Veď mě dál, cesto má
František
G 1. Někde D každá G někde D ať je
G C 1.Na hladinu rybníka svítí sluníčko Emi G a kolem stojí v hustém kruhu topoly, Ami Hmi které tam zasadil jeden hodný člověk, Ami D jmenoval se František Dobrota.
Em v dálce cesty končí, C G prý však cíl svůj skrývá, Em v dálce každá má svůj cíl, C G pár mil dlouhá, nebo tisíc mil.
G D R: Veď mě dál, cesto má, Em C veď mě dál, vždyť i já G D tam, kde končíš, chtěl bych dojít, C G veď mě dál, cesto má.
2.František Dobrota, rodák z blízké vesnice, měl hodně dětí a jednu starou babičku, která když umírala, tak mu řekla: Františku, teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat. C D R:Balabambam, balabambam, D balabambam, balabambam, D balabambam, balabambam, Ami a kolem rybníka nahusto
2. Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá, je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. R: Veď mě dál, cesto má, ... Em D G *: Pak na patník poslední napíšu křídou C G D jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád, Em F C G písně své, co mi v kapsách zbydou, dám si bandou cvrčků hrát D D7 a půjdu spát, půjdu spát.
C C D nasázet topoly
3.František udělal všechno, co mu řekla, balabambam, balabambam, a po snídani poslal děti do školy, žebriňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku, vykopal díry a zasadil topoly. 4.Od té doby vítr na hladinu nefouká, takže je klidná jako velké zrcadlo, sluníčko tam svítí vždycky rádo, protože v něm vidí Františkovu babičku.
R: Veď mě dál, cesto má, ... C G D G veď mě dál, cesto má, veď mě dál, cesto má.
Veď mě dál, cesto má
C
1
František
2
Malování
Jarmila
Dmi B C Dmi Nesnaž, se znáš se, řekni mi co je jiný, B C jak v kleci máš se pro nevinný Dmi B C Dmi B noci dlouhý jsou plný touhy a lásky nás dvou. C Všechno hezký Dmi B C Dmi za sebou mám, můžu si za to sám, B C v hlavě hlavolam, Dmi B C Dmi jen táta a máma jsou s náma napořád s náma.
G Hmi 1. Jarmila vždycky mi radila, D7 G D7 abych pracovní dobu dodržel, G Hmi dneska mně ale náramně D7 G táhlo domů, a tak jsem prostě šel Emi Jarmila má totiž dneska narozeniny, D7 proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny, G Hmi na stole sklenice, smích slyšet z ložnice, D7 G D7 v předsíni stojí pánské střevíce.
B C Dmi B C To je to tvoje malování vzdušnejch zámků, Dmi B C Dmi malování po zdech holejma rukama tě nezachrání, B C Dmi už máš na kahánku, nezachrání, B C Dmi už jsi na zádech, je to za náma, B C Dmi B C ty čteš poslední stránku, za náma, na zádech, Dmi B C Dmi za náma, už máš nakahánku, mezi náma, B Gmi Ami mi taky došel dech.
2. Vytahuji z aktovky květiny, uvažuji, kdo asi přijel z rodiny, tipuji nejspíše na strýce, kdo jiný měl by přístup až do ložnice. Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny, vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný, v ruce mám kytici, už stojím v ložnici, vidím, že nevymřem po přeslici.
Dmi B C Dmi Znáš se, řekni mi co je jiný, jak v kleci máš se, B Dmi B C Dmi pro nevinný noci dlouhý jsou plný touhy a lásky nás tří
Malování
3
3. Kdepak, jejda, není to strejda, Františku, ty máš boty úplně jak on, přičemž nechávám prostor úvahám, vyhledávám optimální tón, kterým bych oba dva jednak pohanil, přitom abych nikoho slovem nezranil, takže jsem chvíli stál, pak říkám:"Krucinál, tebe bych, soudruhu, tady nehledal."
Jarmila
4
4. Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý a že jsem pracovní kázeň porušil, dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu, čímž jsem rozdělanou práci přerušil. Oba si mě postavili na kobereček a to, jak zle mi vyčinili, nedal jsem za rámeček, z nevěry nedělám závěry, mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry.
Darmoděj Ami Emi Ami Emi 1. Šel včera městem muž a šel po hlavní třídě, Ami Emi Ami Emi šel včera městem muž a já ho z okna viděl, C G Ami na flétnu chorál hrál, znělo to jako zvon Emi F a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, F#dim E7 Ami a já jsem náhle věděl: ano, to je on, to je on. 2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili, v odpadcích z popelnic krysy se honily a v teplých postelích lásky i nelásky tiše se vrtěly rodinné obrázky, a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky. Ami Emi C G Ami F F#dim E7 Ami Emi C G Ami F F#dim E7 R: Na na na .. 3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát, měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad, a on se otočil, a oči plné vran, a jizvy u očí, celý byl pobodán, a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán. 4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel, a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche, stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě, a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj. R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek, jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem, když prodává po domech jehly se slovníkem.
