FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V ČESKÉ REPUBLICE

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V ČESKÉ REPUBLICE Financial education at elementary schools in the Czech Republic Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ, Ph.D.

Eva MASNÍKOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

MASNÍKOVÁ Eva

Obor:

Finance

Název tématu:

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V ČESKÉ REPUBLICE Financial education at elementary schools in the Czech Republic

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Analyzovat finanční vzdělávání na základních školách v České republice, zhodnotit přínosy finančního vzdělávání na základních školách, identifikovat problematické oblasti, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro učitele, školy, MŠMT příp. další zainteresované subjekty vedoucí k zlepšení finančního vzdělávání a omezení problematických oblastí. Postup práce a použité metody: Vymezení standardů finanční gramotnosti pro základní vzdělávání, analýza finančního vzdělávání na vybraných základních školách v České republice, dotazníkové šetření mezi učiteli a ţáky, zhodnocení přínosů a identifikace problematických oblastí, formulace závěrů a doporučení pro učitele, školy, MŠMT příp. další zainteresované subjekty. Pouţité metody: komparace, analýza, syntéza, deskripce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia :manuál pro učitele. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 197 s. ISBN 9788086960401. SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia :pracovní sešit. Illustrated by Kameel Machart. 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 60 s. ISBN 978-80-86960-42. PETÝRKOVÁ, Lenka a Pavlína CHMELAŘOVÁ. Základy finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Generation Europe, 2011. 94 s. ISBN 9788090497481. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-nazakladnich-a-strednich-skolach; www.rvp.cz; www.nuov.cz Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Gabriela Oškrdalová

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Eva Masníková

Název diplomové práce:

Finanční vzdělávání na základních školách v České republice

Název práce v angličtině:

Financial education at elementary schools in the Czech Republic

Katedra:

financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá finančním vzděláváním na základních školách v České republice. Na začátku definuji pojmy finanční gramotnost a finanční vzdělávání, poté se věnuji úpravě finančního vzdělávání v dokumentech ministerstev. V práci jsou rozebrány také knihy vyuţitelné při výuce a je porovnáno, jak splňují jednotlivé poţadavky na výuku finanční gramotnosti stanovené státem. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření na vybraných školách v České republice, podle něhoţ jsem srovnala přístupy k výuce finanční gramotnosti na různých školách, a podrobnější analýzu finančního vzdělávání na dvou konkrétních základních školách, které jsem navštívila osobně. Na závěr je shrnut přínos finančního vzdělávání, jeho problematické oblasti a jsou formulována doporučení zainteresovaným subjektům pro zlepšení současné situace. Annotation The thesis is aimed at financial education at elementary schools in the Czech republic. At the beginning I define the terms financial literacy and financial education, then I describe adjustment of financial education in documents released by ministries. The thesis also analyzes books that could be used in lessons and compares how they comply with requirements for teaching financial literacy set by the state. The practical part contains survey at selected elementary schools in the Czech republic and comparison of their approach to financial education. I also analyze financial education at two specific elementary schools which I have visited in person. In the end I summarize benefits of financial education, its problematic parts and I formulate recommendation for every party interested in this area to improve the current situation. Klíčová slova finanční gramotnost, finanční vzdělávání, základní škola, výuka, standard finanční gramotnosti, doporučení Keywords financial literacy, financial education, elementary school, teaching, standard of financial literacy, recommendation

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Finanční vzdělávání na základních školách v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. 5. 2013 …………………………………………

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D. za cenné rady a komentáře k bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala za spolupráci základním školám, které se zúčastnily výzkumu a poskytly mi informace o výuce. V neposlední řadě děkuji rodině a přátelům za podporu při studiu.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 9 1 Definice finanční gramotnosti a finančního vzdělávání, jeho úprava ze strany státu ......................... 11 1.1 Definice finanční gramotnosti ...................................................................................................... 11 1.2 Dokumenty ministerstev k finančnímu vzdělávání ...................................................................... 12 1.2.1 Budování finančního vzdělávání na základních školách ....................................................... 12 1.2.2 Rámcový vzdělávací program ............................................................................................... 19 2 Vybrané knihy pro výuku finanční gramotnosti ................................................................................. 22 2.1 Knihy vydané Národním ústavem odborného vzdělávání ........................................................... 22 2.1.1 Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol ........................................................... 22 2.1.2 Finanční gramotnost – úlohy a metodika (metodická příručka pro učitele) .......................... 23 2.2 Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia .............................. 24 2.3 Finanční gramotnost (Navrátilová) .............................................................................................. 24 2.4 Finanční gramotnost (Jakeš) ........................................................................................................ 25 2.5 Výchova k finanční gramotnosti .................................................................................................. 26 2.6 Tajný deník Barborky Syslové ..................................................................................................... 27 3 Analýza výsledků dotazníkového šetření ........................................................................................... 29 3.1 Školy nezařazující finanční vzdělávání ........................................................................................ 30 3.2 Školy zařazující finanční vzdělávání ........................................................................................... 33 3.2.1 Finanční vzdělávání jako součást jiného předmětu ............................................................... 33 3.2.2 Finanční vzdělávání jako samostatný předmět ...................................................................... 37 3.2.3 Shrnutí ................................................................................................................................... 41 4 Analýza výuky finanční gramotnosti na vybraných základních školách ............................................ 44 4.1 Brno.............................................................................................................................................. 44 4.2 Ostrava ......................................................................................................................................... 46 5 Přínos a problematické oblasti finančního vzdělávání, doporučení zainteresovaným subjektům ...... 48 5.1 Přínos finančního vzdělávání ....................................................................................................... 48 5.2 Problematické oblasti úpravy ze strany ministerstev, doporučení pro ministerstva .................... 49 5.3 Problematické oblasti výuky, doporučení pro výuku ................................................................... 50 Závěr ...................................................................................................................................................... 52 Kniţní zdroje ......................................................................................................................................... 54 Internetové zdroje .................................................................................................................................. 56 Seznam obrázků ..................................................................................................................................... 58 Seznam tabulek ...................................................................................................................................... 58 Seznam grafů ......................................................................................................................................... 58 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 59

Úvod Finanční gramotnost je v centru zájmu jiţ několik let, a to především kvůli hypotéze, ţe nedostatečná úroveň finanční gramotnosti obyvatel prohloubila poslední finanční krizi, která započala v roce 2008 ve Spojených státech amerických.1 V roce 2010 proběhl výzkum v oblasti finanční gramotnosti českého národa. Podle tohoto výzkumu si například finanční rozpočet sestavuje pouze 45 % lidí, z nich si jeho dodrţování kontroluje 77 % domácností, 54 % domácností, které si rozpočet nedělají, tak nečiní proto, ţe to povaţují za zbytečné. Bylo také zjištěno, ţe odkládání části příjmu jako rezervy na budoucí výdaje se zvyšuje s vyšším vzděláním a příjmem, mladší lidé nespoléhají na důchod. Většina lidí slyšela o kreditní a debetní kartě, jen polovina z nich však dokáţe správně vysvětlit rozdíl mezi nimi. Platební kartu tehdy vyuţívala jen asi čtvrtina lidí, internetové bankovnictví třetina.2 Nabídka finančních produktů stále roste a je těţší a těţší se v nich orientovat, úroveň finanční gramotnosti národa by však bez zásahu státu zůstala zřejmě stejná. Pro správné vyuţívání finančních produktů a uvědomělé hospodaření s penězi je nutné mít alespoň základ finanční gramotnosti, ke kterému můţeme přidávat další poznatky a zkušenosti z vlastního ţivota. Takové minimum by mělo být poskytnuto ţákům na základní škole. Jaká je tedy úroveň finančního vzdělávání na základních školách v České republice? Je úprava ze strany státu dostatečná a srozumitelná? Existují vhodné učebnice? Vzdělávají se učitelé v oblasti financí? To jsou jen některé z otázek, na které se pokusím odpovědět ve své bakalářské práci. Cílem práce je analyzovat finanční vzdělávání na základních školách v České republice, zhodnotit přínosy finančního vzdělávání na základních školách, identifikovat problematické oblasti, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro učitele, školy, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a další zainteresované subjekty vedoucí k zlepšení finančního vzdělávání a omezení problematických oblastí. Nejprve definuji pojem finanční gramotnosti a její součásti. Poté pouţiji metodu deskripce a rozeberu, jak je v České republice finanční vzdělávání doposud upraveno ze strany státu, respektive Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Vzhledem k tomu, ţe učebnice často předurčují skladbu učebního plánu a rozsah vyučovaných témat, popíši také obsah vybraných učebnic zabývajících se finanční gramotností. Pomocí metody komparace knihy 1

MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 6 2 MF - odbor Finanční trhy I - odd. Analýzy finančního trhu: FINANČNÍ GRAMOTNOST - Kvantitativní výzkum pro MF provedený společností STEM/MARK, a. s. v průběhu květen - říjen 2010. [online]. prosinec 2010. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z WWW: .

9

porovnám z hlediska toho, jak obsahově naplňují standard finanční gramotnosti základního vzdělávání a učivo Rámcového vzdělávacího programu. Závěr teoretické části bude věnován knize, která byla vyuţita při sestavení učebního plánu na jedné konkrétní škole a dala by se zařadit do seznamu literatury, jeţ by si měl přečíst kaţdý ţák prvního stupně základní školy v rámci rozvoje znalostí z oblasti financí. Na základě poznatků získaných z teoretické části provedu dotazníkové šetření na vybraných základních školách v České republice a pomocí analyticko-syntetických metod zjistím, jak taková výuka probíhá. Uvedu také analýzu výuky na dvou konkrétních školách, jeţ osobně navštívím. Na závěr ohodnotím přínos finančního vzdělávání, formuluji jeho problematické oblasti a vytvořím doporučení pro zlepšení současné situace.

10

1 Definice finanční gramotnosti a finančního vzdělávání, jeho úprava ze strany státu V této kapitole se zaměřím na definování pojmu finanční gramotnosti a její součásti. Dále popíši, jak výuku finanční gramotnosti (respektive finanční vzdělávání) upravuje Rámcový vzdělávací program a další dokumenty ministerstev, abych mohla při dotazníkovém šetření a analýze výuky posoudit, zda je úprava reálná a zda se jí školy při tvorbě školních vzdělávacích programů řídí.

1.1 Definice finanční gramotnosti Finanční gramotnost je ve společném dokumentu Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách z prosince 2007 definována jako „soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb“. Takovýto člověk je pak schopen se orientovat v problematice peněz a cen, vede rodinný rozpočet a spravuje stav majetku a závazků vyvíjející se podle aktuální ţivotní situace.3 Jinými slovy, finančně gramotný člověk by měl vědět, jak svět financí funguje a jak obhospodařovat své finance. To znamená, ţe například volí investice před neuváţenými nákupy, při výběru úvěru určí ten nejvýhodnější a ví, zda si můţe dovolit takový úvěr splácet a tak dále.4 Finanční gramotnost v sobě zahrnuje gramotnost peněţní, cenovou a rozpočtovou. Peněţní gramotnost znamená správné porozumění pojmům hotovostních a bezhotovostních prostředků a znalost nástrojů k jejich uţívání, jako jsou běţné účty nebo platební karty. Pokud mluvíme o inflaci a cenových mechanismech, jedná se o gramotnost cenovou. Gramotnost rozpočtová pak jedinci určuje orientovat se ve správě finančních závazků a aktiv. Tato sloţka zahrnuje například schopnost sestavit rodinný rozpočet, volit mezi různými finančními instrumenty nebo si stanovit své finanční cíle. Finanční gramotnost je součástí gramotnosti ekonomické, jeţ obsahuje schopnost zajistit si příjem, posuzovat důsledky svých rozhodnutí na příjem současný i budoucí, orientovat se na trhu pracovních příleţitostí atd. Makroekonomická oblast a daňové aspekty se také zařazují do finanční gramotnosti, neboť významně ovlivňují finanční zdroje jednotlivců, domácností, ale i toky financí podniků. Souvislost s finanční gramotností má i gramotnost numerická (zejména schopnost provádět finanční numerické úkony), informační, tedy schopnost správně vyhledávat a pracovat s informacemi, a právní, která 3

MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . str. 7 4 CHMELAŘOVÁ, Pavlína; PETÝRKOVÁ, Lenka: Základy finanční gramotnosti. Praha: Generation Europe, 2011. 1. vydání, 94 s. ISBN 978-80-904974-8-1. str. 5

11

jedinci určuje způsobilost orientovat se v právní oblasti, znát svá práva, povinnosti a místa, kam můţe přijít pro pomoc.5 Sloţky finanční gramotnosti jsou lépe vidět na následujícím schématu. Obrázek 1 – Složky finanční gramotnosti Peněţní gramotnost Cenová gramotnost

Rozpočtová gramotnost

Správa osobního/rodinného rozpočtu

Správa finančních aktiv Správa finančních závazků

Pramen: MF: upraveno autorkou podle Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 13

1.2 Dokumenty ministerstev k finančnímu vzdělávání Finanční vzdělávání dosud nebylo na základních školách v České republice povinné, Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) uváděl pouze některá témata zařazená do různých předmětů (např. témata: majetek, vlastnictví, peníze a principy trţního hospodářství uvedená ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství). Od školního roku 2013/2014 bude však povinně vyučována finanční gramotnost v rozsahu standardu, jeţ stanovil společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. V následujících podkapitolách rozeberu, jak by finanční vzdělávání mělo podle ministerstev vypadat.

