FORMICA. Zpravodaj ro aplikovaný výzkum a ochr anu lesníc o. mravencu

FORMICA Zpravodaj ro aplikovaný výzkum a ochr anu lesníc o mravencu

ROČNÍK 3

2000

Toto číslo zpravodaje vydala 36/08 ZO ČSOP ARMILLARIA Liberec

ve spolupráci a za

finanční

pomoci

těchto

organizací

Lesy České republiky s. p. Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky Správa Chráněných krajinných oblastí České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa Krkonošského národního parku Ústřední výkonná rada ČSOP Okresní úřad Český Krumlov Okresní úřad České Budějovice Okresní úřad Praha - Západ Okresní úřad Česká Lípa Okresní úřad Líberec Okresní úřad Trutnov

Ministerstvo životního prostředí a organizace v jeho působnosti

AGENTURA OCHRANY PŘíRODY A KRAJINY

2

OBSAH Dohoda o spolupráci následujících jmenovaných svazů Miles P.: Lesní mravenci, ohrožení pomocníci lesa Waldamaisen, bedrohte Helfer im Wald Bezděčka

P.: Naši mravenci rodu Formica Our ants oj the genus Formica

4 6 19

Horáček

J.: Výsledky výzkumu mravence Formica polyctena Foerst. na lokalitě Černá hora v Krkonoších 25 The results oj the research oj Formica polyctena Foerst. ant in the location Černá hora in Giant mountains Miles P. : Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les 34 Die seltene Waldameise in der Naturschutzlandschaft Blanský les (Sůdbiihmen] Daňo J.: Výsledky desetiletého pozorování Přírodní památky Kamenný vrch na Liberecku ...... 41 Results oj observations in Kamenný vrch Nature Monument (District oj Liberec) until the year 2000 Málek P.: Zpráva o výsledcích inventarizace lesních mravenců na území CHKO Broumovsko 51 The report on the forest ants inventory results in the protected region oj Broumovsko Kůsová P.: Akce Formica na území okresu Tachov 53 Action Formica in the District oj Tachov Miles P.: Příspěvek k výskytu mravence pařezového (Formica truncorum Fabricius, 1804) v České republice 54 Ein Beitrag rum Vorkommen der Strunkameise (Formica truncorum Fabricius, 1804) in Tschechischen Republik. Bezděčka P.: Zpráva o mapování lesních mravenců v Bílých Karpatech 57 Report on the mapping oj the woodants in the White Carpathians Bezděčka P.: Komplex mravenišť u Babolek 62 A complex oj ant-hills near the village oj Babolky Daňo J.: Celostátní seminář "Formica ČSOP 2000" PP kamenný vrch, Horní Řasnice 64 Gesammtstaatliches Seminar Formica ČSOP 2000 im Naturdenkmal Kamenný vrch bei Horní Řasnice Půlpán L.: Ohlas na článek M. Daďourka ,,Návrh záchranného programu mravenců rodu Formíca v České republice" 65 Der Nachhall auJ den Vorschlag des .Rettungsprograms der Ameisen Genus Formica in der Tschechischen Republik" Bezděčka P.: Návrh změny právní ochrany mravenců rodu Formica 68 Proposal to amend the legal protection oj ants oj the genus Formica Bezděčka P.: Česká jména mravenců rodu Formica 73 Czech vernacular names Jar ants oj the genus Formica Bezděčka P.: Evidence hnízd lesních mravenců 76 Registration oj wood ant nests Bezděčka P.: Kolonie a komplexy hnízd lesních mravenců 80 Colonies and complexes oj wood ant nests Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor 84 Pokyny pro autory 86

3

Dohoda o spolupráci následujících jmenovaných svazů 1. Svazy a osoby 1.1. Zemský svaz pro ochranu mravenců Sasko (ASW Sachsen) zastoupený předsednictvem zemského svazu a a prvním předsedou Christian Klouda, Konrad Wachsmann-Str. 40, D 02906 Niesky, Bundesrepublik Deutschland, Tel. 03588 / 20 56 02 1.2. Český svaz ochránců přírody (ČSOP), 36/08 ZO Armillaria zastoupený předsedou Mgr. Janem Zemanem a Mgr. Květou Morávkovou Odpovědné osoby: Jan Daňo, vedoucí celosvazového Programu Formica ČSOP RNDr. Petr Miles, vedoucí redaktor zpravodaje Formica 2. 2.1 2.2 2.3

Obsah dohody Oba svazy se usnášejí k navázání vzájemné korporace (sdružení osob stejného zájmu). K vzájemnému členství v obou svazech bez placení příspěvků. K výměně svých publikací: ročně 4 x 3 sešity "Ameisenschutz aktuell" za 10 výtisků zpravodaje .Formica" bez vzájemné úhrady nákladů. 2.4 Oba svazy si poskytují vzájemně rukopisy příspěvků pro své svazové časopisy. Současní odpovědní redaktoři rozhodují o přijetí, změnách, korekturách nebo odmítnutích se zdůvodněním. Nepřijaté rukopisy se autorům vracejí. Rukopisy se zasílají v němčině, češtině nebo angličtině s obsáhlými souhrny v němčině nebo angličtině. 2.5 Oba svazy se vzájemně zvou k významným schůzím, vědeckým zasedáním, exkurzím do oblastí s výskyty mravenců a k výměně zkušeností. Účast na těchto akcích je dobrovolná. Materiály z nich se na základě přání vyměňují, a to i v případě, že se pozvaní zástupci druhé strany nedostavili. Na základě přání se vzájemně předávají také jiné poznatky a metody ochrany a výzkumu mravenců, druhové determinace, péče při záchranných transferech a znovu osídlování poškozených lesnatých oblastí. 2.6 Oba svazy si vzájemně předávají také materiály k zhotovování pořadů o lesních mravencích pro media v obou zemích a upozorňují se vzájemně na nové vědecké publikace a doktorské a diplomové práce o mravencích. 2.7 Oba svazy usilují, aby se někteří členové jejich předsednictva pokud možno během dvou tří let osobně setkávali k výměně zkušeností (výroční schůze, exkurze, jednání). 2.8 Oba svazy budou usilovat o výměnu svých mladých členů při pracích pří ochraně lesních mravenců, o jejichž způsobu se oba svazy předem poradí (financování, organizace, doba). 2.9 Oba svazy se pokusí nacházet pro svoji korporaci příznivce z oblasti vědy, hospodářství a politiky. 2.10 Oba svazy uzavírají tuto dohodu na neomezenou dobu. Ukončení této smlouvy o korporaci je možné oběma svazy s odůvodněním tři měsíce před koncem roku po předchozím usnesení předsednictva. Tato dohoda se předkládá ve čtyřech vyhotoveních (v německém a českém jazyce), které mají stejnou platnost. Každý svaz obdrží dva exempláře v českém a dva exempláře v německém jazyce. Dipl.- Forsting. Christian Kouda první předseda ASW Sachsenpředseda

Mgr. Jan Zeman

předseda ZO ČSOP ARMILLARIA

Mgr.

Květa

Morávková

hospodářka ZO ČSOP ARMILLARIA

4

Předmluva

Koncem minulého roku jsme vydali druhé číslo zpravodaje Formica v celkovém nákladu 1000 kusů a téměř celý náklad byl velice rychle rozebrán. Díky našemu zpravodaji stoupl zájem o ochranu lesních mravenců nejen mezi dobrovolnými ochranáři, ale také u profesionálních institucí v oboru ochrany přírody (AOPK, SCHKO, NP) a u okresních úřadů. Stále více našich čtenářů se obrací na koordinační centrum Programu Formica se žádostmi o další informace a praktické rady. Na řešení jednotlivých projektů se podílí stále více základních organizací ČSOP.

V lednu 1999 byla na Konopišti podepsána deklarace o spolupráci mezi ČSOP a Lesy České republiky. Úkoly vyplývající z obsahu deklarace jsou plněny již druhým rokem. V březnu

2000 byla v Hradci Králové zástupci LČR a ČSOP podepsána smlouva o realizaci společných Mezi stěžejními projekty figuruje na předním místě Program Formica. Lesy ČR s. p. v Hradci Králové byly v roce 1999 hlavním sponzorem Programu Formica a našeho Zpravodaje. V roce 2000 nás podpořilo nejvíce Ministerstvo životního prostředí České republiky. Nadále si vážíme velké materiálni pomoci a aktivní spolupráce s Lesy ČR v Hradci Králové a s lesními správami v jednotlivých regionech. Poprvé nás letos výrazně podpořilo též Ministerstvo zemědělství České republiky. V tomto roce došlo také k významné organizační změně. Po dohodě s 36/02 ZO ČSOP při SCHKO Jizerské hory se koordinační centrum celosvazového Programu Formica a také naše redakce přesunuly do liberecké základní organizace 36/08 ČSOP ARMILLAR1A, která vám tímto předkládá třetí číslo Zpravodaje Formica. Velký význam pro naši činnost přikládáme i oficiálně podepsané dohodě o spolupráci s německými ochránci lesních mravenců (Deutsche Ameisenschutzwarte). projektů.

Jan Daňo Koordinátor celosvazového Programu Formica ČSOP

5

Lesní mravenci,ohroženípomocnícilesa Waldamaisen, bedrohte Helfer im Wald Petr MILEs 724, 543 71 Hostinné e-mail: [email protected]

Sídliště

ÚVOD Lesní mravenci podrodu Formica, vytvářející nápadná kupovitá mraveniště, jsou spolu s hmyzožravými ptáky významnou složkou ekosystému lesa a mohou se významně podílet na udržování jeho ekologické stability. Pomáhají při přirozené redukci mnohých hmyzích škůdců a snižují nutnost používání nákladných a zdravotně nežádoucích chemických zásahů proti nim. Cílem tohoto informativního příspěvku je seznámit zájemce s lesními mravenci, našimi pomocníky při ochraně lesa, kteří představují nejdokonaleji organizovanou pospolitost v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Lesní mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území. Nadzemní část mraveniště je možné přirovnat vzhledem k velikosti jeho tvůrců k největším lidským stavbám, přičemž jeho podzemní části jsou ještě větší. Chovem mšic produkujících medovici a jiných živočichů připomínají mravenci i naši hospodářskou činnost. Sběrem a přenášením různých semen pomáhají při obnově a zachování druhové rozmanitosti lesa a jeho vegetačního podrostu. Mravenci jsou i vynikající lovci, kteří svoji nepatrnou velikost nahrazují svým množstvím, vzájemnou spoluprací a odvahou. Tak mohou lovit i mnohonásobně větší kořist než jsou sami a v případě přemnožení hmyzích škůdců je účinně redukovat. Některé mravenčí "státy", vzniklé seskupením desítek i stovek vzájemně komunikujících mravenišť, jsou místy s největší koncentrací biomasy živočichů, se kterou je možné se v našich lesích setkat. Na druhé straně však můžeme v některých oblastech procházet desítky kilometrů a nespatříme jediné mraveniště. To svědčí často o špatném stavu lesa, jehož mají být lesní mravenci významnou součástí. Lesní mravenci náleží k organizmům, které jsou citlivé na změny prostředí lesního ekosystému a lze je považovat za indikátory stavu prostředí. Chceme-Ii lesní mravence studovat a chránit, je zapotřebí se s nimi blíže seznámit. V následujícím textu se seznámíte s mravenči stavbou, našimi druhy lesních mravenců, ročním cyklem mraveniště, ekologickým významem lesních mravenců a jejich ohrožením a možnostmi ochrany. Dříve, nežli však k tomu přistoupíme, uvědomme si ještě na několika skutečnostech, jak zajímavými živočichy mravenci jsou. Věřili byste, že např. • v jednom mraveništi může žít i více než I milion jedinců, v mravenčí kolonii pak mnoho milionů?

• • • • • •

6

mravenčí samička (královna) se dožívá stáří až 25 let (v zajetí v laboratorních podmínkách bylo prokázáno i 29 let), což je (spolu s termity) nejdelší dosažitelný věk u hmyzu? mravenčí dělnice unesou až 20 x více než samy váží a spojenými silami ještě více? dělnice z jediného hnízda mohou ulovit za den až 100 000 kusů kořisti a přemnožený škůdce může tvořit až 90 % donášené potravy ? v blízkosti kolonií lesních mravenců se silně zvyšuje produkce medu lesních včel ? mravenčí kupa je stavba přizpůsobená k přežívání mravenců v drsném chladném klimatu, neboť lesní mravenci jsou převážně seveřané a obyvatelé horských lesů ? celková hmotnost všech mravenců na Zemi se rovná asi hmotnosti všeho lídstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu ?

u nás žije vice než 100 druhů mravenců, z nichž 8 druhů je řazeno mezi lesní mravence, kteří j sou hlavním předmětem našeho zájmu? V celém světě bylo dosud prokázáno asi 10000 druhů mravenců, kteří se vyskytují především v tropických oblastech. Mravenci rodu Formica, kterých je oproti nim pouze několik desítek druhů , jsou rozšířeni v obrovské části zeměkoule zahrnující Evropu a severní části Asie a Ameriky. • u nás na některých horách žijí dva druhy "horských" lesních mravenců, s kterými se běžně setkáváme až ve vysokých polohách Alp a na dalekém severu ?

•

MRAVENiŠTĚ, DŮM PRO MILIONY Všimněme si nejprve blíže mraveniště . Tvoří obvykle nápadnou kupovitou stavbu, jej íž velikost a tvar bývá charakteristický pro j ednotlivé druhy lesních mravenců . Je postaveno obvykle z j ehlič í a j iných rostlinných úlomků a zbytků, které j sou přinášena na mraveniště z širokého okolí. Mraveniště chrání mravence před nepřáteli a nepohodou. Kromě toho zajišťuje potřebnou teplotu a vlhkost pro vývoj mravenců od vajíčka, larvy, kukly až po dospělé jedince (okřídlené samičky a samečky a převažující neokřídlené dělnice). Lesní mravenci dokáží různými stavebními úpravami klimatické poměry v mraveništi regulovat a od jara do podzimu zde udržovat příznivé podmínky. Tím se stává mraveniště na průběhu počasí vcelku nezávislé. Ve středně velkých mraveništích bývaj í statisíce jedinců, v některých obřích hnízdech lze jej ich počet odhadnout i přes milion.

Mrave n i ště

nepo škozovaná predátory bývaj í vysoká a

so u měrn á .

Mi! Pradatoren nich! beschadigte Ameisenhaufen sind oft hoch und symmetrisch.

NAŠE DRUHY LESNÍCH MRAVENCŮ Lesní mravence tvoří skupina druhů, pro které dosud zpravidla chybí nebo se nepoužívá pojmenování. Přesto je však jej ich determinace, kterou by měli provádět odborníci, velmi významná, neboť jednotlivé druhy se podstatně liší svým způsobem života a nároky na prostředí. české

7

Jejich rozlišení je možné

především

podle

různých tělesných znaků alespoň při

15- ti násobném

zvětšení.

Formica polyetena: na území naší republiky nejhojnější druh, je menších rozměrů, tvoří však veliké kupy a rozsáhlé, vzájemně komunikující kolonie. Vyhledává spíše sušší stanoviště od podhůří až po středně vysoké horské polohy ajeho mraveniště se nacházej i na okrajích i v hloubi lesů. Je velmi přizpůsobivý a pro ochranu lesa má největší význam. Velký počet královen a vzájemná snášenlivost z něj činí nejvhodnější druh při záchranných transferech. Formica rufa: je rozměrově poněkud větší a obývá spíše vlhčí prostředí. Tvoří jednotlivá hnízda i kolonie hnízd. Má menší počet královen i menší schopnost vzájemné tolerance. S předchozím druhem se někdy kříží. Formica pratensis: je z našich lesních mravenců největší, výskyt pouze na lesních okrajích a často i mimo les však jeho význam při biologické ochraně lesa snižuje. Vytváří jednotlivá, zpravidla nevysoká hnízda i kolonie, mívá menší počet královen. Formica lugubris: se u nás vyskytuje hlavně na Šumavě a v Jeseníkách, kde místy vytváří rozsáhlé kolonie. Je horským druhem mravence s velkou využitelností při ochraně horských lesů. V cizině (Německo, Itálie) byly činěny pokusy sjeho transfery i do vzdálených oblastí. Formiea aquilonia: je alpský vysokohorský druh lesního mravence, u nás dosud zjištěn na dvou místech. V Novohradských horách a zcela nově v Blanském lese. Formica truncorum: je světlomilný druh, který někdy vytváří i větší kupy, jindy však žije skrytě v pařezech a pod kameny. Tvoří i početné kolonie, od lesních okrajů však dále do hloubi lesa neproniká. ROČNÍ CYKLUS V MRAVENIŠTI Předjarní

aktivace Sotva se do mraveniště opřou první teplejší sluneční paprsky, což bývá v nižších polohách a na výslunných exponovaných stanovištích již v únoru a v březnu, mraveniště po zimním období klidu oživne. Na povrchu mravenčí kupy, jejíž část ještě může být zakryta sněhem, se objeví shluky mravenčích dělnic, vytvářející i nápadné souvislé vrstvy. Jsou to tzv. mravenci teplonoši, kteří nahřívají na slunci svá tělíčka, kterými postupně proteplují i vnitřek mraveniště. Děje se tak především v tzv. tepelném jádru, které zabírá podstatnou část nadzemní části kupy. To se v krátké době vyhřeje až na stálou teplotu asi 24-27°C. V této době, podobně jako v celé předcházející zimní fázi, se v hnízdech mravenců nacházejí pouze dělnice a oplodněné bezkřídlé samičky (královny). Ty se skrývají po celý rok v hloubi mraveniště a pouze v této časné jarní fázi se objevují po vyhřátí povrchu mraveniště i na něm. Od dělnic je poznáme snadno podle jejich podstatně větších tělesných rozměrů, široké hrudi a intenzivně lesklého tmavého zadečku. Již v této časné jarní fázi začínají při teplejším počasí mravenčí dělnice opouštět mraveniště a vyhledávat v jeho blízkosti potravu a stavební materiál k obnově zimou obvykle poškozeného hnízda. I přes dlouhé zimní klidové stadium si do značné míry zapamatují, kde se nacházejí jejich potravní stromy a kam až sahá jejich teritorium.

8

Sníh na povrchu

mravenčí

kupy odtává

dříve .

Der Schnee taut auf dem Gipfel der Ameisenhaufen im Friihling fiiiher.

Na povrc hu mraveniště se na j aře obj evují shluky d ě l n i c, tzv. tě lí č ka na slunci a prohřívaj í jimi vn i třek mraven í ště .

tep lonošů. Nahřivaj í

svá

Auf der Oberflache der Ameisenhaufen befinden sich im Friihling in Massen Arbeilerinnen . Sie sonnen und erwarmen mil ihren Korpern inneren Teilen der Ameisenhaufen.

Stavba hnízda Jádro mraveniště tvořené rozvětvenou siti chodeb a komůrek se nachází u některých druhů velmi často ve vnitřku starého zetlelého pařezu. Pod ním se rozprostírá podzemní část hnízda často až do hloubky 2 m. Ve vnitřním kuželu, které je teplotním centrem mraveniště, se vyvíjej í v suchu a teple mravenčí kukly, pod nimi následují do hloubi hnízda staré, středně staré a mladé larvy, hluboko vespod jsou (kromě časně jarního období) královny a j imi produkovaná vajíčka.

9

vývoj pohlavních jedinců Již velmi záhy v předjaří kladou samičky první, tzv. zimní vajíčka. Z nich se líhnou malé bílé larvy, které jsou krmeny velmi hodnotnou stravou získávanou z tělních zásob dělnic, nashromážděných již v předchozím roce. Jejich vývoj probíhá velmi rychle, dospějí, zakuklí se a již během asi pěti týdnů jsou z nich tohoroční okřídlení pohlavní jedinci, samci i samice, kteří se za pěkného počasí objevují již koncem dubna a v květnu na povrchu hnízd. Samičky vznikají z oplodněných, samečkové oproti tomu z neoplodněných vajíček. K páření dochází často ve vzduchu, kam vyletují okřídlení pohlavní jedinci (tzv. křídlatci) z vyvýšených míst, často též na stéblech trav, větévkách, kmenech apod. ajen vzácně i na povrchu nebo i ve vnitřku mraveniště. Po spáření obdrží samička zásobu spermatu, která jí postačí na celý život. Zatímco samečkové krátce po spáření hynou, samičky ztrácejí křídla a zakládají nová mraveniště. To se však podaří jen málokteré, naprostá většina jich zahyne. Některým se podaří vrátit se i do starých hnízd, která tímto způsobem omlazují. Vývoj dělnic Po snůšce zimních vajec při povrchu hnízda zalézají samičky do spodních podzemních partií mraveniště, kde setrvávají až do jara příštího roku. Tam kladou již jen tzv. letní vajíčka, z kterých se vyvíjejí pouze dělnice. Mravenčí královna snáší až do září průměmě asi 30 vajíček za den. O vajíčka se královny nestarají. Péči o ně přejímají některé skupiny dělnic, které je podle potřeby přenášejí z místa na místo. Po čtrnácti dnech se líhnou z vajíček mladé larvy, kterým je věnována rovněž potřebná péče. Jsou beznohé, slepé a bez tykadel a musí být krmeny. Nejsou však holé, jak na první pohled vyhlížejí. Mají zvláštní drobné ochlupení, které jim umožňuje, aby se vzájemně spojily do balíčků a usnadnili tak přenos dělnicím. Potrava, různá ulovená kořist a medovice, je jim donášena z blízkosti hnízda. Dospívají velmi rychle a již asi po deseti dnech se zakuklují. Velké jarní kukly pohlavních jedinců i malé pozdější kukly dělnic jsou lidově nesprávně nazývány mravenčí vajíčka. Z kukel se líhnou dospělí mravenci asi po čtrnácti dnech a po krátké době, kdy jim zpevní vnější chitinová kostra, se již zapojují do práce v mraveništi. Zajišťování

potravy jara až do pozdního podzimu je starost o získání potravy jednou z nejdůležitějších činností lesních mravenců. V odborné literatuře se uvádí, že středně velké mraveniště s asi jedním milionem jedinců spotřebuje za rok asi 28 kg hmyzu a 200 litrů medovice. Mravenci se rozlézají do okruhu až asi 100 m od mraveniště a celá tato plocha bývá protkána sítí jejich cest. Potravu sbírají jak na zemi, tak i na kmenech a v korunách stromů. Na stromech navštěvují hlavně kolonie mšic, z nichž olizují jejich sladké výměšky - medovici. Na kmenech stromů je možno dobře pozorovat, jak mravenci slézají dolů s plnými zadečky této sladké potravy, kterou potom předávají dalším dělnicím, larvám a královnám. Jiné dělnice, specializované na lov, se zmocňují různého hmyzu. Při tom si vzájemně pomáhají a spojenými silami dokáží často ulovit mnohonásobně větší kořist nežli jsou samy. Od

časného

Tvorba dceřinných hnízd Poté, co okřídlení pohlavní jedinci opustili při rojení mraveniště, nastává fáze intenzivního budování a růstu mraveniště. Až do podzimu snášejí samičky letní vajíčka, z nichž vznikají pouze dělnice. Pokud mraveniště dobře prosperuje a vyrovnává ztráty způsobované různými predátory, počet jedinců v něm narůstá do té míry, že pro něj může nastat nedostatek prostoru a potravy. V takovém případě dochází k šíření se do okolí a vyhledávání nových teritorií za pomoci oddělků (dceřinných hnízd), které se vytvářejí z mateřského hnízda. Do nichje přenesena i část vývojových stadií (vajíček, larev, kukel) i část královen. Tak vznikají postupně kolonie

10

mravenišť,

která se vzájemně tolerují a jsou vzájemně propojena sítí cest. Toto je ovšem možné pouze u tzv, polygynních druhů, které mají více královen. U monogynních lesních mravenců, u nichž je v hnízdě pouze jediná královna, se dceřinná hnízda nevytvářej í a jednotlivá mraveniště, vyznačující se rozdílným hnízdním pachem, jsou vůči sobě nepřátelská. Zásobovací podzimní fáze Koncem léta dosahují mraveniště své maximální velikosti. Kolem větších a starších z nich se vytváří nápadný zemní val, který se, pokud mraveniště prosperuje, každým rokem zvětšuj e . Mravenci usilovně budují i síť podzemních komůrek a chodeb, které j im umožní bezpečné přezimování. K jejich vyztužení používají i pryskyřici, kterou si přinášejí do mraveniště . I poté, co poslední larvy dospějí, pokračuje intenzivní sběr potravy, ze které si dělnice vytvářejí zásoby ve vlastním těle. Ukládají je ve svém zadečku, který se nápadně zvětšuj e. Tyto zásoby, se kterými musí vystačit až do j ara příštího roku, slouží nejen jim samým, ale jsou zdrojem energie pro celé mraveniště . Je to umožněno jej ich vyvrhováním ústním otvorem a předáváním j iným členům mravenčího společenství, především královnám. Ty z nich nejen samy žijí, ale potřebují je ke snášení vajíček Z těchto podzimních zásob jsou vyživovány na jaře v podstatné míře i larvy ze zimních vajíček. Klidové zimní období S nástupem chladného podzimního počasí ustává i aktivita mravenců . Ti se stěhují do hlubších podzemních prostor mraveniště, kde upadají do zimní chladové strnulosti. Je to klidový stav organizmu, při kterém je spotřebovávána jen nepatrná část rezervních tělních zásob. Před tím j eště dělnice důkladně utěsní vchody do mraveniště, zpevní jeho stěny a připraví se na dlouhé přezimovací období. Přesto však někteří mravenci, které lze považovat za jakési informátory, zůstávají i při povrchu mraveniště a reagují na změny venkovního počasí. Odtaje-li sníh z vrcholku mravenčí kupy a to se zahřeje slunečními paprsky na vyšší teplotu, objevují se na něm mravenci i uprostřed zimy.

Mraveni ště

poškozené od

zv ířat.

VonTieren beschadigte Ameisenhaufen.

