Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí?

SOUBORNÉ INFORMACE ______________________________________________________________________________________ Ročník 2012

Analýzy Kód publikace: 1158-11

V Praze dne 31. ledna 2012 Č. j.:188 /2012 - 01

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí?

Zpracovala: ing. Drahomíra Dubská, CSc. Kontaktní zaměstnanec: ing. Drahomíra Dubská, CSc., tel. 274054041, e-mail: [email protected] ______________________________________________________________________________________ Český statistický úřad 2012

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Můžete je najít na internetových stránkách ČSÚ www.czso.cz

ISBN 978-80-250-2168-2 © Český statistický úřad, Praha 2012

OBSAH

Strana

Úvod

1

Shrnutí

1

Metodická východiska

3

1. Příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky

4

1.1. Příliv podle země původu přímých investic do ČR

5

2. Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice

7

3. Sektor finančních institucí 3.1.

Bankovní sektor

4. Sektor nefinančních podniků 4.1. Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na výkonech sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky

10 12 16 16

4.1.1. Produkce

16

4.1.2. Mezispotřeba a hrubá přidaná hodnota

17

4.2. Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na důchodových charakteristikách sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky

18

4.2.1. Zisky

18

4.2.2. Mzdy

20

4.2.3. Daně

21

4.3. Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou a v české ekonomice

23

4.3.1. Spojitost s přílivem zahraničního kapitálu

23

4.3.2. Investiční aktivita firem pod zahraniční kontrolou

23

5. Odvětvový pohled na firmy pod zahraniční kontrolou

27

5.1.

Podíly na hrubé přidané hodnotě odvětví

27

5.2.

Podíly na zaměstnanosti odvětví a segmentu pod zahraniční kontrolou

28

6. Zahraniční firmy v českém průmyslu

28

Český statistický úřad

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí?

2012

Úvod Přímé zahraniční investice v České republice se v podobě firem pod zahraniční kontrolou staly velmi významným faktorem české ekonomiky, který dynamizoval její výkon a exportní schopnosti. Váha těchto firem váha se za rok 1995 až 2009 výrazně znásobila jak co se týká charakteristik výkonových, tak důchodových, zejména docilovaných zisků a úrovně produktivity. Tato studie sleduje - kromě uvozující první části zaměřené na příliv přímých zahraničních investic do České republiky a jeho strukturu a vývoj v čase postavení firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice, resp. v daném sektoru. Sektorový pohled na firmy pod zahraniční kontrolou je soustředěn na finanční instituce s důrazem na bankovní sektor a dále na v širším pohledu na nefinanční podniky. Studie uvádí rovněž částečný odvětvový pohled pokud jsou o váhu firem pod zahraniční kontrolou v daném odvětví na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti, resp. i na zaměstnanosti v ekonomice. V poslední kapitole je rozebráno působení firem pod zahraniční kontrolou v českém průmyslu, vč. vývoje jejich pozice v docilovaných tržbách, počtu zaměstnaných, průměrné mzdy, aj.

Shrnutí •

• •

Působení firem pod zahraniční kontrolou v České republice je důsledkem přílivu přímých zahraničních investic. Ten činil do konce září 2011 - při zohlednění jejich stavu do počátku roku 1993, tedy doby, kdy ČR fungovala v rámci federace – celkem 2 498,951 mld. korun. Příliv investic vrcholil kolem roku 2000, druhým vrcholem bylo období následující po vstupu země do EU. V letech 2002 a 2005 roční příliv přímých investic převýšil čvrtbilionovou hranici Do roku 2003 dominovaly přílivu přímých zahraničních investic do ČR západní Evropa, v období 20052008 pak neevropští investoři. Zpočátku směřovaly přímé investice do zpracovatelského průmyslu, od roku 1999 již více do ostatních odvětví vč. služeb.

•

Německé a rakouské přímé investice participovaly do konce roku 2009 na stavu přímých investic do ČR zhruba čtvrtinou, další více než třetinou pak přímé investice z Nizozemí a Lucemburska.

•

Váha finančních a nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice stoupla během let 1995-2009 z méně než desetinových podílů na počátku sledovaného období na 42,5 % celkové produkce, na 47,7 % v případě mezispotřeby a 30,6 % na výši hrubé přidané hodnoty v ekonomice.

•

Drtivou dominanci zaznamenávají firmy pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru. Podle předběžných dat za rok 2010 dosáhl jejich podíl na hrubé přidané hodnotě celého sektoru 97,1 %. Ta rostla u těchto firem – dokonce dynamičtěji než předtím – i v letech 2008-2010, kdy byly ostatní sféry ekonomiky zasaženy hospodářskou krizi a finanční instituce v Evropě a zbytku světa pak globální krizí finanční.

•

Samotný bankovní sektor kontroluje 96,9 % celkových aktiv bankovního sektoru ČR svým objemem ve výši 4,197 bil. korun. V podobné proporci participuje také na výši poskytnutých úvěrů klientům (96,3 %, tj. 2,094 biil. korun) a úplně nejvyšší je jeho podíl na výši přijatých vkladů (98,8 %, tj. 2,637 bil. korun), které jsou prakticky všechny denominovány v českých korunách (2,357, bil. korun).

•

Specifikem vývoje zahraničních firem v bankovním sektoru ČR, které umožnilo přečkat krizi bez úhon, je jejich vysoká kapitalizace, absence rizikových cenných papírů v jejich portfoliích a velmi levné primární zdroje použitelné pro jejich aktivní obchody.

•

Rezervy a kapitál bank pod zahraniční kontrolou v ČR se koncem roku 2010 přiblížil půl bilionu korun. Samotné zadržené zisky, nerozdělené z minulých let, činily 124 mld. korun. Vysokou ziskovost

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí?

Leden 2012

vykazovaly tyto banky již od roku 2002, jejich návratnost kapitálu byla dlouhodobě nad evropským průměrem. •

Kapitálová přiměřenost v poměru k rizikově váženým aktivům je u bank pod zahraniční kontrolou velmi vysoká a v letech 2008-2010 se dále zvyšovala. V roce 2010 činila 15,5 %, což byl téměř dvojnásobek výše požadované mezinárodní regulatorikou sledující zdravé fungování bank (8 %).

•

Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou v ČR charakterizovala velmi silná růstová dynamika promítající se do růstu jejich váhy jak v sektoru nefinančních podniků, tak i na ekonomice jako celku. Hodnota jejich produkce, mezispotřeby a hrubé přidané hodnoty stoupla za roky 1995-2009 čtrnáctkrát (14,2krát, 14krát, resp. 14,7krát). V tomto období rostl jejich výkon šestkrát rychleji než celý sektor.

•

Výše zisků nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou vzrostla za období 1995-2009 více než dvacetkrát – za celý sektor nefinančních podniků pouze 3,1krát - a jejich podíl na ziscích sektoru nefinančních podniků se přiblížil dvěma třetinám (64,2 %).

•

V důchodových charakteristikách dominuje podíl firem pod zahraniční kontrolou na výši zisků v ekonomice ve formě čistého provozního přebytku, který se zvýšil z 8 % v roce 1995 na 60 % v roce 2009. Na objemu vyplacených mezd a platů participoval koncem sledovaného období tento segment ekonomiky z jedné třetiny.

•

Daně z příjmů, které získal veřejný sektor od nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, stouply oproti výkonnosti a zejména dynamice zisků podstatně pomaleji mírněji (8,9krát za období 1995-2009). Lze to zčásti přičíst investičním pobídkám poskytovaným českým státem. Ovšem podíl daní z příjmů placených firmami pod zahraniční kontrolou na celkových daních z příjmů placených celým sektorem nefinančních podniků v roce 2009 přesáhl polovinu (51,9 %). Z toho vyplývá nižší daňové inkaso státu od segmentů českých firem (soukromých národních) a firem v převažujícím veřejným vlastnictvím. Tato skutečnost však může souviset s nižší ziskovostí těchto segmentů.

•

Hospodářská recese zasáhla nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou dříve než zbytek ekonomiky, protože byly vzhledem ke své převažující exportní orientaci více postiženy propadem zahraniční poptávky. To se projevilo především na výrazném poklesu mezispotřeby, méně už u hrubé přidané hodnoty.

•

Vzhledem k podstatně horšímu vývoji českých firem za krize – hrubá přidaná hodnota firem v převažujícím veřejným vlastnictvím dokonce v roce 2009 meziročně vzrostla – se podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v letech 2008 i 2009 na mezispotřebě a hrubé přidané hodnotě na sektoru nefinančních podniků dokonce zvýšil.

•

Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou výrazně investovaly do hmotných fixních aktiv. V letech 1995-2000 rostly jejich investice meziročně o čtvrtinu, v letech 1998-2002 dokonce o třetinu, tj výrazně více než za ekonomiku jako celek (+4,7 %). V krizové roce 2009 však výrazně klesla míra investic nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou (-14,1 %) pod úroveň vykázanou za celou českou ekonomiku. Jejich hrubá přidaná hodnota se snížila o 2,9 %.

•

Ačkoli se má za to, že z odvětvového pohledu je zahraniční kapitál zastoupen především v automobilovém průmyslu, je toto odvětví v podílu firem pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě odvětví s 90 % až na druhém místě podle dat z roku 2009. Dominuje peněžnictví a pojišťovnictví.

•

Nejvýznamnějším způsobem jsou zahraniční firmy zastoupeny podle vytvořené hrubé přidané hodnoty v odvětví také v rafinériích a koksárenství, v gumárenství a výrobě plastů, v odvětví informačních a telekomunikačních činností.

•

Na zaměstnanosti v celém segmentu firem pod zahraniční kontrolou se podílí největší měrou automobilový průmysl (11,2 %, tj. 118 tis. zaměstnaných) a také maloobchod, hutnictví, velkoobchod a elektrotechnický průmysl.

•

V průmyslu České republiky se projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu.

________________________________________________________________________________ Strana 2


Leden 2012

•

Mzdové převýšení průmyslových firem pod zahraniční kontrolou, které bylo nejvyšší v roce 2001 a patrné především ve zpracovatelském průmyslu, se postupem doby snížilo na 9,5 %, resp. 10,6 % oproti průměrné mzdě v průmyslu jako celku. V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a také v těžebním průmyslu však bylo zhruba o čtvrtinu vyšší.

•

Podíl na tržbách z přímého vývozu průmyslových firem pod zahraniční kontrolou na tomto ukazateli za průmysl jako celek se od roku 2006 ustálil na zhruba třech čtvrtinách. Srovnatelně původně ještě vyšší podíl u zpracovatelského průmysl však od roku 2006 mírně klesá.

•

Na tržbách průmyslu z domácího trhu participovaly průmyslové firmy pod zahraniční kontrolou v době před konjunkturou české ekonomiky z necelých 30 %, ve zpracovatelském průmyslu zhruba třetinou. Od roku 2006 se tento podíl ustálil na přibližně 42 %. Ve zpracovatelském průmyslu s přiblížil polovině, aby se poté v letech 2007 a 2008 snižoval.

•

Vzhledem k poklesům podílu zpracovatelského průmyslu u firem pod zahraniční kontrolou jak na tržbách z přímého vývozu, tak i na domácích tržbách tohoto odvětví – a stagnaci těchto podílů za celý průmysl - lze s jistou opatrností soudit, že potenciál zahraničních firem v průmyslu už má možná blízko nasycení.

•

Významnější potenciál pro zahraniční investory skrývá spíše sektor služeb, který je z mnoha pohledů poddimenzován a objeveny by měly být i kvalitativní výhody, které v ČR existují, jako např. česká invence. Přímí investoři však mohou využívat i stále trvající potenciál výhod kvantitativního typu, jako jsou např. nižší mzdové náklady, i když za léta 2000 až 2008 byl přírůstek jednotkových nákladů práce v ČR nejvyšší v EU.

•

Negativa spojená se vstupem přímých zahraničních investic se týkala především předprivatizační fáze ve finančním sektoru, kdy český stát před prodejem svých podílů zahraničním investorů velmi nákladně sanoval největší české banky buď ve formě převedení špatných aktiv anebo formou poskytnutých garancí. Tato sanace se pohybovala v řádu stamiliard korun. Dalším spornou věcí je z jisté části přepracovací charakter produkce u nefinančních firem pod zahraniční kontrolou, který lze vypozorovat z jejich vyššího podílu na produkci a mezispotřebě než na hrubé přidané hodnotě sektoru.

•

Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají především ve sféře zaměstnanosti – i díky jim byla míra nezaměstnanosti v ČR po většinu sledovaného období nižší než v EU 27. V ČR ponechali do konce roku 2010 k reinvesticím 953 mld. svých zisků. Tato částka vzhledem k fázi cyklu přímých investic, který lze v ČR vypozorovat, je zatím tato částka vyšší než objemy vyplacených dividend. Efekt jejich působení se projevil ve vyšší produktivitě. Mohutné investiční dovozy o roce 2000 sice zhoršily obchodní bilanci, přispěly však poté k jejím přebytkům, protože tyto dovozy byly transformovány do produkce směrované na export. Mimoto právě obchodní vazba na mateřské země umožnila v době krize - s prudkým počátečním propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Některé nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou produkují v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně.

Metodická východiska Firmy pod zahraniční kontrolou jsou v systému národního účetnictví institucionálním subsektorem uvnitř institucionálních sektorů. V případě institucionálního sektoru nefinančních podniků jsou zde zařazeny spolu s národními soukromými nefinančním podniky a veřejnými nefinančními podniky. O zařazení do příslušného subsektoru rozhoduje převaha vlastnického zastoupení v základním kapitálu firem. Pro analýzu byly použity z ročních národních účtů účty výroby, účty tvorby důchodů a účty druhotného rozdělení důchodů.

________________________________________________________________________________ Strana 3


Leden 2012

1. Příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky • Česká republika získala do konce září 2011 téměř 2,5 bil. korun přímých zahraničních investic vč. přílivu v období do ledna 1993

Česká republika přijala za svou existenci od roku 1993 do konce září 2011 - vč. období do 1.1.1993, kdy fungovala v rámci československé federace – celkem 2 498,951 mld. korun přímých zahraničních investic.1 Do konce roku 2010 činil příliv investic v tomto vyjádření 2 435,618 mld. korun. Příliv investic měl během těchto let objemově dva vrcholy, a to v letech 2002 a 2005, v nichž roční příliv převýšil čvrtbilionovou hranici. Statistická data počínající vznikem České republiky, soustředěná v datech platební bilance ČNB v časové řadě podle sektorů a zemí2 - z nichž je v propočtech grafu 2 použít součet definitivních údajů za stavy předchozího roku a aktuálních tokových předběžných dat za sledovaný rok -, ukazují, že zpočátku se příliv kapitálu soustřeďoval na zpracovatelský průmysl, ale brzy převážily přímé investic do ostatních odvětví české ekonomiky.