1.2.1 Budování finančního vzdělávání na základních školách V této podkapitole se zaměřím na úpravu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání vyplývající z dokumentů ministerstev kromě RVP, který uvedu v podkapitole 1.2.2. Nejdříve se budu věnovat definici finančního vzdělání podle těchto dokumentů, poté popíši historii a budoucnost budování finančního vzdělávání, roli jednotlivých zainteresovaných subjektů a na závěr uvedu standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání. Definice finančního vzdělávání Finanční vzdělávání tvoří podle Ministerstva financí jeden ze tří pilířů ochrany spotřebitele na finančním trhu. Dalšími dvěma jsou dostupné, srozumitelné a srovnatelné informace a přiměřené

5

CHMELAŘOVÁ, Pavlína; PETÝRKOVÁ, Lenka: Základy finanční gramotnosti. Praha: Generation Europe, 2011. 1. vydání, 94 s. ISBN 978-80-904974-8-1. str.7-8

12

postavení spotřebitele ve smluvním vztahu. Pokud jsou všechny tři pilíře splněny, spotřebitel je pak plnohodnotným účastníkem finančního trhu a při rozhodování jedná odpovědně.6 Finančně vzdělaný člověk chápe a přijímá zodpovědnost za své, respektive rodinné finanční zajištění, rozumí důsledkům předluţení a ví, jak se zajistit na stáří. Vzdělávání v této oblasti by mělo vést k ekonomickému rozvoji země. Nedostatečné finanční vzdělání se ukázalo být jedním z původců současné krize, a to především v USA, kde krize v roce 2008 začala. U nás se vyskytují problémy spojené s rostoucím zadluţením obyvatel, rostoucími nesplacenými závazky a exekucí.7 Prioritními oblastmi finančního vzdělávání jsou aktivní a odpovědná účast na finančním trhu, prevence proti předluţení a zajištění na stáří kvůli rostoucímu trendu zadluţování českých domácností a rychle stárnoucí populaci. Podle tří principů (obecnosti, odbornosti a zacílení) by finanční vzdělávání mělo zlepšovat úroveň finanční gramotnosti jako porozumění základním finančním produktům a sluţbám bez propagace (princip obecnosti), mělo by být vyučováno kompetentní osobou, která je v dané problematice odborníkem (princip odbornosti), a mělo by sledovat předem vymezenou cílovou skupinu (princip zacílení).8 Cílové skupiny finančního vzdělávání se podle fází ţivotního cyklu dělí na: ţáky – fáze bez zdrojů a závazků: do 18 aţ 19 let věku, finančně závislí na rodičích, studenty a mladé dospělé – fáze nízkých úspor: mohou být, většinou však nejsou, zcela závislí na rodičích, období prvních zaměstnání, hledání bydlení, osamostatňování se, mohou být i nezaměstnaní, rodiny s dětmi – fáze půjček: mladé rodiny, rodiny s malými dětmi, řeší otázku vlastního bydlení, samostatné domácnosti – fáze investic: ekonomicky aktivní lidé, rodiny, kterým odrostly děti a lidé okolo důchodového věku – fáze čerpání majetku: patří sem ekonomicky aktivní lidé od 50 let připravující se na důchod a lidé v důchodu.9 Dále jsou cílové skupiny určeny pomocí fáze vzdělávání, která se jich týká. Pro tyto cílové skupiny jsou vytvořeny standardy finančního vzdělávání, pomocí nichţ by měl být dosaţen cílový stav budování finanční gramotnosti. Na základních školách je tímto stavem aktivní a zodpovědná účast na finančních trzích, na středních školách jsou standardy zacíleny na prevenci proti předluţení a 6

MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 4-6 7 tamtéţ, str. 6 8 tamtéţ, str. 14-18 9 MF: Strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2007. 19 s. [cit. 2012-12-1]. Dostupné z WWW: .

13

v programech dalšího vzdělávání na zajištění na stáří. Blíţe postup budování finanční gramotnosti v jednotlivých skupinách přibliţuje Obrázek 2. Obrázek 2 – Standardy finanční gramotnosti

Pramen: MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . str. 9

Historie budování finančního vzdělávání Finanční vzdělávání obecně se začalo v České republice koordinovat v roce 2006, kdy byla schválena Strategie finančního vzdělávání. Od té chvíle se začal plnit akční plán (viz Tabulka 1). Ještě v roce 2006 byla vytvořena Pracovní skupina pro finanční vzdělávání.10 Ta vede a slaďuje činnost subjektů spolupracujících na plnění Strategie finančního vzdělávání (později Národní strategie finančního vzdělávání). Subjekty v Pracovní skupině pro finanční vzdělávání (zástupci státu, profesní asociace, spotřebitelské organizace a experti na vzdělávání) jsou vedeny Ministerstvem financí a setkávají se, aby spolu diskutovaly, vyměňovaly si informace, zkušenosti a řídily chystané aktivity. Hlavními úkoly Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání jsou: sdílení informací a zkušeností s jiţ existujícími projekty o finančním vzdělávání, řízení budoucích projektů finančního vzdělávání a definování doporučení k uskutečnění aktivit Strategie finančního vzdělávání a přezkoumání Standardů finanční gramotnosti. Na uţší úrovni řídí aktivity Výkonný výbor Pracovní skupiny, který se stará o fungování Pracovní skupiny a prodiskutování různých návrhů a změn ve Strategii finančního vzdělávání. Jeho činnost řídí opět Ministerstvo financí a členy jsou zástupci Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a České národní banky.11 V roce 2007 byl v souladu se Strategií finančního vzdělávání a s dokumenty Evropské unie vydán společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva 10

MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 8-9 11 MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: ., str. 22-24

14

průmyslu a obchodu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, který definoval standardy finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání (standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání viz níţe). Na tvorbě se podílely také organizace řízené Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, a to Výzkumný ústav pedagogický v Praze a Národní ústav odborného vzdělávání, a zástupci obchodních akademií.12 Následně začalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (a částečně i Česká národní banka) podporovat pedagogy prostřednictvím vydávání metodických pomůcek k vyučování finančního vzdělávání (viz podkapitola 2.1) a poskytování akreditovaného vzdělávání, na němţ se podílí Česká národní banka konzultacemi výukových materiálů a zajištěním lektorů.13 Dalším krokem bylo vydání Národní strategie finančního vzdělávání v roce 2010. Ta je aktualizovaným zněním Strategie finančního vzdělávání z roku 2006. Je to dokument určený pro vybudování finančního vzdělávání na českých školách a tím zvýšení finanční gramotnosti občanů České republiky. Cíle Národní strategie finančního vzdělávání jsou v souladu se základními cíli a zásadami vzdělávání, a také kompetencemi vymezenými v rámcových vzdělávacích programech. Národní strategie finančního vzdělávání obsahuje problémy a hlavní úlohy v oblasti finančního vzdělávání, role klíčových zainteresovaných subjektů, zejména veřejné správy. Vychází z evropských a mezinárodních kroků týkajících se ochrany spotřebitele a vzdělávání.14 Tabulka 1 znázorňuje výše uvedený akční plán, který předkládá obecnou strategii budování finančního vzdělávání rozdělenou do jednotlivých bodů. V roce 2013 bylo začleněním standardu finanční gramotnosti do RVP pro základní vzdělávání dosaţeno prvních čtyř fází. V roce 2014 by pak měly být revidovány standardy finanční gramotnosti (pro základní i střední školy) a Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. V roce 2015 by měla projít revizí i Národní strategie finančního vzdělávání. Průběţně se bude zajišťovat činnost Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání a jejího výboru. Také se průběţně budou mapovat projekty finančního vzdělávání, identifikovat problematické oblasti a nepokryté cílové skupiny.

12

MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: ., 13 MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 8-9 14 tamtéţ, str. 2-10

15

Tabulka 1 – Akční plán Počáteční vzdělávání Termín Odpovědný subjekt Splněno

Úkol/aktivita 1. Vytvoření standardů finanční gramotnosti 2. Vstupní přehled projektů finančního vzdělávání 3. Implementace standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů 4. Metodická doporučení školám a zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 5. Mapování projektů finančního vzdělávání včetně identifikace problémových oblastí a nepokrytých cílových skupin

Splněno Splněno

MŠMT

Splněno

MŠMT

Průběţně 2014 (v souladu s harmonogramem revizí RVP)

6. Revize Standardů finanční gramotnosti 7. Revize Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách

2014

8. Revize Národní strategie finančního vzdělávání

2015

9. Zajištění činnosti Pracovní skupiny a řízení jejího výboru

Průběţně

MŠMT v součinnosti s MF a ČNB MŠMT v součinnosti s MF a ČNB MF v součinnosti s MŠMT a ČNB MF v součinnosti s MŠMT a ČNB

Pramen: upraveno autorkou podle MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 26-27

Role subjektů zainteresovaných na budování finančního vzdělávání Ministerstvo financí se staví do role koordinátora a při snaze splnit vládní úkol, tedy zlepšení finanční gramotnosti českého národa (vycházející z Usnesení č. 1594, o zlepšení podmínek v bankovním sektoru), úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, Výzkumným ústavem pedagogickým a Národním ústavem odborného vzdělávání. Řídí Pracovní skupinu pro finanční vzdělávání (viz výše), zařizuje její pravidelná setkání a koordinuje spolupráci na vytváření standardů finanční gramotnosti. Zejména po obsahové stránce pak podporuje začlenění finančního vzdělávání do RVP a školských vzdělávacích programů.15 Vzhledem k tomu, ţe Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy je zodpovědné za zavádění RVP, řídí i implementaci finanční gramotnosti do RVP. Pro tvorbu školských vzdělávacích programů zabezpečuje metodické materiály, aby bylo docíleno kompaktního systému finančního vzdělávání a 15

MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . str. 5

16

znalosti ţáků pak odpovídaly příslušnému standardu finanční gramotnosti. Výzkumný ústav pedagogický je hlavním tvůrcem a kontrolorem RVP a jejich včlenění do školní praxe na základních a středních školách (kromě středních odborných škol, jejichţ RVP vytváří a kontroluje Národní ústav odborného vzdělávání).16 Ministerstvo průmyslu a obchodu vystupuje v počátečním vzdělávání jako zprostředkovatel dotací na pomoc vybraným projektům spotřebitelských a jiných institucí, které rovněţ podporují finanční vzdělávání. Tyto instituce pak hrají důleţitou roli v počátečním vzdělávání, neboť mohou například vytvářet programy, jeţ zprostředkují pochopení pojmů finanční gramotnosti nejmladším obyvatelům. Systém budování finanční gramotnosti pak předpokládá zapojení institucí a jejich spolupráci pro vytvoření ideálního prostředí pro finanční vzdělávání.17 Národní strategie finančního vzdělávání také uvádí roli České národní banky, která se zaměřuje na školení budoucích učitelů finanční a ekonomické gramotnosti prostřednictvím zajištění organizace a lektorů vzdělávacích programů a podporu projektů na zavedení finanční gramotnosti ve výuce na pedagogických fakultách v České republice.18 Pro další vzdělávání je také důleţitá činnost Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, profesních sdruţení a vzdělávacích institucí. Finanční gramotnost pak do jisté míry mohou ovlivnit i média.19 Standardy finanční gramotnosti Standardy finanční gramotnosti, tedy její ideální úroveň, určují cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělávání (viz Obrázek 2). Jsou začleněny do RVP, respektive stanovují základní body při tvorbě vzdělávacích programů a aktivit ke zlepšování úrovně finanční gramotnosti obyvatel. V Tabulce 2 jsou uvedeny standardy finanční gramotnosti pro základní vzdělávání, jak je stanovuje Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Obsahují vţdy učivo a výsledky, kterých by mělo být dosaţeno po probrání jednotlivých témat na prvním nebo druhém stupni základní školy. Tato témata jsou peníze, hospodaření domácnosti a finanční produkty. V ideálním případě by měl být probráním všech uvedených témat dosaţen výše zmíněný cílový stav

16

MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . str. 5 17 tamtéţ, str. 5-6 18 MF : Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: . str. 20 19 tamtéţ, str. 20-22

17

budování finanční gramotnosti na základních školách, tedy aktivní a zodpovědná účast na finančních trzích. Tabulka 2 – Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání Peníze 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Obsah Obsah - hotovostní a bezhotovostní forma peněz - nakládání s penězi - způsoby placení - tvorba ceny - banka jako správce peněz - inflace Výsledky - pouţívá peníze v běţných situacích - odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

Výsledky - na příkladech ukáţe vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení - na příkladu ukáţe tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH - objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny - popíše vliv inflace na hodnotu peněz

Hospodaření domácnosti 1. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti - nárok na reklamaci Výsledky - na příkladu ukáţe, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje

2. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti - základní práva spotřebitelů Výsledky - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţí nezbytnost jednotlivých výdajů - objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu - vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

18

Finanční produkty 1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ Obsah - sluţby bank, aktivní a pasivní operace - produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků - pojištění - úročení

Výsledky - vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

Výsledky - uvede příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení - uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) - uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) - vysvětlí význam úroku placeného a přijatého - uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je vyuţít

Obsah - úspory - půjčky

Pramen: MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . str. 12-13

1.2.2 Rámcový vzdělávací program RVP je dokument vydaný Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, který určuje závazný rámec vzdělávání na určité úrovni. Vzhledem k zaměření této práce je důleţitý pouze RVP pro základní vzdělávání, který je součástí státní úrovně v systému kurikulárních dokumentů20. Na jejich základě se pak sestavují školní vzdělávací programy, podle nichţ jednotlivé školy vyučují. Kurikulární dokumenty jsou veřejně přístupné na stránkách Výzkumného ústavu pedagogického.21 RVP stanovují očekávanou úroveň vzdělání v jednotlivých etapách, kladou důraz na provázanost učiva a vědomostí z něj nabytých s běţným ţivotem, nesnaţí se však klást takové podmínky, aby se ztratila určitá svoboda škol v tvorbě vlastních vzdělávacích programů a tím i odpovědnost učitele za zprostředkované vzdělání. Slouţí tedy spíše jako vodítko pro sestavení školního vzdělávacího programu. RVP pro základní vzdělávání navazuje na RVP pro předškolní vzdělávání a vychází z něj poţadavky na ţáka při přijímacím řízení na střední školy. Stanovuje očekávané učivo v daných oblastech a určuje, jaké vědomosti a dovednosti by ţáci měli při studiu v této oblasti získat.22

20

pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu, jsou tvořeny na úrovni státní (RVP) a školní (ŠVP) 21 MŠMT: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 147 s. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . str. 5 22 tamtéţ, str. 7-8

19

Od 1. 9. 2013 vstupuje v platnost nový RVP, kde jsou zapracovány standardy finanční gramotnosti uvedené ve společném dokumentu Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. S problematikou rozpočtů, peněz a finančních produktů se setkáváme ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, který je určen pro první stupeň základní školy a má tak připravit základy pro specializovanější výuku na druhém stupni. Děti by po jeho absolvování měly znát následující témata: „rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, principy demokracie; obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“ chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, ohleduplnost, etické zásady, zvládání vlastní emocionality; rizikové situace; rizikové chování, předcházení konfliktům právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupce, právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci, soukromého vlastnictví, duševních hodnot vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení; banka jako správce peněz, úspory, půjčky kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí.“23 Ze standardu finanční gramotnosti pro základní vzdělávání vychází témata: nárok na reklamaci, rozpočet, formy peněz a způsob placení, banka jako správce peněz, úspory a půjčky. Na druhém stupni je standard finanční gramotnosti zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a společnost, oboru Výchova k občanství a konkrétně je popsáno učivo a jeho výstupy v tematickém okruhu Člověk, stát a hospodářství a v menším rozsahu také Člověk, stát a právo. Učivo z okruhu Člověk, stát a hospodářství je: „majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana; hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví peníze – funkce a podoby peněz, formy placení;

23

MŠMT: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 147 s. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . str. 38-42

20

hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti; význam daní banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; tvorba ceny, inflace; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání .“24 Učivo okruhu Člověk, stát a právo je: „právní základy státu – znaky státu, typy a formy státu; státní občanství ČR; Ústava ČR; složky státní moci, jejich orgány a instituce, obrana státu státní správa a samospráva – orgány a instituce státní správy a samosprávy, jejich úkoly principy demokracie – znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu; politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam; význam a formy voleb do zastupitelstev lidská práva – základní lidská práva, práva dítěte, jejich ochrana; úprava lidských práv a práv dětí v dokumentech; poškozování lidských práv, šikana, diskriminace právní řád České republiky – význam a funkce právního řádu, orgány právní ochrany občanů, soustava soudů; právní norma, předpis, publikování právních předpisů protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání včetně korupce, trestní postižitelnost; porušování předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; základní práva spotřebitele; styk s úřady.“25 Ze standardu finanční gramotnosti pro základní vzdělávání tedy vychází v okruhu Člověk, stát a právo pouze téma základních práv spotřebitele, do ekonomické gramotnosti by se dalo dle mého názoru zařadit i téma korupce. Učivo i výstupy z něj vychází v případě prvního i druhého stupně ze standardu finanční gramotnosti. Na druhém stupni jsou do oblasti navíc přidána témata funkce a návaznosti výroby, obchodu a sluţeb, právních forem podnikání, druhů a ochrany majetku a vlastnictví. Taková témata by se dle mého názoru dala zařadit do gramotnosti ekonomické, jeţ je nadřazena gramotnosti finanční.

