Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a management
FRANCHISING – PŘEDNOSTI A NEVÝHODY JEHO VYUŽITÍ V PODNIKÁNÍ Franchising – advantages and disadvantages of its use in the entrepreneurship Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří NOVOTNÝ, CSc.
Autor: Jindřich PETRÁK
Brno, květen 2008
J mé n o a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v d i pl o mové p r á c e : Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e d r a: Ve d o u c í di p l o mové p r á c e: Ro k ob h a j ob y :
Jindřich Petrák Franchising – přednosti a nevýhody jeho využití v podnikání Franchising – advantages and disadvantages of its use in the entrepreneurship podnikového hospodářství doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. 2008
Anotace Diplomová práce se zabývá franchisingem, zejména analýzou reálného franchisingového projektu z pohledu jeho dlouhodobé ekonomické rentability. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na teoretický rozbor franchisingu, jehož pochopení je potřebné pro praktickou aplikaci. Druhá část se zabývá analýzou konkrétního franchisingového projektu Švejk restaurant, charakteristikou franchisanta, včetně vzniku a vývoje konceptu. Dlouhodobá ekonomická rentabilita projektu je zkoumána na základě vytvořeného obchodního plánu na dobu deseti let pro nově otevíranou provozovnu. Závěr práce hodnotí dosažené výsledky.
Annotation Thesis deals with franchising, analyzing a real franchising project from a long-term profitability point of view. The Thesis is logically divided into two parts. First part is focusing on the description of franchising and its characteristics to understand the practical implication.Second part analyzes a real franchising project Švejk Restaurant, together with the characteristics of a franchisant from the establishment and the further development. Long-term economic profitability of the project is being analyzed on the basis of a proposed 10-year business plan that respects this period. Evaluation of the achieved results is stated at the end of this Thesis.
Klíčová slova Franchising, franchisor, franchisant, franchisingová smlouva, výhody, nevýhody, obchodní plán, finanční analýza
Keywords Franchising, franchisor, franchisee, franchising agreement, advantages, disadvantages, business plan, financial analysis
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Franchising – přednosti a nevýhody jeho využití v podnikání vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jiřího Novotného, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 29. května 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Jiřímu Novotnému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Radovanu Sochorovi, majiteli firmy DAOS PLUS s.r.o. za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 9 1
HISTORIE FRANCHISINGU ..................................................................................................................... 9
2
CO JE FRANCHISING? ............................................................................................................................ 12 2.1 2.2 2.3 2.4
3
DEFINICE ................................................................................................................................................ 12 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY ................................................................................................................... 13 DRUHY FRANCHISINGU ........................................................................................................................... 14 FORMY FRANCHISINGU ........................................................................................................................... 16
VÝHODY A NEVÝHODY FRANCHISINGU.......................................................................................... 17 3.1 VÝHODY FRANCHISINGU ........................................................................................................................ 17 3.1.1 Výhody franchisingu jako systému ................................................................................................. 17 3.1.2 Výhody pro franchisora ................................................................................................................. 17 3.1.3 Výhody pro franchisanta ................................................................................................................ 19 3.1.4 Makroekonomické výhody .............................................................................................................. 21 3.2 NEVÝHODY FRANCHISINGU .................................................................................................................... 22 3.2.1 Nevýhody pro franchisora .............................................................................................................. 22 3.2.2 Nevýhody pro franchisanta ............................................................................................................ 23 3.3 NAPĚTÍ MEZI FRANCHISOREM A FRANCHISANTEM .................................................................................. 25
4
ZALOŽENÍ FRANCHISOVÉHO PODNIKU .......................................................................................... 26 4.1 FRANCHISINGOVÁ SÍŤ ............................................................................................................................. 31 4.2.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy ...................................................................................... 33 4.2.2 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy ...................................................................................... 35
5
FRANCHISING V ČESKÉ REPUBLICE................................................................................................. 36 5.1 5.2 5.3
6
FRANCHISOVÉ SVAZY ........................................................................................................................... 39 6.1 6.2
7
VÝVOJ FRANCHISINGU V ČR .................................................................................................................. 36 AKTUÁLNÍ STAV A PERSPEKTIVY FRANCHISINGU V ČR........................................................................... 36 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU V ČR ..................................................................................... 38
EVROPSKÁ FRANCHISOVÁ FEDERACE ..................................................................................................... 40 ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU ........................................................................................................... 40
FRANCHISOVÍ PORADCI ....................................................................................................................... 42
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 44 8
CHARAKTERISTIKA FRANCHISANTA............................................................................................... 44 8.1 JAK SE STÁT FRANCHISANTEM SPOLEČNOSTI DAOS ................................................................................ 45 8.2 OBCHODNÍ PLÁN ..................................................................................................................................... 47 8.3 DEFINICE PROJEKTU................................................................................................................................ 48 8.4 VZNIK A VÝVOJ KONCEPTU ŠVEJK RESTAURANT .................................................................................... 49 8.5 FÁZE VLASTNÍ REALIZACE PROVOZOVNY ............................................................................................... 50 8.6 ANALÝZA PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................. 51 8.7 ZAMĚSTNANCI ........................................................................................................................................ 55 8.8 TECHNICKÁ A JINÁ HLEDISKA ................................................................................................................. 57 8.9 ZAJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍHO MAJETKU ........................................................................................................ 58 8.9.1 Řízení oběžného majetku ................................................................................................................ 59
9
KALKULACE PROJEKTU ....................................................................................................................... 61 9.1
VÝPOČET VÝNOSŮ A NÁKLADŮ PROJEKTU .............................................................................................. 63
10
FINANČNÍ PLÁN A ANALÝZA PROJEKTU .................................................................................... 69
10.1 FINANČNÍ PLÁN ...................................................................................................................................... 69 10.1.1 Plánovaný výkaz zisku a ztrát ........................................................................................................ 72 10.1.2 Plánovaná rozvaha ........................................................................................................................ 73 10.1.3 Plán cash-flow určený přímou metodou ........................................................................................ 75 10.1.4 Analýza bodu zvratu ...................................................................................................................... 75 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 77 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 80 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ....................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK A VYOBRAZENÍ.......................................................................................................... 83
ÚVOD Podnikatelské aktivity, které fungovaly do konce 80. let, přestávaly odpovídat potřebám reálného tržního prostředí. Právě v tomto období význam franchisingu vzrostl. Na trhu začalo dlouhodobě docházet k převisu poptávky nad nabídkou. Tento fakt vedl k ostřejší konkurenci mezi producenty výrobků a poskytovateli služeb. Ti na tuto novou situaci reagovali spojováním ve větší celky, tzv. koncentrací. V tomto případě původně samostatné subjekty fakticky ztrácejí svoji nezávislost a samostatnost. Jinou variantou, jak přežít v tomto ostře konkurenčním prostředí byla možnost kooperace. Jedná se o dobrovolné seskupení podnikatelských subjektů, které si nadále uchovávají svoji hospodářskou a právní samostatnost1. Těmito formami sdružování podnikatelské subjekty dosahují větších výhod (zvýšení výnosů, snížení rizik atd.) než jako samostatné podnikatelské jednotky. Podnikatelský subjekt řeší jako jednu z prvních a nejdůležitějších otázek jak dostat výrobek nebo službu k zákazníkovi. Je třeba zvolit distribuční cestu2. V případě, že výrobce nebo poskytovatel služby dodává přímo zákazníkovi, jedná se o tzv. přímou cestu. Pokud jsou zapojeny mezičlánky, hovoříme o tzv. nepřímé cestě. V této souvislosti je franchising různými autory vnímán nejednoznačně. Někteří ho vidí někde mezi přímou a nepřímou distribuční cestou, jiní ho řadí do nepřímé distribuční cesty jako formu nepřímého prodeje. Franchising lze definovat v obecné rovině jako vertikálně organizovaný distribuční systém založený na smluvně zakotvené dlouhodobé kooperaci zajišťující jednotné vystupování zainteresovaných právně samostatných podnikatelů, z nichž jeden je dominantní poskytovatel franchisy a ostatní články distribuční cesty jsou příjemci franchisy3. Obecně lze franchising charakterizovat jako odbytový a výrobní systém zboží a služeb, který je založen na těsné a nepřetržité spolupráci mezi právně a finančně samostatnými a nezávislými stranami, franchisorem a franchisanty. I když má franchising poměrně krátkou historii své existence, má dnes ve světě široké uplatnění. Jeho význam roste i v ČR. I zde se ho řada firem rozhodla využít jako prostředku pro konkurenční boj. Bohužel je nutné konstatovat, že i přes stále větší rozšířenost využívání franchisingu, pořád neexistuje
1
NOVOTNÝ, J.; SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku. str. 138 Pojem distribuční cesta chápeme jako soubor organizací, které zabezpečují pohyb zboží a služeb směrem k zákazníkovi. 3 V této souvislosti se někdy hovoří o tzv. konglomerátní intergraci, která znamená spojení podniků s nepříbuznou činností, zatímco horizontální integrace je pak považována za spojení podniků se stejnou nebo obdobnou činností, blíže viz VALACH, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku.
2
7
mnoho odborných literárních titulů, které by se touto problematikou zabývaly. U nás se jedná především o práce Martiny Řezníčkové, ve světě jsou základní literaturou knihy M. Mendelsohna a D. Achesona. Dalším zdrojem informací jsou národní a mezinárodní franchisingová sdružení, které šíří v této oblasti osvětu pořádáním např. seminářů, přednášek, setkáváním zainteresovaných skupin apod. Cílem této práce je ověřit na konkrétním franchisingovém projektu jeho ekonomickou výhodnost z dlouhodobého hlediska metodou analýzy. Jedná se o vybudování nové provozovny, která vznikne právě na základě využití franchisingové licence. Poskytovatelem licence je společnost Daos Plus s.r.o. jako franchisor a tvůrce franchisingové sítě Švejk restaurant. Tato česká společnost vytvořila systém typicky českých restaurací, se kterými spojuje jméno známé postavičky vojáka Josefa Švejka. Diplomová práce rozdělena do dvou hlavních částí. V první části je metodou rešerše popsán franchising. Jsou objasněny jeho počátky, následný vývoj a rozmach v ČR a ve světě. Jsou zhodnoceny výhody a nevýhody franchisingu z pohledu franchisových partnerů. Je zmíněna problematika založení franchisového podniku nejen jako celku, ale i z pohledu příjemce franchisingové licence. Závěrem této části je stručně pojednáno o franchisingových svazích a poradcích. Teoretický rozbor je nezbytným předpokladem pro vlastní analýzu vybraného reálně fungujícího franchisingového projektu, který je rozpracován ve druhé části této práce. Nejprve je charakterizována společnost Daos Plus s.r.o., vznik a vývoj projektu Švejk restaurant. Daos Plus s.r.o. vystupuje v roli franchisora, hodnotí zájemce a potencionální franchisanty. S těmi úspěšnými následně podepisuje franchisingovou smlouvu. Dále jsou popsány fáze realizace vzniku nové provozovny včetně problematiky s tím související, např. vybavení technologií, majetkem, nábor zaměstnanců atd. Jsou definovány parametry nové provozovny. Na základě nich, je provedena kalkulace projektu a vytvořen obchodní plán na období deseti let. Analýzou takto zpracovaných údajů dojde k ověření či vyvrácení, zda-li je z dlouhodobého hlediska ekonomicky rentabilní stát se franchisantem společnosti Daos Plus s.r.o. a provozovat Švejk restaurant. Na základě výsledků analýzy bude vyvozen závěr a provedeno hodnocení.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1 HISTORIE FRANCHISINGU Franchising jako marketingový nástroj pro šíření výrobků a zkvalitnění služeb vzniká na přelomu 19. a 20. století v USA. Prvními uživateli franchisingu byli vagónoví pendleři. V převážné většině odborné literatury jsou za první uživatele franchisingu pokládány firmy Winter Sewing Machine Company a General Motors. Firma Winter Sewing Machine Company se již v letech 1860 – 1863 zabývala průmyslovým a odbytovým systémem šicích strojů značky Singer a roku 1865 vytvořila prodejní síť z nezávislých prodejců pro prodej náhradních dílů a oprav. General Motors koncem devadesátých let 19. století použila novou, univerzální metodu prodeje pro prodej aut, založenou na principech franchisingu. Vyhotovila první franchisingovou smlouvu, na jejímž základě získal nezávislý prodejce licenci na prodej elektrických a parních automobilů. Od roku 1900 používají franchisingový přístup k podnikání čerpací stanice. Na počátku 20. století byl již franchising používán i na prodej drogistického zboží. K masovému rozšíření franchisingového způsobu prodeje došlo po druhé světové válce. Příčinou byl růst tržní konkurence ve výrobě a odbytu, rychlé změny na trhu, růst nároků na pružnost a kvalitu služeb. Ukázalo se, že využitím franchisingu je možné dosáhnout vyšších zisků prostřednictvím zavedené značky a exkluzivity výrobků. Toto rozšíření franchisingu se děje především v USA, ale i v Západní Evropě. Rozvoj franchisingu v USA byl dán především dvěma příčinami. První příčinou byla možnost získání půjček a jejich zajištění americkou společností Veterans Administration a druhou byl reálný stav ekonomiky, kdy nové nápady mohly být rychle uplatněny právě prostřednictvím franchisingu. Franchising začaly používat především motely, salony krásy, obchody, opravny, čistírny, zaměstnanecké agentury, prádelny, opravny aut. Jeho velký nápor byl zaznamenán v oblasti rychlého občerstvení. Většina firem, které provozovaly svoje jednotky formou franchisingu, pohlížela do roku 1950 na franchising především jako na účinnou metodu distribuce výrobků a služeb. Proto toto období můžeme nazvat jako pionýrské období franchisingu. Následně můžeme vymezit druhou generaci franchisingu, charakterizované využívání franchisingu jako jedné z forem podnikání, tzv. „business format franchising“ (podnikatelský franchising). 9
Franchising tak znamenal novou marketingovou techniku. Jeho nástup byl umocněn problémy malých nezávislých podnikatelů v konkurenci s velkými podniky. Ty byly důkazem toho, že malé podniky nemají v moderní ekonomice místo, patří historii. A právě franchising poskytoval jednotlivci možnost provozovat podnik pod jménem a image velké společnosti a pomohl mu vyřešit problém jak minimalizovat rizika spojená se zahájením a prvními kroky v podnikání. Malé firmy přežívají a mohou docílit podnikatelského úspěchu pouze tehdy, působí-li ve specializovaných oblastech, kde neexistují velké trhy. Procento neúspěchu franchisingových firem je ve srovnání s podniky jednotlivců extrémně nízké. Franchising se rychle rozšířil v oblasti restauračního stravování a rychlého občerstvení. O něco později nastal jeho boom v hotelnictví. V 50. letech 20. století vznikly v USA dnes světově známé firmy McDonald´s a Holiday Inns, v 60. letech začaly používat franchising společnosti Hilton a Sheraton. V roce 1955 byl franchising také poprvé použit i ve Velké Británii (Wimpy hamburger restaurant). Velká Britanie nebyla vybrána náhodou, ale jednalo se o pečlivě zvážený krok. Neexistovala zde jazyková bariéra (snadnější tok informací) a byla jakýmsi mostem pro šíření amerického franchisingu v Evropě a dalších zemí Commonwealthu.. Během 60. let 20. století bylo další rozšíření franchisingu způsobeno dvěma faktory4: -
problémy ekonomiky USA
Americká ekonomika zaznamenala pokles a mnoho franchisorů se začalo soustředit na cizí trhy, zejména pak na trhy ve Velké Británii. -
široce rozšířeným pyramidovým prodejem
Franchising se velmi silně podobal pyramidovému prodeji, a proto k němu byla silná averze zejména ve Velké Británii.
V 70. a 80. letech minulého století se franchising celosvětově rozšířil. Důvodem bylo podnikání prostřednictvím osvědčených podnikatelských metod, použití marketingu zboží a služeb, prostředků finanční expanze a minimalizace rizika. Průnik franchisingu do dalších oblastí, tzn. mimo maloobchodu a služeb, měl shodnou příčinu jako v USA v 60. letech. Obrovské potíže malých a středních podniků vlastněných jednotlivci, které často řetězovitě končily bankrotem. Franchising se stal tak odlišnou speciální metodou podnikání, která umožnila začínajícím podnikatelům podnikat s minimalizací rizika souvisejícího s podnikáním a již existujícím podnikatelům napomoci v boji s konkurencí.
10
V současné době se používají různé formy franchisingu. Sílí trend směrem k multifranchisingu, což je expanze prostřednictvím diverzifikace franchisingových řad, které nemusí mít mezi sebou žádnou souvztažnost. Franchising je nejvíce rozšířen v USA, asi třetina maloobchodů je provozována na základě franchisingu. Následuje Kanada, Francie a Japonsko. Na úrovni jednotlivých států byly založeny organizace sdružující franchisory a franchisingové podnikatele, jejichž hlavní náplní je především podpora franchisingovému podnikání nejrůznějšími způsoby. Označují se jako franchisingové svazy. Evropské franchisingové svazy založily v roce 1972 Evropskou franchisingovou federaci. V ČR byla v roku 1993 založena Česká asociace franchisingu, která se také stala členem Evropské franchisingové federace. Franchisingový způsob podnikání dnes používají5: -
různé typy maloobchodních prodejen, zejména samoobsluhy
-
rozvoz mléka, pizzy a dalšího zboží
-
čerpací stanice
-
realitní kanceláře
-
pojišťovny
-
kadeřnické salony, holičství
-
půjčovny automobilů a půjčovny kol
-
autoopravny
-
prodejny s výpočetní technikou
-
kopírovací a fotografické služby atd.
Ve stále náročnějším prostředí tržního mechanismu představuje franchising pro velké firmy i drobné podnikatele vhodný způsob, jak uspokojit odpovídajícím způsobem potřeby trhu a přání zákazníků, jak zabránit častým bankrotům podniků, jak udržet, popřípadě rozšířit odpovídající místo na trhu a jak obstát ve stále náročnějším konkurenčním prostředí. Být podnikatelem novátorem znamená být takovým podnikatelem, který organizuje a řídí, přebírá na sebe rizika spojená s podnikáním a umístěním produktu na trhu. Ne každý je schopen unést všechna rizika, která jsou s podnikáním spojena. Mnozí lidé jsou opatrnější, a přesto chtějí v podnikání uspět. Forma podnikání, která jim nabízí osvědčenou cestu, je právě forma franchisingu.
4 5
JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, str. 15 ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 3
11
2 CO JE FRANCHISING? 2.1 Definice V současné době neexistuje jednotná definice franchisingu. Franchising je některými autory, např. Synek (1999), považován za samostatnou formu sdružování podniků, jiní autoři, např. Thommen (1990) nebo Wöhe (1996) jej řadí mezi formy organizace odbytové cesty produktu poskytovatele franchisy6. Různé formy franchisingových systémů, rozvoj jednotlivých prvků franchisingu i odlišnosti legislativy té které země, vedou k rozdílným definicím franchisingu. Za nejlépe propracované jsou považovány definice Německého franchisingového svazu, Mezinárodní asociace amerických franchisorů a především definici Evropské franchisingové federace (EFF). EFF franchising definuje jako určitou formu smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné straně stojí franchisový podnikatel „franchisor“ a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů „franchisantů“. Franchisor splňuje následující znaky7: a)
podnik nese obchodní jméno, slovní označení nebo symbol (příp. ochrannou známku) pro výrobní, obchodní činnost nebo činnost služeb, ale také symbol zkušeností, vědomostí (know-how) a franchisant je oprávněn je využívat
b)
podnik disponuje určitými výrobky a/nebo službami
v přesně určeném rámci a originální koncepcí, kterou může franchisant přebrat a využívat. Tato koncepce je založena na specifických a vyzkoušených obchodních technikách. Protože má franchisant k dispozici právo využívat obchodní jméno, obchodní koncepci, technologii a know-how franchisora, je tento systém dokonalejší než jiné systémy, např. koncesní nebo liceční.
Tato definice franchisingu, jakož i práva a povinnosti franchisora a franchisanta, a v neposlední řadě i nezbytné náležitosti franchisingové smlouvy pak našly svoje vyjádření v Evropském kodexu etiky franchisingu, který byl vypracován v roce 1972 Evropskou franchisingovou federací.
