Finanční kontrola ve veřejné správě

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Finanční kontrola ve veřejné správě Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Blanka Sitařová

Lucie Hlávková

Brno 2006

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční kontrola ve veřejné správě“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně 7. června 2006 …….……………………... Lucie Hlávková

Poděkování

Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Blance Sitařové za vedení a odbornou pomoc při vypracování této bakalářské práce. Dále všem, kteří se mnou spolupracovali a ochotně poskytli potřebné informace

Abstrakt „Finanční kontrola ve veřejné správě“ Bakalářská práce je rozdělena do 3 částí. První teoretická část popisuje informace o zákonu č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů doplněná vyhláškou č. 416/2004 Sb. Dále je zde popsána problematika příspěvkových organizací se zaměřením na školství, protože základní školou se zabývám v praktické části. Další částí je část praktická, ve které je popsaná veřejnosprávní kontrola ze strany zřizovatele Základní školy Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou. Důležitou součástí vnitřního kontrolního systému v organizaci

jsou správně vypracované

vnitřní směrnice, proto jsem se ve větší části věnovala těmto vnitřním směrnicím. Poslední část tvoří přílohy, kde jsou zařazeny přepracované vnitřní směrnice

Klíčová slova

-

finanční kontrola

-

příspěvková organizace

-

směrnice

-

kontrolní postupy

-

kontrolní metody

-

veřejnosprávní kontrola

Abstract „The finance control in the public administration“

The bachelor project is divided into three parts. The first one -- theoretical part -- describes the information about the law 320/2001 Sb., about the finance control

in the

public

administration

and

about

changes

of

some

laws

and in the wording of later directives subjoined with the public notice 416/2004 Sb. There is also described the scope of allowance organization directed to the education because the basic school is the topic of the practical part. The next part is practical with description of public-administrational control at the basic school Velká Bíteš, district Žďár nad Sázavou, promoter. The important part of internal guidelines system in the organization are correctly formulated internal guidelines. Therefore I mainly dealt with the internal guidelines. The last part are amendments -- revised internal guidelines.

Keywords:

-

financial control

-

allowance organization

-

guidelines

-

control processes

-

control metods

-

public-administrational control

Finanční kontrola ve veřejné správě

OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................... 3 2. CÍL........................................................................................................ 5 3. METODIKA ........................................................................................ 6 4. TEORETICKÁ ČÁST........................................................................ 7 4. 1. ZÁKON Č. 320/2001 SB., O FINANČNÍ KONTROLE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ ............................................................................... 7 4. 1. 1. Předmět úpravy ....................................................................................... 7 4. 1. 2. Vymezení pojmů ..................................................................................... 7 4. 1. 3. Finanční kontrola a hlavní cíle .............................................................. 10 4. 1. 4. Kontrolní metody a postupy .................................................................. 10 4. 1. 5. Struktura finanční kontroly .................................................................... 11 4. 1. 5. 1. Veřejnosprávní kontrola ................................................................ 13 4. 1. 5. 2. Finanční kontrola podle mezinárodních smluv ............................ 15 4. 1. 5. 3. Vnitřní kontrolní systém .............................................................. 15 4. 2. VYHLÁŠKA Č. 416/2004 SB. ............................................................................... 20 4. 2. 1. Kontrolní metody .................................................................................. 20 4. 2. 2. Kontrolní postupy ................................................................................. 21 4. 2. 3. Schvalovací (preventivní) postupy ........................................................ 21 4. 2. 4. Operační postupy .................................................................................. 25 4. 2. 5. Hodnotící postupy ................................................................................. 25 4. 2. 6. Revizní postupy ..................................................................................... 26 4. 2. 7. Auditní postupy...................................................................................... 27 4. 2. 8. Struktura a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol ..................... 27 4. 3. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE .............................................................................. 28 4. 3. 1. Vznik příspěvkové organizace ............................................................... 28 4. 3. 2. Formy příspěvkové organizace .............................................................. 29 4. 3. 2. 1. Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu .......... 29 4. 3. 2. 2. Příspěvková organizace zřízena územními samosprávnými celky......... 29 4. 3. 3. Majetek příspěvkové organizace............................................................ 30 4. 3. 3. 1. Druhy majetku a vlastnické právo ................................................. 30 4. 3. 3. 2. Způsoby nabytí majetku................................................................. 31 4. 3. 3. 3. Oceňování majetku......................................................................... 31 4. 3. 3. 4. Vyřazení majetku ........................................................................... 32 4. 3. 4. Fondy příspěvkové organizace............................................................... 32 4. 3. 4. 1. Majetkové fondy ............................................................................ 32 4. 3. 4. 2. Finanční fondy ............................................................................... 33 4. 3. 5. Doplňková činnost v příspěvkové organizaci ........................................ 35 4. 4. ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY ............................................................................... 35 4. 5. FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ .................................................................................... 36 4. 6. VNITŘNÍ PŘEDPISY ............................................................................................ 40 1


5. PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................... 41 5. 1. VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA PROVÁDĚNÁ V ZÁKLADNÍ ŠKOLE VELKÁ BÍTEŠ ZE STRANY ZŘIZOVATELE .......................................................................................... 41 5. 1. 1. Cíl kontroly ............................................................................................ 41 5. 1. 2. Zahájení veřejnosprávní kontroly .......................................................... 42 5. 1. 3. Průběh veřejnosprávní kontroly ............................................................. 42 5. 1. 4. Ukončení a výsledky veřejnosprávní kontroly....................................... 46 5. 2. VNITŘNÍ PŘEDPISY ............................................................................................. 46 5.2.1. Organizační řád ........................................................................................ 48 5.2.2. Směrnice o účetnictví............................................................................... 48 5.2.3. Odpisový plán .......................................................................................... 49 5.2.4. Oběh účetních dokladů............................................................................. 50 5.2.5. Majetková směrnice ................................................................................. 51 5.2.5.1. Vymezení majetku organizace .......................................................... 51 5.2.5.2. Analýza směrnice .............................................................................. 52 5.2.6. Inventarizační směrnice ........................................................................... 53 5.2.7. Směrnice upravující poskytování prostředků z FKSP ............................. 54 5.2.8. Směrnice k časovému rozlišení nákladů a výnosů včetně dohadných položek ............................................................................................................... 54 5.2.9. Směrnice upravující poskytování cestovních náhrad.............................. 55 5.2.10. Směrnice k vedení pokladny .................................................................. 56 5.2.11. Směrnice k finanční kontrole ................................................................. 56 5.2.12. Směrnice k hospodářské činnosti ........................................................... 57 5.2.13. Vnitřní platový předpis .......................................................................... 57 5.2.14. Kolektivní smlouva ................................................................................ 58

6. ZÁVĚR............................................................................................... 60 7. POUŽITÁ LITERATURA............................................................... 62 8. PŘÍLOHY ......................................................................................... 64

2


1. Úvod Základem finančního práva ve sféře veřejných financí se stal zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. V oblasti veřejných financí, a to jak ve sféře státní, tak ve sféře územních samosprávných celků, krajů a obcí platí, že veškeré prostředky musí být vynaloženy efektivně a účelně. Ve vnitřním provozním a finančním řízení společnosti představuje vnitřní kontrolní systém shromažďování a vyhodnocování informací pro účetnictví, ale působí také jako základní systém prevence při ochraně veřejných prostředků tak, aby při hospodaření se státními prostředky nemohlo docházet k přestupkům nebo trestným činům. V souvislosti s evropskou integrací dochází k intenzivnímu rozvoji mezinárodních aktivit zaměřených na potřebné kroky ke zlepšení

finančního

hospodaření

a

efektivního

řízení

peněžních

toků.

Důvěryhodnost nakládání s veřejnými prostředky je zásadní pro důvěru veřejnosti v úroveň správy veřejných financí jako celku. Je třeba uplatňovat systém, který umožňuje plnění žádoucích cílů, které označujeme zkratkou 3 E (Economy, Efficiency, Effectiveness), což v češtině představuje hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. V minulosti nebyla kontrola hospodaření a dodržování zákonných norem jako určitá forma zpětné vazby prováděná dostatečně nebo dokonce vůbec. Důvodem bylo chaotické právní prostředí po revolučních změnách v roce 1989, kdy se začaly vyvíjet podnikatelské subjekty a na neziskový sektor, který hospodařil s velkým objemem

nezprivatizovaného

státního

majetku

a

se

státními

dotacemi,

se pozapomnělo. Až v souvislosti s reformou veřejného správy, v rámci strategie procesu přípravy České republiky na vstup do Evropské unie, se přistoupilo ke změně v naší legislativě. Nejvýznamnější změnou bylo zavedení finanční kontroly ve veřejné správě, kterou upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doplněný vyhláškou č. 64/2002 Sb., kterou s účinností od 1. 8. 2004 nahradila vyhláška č. 416/2004 Sb. Zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, dále mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a v rámci orgánů veřejné správy. 3

Finanční kontrola ve veřejné správě Finanční kontrola v rámci orgánů veřejné správy představuje vnitřní kontrolní systém, který je členěn na řídící kontrolu a interní audit. Řídící kontrola je zajišťována

zejména

schvalovacími,

kontrolními

a

hodnotícími

postupy

při předběžné, průběžné a následné kontrole. Oblast finanční kontroly je velmi rozsáhlá a nelze ji popsat v celé šíři. Proto jsem se zaměřila na kontrolu na nejnižším článku systému veřejné správy a samosprávy, kterým jsou příspěvkové organizace zřízené obcí. Protože příspěvkové organizace nejsou povinny zřizovat útvar interního auditu (velice nákladné a zatěžující jejich rozpočet), tuto funkci často nahrazují kvalitní vnitřní směrnice, protože zákonná úprava v některých oblastech hospodaření ponechává organizacím prostor pro vlastní úpravu. Kontrolu správnosti, úplnosti a platnosti vnitřních směrnic jsem prováděla na Základní škole Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou se sídlem Sadová 579, 595 01 Velká Bíteš. V této organizaci jsem se zúčastnila finanční kontroly ze strany zřizovatel a popsala jsem začátek, průběh, zaměření a ukončení veřejnosprávní kontroly prováděné na místě.

4


2. Cíl Cílem této bakalářské práce je na základě získaných informací o finanční kontrole popsat systém kontrolních mechanismů příspěvkové organizace a provedení veřejnosprávní kontroly ze strany zřizovatele.

Důležitou součástí je prověření

a vyhodnocení existujících vnitřních směrnic z hlediska spránosti, úplnosti a platnosti, tj. za podmínek stanovených zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 416/2004 Sb.

5


3. Metodika Před samotným zpracováním této práce jsem nastudovala dostupnou odbornou literaturu zabývající se

problematikou příspěvkových organizací

a finanční kontrolou. Zde jsem vycházela především ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Českých účetních standardů, zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 416/2004 Sb. Veškerá použitá literatura a zákonné normy jsou uvedeny v přehledu literatury. Práce je rozdělena do tří částí. První, teoretická část, obsahuje informace o zákonu č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doplněná vyhláškou č. 416/2004 Sb., která je v platnosti od 1. 8. 2004. Dále jsem zpracovávala právní předpisy vzniku a existence

příspěvkových

organizací

se

zaměřením

na

problematika základní školy je předmětem praktické části.

