RIZIKOVÝ A ROZVOJOVÝ KAPITÁL Obsah kapitoly
Studijní cíle
Doba potřebná ke studiu Pojmy k zapamatování
Úvod
Výkladová část
Tematický celek je rozvržen do následujících dílčích témat: 1) Vymezení pojmu rizikového a rozvojového kapitálu (RRK) 2) Fondy RRK a participující subjekty 3) Etapy realizace typické investice RRK 4) Třídění investic RRK dle životního cyklu cílového podniku 5) Specifická a nespecifická státní podpora investicím RRK 1. Objasnit podstatu podnikového financování rizikovým a rozvojovým kapitálem. 2. Vymezit pojem rizikového (rozvojového) kapitálu. 3. Nastínit historii investic venture kapitálu. 4. Typy poskytování rizikového kapitálu. 5. Výhody a nevýhody rizikového (rozvojového) kapitálu. 6. Časový průběh (fáze) investic rizikového a rozvojového kapitálu. 7. Transakční financování. 8. Makroekonomický přínos investic rizikového a rozvojového kapitálu. 9. Nespecifická státní podpora investic venture kapitálu. 10. Specifické vládní programy podpory investic RRK v zahraničí. 11. Situace v ČR. Studium Vám zabere 60 minut. Při opakování předešlé lekce 120 min. Fáze životního cyklu podniku, akciová společnost, veřejně obchodovaná akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, manažerská společnost, oficiální a neoficiální rizikový a rozvojový kapitál (RRK), fondy RRK, předstartovní a startovní financování, financování počátečního rozvoje, rozvojové financování, záchranné financování, náhradní financování, akvizice, fúze, manažerské odkupy, primární investoři RRK, institucionální primární investoři, cílové podniky, investiční riziko, kapitálový vstup RRK do podniku, exit RRK, primární akciová emise (IPO), specifická a nespecifická státní podpora investic RRK. Kapitola se zabývá objasněním podstaty podnikového financování rizikovým a rozvojovým kapitálem s akcentem na pozitivní zkušenosti vyspělých ekonomik. Vymezení pojmu rizikového (rozvojového) kapitálu Zvláštním zdrojem financování rozvoje podniku, u začínajících menších a středních firem, které mají obtížný přístup na kapitálový trh a mají nedostatek interních zdrojů, je rizikový kapitál (venture capital). Rizikový kapitál je kapitál vkládaný prostřednictvím rizikového fondu do základního kapitálu zpravidla veřejně neobchodovatelných
firem (formou nákupu jejich akcií nebo jiným vkladem). Rizikový kapitál je určený na financování počáteční činnosti firmy a na financování projektů inovačního a rozvojového charakteru s vysokým rizikem. Nástin historie investic venture kapitálu využívání fondů rizikového kapitálu se začalo více uplatňovat až od druhé poloviny 70. let, zejména v USA, v současné době je rizikový kapitál používán i na trzích EU a v jihovýchodní Asii, v USA jsou používány všechny typy financování, v Evropě a Japonsku se využívá především rozvojový typ financování, venture capital představuje investice výhradně do společností, jež nejsou obchodovány na veřejných trzích, ve světě se jedná o zcela samostatnou oblast podnikání, podstatou venture capital je, že fond vstoupí do vybraného podniku a zvýší jeho základní kapitál (podíl na základním kapitálu je vysoce nadpoloviční), po 3-7 letech, kdy podnik je pod trvalou kontrolou rizikového fondu, který potom se ziskem svůj podíl prodá původnímu majiteli, managementu, strategickému investorovi, nebo realizuje prodej na burze, do ČR touto formou příliš kapitálu nepřiteklo, hlavní překážka byla v kupónové privatizaci a s ní spojenou vytvořenou vlastnickou strukturou, v ČR dochází k využívání rizikového kapitálu až počátkem 90. let, vznikaly fondy rizikového kapitálu (se zahraniční a vládní podporou), později se začaly objevovat i fondy z prostředků soukromých investorů, jejich širšímu uplatnění brání menší zájem podniků (původní majitelé se bojí vzdát se své majority), nedostatek vysoce efektivních projektů, zaručujících požadovanou výnosnost a i menší podpora státu ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi. Rizikový kapitál můžeme charakterizovat následujícími znaky: 1) primárními investory jsou zde většinou institucionální finanční investoři (penzijní fondy, banky, pojišťovny), menší úlohu mají soukromí individuální investoři, podniky, někdy i stát (mohou to být i speciálně vytvořená konsorcia), 2) peněžní prostředky investorů jsou soustředěny ve fondu rizikového kapitálu, jako účelově založené společnosti, která slouží ke shromáždění peněz a k rozhodování o jejich alokaci na jednotlivé projekty, ve fondu zasedají zástupci investorů, kteří mají rozhodující slovo při umístění zdrojů (pro výběr, posuzování a spravování investičních příležitostí si fondy najímají manažerskou společnost - na základě poradenské smlouvy), 3) fond rizikového kapitálu poskytuje peněžní prostředky klientské společnosti, ucházející se o kapitál na základě
