FORM l. Z pravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních m raven ců

FORM l Z pravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních m raven ců

Roč n ík

4

200 1

Toto číslo zpravodaje vydala ZO ČSOP ARMILLARIA LIBEREC ve spolupráci a za finanční pomoci

těchto

organizací:

Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky Lesy České republiky s.p. Hradec Králové Správa Chráněných krajinných oblastí České republiky Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Krkonošského národního parku Ústřední výkonná rada ČSOP

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor

Ministerstvo životního prostředí a organizace v jeho působnosti

\:j~ •

AGENTURA °5::HRANY PRIRODY A KRAJINY

Hledáme všechny, kterým není lhostejný osud našeho přírodního a kulturního dědictví. Záleží Vám na tom, co zanecháme svým potomkům?

Připojte

se k nám!

Potřebujeme

Vaši pomoc a podporu! U nás v ČSOP najdete opravdové kamarády.

Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody je největší dobrovolnou organizací v České republice, zaměřenou

na ochranu přírodního a kulturního dědictví, ekologickou výchovu a podporu trvale udržitelného života. Byl založen v roce 1979 a v současné době má ve 333 základních organizacích a 124 kolektivech Mladých ochránců přírody téměř 8000 členů. 5

Z programu ČSOP: • ČSOP dlouhodobě pečuje o více než 3500 hektarů přírodně cenných ploch, 200 památných stromů, 320 hektarů historických parků a více než 30 památkových objektů. • Po dlouhá léta se základní organizace ČSOP starají o zachování ohrožených druhů rostlin a živočichů v rámci 18 celosvětových programů na ochranu biodiverzity-orchideje, ohrožené lesní byliny a dřeviny, raci, vážky, sovy, čápi, netopýří, jasoň červenooký, mravenec lesní a další. •

Zařízení

Národní sítě stanic pro zraněné a handícapované živočichy jen v roce 2000 přijala 4 tisíce zraněných volně žíjících živočichů 160 druhů, z nichž se po vyléčení do přírody navrací přes 60%.

přes

• Letních a zímních táborových akcí se každoročně účastní bezmála 3 tísíce • Do tradiční přírodovědně ekologické zapojuje okolo 10 tisíc školáků.

soutěže

dětí.

Zelená stezka - Zlatý list se

pravidelně

• Svaz každoročně organizuje českou část akce UNEP "Ukliďme svět", v jejímž rámci na jaře a na podzim téměř 8 tisíc dobrovolníků po celé republíce sebere v přírodě přes 200 tun odpadu.

Členství v ČSOP • Svým členským příspěvkem podpoříte praktickou ochranu přírodního a kulturního dědictví, která přináší dlouhodobé výsledky. O výsledcích této čínnosti Vás bude pravidelně ínformovat svazový časopis. Jako člen ČSOP máte možnost získat poloviční vstupné, které v rámci programu Zelená karta nabízí přes 70 prohlídkových projektů po celé republíce, včetně mnoha muzeí, hradů, hvězdáren, botanických a zoologických zahrad. Můžete se aktivně zapojit do bohaté škály činností našich základních organizací a účastnit se akcí pořádaných pro členy ČSOP.

Jak se stát členem ČSOP a všechny další informace Vám rádi podáme na adresách: Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 12000Praha2 Tel.:02/22516115 nebo02/22511494,fax:02/2251 1496 e-mail: [email protected]. web: www.ecn.cz/csop

Centrum pro děti a mládež ČSOP, poštovní příhrádka447, 111 21 Praha 1 Tel.: 02/2491 2466, fax: 02/2492 1765 e-mail: CDMcsop@volný.cz, web: www.volný.cz/csop

6

Úvodem Již čtvrtým rokem vychází FORMl CA - zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců, který se stal užitečným a často nepostradatelným pomocnikem dobrovolných i profesionálních ochránců přírody, lesníků i přírodovědců a také dobrým propagátorem jednoho z nejstarších celosvazových programů Českého svazu ochránců přírody. Autoři článků Vám předkládají informace a poznatky z dnes již více než dvaceti let zkušeností, výzkumů a terénních prací. Snahou redakční rady je sjednotit metodické přístupy jednotlivých výzkumných skupin a informovat o změnách legislativních norem a souvislostí, ale i o drobných zajímavostech a společných setkáních, akcích a událostech. Také díky tomuto časopisu se zvýšil zájem veřejnosti o problematiku ekologie lesa i mravenčích populací, ale i o práci členů ČSOP. Program Formíca zaujal své místo mezi dlouhodobými programy ČSOP především díky podpoře Ministerstva životního prostředí ČR, Lesů ČR a dalších subjektů ochrany přírody, ale i díky rozvíjející se členské základně ČSOP a kontaktům mezi jednotlivými skupínami nadšenců i odborníků. Věříme, že Vás obsah tohoto čísla zaujme a poskytne Vám i mnoho užitečných informací pro lepší pochopení krás a hodnot naší přírody. RNDr. Libor Ambrozek předseda Českého svazu ochránců přírody

Vl~, ~l V8ME ~L6OINOVTí A NECJ.lAT aJ :zeuDOYAT K~y-rJ

7

Obsah Legislativa Lesní zákon a ochrana

mravenců (Ladislav Půlpán):

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 9

Forest law and ants protection

Metodika Doplněk

k evidenci hnízd lesních

mravenců

(Pavla Kůsová)

12

"

Annexe to records ofwood ant nests

Ekologie lesních mravenců Mravenci a ptáci (Petr Miles)

14

Ameisen und Vogel Věnujme

zvýšenou pozornost polygynní formě mravence Formica rula (Petr Miles) ..

17

Erholen wir die Aufmerksamkeit aufdie polygine Form von Formica rufa

Mravenec Formicoxenus nitidulus, nájemník lesních

mravenců

(Pavel Bezděčka) .. 19

Ant Formicoxenus nitidulus landlord ofthe wood ants Mravenčí

hosté (Pavel Bezděčka)

, 22

Guests ofants

Odborná činnost Zakládání genostanic jednotlivých druhů lesních mravenců v CHKO Jizerské hory ze záchranných transferů (Jan Daňo)

26

Die Begrundung der Genostationen von einzelnen Arten der Waldameisen in Naturschutzgebiet Isergebirge aus Rettungstransferen

O vybraných lokalitách lesních

mravenců

na Moravě I (Milan Daďourek)

37

Selected Sites ofwood ants in Moravia 1

Inventarizace jižní části Liberecka (Jan Daňo) lnventarisierung des siidlichen Teiles im Gebiet Liberec Program Formica na území okresu Tachov

pokračuje

45 (Pavla Kůsová)

50

Program Formica in the district ofTachov stili continues

Mapování lesních mravenců na Zbirožsku (Hynek Bílý) Registrierung von Waldameisen in der Umgebung von Zbiroh, Bezirk Rokycany,

51 Westbčhmen

Zastoupení druhů rodu Formíca v katastru obce Zlatkov (Pavla Kůsová)

"

53

"

54

Representation ofspecies ofwood ants at cadaster ofZlatkov Různé

Zpráva o školení aktivistů v Programu Formíca (Jan Daňo) Bericht uber die Aktivistenunterichtung des Programmes Formica Mezinárodní setkání v Tharandtu 2001 (Pavla Kůsová)

56

International meeting in Tharandt 2001

Celostátní seminář v

Třemešném (Jan Daňo)

Gesammtstaatliches Seminar im

o

lesích a lesnících (Ladislav Půlpán) Aboutforests and foresters Inventarizace lesů (Ladislav Forest inventory

8

58

Třemešné

,

, 65

Půlpán) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 69

Lesní zákon a ochrana mravenců Forest law and ants protection ing. Ladislav Půlpán Lesní mravenci j sou chráněni nejen zákonem na ochranu přírody a krajiny, ale jejich ochrana vyplývá i z některýc h ustanovení zákona o lesích. Zákon o lesích, obdobně j ako zákon na ochranu přírody a krajiny, vychází z č lánku 7 Ústavy ČR a článku 35 Listiny základních práv a svobod. Z nich mj . vyplývá , že stát dbá o šetrné využívání přírodního bohats tví, a zároveň že nikdo při výkonu svých práv nesmí poškozovat přírodní bohatství nad míru stanovenou zákonem. Tuto míru pro hospodaření v lese stanovuje lesní zákon . Jeho účelem j e tedy "stanovit předpoklady pro zachování lesa jako národního bohatství , tvořícího nenahra ditelnou složku životního prostředí, pro pln ění všechjeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm ." Je třeba říci , že náš lesní zákon patří k nejpřísnějším v Evropě . Upravuje jak obecné užívání lesů, tak především pravidla hospodaření pro vlastníky a správce l esů . Rovněž pamatuje na využití lesních pozemků pro j iné než lesnické úče ly. Obecné užívání se týká zej ména návštěvníků lesa. Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí , sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Přitom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Mezi zákazy s vazbou na ochranu mravenců patří zejména provádění terénních úprav, narušování půdního krytu , narušování vodního režimu a hrabání steliva a zejména odhazování hořících nebo doutnajících předmětů , kouření , rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů a táboření mimo vyhr azená místa (§§ 19,20). Další části zákona se věnují využívání lesních pozemků pro nelesnické účely a pak předev ším hospodaření v lese. Pozemky musí být obhospodařovány podle zákona a jejich využití k jiným úče lům je zakázáno. Výjimky povoluje orgán státní správy za určitých podmínek a s poplatkem (§§ 13 - 18). Tímje zaj i štěn o, že se plocha lesů nebude libovolně zmenšovat. (Ve skutečnosti se výměra lesů v ČR zvyšuje - viz graf. ) 2700 2650

Plocha lesních pozemků v tis. ha

2600

~

2550

2479

2500

2420

2450 2400

2623

2574

2369

2350 r

2354

ro-""

,...,

2606

....

2629

2634

F=

I'"""'

f--

-

f-

f--

-

f--

-

f-

f--

-

f--

-

'f-

-

f--

-

f--

-

~ f--

-

f--

-

f--

-

f--

-

f--

-

f--

-

2300 f-

f--

-

f--

f--

f--

-

f--

2250 f-

f--

-

-

r----

f--

-

f--

1930

1945

-

f-

-

2200 1920

1950

1960

1970

1980

1990

1999

Graf' vý voj plochy lesních pozemků (zdroj : Zpr áva o stavu lesa a lesního hosp . ČR) Changes inforest land area in 1 000 ha (Rep ort on the state ofForests and Forestry in the CR 1999)

Legislativa

9

Základním předpokladem trvalosti hospodaření, uplatňovaným v lese řadu desetiletí, je dodržení zásady, že se nesmí těžit více než v lese přiroste. Při tvorbě lesních hospodářských plánů se stanovuje tzv. etát, cožje maximální výše těžeb, kteráje odvozena mimo jiné právě ze zjištěnéhopřírůstu dřeva. (V současnosti sev ČR těží 85 % (u LČR 71 %) státu.) Dalším opatřením pro zlepšení stavu lesa je zajištění odpovídajícího podílu tzv. melioračních a zpevňuj ících dřevin při obnově porostů (zjednodušeně listnáčů a jedle), který je ze zákona závazný pro vlastníky lesů nad 3 ha výměry. Konkrétní procenta stanovuje příslušná vyhláška dle hospodářských souborů (jednotky se stejným způsobem hospodaření, které vychází z podobných přírodních podmínek) v rozpětí 5 - 90 % (většinou 25 %). Cílem je zvýšení pestrosti druhové skladby, pro mravence pak větší potravní nabídky (§§24,25). V této souvislosti je zajímavá zmínka o šetření pestrosti dřevinné skladby v porostních skupinách (jednotka rozdělení lesa o průměrné velikosti 1,48 ha). Při něm bylo zjištěno, že 31,18 % porostních skupin v ČR je převážně jehličnatých (nad 75 % jehličnanů v porostní skupině), 13,16 % převážně listnatých (nad 75 % listnatých) a celých 55,66 % bylo smíšených. Přestože je u nás smrk převládající dřevinou, je zřejmé, že smrková monokultura zdaleka není převažujícím typem lesa. Tato ustanovení by samozřejmě nebyla dostačující, takže ze zákona vyplývají další omezení - především maximální velikost holiny (vykácení všech stromů na ploše) je I hektar (na některých stanovištích 2 hektary) a šířka této holiny nesmí být větší než dvojnásobek (na extrémních stanovištích jednonásobek) průměrné výšky těženého porostu. Velikost eventuálních holin tak mravencům umožňuje stěhovat hnízda dle jejich nároků a zajišťuje i pestrost na relativně malé ploše.

MR4VENCI.,.~O.JEt-l MR.A.VENCI. A KQO 6E ~e."'A6?J

10

Legislativa

Po vytěžení porostu musí být plocha osázena do dvou let od těžby a za dalších pět let (s výjimkou odůvodněných případů - například horských poloh, aj.) musí být tento porost zaj ištěn, tj. být schopen samostatného růstu bez dosadby dalších jedinců. V mladších porostech se provádí výchovná těžba (prořezávky, probírky), jejímž cílem je zvýšit odolnost a zlepšit zdravotní stav porostů. Vlastník lesa proto nesmí pod záminkou výchovy tyto porosty přetěžovat (§ 31). Obnova porostů (mýtní těžba) pak může začít až v 80 letech (§ 33). (Průměrná doba od založení porostu do jeho smýcení je v současnosti 116 let. Smýcení porostu se zpravidla děje postupně, od počátku do ukončení obnovy porostu uběhne v průměru 31 let.) Další podporu pro ochranu lesních mravenců je možné hledat i v paragrafu věnovaném ochraně lesa. Vlastník lesa je povinen preventivně bránit vývoji, šíření a přemnoženi škodlivých organismů. I když jsou v převážné míře myšlena technická opatření, je i biologická ochrana preventivním opatřením, které lze zahrnout pod toto ustanovení (§ 32). Zákon pamatuje i na ustanovení k těžbě dříví. Ta se musí provádět tak, aby negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí byly minimální. Podobně přibližování, uskladnění a odvoz dříví musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatnich pozemků (§§ 33,34). Lesní zákon má celkem 65 paragrafů a jistě by se daly najít další, které se nepřímo dotýkají života mravenců. Řada věcí je dále rozvedena ve vyhláškách. Snažil jsem se podat základní informaci o tom, jak lesní zákon zajišťuje podmínky pro les a lesní mravence v něm. Je samozřejmě možné dělat mnohem více, podstatná je ale vzájemná snaha o komunikaci mezi námi všemi tak, aby i lesní mravenci měli co nejlepší podmínky pro svoji existenci.

Summary Forest law contains provisions that provide treatments of a forest. They focus on visitors, keepers and others, who are interested in forests and forest land. It ensures that the forest as a necessary biotope for forest ants will be preserved.

ing. Ladislav Půlpán Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106 501 68 Hradec Králové e-mail: [email protected]

Doplněk k evidenci hnízd lesních mravenců

Annexe to records ofwood ant nests Pavla Kůsová V loňském čísle Zpravodaje Fonnica vyšel článek pana Pavla Bezděčky, který vysvětloval listu a význam jednotlivých kolonek. Ráda bych na základě upozornění pana Mgr. Milana Daďourka upřesnila některá vysvětlení a to hlavně" výšku kupy" respektive její měření. Původní znění je cituji: " výška hnízda - měří se v podstatě pomyslná kolmice spuštěná z vrcholu hnízda do středu jeho základny. To je třeba si uvědomit zejména pokud je hnízdo na svahu." vyplňování evidenčního

o

·1"IDE~eE

O

. MRQVE.ŇCO .

Q

o

Přesnější

definice zní:

Měří

se vzdálenost dvou vodorovných rovin, z nichž jedna prochází vrcholem hnízda (viz obrázky níže) Další problém nastal u mapování velkých kolonií, kde by se spotřebovalo velké množství evidenčních listů (dále jen EL) v nichž by se spousta údajů opakovala (např. nadmořská výška, porost, lokalita, katastr apod.). Pro tento případ existuje digitalizovaná forma EL, která je vytvořena v programu Excel a je k dispozici na vyžádání na mé adrese: [email protected]. středem základny a druhá

12

Metodika

Ideální tvar mraveniště na rovině Id eal shap e ojnesl h

Tvar mraveni š tě na svah u Shap e ojnesl on uprising h

Zv láštní tva r mra v en i ště Esp ecial shap e ojnesl

v, h

V- vrchol kupy (top ofnest) S - střed základny (mid point ofnest) h - výš ka kupy (height of nest)

Pavla Kůsová Nádražní 770 348 15 Planá u M.L. tel.: 0608 142586 e-mail: [email protected]

Meto dika

13

Mravenci a ptáci Ameisen und Vogel RNDr. Petr Mi/es CSc. Lesní mravenci r. Formica a ptáci jsou složkami přírody, které se v ekosystémech mnohdy Jde především o skutečnost, že mravenci a jejich vývojová stadia slouží některým druhům ptáků za potravu. Nastávají však i situace, kdy naopak ptáci (nevzletná ptačí mláďata) se stávaji kořistí lesních mravenců. Všeobecně a právem se považuji za největší plenitele hnízd lesních mravenců ptáci z řádu šplhavců (Piciformes), především žluna zelená (Pieus viridis), podobná, ale méně rušivá činnost je přisuzována i datlu černému (Dryoeopus martius). Žluny atakuji mravenčí kupy hlavně v zimním a časně jarním období. V Hostinném (360-400 m n. m.), kde je početná kolonie (desítky hnízd) Formiea polyetena, jsem po léta pozoroval jejich nápadná poškozování. V mnoha připadech byla mravenčí hnízda četnými vyhrabanými otvory prakticky srovnána se zemí. Termoregulace zbytků hnízd musela být těmito poškozeními velmi silně narušena. Nezaznamenal jsem sice, že by poškozená hnízda zcela zanikla (na jejich zbytcích se vytvářela později najaře a v létě nové kupy), rozhodně však byla citelně oslabena. Žluny jsem vícekráte na místě při narušování mravenčích kup pozoroval, v jednom případě jsem nalezl žlunu zelenou na mraveništi i čerstvě uhynulou (patrně následkem střely ze vzduchovky). Zde situace přímo vybízela ke stavbě ochranných drátěných krytů, které zjevně dobře splňovaly svůj účel. Sledováním většího počtu lokalit s výskytem lesních mravenců jsem však zaznamenával, že zdaleka ne všude jsou mraveniště žlunami poškozována. Souvisí to patrně i s jejich výskytem, neboť hlavně ve vyšších horských polohách jsou již žluny velmi vzácné. Ale i v nižších polohách v podhůří Krkonoš s početným výskytem lesních mravenců (např. Kohoutov, Mostek), kde se dal výskyt žlun předpokládat, jsem poškozování mravenišť nepozoroval. Z toho vyplývá praktický poznatek, že stavba ochranných krytů vůči žlunám je pouze lokálně opodstatněnou záležitostí. Tam, kde je mravenišť dostatek a jsou žlunami poškozována jen částečně, lze toto tolerovat a ochranné kryty nestavět, neboť i žluny náleží mezi vzácné, chráněné a ohrožené živočichy a mravenci náleží k oblíbené složce jejich potravy. Je zajímavé, že mravenčí kupy poškozuje převážně jen žluna zelená (Pieus viridis), zatimco menší příbuzný druh žluna šedá (Pieus eanus) narušuje kupy lesních mravenců jen zcela výjimečně. Poznámka: Při potřebě stavět ochranné kryty na mraveniště je však samozřejmě nezbytné přihlížet i k dalším zdrojům jejich ohrožení, kterými může být zejména lesní zvěř (např. u stávanišť a krmelišť vysoké a černé zvěře, pastva skotu) a i samotné rušivé působení člověka. Dalším z predátorů lesních mravencůje datel černý (Dryoeopus martius), který je sice nehojně, ale pravidelně rozšířen v podhůří i ve vysokých polohách Krkonoš. Dle mých pozorování nejsou ale škody na mravenčích kupách jím způsobované tak velké. Datel černý je znám především jako predátor dřevokazných mravenců r. Camponotus, kteří se usidlují v kmenech stromů. Při jejich vyhledávání vytesává datel do stromů často veliké otvory a silně je tak zraňuje. Výskyt mravenců dřevokazů je však vázán na dřevo napadené červenou hnilobou způsobovanou popraškou smrkovou (Coniophora pieae) a ke tvorbě jejich hnízd dochází až po napadení stromu touto houbou. V této souvislosti je míra škodlivosti dřevokazných mravenců i datla černého podstatně menší. vzájemně ovlivňují.