5
Darmoděj
6
5. Šel včera městem muž, podomní obchodník, šel, ale nejde už, krev skápla na chodník, já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on. R: Váš Darmoděj, jenž prochází váš Darmoděj, když prodávám
Divoké koně Emi Ami Emi G Ami Emi 1. [: Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, :] Ami Emi Ami Emi Adim C vzduch těžký byl a divně voněl tabákem, Ami Emi Ami Emi H7 Emi vzduch těžký byl a divně voněl tabákem.
vagabund osudů a lásek, všemi sny, ale dnům vyhýbá se, krásné zlo, jed mám pod jazykem, po domech jehly se slovníkem.
2. [: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor:] [: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :] 3. [: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost :] [: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :] 4. [: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera :] [: milování je divoká píseň večera. :] 5. [: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :] [: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :] 6. [: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat:] [: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :] Já viděl divoké koně ...
7
Divoké koně
8
Hlídač krav
Pijte vodu
C 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši: "Dobře se uč a jez chytrou kaši, F G C až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv, takový doktor sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu," F G C já jim ale na to řek':"Chci být hlídačem krav."
C R: [: Pijte vodu, pijte pitnou vodu, G C pijte vodu a nepijte rum ! :] C 1. Jeden smutný ajznboňák G C pil na pátém nástupišti ajrkoňak, C huba se mu slepila G C a diesellokomotiva ho zabila.
C R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře, jíst kaštany a mýt se v lavoře, F G C od rána po celý den zpívat si jen, F G C zpívat si: pam pam pam ...
R: 2. V rodině u Becherů pijou becherovku přímo ze džberů, proto všichni Plíhali a Becheři mají trable s játrama a páteří.
2. K vánocům mi kupovali hromady knih, co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich: nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy, ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech, každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: 3. Pil som vodku značky Gorbačov a potom povedal som všeličo a voľačo, vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky. R:
R:
4. Jestes my chlopci z Warszawy, chodime pociagem za robotou do Ostravy, štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv.
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím, mnohé věci nemůžu a mnohé smím, a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy, s nohama křížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou, kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.
R: 5. Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice, vypila na ex rum, poblila jim Bílý dům. R:
Hlídač krav
9
Pijte vodu
10
R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, hele, já jsem to našel! Neuróza, skleróza, křivičná záda, paradentóza, no to je paráda! Byli slabí na těle, ale silní na duchu, žili vesele, než měli poruchu.
Pochod marodů Dmi F C Bb Dmi 1. Krabička cigaret a do kafe rum, rum, rum, F C Bb Dmi dvě vodky a fernet a teď, doktore, čum, čum, čum, Gmi Bb Dmi Gmi Bb A chrapot v hrudním koši, no to je zážitek, Dmi F C Bb Dmi my jsme kámoši řidičů sanitek, -tek, -tek. 2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. Dmi F C F R: Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, Gmi Dmi A Dmi tuberkulóza - jó, to je naše! F C F neuróza, skleróza, ohnutá záda, Gmi Dmi A Dmi paradentóza, no to je paráda! Gmi Dmi C F Jsme slabí na těle, ale silní na duchu, Gmi Dmi A Dmi žijem vesele, juchuchuchuchu! 3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, medici vylezou na naše tělo, -lo, -lo, budou nám řezati ty naše vnitřnosti a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti.
Pochod marodů
11
12
4. Ty mlč, ty páprdo, no, ty v tom baloňáku, fotbalu rozumíš jak koza náklaďáku, být tebou, tak nežvaním a rychle mažu, jinak se neubráním a pak ti ukážu! V neděli v půl desáté, kdo umí, ten umí, hej, vrchní, co děláte, pět nula na rumy! Já bych jim ukázal, na šachtu s nima ... Dobrý den, sportu zdar, fotbal je príma!
Sportu zdar! Ami C 1. V neděli v pět deset, sraz u Baníku, G7 Ami E7 desítka vleze se, pak ještě jedna, Ami C co čumíš, frajere, chceš do ciferníku, G7 Ami E7 jestli mě dožereš, hele, jsem bedna! F Ami Tribuna na stání, necpi se, vřede, Dmi Ami E7 hadráři-Sparťani, Ostrava, jedem! Ami Dmi Už to má správný var, jen počkej, až tě ... E7 Ami Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště! 2. Tři nula na rohy a jinak šul-nul, berte je přes nohy, liga je liga, dnes jsem měl odpolední, tak jsem to bulnul, zacláníš, chlape, sedni, navalte cíga! Zelená je tráva, rozhodčí, nekřepči! Ostrava, jedem, Ostrava, Lička je nejlepší! Pětku mě lístek stál, tak se ukažte! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště! 3. Lumpové, hovada, Chovanec - karta, jesličky, paráda, šij to na bránu! Bijte je, Pražáky, hanba, Sparta, jaký saky-paky, sedm banánů! Stojím v davech lidu, jsem fanda svýho klubu, ten gól byl z offsidu, sudímu rozbít hubu! Kde je ten autokar, propíchnout pláště! Dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště!