podrobné analýzy projektu a činnosti podniku, jedná se většinou o přímý vklad do základního kapitálu, přičemž se peněžní prostředky poskytují často postupně, v návaznosti na splnění určitých dílčích cílů projektu (majitelé rizikového kapitálu požadují zastoupení v představenstvu nebo dozorčí radě, aby mohli intenzivně ovlivňovat rozhodováni podnikového managementu - často mívají právo veta v některých základních otázkách rozhodování), 4) investoři podstupují vysoké riziko, proto požadují vysokou výnosnost investičních projektů - obvykle se pohybuje okolo 30-35 % (uvádí se, že podíl skutečně úspěšných projektů na navrhovaných projektech je minimální (5-15 %), 5) rizikový kapitál je typický tím, že nezůstává v podniku trvale, po určité době dochází k exitu (vystoupení) rizikového kapitálu z klientské společnosti, teprve tehdy je možné zhodnotit celkovou výnosnost investice pro investory rizikového kapitálu, protože ji ovlivňuje i způsob vystoupení. Nejčastěji se uplatňuje výstup tím, že management (ev. vlastníci) podniku zpětně odkoupí podíl investorů, jinými způsoby jsou: prodej podílu jiné společnosti a uvedení společnosti na burzu cenných papírů, způsoby vystoupení fondu rizikového kapitálu jsou dohodnuty již v úvodních jednáních s klienty, v případě neúspěchu projektu vystupují investoři rizikového kapitálu z podniku odprodejem svého podílu za nižší cenu, nebo přímo likvidací podniku a prodejem jeho jednotlivých aktiv. Typy poskytování rizikového kapitálu 1) Předstartovní (zárodečné) financování (seed capital) – financování prvních kroků v podnikání - spočívá v poskytování peněz na vývoj nových výrobků, průzkum trhu po nových výrobcích, patentovou ochranu, přípravu podnikatelského plánu ap. (jde o velmi rizikové investice, s dlouhou dobou návratnosti, kterým se věnuje velmi malá část fondů rizikového kapitálu) 2) Startovní financování (start up capital) - investuje se do počáteční činnosti založené firmy, která už má připravený výrobek, řídící tým a jsou ukončeny tržní průzkumy - jde o financování prvních nákupů zásob, fixního majetku ap. (riziko investování je značně vysoké a věnuje se mu menší část fondů rizikového kapitálu) 3) Financování rozvoje podniku (development capital): a) Financování počátečního rozvoje - rizikový kapitál vstupuje do firmy, která existuje relativně krátkou dobu, má nízký zisk, nemůže si zajistit úvěr, ale má předpoklady dalšího rozvoje, b) Financování pozdějšího stadia rozvoje - rizikový kapitál vstupuje do již fungujícího podniku, který chce expandovat pomocí nových technologických inovací nebo na nových trzích,
•
rozvojovému financování (zejména v pozdějších stádiích rozvoje) se věnuje rozhodující část fondů rizikového kapitálu - přibližně až 60 % společností (riziko je zde znatelně menší a doba návratnosti kratší, než u předchozích typů financování), 4) Náhradní financování; profinancování dluhů (debt replacement capital) - vyskytuje se v případech, kdy klientské podniky jsou vysoce zadluženy a velkou část svých zisků musí používat na úhradu úroků, pokud mají dobrý rozvojový program, nahrazuje rizikový kapitál úvěr a zabraňuje tak bezprostřednímu nesplácení úvěru a značnému úrokovému zatížení, 5) Transakční financování (transaction capital) - zde se financují vlastnické transakce (nákupy jiných společností, jejich částí, spojení podniků, nebo různé druhy manažerských odkupů vlastními nebo cizími manažery (jde o financování již fungujících podniků se známými výsledky, riziko je poměrně nízké), transakčním financováním se zabývají takřka všechny fondy rizikového kapitálu. 