti obchodování s lidmi prokazovali příslušníci pohraniční stráže na zúčastněných letištích EU své odhodlání a využívali ustanovení příslušných právních předpisů EU, Listiny základních práv Evropské unie, Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Úmluvy o právech dítěte. Při sestavování příručky VEGA: děti na letištích se na základě příspěvků poradního fóra agentury Frontex a nevládních organizací jasně projevila pozornost věnovaná základním právům dětí, zejména pokud jde o přístup k mezinárodní ochraně a dodržování zásady nenavracení. V roce 2015 se zlepšily schopnosti společných operativních týmů v oblasti odhalování případů podezření na obchodování s lidmi v souvislosti s dětmi na letištích. Tyto týmy přijaly řadu opatření, která zajistila bezpečnost a zásadní postavení dětí v kontextu migračních pohybů, i když nevedla k formálnímu vyšetřování. Nejdůležitějším závěrem a doporučením vyplývajícím z této společné operace bylo, že současná absence jednotného přístupu v EU ohledně souhlasu rodičů s cestou a vydávání dokladů podle úmluvy z roku 1951 vytváří zranitelná místa z hlediska ochrany dítěte a příležitosti pro organizované zločinecké sítě. Proto by bylo užitečné, kdyby členské státy harmonizovaly postupy pro tyto doklady v rámci celé EU, protože by se tak omezila rizika, která pro děti představují zločinecké sítě.
Společné návratové operace Na začátku každého období nasazení ve společné operaci Flexibilní operativní činnosti při navracení absolvují odborníci na prověřování a tlumočníci informační schůzku na místě, během níž se výslovně hovoří o základních právech v rámci činností agentury Frontex; tato schůzka zahrnuje také informace a pokyny ze strany úřednice pro otázky základních práv. Všichni účastníci činností agentury Frontex dostanou doporučení, jak pracovat se zranitelnými migranty a předávat žádosti o mezinárodní ochranu příslušným orgánům. Kromě toho jsou všichni účastníci činností agentury Frontex informováni o potřebě hlásit obavy nebo stížnosti týkající se základních práv a o způsobu hlášení, který se v rámci operací používá, tj. o mechanismu hlášení závažných incidentů. V roce 2015 agentura Frontex důrazně vybízela členské státy, aby při všech společných návratových operacích koordinovaných agenturou Frontex zajišťovaly přítomnost osoby pověřené sledováním nuceného navracení. Účelem přítomnosti těchto osob při společné návratové operaci je shromažďovat informace a sledovat, zda je operace prováděna v souladu se základními právy, a to se zvláštním důrazem na zacházení se zranitelnými osobami, používání síly a omezovacích prostředků a další otázky základních práv. Díky úsilí agentury Frontex se podíl společných návratových operací koordinovaných agenturou Frontex, při kterých byly během celé operace přítomny osoby pověřené sledováním nuceného navracení, významně zvýšil – ze 60 % v roce 2014 na 76 % v roce 2015. Úřednice pro otázky základních práv a poradní fórum také aktivně podporovaly proces revize osvědčených postupů pro společné návratové operace; tento dokument byl přejmenován na „Guide for JROs coordinated by Frontex“ [Průvodce pro společné návratové operace koordinované agenturou Frontex]. Analýza rizik Během fáze shromažďování informací v rámci aktualizace příručky o rizikových profilech obchodování s lidmi z roku 2015 bylo rozhodnuto, že by byla velice užitečná účast a odborné znalosti některých organizací, které jsou zastoupeny v poradním fóru agentury Frontex. K účasti na workshopu pro externí analytiky o příručce o obchodování s lidmi, který se konal ve dnech 17.