FORMAČNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTŮ
www.architekt.cz
[email protected]
01
l e d e n 2 0 0 7
ČESKÝ FENOMÉN - ARCHITEKTONICKÝ KUBISMUS Kubismus jako umělecký směr měl své odpůrce, ale i vyznavače. Ti první poukazovali na to, že v architektuře představuje pouze krátkodobou estetickou epizodu. U druhé skupiny, architektů, naopak převládala touha řešit nové problémy perspektivy a vytvářet nové prostorové vztahy mezi předměty. Pod vlivem kubismu tak přivedli na svět zvláštní díla, která dodnes působí velice silným dojmem. Přes všechnu rozpornost v hodnocení kubismu tomuto slohu náleží významné místo ve vývoji moderní soudobé architektury. Právem tomuto fenoménu prvních desetiletí 20. století náleží i jeho výstavní forma, jejíž obsah lze v současné době spatřit v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.
2. STRANA
ARCHITEKTONICKÝ KUBISMUS
IS 01 / 2007
evropského kubistického umění, hned po Paříži. Na ozvěny a podněty pařížských kubistů nereagovali pouze pražští sochaři a malíři, ale i architekti, návrháři designu a nábytku, scénografové, básníci i spisovatelé. Praha, které v té době byla důležitým duchovním a uměleckým centrem Evropy, přetavila tyto podněty v ojedinělý architektonický styl, který vznikal v období evropské expresionistické architektonické moderny. Na 33 panelech se mohou návštěvníci seznámit nejen s realizacemi jmenovaných autorů z uvedeného období, ale i s kubistickým designem, nerealizovanými projekty a dalším vývojem po roce 1918. Dominantní postavení představují pražské stavby, výstava a katalog však přibližují také několik staveb realizovaných v jiných městech, či lokalitách České republiky. Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků, ale i laiků na celém světě. Jedná se o bizarní kapitolu ve vývoji moderní architektury XX. století, označovanou sice za slepou cestu, ale přesto stále velmi inspirativní. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt Pavel Janák (1882-1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny Jana Kotěry a jeho okruhu. Kubismus se v architektuře sice neprosadil, ale několik staveb bylo realizováno.
Expozice se soustředí na nejvýznamnější období let 1911-1914 a představuje prominentní osobnosti kubismu a jejich práce: Pavla Janáka, Josefa Gočára, Vlastislava Hofmana, Josefa Chochola a Emila Králíčka. Od roku 1909 se Praha stala druhým centrem
Výstava o pražském architektonickém kubismu navazuje na projekty, které pro Galerii Jaroslava Fragnera připravil přední český historik a teoretik architektury Zdeněk Lukeš. Výstavy Splátka dluhu Praha a její německy hovořící architekti 1900 - 1938, či Emil Králíček zapomenutý mistr secese a kubismu, se setkaly s velkým zájmem
IS 01 / 2007
NOVODOBÁ ČÍNA
3. STRANA
S účastníky akce se tak chtěl český architekt, tvořící a žijící s manželkou Ivanou léta v zahraničí, osobně podělit o své zkušenosti při budování „výkladní skříně“ města Šanghaje, kde působí od roku 1993.
odborné i laické veřejnosti. Publikace, které byly k výstavám vydány, získaly ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu roku a to z důvodu, že na fotografických částech se podíleli přední čeští fotografové Pavel Štecha, Karel Cudlín a především Ester Havlová, na grafickém ztvárnění výstav a katalogů pak přední český grafik Robert Novák. Je třeba také podotknout že obě předcházející výstavy prezentovaly a budou dále prezentovat pražskou architekturu v zahraničí (např. Berlín, Mnichov, Darmstadt, Regensburg, Rotterdam, Vídeň). K výstavě je vydána publikace v českém a anglickém jazyce. Autorka černobílých fotografií je Ester Havlová, expozici a texty připravili Zdeněk Lukeš a Dan Merta. Termín výstavy: do 4. 2. 2007 Místo konání: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské nám. 5a, Praha 1 Více informací naleznete na: www.gjf.cz ____________________________________________
Dvouhodinový monolog přinesl potvrzení, že Čína s plánovaným hospodářstvím nastoupila cestu otevřenosti, tržních reforem a nového přístupu k plánování měst. Když se čínská vláda rozhodla proměnit Šanghaj ve světovou metropoli, která by byla schopna stát se centrem světového obchodu pro Dálný Východ a Asii, začala město cílevědomě budovat podle jakéhosi seznamu, popsal Benda vývoj architektury a urbanismu této metropole. Jako kdyby odškrtávali jednotlivé body: nejvyšší budova světa, nejrychlejší vlak, moderní velkokapacitní letiště, přístaviště zaoceánských lodí a luxusní jacht-klub, světová výstava nebo olympijské hry, kongresové centrum a výjimečná architektura.