Graf č. 1 Příliv přímých investic do ČR (vč. doby do 1.1.1993, v mld. korun, kumulativně)

Graf č. 2 Příliv přímých zahraničních investic do ČR (1993-2010,kumulativně, v mil. korun)

Pramen: ČNB

• Přínosy přímých investic

Přímé zahraniční investice bývají zpravidla spojené s transfery know-how, využíváním nákladových efektů v cílové zemi pro investora - nejčastěji s levnější pracovní silou oproti mateřské zemi -, a také s hmotnými investicemi ať již ve zhodnocování stávajícího vybavení pořizovaných firem nebo novými investicemi.

• Investiční dovozy i celkový růst tvorby hrubého fixního kapitálu

V české ekonomice se silná investiční vlna zájmu ze zahraniční vzedmula především počátkem předchozí dekády a její první vrchol přišel v roce 2000. Tato okolnost se vzápětí projevila nejen v růstu investičních dovozů nutných pro vybavování nově nabytých provozů, ale samozřejměji v růstu investiční aktivity obecně – jak je patrné z grafů v části o investicích firem pod zahraniční kontrolou kapitoly této analýzy. V období kolem roku 2000 docházelo v ČR k obrovským přírůstkům tvorby hrubého fixního kapitálu.

1

Jde o údaj České národní banky, statistiky platební bilance, z dat o investiční pozici vůči zahraničí http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/investicni_pozice/index.html. Data jsou definována jako předběžné údaje za stavy přímých zahraničních investic a publikují se čtvrtletně v termínu T+90 v rámci dat investiční pozice vůči zahraničí. Jedná se o celkové stavy přímých zahraničních investic v ČR a tuzemských investic v zahraničí v členění na základní kapitál (včetně reinvestovaného zisku) a ostatní kapitál. 2 Termín předkládání definitivních údajů za stavy a toky přímých investic v rámci statistického zpravodajství Evropské unie je 21 měsíců po konci sledovaného období. ČNB tyto údaje zveřejňuje s půlročním předstihem, tj. 15 měsíců po konci sledovaného období. Pro potřeby přibližné kalkulace předběžných stavových údajů lze použít součet definitivních údajů za stavy předchozího roku a aktuálních tokových předběžných dat za sledovaný rok. Příliv přímých zahraničních investic podle sektorů a zemí - časová řada (xls, 85 kB)

________________________________________________________________________________ Strana 4


Leden 2012

Jestliže za období 1993-2000 činil příliv přímých zahraničních investic do české • Atraktivní období 1999-2002… ekonomiky v průměru ročně 57 mld. a v letech 2001-2010 pak 129,2 mld. korun, v období pouhých čtyř let, tj. 1999-2002, získala česká ekonomika ze zahraničí v podobě přímých investic každoročně v průměru 226 mld. korun. • … pokračovalo s menší intenzitou až do roku 2008

Od roku 1998 prakticky do předkrizového roku 2008 převyšoval příliv přímých zahraničních investic do České republiky stomiliardovou hranici. K druhému vrcholu této investiční vlny došlo v roce 2005, tedy v roce následujícím po vstupu země do Evropské unie. Teritoriální a dílčí odvětvový pohled zachycují grafy 3 a 4.

Graf č. 3 Příliv přímých investic do České republiky (v mld. korun, kumulativně)

Graf č. 4 Příliv přímých zahraničních investic do ČR (1993-2010,kumulativně, v mil. korun)

Pramen: ČNB

• Po roce 2000 příliv přímých zahraničních investic v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších na světě

1.1.

Přestože hlavní příliv přímých investic dorazil do České republiky později než třeba do Polska či Maďarska, byl na počátku tisíciletí v přepočtu na obyvatele jedním z nejvyšších na světě a stal se výrazným stimulem domácí ekonomiky. Zatímco do roku 2002 určoval sílu přímých investic do ČR kapitál z Evropy (graf 3), ze značné části investice z Německa - výjimku tvořilo období 1998-2000, kdy investovali i zájemci o ČR z jiných západoevropských zemí - v letech po vstupu země do EU přicházel do ČR v masívním měřítku kapitál jiného původu než evropského. Lze to zřejmě vysvětlit zvýšenou atraktivitou České republiky jako členské země EU 27, která pro mnoho konzervativních mimoevropských investorů získala tímto způsoben punc země s bonitou EU a tedy nižšího vnímaného rizika.

Příliv podle země původu přímých investic do ČR

Pro Českou republiku vzhledem k její geografické poloze je výhodné, že leží na • Čtvrtina přímých investic od území v blízkosti teritoria s velmi vysokou koupěschopnou poptávkou. To je důležité nejbližších sousedů především pro její zahraniční obchod. Pro kapitálové toky je pak charakteristické, že v podobě přímých zahraničních investic přichází do ČR kapitál z nejbližších vyspělých zemí, a to Německa a Rakouska. Tyto dvě země se v závěru roku 2009 podílely více než čtvrtinou na stavu přímých hraničních investic v České republice. • Z Německa přišlo do konce roku 2009 přes 317 mld., z toho 13 mld. reinvestovaných zisků …

Ačkoli se má za to, že největším přímým investorem do České republiky je Spolková republika Německo, její investoři byli co do vykázaného přílivu peněz podle stavu přímých zahraničních investic v ČR ke konci roku 2009 na druhém místě. Převedli do ČR za tu dobu 317,2 mld. korun, především v podobě kapitálových vstupu (185,5 mld. korun). V podobě reinvestovaných zisků ponechali němečtí přímí investoři v ČR 134,4 mld. korun. Doménou německých investorů byly co do výše vloženého kapitálu především investice do finančního sektoru, obchodu a automobilového průmyslu. Přímé

________________________________________________________________________________ Strana 5


Leden 2012

německé investice do maloobchodu dosáhly 31,1 mld. korun, spolu s kapitálem vloženým do velkoobchodu (24,2 mld. korun) se tak odvětví obchodu podílí ze 17 % na přílivu německých přímce investic do české ekonomiky. • Příliv je identifikován ze zemí kde firmy sídlí…

I přes tento výrazný kapitálový příliv do ČR je Německo se 317,2 mld. korun až na druhém místě v pořadí zemí. Více než dvojnásobný byl totiž příliš z Nizozemí, 684,3 mld. korun. Velmi významné, v pořadí na čtvrtém místě, byly přímé investice z Lucemburska (156,2).

• …. což favorizuje Nizozemí a Lucembursko díky tamějším specifickým možnostem

Právě tyto dvě země bývají vyhledávány jako sídla firem, jejichž kapitál vůbec nemusí pocházet z těchto zemí. Důvodem bývá především daňová optimalizace a jiné specifické podmínky pro podnikání. Pokud daná firma zvolí jako své sídlo zemi ypu Nizozemí či Lucemburska a poté přímo investuje v České republice, objevuje se tento kapitálový tok jako vztah těchto zemí k ČR. Takto pojato přišlo z Nizozemí do ČR nejvíce peněz do odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (127,5 mld. korun) a také do automobilového průmyslu (107 mld. korun). Přes 65 mld. korun získalo i odvětví Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení, kde jsou i významné reinvestované zisky 40 md. korun).

• Příliv je identifikován ze zemí kde firmy sídlí

I přes tento výrazný kapitálový příliv do ČR je Německo se 317,2 mld. korun až na druhém místě v pořadí zemí. Více než dvojnásobný byl totiž příliš z Nizozemí, 684,3 mld. korun. Velmi významné, v pořadí na čtvrtém místě, byly přímé investice z Lucemburska (156,2), kde platí totéž zdůvodnění toků jako v případě Nizozemí. Mezi země s největším přílivem přímých investic do ČR patří i Rakousko (279,4 mld. korun), kde podobně jako u Německa jedním z důležitých faktorů pro založení firem v ČR a geografická blízkost.

• Německé a rakouské investice se podílí čtvrtinou, nizozemské a lucemburské z 36 %

Německo a Rakousko tak participuje na stavu přímých zahraničních investic v České republice (podle zatím dostupných dat z konce roku 2009) dohromady zhruba čtvrtinou (25,8 %). Silné přílivy od firem se sídlem v Nizozemí a Lucembursku pak znamenaly podíl ve výši 36 % na přímých investicích v ČR.

• Do „zbytku“ světa odliv investic z ČR v roce 2010

V roce 2010 pak přišlo do ČR nejvíc přímých investic z Rakouska (28,3 mld. korun), především ve formě reinvestovaných zisků (25,7 mld. korun). Celkem v tomto roce obdržela ČR 129,5 mld. přímých investic, v nichž převažoval reinvestovaný zisk (82,6 mld. korun). Dominance reinvestovaných zisků byla patrná především za skupina starých zemí unie (EU 15). Zbytek světa kromě Evropy Českou republiku v roce 2010 nevyhledával. Plyne to ze skutečnosti, že vykázaný příliv přímých investic z celého světa ve výši 129,5 mld. korun byl nižší, než jejich příliv z evropských zemí (133 mld. korun). Došlo tak v tomto roce k odlivu zahraničního kapitálu z České republiky zpět do zemí neevropských přímých investorů.

Graf č. 5 Struktura přímých investic v ČR podle zemí (konec roku 2009, v mld. korun)

Graf č. 6 Reinvestované zisky v ČR podle zemí (konec roku 2009, v mld. korun)

________________________________________________________________________________ Strana 6


Leden 2012

Pramen: ČNB

2. Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice • Podíly na výkonech a důchodech stoupaly v letech 1995-2009 násobně

Podniky pod zahraniční kontrolou tvoří výrazný segment české ekonomiky, který během let 1995 až 2009 silně posiloval svou váhu na produkci a hrubé přidané hodnotě celého sektoru nefinančních podniků, sektoru finančních institucí i v ekonomice celkem. Jeho podíly na výkonech v ekonomice stoupaly násobně a stejně tak tomu bylo i v podílech na důchodových charakteristikách jejich činnosti, tj. docilovaných ziscích vyplácených mzdách.

• V roce 1995 váha firem pod zahraniční kontrolou vesměs pod 10 procenty

V roce 1995 se podíly firem pod zahraniční kontrolou ze sektoru finančních institucí a nefinančních podniků dohromady podílely na výkonových parametrech české ekonomiky v rozmezí 4 % (v případě podílu na čistém provozním přebytku a smíšeném důchodu za ekonomiku) až 8,6 % (v případě jejich podílu na mezispotřebě). Už tehdy však byly významné jejich podíly na ziscích v podobě samotného čistého provozního přebytku, tedy zisků jakési „velké“ ekonomiky (smíšený důchod je charakteristikou zachycovanou pouze za sektor domácností, kde je u aktivit živnostníků obtížné oddělit zisk a mzdy). Podíl firem pod zahraniční kontrolou na čistém provozním přebytku v ekonomice tak už v roce 1995 dosahoval 8 %.

• Nejvíce posilovaly svou váhu firmy pod zahraniční kontrolou v období do roku 2000…

K největšímu posilování váhy firem od zahraniční kontrolou docházelo v ekonomice ČR v období 1995-2000, a to zejména v letech 1999 a 2000. Tehdy se procentní podíly zvyšovaly z nízkých základů nejvíce. Důvodem bylo, že ve druhé polovině 90. let ČR přestála měnovou krizi a poté se i vymanila z mělké recese. V roce 1999 už získala důvěru a přitom aktiva nabízená k prodeji zahraničním investorům v atraktivních státních podílech největších firmách nebo ta, která si vytipovali v jiných oblastech, byla stále levná. To všechno investory lákalo.

• … s vysokým podílem na mezispotřebě a nižším na hrubé přidané hodnotě jako rysem spíše přepracovaciho charakteru přímých investic v ČR

Podniky pod zahraniční kontrolou tak mezi roky 1995-2000 zvýšily svůj podíl na produkci v ekonomice ze 7,3 % na 23,3 % a ještě výraznější byl růst jejich podílu na mezispotřebě (z 8,6 % na 27,2 %). Ten už tehdy ukazoval na vyšší míru přepracovacího charakteru přímých zahraničních investic v České republice (zprivatizována německým kapitálem už tehdy byla Škoda Mladá Boleslav). Lze to odvodit ze skutečnosti, že na hrubé přidané hodnotě v ekonomice byl podíl firem s převažujícím zahraničním kapitálem podstatně menší než jejich podíl na mezispotřebě. Ten v roce 2000 již přesahoval čtvrtinu (27,2 %), zatímco podíl na hrubé přidané hodnoty byl pouze šestinový (15,3 %) Lze to však zčásti vysvětlit přepracovacím charakterem investic. Ale také skutečností, že sektor veřejných služeb, kde je přidaná hodnota tvořena především mzdami pracovníků (např. ve školství, zdravotnictví správě státu, aj.) je samozřejmě v úhrnu hrubé předané

________________________________________________________________________________ Strana 7


Leden 2012

hodnoty za ekonomiku započítán. To úroveň tohoto indikátoru za ekonomiku zvyšuje, přičemž produkce a mezispotřeba se týká především sektoru nefinančních podniků. V něm je váha firem pod zahraniční kontrolou vyšší než v ekonomice. • V období 20002005 stoupla váha cizích firem v ekonomice ČR na zhruba třetinu

V období 2000-2005 váha firem pod zahraniční kontrolou dále rostla, nikoli už však tak výrazně jako v předchozích pěti letech. V produkci se zvýšila z necelé čtvrtiny na více než třetinu (34,8 %), u mezispotřeby ještě nepatrně více, na téměř dvě pětiny (+39,7 %). Zaostávání u hrubé přidané hodnoty se potvrdilo, i když i zde se podíl zahraničních firem v ČR na její celkové výši v ekonomice přiblížil čtvrtině (23,7 %). Je to patrné z tabulky 1.