Sportu zdar!
13
14
Tři čuníci
Já budu chodit po špičkách
C 1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou-necestou, Dmi G kufry nemají, cestu neznají, Dmi G vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...
C F Dmi G 1. Zavři oči a jdi spát, vždyť už bude brzo den, C F Dmi G nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen.
2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...
Dmi G Dmi G R: Já budu chodit po špičkách, snad tě tím nevzbudím, Dmi G F G ááá, až slunce vyjde v tmách, polibkem tě probudím. 2. Jdi si lehnout, ať už spíš, ať z toho snu něco máš, ráno, až se probudíš, polibek mi taky dáš. R: Já budu chodit...
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí ...
3. Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásnej sen, nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den. R: Já budu chodit...
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech, sednou ke studánce na vysoký břeh, ušima bimbají, kopýtka máchají, chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí... 5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí ... 6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zpět v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí...
Tři čuníci
15
Já budu chodit po špičkách
16
Povídej
Jasná zpráva
D A D 1. Povídej, jestli tě má hodně rád, víc než já, A D jestli, když večer jdeš spát, ti polibek dá, F#mi G D A D tak jako já, to už je dávno, tak povídej, hej, povídej.
G Emi C D Ami C G G 1. Skončili jsme, jasná zpráva, Emi C D proč o tebe zakopávám dál, Ami C G projít bytem já abych se bál
2. Povídej, nechal tě být, vždyť měl tě tak rád, nebos' ho nechala jít, když šel k jiný spát, tak jako mě, to už je dávno, tak povídej, hej, povídej. A D E G D R: Povídej, jestli se ti po mně stýská, když jdeš večer spát, E G D jestli, když večer se blýská, nepřestala ses bát. 3. Povídej, ne, já se nevratím, jdi domů spát, svou lásku ti vyplatím, víc nemůžu dát, jak jsem dal dřív, to už je dávno, tak povídej, hej, povídej R: 4. Povídej, ne, já se nevratím, jdi domů spát, svou lásku ti vyplatím, víc nemůžu dát, jak jsem dal dřív, to už je dávno, tak povídej, hej, povídej
2. Dík tobě se vidím zvenčí, Emi C D připadám si starší menší sám, Ami C G kam se kouknu, kousek tebe mám. Emi Hmi Emi Hmi R: Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej, Emi G D telefon, cos ustřihla mu šňůru, Emi Hmi Emi Hmi knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj, Emi G D píše se v ní, jak se lítá vzhůru, Ami D lítá vzhůru, ve dvou vzhůru. 3. Odešlas mi před úsvitem, mám snad bloudit vlastním bytem sám, kam se kouknu, kousek tebe mám. R: G 4. Skončili jsme jasná zpráva, Emi C D není komu z okna mávat víc, Ami C G jasná zpráva, rub, co nemá líc G Emi C D Ami C G
Povídej
17
Jasná zpráva
18
Osmý den
Slzy tvý mámy
G C G C Z kraje týdne málo jsem ti vhod G C ve středu pak ztrácíš ke mně kód Ami D sedmý den jsem s tebou i když sám G C G C osmý den schází nám
Ami G Ami G Ami Ami Dmi 1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, G C na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned, Ami A7 Dmi z cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Ami G Ami G Ami G holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak.
V pondělí máš důvod k mlčení ve středu mě pláčem odměníš v neděli už nevím že tě mám osmý den schází nám
2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes uz možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět, chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses [: trochu třás'.:]
D C G Tužku nemít nic mi nepovíš D C G řekni prosím aspoň přísloví D C Ami osmý den je nutný já to vím C Ami G sedm nocí spíš jen spíš vždyť víš
A G R: Když tě našel noční hlídač, F C byl by to jen příběh bláznivýho kluka, F C nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, F C Emi Ami E7 nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč.
Někdo to rád horké jiný ne mlčky naše láska zahyne pak si řeknem v duchu každý sám osmý den scházel nám
Ami G Emi Ami *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, F G C E7 kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, Ami Dmi nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, Ami Emi jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený Ami ty oči pláčou dál.
Tužku nemít...