14

Ekologie lesních

mravenců

Požírání mravenců, eventuálně i rozhrabávání jejich hnizd strakapoudy, je málo známé. Že však tito ptáci mravence požiraji, vyplývá i ze zdařilé fotografie předního německého myrmekologa dr. D. Bretze na str. 13 v jím publikované nové příručce Waldameisen Bedrohte Helfer im Wald., na které má vyfotografovaný krmící strakapoud velký (Dendrocopos major) plný zobák mravenců. Strakapoud velký je z našich strakapoudů nejhojnější a tudíž z hlediska predace mravenců nejvýznamnější, ostatní příbuzné u nás se vyskytující druhy jsou daleko vzácnější.

Vysloveným myrmekofágem, cožje dosti málo známé.je krutihlav obecný (Jynx torquilla). Živí se však především jen drobnými druhy mravenců (r. Lasius apod.) a též pro celkovou vzácnost výskytu je z hlediska ochrany lesních mravenců bezvýznamný. Větší význam co by predátoři mravenců mohou představovat ptáci z řádu hrabavých (Gal!iformes), zejména ze skupiny tzv. lesních kurů, mezi které náleží u nás tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) ajeřábek lesní (Tetrastes bonasia). O nich lze předpokládat, že zejména v době vodění mláďat, která jsou v té době z velké části odkázána na bílkovinnou stravu, rozhrabávají mravenčí kupy a živí se mravenci a jejich vývojovými stadii. Všichni tito ptáci jsou však u nás j iž také velmi vzácní. V prvních letech záchranného chovu tetřeva hlušce v Krkonošském národním parku (kolem r. 1980) byli tito přikrmováni lesními mravencí, kteří sem byli přiváženi z krkonošského podhůří. Později však bylo od této praxe upuštěno. Bylo tomu tak jednak z důvodu zvýšené ochrany lesních mravenců, ale také proto, že zdejší uznávaný chovatel tetřevů G.Hofmann se na základě svých pozorování domníval, že požíraní mravenci způsobují u vyspívajících tetřevích kuřat v důsledku přítomnosti kyseliny mravenčí odvápňování kostí. Jak je tomu však ve skutečnosti ve volné přírodě jsem neměl možnost posoudít. Dle některých málo konkrétních sdělení rozhrabávají mravenčí kupy i bažantí a totéž činí i domácí drůbež (kur domácí), pokud se mraveniště nacházejí u hájoven ajiných lidských sídel v blizkosti lesa. Všechna tato sdělení jsou však bliže neověřená a čtenářům našeho zpravodaje budeme vděčni za jejích případná konkrétní sdělení na toto téma.

Ekologie lesních

mravenců

15

že mnozí ptáci se aktivně přiživují na rojících se křidlatcích což platí zejména pro lejsky, rehky a jiné drobné ptáky lovící především létající hmyz ve vzduchu. Daleko méně časté jsou situace, kdy jsou mravenci nebezpeční ptákům. Ohrožena bývají pouze nevzletná ptačí mláďata v blízkosti silných mravenišť. Tak například v lese u Hostinného jsem pozoroval, že mravenci F. polyctena obsadili ptačí budku s čerstvě narozenými mláďaty sýkory uhelníčka (Parus ater), která se jejich náporu nemohla ubránit. Lze předpokládat, že zvláště nevzletná mláďata na zemi hnízdících drobných ptáků (např. budníčci, lindušky) se mohou stát příležitostnou kořistí mravenců. O tom, jaké nebezpečí mohou lesní mravenci pro ptačí mláďata vskutku představovat, svědčí moje nedávná zkušenost z areálu Penzionu pod Vraními horami v Bernarticích u Trutnova. Pension se nachází při okraj i lesa s početným výskytem mravenců F. polyctena. Tito pronikají nejen do objektů pensionu, což odporuje hygienickým předpisům, ale i do zde přítomných voliér a likvidací ptačích mláďat v nich způsobili již prý desetitisícové škody. Z těchto důvodů Okresní úřad v Trutnově, referát pro životní prostředí, povolil záchranný transfer v objektu pensionu se nacházejících mravenčích hnízd, který byl již realizován. Lze

rovněž předpokládat,

mravenců,

Souhrn: Obsahem příspěvku je uvedení ptačích druhů, které mohou působit škody na lesních mravencích r. Formica s podrobnějším popisem jejich činnosti. Za nejvážnější prcdátory lze považovat Picus viridis a D1YOCOpus martius, příležitostně mohou mraveniště poškozovat i Picus canus, Dendrocopos major a lesní kurové Tetrao urogallus, Tetrao tetrix a Tetrastes bonasia. Četní drobní ptáci se 'mohou přiživovat na křidlatcích mravenců při jejich rojení. Naopak lesní mravenci mohou ohrožovat holá nevzletná ptačí mláďata v jejich hnízdech v blízkosti silných mravenišť.

Zusammenfassung: Waldameisen und einige Vogelarten beeinflussen und beeintráchtigen sich in der Natur ókologisch.Die grčfíten Beeinflussungen an den Nestbauten und Volkem der Waldameisenarten und anderer Ameisenarten werden durch Griin- und Schwazspecht verursacht, gelegentlich auch von Grau -und Buntspecht. Wahrscheinlich werden die Waldameisen auch durch Waldhiihner wie Auer-, Birk-, und Haselhiihner- soweit sie noch in gróííeren Populationen vorkommen- sowie vom Fasan beeinfluBt und beeintrachtigt. Vor Einleitung von Schutz- und AbwehrmaBnahmen ist es aber notwendig den Umfang der Beeintrachtigung zu beurteilen, denn al1e genannten Vogelarten gehoren auch zu den bedrohten und geschiitzten Tieren. Ameisen und Ameisenpuppen sind ein Teil der natiirlichen Nahrung dieser Vogelarten und helfen im ókologischen System zum Leben Uberleben dieser Arten.Beeinflussungen und Beeintráchtigungen der Jungvóge! von bodenbriitenden und hčhlenbrůtenden Vogelarten durch Waldameisen sind eher selten und kónnen wahrscheinlich vernachlassigt werden obgleich auch Tótungen von Jungvčgeln vorkommen.

RNDr. Petr Miles CSc. Sídliště 724 54371 Hostinné e-mail: [email protected]

16

Ekologie lesních

mravenců

Věnujme zvýšenou pozornost polygynní formě mravence

Formica rufa Erholen wir die Aufmerksamkeit aufdie polygine Form von Formica rufa RNDr. Petr Mi/es CSc. Systematické zařazení druhu Formiea rufa, stejně jako jeho významu pro ochranu lesa, jsou předmětem častých diskusí. Dle převažujícího názoru myrmekologů je ochranářský význam Formiea rufa podstatně menší nežli většinou mnohem hojnějšího druhu Formiea polyetena. A to i přesto, že větší a robustnější F. rufa může teoreticky lovit větší kořist, kterou F.polyetena již nezmůže. Toto podcenění je kromě celkově menší četnosti výskytu dáno i tím, že F. rufa tvoří často pouze solitérní monokalická monogynní hnízda (jednotlivá hnízda s jednou nebo malým počtem samiček), která jsou vůči sousedním hnízdům agresivní a tudíž i málo vhodná při provádění záchranných transferů. Menší význam, který je druhu F. rufa přisuzován, vyplývá i ze skutečnosti, že jen málo stanovišť s jeho výskytem je zařazeno do seznamu cenných matečných komplexů mravenišť navržených k územní ochraně. Dle tohoto seznamu (viz Hruška 1., Formica 1998, str. 19), který by měl být postupně doplňován, náleží z celkového počtu 51 cenných matečnýchkomplexů mravenišť na území ČR výhradně druhu F. rufa pouze 2 matečné komplexy (41 xje zastoupen druhF. polyctena, 2 x F. lugubris, I xF. aquilonia, I xF. exeeta, I x F. truneorum, I x F.polyetena + F. rufa, I x F.pratensis + F.rufa a I x více druhů). Při tomto hodnoceníje však nutno si uvědomit závažnou skutečnost, že F. rufa vytváří nejen solitérní monogynní hnízda, ale i rozsáhlé kolonie, která počtem hnízd i jejich velikostí velmi připomínají kolonie F.polyetena. Je tomu tak alespoň v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší. Lze u nich též předpokládat, že jsou podobně polygynní (s velkým počtem královen) jako F. polyetena. Na tomto místě je vhodné si připomenout, že vůdčí osobnost německé myrmekologie K. Gěsswald ve svém monumentálním díle Die Waldameise doporučuje věnovat polygynní formě F. rufa zvýšenou pozornost. V oblasti Krkonoš, kde početnost lesních mravenců nevykazuje ve srovnání s jinými pohořimi (Šumava, Jeseníky, Novohradské hory, Blanský les) nikterak vysokých hodnot, bylo dosud nalezeno 5 větších seskupení polykalické polygynní formy Frufa, což vykazuje poměrně značné procentuální zastoupení všech zde přítomných lesních mravenců. Jsou to na území Krkonošského národního parku (KRNAP) ajeho ochranného pásma dvě kolonie ve Vítkovicích v Krkonoších v polesí Jizerka 600-650 m n.m. o celkovém počtu 24 hnízd a kolonie ve Vrchlabí v Čertově Mlýně v polesí Volský Důl, 550 m n.m. čítající 10 hnízd (stav v r. 1999). Některá z těchto hnízd dosahují obřích rozměrů. Ve srovnání sF. polyetena činí F. rufa v Krkonoších dojem odolnějšího, drsnému horskému klimatu přizpůsobivějšího druhu. Vyplývá to i ze skutečnosti, že zatímco F. polyetena je převážně rozšířena v teplejších okrajových částech východních a západních Krkonoš, F. rufa se vyskytuje v její střední části. V krkonošském podhůří se nachází jejich početné seskupení v Mostkách (nejméně 34 hnízd) a v Markoušovicích u Trutnova (nejméně 10 hnízd, stav v r. 1997). Nápadně velcí jedinci tohoto druhu pronikají na svých loveckých stezkách často do vzdáleností i přes 100 m od svých hnízd a pozoroval jsem, že loví i tak velkou kořist, kterou by asi drobnější jedinci F.polyetena stěží zmohli. Týká se to i velkých dřevokazných mravenců r. Camponotus, které jedinci F. rufa spojenými silami při vzájemných střetech vcelku úspěšně udolávají a odnášejí je jako kořist do svých hnízd. Při podobných střetech byli menší jedinci F.polyctena méně úspěšní.

Ekologie lesních

mravenců

17

Za povšimnutí stoji i skutečnost, že záchranné transfery polygynní a polykalické formy F. rufa mohou být velmi úspěšné a přežívají i ve vysokých horských polohách. Svědčí o tom záchranné transfery v Krkonošském národním parku z r. 1997. Jedno z hnízd na Janově hoře, 675 m n.m., které mělo v r. 1997 objem O, I fil, se v r. 1999 rozrostlo na dvě hnízda o celkovém objemu 0,26 m3 a obě hnízda navíc vykazovala mimořádnou vitalitu s velkým počtem jedinců . Po dvou letech se udržoval i výsadek F. rufa na extrémně chladném stanovišti na Kotelském hřeben i , cca 1050 m n. m., který se tak stal nejvýše situovaným výsadkem mravenců r. Formi ca v Krkonoších.

:.:.~ ..:.

, . .. ,

.,

,

tA -' 'f"l'

>

.$.f,::..

Zusammenfassung: Der Beitrag richtet sich an die Waldameisenheger ihre Aufmerksamkeit auf die polygyne Form von Formi ca rufa in der Tschechischen Republik zu erh čhen, Bischer geh ěren aus 51 vorgeschlagenen wertvollen Waldameisenkomplexen nur 2. lm gebiet des Riesenge birges sind bisher 5 Komplexe der polygynen Form von Formica rufa bekannt.Ihre Bedeutung fiir die Erhaltung und den Schutz des Wald6kosystems wird diskutiert .Kann vorausgesetzt werden , daf die gr613eren und starkeren F. rufa Arbeiterinnen ( im Vergleich zu F.polyctena) auch gr čsere Beute jagen und sich auch mit besserem Erfolg gegen die holzbewohnenden und fressenden Camponotus durchsetzen und sie abwehren kónnen ? lm Beitrag wird ebenfalls eine gelungene Rettungsumsiedlung (Transfer) der polygynen Form von Formi ca rufa in hohe Lagen des Riesengebirges erwahnt.

RNDr. Petr Miles CSc. Sí dl i štč 724 543 7 1 Hostinné e-mail : [email protected]

18

Ekologie lesních mravenců

Mravenec Formicoxenus nitidulus, nájemník lesních mravenců Ant Formicoxenus nitidulus landlord ofthe wood ants Pavel Bezděěka Možná jste si toho ještě nikdy nevšimli, ale v hnízdech lesních mravenců žije jeden Jedná se o drobného mravence Formicoxenus nitidulus (Nylander, 1846). Jeho rozšíření je palearktické. Vyskytuje se od severního Skotska, přes celou střední a severní Evropu až na východní Sibiř. V Evropě zasahuje nejjižněji po severní Itálii a Istrii. V Alpách vystupuje až do výšky 2000 metrů, na severu Evropy se vyskytuje až za polárním kruhem. Je to malý mravenec. Dělnice dosahují velikosti 2,6-3 mm. Jsou rezavě červené až žlutohnědé. Hlava a zadeček jsou o něco tmavší, nohy naopak světlejší. Tykadla mají dělnice složena z jedenácti článků, kyj tykadla je složen ze tří článků. Samičky nejsou o mnoho větší než dělnice, dosahují pouze 3-3,5 mm. Jsou celkově tmavší, spíše temně hnědé. Jejich hruď je velmi útlá a stěží dosahuje šířky hlavy. Samičky jsou velice polymorfní, tzn. že vytvářej í mnoho různých tvarových forem, z nichž některé mají blíže spíše k dělnicím. Křidla samiček jsou čirá. Samečci, dosahující velikosti 2,5-3,3 mm, jsou naopak zcela bezkřídlí, barvou a tvarem těla zcela podobní dělnicím. Na rozdíl od nich však mají tykadla složená z dvanácti článků, samotný kyj tykadla je složen ze čtyř článků. Všechny tři kasty mají povrch těla velmi hladký a lesklý. Okřídlené samičky a bezkřídlí samečci se líhnou v červenci a srpnu, páření probíhá v hnízdech a na pOVT"hn kun lesních mravenců. mravenčí nájemník.

Obr.: Formicoxenus nitidulus: dělnice zboku. (Převzato z práce H. Kuttera J977)

Ekologie lesních

mravenců

bezkřídlý sameček zboku

19

Rod Formicoxenus j e v holoarktické oblasti zastoupen sedmi druhy, z nichž ve střední žije pouze F. nitidulus. Dosud byl zjištěn jako host u mravenců Formica rula, F. polyctena, F. pratensis, F. truncorum a F. exsecta. Před několika lety jsem mravence Formicoxenus nitidulus objevil i v hnízdě mravenců Formica lugubris v Jeseníkách. F. nitidulus j e velmi hojný druh , ale vzhledem ke své velikosti a skrytému způsobu života se o něm málo ví. Ne vždy se dá pozorovat na povrchu hnízd lesních mravenců . Je-li povrch kupy nasluněný a teplejší než dvacet stupňů, mravenečky F. nitidulus na něm nespatříte. Zůstávají ukryti uvnitř kupy. Nejlépe je můžete pozorovat za teplých dnů na povrchu zastíněných kup. Mravenci F. nitidulus budují svá malá hnízda přímo v kupách lesních mravenců, nejčastěji v dutinách hned pod pláštěm kup a nebo ve dřevě pařezů a či kmenů zastavěných v kupách. Jedno hnízdečko F. nitidulus obývá dvacet až sto padesát dělnic a takových hnízdeček může být v jedné kupě lesních mravenců až padesát. Množství hnízdeček v jediné kupě lesních mravenců pravděpodobně umožňuje páření navzájem si nepříbuzných bezkříd l ých samečků a Evropě

okřídlených samiček.

Mravenci F. nitidulus sice dokáží sledovat směrové stopy hostitelských mravenců ke potravy a nebo při stěhování do nového hnízda , ale j en málokdy opouští "domovské" kupy. Sami aktivně neloví, ani nesbírají potravu. Po celý život žebrají tekutou potravu od hostitelských dělnic, nebo ji ukrádají při jejich vzájemném krmení. Mravence Formicoxenus nitidulus můžeme považovat za trpěné hosty v hnízdech lesníc h mravenců, čili tzv. synekenty. Vzhledem k tomu , že se jedná o soužití dvou společenských, čili sociálních druhů hmyzu, jedná se o sociální symbiózu, označovanou j ako xenobiózu. zdrojům

20

Ekologie lesnich mravenců

Literatura: KUTTER H. 1977: Formicidae, Insectahelvetica 6.- Fotorotar AG Zůrich, 298 pp. NOVÁK V. & SADIL J. 1941: Klíč k určování mravenců střední Evropy se zvláštním zřetelem k mravenčí zvířeně Čech a Moravy.- Entomol. příručkyEntomol.listův Brně, Klub přírodovědeckýv brně, 3: 65-115. SEIFERT B. 1996: Ameisen, beobachten, bestimmen.- Naturbuch Verlag, Augsburg, 351 pp.

Summary: The ant Formicoxenus nitidulus is a regular guest in anthi11sofwood ants ofthe subgenera Formica S.str. and Coptoformica. The paper inc1udes a summary of basic information on its morphology and biology.

Pavel Bezděčka V. Vaculky 994 68605 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

Ekologie lesních

mravenců

21

Mravenčí hosté

Guests ofants Pavel Bezděěka Samostatnou kapitolou sociálního chování lesních mravenců je jejich vztah k ostatním žijícím v jejich hnízdech. Hnízdní kupa, její podzemní prostory í blízké okolí je ideálním stanovištěm pro mnoho druhů bezobratlých živočichů. Někteří se tu vyskytují pouze příležitostně. Například slunéčka dvojtečná s oblibou přezimují v horních vrstvách jehličí poblíž vrcholku kup. Mnoho druhů živočichů je však během svého vývoje a nebo po celý svůj život úzce spjato s lesními mravenci ajejich hnízdy. Takové živočichy označujeme obecně jako mynnekofily, tedy mravenčí hosty. Mynnekofilové pocházejí především z bohaté třídy hmyzu, ale patří sem i četní zástupci jiných skupin živočichů, např. roztočů, pavouků, stejnonožců, šupinušek a dalších bezobratlých. Podle způsobu života a zejména chování třídíme všechny mravenčí hosty do tří kategorií. Nejprve zmíním hosty nevítané, kteří mravence loví a požírají. Mravenci je za to nenávidí a pronásledují. Tomuto nepřátelskému soužití odborně říkáme synechtrie. Do této kategorie živočichů patří především draví brouci z čeledi drabčíkovitých (Staphylinidae), dále někteří mynnekofilní pavouci a v neposlední řadě i některé druhy stonožek. K nejdravějším nepřátelům (synechtrům) lesních mravenců můžeme zařadit drabčíky Quedius brevis, Leptacinusformicetorum, Zyras fulgidus, Zyras haworthi a další. Tito draví brouci vyhledávají osamocené, často i nemocné a staré mravence. Po napadení je velmi rychle usmrtí a zpravidla potom zkonzumují nejhodnotnější část mravenčího těla, tedy zadeček. Zbylé části těla se stávají potravou dalších menších druhů. Zajímavé je, že mravenci tyto útočníky aktivně nevyhledávají a nevyhánějí ze svých hnízd, přesto, že by to vzhledem ke svému počtu určitě hravě dokázali. Agresivníjsou pouze při náhodném přímém setkání. Brouci jsou však na osobní boj dobře vybaveni. Zpravidla ze svých zadečkových žláz vyloučí odpuzující tekutinu, která na chvíli paralyzuje mravenčí agresi a následně uniknou. Rychlost útěku je velmi důležitá, protože jejich obranná tekutina vyvolává agresi okolních mravenců. Žívot těchto dravců v mraveništích a jejich bezprostředním okolí je rozhodně velmi riskantní, ale zcela určitě se jim tato životní strategie vyplácí. Koneckonců jiné nebezpečí jim v mraveništi nehrozí a krom toho žijí v teple a se střechou nad hlavou. Stejnou filosofii má i další, na počet druhů i jedinců rozhodně nejbohatší skupina mravenčích hostů. To jsou hosté trpění a přehlížení. Tento indiferentní způsob soužití nazýváme synekencie. Mezi synekenty najdete ohromnou škálu bezobratlých živočichů, kteří se často podstatně liší svojí biologií. Z řádu brouků (Coleoptera) sem patří opět mnoho drabčíkovitých (Staphylinidae), dále někteří hmatavci (Pselaphidae), potemníci (Tenebrioidae}, mršníci (Histeridae), zástupci čeledí Leiodidae, Scydmaenidae, Rhizophagidae a řada dalších. V hnízdních kupách se dokonce vyvíjejí larvy některých mandelinek rodu Clythra (Chrysomelidae) a zlatohlávků (Scarabaeidae). Svůj vývoj prodělávají v mraveništích i housenky některých druhů motýlů (Lepidoptera), např. Mompha (Myrmecozela) ochracella a larvy některých druhů much (Diptera), například pestřenek rodu Microdon. K trpěným hostům v jehličnatých kupách patří i drobní pavoučci rodu Walkenaeria a četní zástupci roztočů (např. z rodů Laelaps, Cilibanus aj.). Prakticky v každém hnízdě mravenců žije i zástupce stejnonožců (Isopoda), beruška Platyarthrus hoffmannseggi. Na rozdíl od známé stínky zední jsou tyto mynnekofilní berušky velmi malé a navíc celé bílé. U lesních mravenců žije i rybenka mravenčí (Ateluraformicaria), Lepisma polypoda a některé další šupinušky (Thysanura). živočichům

