františka
xavera šaldy
00
–2
17
07
300
7
t e l
„Člověk je nejlepším obrazem lidské duše.“ Ludwig Wittgenstein
prg.indd 1 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:1
VĚJÍŘ
Carlo Goldoni 1707 dne 25. února se Carlo Goldoni narodil Giulio Goldonimu a Margheritě Salvioniové. V Benátkách žil společně s rodiči do roku 1712, později jen s matkou a tetou, protože otec odjel do Říma. 1716 napsal prý první veselehru, jak sám tvrdí v Pamětech, a později se Carlo Goldoni věnoval poezii. 1719 jeho otec provozuje lékařskou praxi v Perugii a Carlo tam studuje v jezuitském gymnáziu. 1720–21 se vzdělává u dominikánů v Rimini. Náhle odjíždí jako patnáctiletý s hereckou společností do Chiogge, aby se vzápětí začal zaučovat v advokátní kanceláři svého strýce zpátky v Benátkách. 1723–25 studuje práva na pávijské univerzitě a letní prázdniny tráví v Chioggi. Kolos – satirické verše namířené proti ženám z Pávie, mu vynesly vyloučení z univerzitní koleje. 1726 pobývá s otcem v Udine. Píše sbírku osmatřiceti sonetů s názvem Postní kázání v krátkém shrnutí. Údajně svědčí o autorově „nepořádném a povrchním vzdělání bez vyhraněného vkusu a sklonu napodobovat akademické barokní vzory a církevní rétoriku“. 1727 se vrací ke studiu, ale otec ho povolává do Chioggie, kde se o rok později stal asistentem soudního koadjutora v kanceláři purkmistra. 1729 jej zastihneme ve Feltre v soudní kanceláři. Píše dvě hudební intermezza nazvaná Dobrý otec a Zpěvačka. Pokouší se psát první komické texty a inscenovat je s ochotníky. 1730 žije s rodinou v Bagnocavallo (Ravena). 29. ledna mu ve věku 47 let umírá otec. Vrací se s matkou a tetou do Benátek. Studuje u advokáta Francesca Radiho. V Padově pak dokončuje studia práv. 1732 je přijat do seznamu benátských advokátů. Také píše hudební intermezzo Milostné pře aneb Benátský gondoliér.
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 2 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:1
CARLO GOLDONI 1733 odchází z Benátek a pobývá v Brescii, Veroně, Vicenze, Miláně. Píše hudební tragédii, kterou vzápětí spálí. 1734 se zúčastnil bitvy u Parmy, v Casal Pusterlengo ho okradli vojenští zběhové, bez ničeho jede do Brescie a do Verony , kde se seznámil a dosáhl ocenění ředitele divadelní společnosti, komika Imereho, který si u něj po úspěchu tragikomedie Belisar objednal další text – Schovanka. V letech 1734–38 si Goldoni vyzkoušel všechny divadelní žánry, které se tehdy psaly. Tragédie a melodramata z jeho pera svědčí o snaze vyhovět nejrozšířenějším požadavkům tehdejší arkádské kultury. Příklon ke „spotřebním“ tématům vytěžený z konvenčního repertoáru tragického divadla i ze scénářů komedie dell‘ arte už naznačuje, jakým typem autora se chtěl stát a v čem se chtěl odlišit od arkádských akademiků. Svou pozornost obrací k publiku. Nezanedbatelnou roli hraje v té době hudební fraška. Goldonimu posloužila jako divadelní laboratoř, v níž stále více prosazuje text proti improvizaci a hudebním číslům. 1736 s divadelní společností pobýval v Padově, Udine a konečně v Janově, kde se oženil s Nicolettou Conninovou, dcerou notáře. 1737 je ředitelem divadla San Giovanni Crisostomo. 1738 Goldoni se snaží do své chaotické tvorby vnést pořádek. Chce se pokusit o komedii. Píše Světáka Jeronýma a později další. Jedná se ještě o scénáře s textem napsaným jenom pro hlavní postavu a jazykem tvořeným směsicí dialektu a italštiny. 1739 je jmenován konzulem Janovské republiky v Benátkách. 1743 je uvedena Komteska, první komická opera na Goldoniho libreto s hudbou Maccariho. 1745 provozuje advokátní praxi v Pise. Pro Antonia Sacchiho, představitele Harlekýna v divadle San Samuele, píše Sluhu dvou pánů. 1747 začal spolupracovat s ředitelem divadelní společnosti Medebachem. O rok později zanechal advokátní praxi a věnoval se cele divadlu. 1749 je v benátském divadle Sant Angelo uvedena komedie Řádná holka a Goldoni přijímá na čtyři roky práci pro Mendebachovu divadelní společnost. V témže roce zavádí benátská vláda divadelní cenzuru. Po spo-