6 7
NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku I, str. 144 JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, str. 22
12
Franchising je jednou z nejrozšířenějších forem vertikální spolupráce velkých a malých firem. Zakladatel systému, franchisor, představuje jádro tvořící koordinační centrum celého systému. Je původcem a majitelem podnikatelského nápadu, který se dále stává předmětem obchodu. Na druhé straně stojí příjemce franchisingu, franchisant, představující partnera, který kupuje určitý výrobek, službu, recept. Nejde samozřejmě o samotný výrobek, ale především o ochrannou známku, se kterou kupuje kompletní image firmy. Vzájemné vztahy mezi franchisorem, jednotlivými franchisanty a ostatními subjekty na trhu, kterými jsou např. banky, dodavatelé nebo přepravci, vytvářejí spolu fungující franchisingový systém, který lze jednoduše označit slovem franchising. Závěrem lze shrnout, že franchisingem se rozumí smluvně upravená kooperace právně i hospodářsky samostatných podniků, při které poskytovatel franchisy poskytuje příjemci franchisy právo prodávat statky a služby pod stanovenou obchodní značkou8.
2.2 Charakteristické znaky Mezi charakteristické znaky franchisingu řadíme9: -
dlouhodobá smluvní spolupráce franchisora a franchisanta
-
vertikálně organizovaná struktura systému
-
právní a částečně podnikatelská samostatnost franchisanta
-
poskytnutí práva používat ochrannou známku, obchodní jméno franchisora,
obchodní značku jeho výrobků a/nebo služeb, výrobní a obchodní tajemství, know-how, image, zkušenosti, odbytové a marketingové programy
8 9
-
povinnost franchisanta jednat stanoveným způsobem
-
právo franchisora řídit a kontrolovat franchisový systém
-
podpora franchisora při výstavbě a vedení podniku
NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku I, str. 144 VEČEŘ, I.: Základy franchisingu, str. 8
13
2.3 Druhy franchisingu Franchising lze klasifikovat podle několika hledisek10: a) historické hledisko -
historicky starší typ je tzv. výrobkový franchising, který představoval povolení
na prodej určitých značkových výrobků a franchisant obdržel od franchisora přesný popis výrobního postupu apod. -
komplexnější a dnes i častější formou je podnikatelský franchising (odbytový
franchising nebo package franchising), který je podnikáním „na klíč“. V rámci tohoto franchisingu
získává
franchisant
ověřený
podnikatelský
nápad,
pomoc
při vyhledávání místa k vlastnímu založení podniku, pomoc při řízení vlastního podniku a eventuální finanční pomoc. Tento typ je charakteristický pro oblast poskytování služeb b) předmět franchisingu -
průmyslový franchising, který je zaměřen na výrobu výrobků
-
distribuční franchising, který je zaměřen na prodej výrobků
-
franchising služeb, jehož předmětem je poskytování služeb
-
velkoobchodní franchising, jehož předmětem je podnikání na velkoobchodní úrovni
c) osoba franchisanta -
franchising mezi fyzickými osobami jako podnikateli
-
franchising mezi právnickými osobami
-
franchising smíšený
d) vertikální členění -
jednostupňový franchising, tj. franchisor poskytuje franchising pouze franchisantům
na stejné úrovni -
vícestupňový franchisising, kde existuje více úrovní franchisantů
e) vztahy ke třetím osobám -
master-franchising, ve kterém franchisor poskytuje franchisantovi právo poskytovat
franchising dalším franchisantům (subfranchising). Franchisant se tak stává quasi franchisorem, i když s poněkud omezenými oprávněními, v přesně vymezené oblasti
14
Obrázek 1: Master franchising
Pramen: Franchising – podnikání pod cizím jménem
-
jednoduchý franchising, ve kterém má franchisant zakázanou jakoukoli činnost,
která by mohla vést k prozrazení důležitých informací a údajů týkajících se franchisingového systému třetím osobám. Franchisant tedy není oprávněn provádět master-franchising
Obrázek 2: Jednoduchý franchising
Pramen: Franchising – podnikání pod cizím jménem
f) hledisko teritoriální -
národní franchising, který se uskutečňuje mezi franchisorem a franchisantem z téhož
státu -
mezinárodní franchising, který je poskytován do jiného státu
g) výlučnost (exkluzivita) výrobků -
minifranchising, který se využívá u exkluzivních výrobků (určených pro malý okruh
spotřebitelů) od exkluzivních firem. Mezi světově známé firmy, které jej používají, patří firma Avon nabízející svým zákazníkům exkluzivní kosmetiku. Franchisor poskytuje právo prodeje exkluzivních výrobků na předem určené území, speciální franchisový sortiment, reklamní materiál, vstupní kapitálový vklad, dodržování předepsaných cen, zařízení prodejen pro optimální nabídku exkluzivních firem -
10
franchising týkající se běžného sortimentu
ŘEZNÍČKOVÁ, M: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 11
15
2.4 Formy franchisingu V odborné literatuře se rozlišují dvě základní formy franchisingu11: a) franchising výrobkově odbytový (Product Distribution Franchising), kdy se v kooperačním vztahu vzniklém mezi franchisorem a franchisantem klade důraz na podstoupení práva k odbytu určitého zboží. Franchisanti souhlasí s tím, že budou prodávat nejnovější produkty pod výrobní značkou dodavatele, nebo pod jeho ochrannou obchodní značkou v rámci omezené distribuční sítě b) podnikatelský franchising (Business Format Franchising) klade důraz na větší propojenost mezi franchisorem a franchisantem. Franchisanti mají zajištěnu pomoc v celém komplexu aktivit spojených s podnikáním, tj. jak před samotným zahájením podnikání, tak i v průběhu podnikatelské činnosti.
Piggyback franchising Tímto výrazem je označeno spojení, kdy obchody, které jsou spojeny v jednom franchisingovém řetězci prodávají své produkty obchodům z druhého franchisingového řetězce.
Branchising Trend převádět již existující firemní jednotky na nezávislé franchisanty se nazývá branchising. Pro společnosti je branchising příležitostí pro zvýšení kapitálu a zlepšení výkonu svých řetězců tím, že je předají nezávislým podnikatelům, kteří mají zájem na úspěchu.
11
JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising str. 27
16
3 VÝHODY A NEVÝHODY FRANCHISINGU Pokud chceme výhody a nevýhody měřit na misce vah můžeme je měřit dvojím způsobem. Můžeme porovnávat výhody a nevýhody franchisingu všeobecně, nebo je porovnávat ve vztahu k sobě samému. Franchising je forma obchodní spolupráce mezi samostatnými podnikateli. Každá strana má snahu minimalizovat nevýhody a maximalizovat výhody. V tomto úsilí by však strany neměly opomíjet jejich společné cíle, mezi které zejména patří12: -
výhodnější pozice na trhu
-
nižší náklady
-
reálnější finanční hospodaření
-
promyšlenější organizace řízení
3.1 Výhody franchisingu Franchising poskytuje výhody dodavatelům, franchisorům, franchisantům i zákazníkům. U všech typů franchisingu a u všech oblastí jeho použití můžeme identifikovat následující výhody.
3.1.1 Výhody franchisingu jako systému Výhody franchisingu jako systému můžeme spatřovat13: -
malá organizace s vysoce kvalifikovanými manažery, kteří se specializují na jednotlivé aspekty podnikání a dokáží vytvořit průměrný zisk bez toho, aby se vystavili vysokému kapitálovému riziku
-
k dosažení rychlého růstu nejsou zapotřebí velké kapitálové investice
3.1.2 Výhody pro franchisora Obecně se dá konstatovat, že franchisor je schopen prostřednictvím franchisingu dosáhnout rychlejšího rozvoje na národní a mezinárodní úrovni při použití stejného rizikového kapitálu. Franchisor, který je výrobce a velkoobchodníkem získává prostřednictvím franchisingové sítě širší distribuční možnosti a zajišťuje možnost odbytu svých výrobků.
12 13
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 15 JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, str. 43
17
Podrobněji je možné specifikovat následující výhody14: a) vytvoření vlastní struktury široké odbytové sítě a její další zhušťování Franchising se tak stává prostředkem expanze s minimálním kapitálovým vkladem, neboť franchisant si buduje svůj podnik z vlastního kapitálu b) rozšíření přímého podílu na trhu Franchisor využívá regionální a prodejní zkušenosti franchisanta a získává tak atraktivní umístění franchisingových podniků c) intenzivní zpracování trhu Franchisor si může svůj trh náležitě zajistit, pomocí franchisingu může trh rovnoměrně pokrýt a rozdělit na dílčí oblasti tak, aby nedocházelo ke konkurenčním vztahům mezi jednotlivými franchisanty d) výhodnější financování, snížení nákladů na otvírání nových podniků e) získání příjmů pro vývoj know-how a jednotlivých prvků franchisingu franchisant za poskytnutí franchisingu je povinen zaplatit franchisingové poplatky, stanovené zpravidla jako pravidelné procento z obratu, a často i příspěvek na reklamu f) rychlé uplatnění jedné myšlenky s malými náklady g) kvalitnější řízení a kontrola prodeje výrobků a/nebo poskytování služeb h) odbytová jistota Franchisant je povinen na základě uzavřené franchisingové smlouvy odebírat výrobky a/nebo služby téměř výhradně od franchisora, popř. od jím jmenovaných dodavatelů. Jen nepodstatné procento je oprávněn odebírat od jiných dodavatelů, stojících vně řetězce. i) výhodný nákup a snížení nákladů j) jednotná prezentace a propagace navenek, růst značky a posílení image firmy Franchisor a jeho franchisanti vystupují na veřejnosti pod stejným logem, ochrannou známkou a image franchisora a také spolupracují na jednotné reklamě k) zvýšení výrobní síly l) kvalitnější personální obsazení jednotlivých podniků (jednotek) Franchisor si vybírá jen určité typy franchisantů. Svoje požadavky na franchisanty formuluje v licenční brožuře, ve které jsou specifikovány i další důležité oblasti pro franchisanty. Franchisantovi je nápomocen při výběru zaměstnanců. Personální
18
problémy
v rámci
franchisového
podniku
si
pak
řeší
sám
franchisant,
příp. za pomoci franchisora m) personální politika Franchisant pracuje na svůj účet, a proto má hmotný zájem a předpoklady pro vlastní podnikatelskou aktivitu, která je zaměřena na co nejlepší provoz svého podniku a na co největší zisky.
3.1.3 Výhody pro franchisanta Výhody, které přináší franchising franchisantovi, jsou následující15: a) rychlý přístup na trh, snížení rizika samostatnosti a větší jistota v podnikání. Franchisant je oprávněn po uzavření franchisingové smlouvy užívat logo, ochrannou známku, image, obchodní jméno a goodwill při prodeji výrobků a/nebo poskytování služeb, které jsou již osvědčené s v povědomí zákazníků. b) franchisant získává aktualizovanou marketingovou koncepci, která je předem vyzkoušená a také osvědčená V rámci franchisingové smlouvy franchisor poskytuje franchisantovi právo využít při
prodeji
výrobků
a/nebo
poskytování
služeb
franchisorem
vyzkoušený
podnikatelský projekt či myšlenku. c) rozsáhlé aktuální know-how prostřednictvím vzdělávání a tréninku Každý franchisant před zahájením činnosti ve vlastním podniku dostává od franchisora úvodní školení a potřebné vzdělání. d) cílené rady a stabilní komunikace mezi franchisantem a franchisorem, možnost věnovat se jen svému podniku (franchisant tak netříští svoje úsilí) e) franchisor školí bezplatně i personál Franchisor pořádá pro zaměstnance franchisanta školení v úvodu jejich pracovního poměru a rovněž i v jeho průběhu. f) image velkopodniku, chráněné obchodní jméno a ochranná známka, společná reklama Uzavřením franchisingové smlouvy se franchisant stává součástí franchisového systému, což v povědomí zákazníků vytváří dojem, že se jedná o další provozovnu či pobočku franchisora. g) vyšší výdělek s optimalizací nákladů
14 15
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 15 ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 16
19
h) vytvořený, vyzkoušený a chráněný sortiment, pomoc při sestavení sortimentové skladby, vyloučení problémů se zásobováním Franchisor před zahájením franchisového podnikání na určitém území provozuje určitou dobu tzv. pilotní projekt, v jehož rámci provádí průzkum týkající se zejména nejvhodnější skladby nabízeného sortimentu výrobků a/nebo služeb v dané oblasti. Franchisant tak již nemusí sám vymýšlet a sestavovat skladbu sortimentu výrobků a/nebo služeb ve svém franchisovém podniku. Zásobování franchisového podniku franchisanta a všech ostatních podniků zapojených do franchisové sítě je prováděno jednotným zásobovacím systémem, který zajišťuje franchisorem určený dodavatel či dodavatelé. i) pomoc při cenové regulaci Franchisor má předem zpracovány cenové hladiny jeho sortimentu v dané oblasti, konkrétní ceny si franchisant stanovuje sám. j) větší obratové, nákupní a výdajové výhody Franchisant je zapojen do franchisorem vytvořeného zásobovacího systému a používá z toho odpovídající výhody. Levněji nakupuje, protože může využít výhod plynoucích z rozsahu. k) podíl na výsledcích průzkumu trhu, který rozhoduje o uchycení nového výrobku a/nebo služby na trhu Franchisor provádí sám marketingové průzkumy a pořádá různé akce s cílem získat co nejvíce informací potřebných k zavedení nového výrobku a/nebo služby na trhu. l) podíl na akcích franchisora, mezi které patří např. veletrhy a různé reklamní kampaně, podíl na popularitě jeho loga, obchodní firmy, ochranné známky a goodwill m) ulehčení ve vedení podniku prostřednictvím daňové, poradenské, účetní a úvěrové služby od franchisora n) zvýšená kreditní schopnost Banky ochotněji poskytují úvěry osobám s ověřenými podnikatelskými plány, za kterými jako garant a ručitel stojí známá a silná společnost franchisora. Velké finanční ústavy mají zpravidla v rámci své vnitřní struktury zřízeny oddělení zaměřené na styk s podnikateli využívajícími franchising jako způsob podnikání, nebo dokonce mají zřízeny i franchisingové týmy. Banky tak reagují na stále vzrůstající počet franchisingových podnikatelů. Finanční ústavy také pochopily, že podnikání na bázi franchisingu, podle osvědčené a vyzkoušené koncepce a pod „ochranným deštníkem“ franchisora, vytváří dostatečný zisk pro franchisantaza nesrovnatelně kratší dobu 20
oproti jiným nefranchisovým podnikatelům po otevření jejich podniku. Franchisant je schopen rychleji splácet splátky poskytnutého úvěru a přitom má ještě dostatek finančních prostředků pro sebe, příp. na další investice. o) franchisant (i když zůstává samostatným podnikatelem) je více motivovaný Franchisor přejímá i část určité odpovědnosti za chod a kvalitu celého franchisového systému p) zmenšení konkurenčních tlaků q) časová a finanční úspora na vytvoření loga, pod kterým bude franchosant podnikat Franchisant v rámci franchisingové smlouvy získává oprávnění užívat nejen obchodní jméno franchisora, ale i jeho logo, které je již vymyšlené, vypracované a používá odpovídající ochrany
3.1.4 Makroekonomické výhody Franchising
přináší
určité
výhody
pro
společnost,
hospodářství
(ekonomiku)
16
a pro spotřebitele. Mezi tyto patří : a) tvorba samostatných a udržení stávajících podniků b) z toho vyplývající tvorba a udržení stávajících pracovních míst c) urychlení restruktulizace hospodářství d) produktivnější a hospodárnější využití lidských a podnikových faktorů jako je know-how, práce, kapitál e) udržení a podpora středního podnikatelského stavu jako vyrovnávací síly vůči velkopodnikatelům, popř. koncernům f) zdůraznění prvků kvality a spolupráce v oblasti konkurence g) franchising garantuje spotřebitelům blízkost služeb Franchising lze tak úspěšně provozovat i v malých městech, kde by se nevyplatilo zřizovat řádné pobočky nebo odštěpné závody h) dobré a kvalitní výrobky a/nebo služby, které jsou chráněny ochrannou známkou, napomáhají lepšímu přehledu trhu a transparentnosti cen i) garance a stabilita kvality Každý prosperující podnik věnuje velkou pozornost kvalitě. U franchisingu je to zřetelnější, neboť franchisor má kontrolní právo vůči franchisantovi, jeho činnosti a kvalitě jím prodávaných výrobků a/nebo poskytovaných služeb atd.
16
BRZOBOHATÁ, M., BEJČEK, J.: Franchising – právní praxe v podnikání str. 11
21
j) nové výrobky a služby se stávají rychleji dosažitelnými prostřednictvím rychlé expanze franchisingu
3.2 Nevýhody franchisingu Vedle uvedených výhod přináší franchisingový systém vztahů i nevýhody. Proto každý, kdo vstupuje do franchisového systému, musí být připraven přijmout určité kompromisy. Za nevýhody franchisingu jsou obecně považovány tyto17: -
obchodní koncept je fixní a hotový
-
dílčí změny jsou možné jenom zřídka
-
musí být brán zřetel i na zájmy jiných členů franchisového systému
-
franchisant se musí přizpůsobit
-
franchisor zná všechna důležitá data, mezi jednotlivými partnery franchisového systému (tj. mezi franchisorem a franchisantem) existuje velká transparentnost
-
franchisové systémy s četnými partnery mají tendenci k byrokracii. Vždy existuje nebezpečí, že mezi franchisorem a franchisantem nevznikne vztah spolupráce, ale vztah nadřízenosti a podřízenosti, tj. že franchisor nebude franchisanta zajišťovat, ochraňovat a vést, ale spravovat a dokonce přímo i řídit.
Uvedené nevýhody pociťují oba účastnící franchisového podnikání. Existují také nevýhody, které franchising přináší oběma stranám franchisového vztahu odděleně.