6) Záchranné financování (rescue capital) – je financování podniku, který má finanční potíže a hrozí mu ukončení činnosti, existuje-li šance na záchranu, podložená kvalitním programem budoucího růstu, může být použit rizikový kapitál (tato varianta je méně obvyklá), z charakteristik typů poskytování rizikového kapitálu vyplývá, že převažuje poskytování prostředků na rozvoj již fungujících podniků a na vlastnické transakce, fondy se specializují na různé typy uváděného financování, někdy však existují i specializované fondy rizikového kapitálu (zejména fondy, založené s podporou státu - např. pro pomoc malým podnikům). Výhody a nevýhody rizikového (rozvojového) kapitálu Výhody využívání rizikového kapitálu: umožňuje rychlou realizaci nadějných, inovačních projektů, na které podnik nemá dostatek interních zdrojů, ani na ně nemůže získat úvěr, vyžadující obvykle hmotné zajištění (rizikový kapitál většinou jištění majetku podniku nevyžaduje), dochází k posílení vlastního kapitálu (i když se při tom mění vlastnická struktura), přináší nejen potřebné peněžní prostředky na investice, ale zároveň investorské zkušenosti, kontakty a cenné informace pro klientské podniky. Nevýhody využívání rizikového kapitálu: rozšířeni počtu vlastníků, ovlivňujících strategické rozhodování firmy a její kontrolu, vysoká požadovaná výnosnost investory, kteří tím kryjí své vysoké investorské riziko.
Fáze investic rizikového a rozvojového kapitálu Fondy rizikového a rozvojového kapitálu bývají zakládány na dobu určitou (8 - 10 let), existence fondu bývá rozdělena na tři překrývající se fáze. První fáze investiční (0 - 3 roky), probíhá vyhledávání investičních příležitostí splňujících kritéria fondu a k proinvestování převážné většiny kapitálu fondu. V druhé fázi - maturační (4 - 7 let), dochází k expanzi zainvestovaných cílových společností, které jsou investičními manažery pečlivé monitorovány. Manažerská společnost se snaží vykonávat pouze kontrolní činnost (účast jejích zástupců v statutárních orgánech cílových spol.). Během této fáze se jednotlivé cílové společnosti vyprofilují a ukáže se správnost investiční volby. Ukáže se, kde je výkonný management schopen řídit úspěšně firmu bez pomoci manažerské společnosti a kde ne. Třetí fází typické komanditní společnosti specializované na rizikové a rozvojové investice je období odprodeje podílů v cílových společnostech (tzv. exity). Rozhoduje se o skutečně dosažených výnosech jak pro investory, tak i o výši podílu manažerské společnosti na výnosech fondu. Doba trvání této fáze závisí na tom, kdy nastane vhodný okamžik pro maximální zhodnocení jednotlivých investic. Teoreticky může nastat i taková situace, kdy se odprodává podíl v cílové společnosti dříve, než skončila investiční fáze. Při zakládání fondů musí příslušná smluvní dokumentace počítat i s variantami nepříznivého nebo dokonce krizového vývoje. Může nastat situace, kdy způsob řízení fondu a průběžné výsledky jsou hluboko pod očekávanou hranicí, nebo činnost manažerské společnosti vykazuje jiné hrubé nedostatky. V takových případech většina fondů umožňuje kvalifikované většině investorů (obvykle 75 %) kdykoli manažerskou společnost odvolat. Dojde-li k takovéto situaci bez vážné příčiny má manažerská společnost nárok na určitou kompenzaci, která zpravidla činí l-3násobek ročního poplatku za správu. Krajní situací je pak okamžité ukončení činnosti fondu. Často o tom může rozhodnout opět kvalifikovaná většina investorů. Transakční financování Manažerské odkupy (MBO, MBI, BIMBO atd.) - jde o financování odkupu již existujícího a zaběhnutého podniku ve
