Francouzská republika

a ženou, kteří mají mezi sebou pouze přátelský vztah. Francouzi naznačí polibek 3x.

Francouzská republika

Ženy se stále ještě starají o děti a domácnost, zatímco muž vydělává peníze. Výchova dětí se odehrává v duchu přirozené výchovy: dítě je třeba hlídat, ne vychovávat. Pro cizince je utrpením návštěva ve francouzské rodině, kde mu děti hostitelů doslova lezou po hlavě, pro Francouze je utrpením náš výchovný systém, o kterém tvrdí, že v dítěti potlačí osobnost.

Název státu:

Francouzská republika (République Française) Rozloha: 547 030 km2 Počet obyvatel: 60,87 mil. v evropské části

Francouzská specifika:

Jedním z největších společenských prohřešků je spěch u jídla. Ve Francii není slušné jíst rychle! V průměru jsou Francouzi zvyklí obědvat 1–2 hodiny. Nezbytnou součástí je i estetická stránka jídla. Pracovní doba ve Francii je od 9 do 12 a od 14 do 18 hodin.

Francouzi jsou velmi hrdí na svůj jazyk, neradi jednají v cizím jazyce. Jsou srdeční, přívětiví, zdvořilí. Když Francouzi něco chválí, líbají si u toho špičky prstů, když něčeho mají dost, dávají si ruce na čelo. Francouzi si velmi zakládají na vzdělání. Společnost je velice hierarchizována, buď podle rodinného původu, nebo podle majetku. Zcela zvláštní postavení mají absolventi prestižních univerzit, kteří zastávají nejvyšší funkce v politickém a ekonomickém životě a ve státní sféře. Pozvání do rodiny je vyznamenáním a je třeba si ho vážit, není totiž nijak běžné. Francouzi se scházejí většinou v kavárnách. Při přátelských návštěvách se běžně dávají a očekávají drobné dárky nebo květiny. Dochvilnost není absolutní, mezi přáteli i v pracovním kontaktu se akademické čtvrthodinka považuje za společenský bonton. Pověstný francouzsky vkus se podepisuje i na zařízení bytu, který bývá pohodlný a útulný. Rodina se schází většinou až večer, proto je hlavním jídlem dne večeře. Francouz jí zásadně 3x denně. Při setkání je běžné nejen podání ruky, ale i společenský polibek většinou jenom naznačený. Je naprosto běžný i mezi mužem

Vítězný oblouk

KULTURA FRANCIE Kultura Francie a francouzských lidí byla formována geografií, hlubokými historickými událostmi, cizími i interními sílami a skupinami. Francie, a zvláště Paříž, hrál důležitou roli jako centrum vysoké kultury od sedmnáctého století, nejprve v Evropě, a postupně na dalších kontinentech. Dosud

Francouzi jsou nacionalisté, jsou sebejistí a hrdí na své dějiny, na svou kulturu a především na svůj jazyk.

1

u nás v Česku patří série četnických filmů (Četník a mimozemšťané, Četník se žení, Četník ze Saint Tropéz ad.), v poslední době můžeme sledovat také seriál Julie Lescautová o nekompromisní a zároveň lidské šéfce policie.

Lidé a společnost Obyvatelstvo ve Francii je velmi různorodé. Přestože navenek vypadá Francie jako jednolitý stát, při hlubším pohledu něco jako „Francouzská rasa“ vlastně neexistuje. Francouzi se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). K Francouzské národnosti se hlásí 95% obyvatel, k Arabské 3%, k Alsasské 2,3%.