3.2.1 Nevýhody pro franchisora Skutečnost, že v rámci franchisingu má poskytovatel franchisy menší počet pracovníků, neznamená, že tím odstraní „problémy s lidmi“. Mnohé z níže uvedených nevýhod se přímo či nepřímo této problematiky dotýkají. Každý potencionální poskytovatel franchisy si musí být vědom významu dobrých vztahů s příjemci franchisy, které bude muset neustále rozvíjet, pokud chce být úspěšný. Mezi nevýhody pro franchisora řadíme18: a) franchisor musí věnovat velkou pozornost a vynaložit velké náklady na provádění kontroly
17 18
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 19 JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, str. 44
22
Franchisor má sice výhradní právo kontrolovat činnost franchisanta, ale tato kontrola je omezena vlastním postavením franchisanta, který ve franchisovém vztahu vystupuje jako samostatný podnikatel. Franchisor tedy nemůže svoji kontrolu uplatňovat v takové míře jako např. u vedoucího či ředitele svého podniku b) kontrola dodržování požadovaného standardu kvality výrobků a/nebo služeb je největším problémem c) franchisant, který nedodržuje požadovaný standard, může ohrozit celý franchisingový systém, celou franchisingovou síť. d) franchisor si může z franchisanta vychovat svého budoucího konkurenta Franchisingové smlouvy zpravidla obsahují ujednání, kterými se franchisant zavazuje, že po určitou dobu po ukončení smlouvy se zdrží jakéhokoli konkurenčního jednání vůči franchisorovi. Splnění tohoto závazku je zpravidla zajištěno smluvní pokutou a tzv. odškodněním. Zajistit, aby franchisant po ukončení spolupráce s franchisorem zapomněl veškeré nabyté zkušenosti a získané vědomosti, know-how apod. je v zásadě nemožné. e) franchisant může během platnosti franchisingové smlouvy získat pocit větší samostatnosti a snažit se tak osamostatnit f) neustálý „boj“ proti tlakům franchisanta, který se snaží prosadit i prodej jiných výrobků a/nebo služeb, než jaké mu poskytuje franchisor Tento nátlak franchisanta bývá často zmírněn ve franchisingové smlouvě, která obsahuje ustanovení o oprávnění prodávat určité procento výrobků a/nebo služeb od jiných dodavatelů. g) nekompromisní
a
striktní
dodržování
pravidel
ve franchisingové smlouvě
3.2.2 Nevýhody pro franchisanta Mezi hlavní nevýhody pro franchisanta řadíme19: a) kontrola vlastní činnosti franchisorem
19
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 20
23
podnikání
stanovených
Tato kontrola přispívá k udržení kvality výrobků a úrovně služeb. Franchisant, který je samostatným podnikatelem, musí souhlasit s franchisorovým právem kontroly, a to vzhledem k výhodám vyplývajícím ze spojení s franchisorem. b) částečné omezení podnikatelské samostatnosti Franchisant nemá možnost uskutečňovat svoje vlastní podnikatelské plány a zpravidla nemůže získat větší podíl na trhu, než jaký je mu vymezen franchisingovou smlouvou. Nižší podnikatelské riziko v rámci franchisového systému znamená i omezení možnosti dosáhnout výraznějšího úspěchu na trhu c) kapitálová návratnost S kapitálovou návratností nelze počítat ihned, neboť vstupní investice bývají obvykle velmi vysoké. Franchisingová smlouva by však přesto měla být koncipována tak, aby franchisant po dobu její účinnosti alespoň amortizoval svoje vstupní investice. d) platba franchisových poplatků Franchisant je povinen platit franchisorovi za poskytnuté služby franchisové poplatky, pravidelné procento ze zisku, příspěvek na reklamu. Např. základní platba v sobě zpravidla zahrnuje poplatek za licenci na použití registrované ochranné známky franchisora, za převedení know-how, za technickou pomoc při zahájení provozu, za výhradní právo prodeje, za počáteční školení. e) pravidelné platby Mimo franchisové poplatky je franchisant povinen platit i tzv. pravidelné platby. Jsou to platby za image, za trvalou pomoc, za zdokonalení na výrobcích, které provedl franchisor a které je povinen neustále udržovat, zlepšovat a obnovovat, za stálou odbornou průpravu a za průzkum a inovaci. f) franchisant
je
povinen
vykonávat
pouze
tu
činnost,
která
je
stanovena
ve franchisingové smlouvě, a také dodržovat všechna pravidla podnikání stanovená franchisingovou smlouvou g) Předkupní právo franchisora na prodejnu zařazenou do franchisové sítě Ve franchisingové smlouvě si franchisor vyhrazuje právo koupit prodejnu zpět nebo stanovuje povinnost předběžného souhlasu s nástupcem franchisanta v případě, že franchisant hodlá ukončit činnost ve franchisové síti h) povinnost odebírat výrobky a/nebo služby, které jsou stanoveny ve franchisingové smlouvě Franchisant je povinen odebírat a prodávat i takové zboží, u něhož se může stát odbyt problematickým. 24
i) dělení zisku Franchisant musí příjem z obchodní činnosti „rozdělit“ v určitém smyslu mezi sebe a franchisora. j) jednotný image a pověst firmy V případě špatného povědomí o firmě franchisora nesou všechny důsledky z toho plynoucí všechny články franchisového systému
3.3 Napětí mezi franchisorem a franchisantem Uvedené nevýhody, které franchising přináší oběma stranám franchisového vztahu, a to buď společně, nebo odděleně, lze charakterizovat jako hlavní a zásadní. Každý, kdo má v úmyslu vstoupit do franchisového vztahu, si proto musí zvážit, zda je ochoten tyto nevýhody akceptovat a zda nepřevažují nad výhodami, které franchising přináší jednotlivým partnerům. Jsou i příčinami napětí mezi franchisorem a franchisantem. Jako hlavní příčiny tohoto napětí se především jeví20: -
franchisoři nemohou být spokojeni s tím, jak někteří franchisanti neudržují dobrou image společnosti, odmítají dobrovolně se podílet na reklamních kampaních, snaží se prosadit zavedení konkurenčních značek a nedodržují daná pravidla (výrobní postupy, prodejní postupy atd.)
-
na druhé straně se franchisanti nemohou smířit s tím, že franchisoři otevřou v blízkosti jejich podniků podniky nové, nebo s tím, že požadované poplatky jsou příliš vysoké, případně, že řízení a kontrola se strany franchisorů jim svazuje ruce a také tím, že franchisor nemá dobře vypracovaný marketingový program
Vznikající napětí může mít různou intenzitu, od nesouhlasu, přes otevřený konflikt až k vedení soudního sporu. Franchisor může konfliktu předejít tím, že přesně vymezí činnosti, které bude franchisant vykonávat a zakotví je do smlouvy, bude limitovat podporu prodeje i propagaci, vyhotoví seznam zboží, které může franchisant objednat sám a které ne, stanoví rozsah informací, které obdrží franchisant od franchisora a zaručí franchisantovi práci. V minulosti bylo charakteristické to, že franchisor zaujímal silnější pozici než franchisant. Dnes to již neplatí. Jsou zakládány oborové asociace a svazy, vzájemné vztahy upravují. Pokud jsou položeny výhody a nevýhody na misku vah, dojde k jejich vyvážení. Důvodem, proč je franchising dnes tolik oblíben je právě tato vyváženost.
20
JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising str. 45
25
4 ZALOŽENÍ FRANCHISOVÉHO PODNIKU Franchisingový systém lze vytvořit jedním ze dvou způsobů. Prvním z nich je rozhodnutí rozšířit současný podnik pomocí franchisingové metody. Druhý způsob, který se stává stále obvyklejší, je úspěšný pokus o vytvoření podniku vhodného pro franchising od samého počátku. Obvyklý způsob je takový, že vlastník určitého podniku, jehož možnosti jsou větší než kapitál a lidské zdroje, se obrací k franchisingu jakožto k prostředku, jenž mu umožní tyto možnosti plně využít. Franchising musí vycházet ze zdravé finanční a obchodní základny, která zbytečně nebude odčerpávat zdroje nutné pro franchisingovou smlouvu. Mezi předpoklady, bez kterých nelze franchisový podnik založit, patří nabídková brožura franchisora, franchisový balík, manuál a systém tzv. kontrolních otázek.
Nabídková brožura Nabídkovou brožuru má vypracovanou každá firma poskytující franchising. V ní je popsán franchisový systém. Nabídková brožura zpravidla obsahuje nabídku výrobku a/nebo služeb, výši vstupních poplatků, závazky franchisanta, užívání ochranných známek, patentů a územní ochranu, cíle zisku, další možnosti rozvíjení franchisingu a podmínky ukončení franchisingové smlouvy. Tato brožura hraje významnou roli při vyhledávání potencionálních franchisantů, kterým pak naopak usnadňuje lepší orientaci při výběru vhodného franchisingu.
Franchisový balík Franchisový balík obsahuje franchisorovu koncepci, která spočívá zejména v21: a) pomoci franchisora při založení franchisového podniku (výzkum trhu, úvodní školení franchisanta a jeho zaměstnanců, pomoc při zařizování podniku) b) povolení užívání franchisorových nehmotných práv, image a goodwill c) předání know-how prostřednictvím školení a poradenským servisem d) akvizici na příslušné území e) podpoře při prosazování prodeje f) podpoře při opatřování výrobků a předávání prodejních výhod g) přebírání administrativních funkcí franchisorem (např. vedení účetnictví)
21
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 23
26
Za franchisový balík požaduje franchisor od franchisanta dodržení povinností. Jedná se zejména placení vstupního a průběžných poplatků jako ceny za franchisovou licenci, aktivní zpracování trhu, závazek výhradního prodeje produktů od franchisora, zachování kvality a image.
Provozní příručka Manuál neboli provozní příručka obsahuje metodologii vedení franchisového podniku. Zahrnuje podrobné postupy a popisy jednotlivých činností vykonávaných při každodenním provozu franchisového podniku. Je prioritní snahou franchisorů ji co nejúčelněji chránit, aby nedošlo k jejímu prozrazení nebo zneužití nepovolanými osobami. Franchisoři tak často dávají franchisantům nahlédnout do manuálu až v rámci předsmluvních jednání. Obecně je doporučeno, aby know-how nebylo popsáno zpočátku v celém rozsahu a franchisant jej dostával postupně. V případě ukončení vzájemné spolupráce, není tak snadné „okopírovat“ celý koncept. Obsahem každého manuálu by měla být úprava následujících bodů22: a) úvod Jedná se o úvodní poznámky vysvětlující základní charakter provozu a obchodní filozofii, z níž vychází poskytování služeb. V úvodu by mělo být zhruba řečeno, co může příjemce franchisy od poskytovatele franchisy očekávat, a naopak. b) popis systému Obsahuje podrobný popis franchisového podniku jako celku a jeho jednotlivých součástí c) popis metody Zde je obsažen rozbor jednotlivých činností vykonávaných na všech pracovištích franchisového podniku. Je vhodné uvést i možné závady, které by se mohly při provozu vyskytnout. V neposlední řadě jsou důležitá i telefonní čísla a spojení, např. servisního technika apod. d) provoz Tato část bude zřejmě rozdělena na několik podkapitol, které stanovují vybavení podniku, provozní a otevírací dobu franchisového podniku, normy pro produkty. e) popis franchisových poplatků, včetně způsobu a příkladu jejich výpočtu f) popis účetnictví, včetně jednotlivých účetních postupů g) platební styk a jeho kontrola, včetně popisu zacházení s šeky a platebními kartami
27
h) reklamní a marketingové metody, postupy a návody i) postup při přijímání zaměstnanců do pracovního poměru a jejich úvodní a průběžné školení j) vzhled, úpravu a chování zaměstnanců k zákazníkům, včetně podrobného popisu jejich oblečení k) dohled nad dodržováním řádného výkonu práce zaměstnanců a nad plněním jejich pracovních povinností l) povinnosti zaměstnanců m) rozpis směn a postup jejich střídání n) jak sjednat pojištění, podle čeho vybírat pojišťovnu, druhy pojištění, výši a rozsah spoluúčasti, způsob placení pojistného o) inventuru zásob, včetně zajišťování stavu účetního se stavem skutečným, úhradu zajištěného schodku p) standardní formuláře (např. o formulářové pracovní smlouvy, dohody o hmotné odpovědnosti,
dohody
o
ochraně
obchodního
tajemství
a
know-how
zaměstnavatele a konkurenční ujednání apod.) q) technický dodatek Tento dodatek bude obsahovat podrobnější technické informace o zařízení, než je tomu v oddíle týkajícím se provozních metod, obsahuje např. podrobné návody k použití určitého zařízení. r) adresář poskytovatele franchisy s příslušnými funkcemi. s) telefonní seznam všech užitečných telefonních čísel (např. dodavatelů atd.) t) prodejny u) požadavky na zásobování týkající se schválených nebo určených dodavatelů, jakosti, množství, sortimentu a trvanlivosti v) uspořádání prodejny w) výklady a prodejní techniky x) vztahy se zákazníky záruka zboží a řešení reklamací¨postupy řešení stížností zákazníků
Obsah manuálu je společný všem typům franchisingu s možnými odlišnostmi, které odpovídají specifikám každého franchisového konceptu. Manuál musí být neustále
22
MENDELSOHN, M., ACHESON, D.: Franchising – moderní forma prodeje, str. 24
28
revidován a obměňován. Takové změny se pak objevují ve formě dodatků a příloh. Při vytváření manuálu franchisor často spolupracuje s franchisovými poradci.
Kontrolní otázky Pro řádné založení franchisového podniku jako jeden z posledních předpokladů je uváděn systém tzv. kontrolních otázek, které jsou určeny oběma stranám franchisového vztahu. Jde o jakousi rekapitulaci osobních, odborných a finanční předpokladů a motivů. Posuzovací seznam výběrových kriterií franchisantů je u různých systémů různě dlouhý a zahrnuje vše, s čím franchisor počítá jako s přínosem do společného podnikání, např. franchisor počítá s tím, že franchisant má dostatek finančních prostředků potřebných pro výstavbu a vybavení franchisové obchodní jednotky, případně že franchisant má k dispozici vhodné prostory pro podnikání. Osobnost franchisanty musí splňovat nezbytné osobní kvality pro samostatné vedení. Franchisant si nejčastěji klade následující otázky23: a) ve vztahu k vlastní osobě b) ve vztahu k produktu c) ve vztahu franchisovému systému d) ve vztahu k franchisorovi e) ve vztahu k trhu f) ve vztahu k výrobku a/nebo službě g) k franchisovému balíku h) k financování i) k podnikání j) ve vztahu k franchisové smlouvě
Tyto otázky bývají nejčastěji předmětem dotazníku, který obdrží potencionální franchisant od franchisora na základě své žádosti o udělení franchisingu. Důležité je i dobré posouzení franchisanta franchisorem podobným systémem otázek. Franchisový podnik je zpravidla vytvářen, jak už bylo zmíněno, dvěma základními způsoby. V této souvislosti je třeba upozornit na tzv. černé ovce. Tímto termínem jsou označováni franchisoři, kteří nabízejí a poskytují franchisovou licenci na neověřený nebo sporný podnikatelský nápad a koncept nebo se prostřednictvím franchisingu snaží ozdravit svůj vlastní podnik. Franchisingová koncepce musí být ověřena a provozní zkoušky by měly být prokazatelně úspěšné.
29
Důležitým
aspektem
při
budování
franchisového
podniku
je
vytvoření
co
nejjednoduššího systému podnikání a jeho řádné vysvětlení a popis jeho jednotlivých prvků. Ne méně důležitým je také výběr vhodného a především konkurenceschopného sortimentu výrobků a/nebo služeb a jejich zaměření na konečné spotřebitele a zákazníky. Franchisový podnik by měl být jiný než ostatní konkurující podniky nevyužívající franchising. Měl by být něčím zvláštním, proč si ho zákazníci vyberou, měl by mít svoji vlastní tvář. Osobitost a vlastní charakter franchisového podniku pak často nacházejí vyjádření v ochranné známce24. Ta musí vedle obecných podmínek splňovat také následující znaky25: - snadno vyslovitelná - srozumitelná - vhodný výraz z hlediska jazykového (neměl by být přeložitelný) - jednoduchý, lehce zapamatovatelný výraz - krátká
Franchisor by měl, než začne poskytovat licence, provést tzv. pilotní provoz ve své vlastní režii. Prostřednictvím pilotního provozu franchisor vyzkouší v praxi svoji podnikatelskou myšlenku a na jejím základě vytvořenou podnikatelskou koncepci. Pilotní provoz může být pouze jeden. Vhodnějším a účelnějším se jeví mít větší počet pilotních provozů, které se zpravidla provozují po dobu jednoho roku. Je vhodné je umístit do několika oblastí daného regionu, aby bylo možné srovnávat výsledky jednotlivých provozů s ohledem na charakter území a skladbu zákazníků. Získané zkušenosti by měl franchisor zapracovat do provozní příručky. Pilotní provoz by měl splňovat následující cíle26: a) ověřit, zda podnikatelský koncept franchisora je v praxi životaschopný a konkurenceschopný b) definovat problémy, které nejsou na první pohled patrné, ale zle je zjistit až aplikací daného podnikatelského konceptu v praxi c) zjistit optimální vnitřní a vnější vybavení podniku d) stanovit optimální otevírací dobu podniku e) stanovit nejúčinnější reklamu a propagaci
23
ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 55 Ochranná známka je definována jako označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku, obalu, popř. jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů 25 MENDELSON, M., ACHESON,D.: Franchising moderní forma prodeje str. 22 26 MENDELSON, M, ACHESON,D.: Franchising moderní forma prodeje str. 25 24
30
f) určit a připravit nejjednodušší systém kontroly, inventury a účetnictví podniku g) stanovit rámcový obsah provozní příručky h) zvolit umístění provozovny vzhledem k charakteru území a skladbě zákazníků
V rámci pilotního provozu franchisor zpravidla vybírá mezi zaměstnance pilotních jednotek odborníky na jednotlivé činnosti nezbytné k řádnému fungování franchisové sítě. Tito zaměstnanci po ukončení pilotního provozu pak tvoří specializovaný tým u franchisora, představují centrálu franchisového systému a sítě. Ukončení pilotního provozu nesmí být předčasné, neboť je třeba úplného vyzkoušení a osvědčení v praxi v řadě důležitých míst a tržních podmínek a vyřešení všech problémů tak, aby franchisový koncept byl bez vad a mohl být předán franchisantovi. Povinnost franchisora provést pilotní provoz franchisového konceptu je natolik závažná, že byla začleněna i do Etického kodexu členů České asociace franchisingu.
4.1 Franchisingová síť Základem franchisingové sítě je franchisor, který spolu s franchisanty tvoří franchisingovou síť. Jeho snahou je zajistit kontinuitu sítě a její budoucnost. K tomu, aby franchisingová síť získala v očích zákazníka jednotnou identitu a pověst, vytváří franchisor společný firemní štít, společný image, jednotný interiér, používá jednotné realizační metody a přistupuje ke koordinaci nabídky produktů. Franchisová síť je organizovaná jako systém, v jehož rámci musí každý franchisant dodržovat následující zásady27: a) respektovat franchisingový vztah, který je smluvně stanoven b) nezpronevěřit se pověsti franchisingové sítě a tím i ostatních článků franchisingového řetězce c) nezklamat a neztratit důvěru zákazníků Franchisingová síť má stanoveny cíle ve vztahu k trhu, podnikání, pracovníkům a veřejnosti, které ukazuje tabulka č. 1. Pro franchisingovou síť chápanou jako systém platí následující základní pravidla přežití:
27
-
musí se přizpůsobit prostředí, které ji obklopuje
-
musí pracovat efektivně
JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, str. 31
31
-
musí být užitečná, tj. vycházet z potřeb a přání potencionálních zákazníků a tyto potřeby a přání uspokojovat
-
musí mít dobrou úroveň infrastruktury
Tabulka č. 1: Cíle franchisingové sítě ve vztahu k trhu, podnikání, pracovníkům a veřejnosti Trh Konkurence Kvalita
Podnikání Hospodárnost Jistota
Prezentace sítě
Flexibilita
Orientace na zákazníka
Účinnost
Pracovníci Zaměstnanost Odměňování Vytváření podnikového klima
Veřejnost
Posílení důvěry a sympatií veřejnosti
Zaměřeny na perspektivu sítě
Pramen: JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising
4.2 Právní základ fungování franchisingu Franchisingová smlouva uzavřená mezi franchisorem a franchisantem je právním základem každého franchisového podniku. Každá franchisingová smlouva by měla splňovat alespoň následující požadavky28: a) po první stránce zabezpečit franchisantovi řádné užívání všech práv a nehmotných statků, které mu franchisor prostřednictvím franchisingové smlouvy předává a jejichž vlastníkem je franchisor, případně oprávněným, uživatelem s oprávněním dále udělit právo tytu využívat b) ochránit smluvní strany před případným nedovoleným zásahem a poškozením franchisové sítě ze strany třetí osoby c) obsahovat popis a podrobné fungování franchisového systému, včetně řídících mechanismů a oprávnění franchisora kontrolovat činnost franchisanta způsobem vyplývajícím ze smluvně stanovených podmínek d) zajistit franchisantovi řádný výkon jeho podnikatelské činnosti na bázi spolupráce e) řádně upravit veškerá práva a povinnosti, jakož i další skutečnosti charakterizující franchisový koncept franchisora tak, aby z nedokonalé úpravy nedocházelo ke sporům smluvních stran a případně i ke vzniku škody f) mít písemnou formu, aby byla zajištěna především právní jistota smluvních stran
28
ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 23
32
Franchisorem je zpravidla větší společnost. Je charakterizována následujícími znaky29: a) je vlastníkem obchodní firmy, ochranné známky, obchodní značky výrobků a/nebo služeb a s tím spojeného goodwillu, popř. dalších zvláštních znaků, které se již v praxi osvědčily a jsou u co nejširší veřejnosti a na odpovídajícím trhu známy b) vyvinul jednotnou obchodní metodu prodeje výrobků a/nebo poskytování služeb c) vyvinul koncepci, která se již používá alespoň v jedné nebo ve více provozovnách d) je schopen tuto metodu a koncepci poskytnout franchisantovi k užívání e) zabezpečuje neustálý rozvoj a kontinuitu svého systému f) je oprávněn poskytovat práva k nehmotným statkům Naproti tomu franchisant je samostatným podnikatelským subjektem, vystupujícím vlastním jménem a na vlastní účet s úplnou právní a částečně i podnikatelskou samostatností. Franchisant, který byl vybrán franchisorem, splňuje následující kritéria30: a) je důvěryhodný b) má základní teoretické znalosti o franchisovém způsobu podnikání a jeho základních aspektech c) je ctižádostivý uplatnit se a prosadit se d) má k dispozici vlastní finanční prostředky a kapitál e) je ochotný spolupracovat a podřídit se pravidlům stanovených v rámci franchisové sítě, zejména oprávnění franchisora kontrolovat jeho činnost f) má schopnost řídit kolektiv zaměstnanců g) má organizační schopnosti atd.