11

EKOLOGICKÝ VÝZNAM

Lesní mravenci jsou významní pro ekosystém lesa a zachování jeho stability z mnoha hledisek. Jsou především účinnými regulátory přemnožujícího se hmyzu, který může způsobovat velké škody na lesních porostech. Týká se to především motýlů (píďalky, bekyně, obaleči, bourovci) a blanokřídlého hmyzu (pilatky, ploskohřbetky, hřebenule) a to jak dospělců, tak především jejich vývojových stadií, housenek a housenic. Nejvíce poznatků o účinné pomoci mravenců pochází z mniškových a obalečových kalamit. Mravenci se uplatňují i při lovu brouků, zejména drobnějších nosatců a mandelinek. Větší počet mravenců přemůže dokonce i ještě měkké chrousty vylézající ze země, posbírají i larvy kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů. Útokům mravenců nejlépe odolávají větší brouci s tvrdými krovkami, silně ochlupené housenky, sliz vylučující měkkýší a ten hmyz, který žije ve dřevě a pod kůrou stromů, kam za ním mravenci nemohou. Při vzájemných střetech pohubí lesní mravenci spojenými silami i mnoho velkých mravenců dřevokazů r. Camponotus, kteří zvláště v horských lesích mohou působit škody, i když mnozí z nich tyto boje se silnějším soupeřem zaplatí vlastním životem. Lesní mravenci sice loví vše, co zmohou, druhovou diverzitu živočichů však v širším okolí svých hnízd nenarušují. Soustřeďují se na hmyz přemnožený a hojný, lovit vzácnější rozptýleně se vyskytující druhy se jim nevyplatí. Tvorbou mravenišť mravenci provzdušňují půdu a obohacují jí o humus. Zarostlé mraveniště můžeme již z dálky rozeznat podle bohatšího vzrůstu rostlin na něm. Mravenci také sbírají a roznášejí semena četných rostlin a přispívají tím k zachování a udržení druhové rozmanitosti vegetačního krytu. Některé rostliny (tzv. myrmekochorní druhy) jsou dokonce na mravencích přímo existenčně závislé. Jsou to např. violky, lecha a další četné druhy. Semena těchto rostlin mají výrůstky obsahující tukové, bílkovinné či sladké látky (tzv. elaiosomy), které mravenci konzumují a semena při tom roznášejí na nová stanoviště. Velký význam pro celý ekosystém lesa má chov mšic mravenci. Jedná se především o mšice korovnice, které stromům svým sáním většinou příliš neškodí. Jsou významné tím, že vylučují na svém těle sladké výměšky, které jsou pro mravence cenným zdrojem potravy. Mravenci proto tyto mšice chrání a rozšiřují. Sladké výměšky (tzv. medovice) jsou též potravou mnoha dalších druhů užitečného hmyzu, které jsou pro les obohacením. Vyhledávají ji s oblibou i včely, jejichž produkce kvalitního medu se tím výrazně zvyšuje. Mravenci slouží též za potravu četným druhům živočichů, ať je to různý dravý hmyz, či i obratlovci, především žluny, datlové a lesní kurovití ptáci. Je např. málo známo, že jeden z našich vzácných chráněných ptáků, krutihlav obecný, se živí takřka výhradně mravenci. Posléze je nutné si uvědomit, že mraveniště jsou domovem i mnoha dalších druhů živočichů, z nichž nejznámější jsou velké larvy brouků zlatohlávků, mandelinky vrbaře čtyřtečného, housenky některých motýlů (modrásků), někteří pavouci, mnohonožky, rybenky a další živočichové. Tím se rovněž zvyšuje druhová diverzita živočichů v lese, což přispívá k zachování a udržení jeho ekologické stability. OHROŽENÍ

Lesní mravenci jsou na své existenci ohrožováni celou řadou činitelů. Bylo to především lesní hospodaření. Velkoplošné holoseče, rozsáhlá výstavba lesních dopravních sítí, nešetrné používání těžké mechanizace při lesních těžbách, nadměrná aplikace pesticidů - to vše přispívalo k zániku četných mravenišť. Negativní dopady měl způsob pěstování lesů, špatně prováděné

12

který vedl ke vzniku rozsáhl ých komplexů zapojených stejnověkých porostů bez dostatku světlin a sníženou potravní nabídkou. Tím docházelo ke snížení rozlohy vhodných biotopů pro existenci některých druhů lesních mravenců. Dochovaly se zprávy, že některá mraveniště byla dokonce záměrně ničena a vypalována, aby mravenci nebyli obtížní při lesních pracích či rekreaci. Také při výstavbě různých obj ektů a rekreačních zařízení byla přítomná mraveniště často bez okolků likvidována. K chovatelským účelům byl organizován s běr mravenčích kukel, které byly používány hlavně jako krmivo hmyzožravých ptáků . Také lidové léčitelství znalo mravence jako zdroj pro výrobu různých léčebných přípravků z nich, což vedlo k poškozování známých mravenišť . Kjejich zániku přispívala i lidská zvědavost a bezohlednost, kdy mraveniště byla narušována a ničena i bez zjevné příčiny. V současné době se však přístup ve řejnosti k lesním mravencům začíná měnit k lepšímu, hlavně zásluhou propagace a osvěty. Významnou roli v tom má i postoj a podpora Lesů České republiky (LČ R), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších institucí. Mraveniště jsou ohrožována i jej ich přirozenými predátory, k nimž náleží především žluny, datlové a lesní kurové (tetřev, tetřívek) , ze savc ů divoká prasata i jiná zvěř. Je-li mravenišť dostatek, pak j im přirození nepřátelé příl i š neublíží, jsou-Ii však zachována jen jednotlivá zbytková mraveniště, tlak predátorů na ně pak bývá o to větší a těmto mraveništím hrozí často úplný zánik .

,

.

. . ._.-.J...... ,.• Mraveni ště

poškozuj í

především

datlovití ptáci (na snímku žluna zelená).

Die Ameisenhaufen beschadigen auch Tiere des Waldes, vor allem die Spechte (Griinspecht).

13

OCHRANA LESNÍCH MRAVENCŮ

Základní informace Lesní mravencí r. Formica j sou vyhláškou MŽP 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, zařazeni mezi druhy "ohrožené". V současnosti se však připravuj í legislativní změny, na základě kterých budou patrně jednotlivé druhy lesních mravenců podle jejich vzácnosti výskytu a stupně ohrožení rozčleněni do několika kategorií. Na základě podnětu Agentury ochrany přírody a krajina ČR byl též podán návrh záchranného programu mravenců r. Formi ca v České republice, který je v současnosti předkládán k širší diskusi. Za základ ochrany lesních mravenců lze považovat registraci a zachování matečných komplexů mravenišť. K jej ich ochraně je nutné přizpůsobit i hospodaření v lesích. Velký význam je nutno přikládat i osvětě a propagaci významu lesních mravenců pro ochranu lesa a zachování jeho ekologické stability, což je hlavním záměrem i tohoto příspěvku. Při současné legislativě připadá největší zodpovědnost za ochranu mravenišť Okresním úřadům a Správám chráněných krajinných oblastí a národních parků . Ty mají spolupracovat s majiteli a správci lesů, na nichž se mraveniště nacházej í. Stávaj ící mraveniště by měla být zakreslena do lesnických porostních map a zajištěna jejich ochrana i při tvorbě lesních hospodářských plánů . Nezbytná je spolupráce s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), neboť jemu byla v rámci Programu Formica péče o mraveniště svěřena a v jeho řadách působí i vyškolení odborníci. Cílem realizátorů Programu Formica v ČSOP je vytvoření centrální počítačové databáze, v níž by byly shromažďovány poznatky o lesních mravencích z celé republiky. Za významný krok při ochraně a výzkumu lesních mravenců lze považovat i vydávání zpravodaje Formica, který by měl poskytnout potřebný prostor pro publikování poznatků a zkušeností z dané problematiky.

14

Pří k l a d y

ohrožená

použití sk ládac ích ochranných

krytů

ses tavených z troj úhelníkových

d íl ů

na

mraveniště.

Beispiele der Benutzung von Schutzhauben aus dreieckigen Teilen auf bedrohten Waldameisennestem .

Praktická opatření k ochraně mravenišť v terénu Při evidenci mravenišť si všímáme jejich počtu a stavu. V ideálních případech nacházíme souměrné, nepoškozené, na první pohled dobře prosperující a ničím neohrožované mravenčí kupy. Při takových potěšitelných nálezech je žádoucí pouze zaznamenat velikost a počet kup a zajistit jejich občasné sledování. Za vhodné lze považovat provedení druhové determinace mravenců, o kterou je možné požádat odborníky z řad ČSOP, kteří jsou touto činností pověřeni. V j íných případech však nacházime mraveníště různým způsobem poškozená, přespřílíš zastíněná nebo zarostlá různou buření a náletem, takže mnohdy nejsou ani vidět. Zde se po dohodě s příslušnými městskými a okresními úřady a majiteli a správci pozemků naskýtá pro členy ČSOP možnost pro praktíckou ochranářskou čínnost, na kterou by měly být vyčleňovány i potřebné finanční prostředky. Přespříli š zastíněn á mraveni ště j e vhodné prořezá vkou okolních dřevin prosvětlít, ze zarůstajících buření tuto odstranit. Zvláště lze doporučit vyřezání rostlin černého i červeného bezu, které mravencům zjevně neprospívají. I tato č ínno st však vyžaduje značné vědomostí a zkušenosti a měla by být prováděna odborníky nebo alespoň pod j ej ich dohledem. Jsou-li na některých stanovištích mraveniště nápadně narušována a rozhrabávána ptáky či zvěří , pak lze doporučit jejich ochranné krytování č i ohrazení. Není nutno chránit mraveníště všechna, ale pouze část z ních, v početněj ší mravenčí kolonii así třetinu , především matečných hnízd. Narušují-li mraveni ště ptáci, kterými bývají nej častěji žluny a datlové, pak je nutno chránit j e ze všech stran i shora, proti spárkaté zvěři postačí vybudování oplocených ohrádek. Jsou lokality, kde mraveniště poškozována nejsou a tam je stavění krytů a ohrádek zbytečné . Jinde však dokáží žluny nebo černá zvěř zv láště přes zimu všechna mraveni ště rozhrabat a srovnat se zemí. Také v blízkosti krmelišť a krmelců pro spárkatou zvěř hrozí mraveništím velké nebezpečí.

15

skládací kryty z trojúhelníkovitých dřevěných nebo umělohmotným pletivem (Polynet). Tyto díly j e možno nad mraveništi sestavovat do podoby tř í-, čtyř- i pětibokých j eh lanů , případně i do jiných tvarů a podle potřeby je opět snadno rozebrat, přemístit či sestavit j inak. Jej ich zhotovení , pokud se mraveniště nenacházejí na příkrých svazích, není obtížné . U některých velkých mraveni šť je možno zhotovit levnější stabilní pevné kryty. K sestavení jej ich kostry často postačí kulatina z prořezávek, kterou lze získat v blízkosti mravenišť a ta se pak přetáhne pletivem. U těchto krytů má však být předpoklad , že mravenci zakrytované hnízdo neopustí. V opačném případě bývá vynaložená práce zbytečná a opuštěné kryty je nutno i z estetických důvodů likvidovat nebo pracně přemísťovat a přestavo vat. V případě , že jsou mraveniště vážně ohrožena a nedostává se času nebo finančních prostředků ke zhotovení krytů , postačí je přes zimní období, kdy bývají nejvíce poškozována, překrýt klestem, který napomůže i k nárůstu hnízd a jej ich tepelné izolací. Při hospodaření v lesích je povinností dbát ustanovení § 20 lesního zákona (289/1995 Sb.), dle kterého j e v lesích zakázáno provádět terénní úpravy, naru šovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a j iné obj ekty, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin a těžit stromy a keře nebo je poškozovat. Veškeré tyto práce by proto měly být dopředu konzultovány s vlastníkem lesů, který může povolit výjimku z těchto zákazů, případně, pokud nedojde k dohodě, s příslušným orgánem ochrany přírody. Z ochranných

krytů

se nejlépe

osvědčily

dílů vyplněných králičím drátěným

Záchranné

přesun y

(transfery) ohrožených

mraven i šť

Rettungsumsiedlungen die bedrohter Waldameinester auf andere

na jin é vhodné lokality. gůnstigere

Stellen.

Záchranné transfery mravenišť V některých případech nastanou situace, kdy mraveništím hrozí zánik či jsou na některých stanovištích nežádoucí. Zánik jim hrozí např. při rozsáhlých stavebních a výkopových pracích, při kalamitních velkoplošných těžbách apod. Nežádoucí, hlavně z hygienických důvo d ů , jsou mravenci v bezprostřední blízkosti lidských obydlí, kdy do nich i někdy pronikají, v areálech

16

penzionů, dětských hřišť, rekreačních objektů

apod. Jejich přítomnost, např. ve stravovacích bývá orgány hygienické kontroly i pokutována. V těchto případech mohou odpovědné orgány (okresní úřady, správy chráněných území) na základě oficiálně podaných žádostí povolit záchranné přesuny (transfery) mravenišť na jiné vhodné lokality, nejlépe do lesních porostů ohrožovaných biotickými škůdci. Kjejich provedení je však zapotřebí souhlasu jak majitelů pozemků, na kterých se ohrožená či nežádoucí mraveniště nacházejí, tak i souhlasu těch, na jejichž pozemky se mraveniště přemisťují. Náklady s přesuny (transfery) spojenými hradí zpravidla ti, kteří mraveniště stavebními nebo jinými pracemi ohrožují, či ti, kteří jejich odstranění požadují. Jsou však nezřídka situace, kdy na základě místních podmínek finanční náklady na sebe převezmou na sebe okresní a městské úřady či správy lesů a chráněných území. Vlastní přesun mají provádět vyškolení pracovníci Českého svazu ochránců přírody, kteří o nich podávají zprávu vedoucímu Programu Formíca v ČR (Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 01 Liberec 2) k centrální evidenci. Před závažnějšími manipulacemi s lesními mravenci je velmi žádoucí provést jejich druhovou determinaci, kterou jsou schopní zajistit rovněž odborníci z ČSOP. Jednotlivé druhy lesních mravenců mají značně rozdílné nároky na prostředí, což velmi ovlivňuje způsob a úspěch prováděných záchranných prací. Je nutno si též uvědomit, že vybudování nového hnízda, spolu s vytvořením podzemních chodeb, trvá mravencům i několika měsíců, proto se při záchranných transferech musí k tomu přihlížet a provádět je co nejdříve zjara. zařízeních,

Použitá a

doporučená

literatura

BEZDĚČKA

P. 1982: Biologie lesních mravenců a inventarizace jejich hnízd. Akce Formica.Metodická příručka č. 1. OV ČSOP Prachatice, 31str. BEZDĚČKA P. 1984-85: Lesní mravenci. - Lesnická práce, 1984: 139-140, 178-180, 231-233, 326-328, 426-428, 468-470, 1985: 132-133. BRETZ D. 1999: Waldameisen Bedrohte Helfer im Wald. - Hrsg. Deutsche Ameisenschutzwarte e.v., Oppenau. 24 str. FORMICA I (1998) a FORMICA 2 (1999), Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců. - 36/02 ZO ČSOP při SCHKO Jizerské hory. G6SSWALD K. 1989: Die Waldameise. Band 1. Biologische Grundlagen, Okologie und Verhalten.Aula Verlag, Wiesbaden. 660 str. G6SSWALD K. 1990: Die Waldameise. Band 2. Die Waldameise im Oko system Wald, ihr Nutzen und ihre Hege.- Aula Verlag Wiesbaden. 510 str. HOLLDOBLER B. & WILSON E.O. 1997: Cesta k mravencům. - Academia Praha, 198 str. HRUŠKA J. 1990: Program Formica. - In: ROLčiK J. (ed.): Program Formica. Sekretariát MV ČSOP, Praha 2, 2-10. SADIL J. 1955: Naši mravenci. - Orbis Praha, 224 str. ZACHAROV A.A. 1984: Sociální struktury mravenišť. - OV ČSOP Prachatice, 107 str.

Poděkování

Za ochotné poskytnutí publikace Waldameisen Bedrohte Helfer im Wald, z které jsem převzal na základě volného překladu značnou část informací, děkuji Dip1. - Bio1. Dieterovi Bretzovi, redaktorovi německého časopisu Ameinschutz-aktuell. Témuž děkuji i za barevné diapozitivy. Za prohlédnutí práce a sdělení cenných doplnění a připomínek děkuji Pavlu Bezděčkoví, Mgr. Milanu Daďourkovi, Janu Daňovi a Ing. Ladislavu Půlpánovi.

17

Výzva ke spolupráci, vstupujte do našich řad! Nehledě na nepopíratelný hospodářský i jiný význam lesních mravenců je žádoucí na ně pohlížet i jinak. Jde o přístup obdivovatele a ochránce přírody, kterému právě lesní mravenci poskytují nesčetné množství zážitků a inspirací. Jak složité a mnohotvárné je mravenčí společenství, do jehož tajů se snažíme proniknout! Jaká mnohá podobenství se naskýtají i při srovnání s člověkem! Octneme-li se ve zdravém lese kypícím životem, v němž mravenci pobíhají na svých stezkách, vidíme-li je, jak usilovně šplhají po kmenech stromů, slyšíme-li šum mraveniště, pak nám to dává zapomenout i na mnohé všední starosti. Ocitáme se uprostřed přírody, jejíž se i my stáváme součástí a neměl by nás minout uspokojivý pocit, jsme-li si vědomi, že jsme se na její ochraně a zachováni sami podíleli.

18

Naši mravenci rodu Formica Our ants of the genus Formica

Pavel BEZDĚČKA V. Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

ÚVOD Ochranářská i lesnická veřejnost zabývající se ochranou a využitím lesních mravenců se v tomto časopise i v jiných materiálech setkává, vedle typických lesních mravenců, s dalšímí jmény mravenců rodu Formica. Přitom ne každý se dokáže v této skupině mravenců orientovat. Následující příspěvek podává přehled všech našich druhů mravenců rodu Formica a jejich biologickou charakteristiku. Rozhodně není určovacím klíčem celého rodu a neklade si za cíl naučit čtenáře determinovat spolehlivě jednotlivé druhy.

SYSTEMATIKA MRAVENCŮ V desátém vydání Linnéova díla .Systema naturae", které vyšlo v roce 1758, byla přijata binominální nomenklatura pro živočišné druhy. To znamená, že každý živočich byl definován rodovým a druhovým jménem. Linné v tomto základním díle zoologické systematiky pojmenoval i sedmnáct druhů mravenců, které zařadil do jediného rodu - Formica. Systematikou mravenců se následně zabývala celá řada odborníků, především Linného žák Fabricius a další slavní entomologové, jako Latreille, De Geer, Nylander, Foerster, Greedler, Schenck, Roger a další. O sto roků později, tedy v roce 1858, vyšla na svou dobu moderní monografie o mravencích světa, kterou vydal Angličan Smith. Ten už znal více než 700 druhů mravenců rozdělených do 42 rodů. Další nárůst znalostí světové myrmekofauny se urychloval ruku v ruce s růstem technologické vyspělosti člověka a zdokonalováním aktivních vědeckých výzkumů. Dnes řadíme mravence z celého světa do jediné čeledě - Formicidae. Tu členíme na šestnáct žijících podčeledí (Aenictinae, Aenictogitoninae, Aneuretinae, Apomyrminae, Cerapachyinae, Dolichoderinae, Dorylinae, Ecitoninae, Formicinae, Leptanillinae, Leptanilloidinae, Myrmeciinae, Myrrnicinae, Nothomyrmecinae, Ponerinae, Pseudomyrmecinae). Další čtyři podčeledi známe pouze z paleontologických nálezů a považujeme je za vyhynulé (Armaniinae, Formiciinae, Sphecomyrminae, Paleosminthurinae). Nyní, na konci 20. stoleti, známe asi 10 000 druhů mravenců rozdělených do 300 rodů. Odborníci však odhadují, že na světě žije až 20 000 druhů mravenců asi ve 350 rodech.

ROD FORMlCA Rod Formica se svými cca 150 druhy patří k menším rodům podčeledi Formicinae (pro srovnání ~ rod Camponotus čítá téměř tisíc druhů). Rod Formica má holoarktické rozšíření. To

19

znamená, že s mravenci tohoto rodu se můžete setkat prakticky na celé severní polokouli. Na území naší republiky bylo dosud prokázáno 16 druhů, které řadíme do podrodů Serviformica, Raptíformica, Coptoformica a Formica. Někteří taxonomové považují rozdělení do podrodů za překonané a člení rod na sekce či skupiny druhů. U nás má členění do podrodů dlouhou tradici a proto jej používám i zde.

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED NAŠiCH MRAVENCŮ RODU FORMlCA Rod:

Formica Linnaeus, 1758

Podrod: Serviformica Forel, 1913 Druh: Formica cinerea Mayr, 1853 Formica cunicularia Latreille, 1798 Formica fusca Linnaeus, 1758 Formica gagates Latreille, 1798 Formica lemani Bondriot, 1917 Formica rufibarbis Fabricius, 1793 Formica transcaucasica Nassonov, 1889 Podrod: Raptiformica Forel, 1913 Druh: Formica sanguinea Latreille, 1798 Podrod: Coptoformica Můller, 1923 Druh: Formica exsecta Nylander, 1846 Formica pressilabris Nylander, 1846 Podrod: Formica Linnaeus, 1758 Druh: Formica aquilonia Yarrow, 1955 F ormica lugubris Zetterstedt, 1840 Formica polyctena Fčrster, 1850 Formica pratensis Retzius, 1783 Formica rufa Linnaeus, 1758 Formica truncorum Fabricius, 1804

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH PODRODŮ A DRUHŮ

Podrod: Serviformica Forel, 1913 Zástupci tohoto podrodu patří k nejhojnějším mravencům střední Evropy. Četně se vyskytují v nejrůznějších biotopech všech výškových stupňů, od lužních nížinných lesů až po nejvyšší horské polohy. Nevyhýbají se ani lidským sídlům a obývají dokonce i rozsáhlé lány orné půdy. Hnízda budují zpravidla v zemi a pod kameny (F. cinerea, F. cunicularia, F. gagates, F. rufibarbis, F. fusca, F. lemani), méně často ve shnilém dřevě a pod odumřelou kůrou (F. fusca,

20

F lemani), ve zdivu a skalních spárách, mezi kameny (F fuscay a také v bultech rašeliníku (F transcaucasica, F lemani). Často budují nizké a ploché hlinité kupky (F eunieularia, F gagates, F rufibarbis, F fusea). Nikdy nestaví kupovitá hnízda z rostlinného materiálu. F eunieularia, F fusca, F lemani a F rufibarbis jsou nejčastějšimi pomocnými mravenci pro otrokářské mravence F sanguinea (podrod Raptiformiea). Slabá hnízda těchto druhů parazitickým způsobem využívají mladé samičky lesních mravenců (podrod Formiea) k zakládání vlastních hnízd. Rojení všech mravenců podrodu Serviformiea probihá v létě, zpravidla od konce června do konce srpna, výjimečně do poloviny září.

Druh:

Formiea einerea Mayr, 1853 teplomilní mravenci. Svá podzemní, často velmi rozsáhlá hnizda budují na otevřených místech především na písčitých půdách, včetně lesních pasek, lesních cest a písčitých břehů řek. Velmi dobře se přizpůsobili i městskému prostředí, kde zakládají hnízda v písečném podkladu chodníků, panelů a vozovek. Vzácnější, poměrně

Druh: Formiea eunieularia Latreille, 1798 Od nížin do hor velmi hojni mravenci otevřených travnatých biotopů. Velmi hojní jsou i ve městech a na ostatních ruderálních biotopech, tedy na polích, vinicích, železničních náspech atd. Druh: Formica fusea Linnaeus, 1758 Velmi hojni mravenci nížin a pahorkatin (ve vyšších polohách jsou nahrazeni druhem F lemani). Obývají především lesní biotopy, lesostepi, sady a zahrady. V lesích budují hnízda často v odumřelém dřevě a pod kůrou pařezů. Druh: Formiea gagates Latreille, 1798 Teplomilni mravenci budujicí často velmi rozsáhlá hnízda v půdě a hrabance. Žijí především na lesostepních biotopech, ve světlých listnatých hájích a na okrajích listnatých lesů jižní a jihovýchodní Moravy. Na severní Moravě a v Čechách nežijí. Druh: Formiea lemani Bondriot, 1917 Mravenci vyšších poloh s podobnou biologií jako F fusca. Jsou hojní ve všech našich vyšších pohořích, kde vystupují i nad horni hranici lesa do horských luk a klečových porostů. V inverzních údolích a soutěskách sestupují i pod hranici 350 m n.m. Druh: Formiea rufibarbis Fabricius, 1793 Velmi hojní mravenci otevřených travnatých biotopů nížin až podhůří. Biologie jako uF eunieularia, jsou však teplomilnější a s oblibou vyhledávají písčité půdy. Druh: Formiea transeaueasiea Nassonov, 1889 Vzácní a lokálně se vyskytující mravenci obývající zejména horská rašeliniště, kde budují hnízda v bultech rašeliníku. Typičtí obyvatelé rašelinišť Šumavy a Českomoravské vrchoviny, jinde jsou vzácní. Podrod: Raptiformica Forel, 1913 Malý podrod, který je v celé Euroasii zastoupen jediným druhem (v severní Americe žije 15 druhů tohoto podrodu).

21

Druh : Formica sanguinea Latreille, 1798 Velmi hojní mravenci žijící od nížin až po nejvyšší polohy našich hor. Obývají hlavně otevřená místa, zejména lesostepi, pastviny a okraje lesů, žijí však i uvnitř světlých lesů a háj ů. Hnízda buduj í pod kameny, v pařezích a v suchém odumřelém dřevě . Silné kolonie často vybudují nad takovým hnízdem rozměrnou nadstavbu z jehličí , větviček, hrudek hlíny ajíného dostupného materiálu, takže jej ich hnízda mohou někdy připomínat kupky lesních mravenců. Rojení probíhá v období od poloviny června do konce července .

Podrod: Coptoformica Muller, 1923 Taxonomicky obtížný podrod , jehož zástupci j sou rozšíření v celé palearktické oblasti. U nás byly dosud potvrzeny jen dva druhy, výskyt dalších druhů je však vysoce pravděpodobný. Zástupci tohoto podrodu žij í ve všech výškových stupních od nížin až po nejvy šší horské polohy, j sou však velmi lokální a proto vzácní. Jejich společenstva jsou velmi početná a jej ich mnohohnízdní kolonie mohou čítat až někol ik set hnízd. Budují menší kupy z velmi jemného rostlinného materiálu, nej čas těj i z j e h lič í a úlomků listů trav. Tato hnízda bývají skrytá ve vysoké trávě lesních okraj ů , o krajů pastvin a luk, jindy roztažená do dlouhých řetězců podél cest. K rojení dochází od konce červn a do konce srpna. Druh : Formica exsecta Nylander , 1846 Široce rozšíření mravenci vystupuj ící z nížin až do nejvyšších poloh. Jejich hnízdní kupky bývají spíše ploché a mohou dosáhnout až metr a půl v průměru. V České republice je známo dosud j en několik desítek lokalit jejich výskytu. Druh : Formica pressi/abris Nylander, 1846 Daleko vzácněj š í mravenci obývaj ící nížiny až pahorkatiny. Budují menší hnízda (v průměru max. 70 cm), často jen malé a v trávě snadno přehlédnutelné kupky. Jsou velmi lokální a vzácní, u nás známo jen několik lokalit.

Kolonie malých hnízd Formica exsecta skrytá ve vysoké Colony of small nests of Formica exsecta hidden in high grass.

22

tráv ě.

Podrod: Formica Linnaeus, 1758 (Poznámka: v odborné literatuře se můžete setkat i s pojmem ,,Formica s.str.". Jedná se o zkratku latinského pojmu sensu stricto čili v užším smyslu)

Mravenci tohoto podrodu jsou typičtí obyvatelé zóny opadavých lesů. Aby dokonaleji využili sluneční energie pro vývoj svého plodu, pokrývají svá zemní hnízda typickou kupovitou nadstavbou z odumřelého rostlinného materiálu. Všechny tyto druhy označujeme obecně jako lesní mravence. Obývají především lesy, ale některé druhy pronikají i do otevřených poloh (F. pratensis, F. truneorum). K vysloveně horským druhům řadíme F. aquilonia a F. lugubris. Všechny druhy vytvářejí mnohočetné hnízdní kolonie, zejména F. polyetena, F. aquilonia a F. lugubris. Jednotlivá (solitérní) hnízda se častěji objevují u F. rufa, F. truneorum a F. pratensis. Rojení probíhá brzy po začátku aktivní sezóny, u většiny druhů v dubnu až květnu. U horských druhů a u F. truneorum v květnu až srpnu, dle stanovištních podmínek. Mladé královny všech druhů lesních mravenců zakládají nová hnízda paraziticky ve slabších hnízdech mravenců podrodu Serviformiea, která okupují. Taxonomie lesních mravenců je nesmírně problematická a do dneška není uspokojivě vyřešena. Všechny druhy jsou ve většině svých morfologických znaků značně variabilní a variabilita jednotlivých druhů se široce překrývá. To dříve vedlo k popisu nes četných poddruhů, ras a variet. Dnes se někteří odborníci přiklánějí k názoru, že lesní mravenci jsou komplexem jednoho či dvou mnohodruhů s řadou stanovištních a geografických forem. Dokladem toho, že taxonomie lesních mravenců není ani ve střední Evropě dořešena, je skutečnost, že v roce 1996 německý myrmekolog B. Seifert popsal nový druh lesního mravence F. paralugubris ze západních Alp. Ve starší literatuře (u nás ještě před 30 lety) nebyly druhy F. lugubris, F. polyetena a F. aquilonia rozlišovány a údaje o nich mohou být zahrnuty v informacích o F. rufa. Druh: Formiea aquilonia Yarrow, 1955 Vzácní horští mravenci u nás dosud nalezení pouze ve smrkových porostech Novohradských hor a Blanského lesa. Stavební materiál kup, vytvářejících většinou silné mnohohnídní kolonie, je tvořen jehličím a úlomky větviček. Kupy jsou nejčastěji tvaru oblého až homolovitého. Druh: Formiea lugubris Zetterstedt, 1840 Lesní mravenci horských lesů. U nás jsou hojní v pohraničních lesích jižních ajihozápadních Čech, žijí však i v Brdech, na Českomoravské vrchovině a v Jeseníkách. Jejich biologie je podobná jako u předcházejícího druhu. Druh: Formiea polyetena Forster, 1850 Naši nejběžnější a nejrozšířenější lesní mravenci. Obývají stejně ochotně suché borové lesy na Břeclavsku jako horské smrčiny Šumavy nebo Krkonoš. Běžně žijí i ve světlých listnatých lesích. Na slunných místech budují ploché kupky či protáhlé hromádky opřené o suchý klest nebo pařízky. Ve stinných smrkových porostech však stavějí ohromná hnízda, dosahující výšky i dvou metrů nebo průměru základny nad pět metrů. Větší hnízda mají většinou tvar lehce kuželovitý až dokonale oblý, časté jsou však i obří neforemné hromady s několika vrcholy. Hnízdní materiál je zpravidla tvořen jen jehličím a je proto jemný. Druh: Formiea pratensis Retzius, 1783 V celé republice velmi hojní mravenci. Obývají především otevřená místa, často i velmi daleko od lesů či jiných porostů. Velmi běžní jsou na stepích, loukách, pastvinách, v příkopech silnic, na náspech železnic a v sadech. Kupky budují většinou nízké, oblé nebo ploché. Hnízdním

23

materiálem jsou úlomky suchých stébel, hrudky půdy, kamínky a semena. Na stepních biotopech s nízkou vegetací vedou k hnízdům udržované mravenčí pěšiny zbavené všech trav a bylin. Nelesní hnízda tohoto druhu bývají většinou solitémí nebo jsou spojena do nečetných kolonií. Lesní populace obývají světlé háje a lesíky. Jejich hnízda jsou většinou oblá, menší a zpravidla vytvářejí kolonie o několika hnízdech.