Architektonický rozmach asijského draka… Novodobá Čína se zdá být na vzestupu. Po desetiletích života vedeného pod přísně danými pravidly lidé konečně cítí šanci spojit svoje síly při budování moderního, hospodářsky úspěšného státu, který nabízí prostor k individualistickému způsobu trávení života a splnění osobních ambicí. Vše umocňují přípravy na blížící se olympijské hry, které v této zemi proběhnou v roce 2008. Pohled na současné dění v Číně z hlediska architektonického se pokusil dne 13. prosince 2006 v aule Betlémské kaple zprostředkovat Jan Benda svou přednáškou na téma „Architektura Číny 21. století“.
Podle slov českého architekta představuje daný seznam žebříček stavebních subjektů, které by metropole současnosti rozhodně neměly postrádat. V případě Šanghaje asijský drak těží z geografické blízkosti k surovinám, levné pracovní síly a obrovského trhu, jenž vehementně promlouvá i do stavebnictví. Velkolepá přestavba města, jemuž vévodí nová moderní architektura, však provází neucelená urbanistická koncepce. Je opomíjena myšlenka, že prováděný rozvoj má probíhat tak, aby nová vrstva, pokud možno kvalitnější, pouze doplnila tu předchozí vrstvu. Neznamená to v žádném případě konservaci statusu quo, neznamená to však ani bezohledné
4. STRANA
NOVODOBÁ ČÍNA
IS 01 / 2007
na vykonávání stavebních úkonů, zároveň si k tomu ještě vyhrazuje neotřesitelné právo rozhodovat o výsledné podobě navrženého projektu. Tento fakt značně komplikuje práci cizích architektů při provádění samotných staveb, dokonce jsou známy případy, že najatí odborníci opustili své rozestavěné dílo pro nepřekonatelné neshody se zadavatelem projektu. I přes tyto rozpory si zřejmě každý návštěvník odnese démonické pocity z měnící se tváře Šanghaje, tak jako si je odnesli posluchači z přednášky architekta Bendy. Všude se staví mrakodrapy, souběžně s budováním městských parků, klimatizovaného metra a technické infrastruktury či mimoúrovňových křížení městských magistrál, dosahujících výše pěti pater. K nejvíce zastoupeným typům projektů se řadí tzv. SOHO (Small Office Home Office) objekty: obytné zábavně-pracovní komplexy. Běloskvoucí, čistá architektura na první pohled upoutá svou jednoduchostí jak v exteriérovém, tak i v interiérovém provedení. Jako když pozorujete dokonalé počítačové modely. Je přitom odrazem potřeb obyvatel tohoto města, vycházejících ze současného stylu jejich života, kterému dominuje velké pracovní zatížení. Přidáme-li k tomu argument obrovské rozlohy města pro eventuální dojíždění do zaměstnání, dává tato kombinace zelenou vzniku těchto satelitních SOHO bytečků. A to i za přemrštěné pořizovací ceny, kterým se musí přizpůsobit i světové obchodní značky, samozřejmě za předpokladu, že chtějí být vidět
vymícení zastavěných prostor pro budoucí mrakodrapy. Jejich vznikající existence pak zákonitě vyvolává domněnku, že se jedná pouze o kšeft. Současná čínská architektonická scéna „hostí“ nejen zahraniční, ale i domácí vycházející, zářící i zapadající hvězdy. Podmínky, které jim tamní stavební trh nabízí, se z pohledu toho našeho liší zásadně v jedné skutečnosti. Čínské úřady a investoři odbavují projekty doslova jako na běžícím pásu. Na vlastním příkladu architekt Benda dokazoval, že jejich realizace se počítá na dny a týdny, ne na měsíce či roky, jak je u nás běžným zvykem. Průběh přednášky však upozornil i na negativní jevy při rozvoji zdejší architektury. Největší překážkou se z tohoto hlediska zřejmě jeví počínání čínské vlády. Ta nejen eliminuje finanční zisky zahraničních investorů dosazením vlastních pracovníků