České právo a franchising Vztah českého práva vůči podnikání formou franchisingu lze v současné době nejlépe charakterizovat pojmem neutralita. Český právní řád na jednu stranu neobsahuje úpravu, která by se franchisingu výslovně týkala či aktivně přispívala k jeho rozvoji, na druhou stranu ale tomuto rozvoji nebrání, což již samo o sobě představuje pozitivní základ.
4.2.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy Celý mechanismus, jehož výsledkem je uzavření franchisingové smlouvy a zahájení spolupráce mezi franchisorem a franchisantem, má několik fází:
29
Řezníčková, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 33
33
První fáze Je získávání nejvhodnějšího franchisanta franchisorem. To se děje prostřednictvím inzerátů uveřejněných v celostátních nebo regionálních médií, reklamy, na veletrzích věnovaných především franchisingu nebo prostřednictvím jiného franchisanta
Druhá fáze Je kontakt franchisora s potencionálním franchisantem a podle jeho výsledků obdrží potencionální franchisant od franchisora zpravidla formulář žádosti o poskytnutí licence a také informační brožuru o franchisovém systému podnikání franchisora, jeho podmínkách, variantách apod. Obsahem tohoto formuláře bývají zpravidla osobní údaje potencionálního franchisanta a údaje o předchozím a současném povolání, zaměstnání, předchozí pracovní zkušenosti, reference apod.
Třetí fáze Je hodnocení vyplněného formuláře potencionálního franchisanta franchisorem. Hodnocení si vytváří každý franchisor samostatně. Neexistují jednotná pravidla, jak se tyto formuláře hodnotí. Zpravidla jsou jednotlivé odpovědi bodovány a podle součtu jednotlivých bodů je potencionální franchisant hodnocen
Čtvrtá fáze Pokud potencionální franchisant splňuje požadavky franchisora, nastává čtvrtá fáze. Je pozván na pohovor k franchisorovi. Prostřednictvím pohovoru pak společně zhodnotí potencionálního franchisanta, jeho zkušenosti, cíle, finanční možnosti, zájem zapojit se do franchisové sítě. Někdy je možné projít reálným provozem franchisora, seznámit se reálně s činnostmi, které jsou vykonávány. Potencionální franchisant si dokonce může v praxi vyzkoušet a ověřit svoje schopnosti a na základě tohoto seznámení může pak lépe rozhodnout, zda se do franchisové sítě zapojí či nikoli.
Pátá fáze Trvá-li po absolvování úvodního pohovoru a seznámení se potencionálního franchisanta s franchisovým podnikem ochota obou stran vstoupit do franchisového vztahu, nastává pátá fáze. Potom dochází zpravidla k uzavření smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě.
30
Česká asociace franchisingu: Franchising – Česká republika 2003, str. 55
34
Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě, která předchází řádné franchisingové smlouvě, upravuje vztahy mezi franchisorem a franchisantem do doby, než tito mezi sebou uzavřou řádnou franchisingovou smlouvu. Jejím předmětem je ochrana informací, jež si smluvní strany v rámci předsmluvních fází vymění. Dále obsahuje základní podmínky jako účast a úspěšné zakončení úvodního školení, výběr a upravení franchisového podniku do konečné podoby a jednotného vzhledu provozoven, zařazených do franchisové sítě. Měla by zahrnovat případně i předběžnou podnájemní smlouvu na užívání prostor, ve kterých se bude podnikání potencionálního franchisanta uskutečňovat. Pokud je uzavřena smlouva o budoucí franchisingové smlouvě a jsou-li splněny stanovené podmínky, pak dochází k jednání mezi franchisorem a franchisantem, jehož výsledkem je podpis přímé franchisingové smlouvy.
4.2.2 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy Každá franchisingová smlouva by měla zahrnovat úpravu následujících bodů31: a) stanovení typů spolupráce smluvních partnerů b) předmět smlouvy, včetně práv na označení, vzhled obchodů a provozoven a dalších identifikačních znaků franchisora c) rozsah smlouvy a specifikace prodávaných výrobků a/nebo služeb d) postavení a práva franchisora a franchisanta e) oprávnění a povinnost franchisora rozvíjet a dále zdokonalovat franchisový systém f) povinnosti franchisora a franchisanta g) vztahy v rámci franchisové sítě, vztahy ke konkurenci a ke třetím osobám h) dodací a platební podmínky a vedení účetnictví i) školení franchisanta a jeho zaměstnanců j) franchisové poplatky k) předkupní právo franchisora a podmínky prodeje či postoupení franchisového podniku l) právní nástupnictví m) délka trvání franchisingové smlouvy a možnosti dalšího prodloužení n) podmínky ukončení smlouvy a důvody pro odstoupení od smlouvy o) následky ukončení smlouvy a vzájemné vypořádání
31
Česká asociace franchisingu: Franchising Česká republika 2003 str. 25
35
5 FRANCHISING V ČESKÉ REPUBLICE 5.1 Vývoj franchisingu v ČR Franchising jako forma podnikání není v ČR tak rozšířen jako v zahraničí. Počátek rozvoje franchisingu v naší zemi se datuje do roku 1991, kdy do ČR začaly vstupovat první zahraniční franchisové systémy. Rychlejšímu rozšiřování a uplatňování franchisingu bránila nedostatečná znalost jeho fungování a tím i určitá nedůvěra k němu mezi podnikateli. Chyběla dostatečná nabídka i poptávka po odborných seminářích, vhodné literatuře a poradenských službách se specializací na franchising. Mezi hlavní důvody pomalejšího rozvoje franchisingu v ČR v porovnání s ostatními zeměmi v uplynulých letech řadíme32: -
nízkou znalost franchisového systému a jeho fungování a z toho pramenící nedůvěra v tento způsob podnikání
-
nedostatek odborné literatury, zdrojů informací, seminářů, školení a odborných poradenských služeb týkajících se franchisingu
-
podcenění specifik české ekonomické transformace a podnikatelské kultury, nedostatečná vstupní analýza zahraničních franchisorů
-
obava z částečného omezení nezávislosti v podnikání a nutnost se přizpůsobit pravidlům franchisového systému daných franchisovým poskytovatelem
-
relativně malý počet firem na trhu nabízejících franchisu
-
kapitálová náročnost a omezené zdroje financování v oblasti vlastních, cizích zdrojů
-
chybějící produkty vhodné pro financování franchisových projektů a jistá rezervovanost bank a finančních institucí k financování malého a středního podnikání
5.2 Aktuální stav a perspektivy franchisingu v ČR Česká asociace franchisingu eviduje asi 90 franchisových systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franchisingu. Z údajů o jednotlivých konceptech evidovaných ČAF lze vyslovit několik zobecnění33: -
největší zastoupení má kategorie konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren a čajoven, včetně rychlého občerstvení; další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru
32 33
ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 12 http://www.czech-franchise.cz/franchising/franchising-v-cr/
36
bydlení a hobby. Početně jsou výrazně zastoupeny kooperativní maloobchodní koncepty COOP nabízející potravinářské a nepotravinářské zboží. -
polovinu systému tvoří systémy, které na trhu působí více než pět. Třetina z nich jsou koncepty provozované v ČR 10 a více let. Mezi nejstarší systémy patří McDonald´s, YVES ROCHER a OBI.
-
doba trvání franchisové smlouvy se pohybuje se od 2 roků do 20 let; nejčastěji se setkáváme se střednědobými smlouvami v délce 5 let, zpravidla uzavíranými s možností jejich prodloužení nebo opce. Dlouhodobé smlouvy na 10 až 20 let uzavírají sítě jejichž obchodní jednotky vyžadují investice nad 3 mil. Kč a s dobou návratnosti nad čtyři roky.
-
výše vstupní investice se pohybuje od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč, v jednom případě (OBI) je tato investice 200 mil. Kč.
-
u evidovaných konceptů se průběžný franchisový poplatek pohybuje nejčastěji od 1 % do 7 % z obratu.
-
celkový počet příjemců franchisové licence za posledních pět let (1999 - 2004) vzrostl přibližně čtyřikrát (z 143 na 752), počet franchisových provozoven vzrostl téměř devětkrát (ze 130 na 1450).
-
jako místo další uvažované expanze uvádějí evidované franchisové systémy nejčastěji Slovensko, Maďarsko, výjimečně pak státy západní Evropy.
-
jako nejčastěji uváděnou odpověď na otázku, jak si představují franchisové systémy své franchisanty je zkušenost s daným oborem, kapitálová vybavenost, schopnost vést kolektiv.
Perspektivy franchisingu v ČR V současné době se nejvíce franchising uplatňuje, obdobně jako v ostatních zemích, v oblasti obchodu, služeb a gastronomie. Můžeme očekávat, že se bude nadále zvyšovat nabídka franchisových systémů, hlavně ze zemí Evropské Unie. Růst však bude i poptávka po tomto způsobu podnikání, zejména u malých a středních podnikatelů, a to buď jako alternativa jejich dalšího rozvoje nebo u některých jako jediná cesta, jak se udržet na trhu. Stále se zlepšují možnosti a podmínky financování pro české franchisanty, zvyšuje se informovanost a povědomí o tomto způsobu podnikání.
37
5.3 Možnosti financování franchisingu v ČR Česká asociace franchisingu věnuje problematice financování již několik let značnou pozornost a vyvinula úsilí a iniciativu směrem k finančním institucím, státním orgánům a jiným nositelům financování s návrhem spolupráce při řešení tohoto zásadního problému. Pro financování franchisingu jsou použitelné následující finanční zdroje34: - bankovní úvěry - půjčky z privátních zdrojů - státní programy podpory pro malé a střední podnikatele - finanční nebo strategický partner - leasing - factoring, forfaiting - dodavatelské úvěry - strukturální fondy EU
Poskytovatel finančních zdrojů vyžaduje především komplexní, realistický a kvalitně zpracovaný obchodní plán. Ten by měl minimálně obsahovat35: a) vizi pro konkrétní podnikatelský záměr b) formulaci cílů a záměrů společnosti c) strategii pro dosažení stanovených cílů d) rozvojový plán nebo-li detailní projektové očekávání a plánování podniku na nejméně 3 až 5 let (výnosy, struktura nákladů, výsledek hospodaření apod.) e) analýzy tržního prostředí a konkurence f) marketingové trendy v dané oblasti podnikání g) SWOT analýzu h) simulování případných rizik i) organizační schéma, transparentní popis rozhodovacích procesů j) popis právních a majetkových struktur dané společnosti a další potřebné materiály dle požadavků finanční instituce
34 35
http://www.czech-franchise.cz/franchising/financovani-franchisingu/ ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 29
38
6 FRANCHISOVÉ SVAZY Za účelem prosazování, podpory a rozvoje franchisového podnikání vznikly franchisové svazy, které představují dobrovolné sdružení franchisorů a franchisových podnikatelů na národní úrovni. Členství ve franchisových svazech je zpravidla rozděleno podle vyspělosti každého člena z hlediska franchisového podnikání. Členství ve franchisovém svazu představuje následující kategorie36: a) řádný člen Těmi se mohou stát pouze franchisoři, kteří provedli pilotní provoz a po určitou dobu poskytují franchising franchisantům, jejichž počet je také přesně stanoven b) přidružený člen Franchisoři splňují podmínku pilotního provozu s kratší dobou poskytování franchisingu menšímu počtu franchisantů než franchisoři zařazení mezi řádné členy. c) člen – začátečník Do této speciální kategorie patří ti franchisoři, kteří dosud nesplňují podmínky přidruženého členství. V kategorii začátečníků mohou franchisoři setrvávat pouze po stanovenou dobu a poté by měli splnit podmínky přidruženého člena. Pokud tyto nesplní a uplyne stanovená doba, mohou být z franchisového svazu vyloučeni.
Franchisové svazy poskytují svým členům celou řadu služeb a výhod. Jejich činnost je tak zaměřena na podporu jednotlivých firem a jejich franchisových systémů, ale také na seznamování veřejnosti s franchisingem, na udržení pověsti franchisingu a na vytváření příznivých podmínek pro rozvoj tohoto speciálního způsobu podnikání. To se děje především prostřednictvím školení, seminářů, poradenských služeb a veletrhů. Franchisové svazy zpravidla soustřeďují nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů,
která
tvoří
obsah
franchisového
katalogu
vydávaného
franchisovými svazy. Každá nabídka musí obsahovat následující náležitosti37:
36 37
-
název a jméno franchisingu
-
vstupní a průběžné poplatky
-
podíl na obratu odváděný franchisorovi
-
nároky na kvalifikaci franchisanta
ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising – podnikání pod cizím jménem, str. 133 ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 75
39
jednotlivými
-
objem nezbytných investic ze strany franchisanta
-
rozbor trhu apod.
Nabídky jsou členěny podle předmětu franchisingu, např. restaurace rychlého občerstvení, hotely, taxislužba, stavební materiál apod. Franchisové svazy se tak stávají prostředníkem, pomáhají při získávání nových franchisantů, informují o seriózních nabídkách a varují před tzv. „černými ovcemi“.
6.1 Evropská franchisová federace Evropské franchisové svazy založily v roce 1972 Evropskou franchisovou federaci. Jejím posláním je38: k) propagace franchisingu v Evropě l) hájení etiky franchisového podnikání propagací Evropského etického kodexu m) ovlivňování a podpora rozvoje franchisingu v Evropě n) poskytování služeb členským asociacím o) koordinace činností jejich členů a podpora franchisingu jako způsobu podnikání. p) vědecké studium franchisingu a stanovením nejlepším metod q) provádění výzkumu, studií, přehledů a veškerých dalších činností za účelem podpory studií, propagace a rozvoje franchisingu v Evropě r) organizace jednání, konferencí, seminářů, sympozií a workshopů atd.
EFF je zájmovým sdružením seskupujícím evropské národní franchisové a
hájícím
franchising
před
evropskými
institucemi,
obchodními
kruhy,
svazy médii,
veřejností a spotřebiteli v celé Evropě. EFF si klade za cíl co nejširší uplatňování franchisingu jako způsobu podnikání, a to především prostřednictvím dodržování Evropského etického kodexu ve franchisingu.
6.2 Česká asociace franchisingu Ustavující shromáždění franchisingového svazu se v ČR konalo dne 26. 10. 1993. Vznikl pod názvem Česká asociace franchisingu jako nezisková, profesní organizace sdružující
38
ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising – Česká republika 2003, str. 40
40
na národní úrovní poskytovatele franchisingu a odborníky zaměřující se na problematiku franchisingu např. v oblasti práva a poradenství. Cílem této profesní organizace je prosazovat a podporovat rozvoj franchisového systému v ČR. Její činnost je zaměřena jak na podporu jednotlivých firem a jejich franchisových systémů, tak i na vytváření příznivých vnějších podmínek pro rozvoj tohoto, v ČR poměrně nového způsobu podnikání. ČAF není přímo určena pro franchisanty. Členství v ČAF je rozděleno podle vyspělosti každého člena z hlediska franchisového podnikání na řádné a mimořádné, dále asociace přiznává členství přidružené a čestné39. V současné době se činnost ČAF soustřeďuje na pořádání seminářů a školení s cílem seznámit co nejširší veřejnost s franchisovým způsobem podnikání, s jeho výhodami a se způsobem fungování. Semináře jsou pořádány 4krát až 5krát ročně a vždy jsou na nich jako přednášející přítomni odborníci na franchising, zástupci jednotlivých franchisových firem působících v ČR, a jak z řad franchisorů, tak i franchisantů. Jednu z hlavních aktivit ČAF lze mimo jiné spatřovat i v ochraně svých členů před zneužitím jejich práv vyplývajících z jejich postavení v rámci hospodářské soutěže. ČAF je členem Evropské franchisové federace. Členství v této federaci dává možnost, aby franchising v ČR udržoval krok s evropskými trendy.
39
http://www.chzech-franchise.cz
41
7 FRANCHISOVÍ PORADCI S franchisovými svazy jednotlivých zemí spolupracují franchisoví poradci (konzultanti). Vzhledem k náročnosti a specifikám franchisového systému jsou služby kvalifikovaného konzultanta jednou ze základních podmínek jeho bezproblémového fungování. Pomoc franchisového poradce využívají především společnosti nebo fyzické osoby, které40: a) zamýšlí využívat franchising jako způsob podnikání, a které zahajují tzv. pilotní provoz franchisového podniku b) vybírají mezi nabídkou jednotlivých franchisových konceptů a chtějí se zapojit do franchisové sítě a odbornou radu konzultanta potřebují pro ohodnocení nabídek franchisingu c) jsou franchisory, kteří potřebují radu týkající se zlepšení vztahů v rámci franchisové sítě d) chtějí zlepšit svůj franchisový systém např. modernizací apod.
Typické je poradenství konzultanta společnosti, která hodlá začít s franchisingem jako způsobem podnikání. Pokud je podnik potencionálního franchisora shledán vhodným pro franchisové podnikání, pak lze využít služeb franchisového poradce při řešení následujících problémů41: a) příprava a vytvoření podnikatelského záměru ve všech jeho jednotlivých aspektech b) stanovení nákladů na zahájení franchisového projektu s podrobným časovým plánem c) určení finančních podmínek, které je třeba stanovit přiměřeně pro obě strany franchisového vztahu d) příprava franchisingové smlouvy ve spolupráci s právními poradci franchisora, případně spolupracujícími s národním franchisovým svazem, s cílem minimalizovat střet zájmů ve vztazích mezio franchisorem a franchisantem a vyloučit možný střet se zákonem o ochraně hospodářské soutěže e) vytvoření a sledování pilotních provozů jako ukazatelů životaschopnosti franchisové koncepce
40 41
ŘEZNÍČKOVÁ, M: Franchising – podnikání pod cizím jménam, srt. 141 http://www.poradci.cz
42
f) analyzování zdrojů financování pro franchisora i franchisanta a pomoc při získávání půjček a úvěrů od finančních institucí g) získání a školení budoucích zaměstnanců, včetně školení franchisantů a zajištění školícího zařízení h) sestavení nabídky franchisového systému i) poskytování poradenských služeb při získávání franchisantů a jejich klasifikace j) hodnocení výkonů nově zřízených provozoven a případná úprava obchodního zaměření v souvislosti s jejich výsledky
Franchisoví poradci se zpravidla sdružují na národní úrovni do samosprávných asociací a svazů, které těsně spolupracují franchisovými svazy jednotlivých zemí. Sdružení franchisových poradců přijalo Etický kodex profesionálního chování franchisových poradců. Kodex je neprávním normativním aktem, závazný pouze pro členy sdružení franchisových konzultantů a jeho dodržování nelze vynutit žádnými právními prostředky. Mezi základní povinnosti člena sdružení franchisových konzultantů obsaženým v Kodexu jsou např. nadřazovat zájmy klienta svým vlastním zájmům, ke klientům přistupovat nezávisle a objektivně, dodržovat důvěrnost veškerých získaných informací apod.
