A L L A M E R I C A N C A R S

FULLSIZE

6

SRPEN

www.americancars.cz

2006

ALL AMERICAN CARS

KLUBOVÝ MAGAZÍN

CHEVROLET IMPALA CONVERTIBLE 1964

LOWMASTER

Jizbice pod Blanikem

Muscle cars

A

M

E

R

I

Halter Valley

C

A

N

W

70.léta v Americe

A

Y

O

F

L

I

F

E

!

FULLSIZE

EDITORIAL ...

„Skvělý“ silniční zákon z nás pod hrozbou trestných bodů Přemýšleli jste o tom, co bude za rok či za pár let, jestliže zákon dál setrvá v tomto znění? Jedna taková humorně pojatá předpověď, mi přišla nedávno mailem: udělal plouživé jezdce v dlouhých kolonách... Silniční provoz vyžaduje od všech jeho účastníků kázeň. V praxi to znamená, že všichni účastníci silničního provozu musí znát pravidla silničního provozu a podle nich silnici užívat. Část účastníků tohoto provozu pravidla dostatečně neovládá a pokud je ovládá, tak se jimi neřídí. Dochází k jejich porušování, je ohrožována bezpečnost a plynulost silničního provozu. Proto musí být nekázeň postihována ukládáním pokut v blokovém řízení za dopravní přestupky. Těmito větami začíná předmluva k sazebníku pokut z roku 1968. Prozkoumání seznamu přestupků a jejich finančního ohodnocení vám ve tváři vykouzlí nepředstíraný úsměv. Pokutou 20,Kčs odměňovali tehdejší příslušníci VB stání na zákazu zastavení, ignorování světelných znamení nebo nedání přednosti chodcům při odbočování. O třicet korun chudší jste byli při porušení zákazu vjezdu či předjíždění v místech, kde to značka zakazuje. Padesátikorunovou pokutu jste mohli čekat při překročení rychlosti o 30 km/h nebo za neuposlechnutí pokynů příslušníka k zastavení. Jak směšné! Ale byla tu ještě sazba nejvyšší. Celých sto korun československých vás stálo požití alkoholických nápojů před jízdou nebo během jízdy, či řízení vozidla bez příslušného oprávnění. Zlaté časy, povzdychne si nejspíš většina z vás a to i přesto, že koruna měla tenkrát několikanásobně větší hodnotu. Dnešní „sazebník“ má nesrovnatelně vyšší peněžní tresty a lehce se díky němu ocitnete bez řidičáku. Mnozí řidiči už to dokázali hned v prvním měsíci jeho působení a stali se z nich nedobrovolní chodci. Nový silniční zákon je totiž neúměrně tvrdý a v dodržování rychlosti neposkytuje žádnou toleranci. To mnohdy odvádí pozornost řidičů, kteří díky úmornému sledování tachometru nesledují už tolik dění před vozem. Najdou se pochopitelně extrémně opatrní jedinci, kteří pod děsivým strachem z bodů jedou raději o 20 kilometrů pomaleji a tím totálně paralyzují už tak pomalou dopravu. Přes všechny zápory nelze novému zákonu upřít jeho přínos. V prvním měsíci působení zemřelo při dopravních nehodách nejméně lidí za posledních 36 let. Jinými slovy 57 potencionálních obětí nehod zůstalo naživu. Mohl to být kdokoliv z nás, koho by jinak smetl rychle jedoucí nebo opilý řidič. Přesto se všichni přimlouváme za snížení bodového přídělu za méně závažné přestupky, větší toleranci i možnost aktivního mazání trestných bodů. Součástí změn by mělo být i urychlené odstranění zbytečných a nesmyslných dopravních značek, kterých je v Čechách rekordní množství.

2

Píše se sedmý červenec 2007, rok a týden od památné chvíle, kdy vstoupil v platnost Šimonovského silniční zákon, řidiči zvaný “Šizák”. Co se změnilo? První měsíc po zavedení Šizáka Češi nasbírali miliony bodů a díky pokutám za “rychlou” jízdu mnoho z nich po zaplacení pokut klesá pod hranici chudoby. Smutný a typický je případ Josefa K. Jel 1. 7. 2006 po obci 50,001 km/h, byl zaměřen radarem, přišel o dva body a patnáct set Kč (čtvrtina důchodu). Zdrcen usedl do auta, plakal a sledoval tachometr, aby nepřekročil třicítku v Dlouhé Lhotě. Pro slzy neviděl, že obecní strážník Nováček (dříve třikrát trestaný pro znásilnění, loupeže a zpronevěru) stojí (celý den) na začátku přechodu pro chodce. Josef K. vyfásl pokutu pět tisíc a další čtyři body dolů. Pak se zapomněl připoutat a uvázat psa. Řidičák fuč, zadlužil se a spáchal sebevraždu. Tři měsíce po Šizákovi končí bez papírů dva miliony řidičů a stát (včetně obcí) vybral na pokutách 105 miliard korun. Stavějí se nové silnice. Řidičské oprávnění si udržují jen bohatší občané schopní kompenzovat potřeby pokutujících. Šest měsíců po Šizákovi mnoha uplácejícím docházejí úspory a po silnicích se prohánějí více méně pouze policisté. I jim však jdou především pěší strážníci ve službě po krku, a tak i oni pomalu přicházejí o právo řídit vozy. Sedm měsíců: vázne zásobování potravinami a zbožím, mnoho pacientů umírá - chybějí řidiči sanitek. Autobusová doprava zcela zkolabovala, po Praze jezdí poslední dva taxíky. Lidé se rvou o tramvaj. Benzinky houfně krachují. Devět měsíců: Češi dojezdili. O řidičák přišel Zdeněk Bambas, šéf dopravní policie. Papíry už nemá NIKDO! Kupují se koně, muly, osli a tažní psi. Na kopnutí kopytem zemřelo více osob, než je obětí dopravních nehod. 6. 7.2007. Rozvášněným davem pěších pohanů byl upálen Milan Šimonovský. Marně volal: “Obětujte Šizáka, ne mě!” Tahle černá vize naštěstí snad zůstane jen vtipem. Vy ale v každém případě jezděte opatrně, ať už podle předpisů nebo logického rozumu. Šťastnou cestu s vaší americkou károu vám přeje Petr Bellinger

OBSAH

FULLSIZE

OBSAH

8

12

2 3 4-5 6 7 8-11 12-13 14-17

Editorial... Obsah Náš klub Cadillac klub ČR Checkerboard „Prožil jsem 70.léta v USA“ - 1.díl Klubová akce Jizbice pod Blaníkem Představujeme – Chevrolet Impala Convertible 1964 - LOWMASTER 18 Navštívili jsme – Písecké slavnosti 19 Halter Valley 20-21 Historie Muscle Cars - 2.díl 22 FullSize Párty Jerlochovice 23 Internet & Kvíz 24-25 Vrakoviště 26 Inzerce 27 Co bylo a co bude & kalendář

FULL SIZE číslo 6/ srpen 2006 14

18

Klubový občasník, určený všem příznivcům klasických amerických vozů vydává: Český klub majitelů amerických automobilů (ČKMAA) adresa redakce: Na magistrále 737, 28002 Kolín 2 tel.: 777 646 314 e-mail: [email protected] šéfredaktor: Petr Bellinger redaktoři: Vojtěch Dobeš, Jan Sedláček, Stanislav Mrózek fotografie: Petr Bellinger & archiv, archiv autorů grafické zpracování: Petr Bellinger & Jiří Hanuš scan: Petr Bellinger překlad: Milan Prchal inzerce: 777 646 314 tisk: Decibel Production © PB & JH 2006 číslo 7 vyjde na přelomu března a dubna 2007 u příležitosti jarního srazu, obdrží jej opět každý řidič ameriky, která se tohoto setkání zúčastní a všichni platní členové ČKMAA. Děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k vydání tohoto čísla.

19

20

22

24

24 3

NÁŠ KLUB

FULLSIZE

ČESKÝ KLUB MAJITELŮ AMERICKÝCH AUTOMOBILŮ (ČKMAA) Cadillac Route 66, 294 42 Luštěnice – Pelechov

IČO: 265 88 340

Nezávislé sdružení majitelů a příznivců amerických vozů všech ročníků a kategorií, jehož členem se může stát kdokoliv, ať už vlastní americký vůz, či nevlastní. - pořádáme dva srazy US CARS ročně (jarní a podzimní), oba s dlouholetou tradicí - pro své členy (s historickým vozidlem) pořádáme vždy na jaře testační den - od počátku roku 2004 pravidelně vydáváme klubový časopis FullSize, vždy při příležitosti klubového srazu (2x ročně) - provozujeme vlastní internetové stránky www.americancars.cz - sounáležitost s lidmi nadšenými pro americká auta Co vám můžeme - bohatou historii, náš klub je přímým pokračovatelem vůbec prvního klubu majitelů amerik v Čechách (r.1994) nabídnout - být součástí mezinárodní federace automobilových veteránů FIVA - možnost používat vašeho amerického veterána legálním způsobem (podle platných zákonů ČR a předpisů FIVA) - členské výhody (zdarma vstup na klubové akce, zdarma VHS/DVD záznamy z vybraných akcí) - informace o celkovém dění US CARS v ČR (internet, časopis, osobní pozvánky) - všeobecné poradenství v oblasti US CARS Co za to požadujeme - uhrazení členského příspěvku 1000,- Kč za kalendářní rok - účast na valné hromadě pořádané jednou do roka - vaši aktivitu, zejména při pořádání klubových akcí Co uvítáme Naše aktivity

Co vám určitě neposkytneme Jak se stát členem Kontakty

- falešnou iluzi a tvrzení, že jen my jsme ti nejlepší - na našich internetových stránkách najdete přihlášku ke stažení, včetně dalšího postupu -

předseda a statutární zástupce klubu: testace historických automobilů: klubový časopis: klubové internetové stránky:

Klubová současnost Díky rozrůstající se členské základně je těžké podrobně zmapovat celé klubové dění. Kromě toho, že se většina členů klubu účastní našich třech stěžejních akcí, zároveň navštěvuje různé srazy u nás i v zahraničí a to jak organizovaně, tak i samostatně. Poslední dobou se začínají objevovat malé, ale o to víc přátelsky laděné akce, které se staly taktéž součástí amerického dění. Obzvlášť v souvislosti s pardubickým barem RoadCafe se podobných srázků konalo letos již několik a další jsou v plánu. Spolupráce ČKMAA s klubem Cadillac se stala již nedílným elementem života

Ing.Miloslav Plašil Petr Pelech Petr Bellinger Done Ničovský

603 482 061 777 646 314 724 223 000

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

klubu a promítá se jak do příprav a pořádání společných akcí, tak i osobních vztahů jednotlivých členů. Náš klub tvoří v současnosti kolem sto členů. Ke stabilnímu jádru, které se již mnoho let nemění, každoročně přibývají desítky nových členů a stejně tak jiní odcházejí nebo jim končí členství z důvodu neplnění si svých základních povinností. Jsme dobrovolné zájmové sdružení, které si své členy vybírá a k ničemu je nenutí. A na konec jako vždy to nejpříjemnější. Tím jsou čtyřkolové přírustky v garážích našich členů a pohodové akce s přáteli. Na pár z nich se nyní podíváme.

V garážích našeho klubového předsedy pana Plašila přibyl opět jeden skvost. Dvoudveřový hardtop Lincoln Premiere 1957, vybavený žádaným Continental kitem budí pozornost od prvního okamžiku, kdy se objevil na našich silnicích. Na podrobnější seznámení s tímto výjimečným vozem se můžete těšit v příštím čísle FullSize.

Možná se ptáte, co je tohle za náklaďák? Dodge Crew Cab Power Wagon z roku 1974 působí vskutku impozantním dojmem, ale jestli se jeho nový majitel Honza Trávníček rozhodl podnikat v kamionové dopravě, opravdu nevím. Pravda je, že do luštěnického autoparku přibyl další zajímavý kousek.

V dílně Petra Bočka se začaly dít velké věci. Jeho Chrysler New Yorker Golden Lion 1960, kterého vlastní téměř 30 let, se konečně přemístil pod světla zářivek a Petr se pustil do renovace jeho téměř šestimetrové, křídly obdařené karoserie. Už se všichni těšíme až slavnostně vyjede!

