Miles P. 2010: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců Formica polyctena a Formica rufa na území Krkonošského národního parku. Opera Corcontica 47/2010 Suppl. 1: 247–258
Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců Formica polyctena a Formica rufa na území Krkonošského národního parku Successful rescue transfers of wood ants Formica polyctena and Formica rufa in the Krkonoše National Park Petr Miles Sídliště 724, 543 71 Hostinné,
[email protected]
Abstrakt Na území Krkonošského národního parku bylo v letech 2008–2009 registrováno 411 mravenišť (průměr základny ≥ 100 cm) tří druhů lesních mravenců (Formica polyctena, Formica rufa a Formica truncorum). Mezi nimi je i 61 prosperujících záchranných výsadků F. polyctena a F. rufa z nežádoucích a ohrožených mravenišť. Z nich je v příspěvku věnována největší pozornost pěti, které se na svých nových stanovištích dále rozšiřují vlastními dceřinnými oddělky. Úspěšné výsadky se nacházejí většinou na značně svažitých okrajích převážně smrkových porostů, na rozhraní mlází a vzrostlého lesa., přičemž lépe prosperují ve vyšších polohách (kolem 800–1000 m n. m.) než v polohách nižších (kolem 600–700 m n. m.), ačkoliv pocházejí z poloh kolem 400–500 m n. m. Snad je to způsobeno větší nabídkou hmyzu, konkrétně ploskohřbetky smrkové (Cephalcea abietis), která zde místy graduje. Dále se může projevovat závislost i na geologickém podloží. Předmětem diskuse je i problematika ohrožení a ochrany mravenišť. Abstract There were found 411 anthills (base of nest ≥ 100 cm) of three species (Formica polyctena, Formica rufa and Formica truncorum) on the area of the Krkonoše National Park between years 2008–2009. 61 anthills originated from successful rescue transfers of F. polyctena and F. rufa, the anthills which would be otherwise eliminated. Successful transfers were situated mainly on steep slopes with spruce stands, particularly on the boundary of underwood and adult forest in higher altitudes (800–1000 m a.s.l.); even if the anthills were transferred from lower altitudes (600–700 m a.s.l.). This might be caused by higher abundance of insects, for example Cephalcea abietis has there its ecological maximum. Moreover, geological subsoil might play a role in anthills location. The problem of threats and protection of anthills is also discussed. Klíčová slova: Keywords:
mraveniště, inventarizace, umělé rozšiřování, ohrožení, ochrana anthill, inventory, artificial dispersion, threat, protection
Úvod Lesní mravenci podr. Formica (Formica s. str.) jsou v Krkonošském národním parku intenzivně sledováni již od r. 1997. Nejobsáhlejší ucelená informace je o nich v publikaci Miles (1999), poslední přehledná zpráva o jejich výskytu je obsažena v příspěvku Miles (2009). Již od r. 1989 jsou prováděny i výsadky mravenců z nežádoucích a ohrožených mravenišť, přičemž vývoj nejúspěšnějších z nich je podstatnou částí příspěvku.
247
Miles: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců
Metodika Mraveniště jsou vyhledávána a registrována na základě dotazníkových akcí a vlastního průzkumu. Je prováděna především jejich druhová determinace a zaznamenávány rozměry (průměr základny a výška), objemy kup vypočtených dle rotačního paraboloidu (Nešpor 2005), vitalita ve stupních 1–5 (Miles 2005) a výskyt dle porostních map a zeměpisných souřadnic (GPS). Významnou součástí výzkumu je sledování počtu, prosperity a vitality mravenišť z hlediska krátkodobých a i dlouhodobějších změn. Výsadky se uskutečňují formou tzv. záchranných transferů z ohrožených či nežádoucích mravenišť do různých částí Krkonoš v 620 až 1050 m n. m. Na základě požadavku odboru lesního hospodářství Správy KRNAP je upřednostňováno umístění do vytipovaných porostů, v nichž dochází ke gradacím ploskohřbetky smrkové (Cephalcea abietis), neboť by měly napomoci k ochraně lesa před ní. Největší pozornost je věnována těm vitálním výsadkům, které se dále samovolně štěpí za vniku nových oddělků. Současné poznatky o výskytu mravenišť na území Krkonošského národního parku jsou znázorněny v připojených tabulkách, v nichž jsou uvedeny lokality s výskyty mravenišť, nadmořská výška, druhová determinace, počet mravenišť, celkový objem kup, rozloha příslušné kolonie či celého komplexu mravenišť stanovená odhadem z turistické mapy a hodnoty zeměpisných souřadnic (GPS) přibližného středu kolonie, komplexu či jen solitérního mraveniště. Jsou uvedeny a zvýrazněny i záchranné výsadky, z nichž ty nejúspěšnější jsou předmětem podrobnějšího rozboru.