Formiea rufa Linnaeus, 1758 Druh: 8iologie tohoto druhu je prakticky stejná jako u F polyctena. Hnízdní kolonie však bývají jen zřídka tak početné, kupy mají spíše klasický oblý tvar a bývají menší. Ohromné neforemné hromady tento druh zpravidla netvoří. Solitémí hnízda jsou většinou situována do okrajů lesních porostů. Stavební materiál je hrubší a skládá se z úlomků větviček, z pupenů, jehličí a kamínků. Druh: Formiea truneorum Fabricius, 1804 Tito mravenci žijí v celé republice, ale (zejména na Moravě) jsou vzácnější než tři předcházející druhy. Jsou velmi přizpůsobiví a obývají nížiny i nejvyšší hřebeny našich hor, nevyhýbají se ani bezlesí. Svá hnízda budují často v suchých pařezech, pod veíkými kameny nebo v hromadnicích kamenů na okraji polí. Tato hnízda pak během let překrývají jehličím, takže stará hnízda mohou mít charakter klasických oblých kup. Solitémí hnízda převažují, běžné jsou však i malé kolonie několika hnízd. Větší komplexy hnízd jsou vzácností. Pro ty, kteří mají zájem o studium biologie a taxonomie mravenců, přikládám přehled základní literatury. V těchto dílech pak najdete odkazy na literaturu starší.

novější

DOPORUČENÁ LITERATURA

80LTON 8. 1994: Identification Guide to the Ant Genera of the World.- Harvard University Press Cambridge, Massachusets, 222 pp. H6LLDOBLER 8. & WILSON E.O. 1990: The Ants.- Harvard University Press, Cambridge, Massachusets, 732 pp. H6LLDOBLER 8. & WILSON E.O. 1997: Cesta k mravencům.- Academia Praha, 198 pp. KUlTER H. 1977: Formicidae.- Insecta Helvetica 6, Zůrich, 298 pp. SEIFERT 8. 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen.- Naturbuch Verlag Augsburg, 351 pp. STARÝ 8. a kol. 1987: Užitečný hmyz v ochraně lesa.- SZN Praha, 101 pp.

SUMMARY The paper gives a survey and biological characteristics of subgenera and species of the ants of the genus Formiea so far recorded from the Czech Republic.

24

Výsledky výzkumu mravence Formicapolyctena Foerst, na lokalitě Černá hora v Krkonoších The results of the research ol Formiea polyetena Foerst. ant in the loeation Černá hora in Giant mountains

Jiří HORÁČEK

Zlatý Mlýn, 543 42 Dolní

Dvůr

295

ÚVOD Následující příspěvek podává závěry výzkumu mravenců Formiea polyetena (Foerster, 1850) na lokalitě Černá hora v Krkonoších. Vlastní výzkum byl koncipován jako diplomová práce zadaná na Ústavu ochrany lesa a myslivosti FLD MZLU Brno. POPIS LOKALITY Lokalita Jánské Lázně leží v Krkonošském bioregionu. Nachází se v okrese Trutnov. Územně spadá do Krkonošského národního parku (KRNAP), polesí Černá hora, lesnický úsek Modrý kámen. Konkrétně se jedná o porosty 126 A, B, C, D, E, F. Celková rozloha lokality je 54,61 hektarů.

Podle mapy faunistického mapování leží lokalita ve středu čtverce 5360 (PRUNER & MiKA 1996). Z hlediska fyzicko-geografického členění se jedná o geomorfologickou oblast hornatin s erozně denudačním povrchem, v klimatické oblasti mírně chladné, se zimou vlhkou a chladnou, s výskytem smrkovo-bukovo-jedlového vegetačního stupně (DEMEK a kol. 1975). CZUDEK (1976) zařazuje lokalitu do provincie Česká vysočina, soustava Sudetská, podsoustava Východní Sudety, celek Krkonoše, podcelek Krkonošské rozsochy. Nadmořská výška lokality se pohybuje v rozmezí 470 až 810 metrů nad mořem. Sklon terénu do 20°, expozice svahů je jižní. Podloží je tvořeno chloriticko-seritickými fylity. Z půd se vyskytuje kambizem typická, oligotrofuí. Průměrná roční teplota lokality je 5,1 °C, průměrný roční úhrn srážek 1 121 mm (získáno z dat ČHMÚ Hradec Králové pro období 1961-1990, přepočteno na nadmořskou výšku 800 m n. m.). Stáří porostů se pohybuje od 1 roku (nově založené kultury) až po 150 let. Převažují porosty ve věku 91-100 let. Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk ztepilý (Pieea abies) s průměrným zastoupením 76 %. Dalšími dřevinami je modřín evropský (Larix decidua), bříza bradavičnatá (Betula pendula),javor klen (Aeer pseudoplatanus) ajeřáb ptačí (Sorbus aueuparia). CÍL VÝZKUMU

• • •

Cílem vlastního výzkumu mravence Formiea polyetena bylo zjistit: a rozměry hnízd, jejich změny v průběhu let 1998-1999; faktory prostředí ovlivňující rozměry hnízd; průběh teplot v tepelném jádru mraveniště během 24 hodin;

počet

25

• • • •

průběh teplot v tepelném jádru mraveniště během sezóny; výskyt pohlavních jedinců ve vybraných hnízdech; faktory prostředí ovlivňující výskyt pohlavních jedinců; vliv ostatních živočichů na mravenčí populaci;

INVENTARIZACE Z LET 1998 - 1999 První inventarizaci mravenišť jsem provedl v měsíci květnu roku 1998 spolu s RNDr. Petrem Milesem. Byla nalezena hnízda pod označením 1-22. V následujícím měsíci byla nalezena hnízda další, celkový počet vzrostl na 88 hnízd. Jako podklad pro zaznamenání polohy hnízd byla použita porostní mapa v měřítku I: I 000. Poloha hnízd byla určována pomoci výrazných terénních zlomů a hranic jednotlivých porostních skupin. Vzdálenosti byly krokovány. Každému hnízdu bylo přiděleno číslo. Toto inventarizační číslo bylo napsáno na nejbližší strom bílou latexovou barvou. Současně s vlastní inventarizací byly zjišťovány rozměry hnízd. Měřena byla výška a průměr hnízdní kupy. Dále byla zjišťována preference dřevin a bylinné patro.

°

Další sledované charakteristiky hnízd a faktory prostředí Mezi další sledované charakteristiky patří zejména zarůstání hnízda bylinnou vegetací, umístění hnízda na lokalitě, aktivita dělnic, osvětlení hnízdní kupy. Tyto charakteristiky byly sledovány u všech hnízd. Dále byla sledována teplota tepelného jádra, přítomnost pohlavních jedinců v hnízdě, vliv ochranného krytu Variant. Tyto charakteristiky byly sledovány pouze u 30 náhodně vybraných hnízd. Rozměry

hnízd a jejich změny byly zjišťovány u všech nalezených hnízd lokality. Byla měřena výška a průměr základny kupy. Další charakteristiky jako průměr dvora a valu nebyly sledovány. Průměrná výška kupy v roce 1998 byla 0,60 m, zatímco v roce 1999 byla 0,66 m. Meziročně tedy vzrostla o 10 %. Průměrný průměr kupy v roce 1998 byl I ,83 m, v roce 1999 1,87 m. Meziroční vzestup o 2 %. Hnízda tedy rostla více do výšky. Je nutno dodat, že rozměry všech hnízd se nezvětšovaly. Byl zaznamenán i pokles hodnot. Jako důvod je možno uvést vysoký predační tlak žluny v zimě 199811 999, kdy byla napadena celá 1/5 hnízd. Významný vliv byl zaznamenán zejména u menších hnizd, která měla v následující sezóně veliké problémy s obnovou hnízda. Z celé řady faktorů, které ovlivňují rozměry hnízd, je zde nutné uvést zejména vliv umístění hnízda v porostu a následně osvit, respektíve množství dopadajícího světla měřeného v luxech. Osvit a umístění hnízda v porostu byly podrobeny regresnímu testu. Výsledkem je, že test závíslosti osvitu na umístění hnízda v porostu postihl 48,07 % variability dané proměnné. Pravděpodobnost chyby 1. stupně je P= 0,001. Je proto možno potvrdit obecně známou hypotézu, že hnízda vyšší se vyskytují na stanovištích tmavších a naopak hnízda s nižší výškou kupy na stanovišti s větším světlostním požitkem. Rozměry

Preference dřevin a bylinné patro Na převážné části lokality (41,5 ha) je rozšířen smrk ztepilý. Toto plošné rozšíření dřeviny odpovídá 76 % z celkového zastoupení dřevin. Nelze učinit absolutní závěr preference dřevin. Tomu nasvědčuje i fakt, že hnízda jsou i v ostatních částech porostu, kde místně dominuje modřín evropský, popřípadě javor klen. Bylinné patro je jedním z dalších stanovištních faktorů, který významnou měrou ovlivňuje hnízda na lokalitě. Zejména ovlivňuje vlastní zarůstání hnízda buření a prostupnost slunečního

26

svitu. (Tabulka č. 1. udává početnost hnízd v jednotlivých skupinách podle procentuálního Tento fakt byl sledován u hnízd se 100 % zárůstem a byla zjištěna celková ztráta slunečního svitu v celkové výši 63 %. Mezi zástupce bylinného patra lokality patří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ostružiník maliník (Rubus idaeus), netýkavka nedůtklivá (/mpatiens noli-tangere), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Zástupci bylinného patra odpovídají lesním typům 6S1, 5S1, 5S7 a 5D7, vyskytujícím se na lokalitě. zárůstu).

Umístění

hnízd na lokalitě Všechna hnízda byla rozdělena do 4 skupin: (1) hnízda v porostech do 50 let, (2) hnízda v porostech nad 50 let, (3) hnízda na okrajích porostů a pasek a (4) hnízda na pasece. Na lokalitě jsou nejvíce rozšířena hnízda umístěná v porostech 50 let a starší. Jejich celkový počet je 50 hnízd, tedy 61,7 %, dále hnízda na okrajích porostů a pasek v počtu 18 hnízd (22,2 %), hnízda v porostech do 50 let - 11 hnízd (13,6 %) a hnizda na pasekách - 2 hnízda (2,54 %). Celkový počet v době zjišťování byl 81 hnízd. Aktivita dělnic Aktivita dělnic jako doplňující charakteristika je velice důležitá pro zjištění vitality hnízda. Dá se předpokládat, že pokud jsou dělnice na povrchu kupy a v blízkém okolí aktivní, bude zabezpečen dostatečný přísun potravy a stavebního materiálu směrem do hnízda. Metoda vizuálního odhadu byla použita pro možnost porovnání s výsledky získanými doktorem Milesem. Stupnice vitality: • VO mraveniště opuštěná • Vl mraveniště opouštěná • V2 mraveniště málo vitální, malý počet jedinců • V3 mraveniště průměrné vitality • V4 mraveniště velmi vitální s velkým počtem jedinců VS mimořádně vitální mraveniště na vrcholu svého vývoje Nejvíce zastoupenou třídou je třída s označením V5. Vyskytuje se v 66,6 % případů. Dále třídy V4 a V3, s výskytem 25,6 % a 5,12 % a třídy V2 a VO s 1,34 %. Stupnice je velmi subjektivní a vlastní aktivita je přímo ovlivněna počasím. Například při osvitu v poledních hodinách dochází k útlumu pohybu dělnic na straně hnízda plně osvětleného. •

Osvětlení

hnízdní kupy kupy bylo měřeno kontinuálně od 1004. 1999 do 29.10. 1999 v intervalech 7-14 dní po celou sezónu. Byl použit luxmetr PU-150, výrobce Metra Blansko. Rozsah měření od O do 100 000 luxů. Byly měřeny dvě hodnoty a to osvit na vrcholu kupy a na straně přivrácené kjihu. Test závislosti osvitu na vrcholu kupy na osvitu z jižní strany postihuje 90,8 % variability dané proměnné. Jedná se o korelační vztah (P=O,OOOI). Pro další analýzy byl brán v úvahu osvit na vrcholu kupy. Jakjiž bylo uvedeno, největšího světlostního požitku dosahují hnízda umístěná na pasekách, dále hnízda v okrajích porostů a pasek. Nejméně slunečního záření dopadá na hnízda uvnitř porostů. Pouze v několika případech, kdy je porušen porostní zápoj, dosahují hodnoty naměřené uvnitř porostů i 60 000 luxů. Nebyla prokázána závislost mezi intenzitou osvitu a dobou měření, ani závislost intenzity slunečního záření na okolních dřevinách. Osvětlení

27

Teplota v tepelném jádru Teplota v tepelném jádru 30 náhodně vybraných mravenišť byla měřena opět kontinuálně od 10.4. 1999 do 29.10.1999 v intervalu 7-14 dní. Ke zjištění teploty byl použit polovodičový teploměrný termistor K 164 N E 470. Odpor tohoto čidla při 25 "C je 470 W. Na základě změny odporu podle okolní teploty čidla byly stanoveny tabulkové tepelné hodnoty (blíže DAĎOUREK 1998). Faktor teplota hnízda, respektive tepelného jádra je závislý na datu, ročním období. Model vysvětluje proměnlivost veličiny z 57,25 % případů (při použití polynomu 4. stupně). Pravděpodobnost P=0,002. Teplota není závislá na okolní dřevině, procentu zarůstání ani umístění hnízda v porostu. Teplota v tepelném jádru v průběhu 24 hodin Teplota tepelného jádra byla měřena v průběhu 24 hodin během ll. a 12. srpna 1999. Interval měření byl 4 hodiny. Současně s teplotou (respektive odpory) byla měřena i teplota okolí. Analýzy, které byly následně provedeny poukazují na schopnost termoregulace mraveniště. Z výsledků je možno učinit závěr a rozdělit hnízda do 2 skupin. První skupina, kterou reprezentuje graf č.L, se vyznačuje poměrně vysokou termoregulační schopností. Skupina druhá je ovlivněna okolní teplotou, to znamená, že postrádá schopnost termoregulace a tím je i ohroženější z hledíska přežití při negativním působení teploty okolí. Vzorek této skupiny zachycuje graf č. 2. Teplota tepelného jádra není závislá na době měření, zárůstu, dřevině vyskytující se v okolí ani na umístění hnízda v porostu. Výskyt pohlavních jedinců Tato charakteristika byla zjišťována u 30 náhodně vybraných hnízd. Zároveň byla u těchto hnízd měřena teplota tepelného jádra a osvit, což umožnilo provést testy závislosti na těchto dvou významných faktorech. Vlastní zjištění výskytu pohlavních jedinců a určení jejich pohlaví bylo provedeno dne 7. května 1999. Ze sledovaných mravenišť byly sondou odebrány vzorky, které obsahovaly kukly. Bylo potřeba kukly vypreparovat a zjistit podle specifických znaků, zda se jedná o samičku nebo samce. Z celkového počtu 30 odebraných vzorků zaujímají 30 % hnízda s výskytem pohlaví samec. Dalších 16,6 % zaujímají hnízda s pohlavím samice a 23,4 % obě pohlaví. Ve 30 % mravenišť nebyli pohlavní jedinci nalezeni. Stav je v rozporu s tím, co udává BEZDĚČKA (1984) a DAĎOUREK (1998) a sice, že výskyt obojího pohlaví v jednom hnízdě nezaznamenali, popřípadě, že není tak častý. Naproti tomu KLIMETZEK (1994) udává možnost výskytu obou pohlaví jak u Formica polyctena, tak i u Formica rula. Výskyt pohlaví je v silné závislosti na teplotě tepelného jádra v období jarní snůšky. U samiček překročila teplota vždy hranici 20 "C, zatímco u samečků nebyla tato hodnota překročena ani v jednom případě. Takto jednoznačný závěr však nelze učinit u hnízd, kde došlo k vývinu obou pohlaví. Posouzení krytu Variant 1.5 Na lokalitě bylo umístěno celkem 76 kusů krytů typu Variant. Kryt je zhotoven z prken do tvaru trojúhelníku, ve dvou provedeních. Základní rozměr základny je 1,0 mal ,6 metru. Prostor mezi latěmi je vyplněn pletivem z umělé hmoty. Z celkového počtu 76 dílů bylo sestaveno 9 krytů o 5 stranách, 4 kryty o 4 stranách, 1 trojstranný kryt a jeden kryt 12 dílný. Kryty jsou podle výrobce dimenzovány na tlak sněhu až 150 kg.

28

Výsledky šetření jednoznačně ukazují nevhodné použití materiálu. Během zimy 1998/1999 došlo u 16 dílů k rozlomení tlakem sněhu. Došlo k prolomení a k omezení funkčnosti těchto krytů (fotografie č. 1. ukazuje nevhodnost použitého materiálu). Dalším závažným problémem se ukázalo umístění těchto krytů na svahu. Vzhledem k poměrně vysoké svažitosti lokality (20°) dochází k prorůstání krytu vlastním hnízdem zejména v horní polovině krytu (fotografie č.2.). Při následné opravě dochází k poškození prorostlé části hnízda a ke snížení termoregulační schopnosti. Pozitivní vliv těchto krytů spočívá zejména v inertnosti použitého materiálu a při umístění na rovině, respektive svahu do 10°. Při dokonalé instalaci a následné údržbě instalovaných krytů plní kryty svoji funkci.

Posouzení vlivu ostatních živočichů na mraveniště Během vlastního výzkumu lokality byl sledován i vliv jiných živočichů než žluny. Byla posuzována zejména přítomnost mandelinky vrbaře čtyřtečného (C/ytra quadripunetata Laich.), brouka zlatohlávka hladkého (Potosia euprea) a na mravenčích dělnicích nalezených roztočů. U vrbaře čtyřtečného byla sledována pouze imága. Tato imága se pářila přímo na mravenčích kupách a v jejich blízkosti (fotografie č. 3.). Vzhledem k tomu, že larvy těchto mandelinek žijí v mraveništi, kde požírají plod a kukly, mají rozhodně vliv na stav mravenčí populace. Proto považuji výskyt těchto mandelinek pouze za doplňující charakteristiku lokality. výskyt zlatohlávka hladkého byl zaznamenán ve 4 mraveništích. Z toho jedno mraveniště obsahovalo 90 kukel, z nichž bylo již 45 kusů opuštěných. Toto mraveniště během měsíce června 1999 odumřelo. Vliv zlatohlávků však nebyl prokázán. Výskyt roztočů na lokalitě byl zaznamenán při určování mravenců pod mikroskopem. Odebrané vzorky byly vyfotografovány v biometrické laboratoři FLD MZLU Brno a zaslány k určení do Prahy Dr. Milanu Danielovi do IPVZ Praha a Pavlovi Bezděčkovi na Správu eHKO Bílé Karpaty. Oba odborníci se shodli na zařazení do systému: řád roztoči (Acarina), podřád zákožkovci (Sarcoptiformes), nadkohorta pancířníci (Oribatei). Vlastní druhy byly popsány jako Adoristes ovatus z čeledi Liacaridae, rodu Adoristes (Huli, 1916), dále Hermannia gibba z čeledi Hermanniidae, rodu Hermannia (Nicolet, 1855). Zjištěn byl i brouk Monotoma angustieollis (Gyllenhal, 1827). Uvedení roztoči i brouk nemají myrmekofilní vztahy s mravenci. Jedná se o druhy, které je možno nalézt v hrabance a v půdě ve všech smrkových porostech. Tudíž lze učinit závěr, že vlastní mraveniště nebyla těmito druhy nijak ovlivněna. ZÁVĚR

Hlavním cílem práce bylo zjistit početnost a rozmístění mravenišť mravence Formiea po/yetena Foerst. v letech 199811999, zjistit mikroklimatické poměry hnízd a zhodnotit vztahy mezi jednotlivými faktory prostředí. Provedenou inventarizací byl zjištěn počet mravenišť a bylo zaznamenáno rozmístění jednotlivých mravenišť do porostní mapy. Počet mravenišť vykazuje sestupný trend. V letech 199811999 byla mraveniště z převážné části umístěna v porostech 50 letých a starších. Rozměry mravenišť meziročně stouply a to o 10 % u výšky a 2 % u průměru kupy. Kupy větších rozměrů se nacházely na stanovištích zastíněnějších, kupy nižší na stanovištích více prosluněných,

Byl potvrzen fakt, že výskyt pohlaví v první jarní snůšce je ovlivněn teplotou v období kladení vajíček. Při teplotě nad 20 "C došlo k vývoji samic, při teplotě pod hranicí 20 "C se

29

vyvíjeli samci. Závislost mezi výskytem samců a samic v jednom hnízdě na průběhu teploty nebyla prokázána. Průběh teploty tepelného jádra poukázal na schopnosti termoregulace jednotlivých hnízd. Byly sledovány průběhy teplot během celé sezóny a byla zjištěna silná závislost na jednotlivých ročních obdobích. Ostatní faktory byly diskutovány. Vliv mandelinek vrbaře čtyřtečného, larev zlatohlávka hladkého a roztočů je neprokazatelný. Byla hodnocena účinnost a vhodnost ochrany hnízd přenosnými kryty typu Variant 1.5. Výsledek je možno hodnotit jako uspokojivý, zejména jsou-li kryty vhodně a správně nainstalovány a probíhá-li jejich soustavná kontrola. SUMMARY The main purpose of the project was to find out the number and locations of Formica polyctena anthills in the territory of Černá hora. Dimensions, microclimate occurence and other related parameters of the founded nests were studied. The data were analyzed, mutual dependences were tested and conclusions were set for the protection and forest management. The results are summarized in following items: • the number of nests in territory is falling • during one year the dimensions of nests rose: the diameter for 2 %, the height for 10 % • higher nests were located in darker location • if the inner nest temperature had been more than 20°C the nest produc females, if the temperature had been lower the nest produced males • the course of temperature in a nests refers about the ability of its thermoregulation during 24 hours and during the year • the influence of Chrysomelidae was insignificant •

the shieds oftype Variant 1.5 are convenient in case ofits good material and right installation

LITERATURA 1984-85: Lesní mravenci. Lesnická práce, Praha, (1984): 139-140, 178-180,231233, 326-328, 426-428, 468-470, (1985): 132-133. DAĎOUREK M. 1998: Měření vnitřních teplot kupovitých hnízd lesních mravenců - použití odporového čidla, Formica I, 65-66. DAĎOUREK M. 1998: Výzkum populační dynamiky mravence Formica polyctena na lokalitě Rodlen. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity palackého, katedra ekologie, Olomouc, 112 s. HORÁČEK I. 2000: výskyt a ekologie mravence Formica polyctena Foerst. na lokalitě Černá hora v Krkonoších. Diplomová práce, FLD MZLU Brno, 63 s. KLlMETZEK D. 1994: Influence ofweather and nest site on the nuptial flight ofhillbuilding woodants of the Formica rufa -group, I.Appl. Ent. 117 (1994), 508-518. PRUNER L. & MíKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí v ČR s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, Česká společnost entomologická, Praha, liS s. Textová část LHP pro LHC Horní Maršov, platnost 1992-2001, ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové BEzDĚčKA P.

Mapy CZUDEK T. 1976: Regionální členění reliéfu ČSR, mapa I: 500000, GU CSAV Brno. DEMEK I. a kol. 1975: Fyzicko-geografícké regiony ČSR, mapa I: 500000, GÚ ČSAV Brno.

30

Fotografie

Č.

1:

Z niče ný

kryt.

The damaged shied.

Fotografie

Č.

2: Kryt prorostlý

mra v eni št ěm .

The nest growths through the shied.

31

l..J

N

~ .......

~

::.

n<

o

I

I

N

Vl

V.

w

I

~

N

f

o

N

I

N 0\

Vl

N

!

>

V.

N

Vl

Teplota okolí Temperature of surrounding

Vl

- -

o

V

Vl

N

I~

V.

~

N

y :1

o

Ň

N

w

o

Ň

\O

o

Ň

Vl

-

ti>

o

-

w

N

Teplota hnízda Temperature ofthe nest

II

I

N

lil

.... r-

.,~

I

I

I

II

I

~

::.

~ .......

ne

~

-

o

§

~

§

N

N N

§

§

00

o

~

o ~ o

-

o

I

o o

o

Vl

- -

ti:

I

o

N

!

o

N

I

Vl

N

Teplota okolí Temperature of surrounding

Vl

Vl

Teplota hnízda Temperature ofthe nest

Vl

N

w

o

~ ....

lil

....

.,~

Tab .

č.

1.: Absolutní

početno st

podle procentuálního

zárůstu

hnízd.

Abso/ut/y numbers olnests hehavior the percentic: Zárůst

%

Č etnost

O

5

10

20

30

40

50

60

80

100

33

15

13

II

2

I

I

2

I

3

Fotografie

Č.

3:

D os pělc i

C/ytra quadrip unctata při p ářen i.

The adults uf Cly /ra quadripun ctata during the mating.

33

Vzácní lesní mravenci v CHKO Blanský les Die seltene Waldameise in der Naturschutzlandschafl Blanský les (Sudbohmen)

Petr MILES 724, 543 71 Hostinné e-mail: [email protected]

Sídliště

ÚVOD Ve dnech 15.-18.5.,24.-27.6. a 18.-21.9.2000 jsem prováděl inventarizaci mravenišť v části území CHKO Blanský les (jižní Čechy, okres Český Krumlov), především na svazích jižně od vrcholu jeho hlavní dominanty Kletě (1083 m n. m.). Tato inventarizace navazovala na výzkumy prováděné již v předcházejícím roce. Cílem bylo stanovení četnosti výskytu zde přítomných lesních mravenců a jejich druhová determinace. Výsledkem je nález velkého počtu mravenišť sedmi druhů mravenců r. Formica, z nichž některé u nás vzácné druhy (Formica aquilonia, F exsecta) se vyskytují v početných koloniích. Bližší charakteristika dosavadního stavu výzkumu je obsahem tohoto příspěvku.

MATERIÁL A METODIKA Mraveniště jsem vyhledával především v lesních porostech u komunikací (silnice, turistické cesty), lesních okrajů, v hloubi porostů hlavně podél toku Hučnice. U části z nich (cca 300) jsem zaznamenával jejich rozměry (průměr základny x výška), u některých odebíral vzorky mravenců k jejich bližší determinaci. Poté, když bylo patrné, že se zde nachází rozsáhlá kolonie vzácného druhu Formica aquilonia, zaměřil jsem se na její plošné vymezení a odhadl celkový počet hnízd. K tomu jsem využil i údajů V. Čejkové, studující lesnické fakulty České zemědělské university v Praze, která v období 24.7.-11.8.2000 prováděla evidenci, sčítání a značení mravenišť v rámci své odborné praxe. Jmenovaná označila vcelku 803 mravenišť, hlavně podél komunikací, očíslovanými cedulkami na okolních stromech. Část mnou kontrolovaných hnízd (cca 250), hlavně podél toku Hučnice, jsem označil též - větévkou umístěnou na vrcholu mraveniště. Vzorky mravenců, jejichž determinace se mi jevila problematická, jsem posílal k přeurčení odborníkům specialistům (Dr. P. Werner, P. Bezděčka, Dr. B. Seifert).