22

Ekologie lesních

mravenců

a)

A

(J .- ._,,, Legenda k obr ázk ům : a) Synechtr Quedius brevis (Staphylinida e, dra b čikoviti} . (Převzato z práce A. Smetali}' /95s) b) Synechtr Leptacinus formicetorum (Staphylinidae. drab čikoviti). (Převzato z p ráce A. Szuj eckého /9 82) c) Myrmekojil Lomechusa pubicollis (Staphylinidae, drabčikoviti). (Převzato z prá ce H. Freude. K Harde. G.Lohse /974)

d) Myrmekofil Lomechusoides strumosus (Staphylinidae,

drab čikoviti) . (Převzato z prác e H. Freude. K Harde,

G.Lohse / 974)

e) Syn echtr Drusilla canaliculata, myrm ekofilové Lomechusa pubi collis a Lomechusoides strumosus (v.~e Staphylinidae, drab čikoviti). {Pi evzato z práce Al. D voi áka /989) j) Syn ekent Saulcyella schmidti (Pselaphidae, hmata vcoviti) (Převzato z prá ce H. Freude. K Hurde. G.Lohse / 974) g) Synekent Myrm etes piceus (Histeridae, mršnikoviti) (Pievzato z p ráce H. Freude. K Harde. G.Lohse / 97/ ) h) Synekent Hetaerius ferrugin eus (Histeridae, mršnikoviti) (Pre vzato z p ráce H. Freud e. K. Harde. G.Lohse /97/) ch) Sy nekent Platyarthrus hojJinannseggi (beru ška mraven či) (Převzato z p ráce J. Sad i/o / 955) i) Synekent Atelura formicaria (rybenka mra ven či) (Převzato z p ráce J. Sadila / 955)

Ekologie lesních

mravenců

23

Většina synekentů je schopna žit samostatně v přírodě mimo hnizdo a do mravenčích hnizd se uchyluje pouze příležitostně. Někteři synekenti však žiji v lmizdech trvale. Pro synekenty je charakteristické, že vzájemný vztah s mravenci je oboustranně výhodný. Synekenti využívají všech výhod života v bezpečí a pohodlí mravenčího hnízda a přitom se podílej i na jeho údržbě. Likvidují zde totiž nejrůznější odpady, výkaly, rozrůstající se a nebezpečnou mikroflóru, plísně a podhoubí. Často také pomáhají mravencům v jejich osobní hygieně. Někteří synekenti (např. drabčíci rodu Dinarda, pavoučci Walkenaeria, aj.) v hlubinách mraveniště loví roztoče a další drobné bezobratlé. V některých případech se synekenti, případně jejich larvy, přiživuji na potravě mravenců (rybenka mravenčí) a někteří dokonce požírají mravenčí larvy a vajíčka. Tak se živí například larvy mandelinky Clythra quadripunctata. Pro tenhle způsob obživy jsou docela dobře vybaveny. Jsou totiž trvale ukryty v jakýchsi tvrdých pouzdrech, které si vyrábějí z vlastního trusu. Larvy jsou schopny se i s pouzdry pohybovat a v případě potřeby se do nich ukrýt. Obecně však platí, že mravenci synekenty nijak nenapadají, prostě je přehlížejí. Zcela jinak se však chovají k zástupcům třetí kategorie, takzvaným pravým myrmekofilům, neboli symfilům. V tomto typu vzájemného soužití, neboli symfilii, mravenci o své hosty přímo pečují. Krmije, čistí, starají se ojejich vajička i larvy, chrání je proti jiným hostům svého hnízda a přenáší je. Mnohdy se mravenci o symfily starají pozorněji, než o vlastní potomstvo. Tato přehnaná péče se projevila nejen na chování, ale dokonce i na anatomii samotných symfilů. Oči, tykadla a často i nohy mnohých druhů jsou silně zredukovány a symfilové natolik zdegenerovali, že již nejsou schopni samostatného života mimo mraveniště. Důvodem nevšední péče o hosty jsou zvláštní výměšky (sekrety) vylučované na některých místech symfilova těla, nejčastěji na zadečku a na tykadlech. Místo vylučováni výměšku je rozpoznatelné podle věnečku zlatavých chloupků (tzv. trichómy). Mravenci tyto výměšky horlivě olizují, třebaže to má pro ně většinou negativní dopad. Výměšky totiž obsahují některé etéry, jejichž vliv na mravenčí organismus je možné srovnat se vlivem alkoholu nebo jiných drog na organismus člověka. Docházi k narušení koordinace pohybů a k útlumu individuální aktivity. Při velkém množstvi symfilů v hnízdě může časem dojít i k rozpadu složité organizační struktury. Larvy symfilů jsou navíc dravé a živí se mravenčimi vajičky a larvami. To vše může vést nakonec i k zániku celého hnízda. Syrnfilů, čili tzv. pravých myrmekofilů známe celou řadu. U lesnich mravenců v našich podmínkách se jedná nejčastěji o drabčiky rodů Lomechusa «Lomechusoides. Zvláštním případem symbiózy lesních mravenců s jinými živočichy je jejich soužiti s mravenci druhu Formicoxenus nitidulus. Tito drobní mravenečci si buduji hnízda výhradně v kupách lesních mravenců a nejsou schopni samostatné existence. Lesní mravenci je velmi dobře snášejí a podle výše uvedeného třídění bychom mravence Formicoxenus nitidulus mohli zařadit do kategorie synekentů. Zatímco výše uvedené typy soužití můžeme nazývat individuální symbiózou, soužití dvou druhů mravenců již můžeme označit jako symbiózu sociální.

Summary: ln anthills ofwood ants live a large number of invertebrates, which we can be divided into three categories according to the relationship between them and the ants. ln this contribution these categories are characterised and a basic survey ofmyrmecophilous animals in these categories isgiven.

24

Ekologie lesních

mravenců

~'~~l-~ N..ao. NÁ~V\)A ~~ elJOLJ 'T'"ADY "l"'AK., OVA "l"'A, ~OK'I #

Literatura: BEZDĚČKA P., LAUTERER P. & PRŮDEK P. 1995: Claviger longicornis Miíller, 1818

(Coleoptera, Pselaphidae: Clavigerinae) confirmed occurence in Moravia (Czech republic).- Acta Muz. Scienc. Natur. Brno, 79,1994 (95),1-2: 177-180. BEZDĚČKA P., KOČÁREK P.& ŠUHAJ J. 2000: Rozšíření cvrčíkaMyrmecophila acervorum (Orthoptera: Myrmecophilidae) na Moravě a ve Slezsku a poznámky kjeho biologii. -Klapalekiana, Praha, 36:7-17. DVOŘÁKM. 1989: Soužití brouků s rnravenci.- Živa, Praha, 5: 223-225. FREUDE H., HARDE x.w & LOHSE G.A. 1971: Die Kafer Mitteleuropas, Band 3 Adephaga II Goecke&Evers, Krefeld, 364 pp. FREUDE H., HARDE KW. & LOHSE G.A. 1974: Die Káfer Mitteleuropas, Band 5 Staphylinidae II. Goecke&Evers, Krefeld, 362 pp. SADIL J. 1955: Naši mravenci.- Orbis, Praha, 224 pp. SMETANA A. 1958: Drabčíkovití I. Fauna ČSR. ČSAV Praha, 435 pp. Pavel Bezděčka V. Vaculky 994

68605 Uherské Hradiště e-mail: [email protected]

Ekologie lesních

mravenců

25

Zakládání genostanic jednotlivých druhů lesních mravenců v CHKO Jizerské hory ze záchranných transferů Die Begriindung der Genostationen von einzelnen Arten der Waldameisen in Naturschutzgebiet lsergebirge aus Rettungstransferen Jan

Daňo

Stručná charakteristika zájmového území

CHKO Jizerské hory leží v okresech Liberec, Jablonec a Semily. Rozkládá se na ploše 368 krrr'v rozpětí nadmořských výšek od 325 m do 1124 m. Průměrná teplota náhorní plošiny je 4 o C a roční srážky jsou 1 600 mm, cožje mimořádněvlhké a chladné prostředí, které umožňuje rozvoj rašelinišť. Tyto drsné klimatické podminky určují výskyt specifických rostlinných a živočišných druhů. Vedle rozsáhlých ploch imisních holin a poškozených lesních porostů, jsou zde mimořádně hodnotná a unikátní území s přirozenými lesními společenstvy, jako jsou například bučiny, tvořící největší souvislý komplex v Čechách ( 27 W) a rašeliniště. (viz obr. Orientační mapka CHKO Jizerské hory). Leqenda

Ozeml přlrodověd.ně velmi hodnotně s vyhl~ienou nebo navrfenou ochranou oetatnl

Ozeml se silným poikozenlm

LIB~EC

o

o Obr.: Orientační mapka CHKO Jizerské hory Bild: Orientierungskarte des Naturschutzes Isergebirge

Původní a současná porostová skladba v CHKO Jizerské hory Převládajícími dřevinami byli buk (Fagus silvatica, asi 40%), jedle(Abies alba, 30%) smrk (Picea abies, asi 20%) a zbývajících 10% tvořily ostatní dřeviny - javor klen (Aeer pseudoplatanus) , borovice (Pinus sp.), kleč (Pinus sp.), jilm horský (Ulmus sp.), jasan (Fraxinus sp.), lípa širolistá (Tilia platyphylla), jeřáb (Sorbus sp.), břízy (Betula pendula), olše (Alnus sp.), apod.). Zhruba od 850 - 900 m nad mořem již dominoval smrk. Druhová i prostorová skladba lesa byla od 18. století rozvojem sklářského průmyslu změněna. Smíšené, převážně listnaté porosty a přirozené smrčiny byly nahrazovány rychleji rostoucími smrkovými monokulturami. Plocha lesní půdy se rozprostírá na 268 km", V současné době je více než 80% plochy tvořeno smrkovými monokulturami v různém stupni poškození.

Stav přirozených stanovišť lesních

mravenců

Podle provedené inventarizace sekce Formica v letech 1994 - 1997 v CHKO Jizerské hory ve vrcholových a svahových partiích světlomilná myrmekofauna. Je to důsledkem velkoplošného odlesnění v 80. letech, kdy byla téměř 114 imisemi poškozených porostů zničena. Jsou oblasti, např. v některých vrcholových partiích, kde je klima příliš drsné a nevyhovující, vegetační doba je krátká. Proto se v Jizerských horách vyskytují stanoviště lesních mravenců F polyetena a F rufa jen v nižších polohách (zhruba 400 - 700 m n.m). Často je najdeme i blízko lidských obydlí. Jednu z mála významných přirozenýchstanovišť mravenců F polyetena nalezneme na hranici mezi lesy ve správě LČR, lesní správa Jablonec a Lesy města Liberce nad obcí Starý Harcov v porostu416A, B, C. Jezde v současnosti 17 hnízd, z nichž část je chráněna kryty a druhým rokem posilována novými samičkami. Další lokality s jednotlivými hnízdy stejného druhu mravenců najdeme např. na Tanvaldském Špičáku, v Josefově Dolu, Albrechticích v Jizerských horách. Jednotlivá hnízda druhu F rufa najdeme v porostech v Oldřichově v Hájích, Ferdinandově u Hejnic. Na většině svahových partií Jizerských hor a přiměstských částí v nově zakládaných lesních porostech se daří především světlomilným druhům F sanguinea, F pratensis a F truneorum (Harcov, Kateřinky, Bedřichov, Rudolfov). Najdeme je všude mezi kameny, v různých dutinách, na pařezech i v nejvyšších vrcholových partiích (např. kolem Smrku v Novém Městě pod Smrkem) v místech, kde dochází k postupnému zalesnění. Zde mají tyto druhy stejnou úlohu v ekosystému s menším nárokem na prostředí a potravní nabídku. Jakmile dochází k zápoji mladého porostu, postupně se mravenci těchto světlomilných druhů vytrácejí a hledají si jiná osluněná místa. V následující tabulce uvádím některé typické lokality s charakteristickým výskytem jednotlivých druhů mravenců podrodu Formica z let 1992 -1996: převažuje

Odborná

činnost

27

Lokalita

Radčice

Lesní oddě lení , porost, skupi na 33 1C 1- 00 Ivanova školka Umě lě založená hnízda hřbitov Radč ice

Rok inventarizace

Poč et

Druh mravence

hnízd

2000

Formica truncorum Form ica pratensis Formica po ly ctena

I 2 25

1992

Form ica po ly ctena

10

1992

Radčice

331 E -

PR Nová louka

356E 15y /3x

1994

Formica truncorum

Bedřic hov

415, 417, 419,421

1994

Formica truncorum

70

Starý Harcov

409, 4 13, 4 16C 16, A 12, B 5

1995

Formica po ly ctena

19

Ferdinandov

408D

1995

Formica rufa

I

Rudolfov

343A ,343C

1996

Formica rufa

2

Rudolfov

343C I, B I,CZ, C 2y

1996

Formica truncorum

30

Rudolfov

345A 2, A 3, B 3, C 2,

1996

Formica truncorum

15

Rudolfov

346B 2, 347B I, B 2, 348 - 350A I

1996

Formica truncorum

10

Mníšek

317AOX

1996

Formica pratensis

3

O l dřichov

554A 3 Špi čák

1996

Formi ca rufa Formica truncorum

2 3

1996

Formica polyctena

7

v Háj ích Albrec htice v Jizerských horách

553B 2y

Světlý

vrch

Tabulka: Sledovan é lokality s výskyt em druhů rodu Formica v CHKO Jizerské hory Die Tabelle: Verfolgte Lokalitiiten mit dem Vorkommen der Arten der Gattung Formica im Naturschutzgebiet lsergebirge

Poznámka: Podrody Serviformica, Raptiformica, rody Campon otus, Lasius a Myrmica, nebyly námi sledov ány a sčítány.

Výs ledky determinace mravenců NPR Ra šelini ště Jizery Jako příklad typické myrmekofauny v CHKO Jizerské hory js ou uvedeny výs ledky determinace vzorků které byly odebrány na l okalitě NPR Rašeliniště Jizery v letech 1999 -2000

28

Odborná

činnost

(P. Bezděčka det. P. Von ička 19t .). Celkem bylo odebr áno metod ou zemních pastí a determ inováno 626 ku sů mravenc ů. Zji štěno bylo 10 běžných druhů ,j eji chž skladba odpo vídá nadmořské výšce a charakteru lokality.

Přehled zjištěných druhů mravenců

Die Evidenz derfindene Waldam eisenarten Myrmicidae

Formicinae

Ma nica rubida Latreil1e, 1802

Campo notus herculean us Linnaeus, 1758

Myrm ica lobicornis Nylander, 1846

Serviformica lemani Bondrriot, 1758

Myr mica rubra Linnaeus, 1758

Rapt iformica sa ngu inea Latrei l1e,1798

My rmica rug inodis Ny lander, 1846

Lasiusjlavus Fabrici us, I781

My rmica sca brino dis Nylander, 1846

Lasius platythorax Seifert, 1991

Obr.: Měření tep/oty mraveniště

Odborná

činnos t

29

Záchranné transfery ohrožených hnízd Každým rokem zásluhou dlouhodobé propagace přibývá nových hlášení o ohrožení nejen v CHKO Jizerské hory, ale na celém území regionu. Občané či firmy se obracejí na kompetentní úřady, které projednávají a případně povolují na základě místního šetření záchranné transfery mravenišť. Jedná se o správy CHKO, referáty či odbory životního prostředí. Český svaz ochránců přírody tyto práce v rámci celosvazového Programu Formica na základě vydané výjimky ze zákona provádí. Zejména jde o hnízda vyskytující se blízko obydlí, hřbitovů, komunikací, v místech, kde se provádějí stavební práce, na soukromých pozemcích a zahrádkách a dalších nevhodných místech. Mnohdy jde o velmi naléhavou záležitost, kdy je nutno urychleně tento chráněný druh mravenců přestěh o vat na v hodněj ší místo z důvodů termínů stavebních či jiných prací. Tyto akce jsou tradičně sledovány tiskem a televizí, což napomáhá lepší informovanosti občanů a firem o ohrožení chráněného druhu mravenců a odůvodněných záchranných transferech. Jsou však též požadavky neodůvodněné, takže je nutno zvážit, zda je záchranný transfer nutný. Každý neuvážený zásah do přírodního prostředí totiž nese své negativní dopady. Většinou se tyto práce provádějí podle počasí v období od dubna do června, nejpozději však v červenci, aby si mravenci stači li vybudovat podzemní část hnízda s komůrkami a potravní teritorium před první zimou na novém stanovišti . Budoucí stanoviště lesních mravenců, kde je předem určen druh odborníkem, by mělo být vybráno pečlivě. Je nutné brát na zřetel porostní vlastnosti s výhledem na plánovaná lesopěstební opatření, expozici, půdní a vlhkostní podmínky a klima. Mnohdy se stěhovala a stěhují hnízda lesních mravenců v ČR urychleně na nevhodná stanoviště, kde typ, složení a stáří lesa nevyhovuje danému druhu. Osamocená nová hnízda se slabými roji potom jen přežívají a mnohdy zanikají. Pokud nelze volit j inak, je třeba mraveniště založit při okraji porostu co nejdále od cesty, kde nebude ohroženo . Největší význam pro lesní ekosystém však mají kupy s kruhovým teritoriem uvnitř porostů, které rostou s ním až do mýtního věku . Nově zakládané dostatečně velké stanoviště lesních mravenců by m ě l o mít možnost dalšího rozvoje a být schopné přijímat další nová hnízda ze záchranných transferů z nejbližšího okolí. mravenišť

Obr.: Sonda s mravenčím; kuklami

30

Odborná

činnost

Založení první náhradní lokality v Novém Městě pod Smrkem V první polovině devadesátých let jsme na Liberecku a Jablonecku začali vytvářet síť dvou náhradních lokalit. První typ náhradního stanoviště je určen pro hnízda, která jsou ponechána přirozenému vývoji a neprovádějí se s nimi žádné další zásahy pro následné využití. Slouží jako stanice pro ohrožená mraveníště ze záchranných transferů z blízkého okolí. Tyto lokality jsou většínou vytvářeny mimo CHKO Jizerské hory. Druhý typ náhradních lokalit, zvaných genostanice, je určen pro odběr populace na zakládání nových koloníí. První, nepřílíš vhodné, náhradní stanoviště v okrese Liberec ve Frýdlantském výběžku bylo založeno nezkušenými nadšencí z řad ČSOP v Novém Městě pod Smrkem v porostu 131B již v roce 1987. K transferu došlo z důvodu rozšíření těžby štěrkopísku v oblasti nynější přírodní památky Kamenný vrch. V porostu byla umístěna čtyři z celkem devítí stěhovaných mravenišť. V průběhu roku 1987 zbylo aktivní jen jedno. Důvod neúspěchu celého záchranného transferu byl prostý.V hnízdech bylo málo samiček z důvodu nevhodné doby a špatného odběru genetického materiálu a výběru lokality. Smrkový porost byl 20 - 100 let starý. Po několikaleté usilovné práci metodou posilování těchto hnízd oplodněnými samičkami z umělého řízeného páření a ochrannými kryty se podařilo tato hnízda stabilizovat a nyní se sama začínají dělit. Dnes zde najdeme 10 malých kupek. Dochází zde všakjen k liniovému šíření podél cest. druhů

Lokalita U Křížku - první genová základna pro Jizerské hory Dobrý příklad využití této metody lze nalézt v nedalekém Jindřichovickém hřebeni na rozhraní porostů 125A -126A na křížové lesní cestě (U Křížku). V letech 1992 - 1994 jsme zde posilovali oplodněnými samičkami tři velmi malá hnízda F polyctena. V prvním roce bylo vsazeno do mravenišť sto kusů samiček a další dvě léta po 50 kusech .V současné době zde nalezneme 7 kup s třemi silnými mateřskými hnízdy, kde dochází k pří rozenému páření pohlavních jedinců. Hlavní kupy jsou opatřeny kryty a jejich vývoj je každoročně sledován. Nadprodukce pohlavních jedinců z této první přirozené stanice lesních mravenců bude budoucnu využita pro zakládání nových kolonií v Jizerských horách ve vhodných stanovištích na severozápadních svazích, kde se nacházejí hnízda zejména podrodu Serviformica, Raptiformica a dochází zde k postupnému zalesňování. Především bude využita metoda sociálního parazitizmu volným vypouštěním oplodněných samiček. Tato metoda s dlouhodobým horizontem je pro současný stav některých porostů v Jizerských horách nejvhodnější, neboť malé roje budou růst v souladu s mladým porostem a pomalu se zvyšující nabídkou potravy.