v kapitalistickém světě pozlátek. Důvodem, proč se do čínských měst slétli investoři z celého světa, je světově největší hladový čínský trh. Boom ve stavebnictví znamenal pro čínskou ekonomiku ve druhém kvartálu 2006 meziroční růst HDP o 11,3 procenta, což je nejvyšší růst ekonomky za deset let. Stavební výroba vzrostla i přes nařízená omezení za stejné období v meziročním porovnání o 22 procent. Šanghaj má dnes dvacet miliónů obyvatel a tři tisíce mrakodrapů. V deltě Žluté řeky, při seizmice 7° a klimatu Kalifornie, se dá chápat modernizace tohoto města jako velmi riskantní krok. Nehledě na to, že chaotická „perestrojka“ s sebou přináší další důsledky. Prvním z nich je nerozumné opouštění principů tradiční čínské architektury ze strany státu, druhým pak fakt, že uvedený proces se odehrává pouze na malé části území Číny. Stavební boom je rovněž velkou energetickou zátěží pro zbývající 4/5 velmi zaostalého, převážně zemědělského území. Vesničané, kteří žijí v katastrofálních hygienických podmínkách, jsou násilím vyháněni z oblastí, kde se pro extrémní spotřebu měst
IS 01 / 2007
ROCKHOUSE 2006
5. STRANA
Oceněné projekty v soutěži o český nízkoenergetický dům roku 2006 „Rockhouse“
budují vodní elektrárny. Je zřejmé, že není možné zakonzervovat architekturu a urbanismus města a předpokládat, že i tak bude schopno poskytovat prostředí nezbytné pro fungování soudobé společnosti. Živoucí město, které by bylo schopné trvalého zachování svého životního prostředí, musí reflektovat dynamické společenské a technologické proměny, musí se neustále měnit, přestavovat a růst, a že je třeba vytvořit soudobý ekvivalent těchto staveb, jež by mohly rovnoprávně koexistovat s historickou architekturou. V případě Šanghaje, která měla dlouhodobě statut svobodného přístavu a byla charakteristická prolínáním tradiční čínské architektury s evropskou, se tomu děje se střídavými úspěchy. Na tomto místě je však nutné si uvědomit, že měnící se tvář města tuto zvláštní identitu nenávratně likviduje. Přednášku připravila Fakulta architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Obcí architektů. Text: Bohumír Kotora Foto: Ing.arch.Miloš Grigorij Parma
V pražském Veletržním paláci byly vyhlášeny výsledky soutěže ROCKHOUSE o český nízkoenergetický dům roku 2006, kterou zorganizovala společnost Rockwool, a.s. Tato společnost trvale hledá nové způsoby, jak prosazovat stavební postupy, které vedou ke snižování energetické náročnosti budov, a jak zvýšit povědomí o dopadech bydlení na životní prostředí. Dalším logickým krokem ve snaze upozornit laickou i odbornou veřejnost na problematiku nízkoenergetické výstavby bylo zorganizování soutěže o český nízkoenergetický dům roku 2006 „ROCKHOUSE”. Záměrem soutěže bylo ocenit odborníky, kteří vytvářejí svébytnou českou architekturu a využívají moderních technologií k projektování domů, které šetří energii, jsou citlivé k životnímu prostředí a především přátelské ke svým obyvatelům. Do soutěže bylo přihlášeno 20 projektů, jejichž autoři pocházejí z řad profesionálů i studentů. Přihlášené práce posuzovala odborná porota, ve které zasedli Ing. Martina Pásková, Ph.D., ředitelka odboru ekologie lidských sídel a člověka Ministerstva životního prostředí ČR; Akad. arch. Šimon Caban, architekt a scénograf; Ing. arch. Oleg Haman, předseda Obce architektů; Doc. Ing. Miroslav Meixner, CSc., vedoucí techniky staveb na Fakultě architektury VUT v Brně; Doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc., Stavební fakulta ČVUT a Ing. Petr Stejskal, marketingový a obchodní ředitel společnosti Rockwool, a.s.