Pardubický rodák Petr Landsmann byl zprvu jen nenápadným členem klubu, přestože jeho Chargera 1971 nešlo nikdy přehlédnout ani přeslechnout. Nedávno k němu přibyl kabriolet Plymouth Fury III 1970, dnes již po pečlivé renovaci, kterému půlka Pardubic přezdívá „Limetka“. Aby toho nebylo málo, připlul Petrovi letos na jaře ze Států další zajímavý kousek. Impozantní Station Wagon Chrysler Town&Country ročníku 1966 je v původním stavu a pod kapotou ukrývá poctivý big-block 440 cid. Petr je muž činu neboť svůj Dodge právě podrobil důkladné motorové renovaci s patřičným výkonovým nárustem. Sám jsem zvědav, čím překvapí příště...

4

FULLSIZE

Jarda Franc má rád svou ženu Štěpánku, ameriky a kempování v přírodě. Manželku by nevyměnil za nic na světě, ale své Monte Carlo vyčenžoval za tenhle americký dům na kolech. Dodge Transtar Motorhome 1979 má kuchyň, obývák i ložnici a dá se chytře přeměnit v pojízdnou hospodu. Jarda si prostě umí vybrat, ať už jde o ženy nebo o auta.

Cadillac Eldorado 1979 je už také pěkný kousek. Až tenhle modrý Caddy uvidíte ploužit se po pardubickém bulváru, pak vězte, že za volantem sedí blahem spokojený Radek Beneš alias Elvis. Srdečně blahopřejeme k vysněnému Cadillaku!

Početná výprava našeho klubu opět zavítala do švýcarského Zuchwilu. Letošní 24.ročník byl opravdu vydařený, auta přijela ještě krásnější a zajímavější než v předešlých letech. Švýcaři vlastní obrovský potenciál. Fotky jsou jen nepatrným zlomkem z více než 2000 krasavců.

Druhou květnovou sobotu pořádal Alltaty Gang malý sraz v autokempu v Mělníce. Díky špatnému počasí dorazilo méně amerik než se počítalo, ale i tak se na travnaté ploše kempu vystřídalo 32 bublajících korábů. Naše klubová výprava pěti amerik poté pokračovala směrem na Křivoklát a klubový výlet zakončila prohlídkou hradu.

Buick Riviera ze šedesátých let byl vždycky jedním ze snů Petra Pelecha. Sny se ale mají plnit a nejenom o vánocích, takže zlatohnědá Riviera 1964 už krášlí jeho rozsáhlý luštěnický depozitář. Dvoudveřový hardtop prošel kompletní renovací a nyní je ozdobou amerických srazů.

Není tajemstvím, že pardubický bar RoadCafe se stal mekkou vyznavačů amerik. Schází se v něm nejen místní poměrně rozsáhlá americká komunita, ale také kolegové z Prahy a Moravy. Poslední dobou v něm stále častěji tráví čas i jádro našeho klubu. Jen ztěží byste našli stylovější místo k probírání klubových i soukromých záležitostí. Po společně stráveném silvestru a oslavě prvních RoadCafe narozenin se tu scházíme u příležitostí nejrůznějších akcí a akciček. Jednou z nejúspěšnějších byl malý sraz amerik konaný v neděli 21.května. Z avizovaného minisetkání 15 amerik se nakonec vyklubal slušný sraz o dvojnásobném počtu vozů. Setkání bylo o to zajímavější, že největší zastoupení měly vozy z šedesátých a sedmdesátých let. Proběhla i veřejná premiéra Petrova Chrysleru Town&Country 1966, který bude před vchodem do baru jako doma. Spanilá jízda začala v ulicích Pardubic a pokračovala do blízkého okolí se zastávkou v Dolanech, kde kolona zabrala celou náves. Po návratu pod okna RoadCafe začalo promítání filmů a zabava se protáhla až do pozních hodin.

Testační den našeho klubu letos proběhl o pár dní dříve, než bývá zvykem a to poslední dubnovou sobotu. Pro valnou většinu členů byl úspěšný. Pouze čtyři noví členové se svými vozy nesplňovali nároky testační komise a bylo jim vysvětleno, jak chyby napravit. Díky velkému počtu testací i retestací se pracovalo až do pozdního odpoledne. Tady je pár fotek.

5

CADILLAC KLUB

FULLSIZE Klubový život aneb co se událo od posledního FullSize Vezmeme to pěkně od začátku. Když jsme se chystali na Jizbice, nepanovalo kolem nás zrovna velké nadšení. Všude byl sníh a ve vzduchu se vznášelo i přesunutí termínu. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a příští rok bude hodně těžké udržet nasazenou laťku. (Mimochodem, jak se vám líbila „žertovná tombola”? Poděkování v tomto případě patří hlavně ČKMAA.) Neuplynul ani měsíc a my jsme se vydali na STK. Akce, kterou s TÜV NORD domluvil Marek, se nad očekávání vydařila a tamní technici byli mnohdy zaskočeni skvělým stavem našich cadillaců (především Olda a jeho téměř nové Eldorado z roku 1979 sklízelo zasloužený obdiv).

zvrtnout. Pokud jste v Halter Valley byli, určitě si doteď pamatujete úchvatný příjezd americké kolony, která dorazila ze srazu v Písku s vozy ČKMAA v čele.

A konečně tu máme konec června a pražskou dvoudenní akci jménem Věda v ulicích. Jirkovým přičiněním jsme získali nejlepší místo přímo před Rudolfinem, kde jsme mohli vystavit hned pětici našich vozů. Největší zájem již tradičně budil Pavlův kabriolet, který na druhý den uvolnil

Po testacích, které máme společně s ČKMAA, jsme se začátkem května prezentovali v rámci párty k vydání časopisu Prestige. Noblesní večírek se konal v hotelu Holiday Inn a hosté se mohli pokochat hned čtyřmi cadillacy. Nejvíce na sebe upozornil Pavel, který svým convertiblem z roku 1969 okouzlil především moderátorku večera Báru Štěpánovou. 10. června jsme se pustili do našeho prvního samostatného srazu. Společně s westernovým městečkem Halter Valley jsme pořádali American Power Weekend. Popravdě se přiznám, že když k nám ještě v zimě přišel Jirka Kohout s touto nabídkou, sami jsme netušili, v jakou akci se to může

místo bílému Eldoradu Convertible z roku 1975, jehož majitel Vláďa je jedním z našich nejnovějších členů. Návštěvníci však okukovali i Mirkův de Ville 1966 a evidentně i modelku Kláru, která byla ozdobou celé naší expozice. Na závěr jsem si nechal jeden zahraniční

Členství

Co se děje v Evropě

Na naše členy máme poměrně vysoké nároky. Pokud tedy nemáte zájem podílet se na klubových aktivitách a do klubu vstupujete pouze kvůli veteránským značkám, pravděpodobně vás sami nasměrujeme pro vás vhodnějším směrem. Možná to zní nevhodně, ale věřte, že je to ku prospěchu obou stran. A neubráním se dodatku, že na kvalitu naší členské základny jsme náležitě pyšní. Výhody členství v Cadillac klubu lze rozdělit do dvou sekcí. Tou první je technická podpora. Ať už jde o několik let budovanou vědomostní základnu zaměřenou na značku Cadillac nebo skutečnou pomoc ve chvílích, kdy váš Cadillac začne trucovat. Samozřejmostí jsou slevy a podpora při shánění náhradních dílů a zajištění veteránských značek. Na druhé straně nabízíme bohatý klubový život, do kterého můžete nakouknout na našich webových stránkách.

Když se před mnoha lety začal prosazovat internet, žasli jsme nad množstvím informací, ke kterým jsme se dříve mohli dostat jen stěží. Před pár lety jsme objevili kouzlo nakupování a zpoza Atlantického oceánu k nám začaly proudit díly, prospekty, knížky a další nezbytnosti na naše miláčky. Dnes se toto spojení se světem dostává do nové fáze a my se můžeme pochlubit kontaktem se všemi evropskými Cadillac kluby. Věděli jste například, že ve Finsku vydává místní klub nádherný barevný časopis na křídovém papíru?

Na oplátku požadujeme klubový příspěvek 1000 Kč na rok a již zmíněnou klubovou aktivitu. Máte-li zájem, nezdráhejte se nás kontaktovat. Jan Sedláček

6

tip. Koncem května jsme se zúčastnili 1. American Classic Rallye Slovakia, kterou pořádá Peter Odzgan ze Slovenska a jejíž trasa letos vedla z Bratislavy do Hustopečí. Loni ji velmi chválil Pavel Čáslava a nám letos nezbývá, než se k němu přidat. Ostatně se podívejte na reportáž na našich stránkách, kde vám také dáme včas vědět před jejím dalším ročníkem. Každý náš člen může využívat bohaté vědomostní základny, kterou jsme v průběhu několika let specializace na značku Cadillac vytvořili. A nejde jen o servisní a dílenské manuály, z nichž mnoho již máme a zbylé dokážeme zajistit například z eBay.com, ale především o vlastní praktické zkušenosti, nové postupy, přístup ke specifickým náhradním dílům a jejich náhradám. Samozřejmostí jsou i slevy u prodejců náhradních dílů pro us vozy a zajištění veteránských značek. Navíc každý člen získá emailovou adresu ve tvaru [email protected] a příležitost prezentovat svůj vůz na klubových webových stránkách. Několikrát do roka pořádáme klubové akce a výlety a společně se zúčastňujeme srazů. Svým členům nabízíme klubové předměty, jakými jsou například tužky, trička, čepice nebo bundy. Pokud uvažujete o vstupu do našeho klubu, tak se připravte na členský příspěvek 1000 Kč na rok (respektive na jeho poměrnou část, která se počítá ze zbývajících čtvrtletí) a povinnost alespoň jednou ročně se podílet na klubové činnosti (například účastí na srazu nebo jiné klubové akci). Pak již stačí jen zaslat, nebo osobně předat přihlášku, kterou najdete na klubových stránkách www.cadillac.cz. Zde jsou i naše stanovy s přesnějšími podmínkami.

Ale rád bych se dostal k něčemu jinému. Na přelomu srpna a září se konají dva velké evropské srazy Cadillaců. Prvním z nich je belgický Cadillac Grand European pořádaný pod hlavičkou Cadillac LaSalle Club od 1. do 3. září. Druhý je o několik stovek kilometrů blíže. Cadillac Big Meet se koná 27. srpna v rakouském Kremsmunsteru (což je kousek od Linze). Loni se ho zúčastnil Pavel se svým Coupe de Ville a letos se již připravuje velká výprava několika cadillaců. Více informací najdete na našich webových stránkách.

Kontakty Předseda Jan Sedláček — [email protected], 604 153 589 Předseda klubové testační komise veteránských vozidel Ing. Pavel Šplíchal — [email protected], 724 311 195 Techničtí poradci Marek Doubrava — [email protected], 777 155 150 Ing. Pavel Šplíchal — [email protected], 724 311 195 Karel Beneš — [email protected], 777 156 150 Propagace, PR, mediální zástupce klubu Jiří Rychnovský — [email protected], 603 274 700 Pokladník Zdeněk Anýž — [email protected], 602 780 573 (603 452 495) Sídlo klubu Cadillac klub Česká republika Khodlova 1001/13 193 00Praha 9 - Horní Počernice Emailová adresa Webové stránky [email protected] http://www.cadillac.cz

CHECKERBOARD

FULLSIZE

Jede arab pouští na velbloudu a vedle něj klopýtá pěšky jeho žena. Potkají karavanu a její vůdce se ptá: „Kam tak pospícháš?“. „Ale, žena je nemocná, tak ji vezu k doktorovi.“

Některý z modelů Chryslera 1957 se stal základem tohoto svérázného Customu.

Jezdit do San Francisca osmimetrovým stretchlimo je přece blbost, to ví každý. Ne však chlápek v tomhle monstru. Co myslíte pomohlo mu „hejrup“? Ani náhodou, vysvobodil ho až jeřáb.

Není nad stylový piknik v přírodě. Pontiac Grand Prix two-door hardtop 1962 kvůli němu podstoupil úpravu zadních partií.