Tabulka 1: Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice (podíly finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na hodnotách za ekonomiku ČR, v %) Produkce Mezispotřeba Hrubá přidaná hodnota Mzdy a platy Zisky (ČPP*) Zisky (ČPP + SD *)

1995 7,3 8,6 4,8

2000 23,3 27,2 15,3

2005 34,8 39,7 23,7

2008 42,7 47,8 30,3

2009 42,5 47,7 30,6

5,5 8,0 4,0

17,2 37,8 21,0

26,7 48,8 30,3

33,3 56,1 37,5

30,0 60,0 38,8

* Čistý provozní přebytek ** Čistý provozní přebytek a smíšený důchod

Pramen: ČÚ, vlastní propočty

• Zesílily vývozy, podstatně rychleji však dovozy zahraničních firem v ČR…

Po roce 2000 se také objevil nový fenomén zasahující přes firmy přímých investorů českou ekonomiku i ve sféře obchodu se zahraničním. Cizí firmy v ČR se začaly výrazně exportně profilovat. Plynulo to jednak ze skutečnosti, že v některých exportních odvětvích se již zahraniční kapitál etabloval (automobilový průmysl), v jiných docházelo v tomto směru k přípravě.

• … především investičního charakteru

Zároveň mohutné dovozy investičního charakteru, kdy přímí investoři vybavovali své nově získané výrobní kapacity stroji, byly v té době příčinou výrazného schodku v obchodu se zahraničím. Nebyl však rizikem pro vnější rovnováhu české ekonomiky právě proto, že šlo převážné o dovozy investiční, nikoli dovozy pro spotřebu.

Graf č. 7 Vývoj podílů finančních a nefinančních Graf č. 8 Produkce finančních a nefin. podniků podniků pod zahraniční kontrolou (v %) pod zahraniční kontrolou (v mil. korun) 60%

Podíl na produkci v ekonomice

50%

Podíl na mezispotřebě v ekonomice

40%

Podíl na hrubé přidané hodnotě v ekonomice

Nefinanční firmy zahraniční

10000000 9000000

Finanční instituce zahraniční

8000000

Ekonomika celkem

7000000 6000000 5000000

30%

4000000

20%

3000000 2000000

10%

1000000 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1995

0

0%

Pramen: ČSÚ

• Posilování podílů i za konjunktury

V období relativně dlouhé ekonomické konjunktury v České republice, během níž výrazně konvergoval k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v Evropě, docházelo opět ke zvětšování váhy firem od zahraniční kontrolou v celé ekonomice, zejména však v sektoru nefinančních podniků.

________________________________________________________________________________ Strana 8

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? • Produkce firem pod zahraniční kontrolou se zvýšila za roky 2005-2008 o 157 % na 4,156 bil. korun… • …s růstem rychlejším než za ekonomiku jako celek zejména u hrubé přidané hodnoty

Leden 2012

Zatímco v roce 2005 činila produkce zahraničních firem ve finančním a nefinančním sektoru 2,646 bil korun - s jednoznačnou převahou produkce firem nefinančních s 2,485 bil. korun, plynoucí z charakteru daného sektoru -, během silného hospodářského růstu v ČR stoupla v roce 2008 na 4,156 mld. korun. Mezispotřeba firem pod zahraniční kontrolou stoupla za roky 2005-2005 o více než bilion (1085,8 mld. korun) a a tyto v¨firmy tak použily na svou produkci výrobní spotřebu ve výši 2,991 bil. korun. Za pouhé tři roky tak vzrostla produkce těchto firem 1,57krát a v ekonomice ČR jako celku pouze 1,28krát. U mezispotřeby byla tato růstová proporce podobná (+157 % proti +130 % za ekonomiku jako celek). Dokonce i u hrubé přidané hodnoty byl u firem od zahraniční kontrolou zaznamenán růst srovnatelný s růstem produkce a mezispotřeby, což se v úhrnu za ekonomiku ČR říci nedalo. U ní byl růst přidané hodnoty v období 2005-2008 pomalejší (+123,5 %) než v úhrnu u finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou. Lze to přičíst velmi vysokým ziskům typickým zejména pro firmy pod zahraniční kontrolou, přičemž mzdový růst v ekonomice vč. veřejného sektoru byl i přes velmi významná meziroční nominální zvyšování tak prudký, jako tomu bylo u dynamiky zisků měřených čistým provozním přebytkem.

• Úměrně růstům stoupaly i podíly na hodnotách za ekonomiku jako celek…

V roce 2008 stoupl podíl firem pod zahraničí kontrolou podnikajících nefinančních i nefinančním sektoru na 42,7 % produkce ekonomiky jako celku a na 47,8 % v případě mezispotřeby. Bylo tomu tak především po skoku v roce 2006, kdy podíl firem pod zahraniční kontrolou na produkci vzrostl o 7,3 p.b. a u mezispotřeby dokonce o 8,4 p.b. Zvýšení podílu u hrubé přidané hodnoty bylo v tomto roce ve srovnání s produkcí a mezispotřebou výrazně mírnější (+4,8 p.b.).

• … s největšími přírůstky v roce 2006

Z toho lze soudit na dvě věci: jednak že rok 2006 byl vrcholným rokem ekonomické konjunktury v ČR (HDP stoupl reáně o %, nominálně o % ve srovnání s rokem 2005), což bylo do značné míry zásluhou firem pod zahraniční kontrolou. Dále pak, že do jisté míry přepracovací charakter přímých zahraničních investic v ČR byl patrný zejména právě v roce 2006, kdy jejich podíl na hrubé přidané hodnotě meziročně stoupl podstatně méně než podíly na produkci a mezispotřebě.

• Podíly firem pod zahraniční kontrolou na HPH za ekonomiku jako celek se zvýšily z 24 % v roce 2005 na 30 % v roce 2008

I v roce 2008 - který byl zasažen poklesem způsobeným prudkým propadem zahraniční poptávky až teprve v posledním čtvrtletí -, ještě růst podílů firem pod zahraniční kontrolou na české ekonomice pokračoval. Po meziroční stagnaci jejich proporce na produkci z roku 2007 (42,2 %) se jejich podíl nepatrně zvýšil (42,7 %). V mezispotřebě se po snížení podílu v roce 2007 (47,4 %) rovněž v roce 2008 objevilo zvýšení. Podíl finančních a nefinančních zahraničních firem na hrubé přidané hodnotě v ekonomice ČR rostl v letech 2005-2008 plynule. Stoupl z 23,7 % v roce 2008 na 30,3 % v roce 2008.Tyto firmy vytvořily hrubou přidanou hodnotu ve výši 1,165 bil korun, v celé české ekonomice v roce 2008 činila 3,848 bil. korun.

Graf č. 9 Podíly fin. a nefin. firem pod zahraniční Graf č. kontr. na důchodech v ekonomice (v %) 10

Objem mezd firem pod zahraniční kontrolou (v mil. korun)

________________________________________________________________________________ Strana 9

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995


70%

400000 Nefinanční firmy

350000

60%

Finanční instituce

300000

50%

Leden 2012

250000

40%

200000

30%

150000

10%

100000

0%

50000

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0 1997

Podíl na čistém prov ozním přeby tku a smíšeném důchodu

1996

Podíl na čistém prov ozním přeby tku

1995

20%

Podíl na mzdách a platech

Pramen: ČSÚ

• Vysoká ziskovost firem pod zahraniční kontrolou

Výrazně vysoká je ziskovost firem pod zahraniční kontrolou v ČR. Polovinu všech zisků v ekonomice převýšil tento segment již v roce 2004 (graf 9), kdy se na ziscích v podobě čistého provozního přebytku za celou ČR (5,286 bil. korun) podílely finanční a nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou z 52,3 % (2,764 bil. korun).

• Pokles v krizovém roce 2009 jen mírný

Růst zisků finančních institucí i v krizovém roce 2009 (+11,6 mld. korun) proti roku 2008 způsobil, že jejich propad za celý segment firem pod zahraniční kontrolou nebyl tak hluboký (-15,4 mld. korun). Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou byly krizí zasaženy pokud jde o výši vytvořených zisků tvrději (-27,1 mld. korun). Ovšem prudký propad zisků českých (tzv. soukromých národních) národních firem způsobil, že v ekonomice jako celku se čistý provozní přebytek v roce 2009 snížil proti roku 2008 o 79,1 mld. korun.

• Podíl na čistém provozním přebytku třípětinový, vč. smíšeného důchodu se blíží dvěma pětinám zisků v ekonomice

Podíl firem pod zahraniční kontrolou na zisku v podobě čistého provozního přebytku v české ekonomice stoupl z 8 % v roce 1995 na 60 % v roce 2009. Podobně jako tomu bylo u výkonových charakteristik, i zde došlo k největšímu přírůstku ve druhé polovině 90.let (na 37,8 % v roce 2000). Lze to přičíst nízkému základu, jak již bylo zmíněno výše, a také silné privatizační vlně právě v letech 1999 a 2000.

• Nižší podíl mezd, vysoká produktivita

Relativně nízký podíl mezd firem pod zahraniční kontrolou v ČR (graf 7) je dán proporcí veřejného sektoru na celkových vyplacených mzdách a platech v ekonomice. Ve srovnání s podílem zisků však je patrná i vysoká produktivita firem pod zahraniční kontrolou, neboť s nižším podílem mezd vytváří vyšší podíly na produkci a hrubé přidané hodnotě v ekonomice.

• Třetinový oddíl na mzdách v ekonomice

V roce 1995 vyplácely firmy pod zahraniční kontrolou jen 5,5 % objemu všech mezd a platů v ekonomice, v roce 2000 pak 17,2 %. Během dalších let pak stoupl tento objem až na třetinu v roce 20009 a proti roku 2008 zaznamenal pokles daný krizí, a to ve výši 0,3 % zmíněného podílu.

Pokud kromě čistého provozního přebytku zahrneme do zisků i tzv. smíšený důchod, se zisky živnostníků řazených do sektoru domácností, pak se firmy pod zahraniční kontrolou podílely na takto definovaných ziscích v ekonomice v roce 2009 necelými dvěma pětinami (38,8 %). Také zde došlo k výraznému růstu za zmíněných patnáct let, neboť v roce 1995 činil podíl firem pod zahraniční kontrolou pouhá 4 %.

3. Sektor finančních institucí • Finanční sektor v ČR je prakticky

Sektor finančních institucí je v ČR prakticky celý v rukou firem pod zahraniční kontrolou. Zatímco na hrubé přidané hodně v roce 1995 participoval z 10,4 %, v roce 2010 (podle předběžných dat) už z 97,1 %. Výše jimi vytvořené hrubé přidané

________________________________________________________________________________ Strana 10

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? celý vlastněn zahraničním kapitálem; v roce 2010 vytvořily jeho firmy 97,1 % hrubé přidané hodnoty celého finančního sektoru ČR

Leden 2012

hodnoty činila v roce 1995 pouhých 4,5 mld. korun, v roce 2000 už 23,8 mld. korun, což představovalo 45 % hrubé přidané hodnoty v celém sektoru finančních institucí. V další dekádě pak došlo k velmi prudkému růstu hrubé přidané hodnoty už po roce 2000 - po privatizaci státních podílů v největších českých bankách - až na 146,5 mld. korun v roce 2010, což představovalo 97,1 % hrubé přidané hodnoty celého finančního sektoru v ČR. Hrubá přidaná hodnota rostl a plynule a nepřerušil ji ani krizový rok 2009, který finanční instituce v ČR přestály bez problémů.

Graf 11: Výše hrubé přidané hodnoty ve finančních institucích celkem a u firem pod zahraniční kontrolou (v mil. korun) 160 000 140 000 Finanční instituce celkem

120 000

z toho pod zahraniční kontrolou

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1995 1996

1997 1998 1999 2000

2001 2002 2003 2004

2005 2006 2007 2008

2009 2010

Pramen: ČSÚ

• Finanční sektor v ČR je prakticky celý vlastněn zahraničním kapitálem

Zahraniční firmy v ČR dominují finančnímu sektoru logicky i v podílu vyplácených mezd (graf 12) a počtech zaměstnanců. Z grafu je patrné, že v mzdové oblasti i tento sektor byl v roce 2009 nepříznivým ekonomickým vývojem ovlivněn. Přitom meziroční pokles objemu mzdových prostředků lze připsat snížení počtu zaměstnanců. V roce 2000 došlo k privatizaci státních podílů v největších českých bankách, takže výkyv v grafu 12 zachycuje i tuto skutečnost. V grafu 13 pak zmíněný přechod značné části finančního sektoru do zahraničních rukou ukazuje i přírůstek v počtech zaměstnanců, nichž se stali pracovníci firem od zahraniční kontrolou.

• Nejvýznamnější Vyplácené mzdy rostly mírně rychleji než zaměstnanost, což ukazuje na změny v průměrné mzdě pracovníků firem pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru ČR změny kolem roku (graf 14). Výkyv v souvislosti s nabytím rozhodující části bankovního sektoru byl 2000 zmíněn výše. • Výrazný růst mezd v roce 2008 kontrastoval se situací globální finanční krize

Firmy pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru České republiky vyplatily v roce 1995 svým pracovníkům na platech přes 1,5 mld. korun. V roce 2000 pak 12,8 mld korun a v tomto roce už byl patrný dopad privatizace na mzdovou oblast (meziroční růst o 146 %). V roce 2001 však již činil objem vyplacených mezd 21 mld. korun a do roku 2010 stoupl na 36,5 mld. korun. K nejvyššímu meziročnímu přírůstku mezd došlo ve finančním sektoru České republiky v roce 2008, v době kdy již byl svět tvrdě zasažen globální finanční krizí. Objem mezd zde stoupl o pětinu (+19,9 %), tj. o 6,2 mld. korun.

• Přebytek sektoru nefinančních podniků v ČR v roce 2008

V roce 2008 také sektor finančních institucí v České republice jako celek zaznamenal největší přebytek od roku 2005, kdy čisté půjčky dosáhly 29,5 mld. korun. Spolu s přebytkem sektoru domácností (11,8 mld. korun) byly tyto dva institucionální sektory schopny financovat deficity ostatních sektorů české ekonomiky. Především vládního, který hospodařil v tom roce s deficitem 85 mld. korun, ale také sektoru nefinančních podniků (-33 mld. korun).