Zakládání genostanic v CHKO Jizerské hory

Cíl zakládání genostanic Hlavním cílem zakládání dalších genostanic lesních mravenců je navrácení stínomilných a posílení jejich zbylých původních populací v CHKO Jizerské hory. Z vytvořených základen příbuzných druhů z nedalekého okolí se mohou postupně populace šířit do dalších oblastí. Závisí to však na úspěšnosti zalesňování, druhové skladby a na nabídce potravy. Všude se to nedaří, protože zde dochází na mnoha místech k okusům zvěře a hutné traviny vítězí nad malými stromky. Velkou úlohu zde hraje nadmořská výška a expozice, která zde předurčuje druhů

Odborná

činnost

31

specifickou druhovou skladbu dřevin podle vegetačních stupňů a klimatických podmínek. Zejména ve stávajících a nově vytvářených převážně bukových porostech v CHKO Jizerské hory se lesní mravenci příliš nerozšíří. Pro zdárný rozvoj původních rojových struktur je nutné zhruba 60 - 70 % zastoupení jehličnatých dřevin s příměsí pestré škály různých druhů listnáčů. Podle toho je nutné podřídit zájmy Programu Formica .

Metodika Bude nutné vytvořit postupně managementové plány ve spolupráci s Lesy ČR a Správou CHKO Jizerské hory na postupné vysazování malých seskupení kolem 10 - 20 hnízd z vytvořených silných genostanic mravenců. Je nutno mít na paměti, kde určitý druh mravenců rodu Formica může jen přežívatakdese může dále šířit.

Shrnul bych to do několika bodů: a) Jakmile je porost starší než 10 let a je zde rozbujelá buřeň (i náletové dřeviny), přemístí se nově založené mraveniště z porostu spíše na okraj cest, kde je více světla a tepla Nové kolonie lesních mravenců lze zakládat na rozhraní dospělého a mladého porostu, zhruba tříletého. b) V jednotlivých oblastech je nutné přizpůsobit management podle turistického ruchu a dle zástavby. c) Nemá význam posilovat silné a mnohočetné kolonie lesních mravenců, které se nemají kam šířit a nabídka potravy je z různých důvodů omezená a neměnná. Zde půjde jen v nutných případech o ochranu hnízdními kryty před turisty, zvěří a ptactvem. d) Dlouhodobý management lze směrovat spíše na stanoviště lesních mravenců, která poskytují prostor pro přirozené šíření do dalších porostů. Provádějí se zde opatření pro podporu dalších složek lesního ekosystému. Na těchto plochách mohou vznikat velká seskupení silných mravenišť, která mezi sebou udržují výměnné kontakty. To jim umožní udržovat optimální početnost jedinců a produkovat velké množství okřídlených samiček. Tyto stanice budou určovat početnost výskytu daného druhu mravenců v oblasti. e) Nadbytečné roje bude možno z genostanic odebrat a použít je k posílení stávajících rojových struktur v přirozených zónách šíření původních druhů mravenců.

Ivanova školka ve Fojtce První uměle založená genostanice v CHKO Jízerské hory Charakteristika území Lokalita Ivanova školka, nazvaná podle místního revírníka, se nachází v nadmořské výšce 420 m n.m.najihozápadním svahu v porostu 33lC ve Fojtce, ve správním území obce Mníšek na Liberecku a spadá do území CHKO Jizerské hory. Nacházejí se zde mlaziny a dospělé dřeviny dub, buk, smrk, borovice, modřín a bříza. Zde bylo do porostu (stáří 2 - Slet) v letech 1992 a dále v roce 1995 a 1997 založeno na základě výjimky od Magistrátu města Liberce záchrannými transfery ze hřbitova v Radčicích celkem 22 kup mravenců Formica po/yetena. Je první uměle založenou genostanicí tohoto druhu na území CHKO Jizerské hory. Dnes zde

32

Odborná

činnost

nalezneme celkem 25 hnízd, Na této ploše lze myrmekofauny.

j eště

najít zbytky

původní světlomilné

Obr.: Foto Zakládaní hnízd v CHKO Jize rsk é hory

Metodika Příbuzná mraveniště ze hřbitova v Radčicích se zakládala na pařezy v celé ploše s odstupem 5 - 10m a byla chráněna trojhrannými kryty se síťovinou, které postupně nahradily j iž klasické ohrádky . Od roku 1999 j sme se již rozhodli o ukončení transferů na tuto lokalitu neboť do desetiletého mladého porostu a rozbujelých náletových dřevin a buřeně j iž bylo nevhodné hnízda zakládat. Navíc hustota mravenišť na ploše byla dostatečná. V průběhu let 1993 - 2000 byla mladými samičkami periodicky posilována nově umístěná hnízda .

Výsledky V roce 1994 byl objem všech hnízd 1,285 m v kategorii do 0,4 m. Všechna mraveniště založená v průběhu let 1992 - 200 1nejen že zachovala své stanoviště , ale zvýšila svůj objem do roku 2000 o 11,385 m. Názorně to ukazuje následující graf, kde j e porovnán stav mraveni šť se stářím porostu na stanovišti. Průměrná výška všech kup je dnes kolem 60 cm o základně cca 150 cm. Hnízda začala produkovat pohlavní jedince a dochází zde již k přirozenému páření mravenců. Tím skončila první etapa práce . Nyní probíhá druhá fáze péče . Každoročně je zde prováděna likvidace buřeně kolem i vně hnízd a s pracovníky LČR je projednána prořezávka. Umístěna zde byla i po dohodě s SCHKO Jizerské hory informační tabule .

Odborná

č innost

33

14 12

12,67

J ~ Celkový obj em

IDStáří

I

I

porostu

10

10

8

-

6

-

4 4

1,285

2

o

r

-

-

1 1994

2000

Diag ram : Genos tanice Ivanova školka - vývoj uměle založe ných hnizd Die Diagram : Die Entwicklung der kunstbegriindete Nest

Poznámka : Uvedené stáří porostu se týká jen plochy, kde byla vysazena hnízda F. po /yelena

Obr.: Informační tabule na Ivanově školc e

34

Odborná

č i n n ost

Diskuze V dalším období bude tato genostanice ponechána přirozenému vývoji. Jakmíle budou sílná a obsadí celé teritorium určené pro genostanici, budou se postupně odebírat jednotlivá geneticky silná hnízda na nová stanovíště. Uvolněné teritorium bude opět postupně obsazeno a proces se bude opakovat. Průběžně se však bude nadále provádět i odchyt křídlatců pro posilování hnízd slabých populací v nejbližším okolí. Každý odběr hnízd bude lokalitě navrácen v podobě stálého přísunu mladých plodících samiček a uvolněné potravní nabídky. mraveniště dostatečně

Slepá u Fojtky Před provedením periodicky se opakujících transferů ze hřbitova v Radčicích jsme se rozhodli založit novou genovou základnu ve svahu v porostech 334C8-1O nedaleko Ivanovy školky ve Fojtce. Z této geneticky příbuzné populace, je možné nově zakládanou stanici v Slepé posilovat. V roce 1999 - 2001 jsme zde vysadili prvních pět hnízd druhu Formiea po/velena. Charakteristika prostředí byla záměrně vybrána podle první lokality z roku 1992. V průběhu dalších let budeme zakládat nová hnízda podle stejného scénáře. Na tomto stanovišti se počítá opět s dvaceti hnízdy, které jsou optímální pro tuto plochu.

Závěr

Podle současných výsledků inventarízace lesních mravenců a specifického prostředí Jizerských hor je jasné, kam se bude v blízké době ubírat pozornost dobrovolných ochranářů na Liberecku. Především to budou oblasti spíše jihovýchodních svahů nižších nadmořských výšek, kde se nalézá většina kolonií mravenců, a které jsou součástí chráněných území. Dále oblastí, kde jsou zakládány nové porosty s vhodnou dřevinnou skladbou, která bude poskytovat též dostatek potravy.Využívat se budou stávající přirozené lokality mravenců, jak F.polyctena, tak i stanoviště druhu F. rufa. Projekt je dlouhodobý, a proto se výrazné výsledky nedostaví rychle. Přírodaje citlivý mechanizmus amá svůj pomalý, ale vytrvalý řád.

Podpora a spolupráce na projektu Formica v Jizerských horách Program Forrnica na Liberecku od roku 1994 podporuje SCHKO Jizerské hory, Správa CHKO ČR v Praze a Lesy ČR. Od roku 1997 další projekty a vydávání našeho časopísu významně podporuje Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Na jednotlivých projektech se podílejí od roku 1992 základní organizace ČSOP: 36/02 pří SCHKO Jizerské hory, 36/01 Stezka a od roku 2000 ZO ČSOP 36/08 ARMILLARIA pod vedením garanta celosvazového Programu Forrnica. V roce 2001 se podilela na tomto úkolu též v rámci společného projektu 33/03 ZO ČSOP Jižní Karolína z Děčínska.

Souhrn Článek se zabývá stavem porostů v CHKO Jizerské hory po kalamitě v 80 letech kdy byla 1/4 porostů smýcena a kde v současné době převažuj í světlomilné druhy. Projekt se zaměřuje na posilování zbylých původních populací rodu Formica v CHKO Jizerské hory, kde se uměle zakládají ze záchranných transferů stanice jednotlivých druhů lesních mravenců. Zde se budují jako genetická banka pro další umělé šíření. Práce se zabývá metodikou zakládání nových

Odborná

činnost

35

kolonií na plochách, kde se daří zalesňovat. založené lokalitě Ivanova školka ve Fojtce.

Zároveň

uvádí docílené výsledky na první

uměle

Zusammenfassung Als in 80 Jahren ein Viertel Izergebirglichen Wálder ausgereut war, verschwunden auch die Waldamiesen. Der Artikel bescháftigt sich der Situation in Baumbestand nach die Kalamitat in der 80. Jahren. Es handelt uber Verstarkung ůbrigen Populationen subspecies Formica in Schutzgebiet Isergebirge. Dort wird sich aus Rettungstransfer kíinstliche waldameisenartliche Stationen gegríindet. Man baut auch die Stationen wie die Vererbungslehrere Bank fiir nachste kůnstliche Verbreitung auf. Das Werk begrifft der Methodik des Griindung von den neuen Kolonien auf den Fláchen, wo die Aufforstung erfolglich ist. In dem Artikel sind auch die erfolgleiche.

Jan Daňo Chrastavská 315/5 460 OI Liberec 2 e-maíl: [email protected]

T(MHI.E ~ N~I-lWEM6­ ANI %"\ ~OK

es.

1

36

Odborná

činnost

o vybraných lokalitách lesních mravenců na Moravě I Selected Sites ojwood ants in Moravia I Mgr. Milan

Daďourek

Od roku 1995 pracuje v Olomouci sekce Formica odborného programu ČSOP. Z počátku sekce pracovala j ako spolupracovníci 36/02 ZO ČSOP v Liberci , v roce 1997 byla založena ZO ČSOP 71/15 v Olomouci. Zde bylo následně zřízeno koordinační centrum programu Formica pro území Moravy. Fakticky se je ho č innos t ovšem soustředi la na území dnešních kraj ů Olomouckého, Vyso č ina a č ástečně Brněnského . V roce 1999 se sídlo koordinačního centra (ZO Č SOP 7 1/15) přemístilo do obce Počítky blízko Žďáru nad Sázavou . V současné době se rozvíjí tčsná spolupráce se Sdružením Krajina, které se bude na činnostech koordinačn ího centra podílet. Velmi dobře také již od roku 1997 funguje spolupráce se ZO ČSOP Bory. Velkou pomocí jsou dobrovo lníci z řad veřejnosti a úspěšná spolupráce s orgány ochrany přírody i s revírníky a lesními správami. Dobré výsledky jsme zaznamenaly také při spolupráci se školami a gymnázii. Výrazným příkladem je gymnázium v Humpolci , které zaji šťuje z velké čás ti sb čr dat o mraveništích určených k přemístční kvůli budování průmyslové zóny. Bohužel, vzrůstající povčdomí o č innosti centra vede ke zvyšování zájmu soukromých vlastníků o odsuny mraveni šť, ačko li j e tento požadavek mnohde jen s labě zdůvodněný . Přes kladnou odezvu veřejnosti trpí koordinační centrum na Moravě nedostatkem proškolených inventarizátorů mravenišť i lidí schopných provádět management lokalit. Částečně je to dáno poměrně vysokým po čtem mravenišť v pravidelné péči centra. V n ásleduj ícím textu je uveden popis první č ásti lokalit s každoročním managementem, popis lokalit Š ebeň a Rodlen bude následovat v dalším čísle Zpravodaje .

--- --

. • •••;

• - . J.

_

l.

' -'f o

Obr.: Ochrana mra veništěpřed zvěří a pta ctvem

Odborná

č i n n o st

37

Hlubočky

Asi 1,3 km

západně

od

města Hlubočky

na území vojenského újezdu Libavá. k.

Ú.

Hlubočky, okres Olomouc. Území se rozkládá na mírně svažité západně exponované plošině

nad zlomovým svahem ohraničujícím ze západu Přáslavickou pahorkatinu. Na severu lokalitu ohraničuje strmý svah údolí Hluboký Žleb porostlý hustou smrkovou monokulturou, na východě rozsáhlé holiny, na jihu mladé husté porosty a na západě pole. Terénje mírně zvlněný, brázděný několika málo údolími erozního původu. Mraveniště se nalézají v nadmořské výšce 350 až 410 m n. m. Lokalita náleží k povodí Bystřice, kteráje levostranným přítokem Moravy. Podrobný botanický a zoologický průzkum nebyl, pokudje mi známo, proveden. Porosty jsou součástí vojenského újezdu Libavá. Podle terénního průzkumu jde především o porosty smrku s příměsí modřínu a dubu vesměs v mýtním věku, nebo nedávno obnovené. Uvnítř vzrostlých porostů je nemálo mýtin snad po nahodilé těžbě. Z východu prostor lokalíty více méně ohraničuje rozsáhlá paseka. Na Hlubočkách byl zjištěn nepříliš velký vliv vysoké zvěře. Nebylo zjíštěno větší poškozování hnízd datlovitými ptáky. Na pasekách jsou hnízda poškozována černou zvěří. Divoká prasata rozhrabáním často způsobují zánik i větších mravenišť. Ale vzhledem k tomu, že na pasekách vlivem pozdějšího zapojení mladého porostu postupně zanikne většina hnízd, nelze zatím prasata považovat za skutečné ohrožení populace. V současnosti se domnívám, že populace na Hlubočkách je dceřinnou vůči populaci uvnitř vojenského prostoru Libavá, nebo se z tohoto prostoru přesunula, ačkoliv převládají větry v opačném směru. K takovému závěru mě vede fakt, že hnízda na Hlubočkách často zaujímají i stanoviště málo výhodná směrem na západ, a zcela jasně se mraveniště také přesouvají spíše z východu západním směrem. Důvodem je těžba - obnova totiž zpravidla postupuje proti převládajícímu směru větru. Hnízda jsou tudíž zatlačována k západu - do vzrostlých předmýtních lesů. To potvrzuje i současný obraz výskytu: na východ je paseka, na kterou dále na východě navazují mlaziny (při zpracování polomů zde došlo ke vzniku rozsáhlých holin). Na západ navazují předmýtní vzrostlé lesy, kam se mravenci zřetelně šíří (i když především do míst prosvětlených nahodilou těžbou). Tento předpokládaný posun západním směrem však již nebude moci pokračovat dlouho, neboť se již dostal na hranici lesa a na západě navazují pole. Touto úvahou prosvítá nejakutnější ohrožení populace: většina mravenišť se nachází v porostech mýtního věku a na způsobu jejich obnovy bude silně záviset další osud lesních mravenců na Hlubočkách. Celkem lokalita hostí 427 živých hnízd lesních mravenců druhu Formiea polyetena Foerster. Tím se řadí k největším na Moravě. Oproti podobné lokalitě Rodlenjsou patrné větší rozměry kup, vyvinuté valy i dvory hnízd a především malý počet drobných hnízd. Mraveniště se nalézají především v porostech mýtního věku a při jižním okraji mýtín. Vyhýbají se těsně zapojeným porostům i místům s přebujelým podrostem. Proto zpravídla nevstupují dovnitř mýtin. Výjimkouje velká mýtina při jižní hranici výskytu. Na trend populační dynamiky lze usuzovat pouze z obecných zákonitostí známých z jiných podobných výskytišť a z vývoje zachyceného na velké mýtině při jižním okraji lokality. Lze předpokládat, že hnízda se budou šířit podél cest a do světlin v západním ajihozápadním směru. Tento růst populace však bude pravděpodobně převážen úbytkem vlivem těžby a vlivem růstu mladých porostů. Pokud bude pokračovat uvnitř výskytiště obnova porostů holosečným způsobem, zasažená hnízda se budou rozpadat na více hnízd menších. Dojde tedy ke zdánlivému růstu populace. Velká část takto nově vzniklých hnízd však brzy zahyne. Většina zbylých hnízd na pasekách bude postupně se zapojováním nového porostu také spět k zániku.

38

Odborná

činnost

Výsledkem bude tedy výrazný reálný úbytek mravenců. Šíření mravenišť do vzdálenějšího okolí (pomocí pohlavních j ed i n c ů) nebylo zaznamenáno žádným směrem. Vhodné a blízké porosty leží pouze j ihozápadním a j ižním směrem. Převládající směr větru lze však předpokládat spíše ze severozápadu. Tyto porosty byly prozkoumány do vzdálenosti nejméně dvou kilometrů .

Obr.:Sledovánívyvojovych stádií mravenců Mraveniště j sou na různých místech ohrožována velmi rozmanitými jevy. Hlavní hrozby však mají společný původ - jsou důsledkem způsobu hospodaření. Pro lokalítu by tedy byla velmi žádoucí územní ochrana s důsledně uplatňovaným plánem péče. Tato varianta řešení však není příliš pravděpodobná vzhledem k poloze lokality uvnitř vojenského újez du . V úvahu snad připadá soupis základních regulačních opatření dodržovaných lesními hospodáři na základě dohody. Nejviditelněji j sou hnízda ohrožena obnovováním porostů na lokalitě. Způsob obnovy pomocí holoseče není mnohde vhodný. Největším problémem j e umisťování těžeb . Paseky jsou přiřazoványk mladým porostům, aniž by byla mravencům ponec hávána útočiště. Hnízda jsou ohrožována také přibližováním dřeva . Podceňovat nelze postupující štěpení populace na menší celky vzájemně izolované mýtinami či mladými porosty a nedostatek vhodného prostoru k šíření. Další ohrožení mravenců může plynout z používání biocidů proti buřeni na pasekách. Na velké pasece z roku 1994, kde byly přípravky používány, však zatím není zaznamenán velký úbytek hnízd . Jejich vliv může být tedy přeceňován. Místy na mraveniště negativně působí také zarůstání podrostem, rozrývání černou zvěří, zastiňování a přerůstání mladým porostem. V budoucnu bude potřebné ověřit a zpřesnit předpoklady vývoje místní populace. Zatím j e

Odborná

č innost

39

třeba alespoň vyžadovat včasné oznamování těžeb AOPK ČR (výskytiště zvláště chráněného druhu živočicha podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny) a po terénním šetření bude zřejmě v mnoha případech nutné přistoupit k záchranným transferům ohrožených mravenišť. Několik hnízd, především v západní části lokality, se nachází na příkrých svazích. Bude vhodné je podepřít pomocí dřevěných zábran, aby nebyla oslabována neustálým sesouváním. Stanoviště řady hnízd již byla prosvětlena aje periodicky redukován podrost v okolí mravenišť. Vzhledem k poloze lokality uvnitř vojenského újezdu je však velmi komplikované získat na jakoukoliv péči finanční podporu.