prospěch jeho (současného či budoucího) managementu. Tento odkup není možno jistit aktivy prodávaného podniku, a proto se zájemci obracejí o pomoc na investory rizikového a rozvojového kapitálu (RRK). Cenu odkupu musí uhradit kupovaný podnik, tyto investice připadají v úvahu u podniků velmi výnosných. Je-li tato podmínka splněna, jde o investici s nižším rizikem, než jsou běžné investice v oblasti RRK. Doba návratnosti investice je zpravidla 2-3 roky. Typická velikost investice do manažerských odkupů je 200 mil. - l mid. Kč (ale i 20 mid. Kč). V ČR je doba návratnosti investic do manažerských odkupů zpravidla delší (4-6 let) a velikost investice je výrazně nižší (40-400 mil. Kč). MBO - management buy-out - transakce, při které existující management společnosti kupuje od jejích majitelů všechny nebo většinu jejích akcií či podílů. MBI - management buy-in - transakce, kdy skupina vnějších manažerů kupuje od jejích majitelů všechny nebo většinu jejích akcií či podílů, aby se potom ujala řízení této společnosti. BIMBO - management buy-in-buy-out - kombinace obou předchozích operací, tj. transakce, kdy skupina manažerů společnosti společně s dalšími vnějšími manažery kupuje od jejích majitelů všechny nebo většinu akcií či podílů společnosti, aby se pak ujala jejího řízení. LBO - leveraged buy-out - MBO transakce, která je do vysoké míry financována prostřednictvím úvěru. LMBO - large MBO - značí MBO u velké korporace zpravidla obchodované na veřejném trhu cenných papírů. Pro financování zejména vlastnických transakcí se používá termín transakční financování (transaction capital), spadá sem financování akvizic a fúzí i manažerské odkupy. Pokud předchází financování transakcí důkladná analýza, bývají transakční investice nejvýnosnějšími a nejméně rizikovými investicemi rizikového a rozvojového financování. Překlenovací financování (mezzanine financing) je poskytování „quazi kapitálu", který stojí na pomezí mezi vstupem do základního kapitálu a úvěrem. Využívá se při dočasném financování akvizic a jiných speciálních operací předtím, než je transakce dlouhodobě profinancována jiným způsobem. Makroekonomický přínos investic RRK Společnosti financované rizikovým a rozvojovým kapitálem RRK představují v průměru 5 % všech spol., které v dané
ekonomice působí. Společnosti rostou výrazně rychleji než velké společnosti výnosy rostly meziročně o 35 %, což je dvakrát více. Rychleji vytvářejí pracovní příležitosti - počet jejich zaměstnanců rostl meziročně o 15 % oproti jiným společnostem, kde byl tento nárůst 2 %. Výrazně více investují do technologií, investice rostly ve sledovaném období meziročně o 25 %. Intenzívně investují do výzkumu a vývoje V roce 1995 sem investovaly tyto společnosti 8,6 % svých celkových výnosů, což je šestkrát více, než tomu bylo u špičkových velkých společností (1,3 %). Společnosti se rychleji zapojují do globální ekonomiky a mezinárodního obchodu, export rostl v průměru o 30 % ročně, což je několikanásobek průměru ekonomiky zemí Evropské unie jako celku. Jsou zdrojem zavádění inovací, které za sebou „táhnou" celou ekonomiku, jejich vysoce nadprůměrná výkonnost určuje „laťku", ke které se ostatní společnosti - snažit přiblížit. Fungující trh rizikového a rozvojového kapitálu je místem, kde se setkávají investoři se zájemci o tento typ investic, napomáhá vzniku a rozvoji nových podniků, třídí „zrno od plev" prostřednictvím sofistikovaného know how a velmi přísných kritérií, která na financování rizikových a rozvojových investičních projektů uplatňuje. Jedním z nejdůležitějších makroekonomických aspektů společností financovaných RRK je jejich funkce „generátoru daňového inkasa„. Díky jejich rychle rostoucímu obratu i zisku rostou částky, které tyto společnosti odvádějí státu na daních. /v některých zemích jsou začínající společnosti po určité počáteční období svého rozvoje osvobozeny od daní, tento schodek se v dalších fázích jejich rozvoje (kdy již od daní osvobozeny nejsou) více než vyrovná/. Nespecifická státní podpora investic venture kapitálu Nespecifická podpora zahrnuje komplex opatření na usnadnění a odstranění překážek podnikání obecně (nejen podnikání s RRK). Souhrnně se těmto opatřením říká „kultivace podnikatelského prostředí". Tato opatření zahrnují otázky: – správy daní a cel, – regulace kapitálového trhu, – ochrany věřitelů, – efektivního fungování soudů, – redukce státem požadovaného výkaznictví, – vedení podnikových rejstříků, – podzákonných předpisů a norem (hygienických, požárních), – opatření na podporu exportu,
– – –
režimu udílení státních zakázek, státní podpory účasti v zahraničních obchodních soutěžích, přímých a nepřímých daní (daň z příjmů práv. osob, DPH, spotřební daň).