CHARAKTERISTIKA PROSTŘEDÍ Z přírodních poměrů jsem si z hlediska výskytu mravenišť všímal především lesních porostů. Jejich velkou část tvoří druhotné smrkové monokultury, rozlehlé plochy zaujímá i smíšený les se zastoupením modřínu, borovice, buku, jedle, břízy, jeřábu, javoru, jasanu, místy je přítomen i dub a jiné dřeviny. Lesy jsou různých věkových struktur s bohatým zastoupením mlazin. Při vrcholu Kletě má les místy pralesovitý charakter, na jižních svazích i s původními smrčinami, na severní straně s převahou bučin. Přírodě nebližší charakter mají nestejnověké smíšené porosty na skalnatých místech, zařazené do kategorie tzv. ochranných lesů (Kolektiv 1999).

34

VÝSLEDKY Mravenčí

kupy se nacházely nejčastěji podél cest a průseků a na rozhraní různých prostředí lesních okrajích, na rozhraní mlazin a vzrostlého lesa apod.), byly však i v hloubi lesních komplexů. Vyskytovaly se v čistých smrčinách i ve smíšených lesích, chyběly však v čístých bučinách a olšínách, v rozlehlejších holinách a mlazinách. Naprostá většina jich byla v propojených koloniích, solitéry byly jen ojedinělé. Vertikálně byly rozšířeny od spodních hranic CHKO (cca 550 m n. m.) až asi do 1020 m n. m. Výše, až k vrcholu Kletě (1083 m), jsem je již nenalezl. Naprostá většina mravenčích kup byla velmi vitální a nevykazovala větších poškození. (pří

PŘEHLED POZOROVANÝCH DRUHŮ 1. Formica aquilonia Yarrow, 1955

Glaciální relikt s eurosibířským rozšířením, v ČR známý dosud z jediného místa - z lokalíty Kapelung v Novohradských horách (DAĎOUREK 1999), kterou HRUŠKA (1998) označuje jako Kapelníkův rybník. V blízké alpské oblasti se vyskytuje jako vysloveně horský chladnomilný mravenec s vertikálním rozšířenim v rozmezí 600-2500 m n.m., druhé centrum jeho výskytu v Evropě se nachází na severu Velké Británie a ve Skandinávii (GOSSWALD 1989). Tento druh, jehož místní populace bude ještě podrobena dalším sledováním (viz diskuse), je ve sledované oblastí Blanského lesa zastoupen nejpočetněji. Dle mého odhadu se vyskytuje v komplexu o rozloze asi 3 km čtverečních v celkovém počtu asi 2000 hnízd v nadmořské výšce 550-1020 m. Podle turistické mapy je severní hranice výskytu tvořena zhruba od západu na východ cestou Knížete Jana a to od jejího průsečíku se zeleně značenou cestou na západě až po její průsečík s červeně značenou turistickou cestou přicházející od vrcholu Kletě na východě. U lesních průseků však mraveniště zasahují až asi 250 m výše od této cesty a přibližují se až k observatoří pod vrcholem Kletě. Na těchto nejvýše situovaných stanovištích (cca 1000-1020 m n.m.) mají mraveníště zřejmě optimální podmínky. Jsou souměrná, bez známek poškození a místy velmi početná. Jejích největší koncentraci jsem zaznamenal přímo u uvedené cesty Knížete Jana, kde na úseku asi 20 m bylo těsně vedle sebe nahloučeno 7 hnízd o rozměrech 120x30, 150x50, 120x30, 150x50, 100x20, 150x60 a 200x60 cm. Rozsah a polohu celého komplexu hnízd F aquilonia ukazuje mapka č.l. Závažným faktem k odhadu počtu a stavu mravenišť bylo ověření, zda se mraveniště nacházejí nejenom podél cest, ale i uvnitř jimi ohraníčené plochy. Počinal jsem si tak, že jsem se vždy asi po 10m chůze zastavil a pozoroval, jsou-Ii mravenci přítomni. Po celé této trase se nestalo, aby nebyli, í když jich místy nebylo na počet nmoho. Znamená to, že celé toto území je jimi souvisle obsazeno. Za tímto účelem jsem prošel úsek lesního porostu od křižovatky červeně a modře značené cesty na konci cesty Marie Terezie přes Bílý kámen na asfaltovou silnici pod ním. Přímo na nejvyšší kótě, Bílém kameni u trianglu (930,8 m n.m.), se nacházelo dokonce seskupení osmi prosperujících mravenišť v kruhu o průměru jen asi 15 m. Jejich odhadované rozměry činily 120x20, 100x20, 120xI O, 150x40, 130x30, 150x20, 130x40 a 100x20 cm. Velká souměrná mraveniště se nacházejí v porostech jižně od vrcholu Bílého kamene směrem k silnici. Je jich zde sice na plochu méně, nežli na stanovištích podél silnic a cest, jsou však veliká, nepoškozená a velmi bohatá mravenci, kteří souvisle a velmi početně kontrolují celé území. Podobná situace se mi jeví podél údolí, mající místy tvar hluboko zaříznuté rokle, kterou protéká potůček Hučnice a jeho drobné vysychající přítoky. Na těchto místech lze jejich výskyt označit za ideální ukázkový stav a lze k tomu jen podotknout, že přítonmost velikého matečného mraveniště se cení více, nežli několika menších hnízd a oddělků.

35

Prům ěrná velikost základny 200 hnízd, jejichž průměr základy byl alespoň 100 cm, byla 137,6 cm, průměrná výška 37,7 cm. Největší průměr základny činil 220 cm, největší dosažená výška nad zemí 130 cm. V rozmezí velikosti základny 100-150 cm bylo 94 hnízd , 150-200 cm 81 hnizd, nad 200 cm 25 hnízd . výšky ID cm dosahovalo 8 hnízd , 20 cm 49 hnízd, 30 cm 37 hnízd, 40 cm 52 hnízd, 50 cm 33 hnízd, 60 cm 15 hnízd, 70 cm 1 hnízdo, 90 cm I hnízdo , 100 cm 2 hnízda , IlO cm 1 hnízdo a 130 cm 1 hnízdo . Výskyt tohoto druhu z uvedených lokalit potvrdili na základě determinace odeslaných vzorků dr. Bernhard Seifert (NSR) a Pavel Bezd ě čka .

Jedno z velkých

mra ven išť

Formi ca aqu ílonia kuže lovitého typu u potoka

Ein aus grosse r kegelfonn iger Ameisenhaufen Formica aqui/onia am Bach

M ra veni št ě

Formica aquilonia na ze tlelém

p a řez u.

Der Ameisenhaufen Formica aqui/onia auf dem modernden Baumstumpf.

36

Hučnice.

Huč n i c e .

2. Formica polyctena Forster, 1850 Dle četnosti výskytu řadím tento druh na druhé místo. Kolonie tohoto na území naší republiky nejhojnějšího druhu .Jesního mravence" jsem kontroloval na několika místech. Nejrozsáhlejší kolonii jsem zaznamenal v porostech od jižní hranice enklávy Plánský, 'odkud jeho kupy směřovaly jižně podél levé strany odtud počínají stružky přitékající do Lazeckého potoka. Sousedi s kolonii Formica aquilonia. Dělnice F polyctena se mi jeví ve srovnání s dělnicemi F aquilonia na první pohled převážně větší a různě velíké. Připadaj í mi též protáhlejší a tmavší. Silná hnízda tohoto druhu jsou v lesním porostu mezi asfaltovou silničkou a spodní částí enklávy Plánský (velikosti některých z nich 200x60, 200xSO, 200xSO, 150x40, 200x60 a lS0x60 cm). Celkem jsem kolem enklávy Plánský a níže podél pravé strany počínajícího vodního toku Hučnice napočítal 49 hnízd. Jeho další hnízda se objevila i asi 800 m níže u místa, kde se sbíhají dvě asfaltové silničky v blízkosti lokality U Martínka. Kolonii čítající nejméně 10 hnizd jsem zaznamenal též po obou stranách silnice vedoucí z enklávy Plánský k penzionu, blíže tomuto penzionu. I zde se jedná převážně o dosti veliká vitální hnízda. Průměrná velikost základny 66 proměřených hnízd, větších než 100 cm, činila u těchto lokalit 16S,9 cm, průměrná výška 39,1 cm. Největší zjištěná velíkost základny činila 300 cm, největší výška 110 cm. Další lokalítu F polyctena mi ukázal pracovník Správy CHKO R. Janák. Jednalo se o komplex 38 hnízd, který byl v minulosti částečně zakrytován. Kryty, většínou již silně poškozené, zčásti přerostlé nebo opuštěné, jsou zde dodnes zachovány. Zde byly zřejmě prováděny i transfery mravenišť v rámci studentské vědecké práce L. Lva (LEV 1988). Napočítal jsem zde celkem 38 mravenišť většinou menší a střední velikosti, na hledání dalších nebyl čas. Průměrná velikost základy u nich činila 128,7 cm, průměrná výška 31,6 cm. Několik typických velkých pěkných hnízd Formica polyctena mi bylo ukázáno i u křižovatky cest v blízkosti kóty Granátník, solitérní hnízdo se nachází i pod vrcholem Kletě na zeleně značené cestě nad hranicí výskytu Formica aquilonia. 3. Formica rufa Linnaeus, 1758 Malé solitérní hnízdo o velikosti 60x30 cm tohoto i v jiných částech naší republiky hojného druhu jsem nalezl napravo u cesty ve vzdálenosti pouhých jen asi 100 m od vchodu do budovy Správy CHKO, jde-li se směrem nahoru k lomu. Označil jsem jej bílou značkou na blizkém hydrantu a stromu. Donmívám se však, že mnohá další, zejména solitérní hnízda, nacházená i ve vyšších horských polohách, budou po provedené determinaci přiřazena k tomuto druhu. Řadím k němu i skupinu (souvislou kolonii) 13 hnízd, která se nacházejí u zeleně značené cesty (nad jejím průsečíkem s cestou kněžny Terezíe) v místě, kde končí nejvýše situovaná hnízda Formica aquilonia. Jedno z nich je těsně u západního okraje této zeleně značené cesty, ostatní jsou poněkud hlouběji v prosvětleném porostu a v oplocence na její východní straně. Největší z nich dosahuje rozměrů 200 x 100 cm. Nevelká kolonie čítající 7 hnízd, se nachází též na okraji porostu při západní hranici enklávy Plánský. 4. Formica lugubris Zetterstedt, 1840 Ke druhu Formica lugubris přiřazuji dvě hnízda velikosti 120x40 a ISOx40 cm nalezená asi S m od sebe na Beraní cestě severně od vrcholu Kletě v nadm. výšce asi 930 m n. m.. Byla to jediná dvě mraveniště, která se podařilo objevit v rozlehlém prostoru vrcholu Kletě a jeho severních svahů včetně Přírodní rezervace Kleť. V seznamu pohoří, kde se tento druh na území naší republiky vyskytuje (Šumava, Brdy, Hrubý Jeseník, Novohradské hory, Žďárské vrchy), dosud Blanský les chyběl (DAĎouRH. 1999). P. Bezděčka potvrdil svou determinací jeho výskyt i ze solitérního hnízda nalezeného na světlině u asfaltové silnice při spodní hranici výskytu komplexu Formica aquilonia, s kterými jsem je pozoroval při střetu.

37

5. Formica pratensis Retzius, 1783 Vitální mraveniště tohoto druhu velikosti asi 140x30 cm se nachází asi 200 m od nádraží v Českém Krumlově asi 100 m nad železniční tratí ve směru na Č. Budějovice. Je u skupiny stromů a keřů mimo souvislý les. 6. Formica (Coptoformica) exsecta Nylander, 1846

Za významný počin, realizovaný během mého pobytu, považuji ověření dosavadní existence kolonie vzácného druhu Formica exsecta na lokalitě Kovářov (kat. území Janské údolí II Kovářov, středisková obec Brloh), 750 m n. m., která je uvedena v Seznamu cenných matečných komplexů mravenišť (HRUŠKA 1998). V tomto celostátním seznamu byl druh F exsecta uveden pouze v jediném případě a lokalita je zařazena do nejcennější 1. kategorie. Za pomoci podrobnější lokalizace poskytnuté J.Hruškou se mi společně s pracovníkem Správy CHKO Blanský les R. Janákem podařilo uvedenou kolonii (nebo pouze její část) 26.6.2000 nalézt. Jednalo se o komplex asi třiceti drobnějších živých hnízd, z nichž pouze u několika z nich byl průměr základny větší nežli 1 m a výška nad 20 cm. V některých byly nalezeny ještě pozůstatky dřívější íntenzivní ochranářské a výzkumné činnosti - košíčky s polystyrénovýrni vložkami pro usnadnění snůšek a možnost snadnějšího odběru mravenčích kukel a ochranné drátěné kryty nad nímí. Dle záznamů, které mi poskytl vedoucí Programu Formíca v ČR J. Daňo a jejichž kopíe jsem předal í Správě CHKO Blanský les, byly tyto aktivíty na lokalítě prováděny ještě před vyhlášením Správy CHKO Blanský les v letech kolem r. 1983. V písemné zprávě z tohoto roku je zde uváděno 160 mravenišť na parcelách 1573, 1571/4, 1571/5, 1370/1 a1571/1. Bylo by jistě žádoucí, aby se o nich Správa CHKO dozvěděla více a sama o lokalítu pečovala. Při rozhovoru s místním usedlíkemjsme se dozvědělí, že lokalitě s výskytem těchto vzácných mravenců hrozila v důsledku pastvy dobytka a plánovaných meliorací totální devastace, které však samí místní obyvatelé zabránilí. 7. Formica (Raptiformica} sanguinea Latreil1e, 1798 Druhem, který bývá přířazován k lesním mravencům, je í mravenec loupeživý (Formica sanguinea). I tento se v CHKO Blanský les vyskytuje a jeho hnízdo jsem nalezl hned na okraji lesního porostu u zeleně značené cesty při výchozí trase z Vyšného.

DISKUSE Za další cíl průzkumů v následujících letech považuji podrobnou inventarizaci a evidenci hnízd. Doporučuji označit hnízda v terénu čísly na kartičkách chráněných igelitem, upevněných na okolní stromy či na kolíky umístěné u mravenišť. Bude žádoucí, zvláště u styčných území jednotlivých druhů, upřesnit determinaci, spočítat hnízda a vymezit rozsah jednotlivých kolonií. Celkový počet registrovaných mravenišť bude nepochybně značný (odhaduji přes 2000) a přispěje k obohacení přírodovědecké hodnoty chráněného území. Pro usnadnění práce by možná postačilo registrovat jen mraveniště o průměru základny větším než 100 cm a menší hnízda a oddělky připočíst jen odhadem. SOUHRN Na základě dosavadního výzkumu, který ještě není zdaleka ukončen, je možno konstatovat neobvyklou bohatost a druhovou rozmanitost fauny lesních mravenců CHKO Blanského lesa. Cenný je zejména výskyt Formica aquilonia, který byl u nás znám dosud na jediném stanovišti

38

ve vysokých polohách příhraniční oblasti Novohradských hor. Nov ě objevený komplex jeho hnízd v Blanském lese (nejméně 1000 kup) náleží k největším známým komplexům hnízd lesních mravenců v České republice . Byl potvrzen výskyt komplexu hnízd vzácného druhu Formica exsecta na lokalitě Kovářov, který je v seznamu cenných matečných komplexů mravenišť v naší republice uváděn rovněž jenom z této j ediné lokality. Nově zjištěn j e pro sledovanou oblast i horský druh Formica lugubris. Z obvy klejších druhů č í taj í dosud zjištěné komplexy Formica polyctena desítky velkých hnízd, vyskytují se však i kolonie menší a hnízda solitémí. Jedna z kolonií Formica rula čítá přes 13 velkých hnízd . Pouze ojediněle byly zastiženy jinde obvyklé druhy Formica prat ensis a Formica sanguinea.

Skupina sedmi

mravenišť

Formica aqui/onia u cesty Knížete Jana.

Eine Gruppe von 7 Nestem Formica aquilonia am Weg des

F ů rstens

Johann.

ZUSAMMENFASSUNG Aus dem Grund bisheriger Forschung, die noch nicht beendet ist, kann man schon jetzt ungewohnlichen Reichtum und Artendiversitat der Waldameisen in dem geschutzten Landschaftsgebiet Blanský les in S ů dbčhmen konstatieren. Wertvoll ist vor allem das Vorkomrnen Formica aquilonia, die bisher in unserer Republik nur auf einer Stelle in Novohradské Gebirge bei der ě sterreichisc hen Grenzen nachgewiesen wurden. Die neu entdecte riesige Kolonie dieser Art (wahrscheinlich zwischen 1000-2000 Nester) ist zugleich eine der grčssten bekannten Waldameisenkolonie in der Tschechischen Republ ik. Die Ameisenhaufen befinden sich vor allem in reinen hellen Fichtenwaldern verschiedener Alters , aber auch in den Mischwaldern (Kiefer, Tanne, Eberesche, Ahom, Buche). Sie fehlen nur in reinen Buchenwaldem und feuchten Erlenbestanden, Alle Nester bilden wahrscheinlich eine grosse Kolonie zwischen 500-1020 Meter Meeresh čhe, die aber mit vielen Asfaltstrassen und Wegen abgebrochen isl. In diesem Gebiet wurden auch weitere Ameisenarten - Formica exsecta, F. lugubris, F. polyctena, F. rula, F. pratensis und F. sanguinea - gefunden .

39

LITERATURA DAĎOUREK M. 1999: Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice.-

Zpravodaj FORMICA, 2: 5-26. G6SSWALD K. 1989: Die Waldarneise. Band 1. Biologische Grundlagen, Ókologie und Verhalten.Aula Verlag Wiesbaden, 660 str. HRUŠKA J. 1998: Program .Formica" a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů.- Zpravodaj FORMICA, 1: 6-19. Kolektiv 1999: Příroda a historie hory Kletě.- Vydala GAFA studio v Českém Krumlově ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Blanský les. 34 stran. LEV L. 1988: Biologická ochrana lesních porostů proti bekyni mnišce na LS Nový Dvůr. Pomaturitní studium "Řízeni lesního hospodářství", 1986-1988, 24 stran.

40

Výsledky desetiletého pozorování Přírodní památky Kamenný vrch na Liberecku Results oť observations in Kamenný vrch Nature Monument (District 0/ Liberec) until the year 2000

Jan DAŇo Chrastavská 315/5, 460 Ol Liberec e-mail: [email protected]

1. Charakteristika sledovaného území 1.1 Popis Přírodní památka Kamenný vrch se nachází v katastrálním území Homí Řasnice, asi 14 km severovýchodně od Frýdlantu v Čechách. Posláním přírodní památky, kterou vyhlásil v roce

1991 Okresní úřad v Liberci, je ochrana matečního komplexu 158 hnizd lesního mravence Formiea po/yetena. Dosavadní výsledky inventarizace ukazují, že se jedná o nejvýznamnější genofondovou základnou mravenců Formica po/yetena na Liberecku a Jablonecku. Kamenný vrch je nevýrazný zaoblený vrch vystupující z okolní paroviny. Na severozápadě, v těsné blízkosti lokality, probíhá po několik desetiletí intenzivní těžba štěrkopísku. Na jihovýchodě obklopuje lokalitu orná půda. Přírodní památku tvoří porosty o výměře 47,46 ha v lesním oddělení 103, které je ve správě polesí Nové Město pod Smrkem. 1.2 Klima Územi klimaticky spadá do mírně teplé oblasti okrsku B-9, který je charakterizován jako mírně teplý, velmi vlhký, pahorkatinový. Srážky jsou během roku značně nerovnoměrné, nejnižších hodnot dosahují v jarních a zimních měsících. Maxima dosahují v létě, zejména v červenci, který, se svými 109 mm srážek, je nejdeštivějším měsícem. To způsobuje i kolísání vydatnosti jednotlivých zdrojů podzemní vody. Zejména mělce podpovrchové zdroje reagují na delší suchá období, zpravidla v závěru léta a na podzim, snížením vydatnosti. 1.3 Vegetace Přírodní památka Kamenný vrch se nalézá ve vzrostlých lesních porostech s převahou smrku, s podílem borovice a modřínu, olše, klenu, dubu a ojediněle buku a douglasky. Zakmenění porostů bylo v době vyhlášení (1991) v průměru 9,7. Věk jednotlivých lesních porostů je rozdílný. Na grafu č. I je znázorněn věk porostů v době vyhlášení. V okrajových partiích lokality je výrazněji zastoupena bříza. Zde se vyskytuje nejvice hnízd. Bylinné patro je tvořeno lesními travinami a kapraďorosty, z nichž je dominantní hasivka orličí. 1.4

Rozšiřování

komplexu ve

směru větrů

Šíření lesních mravenců je ovlivněno zejména převládajícími směry větrů. Na Kamenném

vrchu převládají větry v jihozápadním a západním prouděním. Komplex Formiea po/yetena se tedy šíří především severovýchodním směrem, kde je i větší potravní nabídka.

41

Graf

č,

I:

Průměrný věk porostů

v

odděleni

103.

70 61

61,4

60 50 41,2 40 32 30 - --

20 -

10

O

103 A

103 B

103 C

103 O

2. Trochu historie Mateční komplex mravenců Formica polyctena na lokalitě Kamenný vrch byl poprvé zaevidován v roce 1983, v rámci první celostátní inventarizace prováděné v rámci "Akce FORMICA" . Tehdy zde bylo zaregistrováno 118 hnízd . I přesto tehdejší úřady povolily rozšíření těžby štěrkopísku až do okrajové části této lokality. V květnu 1987, po dohodě podniku SEVERO KÁMEN, odboru kultury ONV a OV ČSOP Prachatice, byl proveden záchranný transfer 9 mravenišť z ohrožených míst na vybrané lokality na nedalekém Jindřichovickém hřebeni. Transfer však nebyl příliš úspěšný. V letech 1988 a 1989 jsem na lokalitě Kamenný vrch vedl novou inventarizaci. V části lokality přiléhající pískovně se vyskytovalo jen několik mravenišť. Na přelomu roků 1988-1989 došlo v rámci plánované těžby k odtěžení části okrajového pláště porostu. Následně jsme zde pozorovali řetězový rozpad hnízd. Tento jev se potom šířil podél lesní cesty až do středu lokality. V průběhu roku 1990 jsme zaznamenali další úbytek aktivních hnízd. Negativně se projevilo i ničení mravenišť zvěří. Proto jsme započali s instalací ochranných krytů . Teprve v roce 1991 , po dokončení mechanické ochrany, se hnízda začala stabilizovat. Odtěžením okrajového pláště porostu se výrazně změnilo mikroklima severozápadní části lokality. V důsled k u toho zde byl náběh tepelného jádra hnízd o měsíc opožděn . K líhnutí a páření pohlavních j edinců nedocházelo proto na celé lokalitě najednou. Zatímco v jihovýchodní části lokality byl průběh normální, v severozápadní části přiléhající ke štěrkovně docházelo k líhnutí a páření jen sporadicky a opožděně. O tomto vývoj i jsem podrobněji referoval ve dvou nepublikovaných pracích (DAŇO 1992a,b). Mimo jiné zde podrobně, za pomoci bohaté fotodokumentace, zmiňuji použitou metodiku práce a pomůcky. Tyto dvě zprávy byly zpracovány pro Okresní úřad - referát životního prostředí v Liberci, kde jsou deponovány. Sloužily také jako jedna z příloh k výzkumnému úkolu "Praktické principy druhové ochrany mravenců rodu Formica v ČR" zpracovaného J. Hruškou v roce 1993 pro AOPK. V roce 1991 byla lokalita Kamenný vrch, na základě návrhu a podkladů liberecké sekce FORMICA, vyhlášena přírodní památkou. Současně byl, na základě udělené výjimky MŽP ČR, zahájen dvouletý biologický výzkum, který byl zakotven i v příslušném plánu péče.

42

a lesnická opatření Cílem inventarizací a dvouletého biologického výzkumu bylo shromáždit dostupné poznatky o průběhu změn , jeji ch pří č i ná ch a cel kové dynamice matečního komplexu hnízd Formica polyctena. Dále pak návrh opatření za využití známých metod a navržení dalšího směru výzkumu matečního komplexu a předpokládané zóny jeh o šíření. Následný projekt směřoval k znovuobnovení aktivity matečního komplexu a opatřením na oživení a zvýšení počtu rojových struktur. Vedle klasického sledování celkové dynamiky hnízd se prováděly speciální dílčí výzkumy, které měly vytvořit celkový obraz o vněj š ím i vnitřním negativním č i pozitivním ovlivňování rozvoje rojových struktur. Jednalo se zejména o mykologický, hydrogeologický a ornitologický průzkum. 3.

Ochranářská

Graf

ě,

2:

Počet

hn ízd v

průbě h u

let 1983-2000.

180 180 14 0 "O

~

120

..c

10 0

...=.

>U

= C.

80 60 40 20 03

invent a ri za ce 3.1 Mykologický průzkum v letech 1991-1992 Při sledování tepelného j ádra hnízd jsme zjistili hojně se vyskytující plísně v odumíraj ících hnízdech, zejména v severozápadní části loka lity. Proto jsme se rozhodli, ve spolupráci s RŽP OkÚ v Liberci, zajistit mykologický průzkum lokality. Hlavním cílem tohoto průzkumu bylo zjištění rozšíření parazitické plísně Beaueria bassiana. Ve většině mrtvých hnízd, zvláště v dubnu -květnu (největší vzdušná vlhkost v období dešťů) se nalézaly plísňové pov laky jak ve struktuře kupy, tak i na silně promočených pařezech ve stádiu rozpadu. Na j aře a na podzim roku 1991 byly provedeny odběry vzorků ze 100 hnízd z nejrůznějších mís t lokality. Druhým rokem se provedly odběry jen u těch hnízd, které dle výsledků měření vykazovala sestupnou tendenci v termoregulaci a snižoval se počet jejich rojů. Odběry se prováděly sondou vedenou ke středu hnízda do hloubky 30-50 cm. Podle rozboru mykologa RNDr. P. Smrže se v roce 1991 ve většině mravenišť vyskytovala běžná saprofitická rnykoflóra zastoupená především druhy: Mucor hiemalis, Trichoderma virlde, Humicola fuscoatra, Acremonium sp. a Penicillium sp. div. ze skupiny Monoverticillata. Další druhy, zejména Aspergillus fumigatus, indikující zde zřejmě znečištěné prostředí, se vyskytovaly v severozápadní části lokality u tří hnízd a masově v j ihovýchodní části u 23 hnízd. Z dalších druhů se sporadicky vyskytoval Aspergillus niger u tří hnízd v západní části lokality. Zajímavým výsledkem bylo zjištění, že část hnízd byla napadena i parazitickou plísní Beaueria bassiana a částečně i Paecilomyces farinosus, zejména v severozápadní části, kde došlo k odclonění okraje stoletého porostu u pískovny a scházela zde i ochranná bariera podrostu.

43

Parazitické plísně zji štěné u 12 hnízd byly zjištěny i u jejich dceřinných odd ělků, Vesměs se jednalo o hnízda se sestupnou tendencí termoregulace, se snižováním počtu rojů, přestavovaná hnízda (vytváření dvoj kup) a hnízda samovolně přestěhovaná , V těchto letech (1991-1992) docházelo k výrazným změnám v části přilehlé k pískovně a řetězovému opouštění hnízd z původního stanoviště . Mraveniště při okr aj i pískovny vyčlenily nové odd ělky na novou paseku a druhá část mravenišť směrem k j ihovýchodu vyčlenila oddělky na okraje cesty, procházející středem lokality. Protože v této době nebyly provedeny větší zásahy pro zlepšení mikroklimatických podmínek, docházelo u těchto nestabilizovaných hnízd, navíc neustále narušovaných zvěří a ptactvem, zejména v zimním a jarním období k brzkému zániku. Rozborem všech zj ištěných skutečností se došlo k závěru, že zvýšený výskyt jinak přirozeně se vyskytující imperfektních hub Beaueria bassiana a Paeci/omyces farinosus, je sekundárním jevem. Hlavním důsledkem změn a rozpadu hnízd na lokalitě je změna mírného prostředí, zvýšení vlhkosti a snížené stálé teploty v zastíněném stoletém porostu. Ve velkých hnízdech se sníženým počtem rojů a j edinců je koloběh stavebního materiálu zpomalen a nachází se zde velké množství cukernatých látek a odpadů . Při dlouhotrvajících deštích tak dochází ke zvyšování humózní vrstvy na povrchu hnízda. To vede k zmenšení možností termoregulace hnízda. Zvýšení teploty podporuje mikrobiologickým rozpad . Tento stav vede k rozvoji různých hub a plísní uvnitř i na povrchu hnízd. Důs le dkem může být postupné opouštěn í roj ů z mraveniště . Ke stejnému rozvoji těchto hub a plísní dochází i u prázdných hnízd, která mravenci opust ili (stěhování do nových oddělků apod.). Protože tento výzkum trval j en po dva roky a nebyla pro něj vytvořena speciální metodika, nepodařilo se potvrdit, zda parazitické plísně v mraveništi a na tělech mravenců mohou být prvotním jevem zániku či opouštění hnízda. Je to dobré a otevřené téma pro diplomové práce. Graf

Č.