Manželka volá manželovi: „Drahý, s naším novým Chevroletem je problém. V karburátoru je voda.“ Manžel: „Voda v karburátoru? Co je to za blbost?“ Manželka: „Říkám ti, že je voda v karburátoru a auto nejede!“ Manžel: „Prosímtě, vždyť ty ani nevíš, co je karburátor. Než přijedu, na nic radši nesahej, já se na to podívám sám. Kde je auto?“ Manželka: „V bazénu...“

Tuplované hemi - tomu říkám enthusiasmus! Někomu prostě nestačí mít 426 palců jen pod kapotou svého Chrysleru, i ve člunu je pro ně místo

Ó, jak nádherný musí být výhled přes čtyři čtyřbarelové karburátory...

Dobové lampové rádio je báječná věc, ale zásoba oldies music mu prostě schází. Majitel Oldsmobilu 98 z roku 1958 to vyřešil stylově. V kufru vozí jukebox s padesátkou černých singlů. Je libo Elvise, Bee Gees nebo Spencer Davis Group?

Nestačí vám 325 koní u vašeho Cadillacu Convertible 1960? Pomůže vám kompresor!

Můj soused je klasik, rád pozoruje lidi z balkónu a říká: „Jděte všichni do prdele s muškátama...“

Připadá vám váš Chevy Van malý? Pořiďte si dva další a všechny je svařte dohromady! Ale pozor, nezapomeňte na zatáčecí zadní nápravu...

Floridský úřad pro ochranu přírody radí turistům, lovcům a rybářům, aby dbali zvýšené opatrnosti a byli ve střehu před nebezpečnými aligátory. Pro vyplašení aligátora je vhodné nosit na oděvu doplňky způsobující hluk, např. malé zvonky. Pro případ střetnutí s aligátorem je třeba mít u sebe pepřový spray. Doporučuje se též sledovat některé stopy aligátorovy přítomnosti. Podle velikosti a množství trusu se dá rozeznat velikost a stáří zvířete. Trus mladého aligátora je z menších kusů a obsahuje rybí kosti a též ptačí peří. Trus dospělého Myslím, že majitel tohoto vozu moc rozumu nepobral. O vkusu se taky nedá mluvit. Tohle aligátora je z větších kusů, často obsahuje auto je dobré možná tak do fantasmagorického filmu. malé zvonky a páchne po pepři.

7

FULLSIZE

VAŠE PŘÍBĚHY

TEXT: GEORGE F. KISSA FOTO: ARCHIV FS

„PROŽIL JSEM SEDMDESÁTÁ LÉTA V USA“ 1. DÍL

Paradoxně „díky“ invazi sovětských a „spojeneckých“ vojsk do Československa v roce 1968, mi bylo dopřáno žít, pracovat a studovat v USA celých jedenáct let. Téměř čtyři roky v oblasti New Yorku a poté sedm let v San Francisku a okolí. Prožil jsem v USA celá sedmdesátá léta a mohl tam žít dodnes. Jako americký občan se mohu do Ameriky kdykoliv vrátit, ale nemám to v úmyslu. Doma jsem v České republice.

8

Sedmdesátá léta – zlatý to věk osmiválcových korábů silnic. Byl jsem svědkem pokračování jejich vzestupu z padesátých a šedesátých let až do kraje let sedmdesátých a počátku jejich pádu. Za úpadkem vidím tři hlavní důvody: ekologie, bezpečnost a móda. První z nich přinesl katalyzátory, drastické snížení výkonů i maximální rychlosti, ve snaze o snížení spotřeby tehdy stále velmi levných pohonných hmot. Snižovala se váha vozů často neúměrným krácením délky karoserie až o jeden metr, ztenčováním síly plechu karoserie a nahrazováním ocelových součástí plastovými. Bezpečnost měly zvyšovat odpružené a vystouplé nárazníky, zákaz vyčnívajících firemních emblémů na kapotách, nemluvě o zákazu bůvolích rohů na terénních vozech. V zájmu bezpečnosti to vypadalo na zastavení výroby kabrioletů z důvodu převrácení a pokus o jejich náhradu vozy se střechami targa. A móda? Houfně mizely působivé chromované lišty a především chromované nárazníky. Kulaté reflektory se často změnily na hranatá světla miniaturních rozměrů a líbivé linie karoserií byly vyměněny za praktické. Už tak zkrácené vozy byly ještě více opticky zmenšovány a zkracovány. Prý kvůli lepší aerodynamice a menší spotřebě pohonných hmot... Taková to byla do té doby krása! Jako v symfonické básni defilují před mým vnitřním zrakem nepřekonatelní full-size obři, či sportovní vozy překrásných tvarů a kouzelných jmen. Mezi všemi jsem tehdy žil a některé

FULLSIZE i vlastnil. Když jsem šel v New Yorku po ulici, nemohl jsem se vynadívat. Buick Elektra 225 s luxusní Riviérou, o kus dál Cadillac Eldorado Convertible a spousty Chevroletů. Corvetty, Camara, Chevelle i Impaly stály na každém rohu. Moc krásný pohled na všechny ty obrovské koráby, mezi nimiž samozřejmě nechyběly Fordy, Chryslery, Dodge či Plymouthy! Většina z nich je už ve věčných lovištích, ale ne všechny. Mám radost, že se tahle auta dochovala a že některá z nich jezdí i u nás v Čechách. Rukopis tohoto článku měl původně 25 stran a líčil můj život před emigrací, šestiměsíční pobyt ve Vídni i začátky v New Yorku a v Jersey City. Popisoval moje zaměstnání, bydlení, studium, nesčetné množství perliček, popisy tehdejších technických vymožeností, život z ulice, cestování a mnoho pro Čecha nezvyklých amerických zvyků a obyčejů. Při přepisování strojem jsem se však rozhodl ponechat pouze odstavce týkající se aut (píši přeci pro FullSize) a dát redaktorovi plnou moc ke zkrácení dle jeho vlastní úvahy. Zkusím to vzít pěkně od začátku. K tomu, aby člověk emigroval musel zažít něco nestravitelného, šokujícího. Pro mě to byly ruské tanky před ostravskou radnicí v srpnu 1968. Definitivní rozhodnutí pak přišlo v červnu 1969. Odjel jsem do Vídně a už jsem se nevrátil. Za půl roku jsem už seděl v letadle do USA. Začátky nebyly vůbec jednoduché. Sehnat práci nám pomáhal jeden Slovák narozený již ve Státech. Měl instalatérskou firmu a byl prý milionář. Vozil nás od podniku k podniku v tehdy úplně novém luxusním Cadillacu Eldorado. Sehnali jsme práci ve sklárnách, ale když jsem potřeboval volno na kurz autoškoly, byl problém. Zvolil jsem autoškolu. Psal se rok 1970 a už tenkrát se bez auta v Americe nedalo existovat. Doma v Čechách jsem jezdil jen na kole a to průměrně 2000 km ročně. Mimo jiné také proto, že celý plat jsem utratil za zahraniční cesty. Do Ameriky se kolo moc nehodí, je to země aut, která jsou tu navíc cenově dostupná. Řidičský průkaz je proto tou nejdůležitější kartičkou, sloužící i coby průkaz totožnosti. Neuměl jsem ještě anglicky a tak mi dali látku i testy v polštině. Polsky jsem také neuměl, ale oproti angličtině pro mě byla srozumitelnější. Testy jsem zvládl napoprvé, horší to bylo s jízdami. Instruktor mluvil pouze anglicky a málem mě vyhodil kvůli banalitě, ale řidičák jsem nakonec získal. Když mi ho předávali, loučili se se mnou slovy: „Zastavíli se vám vůz, neotvírejte v žádném případě kapotu, ale volejte číslo autoklubu, pomůže vám technik!“ Našel jsem si novou práci v podniku s 15.000 zaměstnanci, pracujícími na tři směny. Před továrnou bylo vyasfaltované parkoviště pro 10 tisíc vozů, aby se směny vystřídaly. Nebýt očíslovaných sloupů elektrického osvětlení, hledali byste auto dvě hodiny. 11.června 1970 nadešel den D. Kupoval jsem si svoje první auto v USA i v životě, po dlouhých šesti měsících od příletu do země. Jak už jsem říkal, mít tehdy auto bylo nejen běžné, ale i nutné. Bez něj jste se nedostali do práce, do školy ani na nákupy. Proto průměrná americká rodina vlastnila tolik aut, kolik měla dospělých dětí, plus vůz pro manželku do supermarketu

Amerika 70. let Johny Cash prodává 250 tisíc alb měsíčně. Muži nosí plátěné kalhoty a pestrobarevná trička. V ženách se probudila druhá vlna feminismu. Vzniká společnost Apple Computer. Televize vysílá 24 hodin denně a některé obchody nezavírají celou noc. V New Yorku se nedá spát – město žije nonstop. Lidé se cpou popcornem, hamburgery, coca-colou a začínají tloustnout. Do té doby nejvyšší mrakodrap Empire State Building je překonán dnes již neexistujícími dvojčaty WTC. Karoserie automobilů nabývají svých největších rozměrů. Ropná krize však ubírá značnou část jejich výkonového potenciálu. General Motors vynalézá katalyzátor výfukových plynů a zároveň se objevují malé vozy typu AMC Pacer. Začínají se prosazovat dovážené automobily, bohužel i japonské. Z vozů domácí produkce se vytrácí cosi podstatného. Umírá jedna z největších legend Ameriky Elvis Presley.

New York City – Fillmore NYC Downtown-Manhattan těsně Kostel Svatého Pauluse East. Fotka z roku 1971 před bouří. Fotografováno 1974 pod věžemi WTC (1975)

9

FULLSIZE

10

VAŠE PŘÍBĚHY a pro manžela do práce. Setkali jsme se s lidmi, kteří měli ještě obytný vůz k rekreaci a do terénu, nebo vozidlo k tahání několikaložnicových obytných přívěsů. K tomu ještě speciální vozítko pro jízdu na golfové hřiště. Můj bratr se u mě tehdy objevil na návštěvě snad šestimetrovým kabrioletem Pontiac Catalina 1963. Jaký vůz si vybrat? Nebylo to vůbec jednoduché. Bylo jich tolik a všechny tak krásné. Rozhodujícími parametry při výběru, tedy alespoň mezi známými Čechy bylo, že vůz musí být co nejdelší, co nejširší a také co nejnižší, americké výroby, s benzinovým osmiválcem minimálně 250 HP, ale raději 400 HP. Musí mít dobrou akceleraci při odpichu na semaforech a při nájezdech na dálnici, které jsou poměrně krátké. Snad žádný z Čechů, kteří měli již řidičák ze své rodné země, nejezdil nikdy s automatem. Nejen, že nebylo možné koupit Škodovku s automatickým řazením, ale mnozí měli zastaralou představu, že manuální převodovka rychleji reaguje. Není to pravda, jednou jsem ve zrychlení pokořil německé Porsche Buickem Riviera 360 HP s automatem. V autobazarech v Americe se vozy s manuálním řazením téměř neobjevovaly a při objednávce nového auta jste na manuál museli čekat a to ještě prodavač koukal nechápavě. A autoškoly? Ty existenci manuálního řazení zcela ignorovaly. Mnoho řidičů záhy poznalo, jak skvělá je kombinace silného motoru a automatu, zvlášť při popojíždění ve městě. Volič rychlostí býval v té době většinou pod volantem, pouze sportovnější vozy měly konzoli mezi předními sedadly a většinou za příplatek. Jednou mě kdosi vezl v Chicagu vozem z padesátých let a řadil tlačítky na palubní desce, vypadalo to jakoby přehazoval stanice na rádiu. Spotřeba velkých osmiválcových křižníků se tehdy pohybovala v přepočtu něco mezi 23 – 25 litry na 100 kilometrů. Počátkem 70. let byl však benzín stále tak úžasně levný... Nikdo se nezabýval otázkou sledování spotřeby či sháněním dieselového motoru. Měsíčně jste ujeli tisíce mil a u čerpadla platili Shell kartou. Ve vyúčtování, které přišlo jednou za měsíc, byla tak zanedbatelná částka, že jste o ní vůbec nepřemýšleli. Ale vrátím se k výběru svého vozu. Mé rozhodnutí bylo ovlivněno mou někdejší návštěvou tureckého Istanbulu v roce 1964, kdy celou naši skupinu, čítající tehdy 25 lidí, natlačili do třech taxíků! Žádné mikrobusy či limuzíny, byly to vozy standardní délky o dvou lavicích, včetně té na jejímž krajíčku seděl taxikář. Taxíky byly už tehdy staršího ročníku a nesly hrdě značku Chevrolet. V jednom autobazaru v Jersey City stál Chevrolet Impala Super Sport dvoudveřový hardtop 1968 ve stříbrné metalíze s černou vinylovou střechou. Patřil ženě v domácnosti a na tachometru měl pouhých 12.000 mil. Bylo vybráno. Dlouhá kapota, mohutný chromovaný nárazník a čtyři kulaté reflektory vpředu, chromovaný nárazník se šesti oválnými světly vzadu. K tomu obrovský kufr, velká kola na pneumatikách Good&Year s dvojitými bílými pruhy na bocích a dvojité výfuky - nádhera. Pod kapotou bublal benzinový osmiválec o síle 225 HP, což sice na tehdejší dobu nebylo moc, ale stačilo to. Impala měla samozřejmě automat, posilovač řízení a brzd, rádio, kožená anatomická sedadla a spotřebu zhruba 22 litrů/100 km, neboli 100 kilometrů za pouhých 2,50 U.S. dolaru toho nejlepšího benzínu! Za auto jsem zaplatil necelých 600 dolarů v hotovosti a zbylých 1500 dolarů jsem splácel měsíčně po 138,16 $ při ročním úroku 17,97 %. Stal jsem se majitelem vozu! Ale jak se s ním