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 3 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:1
VĚJÍŘ rech s opatem Petrem Chiarim, kterého obvinil, že je jenom vulgárním příštipkářem díla jiných autorů, a které byly i příčinou jistého znechucení publika, slíbil na konci sezony benátskému publiku šestnáct dobrých komedií na sezónu příští. První z nich, Komické divadlo, byla divadlem na divadle a autor v ní vyložil zásady své divadelní reformy. 1750 začíná vycházet první souborné vydání jeho divadelních her i s reflexí autora. Píše kromě jiných i komedie Lhář, Treperendy, Kavárnička. 1753 je v Sant Angelo poprvé uvedena Mirandolína, další ze stěžejních komedií mezi těmi mnohými. V témže roce upravuje Sluhu dvou pánů do podoby, v které ho známe i dnes. Znovu se dostává do sporů s Chiarim a vzplane opět polemika mezi fanoušky obou autorů. 1754 Goldonimu zemřela matka. 1756 má premiéru další, později světoznámá komedie Náměstíčko. Goldoni pobývá na bourbonském dvoře v Parmě. Byl jmenován dvorním básníkem s roční penzí. Vypukla sedmiletá válka. Casanova uprchl z vězení. V Itálii začala vycházet přeložená Molièrova díla. Goldoni se dostal opět do vážné polemiky. Tentokrát s jiným slavným italským autorem a vážným oponentem Carlem Gozzim. 1758 Goldoni byl přijat papežem Klimentem XIII. 1760 premiéra Hrubiánů. Goldoni dostal pochvalné verše od Voltaira. 1761 Gozzi uvedl Lásku ke třem pomerančům, která opět popudila Goldoniho k polemice. V témže roce vydává Pasquali jeho komedie. Přichází však osudová nabídka z Paříže-pozvání od Comédie Italienne. Uvedena Trilogie o letním bytě. 1762 V divadle San Luca jsou uvedeny Pan Torero Brumla, Poprask na laguně, Poslední karnevalový večer – komedie na rozloučenou. S manželkou a synovcem odjíždí Goldoni z Benátek a přes Parmu, Janov, Nice, Marseille a Lyon docestuje v srpnu do Paříže. V Benátkách slaví úspěch Gozzi – Král jelenem a Turandot. 1763 v Paříži bojuje Goldoni o publikum. Píše Lásky Harlekýna a Camilly, Harlekýnovu žárlivost a Camilliny starosti. Potýká se s jazykem a s návyky herců. Přepracovává své starší náměty. Současně píše pro benátské divadlo San Luca. 1765 se konala premiéra Vějíře v divadle San Luca v Benátkách. Ve Francii je Goldoni jmenován učitelem
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 4 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
CARLO GOLDONI
foto ze zkoušky
italštiny princezny Adelaidy, dcery krále Ludvíka XV. Odchází z Comédie Italienne. Později odešel i z Paříže do Versailles. V důsledku choroby oslepl na levé oko. 1767 se vrátil do Paříže a dostal roční dvorskou penzi. 1771 uvedla Commedie Française s úspěchem jeho Dobrosrdečného bručouna. Setkal se s Jeanem Jaquesem Rousseauem. 1775 se opět vrátil do Versailles a začal učit italštinu, tentokrát sestry Ludvíka XVI. 1776 se ve Fontainebleau hrál jeho Okázalý lakomec. 1780 se definitivně vrací do Paříže. 1784 začal psát své slavné Paměti, v nichž líčí svůj pestrý, chaotický a umělecky plodný život plný sporů, dobrodružných úseků a někdy i neuvěřitelných kousků. Paměti vyšly v Paříži ve třech svazcích v srpnu roku 1787. 1788 začíná benátský nakladatel Zatta vydávat soubor Goldoniho děl. Do roku 1795 vyšlo 44 svazků. 1789 vypukla francouzská revoluce. Goldoni je v Paříži. 1791 ústavodárné shromáždění vyhlásilo svobodu divadla. 1792 je výnosem Národního konventu chudému a nemocnému Goldonimu odňata penze. 1793 umírá 6. února v Paříži za přítomnosti synovce a manželky, autor asi 220 komedií, scénářů, intermezz, operních libret, tragédií, tragikomedií, velký divadelní reformátor Carlo Goldoni.