3:

Průměrná

výška podzemních vod v letech 1993-1997.

o -1

·2

-3

·4 -

-5 -

.~---.....;.-

-6 _I:-

-

-

M 1

M2

-3 ,48

-5 .6 5

3.2 Hydrogeologický

-

-

-

-

.......... - -

průzkum

Lokalita Kamenný vrch j e umístěna v bezprostřední blízkosti vodohospodářsky deficitní oblasti Nové Město pod Smrkem - Jindřichovice (ŽITNÝ: Hydrologická studie-zpráva č.17. příloha 7.2.31). V posledních letech se, dle obecně známých informací , snížil stav podzemních vod. Lze to dokumentovat na snížení studničních vod v obci Horní Řasnice, které, dle informací občanů, je důsledkem těžby štěrkopísku. Těžba štěrkopísku zasáhla i území s výskytem lesních

44

mravenců . Podzemní voda j e důležitým faktorem pro p říznivé mikroklima v lesním ekosystému a je tedy důležitá i pro ex istenci lesních mravenců. Proto byl sekcí FORMICA předložen projekt, který měl zj istit vliv těžby štěrkopísku na odtok podzemní vody z lokality. V roce 1993, za přispění MŽP ČR a OkÚ v Liberci, byl zahájen průzkum čtyřmi vrty, které prováděla firma PROSPECTA Liberec. Ve vrtech byly umístěny čtyři sondy MI - M4 o hloubce 8-10 m. Vrty byly lokalizovány j ak v místech úbytku, tak i plného rozvoj e mravenč í po pulace. Na základě čtyřletého pozorování (1993-1997) bylo zj ištěno kolísání hladiny podzemních vod v průběhu roku v rozmezí 2-6 m pod povrchem. Výsledky tohoto výzkumu byly významn é. Od tok podzemních vod se sice neprokázal, prokázala se však skutečnost, že výška hladiny podzemní vody spo lu s půdními vlastnostmi hraje důležitou roli ve výběru stanoviště lesních mravenců. To dokladuje také inventarizace hnízd lesních mravenců provedená v okrese Liberec. Většina významn ých lokalit lesních mravenců se totiž nalézá v místech s provzdušněnou půdou a s vyšší hladinou podzemní vody, s výskytem pramenišť, potoků, rybníků apod . Ve vyšších polohách tyto podmínky nahrazuje vyšší vzdušná vlhkost a vyšší úhrn srážek. V rámci tohoto projektu byly řešeny i možnosti zavedení vodovodu pro obec Horní Řasnice, kde se z důvodů těžby štěrkopísku snížila hladina ve studnách a byla zjištěna špatná kvalita vody. V současné době se otevírá diskuse o vytvoření optimálního projektu, který by zaručil vztlak kvalitní vody z protékajícího potoka. Uvažuje se i o využití Kamenného vrchu, který je v tomto katastru nejvyšším bodem - kótou.

Pěnice černohlavá

Die gefangenen

odchycená

Mňnschgrasmiicke

při

ornitologickém výzkumu.

bei der ornithologi schen Forschung.

3.3 Ornitologický průzkum K rozšíření znalostí o ostatní fauně PP Kamenný vrch a zejména o druzích živočichů vázaných na přítomnost lesních mravenců j sme, v rámci celkového biologického průzkumu, zajistili ornitologický průzkum. Provedl jej RNDr. P. Miles společně s naší sekcí FORMICA v roce 1996. Odchyt ptactva se prováděl v době stanového tábora ve dnech 19-21 .7.1996 v prostoru tábořiště a přilehlé pískovny. Ptáci odchycení pomocí ornitologických sítí byly zaevidováni a okroužkováni. Kromě odchytu byly registrovány i další druhy. Celkově bylo zjištěno 30 druhů ptáků , mezi nimi

45

i vzácnější druhy chráněné zákonem, jako křepelka polní a výr velký. 3.4

chřástal

polní,

břehule říční, čáp černý,

kulík

říční,

Průseky

Na základě výsledků inventarizace provedené v letech 199I- I992 a následného vyhodnocení stavu hnízd matečního komplexu jsme ve spolupráci s firmou LESPROJEKT Jablonec a OkÚ v Liberci vypracovali projekt na omlazení porostu a zlepšení mikroklimatických podmínek severozápadní části lokality. V období 1993- 1994 byly vykáceny dva průseky o rozměrech 15 x 30 m, byly vedeny vose sever - j ih napříč lokalitou. Další obnova porostu byla směřována směrem k pískovně . Do druhové skladby nové výsadby byly zařazeny i listnaté dřeviny, které zaručí vnikání tepla a světla v různých periodách olistění a zvýší pestro st potravní nabídky. 3.5

Odstraňování

Dalším

humózní vrstvy kterým jsme pozitivně ovlivnili oživení rojových struktur, bylo průběžné humózní povrchové vrstvy j ehlič í , zvláště v dolních neobydlen ých částech hnízd . vrstvu jsme nahrazovali vrstvou klestu a čerstvého j ehli čí.

opatřením,

odstraňování Odstraněnou

3.6 Užití metody klestu a ložené síťoviny Lesní mravenci nestaví kupovitá hnízda pro naše potěšení, ale z praktických důvodů. Jestliže na hnízdo dopadá dostatek slunečního záření, nepotřebují mravenci stavět vysoké hnízdo, neboť jejích obydlí má dostatek tepla. Jinak to je s mraveništi ve hustém porostu . Zde si mravenci zajišťují vhodné tepelné podmínky stavbou velkých hnízd . Pokud dojde porušení struktury hnízda č i j eho rozmetání, zaleží na tom , j e-Ii populace mra ve n c ů silná a zda je schopna vystavět hnízdo nové . Většinou dojde k vytvoření několika odd ě l ků a není-li poblíž osluněné místo, dochází postupně k j ej ich zániku. Malá hnízda se nedokážou přizpůsobit nevýhodným tepelným podmínkám a význa mně je ohrozí i narušení zvěří či ptactvem . Nová hnízda je možné po dpoři t metodou klestu a síťoviny, aby dosáhla optimální velikosti , kterou hnízda potřebují v hustém a vzrostlém porostu . Tuto metodu lze použít i na rozhrabaná hnízda (od d i vočáků) i zastavení kočování hnízd ze starých porostů . Na rozhrabané či malé hnízdo j sme kladli rašlovou síťovinu z důvodů zpevnění struktury hnízda a též proti útoku ptactva a myší. Na s íťov inu j sme položili vrstvu suchého klestu. Síťovina se dle pozorování časem zcela rozpadne, ale do té doby stačí mravenci do hnízda zabudovat i vrstvu klestu . Tento proces se dvakrát až t ři krát opakuje. Mraveniště tak získá Graf

Č.

4:

Rozdělení

180 160 140 120 100 80 60 40 20

o

46

___ .J 9 ~ ~~ __ ta c c 0 ,4 m3

__ _~~_~ B 9 .od 0 ,4 - 0, 7

hnízd do kategorií 1983-2000.

pevnou strukturu a potřebnou výšku. Zastavěný klest zabraňuje nepříznivému slehávání v dlouhotrvajícím deštivém období. Metoda prokládání klestu se síťovinou, prováděna v letech 1991cl995 u vybraných hnízd především v severozápadní části lokality se osvědčila. Mravenci zastavěli ve většině případů klest položený na povrch hnízda zhruba do 30 dnů. Mraveniště tak s naší pomocí dosáhla optimální výšky, která je nutná k přežití. V jednoho mraveniště činil sezónní nárůst dokonce 60 cm. V hnízdech se obnovila řízená termoregulace a náběh tepelného jádra byl rychlejší. mravenišť

Uvolňování hnízd od buřeně S obnovou porostů v letech 1993-1994 vyvstal nový problém. Díky prosvětlení se neúnosným způsobem rozbujela hasivka orličí a další rostliny i dřeviny, zejména ostružiník a bez černý. Mezi další managementové práce posledních tří let patří také uvolňování hnízd od buřeně v nově založených a oplocených porostech. Pokud hnízdo není dostatečně silné a zarůstání rostlinami je rychlejší než stavba mravenčí kupy, může docházet k j ejich zániku . Na druhé straně j e by linný a d řev i nný podrost než vzrostou vysazené stromy velmi důležitý, protože chrání hnízda před drsnými podmínkami a v boji o přežití nutí mravence stavět hnízda vyšší. Proto j e nutné postupovat opatrně a odstraňovat buřeň jen tam, kde opravdu škodí.

3.7

Diskuse o

ochraně mrav enišť

v Ptirodni památce Kamenný vrch u Horní

Ř a snic e ,

Die Diskusion Uber dem Waldameisenschutz im Nationaldenkmal Kamennývrch bei Horní Rasnice.

3.8 Mechanická ochrana hnízd V současné době jsme na území Přírodní památky Kamenný vrch ve fázi dokončení souboru opatření, které se realizuj í j iž deset lel za vynikaj ící spolupráce s LČR Frýdlant, LS Nové Město pod Smrkem a Okresního úřadu v Liberci. Tyto instituce finančně podporují všechna ochranářská opatření již od počátku devadesátých let. V roce 1990 jsme realizovali největší akci za celou dobu provádění managementu. Podle metodiky J. Hrušky j sme vybudovali 52 ochranných krytů typu VI0 s konstrukcí z 8 mm pozinkovaného drátu (HRUŠKA 1982). Výběr síťoviny byl však osudný. Do dvou let se rašlová síťovina rozpadla na všech krytech a pokusy o náhradu jinými druhy bylo velmi nákladné

47

Graf . _-_.

0,7

Č.

5:

P rů měrný

obje m j ed n oh o hnízda (m') v

p r ůb ě hu

let 1983 -2000.

.

0 ,582

0 ,6

o.s o 9

0 ,5 0 ,4

-

0 ,3

-

0 ,2

-

0 ,355 0 , 31

0 ,328

1 9 91

1992

0 ,1

o

1983

G raf 90 -

1989

Č.

20 0 0

6: Ce lkový objem hnízd v letec h 1983-2000. 80,445

80 -

68 ,681

70 55,262

60 46,155

46,865

198 9

199 1

50 40 30 20 10

0 -19 8 3

1992

2 00e

a zdlouhavé. Proto v roce 1997 započala likvidace 90 % těchto krytů, respektive holých konstrukcí. Ponechány byly pouze ty kryty, které dosud plní svou funkci. Ve čtyřech fázích v rámci OPPT v letech 1995, 1996, 1997 a v roce 2000 bylo za spolupráce základních organizací ČSOP 36/02 CHKO Jizerské hory, 33/03 Jižní Karolína z Děčína, ZO ČSOP ARON z České Lípy a německých ochranářů ze Žitavy, postaveno celkem 42 kusů oplocenek s králikářským pletivem podle vzoru německých ochranářů . Tím se zajistila hlavní ochrana strategicky významných hnízd v celé lokalitě, včetně mravenišť v zónách šíření. Zejména přirozené seskupení hnízd na Jindřichovickém hřebeni a uměle založený komplex ze záchranného transferu v Novém městě pod Smrkem. Výsledkem mechanické ochrany kombinované souborem dalších opatření byl vysoký nárůst počtu i celkového objemu hnízd současně se zvýšením počtu rojových struktur.

4. Inventarizace provedená v roce 2000 V průběhu 17 let bylo na Kamenném vrchu provedeno, vždy v rámci OPPT FORMl CA, pět detailních inventarizací a to v letech 1983, 1989, 1991, 1992 a naposledy v roce 2000. Mezi těmito daty byly provedeny dvě rámcové kontroly stavu matečního komplexu v letech 1994 a 1997. O celkovém stavu a změnách komplexu v letech 1983-1992 dostatečně podrobně

48

pojednávám ve dvou nepublikovaných pracích (DAŇO I992a,b). U hnízd byly zjišťovány údaje, které charakterizova ly jejich postavení na daném stanovišti , zejména : I. Výška a šířka mraveniště, z těchto údajů i objem hnízda dle D1usského tabulky (HRUŠKA 1982). 2 Míra poškození hnízda zvěří, ptactvem, člověkem, jinými faktory. 3. Zarůstání hnízda buřen í a jeho vliv na rozvoj hnízda . 4. Posouzení dynamické hustoty mravenců na teritoriu. 5. Určení celkové aktivity rojů. 6. Počet stromů obsazených mšicemi v blízkosti mraveniště . 7. Počet obsazených pařezů na teritoriu mraveniště . V roce 2000 bylo zmapováno 158 hnízd o celkovém objemu 80,445 m'. Z tohoto počtu bylo 123 hnízd nově označeno. Zbylých 35 hnízd mělo objem menší než 0,4 m' , Tato malá hnízda nebyla označena. Oproti předešlým inventarizacím byl zj i š t ě n nárů s t větších hnízd a snížení počtu oddělků, které byly pozůstatkem výše uvedeného rozpadu rojových struktur v letech 1991-1994 . Průměrný objem hnízda se opět přiblížil ke stavu v roce 1983. Výsledky nové inventarizace a jeho porovnání s inventarizacemi předešlými dostatečně komentují grafy. Do inventarizace nebyla započítána hnízda nacházející se mimo hranice přírodní památky. V celé oblasti můžeme najít okolo 200 hnízd všech kategorií. Pozorování v roce 2000 ukázalo, že všechna výše uvedená lesnická i ochranářská opatření přispěla k vzestupu matečního komplexu nejen počtem nových, ale i nárůstem objemů stávajících mravenišť. Došlo také ke srovnání tepelného hospodaření hnízd v severozápadní a j ihovýchodní části. Zvýšila se termoregu lační schopnost hnízd, která vedla k zvýšení počtu mladých samic a dělnic . To je zřejmé zejména v severozápadní části lokality, kde byl po dlouhá léta sestupný trend vývoje a kde docházelo ke kočování. Graf

č,

7:

Počet

hnízd v

průběhu

let 1983-2000.

_1 5 1

180 160 140 120 100 80 60 40

130 _

----i !

, I

---------1

20

.......

o '..ol::- - ..:...- - - -:..- - - .-;.- - - ......;;....- ......--~ 19 8 3

1989

199 1

1992

20 0 0

5. Diskuze V současné době je velmi diskutovaným problémem mechanická ochrana hnízd před zvěří a ptactvem. N ěkte ří lidé zastávaj í názor, že ochrana hnízd různými typy krytů je nákladná a zbytečná a že mravenci, kteří jsou tu po miliony let, si pomůžou sami. Pokud bychom se drže li tohoto hlediska, nemuse li bychom přírodu vů bec chránit. Stačilo by jen čekat, zda si pomůže sama . V přirozených, člověkem nedotčených loka litách tomu tak je. Ale zasáhne-li

49

člověk do přírodního prostředí zásadním způsobem negativně, měl by se starat také o nápravu tohoto stavu. Není však reálné mechanicky chránit a sledovat všechna ohrožená hnízda na území republiky. Zvýšenou ochranu hnízd je však možné a záhodné provádět na vybraných významných lokalítách s dlouhodobým managementem. Z těchto důvodů je nutné provést celonárodní inventarízaci a na základě výsledků vytvořít managementové plány "šíté na míru" pro jednotlivé lokalíty. Ochranné kryty je tedy třeba používat, zejména tam kde dochází opakovaně ke škodám na hnízdech a tam, kde je třeba hnízda stabilízovat. Exístence krytů v turísticky hojně navštěvovaných oblastech má i psychologícký význam. Ochranný kryt je pro nezasvěceného turistu znamením, že tato hnízda čí komplexy hnízd jsou evidovaná, chráněná a že je to k něčemu důležité. Občasné ničení krytů vandaly nernůže být závěrem o zbytečnosti těchto prací. Současný velice uspokojivý stav komplexu hnízd mravenců Formica polyctena v Přírodní památce Kamenný vrch není jen dílem samotné přírody, ale také dílem lidí, kteří zde zrealizovali řadu opatření včetně využítí ochranných krytů. Pokud by tomu tak nebylo, neměl bych dnes o čem psát!

SUMMARY The paper deals wíth the results of inventories carried out ín the years 1983, 1989, 1991, 1992 and 2000 and of other investígatíons at the site of Kamenný vrch in the Liberec District, where a complex of 158 nests of the forest ant Forrnica polyctena is situated. LITERATURA DAŇo

J. a kol. 1992a: Zhodnocení výsledků změn početnosti populací Formica polyctena ajejich průběh a příčiny. - Ms. 53 stran + přílohy (Dep. in OkÚ v Libercí, AOPK Praha). DAŇo J. 1992b: Výsledky ochranářských a průzkurnných prací 1992. - Ms. 35 stran + přílohy (Dep. in OkÚ v Liberci, AOPK Praha). DAŇo J. 1993: Výsledky ochranářských a průzkurnných prací v rámci okresu Liberec 1993.Ms. (Dep. in OkÚ v Liberci). DAŇo J. 1994: Výsledky ochranářských a průzkurnných prací v rámci okresu Liberec 1994.Ms. (Dep. in OkÚ v Libercí). DAŇo J. 1995: Výsledky ochranářských a průzkurnných prací v rámci okresu Liberec 1995.Ms. (Dep. in OkÚ v Libercí). DAŇo J. 1996: Výsledky ochranářských a průzkumných prací v rámci okresu Liberec 1996.Ms. (Dep. in OkÚ v Liberci). DAŇo J. 1997: Výsledky ochranářských a průzkumných prací v rámci okresu Liberec 1997.Ms. (Dep. ín OkÚ v Liberci). DAŇo J. 1998a: Program Forrníca na Liberecku a Jablonecku.- Nika, Praha, č 3. DAŇo J. 1998b: Program Forrnica na Liberecku a Jablonecku.- Formica, Liberec, č 1: 30-33. DAŇo J. 2000: Závěrečná zpráva OPPT Formica ~ celostátní seminář: management Přírodní památky Kamenný vrch 2000.- Ms. (Dep. in OkÚ v Liberci). HRUŠKA J. 1982: Ochrana a racionální využití mravenců rodu Formica. Akce FORMICA.Metodická příručka č.2, OV ČSOP Prachatice, 38 str. HRUŠKA J. 1993: Praktické príncipy druhové ochrany mravenců rodu Formica v ČR.- Ms. (Dep. in AOPK Praha). PAZDERSKÝ 1. 1993: Zpráva o provedení hydrologického průzkumu na lokalitě Kamenný Vrch v k.ú. Horní Řasnice v okrese Liberec.- Ms. 15 str. + přílohy (Dep. in OkÚ v Liberci).

50

Zprávao výsledcíchinventarizace lesních mravenců na územíCHKO Broumovsko The report on the forest ants inventory results in the protected region ol Broumovsko

Zbečník

Petr MÁLEK 142,54931 Hronov

ÚVOD S problematikou inventarizace, ochrany a výzkumu mravenců jsem se podrobněji seznámil spolupráci se Správou CHKO Broumovsko. Můj zájem o uvedenou oblast podpořil i pracovník Správy CHKO pan Jiří Spíšek. To bylo také podnětem pro vypracování diplomové práce, jejímž cílem byla obecná charakteristika druhu, provedení a vyhodnocení inventarizace mravenců rodu Formiea ve sledovaném území okresu Náchod. při předchozí

POPIS ÚZEMÍ Všechny zaznamenané lokality se nacházejí v nadmořské výšce 385-660 m. Území, ve kterém proběhla, zahrnuje jihovýchodní a střední část hřbetu Jestřebích hor: Jírovu horu, hřbet Maternice, Na Perném, Švédský vrch, Turov, vrch Homole a Farský kopec (JIRÁSEK 1999). Do území zasahují okrajové části obce Hronov - Zbečník, Rokytník, Velký Dřevíč, Žabokrky, dále obce Chlívce, Odolov a Horní Kostelec. Celková rozloha sledovaného území činí cca 1750 ha. METODIKA Při mapování, odběru vzorků a založení evidence jsem postupoval shodně s metodikou Akce Formica (BEZDĚČKA 1982). V některých případech jsem však nemohl postupovat shodně a dodržet tak přesně popsanou metodiku. Byl jsem proto nucen provést a upravit si některé dílčí metody podle svých možností. Jednalo se např. o barevné značení hnízd v terénu, které nebylo možné nejen z důvodu vyšší nákladnosti, ale i proto, že se mě tuto činnost nepodařilo v dostatečném časovém předstihu projednat s vlastníky lesních ploch. S determinací vzorků z jednotlivých lokalit sledovaného území mně velmi ochotně pomohl RNDr. Petr Miles. Všechny výsledky a informace byly zpracovány do tabulek a přehledně vyhodnoceny.

VÝSLEDKY Vlastní inventarizace proběhla v době od 8.4.1998 do 25.4.1999. Zjistil jsem výskyt lesních na dvanácti lokalitách. Za lokalitu je považováno i místo s jedním solítérním hnízdem. Dosud byly údaje o výskytu lesních mravenců v této oblasti zpracovány pouze z lokality Maternice (5). Četnost mravenišť se na jednotlivých lokalitách území výrazně odlišovala, pohybovala se v rozmezí 1-44 hnízd. Inventarizace prokázala poměrně značnou druhovou rozmanitost. Ve zmapované části CHKO jsou zastoupeny celkem 4 druhy lesních mravenců v celkovém počtu 113 hnízd. Z těchto pěti druhů náležejí čtyři k podrodu Formica s. str. Jedná se o Formica polyctena FOERST., Formica rufa L., Formiea pratensis RETZ. a Formica truneorum FABR. V několika hnízdech jsem zaznamenal společně s druhem F. po/yetena i druh F. (Raptiformiea) sanguinea. Jedná se zřejmě o příklad dočasného sociálního parazitismu. Celkový objem hnízd na všech lokalitách byl vypočítán na 142,34 rn' a průměrný objem jednoho hnízda byl stanoven na 1,26 mj. Z celkového počtu 113 hnízd zaujímá F polyctena 87 mravenců

51

hnízd (76,99 %), F. truncorum 14 hnízd (12,39 %), F. rufa 8 hnízd (7,08 %), F. sanguinea 2 hnízda (1,77 %), F pratensis 2 hnízda (1,77 %). Jednotlivé lokality se nacházejí v lesních porostech tvořených z 90 % smrkovými monokulturami, které jsou vždy doplněny mladými modřínovými porosty. Významné jsou i listnaté druhy, zejména bříza a buk, nejhojněji zastoupené v podrostu. Tabulka: Zaznamenané druhy a katastrální území Hronov

Žabokrkv Zbečník Zbečník Zbečník Zbečník

Chlívce Rokvtník Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší celkem

počty

hnízd na jednotlivých lokalitách.

název lokality Farský kopec Homole Jírova hora lokalita č.4

druh mravence F. polvctena Fpolvctena F. polyctena F. rufa, F. pratensis

Matemice I. Matemice II.

F. nolvctena F. nolvctena F. truncorum F. rufa F. pratensis F. rufa F. tuncorum F. polyctena F. truncorum

Krkavčina

Homí Rokvtník U Větřáku Švédský vrch U Bunkru Kryštofovy kameny

počet

hnízd 12 23 1 6 44 1 1 3 1 2 8 11 113

SOlTHRN Inventarizace proběhla v době od 8.4.1998 do 25.4.1999. Celkem se podařilo zmapovat území o rozloze 1750 ha nacházející se na území CHKO Broumovsko. Zaznamenal jsem zde celkem 12 lokalit s výskytem 4 druhů lesních mravenců - Formica polyctena, F. rufa, F.pratensis a F. truncorum. V několika hnízdech se s druhem F. polyctena vyskytoval druh F. (Raptiformica) sanguinea (příklad dočasného hnízdního parazitismu).

SUMMARY This inventory making was realized in the period from 8th April 1998 to 25 th April 1999. In general I mapped a territory of an area about 1750 ha, that belongs to protected region of Broumovsko. I have found here 12 places with an occurrence of 4 specieses of wood ants Formica polyctena, F. rufa, F. pratensis a F. truncorum. In several nests the species F.(Raptiformica) sanguinea occured together with the species F. polyctena, which is the example of temporary nest parasitism. LITERATURA BEZDĚČKA P. 1982: Akce Formica - Metodická příručka č.1.- OV ČSOP Prachatice, 31 str. JIRÁSEK V 1999: O pojmenování Jestřebích hor.- Zpravodaj Rtyně v Podkrkonoší, MěÚ Rtyně v Podkrkonoší, 1 str.

52

Akce Formica na území okresu Tachov Action Formica in the District ol Tachov

Pavla Kúsovx Nádražní 770 348 15 Planá u Mariánských Lázní

V loňském roce jsem se s pomocí RNDr. Petra Milese zapojila do programu na záchranu lesních mravenců rodu Formica. Během zimy jsem získala potřebné informace a na jaře tohoto roku začala s inventarizací a determinací mravenišť na území okresu Tachov. Důležitá byla moje spolupráce se správami lesů a Okresním Úřadem v Tachově. Většinou jsem se setkala s velmi příjemným a vstřícným jednáním. Vzhledem k tomu, že je okres Tachov jeden z nejlesnatějších okresů v ČR, bude inventarizace pokračovat i v příštím roce. Nalezla jsem zde několik lokalit, které stojí za zmínku. V katastru města Horšovský Týn se nalézá komplex 39 mravenišť. Druh byl určen jako Formica polyctena. O této lokalitě existuje již záznam z minulého sčítání mravenců provedeného v roce 1983. Tehdy zde byla zaznamenána jen 3 mraveniště. Lokalita leží v nadmořské výšce 480 m n. m., porost 3l4D-314F, v tmavším lese s druhovou skladbou modřín, smrk, borovice a bříza. Bylo zde odebráno cca 10 vzorků po 5-10 dělnicích, které byly shodně určeny jako Formica polyctena. Na kopci Rozsocha v katastru obce Studánka (Tachov) bylo nalezeno 33 mravenišť Formica polyctena. Převážně smrkový les, komplex se nachází podél lesní cesty v asi 40 metrovém pruhu po obou stranách, v nadmořské výšce cca 500 m. Další komplex byl zaznamenán v katastru obce Benešovice (Stříbro). Zde se nalézá cca 33 mravenišť ve 3 řadách v borovém lese s příměsí smrku. Mraveniště jsou umístěna podél průseků (cest), mezi nimi jsou asi 30 m široké pruhy borového porostu. Druh byl určen jako Formica rula. Lokalita leží v nadmořské výšce 450 m, porost 409A 23-24. Menší komplex stejného druhu byl nalezen i v katastru obce Vranov (Stříbro). Bylo nalezeno cca 12 větších mravenišť. Dále jsem byla informována o výskytu mravenišť na území okresu Domažlice v katastru obce Staňkov. Na místě jsem zjistila, že na rozloze cca 3000 hektarů je velké soustředění hnízd, mraveniště jsou zde doslova na každém kroku. Druh byl předběžně určen jako Formica polyctena. Nachází se v nadmořské výšce 380-420 m, většinou ve vysokém smrkovém lese. Pokoušela jsem se mraveniště spočítat, ale nakonec jsem společně s místním revírníkem odhadla celkový počet na více než 850 hnízd. V příštím roce zde chci zahájit svou diplomovou práci a v jejím rámci celé území zinventarizuji přesně. SUMMARY The author provides information on her participation in the mapping of wood ant nests in the District of Tachov. Four localities are brief1y characterised. She considers a site near the village of Staňkov, including more than 850 nests, the most valuable of them.

53

Příspěvek k

výskytu mravence pařezového (Formica truncorum Fabricius, 1804) v České republice

Ein Beitrag zum Vorkommen der Strunkameise (Formica truncorum Fabricius, 1804) in Tschechischen Republik.