V hlavní kategorii odborných projektů byly oceněny 3 níže specifikované projekty a jeden projekt získal zvláštní uznání poroty. První místo si odnesl Tomáš Hlavsa, student 4. ročníku fakulty architektury na VUT v Brně, za architektonické
6. STRANA
ROCKHOUSE 2006 + PRAGUE MARINA
řešení rodinného domu pro 4člennou rodinu s garáží a se samostatným bydlením pro prarodiče. Porota ocenila celkově vyvážené řešení a technické provedení stavby. Porotce Ing.arch. Šimon Caban k vítěznému projekt řekl: „Na tomto domě si cením především toho, že i přes zadání, které vede automaticky k jakémusi podvědomému omezení, navrhl autor suverénní dům, který se v klidu a harmonii rozprostírá a sebevědomě ukazuje, že nízkoenergetický neznamená nuzně smrsknutý domeček.“ Hlavní cena je spojená s finanční odměnou ve výši 100.000 Kč.
IS 01 / 2007
princip je energeticky méně náročný, než solitéry. Těžko ale posuzovat tento projekt spolu s ostatními, protože to není jeden ale více 'domů'. Proto se přikláním ke zvláštnímu ocenění, protože ocenění jako takové si vskutku zaslouží,“ řekl k projektu Šimon Caban. V kategorii studentských prací byly přihlášeny projekty Radky Pittnerové (VŠUP Praha), Mateje Kováče (ČVUT Praha) a Samuela Netočného (VUT Brno). Všem studentům bylo uděleno ocenění za snahu nalézt nestandardní řešení. Odborná porota navíc udělila i zvláštní cenu pro již realizovaný projekt domu v Kníničkách u Brna, který vzešel z brněnského atelieru ELAM. Porota ocenila mimo jiné inovativní řešení stavby, která přes svou velikost působí lehce a elegantně a blíží se parametrům pasivního standardu. Jejím autorem je Ing. arch. Mojmír Hudec, který se už více než dvacet let specializuje na nízkoenergetické stavby a pasivní domy. Rodinný dům je založen na užití jak pasivních tak aktivních prvků, které jsou vzájemně provázány a umožňují tak maximální využití obnovitelných zdrojů sluneční energie a dřeva. Více informací naleznete na www.rockhouse.cz.
Druhým místem ocenila porota kontrastní provedení rodinného domu Ing. arch. Radima Kounka, jehož architektonické řešení je založeno na dvou podobách jednoho materiálu tvrdé skořápky z čediče v přírodní šedé barvě a vnitřní měkké izolační vrstvě z čediče (kamenné vlny). Porota ocenila hledání nových forem, odvážnou dispozici a práci s krajinnou hmotou.
Prague Marina, město ve městě
Třetí místo dostal návrh malého rodinného domu na netypickém sklonitém pozemku s orientací k severu. Projekt Ing. arch. Vladimíra Baldy z architektonické kanceláře TUL porota ohodnotila zejména za kompaktnost řešení ve ztížených podmínkách a snahu o důsledné stavebně-energetické řešení. Zvláštní uznání poroty získal projekt společnosti GIP Invest, s.r.o., za nízkoenergetickou koncepci výstavby obytného souboru obsahující pět sekcí řadových domů. Porota ocenila kromě kvalitního stavebně-energetického řešení i snahu o řešení urbanistického celku. „Řadová zástavba je vlastně nejlepším řešením, protože už její