Výsledky Vcelku bylo na území Krkonošského národního parku zaregistrováno 411 mravenišť 3 druhů lesních mravenců (Formica polyctena, Formica rufa a Formica truncorum), jejichž průměr základny činí nejméně 100 cm. Jsou na 30 stanovištích, jejichž rozloha se výrazně liší (Tab. 1 a 2). U některých mravenišť lze pozorovat v jednotlivých letech velmi značné změny. Ve srovnání s několika předchozími roky (Miles 2005, 2006, 2007) došlo k velkému početnímu nárůstu u druhu F. polyctena na Maříkovském hřbetu a v Janských Lázních pod Janovou horou (Březinka), avšak k velkému úbytku v Rokytnici n. J. (Hranice) a až takřka k jejich vymizení na Rýchorách (Mankova cesta, Bednářka). Narůstají počty druhu F. truncorum, který místy na společných stanovištích vytlačuje druh F. rufa. Z celkového počtu 411 registrovaných mravenišť, u nichž je průměr základy nejméně 100 cm, jich 61 vzniklo za pomoci záchranných transferů. Z nich v 10 případech z původních výsadků majících objem kolem 0,1 m3 vyrostla po letech i tato obří mraveniště (vždy v pořadí lokalita, rozměry: průměr základny × výška, objem v m3): Rýchory, nad Pašovkou, 250 × 120 cm, 2,94 m3 (viz Obr. 1), Rýchorský kříž, 350 × 60 cm, 2,89 m3; Žalý, 250 × 80 cm, 1,96 m3; Žalý, 250 × 60 cm, 1,47 m3; Rýchory, nad Mankovou cestou, 250 × 60 cm, 1,47 m3; Albeřice, 250 × 60 cm, 1,47 m3; Rýchory, u Pašovky, 250 × 60 cm, 1,47 m3; Žalý, 180 × 100 cm, 1,27 m3; Žalý, 250 × 50 cm, 1,23 m3; Harrachov, Mumlava, 250 × 50 cm, 1,23 m3. Všechna dosahují 5. nejvyššího stupně vitality. Některá z nich jsou stará již přes 10 let, takže o jejich stabilním uchycení se není pochyb. Nejvíce je možné cenit si výsadků, u nichž došlo i ke vzniku dalších vitálních dceřinných oddělků, takže se vytvořila navzájem propojená kolonie prosperujících mravenišť, u nichž je největší předpoklad jejich trvalého udržení a dalšího šíření se do okolí. Jsou to mraveniště na následujících pěti stanovištích (stav v. l. 2008–2009): 1. Žalý, F. polyctena, 11 hnízd, celkový objem 4,67 m3. 2. Rýchory nad Mankovou cestou, F. polyctena, 7 hnízd, celkový objem 4,21 m3. 3. Rýchory, Rýchorský kříž, F. polyctena, 6 hnízd, objem 4,33 m3. 4. Harrachov, F. polyctena, 5 hnízd, objem 2,68 m3. 5. Janova cesta, F. rufa, 12 hnízd, objem 3,61 m3. Jejich bližší charakteristiky (lokalizace, datum, původ, vývoj, prognóza, zhodnocení) jsou v následujícím přehledu podrobeny bližšímu rozboru (Tab. 3–7).
248
Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1
Tab. 1. Stav komplexů mravenišť na území KRNAP v l. 2008–2009. Lokality jsou seřazeny chronologicky dle počtu mravenišť. Odhad rozlohy lokality je uváděn jen při větším počtu mravenišť, hodnoty GPS jsou v tom případě umístěny přibližně do středu lokality. Tučně jsou vyznačeny výsadky, u kterých jsou uvedeny i roky prvního a následných provedení. Objem mravenišť je vypočten jako objem rotačního paraboloidu z výšky a průměru mravenišť (Nešpor 2005). Průměrná vitalita hnízd je uvedena ve stupních 1–5, stupeň 5 je nejvitálnější.