Svatý Kopeček Velmi dynamicky se vyvíjející lokalita asi 1,5 km severně od obce Svatý Kopeček, k. ú. Dolany, okres Olomouc, na plochém, málo členitém hřbetě v západní části Radíkovské vrchoviny. Naleziště více než 70 hnízd lesních mravenců druhu Formica rufa L. Naleziště je uskupením polykalických kolonií, což není pro druh F rufa typické - obecně jsou vzácnější než u druhu F polyctena. To zvyšuje vědeckou a genofondovou hodnotu této lokality. Mraveniště jsou uvnitř vzrostlých předmýtních smrkových porostů (50 až 80 let), místy s výraznou příměsí modřínu, které jsou obhospodařovány lesní správou Šternberk (oddělení 533A a 533B). Část hnízd je vázána na okraje velmi mladých porostů, kotlíky a polomové plochy. Do roku 1995 byla lokalita neznáma (přes blízkost frekventovaných turistických cest), nalezena byla autorem dle potravních stezek při výletu. Zjevně jde však o lokalitu starší, jak svědčí výskyt zbytků mohutných opuštěných hnízd uvnitř 20-ti až 30-tiletého porostu ve středu lokality. První terénní mapa lokality z roku 1995 zachycuje 46 živých mravenišť. Podrobná inventarizace z roku 1997 evidovala 55 živých hnízd, přičemž 25 z nich nebylo zaznamenáno v roce 1995. Protože v roce 1995 nebyly mapovány některé okrajové oblasti, zdá se že reálně v těchto letech počet mravenišť stagnoval, či vzrostl jen mírně, docházelo však k velkým pohybům populace (16 opuštěných a 25 nových mravenišť během dvou let). Průměrné rozměry mravenišť v roce 1997 byly: výška kupy 65 cm, průměr kupy 127 cm, průměr valu 162 cm a průměr dvora 201 cm. Rozměry hnízd byly tedy poměrně velké, vyskytovala se však pouze na malé ploše a směr jejich dalšího šíření byl nejasný. Upřednostňovala světlejší místa porostu podél cest, na mýtině a v porostu s velkým podílem modřínu. Na těchto faktech se celkem nic nezměnilo ani v dalších letech. V roce 1998 byla provedena opakovaná inventarizace, aby mohla být lépe pochopena dynamika a trendy populace na Svatém Kopečku. Od roku 1997 do roku 1998 uhynula pouze 4 hnízda a nově nalezeno bylo 20 hnízd. Malá mortalita souvisela pravděpodobně s vývojem počasí a s dalšími faktory. Především od roku 1997 nevznikla v okolí nová mýtina a lokalita zřejmě nebyla vystavena přibližování dřeva. Kromě toho hnízda silně za vlhčená či napadená plísní uhynula ve své většině již mezi lety 1995 a 1997. Nárůst počtu hnízd byl snad pokračováním předchozího trendu oddělkování mravenišť. Mraveniště se šíříla převážně východním, a severním směrem. Na severu se hranice výskytu posunula až na další z blízkých mýtin a byl očekáván pokračujicí rychlý postup tímto směrem. K tomu však, i přes další (již pozvolný) nárůst počtu mravenišť, do roku 2000 nedošlo.

40

Odborná

činnost

Hnízda j sou ohrožena predací žlunou, přibližováním dřeva, \I několik hnízd i zavlhčením kup. / Zavlhčení je pravděpodobně způsobeno stářím a zástinem hnízd. V severovýchodní části (modřínový porost v těsném sousedství mlaziny) bylo zřejmě hlavní příčinou opuštění nejméně 15 hnízd (z původních 27) převážně v blízkosti porostní stěny. Vzhledem k dobré dostupnosti (cca 30 min od autobusové zastávky MHD na Svatém Kopečku u Olomouce) byl na lokalitě prováděn intenzivní management, a to i za účelem odzkoušení dopadu různých zásahů. Kromě každoroční podzimní kontroly byla v letech 1997 a 1998 provedena i jarní a letní kontrola hnízd. U 4 hnízd byla provedena asanace plísně, z toho u jednoho opakovaně. Zásah představoval odebrání přízemních obvodových částí hnízd, které byly napadeny ve větší míře plísní, jejich nahrazení jemným suchým klestem a opětné zakrytí. Jedno hnízdo i po zásahu uhynulo, stav jednoho se nezměnil, dvou se zlepšil. Řada hnízd byla uvolněna ze sevřeni porostem (byly částečně vyvětveny nejblíže stojící stromy, jejichž větve zasahovaly na povrch či do bezprostředního okolí hnízd). V okolí všech hnízd byla opakovaně vysekávána buřeň. Nebyl sledován negativní dopad tohoto zásahu, naopakje možné, že ovlivnil výrazné snížení mortality mravenišť v letech 1997 až 2000. V roce 1998 byla hnízda nepostavená na pařezu ani na větvích zakryta suchým Ubr.: Mapa hnízd F rula v lokalitě Svatý kopeček (1997) klestem, aby bylo sníženo napadání hnízd žlunami. Tomuto zásahu lze přičíst nejen prokazatelné nižší napadení mravenišť, ale pravděpodobně i nárůst rozměrů mravenišť. Záměrně byl klest pokládán v poměrně malé vrstvě, aby jeho zabudování mraveniště příliš nezatížilo a snad i proto nebyl zjištěn jinak občas dokládaný pokles aktivity mravenišť (relativního počtu dělnic na kupě).

Odborná

činnost

41

Lokalita Svatý Kopeček nebyla zatim oficiálně navržena na vyhlášení MCHÚ. Do budoucnosti počítáme s navržením vyhlášení Svatého Kopečka v kategorii přírodní památka. Důvodem je především, že jde o naleziště Formica rufa, která je na střední Moravě podle dosavadních znalostí zastoupena nehojně. Přitom jde o ekotyp vyznačující se oproti většinovým vlastnostem populací F rufa vysokou vagilitou. Faktorem hovořícím pro soustavnější péči je též poměrně vysoká návštěvnost lokality a její poloha u naučné stezky. Dosavadní dynamický rozvoj populace dává předpoklad jejího dlouhodobého trvání.

Zdiměř Zdiměř leží v Radíkovské vrchovině mezi obcí Posluchov a Radíkovskou pevnůstkou asi 1,2 km východo-severo-východně od obce Radíkov poblíž Olomouce, okres Olomouc, k. Ú. Lošov. Terénje nepříliš členitý, na mírném k severovýchodu exponovaném svahu. Nadmořská výška se pohybuje od 360 do 420 m n. m. Nedaleko od středu lokality pramení drobná vodoteč, která odtéká k severovýchodu aje pravostranným přítokem Bystřice. Je zde více než 120 hnízd lesních mravenců druhu Formica polyctena. Porost je podle LHP řazen do třetího, tj. dubobukového, vegetačního stupně. Je tvořen převážně smrkovými, v jižní ajihozápadní části též smíšenými porosty různého staří (převážně 50 až 70 let). Podrobný floristický průzkum nebyl proveden. Vyskytují se zde druhy indikuj ících ruderalizaci stanoviště, zabuřenění je mnohde velmi silné. Populace lesních mravenců je na lokalitě referována j iž ze sedmdesátých let (P. Bezděčka, ústní sdělení). Pří inventarizaci v roce 1997 bylo evidováno 102 živých hnízd druhu F polyctena Foerst. Zatímco však na lokalitách Hlubočky i Rodlen jde o typické mravence Formica polyctena, na Zdiměřije jejich externí morfologie, především ochlupení, v řadě hnízd netypická. Dá se říci, že inklinuje k charakteristikám taxonu Formica rula. Tomu odpovídá i poměrně nezvyklý tvar hnízd a jejich velká rezistence vůči zástinu. Mnohá hnízda se vyznačují valem neobvyklého tvaru a téměř všechna rozsáhlým dvorem. Tyto skutečnosti, domnívám se, ukazují, že populace Zdiměře náleží ke zvláštnímu genotypu, k jehož vzniku mohlo přispět křížení s F. rufa. Je možné, že populace Zdiměře vznikla křížením s pohlavními jedinci z nedalekého Svatého Kopečka a může být dceřinnou ke Svatému Kopečku i Hlubočkám. Průměrné rozměry byly: výška kupy 64 cm, průměr kupy 134 cm, průměr valu 152 cm, průměr dvora 272 cm. Mezi zářím 1997 a zářím 1998 byla na lokalitě opuštěna 3 hnízda, zatímco nově vzniklo nejméně 15 hnízd. To svědčilo o mírném růstu abundance. Vznik nových hnízd byl, podle předpokladu, asi ze dvou třetin vázán na okolí mýtin. Na lokalitě bylo registrováno 118 mravenišť (včetně 4 v minulém roce pravděpodobně opominutých), z toho čtyři o průměru pod 50 cm. Do roku 2000 uhynulo asi 6 a vzniklo 12 mravenišť. Nyní je tedy evidováno 124 živých hnízd.

Hnízda jsou často silně zastíněná. S tím souvisí í vyšší vlhkost mnoha hnízd a prorůstání jejich valů plísněmi. Tak dochází ke snižování životnosti hnízd. K tomu značně přispívá zarůstání hnízd podrostem. Šíření hnízd je omezeno až potlačeno těsným zápojem okolních porostů, nedostatkem světlin a zabuřeněním světlejších stanovišť. Vliv predace žlunou či jiného impaktu živočichů je méně významný. Mraveniště jsou poměrně často poškozována nedbalostí lesních dělníků. Bývají rozrušována při přibližování dřeva. Některá byla v zimě 1997/98 zcela zarovnána klestem. V budoucnu by se ohrožením mohl stát způsob obnovy porostů.

42

Odborná

činnost

Obr.: Mapa hnízd F polyctena v lokalitě Zdimér (1997)

Odborná

činnost

43

S ohledem na rozsah a výjimečnost lokality je žádoucí jeji vyhlášení přírodní památkou a managementu. Již dříve navrhovaný rozsah území 66 ha pro vyhlášeni (AOPK) se zdá vhodný. Pro lokalitu byl v roce 1999 zpracován návrh plánu péče. Bude důležité provést některé lesnické zásahy k prosvětlení části porostů (kotlíky, intenzivní probírka) a k jejich zprůchodnění pro šíření hnízd (průseky mlazinou). Na místě je výzkum a sledování této populace pro její rezistenci vůči zástinu, která ji umožňuje přežívat místy i ve třicetiletých porostech. Tato vlastnost je pro populace F. polyctena na střední Moravě výjimečná, z hlediska lesního hospodářství však žádoucí. Navrhuji též provést bližší výzkum plodnosti populace a možností podpory jejího šíření do okolí. pokračování

Péče o Zdiměř byla v poslední době svěřena členovi ZO ČSOP 71/15 Adamovi Vele. Při pravidelném managementu podporovaném převážně Magistrátem města Olomouce byla řada hnízd uvolněna ze sevření porostem (částečné odvětvení nejbližších stromů). V okolí mravenišť je pravidelně likvidována buřeň. U většiny z 31 velmi silně zastíněných a zabuřeněných hnízd byl zásah rozvržen do dvou až tří fází. Smyslem rozfázování bylo zamezit náhlému příliš silnému prosvětlení okolí kup, které by mohlo vést kjejich opuštění. Od počátku zásahu uhynula jen dvě z těchto silně zastíněných mravenišť. Z několika hnízd musel být odstraňován klest, který tam skládali lesní dělnici. Pozornost je věnována též zaplísnění hnízd, u několika byly asanovány valy.

Summary A description of important sites with a dense population of forest ants is given. This first part introduces sites named Hlubočky, Svatý Kopeček and Zdiměř. Hlubočky site lies inside a large military area in the Central Moravia. Therefore management of ants there is complicated. The site is inhabited by more then 420 anthills of Formica polyctena species. Svatý Kopeček is not far from a famous pilgrimage church near the city of Olomouc. II hosts about 70 polycalic colonies ofFormiea rufa species. Such colonies ofthis species are relatively rare in the Czech Republic. In Zdiměř the site there consists of over 120 anthills of Formica polyctena species of a special fenotype which seems to be influenced by hybridization with Formica rufa. As this site is situated inbetween the two others, it might be fyletic to those in Svatý Kopeček and Hlubočkytogether. Mgr. Milan Daďourek Počítky 3 591 OI Zďár nad Sázavou e-mail: [email protected]

44

Odborná

činnost

Inventarizace jižní části Liberec ka l nve ntarisieru ng des siidlichen Teiles im Gebiet Liberec Jan Daňo Úvo d Již v druhém čísle zpravo daje Formicajsem se zabýval j ižní části Liberecka a zaměřil jsem se nej dří v e na Přírodn í park Ještěd . V průběhu roku 1999 jsem provedl s č leny naší sekce inventarizaci zbylé oblasti se zaměřením na lokality s více jak deseti hnízdy s F. po lyctena Jednalo se o území v oblasti Hrádku nad Nisou, Chotyně, Bílého Potoka, Českodubska a Hodkovicka. Zde bylo zmapováno šest nej význ amněj ších matečn ích kompl exů a dvacet lokalit s m éně jak p ěti mraveništi stejného druhu.

Charakteristika zájmového území Všech 26 lokalit v porostech o celkové rozloze 135 ha lesa se nacházej í od 260 do 560 m.n.m . Vyskytují se zejména na j ihovýchodním a j ihozápadním svahu roztroušeně po celém území j ižní části Liberecka. Tyto porosty se nacházejí v pásmu dubového až dubobukového lesního ve getačního stupně . Převážně jde v této části Liberecka o soukromé lesy. Největš í výskyt hlavních matečn ích ko mpl exů se nachází v Hrádku nad Nisou, Barborka (porost 2B, D), Krásné Studánce (porost 207D), Uhelná u Hrádku nad Nisou (porost 101E), v Chotyni ( porost 105C), Zdi s lavě Macounův vrch (porost 3 1F, G) Ostatní hnízda lesních mravenců sledovaného druhu jsou roztroušeně po celém území.

Graf:

Nadm ořská

výška s výskyt em lesních m raven ců Diagramm: Die Meeresh čhe

Odborná

činnost

45

Stanoviště lesních mravenců

Jde vesměs o mladé porosty s pře vahou borovice, smrku, vyskytujících se na těc hto lokalitách. Kolonie mravenců se nalézají okrajíc h, na rozhraní vzrostlého lesa i v nově založených porostech.

b ří zy

a dalších dřev in najej ich

uvni tř poro stů ,

N ejča stěj š í zastoupení dřevin na lokalitách

Oproti studovaným lokalitám v Přírodn ím parku Ještěd je zde v celkovém procentuálním zastoupení j iné pořadí dřev in . V těchto porostech je dominantní borovice s 38%, smrk 30% bříza 14%, dub 13% a modřín j en 5%. Ostatní dřeviny v celkovém součtu ja ko je buk topol, jasan, jeřáb, olšejso u zastoupeny jen I% i méně . SM 30%

BR 14% 1%

BK 1%

Graf: Nejčastější zastoupe ní dřevin v nižších po lohá ch Die Diagramm: Hdufigste Geh člzvertretung in níedrigen Lagen Vysvětlivky ke grafu! Die E rliiuteru ng

zu die Diagramm: Kennzeichen /: SM - Picea abies, BK - Fagus silva tica, MD - Larix decidu a, KL - Acer pseudoplatanus, JS - Fraxinus sp., DB - Quercus robur; Q. petraea , BR - Betu /a pendu la, BO - Pinus sylvestris , OL - A/nus glutin osa, HB - Carpinus betulus, LP - Tilia sp., VJ - Pínus strobus, JR - Sorbus auc uparia, OS- Popu /us tremu /a. Značka/das

Rozvoj hnízd v závislosti na stáří a složení porostů na stano vištích Podle terénního p růzkumu lokalit a údajů LS Ještěd se hlavní lokality mraveni šť F. po lyctena nacházej í většinou v mladších porostech a proto i podle dominantního složení dřevin jde o území s menšími celkovými obj emy hnízd .Vuvedeném grafu lze p ostřehnout, že v porostech mladších, ja ko je např. lokalita Krásná Studánka v oddě l e n í 207 se vyskytuje 30 hnízd lesních mravenců . Po terénním zjištění však jde větš i nou o velmi malá hnízda, u kterých po vzrůstu lesa dojde k selekci a kvantitu nahradí kvalita, tedy méně hnízd o větš í m objemu. Proto větši na těc hto kolonií je teprve v začátku svého rozvoje, pokud nejde o hnízda, která se vyskytují na okrajíc h starších poro stů (např. lokalita H oreček).

46

Odborná

činnost

90 80 70 60 50 40

1I6 r--

tf!

..-

39

33

fo---

:Jl

24

30 fo--20 I-10 I-O

<>-I

13

;-

I

-- rt----.J

~

Maco u v n ů v

Bobrovka

vrh _

průměrný věk porostu

r--

"...- ............... [ J

1

10

I

Krás ná Stu dánka

c::::::J objem hnízd

14

f"""'oo M

10

Uhe lná

l::=J savební činnost hnízd

C h otyn ě

-<>- počet hnízd

Graf: Stáří porostu a rozvoj hnízd Díe Díagr amm: Altertum der Bestdnd e und die Neste rentw icklung

Barbo rka Tato lokalita se nachází v nadmořs ké výšce 270-300 m n.m. severovýchodně v obci Loučná u Hrádku nad Niso u.V tomto poro stu o rozlo ze 21.71 ha bylo naleze no v roce 1999 celkem 24 malých hníz d F. poly ctena o celkovém objemu 8,045 m 3• Porost o průměrném stáří 47 let je složen ze 45% břízy, 27% dubu, 20% smrku a v menší mí ře i m odří nu 3% , topolu 3% a borovice 2%. Lokalita je známa j iž od roku 1988 z důvodu zasypání něko l i ka hnízd štěrkem j istou firmo u, která j iž neexistuje. Od této doby byly provedeny něko likráte kontro ly a nedochází zde k podst atným změn ám . V roce 1999 bylo na základě objedná vky LS Ještě d přestěhováno o několi k desítek me trů dále jedno hnízdo z důvodu stavby Mez inárodní cesty.

Uhelná Za spolupráce

turi stů jsme

objevili kolonii mrave nc ů p řím o na cestě, která lemuje Polsko-

Českou hranici. Je zde ce lkem 14 malých hnízd stejn ého druhu o objemu 3,47 m 3. Nachází se západně v n admořské výšce 300-32 0 m n.m. Porost potravního areálu lesních mravenců s průměrným stáří m 33 let o rozlo ze 11,95 ha se skládá s velmi pestré škály dřev i n . Dom inantní j e zde borovice zastoupená 37%, spo l ečn ě s bří zou s 27% a dubem 23%. Mezi da lší zde pa tří jen ze 4% smrk a menším zastoupen í lípa 3%, topol 2%, vrba 2%, j edn o tl i vě zde najdeme i dub červený, buk a olši . Bohužel jsme nemohl i proz kouma t pols kou část, ne boť věří me, že j e to j en zlomek z objevenýc h hnízd a větši na sejich může vyskytovat na pols ké straně .

Odborná činnost

47

s

Graf: Expoz ice hnízd Die Diagramm: Die Exposition der Nester

Krásná Studánka Podle informací LS Je štěd jsme v druhé polovin ě roku 1999 nav štívili poro st 207D z větší obehnaný elektrickým plotem pro výběh krav. Nadšení, že najdeme jednu z největších lokalit s velk ými hní zdy na Liberecku nás vša k z nás brzy opadlo. Lokalita se nach ází v nadmořské výš ce 400 - 420 m n.m o 9,45 ha j i h o výc h o dn ě až j ihozápadně v obci Krásná Studánka. Najdeme zde velmi mladý zhru ba patnáctiletý poro st s dominantní boro vicí 43 %, mlad ým smrkem 26%, a modřinem 12 % . Dále j e zde zastoupena bříza 9%, dub 7% , a částečně i nej star ši buk. Celkem zde bylo nalezeno v n ě mladého a na okr aji staršího poro stu 30 různ ě velkých hni zd F. p oly cten a o celk ovém obj emu 5,732 m ~ část i

Macounův vrch

Lokalita Macounův vrch o rozloze 8,11 ha se nachází na ji hozápadní až j ižní expo zici v n admo řské výš ce 460-480 m n.m u Zdi slavy. Podél cest a vně porostu v průměrného stáří 30 let zde najdeme 17 hní zd stej ného druhu o celkovém objemu 8, II m 3• Velmi pestrý poro st je tvo řen 47% mladého smrku a 22% boro vice. Dále je zde zastoupen mod řín 8%, dub 10% a v men ším proc entu álním zastoupení bříza, jas an , j e řáb a vtroušené olše.

Chotyně

Toto seskupení lI malých hnízd o celkovém objemu 3,75 m ' se nachází u nádraží v Chotyni v oblasti Dřevozpracujícího závodu (3 hní zda), kolem a v ně hřbito va (5 hnízd)a za kolejemi na druh é s traně na svahu (3 hnízda). Jd e o rovinatý terén v nadmořské vý šce 260-270 m n.m. Hnízdaj sou větš i nou na okraji smrkového a borového poro stu.V roce 1996 zde mělo dojít k transferu z pozemku Dřevozpracujícího závodu, ale po dohodě s OkÚ - refer átem životního prostředí v Liberc i bylo od tohoto záměru upu štěno .