–18. června 2015, byly vedle vybraných členských států, třetích zemí a mezinárodních organizací přizvány také dvě organizace z poradního fóra. Na základě konzultací s poradním fórem byli účastníci především požádáni, aby poskytli informace a analýzy pro aktualizaci stávajících profilů albánských, brazilských, čínských, ghanských, nigerijských, ruských, ukrajinských a vietnamských obětí obchodování s lidmi. Právě osoby těchto státních příslušností jsou totiž členskými státy nejčastěji hlášeny jako oběti obchodování s lidmi. Tento workshop se osvědčil jako velice užitečná metoda pro výměnu myšlenek a shromáždění potřebných informací pro následné vypracování příručky o rizikových profilech obchodování s lidmi z roku 2015 (která byla zveřejněna v polovině září 2015). Mezinárodní organizace pro migraci kromě účasti na workshopu pro externí analytiky poskytla oddělení analýzy rizik agentury Frontex také obsáhlé písemné odpovědi na dotazník o obchodování s lidmi, který byl rozeslán různým organizacím a orgánům členských států. V roce 2015 agentura Frontex nadále používala pokyny k vedení pohovorů, na jejichž vypracování se v předchozích letech podílelo poradní fórum a které obsahují několik ochranných opatření majících zabránit nepříznivým dopadům na osoby překračující hranice. Oddělení analýzy rizik agentury Frontex pokračovalo ve spolupráci s UNHCR v rámci memoranda o porozumění uzavřeného mezi oběma organizacemi. Tato spolupráce zahrnovala pravidelné výměny názorů a diskuze o oblastech společného zájmu. Situační středisko agentury Frontex (FSC) Během roku 2015 byla základní práva i nadále klíčovou složkou celkového sledování situace na hranicích, které provádí agentura Frontex, a zejména rámce služeb fúze dat systému EUROSUR. Tento přístup se odráží v některých konkrétních aspektech vývoje, které jsou popsány níže.
Monitorování médií Informace získané z otevřených zdrojů v roce 2015 zvýšily povědomí zaměstnanců agentury Frontex a zúčastněných subjektů v členských státech a orgánech EU o možných případech porušení základních práv a tvrzeních o jejich porušení, což úřednici pro otázky základních práv a dalším relevantním subjektům umožnilo podpořit sledování souladu s požadavky v oblasti základních práv v rámci činností agentury Frontex a celkové situace na vnějších hranicích EU. Hlášení závažných incidentů (SIR) Postup hlášení závažných incidentů zůstal i v roce 2015 oficiálním mechanismem hlášení, který slouží k informování a podávání hlášení o závažných incidentech, zahrnujících také případy údajného porušení základních práv, v rámci společných operací koordinovaných agenturou Frontex. Tento mechanismus zahrnuje konkrétní opatření pro podávání hlášení a návazné kroky s cílem zajistit, aby byli všichni příslušní řídící pracovníci včas informováni o každé relevantní situaci a aby příslušné zúčastněné subjekty přijaly veškerá vhodná opatření pro řešení daného incidentu. Od roku 2015 jsou veškerá hlášení o závažných incidentech úspěšně podávána prostřednictvím aplikace pro podávání zpráv o společných operacích (JORA). Služby fúze dat systému EUROSUR (EFS) Služby EFS byly zprovozněny v roce 2014 a od té doby se z nich vyvinul soubor rozmanitých služeb provádějících fúzi širokého spektra dat z různých zdrojů. Během roku 2015 poskytovala agentura Frontex ještě širší škálu služeb pro zlepšování situačního povědomí členských států s cílem zlepšit jejich reakční schopnosti, a tedy také přispět k záchraně lidských životů na moři. V průběhu uvedeného roku agentura Frontex dále zdokonalila několik služeb fúze dat systému EUROSUR, aby podpořila zejména operativní pracovníky v členských státech během pátracích a záchranných operací na moři: (i) Meteorologická služba EFS v současnosti nabízí pokročilé povětrnostní a environmentální předpovědi, zejména pokud jde o podmínky na moři. (ii) Služba modul námořních simulací EFS nyní poskytuje simulace možné budoucí polohy plavidel na základě aktuálních environmentálních podmínek. To je obzvláště cenné z hlediska podpory pátracích a záchranných operací v případech, kdy jsou plavidla s migranty unášena na moři. Některé konkrétní příklady toho, jak služby fúze dat systému EUROSUR přispěly k záchraně životů na moři, jsou v této zprávě uvedeny v kapitole „Sledování situace“. Budování kapacit Principy základních práv a mezinárodní ochrany jsou plně integrovány do všech činností odborné přípravy agentury Frontex. V roce 2015 bylo připraveno a spuštěno několik nových programů a produktů odborné přípravy, do nichž jsou začleněny aspekty základních práv. Kromě toho