________________________________________________________________________________ Strana 11

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? Graf č. 12 Objem vyplacených mezd (v mld. korun) Graf č. 13 45 000

Mzdy a zaměstnanost firem pod zahr. kontrolou (v mld. korun; počty osob) Objem vyplacených mezd

70 000

40 000

Leden 2012

Počty zaměstnanců

60 000

35 000

50 000

30 000 25 000

40 000

20 000

30 000

15 000

Finanční instituce celkem

20 000

z toho pod zahraniční kontrolou

10 000

10 000 5 000

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1995

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1996

0

0

Pramen: ČSÚ

Mzdy ve finančním sektoru jsou jedny z nejvyšších v České republice. Graf 15 ukazuje rozdíly podle formy vlastnictví finančního subjektu. Je z něj patrné, že průměrná mzda finančního sektoru je daná vývojem mzdy segmentu pod zahraniční kontrolou. Poněkud překvapující je vyšší než průměrná mzda zaměstnaných ve finančních institucích, kde má převahu veřejné vlastnictví. Lze to zřejmě vysvětlit charakterem podnikání v uvedených subjektech. Největší české banky jako gró finančního sektoru disponují rozsáhlými pobočkovými sítěmi, v nichž přepážkoví pracovníci nedosahují tak vysokých mezd, jako plyne z průměrné úrovně za celý sektor, resp. za konkrétní banky. Naopak jen malé množství finančních institucí, které jsou pod kontrolou veřejného sektoru (například Česká exportní banka, EGAP, Českomoravská záruční a rozvojová banka) jsou co do počtu zaměstnanců relativně malé a specificky zaměřené s nároky na sofistikovanější pracovní činnosti. Vyplácené mzdy pak nejsou „rozředěny“ mzdami níže příjmových pozic, jako je tomu u velkých komerčních bank.

Graf č. 14 Dynamika mezd a zaměstnanosti finan. Graf č. firem pod zahraniční kontrolou (y/y v %) 15 160%

60 000

140%

55 000

120%

50 000 Objem vyplacených mezd

2009

2007

2005

2003

2001

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

20 000 2003

0% 2002

25 000

2001

20%

2000

30 000

1999

40%

1998

35 000

1997

Zahraniční

40 000

Počty zaměstnanců

1996

Soukromé

45 000

60%

-20%

Veřejné

1999

80%

Celkem

1995

100%

Průměrná mzda ve finančním sektoru podle vlastnictví (v korunách měsíčně)

1997

• Rozdíly v průměrné mzdě finančních institucí vlastněných zahraničním kapitálem oproti subjektům ve veřejném vlastnictví

Pramen: ČSÚ

4.1. Bankovní sektor • Privatizace státních podílů velkých českých bank

Privatizovat své podíly v největších českých bank se český stát rozhodl v harmonogramu, který předpokládal jejich prodej do konce 2000. K tomu nakonec také došlo. Postupně byla zprivatizována Investiční a poštovní banka (IPB) prodejem japonské investiční bance Nomura, Československá obchodní banka (ĆSOB)

________________________________________________________________________________ Strana 12


Leden 2012

belgické KBC, Česká spořitelna (ČS) rakouské Erste Bank a Komerční banka (KB) francouzské bance Société Generále. • Krachy v českém bankovním sektoru ve druhé polovině 90. let

Došlo však už i předtím i k dalším posunů do rukou jiných vlastníků, které neměly charakter privatizace státních podílů. Spíše se jednalo o řešení špatné situace prodávaných bank, které měli noví vlastníci zachránit před krachem, jako např. prodej Agrobanky, peněžního domu střední velikosti orientované na malé a střední firmy, americké GE Money. Přesto se ve druhé polovině 90. let v České republice prakticky zhroutil segment malých bank a zčásti i středních bank. Příčinou byla vesměs krize likvidity.

• Nákladné očišťování úvěrových portfolií velkých bank před privatizací

Nešlo však jen o potíže segmentu malých a středních bank. Před privatizací musel stát nákladně sanovat úvěrová portfolia největších českých bank, která i je málem uvrhla do propasti. Příčinou byla nadhodnocení zástav úvěrů nemovitosti. Kdyby bylo bývalo k tomuto očištění nedošlo, nebyl by zřejmě možný prodej majetkových podílů státu. Privatizací do evropských rukou se z velkých českých bank staly dceřiné společnosti pod zahraniční kontrolou, která je z mnoha tržních pohledů kontrolou prakticky stoprocentní.

• Komplikovaná privatizace IPB…

Prodej části Investiční a poštovní banky (IPB) japonské investiční bance Nomura byl později napadán kvůli příliš nízké prodejní ceně, především však s ohledem na skutečnost, že Nomura nebyla investorem strategickým, ale finančním. Vyvedením nejcennějších aktiv držených IPB a jejich následným prodejům cizím investorům, k němuž poté došlo, se dostaly do zahraničních rukou i značky spojené s tzv. českým „rodinným stříbrem“, jako byl např. Plzeňský Prazdroj (novým vlastníkem se stal pivovar z Jihoafrické republiky).

• … byla z pohledu daňových poplatníků nejnevýhodnější

IPB byla velmi dobře tržně orientovanou bankou, jejíž mnohé obchody však atakovaly hranici přijatelného rizika. Po své faktickém pádu v roce 2000 se stala součástí již rovněž do zahraničních rukou privatizované ČSOB. Té stát poskytl stoprocentní garance za všechna aktiva nabyté IPB (došlo k tedy k fúzi mimořádně výhodné pro nového nabyvatele IPB a nevýhodné pro stát). Tyto garance převyšovaly 163 mld. korun. Cena za prodej přitom vůbec nezohledňovala skutečnost, že cenná na IPB byla její finanční skupina, v níž některé dceřiné společnosti byly ve své oblasti lídry trhu - velmi úspěšná Českomoravská stavební spořitelna bodující marketingovou strategii („Liška“), ale třeba i co do počtu klientů relativně silný penzijní fond. Privatizaci IPB tak lze hodnotit jako velmi nepovedenou. Následné vyvádění špatných aktiv banky do Konsolidační agentury znamenalo další zátěž pro české daňové poplatníky, kteří museli současně sanovat i obrovskou masu převáděných špatných pohledávek z portfolií KB a ČS.

• Českou spořitelnu získala rakouská Erste Bank za 19 mld. korun a doprovodné programy podpory české ekonomiky…

Za privatizace 52% podílu v ČS získal stát do rakouské Erste Bank 19 miliard korun. Vyvést však musel z bilance ČS do Konsolidační banky3 za 33 mld. korun špatných úvěrů a musel počítat s dalším případným výdajem v souvislosti se státní garancí některých úvěrů, které zůstaly ČS v portfoliu.

• …jako součást kupní smlouvy učinily privatizaci ČS velmi úspěšnou

Spořitelnu koupila v srovnání s ní maličká rakouská Erste Bank, jejíž klientská báze byla proti pěti milionům klientů ČS neporovnatelná. Ani v Rakousku nepatřila Erste Bank mezi největší banky, měla však jasnou růstovou strategii s cílem akvizic ve středoevropském regionu, kterou také později naplnila

Cena byl o 55 % vyšší než účetní hodnota čistého jmění ČS v závěru roku 1999 a o 36 % vyšší než tržní cena ČS těsně před prodejem. Erste Bank se dále zavázala navýšit do dvou let základní jmění skupiny ČS o celkovou částku čtyř miliard korun. Kromě závazku zaplatit kupní cenu a navýšit základní jmění, nabídla Erste Bank i řadu iniciativ na podporu české ekonomiky v úhrnné výši 22 mld korun.

Erste Bank podpořila malé a střední firmy v ČR zvláštními (výhodnými) programy financování a také způsobem financování českého trhu s bydlením. Byl to právě produkt ČS Top bydlení, který rozhýbal český hypoteční trh, neboť do té doby banky 3

Ztráta Konsolidační banky (později přejmenované na Konsolidační agenturu) měla být a byla hrazena z veřejných prostředků.

________________________________________________________________________________ Strana 13


Leden 2012

poskytovaly nízké počty hypotečních úvěrů jen velmi úzkému okruhu klientů s nejvyšší bonitou. Právě jistým způsobem „dotované“ úrokové sazby hypoték od zprivatizované České spořitelny přitáhly k vlastnickému bydlení velké množství občanů-zájemců o hypotéky, přinutily nepřímo ke snížení sazeb i ostatní banky a mohly stát za explozivním růstem hypoték, který vyvrcholil kolem poloviny uplynulé dekády. Graf č. 16 Aktiva, úvěry a vklady v bankovním sektoru ČR(v mld. korun) 5 000

Graf č. 17

Kapitálová přiměřenost (v % rizikově vážených aktiv) Bankovní sektor ČR

18

4 500 4 000 3 500

Banky pod zahraniční kontrolou

16

Bankovní sektor ČR celkem

14

3 000

Limit kapitálové přiměřenosti podle Basel II.*

12

2 500

10

2 000 1 500

8

1 000

6

500

4

0 Aktiva celkem

Klientské úvěry a ostatní pohledávky za klienty

Vklady klientů

2 0 2008

2009

2010

Pramen: ČNB

• Komerční banku získala francouzská Société Generale, banka globálního formátu

• Také ČSOB si koupila v roce 1999 malá banka, belgická KBC Bank

Komerční banku (KB) získala v roce 2000 ve výběrovém řízení v konkurenci bavorské Hypovereinsbank a francouzské Credit Agricole nakonec světová Société Generale za cenu 40 mld. korun. Polovinou této částky byl dotován Fond dopravní infrastruktury. Komerční banka byla již předtím relativně dobře řízena a zaměřena především na firmy. Její potenciál vč. finanční skupiny tak nebyl tak výrazný jako u ČS. Přesto lez říci, že i s příchodem nového vlastníka došlo ke zvýšení citlivosti pro podnikatelské projekty malých a středních podniků. ČSOB byla privatizována v polovině roku 1999 belgickou KBC Bank z finanční skupiny KBC. Nezískala ji německá Deutsche Bank, jak se všeobecně předpokládalo, ale opět – podobně jako Erste Bank posléze Českou spořitelnu – banka malá, původně rodinná. Jediným akcionářem ČSOB se stala KBC Bank až v roce 2007, po odkoupení podílů minoritních akcionářů. Po převzetí IPB se ČSOB po velmi dlouhé a obtížné fúzi soustředila i na retailové bankovnictví. Založena byla původně byla v 60. letech minulého století jako banka obsluhující operace zahraničního obchodu podniků České republiky a zajišťující rovněž devizové obchody.

• Noví vlastníci usilovaly o vysokou návratnost svého kapitálu

Příchod nových zahraničních vlastníků byl doprovázen i jejich logickou snahou rychle a výrazněji zvýšit návratnost vloženého kapitálu. Erste Bank si tento cíl vytkla do dvou let od získání ČS a představa o 18% kapitálové návratnosti se zdála při tehdejší nákladovosti ČS nesplnitelná. Došlo k tomu však, stejně jako ke konverze informačních systémů, zavedení internetového bankovnictví, posílené řízení rizik, inovace ve finančních produktech. Další věc, která je z ohledu klientů nepříznivá, přinesli zahraniční vlastníci v podobě vyšších poplatků za bankovní služby. Při dlouhodobě nízkých úrokových sazbách v české ekonomice, které držela dole slabá spotřebitelská inflace, se vlivem docilovaných marží čisté úrokové výnosy bank a jejich výnosy z poplatků a provizí prakticky vyrovnaly.

________________________________________________________________________________ Strana 14

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? Graf č. 18 Klientské úvěry a ostatní pohledávky za Graf č. klienty (v mld. korun) 19

148,0; 7%

Leden 2012

Vklady u bank od zahraniční kontrolou (v mld. korun)

10,1; 1%

38,7; 2% 159,9; 6%

CZK

CZK

Eura

Eura

Mimo CZK a eura

Mimo CZK a eura 1 820,1; 92%

2 356,6; 92%

Pramen: ČNB

• Naprostá dominance bank pod zahraniční kontrolou ve všech nejvýznamnějších měřítcích výsledků podnikání bank v ČR v rozpětí mezi 96-99 %

Koncem roku 2010 činil podíl bank pod zahraniční kontrolou na celkových aktivech bankovního sektoru 96,9 %, tj. 4,197 bil. korun. Většina těchto aktiv je denominována v českých korunách (3,573 bil. korun), zbytek v eurech (524 mld. korun) a ostatních měnách (100 mld. korun). Podíly blížící se sto procentům mají zahraniční banky v ČR také u klientských úvěrů (96,3 %, tj. 2,094 bil. korun) a u cenných papírů nakoupených do svých portfoliích (96,8 %, tj. 817 mld. korun). Tento segment tak dominují v hlavních položkách aktivní strany bilance bankovního sektoru ČR.

• Velmi levné primární zdroje

Naprosto nejvyššího podílu na sektoru celkem však dosahují zahraniční banky v ČR u vkladů klientů. Ti jim svěřili celkem 2,637 bil. korun, což představuje 98,8 % všech klientských vkladů v bankovním sektoru ČR. Přitom drtivá většina této suma jsou vklady v českých korunách (graf 19). Tyto banky tak mají velmi levné primární zdroje použitelné pro své aktivní obchody.

• Rezervy a kapitál

Kromě klientských vkladů jako nejvýznamnější položky pasivní strany bilance je podíl zahraničních bank vysoký i na rezervách a kapitálu. Základní kapitál bank pod zahraniční kontrolou dosahoval v závěru roku 2010 „pouze“ 72,7 mld. korun, tj. 91,6 % jeho výše za celý bankovní sektor, tedy méně než podíly na obchodech. Ovšem úhrn kapitálu a rezerv bank pod zahraniční kontrolou se koncem roku 2010 blížil půl bilionu (468,9 mld. korun). Příčinou byly vysoké zadržené zisky jako nerozdělená část zisků minulých let ve výši 124 mld. korun. V samotném roce 2010 činil čistý zisk bank pod zahraniční kontrolou 54,4 mld. korun.

• Vysoká kapitalizovanost

V důsledku nakumulovaných zisků, rezerv a kapitálu disponují banky v ČR silným „polštářem“ pro krytí rizik svých obchodů. Kapitálová přiměřenost, vyjadřující výši kapitálu k rizikově váženým aktivům, je v bankovním sektoru ČR extrémně vysoká. Zatímco podle mezinárodní regulatoriky4 je limitem pro kapitálovou přiměřenost 8 % k rizikově váženým aktivům, banky v ČR mají tuto kapitálovou přiměřenost podstatně vyšší (graf 17). Navíc e v době krize ještě zvýšila na 14,1 % v roce 2009 a v roce 2010 vzrostla dokonce na 15,5 %.