24

MŠMT: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 147 s. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . str. 52-53 25 tamtéţ, str. 53

21

2 Vybrané knihy pro výuku finanční gramotnosti V této části se budu věnovat vybraným publikacím, ze kterých mohou učitelé při sestavování ŠVP, respektive při samotném vyučování předmětu zabývajícího se finanční gramotností, vycházet. Knih o finanční gramotnosti jako takové existuje mnoho, nicméně pouze malá část z nich se dá vyuţít jako základní učebnice pro výuku na základní škole. Nezohledňují totiţ standard finanční gramotnosti a bývají pojaty čistě teoreticky bez názorných příkladů. Vzhledem k tomu, ţe finanční vzdělávání by se stále dalo povaţovat za novinku v českém školství, bylo třeba vytvořit učebnice, které by po finančních tématech provedly spolehlivě nejen ţáky, ale i učitele. Národní ústav odborného vzdělávání, Česká národní banka a další autoři proto přišli s publikacemi, které se snaţí vést výuku určitým směrem a, pokud ne jako učebnice, jako pomůcka při sestavování učebního plánu jsou více neţ uţitečné. Další knihu, kterou uvádím, bych zařadila do seznamu literatury, kterou by si měl kaţdý ţák prvního stupně základní školy přečíst, protoţe se snaţí inovativním, zábavným a hlavně pro děti srozumitelným způsobem vysvětlit pojmy spojené s finanční gramotností (viz podkapitola 2.6).

2.1 Knihy vydané Národním ústavem odborného vzdělávání Publikace vydané v souladu se Systémem budování finanční gramotnosti Národním ústavem odborného vzdělávání ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým jsou určeny jak pro základní, tak i pro střední školy. Kladou si za cíl pomoci učitelům v probírání nového tématu – finanční gramotnosti. Obě příručky (Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol26, Finanční gramotnost – úlohy a metodika27) jsou volně ke staţení na stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání.

2.1.1 Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol Národní ústav odborného vzdělávání vydal tuto knihu v roce 2008 za účelem seznámení učitelů na základních a středních školách s tím, co se myslí pod pojmem finanční gramotnost a poskytuje k tomu příklady z praxe. Příručka vznikla v rámci resortního projektu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a byla připravena autorským týmem vedeným Ing. Petrem Klínským. Je nutné podotknout, ţe tato publikace není učebnicí, ale zabývá se hlavně obsahovými otázkami, poskytuje vysvětlení problematiky a příklady. Jednotlivé kapitoly jsou děleny na podkapitoly podle hlavních pojmů daného tématu. Krátce vysvětlují pojmy a uvádějí příklad pro pochopení fungování pojmů v praxi. 26 27

http://www.nuov.cz/financni-gramotnost-obsah-a-priklady-z-praxe-skol http://www.nuov.cz/financni-gramotnost-ulohy-a-metodika

22

Obsahuje šest kapitol, jsou to: Hospodaření domácnosti zaměřené na tvorbu rozpočtů, Ceny osvětlující pojem inflace a princip nabídky a poptávky, Peníze, placení a cenné papíry, Finanční trh, kde jsou rozebrány instituce finančního trhu, Finanční produkty a Finanční plánování, kam je zařazena i ochrana spotřebitele.28 Celkově je publikace řazena přehledně, pro utvoření prvotní představy o finanční gramotnosti a jako vodítko pro vytvoření učebního plánu dle mého názoru dostačuje. Obsahuje všechna témata vyţadovaná standardem finanční gramotnosti.

2.1.2 Finanční gramotnost – úlohy a metodika (metodická příručka pro učitele) Publikace navazuje na příručku Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol, vznikla taktéţ v rámci rezortního projektu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, a to v roce 2009. Liší se v tom, ţe tato metodická příručka pro učitele obsahuje hlavně příklady pro vyučování jednotlivých témat z předchozí příručky. Je rozdělena na čtyři části. První část je zaměřena na procvičení látky a pochopení principů prostřednictvím kratších úloh. Úlohy jsou členěny do stejných kapitol jako v publikaci Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol, navíc však obsahuje kapitolu sedmou, která se zabývá předluţením, jak se vyvarovat předluţení, co dělat, nemůţeme-li splácet, jak probíhá oddluţení.29 Druhá část obsahuje souvislé úlohy a pracovní listy, které mají za cíl prohloubit poznatky a naučit se je aplikovat v praxi. Úlohy se zabývají čtyřmi oblastmi, a to placením, jak naloţit s volnými prostředky, kde získat chybějící prostředky a jak se zajistit proti rizikům. Obě části s příklady obsahují základní a rozšiřující úlohy, jeţ jsou sloţitější na řešení.30 Ve třetí části je zveřejněno řešení jednotlivých úloh a ve čtvrté části nalezneme metodické poznámky k tématům a časovou náročnost úloh.31

28

KLÍNSKÝ, Petr a kol.: Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. [online] Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 1. vydání, 100 s. ISBN 978-80-87063-13-2. V digitalizované formě dostupné z WWW: . str. 6-92 29 KLÍNSKÝ, Petr a kol.: Finanční gramotnost – úlohy a metodika. [online] Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 1. vydání, 112 s. ISBN 978-80-87063-26-2. V digitalizované formě dostupné z WWW: . str. 5 30 tamtéţ 31 tamtéţ

23

2.2 Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia Vydání knihy Michala Skořepy a Evy Skořepové Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia bylo podpořeno Českou národní bankou. Učebnice obsahuje mnoţství různých úkolů a činností, které jsou vykonávány formou hry, na počítači, v terénu, s rodiči nebo se záznamovou technikou. Časově nebo obsahově jsou odlišeny náročnější úkoly. Na konci kaţdé kapitoly je prostor pro opakování a sebehodnocení ţáků a za ním taktéţ prostor pro poznámky, aby si ţáci nemuseli vést oddělené zápisky do sešitu. Obsah knihy je tvořen podle reálií české ekonomiky, které ale platily v době vydání učebnice (rok 2008), v některých věcech uţ je tedy zastaralá (data z roku 2001, sazby daní atd.). Tento nedostatek ovšem kompenzuje rozsahem učiva, jako jediná z mnou rozebraných učebnic obsahovala všechna témata ze standardu finanční gramotnosti i RVP pro základní vzdělávání, chyběly pouze aktivní a pasivní operace banky. Navíc zařazuje dělbu práce, toky peněz v ekonomice, reklamu a slevy.32 K učebnici pro učitele, která obsahuje i řešení úloh pro ţáky a doporučení pro výuku, jsou vydány také dva pracovní sešity pro ţáky. První pracovní sešit obsahuje kapitoly o majetku, dělbě práce, vstupech a výstupech ekonomiky, právních formách firem, tvorbě ceny a penězích.33 Druhý pracovní sešit pak pokrývá témata spoření, investic a úvěrů, veřejných financí a peněţních toků.34 Pracovní sešity jsou graficky i obsahově pojaty stejně jako manuál pro učitele, takţe učitel nemusí nosit pracovní sešit i knihu se správnými řešeními a děti díky členění do dvou sešitů nemusí nosit těţkou knihu, ale vezmou si jen jeden pracovní sešit v závislosti na probíraném učivu. Jako pozitivní hodnotím také prostor pro vlastní poznámky, spoustu doplňovaček, grafů a obrázků pro lepší pochopení učiva.

2.3 Finanční gramotnost (Navrátilová) Další knihou, která můţe být pouţita při výuce finanční gramotnosti na druhém stupni základní školy nebo v odpovídajících ročnících gymnázia, je Finanční gramotnost od Petry Navrátilové vydaná v roce 2011. Zabývá se tématy peněz (bankovky a mince, ochranné prvky bankovek, historie, co dělat s poškozenými bankovkami, zlatý standard), hotovostního a bezhotovostního placení, obchodních bank a dohledem nad jejich činností, finančními produkty, spořením a hospodařením domácnosti. Obsahuje velké mnoţství obrázků, námětů k diskuzi a příkladů z praxe rozlišených podle obtíţnosti. Výrazně barevně jsou odlišeny návyky, jeţ by si měli ţáci osvojit, protoţe jsou důleţité pro praktický ţivot. 32

SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 197 s. ISBN 978-80-86960-40-1. str. 8-9 33 SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia – pracovní sešit 1. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 75 s. ISBN 978-80-86960-41-8. 34 SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia – pracovní sešit 2. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 60 s. ISBN 978-80-86960-42-5.

24

Prodává se kniha zvlášť pro ţáky a pro učitele, kde jsou navíc řešení k úlohám, rozšiřující úlohy a metodika výuky – obecná a poté podrobně rozebraná u jednotlivých témat. Kniha pro ţáky je barevná, pro učitele černobílá s modrým zvýrazněním. Pokud bych měla zhodnotit naplnění standardu finanční gramotnosti, tato učebnice nezahrnuje tvorbu ceny, vliv inflace, aktivní a pasivní operace bank, leasing, investiční (pouze částečně jako rozšiřující učivo) a pojistné produkty. Pro výuku tematické oblasti Člověk, stát a hospodářství navíc chybí vlastnictví, rozpočet státu a význam daní, nejčastější právní formy podnikání. Do výuky jsou naopak nad rámec těchto dokumentů zařazeny bankovky, jejich historie a ochranné prvky, co dělat s poškozenými bankovkami, rozebírá také úvěry od nebankovních institucí, pojmy ručitel, exekuce a rozhodčí doloţka.35 Jako výhodu této učebnice bych uvedla její atraktivnost pro děti, je barevná, obsahuje mnoţství obrázků a příkladů z praxe pro lepší pochopení učiva a jeho začlenění do běţného ţivota. Na druhou stranu můţe zpočátku na někoho působit aţ rušivě, kolik barevných označení obsahuje. Vyţaduje tedy, aby si ţák na význam jednotlivých zvýrazňujících prvků zvykl. Vynechání některých dle mého názoru důleţitých témat ze standardu finanční gramotnosti (tvorba ceny, pojištění) ji také znevýhodňuje oproti ostatním knihám.

2.4 Finanční gramotnost (Jakeš) Nakladatelství Fortuna vydalo učebnice s názvem Finanční gramotnost pro první i druhý stupeň základní školy od autora Petra Jakeše. Pro první stupeň je jeden pracovní sešit, pro druhý stupeň pracovní sešity tři. Učebnice a pracovní sešity jsou vzájemně provázány. Učebnicí pro první stupeň provází děti vypravěč Honza a seznamuje je s tím, jak se s pomocí rodičů naučil hospodařit s penězi. Kniha a pracovní sešit jsou členěny podle standardu finanční gramotnosti – obsahují témata peníze, hospodaření domácnosti a finanční produkty, jsou dle mého názoru přizpůsobeny jak vizuálně, tak obsahově chápání ţáků prvního stupně. Učebnice je barevná, přehledně členěná, na začátku kaţdé kapitoly je motivace ke studiu daného tématu, ke kaţdé problematice je uveden řešený příklad z praxe, na závěr kapitoly pak otázky k tématu a shrnutí pojmů.36 Pracovní sešit je černobílý, slouţí pouze k procvičení problematiky uvedené v učebnici, obsahuje mnoţství doplňovaček a podnětů k vlastní iniciativě dětí (úkoly na kreslení, vyhledávání na internetu atd.).

35

NAVRÁTILOVÁ, Petra: Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media, 2011. 1. vydání, 120 s. ISBN 978-80-7402-106-0. 36 JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 48 s. ISBN 978-80-7373-087-1.

25

Učebnice a pracovní sešit naplňují učivem i výstupy standard finanční gramotnosti, navíc zařazují vyrovnaný, přebytkový a schodkový rozpočet.37 Učebnice pro druhý stupeň je obsáhlejší a navazuje na učivo prvního stupně, rozebírá opět tři výše uvedená témata, kaţdé v jednom z pracovních sešitů. Pro kaţdý pracovní sešit jsou jiní vypravěči, pracovním sešitem Peníze děti provází Katka a Honza, Hospodařením domácnosti Aneţka a Finančními produkty Michal a Tereza. Učebnice i pracovní sešit vypadají stejně jako ty pro první stupeň s částečnou úpravou pro starší děti, pracovní sešity obsahují těţší úkoly, testové otázky, kříţovky, doplňovačky, zaměřují se na praktické dovednosti, jako je vyplňování sloţenek, příkazu k úhradě, smluv, orientace ve výpisech z účtu, čtení grafů nebo vyhledávání informací. Naplnění standardu a RVP pro základní vzdělávání je horší neţ u prvního stupně, vynechává sluţby bank a jejich aktivní a pasivní operace, vlastnictví, jeho druhy a ochranu, rozpočet státu, význam daní, nejčastější právní formy podnikání. Obsahují ovšem témata navíc – jak ušetřit na některých výdajích, měna (kurzovní lístek a valuty) a rozvaha domácností. Podrobně rozebírá finanční produkty a vede ţáky při jejich porovnávání.38 Knihy i sešity jsou zpracovány přehledně a podrobně rozebírají dané problematiky, uţivatelsky příjemné je také rozdělení do tří pracovních sešitů, děti nemusí nosit jeden těţký, ale nosí si jen ten, který zrovna probírají. Nejsem si jistá, jestli ţáci na druhém stupni potřebují průvodce danými kapitolami.