pokračovala realizace dříve vytvořených programů a produktů. V roce 2015 byly prováděny tyto činnosti zaměřené na základní práva: Kurzy přípravy školitelů o základních právech a boji proti obchodování s lidmi V roce 2015 pokračovala odborná příprava vnitrostátních školitelů vycházející z metodiky příručky pro školitele o základních právech a příručky pro školitele o boji proti obchodování s lidmi. Byly zorganizovány dva kurzy přípravy školitelů pro úředníky členských států na téma základních práv pro příslušníky pohraniční stráže, jakož i dva kurzy přípravy školitelů pro členské státy na téma boje proti obchodování s lidmi. Na těchto kurzech odborné přípravy se podíleli odborníci z těchto partnerských organizací: UNHCR, OBSE, IOM, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Kurzy přípravy školitelů o boji proti obchodování s lidmi byly realizovány ve dvou fázích: fázi elektronického učení a fázi interaktivního semináře. Fáze elektronického učení kurzu přípravy školitelů o základních právech se připravuje a bude dokončena v roce 2016.
Účastníci jsou seznamováni s obsahem uvedených příruček a učí se, jak koncipovat školení a jak v odborné přípravě o základních právech a boji proti obchodování s lidmi uplatňovat příslušné metodiky a participativní přístupy. Použití kreativních a interaktivních metod výuky pomáhá dosáhnout aktivního zapojení a angažovaného přístupu účastníků. Evropské společné magisterské studium v oboru strategické správy hranic Druhý modul programu evropského společného magisterského studia v oboru strategické správy hranic, nazvaný Základní práva a etika při zajišťování bezpečnosti hranic, byl realizován od 5. do 9. října 2015 v prostorách Akademie obrany Nizozemska v Bredě a Výcvikového střediska Královského četnictva v Schipholu. Účelem modulu bylo vybavit 26 studentů z 20 členských států / zemí přidružených k Schengenu a partnerských organizací, kteří byli všichni vysokými řídícími pracovníky pohraniční stráže, znalostmi a dovednostmi potřebnými k tomu, aby do přijímání strategických rozhodnutí dokázali začlenit dodržování, podporu a naplňování základních práv a etických principů a současně zvažovat důsledky jejich začlenění pro správu hranic. Studenti získali znalosti o základních právech a etických principech, které se odrážejí v příslušném právním rámci a které vycházejí také z právní teorie a judikatury. Modul studenty naučil přijímat strategická rozhodnutí a přezkoumávat stávající institucionální struktury a politiky způsobem respektujícím základní práva a etiku. Realizaci odborné přípravy v tomto strategickém oboru na úrovni vyšších řídících pracovníků podporovalo poradní fórum. Základní práva a etika jsou nedílnou součástí všech aspektů výuky a praxe v oblasti ochrany hranic. Vzdělávací strategie tohoto modulu se snažila tuto integraci usnadnit prostřednictvím výuky založené na scénářích, která nabízí příležitost ke vzájemnému učení a sdílení vnitrostátních osvědčených postupů při uplatňování základních práv a etiky. Dalším důležitým aspektem této metodiky je, že spojuje teoretickou výuku, včetně právní teorie a judikatury, s praktickými dovednostmi, které lze přenést do organizačního kontextu činnosti pohraniční stráže. Studium se skládalo ze tří částí: fáze samostatného studia, týdne kontaktního (rezidenčního) studia a fáze učení na základě zkušeností. Hodnoceno bylo prostřednictvím případových studií a zkoušek s možností využití dostupných materiálů (open-book exam), které všichni studenti složili s výbornými známkami. Sbor vyučujících tohoto modulu tvořili zkušení příslušníci pohraniční stráže ze španělské státní policie, uznávaní akademičtí pracovníci z Univerzity v Salamance, španělské univerzity UNED, Akademie obrany Nizozemska a Estonské akademie věd o bezpečnosti a jeden zástupce poradního fóra. Studenti měli příležitost vyměnit si názory se Zekariasem Kebraebem, autorem knihy „Hope in my heart, freedom on my mind“ [Naděje v mém srdci, svoboda v mé mysli], která popisuje jeho zkušenosti na hranicích během cesty do Evropy. Odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic Odvětvový rámec kvalifikací pro ochranu hranic zahrnuje průvodce pro začlenění základních práv do všech oblastí studia příslušníků pohraniční stráže. Tento průvodce obsahuje obecné výsledky učení v oblasti základních práv, které se týkají všech činností pohraniční stráže. Cílem je pomoci členským státům při začleňování základních práv do všech kurzů odborné přípravy. V roce 2015 byla práce na odvětvovém rámci kvalifikací zaměřena na vypracování příručky a koncepce kurzu pro tvůrce školení, které zahrnují praktické a teoretické lekce o tom, jak výsledky učení týkající se základních práv začlenit do všech kurzů a osnov v oblasti pohraniční stráže. Součástí týdenní kontaktní fáze příslušné odborné přípravy je celodenní školení s cílem naučit studenty vybírat z odvětvového rámce kvalifikací pro ochranu hranic vhodné výsledky učení související se základními právy a začlenit vybrané výsledky učení do koncepce konkrétních kurzů. Toto školení se uskutečnilo během každého ze tří kurzů realizovaných v roce 2015. Profilová odborná příprava pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže V rámci přímých rezidenčních profilových kurzů odborné přípravy pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže (profilová odborná příprava pro odborníky na vedení pohovorů, profilová odborná příprava pro odborníky na prověřování, profilová odborná příprava pro odborníky na výslechy v druhé linii a profilová odborná příprava pro příslušníky letištní kontroly v druhé linii) jsou lekce týkající se základních práv a identifikace osob, jež potřebují mezinárodní ochranu, vedeny zkušenými školiteli.
Probíraná témata odrážejí významné otázky základních práv, které mají význam pro příslušníky pohraniční stráže: základní práva při práci pohraniční stráže, osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, identifikace zranitelných osob, zásady nenavracení, rizikové faktory při vedení pohovorů se zranitelnými osobami a hlášení závažných incidentů v souvislosti s údajnými porušeními základních práv. Všechna tato témata byla prezentována jak z právního, tak z praktického hlediska a se zohledněním perspektivy příslušníků evropských jednotek pohraniční stráže a vyslaných příslušníků nasazených do společných operací. V roce 2015 byla zavedena odborná příprava o ostraze pozemních hranic pro příslušníky evropských jednotek pohraniční stráže, která bude v roce 2016 pokračovat pěti činnostmi odborné přípravy. Obsah této odborné přípravy, který se vyznačuje praktickým a interdisciplinárním přístupem, bude zaměřen na praktické aspekty, jako je hlídkování společného týmu, komunikace, odhalování případů nelegální migrace nebo obchodování s lidmi, sledovací činnosti v souladu s právním rámcem, první pomoc, podávání zpráv o společných operacích, používání donucovacích opatření atd. Tato odborná příprava byla v roce 2015 pozorována zástupci poradního fóra, které podpořilo posílení jejího obsahu v oblasti základních práv. Během práce na profilové odborné přípravě evropských jednotek pohraniční stráže pro příslušníky ostrahy námořních hranic byl v roce 2015 aspekt základních práv zásadním tématem a poradní fórum pověřilo UNHCR účastí na dvoustranném základě na pracovních a hodnoticích zasedáních i na samotných školeních. Evropský kurz pro operátory národních koordinačních center (systému EUROSUR) Evropský kurz pro operátory národních koordinačních center (systému EUROSUR), který byl vytvořen v roce 2015, zahrnuje jednodenní školení o základních právech. Na této práci se podílela úřednice pro otázky základních práv, která podporovala oddělení odborné přípravy agentury Frontex při přípravě obsahu a praktických případů týkajících se otázek základních práv v souvislosti s rámcem EUROSUR, včetně ochrany údajů, sledovacích činností a pátracích a záchranných operací na moři (SAR). Kurz střední úrovně (operativní odborná příprava pro střední řídící pracovníky EU v oblasti ochrany hranic) Tento kurz se skládá ze čtyř samostatných modulů. Jeden z nich je věnován odborné přípravě o základních právech a zahrnuje