Anthills in Krkonoše National Park between 2008–2009. Localities are in chronological order. Area of the locality is mentioned only if higher number of anthills was presented, the GPS position was determined in the center of the locality. Highlighted (bold) are localities, where is the year of first and following transfers. Volume of the anthills was determined after Nešpor (2005). Average vitality of anthills was stated in five levels, level 5 was the most vital. Lokalita/ Stand
Nadm. výška/ Altitude
Druh/ Species
Počet hnízd/ No. of anthills
Vitalita/ Objem/ Vitality Volume (1–5) (m3)
Rozloha/ Area
GPS E/N
Maříkovský hřbet
450–550
F. polyctena
70
4,79
31,24
20 ha
50°40΄812˝ 15°27΄230˝
Dolní Lysečiny
650–660
F. truncorum
62
5
14,5
200 × 3 m
50°40΄329˝ 15°49΄283˝
Janské L., pod Janovou horou
650–700
F. polyctena
31
4,84
19,13
15 ha
50°36΄989˝ 15°48΄046˝
Vítkovice, Seba
640–700
F. truncorum
30
5
2,1
2 ha
50°40΄507˝ 15°31΄775˝
Rokytnice, Hranice
600–650
F. polyctena
23
4,78
16,18
15 ha
50°44΄500˝ 15°25΄384˝
Dolní Maršov, Modrokam. cesta
550–740
F. polyctena
20
4,55
17,04
10 ha
50°38΄291˝ 15°48΄020˝
Vítkovice, Seba
570–620
F. rufa
17
4,9
13,19
5 ha
50°40΄456˝ 15°31΄841˝
Nad Bolkovem
710–850
F. polyctena
16
4,75
6,55
600 × 4 m
50°37΄753˝ 15°43΄875˝
Jablonec n. J., Stráž
700–750
F. polyctena
13
4,69
30,64
1 ha
50°43΄041˝ 15°26΄218˝
Vítkovice, Janova cesta 1997–2005
660–720
F. rufa
12
5
3,53
3 ha
50°41΄413˝ 15°32΄224˝
Křížlice
600–700
F. rufa
11
4,64
5,21
2 ha
50°39΄790˝ 15°30΄967˝
Žalý,Velbloudí cesta 1995
820–850
F. polyctena
11
5
4,65
0,3 ha
50°39΄989˝ 15°34΄882˝
Vrchlabí, Čert. Mlýn
600–620
F. rufa
10
3,9
6,93
2 ha
50°37΄989˝ 15°35΄012˝
Vítkovice, Levínek
650–680
F. rufa
10
5
4,43
3 ha
50°40΄735˝ 15°32΄636˝
Rýchory, Mankova cesta
780–820
F. polyctena
10
3,33
3,03
3 ha
50°38΄921˝ 15°49΄793˝
Rýchory, nad Mank. cest. 1997
800–850
F. polyctena
9
5
5,29
1,5 ha
50°39΄200˝ 15°50΄170˝
249
Miles: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců
Lokalita/ Stand
Nadm. výška/ Altitude
Druh/ Species
Počet hnízd/ No. of anthills
Vitalita/ Objem/ Vitality Volume (1–5) (m3)
Rozloha/ Area
GPS E/N
Horní Mísečky 1991–2006
900– 1030
F. polyctena
7
4,43
1,53
2 ha
50°43΄989˝ 15°34΄834˝
Rýchorský kříž 1991, 2009
850
F. polyctena
6
4,8
4,33
1 ha
50°39΄876˝ 15°51΄814˝
Svoboda, Sluneční stráň
670–700
F. polyctena
5
4
10,57
1 ha
50°37΄470˝ 15°49΄230˝
Rýchory, solitéry 1981–1997
800–850
F. polyctena
5
4,4
4,42
6 ha
50°38΄520˝ 15°30΄370˝
Harrachov, okruž. cesta, 1997
900
F. polyctena
5
5
2,68
0,3 ha
50°46΄244˝ 15°28΄163˝
Bratrouchov, u parkoviště
650–750
F. rufa
5
5
2,1
1 ha
Temný Důl, Honzík
800
F. polyctena
4
4,75
7,59
1 ha
50°39΄691˝ 15°47΄740˝
Vítkovice, Levínek
650–660
F. truncorum
4
5
0,7
1 ha
50°40΄450˝ 15°32΄200˝
Křížlice, p. Šír
640
F. polyctena
3
5
2,72
2 ha
50°39΄658˝ 15°31΄450˝
Vítkovice, vodárna
680
F. rufa
3
4,67
2,16
6m
50°40΄694˝ 15°32΄048˝
Žalý, Velbloudí c., 1995–2009
800
F. polyctena
4
5
1,96
2 ha
50°39΄639˝ 15°34΄949˝
Svoboda, u SLZU
637–640
F. polyctena
3
5
2,07
0,5 ha
50°37΄660˝ 15°48΄154˝
Horní Albeřice, 1989 800–900
F. polyctena
1
5
1,47
50°41΄098˝ 15°51΄259˝
Žalý, Velbloudí c., 1995
850
F. polyctena
1
5
1,47
50°30΄693˝ 15°34΄846˝
Horní Lysečiny, 1994
900
F. polyctena
1
5
0,63
50°42΄010˝ 15°49΄789˝
Celkem /total
450–1030
411
4,77
230,82
Výsadky/ Transfers
660–1030
61
4,71
30,35
Tab. 2. Druhové zastoupení lesních mravenců (Formica s. str.) na území Krkonošského národního parku.