Seznam dalších porostů s jednotlivými hnízdy F.polyctena 48

Odborná

č innost

Jde o porosty: 822F 4z - U Kotle, 832K 8 -

Malčice,

869C 28 - U

Vlastibořic,

847C 3 -

Roveň, 873N 11- Albrechtice, 884D 7 -Čičavy, 820C 9 - Německý Ždárek, 808D 8 - Za Vrchy,

866C 2 - Nechálov, 813F 9 - Domaslavice, 880B I - Radostín, 847A 11- Loukovičky, 809E 11y - Pod Smržovem, 823F 4 - Nad Smržovem, 30B 3, 31F 2, 66H 13 - Chrastná, 208D 5, 809E, 813F, 152C 2v- Boreček, 278D 7 - Dlouhý Most - Dolní Ves.

Obecné návrhy opatření Všeobecně je výskyt lesních mravenců v mladých, převážně smrkoborových porostech, kde se vyskytuje více jak 20 hnízd, která jsou teprve ve svém počátečním stádiu rozvoje. V nejbližších letech bude docházet k postupnému zastiňování hnízd vzrůstajícími mlazinami a dojde k jejich selekci.V tomto období je nutné na jednotlivých lokalitách provádět podle místních podmínek odstraňování buřeně a výběrové prořezávky. Hnízda jsou neustále ničena zvěří a ptactvem a tak by bylo vhodné v některých vybraných lokalitách provést mechanickou ochranu kryty. Vzhledem k malé rozloze porostů s výskytem lesnich mravenců a většímu zastoupení soukromých vlastníků lze očekávat nezájem o ochranu a rozvoj těchto mravenčích seskupení. Proto nedílnou součásti této práce bude navázání spolupráce s vlastníky a diskuze s nimi o ochraně a významu těchto mravenišť. Dále bude pokračovat průběžné sledování těchto lokalit.

Souhrn Článek se zabývá výsledky inventarizace v jižní části Liberecka v roce 1999 se zaměřením na výskyt F polyetena. Z 26 lokalit bylo šest nejvýznamnějších. Výzkum se prováděl oblasti Hrádku nad Nisou, Chotyně, Bílého Potoka, Českodubska a Hodkovicka. Zjistila se jiná druhová skladba porostů s dominantní borovici na stanovištích lesních mravenců než tomu bylo na Frýdlatsku a Přírodním parku Ještěd. Řada mravenišť se nacházela v blízkosti vodních zdrojů.

Zusammenfassung Der Artikel orientiert sich auf 1nventarisationsergebnisse im sůdlichen Teil des Liberec Gebiets in J. 1999. Es geht uber das Vorkommen Formiea polyetena. Es wurde 6 bedeuende Lokalitaten aus 26 ausgewahlt. Die Forschung wurde im Gebiet Hrádek nad Nisou, Chotyně, Bílý Potok pod Smrkem, Český Dub und Hodkovice nad Mohelkou ausgefiihrt. Eine andere Bestandstruktur mit dominante Kiefer wurde auf Waldamciscnlokalitáten festgestellt als im Frydlant-Gebiet oder im Naturpark Ještěd war. Viele aus der Ameisenhaufen befindete sich in der Nahe der Wasseraquellen.

Jan Daňo Chrastavská 315/5 460 OI Liberec 2 e-mail: [email protected]

Odborná činnost

49

Program Formica na území okresu Tachov p okra č uj e Program Formica in the district ofTachov stil!continues Pavla

Kůsová

V letošním roc e p okračoval Pro gram Formica na územ í okr esu Tach ov. Oproti l o ňskému roku se p odařil o prohl oub it spo luprác i s lesními správami, navázat nové kont akty a úspěšně p okrač ovat ve spo lupráci s Okres ním úřadem v Tachově . Byl y prozkoumány nové lokali ty za skvělé spo luprácej ednotlivých reví rní ků ijejich lesn ích správ. Stejně jako v loňském roce bylo odebíráno 10 děl nic z každého sledovaného mraveniště (po uze při jasné m prop oj en í mraveni šť byl od ebírán jen jeden vzo rek). Vzorek byl uch ováván v denatu rovan ém lihu a p ozděj i určen . Všechny výs ledky včetně loňských jsou uvedeny v p řehl edn é tabulce na konci pří spěvku. Zároveň byla domluven a spo lupráce s LS Stříbro na výstavbě krytů, které bud ou um í stěny na zák l ad č provedené inventarizace na územ í LS Stříbro . Stav ba je by mě la probíhat předběžně na pře lomu srp na a září tohoto roku. K loňským zajímav ostem přibyly lokality na územ í LS Stříbro , kde se v revíru pana ing .Vlka nachází pruh asi 20 0 m dl ouh ý, kd e se v ji hozápad ním směru vys kytují 3 mrav eni ště dru hu For miea po /yetena , z nichž nejm en ší má výš ku 60 cm a základnu 130 cm a nej větš í 150 cm výš ku a 320 cm zák ladnu. Dále pak u pana Votavy komp lex 9 mravenišť druh u Formiea rufa , kde nejmen ší má rozměry 30 cm výšky a 80 cm základna a n ej větš í 130 cm výš ka a 180 cm zá kladna . Závěre m lze říc i jen to, že lesní mra venci se pom alu ale j istě stávaj í souč ástí lesního ho spodařen í , je na ně db áno při provádění lesních prací a je snaha vy hnout se j ej ich zni čení . Samozřej mě nen í možné toh o dosáhnout vždy, ale je skvělé, že se s touto snahou setkávám stále častěji . Je n tak dál!!!

Summary Th is is the second part of a two years long research of a range of'woodants at the dis trict of Tachov. Th ere is a tabl e wi th resul ts of'this research .

Druh mravence Form iea Formiea Formiea Formiea Formiea

oolvctena ruťa

ru fo-nolvctena pratensis truneorum

Počet lokalit

1-5 mrav. 31 35 4 13 O

podle počtu mravenišť 6-10 mrav. 11-20 mrav. 21 a více mrav. 2(39 66)* 4 O 2(50 33) * 5 4 O O O O O O 1 O O

, .., . .. . . .. * .čista v zav orce oznacujt pre sny po cet mravenist na lokalit ách

Pavla Kůs ová, Ná dražní 770 348 15 Plan á u M .L. e-ma il: kusova@ natur.cuni.cz

50

Odborná

činnost

Mapování lesních mravenců na Zbirožsku Registrierung von Waldameisen in der Umgebung vvn Zbiroh, Bezirk Rokycany, Westbohmen Hynek Bílý Od roku 1999 mapuji a sleduji lesní mravence v širším okolí města Zbiroha. Zájmové územi leží na rozhraní okresů Rokycany a Beroun a zasahuje zde i do chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Zdejší lesy jsou tvořeny převážně nepůvodními smrčinami (brdská část a hřeben Radče). Na křivoklátské straně severně od Zbiroha rostou méně pozměněné smíšené porosty s vyšším zastoupením dubu a buku. Nejvýznamějším majitelem lesa na Zbirožsku je pan ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Menši výměry lesa zde patří dalším fyzickým osobám, městům a obcím. Menší část lesa spravují i Lesy České republiky. Území je poměrně suché. Průměrný roční úhrn srážek ve Zbiroze činí 559 mm, průměrná roční teplota 7,5 "C, Nadmořská výška se pohybuje přibližně v rozmezí 470 -720 m n.m. Při mapování jsem zaznamenal druhy Formica rufa, Formica polyctena a Formica pratensis, všechny tři poměrně hojně. Zkusil jsem zakreslit lokality výskytu těchto druhů do mapy, každý druhjinou barvou. Vznikla docela pestrá mozaika, neboť lokality všech tří druhů jsou dokonale promíchané. Ke konci roku 2000 jsem měl zamapováno celkem 275 osidlených hnízd mravenců. Z toho 187 kup patřilo druhu F. rufa, 55 kup druhu F.polyctena, 23 kup druhu F. pratensis, jedna kupa byla zřejmě osídlena kříženci F. polyctena x rufa a mravenci z devíti zbývajících kup nebyli dosud druhově určeni. Tři lokality F. rufa jsou opravdu významné. Jsou tvořeny komplexy 040 - 44 hnizdech. Veškerá zamapovaná hnízda jsem označil v terénu žlutým puntikem na nejbližším stromě. Dále používám číselné označení hnízd, zvláštní číselnou řadu pro každou lokalitu. Čísla nemaluji na stromy, ale používám je pouze v náčrtu lokality na papír a při zápisu o mírách a vitalitě hnízd. Počty hnízd na lokalitách udává stručně následuj ící tabulka. Obecně lze říci, že zbirožské mravenčí lokality jsou vitální. Snad vzhledem k nízkým srážkám hnízda netrpí příliš plísněmi. Některá hnízda přes léto hustě porůstají nitrofilní netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora). Běžné je narušení hnízd datlovitými ptáky, ale bez podstatného vlivu na vitalitu hnízd. Na třech místech během zimního období pravidelně hodně narušovala hnízda velmi početná černá zvěř. Namísto kupy zjara zůstal jen dolík do země. Zkušebně jsem vybudoval na ochranu proti prasatům 3 oplůtky z tyčoviny. Oplůtky jsou vysoké I ma tvoříje čtyři rohové kůly a na každé straně čtyři vodorovné latě. Osvědčily se. Vážná situace pro mravence vzniká samozřejmě pří mýtných těžbách v lesích .. Přicházím občas na místa po těžbě, kde jsou kupy zplanýrovány přibližováním kmenů či traktorovým shrnováním klestu. Jindy byly kupy zavaleny zeleným klestem. Také jsem nacházel stopy po tom, že se klest pálil v těsné blízkosti mraveniště nebo přímo na mraveništi. Těmito způsoby bylo zničeno již šest hnízd a další hnízda byla poškozena. Pevně věřím, že se situace po domluvě zlepší. Nakonec je to i v zájmu vlastníků lesa ve zdejší oblasti kalamit mnišky, obaleče dubového ijiného hmyzu. Na druhé straně musím říci, že nejsem velkým zastáncem ochrany komplexů mravenišť prostřednictvím nových MCHÚ. Po zkušenostech s neprofesionalitou některých úředníků

Odborná

činnost

51

státní ochrany přírody na všech úrovních, například pokud jde o přípravu plánů péče, o

plnění

plánů péče, o nejrůznější správní řízení související s nutnými zásahy do MCHÚ tvrdím, že

mnohdy je praktičtější komunikace s vlastníkem či správcem pozemku než právní ochrana plochy. Zej ména, není-Ii komplex až tak významný. Několik postřehů, byť nevím, zda nových. Obecně se udává, že F. pratensis se vyskytuje na dobře osvětlených místech. Na dvou lokalitách jsem se setkal s tím , že tento druh je schopen velmi dobře prosperovat i při trvalém silném zastínění (vita lita V5 dle stupnice RNDr. Mi lese) . Jedná se o velká hnízda, která vznikla pravděpodobně v době dobrých světelných podmí nek na daném místě a vlivem růstu lesního porostu byla později zastíněna. Dokázala se s tím dobře vyrovnat. Osobně mě také překvapila situace, kdy v těsné blízkosti (asi 30 m) od silných hnízd F. ruf a se nachází silné hnízdo F.pratensis. Druh F. pratensis j sem se naučil spolehlivě rozpoznávat od F. rufa a F. polyetena kromě takových znaků, jako j e stanoviště a tvar kupy,také na základě j eho chování. Potravní cesty dělnic nevedou do korun stromů, ale pouze po zemi , přičemž někdy vytvářejí j akési "erozní rýhy" . Navíc mi připadá, že se chovají méně agresívně. Dokonce je možné usednout na zem do jejich blízkosti, aniž by byly člověkupříliš na obtíž. Zamapované lokality se pokusím sledovat i v budoucích letech , aby bylo zřej mé , j akým směrem se bude ubírat jejich vývoj při stávajícím způsobu lesnického a mysliveckého hospodaření. Zda obstojí bez zvláštní péče člověka, nebo zda budou vyžadovat trvalou pozornost a speciální ochranářské aktivity. Závěrem bych rád poděkoval RNDr. P. Wernerovi za ochotu při determinaci vzorků dělnic.

Zusammenfassung Seit 1999 registriere ich das Vorkommen von Waldameisen in der breiteren Umgebung von Zbiroh, also auch teilweise im Bezirk Beroun, Mittelbčhmen . leh verzeichnete die Arten Formiea rufa (187 Nester) , F. polyetena (55 Nester) und F. pratensis (23 Nester) . Die Lokalitáten sind ziemlich vital. Nur manche Orte werden regelměssig beschadigt von haufigem Schwarzwild. Drei Ameisenhaufen wurden deshalb durch Umzšunung aus Stangenholz geschiitzt. Weitere Schaden entstanden ab und zu bei Schl ágerungsarbeiten und bei der Raumung von Asten und Reisig. leh werde bemiiht sein die Waldameisen auch weiterhin zu beobachten um festzustellen, wie sich das Vorkommen bei gegebenen Bedienungen der Forst- und Jagdwirtschaft weiter entwickeln wird . Počet lokalit s počtem

Biologický druh Formiea ruta Formiea polvctena Formiea nratensis Form iea ruta x nolvetena Dosud neurčeno

1-4hnízda 15 4 12 1 2

5-14 hnízd 2 5

-

hnízd 15 a více hnízd 4 1

-

-

1

-

Hynek Bílý Švabínská 31 33808 Zbiroh e-mail: [email protected]

52

Odborná

činnost

Zastoupení d ruhů rodu Formica v katastr u obce Zlatkov (Bystřice nad Perštejnem) Representation ojspecies ojwood ants at cadaster ojZla tkov Pavla Kůsová V letošním roce proběhla ve dnech 4.7. - 7.7.2001 v okolí obce Zlatkov inventarizace rodu Formica. Obec Zlatkov leží nad uranovým dolem , v nadmořské výšce okolo 680 m. V těsné blízkosti se nachází dvě k a liště. Uranové doly j sou zde j iž dlouho a jak se zdá j ejich p řítomn os t mravencům nevadí. Podle zdejšího rodáka a pomocníka mravenců pana Kubíka se stav mravenců zlep šuj e, zvyšuje se jejich počet a to hlavně díky zlepšujícím se životním podmínkám ale ijeho konkrétní pomoci jednotlivým mraveništím, která spočívá v donášce potravy (hmyz chycený na okolních loukách) , jehličí na opravu mravenišť a snaze o omezení ničení mravenišť lidmi, technikou pracující v lese apod . Skoro polovina mravenišť se nachází na zachovalých mezích a to většinově druh Formi ea pratensis. V mezích je velké množství listnatých stromů a keřů , dále hustý podrost bylinného patra a občas n ěj aký j eh li čnan v blízkosti meze. Z listnatých stro m ů je zastoupena líska (Corylus sp.) , bří za (Betula pendula) , topol osika (Populus tremula) , hloh (Crataegu s sp.), z bylin je často zastoupen svízel přítula (Galium aparin e), kopřiva dvoudomá (Urtiea dioiea) a ostružiník (Rubus sp.) . Ve Zlatkově j sem se setkala se zaj imavými lidmi s velkým zájmem o přírodu. Doufám , že naše spolupráce bude i v pří štích letech pokračovat. Lokality výskytu mravenišť j sou sice roztroušené a j e zde j ediný větší komplex (viz tabulka ), přesto mravenců přibývá a tak doufám, že se v příštích letech dočkáme nějakého pěkného přírůstku a rozšíření. V příštím roce zde pravděpodobně proběhne letní sem inář a tábor o mravencích. mravenc ů

Summary This article is about inventory in the surroudings of one little village near Žďár nad Sázavou. There is a table with results ofthis inventory.

Druh mravenců Formiea polvctena Formiea rufa Formi ea oratensis Formi ea sanguinea

Počet lokalit podle počtu mravenišť

1-5mrav. 14 16 10

I

6-10mrav.

11-20 mrav.

2

I

O O O

O O O

Pavla Kůsová, Nádražní 770 348 15 Planá u M.L. e-mail: kusova @natur.cuni.cz

Odborná

činnost

53

Zpráva o školení aktivistů v Programu Formica Bericht uber die Aktivistenunterichtung des Programmes Formica

Ja n Daňo Dle požadavku garantů za ČSOP a LČR proběhlo školení pro realizátory Programu Formica Hlavním cílem bylo sjednocení postupu při inventarizaci lokalit a vyplňování ev idenčního listu (viz zpravodaj Formica č .3). Školení proběhlo ve dnech 18. - 19.5.2001 v Liberci - Kryštofově Udolí za účasti obou garantů Programu Formica (Za ČSOP - Jan Daňo a za ředitelství LČR z Hradce Králové - ing. Ladislav P ůlpán). Také byli přizváni diplomanti a další zájemci o tuto problematiku. Z 15 pozvaných se zúčastnilo 11 osob a 3 realizátoři byli omluveni. Přijeli zástupci ZO ČSOP 33/03 Jižní Karolina, 32/06 ARON, 10/02 Velké Popovice, 68/01 Kunčice pod Ondřejníkem, 36/08 ARMILLARlA, občanské sdružení EKOLA a studenti. Setkání začalo 18.5. večer neformální diskuzí, nocleh byl zajištěn přímo v obci Kryštofovo Údolí v penzionu SKRBLÍK . Druhý den po příjezdu ing. Půlpána z Hradce Králové proběhlo vlastní školení. Účastníci se seznámili se základní lesnickou terminologií , lesnickými mapami a dalšími údaji potřebnými pro vyplnění evidenčních listů . Byl dohodnut způsob sumarizace pro další zpracování údajů.

Obr.: Ing. Pů/pán vysvětluje účasníkůmjakpracovat s poros tovou mapou

54

Různé

Další vyjasnění p ojmů prob ěhlo přímo v terénu v lokali tě V l čí j ámy s výskytem F. polyctena vysvětleno bylo ja k měřit velikost hnízda, jak stanovit zastí ně ní, atd. Součást í celého dne byla i bohatá diskuze nejen na tém a lesní mravenci. V odpol edních hodinách jsme zako nči l i hlavní j ednání a podle oh lasů se všic hni rozje li do mů spokoj eni.

Obr.: Školení v terénu

Jan Daňo Chrastavská 3 15/5 460 OI Liberec 2 e-mail : [email protected]

ůzné

55

Mezinárodní setkání v Tharandtu 2001 lnternationa! meeting in Tharandt 2001 Pavla Kůsová Dne 1 4.července 200 I proběhlo v rámc i pravidelně konané saské konference v pořadí j iž druhé oficiální setkání německých aktivistů z Ameisenshutzwarte ochránců mravenců v Sasku a českých ochránců přírody, zastupujících celosvazový program Forrnica ČSOP.Setkání se odehrálo nedaleko Drážďan v malém lesnickém městečku Tharandtu v Cottabau, cožje zdejší fakult a lesního hospodářství při Technické univerzitě v Drážďanech.Českou republiku zde zastupoval koordinátor ce losvazového programu Formica ČSOP Jan Da ňo, oblastní koordinátor pro Moravu Mgr. Milan Daďourek a aktivis tka Pavla Kůsová, která realizuje projekt v okrese Tachova je aktivním členem koordinačního centra. Pan RNDr.Petr Miles byl ze zdravotních důvodů omluven.Po vřelém přivítání a vzájemném představení následoval příspěvek pana Daňa, který seznámil účastníky s novinkami z České republiky, promluvil o pokračování Programu Formica v České republice a prozradil plány do budoucna, které se týkají h lavně přípravy setkání aktivistů z obou republik v České republi ce pravděpodobně v příštím roce na Moravě . Poté nám byl představen nový předse da této n ěmecké organizace, j ímž se stal pan Torsten Roch z Drážďan , mladý a příjemný člověk. Myslím , že spolupráce s ním bude stejně dobrá j ako s bývalým předsedou panem Christianem Kloudou, který se setkání samozřejmě také zúčast n i l. Po krátké pauze byl přednesen příspěvek, který pramenil z diplomové práce přednáš ej í cí mladé ko legyně .