43
PRAKTICKÁ ČÁST 8 CHARAKTERISTIKA FRANCHISANTA Subjektem poskytujícím franchisingovou licenci je firma DAOS PLUS s.r.o. (dále jen Daos), která jako franchisor realizuje síť provozoven pod názvem „Švejk restaurant“. Kromě povinností, které firmě Daos ukládá franchisingová smlouva, zajišťuje společnost nadstandardní služby pro všechny provozovny typu Švejk restaurant. Mezi tyto služby patří42: -
zhodnocení prostor pro budoucí provozovnu
-
vypracování obchodního plánu
-
vypracování architektonického návrhu
-
výroba a montáž interiéru
-
poradenství týkající se získání potřebných finančních prostředků na počáteční nutné investice
-
finanční podpora (např. formou zajištění reklamy)
-
bezplatný
pronájem
technického
a
technologického
vybavení
zajištěný
prostřednictvím strategických partnerů s následným odkoupením od partnerů -
podpora při zajištění leasingu
-
zvýhodněná cena produktů
-
poskytnutí informačního systému za úplatu (HW i SW)
-
školení
K zajištění výše zmíněných služeb spolupracuje firma Daos i s jinými společnostmi. Jednou z nich je i dceřiný podnik RUSTIKAL s.r.o., který provozuje truhlářskou výrobu, a to výhradně pro mateřskou firmu. Jeho výroba produkuje všechny dřevěné interiérové prvky. Interiér restaurace architektonicky řeší firma Daos pomocí software ArchiCAD. Touto činností se zabývá výhradně k tomuto určený a zaškolený zaměstnanec. Tento pracovník je zodpovědný i za spolupráci s ostatními dodavateli jako je výrobce nápojového skla (SAHM), výrobce příborů (Sandrik-Bendorf), výrobce ohýbaného nábytku (TON) a porcelánka Loučky. Všechny tyto firmy aktivně spolupracují na vývoji i samotné realizaci projektu. Spolupráce a jednotný přístup jsou velmi důležité. Firma Daos se snaží o jednotný vzhled interiéru ve všech Švejk restaurantech, a to takovým způsobem, aby na zákazníka
42
Pramen: Prezentace firmy Daos Plus s.r.o. pro budoucí zájemce
44
z takto provedeného interiéru dýchala doba Rakouska-Uherska. Vše odpovídá nárokům moderní gastronomie. Firma Daos dává přednost těm objektům, u kterých je možno zřídit a provozovat zahradní restauraci. Hosté si potom mohou vychutnat posezení v ručně vyráběném zahradním nábytku pod dobovými slunečníky. Nachází se zde i originální kiosek pro přípravu a servírování nápojů a jídel. Vše musí působit velmi harmonicky, aby dokázalo spojit zdánlivě nemožné, a to přírodu a restauraci. Jídla podávaná ve Švejk restaurantu musí potvrdit, že se jedná o typicky českou hospodu, tudíž i kuchyně vychází z českých tradic. Příkladem mohou být houskové knedlíky, koláče, buchty, jídla z brambor, kynuté ovocné knedlíky, některé omáčky atd. K těmto pokrmům je možné si objednat i typicky české nápoje. V nich hraje primát pivo Pilsner Urquell, dále jakostní moravská vína, karlovarskou becherovku a slivovici. Spojením světově známých pojmů, piva Pilsner Urquell a postavičky dobrého vojáka Švejka, se snaží společnost Daos dosáhnout toho, aby návštěvníci restaurantů, zahraniční i čeští, právě tuto restauraci vyhledávali a poté si odnášeli ty nejlepší zážitky. K pozdějšímu připomenutí příjemných chvil strávených ve Švejk restaurantu, si mohou zákazníci odnést různé upomínkové předměty, jako jsou sklo, tužky, zapalovače, trička, vojenské čepice apod. Původní myšlenkou společnosti bylo pod vlastní režií vybudovat co nejvíce těchto hospod v rámci České republiky. Avšak společnost nedisponovala dostatkem finančních prostředků k uskutečnění tohoto záměru. Z tohoto důvodu se rozhodla stát se franchisorem a pod obchodním názvem DAOS PLUS s.r.o. poskytovat franchisingovou licenci, a to od 1. 5. 2000. Franchisingová smlouva, kterou společnost uzavírá s franchisanty, odpovídá Evropskému kodexu etiky franchisingu. Firma Daos je řádným členem České asociace franchisingu (ČAF). Tímto krokem firma potvrdila pevný obchodní záměr a dodalo jí to serióznosti. Samo členství v ČAFu je garantem toho, že jako poskytovatel licence, dodržuje standardy, a to i mezinárodní. ČAF je jedním z členů Evropské franchisingové federace (EFF).
8.1 Jak se stát franchisantem společnosti Daos Nejprve musí potencionální provozovatel Švejk restaurantu kontaktovat firmu Daos. Samozřejmě funguje i opačná varianta, kdy společnost Daos sama vyhledává budoucí provozovatele restaurací na základě svých kontaktů a tipů. V této chvíli získá zájemce první 45
obecné informace. Dalším krokem je ohodnocení nabízených prostor, který je v případě kladného ohodnocení, zakončen dohodou o zhodnocení nabízených prostor. Prostory budoucí možné provozovny posuzuje komise složená ze zástupců firmy Daos a Plzeňského Prazdroje a.s. Základními kriterii při tomto posuzovaní jsou především43: -
poloha (upřednostňována je pěší zóna, turisticky významná poloha, centrum, umístění na významné trase, možnost parkování atd.)
-
spádovost
-
konkurence
-
vhodnost prostor
-
optimální kapacita (minimálně 50 – 60 míst)
-
ostatní (vlastnictví provozovny, případně nájemní smlouva, u které se hodnotí především délka a výše nájmu)
Následně jsou posuzovány kvality budoucího provozovatele. Uchazeč o licenci by měl mít vlastní finanční kapitál. Optimální struktura vlastních a cizích zdrojů (úvěr, nájemné, leasing) se ze zkušenosti společnosti Daos ukázala být v poměru 1:1. Uchazeč by dále měl vlastnit vyhovující objekt nebo stavební pozemek. Pokud komise usoudí, že zájemce i provozovna vyhovují kladeným požadavkům, následuje zpracování nabídky společností Daos. Nabídka zahrnuje návrh interiéru, konkrétní podporu strategických partnerů, případně na požádání a za úplatu vypracování obchodního plánu. Následuje seznámení zájemce se smlouvou o poskytnutí práva na užívání konceptu Švejk restaurant. Ve smlouvě jsou obsaženy podmínky, práva a povinnosti franchisanta. Provedení nezbytných úprav prostor má na starosti firma Daos, která zajistí podklady pro projektanta nebo podklady pro řemeslníky, případně na přání budoucího provozovatele zajistí stavební úpravu dodavatelsky. Když uchazeč o licenci vysloví souhlas se všemi částmi smlouvy, dojde k podpisu první části franchisingové smlouvy. Jedná se o Smlouvu o dílo o zajištění dodávky interiéru Švejk restaurantu. Současně s podpisem smlouvy zájemce skládá vstupní poplatek, jehož výše je stanovena na 100 000,- Kč. Je výrazem vážnosti zájmu budoucího provozovatele Švejk restaurantu. Po podpisu firma Daos zajistí zaměření prostor a následně architektonický návrh. Z něj vychází výkresová dokumentace. Po nezbytných konzultacích je vypracována konečná varianta a stanoví se konečná cena. Tato fáze trvá asi dva týdny. Finální cena se může
43
Pramen: Interní kriteria firmy Daos Plus s.r.o.
46
od předběžné lišit, a to v závislosti na požadavcích budoucího provozovatele. Jedná se o počty stolů a židlí, osvětlení aj. Následující fáze spočívá ve výrobě a montáži interiérových prvků. Vybavení restaurace kuchyní, a to buď nezbytnou úpravou stávající kuchyně, nebo vybavení novou kuchyní. Tuto činnost také zajišťuje v rámci komplexnosti projektu firma Daos, stejně jako realizaci vnějšího reklamního zařízení resp. označení provozovny. Umístění značky Pilsner Urquell následně schvaluje oddělení marketingu Plzeňského Prazdroje. Společnost Daos také zajišťuje dodávku informačního systému. Během výroby a montáže interiérového vybavení (1 – 2 měsíce), dochází ke školení budoucího provozovatele a k výběru zaměstnanců provozovatelem. Vybrané zaměstnance je nutné zaškolit. V případě, že je vybudování provozovny dokončeno a provozovatel je připraven k otevření Švejk restaurantu, dochází k podpisu druhé části franchisingové smlouvy nazvané Smlouva o poskytnutí práva na užívání konceptu Švejk restaurant.
8.2 Obchodní plán Firma Daos má sestavený modelový obchodní plán, který je na požádání k dispozici pro budoucího franchisanta sítě Švejk restaurant. Obchodní plán je nutné upravit podle konkrétní situace. Služba je provedena za úplatu. Na přání provozovatele je možné zpracovat obchodní plán výhledově i na 5 až 10 let. Na základě obchodního plánu, který bude vypracován pro konkrétní, nově vzniklou provozovnu, bude provedeno zhodnocení ekonomické rentability tohoto projektu. Aby mohlo být toto hodnocení dlouhodobé ekonomické rentability objektivně provedeno, je třeba také určit předpokládanou potřebu investičního a oběžného majetku, stanovit výnosy, náklady, a z nich stanovit hospodářské výsledky provozovny44. Tyto údaje dostatečně odpoví na otázku, jaké jsou vyhlídky restaurace dosáhnout požadovaného úspěchu. Mohou též sloužit jako data potřebná pro předložení k čerpání úvěru poskytnutého bankou. Strukturu našeho plánu můžeme rozdělit do tří bodů45:
44 45
-
stručná charakteristika provozovny
-
charakteristika místa podnikání (lokalita, pravděpodobná návštěvnost apod.)
-
ekonomická kalkulace
VOSOBA, P. a kol: Řízení firemních financí, str. 165 Pramen: Daos Plus s.r.o.
47
Ekonomickou kalkulaci již doplňují zestručněné projektované účetní výkazy. Jedná se o výkaz zisků a ztrát, rozvahu a výkaz cash-flow. Zmíněné výkazy jsou zpracovány na období deset let dopředu.
8.3 Definice projektu Projektem je řešena obnova staré nemovitosti v lokalitě, ve které dojde k rozšíření restauračních služeb a k růstu prosperity této oblasti. Starší nemovitost je pro Švejk restaurant více vyhovující než novostavba, neboť lépe zapadá do doby “života vojáka Švejka”, a tudíž dokáže dokonaleji navodit tehdejší atmosféru. Jako vhodné lokality se jeví centra měst, zejména oblasti pěších zón či turisticky významná místa (ideálně na turisticky atraktivních trasách), v blízkosti cyklostezek, zámků, ale i v blízkosti míst s vysokou koncentrací firem a institucí, v částech města, která jsou dostupná i MHD. Velmi jsou preferována místa, kde je možné zbudovat zahradní restauraci a vytvořit parkovací místa pro hosty restauračního zařízení. Švejk restaurant dbá na to, aby byl zřízen i bezbariérový vstup a mohl tak sloužit všem potencionálním hostům. Na druhou stranu nelze podcenit zásobování restaurace. Musí být zajištěn přístup pro dodavatele, což může např. zahrnovat vyjednání výjimky pro zásobování na pěší zóně. Ve vytipované lokalitě je samozřejmě nutné věnovat velkou pozornost konkurenčním restauračním zařízením. Projekt restaurace nepočítá s využíváním pouze pro jednoduché stravování a konzumování nápojů, ale zahrnuje i možnosti pořádání různých společenských a kulturních akcí, rautů, svateb apod. Realizace tohoto projektu přinese zvýšení zaměstnanosti v regionu. Očekává se, že otevřením restaurace vznikne 10 nových pracovních míst. Většina Švejk restaurantů má otevírací dobu stanovenou od 11:00 hodin do 23:00 hodin Pracovníci jsou zaměstnání ve dvousměnném provozu. Kromě snížení nezaměstnanosti v regionu bude dalším efektem zvýšení kvality restauračních služeb. Realizace projektu povede k dalšímu rozvoji cestovního ruchu tak, že se zvýší přitažlivost regionu pro turisty, a to domácí i zahraniční. Tato skutečnost je v souladu s globálním cílem rozvoje cestovního ruchu v rámci Evropské unie. Přínosem pro stát bude zvýšení ekonomické aktivity regionu, které nezatíží životní prostředí. V očích zahraničních turistů a zároveň zákazníků restaurantu vzroste prestiž ČR.
48
Vlastní realizaci projektu zajistí budoucí provozovatel restaurace. V předinvestiční a investiční fázi, jak už bylo zmíněno, je partnerem firma Daos, která má s tímto projektovým řízením mnohaleté zkušenosti. Restaurační zařízení tohoto typu zajistí standardní úroveň cestovního ruchu požadovanou zejména zahraničními turisty. Vzhledem ke stále se zvyšující konkurenci v cestovním ruchu v ČR a zvyšujícím se nárokům turistů, je projekt zaměřen zejména na dodržování mezinárodně obvyklých standardů služeb, které je potřeba považovat za jednu z nezbytných podmínek konkurenceschopnosti nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu. Tento projekt je navržen tak, aby kvalita a úroveň poskytovaných služeb splňovala kritéria odpovídající evropské úrovni.
8.4 Vznik a vývoj konceptu Švejk restaurant Původní myšlenkou konceptu Švejk restaurant bylo vytvořit něco, co by se stalo odpovědí na stále narůstající počet čínských, indických, italských a jiných restaurací. V době, kdy se z ulic téměř vytratila typicky česká restaurace s typicky českou kuchyní a nápoji. Vytvořit takové prostředí bylo základem myšlenky pana ing. Sochora, zakladatele a majitele společnosti Daos. Ve světě přesyceném informacemi fungují dnes nejlépe dobou prověřené a stále živé symboly. V českém prostředí k nim bezpochyby patří Praha s panoramatem Hradčan, hudba Antonína Dvořáka či Leoše Janáčka a také literatura Franze Kafky či Jaroslava Haška a jeho nezapomenutelný dobrý voják Švejk46. Charakteristické obrázky Josefa Švejka od významného malíře Josefa Lady vyšly spolu s knihou v osmapadesáti zemích světa a patří vlastně k světovým univerzáliím. Duch knihy a Švejkova postava nesou poslání, které je stále aktuální: klidem a úsměvem lze najít pohodu i uprostřed bouřlivého světa vlastně kdekoliv. Kdekoliv, kde je s námi Švejk47. Je to stejně tak známé, jako fakt, že ke Švejkovi patří „dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí...“. Stejně tak je známo, že má-li být dnes gastronomický projekt úspěšný, je nutné spojit ho především s nápadem a atmosférou, díky nimž se stane jedinečný a tedy i obchodně dokonalý. Celé divadlo zvané provoz restaurace, se v tomto případě odehrává v kulisách „starého dobrého Rakousko-Uherska “, podle scénáře franchisingového konceptu. Klid a pohoda, vynikající česká kuchyně včetně původních receptur, to jsou hlavní trumfy.
46 47
http://www.svejk.cz/katalog.asp?id=19&pu_lo=6E6570F869686CE19A656E2034383436343433 Pramen: Daos Plus s.r.o. - Prezentace pro budoucí zájemce
49
Z
evropských
průzkumů
jasně
vyplývá,
že
nejdůležitější
pro
rozhodnutí,
do které restaurace jít, v současnosti hraje atmosféra. V našem případě je to dnes již v podstatě idealizovaná „vůně“ počátku minulého století. Výrazně k tomu napomáhá i řemeslně precizně zpracovaný nábytek z masivního dřeva. Jeho stylizace do staropražské secese je doplněna vším, co s tím v restauraci tohoto druhu souvisí: stylovými výčepními stolicemi, dobovými vitrážemi, ručně vyřezávanými motivy, stylovým nápojovým sklem, porcelánem a příbory. Je pochopitelné, že i personál je oblečen ve stejné stylizaci. K unikátnosti projektu „staropražské Švejkovy restaurace“ patří i Ladovi „Švejkovské“ obrázky, postavičky, gastronomické a hospodské motivy. Je podstatné, že firma Daos vlastní celosvětová výhradní práva k užití těchto zobrazení ve svých restauracích. Na jejich užívání se firma Daos dohodla s vnukem pana Josefa Lady, dědicem autorských práv a uzavřela s ním Smlouvu o převodu autorských práv – převodu práv na užití autorských děl. Na základě této smlouvy má firma Daos exkluzivní právo k celosvětovému užívání, pořizování kopií a šíření výtvarných děl hospodských motivů Josefa Lady a ilustrací, jejich částí a/nebo motivů z ilustrací Josefa Lady knihy „Osudy dobrého vojáka Švejka“48. Poslední smlouva byla uzavřena mezi Josefem Ladou ml. a firmou Daos na dobu 10 let s možností prodloužení. Po dobu trvání smlouvy má Daos právo uzavírat smlouvy se třetími osobami na realizaci konceptu švejkovských restaurací, jejichž součástí je také převod práv na užití děl Josefa Lady. Společnost Daos se přihlásila na Úřadu průmyslového vlastnictví k zápisu do rejstříku ochranných známek na známku kombinovanou. Známka je kombinací Švejkovy tváře (obrazová ochranná známka) a jména Švejk (slovní ochranná známka). Gastronomická část projektu byla připravena šéfkuchařem hotelu Fórum Praha a předsedou Asociace kuchařů panem Dubovským. Oblečení pro obsluhu navrhl známý kostýmový návrhář pan Kypta.
8.5 Fáze vlastní realizace provozovny Vlastní realizace probíhá ve třech fázích: a) fáze předinvestiční. V této fázi se jedná především o přípravné práce. V podstatě jde o rozhodnutí realizovat či zamítnout projekt.
48
Pramen: Daos Plus s.r.o. - Prezentace pro budoucí zájemce
50
b) fáze investiční Zahrnuje časový úsek od počátku investiční výstavby projektu do vlastního zahájení provozu restaurace. Zahrnuje činnosti, které ve finále vedou k uskutečnění celého projektu. Jedná se o stavební úpravy, vlastní realizaci interiéru, technologické vybavení provozovny atd. Jako odhad potřebných investičních nákladů slouží podrobné propočty jednotlivých dodavatelských firem podle projektové dokumentace a rozpočty na jednotlivé součásti. Společnost Daos má dohodnuty různé slevy, např. od dodavatele výčepní technologie dle předpokládané výtoče piva apod.
c) fáze provozní Tato fáze začíná spuštěním projektu, tj. otevřením restaurace veřejnosti a délka této etapy je dána životností projektu. Pro tuto etapu je též typická běžná údržba technologií, vybavení hostince a samotné budovy. S zahájením provozu se začne pravidelně opakovat objednávání nového zboží a spotřebního materiálu, přejímka zboží na sklad, evidence a vedení účetnictví, obsluha, úklid, vaření, zajišťování rezervací a další činnosti související s provozem restauračního zařízení.
8.6 Analýza prostředí Z makroekonomického pohledu patří ČR mezi turisticky atraktivní oblasti díky své bohaté kulturní tradici, množství historických pamětihodností a většinou nenarušenou krajinou. Nabízí turistům nesčetně variant uspokojení svých potřeb. Snahou je nadále činit turistickou infrastrukturu stále atraktivnější, neboť počet turistů neustále stoupá, a to nejen zahraničních. Stále více začínají trávit svůj čas dovolené v ČR i domácí turisté. Aby byl tento trend zachován, jsou kladeny stále vyšší nároky na kvalitu stravovacích a ubytovacích služeb a s ním související dostatek kulturního vyžití. Průměrná délka pobytu je 4,1 den v roce 200749. Průměrná měsíční hrubá mzda za 1. čtvrtletí roku 2008 v ČR činila 22 531,- Kč50. Životní úroveň občanů ČR dlouhodobě roste a rostou i jejich spotřební výdaje. V současné době jsou i jedním z hlavních tahounů HDP. Spotřební výdaje domácností na stravovací a ubytovací služby v roce 2007 reálně vzrostly o 5,1 procentního bodu oproti předchozímu
49 50
http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/26_02_08_aktualni_info_prijezd_cr_2007.pdf http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace
51
roku51. Jejich podíl také opakovaně roste. Průměrné tržby v restauracích a barech v běžných cenách za období leden až duben 2008 činily 108, 40 Kč52. Politická situace se v ČR jeví jako poměrně stabilní. ČR je členem EU a je součástí Shanganského prostoru. Legislativa (právní prostředí) I když není podnikatelské prostředí v ČR ideální, je možné zde zaznamenat tendence k jeho zlepšování. Velký pokrok nastal v období slaďování norem v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. ČR je opakovaně kritizována za složitost zákonů a malou vymahatelnost práva. V obchodních vztazích to vede k nekalým praktikám, které následně přináší nejistotu v odběratelsko-dodavatelských vztazích. Daň z příjmu právnických osob se pozvolna snižuje. V roce 2007 činila daň z příjmu právnických osob 24 %. V současné době, roku 2008, platí jednotná daň pro daň z příjmu fyzických i právnických osob ve výši 21 %. Od roku 2009 by mělo dojít k dalšímu snížení této daně, a to na 20 %. Od ledna 2010 dále pak na 19 %.