Citadela

hraje Francie důležitou roli v politice, ale také v současném umění, módě a kuchyni. Hudba Mezi nejznámější klasické autory hudby patří především George Bizzet se svou Carmen, Hector Berlioz a Claude Debussy. Francie je také známá především svými šansony. Tato středověká francouzská píseň byla zpívána francouzskými truvéry. Píseň měla jednoduchou melodii a rytmus. Text býval často humorný, satirický a často i frivolní. Nejznámější šansoniérkou byla bezesporu Édith Piaf. Dalšími známými šansoniéry pak byli Yves Montand, Charles Aznavour, Gilbert Bécaud. Současná hudba není příliš známá, nejvýraznější hudební skupinou je Simple Plan, což francouzsko-kanadská pop-punková kapela. Do povědomí vešla díky filmu Smím prosit? také skupina Gotan Project se svou písní Santa Maria. Tato hudební skupina je propagátorem tzv. elektrotanga.

Pevnost Boyard

Film O francouzském filmu by se dalo napsat několik mnohostránkových knih. Francie není jen kolébkou filmového festivalu v Cannes, ale také má celou řadu výborných herců. Zcela jistě mezi ně patří Jean Paul Belmondo, Pierre Richard, Alain Delon, Gerard Depardieu, Sophia Marceau, Jean Reno, Luis de Funès. Mezi filmy, které se zapsaly do povědomí i

Školství Francie není jen velkou zemí umění a kultury a první turistickou destinací na světě. Je také starým národem oddaným vzdělání, vědě a jedním z prvních center vědeckého a technologického novátorství. Díky svým prestižním univerzitám a vysokým školám zaujímá Francie třetí místo na světě v počtu přijatých zahraničních studentů.

Jeollanamdo 2

STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ Středoškolské vzdělání sestává ze dvou stupňů – z nižší střední školy (collège) a z lycea (lycée). ● Collège – nižší střední škola Collège navštěvují děti ve věku jedenácti až patnácti let, tedy od šesté do třetí třídy (číslování tříd je sestupné). Tento typ školy bývá označován jako jednotný, neboť všechny děti získají v zásadě stejné vzdělání. Na závěr obdrží vysvědčení zvané Diplôme National du Brevet. Eiffelova věž (francouzsky La Tour Eiffel) Byla postavena v letech 1887 až 1889. Měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi.

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ Mezi školy poskytující základní vzdělání (école primaire) se ve Francii zahrnují mateřská škola (école maternelle) a základní škola (école élémentaire). ● Mateřská škola Předškolní vzdělání v mateřské škole bylo ve Francii zavedeno v roce 1881 a je určeno dětem od tří do šesti let. Docházka sice není povinná, přesto však mateřské školy navštěvují téměř všechny děti ve věku tří let. Většinou se jedná o školy státní. Sledují cíle výchovné a pedagogické a zprostředkovávají dětem poznání života ve společnosti, pomáhají rozvíjet jejich osobnost a komunikační schopnosti. Mateřská škola je silnou stránkou a význačným rysem francouzského vzdělávacího systému a přispívá k větší efektivitě základního školství. Učitelé v mateřské škole mají stejnou kvalifikaci jako vyučující na základní škole a mohou působit na všech úrovních systému základního vzdělání.

Renovovaná historická plachetnice v Orleónu.

● Lyceum Lyceum poskytuje tříleté studium určené studentům od patnácti do osmnácti let; zahrnuje tedy druhou, první a závěrečnou třídu (la terminale). Nabízí široké spektrum oborů. Je ovšem možné rozlišit dva základní typy: všeobecně vzdělávací a technická lycea, obojí zakončená všeobecnou maturitní zkouškou – baccalauréat général, a odborná lycea, kde student na závěr obdrží výuční list (CAP – certificat d’aptitude professionnelle), vysvědčení o absolvování odborné školy (BEP – brevet d’études professionnelles) nebo složí odbornou maturitní zkoušku – baccalauréat professionnel (viz níže „Odborné školství”).

● Základní škola Základní škola je povinná pro všechny děti francouzské i jiné národnosti od šesti let věku. Je určena dětem od šesti do jedenácti let. Jejím posláním je předat dětem základní znalosti a vést je k občanství.