2.5 Výchova k finanční gramotnosti Kniţní zpracování projektu Rozumíme penězům společnosti AISIS vydalo nakladatelství Fraus pod názvem Výchova k finanční gramotnosti. Témata vychází ze Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách a dostupná je zvlášť příručka pro učitele a učebnice pro ţáky. Publikace jsou určeny pro druhý stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Obsahují kapitoly: Svět peněz, Hospodaření domácnosti, Výhodné nakupování, Dovolená, Zodpovědné zadluţování, Kupujeme auto, Spoření a investice, Náklady na bydlení, Nové bydlení, Pojištění, Smlouvy a Vize mého ţivota.39

37

JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Pracovní sešit. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 48 s. ISBN 978-80-7373-088-8. 38 JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 104 s. ISBN 978-80-7373-089-5. 39 KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti - učebnice. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 104 s. ISBN 978-80-7238-107-4.

26

V příručce pro učitele jsou vypsány všechny metody, které by měly být pouţity ve výuce podle této učebnice (například diskuze, individuální a skupinová práce s textem, sběr informací, shrnující aktivita, hra). Na začátku kaţdé kapitoly, respektive podkapitoly, je stanoven její cíl, pojmy, jeţ by si měli ţáci osvojit, jaké osobnosti jsou s tématem spojeny, motivace a pouţité metody. Dále jsou uvedena řešení úloh pro ţáky a doporučení k výuce. Na konci knihy jsou vyučujícím k dispozici kopírovatelné pracovní listy, které mohou vyuţít při opakování.40 Učebnice je barevná, na začátku je popsáno, jak s ní pracovat. Obsahuje opět mnoţství tabulek, grafů, obrázků, komiksů, příběhů ze ţivota a u některých témat také okénko odborníků. Podkapitoly jsou členěny přehledně, chybí však výraznější oddělení hlavních kapitol.41 Příručka pro učitele a učebnice mají úplně odlišný obsah, příručka je pouze návodem, jak témata učit a na co se zaměřit. Vyučující musí při přípravě vyuţívat obě publikace, coţ můţe pro někoho být nešikovné. Standard finanční gramotnosti naplňuje jen částečně, neuvádí tvorbu ceny, inflaci, úročení a stejně jako ostatní knihy nezmiňuje ani sluţby bank a jejich aktivní a pasivní operace. Neřeší také vlastnictví, rozpočet státu, význam daní a právní formy podnikání. Uvádí však témata nákupu auta, dovolené, nákladů na bydlení a smluv.42 Výhodou této publikace je to, ţe mnoho pedagogů absolvuje školení Rozumíme penězům společnosti AISIS a podle této knihy se jim pak lépe učí. Zaměřuje se na praktickou stránku výuky, učí vyhledávat a prověřovat informace, orientovat se v pojmech, umět se ptát, argumentovat a řešit problémy. K tomu přispívají i doporučení finančního poradce uvedená na závěr kapitoly.43 Navádí učitele přesně k výuce pomocí předem definovaných metod, všechna zadání jsou tak pro ně srozumitelná a nedochází k nedorozuměním. Někomu ovšem můţe vadit takto předem definovaný způsob výuky.

2.6 Tajný deník Barborky Syslové Na knihu Tajný deník Barborky Syslové aneb Cesta k finanční samostatnosti jsem narazila v článku Ivany Broţové o tom, jak začali na chrudimské základní škole vyučovat finanční gramotnost.44 Tuto knihu pouţili jako předlohu pro vytvoření učebního plánu.

40

KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti – příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 80 s. ISBN 978-80-7238-176-0. 41 KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti - učebnice. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 104 s. ISBN 978-80-7238-107-4. 42 tamtéţ 43 KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti – příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 80 s. ISBN 978-80-7238-176-0. str. 5 44 http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/7125/financni-gramotnost-v-zakladni-skole.html/

27

Kniha je strukturována jako deník 11leté Barborky Syslové psaný pro jejího smyšleného budoucího partnera jménem Slávek. Cesta k finanční samostatnosti je popisována prostřednictvím rodinných porad, kde Syslovi vymýšlí nejlepší způsob, jak dosáhnout právě finanční samostatnosti. Pojmy osvětluje prostřednictvím dotazu od Barborky, na který následně odpoví některý člen rodiny. Odkazuje často na knihy Roberta T. Kiyosakiho a Sharon L. Lechterové (Bohatý táta, chudý táta, Do důchodu mladý a bohatý), Hany Holmanové (Máte také svůj penězovod?, Cesta k finanční prosperitě) a Spencera Johnsona (Kam se poděl můj sýr?).45 V knize jsou pouţity dětem srozumitelné výrazy, například místo pojmu aktiva a pasiva vyuţívá penězonosiče a penězoţrouty. Objevuje se vysvětlení pojmů, jako jsou příjmy a výdaje, dobrá a špatná investice, dobrý a špatný dluh, tok peněz, příjmy závislé, respektive nezávislé na čase, bohatství a chudoba. Obsahem částečně naplňuje standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání na prvním stupni, ve zjednodušené formě se věnuje jak tématům peněz, tak i hospodaření domácnosti a finančním produktům.46 Na konci kaţdé kapitoly je prostor na poznámky čtenáře. Poslední kapitola je plně věnována opakování nejdůleţitějších pojmů. V závěru knihy je inzerováno několik knih, které taktéţ osvětlují pojmy spojené s finanční gramotností, a hra CASHFLOW od Roberta T. Kiyosakiho.47 Publikace je dle mého názoru vhodná zejména pro děti na prvním stupni základní školy. Pojmy jsou podávány srozumitelnou formou a obsahuje mnoho obrázků pro lepší pochopení teorie. Zarazilo mě však, kolik reklamy se v ní nachází.

45

SYSLOVÁ, Barborka; HÁŠA, Miroslav; OUPIC, Miroslav: Tajný deník Barborky Syslové aneb Cesta k finanční samostatnosti. Praha: Profess Consulting, 2006. 1. vydání, 111 s. ISBN 80-7259-034-0. 46 tamtéţ 47 tamtéţ

28

3 Analýza výsledků dotazníkového šetření Jelikoţ mě zajímalo, jak jsou na tom základní školy s výukou finanční gramotnosti v různých částech České republiky, rozhodla jsem se pro dotazníkové šetření. Bylo vedeno formou rozesílání dotazníků do vybraných škol prostřednictvím e-mailu. Tento způsob je rychlý a umoţňuje oslovit více respondentů zároveň, na druhou stranu je však také neosobní a poněkud nešikovný, pro získání určité představy mi ovšem stačil. Vytvořila jsem dva typy dotazníků. Jeden byl pro školy, kde finanční vzdělávání dosud nevyučují, v tom případě jsem o zodpovězení ţádala přímo ředitele školy (viz Příloha 1). Druhý byl pro školy, kde alespoň v rámci nějakého předmětu vyučují finanční gramotnost (viz Příloha 2). Tehdy měl být dotazník přeposlán ředitelem vyučujícímu předmětu, který mi jej zaslal vyplněný. Šetření bylo vedeno na začátku druhého pololetí letošního školního roku, tj. 2012/2013, dotazníky jsem rozeslala na 823 základních škol, vybírala jsem školy zejména ve městech, na vesnicích jsou dle mého názoru (i tří negativních reakcí ze strany ředitelů) jiné podmínky pro výuku, mají málo pedagogů i ţáků. Návratnost dotazníků byla poměrně malá, dotazníků od ředitelů mi přišlo 60, od učitelů 72, z toho 18 uvádělo finanční gramotnost jako součást jiného předmětu a 54 jako samostatný předmět. V e-mailech mi ředitelé a učitelé psali, ţe spousta studentů v dnešní době řeší výzkum touto formou a školám přichází čím dál tím více dotazníků, na které nestíhají a mnohdy ani nechtějí odpovídat. Graf 1 – Návratnost dotazníků

Nezodpovězeno

60 54 72 691 18

Pramen: autorka podle vlastního výzkumu

29

Zodpovězeno ředitelem nemají předmět zabývající se finanční gramotností Zodpovězeno učitelem samostatného předmětu finančního vzdělávání Zodpovězeno učitelem předmětu, jež zařazuje i finanční gramotnost

3.1 Školy nezařazující finanční vzdělávání Jak jsem zmínila výše, do škol, které se finančnímu vzdělávání nevěnují vůbec, nebo v tak malé míře (několik vyučovacích hodin v jednom školním roce), ţe by zodpovězení dotazníku pro vyučující postrádalo smysl, jsem rozeslala dotazník pro ředitele. Z dotazníků jsem se dozvěděla, ţe předmět se začleněnými finančními tématy nebývá zaveden proto, ţe dosud nebyl povinný. To se ovšem ve školním roce 2013/2014 změní. Pokud tedy ředitel naráţel na nedostatek pedagogů nebo volných hodin, bude muset takový problém nějakým způsobem vyřešit. Dle mého názoru to povede pouze k tomu, ţe finanční vzdělávání bude vyučovat neodborník a informace jím podané mohou být mnohdy zkreslené nebo nedostačující. Co se týče malé hodinové dotace, bude zřejmě finanční gramotnost vyučována v předmětech, jako je Člověk a svět nebo ještě obecněji v Občanské výchově (respektive Výchově k občanství). Přínosnost výuky se pak bude odvíjet od toho, jak staré děti budou v oblasti financí vzdělávány, kolik prostoru bude této oblasti věnováno, kdo a jakým způsobem bude předmět vyučovat. V devíti případech mi také bylo sděleno, ţe se o financích ţáci dozvědí na tzv. projektových dnech, kde je školí odborníci, kteří vedou kurzy i pro pedagogy. Takový způsob výuky můţe být pro mnohé srozumitelnější a vzhledem k tomu, ţe je jednotlivými tématy provází odborníci, setká se zřejmě také s mnohem pozitivnější odezvou ze strany dětí. Často mohou děti pociťovat mnohem větší respekt k někomu, koho neznají, a vydrţí se déle soustředit. Pokud se to skloubí s podáváním informací zábavnou formou a daná instituce pouze nepropaguje určitý produkt nebo skupiny produktů nabízených konkrétní společností, takový přístup můţe mít i větší šanci na úspěch (ve smyslu naučit co nejvíce) neţ běţná výuka. Na následujícím grafu uvádím procentuální zastoupení důvodů k nezavedení výuky finanční gramotnosti.

30

Graf 2 – Důvody pro nezavedení výuky finanční gramotnosti

Nemají hodinovou dotaci

10.00% 21.67%

Není povinné 23.33%

Součást projektových dnů V malé míře v jiném předmětu

30.00%

Není dost zkušených pedagogů

15.00%


Dále jsem se ptala, kdy hodlají výuku v oblasti financí zavést (relativní vyjádření odpovědí – viz Graf 3). V tomto případě mi většinou bylo odpovězeno, ţe aţ to bude povinné. Jelikoţ ředitelé argumentovali, ţe není dostatek pedagogů, kteří by byli kompetentní takový předmět vyučovat, a volných hodin se také příliš nedostává, tato odpověď nebyla překvapující. Také jsem se často setkala s určitou kritikou RVP pro základní vzdělávání, který do letošního roku umoţňoval zařadit standard finanční gramotnosti do více předmětů. 48 Ředitelé si nebyli jisti, kam by finanční gramotnost měli zařadit, kterému tématu by se mělo ubrat, aby se mohlo zavést toto nové. Proto často uváděli, ţe se sice oblasti financí věnují, ale v několika různých předmětech (nejčastěji v Matematice, Občanské výchově, Rodinné výchově a ve Světě práce) a v malém rozsahu. To se ovšem s novým RVP mění a standard obsahuje pouze obor Výuka k občanství. Kritika se také týkala toho, ţe RVP se neustále mění a zavádí nová témata, která by se měla vyučovat, a to podle aktuální „módy“. Aby bylo zavedeno nové téma v plném rozsahu a jeho výuka probíhala kvalitně, je ovšem podle ředitelů potřeba větší mnoţství času.

48

Minulá verze RVP předmět zabývající se finančním vzdělávání nepředepisovala, v několika místech byly ovšem určité naráţky na podobné učivo. Nejbliţší byla oblast Člověk a společnost a obor Výchova k občanství, ve které bude finanční vzdělávání zařazeno od příštího školního roku. Dalšími částmi, které poskytovaly prostor k včlenění finančních pojmů, byly Matematika, Etická výchova a Průřezová témata.

31

Graf 3 – Kdy bude finanční gramotnost zavedena

Zavedou, až to bude povinné 43.33%

Zavedou, až bude mít předmět smysluplný obsah

51.67%

Postupně finanční gramotnost zapracovávají

5.00% Pramen: autorka podle vlastního výzkumu

V otázce přínosnosti předmětu se aţ na jednu výjimku všichni shodují v tom, ţe vzhledem k úrovni znalostí českého národa z oblasti financí a ekonomie je tento předmět velmi přínosný. Většina shledává znalosti nedostatečnými z důvodu mnoţství osobních bankrotů. Lidé se podle nich příliš lehkomyslně zadluţují, nečtou důleţité informace a nedodrţují pravidla. Také uvádějí, ţe v dnešní době, kdy se propouštění zaměstnanců a současné zvyšování pracovních nároků na jednotlivce dá označit za trend, je nanejvýš důleţité posoudit, zda je opravdu nutné se zadluţit a zda budeme schopni dluh splácet. Toho někteří lidé nejsou schopni, a právě proto by se mělo finančnímu vzdělávání věnovat více pozornosti. O to víc mě překvapila odpověď jedné školy, respektive jednoho ředitele, který zastává názor, ţe v této oblasti by se o vzdělání měli postarat rodiče a Češi jsou na tom s finanční gramotností dobře, hloupé děti to podle něj nikdo nenaučí a šikovný podvodník nachytá i chytrého člověka. Je ovšem rozumné předpokládat, ţe rodiče naučí své děti správné věci, kdyţ právě oni mohou patřit do té skupiny, která neumí posoudit, kdy se jedná o uţitečnou a nezbytnou půjčku? Myslím, ţe rodinné zázemí sehrává ve vzdělávání velmi významnou roli, zejména ve vybudování zázemí pro studium. V případě financí by si však dle mého názoru děti měly přinést ten základní náhled ze školy, která poskytne do jisté míry nestrannou výuku. Tím si u rodinných příslušníků být jisti nemůţeme, například kvůli nedůvěře v určitý finanční produkt. Navíc vzhledem ke zmíněné špatné úrovni finanční gramotnosti v České republice bych v takto rozhodující míře (zda vyučovat ve škole nebo doma) nespoléhala na znalosti rodinných příslušníků. Náplň předmětu by se dala zřejmě diskutovat se sto různými lidmi a dostalo by se nám tisíc názorů. S ohledem na to, ţe většina ředitelů označila za velký problém zadluţování, měla by být pozornost věnována hlavně finančním produktům a rodinným financím celkově. Převládal také názor, ţe tento předmět (nebo část předmětu) by měl být zaměřen ve značné míře prakticky. Učitelé by se při výuce 32

měli zaměřit zejména na to, aby se děti naučily hospodařit s penězi, poznaly jejich skutečnou hodnotu, nejednaly ukvapeně a poznaly důsledky svých rozhodnutí.