Ekonomika Ekonomická situace ČR je vyjadřována makroekonomickými ukazateli, kterými jsou především HDP, inflace, úroková sazba, nezaměstnanost. Od roku 1990 prošla ekonomika ČR obrovskými změnami, kdy se transformovala z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Tento proces byl podle Světové banky završen v roce 2006, kdy byla ekonomika ČR vyhlášena právě touto bankou na vyspělou. Současný růst HPD ČR ve srovnání s členskými zeměmi EU patří mezi jeden z nejvyšších. Míra nezaměstnanosti má klesající trend a inflace je vyrovnaná na nízké úrovni. Krátkodobě se počítá s vyšší mírou inflace po zavedení ekonomických reforem v letošním roce. ČR splňuje všechna kritéria kriteria pro vstup země do tzv. eurozóny. Deficit veřejných financí je opakovaně na hranici stanovené konvergenčními kritérii.
51 52
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/0900431E72/$File/3005q403.xls http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cmal061808_108.xls
52
Konkurence v oboru V oboru poskytování restauračních služeb existuje velká konkurence. V oblasti nabídky typicky českých jídel (vepřo-knedlo-zelo, guláš apod.) je situace jiná. Tyto pochutiny je možné poměrně dobře získat ve všední den v době poledních menu v sekci známých „hotovek“. Ovšem mimo tento čas je nabídka velmi omezená.
Dodavatelé Mezi hlavní dodavatele patří především Plzeňský Prazdroj, dále pak General Bottlers ČR (výhradní dodavatel Pepsi), Nowaco, Scholler a Douwe Egberts.
Zákazníci Skladba zákazníků Švejk restaurantu je tvořena celou věkovou škálou. Provozovna je určena jak pro muže a ženy, tak pro děti i seniory. Zákazníky jsou rodiny s dětmi, obchodní partneři, ale též zahraniční turisté. Každá provozovna je opatřena bezbariérovým přístupem pro tělesně postižené spoluobčany. Cílové skupiny můžeme charakterizovat následovně: -
rodiny s malými dětmi přijíždějící z okruhu cca 15 km, většinou ze spádové oblasti. Hlavně osobním automobilem nebo MHD. Účelem jejich návštěvy je výborné stravování doplněné kávou, pro děti zmrzlinou.
-
partnerské dvojice hledající příjemné romantické prostředí. Tato skupina se dopraví většinou pěšky či MHD, též automobilem nebo taxi.
-
obchodní partneři. Pro tyto účely se hodí salónek. V něm mohou provést schůzku v příjemnějším prostředí než ve firemní kanceláři. Salónek bude možno rezervovat předem.
-
senioři zajdou především na pivo a kávu, méně za účelem stravování. Tato skupina je citlivá na cenu. Do budoucna se předpokládá, že bude tvořit stále větší podíl zákazníků s větší tendencí utrácet.
-
turisté z Rakouska, Slovenska, Německa, Nizozemí a další. Přijíždí osobním automobilem či karavanem na pobytové a poznávací pobyty, za rekreací a zábavou.
Odhad spotřebitelské poptávky Poptávka po restauračním stravování je definována ve třech hlavních cyklech, a to v denním, týdenním a ročním cyklu. Tyto cykly se mohou lišit dle provozovny v závislosti na různých
53
místních podmínkách, např. turisticky velmi atraktivní místo, velká hustota podnikatelských subjektů apod. Pro typickou provozovnu platí, že vývoj tržeb je nejvíce ovlivněn sezónní návštěvností, kdy nejvyšší návštěvnost bude v pozdějším jarním a celém letním období. Důvodem je především vyšší návštěvnost mimoregionálních a zahraničních návštěvníků (dovolené), otevřené zahradní restauraci, svatbami atd.
Marketingová strategie Podnikání v restauračních službách je především o těchto základních aspektech53: -
prostředí, v jakém je služba poskytována
-
způsobu poskytování služeb (vstřícnost, ochota personálu, kultura prostředí)
-
kvalitě produktu (chuť nápojů a jídel a jejich cena)
Současné velice silné konkurenční prostředí vyžaduje znát potřeby zákazníků, a na základě těchto potřeb vytvořit pro zákazníky vyhovující produkt. Dříve tomu bylo naopak, nejprve vznikl produkt a poté se čekalo na zákazníka. Za velmi důležité se považuje užití účinných prostředků na podporu prodeje produktu. Pravidlem podnikatelské činnosti je, že cena za poskytnuté služby by měla být stanovena minimálně na hranici vynaložených nákladů, a též by měla zahrnovat přiměřený zisk jako odměnu. Zákazník většinou poměřuje cenu ke kvalitě a množství získaného produktu. Podle toho určí, zda je ochoten cenu za produkt zaplatit. Produkt musí splnit jeho očekávání. Obchodní marže výčepu je stanovena přibližně na 100%, marže kuchyně činí asi 200%. Restaurace je určena především pro širokou veřejnost. To znamená, že cenová hladina restaurace je stanovena na střední úrovni. Pro organizované skupiny jsou cenové kalkulace jídel stanoveny individuálně podle počtu návštěvníků a složení jídel. Projekt Švejk restaurant má zavedený systém věrnostních slev, který je pro zákazníka výhodný při opakované návštěvě restaurantu. K tomuto účelu byla uvedena do provozu čipová karta, tzv. „Švejkovská karta“. Zákazník ji může uplatnit ve všech Švejk restaurantech v rámci ČR. Podmínkou pro obdržení této karty je uskutečnit minimálně 10 návštěv s útratou minimálně 2000,- Kč v průběhu dvou měsíců v jakékoli Švejk restauraci. Po obdržení této karty může zákazník uplatnit slevu 10% na jídlo, opět v jakémkoli Švejk restaurantu v ČR. Celoplošnou reklama je uskutečňována společností Daos. Prezentace probíhá především pomocí webových stránek www.svejk.cz, na kterých má každá restaurace svou stránku.
54
Vlastní otevření nové provozovny probíhá ve spolupráci s firmou Plzeňský Prazdroj. Cílem této kooperace je zajištění vyšší míry vnímání značky Pisner Urquell ve spojení s franchisingovým konceptem Švejk restaurant. Regionální prezentace zajišťuje provozovatel restaurace ve své režii, za pomoci svých dodavatelů. Komunikačním kanálem regionální prezentace je místní tisk, oblastní rádia, propagační letáky a různé promoční akce. Společnost Daos při propagaci Švejk restaurantu na základě svých zkušeností doporučuje nejlepší formy komunikace směrem k zákazníkům.
8.7 Zaměstnanci Pro řízení lidských zdrojů je využívána funkcionální struktura, při které dochází k přesnému vymezení nadřízenosti a podřízenosti s jasným vymezením dělby práce. Organizační členění restaurace ukazuje obrázek č. 3. Obrázek č. 3: Organizační členění provozovny
Pramen: Společnost Daos Plus s.r.o
Vedoucí provozovny řídí chod restaurace v souladu s příslušnými právními normami a dalšími obecně závaznými předpisy. Je také zodpovědný za vlastní zorganizování chodu provozovny a za spolupráci a komunikaci s obchodními partnery. Vedoucí také zodpovídá za reklamu a celkovou propagaci restaurace, komunikaci s veřejností a styk s hosty. Je hlavní
53
Pramen: Daos Plus s.r.o.
55
osobou, která řeší stížnosti a reklamace. V rámci restaurace tvoří mzdovou politiku a nastaví pravidla pro hmotnou zodpovědnost zaměstnanců. Zjištění přání hostů a zapsání jejich objednávek, obstarání nápojů a celkovou obsluhu mají na starosti číšníci. V době své směny odpovídají za řádný chod restaurace ve veřejných prostorách. Hlavním úkolem kuchaře je sestavit jídelníček a jídla na něm uvedená vyrobit dle objednávek zákazníků. Je zodpovědný za organizaci a pořádek v kuchyni, za dodržování hygienických norem a bezpečnostních předpisů. Z organizační struktury plyne, že kuchař je též zodpovědný za vedení pomocných sil v kuchyni. Má na starosti zásobování. V každém okamžiku musí být k dispozici dostatek surovin na přípravu jídel a jiného materiálu, který s procesem přípravy jídel souvisí. Pomocná síla dbá pokynů kuchaře. Je zodpovědná za úklid společných prostor hostů. Je povinna dbát, i na základě informací od číšníka, o stálé zajištění čistoty ve veřejných prostorách restaurace. Zaměstnanci mají nastaven dlouhý a krátký týden, s tím, že počet jejich odpracovaných hodin by na konci měsíce měl být stejný. V případě potřeby je do obsluhy hostů zapojen i vedoucí restaurace. Ovšem tato povinnost plyne z jeho odpovědnosti hladkého chodu provozovny. Většina Švejk restaurantů má otevírací dobu stanovenou od 11:00 do 23:00 hodin. Zvláštní zaškolování pracovníků restaurace není nutné, neboť v rámci jejich výběrového řízení jsou kladeny požadavky na praxi či zváženy všechny předpoklady pro výkon těchto pozic. Odlišná situace je u šéfkuchaře provozovny. Ten musí absolvovat školení přímo u zaměstnance firmy Daos v oblasti přípravy a servírování jídel. Zaškolení k vlastnímu chodu restaurace si provádí provozovatel sám. Účetní a případné právní služby jsou zajišťovány externě.
Pracovní podmínky Mzdové podmínky zaměstnanců reflektují pracovní pozici. Výkon zaměstnání bude vždy v souladu se zajišťováním bezpečnosti práce a dobrých pracovních podmínek s odpovídajícím sociálním zabezpečením54.
56
Požadavky na odbornost U pracovníků, kteří budou v kontaktu se zákazníky, je vyžadována znalost jednoho světového jazyka na komunikativní úrovni. Je to především z důvodu očekávané klientely z řad zahraničních návštěvníků. Ostatní požadavky na odbornost jsou shrnuty v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Kvalifikační požadavky Pracovní pozice
Počet míst (daná pozice)
Vedoucí provozovny
1
Číšník
4
Kuchař
2
Požadavky kladené na vzdělání
Praxe
Forma pracovního poměru
SŠ s maturitou
schopnost vedení lidí, znalost 1 světového jazyka, min. 3 roky praxe v gastronomii
Hlavní
-
Hlavní
Min. 1 rok praxe
Hlavní
Vyučení s maturitou Vyučení s maturitou
Pramen: Daos Plus s.r.o.
Výběr pracovníků je proveden na základě výběrového řízení. Standardně se využívá inzerce v místím tisku. Souběžně je zadán požadavek na místní Úřad práce. Výběrové řízení je dvoukolové. V prvním kole jsou hodnoceny předložené životopisy jednotlivých uchazečů a je zvážena jejich vhodnost pro požadovanou pozici. Druhé kolo probíhá formou osobních pohovorů a praktickou zkouškou. Výběr je prováděn ze zúženého počtu uchazečů, těch uchazečů, kteří se jevili jako vhodní kandidáti v prvním kole. Toto výběrové řízení má na starosti provozovatel restaurace. Jako první je vybírán vedoucí restaurace, pokud jím není přímo provozovatel. Vedoucí restaurace se potom zúčastňuje osobních pohovorů s vhodnými uchazeči ve druhém kole.
8.8 Technická a jiná hlediska Na základě franchisingové smlouvy musí provozovatel zachovat jednotný vzhled interiéru i exteriéru. Pro konkrétní provozovnu návrh zpracovává pracovnice firmy Daos. Franchisant má v tomto ohledu ulehčenou práci.
54
Pramen: Daos Plus s.r.o.
57
Interiér restaurace je navržen tak, aby co nejvíce připomínal dobově osobu dobrého vojáka Švejka. V interiéru jsou pseudovitráže55. Originály nejsou použity z důvodu, že jejich cena je o 10% vyšší. Vitráže zobrazují postavu Švejka a výjevy z jeho života. Můžeme je najít místo oken a jako stínidla osvětlovacích těles. Švejkův portrét je dále umístěn na opěradlech židlí, na nohách stolů, na ubrusech a na veškerém nádobí jako jsou talíře, příbory, sklenice, šálky, podšálky, cukřenky, kořenky atd. V interiéru jsou použity jen přírodní materiály jako dřevo, mosaz, litina, žula56. Oblečení pro obsluhu musí být také jednotné. Kostýmy navrhl známý kostýmový návrhář Národního divadla pan Tomáš Kypta.
Opravy a údržba Opravy a údržbu stavby objektu jako vlastník objektu zajišťuje majitel a zároveň provozovatel projektu v rámci vlastních prostředků. Po celkové rekonstrukci objektu bude na údržbu celé nemovitosti dohlížet pověřený pracovník provozovatele restaurace.
Dopady projektu na životní prostředí Realizací projektu Švejk restaurantu se nevyskytnou žádné škodlivé vlivy vůči životnímu prostředí. V rámci odpadového hospodářství se předpokládá, že se veškeré odpady třídí a skladují před jejich odvozem k tomu předem určenou specializovanou firmou. Vytápění bude primárně zajištěno zemním plynem, pokud se v místě provozovny přípojka plynu nachází. Alternativním zdrojem tepla je vytápění elektrickou energií.
8.9 Zajištění investičního majetku Pro podnikání v restauračních službách je typický velký podíl fixních nákladů. Skoro 90% počátečního kapitálu provozovny je investováno do fixních aktiv. Jedná se především o samotnou nemovitost a její zařízení. Tato skutečnost vymezuje vysoký podíl fixních nákladů. Mezi největší náklady náleží úroky z úvěrů, odpisy, mzdové náklady atd. Existuje zde i poměrně početná skupina variabilních nákladů. Mezi ně se řadí náklady na energie, údržbu zařízení, účetní a finanční poradenství apod. Tyto náklady se mohou z určitého pohledu také jevit jako fixní, hlavně při snaze být neustále připraven poskytovat rychlé
55 56
Barevné plastiky na skle k nerozeznání od originální vitráže Pramen: Daos Plus s.r.o.
58
a kvalitní služby zákazníkům. U firem, které mají velký podíl fixních nákladů, je zisk mnohem více ovlivněn poklesem tržeb než u firem, u kterých převládá variabilní složka nákladů. V průběhu druhé tzv. investiční etapy (probíhá úprava budovy potřebám a představám projektu Švejk restaurant) jsou tvořeny nulové příjmy, naopak náklady jsou v tomto období maximální. Dochází k pořizování dlouhodobého investičního majetku. Prostředky vložené do franchisingového projektu Švejk restaurant jsou tvořeny vlastními zdroji franchisanta a cizími zdroji, které budou k dispozici formou bankovního úvěru. Budova, která je předmětem rekonstrukce, je ihned po jejím dokončení a kolaudaci pojištěna na následující rizika57: živelné pohromy (vichřice, blesk, povodeň, záplava, požár, výbuch atd.), odcizení věcí krádeží, vloupáním nebo loupeží, poškození nebo zničení stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřujícího k odcizení věcí, úmyslné poškození nebo zničení pojištěné věci třetí osobou. Ke zpracování dat je využito výpočetní techniky, která zahrnuje vlastní počítač doplněný tiskárnou. Softwarového vybavení tvoří operační systém MS Windows s kancelářským systémem MS Office. Nezbytnou součástí programového vybavení je program Alko jako doporučený software pro všechny kalkulace Švejk restaurantu. Počet pracovních stanic závisí na velikosti provozovny. Software Alko je zakoupen s jednou licencí. Prostředky vynaložené na zařízení provozovny tvoří náklady na nákup drobného hmotného majetku.
8.9.1 Řízení oběžného majetku Zásobování a skladování Důležitým prvkem pro hladký chod restaurace je dobré zásobování, které musí splňovat následující prvky. Především musí být včasné, dostatečné a spolehlivé. Bez těchto vlastností by byl vážně ohrožen chod provozovny. Z výše uvedených důvodů je zásobování restaurace smluvně dohodnuto s dodavateli. Jednotlivé dodávky se rozlišují podle frekvence opakování. Mohou být každodenní, každotýdenní či opakující každý měsíc. Další důležitou částí zajišťující hladký provoz restaurace je skladování, a to především surovin a polotovarů určených k pozdější konzumaci zákazníky. Prostor pro skladování musí splňovat přísná hygienická pravidla a respektovat doporučení uchovaní potravin jejím
57
Pramen: Daos Plus s.r.o.
59
výrobcem. Jako základní se jeví čistota skladových prostor, které musí být dostatečně odvětrané a suché, bez plísní a hub. Další důležitou vlastností skladu by měla být jeho dostatečná velikost a přehlednost (např. využití policových systémů, závěsů apod.). Nezbytné je i chladící a mrazící zařízení.
Oběžná aktiva Důležité položky zařízení restaurace tvoří vybavení kuchyně provozovny a zařízení veřejných prostor restaurace jako jsou stoly, židle, sklo, nádobí atd. Mezi oběžná aktiva v tomto případě řadíme hotovost, peníze na běžném účtu a zásoby. Mohou se objevit i krátkodobé pohledávky, a to v případě opakovaných služeb pro stálé zákazníky (firemní klientela, cestovní kanceláře apod.) nebo platbou stravenkami. Hotovostní peníze činí pouze nezbytné minimum zajišťující bezproblémový chod restauračního zařízení (likviditu). Většina tržeb bude tvořena hotovostí. Restaurace pracuje s minimální týdenní zásobou na svůj provoz. Z této skutečnosti plyne velikost položky stav zásob.
60
9 KALKULACE PROJEKTU Ve finančním plánování projektu je uvážena velikost restaurace a velikost předpokládané poptávky v daném místě. Finanční plán je zpracován v mírně optimistické variantě, právě na základě očekávané návštěvnosti. Očekávaná návštěvnost stanovena na 70%. Od této skutečnosti jsou stanoveny náklady a především jejich variabilní složka. Projekt je sestavován jako model, který se dá aplikovat na jakýkoli nově vzniklý Švejk Tabulka č. 3: Parametry provozovny Počet míst pro hosty Restaurace (m2) Zahrada (m2) Podlahová plocha pro zákazníky (m2) Počet hostů Zahradní restaurace Stoly a židle Financování Vlastní prostředky (%) Úvěr (%) Rekonstrukce Částka Doba splácení úvěru (v měsících) Průměrná mzda Vedoucí provozovny Kuchař Číšník Pomocná síla Průměrná cena jídel Průměrná cena nákupu Počet zákazníků na 1 místo/den Restaurace Zahrádka Jídlo Marže (%) Podíl na tržbách (%) Nápoje Marže (%) Podíl na tržbách (%) Průměrná marže (%) Odpisy Obec Spádová oblast
80 40 120 80 ano 25 75 7000000 120 31500 18000 14000 10500 80 110 4 3 200 40 100 60 140 lineární okresní město 150000 lidí
Pramen: Vlastní výzkum a Daos Plus s.r.o.