• Příčiny bezproblémového přečkání krize

Obchodní úspěch bank pod zahraniční kontrolou působících v České republice spolu s vysokou kapitalizací způsobil, že přečkaly finanční krizi i hospodářskou recesi bez úhony, i když se jejich mateřské společnosti potýkaly s problémy. Důvodů je více: při nákupu získali zahraniční investoři banky očištěné od špatných pohledávek, což umožnilo následnou možnost mohutně kapitalizovat. Už od roku 2002 byla jejich ziskovost bank pod zahraniční kontrolou velmi vysoká a návratnost

4

Druhá z Basilejských smluv (doporučení pro bankovní právo a regulace Basilejské komise pro bankovní dohled).

________________________________________________________________________________ Strana 15


Leden 2012

vloženého kapitálu nad evropským průměrem. Zatímco západní banky jsou nuceny získávat nezanedbatelnou část zdrojů na kapitálovém trhu, banky v ČR mohou používat již zmíněné velmi levné vklady klientů. Ty pak zobchodovávají, což se pozitivně promítá do jejich marží. Vysoká kapitalizovanost vytváří prostor pro aktivní obchody a možnost krytí jejich rizik je široká. Dalším podstatným aspektem úspěšného přečkání krize let 2008 a 2009 byla skutečností, že banky v ČR neměly ve svých portfóliích cenných papírů ve větší míře zastoupeny rizikové strukturované instrumenty, které se staly osudové pro mnohé z bank globálního rozměru.

4. Sektor nefinančních podniků • Zvyšování podílu zahraničních firem na produkci i přidané hodnotě sektoru nefinančních podniků..

Zatímco v roce 1995 se segment nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou podílel na celkové produkci nefinančních podniků jen z 10,1 % a na hrubé přidané hodnotě pouze z 8,8 %, v roce 2008 už přesáhl polovinu produkce nefinančních podniků (52,5 %) a přiblížil se polovině produkce v české ekonomice celkem (46,5 %). Růst uvedených podílů pokračoval i v krizovém roce 2009, přestože se mohlo zdát, že právě silný pokles zahraniční poptávky může především exportně orientované firmy pod zahraniční kontrolou působící na českém trhu postihnout výrazněji než zbytek ekonomiky.

• …i v ekonomice celkem

Také podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkové produkci v ekonomice ČR stoupl výrazně, a to ze 7 % v roce 1995 na 40,1 % v roce 2008 v případě produkce. Jejich podíl na HDP se zvýšil z pouhých 4,5 % v roce 1995 na 27 % v roce 2008. Tato proporce na HDP zůstala zachována i v roce 2009, zatímco podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkové produkci v ekonomice v roce 2009 poklesl na 39,6 %.

• „Přepracovací“ charakter části nefinančních firem pod zahraniční kontrolou dokládají vyšší podíly na mezispotřebě

O zčásti „přepracovacím“ charakteru nefinančních firem pod zahraniční kontrolou svědčí skutečnost, že oproti podílům na tohoto segmentu na produkci či přidané hodnotě v sektoru nefinančních podniků jsou jeho podíly na mezispotřebě vyšší. Znamená to, že tyto firmy spotřebují ve výrobě vyšší masu materiálů, energií a ostatních položek mezispotřeby na výslednou výši své produkce a hrubé přidané hodnoty, než „zbytek“ sektoru nefinančních podniků (tj. veřejných a národních soukromých podniků).

Podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou jak na produkci, tak na přidané • Vysoké růsty podílů v letech 2000 hodnotě sektoru nefinančních podniků se v dobách silné konjunktury české ekonomiky zvyšoval nejpomaleji v celé časové řadě 1995-2009. Příčinou může být i a 2006 fakta, že v této době nabíraly na síle i soukromé národní (české) firmy. Nejsilnější přírůstek tohoto podílu byl zaznamenán v letech 2000 a 2006 a může souviset s intenzitou přílivu přímých zahraničních investic do české ekonomiky.

4.1. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na výkonech sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky 4.1.1. Produkce • V roce 2006 produkce firem pod zahraniční kontrolou převýšila polovinu celkové produkce sektoru nefinančních podniků

Polovinu veškeré produkce sektoru přesáhly nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou poprvé v roce 2006 (52,6 %) a na její výši za celou českou ekonomiku participovaly ze dvou pětin (40 %). Tehdy se podíl na sektoru nefinančních podniků proti roku 2005 velmi výrazně zvýšil (+8,8 p.b.), když předchozí rok tento podíl spíše stagnoval (+0,1 p.b.) a v následujícím roce dokonce poklesl (-0,4 p.b.). Rovněž v roce 2008 firmy pod zahraniční kontrolou svůj podíl na produkci nefinančních podniků zvýšily jen nepatrně (+0,3 p.b.), aby v krizovém roce 2008 svou uvedenou proporci navýšily výrazněji (+0,8 p.b.) na 53,2 %. V každém případě šlo o výrazný nárůst podílu, neboť v roce 1995 participovaly firmy pod zahraniční kontrolou na celkové produkci nefinančních podniků zhruba desetinou (10,1 %).

________________________________________________________________________________ Strana 16

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? • Silné růsty podílů na počátku dekády po přílivu přímých investic do strojírenství a také do odvětví Nemovitosti a služby pro podniky

Leden 2012

K nejvýznamnějšímu pohybu zmíněného podílu došlo na počátku dekády v roce 2000, kdy podíl firem pod zahraniční kontrolou převýšil 30 % celkové produkce nefinančních podniků - proti roku 1999 o 9,1 p.b., což byl zároveň nejvyšší nárůst podílů). Došlo k tomu díky výraznému růstu přímých zahraničních investic v segmentu strojů, přístrojů a zařízení (elektrické, kancelářské, zdravotnické, dopravní), jejichž příliv se v roce 2000 proti roku 1999 téměř ztrojnásobil (z 15,6 mld. korun na 40,6 mld. korun). Podobně i v odvětví Nemovitosti a služby pro podniky došlo v roce 2000 ke zdvojnásobení přílivu přímých zahraničních investic (ze 14,6 mld. korun na 28,9 mld. korun). Vzhledem k rozdílnému vývoji v sektoru služeb se podíly firem pod zahraniční kontrolou soustřeďovaly zpočátku do odvětví průmyslu, především zpracovatelského.

• Překvapivý růst podílu na produkci v období ekonomické krize

Skutečnost, že i v letech 2008 a 2009 došlo k růstu podílu nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkové produkci nefinančních podniků, je poněkud překvapivá. Podle propadu zahraniční poptávky na začátku hospodářské krize v ČR bylo totiž možné předpokládat, že to bude právě segment exportně orientovaných firem pod zahraniční kontrolou, které budou tímto vývojem postiženy nejvíce. Nakonec podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkové produkci nefinančních podniků nakonec stoupl. To ukazuje, že naopak segment domácích firem byl ekonomickou krizí postižen více.

• Při výrazných propadech v miliardovém vyjádření byl pokles produkce v roce 2009 méně hluboký než za sektor nefinančních podniků celkem

Produkce nefinančních firem pod zahraniční kontrolou se v roce 2009 propadla o 396 mld. korun na 3512 mld. korun, tj. o více než desetinu (-10,1 %). Byla to téměř polovina propadu produkce všech nefinančních podniků v ČR v daném roce (-852 mld. korun), když propad za celou ekonomiku činil 895 mld. korun. Zasažení krizí tak bylo v propadu produkce pro cizí firmy méně výrazné než za zbytek sektoru nefinančních podniků, neboť jejich podíl na celkové produkci tohoto sektoru zůstal v letech 2008 i 2009 nadpoloviční. Pak i meziroční pokles produkce firem pod zahraniční kontrolou v procentním vyjádření byl v roce 2009 méně hluboký (-10,1 %) než v sektoru nefinančních podniků celkem (-11,4 %).

Graf č. 20 Podíly firem pod zahraniční kontrolou Graf č. na sektoru nefin. podniků celkem (v %) 21

Nefin. firmy pod zahraniční kontrolou (mezispotřeba a HPH v mil. korun)

Pramen: ČSÚ, vlastní propočty

4.1.2. Mezispotřeba a hrubá přidaná hodnota • Podíl cizích firem na mezispotřebě vyšší než na hrubé přidané hodnotě sektoru nefinančních podniků

Na straně užití účtu výroby v členění na mezispotřebu a hrubou přidanou hodnotu vykazuje segment nefinančních firem pod zahraniční kontrolou podstatně vyšší podíly na mezispotřebě než na hrubé přidané hodnotě. Může to souviset s výše uvedeným „přepracovacím“ charakterem tohoto segmentu v České republice. Lze tak soudit z toho, že zatímco v roce 2009 tvořila mezispotřeba nefinančních firem pod zahraniční kontrolou 55,7 % celkové mezispotřeby sektoru, jejich podíl na hrubé přidané hodnotě sektoru činil pouze 47,9 %. Srovnatelný podíl na produkce činil v tomto roce již zmíněných 53,2 %.

________________________________________________________________________________ Strana 17


Leden 2012

• Vývoj podílu na mezispotřebě

Jestliže v roce 1995 spotřebovaly nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou na svou produkci 179,5 mld. korun - což představovalo zhruba desetinový podíl (10,6 %) na srovnatelné veličině za sektor nefinančních podniků -, v roce 2009 již činila jejich mezispotřeba 2503,8 mld. korun. Podíl na mezispotřebě sektoru nefinančních podniků se zvýšil na 55,7 %.

• Vývoj podílu na hrubé přidané hodnotě

Hrubá přidaná hodnota vytvořená v nefinančních firmách pod zahraniční kontrolou se zvýšila z 68,5 mld. korun v roce 1995 (tj. 8,8 % sektoru) na 1008,6 mld. korun v roce 2009 (na 47,9 % hrubé přidané hodnoty sektoru). K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu těchto podílů došlo – srovnatelně jako u produkce – v letech 2000 (+7,7 p.b.) a 2006 (+7 p.b.).

• Nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou rostly 6x rychleji než sektor celkem

Mezispotřeba firem pod zahraniční kontrolou stoupla za období 1995-2009 zhruba 14krát, hrubá přidaná hodnota 14,7krát. O síle nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou v české ekonomice svědčí fakt, že ve srovnání s těmito extrémními přírůstky mezispotřeby a hrubé přidané hodnoty za období 1995-2009 se v sektoru nefinančních podniků zvýšily tyto veličiny v obou případech pouze 2,7krát.

Graf č. 22 Dynamika výkonových charakteristik nefin. firem pod zahraniční kontrolou (y/y v %)

Graf č. 23

Meziroční změny podílů nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (v p.b.)


4.2. Váha firem pod zahraniční kontrolou na důchodových charakteristikách sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky 4.2.1 Zisky • Výrazně vyšší ziskovost

Finanční výsledky segmentu firem pod zahraniční kontrolou byly po celé období 1995-2009 výrazně lepší než v sektoru nefinančních podniků a české ekonomice jako celku. Zisky nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (měřené čistým provozním přebytkem) stouply za rok 1995-2009 více než dvacetkrát (20,4krát), v sektoru nefinančních podniků však pouze 3,1krát.

• Zisky nefinančních firem pod zahraniční kontrolou neklesly v roce 2009 o tolik jako za celý sektor nefinančních podniků…

V roce 2009 činil čistý provozní přebytek nefinančních firem pod zahraniční kontrolou 369,5 mld. korun, což představovalo „krizový“ pokles o 27,1 mld. korun (v roce 2008 dosáhly zisky 396,5 mld. korun). V roce 1995 vydělaly nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou pouhých 18,1 mld. korun. V procentním meziročním srovnání tak poklesly zisky tohoto segmentu o 6,8 %, což byl jen poloviční pokles oproti jejich výraznému snížení za celý sektor nefinančních podniků (-13,5 %). Ty klesly z 662,9 mld. v roce 2008 na 575,8 mld. korun v roce 2009, přičemž v roce 1995 dosahovaly 190,3 mld. korun. Za ekonomiku jako celek se zisky v roce 2009 proti roku 2008 snížily o 6,5 %, což byl nejen významně menší pokles než za sektor nefinančních podniků (-13,5 %), ale bylo

________________________________________________________________________________ Strana 18


Leden 2012

to i méně než kolik činil propad zisku u nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (6,8 %). Je zřejmé, že to bylo způsobeno vývojem čistého provozního přebytku v sektoru finančních institucí, který byl v tomto směru příznivější než v sektoru nefinančních podniků. • …ovšem k jejich snížení došlo vlivem ranějšího postižení krizí již v roce 2008

Na první pohled odolnější zisková báze nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v roce krize ve srovnání s úhrnem za nefinanční podniky však zakrývá fakt, že k meziročnímu poklesu zisků těchto firem došlo již v roce 2008. Prudký propad zahraniční poptávky patrný zejména ve čtvrtém čtvrtletí 2008 postihl především průmysl v ČR (v říjnu se výroba meziročně snížila o 8 %, v posledních dvou měsících roku již byl meziroční propad dvojciferný). Vzápětí však opatření na podporu domácí poptávky uplatněná v zemích hlavních obchodních partnerů českých exportérů (především v automobilovém průmyslu) umožnila exportujícím firmám - zejména těch pod zahraniční kontrolou – tento výpadek snížit.

• Významně horší výsledky českých firem a firem veřejného sektoru...

Z uvedeného vyplývá, že segment veřejných i národních soukromých nefinančních podniků se, pokud jde o ziskovost, vyvíjel v krizovém roce 2009 hůře oproti nefinančním firmám pod zahraniční kontrolou. Naopak oproti nim vykázaný lepší výsledek za celou českou ekonomiku lze připsat zmíněnému výsledku finančních institucí.