FULLSIZE

dostat domů? Od ukončení autoškoly uplynuly už víc jak čtyři měsíce, já od té doby neseděl za volantem a v hustém městském provozu si nebyl jistý. Napadlo mě unikátní řešení. Kolem autobazaru vedla linka trolejbusu, která pokračovala až k mému bydlišti. Sedl jsem do vozu, počkal na trolejbus a pověsil se za něj. Šofér se asi divil, stál jsem totiž za ním na všech zastávkách. Netrvalo dlouho a jezdil jsem denně městem, za pár měsíců jsem se odvážil i do New Yorku. Mnozí američané, kteří jezdí desítky let ještě nikdy neprojeli jedním ze dvou tunelů pod řekou Hudson River a nevjeli do ulic Manhattanu. Řekli mi to. Je to otázka zvyku a znalostí města. Mnohaproudé ulice New Yorku jsou většinou jednosměrné. Nejdřív jsem několikrát absolvoval trasu do podzemních garáží Metropolitní opery v Lincoln Center, kam jsem občas jezdil. Poté na pár vhodných parkovišť a nakonec úplně v pohodě průjezd celým New Yorkem i přes jeden z obřích mostů křižujících East River na sever, k návštěvám svého bratra v Connecticutu. Můj první větší výlet vedl k Niagárským vodopádům, další k Missisippi, do New Orleans, na Floridu a poté do slunné Kalifornie. pokračování příště

Takhle vypadal můj první vůz Chevrolet Impala SS 1968, poctivý full-size s osmiválcem a chromovanými nárazníky.

11

KLUBOVÁ AKCE

FULLSIZE TEXT A FOTO: PETR BELLINGER

„ZIMNÍ KRÁLOVST VÍ“ Brrr, ještě teď mi je zima, když si vzpomenu na ty nekonečné bílé hromady... Pětadvacátého března mi telefonoval kolega Milan Prchal, že stojí v Jizbici před hotelem a chodí v souvislé půlmetrové vrstvě sněhu. Ano, počítáte správně - přesně týden před srazem! Letošní zima nám všem dala pořádně zabrat a tak ještě pár dní před první americkou akcí roku 2006 nebylo jasné, jestli ty hory sněhu stihnou roztát. A ameriky, jak známo na sněhu moc jezdit neumí... Lidé volali, jestli termín 1.dubna skutečně platí a já je „hrdinně“ ujišťoval, že samozřejmě jo, i když dušička ve mě byla opravdu malá. Nevím komu nebo čemu za ten zázrak poděkovat, ale všechno nakonec dobře dopadlo. Sníh začal pár dní před srazem rapidně ubývat a co neroztálo, to odhrnul báječný stroj jménem „Manitou“. Tahle super-mašina s velkou radlicí si poradila i s dvoumetrovou vrstvou nahrnutého bílého „svinstva“ takže po třech dnech soustavného popojíždění v areálu byl konečně vidět asfalt. V sobotu dopoledne dokonce vysvitlo sluníčko a tak první americké káry, které dorazily do Jizbic pod Blaníkem byly jako poslové jara. Nakonec jich přijelo něco málo přes 100, což bylo o chlup míň než loni, ale uvítali jsme to. Zadní škvárové hřiště bylo díky sněhu totálně promáčené a tak se nám rapidně snížily parkovací kapacity. Také rekonstrukce areálu a s ní související výkopy udělaly své. Odměnou byl celkově zrekonstruovaný hotel s úplně novými pokoji, koupelnami, WC a teplými radiátory. Jako další příjemnou změnu oproti loňskému roku všichni kvitovali skladbu jídelníčku. Po sobotním obědě (svíčková na smetaně) se uskutečnila vyjížďka do blanických lesů a blízkého okolí. Spanilá jízda, koncipovaná jako smyčka, vedla do pětadvacet kilometrů vzdálené Červené Řečice. Tam jsme se na náměstí otočili a bez přestávky pokračovali

zpět, což mělo příjemný efekt pro posádky amerik, které se vzájemně potkávaly. Po návratu kolony cca 80 vozidel z vyjížďky následovala novinka – žertovná tombola. Získat lístky bylo opravdu jednoduché. Stačilo projet nebo projít vstupní branou areálu a dostali jste je zadarmo. Ceny v tombole byly vskutku apartní, začínaje od malých kravin a konče naprosto neupotřebitelnými kravinami. Jednou z četných výher byl mobilní telefon (10 let starý), miniaturní přenosná televize (bohužel nefunkční), funkční leč mnohokrát použitý topinkovač, autorádio s rokem výroby postarším, nejrůznější hračky ale i spousta knižních „bestsellerů“, hasící přístroj (údajně funkční a se zaručeně platnou revizí), vynikající elektronický (nebo elektronkový?) měřič srdečních pulzů vhodný především pro začínající příznivce amerik, přenosná SOS lampa či pokojová anténa pro příjem padesáti mongolských televizních kanálů. Vzhledem k mrazivým nocem pak doslova výhrou bylo přídavné topení do auta, bohužel částečně nefungující. No prostě samé „užitečné“ kousky, ale nekupte to, když je to zadarmo! Tombola tak chvílemi připomínala výjevy z filmu Slavnosti sněženek s Jaromírem Hanzlíkem. Účel tento bod programu splnil do puntíku – lidé se báječně bavili a o to šlo především. Atmosféra měla tu správnou šťávu

Brněnský American Cars Meeting je praotcem setkání před nákupními centry.

12

FULLSIZE

hlavně díky dvěma moderátorům Milanu Prchalovi a Marku Doubravovi. Po tombole vše směřovalo ke komornímu prožití zbytku odpoledne a večera. Připraven byl DJ Víťa Maštalíř a taky naše velké překvapení na 22 hodinu. Kdo nezůstal může jen litovat. V deset hodin se sál změnil ve scénu Ilony Csákové, vlastně dvou Csákových. Představilo se nám duo transvestitů a sklidilo zasloužený potlesk. Známé skladby jako Amsterdam, Růžová a jim podobné zazněly sálem a potěšily nejen našeho klubového kolegu a velkého obdivovatele Ilony, Petra Pelecha. No a pak už se jen povídalo, zpívalo, pilo, povídalo zpívalo, pilo a tancovalo až do rána. Můj pohled na hodinky v 5,00 nebyl nikterak příjemný. Nicméně nebyl jsem zdaleka poslední, kdo opouštěl sál jizbického hotelu. No a druhý den už jen loučení a povzdechy jak to zase rychle uteklo... Závěrem chci poděkovat Elišce Herákové, Martině Brtnové a vůbec celému jizbickému „spolku“ za velkou pomoc (i za Manitoua), za všechny chytré a inspirující nápady a příjemnou přátelskou atmosféru, která vládla od prvního setkání až po náš nedělní odjezd.

13

PŘEDSTAVUJEME

FULLSIZE

TEXT A FOTO: PETR BELLINGER

CHEVROLET IMPALA CONVERTIBLE 1964 LOWMASTER

Ne snad, že by se hlavní město Slovenska proměnilo v mekku lowriderů, ale jsou lidé, kteří se o proniknutí této kultury na území našich východních sousedů opravdu snaží. Ondru a jeho americké káry vedu v patrnosti již spoustu let a vždy mě fascinovaly. Nejprve to byl Chevrolet El Camino s motorem V8 v úpravě Edelbrock. Poté se na srazech objevil výkonově předimenzovaný Pontiac Firebird. V obou případech se jednalo o precizní práci, která zaujme každého motoristického nadšence, milovníky amerik pak doslova uchvátí. Chevy Impala s otevřenou karoserií je třetím Ondrovým dílem a svým provedením jen potvrzuje již dříve nastavený standard. Za ním stojí bezbřehý perfekcionalismus a v některých detailech Ondrův až úchylný smysl pro dokonalost. Malá příhoda z focení napoví víc. Při prohlídce bohatě chromovaného motorového prostoru, mě Ondra upozornil na jeden „nedostatek“. Na nerezovém sváru hydraulické jednotky objevil chybu v chromování velikosti několika čtverečních milimetrů. „Defekt“ patrný až při pohledu z naprosté blízkosti bude prý co nevidět odstraněn. Nutnost částečného rozebrání přední nápravy s rozpojením hydraulického systému jej pochopitelně nemůže odradit. Jenom tak vznikají automobilové skvosty nejvyšší kvality! Žlutá Impala Convertible je prvním opravdovým lowriderem, pohybujícím se po slovenských silnicích. Ani u nás v Čechách nemá tento druh zábavy bohatší historii. Nepočítám-li různé pokusy s hydraulikou na několika málo evropských vozech v posledních pár letech, pak jediným a mě známým lowriderem byl Chevy Impala dovezený do Čech před jedenácti lety. O rok později, na jaře 1996 se objevil na srazu amerik u Slapské přehrady. Jednalo se o kupé hardtop ročníku 1967 a jeho příjezd i „učinkování“ na této akci

14

Pohled na tuhle tančící Impalu může leckoho fascinovat, ale zároveň také vyvolat klamné zdání... Ne, opravdu nejezdím fotit do kalifornského Long Beach ani mexického El Pasa... Ač je to k nevíře, horkokrevnou antilopu jsem ulovil o mnoho východněji, ve slovenské Bratislavě. znamenalo velké show. Vůz dodnes jezdí na srazy us cars, ale hydraulika už v něm není. Ano hádáte správně, je to zelená Impala Coupé 1967, kterou jsme vám představili ve FullSize 3. Od té doby, jako když utne a mé pátrání po tančících amerikách končí až u Ondrovy Impaly. A to i přesto, že v Čechách už několik let fungují slušné internetové stránky s low tématikou a nejedna firma dokonce nabízí stavbu lowridera „na klíč“. Určitě nejen mě teď napadá otázka, proč u nás ještě žádná amerika-lowrider nejezdí? Odpověď je však jednoduchá. Potřeba větších finančních prostředků bývá prvotním a mnohdy zásadním problémem. Druhým je nedostatek vhodných vozů, které se musí dovézt ze zámoří nebo některých států západní Evropy. Počet amerik k tomuto účelu vhodných na našem území sice skýtá jistý výběr, ale v žádném případě neumožní následné masovější rozšíření. I tak si myslím že lowridermánie má i u nás svou budoucnost. Ale podívejme se jak, proč a z čeho hnutí lowriders vlastně vzniklo. Doslovný překlad slova Lowrider znamená nízký jezdec, nízká jízda nebo také nízko jedoucí. O skákání, tančení a jízdě po třech kolech ani zmínky. Ale tak už to bývá, že z původní myšlenky se nakonec vyvine něco jiného. Prvopočátky tohoto dění sahají do Ameriky padesátých let minulého století a hlavní roli v nich sehráli mexičtí přistěhovalci. Své kulaté Chevrolety chtěli odlišit od ostatních vozů (něco jako americký tuning před půl stoletím...) a tak se snažili jak to šlo. Když měli hotovo, vyrazili do ulic. Hlavním úkolem bylo upoutat na sebe pozornost, vyjádřit svou individualitu a volnost. Nutno přiznat, že se jim to povedlo. Noční avenue se hemžily velkými bachratými koráby sedícími jen pár centimetrů nad zemí a přezdívanými „Bombs“. Karoserie poseté uměleckými malůvkami takzvanými „murals“,