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 5 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
VĚJÍŘ
VĚJÍŘ CARLO GOLDONI Překlad: Zdeněk Digrin Režie a úprava textu: Vít Vencl Scéna: Michal Syrový Kostýmy: Dana Hávová Hudba: Tomáš Alferi Dramaturgie: Martin Urban Inspice: Blanka Schieblová Nápověda: Šárka Teplíková
prg.indd 6 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
CARLO GOLDONI
OSOBY A OBSAZENÍ:
Pan Evaristo Tomáš Impseil Paní Geltruda, vdova Michaela Lohniská Slečna Candida, její neteř Jana Šulcová Baron del Cedro Martin Polách Hrabě di Roccamonte Václav Helšus Timoteo, lékárník Jaromír Tlalka Giannina Veronika Korytářová Paní Susana, obchodnice s galanterií Štěpánka Prýmková Coronato, hostinský Jiří Doseděl Crespino, švec Martin Stránský Moracchio, bratr Gianniny Přemysl Houška Bobulka, číšník v kavárně Vít Musil Tognina, služebná paní Geltrudy Jana Kabešová-Vojtková Scavezzo, sluha v hostinci Václav Jílek
slavnostní předpremiéra 18. října 2007 v Šaldově divadle premiéra 19.října 2007 v Šaldově divadle VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ SI MŮŽETE OBJEDNAT A ZAKOUPIT, KROMĚ POKLADNY DIVADLA FRANTIŠKA XAVERA ŠALDY, TAKÉ PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU
www.evstupenka.cz výhodná rezervace přes Libereckou městskou kartu
prg.indd 7 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
VĚJÍŘ Carlo Goldoni byl plodným a všestranným divadelním autorem. Jako mladý začátečník zkoušel psát díla rozličných žánrů: komedie, fraškovitá intermezza, tragédie i tragikomedie, scénáře improvizovaných kusů, oratoria, libreta veselých i vážných melodramat, poezii, tedy skutečně široký repertoár odpovídající rozmanitému vkusu společnosti 18. století, nejenom benátské. Goldoni žádné publikum neodmítal a po celý život ho respektoval ať už to bylo vyspělé a výlučné publikum akademie a šlechtických salónů, či promíchaná benátská hlediště, kde lid, buržoazie a patriciové tvořili náročné a různorodé publikum, spojené hmotným gestem – zaplacením vstupného. I v Paříži, v níž strávil zhruba posledních třicet let svého života, dokázal skloubit uctivé navštěvování královského dvora a styky s Commédie Française s tvorbou pro mecenášské a tržně fungující divadlo, jakým byla Comédie Italienne. A tak se mu celý život, i poté, co se z diletanta stal divadelním profesionálem a začal psát jako „placený básník“ na objednávku, dařilo smiřovat v divadelní tvorbě požadavky trhu s respektem k názorům vzdělanců. Nestaral se nikdy jenom o finanční stránku či úspěch inscenace a neutápěl se v pouhém formálním a intelektuálním hledání. V jedné šťastné chvíli pak došel k rozhodnutí své zájmy zredukovat a zaměřit se na jediný divadelní útvar, komedii, s níž svázal vlastní jméno a pověst. Komedie mu nejvíce umožňovala dosáhnout kompromisu, protože se líbila publiku vstupenkového divadla, zvyklému živelně se smát, a zároveň dovolovala uspokojit i literáty, angažované v uskutečňování tehdejší divadelní reformy. Navíc měl Goldoni k dispozici nejlepší herce té doby, specializované na role a masky komedie dell´arte. Jeho veselohry se staly kompromisem mezi vkusem platícího publika, světem divadelních profesionálů a požadavky reformní intelektuální avantgardy. Carlo Gozzi, jeho současník a sok méně nakloněný k „paktování se“ s progresivními literáty, zamýšlel jít opačnou cestou. Podle něj měl smír mezi hereckým řemeslem a vkusem publika podnítit rozvoj opačného žánru – pohádky. Zestárlý Goldoni později ve svých pamětech a v předmluvách divadelních her popsal historii svého obratného kompromisu jako dobře promyšlené úsilí o divadelní reformu. Budeme-li se držet tohoto autorova výkladu, můžeme sled děl vnímat jako neúprosné
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 8 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
CARLO GOLDONI foto ze zkoušky