Graf č. 24 Porovnání výše čistého provozního přebytku (v mil.korun)

Graf č. 25 Dynamika zisků (y/y v %)

* vč. čistého smíšeného důchodu


• … oproti nefinančním firmám pod zahraniční kontrolou s dvoutřetinovým podílem zisků na ziscích sektoru

I přes postižení v roce 2009 se nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou profilují velmi pozitivně, co se zisků týká, oproti úhrnu za sektor nefinančních podniků i ve srovnání s českou ekonomikou. Jejich zisky tvořily v roce 2009 skoro dvě třetiny (64,2 %) zisků sektoru a tento podíl proti roku 2008 (59,8 %) dokonce výrazně vzrostl. V roce 1995 činil 9,5 %. Nefinanční zahraniční firmy tak byly v České republice od počátku svého působení ziskovější než zbytek sektoru či ekonomiky, protože jejich podíly na produkci a hrubé přidané hodnotě byly oproti podílu na zisku vesměs nižší. Podíl zisků firem pod zahraniční kontrolou na celkových ziscích v české ekonomice roce 2009 prakticky stagnoval (32,5 % proti 32,6 % v roce 2008). V roce 1995 představoval 3,8 %.

• Vysoká korelace

Nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou určují vývoj zisků v české ekonomice (graf 26). Vzájemný poměr dynamických křivek čistého provozního přebytku tohoto segmentu oproti jeho vývoji za celý sektor nefinančních firem a koneckonců i za českou ekonomiku jako celek (zde uvedeno vč. čistého smíšeného důchodu produkovaného sektorem domácností) ukazuje na relativně těsnou vzájemnou vazbu (korelační koeficient vykazuje v obou případech hodnotu 0,99 ).

________________________________________________________________________________ Strana 19

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? Graf č. 26 Dynamika zisků nefinančních firem pod Graf č. zahraniční kontrolou (y/y v %) 27

Leden 2012

Meziroční změny podílů nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (v p.b.)


4.2.2. Mzdy • Růst mezd výrazně rychlejší než za sektor celkově či za ekonomiku

Objem mezd v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou stoupl za období 1995-2009 14,7krát, náhrady zaměstnanců 14,6krát - rozdíl plyne ze skutečnosti, že placené skutečné sociální příspěvky zaměstnávajících firem pod zahraniční kontrolou vzrostly pomaleji, tj. 14,1 krát. V sektoru nefinančních podniků se objem vyplacených mezd zvýšil za uvedené období pouze 2,7 krát, v ekonomice jako celku stouply mzdy a platy 2,5krát.

• Příčinou byl tlak na produktivitu práce a propouštění pracovníků v získávaných firmách

Tento extrémní přírůstek není překvapující a rozhodně není způsoben pouze růstem průměrné mzdy pracovníků nefinančních firem pod zahraniční kontrolou. Byl ovlivněn skutečností, že zejména ve druhé polovině 90. let a v prvních letech uplynulého milénia došlo v české ekonomice k velmi výrazným strukturálním vlastnickým změnám směrem k podstatné redukci subsektoru veřejných nefinančních podniků v prodejích státních podílů z velké části právě do rukou zahraničních investorů. Ale i noví soukromí vlastníci národních nefinančních podniků přistupovali k nákladové redukci ve sféře mezd, která se projevila propouštěním pracovníků a tím snížením celkového objemu mezd. Tlak na produktivitu tak byl klíčovým faktorem jak u soukromých národních tak i firem se zahraniční majetkovou účastí.

• Podíl na vyplácených mzdách nižší než na ostatních parametrech

Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou vyplatily pracovníkům v roce 2009 celkem 360,1 mld. korun, což bylo proti roku 2008 méně o 10,9 mld. korun. Podílel se tak na celkově vyplacených mzdách celého sektoru v roce 2009 ze 41,5 % (v roce 2008 ze 41,1 %). V roce 1995 představoval tento podíl 7,6 %. Také v proporci k objemům za celou českou ekonomiku byl patrný nárůst jejich podílu, a sice na 30 % v krizovém roce 2009 při poklesu podílu z 30,3 % v roce 2008.

Graf č. 28 Dynamika mezd a platů (y/y v %)

Graf č. 29 Podíly nefin. firem pod zahraniční kontrolou na ziscích a mzdách sektoru (%)

________________________________________________________________________________ Strana 20


Leden 2012


• Měkčí postup v roce 2009

Lze z toho vyvodit, že segment nefinančních firem pod zahraniční kontrolou nepostupoval v redukci mzdových nákladů v roce 2009 tvrdším způsobem než zbytek ekonomiky (jeho podíl totiž vzrostl). Z proporce k celému sektoru je patrné, že naopak v jeho „zbytku“, tj. ve veřejných a národních soukromých podnicích, byl pokles objemů mezd v roce 2009 proti roku 2008 razantnější.

• V roce 2010 stagnace mezd nefinančních podniků a jejich pokles ve veřejném sektoru

Celkový objem mezd a platů se v segmentu nefinančních firem pod zahraniční kontrolou snížil v krizovém roce 2009 meziročně výrazněji (-2,9 %) než za sektor (-2,1 %), když zde byla vyplaceno zaměstnancům o téměř 11 mld. korun méně (za sektor celkem o 26 mld. korun méně). Výstup z krize v roce 2010 přinesl ve mzdové oblasti velmi mírné oživení v nefinančních podnicích celkem (+0,1 % proti roku 2009). Za celou českou ekonomiku byl však vykázán vzhledem k nepříznivému vývoji mezd ve veřejném sektoru meziroční pokles (-0,4 %). Pro nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou dosud nejsou v národní účetnictví data za rok 2010 v době zpracování této analýzy k dispozici.

• Podíl na ziscích výrazně vyšší než na objemu vyplácených mezd

Podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkových ziscích nefinančních podniků je výrazně vyšší než jejich srovnatelný podíl na objemu mezd (graf č. 29). Rozdílná disproporce mezi podíly segmentu zahraničních firem na ziscích a mzdách sektoru nefinančních firem souvisí s jejich vyšší produktivitou. Podle korelačních koeficientů je korelace s vývojem mezd významnější než korelace zisků při porovnání meziročních temp jak pro segment nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou a sektor nefinančních podniků celkem tak i pro celou ekonomiku.

4.2.3. Daně • Daně z příjmů firem pod zahraniční kontrolou méně dynamické než produkce a hrubá přidaná hodnota

• Placené tzv. ostatní daně z výroby rostly výrazně pomaleji a

Zatímco produkce, hrubá přidaná hodnota i další položky účtu výroby nefinančních firem pod zahraniční kontrolou vzrostly za roky 1995-2009 více než desetinásobně (produkce 14,2krát, mezispotřeba 14krát, hrubá přidaná hodnota 14,7krát, mzdy a platy 14,7krát a zisky dokonce 20,4krát), daně z příjmů těchto firem jako položka účtu druhotného rozdělení důchodů stouply za uvedené období pouze o 9krát. Vývoj daně z přidané hodnoty (DPH) u firem pod zahraniční kontrolou nelze z národního účetnictví získat. Za celou českou ekonomiku činila v roce 2009 zaplacená DPH podle účtu tvorby důchodů 258,6 mld. korun jako součást položky Daně z výroby a dovozu, které v úhrnu činily 425 mld. korun (z toho daně z produktů 410,8 mld. korun). Je tak patrný převažující objem DPH na daních z produktů, resp. položce daní z výroby a dovozu. Oproti DPH objemově méně významná položka tzv. ostatních daní z výroby je již pro segment nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na účtu tvorby důchodů ročních národních účtů zachycena. Také ta se za období 1995-2009 zvýšila ve srovnání s ostatními porovnávanými parametry méně, a to pouze 2,2krát.

________________________________________________________________________________ Strana 21

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? jejich podíl oproti sektoru a ekonomice je nízký

Leden 2012

Rovněž její podíl na položce Ostatní daně z výroby celého sektoru nefinančních podniků (podle účtu tvorby důchodů) je relativně nízký, když činí pouze 33 %. Neodpovídá tedy rovněž podílům ostatních charakteristik nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na celkovém výsledku za sektor. Na placených daních z výroby a dovozu vykázaných na účtu tvorby důchodů za českou ekonomiku se nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou podílejí pouze z 21,5 %.

Graf č. 29 Daně z příjmu (v mil. korun)

Graf č. 30 Meziroční změny daně z příjmů (y/y v %)


• Podíly daně z příjmů

Podíl daně z příjmů placené nefinančními podniky pod zahraniční kontrolou na jejích celkově placených objemech za sektor i celou ekonomiku se však během let zvětšil a posledních letech uplynulé dekády je již relativně vysoký.

• Placené daně nižší

Z tohoo plyne, že segment firem pod zahraniční kontrolou se ve vztahu ke státním financím ČR neprofiluje stejně dynamickým způsobem, jako ve výkonových a důchodových charakteristikách typu produkce, hrubé přidané hodnoty, mezd či zisků. I přes absenci dat o DPH za firmy pod zahraniční kontrolou lze k jejich převažujícímu exportnímu charakteru předpokládat, že její objemy jsou relativně malé, což je důvod objektivní. Dosažitelné údaje za daň z příjmu a položku Ostatní daně z produktů, kam patří např. daň z nemovitostí, silniční poplatky, mýtné, atd. však nižší dynamiku výběru potvrzují.

Graf č. 31 Podíly zahraničních nefinančních firem Graf č. na placených daních z příjmu (v %) 32

Podíly nefin. firem pod zahraniční kontr. na daních z příjmů a ost. daních (v %)


________________________________________________________________________________ Strana 22


Leden 2012

4. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.1. Spojitost s přílivem přímých investic • Odlišnost pojmů

Je třeba rozlišovat termín „příliv přímých zahraničních investic“ a „investice“ ve smyslu tvorby hrubého fixního kapitálu. První pojem odpovídá investicím v podobě peněžních vstupů do základního kapitálu firem, reinvestovaným ziskům a ostatnímu kapitálu, tj. především úvěrům poskytovaným mateřskými společnostmi dceřiným společnostem v ČR. Druhý pojem „investice“ je v této analýze synonymem tvorby hrubého fixního kapitálu, tj. pořizování fixních aktiv (hmotných i nehmotných). Lze tedy zjednodušeně říci, že finanční toky přímých zahraničních investic se ve výsledku transformují do investiční aktivity firem cizích investorů na českém trhu, která spočívá – z pohledu věcné struktury – v investicích do staveb strojů, aj. (z pohledu komoditního pak jde např. o investice do zemědělských produktů, užívané je i členění odvětvové nebo sektorové).

4.2. Investiční aktivita firem pod zahraniční kontrolou • Investiční aktivita nefinančních firem pod zahraniční kontrolou …

Nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou investovaly za období 1995-2009 do fixních aktiv výrazně dynamičtěji než sektor nefinančních podniků a česká ekonomika jako celek. Jestliže za celou ekonomiku rostly investice v průměru ročně o 5 % a za sektor nefinančních firem ještě méně ( 4,5 %), pak nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou zvyšovaly každoročně své investice do fixních aktiv o 16,1 %. Přesto však je podíl investic uskutečňovaných tímto segmentem na celkových investicích v ekonomice, resp. na investicích firemního sektoru, nižší než jeho podíl na výkonových a důchodových charakteristikách (produkci, hrubé přidané hodnotě, ziscích a vyplácených mzdách).

• … byla po celé období 1995-2009 podstatně živější než ve zbytku ekonomiky

Vyšší tempo investic u tohoto segmentu bylo zpočátku logické – zahraniční firmy se na českém trhu teprve etablovaly. Proto bylo v letech 1995-2000 jejich tempo investování výrazně výš než tempo celkových investic v ČR – jestliže za tu dobu rostly investice do fixních aktiv v české ekonomice v průměru o 6,4 % ročně a zhruba stejným tempem stoupaly i za celý sektor nefinančních podniků (+6,8 %), pak nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou investovaly každoročně do fixních aktiv v průměru vždy o pětinu více (+21,8 %). Tuto silnou dynamiku lze však připsat i nízké základně. Přitom i objemy přicházejících přímých investic ze zahraničí byly v té době relativně velmi nízké, zejména ve srovnání se sousedními středoevropskými státy (silný příliv zažívalo v té době především Maďarsko). Do ČR investovali zahraniční subjekty za roky 1993-1997 v průměru pouze 38 mld. ročně, když své sehrála i měnová krize v roce 1997. Teprve počínaje rokem 1998 začal příliv přímých investic do české ekonomiky převyšovat stomiliardovou hranici.

• V letech 19952000 rostly jejich investice ročně o pětinu, v období 1998-2002 o čtvrtinu, tj. výrazně více než v úhrnu za ekonomiku

Přirozená byla investiční aktivita firem pod zahraniční kontrolou i po roce 2000. Jistě i tím, že příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky především v prvních letech nového milénia výrazně posílil. Na přelomu dekád, za období 1998-2002 stoupal příliv přímých investic do České republiky ročně v průměru o 205 mld. korun.

• V roce 2001 byly fixní investice nefinančních firem

Nejsilnější vlna investic do fixních aktiv proběhla u nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou v letech 2000-2001, kdy navyšovaly svůj hrubý fixní kapitál meziročně o 36 %, resp. o 57 %. Roční fixní investice těchto firem činily 88 mld. resp.

Na tvorbě hrubého fixního kapitálu se tento silný příliv projevil tím, že nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou zvyšovaly během této doby své investice do fixních aktiv ročně v průměru o čtvrtinu (+26 %). Za celou ekonomiku činil průměrný roční přírůstek investic jen 4,7 %, stejně jako v sektoru nefinančních podniků.

________________________________________________________________________________ Strana 23

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? pod zahraniční kontrolou meziročně o polovinu vyšší

Leden 2012

139 mld. korun. Byl to důsledek masívního přílivu přímých zahraničních investic v těchto letech reakce na něj. Byl relativně rovnoměrně rozdělen mezi zpracovatelský průmysl (42 %, tj. 79 mld. korun) a ostatní odvětví české ekonomiky (58 %, tj. 113 mld. korun) podle údajů za rok 2000 (v roce 2001 se již podíl zpracovatelského průmyslu snížil na 29 %).

Graf č. 33 Investice nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (v mil. korun)

Graf č. 34 Dynamika investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (y/y v %)


• Investice především do nových fixních aktiv v letech 2008 a 2009 poklesly

Nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou si pořizovaly zejména nová hmotná fixní aktiva, podíl použitých hmotných aktiv byl ve srovnání s tím podstatně nižší (graf č. 33). Počátek krize v roce 2008 a zejména rok 2009 přinesly i meziroční poklesy investic těchto firem do nových fixních aktiv – v roce 2008 nainvestovaly méně o 14 mld. korun, v roce 2009 dokonce o 21 mld. korun. Přesto nebyl jejich relativní pokles v krizovém roce 2009 tak významný, jako u sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky (graf č. 36).

• Vysoká korelace s investicemi za ekonomiku

Jak je z grafu č. 35 opticky patrné, korelace mezi investicemi nefinančních firem pod zahraniční kontrolou a celkovými investicemi za českou ekonomiku je významná (korelační koeficient 0,98), tj. vyšší než korelace investic sektoru nefinančních podniků a ekonomiky celkem (0,94).

Graf č. 35 Dynamika investic (tvorba hrubého fixního kapitálu, y/y v %)

Graf č. 36 Dynamika pořizování nových fixních aktiv (y/y v %)


Přestože dynamika investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou byla výrazně • Podíl na vyšší než jejich dynamika za celý sektor a českou ekonomiku, jejich podíl na investicích v ekonomice stoupl investicích v ekonomice stoupl z 6,9 % v roce 1995 na 25,5 % v roce 2009. Nejvyšší úrovně dosáhl v době vrcholící konjunktury - v roce 2007 představovaly investice

________________________________________________________________________________ Strana 24


Leden 2012

3,7krát

tohoto segmentu 28,5 % celkových investic v české ekonomice.

• I při útlumu investic o 39 mld. korun v roce 2009 podíl na investicích sektoru stoupl

Na investicích sektoru nefinančních podniků se segment zahraničních firem podílel v roce 1995 z 10,6 %, v roce 2009 pak z 44,3 %. Jak je z grafu č. 35 zřejmé, v roce 2008 jejich podíl poklesl, a to vlivem skutečnosti, že v té době investovaly meziročně více jak veřejné nefinanční firmy (+9 mld. korun), tak i národní soukromé firmy (+11,5 %). I na národní soukromé firmy však v roce 2009 dolehl ekonomický útlum a investice výrazně snížily (-62 mld. korun). V důsledku se podíl firem pod zahraniční kontrolou na celkových investicích nefinančních podniků zvýšil, a to dokonce i přesto, že tyto firmy samy investiční aktivitu značně omezily (-39 mld. korun).

• Podíl na investicích v ekonomice se v letech 2008 a 2009 snížil

Vlivem přírůstků investic financovaných státem, které se zvyšovaly i v letech 2008 a 2009, se změnily i proporce v investicích firemní sféry. Podíl sektoru nefinančních podniků na investicích v ekonomice v obou v letech poklesl (na 61,1 %, resp. 57,6 %). Také segment nefinančních firem pod zahraniční kontrolou investoval v krizových letech 2008 a 2009 méně, čímž se jeho podíl na investicích v ekonomice snížil na 26,7 % v roce 2008, resp. 25,2 % v roce 2009.

• Pokles investic podniků ovlivněn z poloviny cizími firmami

V celé české ekonomice byly v krizovém roce 2009 investice nižší o 104 mld. korun, přičemž prakticky celý tento pokles byl způsobem útlumem investic nefinančních podniků (-95 mld. korun). Z téměř jedné poloviny ovlivnily snížení investic tohoto sektoru právě omezené investice firem pod zahraniční kontrolou (-39 mld. korun).

Graf č. 37 Podíl investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (v %)

Graf č. 38 Míra investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou (y/y v %)


• Výdaje na investice činily v průměru u firem pod zahraniční kontrolou třetinu jejich hrubé přidané hodnoty

Tato velmi vysoká průměrná míra investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou, převyšující průměr za celou ekonomiku i průměr sektoru nefinančních podniků, se postupem let snižovala.

• V letech 2008 a 2009 už klesla míra investic pod úroveň vykázanou za celou ekonomiku…

Z extrémního poměru v druhé polovině 90. let se u nefinančních firem pod zahraniční kontrolou dostala míra investic v letech 2008 a 2009 pod její úroveň za celou ekonomiku. Jestliže v letech 1995-1997 tyto firmy proinvestovaly téměř polovinu své vytvořené hrubé přidané hodnoty (v roce 1995 činila jejich míra investic 48,7 %), do konce uvedené dekády relativně rychle klesala.

• … po mohutné vlně investiční dovozů z počátku dekády

Začátkem další dekády však došlo k opětovnému zvýšení míry investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou, a to v důsledku mohutné vlny investičních dovozů (více v kap. 2 a 3). Jimi tyto firmy vybavovaly nově nabyté výrobní kapacity, a to jak ty stavěné na zelené louce, tak i rekonstruované a modernizované závody.

Na investice (tvorbu hrubého fixního kapitálu) směrovala za léta 1995-2009 v průměru zhruba třetina hrubé přidané hodnoty vytvořené každoročně nefinančními podniky pod zahraniční kontrolou působícími na České republice. Přitom míra investic za celou ekonomiku dosahovala v uvedeném období v průměru 27,8 %.

________________________________________________________________________________ Strana 25


Leden 2012

5 • Ambivalentnost Hodnotit, zda vysoká míra investic je obecně dobrá či nikoli, není jednoznačné . Je jasné, že nainvestované prostředky jsou z podstaty – tím, že jsou použity v produkční hodnocení vysoké činnosti v dalších letech - pozitivním faktorem, akcelerují budoucí ekonomický růst. míry investic Na druhé straně však, z matematického hlediska, může být vysoké míry investic dosahováno nikoli značnými objemy investic (čitatel v tomto podílu), ale i při nízké úrovni jmenovatele, tj. hrubé přidané hodnoty. Ta je přitom tvořena výší mezd, výší zisků, výší odpisů. Právě tyto parametry jsou v zemích s nižší ekonomickou vyspělostí slabší, což opticky nadsazuje míru investic. Fází postupného - a dlouhodobého – poklesu míry investic si prošly i velmi vyspělé země6.

• Relativně rychlý pokles míry investic vlivem růstu výkonů

Je proto logické, že míra investic u firem pod zahraniční kontrolou dosahovala v počátcích přílivu cizího kapitálu do ČR velmi vysokých hodnot a při stále vyšší tvorbě hrubé přidané hodnoty - tím, jak zahraniční investoři přetavovali neinvestované prostředky do výsledků - postupně klesala. Potvrzují tak skutečnost pozorovanou i v mezinárodním porovnání, že vysoká míra investic v ekonomice je v jisté fázi vývoje nevyhnutelná a spolu s narůstáním ekonomické vyspělosti projevující se ve výši vytvořeného produktu (graf č. 21), pak míra investic klesá.

• Dopady krize

V závěru sledovaného období ovlivnila jak investiční aktivitu, tak i výkonnost nefinančních firem pod zahraniční kontrolou ekonomická krize. Zatímco jejich investice se meziročně snížily už v roce 2008 (-2,3 %) a v roce 2009 došlo k jejich propadu (-14,1 %), výkonnost tohoto segmentu podle hrubé přidané hodnoty se snížila až v krizovém roce 2009 (-2,9 %). Vývoj je patrný v grafu 40. V roce 2009 se tak dostala míra investic nefinančních firem pod zahraniční kontrolou pod úroveň míry investic vykázanou za celou českou ekonomiku (graf 38). Investičně tak tento segment ve srovnání s ekonomikou oslabil. Bylo to však důsledkem toho, že investice vládního sektoru ještě v letech 2008 i 2009 meziročně rostly a uvedenou proporci tak změnily.

Graf č. 39 Fixní investice a hrubá přidaná hodnota Graf č. 40 Dynamika investic a hrubé přidané nefinančních firem pod zahraniční hodnoty nefinančních firem pod kontrolou (v mil. korun) zahraniční kontrolou (y/y v %)


5

D. Dubská: Investice a ekonomický růst v ČR: kam se ztrácí efekt vysoké míry investic?. ČSÚ, Praha, 2006. 43 stran. „Sledujeme-li například vývoj míry investic v Německu, které mělo v roce 1970 také relativně vysokou míru investic ve výši 27,5 % HDP (průměr OECD byl tehdy 24,8 %), pak na úroveň velmi blízkou průměru OECD se Německo dostalo teprve v roce 1996. Stejně tak ve Švýcarsku, kde je rovněž tradičně vysoká míra investic: ta v roce 1970 činila 31,3 % a v roce 1972 dokonce 33,8 %. I zde bylo možné pozorovat jen pozvolný trend k jejímu snižování. Švýcarsko se dostalo na zhruba stejnou úroveň míry investic jako průměr OECD také až v roce 1997.“ 6

________________________________________________________________________________ Strana 26


Leden 2012

5. Odvětvový pohled na firmy pod zahraniční kontrolou Odvětvový pohled je v této analýze pojatý jako podíl nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou v daném odvětví na hrubé přidané hodnotě vytvořené v tomto odvětví (v následné kap. 5.1.). Odvětvový pohled na zaměstnanost zde sestává opět z hlediska podílu zaměstnaných v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou v daném odvětví na počtu zaměstnaných v celém odvětví. Je zde však také dále uveden podíl daného odvětví nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na celkové zaměstnanosti firem pod zahraniční kontrolou v České republice (v následné kap. 5.2.)..

5.1. Podíly na hrubé přidané hodnotě odvětví • Prakticky celý výkon peněžnictví a pojišťovnictví je pod zahraniční kontrolou

Ačkoli se má za to, že v České republice dominuje zahraniční kapitál především v automobilovém průmyslu, je toto odvětví zpracovatelského průmyslu až na druhém místě co se týká podílu firem pod zahraniční kontrolou na celkové hrubé přidané hodnotě, které dané odvětví vytváří7. Vyšší je tento podíl v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (více v kap. 4 této analýzy).

• Zahraniční vlastníci přebraly pozice veřejnému ale hlavně soukromému národnímu segmentu firem v peněžnictví a pojišťovnictví

V roce 2009 se podílely subjekty odvětví peněžnictví a pojišťovnictví pod zahraniční kontrolou na celkové přidané hodnotě odvětví z 91,7 %. Zbytek připadal na české (soukromé národní firmy, tj. 7,7 %) a firmy pod kontrolou veřejných peněz (0,6 %). Podle předběžných dat za rok 2010 stoupl tento podíl dokonce na 97,1 %. I pokud tento posun v analýze nezohledníme, zůstává i s 91,7 % za rok 2009 odvětví peněžnictví oproti ostatním odvětvím ekonomiky tím, kde je podíl zahraničního kapitálu na odvětvové hrubé přidané hodnotě největší. V roce 1995 ještě držel veřejný sektor kontrolu nad peněžnictvím a pojišťovnictvím projevující se v tom, že 38,5 % hrubé přidané hodnoty odvětví bylo vytvořeno v jeho subjektech. Z více než poloviny (51,5 %) to byly banky a ostatní peněžní ústavy pod kontrolou soukromých národních (českých) firem.

• Nadpoloviční převaha i ve zpracovatelském průmyslu

Ve zpracovatelském průmyslu tvořila v roce 2009 hrubá přidaná hodnota firem pod zahraniční kontrolou 57,6 % hrubé přidané hodnoty celého odvětví. Firmy vlastněné převážně z veřejných peněz už v tomto odvětví prakticky neexistují (0,8 % podílu na hrubé přidané hodnotě), české firmy jsou v menšině (56,1 %). Ty ještě v roce 1995 tvořily dvě třetiny hrubé přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu, firmy pod zahraniční kontrolou desetinu.

• Výkon automobilového průmyslu tvoří z devíti desetin zahraniční firmy

Na druhé pozici co do váhy na výkonu odvětví podle hrubé přidané hodnoty je automobilový průmysl s 90 % (graf 41). Spojitost s navazujícími, resp. dodavatelskými obory ukazuje silnou pozici zahraničního kapitálu i v gumárenství a výrobě plastů (70 %). Na třetím místě jsou rafinérie a koksárenství (88 %) Díky mobilním operátorům v telekomunikacích je podíl vysoký i v odvětví ICT (70 %), ale také ve výrobě stavebních hmot, která patří do odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, kde činí podíl 65 %.

• Nižší podíly v ostatních odvětvích plynou z charakteru jejich činnosti

Většina ostatních odvětví má podíly zahraničních firem na výkonnosti podle hrubé přidané hodnoty podstatně nižší. Logický je velmi nízký podíl u veřejných služeb – v roce 2009 činil ve vzdělávání jen 0,5 %, což bylo ještě méně než v roce 1995 (0,6 %). Naopak ve zdravotnictví a sociální péči stoupl na 4 % z 0,1 % v roce 1995). Malý podíl je i v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde za období 1995-2009 stoupl z 0,7 % na 6 %. Z výrobních odvětví s nižším podílem zahraničních firem na výkonu je charakteristické zemědělství, kde jimi vytvořená hrubá přidané hodnota tvoří 7,9 %. K výraznému zvýšení došlo právě v roce 2009, předtím byl podíl dlouhodobě pod čtyřmi procenty.

Graf č. 41 Podíl nefinančních firem pod zahraniční Graf č. 42 Podíl nefin. firem pod zahr. kontrolou kontrolou na hrubé přidané hodnotě na zaměstnanosti segmentu pod odvětví (v %) zahraniční kontrolou (v %)

7

V tomto členění není rozlišováno, zda jde o odvětví ekonomiky nebo odvětví uvnitř zpracovatelského průmyslu.

________________________________________________________________________________ Strana 27


Strojírenství

PC, elektronika

Chemie

Potravin. a výroba nápojů

Elektrotechnika Výroba ost. nekov. minerálních výrobků ICT

Leden 2012

Gumárenství a plasty Elektrotechnika Velkoobchod

Gumárenství a plasty

Hutnictví

Rafinérie, výroba koksu Automobilový průmysl

Maloobchod

Peněžnictví

Výroba aut a jiných dopr. prostř.