Cílem, který jednotlivé státy při jejich přijímání a koordinaci sledují, je vytvořit podnikatelsky příjemné prostředí, které stimuluje nadané a agilní jedince k podnikatelským aktivitám, jež jsou esencí každé ekonomiky. Úroveň podnikatelského klimatu je v různých zemích velmi rozdílná. Jako jeden z významných důvodů dlouhotrvajícího úspěšného rozvoje asijských tygrů (Tchaj-wan, Hongkong, Singapur, Jižní Korea) bylo uváděno velmi příjemné podnikatelské klima, zatěžující podnikatele minimem státní byrokracie a poskytující jim státní podporu všude, kde to bylo potřeba. Specifické vládní programy podpory investic RRK v zahraničí Specifická podpora - specifická státní podpora investování rizikového kapitálu je zaměřena přímo na cílenou změnu poměru výnos / riziko, s cílem zvýšit zájem komerčních investorů. V ekonomicky vyspělých zemích se tato podpora realizuje třemi způsoby: – daňovými úlevami, – přímými státními investicemi, – poskytováním státních garancí investorům rizikového kapitálu. • •
•
• •
Daňové úlevy (redukce daně z kapitálových výnosů při dlouhodobém držení cenných papírů), jsou zaměřeny na zvýšení výnosů. Další dva způsoby míří na snížení rizika - při přímé státní investici stát sám vkládá určité finanční prostředky do fondu rizikového nebo rozvojového kapitálu společně s komerčními investory. Vnitřní uspořádání fondu potom tyto investory poněkud zvýhodňuje oproti státu v případě neúspěšného investování. Poskytování garancí spočívá v převzetí části investičního rizika investora státem (resp. jím pověřenou institucí) - stát se zavazuje, že investorovi, resp. fondu rizikového a rozvojového kapitálu, uhradí určitou, přesně specifikovanou část ztráty, kterou by investor či fond v případě neúspěšného investování mohli utrpět. Ve většině používaných systémů se dva nebo i všechny tři přístupy kombinují. Na pomezí mezi specifickou a nespecifickou podporou se nalézá ještě specifická podpora legislativní - spočívá v zahrnutí speciálních ustanovení výhodných pro fondy rizikového a rozvojového kapitálu do obecně platných zákonných norem (např. obchodního zákoníku či zákona o investičních společnostech).
Evropská komise a další reprezentanti Evropské unie pociťují přetrvávající dominanci Spojených států na světovém trhu rizikového a rozvojového kapitálu. Součástí plánované podpory je proto podpora investic rizikového a rozvojového kapitálu, jejíž realizací byla pověřena Evropská investiční banka (EVCA), která zpracovala Bílou knihu obsahující řadu doporučení, jak investice rizikového a rozvojového kapitálu v zemích Evropské unie podporovat. Bílá kniha respektuje odlišnost systémů v jednotlivých zemích a soustřeďuje se na doporučení v základních koncepčních otázkách, a to jak specifické, tak i nespecifické povahy. Situace v ČR V České republice existuje řada programů na podporu malého a středního podnikání, soustředěných zejména kolem Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Program na podporu investic rizikového a rozvojového kapitálu je důvodem, proč program zahájený s finanční podporou programu PHARE vedl k masivnějšímu rozvoji rizikového financování do začínajících inovativních podniků. Problematikou prostředí pro rozvoj investování rizikového a rozvojového kapitálu v České republice se zabývala Česká asociace rizikového kapitálu (CVCA), která po vzoru EVCA (a ve spolupráci s ní) vydala na přelomu let 1996/97 svou „Bílou knihu“, publikace, kromě výstižné analýzy překážek přináší i řadu doporučení, jak tuto situaci zlepšit. Závěry Bílé knihy: 1. Uvolnit domácí omezení investování do akcii bez veřejné obchodovatelnosti - současná legislativní úprava umožňuje investičním společnostem a penzijním fondům investovat pouze do akcií obchodovaných na veřejných trzích. Zvýšení přílivu investic rizikového a rozvojového kapitálu z vlastních zdrojů by výrazně prospělo, kdyby velcí institucionální investoři splňující určitá stanovená kritéria mohli určitou část svých prostředků (např. maximálně 10 % aktiv v jejich správě) investovat do akcií bez veřejné obchodovatelnosti. 2. Urychlit probíhající reformy legislativy regulující kapitálové trhy a Burzy cenných papírů Praha. Existence likvidního, transparentního a fungujícího trhu cenných papírů je nutnou podmínkou i pro zdravý vývoj trhu rizikového a rozvojového kapitálu. Současný trh cenných papírů v České republice má ještě velmi daleko ke standardu vyspělých zemí, to má negativní důsledky zejména ve vytváření špatného „image" České republiky v očích potenciálních zahraničních investorů.