příslušná témata, metody učení a hodnocení a odpovídající vybranou literaturu. Tento modul vypracovali školitelé v oblasti základních práv a podílelo se na něm také poradní fórum agentury Frontex. I zbylé tři moduly zahrnují obsah týkající se základních práv a související činnosti s cílem zvýšit povědomí o důsledcích a povinnostech ohledně dodržování, zajišťování a podpory základních práv na úrovni středních řídících pracovníků pohraniční stráže EU. Během pilotního kurzu v roce 2015 pozorovali zástupci poradního fóra čtyři z pěti týdnů kontaktního studia, aby podpořili zařazení obsahu o základních právech a odpovídajícího přístupu do školicích materiálů. V rámci hodnocení pilotního kurzu předložili členové poradního fóra své připomínky. Studie projektu posouzení interoperability Tato studie, která byla dokončena v roce 2015, obsahuje zvláštní oddíl věnovaný analýze zavádění otázek základních práv do základní odborné přípravy pohraniční stráže v členských státech, který je podepřen analýzou hodnocení příslušníků pohraniční stráže studujících na základní úrovni, pokud jde o základní práva. Byly vyvozeny příslušné závěry a byla podána doporučení, podle nichž by měly členské státy zlepšit zavádění odborné přípravy na téma základních práv do svých základních osnov pro příslušníky pohraniční stráže a agentura Frontex by měla tento proces podpořit. Mobilita učitelů a výměna studentů Zde se zdůrazňuje význam odborné přípravy o základních právech prostřednictvím společných vzdělávacích činností, debat, výměn zkušeností s uplatňováním společných hlavních osnov a výměn výukových materiálů v oblasti základních práv.
Odborná příprava pro společné návratové operace a odborná příprava velitelů eskort Odborná příprava na téma základních práv je začleněna do odborné přípravy pro společné návratové operace a odborné přípravy velitelů eskort ve formě několika přednášek. V roce 2015 bylo uspořádáno pět těchto kurzů. Odborná příprava schengenských hodnotitelů Základní práva jsou nyní nedílnou součástí odborné přípravy schengenských hodnotitelů a byla zařazena také do příslušných osnov. V roce 2015 byl do tohoto programu odborné přípravy začleněn nový modul nazvaný „Navracení“ a při přípravě a zavádění tohoto modulu byla zohledněna základní práva. Aby byly aspekty týkající se základních práv stále aktuální, jsou na pracovní a hodnoticí zasedání pravidelně zváni zástupci agentury FRA. Příspěvek k modulu odborné přípravy úřadu EASO o základních právech a mezinárodní ochraně Práce na novém modulu odborné přípravy úřadu EASO o základních právech a mezinárodní ochraně v EU byly zahájeny v těsné spolupráci s azylovými orgány členských států a akademickými institucemi, jakož i s agenturou FRA, UNHCR, agenturou Frontex a vybranými organizacemi občanské společnosti. Odborná příprava v oblasti základních práv pro zaměstnance agentury Frontex Koncepce úvodního školení o základních právech pro zaměstnance agentury Frontex vznikla jako výsledek těsné spolupráce jak s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), tak s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a za podpory úřednice pro otázky základních práv. Tato koncepce vychází ze strategie agentury Frontex pro oblast základních práv. Dvoudenní úvodní školení o základních právech jsou povinná pro všechny zaměstnance agentury Frontex. V roce 2015 se v prostorách agentury Frontex uskutečnila čtyři školení o základních právech: dvě v červenci 2015 (ve dnech 7.–8. července a 9.–10. července) a dvě v říjnu 2015 (ve dnech 20.– 21. října a 22.–23. října). Těchto školení se zúčastnilo 60 osob. Z hlediska výsledků učení má školení tyto tři cíle: znalosti, dovednosti a přístup. Konkrétně se očekává, že zaměstnanci pochopí základy a zásady lidských práv, budou schopni uplatňovat hledisko lidských práv v oblasti své pracovní činnosti nebo je budou schopni uvádět do praxe pomocí „nástroje pro analýzu lidských práv“ a výsledně přijmou základní práva jako důležitou součást své práce. Za organizaci těchto školení je odpovědné oddělení lidských zdrojů agentury Frontex.
Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje Používání technologií souvisejících s bezpečností hranic může mít dopady na základní práva osob překračujících hranice. O technologiích se obvykle uvažuje z hlediska jejich operativní účinnosti a nákladové efektivnosti. Měří či zkoušejí se jejich schopnosti a výkonnost, uvažuje se o výsledcích, které přinesou. V některých případech se ale dostatečně nezohledňuje, jak mohou narušovat soukromí lidí. Dohled a sledování, zpracování obrazu, fúze dat, uchovávání dat a přístup k datům, snímání biometrických prvků a používání detektorů pro fyzickou kontrolu a rentgenových přístrojů – to je jen několik příkladů, které mohou mít dopad na základní práva nebo mohou narušovat základní práva osob překračujících vnější hranice EU. V této souvislosti se oddělení výzkumu a vývoje agentury Frontex rozhodlo uspořádat workshop o vztahu mezi používáním technologií pro bezpečnost hranic a jeho důsledky pro soukromí, etiku a ochranu údajů / základní práva osob překračujících hranice. Jeho cílem bylo určit, k jakým výsledkům dospěl nejnovější výzkum o tomto tématu, prodiskutovat tyto výsledky a také upevnit znalosti účastníků o této problematice. K vystoupení na workshopu byli pozváni tvůrci politik, výzkumní pracovníci a vědci zapojení do činností a projektů, které se zabývají tématem „technologie na hranicích – důsledky pro základní práva“. Zúčastnilo se 15 příslušníků z 13 orgánů (DK, EE, FR, GE, GR, LT, NO, PL, PT, RO, SK, SP a SE), jakož i zástupci agentury Frontex z oddělení výzkumu
a vývoje, úseku pozemních hranic, úseku vzdušných hranic, situačního střediska agentury Frontex a kanceláře úřednice pro otázky základních práv. Celkový počet účastníků tak dosáhl 30 osob. Další otázky základních práv Agentura Frontex a její úřednice pro otázky základních práv zahájily proces revize stávající strategie pro oblast základních práv, který zahrnoval důkladnou analýzu již obdržených příspěvků oznámených různými složkami agentury Frontex a připojených k předchozím souhrnným zprávám agentury, shromáždění doporučení, která agentuře Frontex od roku 2012 podalo několik mezinárodních organizací, nevládních organizací a dalších subjektů, a následný předběžný návrh, který úřednice pro otázky základních práv vypracovala. Návrh prošel interní konzultací se všemi operačními odděleními agentury Frontex a tento proces bude v roce 2016 pokračovat s externími partnery, zejména členy správní rady a poradního fóra. Nová aktualizovaná strategie pro oblast základních práv bude zveřejněna v roce 2016 na webových stránkách agentury Frontex.