školství,

protože

V této části jsem

pracovala především s odbornou literaturou a platnými zákony. V praktické částí je zpracovaná veřejnosprávní kontrola ze strany zřizovatele (Město Velká Bíteš) u Základní školy Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou. Důležitou součástí vnitřního kontrolního systému v organizaci jsou vypracované a fungující vnitřní směrnice, proto je ve větší část věnována stávajícím směrnicím. V této části jsem vycházela především z údajů konkrétní organizace (Základní škola Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou), vyhlášek a zákonů upravující její fungování. Poslední část bakalářské práce tvoří přílohy, kde jsou zařazeny přepracované vnitřní směrnice Základní školy Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou.

6


4. Teoretická část 4. 1. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů Do zákona jsou promítnuty obecné principy právních předpisů Evropské unie, které vyžadují, aby finanční prostředky byly využívány hospodárně, efektivně a účelně. Zákonem je zakotvena spolupráce národních kontrolních orgánů s kontrolními orgány Evropského společenství včetně realizace finanční kontroly na místě. Současně při tvorbě zákona byly respektovány záměry vládního programu boje proti korupci.

4. 1. 1. Předmět úpravy (§ 1) Vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané: -

mezi orgány veřejné správy,

-

mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory,

-

v rámci orgánů veřejné správy.

Stanovuje: -

předmět,

-

hlavní cíle,

-

zásady finanční kontroly.

4. 1. 2. Vymezení pojmů (§ 2) a) Orgán veřejné správy -

organizační složka států, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,

-

státní příspěvková organizace,

-

územní samosprávný celek,

-

městská část hlavního města Prahy, 7

Finanční kontrola ve veřejné správě -

příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy,

-

jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem,

-

právnická osoba, která hospodaří s veřejnými prostředky.

b) Kontrolovaná osoba -

orgán veřejné správy,

-

fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem,

-

právnická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem,

-

zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem.

c) Kontrolní orgán -

orgán veřejné správy, který je oprávněn finanční kontrolu u kontrolované osoby vykonávat.

d) Vedoucí orgán veřejné správy -

osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené pod písmenem a).

e) Veřejné finance -

veřejné příjmy,

-

veřejné výdaje.

f) Veřejné prostředky -

veřejné finance,

-

věci,

-

majetková práva,

-

jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a). 8

Finanční kontrola ve veřejné správě i) Veřejné výdaje -

výdaje vynaložené: - ze státního rozpočtu, - z rozpočtu územních samosprávných celků, - z jiných peněžních fondů státu, - z územního samosprávného celku, - od jiných právnických osob uvedených v písmenu a), - z prostředků Národního fondu, - z jiných prostředků ze zahraničí poskytovaných na základě mezinárodních smluv.

j) Veřejná finanční podpora -

dotace,

-

příspěvky,

-

návratné finanční výpomoci,

-

jiné prostředky poskytované od orgánu veřejné správy.

k) Poskytovatel veřejné finanční podpory -

orgán veřejné správy, který je oprávněn tuto podporu poskytovat.

l) Hospodárnost -

použití veřejných prostředků vedoucí k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržování odpovídající kvality plnění úkolů.

m) Efektivnost -

použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvyššího rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů.

n) Účelnost -

použití veřejných prostředků, které zajistí optimální dosažení cílů.

9


4. 1. 3. Finanční kontrola a hlavní cíle (§ 3 - § 4) Finanční kontrola je vykonávaná podle systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Zákon upravuje třístupňovou organizační strukturu systému finanční kontroly, která je tvořena systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány, vykonávané podle mezinárodních smluv. Třetí stupeň tvoří vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy.

Hlavní cíle: a) dodržovat právní předpisy a opatření přijaté orgány veřejné správy při hospodaření s veřejnými prostředky, b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobených především porušením právních předpisů, nehospodárností, neúčelností, trestnou činností, c) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, d) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.

4. 1. 4. Kontrolní metody a postupy (§ 6) Ve vyhlášce č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, jsou uvedeny bližší podrobnosti o kontrolních metodách a o kontrolních postupech. Zákon o metodách a postupech hovoří jen okrajově. Kontrolní metody a) zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředky a jeho porovnávání s příslušnou dokumentací, b) sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými prostředky, c) šetření a ověřování skutečností týkajících se operací, d) kontrolní výpočty, e) analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocování jejich vzájemných vztahů. 10

Finanční kontrola ve veřejné správě Kontrolní postupy a) schvalovací (preventivní) postupy, b) operační postupy, c) hodnotící postupy, d) revizní postupy.

4. 1. 5. Struktura finanční kontroly Finanční kontrola je tvořena:

1. systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány (veřejnosprávní kontrola), 2. systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv, 3. vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správy.

11


12


4. 1. 5. 1. Veřejnosprávní kontrola (§ 7 - § 23) Působnost kontrolních orgánů V zákoně jsou popsána pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě u žadatele o veřejnou finanční podporu, její zahájení předložením písemného pověření až po následné ukončení. Z důvodu vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními jsou vedoucí kontrolních orgánů povinni zajistit, aby zaměstnanci, kteří vykonávají veřejnosprávní kontrolu, ani osoby blízké nebyli ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu této kontroly v právním nebo jiném vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivnosti jejich výkonu. O výsledcích finančních kontrol je nutné podávat zprávy. Součástí zpráv je hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předávaných k dalšímu řízení. Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.1 Veřejnosprávní kontrolou, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných

prostředků,

prověřují

kontrolní

orgány

podklady

předložené

kontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Předběžnou kontrolou posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům, jsou v souladu s právním předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty a další. Průběžnou kontrolou prověřují zejména dodržování stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací. Dále pak přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních podmínek novým rizikům. Kontrolují také, jestli jsou prováděny včas a řádně zápisy o uskutečňovaných operacích v evidencích a informačních, účetních systémech, výkazech a jiných hlášeních a zprávách. Při vykonávání následné kontroly pro vyúčtování operací prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku zejména údaje o hospodaření s veřejnými prostředky věrně zobrazující zdroje, stav a jejich pohyb. Přezkoumávají, zda operace jsou v souladu s právními předpisy a schválenými podmínkami,

1

Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

13

Finanční kontrola ve veřejné správě předpisy, rozpočty. Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených u orgánů veřejné správy. Níže uvedené kontrolní orgány uskutečňují a pokrývají finanční kontrolu v celém toku veřejných financí, tj. od jejich zdrojů až po konečnou realizaci.

Ministerstva financí Ministerstvo financí je ústřední správní úřad pro finanční kontrolu. Zabezpečuje funkci centra metodického řízení, koordinaci a usměrňování finanční kontroly ve veřejné správě. Zajišťuje vliv na koordinaci a výstupy zpravodajského systému o fungování kontrolních mechanismů prostřednictvím vlastní kontrolní činnosti a analýzou překládaných zpráv správci kapitol a vyššími územními celky.

Správci kapitol státního rozpočtu Správci kapitol jsou povinni vytvořit systém finanční kontroly jak svého hospodaření, tak hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a nejméně jedenkrát ročně jeho hodnocení.

Územní samosprávné celky Územní samosprávné celky kontrolují hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti. Vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů nebo příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. Jsou povinni vytvořit systém finanční kontroly jak svého hospodaření, tak hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a nejméně jedenkrát ročně jeho hodnocení.

14

Finanční kontrola ve veřejné správě Krajský úřad Krajské úřady zpracovávají roční zprávy o výsledcích kontrol obcí ve svém územním obvodu. Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcí a jimi zřizovaných organizací prověřují krajské úřady pouze skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu.

4. 1. 5. 2. Finanční kontrola podle mezinárodních smluv (§ 24) Stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázaná2, mohou finanční kontrolu

vykonávat

mezinárodní

organizace

svými

kontrolními

orgány

nebo určenými zmocněnci v rozsahu a za podmínek, které stanoví smlouva. Mezinárodní organizace jsou oprávněny vyžádat si u orgánů veřejné správy České republiky spolupráci při finanční kontrole. Dožadovaný orgán je povinen požadavku vyhovět. Umožňují-li to mezinárodní smlouvy, požadují příslušné orgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách. Orgány veřejné správy jsou povinny poskytovat ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.

4. 1. 5. 3. Vnitřní kontrolní systém (§ 25 - § 31) Zavedení, udržování a prověřování účinnosti vnitřního kontrolního systému Povinnosti vedoucích orgánů veřejné správy a vedoucích zaměstnanců Vedoucí orgán je v rámci své odpovědnosti povinen zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který: a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,

2

Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

15

Finanční kontrola ve veřejné správě b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika, c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.

Vedoucí orgán je v rámci své odpovědnosti povinen zajistit fungování řídící kontroly a interního auditu a to zejména: a) stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředky, b) zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, c) zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace, d) přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředků, e) zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků, f) sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánů veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.

Všichni

vedoucí

zaměstnanci

orgánů

veřejné správy jsou

v rámci

vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému.

Řídící kontrola Předběžná kontrola Účelem je předcházení nedostatků oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě a schvalování operace. Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací: a) vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci tím pověření – příkazci operací, b) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu nebo jiný zaměstnanec – správce rozpočtu, 16

Finanční kontrola ve veřejné správě c) vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví nebo jiný pověřený zaměstnanec – hlavní účetní.

Sloučení funkcí je v zásadě nepřípustné. Možné je výjimečně jen u správce rozpočtu a hlavní účetní, a to v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky.

Průběžná a následná kontrola

Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu vedoucí zaměstnanci organizačních útvarů. Průběžná kontrola je kontrola činností v průběhu operací – zajišťuje úplný a přesný průběh operace v návaznosti na předem stanovené podmínky. Realizuje se od vzniku nároku nebo závazku až do splnění dodávky zboží či služby nebo do ukončení prováděných prací, a to v dohodnutém množství a kvalitě, které sou nutné ke konečnému vypořádání nároku či závazku. Následně od předání podkladů k uskutečnění hlavním účetním až do okamžiku vyúčtování celkové částky zaplacených veřejných příjmů nebo zaplacených veřejných výdajů, pokladního splnění a zaúčtování příjmů nebo plateb nutných k uspokojení pohledávky nebo závazku evidovaných v účetnictví. Následnou kontrolou hospodaření se provede celkové zhodnocení správnosti, opodstatněnosti, hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti, dodržování zákonů a vnitřních směrnic při nakládání s majetkem a finančními prostředky, dodržení správného zaúčtování.

Interní audit Výkon interního auditu zajišťuje funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec oddělený od řídích výkonných struktur. Zákon o finanční kontrole stanoví kritéria na postavení interního auditu v organizační struktuře územního samosprávného celku: -

přímé podřízení vedoucímu orgánu veřejné správy,

-

funkční nezávislost, 17


organizační oddělení od řídících a výkonných struktur,

-

jmenování a odvolání vedoucího útvaru ÚSC3, případně pověřeného zaměstnance, vždy radou ÚSC na návrh starosty nebo ředitele krajského úřadu,

-

musí dostatečným způsobem umožňovat plnění funkcí interního auditu a nesmí být pověřován úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým výkonem funkce.

Výjimku z povinnosti vytvořit interní audit připouští zákon pouze: -

u příspěvkových organizací zřízeních ÚSC,

-

u obcí a městských částí města Prahy, majících méně než 15 000 obyvatel.

Systém interního auditu zahrnuje organizačně a funkčně nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly.

Interní audit 1) zjišťuje, zda: -

právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány,

-

rizika jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,

-

řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,

-

provozní a finanční kritéria jsou plněna,

-

zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právnických, provozních a jiných podmínek,

-

dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.

3

ÚSC- územní samosprávný celek.

18

Finanční kontrola ve veřejné správě 2) hodnotí dle Standardů pro profesionální praxi interních auditorů: -

zavedený systém řízení rizik,

-

řídící a kontrolní systémy,

-

řízení a správu orgánu veřejné správy.

3) na základě svých zjištění předkládá vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení -

ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému,

-

k předcházení nebo zmírnění rizik,

-

k přijetí nápravy zjištěných nedostatků.

4) zajišťuje konzultační činnost.

Interní audit zahrnuje zejména následující typy auditů: 1) Finanční audit – ověřuje, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s nimi. 2) Audit systémů – prověřuje a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činností a zajištění správy veřejných prostředků. 3) Audit výkonu – zkoumá hospodárnost, efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.

Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména: a) hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému, b) analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepřiměřeně ovlivnily činnost orgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správy, c) předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti a vnitřního kontrolního systému.

19


4. 2. Vyhláška č. 416/2004 Sb. Tato vyhláška, kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nahradila s účinností od 1. 8. 2004 původní normu č. 64/2002 Sb. Vyhláška je těsně spjatá se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Zahrnuje nezbytnou regulaci kontrolních postupů v oblasti veřejných financí a správy veřejných prostředků. Koncepce vyhlášky zohledňuje doporučení Evropské komise k vytvoření rámce pro uplatňování příslušných kontrolních postupů po linii řídících a výkonných struktur orgánů veřejné správy oddělených od auditních postupů a po linii útvarů interního auditu k přiměřenosti a účinnosti vnitřních kontrolních systémů orgánů veřejné správy. V jednotlivých částech je často uváděn odkaz na příslušný paragraf a odstavec zákona. Postupy při příjmu i výdaji veřejných prostředků popisuje vyhláška jen okrajově s uvedením zapojených zaměstnanců (příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní). Postupy z hlediska času odlišuje na 2 fáze. Jde o fáze před vznikem závazku nebo pohledávky a po jejich vzniku. Zásadní úpravy vymezují odpovědnosti správce rozpočtu a hlavní účetní a stanovují, ve kterém okamžiku do procesu příjmu nebo výdaje veřejných prostředků vstupují.

4. 2. 1. Kontrolní metody (§1 - § 6) Blíže rozvádějí podrobnosti jen o hlavních kontrolních metodách, které jsou v zákoně popsány jen okrajově. Rozdělení: -

porovnání (§ 2),

-

sledování (§ 3),

-

šetření a ověřování (§ 4),

-

kontrolní výpočty (§ 5),

-

analýza (§ 6).

20

Finanční kontrola ve veřejné správě Konkrétní cíle finanční kontroly lze dosáhnout jen pomocí významných, spolehlivých a dostatečně přesvědčivých informací. Shromážděné a vyhodnocené informace se mají stát přesvědčivými důkazy pro argumentaci o tom, zda je při činnosti orgánu.: -

zabezpečena řádná ochrana veřejných prostředků,

-

zajištěn věrný a poctivý obraz hospodaření s veřejnými prostředky v příslušných záznamech a evidencích,

-

zajištěna včasná a úplná informovanost příslušných stupňů finančního řízení.

Informace musí poskytovat odpovídající podklady pro doporučení opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Uvádí veškeré možnosti slovních, číselných, obrazových údajů pro konkrétní zjišťování informací. Upřesňuje pojmy obsažené v zákoně o finanční kontrole – podklad, záznam, zápis, dokumentaci.

4. 2. 2. Kontrolní postupy ( § 7 - § 9) Uvádějí bližší informace ke kontrolním postupům uvedeným v zákoně o finanční

kontrole,

které

se

uplatňují

v nepřetržitém

procesu

plánování,

organizování, řízení a hodnocení výsledků hospodaření orgánu veřejné správy. Jsou de uvedeny bližší podrobnosti k zásadám organizace a osobního určení těchto postupů do působnosti příslušných fází řídících výkonných struktur a nezávislých útvarů interního auditu orgánů veřejné správy v systému předběžné, průběžné a následné finanční kontroly.

4. 2. 3. Schvalovací (preventivní) postupy (§ 10 - § 17) Rozdělují se z hlediska časového období: 1. před učiněním právního úkonu orgánu veřejné správy, kterým vzniká nárok na veřejný příjem nebo plnění, 2. před učiněním právního úkonu orgánu veřejné správy, kterým vzniká závazek tohoto orgánu k veřejnému výdaji, 3.

po vzniku nároku nebo závazku. 21

Finanční kontrola ve veřejné správě Vykonávají: -

příkazce operace,

-

správce rozpočtu,

-

hlavní účetní.

Veřejné příjmy 1) Předběžná kontrola při správě veřejných příjmů před vznikem nároku orgánu veřejné správy zajistí příkazce operace, který: a) prověří: -

soulad operace s právními předpisy, se stanovenými úkoly a cíli orgánu veřejné správy,

-

dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti, účelnosti.

b) odpovídá: -

za řízení rizik, které se při uskutečňování operace mohou vyskytnout,

-

za doložení operace věcně správnými a úplnými podklady.

2) Předběžná kontrola při správě veřejných příjmů po vzniku nároku orgánu veřejné správy zajistí příkazce operace a hlavní účetní. Příkazce operace odpovídá: -

za výši a splatnost nároku,

-

za správné určení dlužníka.

Kontrolní postupy příkazce končí vydáním písemného pokynu k plnění veřejných příjmů.

Hlavní účetní prověří: -

podpis příkazce operace s podpisovým vzorem,

-

správnost určení dlužníka, výše a splatnost vzniklého nároku,

-

úplnost podkladů a soulad jejich náležitostí se zákonem o účetnictví.

V případě, že hlavní účetní -

shledá nedostatky, schvalovací postup se přeruší a oznámí své zjištění písemně příkazci operace, 22


neshledá nedostatky, dá pokyn k plnění veřejných příjmů potvrzených svým podpisem.

Veřejné výdaje 1) Předběžná kontrola při správě výdajů před vznikem závazku orgánu veřejné správy zajistí příkazce operace a správce rozpočtu.

Příkazce operace prověří: -

nezbytnost připravované operace pro plnění úkolů orgánu veřejné správy,

-

věcnou správnost připravované operace, jakož i úplnost podkladů,

-

splnění kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti,

-

soulad s právními předpisy a s postupy a podmínkami stanovenými pro zadávání veřejných zakázek.

Příkazce operace předá písemný podklad k přípravě závazku, jenž potvrdí svým podpisem správci rozpočtu, který: a) prověří: -

soulad

operace

s pravidly

stanovenými

v zákoně

č.

250/200

Sb.,

o rozpočtových pravidlech, -

soulad se schválenými veřejnými výdaji a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky,

b) odpovídá za: -

prověření možných rozpočtových rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění,

-

posouzení finančního dopadu operace na zdroje použitelné v příslušném rozpočtovém období, případně na potřebu zajištění zdrojů pro navazující rozpočtové období.

V případě, že správce rozpočtu: -

shledá nedostatky, operaci pozastaví a písemně o tom vyrozumí příkazce operace,

-

neshledá nedostatky, potvrdí svým podpisem schválení operace a předá je příkazci operace. Svým podpisem, s připojenými písemnými podmínkami, dokládá správce rozpočtu existenci finančního krytí připravovaného závazku 23

Finanční kontrola ve veřejné správě v navržené výši a předpokládaném termínu plnění. Prováděcí vyhláška užívá termín individuální příslib.

Limitovaný příslib Zajištění běžných provozních potřeb, vyplývajících z pravidelné činnosti orgánu veřejné správy, může příkazce operace řešit předložením návrhu na odsouhlasení finančního limitu k zajištění běžných opakujících se operací a s tím souvisejících závazků, jejichž věřitel a konkrétní výše jedné operace není předem známa. Operace by měly být druhově vymezeny, musí být stanoven finanční limit a musí být stanoven časový úsek, kdy lze daný limit čerpat. Schvalovací postupy finančního limitu v rámci limitovaného příslibu jsou stejné jako schvalovací postupy individuálně určené operace v rámci individuálního příslibu.

2) Předběžná kontrola při správě veřejných výdajů po vzniku závazku orgánu veřejné správy zajistí příkazce operace a hlavní účetní. Příkazce operace prověří: -

správnost určení věřitele, výši a splatnosti vzniklého závazku,

-

soulad výše závazku s individuálním příslibem nebo limitovaným příslibem.

Kontrolní postup příkazce operace končí vydáním písemného pokynu k uskutečnění operace. Pokyn spolu se všemi doklady předá hlavnímu účetnímu k zajištění platby.

Hlavní účetní odpovídá: -

za úplnost a soulad náležitostí podkladů zejména se zákonem o účetnictví,

-

za ověření souladu podpisu příkazce operace s podpisovým vzorem,

-

za ověření, zda jde o operaci s individuálním nebo limitovaným příslibem,

-

za prověření možných účetních rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění,

24


v případě limitovaného příslibu za ověření, zda vystavený pokyn příkazce k zajištění platby odpovídá druhovému vymezení operace, limitu a období stanovenému v limitovaném příslibu.

V případě, že správce rozpočtu: -

shledá nedostatky, přeruší schvalovací postup a oznámí své zjištění písemně příkazci operace. U operací s limitovaným příslibem též správci rozpočtu.

-

neshledá nedostatky, předá příkaz k platbě potvrzený svým podpisem.

4. 2. 4. Operační postupy (§18 - §21) Problematika operačních postupů je uvedena jen na obecnější rovině tak, aby byly postiženy všechny možné operace provozních, finančních i statistických funkcí orgánu veřejné správy včetně příslušné dokumentace. Měly by sloužit ke sledování a případnému usměrňování jednotlivých provozních a finančních funkcí, včetně kontrol a schvalovacích postupů v procesu přímého uskutečňování jednotlivých operací. Operačními postupy se prověřují nakládání s veřejnými prostředky a jejich bezpečná registrace v příslušných evidencích, jejichž výstupy jsou bezprostředně nebo v periodických časových intervalech podkladem pro hodnocení a sestavování stanovených výkazů, hlášení nebo zpráv. K dosažení vyšší účinnosti průběžné kontroly se využívají v operačních postupech technické prostředky, zařízení a programová vybavení, např. čidla, bezpečností rámy, kamerové systémy.

4. 2. 5. Hodnotící postupy (§ 22 -§ 23) Revizní postupy se uplatňují při následné veřejnosprávní kontrole a obdobně i při následné řídící kontrole správnosti vybraných operací. Zahrnují úkony k prověřování, zkoumání a vyhodnocování všech údajů v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech orgánu veřejné správy nebo příjemce veřejné finanční podpory, jehož činnost nebo splnění účelu a stanovených podmínek užití této podpory je kontrolována. 25

Finanční kontrola ve veřejné správě Uplatňují se vždy při: -

posuzování údajů o uskutečněných operacích, které jsou obsaženy v zavedených

informačních

systémech,

ve

stanovených

finančních,

statistických a jiných výkazech, hlášeních a zprávách, -

porovnávání těchto údajů se schválenými veřejnými příjmy a veřejnými výdaji,

-

analyzování dosažených výsledků ve vztahu k plnění stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, a k potřebám jeho hospodaření v dalším období.

4. 2. 6. Revizní postupy (§24 - § 26) Revizní postupy jsou prováděny až po jejich uskutečnění – následných kontrolách. Postupy mají sloužit k systémovosti ve shromažďování, třídění, vyhodnocování a dokumentaci kontrolních úkonů. Využívá se metod nestatického nebo statistického výběru vzorku údajů o operacích, které proběhly ve zvoleném časovém intervalu. Prověřují se zejména ty skutečnosti, které jsou pro hospodaření s veřejnými prostředky rozhodné. Prostřednictví revizních postupů získává orgán veřejné správy zpětnou vazbu. Vychází z následujících informací: -

charakteru úkolů veřejné správy zajišťovaných kontrolovanou osobou,

-

zdrojích financování této činnosti,

-

právních předpisech, kterými se tato činnost řídí,

-

rizicích spojených s plněním rozhodujících úkolů při zajišťování schválených plánů, programů, projektů nebo jiných rozhodnutí o nakládání s veřejnými prostředky.

26


4. 2. 7. Auditní postupy (§ 27 - § 31) Auditní postupy zahrnují systematicky uspořádané úkony interního auditu k nezávislému a objektivnímu přezkoumání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy. Program konkrétního auditu se vypracuje na základě ročního plánu interního auditu. Auditní postupy zahrnují: - pořízení pracovní dokumentace, -

vypracování zprávy o zjištěních z vykonaného auditu a doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k nápravě zjištěných nedostatků,

-

projednání zprávy a navrhovaných doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, a to před předáním zprávy z vykonaného auditu vedoucímu orgánu veřejné správy,

-

vedení auditorského spisu.

4. 2. 8. Struktura a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol (§ 32 - § 33) Vyhláška specifikuje rozsah předkládaných zpráv pro jednotlivé druhy zpracovatelů. Určuje, kdo je předkladatelským subjektem. Zaměřuje se na rozsah zpráv, jež jsou předávány ve zkráceném rozsahu, a určuje subjekty, které je předkládají. Určujícím měřítkem pro předložení zprávy nebo zprávy ve zkráceném rozsahu obce nebo městské části hlavního města Prahy je počet obyvatel tohoto orgánu veřejné správy k 1. lednu roku, v němž se konají komunální volby. Podávané zprávy obsahují i výsledky uskutečněných veřejnosprávních kontrol vykonávaných u příjemců, kterým byly poskytnuty. Termín pro podání zpráv ministerstvu financí je 6. března následujícího roku. Pro subpředkladatele (organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fond, jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy atd., obce a městská část hlavního města Prahy) do 15. února následujícího roku.

27


4. 3. Příspěvkové organizace 4. 3. 1. Vznik příspěvkové organizace Výkon zřizovatelských nebo zakladatelských funkcí pro příspěvkové organizace (dále jen „PO“) zřízené organizačními složkami státu se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. PO zřízené před platností tohoto zákona jsou právnickými osobami a pokračují v činnosti i nadále a funkci zřizovatel plní organizační složky státu, popř. vyšší územní samosprávné celky nebo obce, byla-li pravomoc zřizovat, řídit a rušit přenesena

na příslušná

zastupitelstva.

Nová

PO

nemůže

vzniknout

jinak

než zvláštním právním předpisem. To znamená, že pro každou nově zakládanou PO hospodařící se státním majetkem musí být schválen zvláštní zákon. Vlastní hospodaření PO zřízených státem se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Od ledna 2003, na základě zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, bylo obcím a krajům uloženo, aby v rámci své samostatné působnosti zajistily změnu právní formy svých předškolních zařízení, škol nebo školských zařízení, které do tohoto data neměly právní subjektivitu, na příspěvkové organizace.

Zřizovatel: -

organizační složka státu,

-

kraj,

-

obec.

28


4. 3. 2. Formy příspěvkové organizace 4. 3. 2. 1. Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu

- vykonává hlavní činnost definovanou zvláštním zákonem nebo zřizovatelskou listinou - hospodaří s peněžními prostředky - ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem, - svých fondů, - získaných jinou činností, - peněžními dary od fyzických a právnických osob, - poskytnutých ze zahraničí, - poskytnutými z rozpočtu územních samosprávných celků a státních fondů, rozpočtů Evropské unie a z Národních fondů. - charakteristickým kritériem je, že veškeré příjmy příspěvkové organizace jsou státní peníze, proto zákon ukládá striktní dodržování hospodárného nakládání s finančními zdroji, jejich využívání jen k účelům, na které jsou určeny, a na krytí nezbytných potřeb - je povinna sdělit svému zřizovateli, nastanou-li nějaké změny, v jejichž důsledku dojde i ke změně vztahu ke státnímu rozpočtu - je povinna jednat tak, aby nedošlo ke zhoršenému výsledku hospodaření.

4. 3. 2. 2. Příspěvková organizace zřízena územními samosprávnými celky

- zřízení je zcela v kompetenci příslušných zastupitelstev - zapisuje se do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zřizovatel do 15 dní ode dne, kdy organizace vznikla. - je založena na základě zřizovatelské listiny, která obsahuje: - hlavní údaje o instituci (název, IČO, statutární zástupce) - hlavní činnost, - vymezení majetku a nakládání s ním, 29

Finanční kontrola ve veřejné správě - okruhy doplňkové činnosti. - hospodaří s peněžními prostředky: - získanými vlastní činností – hlavní, doplňková, - z rozpočtu zřizovatele, - svých fondů, - dary přijaté od fyzických a právnických osob, - zřizovatel vydává rozhodnutí o vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení PO.

4. 3. 3. Majetek příspěvkové organizace 4. 3. 3. 1. Druhy majetku a vlastnické právo

Majetek se rozděluje: -

dlouhodobý hmotný majetek

-

dlouhodobý nehmotný majetek

Příspěvková organizace hospodaří s majetkem: -

zřizovatele: - svěřeného do správy, - v pronájmu, - ve výpůjčce, - v půjčce, - na základě bezúplatného převodu, - na základě mandátní smlouvy.

-

vlastním.

Vlastnické vztahy k majetku příspěvkové organizace

Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu – veškerý majetek je státní, a to jak pořízený, tak vytvořený vlastní činností, vždy je nabýván pro stát, to platí i pro majetek vytvořený z hospodářské činnosti.

30

Finanční kontrola ve veřejné správě Příspěvková organizace zřízená územně samosprávnými celky – majetek pořízený nebo vytvořený vlastní činností a z vlastních zdrojů je majetek v jejich vlastnictví, i když to není v příslušné právní úpravě výslovně uvedeno, u této části majetku se názory sjednotily.

4. 3. 3. 2. Způsoby nabytí majetku •

Koupě – majetek pořízený na základě kupní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku. Pořizují se věci movité, při pořízení věci nemovité se jedná o převod nemovitosti. - z vlastních zdrojů - přijetím dotace na pořízení hmotného majetku – investiční dotace.

•

Ve vlastní režii - majetek vytvořený vlastní činností.

•

Dar – majetek pořízený na základě darovací smlouvy.

•

Zdědění

4. 3. 3. 3. Oceňování majetku

V závislosti na druhu majetku se dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek oceňuje: •

pořizovací cenou - cena zahrnuje cenu pořízení včetně nákladů spojených s pořízením dlouhodobého majetku,

•

reprodukční pořizovací cenou - cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje a) majetek nabytý darováním, b) majetek vytvořený ve vlastní režii, ale vlastní náklady na jeho pořízení nelze zjistit, c) majetek bezplatně pořízený z finančního leasingu, d) majetek

nově

zjištěný

a

dosud

nevedený

v účetnictví. •

vlastními náklady - veškeré přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením majetku vlastní činnosti).

31

Finanční kontrola ve veřejné správě 4. 3. 3. 4. Vyřazení majetku

V případech vyřazení majetku prodejem je třeba si uvědomit, o jaký typ majetku z hlediska vlastnických práv jde. V oblasti PO, jejichž zřizovatelem je organizační složka státu, jde ve většině případů o majetek státní, zatímco v PO, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek, jde o majetek obecní. Vzhledem k tomu, že dosud není u některých typů majetku jasné, do jaké kategorie prodávaný majetek patří, je vhodné předběžně prodej projednat se zřizovatelem.

4. 3. 4. Fondy příspěvkové organizace -

90 - Majetkové fondy

-

91 – Finanční a peněžní fondy

4. 3. 4. 1. Majetkové fondy

901 - Fond dlouhodobého majetku

Představuje tvorbu zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku. Majetkové fondy jako zdroje krytí vyjadřují v oblasti PO skutečnost, že se jedná o účetní jednotky, kterým byl majetek svěřen zřizovatelem a které mají proto povinnost o tento majetek pečovat, spravovat jej a zajišťovat prostřednictvím financování jeho reprodukci. Není to jejich vlastní majetek, v oblasti centrálního rozpočtu se jedná o majetek státní a v oblasti municipalit obvykle o majetek obecní. Fond dlouhodobého majetku představuje vlastní zdroj krytí dlouhodobého majetku. Vlastní v tom smyslu, ze mohou existovat ještě další cizí zdroje krytí tohoto majetku v podobě úvěrů, nezaplacených dodavatelských faktur, finančních fondů, finančních výpomocí apod. Konečný stav tohoto fondu vyjadřuje zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pořizovací cenu pozemků, profinancované poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a výši uhrazených faktur za dlouhodobý majetek, který nebyl ještě uveden do používání.

32

Finanční kontrola ve veřejné správě 902 - Fond oběžných aktiv

Představuje v PO zdroj krytí oběžných aktiv, a to jak hlavní činnosti, tak i při provozování jiné nebo doplňkové činnosti. Vznik tohoto fondu se váže na vznik organizace, neboť každá účetní jednotka dostala při svém ustanovení od zřizovatele i určitý objem oběžných prostředků v podobě finančních prostředků na bankovních účtech, zásobách ve skladu apod.

4. 3. 4. 2. Finanční fondy

Tvorba finančních fondů je vázána na tvorbu a použití výsledku hospodaření PO. Pravidla hmotné zainteresovanosti těchto účetních jednotek upravuje v oblasti centrálního rozpočtu zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších

předpisů,

v oblasti

územních

samosprávných

celků

zákon

č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu těchto dvou dokumentů mohou PO v účetnictví tvořit:

-

911 - Fond odměn

-

912 - Fond kulturních a sociálních potřeb

-

914 - Fond rezervní

-

916 - Investiční fond

914 - Fond rezervní

Tvoří se přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení rozpočtového období sníženým o převody do Fondu odměn, dalším zdrojem jsou peněžní dary (nespotřebované během roku). Použití rezervního fondu: -

k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji,

-

na další rozvoj své činnosti,

-

k úhradě uložených sankcí za porušení rozpočtové kázně,

-

k úhradě ztráty z minulých let, 33


po souhlasu zřizovatele na příděl do investičního fondu.

916 - Investiční fond

Tvoří se z: -

odpisů majetku na základě zřizovatelem schváleného odpisového plánu, v případě velkých investičních zdrojů vzniklých odpisováním může zřizovatel PO nařídit odvod z investičního fondu do svého rozpočtu.

-

investiční dotací zřizovatele,

-

výnosu prodeje hmotného investičního majetku (po souladu zřizovatele),

-

účelových investičních darů,

-

převodem z rezervního fondu ( po souhlasu zřizovatele).

Použití investičního fondu: -

financování investičních potřeb,

-

úhrada investičních úvěrů a půjček,

-

posílení zdrojů financování oprav a údržbu nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele používaný PO – pak se převádí do výnosů PO.

911 - Fond odměn

Tvoří se přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku po schválení zřizovatelem po skončení rozpočtového období do výše max. 80% (nejvýše však do výše 80% limitu prostředků na platy. Používá se při případném překročení prostředků na platy, odměny v rámci mimořádných plnění.

912 - Fond kulturních a sociálních potřeb

Zákon stanovuje jen základní pravidla. Podrobnosti k tvorbě a čerpání FKSP stanovuje vyhláška MF č. 114/2002., o FKSP.

34


4. 3. 5. Doplňková činnost v příspěvkové organizaci Účetní metody, kterými se účtují účetní případy v souvislosti s provozováním doplňkové činnosti příspěvkové organizace, jsou již obsaženy téměř ve všech Českých účetních standardech. Doplňková činnost přináší možnost získat mimorozpočtové finanční prostředky na posílení rozpočtu. Jedná se o činnosti, které mají hospodářský charakter a jejichž hospodaření se hodnotí podle dosaženého výsledku hospodaření. Příspěvkové organizace se v oblasti hospodářské činnosti chovají jako podnikatelské subjekty za předpokladu, že zřizovatel k doplňkové činnosti dal svůj souhlas. Je třeba na určité typy činností zajistit živnostenský list. V praxi je běžné, že organizace mají i několik doplňkových činností. Podmínky pro provádění doplňkové činností upravuje zřizovatel ve zřizovací listině, kde jsou stanoveny okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel organizace, kterou ji zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Doplňková činnost nesmí být provozována na úkor hlavní činnosti, to znamená, že výkon hlavní činnosti nesmí být. Důležitou podmínkou je skutečnost, že její výsledky, tj. zisk slouží ke zkvalitnění a ve prospěch hlavní činnosti. V účetnictví je potřebné zajistit oddělené sledování hlavní a doplňkové činnost. Oddělené sledování nákladů a výnosů je zajišťováno pomocí analytických účtů. Příspěvková organizace se v rámci doplňkové činnosti chová jako podnikatelský subjekt. Z toho vyplývá, že tato činnost podléhá dani z příjmů. Daňová povinnost vyplývající z ustanovení zákona o daních z příjmů tvoří složku nákladů. O dani z příjmů se účtuje na nákladovém účtu skupiny 59 – Daň z příjmů.

4. 4. České účetní standardy Dnem 1. ledna 2004 nastal kvalitativní zlom v účetní legislativě i systémech vedení účetnictví a účetních metodách. Dosavadní postupy účtování pozbyly platnosti a byly nahrazeny Českými účetními standardy (dále jen „ČÚS“).

35

Finanční kontrola ve veřejné správě Příspěvkové organizace se řídí č. 501 až 522, které budou dále podle potřeby doplňovány a rozšiřovány. V ČÚS jsou uvedeny základní postupy účtování na účtech k docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.

4. 5. Financování školství Vzhledem k rozsáhlosti resortu, množství prostředků a s ohledem na určité tradiční historicky vzniklé vazby má toto odvětví specifické odlišnosti.

Zdroje financování: -

státní rozpočet (nejen kapitola MŠMT4),

-

další veřejné rozpočty (kraj, obec),

-

soukromé zdroje.

Základní druhy výdajů veřejných rozpočtů: -

investiční výdaje (IV) = kapitálové výdaje, jde o jednorázové výdaje vynakládané na pořízení nebo zhodnocení majetkových složek s pořizovací cenou nad 40 tisíc korun za 1 kus, popřípadě nehmotných složek s pořizovací cenou nad 60 tisíc korun za 1 kus, technické zhodnocení, aj.

-

neinvestiční výdaje (NIV) = součást běžných výdajů, jde o každoroční opakující se příjmy a výdaje, z nichž většina připadá na mzdové výdaje,

-

ostatní neinvestiční výdaj (ONIV) = součást běžných výdajů,

-

výdaje programového financování (ISPROFIN) = součást kapitálových i běžných

výdajů

státního

rozpočtu

(podle

konkrétních

podmínek

vyhlášeného programu), -

přímé výdaje na vzdělávání (ze státního rozpočtu), jedná se o v zákoně vyjmenované NIV, které zabezpečuje státní rozpočet. Právě tímto vyjmenováním části NIV dochází k faktickému rozdělení NIV každé školy na tyto přímé výdaje na vzdělávání a další NIV. Jedná se o výdaje v následující struktuře:

4

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

36

Finanční kontrola ve veřejné správě a) prostředky na platy a náhrady platů, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů, b) prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených podle písmene a), c) výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby pokud se žákům poskytují bezplatně, d) výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, e) neinvestiční a investiční prostředky na inovační a rozvojové programy, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

Závazné ukazatele státního rozpočtu (platí jen pro veřejné školy): -

limit prostředků na platy,

-

limit ostatních plateb za provedenou práci (OPPP),

-

limit počtu zaměstnanců,

-

rozpočtovaný průměrný měsíční plat.

Regionální školství

Takto označujeme v obecném pojetí institucionální vzdělávací soustavu zahrnující předškolní, základní, střední, vyšší odborné a speciální školství v ČR. Použitím výrazu regionální školství obvykle sleduje ústřední státní správa odlišení této části vzdělávací soustavy od ostatních vzdělávacích institucí – zejména vysokých škol a přímo řízených organizací.

Předpisy týkající se financování regionálního školství: - rozpočtové: -

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky,

-

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

37


zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územních samosprávných celků,

-

zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů,

-

zákon o státním rozpočtu.

kompetenční

(určuje

kompetence

jednotlivých

orgánů

veřejné

správy

při financování regionálního školství): -

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích,

-

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích,

-

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praha,

-

zákon č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství.

Přehled kompetencí jednotlivých orgánů veřejné správy při financování regionálního školství

Kompetence obce -

zřizování škol,

-

zabezpečování IV a ONIV svým školám a školských zařízení – formou příspěvku,

-

možnost přispívat na přímé výdaje,

-

podklady pro nový rozpočet,

-

prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti – forma: z dotace se stává příspěvek,

-

prostředky z programů vyhlašovaných MŠMT, forma: z dotace se stává příspěvek,

-

prostředky z programů EU, forma: z dotace se stává příspěvek,

-

výkon kontroly využití přidělených prostředků (týká se škol zřizovaných obcí),

-

projednává s ředitelem školy v rozpočet a materiální podmínky pro činnost a personální a sociální podmínky pracovníků, a to i v případě škol jiných zřizovatelů.

38

Finanční kontrola ve veřejné správě Kompetence krajských úřadů -

zřizovaní škol,

-

zabezpečování IV a ONIV svým školám a školských zařízení – formou příspěvku,

-

možnost přispívat na přímé výdaje,

-

rozpis rozpočtu přímých výdajů školám, forma: u svých škol formou příspěvku, u obecních škol dotace,

-

distribuce dotací soukromým školám, forma: dotace,

-

podklady pro nový rozpočet – na základě podkladů z obcí a na základě vlastních rozpočtových potřeb předkládá ministerstvu školství,

-

prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti – forma: z dotace se stává příspěvek,

-

prostředky z programů vyhlašovaných MŠMT, forma: za dotace se stává příspěvek,

-

prostředky z programů EU, forma: z dotace se stává příspěvek,

-

výkon kontroly využití přidělených prostředků (týká se všech škol a školských zařízení),

Kompetence MŠMT -

zřizování škol,

-

zabezpečování IV a ONIV svým školám a školským zařízení – formou příspěvku,

-

příprava rozpočtu – na základě podkladů z krajů předkládaných ministerstvu financí,

-

rozpis přímých výdajů státního rozpočtu na kraje, forma: dotace,

-

stanovení závazných zásad rozpisu rozpočtu (krajům),

-

vyhlášky týkající se financování některých aktivit (např. vyhláška o organizaci a financování soutěží, úhrada nákladů v základních uměleckých školách, aj.).

Kompetence České školní inspekce -

výkon kontroly čerpání prostředků veřejných rozpočtů.

39


4. 6. Vnitřní předpisy Zákon o účetnictví stanoví, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovala skutečnosti, které jsou jeho předmětem. K dodržování této povinnosti je třeba dodržovat určitá pravidla. Tato pravidla jsou jednak pevně stanovená

(zákon č. 563/1991 Sb.

v platném znění, prováděcí vyhláška č. 505/2002 Sb., k zákonu o účetnictví, České účetní standardy, daňové zákony a další právní předpisy), a jednak volná, která si organizace v rámci platných norem stanovuje ve svých předpisech.

Vnitřní směrnice jsou základním souborem účelně organizovaného vnitřního kontrolního systému.

Smyslem vnitropodnikových směrnic je aplikovat zákonné normy podle konkrétních podmínek organizace. Potřeba existence vnitřních směrnic vyplývá: -

z variantního řešení, které předpisy umožňují, vybrat pro danou účetní jednotku tu nejvhodnější ( např. účtování zásob způsobem A nebo B);

-

rozdělit pravomoc a odpovědnost za jednotlivé hospodářské operace;

-

umožnit následnou vnitřní i vnější kontrolu.

Vnitřní směrnice je nutné aktualizovat. Musí být a zůstat tzv. „živými dokumenty“. Musí včas reagovat na vnitřní i vnější změny (změna legislativy, organizační a personální změny). Aktualizaci vnitřních norem je třeba provést: -

při změně platné legislativy;

-

při změně zvolených účetních postupů;

-

při změně ve způsobu realizace některých činností;

-

při organizačních změnách.

Vnitřní normy jsou základem systému finančního řízení každé organizace, jejich forma, obsah, rozsah a věcné uspořádání jsou závislé na velikosti a struktuře organizace, rozsahu a rozdělení činností a dalších skutečnostech. Podoba směrnic je závislá na každé účetní jednotce.

40


5. Praktická část Více než kdykoliv dříve je nezbytné, aby si jednotlivé příspěvkové organizace pro každé účetní období udržovaly v odpovídajícím aktuálním stavu vnitropodnikové směrnice, které jsou nedílnou součástí vnitřního kontrolního systému. Každá směrnice upravuje určitou oblast hospodaření organizace a vnáší do této oblasti jasná pravidla, která je nezbytné dodržovat. Základem v tomto ohledu je směrnice o finanční kontrole a směrnice k oběhu účetních dokladů. V praktické části jsem se proto zabývala finanční kontrolou ze strany zřizovatele. Jak probíhala, na co se zaměřila. Protože důležitou částí jsou vnitřní předpisy organizace, bylo rozebráno několik směrnic. U některých směrnic jsem navrhla úpravu. Směrnice s úpravou jsou součástí této práce jako příloha.

5. 1. Veřejnosprávní kontrola prováděná v Základní škole Velká Bíteš ze strany zřizovatele

5. 1. 1. Cíl kontroly -

zda kontrolovaná organizace dodržuje právní předpisy a opatření přijatá orgány veřejné právy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky;

-

zda kontrolovaná organizace chrání dostatečným způsobem veřejné prostředky proti

rizikům,

nesrovnalostem

nebo

jiným

nedostatkům

způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo před trestnou činností; -

zda je uvnitř organizace zajištěna včasná a spolehlivá informovanost vedoucích pracovníků o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování;

-

zda organizace jedná hospodárně, efektivně a účelně.

41


5. 1. 2. Zahájení veřejnosprávní kontroly Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě byla zahájena předložením písemného pověření kontrolujících kontrolované osobě. Náležitosti písemného pověření nejsou v zákoně o finanční kontrole ani v kontrolním řádu stanoveny. Písemné pověření obsahovalo tyto doporučené části: -

označení kontrolované osoby,

-

vymezení předmětu kontroly,

-

datum vystavení pověření,

-

jména kontrolujících a čísla jejich služebních průkazů,

-

předpokládaný termín výkonu kontroly,

-

podpis statutárního zástupce a razítko kontrolního orgánu.

5. 1. 3. Průběh veřejnosprávní kontroly Kontrolní pracovníci vykonávající veřejnosprávní kontrolu na místě měli následující:

a) práva:

-

vstupovat do objektů, zařízení, na pozemky a do dalších prostor majících vztah k předmětu kontroly,

-

požadovat od kontrolované osoby předložení výsledků předchozích kontrol provedených jiným kontrolním orgánem (FÚ, ZP, OSSZ …),

-

předložení dokladů potřebných ke kontrole,

-

ukládat pořádkové pokuty osobám odpovědným osobám za nepředložení kompletních podkladů k provedení kontroly;

b) povinnosti:

-

oznámit kontrolované osobě zahájení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě,

-

předložit kontrolované osobě pověření k výkonu veřejnosprávní kontroly, 42


dbát práv a právem chráněných zájmů kontrolovaných osob,

-

zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít těchto skutečností,

-

pořizovat o výsledcích veřejnosprávní kontroly protokol,

-

seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis protokolu.

Oblasti, na které se kontrola zaměřila:

1. Finanční kontrola – kontrola řídící kontroly

-

vybudování vnitřního kontrolního systému školy,

-

směrnice o finanční kontrole,

-

písemné pověření příkazce operace, správce rozpočtu, hlavní účetní,

-

způsob provádění předběžné, průběžné a následné řídící kontroly, protokoly o provedení kontrol.

2. Rozpočtová kázeň – zákon č. 250/2000 Sb.

-

kontrola účelného vynakládání finančních prostředků,

-

kontrola hospodárného a efektivního vynakládání finančních prostředků,

-

dodržování rozpočtu zřizovatele.

3. Investiční výdaje, správa a ochrana majetku (směrnice týkající se majetku)

-

přijaté faktury za dlouhodobý a drobný dlouhodobý majetek,

-

zařazování dlouhodobého a drobného dlouhodobého majetku,

-

dodržování

kategorizace

při

zařazování

dlouhodobého

a

drobného

dlouhodobého majetku podle obecně závazných a interních předpisů, -

označování dlouhodobého a drobného dlouhodobého majetku,

-

zapůjčený majetek,

-

péče o majetek, inventarizace majetku a závazků,

-

vyřazování majetku. 43

Finanční kontrola ve veřejné správě 4. Účetní odpisy

-

dlouhodobý

majetek

odepisovaný,

především

majetek

ve

správě

a na majetkových účtech, -

dlouhodobý

majetek

neodepisovaný,

majetek

ve

výpůjčce

a na podrozvahových účtech, v operativní evidenci, -

odpisový plán účetních odpisů.

5. Inventarizace majetku a závazků organizace

-

příkaz k inventarizaci – příkaz musí obsahovat: kdo, kdy, co, jakým způsobem provede inventuru,

-

inventurní soupisy a jejich náležitosti podle zákona o účetnictví: - jednoznačné určení inventarizovaného majetku a závazků, - způsob zjišťování skutečných stavů, - správné ocenění majetku a závazků, - okamžik zahájení a ukončení inventury, - podpis osoby odpovědné za provedení inventury majetku nebo závazků na soupisu a podpis osoby odpovědné

za

provedení

inventarizace

a závazků, -

inventarizační zápis.

6. Pokladní služba

-

dohody o hmotné odpovědnosti za prostředky v pokladně,

-

poklaní operace a řídící kontrola,

-

náležitosti účetních dokladů,

-

pokladní limit, převoz hotovosti,

-

vystavování a oběh dokladů na pokladně,

44

majetku

Finanční kontrola ve veřejné správě 7. Fondy příspěvkové organizace

-

soulad účetního zůstatku fondu a finančního zůstatků na bankovním účtu, případné rozdíly rozklíčovat,

-

soulad tvorby a použití fondů se zákonem č. 250/200 Sb.,

8. Účetnictví příspěvkové organizace

-

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.,

-

Vyhláška č. 505/2002 Sb.,

-

České účetní standardy č. 501-522,

-

náležitosti účetních dokladů,

-

podpisová oprávnění a podpisové vzory,

-

oběh účetních dokladů,

-

účtový rozvrh.

9. Pohledávky, zálohy

-

kontrola kompletnosti pohledávek vedených v účetnictví,

-

struktura pohledávek (splatnost), důslednost při vymáhání,

-

evidence záloh přijatých a poskytnutých,

-

časové rozlišení nákladů a výnosů,

-

dohadné účty pasivní a aktivní.

10. Hlavní a hospodářská činnost

-

oddělené vedení hlavní a hospodářské činnosti,

-

kontrola souladu hospodářských činností zapsaných do zřizovací listina a skutečně prováděných hospodářských činností,

-

živnostenské listy na hospodářskou činnost.

45


5. 1. 4. Ukončení a výsledky veřejnosprávní kontroly Před ukončením byla kontrolovaná organizace seznámena s obsahem protokolu a jeden stejnopis protokolu jí byl předán. Protokol musel byl podepsán statutárním zástupcem organizace. Protokol obsahoval všechny náležitosti stanovené zákonem o finanční kontrole (§ 15) a dále poučení o povinnosti přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole bez zbytečného odkladu, nejpozději k datu uvedeném v protokole. Dále pak povinnost kontrolované organizace informovat zřizovatele o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jí byly stanoveny.

5. 2. Vnitřní předpisy Jak již na začátku bylo řečeno, velmi důležitou součástí účetnictví jsou vnitřní směrnice upravující jednotlivé oblasti účetnictví a chod organizace jako celku. Ze zaměření veřejnosprávní kontroly je zřejmé, že správné vytvoření podle platné legislativy je velice důležité, a proto se touto problematikou budu zabývat. Tvorba vnitřních směrnic, které jsou nedílnou součástí celého vnitřního kontrolního systému, dovytváří charakter celého kontrolního prostředí.

Vnitřní předpisy účetní jednotky slouží pro podporu: -

průkaznosti hospodářských operací,

-

správnosti postupů,

-

úplnosti, pravdivosti a včasnosti vykazovaných dat podle požadavků zákona o finanční kontrole.

46

Finanční kontrola ve veřejné správě Sledovaná organizace má vytvořeny následující směrnice:

1. Organizační řád

2. Směrnice o účetnictví

3. Odpisový plán

4. Oběh účetních dokladů

5. Majetková směrnice

6. Inventarizační směrnice

7. Směrnice upravující poskytování prostředků z FKSP

8. Směrnice k časovému rozlišení a dohadné položky

9. Směrnice upravující poskytování cestovních náhrad

10. Směrnice k vedení pokladny

11. Směrnici k archivaci

12. Směrnice pro evidenci, účtování a oceňování zásob

13. Směrnice k hospodářské činnosti

14. Směrnice k finanční kontrole

15. Vnitřní platový předpis

16. Kolektivní smlouva 47


5.2.1. Organizační řád Tato směrnice je základní, jasně vymezuje pravomoce a odpovědnosti jednotlivých pracovníků účetní jednotky a vztahy mezi vnitřními organizačními jednotkami tzv. upravuje vnitřní organizaci v zařízení. Podrobně specifikuje základní úkoly zařízení, které jsou pro zařízení stanoveny zřizovací listinou. Vytváří předpoklady pro správný výkon řídících vazeb v zařízení. Formou organizačního schématu znázorňuje vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti mezi řídícími a výkonnými složkami. Základní škola má 3 střediska –

3113 Základní škola (ZŠ),

–

3141 Školní jídelna (ŠJ),

–

3143 Školní družina (ŠD).

Tato střediska jsou přímo podřízená řediteli školy a mají své vedoucí (vedoucí školní jídelny, vedoucí školní družiny, zástupce ředitele). Každý vedoucí pracovník, proto aby mohl zajistit plnění úkolů svého úseku, je vybaven odpovídajícími pravomocemi a odpovědnostmi. V rámci své pravomoci může vedoucí zaměstnanec vydávat pokyny a příkazy a důsledně vyžadovat jejich plnění. Je zde též uvedeno, jak se postupuje v nepřítomnosti vedoucího zaměstnance, kdo ho zastupuje a jaké má pravomoce zastupující osoba.

Tato směrnice je sestavena podle potřeb organizace a nic bych na ní neměnila. Od tohoto dokumentu se odvíjí vypracování dalších směrnic.

5.2.2. Směrnice o účetnictví Ve směrnici je uvedeno, podle jakých zákonů, předpisů se účtuje (Zákona o účetnictví 563/1991 Sb., v platném znění, prováděcí vyhlášky č. 505/2002 Sb. (dále jen Prováděcí vyhláška), České účetní standardy č. 501 – 522). Organizace vede účetnictví v plném rozsahu. V rámci Prováděcí vyhlášky účtuje zařízení podle účtového rozvrhu vytvořeného na základě platné směrné účtové osnovy. Při výběru syntetických účtů do tohoto účtového rozvrhu vychází zařízení z platné účtové osnovy. V rámci platných syntetických účtů je účtový rozvrh analyticky přizpůsoben 48

Finanční kontrola ve veřejné správě potřebám odděleného sledování nákladů a výnosů hlavní činnosti a hospodářské činnosti, dále pro sledování nákladů a výnosů jednotlivých středisek. Účtový rozvrh prokazuje obsah účetních knih, slouží ke kontrolní činnosti předmětu účetnictví a také k úplnosti účetnictví. Dle potřeb je účtový rozvrh doplňován písemným dodatkem. Účtový rozvrh platí pro jedno účetní období, v případě, že nedojde k 1. dni následujícího účetního období ke změně, platí nadále. Při vytváření účtů postupuje ZŠ Velká Bíteš dle Českého účetního standardu č. 501. Organizace také používá podrozvahové účty pro sledování majetku, který není v majetku školy, evidenční majetek, majetek uložený ve sbírkách jednotlivých kabinetů. V přílohách jsou uvedeny číselníky dokladů, symbolů, klíčů a druhů krytí používaných v daném účetním období. Zařízení vede účetnictví v peněžních jednotkách české měny a ke zpracování používá program firmy Organizační kancelář, s.r.o.

Směrnice je napsána podle platných předpisů. Navrhuji jen vyřazení nepotřebných účtů pro tuto organizaci. Např.: 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, 014 – Ocenitelná práva, 032 - Umělecká díla a předměty, 122 – Polotovary vlastní výroby.

5.2.3. Odpisový plán Stanovuje postupy evidence a zařazování majetku. Organizace eviduje majetek na majetkových kartách pomocí programu Bakalář. Rozhodným okamžikem pro uvedení majetku do užívání je vystavení protokolu o zařazení. Na jeho základě se zařadí na příslušný majetkový účet. Směrnice obsahuje rozklíčování, od kdy se začíná odepisovat, a to od 1. následujícího po měsíci, v němž došlo k zařazení do užívání. Uvádí se zde také, v jaké ceně se majetek oceňuje (vstupní cena). Odpisový plán musí obsahovat taxativně vymezené druhy majetku s předpokládanou dobou odpisování ( např. počítače 4 roky). Na majetkových kartách je uveden také účetní odpis – jeho výpočet, výše v jednotlivých letech. Majetek se odepisuje jen do výše vstupní ceny. Směrnice obsahuje způsoby vyřazení majetku a okamžik

49

Finanční kontrola ve veřejné správě odepisování v případě nutnosti doodepsání příslušného majetku (prodej, ztráta, likvidace). K vyřazení z účetnictví a příslušné evidence dochází na základě protokolu o vyřazení, který je nutné podepsat příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním.

Směrnice je opět sepsána podle platných předpisů, je podepsána zřizovatelem. V případě, že by chtěla organizace využít daňového odepisování, musela by to doplnit do směrnice.

5.2.4. Oběh účetních dokladů Tato směrnice stanovuje závazný oběh a přezkušování účetních záznamů a dalších

písemností

dokládajících

hospodářské

děje

v zařízení.

V souladu

se zákonem o účetnictví je účetní doklad charakterizován jako účetní záznam na vstupu do účetnictví. Směrnice stanovuje postup od vzniku účetního záznamu, přes jeho ověřování, zavedení do systému, zaúčtování, uložení. Na uložení následně navazuje archivace a skartace. Směrnice a dle ní realizovaný oběh dokladů tak v zařízení vytváří předpoklady pro dosažení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví, jeho průkaznosti, správnosti a úplnosti. Dodržování oběhu účetních dokladů i z hlediska termínovosti vytváří předpoklad pro kontrolovaný, plynulý a zároveň rychlý oběh dokladů se zaúčtováním těchto dokladů do správného účetního období. Kontrolou účetních dokladů v rámci jejich oběhu se zároveň odstraňují případné chyby a nedostatky dokladů. V souvislosti s povinností zavést vnitřní kontrolní systém vytvářejí zde uvedené administrativněpracovní postupy spolu se „Směrnicí o finanční kontrole“ předpoklad pro naplnění zákonných požadavků na fungování tohoto vnitřního kontrolního systému. Účetní doklady se přezkušují z hlediska: a) věcného (věcná správnost), b) formálního (formální správnost).

50

Finanční kontrola ve veřejné správě V příloze je uvedeno kdo, kdy, co prověřuje a schvaluje. Jako příloha jsou přiloženy podpisové vzory osob oprávněných k podpisování jednotlivých účetních dokladů.

Směrnice je aktualizovaná s požadavky na finanční kontrolu.

5.2.5. Majetková směrnice 5.2.5.1. Vymezení majetku organizace Organizace hospodaří s majetkem: -

na základě smlouvy o výpůjčce,

-

majetkem darovaným,

-

majetkem svým.

Majetek svěřený na základě smlouvy o výpůjčce v celkové hodnotě 78,1 mil. vede organizace na podrozvahových účtech. Tento majetek se skládá především ze 3 školních budov, 2 sportovišť a hmotného majetku, který chtěl mít zřizovatel ve svém vlastnictví. Výše uvedený majetek zůstává ve vlastnictví města Velká Bíteš. Škola je povinna se o tento majetek řádně starat, udržovat jej, provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení, plnit úkoly stanovené právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci, jako nedílnou součást preventivní údržby. Tento majetek organizace neodepisuje a je oprávněná provádět opravy pouze do výše 20 tis. Kč. v jednotlivém případě. Na provedení oprav a údržby zřizovatel škole poskytuje účelový příspěvek na provoz nebo je financuje sám. Opravy s náklady vyššími než 20 tis. Kč provádí a samostatně financuje zřizovatel. Technické zhodnocení nemovitostí zajišťuje a financuje mimo účelový finanční příspěvek z jiných rozpočtů zřizovatel sám. Drobný hmotný majetek, evidenční majetek a nehmotný majetek se kterým hospodařila organizace ke dni 31. 12. 2000 se k 1. 1. 2001 předával samostatnou darovací smlouvou znějící na výši cca 6 mil Kč. Škola je povinna spravovat tento majetek, udržovat jej, opravovat a provádět pravidelné revize. Na darovaný majetek podala organizace darovací smlouvu a zařadila ho do svého účetnictví zápisem 51

Finanční kontrola ve veřejné správě 028/088 s analytickým dělením podle toho, kam byl majetek předán – základní škola, školní jídelna, školní družina. Výše definovaný majetek (výpůjčka i darování) je pro školu nedotknutelný tzn. nesmí jej zcizit, vložit , nesmí jím ručit bez souhlasu zřizovatele. Majetek pořízený z prostředků školy je v jejím vlastnictví a škola jej v případě dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku odepisuje. Na odpisy škola dostává dotaci od zřizovatel, je zakalkulovaná v celkovém rozpočtu školy. Při pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se přihlíží k finančním možnostem školy. V případě, že organizace tento majetek potřebuje k provozu hlavní činnosti a nemá na něj prostředky ve fondech musí požádat zřizovatele o investiční dotaci a nákup provést až po odsouhlasení a přiznání dotace. Škola je povinna každoročně předávat městu inventurní seznamy majetku ve výpůjčce a je povinna předkládat zřizovateli ke schválení seznamy majetku určeného k vyřazení nebo k převodu na jiný subjekt. Zřizovatel má právo na provádění namátkových kontrol majetku a zařízení.

5.2.5.2. Analýza směrnice Specifikuje se zde, o jakém majetku organizace účtuje, jakým způsobem (naznačený postup zaúčtování od jeho zařazení až po vyřazení) a jak se eviduje. Druhy majetku: -

drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) – používá se analytických účtu podle jednotlivých středisek. Organizace si stanovila, že zde bude účtovat majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cenou v rozmezí 1 000 – 40 000 Kč, je zde uveden také majetek, který se za DDHM nepovažuje, i když cenou by do skupiny patřil;

-

drobný dlouhodobý nehmotný majetek (DDNM) – od DDHM se odlišuje jen rozmezím vstupní ceny 1 000 – 60 000 Kč;

-

dlouhodobý hmotný majetek (DHM) – používá se analytika dle jednotlivých středisek, doba použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cena vyšší než 40 000 Kč, evidence na skladových kartách, odepisování dle odpisového plánu;

-

dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) –

používá se analytika dle

jednotlivých středisek, doba použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cena vyšší 52

Finanční kontrola ve veřejné správě než 60 000 Kč, evidence na skladových kartách, odepisování dle odpisového plánu;

Směrnice je aktualizovaná, v případě, že by se organizace stala plátcem DPH musela by směrnici přizpůsobit. Doplnění by bylo nutné i v případě nákupu finančního majetku.

5.2.6. Inventarizační směrnice Vymezuje zásady pro provádění inventarizací, konkrétní pravidla – jednotlivé komise a jejich členové, termíny provádění inventarizace. Obsahuje podrobně popsané kroky inventarizace: -

zjištění skutečného stavu (dokladová x fyzická inventura),

-

sestavení inventurních soupisů,

-

porovnání zjištěného stavu se stavem v účetnictví,

-

vyčíslení inventarizačních rozdílů,

-

zjištění příčin, vypořádání a zaúčtování rozdílů do příslušného období.

Dokladem o provedení inventarizace je souhrn inventurních soupisů. Směrnice vymezuje druhy rozdílů (manko, pokladní schodek, přebytek, ztráty v rámci norem přirozených úbytků) s jejím zaúčtováním a případným stanovením hmotné odpovědnosti (pokud je sepsána Dohoda o hmotné odpovědnosti např. pokladna). Inventarizace dle jednotlivých rozvahových položek se provádí podrobně popsanými metodami a ve stanovených termínech: -

dlouhodobý majetek,

-

zásoby,

-

finanční majetek – pokladna, bankovní účty,

-

pohledávky,

-

závazky,

-

přechodné účty aktiv a pasiv.

53

Finanční kontrola ve veřejné správě Směrnice je napsána velice podrobně se stanovením přesných termínů na příslušné účetní období. To vede ke každoroční aktualizaci

a větší

pravděpodobnosti opomenutí aktualizace. Pojala bych ji více obecně bez určení členů inventarizační komise a termínu provedení. Každý rok by byl ředitelem školy vypracovaný harmonogram inventarizace s uvedením přesných termínů a členů komisí.

5.2.7. Směrnice upravující poskytování prostředků z FKSP Směrnice je upravena podle vyhlášky MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Je zde určena tvorba, použití a hospodaření s fondem. Peněžní prostředky jsou vedeny na odděleném účtu a v organizaci je vedena i samostatná pokladna s prostředky FKSP. Pravidla pro poskytování určují, že fond je určen k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb. Vymezuje okruh plnění, které lze z fondu poskytovat a zároveň komu je fond určen. Součástí směrnice je každoročně sestavovaný rozpočet fondu, který stanoví způsob jeho čerpání. Protože v organizaci působí odbory, je nutné jejich schválení směrnice a rozpočtu.

Směrnice je velice obecná a popisuje veškeré možné možnosti, komu plnit a na co je prostředky možné poskytnout. Je pak velice složité se v ní vyznat. Navrhla jsem její přepracování s uvedením jen těch možností plnění, které organizace opravdu poskytuje. Návrh je přiložen jako Příloha č. 2.

5.2.8. Směrnice k časovému rozlišení nákladů a výnosů včetně dohadných položek

Směrnice je upravena podle platných přepisů. Upravuje použití a účtování na následujících účtech: -

Náklady příštích období – 381

-

Výdaje příštích období – 383 54


Výnosy příštích období – 384

-

Příjmy příštích období – 385

-

Kurzové rozdíly – 386, 387

-

Dohadné účty aktivní – 388

-

Dohadné účty pasivní – 389

Směrnice je sice napsané podle platné legislativy, ale obsahují i účty, pro které organizace nemá věcnou náplň. Jsou to účty výdaje příštích období a příjmy příštích období. Tyto účty bych ze směrnice vyřadila a více se věnovala ostatním. Hlavně dohadným účtům pasivním, pro které má náplň skoro každá organizace, které nechodí vyúčtování za opakující se platby na začátku každého měsíce.

5.2.9. Směrnice upravující poskytování cestovních náhrad Směrnice se řídí Zákonem o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb., v platném znění. Je zde určeno na jakém tiskopise se pracovní cesta vyúčtovává, co je třeba a kdy na cestovní příkaz vyplnit a uvést. Směrnice určuje jaké náhrady zaměstnancům přísluší, jak je kráceno stravného, potřebné doklady, které je nutné přiložit k vyúčtování, jak se postupuje při ztrátě některého dokladu, termín pro vyplnění a proplacení. Je zde uveden i způsob zaúčtování. Ve druhé polovině směrnice je vymezeno používání a vyúčtování pracovní cesty při použití soukromého vozidla a vyúčtování soukromých cest při použití služebního vozidla.

Směrnice obsahuje konkrétní výši náhrad jen u stravného, u ostatních náhrad je odkaz na platnou vyhlášku. Ze směrnice bych úplně vypustila odstavec o používání služebního vozidla pro soukromé účely, protože organizace žádné vozidlo nevlastní. Ve směrnici mi chybí konkrétní příklad na výpočet náhrad při použití soukromého vozidla a podmínky při zahraničních pracovních cestách, protože se v organizaci konají. Navrhla jsem změnu směrnice, která je uvedená jako Příloha č. 3.

55


5.2.10. Směrnice k vedení pokladny Vedení pokladny není v žádném závazném předpise definována. Je tedy nutné mít tuto směrnici správně nadefinovanou. Organizace používá 4 pokladny – ZŠ, ŠJ, ŠD, FKSP. Je zde uvedeno jejich umístění, organizační začlenění, kdo je za vedení pokladny zodpovědný (má podepsanou hmotnou odpovědnost).

Nadefinované úkoly v rámci jednotlivých pokladen jsou tyto: -

příjem peněžní hotovosti,

-

výdej peněžní hotovosti,

-

zabezpečení styku s bankou.

Druhy pokladních dokladů: -

příjmové pokladní doklady,

-

výdajové pokladní doklady.

Směrnice obsahuje konkrétní druhy pokladních operací (např. zálohy) a jejich vyúčtování. Nutností směrnice je i stanovení pokladních limitů a bezpečnostních opatření při nakládání s peněžními prostředky, hlavně při odvodu do banky nebo výběru z banky. Součástí je i část týkající se inventarizace. Inventarizace se provádí 4x ročně.

V případě, že organizace bude muset zabezpečit proplácení dokladů v cizí měně, měla by tuto skutečnost do směrnice doplnit a zřídit si valutovou pokladnu v příslušné měně.

5.2.11. Směrnice k finanční kontrole Směrnice je sepsána podle zákona č. 320/2001 Sb. jako jednostupňový vnitřní kontrolní systém na úrovni řídící kontroly. Řídící kontrolu provádějí: -

příkazce operace,

-

správce rozpočtu,

-

hlavní účetní. 56

Finanční kontrola ve veřejné správě Funkce správce rozpočtu a hlavní účetní je zde podle § 26 odst. 3 sloučena a odůvodněna malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředky. Nejsou zde uvedeny potřeby a specifika konkrétní organizace

Směrnice je velice jednoduše napsaná a neodpovídá potřebám organizace. Tuto směrnici jsem navrhla přepracovat. Návrh je přiložen jako příloha č. 4.

5.2.12. Směrnice k hospodářské činnosti Hospodářská činnost v organizaci je upravena podle platné legislativy. Podstatou je správné přiřazování výše nákladů dané konkrétní činnosti, které jsou společné pro hlavní i hospodářskou činnost. V organizaci používá pro rozčlenění nákladů na hlavní a hospodářskou činnost střediskové hospodaření a soustava „klíčů“ dle jednotlivých zdrojů krytí a analytických účtů. Náklady, které patří přímo do hospodářské činnosti se účtují přímo (mzdové náklady, materiálové náklady). Náklady, které nelze přímo určit (elektrická energie, voda, aj.) se vypočítají podle poměru výnosů z hlavní a hospodářské činnosti. Ve směrnici jsou uvedeny druhy hospodářské činnosti, které organizace provozuje. Zisk z hospodářské činnosti je využíván dle ekonomické situace v konkrétním účetním období buď k úhradě ztráty v hlavní činnosti nebo po rozhodnutí zřizovatele přídělem do fondů.

V případě, že by se organizace stala plátcem DPH, bylo by nutné tuto skutečnost doplnit do směrnice. Žádné podstatné nedostatky na směrnici neshledávám

5.2.13. Vnitřní platový předpis Vnitřní platový předpis obsahuje seznam zákonných předpisů a dalších dokumentů dle kterých je v organizaci realizován. Je podkladem pro poskytování platu – odměny za vykonanou práci jednotlivých zaměstnanců ve prospěch organizace a dále za pracovní pohotovost a případné náhrady mzdy. Předpis obsahuje pravidla pro: 57


určení platového tarifu zaměstnanců v organizaci,

-

přiznání osobního příplatku,

-

přiznání příplatku za vedení,

-

přiznání ostatních příplatků v organizaci,

-

přiznání odměn,

-

přiznání platu při výkonu jiné práce, práce přesčas, za práci ve svátek,

-

přiznání dalšího platu.

Předpis také obsahuje ujednání o vyplácení mzdy – v hotovosti na pracovišti, bezhotovostním způsobem.

Předpis je sepsán srozumitelně na potřeby konkrétní organizace. V předpise mi chybí souhlas odborové organizace s vnitřním platovým předpisem.

5.2.14. Kolektivní smlouva Kolektivní smlouva je uzavřená v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací působící v organizaci. Smyslem této smlouvy je přispět k dlouhodobému sociálněekonomickému rozvoji zaměstnavatele a zajistit sociální smír, který je zajišťován důsledným plněním této smlouvy oběma smluvními stranami. Platnost a účinnost kolektivní smlouvy je období kalendářního roku 2006. Jsou zde definované: -

společné závazky účastníků této kolektivní smlouvy,

-

vzájemné vztahy zaměstnavatele a odborové organizace,

-

pracovně právní vztahy:

a) pracovní doba a přestávky v práci, b) dovolená na zotavenou, c) pracovní volno, d) práce přesčas, e) překážky v práci, f) cestovní a ostatní náhrady, g) ochrana a rušení pracovních míst,

-

odměňování zaměstnanců,

-

sociální zabezpečení – FKSP, závodní stravování, odškodnění, odměny, 58


zdravotní péče, bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Změny a doplňky této smlouvy může navrhovat písemně kterákoli ze smluvních stran a jsou platné po písemném odsouhlasení obou stran.

Kolektivní smlouva je sjednána na základě kolektivního vyjednávání jak stanoví zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Je sepsána stručně, ale velice srozumitelně.

59


6. Závěr Kontrolní systém v hospodaření s finančními zdroji prošel v České republice výraznou

kvalitativní změnou, která byla reakcí na změnu politického konceptu

a jeho vývoj. Stát, jako významný vlastní, nese odpovědnost za oblasti, jež spravuje a za které si ho občané platí ze svých daní. Zde je naprosto zřejmá nezastupitelná role kontrolního systému. Kontrola je tady od toho, aby vyhodnotila pomocí platných pravidel, metod a postupů plnění záměrů a cílů a zároveň aby přispívala k eliminaci nežádoucího chování a jednání. S účinností od 1. ledna 2002 začala platit nová právní úprava finanční kontroly v podobě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). V roce 2002 byla doplněná prováděcím předpisem – vyhláškou Ministerstva financí č. 64/2002 Sb., kterou v roce 2004 nahradila vyhláškou č. 416/2004 Sb. nabývající platnost 1. srpna 2004. Zákon umožňuje chránit práva osob a zároveň respektuje právo veřejnosti vědět, jak je s veřejnými prostředky zacházeno. Nezanedbatelnou zásluhou zákona o finanční kontrole je položení základu a vytvoření právního rámce k transformaci kontrolních mechanismů ve veřejné správě na systémy srovnatelné se systémy států Evropského společenství. Všechna rozhodování, která mají za důsledek pohyb a užití veřejných prostředků, podléhají ze zákona prověření z pohledů legality, hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Právní norma zmiňuje kontrolu předběžnou, průběžnou, následnou. Všechny tři kontroly vykonávají především výkonné složky každého zákonem dotčeného orgánu veřejné správy (ministerstva, organizační složky státu, příspěvkové organizace, krajské úřady, obce atd.) Následnou finanční kontrolu vykonávají kontroloři z útvarů interního auditu nebo kontroloři vyčleněni k provádění veřejnosprávních kontrol. Kontrole podléhá nejen příjemce, ale i žadatel ucházející se o získání veřejné finanční podpory. Kontrola provedená u žadatele je kontrolou předběžnou, kontrolou, která předchází rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí veřejné finanční podpory. Zákon je koncipován v nezbytné míře obecnosti, aby postihl širokou škálu subjektů vymezených jako orgány veřejné správy, od malých obcí až po velká ministerstva. Z tohoto důvodu velké obecnosti zákona je potřeba, aby organizace 60

Finanční kontrola ve veřejné správě vytvořily jeden z nutných (viditelných) článků, kterým jsou vnitřní směrnice. Jsou nedílnou součástí celého vnitřního kontrolního systému, dovytvářející charakter celého kontrolního prostředí v organizaci. Vnitřní směrnice zajišťují potřebné zpětné vazby na jednotlivých úrovních rozhodovacích procesů. Vnitřní směrnice účetní jednotky slouží pro podporu průkaznosti hospodářských operací, správnosti postupů, úplnosti, pravdivosti a včasnosti vykazovaných dat podle požadavků o finanční kontrole. Jejich tvorba je nedílnou součástí počátečních kroků směřujících k výstavbě vnitřního kontrolního systému podle požadavků zákona.

61


7. Použitá literatura 1. HOFMANOVÁ, Eva. Cestovní náhrady v tuzemsku a zahraničí s komentářem 2005. 9. aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, 2005. 167 s. ISBN 80-7263-248-5.

2. JANOUŠEK, Karel. Cestovní náhrady ve školství, ostatních neziskových subjektech a podnikatelské sféře. 1. vyd. Karviná : PARiS, 2005. 147 s. ISBN 80-239-6098-9.

3. LIBNAROVÁ , Anna, et al. Jak správně vytvářet a využívat FKSP : Jak nově v závodním stravování. 3. rozš. vyd. Praha : Sondy, s.r.o., 2005. 155 s. Paragrafy do kapsy. ISBN 80-86846-09-1.

4. NOVÁKOVÁ , Ivana, VELÍŠKOVÁ , Anna. Finanční kontrola ve veřejné správě v dotazech a odpovědích. 1. vyd. Praha : Polygon, 2005. 184 s. ISBN 80-7273-124-6.

5. NOVÁKOVÁ , Štěpánka. Účetnictví příspěvkových organizací : (po novele zákona o účetnictví). 1. vyd. Praha : INTES, 2004. 243 s. ISBN 80-239-2423-0.

6. PODHORSKÝ , Josef, SVOBODOVÁ, Jaroslava. Praktický průvodce vnitřními směrnicemi : pro organizační složky státu, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a ostatní nevýdělečné organizace. Jihlava : ANAG, 2002. 191 s. ISBN 80-7263-132-2.

7. PROKŮPKOVÁ, Danuše. Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice škol. Řízení školy. 2006, roč. 3, č. 5, s. 2-6.

8. REKTOŘÍK, Jaroslav, ŠELEŠOVSKÝ , Jan. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha : EKOPRRES, 2003. 214 s. ISBN 8086119-72-6. 62

Finanční kontrola ve veřejné správě 9. RůŽIČKOVÁ , Růžena. Neziskové organizace : vznik,účetnictví, daně. 7. aktualiz. vyd. Brno : ANAG, 2005. 214 s. ISBN 80-7263-282-5.

10. SVOBODOVÁ , Jaroslava, ŠAFRÁNEK, Zdeňek. Účtová osnova, české účetní standardy : pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vyd. Ostrava : ANAG, 2004. 276 s. účetnictví. ISBN 80-7263-206-X.

11. SVOBODOVÁ, Jaroslava, et al. Abeceda účetnictví 2005 : pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vyd. Ostrava : ANAG, 2005. 335 s. Účetnictví, daně. ISBN 80-7263-279-5.

12. Unes : účetnictví neziskového sektoru. 2005- , roč. 3, č. 2- . Praha : ASPI, a. s., 2005- . ISSN 1214-181X.

13. VALENTA, Jiří. Financování a rozpočet školy. Karviná : Paris, 2004. 131 s. ISBN 80-239-2218-1.

63


8. Přílohy 1. Zřizovací listina 2. Směrnice upravující poskytování prostředků z FKSP 3. Směrnice upravující poskytování cestovních náhrad 4. Směrnice k finanční kontrole

64

Finanční kontrola ve veřejné správě

Recommend Documents