61
restaurant. Nejprve jsou stanoveny parametry provozovny, které zobrazuje tabulka č. 3. Následující tabulka č. 4 obsahuje veličiny, které jsou součásti výpočtů. Jejich velikost byla vyčíslena pracovníky firmy Daos podle jejich dosavadních dlouholetých zkušeností (expertní odhad). Uvedené hodnoty slouží k výpočtu výnosů a nákladů a jejich následnému porovnání. Tabulka č. 4: Konstantní veličiny Cena stavebních prací - novostavba (za m3 v Kč) Cena stavebních prací - rekonstrukce (za m3 v Kč) Cena interiéru (na m2) Cena interiéru na místo (Kč) Poměr DHM k interiérovému vybavení (%) Software Alko (Kč) Cena stolu a židlí pro 4 osoby (Kč) Cena lavicového setu pro 6 osob (Kč) Odpadkový koš (Kč) Počet dnů otevření restaurace Počet sezónních dnů zahradní restaurace Procento na údržby a opravy (%) Účetní a daňové poradenství/rok (Kč) Procento z obratu na reklamu/rok Pojistné na 1 Kč majetku/rok (Kč) Elektřina na 1 místo/rok (Kč) Topení na 1 místo/rok (Kč) Voda na 1 místo /rok (Kč) Kancelářské potřeby, tiskopisy/rok (Kč) Noviny, časopisy, odborná literatura/rok (Kč) Poštovné/rok (Kč) Tisk, kopírování/rok (Kč) Semináře, školení/rok (Kč) Praní prádla/rok (Kč) Náklady na reprezentaci/rok (Kč) Sklo (Kč) Porcelán (Kč) Příbory (Kč) Ostatní (Kč) Nákup nového spotřeb. zboží/místo a rok (Kč)
3 500 2 500 15 000 19 000 40 40 000 12 505 22 440 2 200 360 70 0,50 60 000 0,50 0,0035 2 500 1 200 600 10 000 10 000 5 000 5 000 10 000 20 000 10 000 160 450 240 200 100
Pramen: Daos Plus s.r.o.
V dalších kalkulacích je vyčíslen plán úvěru, odpisů a mezd. Data z těchto plánovaných položek potom slouží k sestrojení plánu výnosů a plánu nákladů. Závěrem je sestavena rozvaha a vypočítán bod zvratu.
62
9.1 Výpočet výnosů a nákladů projektu Tržby Denní tržby jsou tvořeny součtem tržeb z restaurace a tržeb ze zahrádky, pokud je otevřena. Důležitým údajem jsou průměrné tržby za den, které jsou spočítány dle vzorce:
Počet míst (restaurace nebo zahrádka) x obsazenost x průměrná hodnota nákupu
Obsazeností se rozumí počet zákazníků na 1 místo za den. Obsazenost v restauraci je 4, resp. 3 v zahrádce. Průměrná hodnota nákupu činí 110 Kč. Tržby za první rok provozu restaurace jsou uvedeny v tabulce č. 5. Tabulka 5: Tržby za rok 2008 Velikost poptávky Restaurace Počet míst Tržby za rok 2008 Zahrada Počet míst Tržby za rok 2008
70 % 80 6 350 964 Kč 40 646 800 Kč
Pramen: Vlastní výpočet
Investiční náklady Velikost investičních nákladů závisí především na tom, zda je provozovna umístěna do nové budovy nebo je provedena rekonstrukce stávající nemovitosti. Cena je stanovena projektem nebo je odvozena od zastavěné plochy v m3. Cena nezbytné vzduchotechniky je odvislá od velikosti provozovny. Cena interiéru pevně spojeného s budovou je počítána podle vzorce: Cena interiéru na m2 x m2 x poměr interiéru pevně spojeného s budovou58
Zahrnuje podlahové krytiny, obložení, vitráže apod. Cena technologického vybavení kuchyně je také dána velikostí provozovny. Do této skupiny řadíme varnou desku, myčku, pekárničku apod. Přehled investičních nákladů ukazuje tabulka č. 6.
58
Udává kolik z ceny interierového vybavení na 1 m2 připadá na interierové vybavení pevně spojené s budovou
63
Tabulka č. 6: Přehled investičních nákladů Investice Stavební část – rekonstrukce Vzduchotechnika Cena interiéru pevně spoj. budova Kalkulace kuchyně – technologie Investiční náklady - celkem
Náklady projektu 7 000 000 Kč 1 250 000 Kč 720 000 Kč 1 000 000 Kč 9 970 000 Kč
Pramen: Vlastní výpočet
Drobný hmotný majetek (DMH) Mezi interiérové vybavení DHM se řadí židle, stoly, osvětlení, bar, prvky zahradní restaurace, software a hardware, odpadkové koše (1 na asi 20 hostů) atd. Cena tohoto majetku vypočítána: Cena interiéru na m2 x m2 x poměr interiérového vybavení DHM
Poměr interiérového vybavení DHM je firmou Daos stanoven na 40% na základě dlouhodobých zkušeností. Tabulka č. 7: Přehled nákladů na drobný hmotný majetek DMH Cena interiéru – DMH Cena zahradního nábytku Odpadkové koše v zahradě Nákup interiérového vybavení – DMH celkem Sklo Porcelán Příbory Ostatní Nákup spotřebního zboží - celkem Nákup kuchyňského vybavení Restaurační software Vybavení výpočetní technikou Nákup DHM - celkem
Náklady 480 000 Kč 125 050 Kč 4 400 Kč 609 450 Kč 12 800 Kč 36 000 Kč 19 200 Kč 16 000 Kč 84 000 Kč 100 000 Kč 40 000 Kč 90 000 Kč 923 450 Kč
Pramen: Vlastní výpočet
Pořízení jedné licence na program Alko stojí 40 000,- Kč, což je doporučený software pro kalkulaci ceny produktů. Rozsah vybavení počítači, stejně jako vybavení kuchyně se odvíjí od velikosti restauračního zařízení. 64
Do DHM se také řadí pořízení spotřebního zboží, např. příbory, porcelán, sklo atd. Objem nákupu je stanoven z nákladů na spotřební zboží na jedno místo v restauraci podle vzorce:
Počet míst x náklady na spotřební zboží na 1 místo
Celkový přehled nákladů na drobný hmotný majetek je uveden v tabulce č. 7.
Mzdové náklady Provozovatel restaurace stanoví počet pracovníků a jejich mzdy. Tyto údaje jsou podkladem ke stanovení mzdových nákladů. Počet zaměstnanců závisí na velikosti restaurace, hlavně na počtu míst pro zákazníky a na stanovení pracovních směn. Stanovení počtu zaměstnanců se odvíjí od hraničního počtu padesáti míst pro hosty v provozovně59. Na těchto 50 míst je nutné najmout tyto pracovníky: 1 vedoucí provozovny, 1 číšník, 1 kuchař a 1 pomocný pracovník. Tabulka č. 8: Celkový přehled mzdových nákladů Tempo růstu
Zaměstnanci THP Vedoucí provozovny Počet osob Výrobní a režijní pracovníci Kuchař Počet osob Číšník Počet osob Pomocná síla Počet osob
3%
31 500 1
3%
18 000 3 14 000 3 10 500 3
3% 3%
Mzdové náklady celkem za měsíc Mzdové náklady celkem za rok
31. 12. 2007
159 000 1 908 000
Pramen: Vlastní výpočet
Vzorec pro výpočet počtu pracovníků je následující:
Počet míst/hraniční počet míst x počet pracovníků pro hraniční počet míst x počet směn
65
Celkový přehled mzdových nákladů je zobrazen v tabulce č. 8. Pro další roky je počítáno s 3 % tempem růstu mezd zaměstnanců.
Spotřeba materiálu Výše denní materiálové spotřeby je odvislá od velikosti marže a očekávaného obratu. Je počítána podle vzorce:
Tržby/(1+marže v %)
Při velikosti marže 140 % a velikosti poptávky 70 % je hodnota spotřebovaného materiálu za rok, počítaná podle uvedeného vzorce, 2 915 735 Kč.
Spotřeba energie Náklady v této skupině jsou tvořeny především spotřebou plynu, elektrické energie a teplé a studené vody. Náklady na spotřebu energie za jeden rok se odvíjí od výše nákladů na jedno místo za jeden rok. K výpočtu je použit vzorec:
Náklady na energie na 1 místo za rok x počet míst
Roční náklady na spotřebu energií ukazuje tabulka č. 9. Tabulka č. 9: Roční náklady na energie Energie/rok Topení Elektřina Voda
1 místo/rok Celkové náklady/rok 1 200 Kč 96 000 Kč 2 500 Kč 200 000 Kč 600 Kč 48 000 Kč
Pramen: Vlastní výpočet
Náklady na služby Mezi tyto náklady se řadí položky v tabulce č. 10. Celková výše nákladů na reklamu a propagaci, stejně jako celková výše nákladů na údržbu a opravy jsou určeny procentem z obratu. Dle dosavadních zkušeností franchisora, je ve velikosti 0,5 % z celkového ročního obratu. Pojištění majetku je také stanoveno konstantou vztaženou na jednu Kč majetku. Tyto
59
Pramen: Daos Plus s.r.o.
66
náklady můžeme považovat za variabilní. Prvotně jsou dány velikostí restaurace. Rozlišujeme malou, střední a velkou provozovnu. Velikost provozovny je důležitá i pro stanovení fixních nákladů. Mezi ty řadíme účetní a daňové poradenství, poplatky za telekomunikační služby (např. internet), počítače, školení, cestovné, daň z nemovitostí atd. Velikost většiny poplatků je kvalifikovaným odhadem franchisora. Náklady spojené s užitím franchisingové licence tvoří jednorázový vstupní poplatek ve výši 100 000,- Kč a pozdější pravidelné poplatky stanovené podle velikosti restaurace. V tomto modelovém případu, pro středně velkou restauraci, činí poplatek 3 500,- Kč/měsíc. Horní hranice pravidelného poplatku je stanovena na 5 000,- Kč/měsíc. Tabulka č. 10: Náklady na služby Náklady celkem (Kč) Energie/rok Topení 96 000 Elektřina 200 000 Voda 48 000 Spotřeba materiálu/rok Spotřeba materiálu celkem 4 883 599 Ostatní služby Údržby a opravy / rok 52 897 Nákup DHM 20 000 Nákup nového spotřebního zboží / rok 8 000 Reklama a propagace 53 983 Pojistné /rok 38 127 Účetní a daňové poradenství 60 000 Poštovné 5 000 Tisk a kopírování 5 000 Internet 40 000 Telefon 40 000 Cestovné vč. PHM 40 000 Školení 10 000 Praní prádla 20 000 Náklady na reprezentaci 12 000 Kancelářské potřeby, tiskopisy 10 000 Noviny, časopisy 10 000 Daň z nemovitosti 3 500 Pravidelné poplatky 42 000 Vstupní poplatek 10 0000 Celkem ostatní služby 570 508 Pramen: Vlastní zjištění a Daos Plus s.r.o.
67
Odpisy Odpisy dlouhodobého majetku jsou podrobně rozepsány v příloze č. 4. Ve zkoumaném modelovém případu se jedná především o odpisy zrekonstruované budovy, technologie kuchyně, vzduchotechniky a ceny interiéru. Odpisy jsou v tomto případě lineární a jejich velikost vychází z příslušné odpisové skupiny. Jejich výše činí 498 730,- Kč.
Finanční náklady Finanční náklady tvoří především úroky z poskytnutého úvěru. Délka úvěru bude sjednána na dobu 10 let a výše úrokové sazby je stanovena na 6%60. Pravidelná měsíční částka činí 99 920,- Kč. Plán úvěru je zpracován v příloze č. 5.
60
http://www.kb.cz/cs/seg/seg3/products/franchising_program.shtml
68
10 FINANČNÍ PLÁN A ANALÝZA PROJEKTU Veškeré propočty jsou udělány tak, aby je bylo možné použít pro kterýkoli další nově vzniklý Švejk restaurant. Mají obecný charakter. V navrženém projektu je uvažováno o střední provozovně, kde bude 80 míst k sezení na ploše cca 120 m2. Dalších 40 míst k sezení je k dispozici v zahradní restauraci. V zahradní restauraci budou využity sestavy ze stolů a židlí. Financování projektu má následující strukturu: -
25% vlastní zdroje
-
75% dlouhodobý bankovní úvěr (10 let)
Realizace hodnoceného projektu je plánována v historické části města Třebíč, která je zapsána do seznamu kulturních památek UNESCO. V objektu před rekonstrukcí, který je ve vlastnictví franchisanta. Plánované náklady na obnovu budovy jsou odhadnuty na 7 000 000,- Kč. Pro výpočet poptávky po poskytovaných službách restaurace je zvolena optimistická varianta, kdy se v projektu kalkuluje s průměrnou 70% obsazeností. Od tohoto údaje jsou počítány variabilní složky nákladů (např. spotřební materiál pro restauraci, energetické náklady, praní prádla atd.). Tyto poměrné propočty zahrnuje příloha č. 4, ostatní potřebné parametry provozovny jsou zahrnuty v příloze č. 1.
10.1 Finanční plán Finanční plán klasicky tvoří plán investic, výnosů a nákladů, rozvahu, výkaz zisků a ztrát a plán cash-flow. Finanční plán je vytvořen na období 10 let (délka splatnosti poskytnutého úvěru) počínaje rokem 2007 a konče rokem 2016.
Plán investic Plán investic specifikuje veškeré investice, které je potřeba učinit k úspěšné realizaci projektu. Obsahuje vstupní ceny. S plánem investic úzce souvisí plán odpisů uvedený v příloze č. 5. Ten ukazuje roční odpisy v investiční fázi nakoupeného HIM v celkové výši 498 730,- Kč. Kolaudace rekonstruované provozovny byla provedena ke konci roku 2007, tudíž první odpis z celkových investičních nákladů je proveden za rok 2008.
69
Plán výnosů První tržby jsou realizovány po otevření provozovny, tj. od 1. 1. 2008. Do tohoto okamžiku, tj. v průběhu investiční fáze, se s žádnými tržbami nepočítá. Celková výše tržeb v prvním roce provozování je ve výši 7 123 764,- Kč. Podrobný rozpis je uveden v příloze č. 4. Celkový plán výnosů je zachycen v grafu na obrázku č. 4 resp. v příloze č. 6. Počítá se s každoročním nárůstem celkových tržeb (tržeb za prodej výrobků a služeb, tržeb za prodej suvenýrů) ve výši 7%. V plánu výnosů jsou také uvedeny výnosy z běžného účtu, které jsou spočteny z průměrného zůstatku na běžném účtu a velikostí úrokové sazby, kterou je účet úročen. Úročení účtu je ve výši 0,2%. Obrázek č. 4: Vývoj celkových výnosů Vývoj výnosů 14 000 000 13 096 749 12 000 000
Velikost výnosu (Kč)
10 000 000
8 000 000
12 239 953 11 439 208 10 690 849 9 991 447 9 337 801 8 726 917 8 155 997 7 622 427 7 123 764
6 000 000
4 000 000
2 000 000
0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
Období (rok)
Pramen: Vlastní výpočet
Plán nákladů Plán nákladů zobrazuje graf na obrázku č. 5, resp. příloha č. 7. Mezi největší nákladové položky patří nákup přímého materiálu, mzdové náklady a úrokové náklady. Všechny tyto hlavní položky jsou do jisté míry ovlivněny velikostí restaurace.
70
Trendově spotřeba materiálu a energií, náklady na prodané zboží, náklady na služby a osobní náklady rostou. Předpokladem je růst o 3% ročně, což je výše předpokládané inflace v následujících letech. Mzdové náklady jsou rozvedeny v příloze č. 9. Na rozdíl od těchto nákladově rostoucích položek, úrokové náklady klesají. Platí zde pravidlo, že výše úroků je závislá na výši nesplacené jistiny. Počáteční splátka úroků je 45 000,- Kč a výše jistiny je necelých 55 000,- Kč. Úvěr je poskytnut jako účelový a valná většina jej je vyčerpána hned v počátečních měsících po schválení bankou. V položce autorská práva je částka 100 000,- Kč, což je jednorázový poplatek za využití franchisingové licence konceptu Švejk restaurant. Tento poplatek musí být uhrazen před podpisem vlastní smlouvy. Mimořádným nákladem je hodnota pořízeného drobného majetku ve výši 923 450,- Kč. Tento náklad je jednorázově odepsán v roce 2007. Poplatky za bankovní služby jsou v roce 2008, stejně jako v následujících letech, odhadovány na přibližně 4 000,- Kč. Následující léta se v nákladech projeví další významná položka, a to odpisy. Plán odpisů je uveden v příloze č. 5.
Obrázek č. 5: Vývoj celkových nákladů Vývoj celkových nákladů 10 000 000 9 000 000 8299649
Velikost nákladů (Kč)
8 000 000
8919139 8546959 8730836 8367429 8192169 7853147 8020101 7531274 7690231
7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 537477 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012 Období (rok)
Pramen: Vlastní výpočet
71
2013
2014
2015
2016
2017
10.1.1 Plánovaný výkaz zisku a ztrát V příloze č. 10 uvedený výkaz zisků a ztrát je sestrojen podle již zmíněných plánů nákladů a výnosů. Daň z příjmů za běžnou činnost splatná je vypočítána z upraveného základu daně, a to o jedinou daňově neuznatelnou položku, kterou jsou náklady na reprezentaci. Vývoj základu daně a velikosti daně zobrazuje graf na obrázku č. 6. Přesný přehled vývoje plateb daně z příjmu je uveden v příloze č. 10. Obrázek č. 6: Vývoj základu daně a velikosti daně Vývoj základu daně a velikosti daně 5 000 000
4 000 000
3 000 000
Částka (Kč)
2 000 000 Základ daně 1 000 000 Daň 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 -1 000 000
-2 000 000
-3 000 000 Období (rok)
Pramen: Vlastní výpočet
Z grafu vyplývá, že franchisor prvních pět let neodvádí žádnou daň z příjmu, provozovna realizuje ztrátu. Tato skutečnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu § 34 odst. 1., kde je uvedeno61: „Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, a to nejdéle v 5 zdaňovacích období následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“. Na základě této skutečnosti bude první platba daně z příjmu realizována za rok 2011.
72
Předchozí roky kumulovaná ztráta vždy převýší výnosy. Sazba daně je stanovena ve výši 24%. Předpokládá se, že by měla postupně klesat v souvislosti s probíhající reformou veřejných financí. Nicméně je s touto sazbou kalkulováno ve všech uvedených letech. Bráno jako přísnější kriterium. Vzhledem k tomu, že byla provedena kompletní rekonstrukce budovy a vše bylo vybaveno novou technologií, v následujících 10 letech se neuvažují další náklady spojené s investicemi do DIM.
10.1.2 Plánovaná rozvaha Aktiva Aktiva společnosti můžeme charakterizovat jako součet dlouhodobého majetku (stálá aktiva) a oběžných aktiv. Dlouhodobý majetek figuruje v rozvaze v celkové pořizovací ceně investice. Po zkolaudování celé stavby ke konci roku 2007, tj. počínaje rokem 2008 a dále, je celková hodnota tohoto majetku vždy snížena o příslušný odpis. Účetní odpis se v tomto případě rovná daňovému. Oběžná aktiva tvoří zásoby (materiál a zboží), krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (hotovost a peněžní prostředky v bankách). Zásoby jsou složeny z materiálu (skladová zásoba nápojů, surovin pro přípravu jídel apod.) a zboží určeného k prodeji (suvenýry atd.). Jako optimální je považováno předzásobení materiálem týden dopředu. Velikost této zásoby je spočtena jako celková roční materiálová potřeba, která činí 2 915 735,- Kč, a je podělena počtem týdnů v roce. Hodnota tohoto materiálu je cca 56 000,- Kč. U zboží je předzásobení vyčísleno procentem z celkových ročních tržeb za zboží. Optimální hodnota je 10%, což je v peněžním vyjádření částka 12 600,- Kč. Tyto hodnoty jsou součástí přílohy č. 4. Naprostá většina uskutečněných tržeb je v hotovosti, což je příčinou toho, že výše pohledávek je velmi malá. Jejich předpokládaná výše je 25 000,- Kč. V hotovosti na provozovně je drženo 70 000,- Kč, což je dle dlouhodobých zkušeností dostatečná částka k zajištění hladkého chodu restaurace těchto parametrů.
61
http://www.webset.cz/zakon_dani_prijmu.htm
73
Na účtech v bankách dochází k poměrně masivnímu nárůstu peněz. Tato skutečnost je dána faktem, že dochází ke kumulaci zisku, který není odčerpáván. Možné čerpání bude sloužit k uhrazení vlastních investovaných prostředků. U materiálu a krátkodobých pohledávek je kalkulováno s meziročním růstem o 3%. Procento je odvozeno od očekávané míry inflace.