Species spectrum of ants (Formica s. str.), number, vitality and volume of anthills on the area of the Krkonoše National Park. Druh
Počet hnízd
F. polyctena F. truncorum
250
%
Vitalita 1–5
Objem v m3
%
247
60,10
4,67
175,97
76,24
96
23,36
5
17,30
7,50
F. rufa
68
16,55
4,83
37,55
16,27
Celkem
411
100
4,77
230,82
100
Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1
Obr. 1. Mohutný prosperující výsadek Formica polyctena na Rýchorách nad chatou Pašovka (rozměry 250 × 120 cm, objem cca 2,94 m3). 21. 5. 2009. Fig. 1 Large vital transfer of Formica polyctena in Rýchory above the cottage Pašovka. (proportion 250 × 120 cm, volume cca 2,94 m3). 21st May 2009.
Přehled lokalit s výsadky, které se dále rozšiřují vlastními oddělky (1–5) 1. Žalý, Formica polyctena Stanoviště a jeho charakteristika Polesí Vrchlabí, č. porostu: 336 B11, 849 m n. m., GPS: 50°39΄57˝N/15°34΄52˝E. Mraveniště jsou nad žlutě značenou Horní Velbloudí cestou před začátkem mlaziny. Porostní skladba: 80 % smrk, 10 % modřín, 10 % bříza a jeřáb, osvit 50 %, V svah. Hlavní seskupení hnízd se nachází při hraně vysokého lesa a mlází asi do 10 m od cesty, nejvzdálenější asi 30 m nad ní. Při kraji cesty a u paty kmenů dvou největších modřínů jsou též mnohé osídlené zemní nory mimo vlastní mraveniště. Dělnice se početně rozlézají po obou stranách turistické cesty přes 100 m daleko a pronikají do hloubi porostů. Datum, původ a vývoj výsadku 23. 05. 1995, z Rokytnice n. J., objem výsadku cca 0,08 m3. Tab. 3. Lokalita Žalý.
Žalý locality, year, number, volume and vitality of anthills. Rok
Počet hnízd
Objem v m3
Vitalita
1995
1
0,08
5
1997
1
0,08
5
1999
2
0,18
4
2005
2
1,33
5
2006
5
1,63
5
2007
7
3,61
5
2008
7
3,37
5
2009
11
4,65
5
251
Miles: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců
Prognóza Příznivá, okolní porosty jsou vhodné pro další růst kolonie. Zhodnocení Vcelku plynulý, i když jen pozvolný nárůst počtu i velikosti hnízd, který v posledních třech letech zrychlil a dosáhl maxima. 2. Rýchory, nad Mankovou cestou, Formica polyctena Stanoviště a jeho charakteristika 850 m n. m., JZ svah, GPS: 50°39ʹ40˝E/ 15°50΄15˝N. Porostní skladba: 70 % smrky, kromě mlází až 25 m vysoké, 30 % břízy až 10 m vysoké, zbytek jeřáby a buky, takřka všude husté borůvčí, osvit hnízd 50 %, výhledově však budou hnízda rostoucími stromy více zastiňována. Z důvodu dosud značného osvětlení je většina hnízd nízkých, ale neobyčejně bohatých na dělnice. Zemní vchody bez tvorby kup bohatě osídlené mravenci jsou i mimo vlastní kupovitá hnízda. Dělnice se rozlézají všemi směry asi 100–150 m daleko a přes dvě cesty pronikají hluboko do porostů vzrostlých stromů. Jejich častými velkými úlovky jsou královny rojících se mravenců dřevokazů r. Camponotus, muchnice a ploskohřbetky. Datum, původ a vývoj výsadku Výsadek založen 14. 05. 1997 z mraveniště u Mankovy cesty, které bylo ohroženo lesní těžbou, z místa vzdáleného asi 600 m a asi o 50 výškových metrů níže. Tab. 4. Rýchory nad Mankovou cestou.