● Baccalauréat (maturita) – zkouška zakončující středoškolské vzdělání Maturitní zkouška – baccalauréat – byla ve Francii zavedena roku 1808. Absolventům

3

je udělován diplom, který má v systému francouzského školství dvojí úlohu – potvrzuje ukončení středoškolského studia a zároveň opravňuje k zahájení studia na vysoké škole.

NIŽŠÍ STUPNĚ ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ Na nižších stupních odborného vzdělání se výuka konkrétně zaměřuje na oblast podniků a řemesel, která se zde uplatňují, aby poskytla žákům znalosti a dovednosti potřebné v určité odborné sféře. Odborné lyceum (lycée professionnel) nabízí dvouleté studium navazující na collège a absolventům uděluje výuční list (C. A. P.), nebo vysvědčení o absolvování odborné školy (B. E. P.). Nižší stupeň odborného vzdělání dává studentům možnost v krátké době dosáhnout diplomu, který usnadní jejich zapojení do pracovního procesu.

VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ Vysokoškolské vzdělání zahrnuje všechny typy pomaturitního studia. Vedle sebe existují dva systémy: ● otevřený systém univerzit. Na univerzity odchází největší počet studentů. Studium není výběrové, je otevřeno všem, kdo složili zkoušku baccalauréat. Nabídka oborů je velmi rozmanitá;

Jídlo Francouzské kulinářské umění je vyhlášené po celém světě. Kdo nezná proslulá francouzská jídla typu žabí stehýnka, šneci, mušle, sýry nebo proslulé francouzské víno, které se podává ke každému obědu. Bohužel francouzská kuchyně se za posledních pár let poněkud otřásla v základech. Skvělé přísady si naštěstí své místo uchovaly, což potvrzuje každý městský i vesnický trh. Nicméně malé rodinné restaurace se postupně vytrácejí. Pokud přijdete v turistické oblasti do restaurace na oběd doba oběda se může protáhnout až na 1,5 – 2,5 hodiny. Což pro nás české stravníky může být docela zajímavé. Chody se servírují postupně, až všichni dojí daný chod číšník donese další. Počet chodů bývá převážně 3 až 5 někdy i více zvláště v regionální kuchyni. Jídlo nebo pití se platí převážně při odchodu a vůbec nikomu nebude vadit, že nad jednou kávou nebo jedním jídlem strávíte dlouhé hodiny. Francouzi jsou na to docela zvyklí. Francie je rovněž perfektním místem k ochutnání cizích kuchyní třeba severoafrické, karibské, marocké, thajské, vietnamské, japonské, indické a italské.

● systém výběrových škol s omezenou kapacitou. Zájemci o studium musí projít výběrovým řízením, složit zkoušku nebo doložit své studijní výsledky, případně ještě absolvovat vstupní pohovor. Tento systém se uplatňuje především na školách, jako jsou instituty politických věd (IEP), inženýrské a obchodní školy, technologické univerzitní instituty (IUT), odborné univerzitní instituty (IUP) a školy, do nichž studenti mohou být přijati teprve po absolvování přípravného studia – to jsou zejména tzv. grandes écoles jako Ecole Nationale d’Administration, Ecole Nationale Supérieure, vysoká technická škola Ecole Polytechnique a vysoká škola inženýrská Ecole Centrale. Absolventi těchto institucí často získávají významné funkce ve státním či podnikovém sektoru. Vysoké školství nabízí jak teoretické studium, tak odborné, profesně zaměřené specializace. ● Studium teoretických odvětví je ukončeno diplomem na jedné ze tří úrovní – licence (odpovídá českému titulu „bakalář”), master recherche („magistr”), doctorat („doktorát") ● Odborné specializace udělují univerzitní diplom v oblasti technologie (DUT), diplom „licence professionnelle” a „master professionnel”.