Koncem minulého roku proběhla v českých odborných médiích upoutávka na realizaci projektu s názvem Prague Marina. Z publikovaných informací vyplynulo, že se jedná o velmi zajímavou zakázku, řešících bytovou otázku na tuzemském trhu. Aby daná myšlenka nezapadla v časovém soukolí roku 2006, rozhodli jsme se na ni upozornit v úvodním čísle Informačního servisu letošního roku. Na místě, kde stál před více než 110 lety nejvýznamnější pražský přístav, vyroste v pěti fázích unikátní bytový projekt, který nese jméno Prague Marina. Hlavní devíza komplexu vznikajícího v Praze Holešovicích spočívá v ohybu řeky Vltavy, jež je základní součástí projektu. Prague Marina se představuje Prague Marina leží na tradičním místě metropole České republiky, v blízkosti historického a komerčního centra Prahy. Z jedné strany navazuje na oblast existující zástavby Holešovic a z druhé na novodobé dominanty této městské části - výškové budovy Lighthouse a Tokovo. Lokalita umožňuje výborné dopravní spojení s centrem města, letištěm i hlavními dopravními tepnami země. Realizace projektu se promítne do vzniku nejen
IS 01 / 2007
AKTUALITY
7. STRANA
penthousy s 219 m2, umístěných ve třech samostatných bytových domech Adelaide, Baltimore a Cardiff. Dvě budovy přitom vyrostou téměř u hrany přístavu. Cena za metr čtvereční se pohybuje od zhruba 49.000 do 75.000 korun bez DPH. Za byt v holešovickém přístavu tak zájemci zaplatí od tří do 20 milionů korun. Developer, jenž nazývá projekt bydlením pro 21. století jednotlivců i rodin, zaručuje, že při jeho výstavbě budou zachovány i stávající památkově chráněné objekty. Proto bude realizace Prague Mariny prováděna s co nejcitlivějšími detaily. Podle slov Petra Dvořáka, architekta studia A.D.N.S. architekti, které dostalo na starost přípravu projektu, výška domů odpovídá okolní zástavbě. Ve vnitrobloku se bude nacházet zeleň a pro obyvatele mají sloužit i podzemní parkovací stání. Byty jsou navíc umístěny vysoce nad hladinou povodně z roku 2002.
administrativních a obchodních komplexů, ale také luxusní residenční čtvrti s jachetním přístavem. Projekt zahrnuje rovněž množství zelených ploch a sportovních areálů. Propojení Holešovic s vodou a prostorem plným zeleně přitom představuje jediný waterfront bytový projekt v hlavním městě, který nepochybně ovlivní jeho další rozvoj. Především Vltava má tamějšímu bydlení dodat zcela ojedinělou atmosféru. Z bytů, ke kterým jsou navrženy velká panoramatická okna, velké balkóny a terasy, se do budoucna rýsuje nádherný výhled na vodní plochu řeky, město i celé okolí. Dá se proto předpokládat, že na území hlavního města nezůstane pouze u jediné realizace takto laděného projektu. Zároveň budou místní vysoce chráněni před povodněmi, neboť území je vybaveno bariérou proti záplavám, přesahující úroveň ničivé katastrofy v roce 2002.
Technické rarity přístavu nevymizí Projekt, na němž se také podílela anglická společnost Chapman Taylor, rovněž zachová současné památkově chráněné objekty, které budou citlivě zakomponovány do moderní výstavby - například historický lodní výtah. K zajímavostem by mělo patřit i eventuální znovuzprovoznění původního proplachovacího kanálu, který spojuje přístavní bazén s hlavním korytem řeky zhruba na úrovni stávající budovy Lighthouse, jež by mohl dle původních plánu tvůrců holešovického přístavu zajistit přirozenou výměnu vody v přístavním bazénu. Zachován bude i nákladní, stále funkční přístav na konci nábřeží. Jeho přestavba již probíhá. Celý bazén bude sloužit jako ochranný přístav. V případě velké vody má totiž jeho laguna posloužit jako záchranný přístav pro všechny lodě pohybující se v Praze po Vltavě.