3. Zavést vhodné domácí právní a organizační formy pro investování rizikového kapitálu. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) nenabízí žádné speciální právně organizační formy pro investice RRK. Zákoník obsahuje jako možnou právní formu komanditní společnost, která je běžně používaným „investičním nosičem" v zahraničí. Modifikace obchodního zákoníku, umožňující pro tuto určitou speciální formu této společnosti transparentní daňový režim výhodný pro investice RRK, by měla být poměrně snadná. Bílá kniha CVCA doporučuje spojit tuto úpravu se zavedením zpřísněného režimu kontroly ministerstvem financí České republiky, který by zabránil zneužití této formy společnosti pro jiné účely. 4. Redukovat daň z kapitálových výnosů - zdanění kapitálových výnosů v ČR je velmi vysoké a působí jako retardační faktor rozvoje rizikového a rozvojového investování. Důsledkem je registrace fondů rizikového a rozvojového kapitálu působících v České republice mimo území státu. 5. Silněji podporovat spolupráci s inovativní strukturou. V České republice existuje struktura Business Innovation Centers (BIC), působící většinou při vysokých školách a Akademii věd ČR. Aktivní jsou rovněž Společnost pro podporu transferu technologu a Společnost pro podporu inovací. Tyto společnosti spolupracují s evropskými strukturami pro podporu inovací. Jejich vazba na rizikový a rozvojový kapitál je v ČR dosud slabá. 6. Podpořit vzdělávání a propagaci v oblasti rizikového kapitálu. 7. Podpořit větší příliv domácích finančních zdrojů pro investování do firem v počátečních fázích rozvoje. Pro jeho redukci se doporučuje zavedení systému státní podpory, který by měl zahrnovat některé z následujících možností: státní subvence režijních nákladů investičních společností pro technické zpracování investičních projektů, státní subvence nákladů spojených s využíváním externích poradců, státní refinancování rizikového a rozvojového kapitálu úvěry s nízkými úroky, redukci rizika investorů metodou státních garancí poskytovaných investorům fondů rizikového a rozvojového kapitálu, státní koinvestice do fondů rizikového a rozvojového kapitálu.
Kontrolní otázky a úkoly
1) Co je podstatou investic rizikového a rozvojového kapitálu (RKK)? Co se rozumí pod pojmy oficiálního a neoficiálního RRK? 2) Které kategorie ekonomických subjektů obvykle participují na
Seznam použitých zkratek
Studijní literatura
investicích oficiálního rizikového a rozvojového kapitálu? Charakterizujte stručně každou kategorii těchto subjektů! 3) Na jaká stadia rozčleňujeme životní cyklus podniků? Které z nich bývají investičně preferovány fondy RRK a proč? RRK - rizikový a rozvojový kapitál, MBO - management buy-out, MBI - management buy-in, BIMBO - management buy-in-buy-out, LBO - leveraged buy-out, LMBO - large MBO, EVCA - European Private Equity and Venture Capital Association, ČMZRB - Českomoravská záruční a rozvojová banka, PHARE – Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy (programem Evropské unie, vytvořeným v roce 1989 na podporu ekonomické restrukturalizace a politických změn v Polsku a Maďarsku), CVCA - Česká asociace rizikového kapitálu (Česká private equity a venture kapitálová asociace), EVCA – Evropská asociace rizikového kapitálu, BIC - Business Innovation Centre. Základní studijní literatura: Mareš, S., Zdroje financování podniku, VŠFS, Praha, 2003, s. 72 – 82. Doporučená studijní literatura: Synek M. a kol., Manažerská ekonomika, Grada Publishing, Praha, 2000, 2. vydání, s. 26. Wawrosz, P., Zdroje financování podnikatelské činnosti, Sagit, Ostrava, 1999, s. 312 – 325. Valach, J., Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, Ekopress, Praha, 2001, s. 336 – 339, 400 – 420. Brealey, R. A. – Myers, S. C., Teorie a praxe firemních financí, East Publishing, Praha, 1999, s. 363 – 395. Dvořák, I., Procházka, P. Rizikový a rozvojový kapitál. Praha : Management Press, 1998. s. 22-24, 36-38, 80-85, 139-155.