Obr.:

56

TorstenRoch zDrážďa n

Různé

Práce se zabývala mynnekofilními živočichy, hlavním sledova ným prvkem byl cvrčík (Myrm ecophila acervorum) , který byl sledován v mraveniš tích lesních m ravenc ů i mravenců rodu Lasius a Myrmi ca. Příspěvek byl velmi zajímavý a jasně dokazuje, že i na mravencích se dají dělat zajímavé diplomové ajiné práce . Během konference proběhlo několik diskuzí na téma ochrana mravenců v Čechách, řešení specifických prob lémů s mravenci u nás a v Německ u , při če mž j s me v zájemně zjistili, že řešení se více či méně podobaj í a dá se říc i, že práce obou sdružení je kva litní a úč i nná. Naše pozvání na letošní celost átní semi n ář v okrese Tachov přijali němečtí kolegové velmi vře le , problém byl ale v době konání, bohu žel nikdo z přítomných neměl dostatek času. Z toho plyne poučení pro pří ští roky a to s dě l i t termin dostatečně brzy, aby se lidé m ě li čas přizpůsobit. Snad se tedy podaří pří ště!!!!! mravenčí

Obr.: Účastníci mezinárodního setkání (zleva Mgr. Milan Daďourek)

Pavla Kůsová , Nádražní 770 348 15 PlanáuM .L. e-ma il: [email protected]

Různé

57

Celostátní seminář v Třemešném Gesammtstaatliches Semina r im Jan

Třem ešné

Daňo

Prezentace výsledků a spolupráce s LČR Ve dnech 18 -26.8 200 I

proběhl

v okresech Tachov, Pl zeň a Rokycany terénní celostátní

seminář Formica ČSOP. Hlavní část probíhala do 24.8. v zdejší m skautském táboře v Třemešné

u

P řimdy. Semi náře

se

zúč astn i lo

19 osob, z toho 6

dět í. Ochranáři přij e l i

z Liberecka,

Děčínska, Ždáru nad Sázavou a Velkopopovicka ze 4 základních organizací ČSOP ( 36/08

ARMILLARIA, 36/0 I Stezka, 33/03 Jižní Karolína a 10/02 Velké Popovice). ·l

Obr.: Nej mladší účastník semináře

Program z větší části připravila vysokoš kolská studentka a realizátor proj ektů v okrese Tachov Pavla Ků sová . Na pořadu byla terénní prohlídka vybraných porostů s lesními mravenci, prováděné ochrany, shlédnutí přírodních zajímavostí a setkání s pracovníky LČR, OU. V průběhu víkendu se je dnotliví zástupci ČSOP informovali o současných aktivitách a výsledcích v regionech pro vád ěné inventarizace. Zej ména se diskutovalo o spolupráci s Lesy ČR, kde byl zaznamenán velký pokrok. V regionech, kde se provádí mapování , nachází dobrovolní aktivisté velkou ochotu ke spolupráci a v některých okresech sami zaměstnanci LČR, revírníci, zaměstnanci j iných subj ektů , se záj mem pomáhají při j ej ich sčítání. Dalším tématem celého setkání byla problem atika myslivecké činnosti v oblastech silného výskytu

58

Rů zn é

kolonií lesních mravenců. Podle dosavadních zkušeností j e nutné více informovat odbornou veřej nost a skloubit zájmy mysliveckého sdružení a ČSOP. Program Fonnica je nutné více prezentovat v mediích i dalších odborný ch časopisech s lesnickou a mysliveckou tématikou. Zejménaje nutné se zaměřit na oblasti, kde se o naší činnosti ví jen zb ěžně nebo vůbec ne. Zde vidíme stále velké rezervy. Je nutné vydat odborné publikace a všemi odborníky uznanou metodiku, která by oslovila vědeckou i laickou veřejnost. Proto náš program i cíl musí být jasný a konstruktivní. Hlavním tématem semináře byla proto metodika vyplňování evidenčních listů , kde je dle všech zúčastněných preferováno předávání výsledků v elektroni cké podobě a zpracování výsledků v programu Excel, který vytvořil pro tyto potřeby Petr Tryščuk z ČSOP. Výsledky inventarizace, ochrany lesních mravenců a jejich životní prostředí j e úzce spjato s hos podařením v lesích. Proto bylo všem účastníkům letošního semináře a realizátorům proj e ktů jasné, že výstupy j ejich terénních prací musí být odborně zpracované, protože budou základem pro další odborné zpracování a analýzy.

Dnešní generace a ochrana přírody Součástí semináře bylo též mapování a monitoring zdejších kolonií lesních mraveců. V okolí tábora na Málkovském vrchu, jsme 20.8. nalezli j en F. sa ng uinea . Dne 21.8. po terénní pochůzce na Prokopci jsme se v odpoledních hodinách setkali v Třemešném s panem RNDr. Pavlem Řepou, vedoucím OU Ržp Tachov. Seznámili jsme ho s naší činností a řešili jsme spolu zejména přístup nynější mladé generace k ochranářským aktivitám . Sjednotili jsme se v názoru , že nejaktuálnějším problémem je, jak v dnešní počítačové době zaujmout děti a mládež pro ochranu přírody, především pro ochranu lesních mravenců.

Obr.: Diskuz e s RND r.Pavlem Řepou

Různé

59

Shodli jsme se, že je nutné postupně vychovávat a nahrazovat stárnoucí generaci z řad ČSOP kde budou uspokojovány dnešní zájmy a potřeby mladých lidí. Přestože se nám daří postupně získávat stále více studentů středních a vysokých škol pro závěrečné práce na toto téma, jednotlivých akcí se zúčastňují především děti dobrovolných a profesionálních ochranářů. Proto se účastníci semináře dohodli, že je nutné vytvořit dlouhodobý projekt k získání nových mladých členů z řad široké veřejnosti a Programem Formica ČSOP oslovit i dnešní mladou generaci. přípravou pestřejšího programu,

Exkurze na S tříbrs ku Na druhý den nás čekala největší terénní akce do okolí.V ranních hodinách jsme odjeli na a objí žděli jsme zajímavé kolonie lesních mravenců F. rufa a F. polyctena v okolí Stříbra, Vranova, Benešovic, které zaevidovala a zpracovává Pavla Kůsová . Na exkurzi nás doprovázel pan Šebesta z ML Stříbro, který nás obeznámil hospodařením Lesů Města Stříbra na tomto území a dalšími zajímavostmi a opatřeními . V této oblasti převažuje na většině lokalit lesních mravenců zejména borovice s podílem smrku. Na dalších plochách pak dominují především listnaté dřeviny. Strategicky významná mateřská hnízda zde nejsou chráněna kryty a proto jsme je nacházeli často poškozená a rozhrabaná. Tato hnízda totiž určují početnost a další expanzi rojovýc h struktur do dalších částí porostů a určují též svůj význam v oblasti. Bylo by však nutné pracovat jen na vybraných lokalitách, které jsou nejvýznamnější svou početností a schopností se šířít do dalších porostů. Stříbrsko

Obr.: Exkurze na Sti ibrsku s panemŠebestou (zcela vpravo P.Kůsová)

60

R ůz n é

Oe rana mraveništ' před zvěří nejen prioritou ČSOP K večeru nás čekalo zajímavé setkání u táboráku s pány Černým a Hodanem (LS Horšovský Týn). Informovali jsme je o současném stavu Programu Formica . Zejména zde zazně la problematika inventarizace a ochrany hnízd před černou zv ěří. Shodli jsme se na tom, že chránit všechna mraveni ště není při nejlep ší vůli personálně, časově ani finančně únosné . Proto i činnost mysliveckého sdružení a akciových společností by měla být v souladu s péčí o mateční komplexy v rámci běžného hospodaření. Pan Černý s kolegou nás informovali o stavu porostů, stavu černé zvěře a dalších zajímavostech ve svém revíru . Oba hosté odcháze li spokojeni .

Obr.: Diskuze s Jos efem Černýma VítězslavemHodan em

Diskuse o cílec h Programu Formica Ve čtvrtek 23.8. po terénní exkurzi směrem na Sycherákjsme se seznámili v odpoledních hodinách s Ing. Václavem Lidickým, (LS Přimda), který nás navštívil s ing. Ladislavem Půlpánem (garantem Programu Formica za LČR Hradec Králové) . Diskutovali jsme o současné celostátní inventarizaci a cílech Programu Formica ČSOP. Především bylo řečeno v průběhu semináře, že prováděná inventarizace není cílem našeho programu. Je jen prostředkem k dosažení hlavních cílů a to ochrana významných lokalit. Z výsledků mapování se zjistí šíření a výskyt jednotlivých druhů a jejich stanovištní požadavky. Lesy ČR tyto informace použijí v denní praxi a dle toho je možné zohledňovat plány obnovy porostů ajejich

Různé

61

péč e

podle výskytu lesních mravenců a dalších složek ekosystému . Proto přirozené šíření lesních mraven ců a j ej ich hodno ta v ekologickém řetězci j e předev š ím závislá na budoucích lesních hosp od á řs kýc h plánech a pří stupu k problematice samotných lesnických pracovníků , firem provád ěj íc ích práce v lese a mysliveckých sdružení. Ochránci pří rody zajistí monitoring, záchranné transfery a mechanickou ochranu s uměl ým eosilováním populací hnízd, ale propagace programu ajeho cíl ů by nem ěl a být jen doménou CSOP, ale všech zainteresovaných složek. Dalším důl eži tým tématem byla legislativní ochrana jednotlivých hnízd. Výsledky inventarizace, neje n lesních mraven ců , ale dalších složek ekosystému, které finančně podporují j ednotlivé zainteresované instituce, napomáhaj í k oc h raně ekologicky významných loka lit a předch ázej í jej ich postupn é likvidaci. Legislativní ochrana j ednotlivých hnízd, která jsou v evidenci okresních úřadů a správ CHKO vede stavební č i jiné firmy k opatrnosti neboť j sou vystaveny vyso kému fi nanční mu postihu. Předev ším zde zazně la obava, zda soukromí vlastníci le sů budou mít záje m spolupracova t na ochraně mraven i šť ve svém území. Co se týče Kolowrat ských l esů , zde si vysokoškolská studentka Pavla Ků sová n em ů že stěžovat. Po skončen í diskuze se ing. Lidický proj evil j ako skvě lý muzikant a zahrál nám u táboráku na kytaru.

Obr.: Deba ta s ing. Václavem Lidickým a ing . Ladi sla vem Půlpá nen

Exkurze v obci

Chříč na Plzeňsku

V pátek 24.8. js me předali tábor a odje li na dlouhou cestu na Pl zeň - Západ. Kolon a pěti aut jel a překrásnou krajinou. Do obce Chříč j sme dorazili kolem 19. hodiny. Zde j sme se ubytovali ve stanech a autech. Hlavním záměrem cesty v této oblasti byla exkurze matečního kompl exu lesních mraven ců Hlince - Chříč, kde se nalézá na 200 hnízd F. po lyctena na soukromých

62

R ůz n é

pozemcích. Zde před třemi lety prováděl Pavel Měkuta s kolegy z ČSOP Jižní Karolína inventarizaci hnízd. Lokalita se nám moc líbila. Nalezli jsme zde opravdu i některá velmi vysoká hnízda do 180 cm. Celkově je většina hnízd poškozována zvěří a ptactvem a tato lokalita by si zasloužila částečnou mechanickou ochranu.

Setkání aktivistů ve Zbirohu v okrese Rokycany Blížil se závěr semináře. Ještě týž den 25.8. jsme odjeli do obce Zbiroh v okrese Rokycany. jsme se zde s Velkopopovickými realizátory projektů Programu Formica. Počasí bylo vynikající, na koupání, a tak jsme diskuzi s Hynkem Bílým z místní ZO ČSOP Holoubkov o vzájemných výsledcích naší práce přemístili do autokempingu. Mimo jiných akcí též spolupracuje pan Bílý na Programu Formica na území okresů Beroun - Rokycany. Diskuze se především týkala spolupráce s LČR a místními úřady na tomto projektu. I zde je nutno říci, že přístup zainteresovaných institucí včetně LčR v rámci Programu Fonnica na Berounsku a Rokycansku je velmi pozitivní. Poslední den odjezdu 26.8. po exkurzi přírodních zajímavostí ve Zbirohu jsme zakončili terénní seminář a všichni jsme se postupně rozjeli do svých domovů. Rozloučili

Závěr

Od roku 1990 se pořádaly na Liberecku ochranářské stanové tábory na dnešním PP Kamenném vrchu v katastru Horní Řasnice. Od roku 1997 zde probíhaly i celostátní semináře. V roce 2001 jsme se rozhodli tyto akce pořádat postupně také v dalších regionech, kde probíhá Program Formica. Hlavním smyslem těchto pořádaných celostátních seminářů a školení v přírodě je seznámit všechny účastníky z řad ČSOP a další zájemce, kterým jsou tyto akce určeny, s místními podmínkami a lokalitami lesních mravenců. Důležité je též pohovořit si s místními lesáky a profesionálními pracovníky v ochraně přírody a vzájemně se informovat o podmínkách a možnostech spolupráce. Další nedílnou součástí seminářů je získat nové zájemce a spolupracovníky z řad ČSOP a pracovníků LČR pro jednotlivé okresy. Realizátoři projektů si každoročně zásluhou těchto setkání a vlastních zkušeností vyměňují názory a rady jak metodicky postupovat při realizaci jednotlivých dílčích úkolů. Osobním setkáním a diskuzí dochází jednotnému postupu a snahy dosahovat potřebných a použitelných výsledků pro centrální databázi. Jednotliví aktivisté se tak vyvarují zbytečným akcím a mylným výkladům. Navíc mají přehled o práci v jiných oblastech v ČR a nejsou izolováni. V rámci konaných stanových táborů se zapojují do managementu a navazují nová přátelství, která jsou základem pro další kvalitní spolupráci. Celkově nás překvapil zájem místních úřadů, i pracovníků LČR o naši akcí. Nutno s potěšením podotknout, že i v západních Čechách již Program Formica našel své příznívce a nadšené spolupracovníky. Osobní setkání a diskuze všech zainteresovaných v ochraně přírody ušetří do budoucna tak mnohonásobně více finančních prostředků, než samotné náklady na realizaci seminářů a různých školení. Rozhodně tyto akce jsou velmi významné a stejně důležité, jako samotná následná práce na lokalitách. Poděkujme proto i místnímu Skautskému oddílu v Třemešné, který nám umožnil uskutečnit první semínář tohoto druhu v této oblasti. Tato akce se všem moc líbila, ačkoliv jsme očekávali větší účast organizací ČSOP z nejbližších okresů a realizátorů projektů LČR a MŽP. Snad příště. Příště snad v Českém Krumlově nebo na Moravě?!

Různé

63

Zusammenfassung Von 18 en bis 26 en August hat ein staatliche Seminar der Formica ČSOP in den Bezirken Tachov, Plzeň und Rokycany stattgefunden. Der haupte Teil hat am 24 en August in dem Scoutlager in Třemešné bei Přimda stattgefunden 19 Personen haben teilgenommen, auch 6 Kinder mit ihrer Eltem. Die Umweltschíitzer sind aus Liberec, Děčín, Žďárnad Sázavou, und Velké Popovi ce aus 4 Grundorganisationen gekommen. Wír haben eíníge Orten mit Waldameísen besíchtigt eínige Waldarbeiter gettroffen und auch mit dem Leiter aus dem Tachov Rathaus gesprochen. Die ČSOP Vertreter waren uber die Ergebnise in Regionen informiert und auch uber der Inventarisation gehórt. Sie haben auf bessere Ergebnis Verarbeitung die Presentation und Propagation der Ergebnise in der Fachzeitscrifien mit Jager und Wald Thematik vereinbart. Das wird niitzlich fiir andere Instituzionen sein. Jan Daňo Chrastavská 315/5 460 OI Liberec 2 e-mail: [email protected]

64

Různé

o lesích a lesnících Aboutforests andforesters Ing. Ladislav Půlpán Mravenci žijí v lese. Jaký je tento les? Pro lepší pochopení se musíme podívat do historie. A historie je i o těch, kteří ho spoluvytvářeli, o lesnících. Člověk lesy a jejich rozlohu ovlivňuje od pradávna. Na území Českých zemí s větší intenzitou od 12. století s rozvojem osídlování a zemědělství a zejména pak od 14. století s prudkým nárůstem spotřeby dříví pro doly a hutě. Úbytek lesů se proto stal předmětem zájmu i Karla Iv", což vyústilo v ustanovení na ochranu lesů, které bylo zahrnuto do jeho zákoníku Maiestas Carolina v polovině 14. století. Přestože tento zákoník nakonec nebyl uznán, stal se vzorem pro další lesní řády u nás. Jejich hlavním cílem bylo nejprve omezení nadměrné těžby v zájmu ochrany lesního majetku, ale postupně přibývala pravidla další. Od 14. století se objevují i první zmínky o lovčích a hajných, kteři měli na starost péči o lesy, prodej dříví a ochrannou službu. Ti byli předchůdci dnešních lesníků. Souběžně s ochranou majetku byla řešena i otázka jeho inventarizace. Nejprve se jednalo o popisy hranic, posléze stanovení výměry a následně i vlastní popisy porostů a stanovení zásob dříví. Vysoké nároky na spotřebu dříví a zároveň snahy o dosažení trvalosti produkce dřevní hmoty vedly již v 18. století ke vzniku metod pro stanovení výše těžeb. Dle tehdejších možností se jednalo nejprve o plošné vymezení ročních těžeb (byl zvolen tzv. mýtní věk - obvykle 80, 90, 100 let a celý majetek byl rozdělen na přibližně stejné části, jejichž počet odpovídal tomuto věku, a každý rok byl jeden díl smýcen) a posléze stanovení těžeb dle přírůstu, kdy výše těžeb nesměla tento přírůst překročit. Přírůst se stanovoval na základě pravidelných inventarizací, čímž bylo zajištěno, že nedojde ke snižování zásob dříví a trvalost produkce bude zachována. Problematice se v současnosti věnuje samostatná lesnická disciplína nazývaná hospodářská úprava lesů. Ale zpátky do historie. Při zvyšující se spotřebě dřeva začalo být stále více jasné, že pouhá těžba bude muset být nahrazena péčí o lesy. Nejprve se jednalo o obnovu lesa na vykácených plochách. Již od 16. století byly na některých plochách ponechávány výstavky pro zajištění obnovy. V tomto století se objevují i první zmínky o umělé obnově lesů. Zvláštní kapitolou bylo tzv. výmladkové hospodářství, při kterém se využívalo přirozené schopnosti některých dřevin obrážet na pařezu či z kořenů. Při umělé obnově byly dle přání vlastníků preferovány dřeviny produkující nejen dřevo (především palivo - borovice, ale např. i vrby), ale i krmivo pro zvěř (duby, buky) a pastvu pro včely (javory, lípy). V souvislosti s cílenou obnovou vznikla potřeba ochrany mladých porostů - z počátku zejména proti pasoucímu se dobytku. To vedlo k zákonnému omezení pastvy dobytka, ale ojediněle i ke vzniku prvních oplocenek (r. 1570). Toto opatření nebylo náhodné, protože to byla právě pastva dobytka, která se významnou měrou podílela na degradaci lesních půd. Zprávy o velkých škodách působených pasoucím se dobytkem můžeme najít v řadě historických pramenů. Zákaz pastvy proto přetrval i v dnešním lesním zákoně. Odrůstající porosty vznikly zajiných podmínek než jejich předchůdci, měly jiné druhové, věkové a prostorové uspořádání, které bylo příznivější pro rozvoj některých druhů hmyzu, méně odolné i větru a dalším povětrnostním vlivům. Žíry těchto druhů na odrůstajících porostech začaly působit škody. Proto se začalo mluvit o škůdcích. Pro ochranu kulturních porostů tak postupně vznikla lesnická věda - ochrana lesů,jejímž cílemje pojmenovat škodlivý