Petr MILES 724, 543 71 Hostinné e-mail: [email protected]

Sídliště

Pří evidenci výskytu lesních mravenců bývá tomuto druhu věnována obvykle jen menší pozomost. Je to zapříčiněno tím, že je méně nápadný a patrně i celkově vzácnější. Jeho hnízda, budovaná z jemnějšího materiálu, bývají plošší, drobnější, často skrytá v pařezech, v trávě či mezi kameny. Je světlomilný, proto se s nim setkáváme jen při lesních okrajích, na pasekách, podél prosvětlených cest, někdy i na mezích mimo souvislejší les. Jeho výskyt může být solitémi i v koloniích vzájemně propojených hnízd. Je považován za průkopnický druh, objevující se tam, kde vzniká nový les, častý je na imisních holinách a vystupuje i vysoko do hor. Nesnáší však větší zastínění a s rostoucím lesem se po vzniku hustšího stromového zápoje ze svých stanovišť vytrácí. Při dosavadních evidencích mravenišť a determinacích mravenců z nich se mravenec pařezový vyskytoval jen zřídka. V první etapě Programu Formica v letech 1980-1985 tvořila jeho hnízda pouze 0,96 % (39 hnízd) z celkového počtu 4 071 všech determinovaných mravenišť (HRUŠKA 1985, 1990). Tentýž autor (HRUŠKA 1998) v seznamu 51 cenných matečných komplexů mravenišť z území České republiky uvádí pro tento druh pouze jedinou lokalitu (Sedmihoří, okres Teplice). Uvedený komplex řadí sice do 1., tj. nejvyšší kategorie, neuvádí však podrobněji. o jak velkou kolonii se jedná. DAĎOUREK (1999) píše o jeho sporadickém výskytu, který však zřejmě neodráží jeho skutečnou abundanci. V jeho příspěvku jsou odkazy i na další literární údaje o tomto druhu. Také BEZoĚčKA (2000, v tisku) se vyslovuje, že komplexy jeho hnízd jsou vzácností. K uvedeným poznatkům je však možné poznamenat, že i mravenec pařezový může vytvářet veliká kupovitá hnízda a početné kolonie a v některých i rozlehlejších územích může být nejhojnějším (a někdy i jediným) zástupcem podrodu Formica. Tak při pátráních po lesních mravencích v prostoru mezi Výprachticemi a Bukovou horou (východni část Orlických hor u česko-moravských hranic) jsem se setkával pouze s tímto druhem. Jeho hnízda jsem nacházel při lesních cestách, na některých zarostlých mezích i mimo les a zvláště pak u svažitých pruhů lesa s kamenitými okraji. Ačkoliv se jednalo většinou jen o menší nenápadná hnízda, v jednom případě jsem nalezl i rozsáhlejší kolonii s velkými nápadnými kupami. Tato kolonie s početným seskupením hnízd na malé ploše s obrovskou biomasou jedinců se nachází v blízkosti modře značené turistícké cesty vedoucí z Výprachtic na Bukovou horu. Začíná v místě vzdáleném asi 300 m od rozcestníku cest s ukazateli Výprachtíce 2,5 km a Buková hora 3 km (zde je nutno přejít přes potok, vystoupit kolmo vzhůru přes louku a prodrat se hustým maliním k okraji lesa a kamenité mezi). Kolonie v pruhu dlouhém asi 120 m a širokém asi 4 m sestává z 16 větších hnízd rozměrů 100 cm x 10 cm, 100 x 20 (3 x), 110 x 20, 110 x 40, 120 x 20 (3 x), 150 x 20 (2 x), 150 x 40, 200 x 5, 200 x 20, obřího plochého hnízda rozměrů 400 x 5 a obřího hnízda se základnou asi 600 x 400 a výškou až 50 cm. U dvou posledních největších hnízd je ovšem nutno podotknout, že se v podstatě jedná o hromady kamení prostoupené jemným hnízdním materiálem (jehličím). Kromě těchto hnízd je přítomno na lokalitě ještě velké

54

množství drobných oddělků. Je možno říci, že celý tento prostor je mravenci souvisle osídlen a ti se odtud rozlézají daleko do lesa, na okolni stromy a částečně i do přiléhající jetelové louky. Pruh svažitého lesa, na jehož spodním okraji se mraveniště nacházejí, je tvořen asi ze 70 % smrkem, 20 % jeřábem, S % břízou a S % jívou, s bohatým podrostem maliníku, ostružiníku a brusnice borůvky. Charakteristícké je, že některá z mravenišť "narůstají" na spodní zelené smrkové větve s jehličím zasahující až k zemi a tím se dostávají do větší výše nad zem. Silný komplex mravenišť tohoto druhu, který se jeví značně progresivní, se nachází i v Dolních Lysečinách v Krkonošském národním parku (MILES 1999). V r. 1999 se zde nacházelo 13 větších živých mravenišť o průměru základny alespoň 100 cm, jejichž rozměry v r. 2000 ještě většinou vzrostly. Dne 28.7.2000 dosahovaly kupy rozměrů 100 cm x 20 cm (2 x), 120 x 30 (2 x), ISOx 10, ISOx 20, ISOx 40,200 x 20, 200 x 30 (2 x), 220 x 40, 220 x SO a 2S0 x 10 cm. Na rozdíl od předchozí lokality nebyla velikost uvedených kup navýšena kamením, ale jednalo se pouze o jemný hnízdní materiál tvořený převážně smrkovým jehličím. Ačkoliv se všechna mraveniště nacházejí výhradně jen na okraji lesa (na rozhraní husté smrčiny a pastviny), mravenci zde plní svoji kladnou roli. Pronikají desítky metrů do hloubi lesa, vylézají do korun stromů a nepochybně napomáhají při udržování ekologícké stability lesního porostu. Některá hnízda jsou chráněna hlavně proti skotu sestavitelnými trojúhelníkovitými ochrannými kryty, které se osvědčily, mravenci se z ních až na jednu výjimku neodstěhovali. ZUSAMMENFASSUNG Die Strunkameise ist in der Tschechischen Republik eine relativ seltene Ameisenart. Bei bisherigen Bestimmungen der Waldameisen bildeten die Strunkameisen nur 0,96 % aus 4071 Waldameisennestem. Ihre Nester sind gewohnlich nur klein und niedrig, manchmal verborgen unter Steinen. Doch es gibt Gebiete, wo die Strunkameisen ZUT haufigsten Ameisenarten gehoren und wo sie auch grosse Ameisenhaufen bilden. So im Raum zwischen Výprachtice und Buková hora (Adlergebirge, Ostbčhrnen) habe ich an einer Stelle eine Kolonie von 16 grossen Nestem mit vielen kleineren Tčchtemestem gefunden. Das grčsste Nest war sogar 600 x 400 cm breit und SO cm hoch. Es war aber zwischen vielen Steinen angelegt. Eine áhnliche Kolonie befindet sich auch bei Lysečiny im Riesengebirge (13 Nester mit Breiten zwischen 100-2S0 cm und Hčhen zwischen 20-S0 cm). Sie prosperieren auch unter Schutzhauben gut.

LITERATURA BEZDĚČKA

P. 2000: Naši mravenci rodu Formica. - FORMICA, 3 (v tisku). DAĎOUREK M. 1999: Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice. - FORMICA, 2: S-26. HRUŠKA J. 1985: Zpráva o řešení rezortního úkolu R-4 "Ochrana a využití mravenců rodu Formica" za období let 1980-198S.- Ms. 22 stran + přílohy. HRUŠKA J. 1990: Program Formica.- Ms. 10 str. (Dep. in Sekretariát MV ČSOP Praha). HRUŠKA J. 1998: Program Formica a možnosti jeho využití při obnově stability lesních ekosystémů.- FORMICA, 1: 6-19. MILES P. 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku- FORMICA, 2: 48-64.

55

Hnízdo Formica truncorum

na růstají cí

na

p ř ízemn í

smrkové

v ětve .

Ein aur die niedrige Fichtenaste wachsendes Nesl Formica lruncorum.

Skupina zakrytovaných hnízd Formica truncorum na okraj i pastviny u Lyseč i n v Krkonoších. Eine Gruppe Nester Formica truncorum mil Schutzhauben aur dem Rand der Huteweide bei Riesengebir ge.

56

L yse č i ny

im

Zprávao mapovánílesníchmravenců v BílýchKarpatech Report on the mapping

0/ the woodants in the White Carpathians

Pavel BEZDĚčKA V. Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected] ÚVOD Tento příspěvek pojednává o průběhu projektu "Mapování lesních mravenců sbg. Formica v Bílých Karpatech", se kterým se v roce 2000 přihlásila ZO ČSOP Bilé Karpaty Veselí nad Moravou do programu ÚVR ČSOP 2.\.3 Formica.

VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášena v roce 1980 na ploše 715 km'. Rozprostírá se podél česko-slovenské hranice, na níž se dotýká slovenské Chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty. Osu oblasti tvoří stejnojmenné pohoří, táhnoucí se od Radějova na jihu až po Poteč na severu v délce 80 km. Do chráněné krajinné oblasti je však zahrnuta i část Vizovické vrchoviny na Slavičínsku a Luhačovicku a také okraj Dolnomoravského úvalu na Strážnicku. Bílé Karpaty zdaleka nepatří k nejvyšším pohořím České republiky a přesto jsou velmi členité. Vždyť vinařská obec Petrov leží v nadmořské výšce pouhých 175 m a nejvyšší horou je Velká Javořina vysoká 970 m. Převládajícím geologickým podkladem Bílých Karpat je flyš, tedy hornina tvořená střídavými vrstvami pevných pískovců a měkkých jílovců a slínovců, usazených kdysi na dně třetihorních moří. Flyš má na svědomí základní charakteristické rysy Bílých Karpat. Protože je to hornina poměrně měkká, vodou a větrem dobře erodovatelná, jsou bělokarpatské horské hřebeny nízké, široké a oblé. Údolí mezi nimi jsou naopak velmi ostrá, vodními toky neustále prohlubovaná. Ačkoli první doklady o přítomnosti lidí v Bílých Karpatech jsou staré asi 8000 roků, můžeme za počátek zdejšího osídlení považovat až 14. Století. Tedy období, kdy po vpádech Tatarů a Kumánů byla defmitivně vytyčena moravsko-uherská hranice. Život v tomto neustále nebezpečném pohraničním pásmu nebyl jednoduchý. Většina obcí střídavě upadala a obnovovala se, mnohé zanikly. Tak zůstala zachována struktura drobných rozptýlených obcí a samot, v nichž hlavním a zpravidla jediným způsobem obživy bylo skromné hospodaření, které se po staletí neměnilo a nerozrůstalo. Tak vznikla harmonická krajina, v níž se střídají květnaté, většinou orchidejové louky s listnatými lesy a hájky, pastvinami a po stráních rozptýlenými sady či drobnými políčky. Orchidejové louky v jihozápadní části Bílých Karpat patří dodnes k druhově nejbohatším lučním společenstvům v Evropě. Vyskytuje se zde přes 70 druhů zákonem chráněných rostlin. V návaznosti na rozmanitost rostlinného krytu je i zvířena Bílých Karpat velice pestrá. V průběhu věků sem pronikla řada teplomilných živočichů zjižních částí Evropy Více než polovinu bělokarpatských lesů tvoří listnaté porosty. V nižších polohách se přirozeně vyskytují dubohabřiny, ve vyšších polohách květnaté bučiny. Významné jsou i teplomilné doubravy s dubem šípákem v okolí Radějova a suťové lesy na Velké Javořině.

57

LESY BÍLÝCH KARPAT Celková porostní plocha je 31 864,12 ha, lesnatost CHKO Bílé Karpaty tedy činí 45 %. Z toho přes 53 % představují porosty původních dřevin se zachovanou kontinuitou jejich obnovy. Lesní vegetační stupně v Bílých Karpatech 0,4 12,5 56,5 25,9 4,7

1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový Rozděleni lesů

V

současnosti

se

dle

% % % % %

vlastníků

různi

majitelé podílí tímto podílem na vlastnictví lesů v CHKO BK: stát 51 % obce 17 % společenstva 21 % II % fyzické osoby (společenstva = družstva vlastniků, singulární společnosti)

HISTORIE VÝZKUMU LESNÍCH MRAVENCŮ V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Problematice lesních mravenců nebyla dosud v Bílých Karpatech věnována žádná pozornost. Nebylo tedy provedeno ani mapování v rámci první etapy Akce FORMlCA v první polovině 80. let, ani později. Zrovna tak nebyla na tomto území nikdy prováděna praktická ochrana hnízd popř. komplexů hnízd lesních mravenců. V roce 1999 zahájila ZO ČSOP Bílé Karpaty mapováni lesních mravenců v rámci první etapy tohoto projektu. Původně byl projekt plánován v široké spolupráci se širokou lesnickou i laickou veřejností. Dotazniky s řadou předepsaných tabulkových údajů obdrželi všichni lesní hospodáři na území Bílých Karpat, včetně správců obecních lesů (viz příloha).Veřejnost byla oslovena prostřednictvím výzvy zveřejněné v regionálním časopise Bílé Karpaty a vyvěšené i ve více než padesáti vývěskách v obcích Bílých Karpat. Tyto výzvy byly doplněny letáky s populárně naučnými texty objasňujících význam lesních mravenců a nezbytnost jejich mapování a aktivní ochrany (viz příloha). V průběhu roku 1999 se vrátilo pouze 13 formulářů od revimíků LČR, oznamujících výskyt 140 hnizd lesních mravenců v 67 porostních skupinách. Od odborných lesních hospodářů pečujících o majetky obcí se vrátily celkem 4 formuláře oznamující výskyt 52 hnízd v 11 porostních skupinách. Mimo to formou dopisů, popř. telefonátů, přišlo 12 hlášení o výskytu 26 hnízd lesních mravenců od laické veřejnosti. Některé tyto informace byly duplicitní s informacemi lesníků. Celkem jsme tedy obdrželi oznámení o výskytu 216 hnízd lesních mravenců na 88 lokalitách. V průběhu roku 1999 jsme zahájili vlastní mapování, během kterého jsme zmapovali celkem 212 hnízd lesních mravenců pěti druhů (F polyctena, F rufa. F pratensis a F truncorum, F exsecta).

58

METODIKA Mapování hnízd lesních mravenců probíhalo od dubna do listopadu roku 2000. Mapovatelé byli v terénu vybaveni následujícími pomůckami: turistické mapy 1:50 000 lesnické porostové mapy GPS 12 CX Garmin formuláře pro evidenci hnízd, zápisník + skládací dvoumetr lupa 20 x zvětšující a epruvety na vzorky PVC štítky s čísly na označení hnízd sekera a pila na uvolnění hnízd Každé nalezené hnízdo bylo změřeno, byl proveden úplný zápis do připravené evidenční karty, hnízdo bylo značeno číslem upevněným na nejbližší strom (pouze v bezlesích bylo od označení hnízd upuštěno). Byl vyhodnocen stav hnízda a v případě potřeby bylo hnízdo uvolněno, tzn. byly odstraněny nejbližší keře (černý bez, šípek, hloh, aj.) popř. nízké náletové dřeviny a byliny, které bezprostředně hnízdo stínily, případně byl odstraněn z hnízd klest po těžbě sousedních stromů. Způsob značení a principy uvolnění hnízda vyplývají z přiložené fotodokumentace. Obsah evidenčních lístků, tedy druh a množství zaznamenaných informací vyplývají z přílohy. Přímo na místě byl determinován druh mravenců, v případě obtížné determinace byl odebrán vzorek a ten byl zpracován v laboratorních podmínkách za pomocí binokulární lupy. Na místě samém bylo dále vyhodnoceno, kolik hnizd patří do nalezeného komplexu hnízd. Za jeden komplex bylo považováno takové seskupení hnízd jednoho druhu mravence, ve kterých vzdálenost sousedících hnízd nepřekračovala 150 metrů. Dále byly na místě změřeny a zapsány souřadnice u všech solitérních hnízd. U plošně malých komplexů byly změřeny souřadnice středu komplexu, u plošně velkých komplexů byly změřeny souřadnice pouze okrajových hnízd, vymezujících rozsah komplexu. Údaje v evidenčních kartách, které se týkají porostnich skupin (věk, zakmenění, skladba dřevin) byly (a dosud jsou) doplňovány podle údajů v hospodářských knihách LČR. U porostů drobných vlastníků a obcí dosud tyto informace k dispozici nejsou. Posledním krokem mapování je přepis výsledných údajů evideční karty do digitální podoby. VÝSLEDKY V letech 1999-2000 bylo v Bílých Karpatech provedeno mapování hnízd lesních mravenců. Celkem bylo zmapováno 1050 hnízd, z toho

Formica Formica Formica Formica Formica celkem

polyctena rufa pratensis truncorum exsecta

787 64 196 2 1 1050

59

Nejpočetnějším druhemje Formica

polvctena. 787 hnízd bylo zaznamenáno v 15 komplexech. komplexy hnízd tohoto druhu se nacházejí v severní částí Bílých Karpat, v k. Ú. Študlov (55 hnízd), Poteč (80 hnízd) a Křekov (163 hnízd), dále ve střední části Bílých Karpat v k.ú. Bystřice pod Lopeníkem (218 hnízd) a Komňa (59 hnízd). Druhým nejpočetnějším druhem je Formica pratensis se svými 195 hnízdy. Tento stav odpovídá charakteru bělokarpatské krajiny, charakteristické velkým podílem luk a pastvin. Naprostá většina hnízd tohoto druhu je zde solitémí, největší seskupení (k. Ú. Horní Němčí) obsahuje pouze 5 hnízd. Formica rufa byla dosud mapována na osmi lokalitách, přičemž největší komplex hníd se nachází v k. Ú. Sudoměřice (45 hnízd). Z přehledu dosud zmapovaných hnízd vyplývá, že z 1050 zmapovaných hnízd lesních mravenců bylo pouze 29 hnízd = 2,7 % poškozeno zvěří, ptáky nebo člověkem. Z tohoto důvodu byla vybudována pouze jedna trvalá ochrana (oplocenka na ochranu před divokými prasaty) mateřského hnízda F polyctena v komplexu Kameniční 1. Dále z přehledu vyplývá, že bylo zaznamenáno celkem 35 vymírajících hnízd = 3,3 %, tedy hnízd s minimální aktivitou dělnic a hnízdním materiálem vlhkým až plesnivým. Celkem 190 hnízd bylo v průběhu mapování uvolněno, tzn. že v jejich bezprostředním okolí byly odstraněny ty keře a stromky, které výrazně clonily hnízdo. Největší

ZÁVĚREM

Mapování lesních mravenců přineslo překvapivé množství údajů. Vzhledem k tomu, že v Bílých Karpatech tvoří více než polovinu výměry lesů původní listnaté dřeviny s vysokým podílem buků, byly naše původní předpoklady o množství hnízd lesních mravenců velmi opatrné. V průběhu letošního mapování jsme zaznamenali řadu dalších lokalit s výskytem hnízd lesních mravenců a to zejména v severní části pohoří. Odhadujeme, že mapování lesních mravenců bude probíhat ještě dva roky a že celkový počet hnízd bude činit nejméně 2000. SUMMARY During an inventory of wood ant nests in the White Carpathians 1050 nests of in total 5 species have so far been recorded.

60

Takové kupy (výška 170,

prům ěr

základny 380 cm) buduj e jed ině Formica poly ctena .

Such hills (height 170 cm, base diameter 380 cm) are built by Formica polyctena.

61

Komplex

mravenišť

u Babolek

A complex of ant-hills near the village of Babolky

Pavel BEzDĚčKA V. Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

Na území okresu Blansko, asi 3 km severně od Letovic, leží malá obec Babolky. Členitá okolní krajina je pestrou mozaikou polí, luk a lesů. V lesním komplexu Hráčov, nacházejícím se asi 0,7 km jihovýchodně od obce Babolky, se rozkládá silný komplex hnízd mravence Formica polyctena. Jedná se o mladší a středněvěké jehličnaté porosty, tvořené především borovicí lesní a smrkem ztepilým. V menší míře je zastoupen modřín opadavý, jedle bělokorá a listnáče, zejména dub zimní a bříza pýřitá. Jednotlivé porostni skupiny jsou relativně malé a hranice mezi nimi tvoří hustá síť lesních cest a pěšin, což je typické pro lesy v držbě drobných hospodářů. Tyto podmínky a navíc příznivá poloha v nadmořské výšce 450-490 m zcela evidentně svědčí lesním mravencům, kteří zde, na výměře asi 20 ha, vybudovali komplex čítající okolo 400 mravenišť. Mraveniště jsou soustředěna především podle pěšin a cest. Jejich síť je tak hustá, že mraveniště jsou téměř pravidelně rozeseta v celém lesním komplexu s hustotou cca 20 hnízd na hektar. Všechna mraveniště, která jsem při své návštěvě prohlédl, patřila mravenci Formica polyctena a byla ve skvělé kondici. Největší hnízda dosahovala výšky 100-140 cm a průměru základny přes 200 cm. Pouze dvě, vedle sebe ležící středně velká hnízda, byla před časem rozhrabána zvěří a několik hnízd bylo v důsledku silného zastínění opuštěno (přestěhováno). Poškození datlovitými ptáky jsem nepozoroval. Celý komplex hnízd považuji za velmi kvalitní a perspektivní. Ohrožení přírodními faktory je minimální a tak jediným skutečným nebezpečím může být nešetrný postup pří těžbě a obnově lesních porostů. Komplex mravenišť je třeba podrobně zmapovat a připravit solidní podklady pro jeho evidenci a územní ochranu. Na popisovanou lokalitu mne přivedla Martina Nešporová, šestnáctiletá studentka gymnázia, žijící v nedaleké obci Roubanina. Martina se svým tátou v letošním roce několikrát lokalitu navštívila a zahájila mapování hnízd. V únoru tohoto roku zaslala na referát životního prostředí Okresního úřadu v Blansku nálezovou zprávu s upozorněním na význam komplexu hnízd. Pracovníci RŽP lokalitu bezodkladně zahrnuli do evidence ekologicky významných segmentů krajiny. Martina se bude i nadále "své" lokalitě věnovat. Ještě letos založí podrobnou evidenci všech hnízd a během studia na gymnáziu bude sledovat jejich vývoj. Zajistí označeni hnízd v terénu a společně připravíme návrh na vyhlášení územní ochrany. Své poznatky a výsledky několikaletého pozorování přihlásí Martina do Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Předpokládám, že v některém z dalších čísel tohoto zpravodaje najdete samostatný příspěvek Martiny Nešporové o baboleckých mravencích.

62

Martina

Ne š po ro vů II

hnízda Formiea polyctena.

Martina Nešporová near tbe nest of woodants Formica p olyctena.

Diskuse o ochraně mravenišť v Přírodní památce Kamenný vrch

II

Horní Řasn ice.

Die Diskusion iiber dem Waldameisenschutz im Nationaldenkmal Kamenný vrch bei Horní Řasnice.

63

Celostátní seminář "Formica ČSOP 2000" PP kamenný vrch, Horní Řasnice Gesammtstaatliches Seminar Formica ČSOP 2000 im Naturdenkmal Kamenný vrch bei Horní Řasnice

Jan DAŇo Chrastavská 315/5, 460 Ol Liberec e-mail: [email protected] Jako každoročně, tak i letos jsme pořádali na území Přírodní památky Kamenný vrch u Horní Řasnice dětský ochranářský stanový tábor. Ve dnech 15.-23.7.2000 se zde vystřídalo 20 dětí a 10 dospělých ze základních organizací ČSOP, zejména z příhraničních oblastí (Děčín, Česká Lípa, Liberec, Jablonec). Příjeli i ochranáři z KRNAPu a z Brněnska. Pozváni byli také aktivisté z celé republiky a realizátoři projektů MŽP a LČR, ale vzhledem ke špatnému počasí nepřijeli. Seminář a management přírodní památky v tomto roce finančně podpořili OkÚ referát životního prostředí v Liberci a LČR v Hradci Králové. Vedle proškolování nových zájemců a výměny zkušeností mezi aktivisty odborného programu, bylo cílem dobudovat mechanickou ochranu hnízd, uvolnit hnízda od buřeně, provést novou inventarizaci a vyhotovit aktuální mapu současného výskytu. Během tábora byl proveden i výzkum celkové dynamiky hnízd a názorný ornitologický výzkum pro děti spojený s kroužkováním ptáků, který vedl RNDr. Petr Miles, CSc. I přes nepřízeň počasí byla akce zdařilá a byla také mediálně dobře připravena. Tento tradiční dětský tábor byl pojat jako součást celostátního semináře .Formica ČSOP 2000", zaměřeného na ochranu lesních mravenců v ČR. Seminář byl určen nejen zapojeným aktivistům, ale i novým zájemcům a dětem. Informace o připravovaném semináři byla prezentována v Depeších ČSOP, v regionálním i oblastním tisku a v místních soukromých rádiostanicích. Obec Horní Řasnice nám zapůjčila prázdnou budovu bývalé školy, a tak děti i někteří dospělí zde pobývali v době nepohody. Během semináře nás navštívili novináři z deníků Mladá Fronta Dnes a Blesk, kteří pak publikovali obsáhlé články o této akci. Tiskové konference na Kamenném vrchu se zúčastnil také Ing. Ladislav Půlpán z LČR Hradec Králové, garant Programu Formica za LČR. Společně jsme si prohlédli i ochranu lokalit lesních mravenců na Jindřichovickém hřebeni. V CHKO Jizerské hory jsme navštívili genostanici Formiea po/yetena, Ivanova školka. Přes některé, prozatím rozdílné pohledy na realizaci jednotlivých dílčích kroků v celosvazovém programu, jsme se shodli na nutné ochraně významných lokalit a na nezastupitelné roli lesních mravenců v biologické ochraně lesa. Mezi důležitá jednání před započetím ochranářského tábora koncem kvě tna se uskutečnilo jednání pracovní skupiny Euroregion Nisa - Lesy na radnici ve Frýdlantu v Čechách. Na toto setkání byli pozvání zástupci ČSOP - Programu Formica, hlavní koordinátor programu J. Daňo a RNDr. P. Miles. Německá strana projevila zájem o výměnu zkušeností při ochraně jednotlivých druhů ohrožených rostlin a živočichů, i z dalších oblastí ochrany přírody. Projednána byla i problematika ochrany lesních mravenců. V rámci diskuse jsme podali informace o celostátním Programu Formica v ČR a o aktivitách ČSOP v příhraničních oblastech. Po skončení jednání byla provedena prohlídka matečního komplexu Formiea polyetena na Kamenném vrchu a další lokality těchto mravenců na Jindřichovickém hřebeni, kde jsou realizována ochranářská opatření.