Jídlo v restauracích U restaurací záleží především na ceně obědů. Dobře se můžete najíst už za 6 – 12 Euro. Pokud jde o kvalitu a ceny, není mezi restauracemi (relais) a hospodami (brasse4

ries) vůbec žádný rozdíl. Liší se pouze v tom, že hospody po většinu dne vydávají jídla rychleji. V turistických oblastech, když se vydáte hledat vhodné místo k posezení u jídla vyhýbejte se podnikům, Gaiette charentaise – dort které ve špičce jsou obsazeny pouze z poloviny. Všude platí, že kam chodí málo lidí na oběd, tam se moc dobře nevaří. Najíst se můžete i v hotelových restauracích, které nejsou otevřené Merveilles – smažené těsto pouze hostům. Hotová jídla jsou označena na jídelních lístcích jako (menus fixes) a převážně bývá výběr z jednoho nebo dvou jídel. Menus fixes však bývají nejlevnější. Když budete chtít ochutnat nejlepší regionální speciality, budete si muset připlatit. Obědy Jídla bývají převážně z různých chodů předkrm, několik možných hlavních jídel (záleží, kde si co objednáte), zákusek a nakonec káva. Předkrm si můžete vybrat ze dvou chodů studeného nebo teplého. Jako předkrm se dávají velmi malé porce. Málokde se setkáte s klasickými polévkami, a pokud ano tak to je spíše hustá nebo kašovitá s různými přílohami. Dozvěděli jsme se, že polévky u francouzů doma se vaří málokdy. Prý tak šetří vodu. Jinak hlavní chod bývá převážně bez brambor nebo rýže. Brambory, rýži, hranolky tyto přílohy si musíte doobjednat. Přílohy se dodávají odděleně na jiném talíři. Hlavní jídlo bývá převážně z masa buď telecí, skopové, vepřové, kuřecí nebo hlavně ryby. Speciality mívají někdy i velmi chutnou omáčku. Po jídle Vám vždycky nabídnou něco sladkého moučník, kávu cokoliv. Pokud nemáte na pití, stačí si v restauracích vzít vždy připravenou láhev plnou studené vody z kohoutku (l’eau de robinet). Ty dostanete k jídlu zdarma a v jakémkoliv množství.

Couvert Service compris (s.c.) znamená, že v ceně je zahrnutý couvert. Service non compris (s.n.c) neboli servis en sus značí, že tomu tak není. V takovém případě musíte k cel

Tourteau fromage – dort s kozím sýrem

Pití v kavárnách, barech a restauracích Všude, kde se dá najíst, dostanete i něco k pití. Nezapomeňte, že ke každému obědu si můžete vzít k jídlu jakékoliv množství dobře vychlazené vody úplně zdarma. Francouzi pijí vždycky pomalu a s rozvahou. Každý bar či kavárna má povinnost vystavit kompletní ceník, na němž zpravidla nebývá uvedený 15 procentní příplatek za obsluhu. Nejlevnější nápoje dostanete přímo u baru (au comptoir), více pak budete muset zaplatit u vnitřních (la salle) nebo venkovních (la terrasse) stolů. Víno se pije snad u každého jídla a při každé příležitosti (oslavy, narozeniny, atd.). Červené víno najdete označené jako rouge, bílé jako blanc a nakonec růžové rose. Ceny vín se pohybují od 1,50 Eura do 15 Eur a více za láhev. Přičemž už za 4–5 Eur koupíte docela dobré víno. Pro představu třetinka piva stojí 3–4 Eura záleží od oblasti. Našli jsme i tuplák piva, ale ten stál 12 Eur. Což samo o sobě určuje, co se asi bude pít. Nejlepším způsobem koupě vína je přímo u výrobce (vengerons) a to buď na vinici, v prodejně Maisons, Syndicats du Vin nebo Copératifs Vinicoles (vinařské družstvo). Na všech těchto místech si víno 5

silné. Objednat si ho můžete jako Un café nebo un express – obyčejná káva a un créme je káva s mlékem. Pokud jste zvyklí pít kávu z velkých šálků, pak si objednejte un grand café nebo un grand créme.