Rýchory locality above the Manek path, year, number, volume and vitality of anthills. Rok
Počet hnízd
Objem v m3
Vitalita
Poznámka
1997
1
0,08
5
Provedení výsadku, zakryt ochranným krytem
1998
1
0,02
4
Stav takřka na vymření
1999
1
0,06
3
2000
1
0,12
5
2002
1
0,28
5
2003
4
1,22
5
2004
4
1,13
5
2005
4
1,55
5
2006
4
2,10
5
2007
6
2,68
5
Mírné překročení původního stavu
Kryt ponechán, není již skoro vidět
2008
6
3,11
5
Četné zemní vchody i v okolí hnízd
2009
7
3,39
5
Četné zemní vchody i v okolí hnízd
Prognóza Předpoklad dalšího růstu kolonie, která je již početnější než ta, z které vznikla (kolonie mravenišť na Mankově cestě). Zhodnocení Neobvyklý dlouhý vývoj výsadku, který se po takřka úplném zániku opět vzpamatoval a postupně dosáhl výborné prosperity. Další 2 blízké výsadky z téže lokality také velmi dobře prosperují, ale zůstaly solitérní.
252
Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1
3. Rýchory, Rýchorský kříž, Formica polyctena Datum a původ a vývoj výsadku Transfer uskutečněn 30. 4. 1991 z Hostinného, z nežádoucího mraveniště v blízkosti včelína, asi 400 m n. m. Tab. 5. Rýchory, Rýchorský Kříž.
Rýchory and Rýchorský kříž localities, year, number, volume and vitality of anthills. Rok
Počet hnízd
Objem v m3
Vitalita
1991
1
0,08
5
1995
2
1,06
5
1998
2
1,80
5
1999
2
0,82
4
2000
2
0,60
4
2002
2
0,71
4
2003
2
1,57
5
2004
2
1,47
5
2005
2
3,53
5
2006
3
1,73
4,2
2007
3
3,90
4,6
2008
5
4,19
4,6
2009
6
4,33
5
Stanoviště a jeho charakteristika Č. porostu 644 C4, 850 m n. m, GPS: 50°39΄876˝E; 15°51΄814˝N, přesnost 15 m. Hustá smrková tyčovina nad silničkou z Rýchorské boudy na Žacléř, pod Rýchorským křížem, při lesních okrajích jsou i listnáče (břízy, buky). Silně svažitý terén, JV svah. V hustém porostu, ve kterém se mraveniště nacházejí, byla v r. 2006 provedena probírka a prosvětlení, což může mravencům výhledově prospět. Prognóza Přes zprvu velmi pomalý a později nerovnoměrný vývoj vcelku příznivá, předpoklad dalšího šíření se do okolí. Zhodnocení Z dlouhodobě dobře prosperujícího výsadku se postupně vytvořil z největšího hnízda nový oddělek na velmi svažitém terénu přímo nad silničkou, který je sice zcela plochý, přesto však velmi vitální. Z důvodu jeho přímého ohrožení chodci a vozidly byl z něho v r. 2009 proveden transfer na dvě nová blízká stanoviště, po kterém se však takřka v plném rozsahu obnovil. Pomalý a nerovnoměrný vývoj je zřejmě způsoben silnou přítomností nepřátelských mravenců druhu F. sanguinea, kteří jej oslabují. 4. Harrrachov, Formica polyctena Stanoviště a jeho charakteristika Okružní betonová cesta, za Mumlavským vodopádem, blízko vrchu Ptačinec, č. porostu 526 D8, E1, 908 m n. m., GPS: 50°46΄244˝E/15°28΄163˝N. Silně kamenitý a balvanitý, převážně velmi svažitý a nebezpečně nepřístupný terén s převažujícím hustým smrkovým mlázím a vysokým borůvčím. Ve smrkovém mlází je přítomen i smrk pichlavý. Porost: smrk 60 %, jeřáb 20 %, bříza 20 %, podrost
253
Miles: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců
většinou souvislé borůvčí, osvit 60 %, hnízda z 50 % zarostlá borůvčím. Mravenci jsou velmi početně rozlezlí všude kolem vrcholových skal a daleko (alespoň 50 m) na obě strany od nich. Mraveniště jsou v porostu asi 30 m od cesty, asi 10 m od úpatí dobře viditelných strmých skal. Na lokalitě provedeny v r. 1996 postřiky proti ploskohřbetce. Datum, původ a vývoj výsadků 29. 5. 1997 z Hradska u Jablonce n. J. Tab. 6. Harrachov.