64

Ohlas na článek M. Daďourka "Návrh záchranného programu mravenců rodu Formica v České republice" Der Nachhall aul den Vorschlag des "Rettungsprograms der Ameisen Genus Formica in der Tschechischen Republik"

Ladislav PŮLPÁN Lesy České republiky s.p., Hradec Králové e-mail: [email protected]

Většina dobrých myšlenek zašla na úbytě, protože se vytratil původní cíl. Ten byl obvykle realizátory myšlenky nahrazen tím, co mělo původně sloužit jako prostředek k dosažení tohoto cíle. Veškeré nebo alespoň většina úsilí a prostředků je pak vynakládána nikoli na dosažení původního cíle, ale na zdokonalení tohoto prostředku. Po přečtení návrhu záchranného programu mám obavu, že i tato dobrá myšlenka spěje ke stejnému osudu. Po velmi dobrém úvodu se vlastní cíl v textu pomalu vytrácí a mění se na detailizaci inventarizace, snahu o centralizaci organizace a více méně obecné konstatování péče o komplexy mravenišť, tvorbu regionálních plánů (k čemu ?), v závěru doplněné o kalkulaci nákladů na tento postup. Naproti tomu ale není řečeno, kolik mravenišť bude zachráněno či o kolik se zvýší jejich počet. Chybí proto představa o naplnění původního cíle celého projektu - tedy ochrany lesních mravenců. Obávám se, že nastíněný postup by mohl směřovat ke vzniku "profesionálních ochránců mravenců", kteří posléze pro zajištění vlastní existence budou vymýšlet další detailizaci inventarizací, úkolovat další a další jedince. V případě vyschnutí zdrojů pak systém zkolabuje. Existence mravenců pak bude opět závislá na nich samotných, případně na schopnosti vlastníků lesa vyjít vstříc jejich (mravenčím) požadavkům. Tento jeden ze zásadních problémů je v navrženém programu dotčen v krátké kapitole Osvěta. Podstatná část této kapitoly je totiž věnována vytvoření "informačního centra". Aby toto centrum mělo odpovídající kvalitu, bude nutně muset mít profesionální zaměstnance, kteří budou zajišťovat jeho chod. Jinak bude jeho činnost nahodilá a nesplní svoji funkci. Snahy o pořádání seminářů a školení a realizaci zahraničních kontaktů jsou sice chvályhodné, ale také značně nákladné, příčernž není jisté, jestli osloví rozhodující cílovou skupinu, tedy vlastníky a správce lesů, jejichž chování bude mít rozhodující vliv na budoucnost mravenišť. Rovněž náklady na mzdy profesionálních zaměstnanců informačního centra budou určitě výrazně vyšší, než 80 tisíc korun, předpokládaných na jeho chod. Ale abych jen nekritizoval, pokusím se nastínit vlastní představu o směrech záchranného programu. Na prvním místě by měl být jednoznačně řečen cíl projektu. Cílem je udržení a zvýšení počtu populací mravenců rodu Formica. Každá další činnost by měla být s tímto cílem konfrontována a pokud se program nemá rozplynout do ztracena, měly by být omezeny či vyloučeny činnosti, které k tomuto cíli nespějí. K naplnění cíle vedou nepochybně různé cesty. Jedním z rozhodujících kritérií by měla být efektivnost vynaložených prostředků a úsilí. Před realizací jednotlivých kroků by tedy vždy měla být položena otázka: Lze stejného cíle dosáhnout levněji a za menšího úsilí? Základním předpokladem pro existenci mravenců je vytvoření odpovídajícího biotopu s dostatkem potravy. Hlavním úkolem by proto mělo být defmování charakteru tohoto biotopu. S touto definicí by pak měli být seznamováni lesníci a vlastníci lesů tak, aby mohli pěstování

65

lesa těmto požadavkům přizpůsobit. K informování by měly být využívány například nejrůznější odborné semináře s lesnickou tématikou, na nichž by byly tyto definice prezentovány formou populárně naučného referátu. Speciální semináře o lesních mravencích jsou však, vzhledem k okrajovosti mravenců v lesnické problematice, odsouzeny předem k minimální účasti lesnické veřejnosti.

být realizovány co nejdříve, protože se současnou změnou způsobu k přírodě bližšímu podrostnímu způsobu (změnou druhové skladby a způsobem obnovy bez holin) může dojít i k nechtěnému ohrožení komplexů některých druhů. Lesníkům jsou známy komplexy mravenišť na hranách pasek či podél širších cest, které po zastínění mizí a stěhují se na jiná, nově osluněná, místa. Současná změna lesnického hospodaření tak může paradoxně některé druhy mravenců ohrozit, stejně jako holosečné hospodaření ohrožuje jiné druhy. Udržení biotopů je základním předpokladem pro existenci mravenců. Bez vhodných biotopů jsou k neúspěchu odsouzeny i pracné a nákladné transfery i ochrana mravenišť pomocí krytů a dalších zařízení. Tato činnost by měla být pouze dočasná a okrajová - např. transfery v případě stavebních úprav ohrožujících mraveniště, v případě konfliktu s lidmi (při výskytu mravenišť u městských zástaveb, kdy mravenci obtěžují obyvatele a hrozí jim tedy záměrné vyhubení, je lepší mraveniště včas přesunout na jinou vhodnou lokalitu). Instalace krytů by měla být jen dočasná. Útoky predátorů na mraveniště jsou normálním přírodním jevem a životaschopné kolonie si s tímto problémem dokážou poradit. Naopak pokud se rozhodne mraveniště zničit člověk, pak pro něj kryt není překážkou. Nezanedbatelná je i estetika. Nemáme zájem les změnit na soustavu drátěných krytů. Ochranné kryty by proto měly být na mraveniště umísťovány pouze dočasně, po transferu či posílení populace do doby uchycení. Pro vhodnou volbu biotopu je třeba určit nalezený druh. Je proto potřeba vytvořit přehledný klíč druhů pro laiky nebo síť specialistů (minimálně jeden), kteří budou determinaci v případě potřeby zajišťovat. Pro tyto účely zpracovat metodiku pro sběr a zasílání vzorků, která by měla být odsouhlasena a následně šiřena prostřednictvím orgánů ochrany přírody, případně dalšími cestami. Tito specialisté mohou být dobrovolníci s patřičným oprávněním. Současně s determinací by byl zasílán popis stanovištních nároků příslušného druhu, tak, aby se dal upravit způsob hospodaření. Dalším bodem je inventarizace mraveništ'. Přiznám se, že tento bod považuji vzhledem k dosavadním zkušenostem s podobnými akcemi za nejkontroverznější. Každý takový seznam je totiž zneužitelný, Například mohou být vyhledávána různá nej... a nežádoucí pozornost tak může dosud v klidu žijícím mravencům uškodit. Pokud se někdo rozhodne mraveniště likvidovat, není v podstatě možné tomu zabránit. V souladu se zákonem o poskytování informací nelze takový seznam utajit, takže k němu může mít přístup kdokoli. Na druhou stranu je jasné, že jedině inventarizace může zajistit alespoň přibližný přehled o počtu mravenišť jednotlivých druhů a stanovit, zda skutečně všechny druhy jsou ohrožené. Již nyní je však zřejmé, že druhy s menšími, méně nápadnými mraveništi budou unikat pozornosti a jejich počet tak bude podhodnocen. K inventarizaci bude vhodné využít službu determinace, ale i školních a mimoškolních aktivit a občanských sdružení zabývajících se ochranou přírody. Na ně by mohla být směřována žádost o pomoc s patřičným vysvětlením problematiky a postupu sběru vzorků. Při dostatku dobrovolníků by bylo možné udělat v konkrétní oblasti jednorázovou akci. Možné by bylo navázat kontakt se zařizovateli LHP (taxačními kancelářemi) a pokusit se domluvit na inventarizaci mravenišť současně s tvorbou LHP. Zde by byla i možnost digitalizace výskytu mravenišť do vrstvy GIS. Tato činnost by však nebyla zadarmo. Konečnou formu inventarizace je potřeba přizpůsobit objemu získaných financí. Tyto kroky by

měly

hospodaření směrem

66

Dalším bodem k zamyšlení je otázka vyhlašování komplexů mraveníšť za chráněná území. Mravenci požívají ochranu dle ustanovení § 50 zákona na ochranu přírody a krajiny (114/1992 Sb.), takže ochrana je zajištěna a vyhlášením (národní) přírodní památky se jejich ochrana výrazně nezvýší. Vyhlašování ochrany pak opět zvýší zájem o příslušné území nejen v pozitivním ale i negativním smyslu. Samotný výskyt chráněného druhu pak nemusí být nutně důvodem k vyhlášení CHÚ. Je tedy otázkou, jaké kritérium při vyhlašování zvolit.Velikost komplexu nemusí být na prvním místě, protože záleží na druhu mravenců, zda vytváří matečné komplexy mravenišť či nikoli. Pak méně častý druh nebude mít své CHÚ jenom proto, že komplex nevytváří a naopak častější druh ano. Následné zpracováváni nákladných plánů péče pak pravděpodobně nepřinese významný zvrat pro existenci, rozhodně ne větší než účelný popis stanovištních nároků a dohoda s vlastníkem na jejich dodržování, resp. přizpůsobení hospodaření.

Závěrem se sluší zmínit o přístupu k mravencům z pohledu státního podniku Lesy České republiky (LČR). LČR zpracovaly a v roce 1999 vydaly "Program 2000 - Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR". Jedná se o základní dokument, který vyjadřuje naši představu o naplňování zejména mimoprodukčních funkcí lesa. Významná kapitola je věnována ochraně biodiverzity, kam péče o mravence patří. Jedná se zejména o ochranu biotopů zvláště chráněných druhů a péči o ně. V této souvislosti očekáváme spolupráci nejen příslušných specialistů, ale i občanských sdružení, zabývajících se ochranou přírody. Jsme si vědomi, že ochrana mravenců má význam nejen z pohledu ochrany lesa, ale především zachování lesních mravenců jako součásti lesního ekosystému.

67

Návrh změny právní ochrany mravenců rodu Formica Proposal to amend the legal protection ol ants ol the genus Formica Pavel BEZDĚČKA V. Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

V tomto příspěvku podávám návrh změny druhové ochrany mravenců rodu Formica pro přípravovanou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Novelízace zákona. přiblížování naší legislativy legislativě Evropským společenstvím a druhová ochrana, jsou však natolik široké a složité problémy, že jsem připravil poněkud obsažnější úvodní kapitoly. Doufám, že to čtivosti a významu příspěvku moc neublíží.

ÚVOD Od roku 1996, kdy Česká republika oficiálně požádala o členství v Evropské unii, zákonodárci naší legíslativu požadavkům a legislatívě Evropských společenství. Stávající zákon o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.) je velmi moderní a věcně se shoduje téměř ze 70 % s evropskou legislativou. Zdálo by se tedy, že jeho změny budou minimální, pokud vůbec nějaké. Leč opak je pravdou, neboť celkové pojetí našeho zákona je velmi odlišné a s evropskou legislativou se jen velmi málo shoduje ve věcech procesních. Je tedy nezbytné tento náš základní právní předpís kompletně přepracovat a přizpůsobit jej evropské legislativě. Tento proces již řadu měsíců probíhá a odborníci Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny i dalších odborných institucí MŽP připravují jeho novelu. Jednou ze zásadních odborných změn novelizovaného zákona bude začlenění naší sítě zvláště chráněných území do soustavy chráněných území evropského významu nazvanou .Natura 2000". Základem této evropské soustavy jsou zvláště chráněná území (Special Protection Areas = SPAs) a zvláštní oblasti ochrany (Special Areas of Conservation = SACs). V praxí to znamená, že u nás musí co nejdříve proběhnout revize všech stávajících chráněných území, včetně vytipování a doplnění této sítě o území nová. Dalším odborným úkolem je aktualizace seznamů chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do celoevropsky uznávaných kategorií. Již nyní lze předpokládat, že v novelizovaném zákoně se objeví pouze dvě kategorie a to přizpůsobují

-

chráněné

druhy (tzn. druhy s nižším stupněm zvláštní ochrany) druhy (tzn. druhy s vyšším stupněm zvláštní ochrany).

přísně chráněné

Do těchto kategorií budou odborníci vybírat především: a) druhy ohrožené, b) druhy zranitelné, tj. druhy, o nichž se předpokládá, že budou v blízké budoucnosti přesunuty do kategorie druhů ohrožených, jestliže na ně budou nadále působit ohrožující faktory; c) druhy vzácné, tj. s málo početnou populací, které nejsou v současné době ohrožené nebo zranitelné, ale jsou v nebezpečí, že se jimi v dohledné době stanou, a které se vyskytují v prostorově omezených oblastech nebo jsou řídce rozptýleny v rozsáhlejších areálech; d) druhy endemické nebo druhy vyžadující zvláštní pozornost z důvodů jejich specifických nároků na stanoviště. e) chráněné podle mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána.

68

Mimo to bude nutné do seznamu chráněných druhů zařadit i tzv. evropsky významné druhy, jejichž seznam je obsažen ve směrnici Rady ES č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a ve směrnici Rady ES č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (HORA a kol. 1998). DOSAVADNÍ PRÁVNÍ OCHRANA LESNÍCH MRAVENCŮ V ČR Právní ochrana živočichů (včetně lesních mravenců) na území současné České republiky vznikala a byla používána již v 19. století. Na soukromoprávním základě vznikaly tehdy rezervace, nejčastěji lesní, na jejichž území byl chráněn v podstatě nedotčený stav biocenóz i s veškerými živočišnými společenstvy (například rezervace Žofinský prales, zřízená v roce 1838 nařízením hraběte Buguoye, nebo rezervace Boubínský prales, zřízená nařízením hraběte Schwarzenberga v roce 1858). Po vzniku samostatného Československa převzal tuto úlohu stát a tak postupně vznikala síť lesních (i nelesních) rezervací, jejichž nedílnou součástí byla i společenstva lesních mravenců. Konkrétní druhové ochrany se dostalo lesním mravencům až v roce 1965, kdy byli zařazeni do seznamu chráněných druhů živočichů obsaženém ve vyhlášce č.80!l965 Sb., což byla prováděcí vyhláška k zákonu č.40!l956 Sb., o státní ochraně přírody. Tento zákon byl novelizován v roce 1986 (z.č.65!l986 Sb.), ale novela se druhové ochrany netýkala. Od roku 1992 je ochrana přírody usměrňována zákonem č.114!l992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláškou 395/1992 Sb., obsahující seznamy zvláště chráněných druhů ve třech kategoriích ochrany. Lesní mravenci jsou zde zahrnuti do kategorie ohrožený druh (PEKÁREK a kol. 1995). Dosavadní právní ochrana mravenců je vzpomenuta, případně i diskutována v řadě prací našich autorů (např. SAMŠIŇÁK 1968; HRUŠKA 1980,1982; BEZDĚČKA 1982, 1983, 1984; ANONYM 1998; ABSOLON 1998). (Poznámka: právní ochrana lesních mravenců v obecné poloze je mimo to rozptýlena v celé řadě dalších právních předpisů. Jedná se především o ochranu jejich biocenózy - tedy lesa, která je zakotvena v zákoně o lesich. Ochrana jejich životního prostředí je zakotvena např. v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, v zákoně o rostlinolékařské péči, v zákoně o chemických látkách a chemických přípravcích, v zákoně o požární ochraně a dalších.)

Druhová ochrana, ačkoli bývá občas některými odborníky zpochybňována, je nesmírně ochrany živočichů i rostlin, zejména je-li vhodně kombinována s územní ochranou stanovišť ohrožených a významných druhů. Druhová ochrana má však spoustu háčků. K největším problémům patří její rozsah, její hranice. Na území naší republiky žije několik desítek tisíc druhů živočichů, z nichž velká část patří ke druhům ohroženým nebo významným. Chráněna je však jen nepatrná část druhů. Navíc ohromná skupina bezobratlých je mezi chráněnými živočichy zastoupena minimálně. Tak nějak jsme si zvykli, že na seznamech zvláště chráněných druhů figurují především obratlovci. Pro lepší přehled podávám srovnání v následující tabulce. důležitým způsobem

Tab.č.I: Počty zvláště chráněných druhů živočichů v ČR Skupina hmyz ostatní bezobratlí obojživelníci plazi kruhoústí rvbv ptáci savci

Počet druhů žijících v ČR

Počet druhů chráněných

% chráněných druhů

cca 30 000 cca 3000 21 10 2 55 350 67

zákonem 114/1992 Sb. 154 10 18 10 2 17 124 30

0,5 0,3 86,0 100,0 100 O 31 O 35 O 40,0

Dalším rámcovým problémem druhové ochrany je výběr živočichů do seznamu chráněných Tento výběr byl dosud velmi nejednotný a pravděpodobně se opíralo dobrozdání několika málo odborníků. Tak se stalo, že zákonem jsou chráněny i druhy, které se běžně užívají k chovu a hospodářskému využití (např. ryba mník jednovousý), nebo druhy žijící synantropně (např. brouk nosorožík kapucínek, vyvíjející se v hromadách kůry a pilin). Chráněni jsou i poměrně hojní živočichové žijící v zemědělské krajině na většině území republiky (např. koroptev polní, křeček polní, ropucha obecná i ropucha zelená), jejichž bioindikační význam je minimální a jejichž ochranu prakticky nelze realizovat. Nejsou však chráněny významné, ohrožené a dokonce ani endemické druhy bezobratlých živočichů, ať již měkkýšů, kroužkovců, pavoukovců a hmyzu. Bioindikační hodnota (svědectví o zachovalosti a původnosti jejich stanovišť) těchto druhů je přitom nesmírně vysoká a jejich populace jsou často mnohem méně početné a dokonce ohroženější, než populace celosvětově obdivovaných a chráněných tvorů, jako jsou pandy, nosorožci nebo třeba kytovci. Jak již naznačily předcházející řádky, problém nevhodného výběru chráněných druhů se přímo dotýká i bezobratlých živočichů. Vedle již zmíněného synantropního nosorožíka kapucínka požívají druhové ochrany třeba motýli otakárek fenyklový a otakárek ovocný, jejichž populace jsou velmi stabilní, stejně jako populace krasce uherského, krasce měďáka, krajníka hnědého a tedy těch zástupců hmyzu, kteří se do seznamu chráněných druhů dostali spíše pro svůj atraktivní vzhled, než pro svůj význam a stupeň ohrožení. Do seznamu chráněných druhů byli zcela proti logice zařazeni i takoví živočichové, kteří obývají téměř výhradně zemědělské kultury, zejména on10U půdu (střevlíkovití brouci rodu druhů.

70

prskavec - Braehinus) nebo živočichové vyskytujicí se v silných populacích v intravilánech obcí (např. chocholouš obecný, některé druhy čmeláků, některé druhy mravenců rodu Formiea). Ochrana takovýchto druhů je prakticky nemožná a pokud by měly orgány ochrany přírody precizně naplňovat ustanovení zákona, potom by většina stavebních a ostatních aktivit v intravilánech obcí i mimo ně byla prakticky nemožná. Je zřejmé, že tvůrci seznamů chráněných druhů byli vedeni například dlouhodobě tradovanou užitečností čmeláků a mravenců a zcela přitom opominuli naplnitelnost takovéto druhové ochrany. A to se už dostávám k vlastní ochraně lesních mravenců a zejména k návrhu jejich právní ochrany v novelizovaném zákoně.

NÁVRH NOVÉ PRÁVNÍ OCHRANY LESNÍCH MRAVENCŮ Jak vyplývá z předcházejícího odstavce, dosavadní ochrana všech druhů rodu Formiea je nesprávná a v praxi neproveditelná. Na území naší republiky je známo šestnáct druhů mravenců tohoto rodu, které podle významu a stupně ohrožení můžeme rozdělit do čtyř skupin: 1) Pět druhů je hojných až velmi hojných na území celé republiky a jejich početnost se zjevně nemění, Obývají nejrůznější typy biotopů včetně biotopů druhotných, ruderalizovaných a běžně žijí i v intravilánech obcí a měst. Jedná se o druhy: Formiea cinerea, Formica eunieularia, Formica fusea, Formiea rufibarbis, Formiea sanguinea. 2) Další dva druhy žijí v přírodních podminkách, ale zde jsou na vhodných biotopech hojné, jejich počty neklesají a jejích biotopy nejsou ohrožené. Patří sem Formiea lemani (podhorské a horské oblasti ČR) a Formiea gagates (xerotermní bíotopy jižní Moravy). 3) Sem patří Formiea transeaueasiea, jediný druh rodu Formiea, který je striktně vázán na rašeliniště, tedy na biocenózu celoevropsky existenčně ohroženou. 4) Takzvané lesní druhy mravenců, tedy druhy budující kupovitá hnízda z rostlinného materiálu. Tyto druhy mají ohromný význam pro zachování autoregulačních schopností lesů a v posledních letech jejich stavy razantně klesají. Sem patří osm druhů: Formica rufa, Formiea polyetena, Formiea lugubris, Formiea aquilonia, Formiea truneorum, Formiea pratensis, Formiea exseeta a Formica pressilabris. Je zřejmé, že poskytovat druhovou ochranu mravencům prvních dvou skupin je zbytečné, kdežto poskytnout ochranu mravencům posledních dvou skupin je nezbytné A to i přesto, že lesní mravenci nejsou (bohužel) zařazeni do seznamů některé mezinárodní úmluvy a nejsou vyjmenováni ani ve vzpomínané směrnici Rady ES č. 921 431EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Otázkou zůstává, do které kategorie chráněných živočichů by bylo správné uvedené mravence rodu Formica zařadit. Jak jsem uvedl v úvodu tohoto příspěvku, lze v novele zákona očekávat pouze dvě kategorie chráněných druhů, a to druhy chráněné a druhy přísně chráněné. Je zřejmé, že ochrana druhé kategorie bude velmi přísná a bude znamenat řadu omezení ve využití stanovišť, na kterých se přísně chráněné druhy vyskytují. Lesní mravenci žijí především v produkčních, tedy hospodářských lesích a tam také od nich očekáváme jejich užitek ve formě multifunkčního působení na zdravotní stav a kvalitu lesa. Bylo by proto naprosto kontraproduktivní, poskytnout lesním mravencům natolik přísnou ochranu, která by omezovala nebo dokonce znemožňovala výchovu a obnovu lesa. V případě druhu Formiea transeaueasiea, jehož biocenóza (rašeliniště) patří k nejohroženějším biocenózám Evropy, je naopak vhodná co nejvyšší kategorie druhové ochrany, která ve svém důsledku podpoří územní ochranu jeho stanovišť. Návrh lze shrnout formou následující tabulky.

71

Tab.č.2:

Návrh ochrany

mravenců

rodu Formica dle kategorií.

Kategorie ochrany

Druh

Přísně chráněný

Formiea transeaueasiea Nassonov, 1889

Chráněný

druh

druh

Formiea rufa Linnaeus, 1758 Formiea po/yetena

Fčrster,

1850

Formiea /ugubris Zetterstedt, 1840 Formiea aquilonia Yarrow, 1955 Formiea truneorum Fabricius, 1804 Formiea pratensis Retzius, 1783 Formiea exseeta Nylander, 1846 Formiea pressilabris Nylander, 1846

LITERATURA ABSOLON K. 1998: Ochrana mravenců rodu Formiea v ČR.- FORMlCA, Liberec, 1: 5. ANONYM 1998: Ochrana mravenců podrodu Formiea z hlediska zák.č.114/1992 Sb., FORMICA, 1: 70-72. BEZDĚČKA P. 1982: Biologie lesních mravenců a inventarizace jejich hnízd. Metodická příručka Akce FORMICA č.1.- Příručka ochrany přírody, Prachatice, 31 pp. BEZDĚČKA P. 1983: Ochrana lesních mravenců.- Vertebrat. zprávy, Brno, 63-64. BEZDĚČKA P. 1984a: K ochraně dalších ďnLhů mravenců.- Nika, Praha, 6: 17-18. BEZDĚČKA P. 1984b: K ochraně dalších druhů mravenců, 2. Část.- Nika, Praha, 9: 19-20. HORA 1. a kol. 1998: Legislativa EU a ochrana přírody.- ČSO Praha, 95 pp. HRUŠKA 1. 1980: Lesní mravenci, ochrana a využití k biologickému boji se škodlivým lesním hmyzem.- KSPPOP Ústí n.Labem, 34 pp. HRUŠKA 1. 1982: Mravenec lesní jako chráněný druh.- Naší přírodou, Praha, 7: 4. PEKÁREK M. a kol. 1995: Zákon o ochraně přírody a krajiny (komentář).- Iuridica Brunensia, Brno, 199 pp. SAMŠIŇÁK K. 1968: Lesní mravenci.- Ochrana přírody, Praha, roč.23: 65-66. STARÝ B. a kol 1987: Užitečný hmyz v ochraně lesa.- SZN Praha, 101 pp. SUMMARY The paper demonstrates the necessity of an amendment of the Act on the Conservation of Nature and Landscape. The development of the protection of ants of the genus Formica in the Czech Republic so far is summarised and a new solution proposed. The proposal includes only nine species of ants of the genus Formiea. The ant Formiea transeaueasiea is proposed for the category of strictly protected species, the ants Formiea rufa, F po/yetena, F /ugubris, F aquilonia, F truneorum, F pratensis, F exseeta and F pressilabris for the category of protected species.

72

Česká jména mravenců rodu Formica Czech vemacular names for ants ofthe genus Formica Pavel BEZDĚČKA V Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected] ÚVOD České názvosloví mravenců je nesmírně chudé a nemá prakticky žádnou historii. Ačkoli první česky psaná práce o mravencích vyšla již před 140 lety (LOKAY 1860), do dneška nejsou pro většinu našich druhů mravenců česká jména stanovena a zaužívána. V létě roku 1951 se v Opavě konal První celostátní pracovní sjezd československých zoologů, který navrhl jednotnou živočišnou soustavu a zásady při vypracovávání jmen živočichů. Na základě závěrů tohoto sjezdu vyšla o tři roky později základní práce "Soustava a jména živočichů" (KRATOCHVÍL, BARTOŠ a kol. 1954), v níž byl zpracován jednotný a moderní systém celé živočišné říše a mnoha taxonům byla stanovena česká jména. Vzhledem k rozsahu díla nemohla být česká jména přidělena všem tehdy známým druhům. Například z ohromného řádu Hymenoptera (hmyz blanokřídlý), který je u nás zastoupen cca 7000 druhy, zde získaly česká jména pouze 283 druhy. Z tohoto pohledu byli mravenci velice úspěšní, protože česká jména se dostala hned 20 našim druhům, z toho 4 druhy patřily do rodu Formica (F. rufa = mravenec lesní, F. pratensis = m. travní, F. sanguinea = m. loupeživý a F. fusca = m. otročící). Dále se české názvosloví mravenců příliš nerozvíjelo. V průběhu posledních 50 let se v populárně laděných pracích objevilo několik nových českých jmen mravenců (SADIL 1955, SAMŠIŇÁK 1981, STARÝ a kol. 1987, ZAHRADNÍK 1987), nikdo se však dosud nepokusil české názvosloví mravenců doplnit a sjednotit.

VÝZNAM ČESKÝCH JMEN HMYZU K čemu vlastně české názvosloví slouží a komu pomáhá? Myrmekologové, stejně jako specialisté v jiných skupinách živočichů, česká jména při své práci prakticky nikdy nepoužívají. Ale při popularizaci této skupiny hmyzu mezi veřejností jím české názvosloví zřetelně schází. Snad i to je jeden z důvodů, proč má odborný dorost (studenti biologie, členové entomologíckých kroužků, aj.) o mravence tak malý zájem. Za zcela nezbytné považuji české názvosloví lesních mravenců pro ochranářskou a lesnickou veřejnost. Na ochraně lesních mravenců se prakticky podílejí mnozí laikové, nadšenci a milovníci přírody. Česká jména by měla jim i lesnickému personálu sloužit ke snadnější orientaci v systému mravenců a mohla by přispět k vytvoření bližšího vztahu k tomuto zajímavému a užitečnému hmyzu. Je to vlastně paradoxní situace. Obávaní škůdci lesních dřevin mají dávno zaužívaná a dokonce hezká česká jména, ať již vzpomenu třeba bekyni mnišku, obaleče dubového, klikoroha borového nebo lýkožrouta smrkového. Lesním mravencům, kteří jsou v ochraně lesa našimi společníky a nejlepšími pomocníky, se kupodivu českých jmen dosud nedostává. Česká jména mravenců by se vedle jmen vědeckých (latinských) měla objevit i v červených knihách ohrožených a vzácných druhů a samozřejmě í v zákoně o ochraně přírody a krajiny.