0%

20%

40%

60%

80% 100%

0%

5%

10%

15%

Pramen: ČSÚ

5.2. Podíly na zaměstnanosti odvětví a segmentu pod zahraniční kontrolou • Podíly na zaměstnanosti v odvětví nejvyšší ve výrobě aut, elektrotechnice a chemii

Jestliže automobilový průmysl se vytváří ve svém segmentem firem pod zahraniční kontrolou 90 % hrubé přidané hodnoty svého odvětví, což je druhý největší podíl po peněžnictví, v zaměstnanosti je jeho podíl na počtu zaměstnaných v automobilovém průmyslu nejvyšší (87 %). Vysoká relativní zaměstnanosti oproti počtu pracovníků daného odvětví je také v elektrotechnickém a chemickém průmyslu - téměř čtyři pětiny zaměstnaných v elektrotechnickém průmyslu pracuje u firem pod zahraniční kontrolou (79 %), v chemii 75 %. Zaměstnanost na úrovni 70 % zaměstnaných v odvětví má segment pod zahraniční kontrolou také v odvětví informačních a telekomunikačních technologií a rovněž v rafinériích a výrobě koksu. Zhruba dvě třetiny pracovníků z celkového počtu v odvětví zaměstnávají zahraniční firmy také ve strojírenství (66 %) nebo v gumárenství a výrobě plastů (65 %).

• Vyšší produktivita firem pod zahraniční kontrolou

Ve firmách pod zahraniční kontrolou pracovalo v ČR koncem roku 2009 celkem 1,069 mil. pracovníků (zhruba pětina všech zaměstnaných v české ekonomice). Vzhledem k tomu, že podíly na produkci nebo přidané hodnotě jsou podstatně větší než tento podíl, lze ze vzájemného poměru soudit na vyšší produktivitu firem pod zahraniční kontrolou ve srovnání s ostatními institucionálními sektory i celou ekonomikou.

• Podíly na celkové zaměstnanosti firem pod zahraniční kontrolou

Podíl firem pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti v daném odvětví je jeden pohled. Tím druhým je jejich zaměstnanost měřená podílem počtu pracovníků na celkové zaměstnanosti firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice ČR Tomto druhém pojetí je rovněž relativní váha automobilového průmyslu ve srovnání s ostatními odvětvími nejvyšší (graf 42). Ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů zaměstnávaly v roce 2009 zahraniční firmy 118,4 tis. lidí, tj. 11,2 % z celkových 1,069 mil. pracovníků firem pod zahraniční kontrolou v ČR. Spolu se zaměstnanými ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (1,1 %) tak byl jejich podíl ještě vyšší. Pořadí ostatních odvětví s významným podílem zaměstnanosti na počtu pracovníků firem pod zahraniční kontrolou v ČR uvádí graf 42.

6. Zahraniční firmy v českém průmyslu • Silné podíly zpracovatelské průmyslu mírně oslabily

Ve zpracovatelském průmyslu přesáhly firmy pod zahraniční kontrolou polovinu všech jeho tržeb již v roce 2002 (graf 43). Bylo to dáno jejich významný zastoupením nejen ve výrobě aut, ale i ve výrobě elektrických zařízení, v hutích a v gumárenském průmyslu a výrobě plastů. Po vrcholu konjunktury v roce 2006 se podíl zahraničních firem ve zpracovatelském průmyslu na jeho celkových tržbách mírně snižoval až do

________________________________________________________________________________ Strana 28


Leden 2012

roku 2008, dokdy jsou k dispozici data za průmysl pod zahraniční kontrolou8. • Vyšší produktivita podle tržeb

I zde byl podle průmyslových statistik patrný rozdílný podíl firem pod zahraniční kontrolou na tržbách a zaměstnanosti (graf 44). Nejen podle hrubé přidané hodnoty, ale i podle tržeb tak je možné usoudit na vyšší produktivitu firem pod zahraniční kontrolou, které docílily vyšších tržeb s nižším počtem zaměstnanců.

Graf č. 43 Podíl firem pod zahraniční kontrolou na Graf č. 44 Podíl firem pod zahraniční kontrolou na tržbách v průmyslu (v %) zaměstnanosti v průmyslu (v %) 50

70

45

60

Podíl na průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v průmyslu

40

Podíl na tržbách z průmyslové činnosti celkem

50 40

35 30 25

30

20

z toho ve zpracovatelské m průmyslu

20 10

z toho ve zpracovatelském průmyslu

15 10 5 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0 2000

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Pramen: ČSÚ

• Dvojkolejnost průmyslu nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích…

Průmyslové tržby dokládají silnou orientaci průmyslových firem pod zahraniční kontrolou na export. Podíl těchto firem na průmyslových tržbách z přímého vývozu dosáhl v roce 2006 tří čtvrtin (graf 45), ve zpracovatelské průmyslu tuto hranici dokonce přesáhl (76,6 %). Tato síla je patrná dlouhodobě. Už v roce 2001 se totiž podíl tržeb zahraničních firem ve zpracovatelském průmyslu přiblížil dvěma třetinách těchto tržeb za celý zpracovatelský průmysl (64,4 %).

• … oproti dynamice tržeb zahraničních průmyslových firem na domácím trhu

Naproti tomu průmyslové tržby zahraničních firem na domácím trhu nejsou co do podílu tak výrazné, jako u přímého exportu, ale to je dáno strukturou odvětví (např. poptávka po zboží potravinářského průmyslu je soustředěná převážně na domácí trh). Přesto i zde je podíl zahraničních firem významný (graf 46). Od zhruba třetinového podílu z let 2003 a 2004 vzrostly na 44,1 % v roce 2007, kdy podíl průmyslových tržeb zahraničních firem v ČR získaných na domácím trhu zatím vrcholil. I zde vy¨byl vyšší v případě zpracovatelského průmyslu, ale svého maxima dosáhl o rok dříve (47,6 % v roce 2006).

• Vztah zahraničních a českých soukromých průmyslových firem v ČR

Krizové období není v grafech 45 a 46 zachyceno (viz pozn. pod čarou č. 8), takže z nich není možné postřehnout, jak mohlo poznamenat podíly tržeb průmyslových firem pod zahraniční kontrolou na celkových tržbách v průmyslu, resp. zpracovatelském průmyslu.

• Potenciál zahraničních firem v průmyslu už

Je z nich však patrné, že zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu snížily jak u tržeb z přímého vývozu, tak i tržeb na domácím trhu svou dominanci již po roce 2006. Lze to zřejmě vysvětlit velmi dobrou obchodní kondicí i ostatních segmentů, tj. soukromých firem s převahou vlastnictví národního a také těch s převažujícím vlastnictvím státu. U zahraničních firem v průmyslu jako celku došlo v letech 2007 a 2007 ke stagnaci podílu na celkových tržbách průmyslu z přímého vývozu na 75,5 %. Na celkových tržbách z domácího trhu již podíl zahraničních průmyslových firem v roce 2008

8

Analýza firem pod zahraniční kontrolou v této části práce končí rokem 2008, neboť do té doby byla k dispozici data odvětvové klasifikace OKEČ v požadovaném členění za firmy pod zahraniční kontrolou. S přechodem na NACE CZ ČSÚ tuto oblast ve sféře produkčních statistik dopracovává s tím, že data budou k použití později.

________________________________________________________________________________ Strana 29


Leden 2012

poklesl. Bez ohledu na následující krizové období lze z křivek grafů konstatovat, že potence firem pod zahraniční kontrolou v průmyslu České republiky v uvedených letech kulminovala.

možná blízko nasycení

Graf č. 45 Podíl zahraničních firem v průmyslu ČR Graf č. 46 Podíl zahraničních firem v průmyslu na tržbách z přímého vývozu (v %) ČR na domácích tržbách (v %) 50

78 76

45

74 40 72 70

35

Podíl na průmyslových tržbách v tuzemsku

30


Podíl na tržbách z přímého vývozu v průmyslu

68


66

25 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: ČSÚ

• Při stejné úrovni zaměstnanosti v průmyslu v roce 2008 jako v roce 2000 se počty lidí v zahraničních průmyslových firmách v ČR zvýšily o 167 %

Počet lidí zaměstnaných v průmyslu České republiky zůstal v roce 2008 ve srovnání s rokem 2000 prakticky stejný (graf 47). Podle průměrného evidenčního stavu zaměstnanců se zvýšil o pouhých 6,7 tis. na 1 172, 864 tis. osob. U firem od zahraniční motorkou však stoupl o 338 tisíc, takže v roce 2008 zaměstnávaly celkem 541,212 tis. osob. Tento prudký nárůst je samozřejmě spjat s optickým pohybem zaměstnanosti po nákupu tuzemských firem a zahrnuje také restrukturalizační kroky nových vlastníků, které zpravidla po získání firmy následují (rozhodují o zaměstnanosti významnou měrou i podle fixních objemů finančních prostředků alokovaných na mzdy). Podle výzkumu ČNB9 sledujícím i zaměstnanost spojenou s najímáním agenturních pracovníků bylo zjištěno, že „podniky v rozhodování o využití zaměstnanosti jako produkčního faktoru zohledňují celkovou zaměstnanost a agenturní pracovníci jsou jen levnějším kanálem přizpůsobení celkové poptávky po práci“.

• V průměru vyšší mzdy s postupně klesajícím rozdílem…

Výdělky osob zaměstnaných u průmyslových firem pod zahraniční kontrolou byly podle dat za období 2000-2008 vyšší oproti mzdovému průměru za průmysl jako celkem (graf 48). Tento jev je ještě výraznější v případě zpracovatelského průmyslu. Tam brali v roce 2001 lidé zaměstnaní u zahraničních firem o téměř 17 % (16,9 %) více než kolik činil průměr ve zpracovatelském průmyslu. Za průmysl celkem činilo toto převýšení 13,7 %.

• …oproti průměru a mzdové sbližování průmyslu a zpracovatelského průmyslu

Je však také patrné, že mzdový rozdíl ve prospěch zaměstnaných u zahraničních firem postupem času slábl. Ještě jen rok vrcholící ekonomické konjunktury v ČR tento trend mírně oslabil. Ale v roce 2008 už činilo mzdové převýšení u firem pod zahraniční kontrolou pouze 10,6 % u zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu a 9,5 % u zaměstnaných v průmyslu jako celku. Také se výrazně ztenčil rozdíl mezi vyšším mzdovým ohodnocování pracovníků v zahraničních firmách ve zpracovatelském průmyslu oproti celému zpracovatelskému průmyslu na jedné straně a tímtéž srovnáním za průmysl celkem. To v roce 2000 činilo 3,3 p.b., v roce 2008 už jen 1,1 p.b. Lze ho vysvětli i za pomoci údajů v grafu 49.

9

Babický, J., Galuščák, K., Lízal L: Firm-Level Labour Demand: Adjustment in Good Times and During the Crisis. CNB Working paper series. 2011. http://www.cnb.cz/cs/vyzkum/vyzkum_publikace/cnb_wp/2011/cnbwp_2011_15.html

________________________________________________________________________________ Strana 30

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ČR: oslabily nebo dále sílí? Graf č. 47 Růst zaměstnanosti (počty osob) Celkem průmysl (průměrný evidenční počet zaměstnanců) z toho pod zahraniční kontrolou

Graf č. 48 Mzdové převýšení u zahraničních firem (průmysl=100; zpraviv. průmysl = 100) 118

1 200 000

116

1 000 000

114

800 000

112

600 000

110

400 000

108

200 000

106

Mzdové převýšení u FDI (průmysl celkem=100) Mzdové převýšení u FDI (zpracovatelský průmysl=100)

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2008

2002

2000

2001

104

0

2000

1 400 000

Leden 2012

Pramen: ČSÚ

• Ve zpracovatelském průmyslu klesla průměrná mzda u zahraničních firem v letech 2007 a 2008 pod úroveň průměrné mzdy v zahraničních firmách v průmyslu celkem…

• … dokreslující ztrátu pozic zpracovatelského průmyslu v dalších parametrech

Ani segment firem pod zahraniční kontrolou logicky nemůže být ze mzdového hlediska homogenním celkem. Graf 49 ukazuje, jak se výše průměrné mzdy zahraničních firem v určitém průmyslovém odvětví odlišuje od průměrné mzdy firem pod zahraniční kontrolou v celém průmyslu. Zatímco zaměstnaní u zahraničních firem v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pobírali stabilně od roku 2000 vyšší mzdy než zaměstnaní u zahraničních firem v průměru v celém průmyslu a v letech 2007a 2008 tento rozdíl dále stoupal, ve samotném zpracovatelském průmyslu v těchto letech už naopak klesl. A to dokonce pod úroveň průměrné mzdy v průmyslu jako celku. Relativní slábnutí pozice zpracovatelského průmyslu oproti průmyslu celkem je však patrné i v dalších sledovaných parametrech v analýze této kapitoly, nejen u výše průměrné nominální mzdy. Kromě snížení průměrné mzdy ve firmách pod zahraniční kontrolou ve zpracovatelském průmyslu pod úroveň, kterou mají zaměstnaní ve firmách pod zahraniční kontrolou v průměru za průmysl celkem, doprovází znatelné slábnutí jejich pozice i vývoj jiných parametrů. Proto prakticky jediným indikátorem, kde se podíl zahraničních firem ve zpracovatelském průmyslu zlepšuje, je počet jeho firem, kde podíl na celkovém počtu firem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2007 a 2008 stoupal. Ve všech ostatních důležitých indikátorech, srovnávajících vývoj uvnitř segmentu firem pod zahraniční kontrolou za průmysl jako celek a za zpracovatelský průmysl, je vidět, že váha zpracovatelského průmyslu slábne. Jeho podíl je v časové řadě 2000-2008 stále nižší – hovoříme stále o proporcích v segmentu firem pod zahraniční kontrolou - nejen u zmíněné průměrné nominální mzdy, ale také u celkových tržeb, tržeb z přímého vývozu a tržeb na domácím trhu a také v zaměstnanosti.

Graf č. 49 Výše průměrné nominální měsíční mzdy ve vybraných odvětvích průmyslu (relativně k výši mzdy zahraničních firem v průmyslu)

________________________________________________________________________________ Strana 31


Leden 2012

140 Výše průměrné mzdy FDI ve zprac. průmyslu proti mzdě FDI za průmysl celkem

130 120

Výše průměrné mzdy FDI v odvětví El.,plyn,voda proti mzdě FDI za průmysl celkem

110 100 90

Výše průměrné mzdy FDI v odvětví Těžba proti mzdě FDI za průmysl celkem

80 70

Výše průměrné mzdy FDI v průmyslu celkem

60 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pozn: FDI=firmy pod zahraniční kontrolou v daném odvětví

2008

Pramen: ČSÚ

________________________________________________________________________________ Strana 32

Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí?

Recommend Documents