Atraktivní bytová nabídka Prague Marina město ve městě nabídne téměř tisíc nadstandardních bytů, kancelářské a obchodní prostory, restaurace a kavárny. Rozsáhlá zelená plocha vytvoří oddychovou zónu s dostatkem prostoru pro aktivní i poklidný život a odpočinek. První fáze projektu, jež se nedávno rozběhla, zahrnuje vedle několika administrativních celků stavbu tří rezidenčních budov. Ty budou disponovat výběrem 188 nadstandardních bytů od studií o velikosti 40 m2 po Vize, vize, vize Vizí projektu je podle společnosti Lexxus a skupiny Lighthouse Group, která komplex buduje, vytvořit prostor pro život. Nové město obklopí řeka, dodávající bydlení zcela ojedinělou atmosféru. Na tom, jak se představy společnosti naplní, bude mít lví podíl generální dodavatel první fáze projektu Prague Marina, firma Metrostav. Ta převzala stavbu na přelomu listopadu a prosince 2006, a to na základě stavebního povolení, které společnost Lightouse Group získala začátkem loňského října. V následujících fázích projektu Prague Marina vzniknou nové kanceláře, restaurace a počítá se s výstavou dalších několika set bytů. Celková investice skupiny
8. STRANA Lighthouse Group v holešovickém přístavu dosáhne 300 milionů eur (8,4 miliardy Kč). První etapa Prague Marina by měla být dokončena do konce prvního čtvrtletí 2008. Další dvě fáze se uskuteční v letech 2007 až 2010. Více informací na www.praguemarina.cz
Šedesát šest šumných měst Začíná „ŠUMNÝ ROK 2007“! Po celý rok, pravidelně každou středu večer se můžete setkávat postupně se všemi doposud natočenými díly cyklu Šumná města. Od nejstarších až po deset zbrusu nových, dosud neodvysílaných dílů z roku 2006, které by se měly na obrazovkách objevit na podzim. Všechny doposud natočené díly z cyklu Šumná města se budou vysílat pravidelně vždy v těchto časech středa, ČT1 v 22:20 s reprízami ve středu 9:00 na ČT1 a neděli 9:40 na ČT2! První dva díly byly věnovány městům Ostrava a Opava. Další vysílaná města v lednu: 17. 1. Šumná Olomouc 24. 1. Šumný Krnov 31. 1. Šumný Nový Jičín Díky neutuchajícímu diváckému zájmu a velkorysosti České televize by mělo v letech 2007 - 2008 vzniknout ještě 14 posledních dílů, tak aby bylo v zásadě pokryto celé území České republiky (s výjimkou Prahy) a celkový počet dosáhl symbolického čísla 66. Mezi vytypovanými městy jsou například Brno, Česká Lípa, Jeseník, Přerov, Rakovník, Vysočina (Nové Město na Moravě, Třebíč, Velké Meziříčí) či Žatec Více na www.ceskatelevize.cz , www.sumnamesta.cz
ZE ZÁKULISÍ GP OA 2007 Vážení čtenáři, chtěli bychom Vás seznámit se jmény porotců Grand Prix Obce architektů 2007, kteří předběžně potvrdili svoji účast. AXEL SHULTES - Německo, BJARKE INGELS -Dánsko ALEXANDROS N. TOMBAZIS - Řecko, JAN BENDA - Čína, Kanada, MATĚJ SIEBERT - Slovensko Pozn. redakce: k jednotlivým porotcům se podrobněji vrátíme v jednom z dalších čísel IN.
Stejně jako v minulém roce je i tento 14. ročník pořádán společně s Českou komorou architektů. Novinkou soutěže je možnost nominace prací do přehlídky GP každým občanem. Architekt potom stvrdí tuto nominaci vyhotovením panelu. Předpokládáme, že tuto novinku využije nejen odborná veřejnost, ale zejména novináři. V příštích ročnících se bude za podpory ČT počítat se zapojením "všech".