73

Z tohoto ohledu by zákon (rozuměj seznam zákonem chráněných druhů) měl být jednotný a měl by uvádět česká a latinská jména u všech chráněných druhů naší fauny a ne pouze u některých, jak tomu doposud je. NÁVRH ČESKÝCH JMEN MRAVENCŮ RODU FORMICA Výše uvedené důvody a mé dosavadní praktické zkušenosti (v lesním provoze, v dobrovolné i státní ochraně přírody) mne podnítily k návrhu českého názvosloví mravenců, který zde předkládám ve zkrácené podobě pro rod Formiea. Při stanovení českých jmen jsem vycházel z několika zásad: 1) Základ návrhu tvoří jména, uvedená v práci Kratochvíla a Bartoše "Soustava a jména živočichů" z roku 1954, s výjimkou u druhu F. pratensis. U tohoto druhu jsem použil místo původního jména m. travní zaužívanější a hlavně k latinskému jménu odpovídající české pojmenování m. luční. 2) Doplnil jsem jména, která jsem získal excerpcí z české (spíše popularizující) literatury posledních 50 let (m. Lémanův, m. rašelinný, m. podhorní, m. pařezový, m. lesní větší a m. lesní menší). 3) Při volbě nových jmen jsem zohlednil především typ stanoviště, na kterém se daný druh vyskytuje nejčastěji, případně jeho morfologické zvláštnosti. Přehled

navrženým jmen:

vědecké

jméno

české

jméno

Podrod Serviformiea Formica cinerea Mayr,1853 Formiea cunicularia Latreille,1798 Formiea fusea Linnaeus,1758 Formiea gagates Latreille,1798 Formiea lemani Bondriot,1917 Formiea rufibarbis Fabricius,1793 Formiea transcaucasica Nassonov,1889

mravenec mravenec mravenec mravenec mravenec mravenec mravenec

Podrod Coptoformica Formiea exsecta Nylander,1846 Formiea pressilabris Nylander,1846

mravenec pastvinný mravenec pasekový

Podrod Raptiformica Formica sanguinea Latreille,1798

mravenec loupeživý

Podrod Formiea Formica aquilonia Yarrow,1955 Formica lugubris Zetterstedt,1840 Formiea polyelena Forster,1850 Formiea pratensis Retzius,1783 Formiea rufa Linnaeus,1758 Formiea truncorum Fabricius, 1804

mravenec mravenec mravenec mravenec mravenec mravenec

74

stříbřitý

stepní otročící

lesostepní Lémanův

trávníkový rašelinný

boreální podhorní lesní menší luční

lesní

větší

pařezový

Poděkování

Za cenné připomínky k rukopisu děkuji všem redakčním kolegům a RNDr. P. Wernerovi. LITERATURA KRATOCHVíl 1., BARTOŠ E. a kol. 1954: Soustava a jména živočichů- Nakl. ČSAV Praha, 544 pp. E. 1860: Popsání hlavních druhů mravenců v Čechách žijících, s ohledem na hosti u nás dosud v mraveništích nalezené.- Živa, časopis přírodnický, roč.8: 238-253. SADIL J. 1955: Naši mravenci.- Orbis Praha, 224 pp. SAMŠlŇÁK K. 1981: Naši lesní mravenci.- Časopis ABC, Praha, 4: 7. STARÝ B. a kol. 1987: Užitečný hmyz v ochraně lesa.- SZN Praha, lOl pp. ZAHRADNíK J. 1987: Blanokřídlí.- Artia Praha, 182 pp. LOKAJ

SUMMARY The paper gives a survey of the development of Czech names for ants and a proposal for Czech vemacular names of ants of the genus Formica.

o

75

Evidence hnízd lesních mravenců Registration 0/ wood ant nests Pavel

BEZDĚČKA

V. Vaculky 994, 686 05 Uherské

Hradiště

e-mail: [email protected] Při mapování hnízd lesních mravenců, při jejich inventarizaci i při budoucím monitorování jejich stavu hraje správná evidence hnízda velmi důležitou úlohu. Každé mraveniště, kterému je věnována pozornost, ať již ze strany vlastníka či správce lesa, orgánu ochrany přírody nebo aktivistů dobrovolné ochrany přírody, by mělo mít založen samostatný evidenční list. Tedy jakýsi identifikační průkaz, který shromažďuje vybraný soubor informací vymezujících lokalizaci mraveniště a jeho stav k určitému datu. Informací, které je možné o jediném mraveništi zaznamenat je velké množství a každý mapovatel jejich výběr subjektivně ovlivňuje. Mapováním a evidencí hnízd lesních mravenců se již od roku 1982 zabývá Český svaz ochránců přírody. V posledních letech se touto problematikou zabývají stále intenzivněji také orgány ochrany přírody (Správy chráněných krajinných oblastí a národních parků a okresní úřady) i vlastníci a správci lesů. Všem jde o jediný cíl a tím je ochrana a podpora lesních mravenců v našich lesích. Jedním ze základních předpokladů dosažení vytčeného cíle a ke správnému vyhodnocení prováděných opatření je právě evidence hnízd lesních mravenců a následné vyhodnocování jejich stavu v určitých časových periodách (monítoring). Z těchto důvodů by evidence hnízd měla být vedena jednotně, ať již mapování provádí jakýkoli subjekt. Jednotná evidence umožní také vznik centrální evidence, případně jejích sesterských odnoží (u LČR, ČSOP, AOPK). Z tohoto důvodu jsem společně s Ing. L. Půlpánem z odd. ochrany lesa ředitelství LČR v Hradci Králové připravil jednotný evidenční list hnízd lesních mravenců. Předlohou mi byl evidenční list, který jsem vypracoval pro první etapu mapování, která v rámci Akce Formica proběhla v letech 1982-1985. Předkládaný evidenční list obsahuje 22 položek a kjejich správnému vyplnění uvádím následující vysvětlivky.

Jak správně vyplnit evidenční list hnízd lesních mravenců (vodítkem vám může být kromě následujícího textu i vyplněný vzor) l.Velice důležité je mraveniště správně lokalizovat. Lokalita: Uveďte název místní trati, kopce, lesa, chráněného území apod. Katastrální území: Je třeba vždy ověřit na základní mapě nebo u příslušného úřadu, relativní blízkost obce není zárukou, že se nacházíte na jejím katastrálním území. Nadmořská výška: Lze zjistit s přesností na 10 m z turistických map 1:50000. Vyplnění následujících dvou kolonek záleží na možnostech mapovatele a není nezbytné. Souřadnice: Nejpřesnější lokalizací jsou souřadnice hnízda. Ty je možné stanovit huď pomocí systému GPS, který je dnes již velmi přesný a nebo méně přesně odečtem z map. Mapovací čtverec: Od poloviny 80. let používají přírodovědci čtvercové mapovací sítě. Celá republika je na nich rozdělena do čtverců o stranách cca 10,5 x 10 km, extrapolací lze v těchto čtvercích vymezovat další menší kvadranty. Tyto mapy dnes široce využívá i státní ochrana přírody a každý zájemce si je může zakoupit v knihovně České zoologické společnosti, Viničná 7, 12844 Praha 2, tel. 02-21953263. Dalším způsobem lokalizace hnízda je jeho vymezení do příslušné porostní skupiny.

76

celek: Vzhledem k tomu, že mapování by mělo vždy probíhat se souhlasem a správců lesa, je vyplnění této i následující kolonky nezbytné. Porostní skupina: Obě informace najdete v lesní hospodářské knize a v příslušné porostní

Lesní

hospodářský

vlastníků mapě.

2. Další informace se týkají vlastního hnízda a jeho okolí. Zastoupení dřevin v okolí hnízda: Skladba stromů a keřů v okolí hnízda je nesmírně důležitá, neboť na nich se nachází hlavní potravní zdroj hnízda. Zaznamenejte tedy všechny hlavní dřeviny a to nejlépe i s odhadem jejich procentuálního zastoupení, jak vidíte ve vyplněném vzoru. Věk: Tuto informaci najdete v hospodářské knize, nebo ji vyčtete z porostové mapy, pokud jej pouze odhadnete, udělejte o tom zmínku v kolonce Poznámka. Zakmenění: Opět je třeba listovat hospodářskou knihou. Počet hnízd v komplexu: Zde udejte celkový počet hnízd, která se na lokalitě nacházejí. To znamená, že tuto kolonku vyplníte, až po té, kdy zaevidujete všechna hnízda na lokalitě a budete znát jejich počet. Bližší vysvětlení najdete v krátkém článku za tímto příspěvkem. Výška hnízda: Měří se v podstatě pomyslná kolmice spuštěná z vrcholu hnízda do středu jeho základny. To je třeba si uvědomit zejména pokud je hnízdo situováno na svahu. Průměr základny: Měří se průměr základny, tedy protilehlé body v místech, kde se kupa dotýká terénu. Do tohoto rozměru se nezapočítává zemní val okolo kupy. Tento rozměr je možné uvést v poznámce. Vždy se měří v cm a zaokrouhluje se na 5 cm. Zastínění hnízda v %: Z hlediska uvažovaných hospodářských opatření je to velmi důležitá informace. Pro zjednodušení jsou voleny jen tři možnosti. Nachází-li se hnízdo mimo lesní porost nebo na okraji porostu a slunce má kjeho povrchu neomezený přístup prakticky po většinu dne (šest a více hodin), zaškrtnete kolonku nula. Nachází-li se hnízdo v hustém lesním porostu, nízkém nebo vysokém, ale prostě takovém, který neumožní během celého dne proniknout slunečním paprskům k povrchu hnízda, nebo na jiném místě s podobnými vlastnostmi, zaškrtnete kolonku 100. Nachází-li se hnízdo v takovém prostředí, že na jeho povrch může slunce alespoň na jednu až pět hodin denně, zaškrtnete kolonku 50. V tomto případě nebude zaškrtnutí provedeno křížkem, ale vypíšete sem zkratu světové strany (expozice) na kterou je volný prostor (mýtina, mezera mezi stromy, cesta, průsek apod.) u hnízda situován, např. N, SZ, SSZ atd. Druh mravenců: Tuto kolonku můžete vyplnit pouze jste-li si jisti správným určením druhu. Pokud ne, je vhodné odebrat vzorek několika dělnic a zajistit determinaci u odborníka. Odebraný vzorek je třeba označit evidenčním číslem mraveniště. Po obdržení výsledků determinace je jméno mravence dopsáno do evidenčního listu dodatečně. Stav hnízda: Vyplnění je jednoduché. Pokud se jedná o hnízdo poškozené, je vhodné do poznámky napsat informaci o příčině tohoto stavu (poškozeno ptáky, zvěří, těžbou atd.). Hnízdo označeno: Pokud jste hnízdo označili v terénu, zpravidla na nejbližším stromě, zaškrtnete kolonku ANO. Hnízda se v terénu označují čísly, které jsou vlastně evidenčními čísly vlastní evidence. To už se dostávám ke kolonkám, které jsem dosud vynechal a to je číslo centrální a číslo vlastní evidence. Číslo vlastní evidence je tím vaším číslem, kterým označíte hnízdo v terénu. Zvolte si dobrý systém, aby jste nikdy neznačili více hnízd jedním číslem. Proto kombinujte čísla s písmeny. Já například při mapování hnízd v Bílých Karpatech uvádím všechna hnízda v postupné číselné linii. Začal jsem číslem BKl a zatím končím číslem BKI050. Systém čísel centrální evidence bude založen na podobném principu. Tuto kolonku nevyplňujte!

Poznámka: Sem můžete napsat jakákoli pozorování, údaje, data a hodnoty, pro které jste nenašli příslušnou kolonku a o kterých jste přesvědčeni, že je správné je zaznamenat. Nakonec stačí vyplnit datum a jméno s adresou.

77

-.l

00

o

mravenců:

Datum=-==

Poznámka:

I

I

I

Druh

~kom~lexu:

Počel hnízd

1

I

Zakl

_~_-

~ ----1

-

•

__

._--.

__

-

N9±

.

----

.---

. __

-----

J

I Vymírajícíj'

hnlzda

=r-____

_-_--- - -

---

NE

_

"LH~,,-o ~tav _-=--~ C _tZdra~oško:z:ené

~apovatel:-~~- -_~-

__

Věk:

-1 po~slnl sk~na:

.___

_

~~~~~~:~lnl

_Nadm. výška v 1Tl_:

Mapovací čtVerec:-

(nevyplňuite)

TČíSIO c~nt.ráln..í evidence:

v c.m VýŠka.. v ~m průměr . . Zastíněni hnizda v % 100 hnlzda: __ zakladny: __ _ 50 (e~::~=±~

J

iupen! dřevin v okolí hnízda: _

ISouřadnice N: . ~uřadnice E: Lesní hospodářský celek: - --

_

---\Katastrální území:

______ _ _ I

Lokalita:

EVidenč. n . (list hnízd -lesních mravenců rodu Formica

-.l \O

,-._.~-

-------

~~

-'----------

Karlovice

"""?"

-j-80

30

J -~-

NE

K. Vlk, Karlovice 105

~-

ANg

~nízdooznačeno

v cm výška v cm průměr hnízda: . základny: 11O ~ I 180

Datum: 10.8.20~0_~ Mapovat:l:

Poznámka:

_._--------

F. polyctena

Druh mravenců:

_._0

Počet hnízd v komplexu:

Zastoupení dřevin v okolí hnízda: SM70, BK20, JS 10

Lesní hospodářský celek:

~

Evidenční list hnízd lesních mravenců rodu Formica Lokalita: ~l Katastrální území: Chladný vrch Karlovice Souřadnice N: E:

- -----------

čtverec:

hnízda v %

Zakmenění:

Zastínění

80

-~

~-

10

-- - - - - - - - - - _ . - .

-~._~-

O 5QJexpozice) JZ -Stav hnízda .. Zdravé Poškozen~_ Vymírající X I 100

Věk:

-l

_.--_._._-----

580

7276

Číslo vlastní BK226 evidence: Porostní skupina: 321 A3

Nadm. výška v m:

Mapovací

(nevyplňujte)

íslo centrální evidence:

VYPLNĚNÝVZOR (prázdný list na protější straně si nakopírujte a používejte)

Kolonie a komplexyhnízdlesních mravenců Colonies and complexes 0/ wood ant nests Pavel BEZDĚčKA V. Vaculky 994, 686 05 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

Na stránkách tohoto časopisu, ale i v jiných přispěvcích, jsou často používány pojmy kolonie hnízd a komplex hnízd. Bohužel ne vždy je jejich pojetí jednotné. To může negativně ovlivnit nejen dojem čtenářů, ale také výsledky mapování, výzkumů i realizovaných opatření. Jaký je tedy rozdíl mezi kolonií a komplexem? Kolonie hnízd představuje soubor hnízd blízce příbuzných mravenců, kteří nejen že nemají vůči sobě afinitu, ale navíc mezi jejich hnízdy vedou spojové komunikace, na kterých probíhá neustálá výměna potravy, plodu i dospělých jedinců. Základem kolonie je mateřské hnízdo obklopené satelity vlastních oddělků. Prvopočátkem kolonie je tedy jedno mateřské a jedno dceřiné hnízdo. Dalším štěpením mohou vznikat dalši satelity nejen z původního mateřského, ale i z dceřiných hnízd, která se tímto stávají hnízdy mateřskými. Růst kolonie může být v ideálních podmínkách neomezený a teoreticky nekonečný. Ve skutečnosti je růst kolonie limitován celou řadou vnějších činitelů a hnízdní kolonie mívají zřídka kdy více než několik desítek hnízd. Připomínám, že základním pravidlem kolonie je propojenost a blízká příbuznost (definovaná společným pachem). Vyhodnotit, zda nalezená skupina hnízd je kolonií není sice obtížné, ale, zejména v členitém terénu, může být časově velice náročné. Navíc je možné provádět toto hodnocení pouze během aktivní sezóny mravenců. Pozorování musí být důsledné, protože vzdálenost hnízd ve skupině není měřítkem. Znám hnízda ležící od sebe jen několik metrů, která jsou si cizí a vládne mezi nimi neustálé napětí (naštěstí potravní zdroje kolem jsou dostatečné). A znám hnízda vzdálená od sebe desítky metrů, mezi nimiž čile proudí výměnná služba. Komplex hnízd je pouhopouhé seskupení hnízd jednoho druhu na určité lokalitě nebo v určité oblasti. Všechna hnízda v komplexu si nejsou blízká a příbuzná a obsazováním potravních zdrojů si konkurují. Původně mohla všechna hnízda v komplexu pocházet z jediného mateřského hnízda, ale časem se tato jednotná struktura rozpadla a jednotlivé roje se odcizily. Komplex bývá složen z několika solitérních hnízd, nebo několíka kolonií hnízd nebo nejrůznější kombinací těchto prvků. Komplexy hnízd mívají tedy daleko víc hnízd než kolonie a zejména zabírají větší území. Např, na známé lokalitě mravenců Formica lugubris v Jeseníkách u chaty Alfredka se na ploše cca 540 ha rozkládá komplex 1265 hnízd. Tento komplex se skládá z několika desítek hnízdních kolonií a asi tří stovek solítérních hnízd. Otázkou zůstává, jak vymezit komplex hnízd. Která hnízda do něj patří a která již ne. U kolonie je to zcela jednoznačné. Tvoří ji pouze hnízda, která spolu přátelsky komunikují. Ale nelekejte se, u komplexu je to také jednoduché. Komplex je vlastně námi vymyšlenou pomůckou, která nám jen pomáhá při mapování, evidenci a orientaci. Žádné přesné pravidlo a měřítko zde není stanoveno. Já si například při mapování komplexu stanovuji takovéto pravidlo: do komplexu zařazuji všechna hnízda, která jsou od ostatních vzdálena méně než 200 metrů. Akční rádius lesních mravenců zpravidla nepřekračuje 150 metrů. Při vzdálenosti hnízd do 200 metrů mohu tedy předpokládat, že teritoria jednotlivých hnízd spolu sousedí a komplex je tak nepřerušený. Najdu-li další seskupení hnízd ve vzdálenosti třeba 400 m, potom je již eviduji jako samostatný jiný komplex. Úplně na závěr připomínám, že komplex hnízd neznamená vždy veliký počet. Komplex mohou představovat již dvě nebo tři hnízda.

80

Mateřské

hnízdo Formica po/yetena se

čtyřmi

hnízdy

dceřinným i (oddělky),

vznikající kolonie.

Mother nest af Formica poly ctena with faur daughter nests (campartments), beginning af a colony.

Snimek zachyc uje

část

vyv ážené dvaceti hnízdní kolonie Formica po/yetena.

Part of twenty nest colonies of Form ica polyc tena.

81

Tato liniová kolonie hnízd Formiea polyctena vznikala kdysi na okraj i lesní paseky. This line-shaped nesl colony of Formica polyctena was once sel up al the border of a woodland clearing.

Tato pouhých 15 a nepřátelská .

met rů

vzdálená hnízda Formiea polyctena

netvoří

kolonii, j sou si cizí

This nesl of Formica polyctena only 15 rnetres away is nol a colony, they are strangers and enemies 10 them,

82

ŠKŮDCI

~Ja~

Diagram

znázorňuje

mnohostranný vliv lesních mravenců na lesní (nakresleno podle K. Gěsswalda).

společenstvo

83

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor od roku 1997 podporuje zpravodaj Formica a konkrétní akce programu Formica

byla založena v roce 1993 v prosinci 1998 přeregistrována podle zákona Č. 227/97 Sb. o nadacích a

nadačních

fondech.

Poslání podpora aktivit

směřujících k obnově stabilních lesních a harmonické krajiny Jizerských hor

ekosystémů

Základní cíle ~ ~ ~ ~ ~ ~

záchrana původního genofondu dřevin Jizerských hor; ochrana a obnova územního systému ekologické stability krajiny; osvětová a výchovná činnost v oblasti péče o životní prostředí; přeshraniční spolupráce s podobnými organizacemi v Něrnecku a Polsku; trvale udržitelný rozvoj území Jizerských hor a okolí; podpora nevládních neziskových organizací v regionu, jejichž činnost je v souladu s cíli Nadace (granty, odborná pomoc).

Projekty uskutečněné v letech 1993 - 1998 Program záchrany genofondu původních populací dřevin Jizerských hor a jejich využití pro obnovu lesních ekosystémů (financování jednotlivých prací - sběr osiva a reprodukčních částic, pěstování sazenic přírodě blízkým způsobem, prosadby a podsadby lesa ad., dílčí projekty v nejcennějších oblastech Jizerských hor ~

~

Komunitní projekty v oblasti Jizerských hor a na Frýdlantsku

Po přeregistraci podle zákona Č. 227/97 Sb. o nadacích a nadačních fondech funguje Nadace pro záchranu a obnovu Jízerských hor jako správce finančních prostředků a zdroj finanční podpory aktivit, směřujících k obnově stabilních lesních ekosystémů a harmonické krajiny Jizerských hor. Pro pokračování v zahájených projektech a pro zachování celé šíře čínností byla zřízena Společnost pro Jizerské hory, o.p.s. Grantový program Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor poskytuje nezávislou finanční a odbornou pomoc organizacím a jednotlivcům, jejichž činnost je ve shodě s posláním Nadace:

84

$O

Základní grantový program pro fyzické i právnické osoby bez omezení, především však pro neziskové organizace. Cílem je podpořit aktivity v oblasti záchrany a obnovy lesních ekosystémů, záchrany genofondu místních dřevin, ekologické výchovy a práci s mládeží, výzkumu ekosytémů pod imisní zátěží ad. Důležitým prvkem je podpora mezisektorové a meziresortní spolupráce při realizaci projektů v uvedených oblastech. Žádosti je možné podávat v průběhu celého roku.

$O Program malých grantů pro neziskové organizace, obce i fyzické osoby v obcích do 5000 obyvatel. Cílem je podpořit péči o životní prostředí, ekologickou výchovu, šetrnou turistiku, komunitní život v obcích. Termíny přijímání žádostí j sou vyhlašovány ve

sdě lovacích prostředcích .

$O

Studentský grantový program pro studenty středních i vysokých škol. Cílem je podpořit zpracování témat středoško lských odborných či diplomových prací. Témata budou vymezena ve spolupráci se Správou CHKO Jizerské hory. Termíny přijímání žádostí j sou vyhlašovány ve sdělovacích prostředcích.

Od roku 1999

převzala

realizaci praktických

projektů Společnost

pro Jizerské hory, o.p.s.

Další informace najdete na naší internetové stránce http ://www .osf.cz/j izerky

Mezinárodní setkání pracovní skupiny ERN - lesy v správy německých , polských a českých úřadů .

květnu

2000 s pracovníky státní

lntemational meeting of the workgoup ERN - forests with German, Polish and Czech offices.

85

Pokyny pro autory V jakém jazyce psát? Práce se otiskují v českém jazyce. Každá práce však musí mít název, popísky a krátké shrnutí v anglickém nebo německém jazyce.

grafů

a tabulek

V jakém členění? • Každá práce musí mít toto základní členění: stručný název ve dvou jazycích, jméno a příjmení autora, adresu autora, vlastní text, cizojazyčné shrnutí, literatura, přílohy. • Vlastní text: obvykle se člení na úvod, materiál a metodiku, výsledky, diskuzi či souhrn. U krátkých prací a sdělení nemusí být toto členění dodrženo. • Přílohy: tabulky, grafy, obrázky nezařazujte do textu, ale na samostatné stránky. Na kraj rukopisu pak označte místo, kam má která příloha přijít. Velké tabulky a grafy je vhodné zařadit až na konec příspěvku. Jak

připravit

•

Jména taxonů při prvním sdělení nezkracujte a uveďte i se jménem autora a letopočtem. V dalším textu při opakování již můžete rodová jména zkracovat a neuvádět autora a letopočet. Druhová a rodová latinská jména pište kurzívou (i v nadpisech, tabulkách a literatuře). U českých a slovenských lokalit uvádějte vždy za názvem lokality číselný kód síťového mapování. Datum pište bez mezer. Úplné datum arabskými číslicemi (26.10.1998), neúplné s římským označením měsíce (VIII. 1998), pochybné s otazníkem (?1923). Citace literatury v textu pište dle vzoru: POSPíŠIL (1947), (POSPíŠIL 1947), DVOŘÁK & STARÝ 1994, (DVOŘÁK & STARÝ 1994), HoRÁK et al. (1975), (HORÁK et al. 1975). Ve výše uvedených příkladech se jedná o kapitálky, nikoli o velká písmena). V přehledu literatury uvádějte pouze práce citované v textu. Autory uvádějte v abecedním pořadí. Jméno autora pište kapitálkami. Více prací od jednoho autora řaďte chronologicky. Vše v zažitém stylu, zkratky časopisů standardně. Znáte-li číslo ISSN nebi ISBN publikace, uveďte jej na konci citace. Název práce pište v jazyku, ve kterém byla vydána, nepřekládejte jej do češtiny nebo naopak do angličtiny.

• • • •

•

•

rukopis?

Příklady:

MATARI V. 1999: The comparative morphology of Oleracea.- Paul Verlag, Rotterdam, 251 pp. ISBN 62-813325-5-2 NOVÁK A. 1970: Review ofthe word Heteroptera.- pp.600-650. In STARÝ M. (ed.): Heteroptera Research, Academia, Praha, 700 pp. VANĚK J. 1996: Mravenec Formica lugubris, nový druh pro Český les.- Karlovarsko, Cheb, 5: 15-17. (in Czech, English summary) Jak

připravit

rukopis na PC? zpracování je předpokladem moderního psaní a urychluje kontakt mezi autorem a redakcí a zejména pak následné opravy a úpravy textu. Redakce přijímá jen výjimečně strojopisy. Počítačové

86

•

•

• •

Příspěvky

pište na PC nejlépe v textovém editoru MS Word. Neupravujte text do sloupců, nedělte slova na konci řádků, nuly nenahrazujte písmenem O. žádný text nepodtrhujte. Pište normálním písmem Times New Roman, velikost 12. Tabulky a grafy nespojujte s vlastním textem do jednoho velkého souboru, ale vytvořte pro každou tabulku i graf či obrázek samostatné soubory. Soubory nazvěte přehledně, např.: Text.doc, Tabl.doc, Tab2.doc, Graf1.doc, apod. Své práce posílejte na disketě a v jednom výtisku, včetně všech tabulek, grafů, obrázků a map. Vše posílejte pouze v černobílé podobě.

Co ještě potřebujete vědět? • Za věcný obsah příspěvku, za přesnost a pravdivost údajů odpovídá vždy autor.Redakční rada si vyhrazuje právo na stylistické, pravopisné a formální úpravy textu i příloh, nikoli obsahové. • Každá práce (vyjma krátká sdělení) prochází odborným recenzním posouzením. Recenzenta vybírá redakční rada, přičemž přihlíží k doporučení autora. Autoři dostanou své příspěvky k úpravě na základě výsledku recenze a potom ještě po ukončení věcných úprav před sazbou (autorská korektura). Kam rukopisy posílat? Rukopisy zasílejte na adresu: RNDr. Petr Miles, Csc. Sídliště 724, 543 71 Hostinné, nebo e-mailemnaadresu:[email protected]

87

FORMlCA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních Vol. 3, No.3

mravenců

Vydává 36/08 ZO ČSOP ARMILLARIA Liberec Rychtářská 926, 460 14 Liberec

RNDr. Petr Miles, CSc. 0438/441657, e-mail: [email protected] Sídliště 724, 543 71 Hostinné Pavel Bezděčka Technický redaktor: Redakční rada: Pavel Bezděčka, Mgr. Milan Daďourek, Jan Daňo, Ing. Jiří Jiránek, RNDr. Petr Miles, CSc., Ing. Ladislav Půlpán. Jazyková spolupráce: Dipl. - Forsting. Christian Klouda (němčina), Ing. Jan W. Jongepier Vedoucí redaktor:

(angličtina). Autoři

fotografií:

Ilustrace:

Pavel Bezděčka, Dipl. - Biol. Dieter Bretz RNDr. Petr Miles, CSc., Jiří Horáček. Miroslav Schčnberg.

(vnitřní

strana obálky),

Komplexní zakázkové zpracování, distribuce Český svaz ochránců přírody, 36/08 ZO ARMILLARIA, Liberec

Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 Ol Liberec 2 048/511 0754, e-mail: [email protected]

Sazba: J. BYSTŘICKÝ a spol., v.o.s., Veselí nad Moravou Vytiskla: L. V. PRINT Uherské Hradiště 1000

kusů

ISBN 80-902626-2-7

88

FORMICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců

Ročník 3

2000

Obrázky k

-

.....

~

č lánku

P. Milese: " Lesní mravenci, ohrože ní pomocní ci lesa". (foto : Dipl. - Biologe Dieter Bretz)

~

1 1'J :~Il

--

~ =,

w r-

....

~~

fff-

ř- -I

f-

r-f-

I I I I I I Vajíč ka ,

I

I

I

mladá larva, starší larva, kukla v zámotku.

S a meček je černý , má malou hlavu s velkýma očim a, dlouh á tykadla, vysokou hru ď a dlouhý štíhlý zadeč ek.

Sam ička ' po spářen í

a je

Mlad á

připraven a

ztrácí kř ídl a založit nové mraveni ště .

o kříd l ená s am ička .

Na titu lní s tra ně snímek hnízda Formica polyctena. Výška kup y 205 c m, p rů měr zá kladny 41 5 cm , smrkový por o st 60 let , k. ú. Nová Lhota, CHKO Bilé Karpaty. Foto: P. Bezděčka . On the front page a nest of Formica polyctena. Height o f the hill 205 cm , diameter o f the base 41 5 cm, 60-yea r old spruce stand, Nov á Lhota, Bilé Karpaty.

Obrázky k

č lá nk u

P. M ilese: " Lesní mrave nci, ohrožení pomocn íci lesa". (foto: Dipl. - Biologe Dieter Bretz)

K o ři st může

P ředáv án í

potravy je základem soc iálních vztahl) mezi mravenci.

"

Obranný pos toj

d ělni ce .

být

větší

než

ú točn ík.