Pasiva Vlastní kapitál a cizí zdroje tvoří pasiva. Vlastním kapitálem rozumíme kapitál, který byl do společnosti vložen žadatelem o franchisingovou licenci. Cizí zdroje tvoří sjednaný bankovní úvěr. Žadatelem byl do společnosti vložen kapitál v celkové výši 3 000 000,- Kč. Do budoucna se nepředpokládá jeho navyšování. Většinu prostředků potřebných k realizaci projektu, tj. celých 75%, je financováno z bankovního úvěru. Ten je čerpán v celkové výši 9 000 000,- Kč. Dalšími položkami, které tvoří cizí zdroje, jsou následující krátkodobé závazky: -
závazky z obchodních vztahů. Jejich výše je odhadnuta na 150 000,- Kč. Předpokládaný každoroční nárůst jsou 3%.
-
závazky k zaměstnancům. Ve výši mzdových nákladů vůči zaměstnancům za jeden měsíc.
-
závazky ze sociálního a zdravotního pojištění. Odvíjí se od mezd a jsou dány výší měsíčního odvodu za tato pojištění, tj. 34% z mezd.
-
daňové závazky vůči státu. Rovnají se měsíčnímu odvodu DPH.
Předpokládá se, že podnikatelský subjekt se stane dobrovolným plátcem DPH. Povinnost stát se plátcem DPH je dána překročením hranice 10 000 000,- Kč pro obrat za předcházející rok. Z údajů vyplývá, že provozovna dosáhne na zmíněný obrat až v roce 2013. DPH na výstupu činí 19% z realizovaného objemu, DPH na vstupu se liší podle nakupovaných položek. Některé řadíme do snížené sazby (např. nakupované potraviny), některé do základní sazby (např. upomínkové předměty). Rozdílem mezi daní na vstupu a daní na výstupu je určena daňová povinnost. Projekt, jak je uveden, je počítán v cenách bez DPH. Výjimku tvoří daň z nemovitostí, finanční náklady a pojištění.
74
10.1.3 Plán cash-flow určený přímou metodou Cash-flow nebo-li hotovostní tok je finančním vyjádřením pohybu peněžních prostředků, který má podobu buď příjmu nebo výdaje. Podrobně je uveden v příloze č. 13. Příjmem se rozumí kladný tok peněz, který je doprovázen zvýšením stavu peněžních prostředků v pokladně či na některém z účtů. Příjmem v tomto projektu jsou: -
příjmy z tržeb za poskytnuté služby
-
financování projektu vlastními zdroji investora
-
čerpání úvěru
Výdajem se rozumí záporný tok peněz, který je doprovázený snížením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Výdajem v tomto projektu jsou: -
celkové investice (např. do stálých aktiv, ostatního spotřebního materiálu atd.)
-
celkové provozní náklady
-
splátky úvěru
-
daňové povinnosti
Z rozpisu hotovostního toku plyne, že projekt je z pohledu cash-flow udržitelný. Hotovostní tok je uveden v příloze č. 12.
10.1.4 Analýza bodu zvratu Bod zvratu je bodem, při kterém společnost realizuje nulový zisk. V rámci posuzovaného projektu jde o to, najít příslušný počet zákazníků. Aby mohla být tato analýza uskutečněna, je nejprve třeba rozdělit náklady na fixní a variabilní. Fixní náklady jsou takové, které se s objemem produkce nemění. U variabilních nákladů existuje právě tento vztah, tzn. jejich velikost je odvislá od velikosti produkce. V projektu Švejk restaurant existují tyto fixní náklady: -
náklady na zaměstnance
-
spotřeba energií (v našem případě ½)
-
finanční náklady
-
administrativní služby (účetní a daňové poradenství, reklama apod.)
-
daň z nemovitostí atd.
Za variabilní náklady jsou považovány: -
spotřeba materiálu
-
spotřeba energií (v našem případě ½) 75
-
telekomunikační služby
-
náklady na reprezentaci atd.
Další hodnotu, kterou je potřeba znát k určení bodu zvratu je jednotková cena produkce. V našem projektu se touto hodnotou rozumí tržba na jednoho hosta. Bod zvratu vypočteme podle vzorce62: QBP = FN / (p – v) kde:
QBP… počet hostů, při kterém je dosaženo bodu zvratu FN…. fixní náklady p…… tržba na jednoho zákazníka v…… variabilní náklady na jednoho zákazníka
Variabilní náklady na jednoho zákazníka jsou stanoveny jako podíl mezi celkovými ročními
variabilními
náklady
a
celkovým
počtem
zákazníků
Švejk
restaurantu
za jeden rok při 100% poptávce. Výsledkem tohoto výpočtu je hodnota 54 584, což je počet hostů, při kterém nebude provozovna vykazovat žádný zisk, ale ani nebude realizovat ztrátu. Tento počet hostů také znamená, že průměrná návštěvnost by činila asi 44% velikost poptávky. Po dalším modelování lze konstatovat následující závěry. Pokud se průměrná hodnota nákupu sníží z uvažovaných 110,- Kč/osobu na 100,- Kč/osobu, tak je zapotřebí, aby restauraci navštívilo 60 451 hostů, tj. 49% velikost poptávky. Zisk je v této situaci opět nula. Ztrátu bude provozovna realizovat o jeden rok déle, než v případě průměrného nákupu ve velikosti 110,- Kč/os., tedy šesti let od otevření provozovny. V případě tržeb na jednoho zákazníka 90,- Kč/osobu se bod zvratu dále posune, a to na 67 754 hostů, tj. 55% velikost poptávky. Zisk bude realizován až po osmi letech od otevření. Údaje jsou shrnuty v tabulce č. 10. Tabulka č. 10: Analýza bodu zvratu Výše nákupu (Kč) 90 100 110
Počet hostů 67754 60451 54584
Velikost poptávky (%) 55 49 44
Pramen: Vlastní výpočet Na těchto příkladech je zřejmé, že navržený obchodní plán má značné rezervy, aby byl projekt životaschopný.
62
JÍLKOVÁ, V.: Možnosti využití finanční analýzy při hodnocení bonity klienta z pohledu bankovního sektoru, str. 70
76
ZÁVĚR Franchising jako systém přináší zúčastněným stranám výhody a nevýhody. Pro nezkušené a začínající podnikatele je franchising prostředkem, kterým lze obstát v konkurenci proti silným a dobře zavedeným firmám. Jeho přínos je spatřován v tom, že umožňuje podnikat podle předem vyzkoušené koncepce a přitom využívat zavedené logo, ochrannou známku, obchodní jméno, know-how a image. Na druhé straně jsou franchisorem vyžadovány předem specifikované povinnosti. Vyšší míra jistoty a konkurenceschopnosti je vyvážena menší mírou podnikatelské samostatnosti. Pro franchisory jako poskytovatele franchisingu je franchising výhodný především v rychlejším rozšiřování přímého podílu na trhu s nižšími náklady. Výhody franchisingu lze spatřovat i v tom, že běžný zákazník jen stěží rozezná, zda se jedná o podnik franchisora nebo franchisanta. U běžného zákazníka je tedy vyvoláván dojem, že se jedná vždy o stejnou firmu. Cílem této diplomové práce bylo ukázat, zda-li je z dlouhodobého hlediska ekonomicky rentabilní
provozovat
Švejk
restaurant
na
základě
franchisingové
licence
od společnosti Daos Plus s.r.o. V této souvislosti též poukázat výhody a nevýhody franchisingu právě v souvislosti s touto aktivitou. Franchisový projekt Švejk restaurant je realizován od roku 2000, a nejen na trhu v rámci ČR. Z tohoto pohledu se jeví jako dostatečně odzkoušený. Věrohodnosti projektu dále připívá fakt, že společnost Daos Plus s.r.o. je řádným členem ČAF. Zájemce o licenci musí splňovat kritéria, která jsou stanovena pro poskytnutí licence. Hodnocení provádí komise k tomuto účelu vytvořená nejen zástupci franchisanta, ale i hlavního dodavatele společnosti Plzeňské pivovary a.s. Jako hlavní se jeví umístění nemovitosti určené pro provozování restaurace, z hlediska atraktivnosti, ale také množství vlastních prostředků vložených franchisantem do projektu a celková vhodnost kandidáta. Vše je v souladu s etickými normami franchisingu dle ČAF. Společnost Daos Plus s.r.o. podporuje budoucího franchisanta nad rámec těchto pravidel, výrazně se projevují výhody franchisingu. Vstupní poplatek stejně jako pravidelné poplatky za využívání franchisingové licence se jeví jako velmi přijatelné. Myšlenka projektu zaujmout zákazníka neobvyklou atmosférou restaurace spojenou s živým symbolem dobrého vojáka Švejka je originální a dobře promyšlená. Užití autorských práv má firma Daos Plus s.r.o. zajištěno, stejně jako registraci ochranné známky. Analýza prostředí ukázala, že existují vhodné podnikatelské podmínky pro provozování restauračního zařízení. Vysoký standard Švejk restaurantu odpovídá stále se zvyšujícím 77
nárokům, které jsou zákazníky kladeny na stravovací služby. Legislativní prostředí v ČR franchising ani nepodporuje, ale na druhou stranu ani neomezuje. Ekonomická situace obyvatelstva se zlepšuje, což nahrává vyšším výnosům z provozu. Proti existující silné konkurenci v oboru se Švejk restaurant dobře vymezuje svou specializací na typicky českou kuchyni, kde je nabídka na trhu omezená. Cenová hladina je na střední úrovni, restaurace je určena pro širokou veřejnost. V kalkulovaném projekt je zpracovaný takovým způsobem, aby jej bylo možné použít při vzniku jakékoli další restaurace Švejk restaurant. Všechny nákladové a výnosové položky v rámci kalkulace jsou vztaženy na jednotku. Takto je možné je aplikovat na jakoukoli další restauraci. Nejprve bylo nezbytné stanovit parametry nově budované provozovny jako je především její velikost a kapacita. Od těchto údajů se odvíjí nákladovost celého projektu. Celkové náklady na realizaci projektu (převládají fixní náklady) jsou hlavně na počátku (rekonstrukce budovy) velmi vysoké. K pokrytí těchto nákladů je využito úvěru od bankovního subjektu, který ostatně využívá naprostá většina franchisantů v počátku své činnosti. Na trhu jsou připraveny úvěrové produkty právě pro franchisingové subjekty, které jsou poskytovány za výhodnějších podmínek než běžné úvěry, což lze považovat za další výhodu. Důležitým krokem je navržení struktury zdrojů financování před samotným otevřením provozovny. V této fázi projektu je třeba investovat nemalé prostředky nejen do výstavby či rekonstrukce, jak již bylo zmíněno, ale také do vybavení technologií a materiálu provozovny. Výsledkem je finanční plán, který zahrnuje plán investic, výnosů, nákladů, ale také plánovaný výkaz zisků a ztrát, plánovanou rozvahu a plán cash-flow. V předloženém projektu se uvažuje o realizaci středně velké provozovny při 70% poptávce ze strany zákazníků. Velikost této poptávky je považována za optimistickou variantu. Vývoj celkových nákladů ve srovnání s vývojem celkových výnosů v jednotlivých letech, stejně jako sestavený plán výkazu zisků a ztrát ukázal, že projekt nese prvních pět let ztrátu. Od roku 2011 se však stává pro další léta ziskovým. Zisk v následujících letech roste poměrně významně. Z rozpisu hotovostního toku vyplývá, že projekt je z pohledu cash-flow udržitelný. Z výsledků provedené analýzy plyne, že projekt Švejk restaurant je z dlouhodobého hlediska ekonomicky rentabilní a tvoří dostatečný zisk. Analýzou bodu zvratu se také ukázalo, že projekt má značné rezervy. Pokud by návštěvnost (případně průměrná cena nákupu), a s ní související tržby nedosahovaly předpokládaných hodnot (oproti počítané 78
optimistické variantě), i přesto bude projekt finančně udržitelný a stále směřuje z dlouhodobého hlediska k vytváření zisku. Ten by však byl realizován o něco později, než bylo uvedeno v předložené kalkulaci. Při současném tempu expanze lze společnosti Daos Plus s.r.o. doporučit další rozšiřování pečlivě zvažovat. Hlavním důvodem je to, aby nezačalo docházet k přímé konkurenci Švejk restaurantů. Zmenšování velikosti spádové oblasti by mohlo časem způsobit pokles návštěvnosti navzájem si konkurujících Švejk restaurantů a výsledkem by byl pokles jejich rentability. Závěrem lze konstatovat, že analyzovaný projekt Švejk restaurant lze doporučit. Franchising je moderní spolupráce podnikatelů, která se uplatňuje i v ČR. Vzhledem k výhodám, které přináší zúčastněným stranám, lze předpokládat, že si postupně najde svoje trvalé místo u podnikajících subjektů.
79
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. VOSOBA, P. a kol.: Řízení firemních financí –aktivní využívání firemních zdrojů. 1. vyd. Praha; Ekopress, 1998. 214 stran. ISBN 80-86119-05-X. 2. LOEBL, Z., LUKAJOVÁ, D.: Franchising – úspěch bez čekání. 1. vyd. Praha; Grada, 1994. 88 stran. ISBN 80-7169-050-3. 3. ŘEZNÍČKOVÁ, M.: Franchising: podnikání pod cizím jménem. 2. vyd. Plzeň; C. H. Beck, 1999. 205 stran. ISBN 80-7179-894-0. 4. JAKUBÍKOVÁ, D.: Franchising, 1. vyd. Plzeň; ZČU, 1997. 76 stran. ISBN 80-7082339-9 5. ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU: Franchising: Česká republika 2003. 1. vyd. Praha; ČAF, 2004. 132 stran. ISBN 80-239-2637-3 6. MENDELSOHN, M., ACHESON, D.: Franchising - moderní forma prodeje. 1. vyd. Praha; Management Press, 1994. 122 stran. ISBN 80-85603-54-3. 7. NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P.: Nauka o podniku I. 1. vyd. Brno; Masarykova univerzita, 2004. 184 stran. ISBN 80-210-3333-9 8. BEJČEK, J., BRZOBOHATÁ, M.: Franchising. Právní praxe v podnikání : měsíčník Komory komerčních právníků ČR, 1993, roč. 2, č. 7-8, s. 11-21. ISSN 1210-4043. 9. BEJČEK, J., BRZOBOHATÁ, M.: Franchisingová smlouva. Právní praxe v podnikání : měsíčník Komory komerčních právníků ČR, 1993, roč. 2, číslo č. 10, s. 912. ISSN 1210-4043. 10. VALACH, J. a kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, 1999. 324 stran. ISBN 80-86-1192-1 11. KOTLER, P. Marketing Management. 10. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001, 719 stran. ISBN 8024700166 12. WÖHE, G.: Úvod do podnikového hospodářství. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995. 748 stran, ISBN 8071790141 13. JÍLKOVÁ, V.: Možnosti využití finanční analýzy při hodnocení bonity klienta z pohledu bankovního sektoru. Diplomová práce. Plzeň: FE ZCU, 2006. 85 stran. 14. MUGLER, J.: Podnikové hospodářství malých a středních podniků 1-3. 1. vydání. Plzeň: ZCU, 1997-8. 703 stran. ISBN 80-7082-340-2, 80-7082-374-7, 80-7082-417-4 15. SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 1999. 456 stran. ISBN 80-7179-228-4
80
16. WOHE, G.: Úvod do podnikového hospodářství. 1 vydání. Praha: C.H.Beck, 1995. 748 stran. ISBN 80-7179-014-1 17. Švejk
restaurant
[on-line].
2008
[cit.
1.
dubna
2008].
Dostupné
na
. 18. Česká asociace franchisingu [on-line]. 2008 [cit. 29. dubna 2008]. Dostupné na . 19. European Franchise Federation [online]. 2008 [cit. 30. dubna 2008]. Dostupné na . 20. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 12. května 2008]. Dostupné na . 21. Komerční banka [online]. 2008 [cit. 22. května 2008]. Dostupné na <www.kb.cz>. 22. TAMCHYNA, J.: Pět kroků k vlastnímu franchisovému podnikání. Český institut pro franchising [on-line]. 2005. Dostupné na . 23. BESHEL, B.: An Introduction to Franchising. IFA [on-line]. 2001. Dostupné na . 24. RUML, M.: Rozjíždíte firmu? Využijte franchising! Finance.cz [on-line]. 2007. Dostupné na . 25. PETERKA, R.: (Ne)výhody franchisingu plus příběh z praxe. Podnikani.idnes.cz [online]. 2006. Dostupné na .
81
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČR
Česká republika
ČAF
Česká asociace franchisingu
EFF
Evropská franchisingová federace
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
HIM
Hmotný investiční majetek
DIM
Drobný investiční majetek
DPH
Daň z přidané hodnoty
HW
Hardware
SW
Software
MHD
Městská hromadná doprava
82
SEZNAM TABULEK A VYOBRAZENÍ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Cíle franchisingové sítě ve vztahu k trhu, podnikání, pracovníkům a veřejnosti ...........................................................................................................................32 Tabulka č. 2: Kvalifikační požadavky ......................................................................................57 Tabulka č. 3: Parametry provozovny .......................................................................................61 Tabulka č. 4: Konstantní veličiny .............................................................................................62 Tabulka č. 5: Tržby za rok 2008 ...............................................................................................63 Tabulka č. 6: Přehled investičních nákladů ..............................................................................64 Tabulka č. 7: Přehled nákladů na drobný hmotný majetek ......................................................64 Tabulka č. 8: Celkový přehled mzdových nákladů ..................................................................65 Tabulka č. 9: Roční náklady na energie . ..................................................................................66 Tabulka č. 10: Náklady na služby . ...........................................................................................67 Tabulka č. 11: Analýza bodu zvratu . .......................................................................................76
Seznam vyobrazení Obrázek č. 1: Master franchising ..............................................................................................15 Obrázek č. 2: Jednoduchý franchising ......................................................................................15 Obrázek č. 3: Organizační členění provozovny ........................................................................55 Obrázek č. 4: Vývoj celkových výnosů ....................................................................................70 Obrázek č. 5: Vývoj celkových nákladů ...................................................................................71 Obrázek č. 6: Vývoj základu daně a velikosti daně ..................................................................72
83
SEZNAM PŘÍLOH 1. Parametry provozovny 2. Konstantní veličiny 3. Kalkulace projektu pro 100% velikost poptávky 4. Kalkulace projektu pro 70% velikost poptávky 5. Daňové odpisy 6. Plán výnosů 7. Plán nákladů 8. Plán úvěru 9. Mzdové náklady 10. Výkaz zisků a ztrát 11. Rozvaha 12. Cash-flow – nepřímou metodou
84
PŘÍLOHA Č. 1: PARAMETRY PROVOZOVNY
85
PŘÍLOHA Č. 2: KONSTANTNÍ VELIČINY
86
1/2
PŘÍLOHA Č. 2: KONSTANTNÍ VELIČINY
87
2/2
PŘÍLOHA Č. 3: KALKULACE PROJEKTU PRO 100% VELIKOST POPTÁVKY
88
PŘÍLOHA Č. 4: KALKULACE PROJEKTU PRO 70% VELIKOST POPTÁVKY
89
PŘÍLOHA Č. 5: DAŇOVÉ ODPISY
90
PŘÍLOHA Č. 6: PLÁN VÝNOSŮ
91
PŘÍLOHA Č. 7: PLÁN NÁKLADŮ
1/2
92
PŘÍLOHA Č. 7: PLÁN NÁKLADŮ
2/2
93
PŘÍLOHA Č. 8: PLÁN ÚVĚRU
94
PŘÍLOHA Č. 9: MZDOVÉ NÁKLADY
95
PŘÍLOHA Č. 10: VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
1/2
96
PŘÍLOHA Č. 10: VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
2/2
97
PŘÍLOHA Č. 11: ROZVAHA
1/2
98
PŘÍLOHA Č. 11: ROZVAHA
2/2
99
PŘÍLOHA Č. 12: CASH-FLOW - NEPŘÍMOU METODOU
100