Různé

65

činitel, stanovit mechanismus jeho působeni či bionomii (u živých organismů) a najít možné metody pro udržení škůdce v neškodných počtech, případně jiná kompenzační opatření u neživých organismů. Vzhledem k tomu, že dominantní dřevinou v nových porostech byl smrk, stal se postupně nejvýznamnějším škůdcem lýkožrout smrkový. Vyšší stavy byly zaznamenány od první poloviny 18. století, ale jako hubitellesů byl poprvé zaznamenán až v 80. letech 18. století. První příručka věnovaná ochraně proti tomuto škůdci vyšlaj iž v roce 1794 a první známý příkaz k odkorňování napadeného dříví byl vydán v roce 1835 v nařizení pražského gubernia. Od té doby bylo o tomto škůdci napsáno nemálo pojednání a dá se říci, že není v lesnické vědě více prozkoumaný druh než lýkožrout smrkový. Obranné metody byly za tu dobu natolik propracovány, že je možné udržet ho v neškodných počtech i ve velmi náchylných smrkových monokulturách. Přesto došlo v průběhu staletí k řadě kůrovcových kalamit. Vždy se však jednalo o výjimečnou situaci, způsobenou omezením možnosti dlouhodobě vykonávat potřebná opatření (válka, velké větné kalamity, periody extrémního tepla a sucha, vlastnické a organizační změny) nebo nechutí vlastníka či hospodáře k jejich realizaci (podceněni nebezpečí) a ne selháním metod jako takových. Ruku v ruce s ochranou šlo pěstění lesů. Již při odrůstání prvních porostů bylo patrné, že nově vzniklé porosty bez příslušné péče jsou málo stabilní a jsou tedy nutné zásahy na posíleni jejich stability a odolnosti. Tato potřeba byla tím vyšší, čím většího věku se měly tyto porosty dožít. O cílených výchovných zásazích - probírkách můžeme najít zmínky již na počátku 18. století. Od té doby se probírkám, stej ně jako způsobům obnovy, věnovala řada praktických lesníků i lesnických specialistů. Této problematice bylo věnováno nemálo statí, ale i lesnických učebnic. Bylo odzkoušeno mnoho způsobů s různými výsledky, dobrými i špatnými. Při zakládání nových porostů byla postupně přirozená obnova nahrazována umělou. Ta umožnila zalesnit vzniklé holiny nejen rychle, ale i dřevinou požadovanou vlastníkem. Mezi negativní důsledky umělé obnovy však od počátku patřila změna druhové skladby. Na kvalitě nových porostů se podepsala i neznalost genetiky. Osivo bylo často dovezeno z oblastí s odlišnými přírodními podmínkami a dřeviny proto na změnu nebyly vždy připraveny. Nově vzniklé porosty proto byly často nejen produkčně horší, ale i méně odolné než stejné porosty z osiva místního. Tyto zkušenosti pak genetika potvrdila a vysvětlila až v minulém století. Kromě preference osiva z místních zdrojů proto postupně došlo k cílenému omezení pohybu osiva a sazenic, tak, aby nově založené porosty pocházely z odpovídajících přírodních podmínek. Dobrý lesník musel dobře znát nejen postupy těžby dřeva ajeho prodeje, ale i požadavky jednotlivých dřevin a porostů. První lesníci se učili pozorováním lesa ajeho "chování" a snažili se jej napodobovat. Les má ale pro člověka jednu nevýhodu - roste dlouho, několik lidských generací. A tak se toto povolání "dědilo" z otce na syna i po několik pokolení. Vznikly tak známé lesnické rody Bohutinských, Černých, Komárků, Wachtelů a dalších. Potomci často odcházeli do ciziny na zkušenou, aby se posléze vraceli převzít otcem spravovaný les a při jeho pěstování pak využívali znalosti své, svých otců a dědů. Mohla tak být zachována kontinuita v obhospodařování lesního majetku, tolik potřebná pro jeho zdárný vývoj. Výsledkem pak byl les, který nejen zajišťoval velkou produkci dřeva, ale byl i stabilní. Takto pěstované lesy bychom v řadě případů mohli označit za přírodě blízké. Rozsah požadovaných znalostí si však poměrně záhy vyžádal vznik lesnických škol. První zkoušky znalostí byly vyžadovány již v roce 1754 v lesním patentu Marie Terezie. Příprava k nim se však děla školením u zkušených lesníků. První mistrovská škola ale vznikla nedlouho poté, v roce 1773. Od té doby existovala řada mistrovských lesnických škol, zpravidla jedno- až dvouletých. Vyučovacím jazykem byla většinou němčina, první střední lesnická škola s českou

výukou byla založena v roce 1885 v Písku. Rovněž vysoké školství má poměrně dlouhou tradici. Na pražské polytechnice zahájil první přednášky Kryštof Liebich v roce 1849 a od roku 1875 vznikla lesnická fakulta při vysoké škole zemědělské ve Vídni, kde rovněž studovali posluchači z Českých zemí. České lesnické fakulty byly založeny záhy po vzniku Československa v roce 1919 v Praze a Brně. Kromě těžby a pěstování lesů si požadavky vynutily vzdělání v budování dopravní sítě, zeměměřičství a dalších disciplínách. Není proto divu, že na vesnicích té doby patřil hajný spolu s panem učitelem a farářem k váženým a vzdělaným lidem. Řada lesníků se proslavila svým uměním v celé Evropě, za všechny jmenuji alespoň Josefa Ressla, vynálezce nejen lodního šroubu, který se významnou měrou podílel na zalesňování Istrie, či Prof. Josefa Opletala, tvůrce lesní cestní sítě na Bukovině. Lesnictví se stalo oborem spojujícím řadu vědních disciplín, od přírodovědných po technické. Studenti se současně s lesnickými obory (mj. zakládání, pěstování, ochrana lesů, hospodářská úprava, lesní těžba, myslivost, zpřístupňování lesa, lesnické stavby a meliorace) seznamují s předměty geologie, pedologie, botanika, dendrologie, nauka o dřevě, typologie, zoologie a entomologie, klimatologie, ekologie, matematika, chemie, výpočetní technika, geodézie, fotogrammetrie a dalšími. Výuka těchto předmětů na lesnických fakultách je zakončena zkouškou. Za pět let studia se jedná přibližně o 44 zkoušek. Závěrem lze říci, že v průběhu staletí lesnictví prošlo značným vývojem. Při něm se přizpůsobovalo požadavkům zaměstnavatele - vlastníka lesů. V minulosti se jednalo především o zajištění trvalosti produkce dřevní hmoty, v současnosti kromě tohoto i požadavky společnosti na rozvoj ostatních funkcí lesů. Při pěstování lesů získávalo nejen teoretické, ale i praktické zkušenosti. Byla odzkoušena celá škála pěstebních a obnovních postupů vedoucích ke vzniku kvalitních porostů. K nim se dnes vracíme. Jsme si vědomi, jaké porosty máme před sebou, jaké porosty bychom chtěli mít a jak toho dosáhnout. Stejně jako je přiroda rozmanitá, jsou i postupy vedoucí k cíli různé. Proto lze očekávat, že i nadále bude probíhat řada diskuzí na téma lesy ajejich pěstování. Ajakéjsou lesy dneška? Je jich více než bylo v minulosti. V současnosti činí lesnatost (plošný podíl lesů v ČR) 33,4%, cožje po Finsku (59,0), Švédsku (54,3), Rakousku (45,2), Slovensku (39,8) a bývalé Jugoslávii (35,6) nejvíce v Evropě (dále např. Německo 28,8, Polsko 27,4, Francie 25,5, Švýcarsko 25,2, Itálie 21, I, Maďarsko 17.3, Nizozemí 8,1, Irsko 5,0.) Tyto lesy jsou díky umístění a struktuře průmyslu ve střední Evropě nejvíce poškozené imisemi. Do pásem nejvyššího imisního zatížení (A,S) ale spadá pouze cca 5% porostů (z toho do nejvyššího pásma A pouze 1,2%). V naší republice nehrozí kalamitni rozpad porostů vlivem imisí. Stabilita porostů uměle založených je nižší a je více závislá na člověku. V případě zanedbání výchovy se rychle zhoršuje. Plánované stáří porostů určených k obnově se zvyšuje, což přináší pokles vitality, zvyšování náchylnosti k houbovým chorobám a vyšší podíl nahodilých těžeb. I přesto nahodilé těžby každoročně klesají, v roce 2000 byl u LČR podíl nahodilých těžeb 23,4%. Došlo ke změně zastoupení dřevin ve prospěch smrku (54,2%) a borovice (17,6%), přesto většina našich porostů je listnatých nebo smíšených (celkem 68,2%). Díky pasečnému hospodaření nastalo zploštění věkové struktury na porosty stejnověké, s jednou nebo dvěma etážemi stromů. Naproti tomu je věkové zastoupení lesů rovnoměrné, stáří porostů je přiměřeně rozloženo mezi porosty mladé (do 40 let - 32%), středního věku (34%) a dospělé (nad 80 let - 33% (z toho 5% nad 120 let)). (Např. ve Francii a Velké Británii bylo v roce 1993 celých 71% porostů ve stáří do 40 let.) Holina zaujímá přibližně I% rozlohy lesů.

Různé

67

V produkci dříví jsme soběstační a část dřevní hmoty můžeme vyvážet. Ročně se vytěží cca 14 milionů m ' dříví, z toho přes 3 miliony je vyváženo (převážně do Rakouska a Německa). Přesto je přírůst dřevní hmoty větší než úbytek těžbou a naše lesy tedy nejsou přetěžovány. Změnou struktury lesů se někteří živočichové a rostliny vlivem úbytku jejich přirozených biotopů stali vzácnými. Naproti tomu řada druhů, zejména světlomilných, se stala naprosto běžnými.

Summary History of forestry in the Central Europe started in thel4th century. During 700 years foresters have tested a lot of silvicultural concepts with positive and negative impacts. We are retuming to the concepts with positive impacts today. Actual forestry brings together a lot of disciplines, from technical to biologicalones. II can consequently react to people s requirements for quality and functions of forests.

Ing. Ladislav Půlpán Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106 50 I 68 Hradec Králové e-mail: [email protected]

Q

'.' S~'T"H{a Cl

MR~VENeO

o

Inventarizace lesů Forest inventory Ing. Ladislav Půlpán Dle

nařízení

vlády

č.

193

proběhne

v letech 2001 - 2004 ínventarízace

lesů.

Bude jí

provádět Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Cílem je zjištění údajů o skutečném stavu a

vývoji lesů v České republice, zejména z hlediska funkcí lesů jako významných obnovitelných přírodnich zdrojů a důležité složky životního prostředí.

Inventarizace proběhne na plochách v síti 2 x 2 km ve všech lesích ČR. Jednotlivé plochy mají dvě části kruhového tvaru o poloměru 12,62 m vzájemně od sebe vzdálené 300 m. Zjišťováno bude několik desítek údajů, rozdělených do následujících kategorií: • základní šetření na ploše (souřadnice, nadmořská výška, vlastnictví ... ) • popís stromu (tvar, zdravotní stav, dřevína ... ) • rozměry stromu (výška, tloušťka, výška koruny ... ) • charakteristika podplochy (terén, půda. bylínné patro ... ) • obnova na podploše (množství, výška, dřeviny, poškození ... ) • ležící odumřelé dřevo, pařezy • lesní cesty, potoky, odvodňovací zařízení, význačné body v terénu, okraje lesa Význačné body

v terénu se zjišťují na spojnicí mezijednotlivýmí podplochami a patří mezi cesty, kameny, potoky a také mraveniště. Zaznamenává se procentický výskyt těchto bodů na inventarizačních plochách. Za čtyři roky tedy budeme mít základní statistické šetření o vlastnostech našich lesů i výskytu mravenišť. ně např.

Summary According to the Cabinet rule the forest inventory takes place from 2001 to 2004. Appearance ofantheaps is going to be a component offorest survey, too.

Ing. Ladislav Půlpán Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106 50 I 68 Hradec Králové e-mail: [email protected]

Různé

69

Tabulka k určení objemu kupovitých hnízd (m') (upravená Dlusského tabulka 1968)

Výška hnízd cm

.... >-

' Q) C

E"álEu

. :::J-

10

.... -'<:

o,

-(ll

20

40

30

50

60

70

80

90

100

125

150

N

20

0,002 0,007

30

0,004 0,011 0,024

40

0,006 0,017 0,033 0,059

50

0,010 0,024 0,044 0,073 0,11

60

0,015 0,032 0,057 0,090 0,14

0,20

70

0,020 0,043 0,072 0,11

0,16

0,23

80

0,026 0,540 0,090 0,13

0,19

0,26

Hnízda do 0,36 m 3

0,31 0,36

0,47

Hnízda od 0,37 do 7,07 m3

~

90

0,320 0,068 0,11

0,16

0,22

0,30

0,40

0,52

0,67

100

0,040 0,083 0,13

0,19

0,26

0,35

0,45

0,58

0,74

0,92

110

0,048 0,099 0,16

0,22

0,30

-

0,40

0,51

0,65

0,81

1,00

120

0,057 0,12

0,26

0,35

0,45

0,58

0,72

0,89

1,10

1,73

0,18

~

0,30

0,40

0,51

0,54

0,80

1,00

1,19

1,85

0,33

0,45

0,57

0,71

0,88

1,08

1,29

1,98

0,28

0,38

0,51

0,64

0,80

0,97

1,18

1,41

2,13

3,09

0,24

-

0,37

0,51

0,67

0,83

1,02

1,23

1,46

1,73

2,53

3,57

0,32

-

0,49

0,66

0,85

1,06

1,28

1,52

1,80

2,09

2,99

4,12

0,49

0,75

1,01

1,29

1,59

1,90

2,23

2,59

2,98

4,09

5,45

0,71

1,01

1,45

1,83

2,23

2,66

3,10

3,56

4,06

5,44

7,07

130

0,067 0,14

0,21

140

0,077 0,16

0,25

150

0,089 0,18

175

0,12

200

0,16

250

0,25

300

0,35

U základny

r---

m ěřím e střední průměr,

bez pisečnéh o valu

Poznámka : Rozhodujícíje početno st díl čí ch roj ů v mraveništi. Tabulk a se používá p ři inventarizaci jako jedna z dopl ňuj í cí c h možností při určován í stavu hnízd.(J . D aňo) Pře vzato z pub likace Lesn í mravenci Jaroslav Hruška 1980, str. 33

70

Rů zné

R EG I STRAČ N í LIST MAT EČ N í KOLONIE Čís l o kolonie:

Druh

Okres:

Lesní správa :

mravenc ů :

Č . porostu:

Odd .:

LHC: Chara kterist ika biotopu :

20

Rok

20

20

20

20

Menší 0,4 rn"

0,4 - 0,7 rn" "O

.!::::! c ..c:

E aJ

0,7 - 1 m3

:c O

1 - 2 m3

Větší 2 m

3

Celkem hnízd vymírajících hnízd

o

..c:

.8

N

narušených hnízd nových hnízdo

• Při prvni inventarizaci lokality se n evyplňuje Poznámk a: Tabu lka sepoužíváj ak o pomocný uk azatel stavu hnízd (J. Daňo , 200 1) R ůzné

71

Pokyny pro autory V jakémjazyce psát? Práce se otiskují v českém jazyce. Každá práce však musi mít název, popisky a krátké shrnutí v anglickém nebo německémjazyce.

grafů

a tabulek

V jakém členění? • Každá práce musí mít toto základní členění: stručný název ve dvou jazycích, jméno a příjmení autora, adresu autora, vlastní text, cizojazyčné shrnutí, literatura, přílohy. • Vlastní text: obvykle se člení na úvod, materiál a metodiku, výsledky, diskuzi a souhrn. U krátkých prací a sdělení nemusí být toto členění dodrženo. • Přílohy: tabulky, grafy, obrázky nezařazujte do textu, ale na samostatné stránky. Na kraj rukopisu pak označte místo, kam má která příloha přijit. Velké tabulky a grafy je vhodné zařadit až na konec příspěvku.

Jak připravit rukopis? Autor si sám zvolí, do které rubriky chce zařadit svůj článek a dle toho upraví členění svého článku. Standardní členění (viz výše) je třeba dodržovat zejména u článků metodických a odborných. Redakční rada si vyhrazuje právo změnit zařazení článku. Autor předá odborný článek (metodický, odborně ekologický) redakční radě již po odborné oponentuře s uvedením jména oponenta. Autor předá konečnou verzi článku se všemi přílohami (grafy, ilustrace, fotografie, mapy), případně s odbornou oponenturou nejpozději do 31. srpna. Jména taxonů při prvním sděleni nezkracujte a uveďte i se jménem autora a letopočtem. V dalším textu při opakováni již můžete rodová jména zkracovat a neuvádějte autora a letopočet. Druhová a rodová latinskájména pište kurzivou (i v nadpisech, tabulkách a literatuře). Datum pište bez mezer. Úplné datum arabskými číslicemi (26.10.1998), neúplné s římským označením měsice (VIII. 1998), pochybné s otazníkem (? 1923). Citace literatury v textu pište dle vzoru: POSPíŠIL ( 1947), (POSPíŠIL, 1947), DVOŘÁK & STARÝ (1994), (DVOŘÁK & STARÝ 1994), HORÁK et a!. (1975), (HORÁK et al., 1975). V přehledu literatury uvádějte pouze práce citované v textu. Autory uvádějte v abecedním pořadí. Jméno autora pište kapitálkami. Více prací od jednoho autora řaďte chronologicky. Vše v zažitém stylu, zkratky časopisů standardně. Znáte-li číslo ISSN nebo ISBN publikace, uveďte jej na konci citace. Název práce pište v jazyku, ve kterém byla vydána, nepřekládejte jej do češtiny nebo naopak do angličtiny. Přiklady:

MATARI V. 1999: The comparative morphology of Oleracea. - Paul Verlag, Rotterdam, 251 pp. ISBN 62-813325-5-2 NOVÁK A. 1970: Review ofthe word Heteroptera. - pp.600-650. In STARÝ M. (ed.): Heteroptera Research, Academia, Praha, 700 pp. VANĚK J. 1996: Mravenec Formica lugubris, nový druh pro Český les - Karlovarsko, Cheb, 5: 15-17 (inCzech, English summary).

Jak připravit rukopis na PC? Příspěvky pište

nejlépe v textovém editoru MS Word ukládejte ve formátu "rtf". Neupravujte text do sloupců, nedělte slova na konci řádků, nuly nenahrazujte písmenem O, žádný text nepodtrhujte. Pište normálním písmem Times New Roman, velikost 12. Tabulky a grafy nespojujte s vlastním textem do jednoho velkého souboru, ale vytvořte pro každou tabulku i graf či obrázek samostatné soubory. Soubory nazvěte přehledně, např.: Text.doc, Tab I.doc, Tab2.doc, Graf1.doc, apod. Své práce posílejte na disketě a v jednom výtisku, včetně všech tabulek, grafů, obrázků amap. Fotografie (barevné i černobílé) posílejte na rubu označené číslem a lokalitou.

Co ještě potřebujete vědět? • Za věcný obsah příspěvku, za přesnost a pravdivost údajů odpovídá vždy autor. Redakční rada si vyhrazuje právo na stylistické, pravopisné a formální úpravy textu í příloh, níkoli obsahové. • Každá práce (vyjma krátká sdělení) prochází recenzním posouzením. Recenzenta vybírá redakční rada, přičemž přihlíží k doporučeni autora. Autor dostane konečnou podobu článku před sazbou (k autorské korektuře) pouze v případě změn textu.

Kam rukopisy posílat? Rukopisy zasílejte na adresu: RNDr. Petr Míles CSc., Sídliště 724, 543 71 Hostinné, nebo e-mailemnaadresu:[email protected]

Různé

73

FORMlCA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních Vol. 4, No. 4

mravenců

Vydává ZO ČSOP ARMILLARIA Rychtářská 926, 460 14 Liberec

Vedoucí redaktor :

RNDr Petr Miles CSc. 0438/441657, e-mail: [email protected] Sídliště 724, 543 71 Hostinné

Redakční

Pavel Bezděčka, Mgr. Milan Daďourek, Jan Daňo, Ing. Jiří Jiránek, RNDr. Petr Miles CSc., Ing. Ladislav

rada:

Půlpán

Jazyková spolupráce: Mgr. Vilém Besta, Dipl.-Fosting. Christian Klouda Autoři

fotografií:

Ilustrace:

Pavel Bezděčka, Hynek Bílý, Josef Čistý, Pavla Kůsová, Pavel Měkuta, Ing. Ladislav Půlpán, Ing. Jan Řezáč Miroslav Schónberg

Komplexni zakázkové zpracování, distribuce Český svaz ochránců přírody, ZO ČSOP ARMILLARIA

Vedoucí realizačního týmu zpravodaje Jan Daňo, Chrastavská 315/5, 460 OI, Liberec 2 048/ 511 07 54, e-mail: fom1Í[email protected]

Sazba, tisk: STRETAS s.r.o - Liberec 1200 kusů ISBN 80-902626-3-5

74

ICA Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních m raven ců

Ročník

4

2001

ZO

csoe ARMlllARIA, LIBEREC

Příklady

lesních

biotop ů (k článk ům ing. Ladislava P ůl pána)

Obr.1: Lou ňov ice pod Blaníkem - Smrkové kultury se na smíšené lesy převád ějí postupn ě . Bukový kotlík je doplňován přirozenou obnovou dalšíc h dřevin .

Obr.2: Praděd - Obnova horských smrči n probíhá pomalu . mladé stromky využívají vyvýšená místa a tlející dřevo kmen ů a pařez ů . Obr.3: Salajka - Mrtvé dřevo je biotopem řady organis mů . V m ístě pádu velikán a vzniká prostor pro novou generaci lesa.

Obr.S: Čertova Stěna - Skalnaté stráně s extrémn ími podm ínkami os ídluje především nenáročná borovice lesní a bříza.

Kleť - Ve střed n ích polohách je dominatní d řevinou buk. Jeh o př í rozená obnova prob íhá

Obr.4: pod

m a te řs kým

porostem.

P říklady hnízd různýc h druhů mravenců na vybraných lokalitách ČR

:-.::. , ~

~~:o.;..;i~-:;z c~ Obr.2: Formica polyctena - Rokytnice nad Úpou Obr.1: Formica lugubris - Jese níky

Obr.3: Formica rufa - Zbiroh Obr.4 : Formica pratensis - Svojkovice

Obr.S: Formica polyctena - Valašské Klobouky

Obr.6 : Formica polyctena - Lopen ík