směřování k reformované komedii. Budeme-li méně uctiví k jeho tvrzením, můžeme jeho tvorbu naopak vidět jako plod taktického kompromisu, jako obratnou a místy náhodnou plavbu v příboji divadelního života a střízlivé přizpůsobování požadavkům, vznášeným čas od času herci, impresárii, publikem či libretisty. Z Díla Carla Goldoniho Sirro Ferrone Základ jeho divadelní reformy je v tom, jak zvědavě a nenasytně pozoruje a jak z pozorování vytěží tu pravou osobitost svých postav, vysvobozených z masek a rolí, ponořených do společenské, občanské a morální skutečnosti své doby. /…/ Goldoni nikdy neztrácí – ani v dobách tvůrčí únavy – kontakt s realitou své doby. /…/ Goldoni je lidovým spisovatelem píšícím v dialektu, ale klasickým „Podstatou klasičnosti“, napsal Paul Valéry „je přijít po. Ne kopírovat minulost, ale diktovat budoucnost. Jak? Tím že uspořádáme,“ říká dále Valéry, „nepořádek, který předchozí řád nakonec zplodí. Tento nový řád spočívá v tom, že se znovu nastolí pravda světa a realita člověka, jež se postupně ztratily.“ A Carlo Goldoni přesně toto udělal: nespokojil se už s maskami a konvencemi společnosti. A tak ono „po“ měnících
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 9 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
VĚJÍŘ
foto ze zkoušky
se Benátek a Paříže vlilo jeho divadlu životodárnou mízu. Aktuálnost jeho divadla tkví tedy na straně jedné v jeho zakotvení v kultuře společnosti té doby se všemi anticipacemi, jež toto zakotvení s sebou neslo, a na druhé straně v tom, jak uměl do tohoto kulturního a společenského rámce zasadit svou jedinečnou schopnost chápat lidskou povahu. Z Goldoniho náš současník Ugo Rondami „Autorovi, jehož roli vidí ve vztahu k práci herců, Goldoni připomíná stále existující vztahy mezi světem a scénou, mezi realitou života a fikcí umění. Od ředitele divadelní společnosti vyžaduje pokoru před publikem a „štábem“spolupracovníků, odvahu stále obměňovat způsob, jak dělat divadlo, nezávislost na moci. Po herci chce, aby přesáhl masku, aby prostřednictvím pravdivosti postavy ukázal sebe sama, aby samoúčelnou virtuozitu nahradil prací na stavbě role. A režisérovi Goldoni svěřuje úkol dobýt ze společenské skutečnosti přenesené na scénu význam každého gesta, pohybu, intonace, musí vždy směřovat k jednomu cíli, k předvedení lidské komedie…“ Jaques Lassalle, ředitel CF
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 10 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
CARLO GOLDONI V Goldoniho komedii se herci stávají diváky, jeho postavy žijí na jevišti svůj život, problémy, projevují svůj charakter, své zjevné i skryté touhy, ale současně jsou všechny diváky těch druhých postav. Vějíř se tak stává divadlem na divadle, které není trikem, ale něčím, co by člověk mohl zažít v každém okamžiku svého života a co vlastně zažívá, aniž o tom ví. Je hercem i divákem současně. Jako by stačilo jenom na chvilku zpomalit úprk a objeví se děj, který náhle odkrývá povahy všech, kdo jsou právě na ulici, náměstí, kavárně nebo jen momentálně okolo. Nenápadná náhoda spustí děj, na jehož konci nic není jako na začátku, i když se všichni vrátí do svého běžného fungování. Z masy společného obrazu lidí se najednou vyloupnou originální portréty a my si uvědomíme, že takoví ve skutečnosti jsou pořád, aniž jsme si toho všimli. Život běží svým obligátním způsobem, lidé indiferentně mluví, chodí, jedí, pracují. Stačí, aby se rozbil hloupý vějíř a vše se ocitá v podivném jiném světle. Něčím lehce nápadný typ člověka se najednou stává postavou a běžný život lehce ztřeštěným dramatem, aby se nakonec všechno vrátilo k tomu, čemu se říká všednost-realita. Ale už to není tatáž realita jako předtím, než se vějíř polámal. Život se na chvíli stal divadlem, lidé postavami i diváky současně a scéna světem a svět scénou. Divadlo je zvláštní, povzbuzující i smutné, když něco takového dokáže zachytit, když se mu to podaří. Autorovi, který měl k dispozici italské barvy, se to dařilo skvěle. Vějíř se v Čechách příliš často nehrál, ale v Itálii patří k nejhranějším Goldoniho hrám.
1707 – 300 let – 2007
prg.indd 11 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE
Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Jan Doskočil Zvukař: Tomáš Erben, Miloš Vondráček Jevištní mistr: Petr Ottl Rekvizity: Danuše Klosová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Jitka Linhartová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením: Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje Dilia, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, 190 03 Praha 9.
© 2007 náklad: 1 000 ks
ředitel: František Dáňa šéf činohry: Vít Vencl redakce: Martin Urban grafická úprava a foto: Pavel Dušek
Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
cena 15 Kč
WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ
prg.indd 12 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 CPANTONE CPANTONE 2768 C
12.10.2007 9:31:2