Harrachov locality, year, number, volume and vitality of anthills. Rok
Počet hnízd
Objem v m3
Vitalita
1997
5
0,30
5
1998
4
0,30
5
1999
4
1,09
5
2004
2
0,42
5
2005
3
0,89
5
2006
3
1,90
5
2007
3
1,90
5
2008
5
2,68
5
Prognóza Pro nerovnoměrný nárůst se teprve v posledních letech jeví prognóza příznivá. Zhodnocení Zprvu pospojování malých hnízd v menší počet hnízd větších, nerovnoměrný vývoj, výrazný nárůst velikosti hnízd nastal až v r. 2006–7, v r. 2008 vznik nových oddělků. Z důvodu značného osvětlení jsou kupy převážně nízké, s velkými hnízdními valy a četnými vstupními otvory i mimo hnízdo, velmi početné na dělnice. Mravenci podél kraje lesa sestupují až 150 m níže k Mumlavě. Ve velmi nepřehledném, kamenitém a nebezpečném terénu nebyla asi všechna hnízda nalézána. Silná konkurence mravenců F. sanguinea. Je možné, že výsledný úspěch výsadku spočívá i ve vhodnosti geologického podloží, dostatku světla a přítomnosti prohřívajících se skalních výstupů. 5. Janova cesta (Vítkovice v Krkonoších), Formica rufa Stanoviště a jejich charakteristika Okraje smrkových porostů se značným zastoupením listnáčů (bříza, buk, jeřáb) podél asfaltové cesty cca 675–700 m n. m, porosty 342G13, 342G8, 680D12. Datum, původ a vývoj výsadků Výsadky provedeny z lokality Vítkovice, Levínek, 650 m n. m., z porostu 679C2, 29. 5. 1997, 6. 6. 2003, 12. 5. 2004 a 26. 4. 2005. Na Obr. 2 je příklad prosperujícího mraveniště na Janově cestě.
254
Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1
Tab. 7. Vítkovice, Janova cesta.
Vítkovice and Janova cesta localities, year, number, volume and vitality of anthills. Rok
Počet hnízd
Objem v m3
Vitalita
2003
2
0,46
5
2004
4
0,61
5
2005
8
1,63
5
2006
8
2,54
5
2007
8
2,58
4,87
2008
13
3,60
5
2009
12
3,61
5
Poznámka
2 hnízda se spojila
Prognóza Mraveniště jsou na nových stanovištích stabilizována a je předpoklad jejich dlouhodobého udržení se i dalšího růstu. Zhodnocení Výsadky F. rufa jsou považovány za obtížněji proveditelné, neboť tento druh mívá jen jednu nebo malý počet královen a na novém stanovišti se hůře uchycuje, což platí hlavně pro solitérní mraveniště. V tomto případě se však jedná o transfery z polygynní kolonie. Transfery jsou až nečekaně úspěšné, počet nově vzniklých mravenišť a objem a počet mravenců na nových lokalitách již převýšil jejich stav na původním stanovišti, kde se odebíraná hnízda každoročně obnovují skoro do původní velikosti. Proto lze s těmito transfery pokračovat i v dalších letech.
Obr. 2. Výsadek Formica rufa, který proniká i výše do dutiny stromu. 11. 6. 2009. Fig. 2 Transfer of Formica rufa which grew in the hole of a tree. 11 June 2009.