Výroční zpráva o přístupu k dokumentům Výroční zpráva o přístupu k dokumentům se sestavuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001. Vztahuje se na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 a vychází ze statistických údajů, jejichž přehled je uveden v tabulkách níže. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise se na agenturu Frontex vztahuje na základě článku 28 nařízení o agentuře Frontex, pokud vyřizuje žádosti o přístup k dokumentům, které vytvořila nebo obdržela a které má v držení. Praktická opatření v agentuře Frontex týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům agentury jsou stanovena v rozhodnutí správní rady agentury Frontex 3/2014, které bylo přijato v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 1049/2001. Žádosti o dokumenty agentura Frontex dostává buď prostřednictvím kontaktního formuláře na svých webových stránkách, nebo přímo na e-mailovou adresu agentury Frontex či do schránky „PAD“. Všechny žádosti vyřizuje oddělení právních záležitostí, které se nejprve postará o to, aby byly všechny žádosti zaevidovány a byl potvrzen jejich příjem. Toto oddělení pak do věci zapojí organizační složky agentury Frontex odpovědné za přípravu požadovaných dokumentů, které tyto dokumenty vyhledají a rozhodnou, zda poskytnou plný, nebo částečný přístup, nebo přístup odepřou. Oddělení právních záležitostí zkontroluje platnost argumentů, kterými organizační složky odůvodnily případný částečný přístup nebo odepření přístupu. Odůvodnění jsou založena na výjimkách stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001. V reakci na původní žádost rozhodují o tom, co se zpřístupní, nebo nezpřístupní, odpovědné organizační složky, ale přezkum následující po podání potvrzující žádosti provádí oddělení právních záležitostí. Přístup k dokumentům agentury Frontex v roce 2015 V roce 2015 obdržela agentura Frontex 60 žádostí o přístup k dokumentům (54 původních a šest potvrzujících žádostí) na základě nařízení (ES) č. 1049/2001. Nejčastěji se žádosti týkaly operačních plánů agentury Frontex a hodnotících zpráv, jakož i hlášení o závažných incidentech a údajů o nedovoleném překračování hranic. V dalších žádostech šlo o standardní operační postupy, rámcové dohody o partnerství, e-mailovou korespondenci mezi agenturou Frontex a externími zúčastněnými subjekty, kodexy chování, pohovory s migranty, pracovní ujednání s třetími zeměmi a pracovní program agentury Frontex. Profil žadatelů byl různý, přičemž téměř 50 % z nich pocházelo z akademické obce (studenti, výzkumní pracovníci, profesoři). Ostatní žadatelé byli většinou novináři a značný počet žadatelů neuvedl svou funkci a oslovil agenturu Frontex prostřednictvím webových stránek AsktheEU. V roce 2015 zahájila agentura Frontex přezkum svých interních pravidel provádějících nařízení (ES) č. 1049/2001 s tím, že v roce 2016 by mělo být přijato nové rozhodnutí správní rady, které zjednoduší interní postupy agentury s cílem zvýšit transparentnost a zpřístupňovat dokumenty efektivnějším způsobem. Konečně je třeba uvést, že agentura Frontex v roce 2015 zaznamenala nárůst počtu žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům – ve srovnání s předchozím rokem jich obdržela téměř dvojnásobek. Kromě toho většina žádostí obsahovala několik dílčích žádostí, takže se žádosti často týkaly velmi vysokého počtu dokumentů.
Statistiky týkající se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 v roce 2015 Celkový počet žádostí Původní žádosti Plný přístup poskytnut Částečný přístup Přístup odepřen Vyřizuje se Odpověď neposkytnuta Žádosti nevyřízeny
60 54 12 32 6 1 1 – Žadatel žádost stáhl. 2 – Žadatelé neprokázali občanství EU / bydliště nebo sídlo v EU, což je nezbytným předpokladem toho, aby byli oprávněnými osobami z hlediska práva na přístup. O tom, zda poskytne přístup k dokumentům státním příslušníkům třetích zemí, rozhoduje agentura Frontex podle vlastního uvážení.
Další podrobnosti: Z šesti případů odepření přístupu vycházely dva ze skutečnosti, že agentura Frontex požadované dokumenty neměla v držení. Plný přístup zahrnuje případy, kdy byli žadatelé odkázáni na webové stránky agentury Frontex.