Osmý den
19
Slzy tvý mámy
20
3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat, možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb' jen, že jsi [: křivě šláp'.:] R: I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znovu začal mezi svejma, tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá, když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch. *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál...
Až uslyším hvízdání Emi D 1. Pověz mi, můj příteli, co uděláš, když rozdělí C D Ami Hmi tě s někým jeho smích jak žhavý klín, Emi D a on si myslí, jak se zdá, že postačí, když zahvízdá, C D Ami Hmi hned něhou změkneš jako parafín. G C GD C F CG G C GD R1:Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, Ami G D ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní, Ami G D ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání, Ami G D Emi ukryji své zklamání a vezmu jeho hlavu do svých dlaní. 2. A pověz mi, jak lámeš mříž, co uděláš, když nevěříš, že kroužkovaní ptáci zpívají, oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou a na zemi ti z ruky zobají. R2:Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní, ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání, ukryji své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní. 3. Poslyš, když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš a slunce je tak zlaté, až se vlní, pak se můžeš, když chceš výš, spálit víc, než pochopíš, a budeš rád, když nenajdeš jen trní. R1:
21
Až uslyším hvízdání
22
Bedna od Whisky
R: Tak kopni do tý bedny ...
Ami C Ami E 1. Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, Ami C Ami E Ami stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky, C Ami E stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, Ami C Ami E A tu kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč.
5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku mi zvostane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok, má to smutnej konec, a whisky ani lok. R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny!
A D E A R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, D E A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká D E A do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, D E Ami tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám. 2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý, postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben. R: Tak kopni do tý bedny ... 3. Kdyby jsi se, hochu, jen porád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát, moh' jsi někde v suchu tu svoji whisku pít, nemusel jsi dneska na krku laso mít. R: Tak kopni do tý bedny ... 4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil, zatracená smůla zlá, zatracenej pech, když kůň cucá whisku jak u potoka mech.
Bedna od Whisky
23
24
Jasný jak facka
Tři kříže
Emi D C 1. Tak už to vře a chlapi vostrý jsou jak meče G D G a že maj' vztek, tak pijou, co jen trochu teče, D Ami H7 na lodi jak by měla přijít velká bouře, Emi D C Emi to, co se děje, skoro podobá se vzpouře.
Dmi C Ami 1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm, Dmi Ami Dmi který v drápech má ďábel sám, C Ami bílou přídí šalupa "My Grave" Dmi Ami Dmi míří k útesům, který znám.
2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci, za který držet by ho měli v pevný kleci, říkal, že svět je vlastně velikánská koule, a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.
F C Ami R: Jen tři kříže z bílýho kamení Dmi Ami Dmi někdo do písku poskládal, F C Ami slzy v očích měl a v ruce, znavený, Dmi Ami Dmi lodní deník, co sám do něj psal.
Emi G D R: Jasný jak facka, země je placka Ami G a kolem dokola jen oceán, Emi A do tisíc láter, tvrdil to páter, C F D a to je víc než kapitán, G D ten když si nahne, hned ho to táhne Ami G pořád na západ do Indie, Emi A po zlatě prahne, skončí na ráhně C G a dýl než tejden nepřežije.
2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen, chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce-kámen a jméno Stan. R: 3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál, druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. R:
3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu, že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů, dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
Jasný jak facka
4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Fatty Rogers těm dvoum život vzal, svědomí měl, vedle nich si klek'...
25
Tři kříže
26
Rec: Snad se chtěl modlit: "Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský, snad mi tedy Bůh odpustí..."
První signální Emi G C Emi 1. Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost, G C Emi právem se mi budeš tiše smát. G C Emi jak omluvit si svoji slabost, nenávist a zlost, G C Emi když za všechno si můžu vlastně sám.
R: Jen tři kříže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal, slzy v očích měl a v ruce, znavený, lodní deník, a v něm, co jsem psal ...
Ami C R: Za spoustu dní možná spoustu let, G D až se mi rozední budu ti vyprávět, Ami C na první signální jak jsem vobletěl svět, G D jak tě to vomámí a nepustí zpět. F Bb Dmi Jaký si to uděláš - takový to máš, F Bb Dmi jaký si to uděláš - takový to máš. G C Emi 2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott, G C Emi budu zpívat vampam - tydapam. G C Emi Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod, G C Emi jak jsem si to uďál tak to mám.
27
První signální
28
Ami C R: Za spoustu dní možná spoustu let, G D až se mi rozední budu ti vyprávět, Ami C na první signální jak jsem vobletěl svět, G D jak tě to vomámí a nepustí zpět. F Bb Dmi Jaký si to uděláš - takový to máš, F Bb Dmi jaký si to uděláš - takový to máš.
Kutil D Emi G D 1. Jsem kutil, mám malou dílnu víc mě nezajímá D mý hobby je moje práce Emi G D šťastnej člověk každej kdo to tak má. D Emi G D 2. Mám ženu, je mladá krásná chytrá přívětivá D má jednu malinkatou chybu Emi G D že si se mnou vůbec nepovídá. Emi R: A tak hledám holku sdílnou co by chtěla kluka s dílnou G A A7 abych nebyl sám. D Emi G D D Hmi G F C D 3. Jsem kutil mám malou dílnu víc mě nezajímá mý hobby je moje práce šťastnej člověk každej kdo to tak má. R: A tak hledám holku sdílnou co by chtěla kluka s dílnou abych nebyl sám. R: A tak hledám holku sdílnou co by chtěla kluka s dílnou abych nebyl sám.
29
Kutil
30
Motlitba pro Martu
Whisky, to je moje gusto
D Emi F#mi G F#mi Emi D Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Emi D Emi Zloba, závist, zášť, strach a svár, F#mi G A A7 C ty ať pominou, ať už pominou. A7 D Emi F#mi Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých G D A7 D zpět se k tobě navrátí, lide navrátí. C D G S oblohy mrak zvolna odplouvá C D Hmi a každý sklízí setbu svou. G#dim Ami Modlitba má, ta ať promlouvá k srdcím, F E7 A Hmi která zloby čas nespálil jak květy mráz, jak mráz.
C G C G R: Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto, Dmi G C Ami Dmi G kdyby ji můj táta pil, byl by tu byl mnohem dýl, C G C F když se ve skle leskne whisky, tak má barman dobrý zisky, Fmi C Ami C Ami život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co, C G C jen když je co pít.
Emi A7
Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide navrátí.
Motlitba pro Martu
Cmi Fmi *: Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu, Cmi G tu whisky temně zlatou pije i Manitou, Cmi Fmi kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád, G C a proto všichni můžem společně zazpívat: R:
31
Whisky, to je moje gusto
32
Slavíci z Madridu
Guadalcanal
Ami E Ami 1. Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, E Ami horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, E Ami vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, E Ami kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína.
Ami E Ami Dmi Ami E 1. Vlny moře bouří, větry dují, loď unáší v dál, Ami E Ami Dmi E američtí námořníci plují na Guadalcanal, Ami E Ami Dmi Ami harmonika tesknou píseň zpívá do přísvitu hvězd, Dmi Ami E A a jak píseň zní, mnohý z nich to ví, že se možná nevrátí.
Dmi Ami R: Žízeň je veliká, život mi utíká, E Ami A7 nechte mě příjemně snít, Dmi Ami ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, E Ami A7 zpívat si s nima a pít.
A C#mi D A R: Krásná Meredith, ty víš, kdo jel se bít, E A F#mi Hmi E A E kdo plul na křižníku na Guadalcanal, A C#mi D A krásná Meredith, až zas budeš snít, E A F#mi Hmi E A nezapomeň nikdy na Guadalcanal, E A D C#mi jak tam pod palmami pad' ten, co měl tě tolik rád, A C#mi D A krásná Meredith, přijď se pomodlit E A F#mi Hmi E A za ty, jež nevrátil nám Guadalcanal.
2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. R: 3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.
2. V Tichomoří na ostrůvku malém, o kterém ty sníš, v háji stinných mlčenlivých palem je prostý jen kříž, pod ním mnohý z námořníků leží, sní svůj věčný sen když se hvězdy stkví v ticho půlnoční, ve větvích palem píseň zní.
R:
R:
Slavíci z Madridu
33
Guadacanal
34
4. Když chceš, hochu, Arizonu znáti, musíš umět jezdít, bít se, pít, [: musíš umět střílet, ženy milovat, potom můžeš Arizonu znát. :]
Ruty-šuty A 1. Když projížděl jsem starým Coloradem, E E7 tu uslyšel jsem výkřik vzdálený, A A7 D Dmi [: jel jsem podle hlasu a, k mému úžasu, E E7 A ležel tam muž k zemi skolený. :]
R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, [: musíš umět střílet, ženy milovat, potom můžeš Arizonu znát. :]
A R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, E E7 ruty-šuty, Arizona má, A A7 D Dmi jel jsem podle hlasu a, k mému úžasu, E E7 A ležel tam muž k zemi skolený. 2. Sklonil jsem se k jeho obličeji, poznal jsem v něm svého dvojníka, [: jeho tělo bylo probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká. :] R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, jeho tělo bylo probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká. :] 3. Pravil ke mně hlasem zmírajícím: "Příteli můj, padre jediný, [: byla to na mě léčka, já to nevěděl, a jako starej vůl jsem naletěl. :] R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, byla to na mě léčka, já to nevěděl, a jako starej vůl jsem naletěl.
Ruty-šuty
35
36
Jižní kříž
Na kameni kámen
D 1. Spí Jižní kříž, Hmi A jak říkali jsme hvězdám kdysi v mládí, Emi to na studený zemi D Hmi A ještě uměli jsme milovat a spát.
C 1. Jako suchej,starej strom, Fmaj7 jako všeničící hrom, C jak v poli tráva
2. Dál, však to znáš, světem protloukal ses, jak ten život pádí, dneska písničky třeba vod Červánku dojmou tě, jak vrátil bys' to rád.
Fmaj7 R: Budem o něco se rvát, Ami G až tu nezůstane stát C na kameni kámen, Fmaj7 a jestli není žádnej Bůh, Ami G tak nás vezme země - vzduch, C no, a potom amen.
Fmaj7 připadá mi ten náš svět, plnej řečí, Ami G C a čím víc, tím líp se mám.
Emi D R: Zase toulal by ses Foglarovým rájem Hmi A a stavěl Bobří hráz, Emi se smečkou vlků čekal na jaro, D Hmi A jak stejská se, až po zádech jde mráz.
2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů, přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.
3. Spí Jižní kříž, vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, to když, naplněnej smutkem, jsi plakal, plakal nebo snil.
R: 3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno, jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás.
R:
R: C Fmaj7 Ami G C Laj la laj ...
Jižní kříž
37
Na kameni kámen
38
Tulácký ráno
Pověste ho vejš
Dmi 1. Posvátný je mi každý ráno, Ami Dmi když ze sna budí šumící les a když se zvedám s písničkou známou Ami Dmi a přezky chřestí o skalnatou mez.
Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed popraviště z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením: ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:
Emi G D 1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, Ami Emi D Emi pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.
Dmi R: Tulácký ráno na kemp se snáší, Bb C F za chvíli půjdem toulat se dál, Dmi a vodou z říčky oheň se zháší, Bb C Dmi tak zase půjdem toulat se dál.
2. Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch, pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh. Emi G D *: Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon, Ami Emi za to, že neoplýval krásou C H7 Emi a že měl country rád a že se uměl smát i vám.
2. Posvátný je můj každý večer, když oči k ohni vždy vrací se zpět, tam mnohý z pánů měl by se kouknout a hned by věděl, jakej chcem svět.
3. Posvátný je mi každý slovo, když lesní moudrost a přírodu zná, bobříků sílu a odvahu touhy, kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?
G D Ami G D R: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddálí, G D do mejch snů se dívám zdáli Ami H7 a do uší mi stále zní tahle píseň poslední.
R: R:
3. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.
R:
4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad, za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát.
Tulácký ráno
39
Pověste ho vejš
40
5. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host. 6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib, že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb. *: Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil, že dal přednost jarním loukám, a pak se oženil a pak se usadil a žil. R: 7. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.
Hudsonské šífy Ami C 1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený G Ami jako já, jó, jako já, G kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami G Ami G G# Ami ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F Ami R: Ahoj, páru tam hoď, G Ami ať do pekla se dříve dohrabem, G G# Ami G G# Ami johoho, johoho. 3. Ten, kdo jako já, ten, kdo ať se na
nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jó, jako já, cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, hudsonský šífy najmout dá, johoho.
4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: 5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
41
Hudsonské šífy
42
6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jó, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
Amerika Em7 G D Am Nandej mi do hlavy tvý brouky Am G A Bůh nám seber beznaděj
G G# A R: + johoho ...
V duši zbylo světlo z jedný holky Tak mi teď za to vynadej Zima a promarněný touhy Do vrásek stromů padá déšť G D Ami Zbejvaj roky asi ne moc dlouhý Ami C G Do vlasů mi zabroukej... pa pa pa pa Hmi Emi G |:pa pa pa pa pa pa pa pa :| Tvoje oči jenom žhavý stíny Dotek slunce zapadá Horkej vítr rozezní mý zvony Do vlasů ti zabrouká... pa pa pa pa pa pa pa pa Na obloze křídla tažnejch ptáků Tak už na svý bráchy zavolej Na tváře ti padaj slzy z mraků A Bůh nam sebral beznadej V duši zbylo světlo z jedny holky Do vrásek stromů padá déšť Poslední dny hodiny a roky Do vlasu ti zabrouká... pa pa pa pa pa pa pa pa
43
Amerika
44
Sen
R:
E E A A E A Stíny dnů a snů se k obratníkům stáčí E A Ruce snů černejch se snaží zakrýt oči F#m A E Světlo tvý prozradí proč já vím F#m A H S novým dnem že se zas navrátí
E
A
C#m
B
E Proud motýlů unáší strach A Na listy sedá hvědznej prach C#m B A nový stíny a nový stíny vyplaší
Mraky se plazí, vítr je láme Stíny tvý duše rozplynou se v šeru Ve vlnách opouští po hladinách mizí A měsíc nový stíny vyplaší E R: Proud motýlů unáší strach A Na listy sedá hvědznej prach C#m H Proletí ohněm a mizí stále dál E Neslyšný kroky stepujou A V nebeským rytmu swingujou C#m H Že se ráno, že se ráno vytratí E
A
E
A
Stíny dnů vyrostou a zmizí Nebeský znamení, rosvěcujou hvězdy Všechno ví z povzdálí vedou naše kroky A měsíc nový stíny vyplaší
Sen
45
46
Sametová G C G C 1. Vzpomínám, když tehdá před léty začaly lítat rakety, G C D zdál se to bejt docela dobrej nápad, G C G C saxofony hrály unyle, frčely švédský košile G Emi C D a někdo se moh' docela dobře flákat.