můžete před koupí ochutnat. Nejlevněji víno nakoupíte přímo v supermarketech než u samotných Vingerons. Francie není pivařský stát. Převážná většina piv se sem dováží ze zahraničí anebo z francouzského regionu Alsaska. V supermarketech můžete najít pivo v láhvích nebo plechovkách a docela levné. Tvrdý alkohol Co se týče silného alkoholu, převládá převážně brandy, koňak, eaux de vie (tvrdý alkohol), likéry a koktejly. Nealkoholické nápoje Z nealkoholických nápojů si můžete vybrat opravdu hodně - čaje, džusy, perlivé minerální vody, neperlivé minerální vody, kávy a samozřejmě i mléko. Nejlepší je si zajít do supermarketu a nakupovat ve velkém za levný peníz. Pod pojmem káva si Francouzi představují většinou espreso – malé, černé a velice

Francouzské speciality Sýry Existuje přes 400 druhů francouzských sýrů, přičemž každým rokem vznikají další. Nejznámější všudypřítomné sýry jsou Brie, Camembert, Roquefort, Reblochon a mnoho variant kozího sýra (chévre). V každém regionu můžeme nalézt i jeden nebo dva místní druhy sýrů a to jsou právě ty klenoty. Bouillabaisse Šafránem a česnekem ochucená rybí polévka, do níž se vhazují kousky ryb, croutons (osmahnuté kousky chleba) a rouille (majonéza s příchutí chilli). Za základ ryby, která

6

patří do polévky, se považuje rascasse což jsou ropušnice. Tato specialita se převážně podává na azurovém pobřeží nejčastěji v okolí Marsaille. Raclette neboli sýrové fondue původně pochází z Švýcarska. Ve velké míře je oblíbené u francouzů. Jedná se vlastně o plátek sýra, který se taví (fondue) na speciálním opékacím přístroji v mističce. Podává se s opečeným chlebem, a prakticky jakýmikoliv přílohami převážně to bývají ryby, maso nebo vajíčka ale ji ovoce. Šneci jedli jsme je a velmi nám chutnali. Připravují se s petrželí, máslem a nakonec se jemně okoření a osolí. Pak se pouze hodí do trouby na 20–30 minut. Mušle v přímořských oblastech dostanete na talíři černé mušle. Ty se vaří ve skořápce na různé způsoby. Lanýži velmi drahá specialita chutná jako žampion. Osobně moc nevíme co na nich francouzi vidí. Crepes palačinky na mnoho způsobů – sladko, kyselo i slané. Specialitou jsou gallettes – bretaňské pikantní slané palačinky. Připravují se z pohankové mouky a podávají se s jablečným vínem cidre. málně na stejné úrovni, cítí se poníženi, pokud musí jednat s funkčně nižšími zaměstnanci. Při setkání i při loučení si všichni podávají ruce. Výměna vizitek v obchodním styku je samozřejmou součástí seznámení. Na funkce si Francouzi nesmírně potrpí a je pro ně příznačné, že každý pracovník má na vizitce uvedenou, byť i zcela nejasnou, pracovní funkci. Akademické tituly se na vizitkách vynechávají. Francouzi dávají vždy přednost osobním kontaktům. Francouzští manažeři nemají příliš v oblibě služební cesty, dávají přednost jednání v domácím prostředí. Ten, kdo je ochoten se tomuto zvyku přizpůsobit, je na tom v očích svých partnerů lépe než ten, kdo trvá na tom, aby jej navštívili v jeho sídle.