AKTUALITY
IS 01 / 2007
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA 1.1. Ing.arch. SVOBODA Jiří, Říčany u Brna, (60) 2.1. Ing.arch. BALEJA Miroslav, Zlín - Malenovice, (50) 2.1. Ing.arch. JANDA Josef, Olomouc, (55) 2.1. Ing.arch. HŘEBCOVÁ Soňa, Praha 9, (75) 2.1. Ing.arch. JANSA Jaromír, Trutnov, (82) 2.1. Ing.arch. SÁDEK Miloš, Praha 6, (84) 4.1. Ing.arch. CIMICKÝ Josef, Plzeň, (80) 6.1. Ing.arch. ZABEL Karel, Brno, (82) 7.1. Ing.arch. NĚMEC Martin, Praha 3, (50) 7.1. Ing.arch. VYCPÁLEK Oldřich, Litvínov, (83) 9.1. Ing.arch. PRESS František, Brno, (75) 9.1. Ing.arch. MAYER Jaroslav, Praha 6, (82) 10.1. Ing.arch. FIDRA Michael, České Budějovice, (50) 10.1. Ing.arch. GRONWALDT Petr, Praha 6, (50) 10.1. Ing.arch. HORKÝ Pavel, Ústi nad Labem, (50) 10.1. Ing.arch. ŠMARDA Petr, Opava, (55) 10.1. Ing.arch. DERYNKOVÁ Miroslava, Praha 3, (60) 10.1. Ak.arch. TÁBORSKÝ Oldřich, Čes.Budějovice,(81) 10.1. Ing.arch. HORNEK Jaroslav, Praha 5, (83) 10.1. Ing.arch. LECHNER Vilém, Jalubí 408, (83) 11.1. Ing.arch. FÍLA Libor, Ústí nad Orlicí, (50) 11.1. PHDr. PLOS Jiří, Praha 8, (55) 11.1. Ing.arch. SUCHÁNEK Miloš, Olomouc, (83) 12.1. Ing.arch. BENDÍK Zdeněk, Opava, (50) 12.1. Ing.arch. POTŮČEK Lumír, Pardubice, (82) 12.1. Ing.arch. STEINHAUSER Milan, Brno 16, (84) 12.1. Ak.arch. JÍCHA Prokop, Pardubice, (87) 13.1. Ing.arch. HÁLA Jiří, Brno, (55) 13.1. Ing.arch. BÍLÝ Ivo, Praha 5, (60) 14.1. Ing.arch. ŠMEJKALOVÁ Dana, Praha 10, (60) 15.1. Ing.arch. BORKOVÁ Věra, Brno, (70) 16.1. PHDr.,ŠVÁCHA Rostislav, CSc., Praha 4, (55) 16.1. Ak.arch. SUCHÝ Václav, Praha 4, (85) 17.1. Ing.arch. BRADÁČ Jiří, Vyškov, (50) 17.1. Ing.arch. DANZEROVÁ Jana, Plzeň, (70) 18.1. Ing.arch. HRON Vladislav, Liberec, (60) 18.1. Ing.arch. ZAVADILOVÁ Julie, Praha 4, (70) 19.1. Ing.arch. KROULÍK MIROSLAV, Praha 5, (50) 19.1. Ing.arch. FRANČE Jaroslav, Praha 4, (60) 19.1. Ing.arch. CHLEBORÁD Jaromír, Brno, (80) 20.1. Ing.arch. TZOUMASOVÁ Taťána, Olomouc, (50) 21.1. Ing.arch. FEIX Čeněk, Praha 4, (60) 21.1. Ing.arch. ŠAFÁŘ Václav, Ostrava - Zábřeh, (65) 22.1. Ak.arch. ŠMOLÍK František, Praha 5, (80) 24.1. Ing.arch. VANĚK Richard, Zlín, (60) 24.1. Ing.arch. NIKODEM Alois, Praha 4, (65) 25.1. Ing.ak.arch.SVOBODA Ondřej,Zábřeh na Moravě(55) 27.1. Ing.arch. LOUPAL Vladimír, Ostopovice, (75) 27.1. Ing.arch. KRČÁL Jiří, Kuřim, (84) 28.1. Ing.arch. MÍRA Vojtěch, Praha 10, (50) 28.1. Ing.arch. HANUŠ Jaroslav, Hradec Králové, (82) 29.1. Ing.arch. HOLČÍKOVÁ Ladislava, Brno, (50) 29.1. Ing.arch. SVOBODA Ladislav, Pardubice, (50) 29.1. PHDr. VINTER Vlastimil,CSc, Praha 2, (86) 30.1. Ing.arch. MATĚJOVSKÁ Dana, Praha 6, (50) 30.1. Ing.arch. PETERKA Martin, Praha 6, (50) 30.1. Ing.arch. STORCH Jan, Praha 6, (65) 30.1. Ing.arch. ZAJÍC Roman, Brno, (75) 31.1. Ing.arch. PUR Alexander, Hradec Králové, (60) 31.1. Ing.arch. LUKŠOVÁ Irena, Praha 6, (75) 31.1. Ing.arch. HORÁK Jiří, Praha 10, (80)
IN
formační servis Členský bulletin Obce architektů.Vychází 2x měsíčně. Neprodejné. Redakce: Alexandra M. Videmannová, Bohumír Kotora e-mail:
[email protected],
[email protected], www.architekt.cz Adresa: Revoluční 23, 110 00 Praha 1, Mobil: 604 875 018