3.2 Školy zařazující finanční vzdělávání Vyplněné dotazníky pro učitele jsem rozdělila do dvou skupin. Do první skupiny jsem zařadila školy, na kterých mají finanční vzdělání začleněno v nějakém předmětu (18 zodpovězených dotazníků), do druhé pak ty, kde mají pro výuku finanční gramotnosti vyhrazen samostatný předmět (54 zodpovězených dotazníků). Dělení jsem provedla z toho důvodu, ţe mě zajímalo, jestli je nějaký rozdíl mezi jednotlivými přístupy. Na závěr uvádím shrnutí dosaţených výsledků.

3.2.1 Finanční vzdělávání jako součást jiného předmětu Tato forma tvořila menší část vyplněných dotazníků (18), to mohlo být způsobeno i tím, ţe z některých škol s finanční gramotností integrovanou do jiného předmětu mi byl poslán ředitelský dotazník, protoţe samotné finanční vzdělávání tvoří pouze několik hodin v učebním plánu. Podle odpovědí jsem zjistila, ţe předměty, do kterých se finanční gramotnost zařazuje, jsou nejčastěji Matematika (50 %), Svět práce (33,3 %) a Výchova k občanství (16,7 %). Přestoţe tyto předměty mají větší hodinovou dotaci, neţ kdyţ je na škole zaveden samostatný předmět finančního vzdělávání, jak jsem jiţ naznačila výše, témata z oblasti financí zabírají pouze malou část. Více hodin zabírají tyto předmětu z důvodu pokrytí více témat, například Výchova k občanství v sobě podle RVP pro základní vzdělávání zahrnuje učivo o našem státu, kultuře, základy psychologie a sociologie, hospodářství, právu a mezinárodních vztazích.49 V téměř 80 % případů se vyučující shodují, ţe hodinová dotace dostačuje, někteří u Matematiky a Výchovy k občanství uvádí, ţe hodin na výuku finanční gramotnosti je málo (22 %). Předměty na daných školách existují jeden aţ čtyři roky, v případě Matematiky byla otázka na dobu existence nesmyslná. Vyučující uváděli jako důvody zavedení předmětu, který se zabývá finančním vzděláváním, špatnou úroveň finanční gramotnosti a také nutnost získání praktických dovedností v oblasti financí. Na výuku finanční gramotnosti je dle mého názoru potřeba určité speciální vzdělání. 56 % učitelů disponuje znalostmi pouze z kurzů finanční gramotnosti v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, 28 % uvádí, ţe ţádné speciální vzdělání v této oblasti nemají, zbytek tvořili učitelé

49

MŠMT: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 147 s. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . str. 51-54

33

Matematiky (16 %), kteří povaţují aprobaci na svůj předmět za dostatečnou k vyučování finanční gramotnosti. Otázkou je, zda kurzy připraví daného pedagoga na výuku problematiky financí a zajistí, aby se z něj stal odborník nebo alespoň někdo, kdo chápe problematiku tak, aby ji dokázal předat dál. V dotaznících (i od ředitelů) se často objevoval kurz Rozumíme penězům. Tento kurz zřizuje společnost AISIS, jejímţ posláním je tvorba a realizace projektů pro rozvíjení klíčových ţivotních dovedností. Z internetových stránek (dostupných z WWW: ) jsem se dozvěděla, ţe v rámci projektu Rozumíme penězům je nabízeno školení pro učitele, pro ţáky prvního stupně základní školy, druhého stupně základní školy a také školení v rámci projektových dnů. Dále jsem se ptala na to, zda ţáky tento předmět baví. Při bodování na škále od jedné (nebaví je vůbec) do pěti (baví je hodně) byl výzkum ovlivněn ve značné míře i tím, ţe u Matematiky bylo hodnocení oblíbenosti niţší, a to, pokud bych měla vycházet z vlastních vzpomínek na základní školu, zřejmě kvůli tomu, ţe ne kaţdý Matematice rozumí a má ji rád. Ostatní předměty jsou hodnoceny lépe (tzn. vyšší známkou). Nejvíce byla uváděna známka 3, předmět není vnímán kladně, ani záporně. Rozloţení jednotlivých známek uvádím na následujícím grafu: Graf 4 – Jak předmět žáky baví (1. skupina) 60%

55.56%

50% 40% 27.78%

30% 20% 11.11% 10%

5.56% 0.00%

0% Nebaví je vůbec Spíše je nebaví

Středně

Spíše je baví

Baví je hodně


V další otázce jsem ţádala o hodnocení toho, jestli je předmět vyučován spíše teoreticky nebo prakticky (opět na pětibodové škále - jedna pro čistě teoretickou výuku, pět pro čistě praktickou), viz Graf 5. Předmět s včleněnou finanční gramotností je nejčastěji vyučován jak teoreticky, tak prakticky, učitelé kladou důraz i na pojmy, i na praktické zkušenosti ţáků, jako je například vyplňování sloţenek nebo smluv.

34

Graf 5 – Teoretická nebo praktická výuka (1. skupina) 60% 50.00% 50% 40% 30% 22.22% 16.67%

20% 11.11% 10%

0.00% 0% Čistě teoreticky Spíše teoreticky

Teoreticky i prakticky

Spíše prakticky Čistě prakticky


V otázce prověřování znalostí se opět vyděluje Matematika, kde se znalosti ţáků prověřují denně a zejména písemně. U ostatních předmětů se častost prověřování liší (denně, dvakrát měsíčně, sedmkrát dobu výuky finanční gramotnosti), upřednostňují se spíše písemné práce (94 %) neţ zkoušení u tabule. Průměrná známka z předmětů, kde je finanční gramotnosti věnována pouze malá pozornost, je 1,8. Průměr kazí Matematika, která je jedním ze základních předmětů a tudíţ se hodnotí dle mého názoru přísněji neţ tyto doplňkové předměty, průměrná známka u ní byla 2,1, u ostatních předmětů 1,5. Předměty, jako je finanční gramotnost a různé výchovy (mediální, etická, sexuální atd.), jsou často zlehčovány a někteří by je mohli povaţovat za zbytečné. Ptala jsem se tedy vyučujících, zda si myslí, ţe je zlehčování finančního vzdělávání oprávněné. Všechny odpovědi se shodovaly v tom, ţe to oprávněné není, a to z důvodu potřeby finanční gramotnosti, která je pro přípravu do reálného ţivota neoddiskutovatelně potřebná. Další shodná odpověď u všech učitelů byla, ţe takové vzdělání je velmi přínosné pro budoucí ţivot. Tato odpověď ovšem zřejmě nikoho nepřekvapí, bylo by zvláštní, kdyby učitelé vyučovali ţáky něco, co jim přijde zbytečné. Další otázky se týkaly toho, které téma je nejzajímavější a nejpřínosnější, a to jak z pohledu učitelů, tak z pohledu ţáků. Učitelé povaţují za nejzajímavější téma finanční produkty, bankovnictví, sestavení rozpočtu. Jako nejpřínosnější pak označují zejména osobní a rodinný rozpočet a otázku úvěrů. Z pohledu ţáků uváděli učitelé jako nejzajímavější témata: rozpočet a peníze, jako nepřínosnější pak rozpočty a reklama.

35

V hodinách vyučující podle dotazníků usilují zejména o spojení teorie s praxí, rozvoj samostatného myšlení ţáků a získání dovedností souvisejících s finanční gramotností. Při sestavování ŠVP se pouze dvě školy neřídily standardem finanční gramotnosti, u těchto škol bylo také hodnocení dovedností a znalostí, které by si měli ţáci podle standardu finanční gramotnosti pro základní vzdělávání osvojit, horší jak po absolvování prvního, tak i druhého stupně. Učitelé dále uvádějí literaturu, kterou se inspirovali při sestavování plánu a kterou vyuţívají v hodinách. Ve většině případů se literatura v obou případech shoduje. Nejčastěji uváděnou literaturou byla kniha Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia od autorské dvojice Skořepa, Skořepová (viz podkapitola 2.2) a Finanční gramotnost pro první a druhý stupeň vydaná nakladatelstvím Fortuna od autora Petra Jakeše (viz podkapitola 2.4). Procentuální zastoupení vyuţívání jednotlivých učebnic uvádím na Grafu 6. Graf 6 – Literatura použitá při výuce Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia (Skořepa, Skořepová)

5.56%

Finanční gramotnost (nakladatelství Fortuna)

22.22% 44.44%

Vlastní pracovní listy

27.78% Kombinace uvedených


V poslední části dotazníku jsem ţádala o zhodnocení toho, zda budou mít ţáci po skončení základní školy znalosti, které vyţaduje standard finanční gramotnosti. Hodnocení probíhalo opět na pětibodové škále, jednička pro případ, ţe ţáci nebudou vůbec schopni provést dané úkony, pět pro případ, kdy budou plně schopni. Následující tabulka uvádí schopnosti, jeţ by si ţáci měli osvojit, absolutní četnost jednotlivých hodnocení a průměrnou známku.

36

Tabulka 3 – Naplnění standardu finanční gramotnosti u 1. skupiny 1. stupeň 1 2 pouţívat peníze v běţných situacích 0 2 odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a 0 1 vrácené peníze na příkladu ukázat, proč není moţné 0 1 realizovat všechny chtěné výdaje vysvětlit, proč spořit, kdy si půjčovat a jak 1 0 vracet dluhy

na příkladech ukázat vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení na příkladu ukázat tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH objasnit vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny popsat vliv inflace na hodnotu peněz sestavit jednoduchý rozpočet domácnosti, uvést hlavní příjmy a výdaje domácností, rozlišit pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţit nezbytnost jednotlivých výdajů objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu vysvětlit, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele uvést příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlit jejich omezení uvést a porovnat nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) uvést a porovnat nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) vysvětlit význam úroku placeného a přijatého uvést nejčastější druhy pojištění a navrhnout, kdy je vyuţít Pramen: autorka podle vlastního výzkumu

3 2

4 4

5 10

Průměr 4,22

3

3

11

4,33

3

9

5

4,00

11

5

1

3,27

2. stupeň 1 2

3

4

5

Průměr

1

1

11

2

3

3,27

2

4

0

10

2

3,33

1

3

4

9

1

3,33

0

2

6

7

3

3,61

0

6

4

3

5

3,38

1

2

7

4

4

3,44

2

3

6

2

5

3,27

0

6

4

6

2

3,22

2

2

12

2

0

2,77

2

1

8

6

1

3,17

0

3

6

4

5

3,61

3

2

7

1

5

3,27

3.2.2 Finanční vzdělávání jako samostatný předmět Ve druhé skupině jsou školy, které mají pro výuku finanční gramotnosti vyčleněn samostatný předmět. Název předmětu byl většinou Finanční gramotnost, objevily se také názvy Finanční matematika, Rozumíme penězům a Ekonomická gramotnost, relativní zastoupení názvů uvádím na Grafu 7. Předmět se vyučuje většinou hodinu týdně (83,3 %), na kaţdé škole v jiném ročníku, blíţe viz Graf 8. Na školách ho mají zaveden jeden rok (9,3 % škol, které odpověděly), na jedné škole dokonce sedm let, průměrně činila doba existence předmětu tři roky.

37

Graf 7 – Názvy předmětu

5.56% Finanční gramotnost Finanční matematika

20.37%

Jiný název

74.07%

Pramen: autorka podle vlastního výzkumu Graf 8 – V kterém ročníku/ve kterých ročnících se předmět vyučuje

14.81%

16.67% 8. 9.

12.96%

8., 9. 27.78%

7.-9. jiný

33.33%


Jako důvod zavedení předmětu uváděli učitelé podnět Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, neznalost problematicky financí a málo praktických zkušeností v této oblasti. Také se objevil názor, ţe kvůli vývoji společnosti je potřeba, aby ţáci získávali nové znalosti a dovednosti.

38

V otázce svého vzdělání z oblasti financí uvedlo v této skupině 50 % učitelů kurzy finanční gramotnosti v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Necelých 20 % získalo ekonomické vzdělání na střední nebo vysoké škole, zbylí učitelé nemají ţádné vzdělání. Předměty jsou vyučovány teoreticky i prakticky, oproti předchozímu přístupu se viditelně na více školách klade důraz na praxi (procentuální zastoupení přístupů viz Graf 9). Průměrná známka ţáků z tohoto předmětu je 1,6. Znalosti ţáků jsou prověřovány méně často neţ u předmětů, kde finanční gramotnost tvoří pouze část výuky, většinou po kaţdém ukončeném tématu (56 %), nejméně však jednou za čtvrtletí (13 %). Prověřuje se nejčastěji formou písemných prací (78 %), vyuţívány jsou také pracovní listy (15 %), méně často pak elektronické testy (7 %). Oblíbenou formou opakování je diskuze. Ve svých odpovědích učitelé uvádí, ţe v hodinách usilují zejména o propojení teorie s praxí prostřednictvím modelových příkladů, her, zamyšlení nad finanční situací u nich doma, hledání řešení finanční krize. Také se snaţí o to, aby ţáci rozuměli pojmům, uměli sami přemýšlet a rozhodovat se, zajímali se o danou problematiku. Zájem dětí pak chtějí udrţet například pomocí postřehů ze ţivota a zapojení ţáků do diskuze. Graf 9 – Teoretická nebo praktická výuka (2. skupina) 70% 57.41%

60% 50% 40%

27.78%

30% 20% 10% 1.85%

7.41%

5.56%

0% Čistě teoreticky Spíše teoreticky

Teoreticky i prakticky

Spíše prakticky Čistě prakticky


Všichni se opět shodli v odpovědi na otázku, zda je oprávněné zlehčovat předmět zabývající se finanční gramotností a zda je přínosný. Přínos takového předmětu je podle učitelů velký a zlehčovat by se neměl zejména kvůli špatné úrovni finanční gramotnosti v České republice. Také byla zdůrazňována důleţitost znalostí a dovedností z oblasti financí, ţáci často neumí ani vyplnit sloţenky.