FULLSIZE uvezly šest i víc lidí. Úpravy motorů za účelem zvyšování výkonů neměly své opodstatnění, šlo jen o to pomalu se ploužit po bulváru a lákat holky z chodníků. Hřmící motory a kouř od pneumatik totiž charakterizovaly zcela jinou komunitu – Hot Rod. Do útrob kulatých Bombs se záhy nastěhovaly hydraulické systémy, zprvu jednoduché, později složitější a více podobné těm dnešním. Léta plynula a v sedmdesátých letech se hnutí nezvykle rozrostlo. Vytvořila se samostatná lowriderová komunita, která dala základy současnému lowriderovému hnutí. Stejně jako dnes i dřív byl velmi důležitý výběr auta. V sedmdesátých letech se nejčastějšími objekty stávaly Chevrolety, a to převážně ze 60.let. Oproti padesátkám měly už plošší karoserie, které dávaly ve větší míře vyniknout tanečním kreacím. Stejné kousky se těší oblibě i dnes. Top příčku v žebříčku oblíbenosti stále obsazuje Chevrolet fullsize ročníku 1964. Jeho modely Biscayne, Bel Air či vůbec nejoblíbenější Impala, představují nejčastěji takzvanou Old school a pro lowridery mají cenu zlata. Hlavně pak jedná-li se o coupé hardtop bez středového sloupku nebo otevřený convertible. Když Ondra objevil svoji čtyřiašedesátku byla v žalostném stavu. Měla za sebou již lowriderský život v Americe a ten ji dost poznamenal. Co byl platný perleťový lak, když pod ním bujela koroze. Auta se ve Státech opravují většinou horkou jehlou a Ondrův convertible nebyl výjimkou. Přičteme-li k tomu skákání v disciplíně „front jump“ (skoky přední části), máme jasný výsledek. Působení na americké lowriderové scéně však přeci jen přineslo svá pozitiva. A to chrom, chrom, chrom, spoustu chromu a kvalitního! Chromované jsou části přední nápravy včetně spodních ramen a spojovačky. Do chromu je ponořena celá zadní tuhá náprava včetně diferenciálu. Chromem se bliští i brzdové štíty, otáčející se bubny i vrtící se kardan. Chrom je prostě všude kam se podíváte a jeho pořízení v našich zeměpisných šířkách by jistě nebylo bez problémů. Po oddělení karoserie od nosného rámu čekala Ondrovy mechaniky perná práce. Vyvaření podlah, prahů a dna kufru, vše s předchozím opískováním a maximálním použitím nových komponentů. Následovalo vyrovnání všech ploch a nalakování karoserie zvrchu, zespod i v každém zákoutí podlahy. Stejně precizně byl opraven i rám, jemuž však předcházelo účinné vyztužení osmimilimetrovými pláty železa vzájemně k sobě svařenými. Přece jen – kabrio je kabrio. Každý Ondrův projekt je charakteristický svým motorovým tuningem. Výkon a kroutící moment však nejsou stěžejními požadavky lowrideru. I tak si Ondra „menší“ revoluci pod kapotou neodpustil. Nad silentbloky přední nápravnice

nastěhoval třistapadesátipalcový small block V8, pocházející z Chevy El Camino 1975. K jeho dokonalosti přispěla kompletní repase s výměnou většiny součástí. Ve vybroušených válcích kmitá osm nových pístů, klikový hřídel se otáčí v nových ložiskách a přes nové rozvody pohání ostřejší vačku. Samozřejmostí je kompletní přetěsnění a dokonalá povrchová úprava. Blok i hlavy pokrývá barva odstínu karoserie, zatímco víka ventilů září chromem. No řekněte, není to paráda? Motor saje přes sportovní filtr v chromovém obalu, směs míchá čtyřbarelový karburátor Edelbrock a rozvádí ji k sacím ventilům hliníkovým sacím klínem. K snížení setrvačné hmoty přispívají

hliníkové řemenice na drážkový řemen. Chlazení obstarává elektrický ventilátor, oproti původní vrtuli hnané řemenem. Lesk chromu se odráží i na výkonnějším alternátoru a leštěný hliník je materiálem účinější vodní pumpy. Výsledkem je naprosto jedinečný vizuální dojem podporovaný bubláním duálního výfuku zakončeného stylovými fish-tails. Důležitou součást image každého lowrideru tvoří druh a tvar použitých kol. Pochopitelná je absence jakýchkoliv litých hliníkových disků, které tu prostě

15

PŘEDSTAVUJEME

FULLSIZE nemají co pohledávat. Požadavky jsou jasné: malý průměr i šířka. Přednost dostávají ocelová kola s chromovaným povrchem, ale největším hitem, a to nejen pro Old school, se stávají drátěná vyplétaná kola s centrální křídlovou maticí. Ondrova Impala jde s módou a tak ocelové čtrnáctky vyplétané stovkou chromovaných drátů nesmí chybět. Podobným hitem jsou pneumatiky Vogue Custom s bílým a oranžovým pruhem. Impala je prostě In. Na soutěžích Show&Shine, kde se hodnotí celkový dojem, náročnost zpracování i každý detail, by si určitě nevedla špatně. Tomu odpovídá i celkově renovovaný interiér. Přečalounění bílou nejkvalitnější kůží mu dodalo novou dimenzi. Zvlášť v kombinaci s oranžovými doplňky a novým oranžovým kobercem vyniká zdařilost barevného sladění. Ondrův smysl pro dokonalost by nesnesl ne 100% funkční a nebo lehce poškozenou střechu. A tak původní mechanismus nahradilo nové elektrohydraulické stahování a nově ušit je i potah z kvalitní střechovice. Precizně provedené čalounění najdeme i v kufru., kde se na oranžovém koberci vyjímají chromované pumpy i dvojice mamutích wooferů. Za bočními polstrovanými panely se ukrývá celkem osm vysokovýkonných gelových akumulátorů. Celou šíři stěny za sedadly pak vyplňují dva nejvýkonnější zesilovače od firmy JL Audio. Jeden z nich pohání woofery ve dně kufru, druhý se stará o přísun šťávy do dvou dvojic menších subwooferů ve dveřích a zároveň do komponentních měničů v kick panelech u nohou. Dodavatelem prvotního signálu je autorádio Alpine 9812. Jak provedení zástavby z MDF materiálu, tak i výběr všech komponentů podlehly těm nejpřísnějším kritériím a představují současnou špičku v audiotechnice. Samozřejmostí je účinné vytlumení materiálem Dynamat. A nyní k tomu nejdůležitějšímu! Precizně opravený, dokonale vyzdobený a ozvučený vůz je jen částí low menu. Podstatou každého lowrideru je systém ovládající zvedání jednotlivých kol. Díky němu může vůz stát vysoko nebo mít „břicho“ přilepené těsně u asfaltu. Dokáže i tančit, jemně se pohupovat, ale také skákat. Efektní je jízda po třech kolech, kdy čtvrté zůstává vysoko ve vzduchu, a provádění nejrůznějších kreací s tímto prvkem spojených. Lowrider je zábava a věřte, že naprosto dokonalá. Díky němu budete zaručeně středem pozornosti a o to tu jde! Od kýženého cíle vás však bude dělit spousta a spousta práce, času a peněz. I to je ale součást lowriderového života. Systémy určené k rozpohybování náprav se dělí do dvou základních skupin: na pneumatické a hydraulické. Každý z nich má své výhody a nevýhody, a každý z nich je také určen k jinému použití. Pneumatický systém je založen na principu vzduchových vaků, s potřebou výkonného kompresoru a tlakových zásobníků. Je určen výhradně k tancování, lehkému skákání a nejčastěji k pouhé změně světlé výšky. Hydraulický systém se skládá ze zubových čerpadel a tlakových pístnic. Jeho určení je dané rychlou reakcí a velkým zdvihem. Používá se jak v lehkých disciplínách, tak i v kategorii „full jump“, kdy do výšky skáče celý vůz. Pro funkci obou systémů je zapotřebí silný proudový zdroj, zpravidla čtyři až osm vysokovýkonných akumulátorů. Oba systémy se ovládají prostřednictvím switche na kabelu, ve výjimečných případech páčkami na přístrojové desce. Ondrova Impala je vybavena moderním dvoupumpovým hydraulickým systémem Reds. Dokáže tančit, zvedat se, hrbit a naklánět se ze strany nastranu. Pro disciplíny ve skoku není určena. Tyto atrakce mnohdy končí postupným rozkladem lowrideru na „prvosoučástky“ a to by v případě žluté antilopy byla nenahraditelná škoda. Její vznik totiž pojal Ondra opět velkoryse. Neuspěchání ničeho, při více než čtyřleté renovaci, stavbě či jakkoliv to nazveme, se rozhodně vyplatilo a žlutá Impala se tak přeměnila v lowriderový klenot se vším všudy. Dnešní svět lowriderů, nejsou jen auta nabitá pumpami, ale výpověď o životním stylu. Své příznivce charakterizuje Hiphopovou hudbou, oblékáním, vystupováním a to celkově i v každém detailu. Vedle zlatem a diamanty posetých aut zahrnuje nádherně zdobená jízdní kola a tříkolky (bike & trike). Jde o to upoutat pozornost a být přitom v pohodě. Lowrider dnes tvoří samostatnou kulturu, která díky Ondrovi pronikla z daleké Ameriky až na Slovensko. Jemu také patří naše díky, za to že jsme mohli tento v Čechách dosud nevídaný fenomén představit čtenářům FullSize. Článek vznikl ve spolupráci s měsíčníkem Autosport&Tuning

16

FULLSIZE

CHEVROLET IMPALA CONVERTIBLE

Dvoudveřový kabriolet s motorem vpředu a pohonem zadních kol Výroba Modelový rok Motor (z roku 1975) vrtání / zdvih karburátor výfukový systém nejvyšší výkon kroutící moment Převodovka Brzdy Kola Pneumatiky Nosný rám Celková délka Šířka Rozvor Pohotovostní hmotnost Počet míst Cena v roce 1964

General Motors Corporation USA 1964 V8, 350 cid (5700 cm3), OHV, litinový blok i hlavy, hydraulické ovládání ventilů, spousta výkonových i estetických úprav 101,6 mm / 88,39 mm Edelbrock four-barrel duální 330 k při 5000 ot/min (DIN) 400 Nm při 3800 ot/min (DIN) automatická čtyřstupňová Hydra-matic bubnové, hydraulické s posilovačem chromované ráfky s drátěným výpletem (100 drátů) United Wheels 7 x 14“ Vogue Custom 195/60 X - frame 209,9“ (5331 mm) 79,6“ (2022 mm) 119“ (3023 mm) 3525 lbs (1674 kg) 6 3035$ (zdroj: P.Ch. Standard catalog of Chevrolet)

PROVEDENÉ ÚPRAVY

MOTOR současný agregát V8 small-block 350 cu.i. jako náhrada za původní R6 230 cu.i.; celková repase V8 včetně povrchových úprav (žlutě lakovaný blok a hlavy, chromovaná ventilová víka); sportovní vzduchový filtr a chrom-cover, four-barrel karburátor Edelbrock, ostřejší vačka, hliníkový sací klín, hliníková vodní pumpa (+30% výkonu), hliníkové řemenice na drážkovaný řemen, elektrický ventilátor vodního chladiče, zapalovací kabely Taylor, chromovaný výkonnější alternátor (140A), laděné výfukové svody Hooker, duální výfukový systém se speciálními koncovkami (ve tvaru loga Chevrolet) PODVOZEK na obou nápravách tvrdší pružiny a speciální hydraulické tlumiče, 4-kanálový hydraulický systém Reds se dvěma pumpami (v zavazadelníku včetně osmi gelových akumulátorů), polyuretanové uložení náprav, upravené délky ramen, celkové pochromování (zadní pružiny, hydraulické jednotky, spodní ramena, stabilizátory, těhlice, tyč řízení, spojovací tyč, kardan, zadní tuhá náprava včetně diferenciálu) BRZDY chromovaný hlavní brzdový válec s posilovačem, chromované brzdové štíty a bubny KAROSERIE nosný X-rám vyztužen 8mm ocelovými pláty a celkově povrchově zahlazen a nalakován do černé barvy, celková repase karoserie se 100% lakováním (včetně podlahy a zadních podběhů), přední podběhy (wheelhouse) v chromu, pochromovaný podokenní panel, na obou chromovaných náraznících přídavné členy (bumper guards), chromované závětří dvířek nádrže (gas door guard), nová plátěná střecha včetně elektrohydraulického systému stahování, chromované kšilty předních i zadních světel a spousty stylových doplňků LAKOVÁNÍ vlastní recept žluté báze, několik vrstev bezbarvého laku, materiál PPG INTERIÉR v bílo-žluté kombinaci, bílá kůže na přístrojové desce, sedadlech a výplních dveří (žlutě lemovaná), žlutý koberec a doplňky, precizně čalouněný zavazadelník AUDIO autorádio Alpine 9812 v přístrojové desce, dvojice zesilovačů JL Audio (monoblok 1000/1 a čtyřkanálový 450/4) a dvojice 13,5 palcových wooferů JL Audio v zavazadelníku, jeden pár 6,5 palcových subwooferů JL Audio v každých dveřích, po jedné dvoukomponentní sadě JL Audio měničů v každém kick panelu, dvojice kapacitorů BatCap X-300, k zástavbě použito materiálu MDF, tlumící materiál Dynamat, veškeré komponenty i provedení zástavby v nejvyšší možné kvalitě

17

FULLSIZE

NAVŠTÍVILI JSME

AMERIKY V PÍSKU

TEXT A FOTO: PETR BELLINGER & ARCHIV FS Pozvání od agentury Free Production zprostředkované naším klubovým předsedou panem Plašilem se objevilo na internetu i ve vašich poštovních schránkách. Městská slavnost „Dotkni se Písku“ slibovala nejrůznější zážitky po celý víkend a přímo pro nás majitele amerik měla vyhrazenu sobotu od 10 do 14 hodin. Extrémně nabitý program začínal na několika místech současně už v pátek dopoledne. Jednou ze vskutku neobyčejných atrakcí byl ZORB, což jsou velké gumové koule s lidskou posádkou. Téměř po hodině se střídaly nejrůznější akce, koňská aréna, koncerty hudebních kapel či divadelní představení. Letní kino se Support Lesbiens, Skyline a mnoha dalšími kapelami žilo až do tří hodin do rána. Písek se tak o druhém červnovém víkendu stal centrem zábavy všeho druhu. Sobotní dopoledne patřilo nám, majitelům a příznivcům amerických vozů. Kolem poledne se Velké náměstí proměnilo v baštu osmiválcových mastodontů vyrobených za velkou louží. Padesátá, šedesátá i sedmdesátá léta; sedany, sportovní kupé i vojenské jeepy a k tomu nádherně zrenovované stroje Harley Davidson – takový byl obrázek zaplněného náměstí. Ještě nikdy jsem se nesetkal s tolika udivenými tvářemi, prohlížejícími si naše čtyřkolové miláčky. Utvrdilo mě to v dojmu, že spousta normálních lidí vůbec netuší, co před několika desítkami let brázdilo nekonečné americké dálnice a už vůbec ne to, že je možné tato fascinující auta potkat v Čechách. Odpoledne se převážná část amerik zformovala do kolony a vyrazila směrem k Plzni do westernového městečka Halter Valley, ale o tom už víc na další straně...

18

FULLSIZE

American Power Weekend v Halter Valley TEXT: JAN SEDLÁČEK FOTO: PETR BELLINGER

Sluníčko ještě ani pořádně nevylezlo a už bylo jasné, že tahle sobota bude vyprahle horká. Na cestě se zvedal prach a přijíždějící za sebou nechávali vířicí oblaka. Zvířata dávno dostala nažrat a v Halter Valley se otvírala první putyka. Ve westernovém městečku poblíž Plzně se konal sraz amerik. Propojení korábů amerických silnic a Divokého západu vždy slibuje velkolepou podívanou a v případě Halter Valley tomu nebylo jinak. Již od ranních hodin se městečko začalo plnit vozidly všech věkových kategorií a šerifovi začala dlouhá šichta přestřelkou s nebezpečnými bandity. Vyvrcholení, alespoň to automobilové, se však teprve chystalo. Od Písku se do Halter Valley šinula kolona amerik, která se svým příjezdem za zvuku dunivých bubnů postarala o fenomenální odstartování hlavního programu. Elvis Presley, ukázky kovbojských dovedností a ohnivá koňská show strhávali zájem diváků, který se v podvečer usměrnil k hromadnému odjezdu na spanilou jízdu Plzní. Premiéra se vydařila. Do Halter Valley se přijela podívat americká vozidla od předválečných klasiků přes raritní kusy z padesátých a šedesátých let až po nejnovější modely. To vše doprovázené stovkami návštěvníků. A z toho plyne jediné, že se American Power Weekend v Halter Valley v Dnešicích u Plzně bude opakovat i roce 2007.

19

FULLSIZE

HISTORIE MUSCLE CARS

TEXT: VOJTĚCH DOBEŠ FOTO: ARCHIV FS

2.DÍL - OTCOVÉ ZAKLADATELÉ

Minule jsme se dozvěděli, co vlastně termín „muscle cars“ znamená. Ale kde se tu tyhle bestie vzaly? Odkud se dostaly na americké silnice? Odpovědí jsou hot rody. Po druhé světové válce si mezi americkou mládeží získávaly stále větší oblibu brutální úpravy starých, levných roadsterů a kupé, do kterých bylo potřeba vměstnat co největší motor, který se dal na vrakovišti sehnat, odmontovat všechno nepotřebné a potom vyrazit do ulic nočního města zjistit, kdo je nejrychlejší. Tohoto trendu si časem pochopitelně všimly i automobilky, které zavětřily příležitost a pokusily se svým zákazníkům nabídnout podobné vzrušení bez nutnosti špinit si ruce v dílně. Tradičním předmětem sporů mezi fanoušky muscle cars zůstává otázka, které auto se může pyšnit titulem prvního opravdového muscle

20

caru. Názory se v tomto případě liší podle toho, co všechno se vlastně za muscle car považuje a nezřídka také podle oblíbené značky nebo koncernu. Představme si alespoň několik nejžhavějších kandidátů. Podle mnohých je skutečným otcem muscle cars Chrysler C-300 z roku 1955. Toto luxusní kupé, poháněné motorem Hemi o objemu 331cui a výkonu 300k, odstartovalo výkonovou válku mezi americkými automobilkami a stálo tak u zrodu pozdějšího šílenství. Bylo prvním z řady Chryslerových „Letter cars“ (písmenkových aut), která pokračovala Chryslerem 300B v roce 1956 a pokračovala až k 300L v roce 1965. Chrysler 300 ale nesplňoval jednu základní podmínku – cenu. Byl příliš drahý a luxusní na to, aby si ho mohl dovolit skutečně každý. Dalším horkým kandidátem je Chevrolet Impala SS. Impala byla představena v roce 1958 jako vrcholná verze modelu Bel Air a v roce 1961 se s příchodem verze SS, vybavené motorem 409cui (známém ze slavné písně od Beach Boys) stala prvním vozem, který si mohl skutečně nárokovat titul muscle car. Ani Impala se ale nevešla do té nejužší definice, byla stále moc velká a těžká. Prvním skutečným muscle carem se tedy v roce 1964 stal Pontiac Tempest GTO. Zatímco všichni ostatní výrobci se věnovali svým fullsize modelům, Pontiac obešel nařízení GM, zakazující použít v modelech velikosti intermediate motory větší než 330cui, a nabídl u modelu Tempest příplatkovou verzi GTO. Ta byla poháněna big blockem o objemu 389cui, osazeným jedním čtyřkomorovým a nebo trojicí dvoukomorových karburátorů (Tri-Power). U Pontiaku doufali, že se jim podaří prodat alespoň pět tisíc kusů, ale nakonec jich nový domov našlo 32.450. V dalších letech prodeje ještě rostly a GTO (které se v roce 1966 stalo samostatným modelem) tak bylo nejen prvním, ale také nejprodávanějším muscle carem.

FULLSIZE

Pochopitelně se ale můžeme setkat i s jinými pohledy na věc. Podle některých názorů mohly být například prvními muscle cars Plymouthy a Dodge s motory 413 a 426 Max Wedge z let 1962 a 1963. Ty sice naplňovaly podmínku malých rozměrů a brutálních výkonů za rozumnou cenu, ale šlo v podstatě o homologační speciály, příliš nepoužitelné pro běžný provoz a proto vyráběné jen v malých počtech. Na závěr bychom měli zmínit ještě auto, které sice rozhodně nemůžeme považovat za první muscle car (a většinu jeho verzí

ani za muscle car jako takový), ale přesto si tu své místo zaslouží. Když se v roce 1964 začal prodávat Ford Mustang, dosáhl nejen dosud nepřekonaného rekordu v rychlosti prodeje (22.000 kusů za první den a milion za první dva roky), ale také založil vlastní kategorii - Pony cars. Šlo o menší, sportovně laděná auta kategorie compact, jejichž nejsilnější verze se daly považovat za zástupce pravých muscle cars a postupně dokonce získaly nad svými většími bratry převahu. pokračování příště

21

FULLSIZE

AKCE SPŘÁTELENÝCH KLUBŮ

FULNEK JERLOCHOVICE 2006

TEXT A FOTO: STANDA MRÓZEK

Název FULL SIZE SESSION, podobný s názvem tohoto časopisu se uchytil loni jako slovní hříčka a už u něj asi zůstaneme, stejně tak, jako u podzimních Big 8 Party, ale to už předbíhám. Letošní ročník FSS byl mimořádně vydařený a myslím, že nemluvím jen za organizátory. Už to, že na nastupující dobu ledovou, se i to počasí vcelku vyvedlo. Ačkoli po srazech, kdy jsme se po smažení na náměstí osvěžovali na koupališti, už zbyla jen nostalgická vzpomínka. Pro ty, co nejsou zrovna pamětníci, pozor, v areálu je i koupaliště!!! Ale tentokrát se nám podařilo nádherně lavírovat mezi slunečními okamžiky a nočními přeháňkami. O to více si vážíme masivní účastí z blízka i z daleka. Ano, a to je další skvělá věc, ještě nikdy se nám totiž neshromáždilo tolik aut a navíc, tolik úžasných kousků. Možná, když kouknete na web, řeknete si, o čem to píše, vždyť tam zase těch extra kousků tolik nebylo. No, možná to nebylo jako kupříkladu u vás, protože je báječné, když máme srazy, které jsou výkladní skříní naleštěných artefaktů Amerického automobilového průmyslu. Je ovšem vcelku fajn mít i takové motoristické happeningy, kde si lidé přijedou pokecat, odpočinout a prožít opravdu pohodový víkend. A tohle je zase naše doména. Takže v tom se tento sraz zase tolik nelišil od předchozích, tudíž, všichni všechny znají a ti, co se ještě náhodou neznají se hned seznámí. Celým krásným kempem se line charakteristická hudba našeho dýdžeje a vůně grilovaných steaků. Jako obvykle jsme připravili program, (Drive in cinema) který se, jako obvykle nerealizoval, protože se zdá, že tyto Fulnecké srazy jsou jaksi spontánně tradiční. Já vím, zní to jako protimluva ale několikaleté zkušenosti s organizováním srazů nás v tom utvrzují. Ale nebojte, to není rezignace, furt budeme něco vymýšlet a dobrá zpráva je, že filmy z USA dorazily, takže na podzim to kino třeba doopravdy bude. Letos se nám ovšem to lenošení natolik zalíbilo, že jsme i tu obligátní promenádu na náměstí omezili pouze na parádní průjezd. A vzhledem ke skutečnosti, že Fulnek není kdovíjak rozlehlá metropole, zvládli jsme centrum objet hned dvakrát, takže jsme z toho i tak vyšli se ctí. Dále chci zdůraznit, že ač o naši akci projevila zájem jedna z kandidujících stran, a poctila nás spoustou propagačních materiálů, otevřeným účtem u výčepu a dokonce osobní, samozřejmě soukromou, návštěvou jedné z předních osobností, zůstáváme i nadále klubem nadstranickým! Nemohu však nechat bez povšimnutí skutečnost, že právě tento počin nepochybně rozhodujícím způsobem přispěl k jejich volebnímu vítězství, díky čemuž nepochybně benzín výrazně zlevní, cla na americká auta se úplně zruší a nám, fandům amerik, nastanou zlaté časy – úplná Amerika padesátých a šedesátých let. A to je docela hezký závěr ne? Just, imagine… Další foto a komentáře najdete na www.kpuc.cz