5. A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov, kopyta měl jako z Arizony, přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel a po něm tu zbyly samý volný zóny. R: [: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla, byla to taková krásná cela a byla celá (sametová)... :]
2. Když tam stál rohatej u školy a my neměli podepsaný úkoly, už tenkrát rozhazoval svoje sítě, poučen z předchozích nezdarů sestrojil elektrickou kytaru a rock'n'roll byl zrovna narozený dítě. G D Emi C R: Vzpomínáš, takys' tu žila, a nedělej, že jsi jiná, G D C D G taková malá pilná včela, taková celá sametová. G C G C 3. Přišel čas a jako náhoda byla tu bigbítová pohoda, G C D kytičky a úsmevy sekretárok G C G C sousedovic bejby Milena je celá blbá z Boba Dylana, G C D ale to nevadí, já mám taky nárok. 4. Starý, mladý nebo pitomí mlátili do toho jako my, hlavu plnou Londýna nad Temží, a starej dobrej satanáš hraje u nás v hospodě mariáš a pazoura se mu trumfama jenom hemží. R: Vzpomínáš, už je to jinak, a jde z toho na mě zima, ty jsi, holka, tehdá byla taková celá sametová.
Sametová
47
48
Jarošovský pivovar
Nad stádem koní
G 1.Léta tam C každý ho G ten, kdo
D A 1. Nad stádem koní Emi G D podkovy zvoní, zvoní A Emi černý vůz vlečou G a slzy tečou D a já volám: Tak neplač můj kamaráde náhoda je blbec když krade
D C G D stál, stojí tam dál, pivovar u cesty, D G D C G znal, léta tam stál, stát bude dál, D C G zná Jarošov, zná pivovar. C
C D G Emi C D G R.Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám, C D G Emi jen jsem to zkusil a jednou se napil, C D G od těch dob žízeň mám.
D A 2. Je tuhý jak veka Emi a řeka ho splaví G Máme ho rádi C G A No tak co, tak co, tak co
2.Bída a hlad, kolem šel strach, když bylo piva dost, mohl ses smát, třista let stál, stát bude dál, ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar. R.Bílá pěna,.....
(3x)
3. Vždycky si přál až bude popel i s kytarou, hou Vodou ať plavou jen žádný hotel s křížkem nad hlavou 4. až najdeš místo kde je ten pramen A kámen co praská Budeš mít jisto Patří sem popel a každá láska No tak co, tak co, tak co
Jarošovský pivovar
49
Nad stádem koní
50
5. Nad stádem koní podkovy zvoní zvoní černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám
Buráky G C G 1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války A7 D7 a v polích místo bavlny teď rostou bodláky, G C G ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky, A7 D7 G jak se tu válej' v trávě a louskaj' buráky.
6. Vysyp ten popel kamaráde do bílé vody vody Vyhasnul kotel G a Náhoda je Štěstí od podkovy
G C G R: Hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 D7 je lepší doma sedět a louskat buráky, G C G hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 D7 G je lepší doma sedět a louskat buráky.
D A Emi 7. Vysyp ten popel kamaráde D A Emi do bílé vody vody D Vyhasnul kotel A Emi G a Náhoda je Štěstí od podkovy
2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!", ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou, pan plukovník se otočí a koukne do dálky, vidí slavnou armádu, jak louská buráky. R: 3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, svý milenky a ženy pak půjdem políbit, a když se zeptaj':"Hrdino, cos' dělal za války?" "Já flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." R:
51
Buráky
52
Kozel
Junácká hymna
G C 1. Byl jeden pán, ten kozla měl, D G velice si s ním rozuměl, C měl ho moc rád, opravdu moc, D G hladil mu fous na dobrou noc.
D G D Junáci vzhůru,volá den, Hm G A luh květem kývá, orosen, sluníčko blankytem pílí, Em F#m A před námi pouť vede k cíli. D G D Junáci vzhůru volá den, G D G A D junáci vzhůru volá den.
2. Jednoho dne se kozel splet', rudé tričko pánovi sněd', když to pán zřel, zařval "jéjé", svázal kozla na koleje. 3. Zapískal vlak, kozel se lek': "to je má smrt", mečel "mek, mek", jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopnul vlak.
Kozel
53
Junácká hymna
54
jako slepý na kolejích stál, nepochopí jeho oči, jak se může stát, jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát, jeho blues se naposledy řekou rozletí, kdo vyléčí rány, smaže prokletí.
Mississippi blues Ami Dmi 1. Říkali mu Charlie a jako každej kluk Ami G Ami kalhoty si o plot potrhal, Dmi říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk, Ami G Ami na plácku rád košíkovou hrál, C F křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů, Dmi E až mu jednou ze tmy řekli: konec je tvejch dnů, Ami Dmi někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl, Ami G Ami nikdo neplakal a nikdo neprosil.
R: C Ami R: + [: [: Mississippi, Mississippi ... :] :]
C Ami F G C R: Mississippi, Mississippi, černý tělo nese říční proud, Ami F G C Ami Mississippi, Mississippi, po ní bude jeho duše plout. 2. Říkali mu Charlie a jako každej kluk na trubku chtěl ve smokingu hrát, v kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát, odmalička dobře věděl, kam se nesmí jít, který věci jinejm patří a co sám může mít, že si do něj někdo střelí jak do hejna hus, netušil, a teď mu řeka zpívá blues. R: 3. Chlapec jménem Charlie, a jemu patří blues, ve kterým mu táta sbohem dal, chlapec jménem Charlie snad ušel cesty kus,
Mississippi blues
55
56
5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi, z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet', chachacha, máme velryb plný zuby, na to vezmi jed.
Velrybářská výprava E A H7 E 1. Jednou plác' mě přes rameno Johny zvanej Knecht: C#mi F#mi H7 E "Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!" A H7 E Objednal hned litr rumu a pak něžně řval: C#mi F#mi H7 E "Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár."
R:
E A H7 E R: [: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se, C#mi F#mi H7 E protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :] 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj' se sudy s rumem, maso, ovoce, vypluli jsme časně zrána, směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. R: 3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, na pobřeží místo ženskejch mávaj' tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. R: 4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok: "Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." R:
Velrybářská výprava
57
58
Hej! Kapitáne!
Jaro
Dmi F 1. Moře už se vzteká, stožár modře bliká, C Dmi to nás právě varuje sám svatej Eliáš, F proto každej smeká, na palubu kleká, C Dmi mezi zuby drtí otčenáš.
Ami C G Ami 1. My čekali jaro, a zatím přišel mráz, C G Ami tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás, C G Ami zvěř z okolních lesů nám stála u dveří, C G Ami mnozí, co se smáli, náhle uvěří. C G Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá, Dmi G nouze, nám tak cizí, se rychle ozývá, C G ve stájích je ticho, seno dochází, Dmi G Ami pod malými okny bílá smrt obchází, a stále blíž.
Dmi C R: Hej! Kapitáne! Dmi C Dmi Jestli přežijem, tak se nedoplatíš! C Hej! Kapitáne! Dmi C Dmi C Tenhle vrak ti rozbijem a rumu vypijem Dmi A7 D D A7 D G D A7 D sedm galónů, a ty to zaplatíš.
2. A potom to přišlo, co muselo se stát, od údolí k horám začalo všechno tát, tenkrát přišel soused, a jak mluví, téměř lká: "Moje žena myslí, že se jara nedočká." Půjčil jsem mu koně, a když saně zapřahal, ještě, než se rozjel, jsem ho rychle varoval: "Nevracej se brodem, ledy už praskají, nejpozději zítra se na pouť vydají tam v údolí."
2. Vítr plachty ničí, lana s námi cvičí, za chvíli se briga kýlem na dno posadí, my jsme chlapi ryzí, kterejm je strach cizí, když natáhnem brka, nevadí. R:
3. Už padalo šero, když se navracel, delší cestou přes most však čas už neztrácel, kůň se marně vzpínal, dál nechtěl jet, a, jak jsem mu říkal, pod nimi prasknul led. Zvíře strachem hnané ty saně strhlo zpět a nad ním se tam v brodu navždy zavřel led, hledali ho dlouho, a když zmizel zbylej sníh, pod mostem ležel na schodech kamenných, kudy měl jít. Ami C G Ami *: Někdy ten, kdo spěchá, se domů nevrací...
Hej! Kapitáne!
59
Jaro
60