39

Za nejzajímavější téma označují učitelé finanční produkty, dále pak peníze, práva spotřebitele, investice, rozpočet. V hodinách vyuţívají také hru Finanční svoboda. Z hlediska přínosu pak bylo nejvíce zmiňováno téma rozpočtu a finančních produktů. Pro ţáky jsou podle učitelů nejzajímavějším tématem bankovky a jako další jsou uváděny finanční produkty, mzdy, rozpočty a tvorba ceny. Za nejpřínosnější povaţují téma rozpočtů, reklamací a půjček. Při porovnání toho, jak ţáky předmět baví, s výsledkem u předmětů, kde finanční gramotnost tvoří jen část výuky, vidíme, ţe samostatné předměty jsou ze strany ţáků (podle učitelů) i více oceňovány (viz Graf 10). Graf 10 – Jak předmět žáky baví (2. skupina) 60%

53.70%

50% 40%

33.33%

30% 20% 9.26%

10%

3.70% 0.00%

0% Nebaví je vůbec Spíše je nebaví

Středně

Spíše je baví

Baví je hodně


Literatura pouţívaná ve výuce i při tvorbě ŠVP je pestřejší neţ u předchozí skupiny. Kromě jiţ uvedených publikací uvádí učitelé také knihu Výchova k finanční gramotnosti vydanou nakladatelstvím Fraus ke kurzu Rozumíme penězům, knihu Finanční gramotnost od Navrátilové a Školní atlas Dnešní finanční svět. Dalšími zdroji jsou také pracovní listy, ať jiţ vlastní nebo z různých kurzů, a internet. Z více neţ 50 % se v odpovědích objevovalo více zdrojů, proto neuvádím graf, který by byl zavádějící. Nejvíce vyuţívanými knihami ovšem jsou Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia (Skořepa, Skořepová) a Výchova k finanční gramotnosti (vydaná ke kurzu Rozumíme penězům). Většina škol se při tvorbě ŠVP řídila alespoň částečně standardem finanční gramotnosti (96 %). Hodnocení toho, jak jsou ţáci (podle zhodnocení učitele) schopni provádět úkony stanovené ve standardu finanční gramotnosti po absolvování daného předmětu, uvádím v následujícím přehledu.

40

Tabulka 4 – Naplnění standardu finanční gramotnosti u 2. skupiny 1. stupeň 1 2 pouţívat peníze v běţných situacích 1 1 odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a 3 5 vrácené peníze na příkladu ukázat, proč není moţné 2 13 realizovat všechny chtěné výdaje vysvětlit, proč spořit, kdy si půjčovat a jak 4 17 vracet dluhy

na příkladech ukázat vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení na příkladu ukázat tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH objasnit vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny popsat vliv inflace na hodnotu peněz sestavit jednoduchý rozpočet domácnosti, uvést hlavní příjmy a výdaje domácností, rozlišit pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţit nezbytnost jednotlivých výdajů objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu vysvětlit, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele uvést příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlit jejich omezení uvést a porovnat nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) uvést a porovnat nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) vysvětlit význam úroku placeného a přijatého uvést nejčastější druhy pojištění a navrhnout, kdy je vyuţít Pramen: autorka podle vlastního výzkumu

3 7

4 10

5 35

Průměr 4,42

6

13

27

4,04

19

12

8

3,20

22

5

6

2,85

2. stupeň 1 2

3

4

5

Průměr

0

1

7

29

17

4,15

2

4

23

18

7

3,44

1

3

21

19

10

3,62

3

17

17

7

10

3,07

1

2

5

12

34

4,41

0

2

9

16

27

4,26

2

1

23

16

12

3,64

3

1

7

17

26

4,15

0

2

18

22

12

3,81

3

2

27

16

6

3,37

4

5

14

14

17

3,64

1

3

24

15

11

3,59

3.2.3 Shrnutí Pro shrnutí rozdílů mezi tím, kdy je pro finanční vzdělávání vyčleněn samostatný předmět, a tím, kdy je finanční gramotnost pouze součástí jiného předmětu, jsem vytvořila následující grafy a tabulku. Z Grafu 12 vidíme, ţe samostatný předmět zabývající se finanční gramotností je vyučován praktičtěji, to mohlo způsobit také to, ţe je oblíbenější u ţáků (viz Graf 11). Oblíbenost má zřejmě vliv také na lepší průměrnou známku (viz Tabulka 5). Ta je ovšem u první skupiny značně ovlivněna horšími průměrnými známkami z Matematiky. Z hodnocení toho, jak jsou ţáci schopni provádět úkony popsané ve standardu finanční gramotnosti, vidíme, ţe na prvním stupni se známky liší, někde je výhoda na straně jedné, někde na straně druhé skupiny. Na druhém stupni uţ je ovšem patrný rozdíl. Kromě jedné poloţky jsou známky vţdy lepší u samostatného předmětu finančního vzdělávání. U schopnosti popsat vliv inflace na hodnotu peněz je hodnocení horší u předmětů, které finanční 41

gramotnosti věnují pouze část osnovy. To by mohlo být způsobeno tím, ţe jedním z daných předmětů je Matematika, v níţ se výuka zaměřuje více na počítání a celkově matematické myšlení, které je pro pochopení vlivu inflace nezbytné. Samostatný předmět finančního vzdělávání by pak nechtěl suplovat funkci Matematiky a počítání vlivu inflace by nechal v jejích kompetencích. Zbylá hodnocení jsou často aţ o 1,1 bodu lepší u samostatného předmětu. Tím je dokázán přínos přístupu, kdy se finanční gramotnost vyučuje pouze v jednom předmětu. Nemělo by také docházet ke zmatkům v osnovách, které mohou způsobit vyučování jednoho tématu ve více předmětech nebo naopak vynechání jiných témat. Graf 11 – Jak předmět žáky baví - srovnání

Samostatný předmět Nebaví je vůbec Spíše je nebaví Středně Spíše je baví Baví je hodně

Součást jiného předmětu

0%

20%

40%

60%

80% 100%


Graf 12 – Teoretická nebo praktická výuka - srovnání

Samostatný předmět Čistě teoreticky Spíše teoreticky Teoreticky i prakticky Spíše prakticky Čistě prakticky

Součást jiného předmětu

0%

20% 40% 60% 80% 100%


42

Tabulka 5 – Srovnání naplnění standardu a průměrných známek Součást jiného

Samostatný

předmětu

předmět

1,8

1,6

4,22 4,33

4,42 4,04

4,00

3,20

3,27

2,85

na příkladech ukázat vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení na příkladu ukázat tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH objasnit vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny

3,27

4,15

3,33

3,44

3,33

3,62

popsat vliv inflace na hodnotu peněz

3,61

3,07

3,38

4,41

3,44

4,26

vysvětlit, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

3,27

3,64

uvést příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlit jejich omezení uvést a porovnat nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) uvést a porovnat nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing)

3,22

4,15

2,77

3,81

3,17

3,37

vysvětlit význam úroku placeného a přijatého

3,61

3,64

3,27

3,59

Průměrná známka Naplnění standardu – 1. stupeň: pouţívat peníze v běţných situacích odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a vrácené peníze na příkladu ukázat, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje vysvětlit, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy Naplnění standardu – 2. stupeň:

sestavit jednoduchý rozpočet domácnosti, uvést hlavní příjmy a výdaje domácností, rozlišit pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţit nezbytnost jednotlivých výdajů objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu

uvést nejčastější druhy pojištění a navrhnout, kdy je vyuţít Pramen: autorka podle vlastního výzkumu

43

4 Analýza výuky finanční gramotnosti na vybraných základních školách Dotazníkové šetření je poměrně rychlá forma výzkumu, ale můţe poskytovat zkreslený, odosobněný obraz skutečnosti. Proto jsem se rozhodla pro analýzu výuky na dvou základních školách, na základě které bych zjistila, jak probíhá taková výuka v reálu, jaký přístup volí jednotliví učitelé, jaké jsou jejich názory na tento předmět a standardy finanční gramotnosti atd. Na těchto školách jsem také chtěla provést dotazníkové šetření mezi ţáky, nicméně se to ani na jedné z uvedených nepodařilo. V prvním případě (Brno) bylo ve třídě pouze devět ţáků, domnívám se, ţe na základě tak malého vzorku bych nemohla vyvodit ţádné reprezentativní závěry. Ve druhém případě se spolupráce se ţáky neuskutečnila z důvodu dlouhé nepřítomnosti vyučující a poté ţáků, kteří v době domluveného rozhovoru absolvovali ozdravný pobyt.

4.1 Brno První škola, kterou jsem navštívila, se nachází v Brně a je do jisté míry specifická tím, ţe se nachází v sociálně vyloučené lokalitě50. Výuka se tedy v některých oblastech můţe značně odlišovat. O to více mě zajímal přístup této školy k finančnímu vzdělávání, která témata jsou více diskutována, která se naopak nezařazují, jak je ţáky výuka vnímána atd. Předmět finančního vzdělávání – Finanční gramotnost – je veden samostatně v rámci dobrovolného odpoledního krouţku a prostřednictvím občasných vstupů do Matematiky, jejíţ výuku doplňují zpravidla po ukončeném tématu. Ve výuce se snaţí náplň předmětů nějakým způsobem provázat. Toto propojení vzniklo zejména proto, ţe ţáci jsou díky praktickým ukázkám více motivováni ke studiu Matematiky. Finanční gramotnost je vyučována nově od letošního roku dvakrát týdně od šestého do devátého ročníku. Vzhledem k neformálnímu přístupu se neznámkuje. Ve výuce učitel nepouţívá ţádné učebnice, vychází z vlastních příprav, jeţ se místy o dostupné učebnice opírají. Důvodem je specifičnost školy, a tedy i pouţití jiných forem a prostředků pro dosaţení poţadovaných výstupů. Důleţitým rysem výuky je také vazba na reálný ţivot. Na této škole jsem byla svědkem úvodní hodiny k tématu hypoték. Začátek hodiny byl věnován prezentaci na téma, kam se můţe člověk dostat, kdyţ nebude schopen splácet úvěr. Do prezentace byly zařazeny i reálné ukázky poměrů v některých sociálně vyloučených lokalitách. Další část hodiny byla 50

Hlavní sloţkou příjmů velké části obyvatel této oblasti tvoří sociální dávky, zaujímají niţší společenské pozice, problémem je nízká vzdělanost, zvýšená kriminalita a vystavení vlivům sociálně patologických jevů.

44

praktická. Děti hrály hru, která měla nastínit ţádost o hypotéku a motivovat k lepším studijním výsledkům. Spočívala v jednoduché simulaci školy, úřadu práce, banky a realitní společnosti. Ţáci absolvovali krátkou matematickou prověrku. Se známkou z prověrky navštívili „úřad práce“, kde jim bylo přiděleno „zaměstnání“ finančně ohodnocené podle dosaţené známky. Na základě příjmu se v „bance“ snaţili o získání „hypotéky“ na koupi bytu nebo domu a následně si v „realitní společnosti“ dům nebo byt koupili. Pokud podle příjmu nedosáhli na hypotéku, mohli si byt pronajmout. Při známce 4 a horší skončili na státem dotované ubytovně. Mohla jsem se také podívat na prezentace z dalších hodin, které na škole v rámci Finanční gramotnosti proběhly. Jedna prezentace se týkala například cen a slev, které často lákají ke zdánlivě výhodným nákupům. Součástí této hodiny byla opět praktická část. Ţáci měli za úkol obléci slavnou osobnost do oblečení prostřednictvím výběru výhodnější ze dvou nabídek. Další prezentace navazovala na výstavu s názvem 20 let chráníme českou korunu a zabývala se například ochrannými prvky bankovek. V návaznosti na kritiku RVP, která se objevila v některých dotaznících, jsem chtěla znát názor vyučujícího i na toto téma. Podle něj by finanční vzdělávání mělo být zařazeno blíţe Matematice, nikoliv Výchově k občanství. Podle vyučujícího je to logičtější propojení zejména z toho důvodu, ţe dovede být dobrou motivací a ukázkou praktického vyuţití probírané látky. Vzhledem ke specifičnosti této školy jsou také některá témata ze standardu finanční gramotnosti probírána pouze okrajově nebo vůbec. Diskutovali jsme také hry Finanční svoboda a Cashflow 101. Shodli jsme se na tom, ţe sice poskytují jakýsi zjednodušený pohled na finanční problematiku, ale jde o české překlady amerických her, a tudíţ nezohledňují poměry panující u nás. Nedovedu si například představit, ţe mladá rodina v České republice ušetřené peníze investuje do akcií, které navíc ve hře Finanční svoboda poskytují téměř jistou záruku výnosu. Celkově se mi přístup zvolený na této škole velice líbil. Učivo přizpůsobují ţákům, coţ je dle mého názoru správně, i ţáci vnímají předmět pozitivně a podle vyučujícího je baví. Na druhou stranu si myslím, ţe některá témata jsou neprávem probírána okrajově nebo úplně vynechána z učebního plánu. Konkrétně znalost práv spotřebitele, která jsou z tematického plánu téměř vynechána, je dle mého názoru jedním z nejdůleţitějších výstupů finančního vzdělávání a ţáci by si je měli odnést jiţ ze základní školy, protoţe se s nimi budou setkávat v kaţdodenním ţivotě.