22

INTERNET & KVÍZ

FULLSIZE

DŮLEŽITÉ INTERNETOVÉ ADRESY

Opakování je matka moudrosti a tak zde je aktuální soupis internetových adres klubů a institucí spojených s jejich fungováním: www.americancars.cz www.cadillac.cz www.kpuc.cz www.uscars.cz www.corvette.cz, www.corvetteclub.cz www.sweb.cz/mustangriders www.pontiac.cz www.jeep-wrangler.cz www.usmotors.cz www.akav.cz www.fkhv.cz www.fiva.org www.mdcr.cz

KVÍZ

stránky našeho klubu ČKMAA s charakterem informačním i oddychovým, nyní v novém kabátě stránky spřáteleného Cadillac klubu Česká republika, pravidelně aktualizované, s již tradičně vynikající kvalitou a bohatým obsahem Klub přátel US Cars (KPUC) – stránky, které se docela slušně rozjíždí American Cars Club Brno (ACC Brno) Corvette Club Praha Mustang Riders Club Pontiac Club International Jeep Wrangler Club známý a často navštěvovaný server s diskusním fórem, zabývající se amerikami všech kategorií i děním okolo srazů. stránky AKAV (Asociace Klubů Amerických Vozidel) přináší pravdivé informace ohledně dění v AKAV i jednotlivých členských klubech. stránky FKHV (Federace Klubů Historických Vozidel), jejíž součástí je i AKAV, jako jeden ze sedmi subjektů. FKHV disponuje autoritou FIVA (možnost vydávání průkazu historického vozidla) oficiální webové stránky FIVA (Federation Internationale Vehicule Anciente – mezinárodní federace automobilových veteránů), FIVA sdružuje veteránské subjekty ze 44 zemí světa Ministerstvo dopravy ČR

VYHODNOCENÍ SOUTĚŽE Z MINULÉHO ČÍSLA

Podstatou soutěže byla identifikace tří vozů podle fotografií. Jako první správně uhádl klubový kolega Petr Boček a právem tak získal cenu - model ameriky v měřítku 1:18.

První obrázek znázorňoval kanadský Pontiac Acadian Beaumont 1964

Na druhém obrázku jste našli „křížence“ Chevroletu s Cadillacem, malosériový El Moroco 1957

Posledním neznámým vozem, navíc podomácku přestavěným na pick-up, byl Studebaker ročníku 1951

NOVÝ ÚKOL !!!

V novém úkolu dnešního kvízu zůstaneme u určování typu automobilu dle fotografie, ale trochu ho zkombinujeme s luštěním křížovky. 1.úkol: Věřím, že určit značku, typ a rok výroby tohoto automobilu pro většinu z vás nebude problém.

2.úkol: Neopakovatelný detail zadního blatníku, by vám měl pomoci určit značku, typ a rok výroby druhého automobilu.

Své odpovědi mi můžete sdělit osobně, popřípadě zavolat na telefon 777 646 314 nebo mailovat na [email protected] Pro toho, kdo první a správně odpoví na všechny tři otázky je opět připravena hodnotná cena.

3.úkol: V tajence jednosměrky najdete jméno a příjmení designéra. Vaším úkolem je určit pro jakou automobilku pracoval.

Klimatizace Oldsmobile STW 1964 Ostré mutace Chevroletů v 60.a70. letech Jeden z full-size modelů Dodge 1974 Vrchový motor s vačkovým hřídelem v bloku Nejznámější model Frazeru Mid-size jinak Hlavní město státu New York Stát středozápadu, kde začínala legendární Route 66 Nejmenší model Chevroletu pro rok 1976 Stát, pro nejž platí přezdívka „Garden State“ Nejznámější Jeep

23

VRAKOVIŠTĚ

FULLSIZE TEXT: MICHAEL HOLTIG Z NĚMECKÉHO ORIGINÁLU PŘELOŽIL: MILAN PRCHAL FOTO: PETR BELLINGER & ARCHIV FS

REPORTÁŽ Z NEJZAJÍMAVĚJŠÍHO HŘBITOVA AUT VE ŠVÝCARSKU (tomuto fascinujícímu místu jsme věnovali pozornost již ve FullSize č.2)

STARÁ LÁSKA REZAVÍ

V jedné odlehlé švýcarské vsi pokojně podřimují vstříc věčnosti stovky oldtimerů. A přece se poslední den tohoto hřbitova veteránů už nezdá být tak daleko. Je těžké, soustředit se na „cestu“. Zakopávám o pneumatiky, perfektně maskované hustými trsy trávy. Slunce vrhá příjemné intimní světlo na zbytky starých laků; béžový, světle modrý, oranžový, metalický zelený, mezi tím rez ve všech odstínech a formách. Mé oči neuvěřitelně putují přes nekonečné řady….. aut? Hromad šrotu? Nebo jak to lze nazvat? Putují dále k Franzovi Messerlimu a s němým úžasem žebrají o nějaké vysvětlení: „Zatraceně, jak se to sem všechno dostalo?“ Neodpovídá, jdeme tedy dále. Kvůli hustě zaparkovaným „rezavým altánům“ se dostáváme do slepé uličky a zastavujeme před jakýmisi obřími americkými sáněmi, nějakým Cadillacem, vyvolávajícím v mé mysli atmosféru starých filmů z padesátých let, Rock‘n Roll, Drive-in kina, Beach Boys. Šplháme na blatník, s temným třaskáním se nadobro bortí kapota tak, že z toho až cítím jemné mrazení v zádech. Ale co, v následujících dnech odhodím zábrany a ještě jednou či vícekrát na tyto kovové kreatury vystoupám, přirozeně s přiměřenou opatrností, ač mi to připadá skoro jako hanobení mrtvol. Musí jich být stovky, co tu odpočívají v pokoji, čekajíce na svůj poslední den: Pozůstatky dávných časů, tehdejší pýchy svých majitelů, objekty zbožně uctívané, dnes zapomenuty a z paměti vymazány. Stojíme mlčky několik minut na okraji tohoto zvláštního hřbitova a já si užívám slunečního ticha skoro hmatatelně se vznášejícího nad krajinou. Poté začíná Messerli s krátkým vyprávěním o historii tohoto zakletého místa: „Můj otec se nechtěl s ničím rozloučit, neboť byl pravý sběratel. Auta, motocykly – měl ze všeho radost. Byly jeho život. Všechno to začalo v roce 1933: Walter Messerli vedl v Berner Oberlandu (oblast ve švýcarském kantonu Bern - pozn. překladatele) autodílnu a autovrakoviště. Obchodovalo se se vším, co tato doba umožňovala, a že toho nebylo příliš. Vše bylo zužitkovatelné, talent pro improvizaci byl jednou z nejpožadovanějších vlastností.

24

V této době bylo sotva dost peněz k dispozici. Také nebylo možné, tak jednoduše auto získat, protože tehdy měla auta opravdu ještě velkou cenu. Bylo jen pár lidí, kteří si ho mohli dovolit – řezníci, hostinští, salašníci. Všichni ostatní cestovali vlakem nebo pěšky. A těchto pár aut bylo používáno až do té doby, dokud už nebyla absolutně schopna provozu a teprve poté je mohl můj otec koupit“, vzpomíná Franz Messerli na vyprávění svých rodičů. „Co vše se s tím potom dělalo, si dnes už nikdo ani představit neumí. Tak například se u nějakého auta odřízla záď, zhotovila dřevěná konstrukce a zabudovala druhá převodovka. Pak na to přišly dozadu jiné pneu – no a byl hotový traktor. Někdy v tom byl osmiválec nebo dokonce dvanáctiválec, pak se to muselo všelijak zaplombovat, aby ta věc nelítala jako čert. V období po druhé světové válce až do pozdních padesátých let byly obvyklým dopravním prostředkem „malých mužů“ motocykly, teprve pak se silnic zmocnilo auto. V tu dobu přišel na trh Brouk a podobná levná auta, která si i normální smrtelník mohl dovolit. Automobil se jednoduše prosadil. Člověk byl rád, když pak mohl motorky

nebo stará auta někde odstavil. A poněvadž byl můj otec milovník všeho, co se pohybovalo a co ještě navíc mělo motor, dával vše co sehnal na stranu. Proto všechen tento materiál stále existuje, nikdy se totiž nemohl s ničím rozloučit. To z něj udělalo jakéhosi odpadlíka. Všichni se mu vysmívali a ptali se, co to tu shromažďuje za hnůj, že z toho tak jako tak nemá nic cenu. Dalekosáhle nedotčeně zapadá tato automobilová země Šípkové Růženky do kraje den po dni, rok po roce. Jen soustředěný pozorovatel je schopen si z dálky, z vrcholků okolních hor, všimnout malého cypřišového háje, tmavě zbarveného chomáčku na jedné z rozsáhlých luk, vládnoucích zdejšímu údolí. Messerli není schopen přesně říci, kolik aut zde před desetiletími nalezlo svůj klid – 250, 300… snad. Ojedinělé z třicátých let, většina ze čtyřicátých a padesátých a k tomu ještě několik modelů z šedesátých let. Dvě velké, z podélné strany otevřené haly poskytují téměř stu vyvolených ochranu alespoň před deštěm a sněhem. Pod silnou vrstvou prachu v pološeru podřimují, čekajíce na to, že jednou budou kýmsi polibkem probuzeni - téměř dokonalá pohádková atmosféra.

FULLSIZE Celé hodiny se zas a znova potloukám kolem tohoto dojemného pohřebiště veteránů, tohoto tajuplného místa, které již asi nebudu schopen opustit. Déšť minulé noci proměnil prostředí, mech na autech a stromech září v neskutečně syté zelené barvě. Tmavá, nízko visící mračna navozují pochmurnou, skoro hrozivou atmosféru, která nemá pranic společného se slunnou melancholií předchozích dnů. Opatrně se pohybuji terénem, ve kterém, jak se zdá, se čas zastavil již před nekonečně lety. Staženými okny a otevřenými dveřmi zvědavě nakukuji do vnitřků, které skýtají smutný dezolátní dojem – visící cáry hadrů, pavučiny, poničené přístroje, rozlámané řadící páky a volanty. Voyeuristické pohledy, snažící se vypátrat příběhy, které zde zůstaly skryty a v předešlých desetiletí upadly v temnotu zapomnění. 89-letá „mamá“ Messerli je, co se starých časů týče, doslova kráčející encyklopedie. Vzpomíná si, jak si její, v roce 1986 zemřelý, manžel mnoho let pohrával s myšlenkou, zřídit automuzeum. Jenže v té době byl velký problém s úřady, když šlo o stavební povolení a tento nápad byl záhy pohřben. Snad toto také odpoví na nutně se vynořující otázku, jak mohlo dojít k tomu, že stovky starých, ze současného pohledu ceněných aut, zůstaly samy po dlouhá desetiletí vystaveny nepřízni počasí. Plány na stavbu muzea vyvolaly nepřekonatelný odpor, neboť tehdy ještě nebyl o starší auta naprosto žádný zájem. Jako opravdový sběratel nemohl přenést přes srdce pohled na auta končící v lisu na železný šrot. Někdy uprostřed sedmdesátých let ze zdravotních důvodů téměř úplně skočil s prací s auty a motocykly a předal podnik svému synovi Franzovi. I přes to, že celodenní práce na vrakovišti mu zabírala téměř veškerý čas, všechny své oldtimery si ponechal po celou dobu. Pokoj a klid spících klasik byl od oněch dob jen zřídka kdy narušen. Zda by rozpadlé poklady Franze Messerliho přetrvaly další desetiletí či snad dokonce přežily jeho samého, bylo dlouho ve hvězdách. Ale nyní to vypadá, že jakoby byl poslední den pro jeho veterány na dosah ruky: Příslušné úřady vydaly rozhodnutí, které by mohlo život Messerliho radikálně změnit. Z nařízení vyplývá, že by veškerá auta z volných ploch měla zmizet – jak ze současného vrakoviště, tak všechny veterány. Zemina z celé plochy musí být do hloubky jednoho metru odtěžena a sanována. Pro pokračování jeho práce, tedy vrakoviště, bude nutné uskutečnit jeho přestavbu podle platných předpisů k ochraně životního prostředí. Celkové náklady odhaduje Franz Messerli na několik milionů švýcarských franků. Myšlenky na to, že rozhodnutí by mohlo pro jeho veterány znamenat konec k lisu na šrot, se zatím snaží potlačit. Jednou z příčin tohoto již delší dobu trvajícího konfliktu je ve skutečnosti to, že zdejší oblast je využívána převážně zemědělsky. Vzorky zdejší půdy měly vykazovat rozsáhlé znečištění, jehož jediným možným původem mělo být právě vrakoviště. Výtka, kterou Franz Messerli přinejmenším pro část svého pozemku odmítá: „Co se starých aut týká,

nemám doopravdy žádné špatné svědomí. Tam, kde nyní stojí, už životní prostředí nepoškozují. Poněvadž mají vypuštěný olej a nic jiného z nich vytékat nemůže, neboť vše je za ta desetiletí dávno vyschlé, nemůže se teď už stát vůbec nic.“ Areál s rezivějícími veterány se v průběhu času přetvořil v jeden organický celek. Mnohá auta jsou zde náležitě zakořeněna, zapadlá do rostlinami rozbujelé půdy. Tato desetiletími utvořená atmosféra dává tomuto místu nepopsatelný půvab. „Příroda zapracovala tak, aby už člověk neměl moc co změnit“, je si jistý majitel. „Myslím, že je to také jedna z možností, jak vše předat další generaci. Svědčí to o tom, jak čas a příroda nad těmito auty vládne. Za sto let z nich už opravdu moc nezbude, v podstatě jen hromady šrotu, víc nic.“ Naposledy se procházím mezi stmívajícími se krasavicemi. Ač v politováníhodném stavu, stále z nich ještě vyzařuje majestátní hrdost – jako by o zvláštním charakteru své existence věděly. V myšlenkách již slyším ten hysterický nářek všech těch, kteří před klasickými veterány, obvykle naleštěnými a originálně zrestaurovanými padají na kolena a přitom pravděpodobně o nějakém takové dobrém, starém a vysněném celý čas tak touží. Snad by měl být člověk Waltru Messerlimu vděčný za to, že ne vždy dělal to, co bylo na každém jiném vrakovišti považováno za naprosto normální: celý krám rozebrat a poté sešrotovat. A snad by to mělo být považováno za šťastnou náhodu, že syn dědictví svého otce převzal a tak nakonec zachoval místo, které ve své strašidelné osamělosti vytváří okouzlující kontrast k čiré jednotvárnosti světa dnešní doby. Dost dobře je ovšem možné, že tyto zesnulé veterány již dlouho vstříc věčnosti podřimovat nebudou.

25

INZERCE

FULLSIZE

GARÁŽE VLTAVA s.r.o. www.garazevltava.cz e-mail: [email protected] Tel: 603 482 061 604 955 882

Mechanické opravy i bez objednání Pravidelné údržby Karosářské a lakýrnické práce Pneuservis, výměna autoskel Autoelektrika (alarmy, autorádia apod.) STK + ME + veškeré jednání na EV. Jednání s pojišťovnami Asistenční služby + zapůjčení náhradního vozu Prodej ojetých automobilů ze Švýcarska (včetně US CARS) i na leasing Výkup havarovaných a jinak poškozených vozů Odtahová služba Slevy pro stálé zákazníky

RCC

RCC Rajtr Classic Cars Rádi vás přivítáme v naší nové provozovně ve Slaném Volejte 603 541 096, 603 839 054 www.rcc.cz e-mail: [email protected]

servis vozidel (specializace FORD & US CARS, JAGUAR) karosářské práce (renovační autoklempířina) zakázková výroba karosérií a automobilů zakázková výroba pro film renovace a restaurování vozů čalounění interiérů úpravy a GO motorů opravy automatických převodovek prodej náhradních dílů výroba lodí odtahová služba autopůjčovna veteránů svatební kolony

MALOOBCHODNÍ A VELKOOBCHODNÍ PRODEJ MODELŮ AUT PRO SBĚRATELE A REKLAMNÍ ÚČELY

Přímý dovoz veškerých náhradních dílů a doplňků. Týdenní letecké zásilky, rozsáhlé skladové zásoby. Dovoz automobilů z USA. Použité díly z amerických vrakovišť. Motory, převodovky, tuning, racing, Off-Road. Cartime s.r.o. U haldy 60/32 Tel: 595 782 279 Ostrava – Hrabůvka 70030 603 811 560 www.cartime.cz 602 523 571 e-mail: [email protected] 608 035 894

Robert Šemnický Luštěnice – Pelechov 603 357 482, 775 988 005 www.robertonemotors.com

servis & vrakoviště klasických amerických automobilů

- NEJVĚTŠÍ NABÍDKA MODELŮ A STAVEBNIC V ČR - VÍCE JAK 6000 POLOŽEK SKLADEM - ZASTOUPENO 14 FIREM A PRODEJ MODELŮ DALŠÍCH 28 FIREM - VELKÝ VÝBĚR KOVOVÝCH MODELŮ AMERIK V MĚŘÍTKU 1:18 - PRODEJ KATALOGŮ A PŘÍSLUŠENSTVÍ - REKLAMNÍ POTISKY NA AUTOMOBILOVÉ MODELY - ZAJÍMAVÉ CENY A RABATY PRO VELKOODBĚRATELE

PRODEJNY: - Pasáž Černá růže. Na Příkopě 12, Praha 1, telefon: 221 014 400 - Tuklatská 3, Praha 10, telefon: 274 779 848 - Centrum Babylon, Nitranská 1, Liberec, telefon: 485 251 238 INTERNETOVÝ PRODEJ: www.foxtoys.cz OFFICE:- Fox toys s.r.o., Tuklatská 3, Praha 10, telefon: 274 815 689, e-mail: [email protected]

PŘÍJEMNÉ POSEZENÍ V AMERICKÉM STYLU

OPEN HOURS:

PO – ČT 12 – 01 PÁ – SO 12 – 02 NE 12 – 24 Hronovická 2768 530 02 Pardubice (naproti Hronovickému divadlu) TEL: 466 616 070 www.roadcafe.cz

bazar us cars, nové i starší náhradní díly, opravy a renovace us classic cars, servis a úpravy všech us cars.

.... nejen pro americké automobily.

mobil: 602 733 322 e-mail: [email protected] web: www.ivouscars.cz

NABÍDKA VHS & DVD ZE SRAZŮ A AKCÍ US CARS

Nabídku tvoří více než dvacet titulů reportážních videozáznamů z let 1992–2006. Objednávky: Zbyněk Pokorný tel.: 724 141 200 Více na www.uscarsvideo.wz.cz

DRÁTĚNÁ KOLA OG WIVE WHEELS Z USA INDIVIDUÁLNÍ DOVOZ STYLOVÝCH KOL BÍLÉ OZDOBNÉ LEMY NA PNEUMATIKY REPLIKY KIT CARS (AC COBRA, FORD A) zajímavé ceny [email protected] 777 844 922 www.autum.cz

www.edge-tuning.net 26

CO BYLO A CO BUDE & KALENDÁŘ AKCÍ

MINULÁ ČÍSLA

FULL SIZE 2 ZÁŘÍ 2004

FULL SIZE 1 DUBEN 2004

FULLSIZE

Celobarevné verze všech čísel jsou ke stažení na www.americancars.cz

FULL SIZE 3 DUBEN 2005

AKTUÁLNÍ ČÍSLO FULL SIZE 6 – SRPEN 2006

Tak a máme za sebou FullSize číslo 6. Doufám, že se vám líbilo, a každý jste si našel kus toho „svého“. Pátrání po úplných začátcích amerik v Čechách se chýlí ke konci a tak doufám, že v příštím čísle už konečně bude dlouho očekávaný II. díl. Stále však vyzývám další pamětníky 50. až 70. let, kteří mají své osobní zkušenosti ze setkání s amerikami v tomto období, nechť se mi ozvou. Vítány jsou jakékoliv informace, příběhy i zdánlivě nepodstatné detaily. Jakákoliv fotodokumentace velmi vítána! Znáte někdo takového člověka? Na váš telefon či mail s ohlasy se těší Petr Bellinger 777 646 314, [email protected]

FULL SIZE 4 ZÁŘÍ 2005

FULL SIZE 5 DUBEN 2006

PŘÍŠTÍ ČÍSLO FULL SIZE 7 – DUBEN 2007 - klubové záležitosti - Checkerboard - II.díl povídání o Americe 70.let - full-size car Lincoln Premiere 1957 - reportáže z navštívených setkání us cars - III. díl historie Muscle Cars - zapomenuté koncepty - vrakoviště & crash

KALENDÁŘ AKCÍ 2006

DOMA

18.8.-19.8. – ČKMAA & CADILLAC – V.American Day Luštěnice-Pelechov 1.9.-3.9. – Veteran Motor Show Praha 22.9.-24.9. – KPUC – BIG 8 Párty – Fulnek Jerlochovice 30.9. – Alltaty Gang – US MANIA Bosyně Country saloon

P. Bellinger J.Sedláček www.fkhv.cz I. Kunetek J. Franc

777 646 314 604 153 589 602 733 322 775 073 710

V ZAHRANIČÍ

www.musclecar.at 26.8. – Mopar Meeting Kleinzell – Rakousko www.cadillac-meeting.com 27.8. – Cadillac BIG Meet Kremsmunster – Rakousko www. riez.de 8.9.-10.9. – 2. Riezer US Car & Oldie Treffen Olkenbach bei Wittlich pozn.: Kalendář je závislý na informacích dostupných v době uzávěrky. Pozdější změny termínu jsou bohužel možné, proto se o akcích vždy s předstihem informujte u pořadatelů.

VETERAN MOTOR SHOW PRAHA 1. - 3.9.2006

VÝSTAVA HISTORICKÝCH VOZIDEL SPOJENÁ S ANKETOU „DĚDEČEK AUTOMOBIL“ Pořadatel: FKHV (Federace klubů historických vozidel) ve spolupráci s INCHEBOU Praha Místo: Výstaviště Praha Holešovice Kontaktní osoba: p. Černý 222 724 611 Pro americké vozy z AKAV je vyčleněno pravé křídlo paláce (cca 60 vozidel) Časový Program: čtvrtek 31.8.2006 12.00-24.00 - příjezd vozidel (exponátů) na výstaviště před Průmyslový palác, kde bude Vaše historické vozidlo převzato, vyplněna popiska a určeno místo. Svou účast laskavě avizujte na tel/fax: 222 724 611. pátek 1.9.2006 00.00-11.00 - příjezd vozidel (exponátů) 12.00 - zahájení výstavy – Průmyslový palác 12.00-18.00 - průběh výstavy – Průmyslový palác sobota 2.9.2006 09.00-18.00 - průběh výstavy – Průmyslový palác 09.00-12.00 - příjezd účastníků cílové jízdy 13.00-14.00 - odměnění vítězů cílové jízdy, přehl. dobového oblečení posádek 15.00-16.00 - závod dětských šlapohybů před Prům. palácem a vyhlášení vítězů neděle 3.9.2006 09.00-15.00 - průběh výstavy – Průmyslový palác 16.00 - ukončení výstavy a odjezd vozidel (exponátů) www.incheba.cz www.dedecek-automobil.cz www.fkhv.cz

27

Překrásný nový životní styl v Station Wagonu