TIPY PRO SPRÁVNÉ JEDNÁNÍ S FRANCOUZI Obchodním jazykem Francouzů je francouzština. Francouzi jsou na svůj jazyk velmi hrdí, a přestože velmi neradi jednají v cizím jazyce, jako druhá obchodní řeč získává stále větší důležitost angličtina a dnes ji ovládá většina francouzských manažerů. Vystupují zdvořile, srdečně a přívětivě. Přejít při setkání přímo k věci považují za velmi nezdvořilé a netaktní. Okamžité nastolení hlavních problémů s vynecháním orientační fáze mohou Francouzi považovat i za určitý projev arogance až nadřazenosti svých zahraničních kolegů. Francouzi vždy právem očekávají, že budou jednat s partnery mini7

Francouzští partneři jsou hovornější, tichu a mlčení se vyhýbají. Ústní projev je doplňován bohatou řečí těla. Francouzi používají mimiku a gesta. Když něco chválí, líbají si u toho špičky prstů. Když už ale naopak mají něčeho dost, pokládají si ruce na čelo. Během jednání se ve Francii nepodává žádné občerstvení (ani čaj nebo káva) a většinou se ani nekouří. Součástí obchodní činnosti a obchodního jednání jsou obědy nebo večeře. Francouzi jednak sami rádi dobře jedí (a pijí dobré náNA CO SI DÁT POZOR

Mimóza – u nás se jí říká také akácie

Pozvání do rodiny je vyznamenáním a je třeba si ho vážit, není totiž nijak běžné. Francouzi se scházejí většinou v kavárnách. Při přátelských návštěvách se běžně dávají a očekávají drobné dárky nebo květiny.

poje), jednak rádi představí svým zahraničním partnerům francouzskou kuchyni. Nadto nepovažují obchodní činnost a dobré jídlo za neslučitelné, ba naopak.

Dochvilnost není absolutní, mezi přáteli i v pracovním kontaktu se akademické čtvrthodinka považuje za společenský bonton.

Francouzi si velmi cení dobrého vkusu, kladou důraz na vnější prezentaci. Oblečení by proto mělo být konzervativní a elegantní. Francouzi si velmi zakládají na vzdělání. Rozhodujícím předpokladem pro dosažení úspěchu ve Francii jsou známosti, které je nutno neustále pěstovat a prohlubovat. Pěstování vztahů je důležité i pro činitele malých a středních firem v rámci regionů. Proto prodejci, zástupci i obchodní cestující udržují nejen profesionální vztahy, ale i vztahy osobní se svými partnery a často i s jejich rodinami. Společnost je velice hierarchizována, buď podle rodinného původu, nebo podle majetku. Zcela zvláštní postavení mají absolventi prestižních univerzit, kteří zastávají nejvyšší funkce v politickém a ekonomickém životě a ve státní sféře.

Pověstný francouzsky vkus se podepisuje i na zařízení bytu, který bývá pohodlný a útulný. Rodina se schází většinou až večer, proto je hlavním jídlem dne večeře. Francouz jí zásadně 3x denně. Při setkání je běžné nejen podání ruky, ale i společenský polibek většinou jenom naznačený. Je naprosto běžný i mezi mužem a ženou, kteří mají mezi sebou pouze přátelský vztah. Francouzi naznačí polibek 3x. Ženy se stále ještě starají o děti a domácnost, zatímco muž vydělává peníze. Výchova dětí se odehrává v duchu přirozené výchovy: dítě je třeba hlídat, ne vychovávat. Pro cizince je utrpením návštěva ve francouzské rodině, kde mu děti hostitelů doslova lezou po hlavě, pro Francouze je utrpením náš výchovný systém, o kterém tvrdí, že v dítěti potlačí osobnost. Jedním z největších společenských prohřešků je spěch u jídla. Ve Francii není slušné jíst rychle! V průměru jsou Francouzi zvyklí obědvat 1–2 hodiny. Nezbytnou součástí je i estetická stránka jídla. Pracovní doba ve Francii je od 9 do 12 a od 14 do 18 hodin.

8