Potvrzující žádosti Plný přístup poskytnut Částečný přístup Přístup odepřen Vyřizuje se
6 0 3 1 2
Odůvodnění odepření přístupu Čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001 Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost Společenství nebo členského státu Čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001 Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy Společenství nebo členského státu Dokumenty nebyly k dispozici
4 1 2
Částečný přístup (se skrytím omezených částí textu) byl založen na: Čl. 4 odst. 1 písm. a) Ochrana veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost Společenství nebo členského státu Čl. 4 odst. 1 písm. b) Ochrana osobnosti jednotlivce, zejména podle právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů
Prostředky na rok 2015
Přehled zaměstnanců podle oddělení k 31. prosinci 2015 2011 Odbor
ADM
2012
2013
2014
2015
Oddělení CA
TA
SNE
CA
TA
SNE
CA
TA
SNE
CA
TA
SNE
CA
TA
SNE
Administrativní kancelář
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0
3
0
Lidské zdroje a služby
26
11
0
28
10
0
26
12
1
28
12
0
28
16
0
Financování a zakázky
7
10
0
5
11
0
6
11
0
7
12
0
5
13
0
Informační a komunikační technologie
6
17
0
6
16
0
6
17
0
6
18
0
6
18
0
Právní záležitosti
1
3
1
1
2
1
1
2
1
1
2
1
1
3
2
Kancelář odboru operací
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
2
0
Oddělení společných operací
11
23
35
11
23
34
11
25
30
11
27
30
10
28
33
Situační středisko agentury Frontex
9
11
4
8
11
7
8
10
6
8
12
7
7
9
8
Analýza rizik
8
17
18
8
17
21
7
15
19
8
18
19
7
17
18
Kancelář odboru budování kapacit
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
1
-
OPD
Odborná příprava
3
9
7
3
8
7
3
9
7
3
8
7
3
9
7
Sdílené zdroje
1
5
5
1
5
4
1
5
5
1
5
5
1
5
5
Výzkum a vývoj
1
12
1
1
11
2
1
11
1
1
11
2
1
11
2
Interní audit / řízení kvality
3
2
0
3
2
0
2
2
0
1
1
0
1
1
0
CBD
Ředitelství
3
7
2
3
6
2
2
7
1
3
8
0
3
2
3
Podpora vedení
6
14
5
6
15
5
8
16
5
11
15
6
4
11
3
Celkem
85
141
78
84
137
83
82
142
76
89*
149*
77*
79
149
81
CA – smluvní zaměstnanec SNE – vyslaný národní odborník TA – dočasný zaměstnanec
Přehled dočasných zaměstnanců k 31. prosinci 2015 2014 Funkční skupina a platová třída AD 16
Povoleno v rámci rozpočtu EU Stálá pracovní Dočasná pracovní místa místa -
2015 Obsazeno k 31.12.2014 Stálá pracovní Dočasná pracovní místa místa -
Povoleno v rámci rozpočtu EU Stálá pracovní Dočasná pracovní místa místa -
Obsazeno k 31.12.2015 Stálá pracovní Dočasná pracovní místa místa -
AD 15
-
1
-
-
-
1
-
0
AD 14
-
1
-
2
-
1
-
1
AD 13
-
4
-
4
-
4
-
4
AD 12
-
11
-
12
-
11
-
8
AD 11
-
8
-
6
-
8
-
8
AD 10
-
6
-
6
-
6
-
7
AD 9
-
8
-
17
-
8
-
2
AD 8
-
43
-
31
-
55
-
46
AD 7
-
8
-
13
-
29
-
9
AD 6
-
6
-
3
-
21
-
7
AD 5
-
2
-
1
-
13
-
3
AD celkem
-
98
-
95
-
157
-
95
AST 11
-
-
-
-
-
-
-
0
AST 10
-
-
-
-
-
-
-
0
AST 9
-
-
-
-
-
-
-
0
AST 8
-
5
-
8
-
5
-
4
AST 7
-
11
-
11
-
11
-
10
AST 6
-
14
-
14
-
12
-
11
AST 5
-
17
-
14
-
20
-
20
AST 4
-
4
-
3
-
14
-
5
AST 3
-
4
-
4
-
5
-
4
AST 2
-
-
-
-
-
-
-
0
AST 1
-
-
-
-
-
-
-
0
AST celkem
55
-
54
70
-
54
CELKEM
153
-
149
227
-
149