45

4.2 Ostrava Při své druhé návštěvě školy jsem zavítala do Ostravy. Tato základní škola je velká a umístěná v centru. Říká se o ní, ţe na ţáky klade poměrně velké nároky. Předmět finančního vzdělávání se jmenuje Finanční gramotnost a existuje na škole jiţ někdy od začátku 21. století, přesný rok vyučující neznala. Vyučuje se v osmém ročníku jednou za dva týdny dvě hodiny po sobě. Hodinová dotace dle vyučující dostačuje. Ve výuce je vyuţívána kniha Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia od Skořepy a Skořepové, která určuje skladbu hodin i učebního plánu, vynechávají ovšem témata týkající se inflace a tvorby ceny. Ta jsou podle vyučující příliš náročná na pochopení pro ţáky základní školy a měla by se jim věnovat aţ škola střední, navíc tomu podle ní často nerozumí ani učitelé daných předmětů. Vyučující také tvrdí, ţe výuka ţáky příliš nebaví, to je ale podle ní způsobeno zejména tím, ţe zabírá dvě hodiny po sobě ve čtvrtek odpoledne, kdy se děti jiţ příliš nesoustředí a raději by se věnovaly svým aktivitám. Průměrná známka z předmětu je 1,5. Hodiny jsou zaměřeny spíše prakticky, probíhají u počítačů, kde si ţáci sami vyhledávají důleţité pojmy, aby si je lépe zapamatovali, a pro větší motivaci jsou také vyuţívány simulace reality. Ve výuce vychází vyučující z vlastních zkušeností například s hypotékou, výhod a nevýhod podnájmu, respektive vlastního bydlení. Předmět hodnotí vyučující jako velmi přínosný do budoucího ţivota, problémem ovšem můţe být, jak vyučování uchopit, je s ním málo zkušeností a na vysokých školách na to budoucí pedagogy nepřipravují. I proto mohou dle jejího názoru být předměty finančního vzdělávání zlehčovány, je ovšem nutné je vyučovat ve škole, protoţe rodiče často neznají ani základní pojmy. Vyučující souhlasila s tím, ţe předmět by se neměl zařazovat do Občanské výchovy, kde by mu nebyla věnována taková pozornost. Nepropojovala by ovšem finanční gramotnost ani s Matematikou, které je ubírána tolik potřebná hodinová dotace. Také jsem se dozvěděla, ţe vyučující učí předmět prvním rokem a na přípravu do Finanční gramotnosti nemá tolik času, kolik by si předmět zaslouţil. Pokud můţu soudit z vlastní zkušenosti, nedostatečná příprava na hodinu ovšem není vinou učitele, ale současného systému, kde jeden člověk učí několik různých předmětů, na které nemusí mít ani specializaci. Myslím si, ţe vzhledem k současnému nastavení systému bude přístup této školy zřejmě většinovým. Snaha nějakým způsobem odučit daná témata, kdyţ je času na přípravu hodiny málo, protoţe od svých příbuzných – učitelů vím, ţe pedagog má v dnešní době spoustu povinností, jeţ mnohdy nestíhá plnit tak, jak by sám chtěl, nebo jak je po něm vyţadováno. Myslím, ţe tento předmět by měl učit člověk, 46

který se o problematiku zajímá nebo je na ni přímo odborníkem, protoţe v tom případě mu příprava hodiny nezabere tolik času a informace jím podané moţná vyzní zajímavěji, praktičtěji.

47

5

Přínos

a

problematické

oblasti

finančního

vzdělávání,

doporučení zainteresovaným subjektům V této kapitole definuji přínos finančního vzdělávání a jeho některé slabé stránky v dosavadní podobě. Na základě slabých stránek pak formuluji doporučení pro zlepšení situace. Nejdříve se zaměřím na doporučení pro ministerstva podílející se na budování finanční gramotnosti v České republice. Ve druhé části bude doporučení adresováno ředitelům škol a vyučujícím předmětů zabývajících se finanční gramotností.

5.1 Přínos finančního vzdělávání Finanční vzdělávání můţe být zlehčováno a povaţováno za novinku. Ve skutečnosti je to dle mého názoru oblast, která měla být do základního vzdělání zavedena jiţ dávno a její přínos je neoddiskutovatelný. Lidé by se tím pádem zodpovědněji zadluţovali, uměli lépe hospodařit s penězi a znali základní pojmy z oblasti financí a finanční produkty. Nejdůleţitější téma ze standardu finanční gramotnosti (a potaţmo i RVP) pro základní vzdělávání by kaţdý zřejmě zvolil jiné podle sebe a své současné ţivotní situace, pro mě jsou to osobní rozpočty, finanční produkty a práva spotřebitele. Seznámit děti s takovými tématy jiţ na základní škole můţe zabránit tomu, ţe se nechají ošidit při nákupu zboţí, budou špatně vyuţívat finanční produkty a nebudou vycházet s penězi. Kapesné dostává podle průzkumu pro ČSOB a Poštovní spořitelnu jiţ na prvním stupni základní školy asi 60 % dětí, na druhém stupni je to jiţ 73 %. Průzkum zahrnoval data od zhruba dvou tisíc dětí i rodičů. Více neţ polovina z dotázaných rodičů si myslí, ţe jejich děti neumí hospodařit s penězi. Oni sami je ovšem s danou problematikou neseznámili, nechtěli děti zatěţovat problematikou peněz v brzkém věku.51 Tomu by právě finanční vzdělávání mohlo zabránit a suplovalo tak roli rodiče. Z uvedeného průzkumu je také vidět, ţe finanční vzdělávání je potřeba zavést opravdu jiţ na prvním stupni základní školy, kdy se děti začínají seznamovat s problematikou peněz a jak s nimi hospodařit. Myslím si, ţe čím dříve se naučí se získanými prostředky hospodařit, tím lépe si na to zvyknou a aţ později se zvyšováním počtu výdajů budou potřebovat mít větší přehled o svých financích, rozpočet budou sestavovat jiţ automaticky. To by také mohlo vést k uvědomění si nezbytných a zbytečných výdajů, lidé začnou více šetřit, později moţná i investovat. Dle mého názoru jsou tudíţ základy boje proti předluţování postaveny jiţ na základní škole. Tam by sice cílem měla být aktivní účast na finančních trzích, nicméně je vidět, ţe jednotlivé cíle nejde oddělovat, všechny jsou propojeny a naplnění jednoho podporuje naplnění druhého. 51

KUČERA, Petr: Dáváte dětem kapesné? Průzkum ukázal, kolik je běžné. Aktualne.cz. [online] 25. 10. 2011. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z WWW: .

48

Přínos finančního vzdělávání jednoznačně vyplynul také z dotazníkového šetření a rozhovorů s učiteli na dvou konkrétních základních školách. Kromě jedné záporné reakce se všichni shodli na přínosu výuky oblasti financí vzhledem k výše zmiňované špatné úrovni finanční gramotnosti a potřeby získáni praktických dovedností. Z dotazníků jsem se například dozvěděla, ţe ţáci mají často problém i s vyplněním sloţenky. Takové znalosti a dovednosti jsou právě předmětem finančního vzdělávání.

5.2 Problematické oblasti úpravy ze strany ministerstev, doporučení pro ministerstva Podle názorů vyučujících i mého vlastního jsou slabou stránkou standardu finanční gramotnosti některá témata obtíţnější na pochopení a kladou tak na ţáky přílišné nároky. Z dotazníků a rozhovorů bych za problematická témata označila zejména inflaci, nejčastější způsoby krytí deficitu, poptávku a nabídku a tvorbu ceny. Domnívám se, ţe ministři často nemají představu o dětech a jejich schopnostech, reálné výuce a poměrech, za jakých se vyučuje. Při plánované revizi standardů finanční gramotnosti v roce 2014 bych tedy doporučila zváţit zařazení výše uvedených témat aţ na střední školu. Další problematickou oblastí dle vyučující z Ostravy je, ţe v RVP není přímo definován standard finanční gramotnosti. Učitelům by při zpracovávání nebo přepracovávání ŠVP pomohlo vloţení standardu přímo do RVP, ne jen jako definování výstupů u jednotlivých oblastí. Také bych přidala korupci a práva spotřebitele k části Člověk, stát a hospodářství. Dle mého názoru v části o právu není tak patrná návaznost na finanční témata, korupce patří do veřejných financí, jeţ částečně upravuje oblast Člověk, stát a hospodářství. Práva spotřebitele jsou zařazena i ve standardu finanční gramotnosti (v části Hospodaření domácnosti), pokud jsou tedy všechna témata z něj zařazena v okruhu Člověk, stát a hospodářství, měla by pro přehlednost tam být i práva spotřebitele. Jako problém bych také označila zařazení finanční gramotnosti do Výchovy k občanství. Ta je spíše humanitní a někteří učitelé tak nemusí být schopni matematická témata odučit na takové úrovni, aby jej ţáci pochopili a uměli aplikovat v praxi. Nepřidávala bych ovšem finanční vzdělávání ani do Matematiky, která je potřebná a hodinová dotace jí ubývá kvůli novým předmětům, jejichţ přínos je dle dotazníků a rozhovorů učiteli neustále diskutován (Mediální, Dopravní, Komunikační, Etická výchova). Nejvhodnější se tedy jeví zařazení samostatného předmětu s učitelem znalým problematiky financí, jeţ umí zdůraznit návaznost na jiné předměty vyučované ve škole, například Matematika, aby si člověk uměl vše spočítat a vybrat nejvýhodnější nabídku, Český jazyk pro porozumění textu a další. Samostatně bude finanční gramotnost vnímána ţáky více komplexně a učitel se můţe při výuce řídit jednou z vhodných učebnic, vytvořit si jejich vlastní výklad, věnovat se více jednomu nebo druhému tématu. 49

Další slabou stránkou RVP je dle informací získaných z dotazníků i rozhovorů rychlé zavádění změn a nových předmětů, vyučujícím není většinou poskytnut dostatečný čas na zpracování témat a ta pak nemusí být propracována způsobem, jaký by si zaslouţila. Postupná implementace by tento problém zlepšila. Také by dala prostor pro zaškolení pedagogů k výuce nových předmětů a témat. Řešením je například i program „EU peníze základním školám“, jeţ má zlepšit podmínky pro vzdělávání a podpořit dosud problematické oblasti. Jedním z výstupů je i zavedení nebo zlepšení finančního vzdělávání. V rámci tohoto projektu jsou vzděláváni pedagogičtí pracovníci, vytváří se metodické pomůcky a učební materiály následně pouţívané ve výuce. Také se snaţí zvýšit účinnost práce se ţáky například zavedením individuální výuky pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo ţáky mimořádně nadané.52 Důleţitým výstupem práce je tedy i potřeba vzdělávat pedagogy, ideálně jiţ na vysoké škole, a toto vzdělání později rozšiřovat školeními zaměřenými na aktuální informace z dynamicky se vyvíjející oblasti financí. Finančně vzdělaný pedagog se zájmem o danou oblast jistě připraví zábavnější, pochopitelnější a pro ţáky přístupnější výuku neţ některý například humanitně zaměřený učitel Výchovy k občanství, který nemusí chápat veškerá probíraná témata, svůj nezájem o problematiku přenáší na ţáky a často ani neocení přínos předmětu. Nemusí to samozřejmě platit vţdy, dobrý učitel umí přednést i téma, o které se například v běţném ţivotě nezajímá, přizpůsobí se situaci.

5.3 Problematické oblasti výuky, doporučení pro výuku Jak jsem jiţ několikrát uvedla, finanční vzdělávání je povaţováno za novinku. Problematickou oblastí tudíţ můţe dle mého názoru být samotné uchopení výuky v oblasti financí. Domnívám se, ţe by se učitelé měli zabývat zejména praktickou stránkou věci a pomocí teoretického výkladu pojmů jen praxi doplnit. Měli by naučit děti sestavovat rozpočty, rozlišovat nezbytné výdaje a ty, kterých se můţeme vzdát, pečlivě číst všechny smlouvy a podmínky, vyplňovat sloţenky, výběrní a vkladní lístky a další dovednosti důleţité pro praktický ţivot. Z dotazníků a rozhovorů také vyplynulo, ţe někteří vyučující vynechávají nebo příliš nevysvětlují některá témata uvedená ve standardu finanční gramotnosti (inflace, tvorba ceny, krytí deficitu), to mohlo být způsobeno tím, ţe tématům nerozumí, nebo neví jak je vysvětlit. Tento přístup je ovšem dle mého názoru v pořádku, neţ ţáky zmást nepřesným výkladem, raději se tématu vyhnout nebo říct jen to, čím si jsou jisti. Problém by opět řešila výuka toho, jak efektivně finančně vzdělávat, jiţ na vysokých školách nebo alespoň podrobněji zaměřené školení na daná témata. Pomoci by také mohly být učebnice, které dle mého názoru témata řeší tak srozumitelným způsobem, ţe problematiku přiblíţí i učiteli – neodborníkovi, ten by potom s výkladem neměl mít problém. 52

MŠMT: EU peníze základním školám. [online] © MŠMT 2006-2012. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: .

50

Ve výuce můţe dle mého názoru být pouţita kterákoliv z uvedených učebnic (a mnoha dalších, které se začínají objevovat), kaţdá má své klady a zápory. Při výběru by měla být zváţena společenská situace města, kde se škola nachází, individualita ţáků a předmět, ve kterém se témata vyučují. Podle srovnání vybraných učebnic v kapitole 2 pokryla učivo z oblasti Člověk, stát a hospodářství nejlépe kniha Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, pokud tedy škola zvolí přístup z RVP, tato učebnice se zdá být nejvhodnější. V případě, ţe se na škole zavede předmět Finanční gramotnost (tedy například i bez ekonomických témat v RVP spojených s finančními), je přijatelných knih celá řada. Sociologické faktory by také měly hrát roli ve výběru stěţejních témat výuky. Ve městě, kde je vysoká nezaměstnanost, by se měl klást důraz na spoření, respektive hospodaření domácnosti celkově. Tam, kde se ţivotní úroveň obyvatel pohybuje nad průměrem (například na soukromých školách), by se měli ţáci kromě hospodaření naučit i investovat volné prostředky. Zkušený učitel mění přístup k výuce i mezi jednotlivými třídami. Vyučující by se měl v předmětu finanční gramotnosti snaţit zejména o to, aby se nejpřínosnější téma stalo pro ţáky zároveň nejzajímavějším, například prostřednictvím her a praktických ukázek. To z velké části svým obsahem zajišťují uvedené učebnice. Pro doplnění výuky by si ţáci měli zjistit situaci u nich doma – jak rodiče hospodaří s penězi, zda si sestavují rozpočet, jaké finanční produkty vyuţívají, zda se vyznají v pojmech souvisejících s financemi. Pokud by byl zjištěný stav špatný, mohly by se jej děti snaţit napravit, nejlepším výukovým materiálem je vţdy reálný ţivot.