255
Miles: Úspěšné záchranné transfery lesních mravenců
Diskuse Na území biosférické rezervace Krkonoše nejsou lesní mravenci skupiny Formica (s. str.) nikterak hojní. Situaci na její české straně vystihuje Tab. 1 a 2 (411 mravenišť tří druhů) na polské části Krkonoš bylo zaregistrováno jen 25 mravenišť týchž druhů lesních mravenců, z nichž 19 náleželo druhu F. truncorum, 5 F. rufa a jen 1 F. polyctena (Wiśniewski et al. 1975). Při navyšování jejich počtu mají značnou roli záchranné transfery z nežádoucích a ohrožených mravenišť, které se týkají druhů F. polyctena a F. rufa. Při záchranných transferech lze považovat za úspěch, když se výsadek na novém stanovišti „uchytí“. Je nutné si uvědomit, že přenos mravenců pro ně znamená vážný zásah, se kterým se někdy jen obtížně vyrovnávají. Musí si vybudovat zcela nové hnízdo v jim neznámém prostředí, ve kterém bývá mnoho jejich predátorů, zejména též jim nepřátelských druhů mravenců. Z nich přicházejí v úvahu zvláště mravenci r. Camponotus a mravenec loupeživý (F. sanguinea), kteří jsou v Krkonoších velmi početně rozšířeni. Výsadek zpravidla zprvu slábne a jeho úspěšnost či neúspěšnost lze vyhodnocovat až po více letech. Činí-li z nich v současnosti počet prosperujících výsadků 61, pak je to výrazné obohacení zdejší původní mravenčí populace. Úspěšné výsadky se nacházejí většinou na značně svažitých okrajích převážně smrkových porostů, na rozhraní mlází a vzrostlého lesa. Velmi záleží na volbě vhodného stanoviště. V posledních letech jsou záchranné transfery soustředěny již jen na posilování na těch lokalitách, kde byl jejich úspěch pokusně ověřen. Za vysloveně úspěšné výsadky lze považovat těch 10 největších a výsadky na uvedených 5 lokalitách, kde existují již dlouho a dochází u nich k tvorbě vitálních dceřiných oddělků. Záchranných transferů bylo od r. 1989 provedeno asi 100, považuji-li za transfer 1 přemístěnou kupu. Zpravidla se jich uskutečnilo jen několik ročně, nebylo je totiž odkud brát. Mnohé z nich se odebíraly po více let stále ze stejných mravenišť, neboť ta se dlouhodobě každoročně obnovovala, jakoby prováděnými odběry omládla. Jejich zajišťování v případě ohrožených a nežádoucích hnízd je nutno chápat jako pracovní povinnost příslušných orgánů ochrany přírody, i kdyby byl jejich výsledný efekt jen nejistý a malý, což platí zejména v případě solitérních mravenišť druhu F. rufa, která se vyskytují v blízkosti lidských sídel nejčastěji. Význam záchranných transferů přes jejich nevelký počet však může být i značný, neboť přispívají k zachování o obnově mravenišť i tam, kde jinde z neznámých příčin zanikají. V Krkonoších je tomu tak např. na Rýchorách. Zde byly v předchozích letech známy 2 početné komplexy mravenišť druhu F. polyctena (na Mankově cestě a na Bednářce), které v době jejich největšího rozmachu čítaly několik desítek velkých hnízd. Ta však v několika posledních letech takřka zcela vymřela a celá rozsáhlá oblast Rýchor se tak ocitla skoro zcela bez původních vitálních mravenišť. Jsou zde sice nadále obrovské mravenčí kupy, jedny z největších v Krkonoších, avšak s malou vitalitou a některé již zcela bez mravenců. Příčinu jejich zániku se mi nepodařilo zjistit, přírodní podmínky se na stanovišti takřka nezměnily, ochranářské zásahy byly málo účinné, mravenci vyhynuli pod ochrannými kryty i mimo ně. Nová mraveniště z těchto odumírajících samovolně za pomoci dceřiných oddělků nevznikala nebo se neudržela, tvorbu nových hnízd v jejich blízkosti jsem nenalezl ani z rojících se pohlavních jedinců. Jedná se zřejmě o zákonitý proces související se stářím mravenišť i mravenců v nich doprovázený možná i existencí neznámých chorob. Jejich místa v prostoru Rýchor však zaujaly úspěšné výsadky ze záchranných transferů (nad Mankovou cestou, u Rýchorského kříže a velká solitérní hnízda u Pašovky), která jsou navíc většinou velmi vitální s perspektivou dalšího růstu a tvorby dceřiných oddělků. Takže v současnosti na Rýchorách takřka všechna vitální mraveniště pocházejí již jen z umělých výsadků. Při vyhodnocování výsledků výsadků v Krkonoších jsem dospěl k zajímavému poznatku, že lépe prosperují ve vyšších polohách (kolem 800–1000 m n. m.) než v polohách nižších (kolem 600–700 m). Je to s podivem, neboť záchranné transfery pocházejí převážně z lokalit podstatně nižších, tak kolem 400–500 m n. m. Snad je to způsobeno možnou větší nabídkou hmyzu, konkrétně ploskohřbetky smrkové výše v horách, která zde v některých létech graduje a působí tím v lesích problémy. Je-li tomu tak, pak jsou tyto úspěšné výsadky tím více vítané. Další okolností, která může být z hlediska úspěchu výsadků významná, je konstelace geologického podloží Schreiber et al. (2009) se domnívají, že lesní mravenci lépe prosperují v místech tektonických
256
Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1
zlomů, podél nichž vyvěrá na zemský povrch teplo a některé plyny (CO2, radon, helium aj.). Úspěšnost krkonošských výsadků však z tohoto hlediska nebyla dosud posuzována. Mraveniště jsou ohrožována řadou biotických i abiotických činitelů. Jsou to zejména někteří ptáci – žluny, datel černý, tetřevovití, ze savců černá a vysoká zvěř, lišky a jezevci, významným limitujícím faktorem je i vnitrodruhová a mezidruhová rivalita mezi samotnými mravenci. Z abiotických činitelů přichází v úvahu zejména poškozování mravenišť lesní těžbou, stavebními pracemi, budováním nových komunikací apod. Za nejvýznamnější ochranářská opatření lze považovat především udržování vhodné skladby a světlosti lesních porostů, v úvahu však přichází i mechanická ochrana za pomoci ohrádek a krytů (Miles 1999). Tato opatření však až dosud v oblasti Krkonošského národního přispívala hlavně jen k zachování stávajících mravenišť, nikoliv k výraznějšímu navýšení jejich počtu. Toho zde bylo dosaženo především záchrannými transfery, jejichž význam tím se tím zvyšuje. Závěr Na území Krkonošského národního parku bylo v letech 2008–2009 zaregistrováno 411 mravenišť tří druhů lesních mravenců (Formica polyctena, F. rufa a F. truncorum). Na významu nabývají dobře prosperující záchranné transfery z nežádoucích a ohrožených mravenišť. Některé z nich (Rýchory, Žalý, Harrachov, Janova cesta) jsou značně vitální a rozšiřují se dceřinými oddělky. Navrhuji proto, kromě ochrany stanovišť a případně i mechanických zábran před predátory, jít nadále při posilování stavu krkonošských mravenišť hlavně touto cestou. Poděkování Za pročtení příspěvku a kritické rady a připomínky děkuji recenzentovi a Ing. Jiřímu Nešporovi, za pomoc při překladu do angličtiny Dr. Aleně Ševců.
Literatura Miles P. 1999: Inventarizace, výzkum a ochrana lesních mravenců v Krkonošském národním parku. Formica 2: 48–64. Miles P. 2005: Výsledky inventarizace mravenišť v oblasti Krkonoš v r. 2005. Formica 8: 36–39. Miles P. 2006: Inventarizace, výzkum a ochrana mravenců v oblasti Krkonoš. Formica 9: 7–10. Miles P. 2007: Inventarizace, výzkum a ochrana mravenišť v oblasti Krkonoš. Formica 10: 16–19. Miles P. 2009: Mraveniště v oblasti Krkonoš v r. 2006–2009. Formica 12: 24–27. Nešpor J. 2005: Objem mravenišť vypočtených jako objem rotačního paraboloidu z výšky a průměru mravenišť. Formica 8: 59. Schreiber U., Brennholt N. & Simon J. 2009: Gas permeable deep reaching fracture zones encourage site selection of annts. Ecological Indicators 9: 508–517. Elsevier. Wiśniewski J. & Moskaluk A. 1975: Mrówki z grupy Formica rufa (Hym., Formicidae) w Karkonoskim parku narodowym. Poznańskie towarzystwo przyjaciól nauk, Wydzial nauk rolnicznych i leśnych, Práce komisji nauk rolniczych i komisji nauk lešnych, Tom XL., 153–156.
257