51

Závěr Na začátku bakalářské práce jsem definovala pojem finanční gramotnosti, která zahrnuje gramotnost peněţní, cenovou a rozpočtovou. Následně jsem uvedla budování finančního vzdělávání v České republice prostřednictvím státu. Nový RVP platný od 1. září 2013 zařazuje finanční vzdělávání do části Člověk a svět na prvním stupni a Člověk, stát a hospodářství na druhém stupni. Rozebrala jsem také, jak je finanční vzdělávání definováno, ţe se zaměřuje na cílové skupiny, a to ţáky základních škol, středních škol a zbytek populace prostřednictvím program dalšího vzdělávání. Cílovým stavem finančního vzdělávání na základních školách je aktivní a zodpovědná účast na finančních trzích. Dále jsem se věnovala rolím subjektů při budování finanční gramotnost a standardu finanční gramotnosti pro základní školy. Ten obsahuje tři tematické oblasti: Peníze, Hospodaření domácnosti a Finanční produkty. Ve druhé kapitole jsem uvedla analýzu vybraných učebnic pro výuku finanční gramotnosti. Hodnotila jsem mimo jiné i to, jak publikace naplňují poţadavky standardu a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kam je kromě výstupů ze standardu finanční gramotnosti zařazeno i několik dalších dovedností z oblasti gramotnosti ekonomické. Z tohoto porovnání vyšla nejlépe kniha Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia od autorské dvojice Skořepa, Skořepová vydaná s podporou České národní banky. Na rozbor učebnic navázalo dotazníkové šetření na základních školách v České republice. Zodpovězené dotazníky jsem rozdělila do dvou kategorií – pokud na škole nemají zaveden předmět věnující se ve větší míře finanční gramotnosti, vyplňovali dotazník ředitelé školy, pokud mají, odpovídali vyučující předmětu. Tuto kategorii jsem dále rozčlenila na finanční vzdělávání v rámci jiného předmětu a finanční vzdělávání jako samostatný předmět. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe pokud finanční gramotnost není zavedena, je tomu tak zejména z důvodu toho, ţe dosud nebyla povinná. Hodinová dotace je podle odpovědí ředitelů věnována jiným, často pro danou lokalitu důleţitějším předmětům a také chybí odborní pedagogové na výuku v této oblasti. Ředitelé v odpovědím také poukazovali na to, ţe s výukou oblasti financí zatím nejsou zkušenosti a dosud byla některá témata v Rámcovém vzdělávacím programu v různých předmětech, to se ovšem od nového školního roku změní a ředitelé budou muset situaci nějakým způsobem vyřešit. Z analýzy dotazníků zodpovězených učiteli bylo patrné, ţe v případě, ţe se finanční gramotnost začleňuje do jiného předmětu, dosahuje naplnění standardu většinou horších výsledků, ţáky předmět méně baví (podle vnímání ze strany učitele), coţ se můţe projevit i na vyšší průměrné známce ţáků.

52

Rozebrala jsem také celkovou výuku na dvou školách, které jsem osobně navštívila. První škola byla specifická tím, ţe se nachází v sociálně vyloučené lokalitě. Pro výuku finanční gramotnosti je tudíţ zvolen jiný přístup, jednotlivá témata vykládá vyučující dětem po svém, zaměřuje se zejména na praktické věci, většinou z oblasti hospodaření domácnosti. Na druhé škole je finanční gramotnost vyučována ve značné míře podle knihy Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia (Skořepa, Skořepová), také se zaměřuje zejména na praktické dovednosti, vyučující vyuţívá své zkušenosti z běţného ţivota a snaţí se hodiny obohatit vyhledáváním pojmů na internetu, hraním her a zjišťováním situace u nich doma (zda si rodiče sestavují rozpočet, finanční plán, znají základní pojmy a další). Podle vyučující je bohuţel předmět ţáky vnímán poměrně negativně z důvodu odpolední dvouhodinové výuky. Na závěr jsem formulovala přínos finančního vzdělávání a jeho dosavadní problematické aspekty. Na základě slabých stránek jsem uvedla doporučení pro jednotlivé subjekty. V Rámcovém vzdělávacím programu bych začlenila práva spotřebitele do části Člověk, stát a hospodářství. Učivo v ní uvedené totiţ z větší části vychází ze standardu finanční gramotnosti, který obsahuje právě i znalost základních práv spotřebitele. Celkově bych standard finanční gramotnosti revidovala podle mentality ţáků základních škol, některá témata jsou dle mého názoru příliš náročná. Také je nutné začlenit finanční gramotnost do vzdělávání budoucích učitelů na pedagogických fakultách, jeţ finančním vzděláváním na základní škole neprošli a často tak můţe vzniknout problém s tím, jak uchopit daná témata. Výuku předmětů finančního vzdělávání bych ladila spíše prakticky, lidé mají často problém se základními úkony v oblasti financí. Tomu můţou částečně napomoci učebnice k finanční gramotnosti, jichţ je dostatek, kaţdá řeší dané problematiky po svém a je tudíţ moţné si najít ten přístup, který vyhovuje učiteli i ţákům. Celkově je důleţité propojení předmětu s praktickým ţivotem, tím se člověk učí nejlépe.

53

Knižní zdroje [1] CHMELAŘOVÁ, Pavlína; PETÝRKOVÁ, Lenka: Základy finanční gramotnosti. Praha: Generation Europe, 2011. 1. vydání, 94 s. ISBN 978-80-904974-8-1. [2] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 104 s. ISBN 978-80-7373-089-5. [3] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Pracovní sešit I. Peníze. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 32 s. ISBN 978-80-7373-090-1. [4] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Pracovní sešit II. Hospodaření domácnosti. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 32 s. ISBN 978-80-7373-090-8. [5] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Pracovní sešit III. Finanční produkty. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 40 s. ISBN 978-80-7373-092-5. [6] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 48 s. ISBN 978-80-7373-087-1. [7] JAKEŠ, Petr: Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Pracovní sešit. Praha: Fortuna, 2011. 1. vydání, 48 s. ISBN 978-80-7373-088-8. [8] KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti - učebnice. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 104 s. ISBN 978-80-7238-107-4. [9] KAŠOVÁ, Jitka; ISTENČIN, Lukáš: Výchova k finanční gramotnosti – příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2012. 1. vydání, 80 s. ISBN 978-80-7238-176-0. [10] NAVRÁTILOVÁ, Petra: Finanční gramotnost. Kralice na Hané: Computer Media, 2011. 1. vydání, 120 s. ISBN 978-80-7402-106-0. [11] SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 197 s. ISBN 978-80-86960-40-1.

54

[12] SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia – pracovní sešit 1. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 75 s. ISBN 978-80-86960-418. [13] SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia – pracovní sešit 2. Praha: Scientia, 2008. 1. vydání, 60 s. ISBN 978-80-86960-425. [14] SYSLOVÁ, Barborka; HÁŠA, Miroslav; OUPIC, Miroslav: Tajný deník Barborky Syslové aneb Cesta k finanční samostatnosti. Praha: Profess Consulting, 2006. 1. vydání, 111 s. ISBN 80-7259-0340.

55

Internetové zdroje [1] AISIS, o. s.: Projekt Rozumíme penězům. [online] © 2009 – 2011. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z WWW: . [2] BROŢOVÁ, Ivana: Finanční gramotnost v základní škole. Metodický portál RVP: Články. [online]. 16. 11. 2009. ISSN 1802-4785. [cit. 2012-12-05]. Dostupný z WWW: . [3] KLÍNSKÝ, Petr a kol.: Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. [online] Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 1. vydání, 100 s. ISBN 978-80-87063-13-2. V digitalizované formě dostupné z WWW: . [4] KLÍNSKÝ, Petr a kol.: Finanční gramotnost – úlohy a metodika. [online] Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 1. vydání, 112 s. ISBN 978-80-87063-26-2. V digitalizované formě dostupné z WWW: . [5] KUČERA, Petr: Dáváte dětem kapesné? Průzkum ukázal, kolik je běžné. Aktualne.cz. [online] 25. 10. 2011. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z WWW: . [6] MF - odbor Finanční trhy I - odd. Analýzy finančního trhu: FINANČNÍ GRAMOTNOST Kvantitativní výzkum pro MF provedený společností STEM/MARK, a. s. v průběhu květen - říjen 2010. [online].

prosinec

2010.

[cit.

2012-12-12].

Dostupné

z

WWW:

cps/rde/xbcr/mfcr/EXT_-_PPT_zaverecna_zprava_mereni_FG_-_plne_zneni.pdf>. [7] MF: Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2010. 27 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné

z WWW:

vzdelavani_MF2010.pdf>. [8] MF: Strategie finančního vzdělávání. [online]. Praha: MF, 2007. 19 s. [cit. 2012-12-1]. Dostupné z WWW: . [9] MF, MŠMT, MPO: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Praha: MF, MŠMT, MPO, 2005. 16 s. [cit. 2012-11-12] Dostupné z WWW: . 56

[10] MŠMT: EU peníze základním školám. [online] © MŠMT 2006-2012. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: . [11] MŠMT: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, 2013. 147 s. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z WWW: . [12] Výzkumný ústav pedagogický v Praze: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW: .

57

Seznam obrázků Obrázek 1 – Sloţky finanční gramotnosti ............................................................................................. 12 Obrázek 2 – Standardy finanční gramotnosti ........................................................................................ 14

Seznam tabulek Tabulka 1 – Akční plán ......................................................................................................................... 16 Tabulka 2 – Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání .................................................... 18 Tabulka 3 – Naplnění standardu finanční gramotnosti u 1. skupiny ..................................................... 37 Tabulka 4 – Naplnění standardu finanční gramotnosti u 2. skupiny ..................................................... 41 Tabulka 5 – Srovnání naplnění standardu a průměrných známek ......................................................... 43

Seznam grafů Graf 1 – Návratnost dotazníků ............................................................................................................... 29 Graf 2 – Důvody pro nezavedení výuky finanční gramotnosti .............................................................. 31 Graf 3 – Kdy bude finanční gramotnost zavedena ................................................................................ 32 Graf 4 – Jak předmět ţáky baví (1. skupina) ......................................................................................... 34 Graf 5 – Teoretická nebo praktická výuka (1. skupina) ........................................................................ 35 Graf 6 – Literatura pouţitá při výuce .................................................................................................... 36 Graf 7 – Názvy předmětu ...................................................................................................................... 38 Graf 8 – V kterém ročníku/ve kterých ročnících se předmět vyučuje ................................................... 38 Graf 9 – Teoretická nebo praktická výuka (2. skupina) ........................................................................ 39 Graf 10 – Jak předmět ţáky baví (2. skupina) ....................................................................................... 40 Graf 11 – Jak předmět ţáky baví - srovnání .......................................................................................... 42 Graf 12 – Teoretická nebo praktická výuka - srovnání ......................................................................... 42

58

Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník pro ředitele Příloha 2 – Dotazník pro učitele

59

Příloha 1 – Dotazník pro ředitele Název školy: Z jakého důvodu není na Vaší škole předmět zabývající se finanční gramotností vyučován? Finanční vzdělávání bude brzy povinné, kdy se chystáte předmět zavést? Připadá Vám takový předmět přínosný? Proč ano/ne. Jaká by podle Vás měla být zhruba náplň předmětu? O co by měl učitel v tomto předmětu obzvlášť usilovat? Jak je na tom dle Vašeho názoru český národ s finanční gramotností? Pokud máte k dotazníku nějaké otázky, připomínky nebo mi chcete ještě cokoliv sdělit, napište svůj komentář prosím sem:

Pokud budete mít zájem o výsledky výzkumu, napište to do rámečku pro komentář nebo přímo do textu emailu. Děkuji za Váš čas.

Příloha 2 – Dotazník pro učitele Název školy: Název předmětu: Jaká je hodinová dotace předmětu? Je dostačující? V kterém ročníku se předmět vyučuje? Jak dlouho tento předmět na škole existuje? Co bylo podle Vás impulsem k zavedení takového předmětu na Vaší škole? Máte nějaké vzdělání v oblasti financí, finanční gramotnosti? Pokud ano, uveďte jaké. Na stupnici od 1 do 5, baví tento předmět ţáky, nebo jej berou spíše jako „nutné zlo“ (1 – nebaví je vůbec, 5 – baví je hodně)? Na stupnici od 1 do 5, jakým způsobem je předmět vyučován, spíše teoreticky nebo prakticky (1 – čistě teoreticky, 5 – čistě prakticky)? Jak často prověřujete znalosti ţáků? Píšete spíše písemky nebo zkoušíte u tabule? Jaká je přibliţně průměrná známka z tohoto předmětu? Předměty jako tento jsou často zlehčovány, protoţe jsou nové a podle některých méně přínosné neţ základní předměty (matematika, český jazyk, zeměpis, dějepis, přírodopis...). Je to podle Vás oprávněné? Proč ano/ne? Zdá se Vám tento předmět přínosný do budoucího ţivota? Které téma povaţujete osobně za nejzajímavější? Které téma povaţujete osobně za nejpřínosnější? Které téma povaţují ţáci za nejzajímavější? Které téma povaţují ţáci za nejpřínosnější? O co hlavně v hodinách usilujete? Řídil/a jste se při sestavování učebního plánu standardem finanční gramotnosti pro základní vzdělávání? Podle tohoto standardu mají ţáci po absolvování 1. stupně základní školy být schopni (pro kaţdou uvedenou dovednost prosím zhodnoťte, zda měli ţáci tyto dovednosti, 1 – nebyli vůbec schopni, 5 – byli úplně schopni): pouţívat peníze v běţných situacích odhadnout a zkontrolovat cenu nákupu a vrácené peníze na příkladu ukázat, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje vysvětlit, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy Podle tohoto standardu mají ţáci po absolvování 2. stupně základní školy být schopni (opět pro kaţdou uvedenou dovednost prosím zhodnoťte, jak podle Vás budou ţáci schopni provést jednotlivé úkony, 1 – nebudou vůbec schopni, 5 – budou úplně schopni): na příkladech ukázat vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení na příkladu ukázat tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH objasnit vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny popsat vliv inflace na hodnotu peněz sestavit jednoduchý rozpočet domácnosti, uvést hlavní příjmy a výdaje domácností, rozlišit pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţit nezbytnost jednotlivých výdajů objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu

vysvětlit, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele uvést příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlit jejich omezení uvést a porovnat nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) uvést a porovnat nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) vysvětlit význam úroku placeného a přijatého uvést nejčastější druhy pojištění a navrhnout, kdy je vyuţít Jakou literaturu vyuţíváte při výuce? Jaká literatura byla pouţita při sestavování učebního plánu? Pokud máte k dotazníku nějaké otázky, připomínky nebo mi chcete ještě cokoliv sdělit, napište svůj komentář prosím sem:

Pokud budete mít zájem o výsledky výzkumu, napište to do rámečku pro komentář nebo přímo do textu emailu. Děkuji za Váš čas.

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents