Veřejnosprávní kontrola

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

1/2012 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e - m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 20. ROČNÍK

Z OBSAHU:

Chyběly tři hlasy

Nový zákon o sázkových hrách

Veřejnosprávní kontrola

Účetnictví pohledem auditora

Veřejná služba v roce 2012

Vážené kolegyně a kolegové, jaký asi bude ten nový rok? To je otázka, která jistě netrápí jen nás, ale i obyvatele našich obcí a měst. Rozhodně bude znamenat více práce jak pro nás, tak i pro zaměstnance našich obcí a měst. Nové účtování, jak je u nás zvykem, schválené na poslední chvíli, se nám sice nepodařilo posunout o rok pro všechny, ale alespoň pro obce do 3000 obyvatel a pro naše příspěvkové organizace. Neustávají ani stálé snahy státu co nejvíce povinností přesunout na obce III. typu, aniž by to měly řádně zaplaceno. Přesun jednotlivých agend podle názoru Svazu odporuje vládním prohlášením o přiblížení státní správy občanům. I proto bude Svaz hájit zachování veřejné správy v území nejen na obecní úrovni, ale i na úrovni pošt, Policie ČR, záchranného systému, zdravotnictví a v dalších oblastech. V roce 2011 se nám i díky aktivitě některých obcí podařilo dosáhnout podstatného úspěchu při boji s hazardem. Ústavní soud potvrdil právo obcí regulovat hazard na jejich území a senát umožnil, aby o rozdělení peněz z hazardu nerozhodovaly samy společnosti provozující hazard, ale obce a stát. Také nová úprava loterií z dílny ministerstva financí bude díky vyjednávání Svazu i nadále obsahovat právo obcí regulovat hazard obecně závaznými vyhláškami. Předpokládáme, že zákonodárci tak potvrzují svou vůli ponechat tuto pravomoc obcím natrvalo. Nakonec jsem si nechal to nejdůležitější, tedy finance. Ano i v roce 2012 budeme muset šetřit přes to, že stát zvýšil saz-

bu DPH a tedy i naše výdaje. Rozhodující pro Svaz je však projednání a schválení novely zákona o RUD v prvním pololetí roku 2012, tak aby začal platit od 1. ledna 2013. Naštěstí již existuje shoda na novém kritériu (počet žáku ZŠ a MŠ) a také shoda, že nejvíce je třeba pomoci obcím s počtem obyvatel mezi tisíci a deseti tisíci. Svaz zde prosazuje také tzv. existenční minimum pro obce, a to ve výši 7800 Kč na obyvatele a rok, které má zajistit určitý příjem

i obcím, jež mají prostě smůlu a při nastavení koeficientů mají příjem hluboko pod průměrem. Věříme, že rovněž u obcí do tří set obyvatel, resp. 4 největších obcí, bude nalezen přijatelný kompromis a obcím na dně U křivky se skutečně pomůže a nedopadne to jako obvykle, že se něco slíbí a po krajských volbách se na vše zapomene. Závěrem mi dovolte, abych Vám popřál do nového roku 2012 pevné nervy, elán při správě Vaší obce a také to nejdůležitější, tedy zdraví. Dan Jiránek předseda SMO ČR

Aktuality ve zkratce

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

SPOLEČNÝ NÁVRH V RÁMCI ROZPOČTOVÉHO PROCESU PRO ROK 2012 V závěru roku jsme v Evropském parlamentu jednali o společném návrhu v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012. Nalezení shody nad návrhem rozpočtu nebylo v letošním roce vůbec jednoduché a víme, že výsledný kompromis byl v Radě přijat křehkou většinou. Celkové výdaje ve výši o něco málo více než 129 miliard euro, které znamenají nárůst o 1,86 %, podle mého názoru odráží konsolidační úsilí členských států na národní úrovni i realitu ekonomické situace, v níž se dnes evropský kontinent nachází. Zjednodušeně řečeno, evropské výdaje se v době krize daří udržet na uzdě a pod hranicí očekávané inflace. Pro mě osobně jako koordinátora naší skupiny EKR ve Výboru pro regionální rozvoj bylo, je a i nadále bude hlavní prioritou při rozhodování o rozpočtu pro rok 2012 zajištění dostatečného množství prostředků pro soudržnost, aby bylo možné dostát všem závazkům z minulých let. Je proto pro nás zásadní, že součástí dohody o rozpočtu je i silná společná vůle k platbám, která by v případě nutnosti zajistila dostatečné prostředky pro oblast politiky soudržnosti. Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro mezinárodní vztahy poslanec Evropského parlamentu

l

Kulatý stůl k budoucnosti rozvoje venkova

2. prosinec 2011, Praha Ministerstvo zemědělství připravilo pozici k návrhu nařízení na podporu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. K projednání pozice si nový ministr zemědělství pozval ke kulatému stolu zástupce zemědělců a venkova. Na jednání zaznělo mnoho připomínek, které se týkaly jak podpory přímo do zemědělství, tak mnohých problémů obcí na venkově. Svaz se zásadně postavil proti tomu, že rozvoj venkova pozice vůbec neřeší a že jde zcela na úkor rozvoje zemědělského sektoru. Po intervenci Svazu a zaslání připomínek ministerstvo zemědělství pozici upravilo a více zohlednilo požadavky na stabilizaci a rozvoj venkovských oblastí ve smyslu poskytování veřejných služeb občanům na venkově. V této chvíli však zůstává nejdůležitější vnitrostátní debata o rozdělení prostředků uvnitř budoucího Programu rozvoje venkova. Svaz požaduje, aby intervence byly založeny na strategickém přístupu zohledňujícím potřeby ČR tak, aby byl brán v potaz venkov v celé jeho šíři, nejen jeho zemědělská část. Předseda Svazu proto také inicioval setkání s ministrem zemědělství Petrem Bendlem. l

Dojde k redukci policistů na obvodních odděleních?

5. prosinec 2011, Praha Města a obce negativně vnímají nedostatek policistů v přímém výkonu. Svaz proto inicioval jednání s ministrem vnitra Janem Kubicem a jeho spolupracovníky, kterého se za Svaz zúčastnili Dan Jiránek a Jaromír Jech. Zástupci ministerstva konstatovali, že k redukci policistů určitě dojde, avšak pouze na centrální úrovni. V nejbližší době bude realizována změna organizační struktury Policejního prezidia a poté budou reorganizována krajská centra. Úspory, které tímto opatřením vzniknou, budou prioritně investovány do přímého výkonu služby. Interní analýza ministerstva potvrdila, že ke snižování počtu policistů v terénu nedochází a základní výkon služby je na stejné úrovni jako v roce 2007. Ani k omezování služby do bu-

doucna nedostaly krajské útvary Policie ČR žádný pokyn. Otázkou je, zda mají krajské útvary na provoz dostatek financí. Pokud mít nebudou, budou nuceny vytvořit levnější strukturu (policejní stanice). Při setkání se hovořilo také o zavedení elektronických občanských průkazů. Prostřednictvím MV byla obcím zaslána nabídka firmy Atos, dle komise KISMO finančně poněkud náročná. Obce potřebují najít levnější variantu financování odpovídajícího vybavení potřebného pracoviště pro vydávání občanských průkazů. Základním předpokladem podle ministerstva je operační systém Windows XP. l

Vypořádání historického majetku církví: poslední dějství?

7. prosinec 2011, Praha Konference s tímto podtitulem se konala na půdě Vysoké školy CEVRO Institut a zúčastnila se jí celá řada odborníků, především zástupci ministerstva kultury, představitelé církví i samospráv, odborníci z Ústavního soudu ČR, ale také studenti a řada novinářů. Ivana Janů, soudkyně Ústavního soudu ČR, seznámila v úvodu konference účastníky s judikaturou Ústavního soudu v oblasti církevních restitucí. Upozornila zejména na poslední nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. července 2010, kterým soud částečně vyhověl stížnosti skupiny senátorů, kteří za podpory Svazu chtěli dosáhnout zrušení tzv. blokačního ustanovení § 29 v zákoně o půdě. Ke zrušení ustanovení

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2830 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – ID datové schránky: 5fkgwn3 – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 31. 12. 2011. – MK ČR E 14584 informační servis č. 1/2012 strana 2

nedošlo, nicméně Ústavní soud konstatoval, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR, která spočívá v nepřijetí zákona, na nějž toto ustanovení odkazuje, je protiústavní. Na vystoupení soudkyně navázala Pavla Bendová, ředitelka odboru církví ministerstva kultury, která stručně představila současný návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnosti. Zmínila se také o všech dosavadních pokusech o toto vyrovnání. Představitelé církví pak jednoznačně tento návrh zákona podpořili. Zároveň však upozornili, že pokud při projednávání v Poslanecké sněmovně dojde k zásadním zásahům do textu zákona, nebudou pak církve schopny garantovat uzavírání dohod o převodech nabytých pozemků. l

Seminář ke zjednodušování procesů pro příjemce evropských fondů

8. prosinec 2011, Praha Ministerstvo pro místní rozvoj ve snaze nastavit systém implementace evropských fondů po roce 2013 lépe pro potřeby příjemců realizuje rozsáhlý projekt zaměřený na zjednodušení v oblasti přípravy, realizace i kontroly projektů financovaných z dotací EU. Soustředí se na problémy, které vyplývají z české legislativy (následně by mělo dojít k její úpravě) a z nastavení systému samotného (zjednodušení projektového cyklu). Ministerstvo se pustilo i do nelehkého úkolu shromáždit podněty přímo od příjemců formou dotazníku vyplňovaného online; návratnost dotazníku překvapila samotné zpracovatele, protože přesáhla 3 tisíce dotazníků (tj. 20 % návratnost od příjemců dotací). Dotazník byl určen i pro zástupce řídicích orgánů. Dotazníkové šetření zjistilo, že na systém samotný už si příjemci zvykli a uzpůsobili se mu. Nicméně zásadní problémy přetrvávají zejména u realizace projektů. Ať už se jedná o náročnost projektového cyklu, změny na straně poskytovatele v průběhu realizace operačního programu, problémy jsou s předfinancováním projektů nebo s výběrovými řízeními. Pravidla též nepočítají se změnou podmínek v průběhu realizace projektu a neexistuje nic jiného, než 100% realizovaný projekt – nicméně ne vždy je možné vše na 100 % splnit. Další stížnosti se týkaly nerovných podmínek u různých typů žadatelů, rozdílného výkladu podmínek výzev, netransparentnosti hodnocení, neprofesionality hodnotitelů a jejich bezprecedentní zasahování do projektu (např. seškrtáním rozpočtu, co ve výsledku příjemci zásadně ztěžuje naplně-

ní indikátorů, které si v projektu stanovil) atp. Důležité se zdají lidské zdroje – ať už kontinuita a vzdělanost zástupců řídicích orgánů, nebo na straně příjemců. Semináře se za Svaz zúčastnila Eva Srnová. Vzhledem k velkému zájmu a důležitosti tématu se ministerstvo rozhodlo realizovat ještě jeden seminář dne 11. ledna 2011 (obracet se lze na [email protected]). Jakékoli výhrady vůči složitosti systému a další podněty ke zjednodušení lze taktéž psát na e-mail: [email protected]. l

Jak postupuje projednávání novely zákona o ochraně půdního fondu?

Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu je aktuálně ve fázi po projednání ve vnějším připomínkovém řízení a vypořádání části zásadních připomínek. Na ministerstvu životního prostředí proběhlo 1. prosince 2011 druhé vypořádací jednání týkající se skupiny zásadních připomínek k výjimkám z odvodů

za zábor zemědělské půdy, kde Svaz požadoval, aby se odvody za trvale odnímanou zemědělskou půdu nepředepisovaly u staveb umisťovaných v průmyslových zónách o rozloze nad 0,5 ha a ostatních ploch pro realizaci veřejně prospěšných staveb financovaných z veřejných rozpočtů či zdrojů a současně vymezených platnou územně plánovací dokumentací ke dni 31. 12. 2010 nebo platným územním rozhodnutím. MŽP v reakci na tyto a obdobné připomínky, např. ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy, nabídlo jako řešení dočasné snížení odvodů do konce roku 2016 na polovinu základní sazby u vyjmenovaných strategických průmyslových zón. S tímto jsme ani my, ani ostatní resorty nemohli souhlasit. MŽP tedy bude dále jednat a pokusí se dosáhnout kompromisního řešení na úrovni náměstků, resp. za Svaz jeho předsedy. Svaz tímto sleduje zejména naplnění usnesení XIV. Sněmu z května letošního roku - zavedení výjimek pro veřejně prospěšné stavby vyžadované veřejným zájmem.

Vozy Škoda pro členy Svazu se slevou! Na předvánočním setkání starostů podepsal předseda Svazu Dan Jiránek dohodu o vzájemné spolupráci se společností Škoda Auto, a. s., na další dva roky. Členové Svazu tak mají další dva roky možnost nakupovat u smluvních prodejců obchodní sítě této společnosti motorová vozidla značky Škoda za zvýhodněných podmínek, tzn. se slevou z doporučené prodejní ceny, a to v minimální výši pro značku Škoda Citigo 9 %, pro značku Škoda Fabia 9 %, pro značku Škoda Roomster 9 %, pro značku Škoda Yeti 11 %, Škoda Octavia 11 % a Škoda Superb 13 %. Konkrétní výše slevy je závislá na celkovém počtu dodaných motorových vozidel dané značky, období, za něž budou vozy dodány, a případně i za dalších podmínek ze strany obchodníka. Smluvní prodejce obchodní sítě společnosti Škoda Auto bude po zástupci člena Svazu požadovat potvrzení o členství ve Svazu, které na základě žádosti vystaví Kancelář Svazu. Podmínkou pro vystavení potvrzení je uhrazení členského příspěvku za daný kalendářní rok.

informační servis č. 1/2012 strana 3

Informujeme Podpora obcí na dně „U-křivky“ zamítnuta, chyběly tři hlasy Tři hlasy chyběly k podpoře návrhu, který měl více než osmi stovkám obcí s nejnižšími daňovými příjmy zajistit jednorázovou finanční podporu. Pro návrh hlasovali pouze poslanci ČSSD, KSČM, část poslanců ODS a část nezařazených. Ptejme (ptejte) se poslanců, jak hlasovali a proč. První ze závěrů letošní XIV. celostátní finanční konference má podobu žádosti určené poslancům všech politických stran, aby podpořili požadavek Svazu na jednorázové posílení rozpočtů obcí s nejnižšími daňovými příjmy na obyvatele v roce 2012. V této souvislosti rovněž předseda Svazu oslovil poslance. Konečný poslanecký návrh vznikl ve spolupráci se Svazem a po technické stránce byl konzultován s ministerstvem financí. Předkladatel Vladislav Vilímec (ODS) jej nejprve připravil pro Rozpočtový výbor. Na konci listopadu nebyl přijat s odůvodněním, že nebyl koaličně projednán. Ponechme na posouzení každého starosty kvalitu argumentu „s návrhem věcně souhlasím, ale musíme se o něm bavit v koalici“. Poslanec Vilímec na prosbu Svazu, především pak představitelů obcí II. typu, načetl návrh v plénu, kde mj. uvedl: „Jedná se v zásadě o obce s počtem obyvatel od tisíce do deseti tisíc obyvatel, kde jsou ony propady objektivně největší. Tento stav by měl být, a já pevně věřím, že bude, napraven až

přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní, jehož účinnost se ale předpokládá až k 1. lednu 2013. V roce 2012 tedy nedojde ke změně rozpočtového určení daní a při uvažovaném dopadu dalších legislativních opatření budou daňové výnosy těchto obcí velmi vzdálené průměrným hodnotám. Pouze rekapituluji, že původním záměrem Svazu měst a obcí ČR bylo v roce 2012 dorovnání daňových výnosů do úrovně 7800 korun daňových výnosů v přepočtu na jednoho obyvatele. To by však vyžadovalo vyčlenit částku přesahující minimálně 1 mld. korun. I plná kompenzace do úrovně nakonec zvolené 7000 korun na jednoho obyvatele by vyžadovala částku převyšující 600 mil. korun.“ Kompenzace by se týkala 862 obcí, z tabulky na následující straně lze vyčíst, kolik z nich by dostalo více než jeden milion korun. U většiny pak šlo o statisíce. Svaz se jako nepolitická organizace snaží spolupracovat se všemi poslanci a hájit zájmy obcí za pomoci odbornosti, nikoliv politického zjednodušování. Výsledek hlasování však bohužel dokládá, že financová-

„V roce 2012 obce nemohou počítat s novým rozpočtovým určením daňových výnosů. Pozměňovací návrh tedy alespoň částečně kompenzoval výnosy těch obcí, které mají vinou propočtového algoritmu nejnižší daňové výnosy na obyvatele. Velkým zklamáním pro mě byl především postoj poslanců ze sdružení starostů a nezávislých. Do poslední chvíle jsme se snažili přesvědčit TOP 09 k přijetí tohoto návrhu. Dočkali jsme se pouze úsměvného obvinění z populistického kroku. Poslanci TOP 09 a STAN udělali zjevnou a těžko omluvitelnou chybu. Snad osud tohoto návrhu přiměje ministerstvo financí zapracovat v očekávané revizi státního rozpočtu tento či podobný návrh přímo do vládního materiálu,“ konstatuje poslanec Vladislav Vilímec.

ní obcí se stalo příliš politickým tématem, že zájmy obcí se staly druhořadými. Sdělení hnutí Starostové a nezávislí k pozměňovacímu návrhu o tom jasně vypovídá. Nezbývá než respektovat postoj každého poslance, nicméně záznam o hlasování nelze označit jinak než za „tabuli prozření“. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Jak hlasovali poslanci jednotlivých politických stran

ČSSD ODS TOP 09-STAN KSČM VV Nezařazení

ANO 50 14 25 3

NE 26 22 20 2

Nepřihlášeni 1 1 3 1 1 -

Omluveni 1 2 2 -

Zdrželi se 2 9 14 1

Je opravdu přinejmenším překvapivé, že pro návrh, který by pomohl obcím na dně U-křivky, nezvedl ruku ani jeden poslanec ze strany Starostové. PROČ? Pozn. Poslanec Petr Skokan (VV) požádal dne 20. prosince 2011 na jednání PS o opravu svého hlasování ve stenografickém záznamu. Hlasoval „pro“, avšak v protokolu je u jeho jména uvedeno „proti“. informační servis č. 1/2012 strana 4

Obce, které by získaly více než 1 mil. Kč, kdyby... Kraj Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Jihočeský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Karlovarský Karlovarský Ústecký Ústecký Ústecký Ústecký Liberecký Královéhradecký Královéhradecký Pardubický Pardubický Vysočina Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Zlínský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský

Okres Beroun Kolín Kutná Hora Mladá Boleslav Mladá Boleslav Praha-západ Rakovník Český Krumlov Domažlice Plzeň-sever Plzeň-sever Karlovy Vary Sokolov Děčín Děčín Most Ústí nad Labem Česká Lípa Náchod Trutnov Chrudim Ústí nad Orlicí Třebíč Blansko Brno-venkov Brno-venkov Hodonín Kroměříž Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Opava Opava Opava Ostrava-město

Název Zdice Pečky Zruč nad Sázavou Bakov nad Jizerou Kosmonosy Rudná Nové Strašecí Velešín Holýšov Horní Bříza Třemošná Nová Role Kynšperk nad Ohří Benešov nad Ploučnicí Jiříkov Meziboří Chlumec Kamenický Šenov Česká Skalice Hostinné Heřmanův Městec Jablonné nad Orlicí Náměšť nad Oslavou Adamov Modřice Zbýšov Ratíškovice Chropyně Brušperk Bystřice Paskov Albrechtice Dětmarovice Dolní Lutyně Horní Suchá Petrovice u Karviné Bolatice Dolní Benešov Ludgeřovice Klimkovice

Počet obyvatel 3 973 4 512 4 965 5 004 4 400 4 625 5 213 3 979 4 967 4 481 4 898 4 137 4 969 3 960 4 055 4 817 4 487 4 017 5 283 4 684 4 926 3 226 5 080 4 684 4 407 3 904 4 065 5 112 3 873 5 256 3 939 3 979 4 017 5 026 4 559 5 181 4 384 4 184 4 734 4 185

tis. Kč 1 057 1 219 1 355 1 066 1 185 1 253 1 116 1 059 1 057 1 209 1 041 1 106 1 058 1 053 1 082 1 310 1 211 1 070 1 133 1 270 1 343 1 026 1 084 1 551 1 187 1 270 1 085 1 092 1 027 1 126 1 047 1 059 1 070 1 071 1 233 1 108 1 180 1 120 1 285 1 121

Vnitro mění koncept KIVS – projekt internetu na úřadech bude přerušen Nový náměstek ministra vnitra Šmerda pokračuje v razantních krocích týkajících se projektu Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). Vnitro se chystá příští rok projekt KIVS přerušit a nechat uživatele, tedy ministerstva a úřady, aby si služby po přechodnou dobu objednávali sami. V úvahu připadá i zrušení celého sedmimiliardového tendru na nákup ICT služeb. Roční přerušení by mělo vypadat následovně. Současné kontrakty vyprší 28. března 2012, do té doby si budou muset ministerstva a úřady samy vybrat dodavatele datových služeb, především připojení k internetu a volání přes pevnou linku. MV ČR pro tento účel připraví informační a metodické podklady, aby úřady věděly, jak po následující rok postupo-

vat. Na základě chystaného usnesení vlády by vnitro mělo do 31. ledna 2012 připravit podmínky propojení infrastruktury poskytovatelů služeb elektronických komunikací s infrastrukturou Centrálního místa služeb tak, aby poskytovatelé služeb splňující tyto podmínky mohli poskytovat subjektům veřejné správy datové a hlasové služby KIVS.

Materiál se změnou Koncepce rozvoje KIVS se v současné době nachází ve zkráceném připomínkovém řízení a je snahou, aby se hned na prvním jednání vlády po Novém roce projednávalo roční přechodné období nákupu služeb KIVS samotnými odběrateli, nikoli centrálně. Mnoho úřadů však neutěšený stav KIVS pozorně sleduje delší dobu a na vybraných úřadech už začala být realizována opatření na zajištění ICT a hlasových služeb. V informačním systému o veřejných zakázkách se již několik měsíců objevují tendry na zajištění hlasových služeb na vybraných úřadech. Ing. Naďa Richterová členka Komise pro informatiku


Nový zákon o sázkových hrách převezme zdanění nastavené JIMem V rámci vypořádání připomínek k novému zákonu o sázkových hrách potvrdil předkladatel záměr převzít úpravu dohodnutou v rámci zákona souvisejícího se zřízením jednoho inkasního místa. Původní snaha o různou úroveň zdanění hazardu a změna procent sdílení ustoupila dohodnutému kompromisu. JIM byl nakonec pod č. 458/2011 Sb. publikován ve Sbírce zákonů poslední pracovní den roku 2011, změna zákona o loteriích je přitom účinná hned od 1. ledna 2012. Zdanění hazardu je horkým tématem posledních týdnů. Poslanecká sněmovna vládní návrh změn zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa při svém projednávání díky smršti pozměňovacích návrhů nakonec schválila v podobě, která vzbuzovala v obcích a městech zklamání. Dělením výnosu na třetiny byly uspokojeny potřeby neziskových organizací a sportovců, nejasný systém však skýtal možnost přerozdělování jedné třetiny odvodu loterními společnostmi. Do nepřehledné situace zasáhl s pomocnou rukou Senát. Senátoři při projednávání ve výborech přijali pozměňovací návrhy ke zdanění hazardu, které upravily dělení odvodů z hazardu dle původní koaliční dohody – odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení bude dělen v poměru 80 % pro obce a 20 % pro stát. Ostatní dílčí daně pak budou z 30 % příjmem obcí a ze 70 % příjmem státu. Vyřešen byl i problém s účinností – první odvodové období bylo zkráceno pro případ, že by zákon nabyl účinnosti až v průběhu roku 2012, což se nakonec naštěstí nestalo. Poslanecká sněmovna nakonec přijala tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem, 27. prosince 2011 ho podepsal prezident, 30. prosince 2011 vyšel ve Sbírce zákonů. Závod s časem, který se pro tuto novelu stal charakteristickým, se dočkal konce. Zdánlivě tak zvítězila odpovědnost zákonodárců nad politickým hašteřením, praktické otázky ohledně zdanění hazardu však i nadále zůstávají – viz dále.


Příští rok provozovatelé ještě rozdělují, poplatky končí Z přechodných ustanovení návrhu zdanění vyplývá, že odvod z části výtěžku za rok 2011 bude v příštím roce stále rozdě-

dání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry ve výši 5 tisíc Kč a správní poplatek při změně povolení ve výši 3 tisíc Kč. Řízení zahájená před účinností novely v rámci jednoho inkasního místa se dokončí podle stávající úpravy, bez ohledu na den splatnosti poplatku.

Jak odhadnout příjem Správu odvodů ze všech přístrojů budou nově vykonávat finanční úřady. Není zcela zřejmé, jaká se předpokládá součinnost mezi obecními a finančními úřady. Již z daňového řádu vyplývá povinnost správce daně sdělovat příjemci výnosu určitý okruh informací (viz § 257 odst. 4). Svaz však usiluje o to, aby finanční úřady měly povinnost poskytovat např. čtvrtletní přehledy všech povolených přístrojů pro možnost kontroly pevné části odvodu ve výši 55 Kč. Zatím není zřejmé, zda a jak může obec odhadnout svůj podíl na průměrném počtu povolených přístrojů a zařízení jednotlivým poplatníkům na celém území státu. Poměrový ukazatel se může měnit každé čtvrtletí v závislosti na počtu povolených, resp. nepovolených zařízení v dalších více než šesti tisících obcí. Svaz bude požadovat stanovení účinné metodické podpory ze strany finančních úřadů.

lován loterními společnostmi. V průběhu roku 2012 by pak mělo docházet k prvním zálohovým platbám podle nového systému. V žádném případě však nelze přenášet povinnost financování sportovních, kulturních a jiných aktivit na obce nad rámec činností zastupitelstvem dlouhodobě podporovaných. Svaz několikrát upozornil, že právě obce a města již dnes zajišťují významnější (a efektivnější) podporu pro sportovní, kulturní a další neziskové organizace.

Zálohový systém, který Svaz požadoval jako kompenzaci za zrušené místní a správní poplatky, s sebou bohužel nese riziko vyrovnání a vratek, s čímž obce mají zkušenost již z daní z příjmů. Zde je třeba uvažovat o systému „varování“ v případě, že významný provozovatel např. ukončí svoji činnost.

Novelou zákona došlo ke zrušení místního poplatku. Od 1. ledna 2012 jej tedy obce nemohou vybírat, náhradou má být v novele schválená pevná dílčí část odvodu ve výši 55 Kč z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.

Ministerstvo financí v novém zákoně o sázkových hrách původně plánovalo změnu role obcí v rámci regulace hazardu na jejich území. V původním návrhu tohoto zákona totiž ministerstvo vůbec nepočítalo s možností obcí vydávat obecně závazné vyhlášky k regulaci hazardu, namísto toho stanovilo obec dotčeným orgánem v povolovacím řízení a umožnilo jí vydávat tzv. závazné stanovisko v samostatné působnosti. Návaznost na správ-

Také dnešní správní poplatky (povolení na 3, 6 nebo 12 měsíců), které měly spíše charakter daní, se ruší. Zůstává pouze správní poplatek při přijetí žádosti o vy-

Obecně závazné vyhlášky zůstanou zachovány i v nové úpravě

ní řízení a další aplikační nejasnosti vedly k tomu, že ministerstvo díky tlaku připomínkových míst od této myšlenky ustoupilo. I dle nové právní úpravy sázkových her, která by měla být účinná od roku 2013, tak budou mít obce možnost vydat obecně závaznou vyhlášku a jejím prostřednictvím účinně regulovat hazard v území. Dle zástupců ministerstva bude do nového zákona přeneseno zmocnění k vydávání OZV tak, jak je obsaženo ve stávajícím zákoně ve znění Farského novely (tedy i s možností úplného zákazu). Oprávnění vydávat obecně závazné vyhlášky podle ustanovení § 10 písm. a) zákona o obcích nebude novým zákonem dotčeno. Pravomoc vydávat vyhlášky a regulovat hazard na území obce s sebou však nese také některé vedlejší důsledky. Proto ministerstvo v novém zákoně výslovně upravilo zánik povolení o umístění hry (tzv. umístění VHP, VLT a dalších technických herních zařízení) v návaznosti na vydání obecně závazné vyhlášky obce. Pokud tedy obec vyhlášku podle nového zákona vydá, pak dojde automaticky k zániku povolení, která jsou touto vyhláškou dotčena, ale až po 12 měsících od vydání vyhlášky. Tímto opatřením by se mělo předcházet situaci, kdy by některé obce libovolně často měnily obecně závazné vyhlášky a tím i místa, kde lze či nelze hazard provozovat. Přes negativní dopady hazardu je dle našeho názoru třeba respektovat podnikatelská práva provozovatelů, neboť pokud investují do legálně provozované herny, mají také oprávněná očekávání určitého zisku.

Zakázat hazard zcela nebo alespoň jeho reklamu? V uplynulých týdnech mnohá města přistoupila k celkovému zákazu hazardu. Zastupitelstva se sice vzdávají části příjmů (v průměru jde o zhruba 2 %), na straně druhé předpokládají, že se odstraní nejpalčivější projevy související zejména s provozováním heren. Prodejů tiketů sportky v trafice se zákaz nedotýká. Jednou z možností je regulace formou zákazu reklamy. Herny se tak stávají méně nápadnými, což bývá také častý požadavek občanů. Kancelář Svazu připravila návrh obecně závazné vyhlášky, kterou se reguluje reklama na hazard a vzhled provozoven (viz webové stránky Svazu). Předpokládá se pravidelná aktualizace vzoru na základě praktických zkušeností s aplikací a případnými snahami

Ilustrace Monika Raisová

o obcházení. Napište nám i vy svoje podněty, předem za ně děkujeme. Funkčnost obecně závazné vyhlášky regulující provozování loterií a jiných her může také posílit dohoda o závazných pravidlech, kterou mohou města s provozovateli uzavřít. V případě, že provozovatelé pravidla poruší, stačí relativně jednoduchá změna v příloze vyhlášky stanovující místa s povoleným provozem. Pokud obec nechce hazard úplně zakázat, doporučujeme kombinaci pozitivně vymezené obecně závazné vyhlášky (tzn. vymezit místa, kde hazard povolen je), obecně závazné vyhlášky regulující reklamu a dohody s provozovateli.

Hazard v RUD Ať obec provozování loterií na svém území zakáže či nikoliv, stejně získá poměrnou část z odvodu z jiných forem než přístrojů a videoterminálů. Celková částka rozdělovaná obcím by se mohla pohybovat okolo 0,5 mld. Kč a bude distribuována stejně jako ostatní daně v rámci RUD. Velmi rychlý odhad výnosu pro jednu obec by měl být na úrovni sdílené části daně z příjmů fyzických osob z přiznání (bez motivační složky). Po obdržení oficiálních predikcí předpokládá Kancelář Svazu rozšíření kalkulačky také o tuto položku. Výnosy z hazardu se tak dostaly do standardního RUD, ačkoliv zůstávají v jiném zákoně. Je však otázkou, zda sem opravdu patří. Nebylo by opravdu vhodnější sdílení spotřebních daní? Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. a Mgr. Iva Vejmelková legislativně- právní odd. Kanceláře Svazu

PRAKTICKÉ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZDANĚNÍ HAZARDU Zpoplatňování výnosů loterií se od příštího roku tedy mění na zdaňování, od ledna nebude možné vybírat místní poplatky, podstatným způsobem se sníží výnos z poplatků správních. Svaz proto ministerstvo financí písemně požádal o zodpovězení některých konkrétních dotazů, které se týkají praktické správy nového odvodu z loterií a jiných podobných her. Zajímá nás např.:

l

l

l

l

l

U klasických VHP (podle § 2e) se přechází z provozovaného na povolený. Zužuje se tím kontrolní činnost obce? Jaká je kvalita informací, které mají finanční úřady (FÚ) o VHP? Jaká se předpokládá součinnost mezi obecními a finančními úřady? Budou mít FÚ povinnost např. čtvrtletně vytvářet pro obce přehled všech povolených přístrojů s počtem dnů (pro kontrolu pevné části 55 Kč)?

l

l

l

Bude se 55 Kč násobit 80 %? Jak může obec odhadnout svůj podíl na průměrném počtu povolených přístrojů a zařízení jednotlivým poplatníkům na celém území státu? Bude existovat veřejně přístupný seznam počtu povolených přístrojů a zařízení povolených jednotlivým poplatníkům ve všech obcích? Jak se budou příjmy z loterií vykazovat v rozpočtové skladbě? Jak v účetnictví? Pokud obce s využitím nálezů Ústavního soudu zakázaly hazard na svém území zcela, bude MF tento fakt respektovat a vydaná povolení rušit?

Věříme, že na tyto a další praktické otázky dostaneme odpověď v průběhu měsíce ledna a v dalším čísle zpravodaje je zveřejníme.


Veřejnosprávní kontrola – jedna z forem finanční kontroly Finanční kontrola představuje nedílnou součást každého využití veřejné finanční podpory. Vždy se má ověřovat zajištění hospodárného, efektivního a účelného použití veřejných prostředků při plnění stanovených cílů a zajištění činnosti organizací veřejné správy. A pohled kontrolního orgánu nemusí být nutně shodný s pohledem poskytovatele. Veřejnosprávní kontrola se zaměřuje na hospodaření organizací s veřejnými prostředky a jeho soulad se schválenými rozpočty, dále na tvorbu a užití fondů, dodržování pokynů zřizovatele a právních předpisů. Ověřuje se při ní také nakládání s veřejnými prostředky a majetkem, jejich ochrana proti rizikům a nesrovnalostem, průkaznost účetnictví a inventarizace majetku, věrnost zobrazení stavu a pohybu finančních prostředků, včasnost a spolehlivost informací o nakládání s veřejnými prostředky. Dále se vyhodnocuje přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému a fungování finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur. Součástí kontrol bývá prověřování zadávání veřejných zakázek a výběrovým způsobem též prověřování uzavřených smluv a objednávek. Kontroluje se rovněž plnění přijatých opatření k odstranění nedostatků zjištěných z předchozích veřejnosprávních kontrol. Dodejme však, že předmětem kontroly jsou pouze skutečnosti rozhodné při hospodaření s dotčenou veřejnou podporou, nikoliv tedy celý rozsah hospodaření obce. Ze zprávy ministerstva financí vyplývá, že v průběhu roku 2010 celkový objem kontrolovaných veřejných výdajů dosáhl 159 mld. Kč, z toho v územní samosprávě 45,5 mld. Kč. Meziročně se objem zkontrolovaných výdajů v roce 2010 zvýšil o 7,3 mld. Kč a byl prakticky ovlivněn vývojem ve státní správě u ministerstva financí, které provedlo kontrolu veřejných výdajů u Státního fondu dopravní infrastruktury na velkém vzorku vybraných operací. Zatímco v územní samosprávě zůstává rozsah zkontrolovaných veřejných výdajů vcelku stabilní, ve státní správě došlo k postupnému růstu objemu zkontrolovaných veřejných výdajů na místě. Podle ministerstva dochází k intenzivnějšímu zapojování odborných útvarů orgánů státní správy do provádění veřejnosprávních kontrol a posilování výkonu veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců veřejné finanční podpory z pozice poskytovatelů těchto podpor. Celkově bylo z provedených veřejnosprávních kontrol postoupeno za celou veřejnou správu 165 zjištění v částce 150 mil. Kč, z toho rozhodující část tvořilo porušení jiných právních předpisů ve státní správě (147 zjištění v objemu 117 mil. Kč). Na základě podezření ze spáchání trestného činu zjištěných při provádění veřejnosprávních kontrol bylo státnímu zastupitelství nebo Policii ČR postoupeno za celou veřejnou správu 29 podezření, z toho 15 ze státní správy. Při listopadovém setkání předsedy Svazu s generálním finančním ředitelem Janem Knížkem se hovořilo o možnostech změn v provádění kontrol tak, aby nezávažná pochybení (např. kolaudace zpožděná o několik dní) mohla být řešena jinak než povinnou sankcí, která je následně promíjena. V případě, že by členské obce měly pochybnost o způsobu provádění kontroly, mohou uvědomit Kancelář Svazu, která podněty následně předá přímo na generální finanční ředitelství. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu


NEJČASTĚJI ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY PŘI PROVÁDĚNÍ KONTROL Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek • nedostatky ve správnosti, úplnosti, průkaznosti, srozumitelnosti a přehlednosti vedení účetnictví, • zkreslování účetních stavů v oblasti majetku, nedůsledné provádění inventarizací majetku, nevypořádání inventarizačních rozdílů z předchozích let, • neřešení škod a neuplatňování práva na náhradu škody, • neuplatnění jednotného třídění výdajů podle rozpočtové skladby, • nedostatky v oběhu účetních dokladů, který není zajištěn v souladu se zásadami stanovenými v systému vedení účetnictví, • neprůkazné vedení účetních záznamů, u kterých nebyly připojeny podpisové záznamy osob odpovědných za věcnou správnost, • nedostatky v zaúčtování technického zhodnocení majetku na příslušný majetkový účet, • nedodržování náležitostí účetních záznamů, • nedodržování účetních standardů, • nedodržení metod účtování o tvorbě a čerpání Fondu kulturních a sociálních potřeb, • nerozlišení vícezdrojového financování v účetnictví, • nedoložení průkazných účetních záznamů u provedených majetkových a finančních operací, • nedodržení časové souvislosti nákladů a výnosů. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách • nedostatky ve vedení výběrových řízení, obcházení zákona rozdělováním zakázek na zakázky malého rozsahu, • netransparentní postup zadavatele při realizaci veřejných zakázek, nedodržení podmínek zadávacího řízení, porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, • pochybení na elektronickém tržišti, případně jeho nevyužití, • neprůkazná evidence, kontrola a archivace zadávací dokumentace veřejných zakázek, především zakázek malého rozsahu, • nerespektování hodnotících kritérií stanovených ve výzvě k podání nabídky a uzavření smlouvy o dílo s jinými kritérii. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole • nezavedení, nedostatečné nastavení nebo nedodržování požadavků na vnitřní kontrolní systém podle zákona a jeho prováděcí vyhlášky, nedostatečná provázanost jednotlivých prvků vnitřního kontrolního systému, • neúplný a formální výkon finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur především u předběžné řídící kontroly, • nezapracování pravomocí a odpovědností spojených s výkonem funkce příkazce operace do pracovních náplní zaměstnanců.

Čím více kontroly, tím lépe? Téma kontroly se objevilo také na programu XIV. celostátní finanční konference, kde se hovořilo i o kontrolních postupech poskytovatelů evropských dotací. Zdá se, že právě u těchto dotací kontrola kontroly kontrolou může až omezovat samotné fungování poskytovatelů. Pracovníci regionální rady se požadavkům kontrolních orgánů věnovali 200 dní z 253 pracovních. Čerpání evropských dotací je beze sporu časově a administrativně náročný a komplikovaný proces, který provází velké množství a značná složitost podmínek. Kontrole podléhá již předložená žádost, průběh realizace projektu a také kontrola v průběhu udržitelnosti, na niž se nezřídka zapomíná. Příjemce dotace kontroluje řídící orgán dle příslušného programu, tedy Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, příp. Evropský účetní dvůr. O kontrolách prováděných i podstupovaných hovořil na finanční konferenci Zdeněk Vašák, zástupce ředitele Úřadu Regi-

tečnosti, že působnost přezkoumávajícího orgánu je omezena pouze na kontrolní činnost, bez oprávnění zasahovat do samosprávné působnosti v případě zjiště-

je někdy až nepochopitelné úsilí kontrolorů: Je kontrola, která nic nenajde, špatná? Společný jmenovatel pro všechny úrovně kontroly musí být boj proti skutečnému zneužívání veřejných financí, nikoliv byrokratický systém kontrol a vynucování „papírově“ bezchybného průběhu. Ministerstvo financí v tomto bloku zastupoval Jan Málek, ředitel odboru Kontrola. Věnoval se zejména přezkoumání hospodaření. V této oblasti ministerstvo dlouhodobě spatřuje nevýhodu ve sku-

ní závažných nedostatků. Pohled starosty či primátora se zde zřejmě bude lišit.

Kontrolní postupy poskytovatele evropských dotací

Kontroly (audity) Regionální rady 200 z 253 pracovních dní

Ministerstvo financí R odbor Národní fond

Ministerstvo pro místní rozvoj R poskytuje dotaci dle zákona . 218/2000 Sb.

provádí certifikaci výdaj ROP dl dle N Naízení í í Rady R d (ES)1083/2006

poskytuje dotaci na innost PAS

provádí p p pezkum hospodaení p dle zákona 250/2000 Sb. resp. 420/2004 Sb.

Ministerstvo financí R odbor Kontrola

onální rady NUTS II Severovýchod. Uvedl mj., že postupy auditů se relativně lehce mohou dostat do konfliktu s všeobecně podporovaným cílem snižování administrativní zátěže. Položil také otázku, kterou si asi klade nejeden starosta, když pozoru-

Ministerstvo financí R odbor Auditní orgán

Povený P ý auditní dit í subjekt (PAS)

Krajský úad Poskytuje dotaci na kofinancování ROP

Regionální rada provádí audit výdaj ROP dle Naízení Rady ((ES)1083/2006 )

provádí kontrolu v souladu se zákonem 166/1993 Sb

Nejvyšší kontrolní úad (NKÚ)

provádí audit v souladu s l. 287 Smlouvy o fungování EU

Evropský úetní dvr (EÚD)

www.rada-severovychod.cz


Podle zákona přijímá opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků zastupitelstvo, které také vyvozuje závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci případnou škodu. Ministerstvo by patrně uvítalo, kdyby přezkoumávající orgán mohl uložit opatření k nápravě nedostatků přímo.

Zajímavé je pak srovnání podílu přezkoumání, které provádějí auditoři, a chybovosti. Vracíme se k výše uvedené otázce, zde kontrola musí vždy najít nějakou chybu. Zkušenosti ukazují, že auditor s obcí celoročně spolupracuje tak, aby omezil riziko chyb. Činnost auditora podléhá ještě dozoru ministerstva, pro obce však je tento krok spojen s dalšími, zejména, časovými náklady.

V závěrečném bloku konference vystoupila také Marie Kostruhová k novele zákona o obcích a poslanec Stanislav Polčák, který přislíbil, že nedopustí, aby kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu obce nadměrně zatěžovaly. Věřme, že to tak může být. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Přezkoumání hospodaření obcí a městských částí hl. m. Prahy za rok 2010 přezkoumání hospodaření za rok 2010

krajský úřad / Magistrát hl. m. Prahy

auditor / auditorské společnosti méně závažné chyby

počet obcí

bez chyb

méně závažné chyby

závažné chyby

Středočeský kraj

980

278

223

479

2

165

95

48

8

27

Jihočeský kraj

563

150

285

128

40

59

38

20

1

0

Plzeňský kraj

404

268

34

102

0

97

66

10

2

14

Karlovarský kraj

123

97

17

9

6

8

8

0

0

0

Ústecký kraj

274

180

55

39

0

80

69

3

8

6

Liberecký Kraj

190

102

41

47

0

25

23

1

1

1

Královéhradecký kraj

399

183

157

59

1

49

36

10

3

3

Pardubický kraj

436

255

107

74

0

15

7

8

0

0

Kraj Vysočina

596

373

73

150

0

108

70

21

10

3

Jihomoravský kraj

549

214

74

261

31

123

102

14

3

11

Zlínský kraj

267

117

95

55

0

37

28

7

1

0

Olomoucký kraj

221

216

110

34

16

78

35

2

1

4

Moravskoslezský kraj

360

135

37

49

8

38

56

19

3

11

1

0

0

1

1

Hl. m. Praha městské části hl. m. Prahy celkem

rizika

0

počet obcí

bez chyb

závažné chyby

rizika

40

8

18

14

5

17

8

8

1

10

5 402

2 576

1 326

1 500

109

900

641

171

43

91

Účetnictví a účetní závěrka u vybraných účetních jednotek pohledem auditora Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem, který zaručuje trvalost účetních záznamů. Jednou z hlavních podmínek pro zabezpečení průkaznosti účetnictví je provedení řádné inventarizace majetku a závazků a skutečností, které jsou uvedené na podrozvahových účtech. Účetnictví je vedeno a účetní závěrka musí být sestavena v souladu s platnými předpisy, kterými jsou zejména: • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví v platném znění, pro některé vybrané účetní jednotky • Vyhláška č. 383/2009 Sb., (technická vy-


hláška) o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů, v platném znění • Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpoč-

tů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad soudržnosti, v platném znění • Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, v platném znění • České účetní standardy Kromě obecně závazných právních předpisů se účetní jednotka řídí i vlastními vnitřními směrnicemi. Jejich obsah vychá-

zí nejenom z platné metodiky, ale i z interních potřeb účetní jednotky. Účetní závěrku tvoří: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Příloha vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Vybrané účetní jednotky nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud k rozvahovému dni a za účetní období bezprostředně předcházející nesplní dvě podmínky, a to brutto aktiva celkem více než 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč. Účetní závěrka musí obsahovat všechny významné informace. Informace se považuje za významnou (závažnou), pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá.

Účetní metody a časový harmonogram jejich použití • Opravné položky k vybraným položkám pohledávek – aplikace od 1. ledna 2010, tvoří se ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. • Rezervy – aplikace od 1. ledna 2010, jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u kterých známe účel, je

pravděpodobné, že nastanou, ale zpravidla neznáme přesnou částku a období. Vytvářejí se v případě, kdy v běžném účetním období nastane skutečnost, jejímž pravděpodobným následkem bude významné zvýšení nákladů účetní jednotky v budoucím/ch účetním/ch období/ch. • Ocenění reálnou hodnotou – aplikace od 1. ledna 2010, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 27 vymezuje všechny složky majetku a závazků, které se oceňují reálnou hodnotou. Reálnou hodnotou se rozumí: tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (použijeme např. pro oceňování dlouhodobého majetku určeného k prodeji), anebo ocenění stanovené zvláštními právními předpisy (např. oceňovací vyhláška). • Časové rozlišení – aplikace od 1. ledna 2010, náklady a výnosy se zachycují do období, se kterým časově a věcně souvisejí. U časového rozlišení známe období, účel a částku u dohadných účtů aktivních a pasivních známe období, účel, ale částku odhadujeme. • Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému, hmotnému a finančnímu majetku, k zásobám – aplikace k 31. prosinci 2011, představují dočasné snížení hodnoty. • Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - aplikace k 31. prosinci 2011 rozvahově, v následujících le-

tech již standardně prostřednictvím výkazu zisku a ztráty, znamenají trvalé snížení hodnoty. • Závazné účtování na podrozvahových účtech – aplikace od 1. ledna 2010.

Nejčastější zjištění a nedostatky K nejčastějším zjištěním patří např.: nevyjasněné majetkoprávní vztahy (časté soudní spory), nesprávné ocenění majetku a závazků, nesprávná klasifikace majetku v rozvaze (např. majetek v užívání je stále vykazován na účtech nedokončeného majetku), nedodržení zákona o zadávání veřejných zakázek, nedodržení podmínek dotace, nepochopení akruálního principu, nesprávná výše opravných položek, zaúčtování neúplných faktur aj.

Oblasti ověřované auditorem K oblastem, na které se auditor zaměří, patří např.: interní směrnice (odpisování dlouhodobého majetku, inventarizace majetku a závazků, tvorba rezerv a opravných položek, časové rozlišení, významnost aj.), metody a postupy zajišťující spolehlivé sestavení účetní závěrky, výsledky inventarizace majetku a závazků (kontrola inventurních soupisů a zaúčtování inventarizačních rozdílů do období, za které se inventarizací ověřil stav majetku a závazků), ocenění reálnou hodnotou u majetku určeného k prodeji, tvorba odpisů a kontrola výše zaúčtovaných odpisů, opravných položek a rezerv. Mgr. Martina Smetanová členka Výboru pro veřejný sektor

Zbytečný statistický výkaz bude…navzdory všem Tři dny před koncem roku vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 437 /2011 Sb., která zavádí pomocný analytický přehled. Stalo se tak navzdory nedodržení vládního usnesení, nesouhlasu všech připomínkových míst, negativnímu stanovisku poslanců a údivu auditorů. Dodatečné výdaje každé obce nad 3 tisíce obyvatel by dle výpočtů samotného ministerstva měly dosáhnout minimálně 300 tisíc Kč. Pro obce výdaje zcela zbytečné. Účetnictví není tématem politicky atraktivním – jen tak si lze vysvětlit, že téměř bez povšimnutí dochází pro obce k postupnému navyšování povinností a výdajů. Jestliže ještě odpisy lze považovat za způsob, jak přispět k reálnému pohledu na majetek a hospodaření obcí, pak povinný statistický výkaz je zcela mimo tento trend.

V původním záměru reformy účetnictví a Státní pokladny vůbec se předpokládala schopnost Českého statistického úřadu vybrat si z obsáhlé databáze údajů poskytovaných vybranými účetními jednotkami informace pro potřebu výkaznictví, např. vůči Eurostatu. Nyní se však koncept zcela mění – vybrané účetní jednotky musí sledovat údaje dle požadavků statistiky. Při-

tom je pravděpodobné, že použití standardních statistických metod by bylo levnější a rozdíl mezi zjištěnými údaji bude patrně na hranici statistické chyby. Ministerstvo financí prostřednictvím prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví zavádí povinný výkaz, jehož vyplňování vyvolá pro obce náklady v řádech statisíců. V dopise ze 16. listopadu t.r. adresovaném ministru financí předseda Svazu v návaznosti na závěry XIV. celostátní finanční konference mj. požadoval naprostou změnu v přístupu k účetní reformě. „Již třetí rok se obce a další účetní jednotky vždy v listopadu a prosinci musí seznamovat


s předpisy a postupy, které se od nich budou vyžadovat od ledna následujícího roku. Informace řady položek z výkazů nemají pro řízení obecních financí žádnou hodnotu, právě naopak, neexistující časové řady, nejasné postupy, nedostatečná obsahová náplň a překvapivé výstupy způsobily problémy nejen na úrovni samosprávy. Požadavek, aby obce zasílaly od roku 2012 rozsáhlý statistický přehled, když v dnešní den není oficiálně známa jeho podoba, Svaz odmítá. Při vědomí všech sankcí souvisejících s nepředáním výkazů je Svaz připraven vyzvat obce k bojkotu tohoto nesmyslného požadavku.“ Svaz inicioval k tomuto tématu jednání Podvýboru rozpočtového výboru pro fi-

nancování územních samospráv a využívání fondů Evropské unie, který vydal dne 30. listopadu usnesení, jímž doporučuje odložit účinnost vyhlášky pro územní samosprávu na rok 2013. Zkušební rok 2012 na úrovni organizačních složek státu (ministerstev) mohl přispět k odstranění případných chyb a duplicit. Větší prostor pro přípravu by pro obce a města znamenal snížení softwarových i personálních nákladů. Ani tento kompromisní návrh však nebyl pro ministerstvo financí přijatelný. Na jednom z mnoha vystoupení k povinnému analytickému přehledu glosoval představitel ministerstva financí úsilí Svazu a nespokojenost obcí slovy: „jen se snažte, na-

děje umírá poslední“. Zůstává tedy jedinou obranou obcí proti několik let trvající neúctě skutečně pouze bojkot? V polovině prosince obdržel Svaz reakci ministra Kalouska, kde se vyjadřuje odmítavě k myšlence organizovaného bojkotu. V dopise se opětovně argumentuje požadavky Eurostatu a domnělými vstřícnými kroky vůči samosprávě. Z textu mj. vyplývá jasný závazek úhrady nákladů spojených s přípravou a vyplňováním analytického přehledu. Možná bude dodržen... Problému se bude dále věnovat Finanční komise a Pracovní skupina obcí s rozšířenou působností, stejně tak i Předsednictvo Svazu. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Jaká je budoucnost farmářských trhů? V posledních dvou letech zažívají města v České republice poměrně výrazný rozvoj trendu farmářských trhů. Jejich budoucnost přijeli v úterý 13. prosince do pražského Národního zemědělského muzea na konferenci “Farmářské trhy – módní výstřelek nebo vzkříšená tradice?” prodiskutovat farmáři, pořadatelé trhů, představitelé státní správy i samosprávy a všichni, kteří myšlenku prodeje regionálních produktů podporují. Co všechny zmíněné spojuje? Je to jejich nadšení při pořádání trhů, které přispělo i k atmosféře konference, a chuti, se kterou se pouštěli do diskuze. Cílem konference, která se konala pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla, bylo prodiskutovat a pochopit význam farmářských trhů, zjistit, co by bylo vhodné do budoucna změnit, jaké jsou výhody a jaká rizika. Jedním z témat byl také legislativní rámec farmářských trhů, ve kterém vystoupili zástupci ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy a Jiří Sedláček z Farmářského tržiště Praha. Ten představil Kodex farmářských trhů, tedy pravidla, ke kterým farmáři a organizátoři přistupují, aby zajistili kvalitu prodeje, jistotu o původu produktů, hygienickou nezávadnost, a přispěli tak k lepší ori-

entaci spotřebitelů. Kodex by se v budoucnu měl stát základní ideou připravované Asociace pořadatelů farmářských trhů, jejímž cílem je udržet kvalitu trhů, zlepšit organizaci a podporovat farmáře. Legislativní úprava farmářských trhů obsahuje jak národní právní předpisy (zákon o potravinách a tabákových výrobcích, zákon o veterinární péči, zákon o státní a zemědělské a potravinářské inspekci), tak právní předpisy EU. V právní úpravě není shledáván větší problém, účastníci se však shodli, že je potřeba spíše sjednotit aplikační praxi a výklad norem Státní veterinární inspekcí, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Hygienickou službou.

Praxe z Dobříše Za Svaz na konferenci vystoupila zástupkyně města Dobříše Markéta Dvořáková, která je spoluorganizátorkou dobříšských farmářských trhů, pro které se ujalo označení Jarmark regionálních produktů. Jarmarky zde vznikly z podnětů veřejnosti a jsou ukázkou, jak se mohou města podílet na přípravě farmářských trhů. Konají se pod záštitou města, byl připraven tržní řád, město umožnilo jejich konání na hlavním náměstí, spolupracu-


je s podnikateli i se školami. Trhy mají pro občany význam nejen jako pro spotřebitele, ale znamenají i návrat k tradici, využívají místní potenciál, osobní kontakt, podporu místní ekonomiky. Nezanedbatelný je také ekologický aspekt. Role města při pořádání trhů je rovněž v pomoci prodejcům s legislativními požadavky, zajištěním hygieny apod.

Co vylepšit do budoucna Účastníci konference se shodli, že do budoucna je potřeba vyřešit především problém s nepoctivostí některých prodejců, garantovat původ potravin a snažit se zachovat dobrou pověst farmářských trhů. Uvítali záměr pořádat konferenci každoročně s tematickým zaměřením a zvát také zahraniční hosty. Přínosem by jistě bylo otevření stálé webové platformy pro diskuzi problémů a výhod farmářských trhů. Účastnící konference také apelovali na představitele státní správy, aby sjednotili výklad pravidel a pokynů při pořádání farmářských trhů, vytvořili lepší podmínky pro organizování a podpořili vznik Asociace pořadatelů farmářských trhů. Při pořádání farmářských trhů hraje nezanedbatelnou roli i územní samospráva - bez její pomoci nikdy nedosáhnou farmářské trhy takového úspěchu jako tam, kde spolupráce funguje. Více informací najdete na www.konferenceft. cz a www.nalok.cz. Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Daňová motivační složka: souhra čtyř nepříznivých skutečností Ještě v roce 2008 činilo inkaso daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti více než 17 mld. Kč. Z dnešního pohledu částka neskutečná, také proto, že řada obcí kvůli motivační části této daně přichází o výnosy z ostatních sdílených zdrojů. Nehovoříme o podvodech, machinacích či daňových únicích. Vše je v souladu se zákony... Tak kde je chyba? Již v minulém čísle InS jsme zmiňovali zásadní důvody nízkého inkasa daně z příjmů fyzických osob z přiznání. Dle informace Generálního finančního ředitelství ve zdaňovacím období roku 2010 nehradilo 53 % podnikatelů (s příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů) žádnou daň. Jedná se o daňové úniky? Zatím nikoliv, jde spíše o daňovou optimalizaci.

Odhadnutelná optimalizace

Předtím se nejvyšší paušál vztahoval pouze na zemědělskou činnost a řemeslné živnosti mohly využít 60 %. Za loňský rok uplatnila daňový paušál více než polovina poplatníků, kteří měli příjmy dle § 7, a jejich počet stabilně roste. V současné době může podstatná část podnikatelů považovat za svůj maximální daňový základ pětinu svých příjmů. Daň pak činí 15 % z tohoto základu.

Tři výše popsané vlivy – ztráty, paušály a daňové bonusy – vedly k vcelku odhadnutelné reakci daňových poplatníků. A poklesu jedné složky sdílených daní.

Třísložková daň nemusí přinést nic Daň z příjmů fyzických osob se samozřejmě neskládá pouze z odvodů podnikajících osob. Naopak, zásadní část tvoří srážková daň od zaměstnanců odváděná zaměstnavatelem. V tabulce je uvedeno měsíční inkaso všech tří složek daně, kde také lze pozorovat vliv daňové optimalizace

Zákon všem poplatníkům umožňuje uplatnit další odčitatelné položky od základu daně nebo slevy na samotné dani. U řemeslné živnosti při odpočtu na poplatníka, manželku a děti s využitím O složitosti výběru daně z příjmů fyzických osob jednala také FinančDalší vliv na letošní inkaso měl tzv. Jano- možnosti daňového ní komise Svazu dne 1. prosince 2011 se zástupci Generálního finančního ředitelství Otakarem Sladkovským, ředitelem sekce metodiky a výtův balíček z října 2009, který si obce spo- bonusu lze dokonce konu daní, a Boženou Vodičkovou, vedoucí oddělení evidence, účtovájují spíše se zvýšením sazeb daně z nemo- peníze od finančníní a převodů daní. vitostí. V rámci balíčku došlo k možnosti ho úřadu získat. Neuplatňovat výdaje paušálem ve výši 80 % hovoříme o přeplattaké pro řemeslné živnosti. Možnost pla- ku na zálohách, jde o čistou sociální dávku, v průběhu letošního roku. Podnikatelé, tila od roku 2010, projevila se proto až na niž má ze zákona nárok řemeslník s roč- pokud nemají daňového poradce, podávav daňových přiznáních podávaných letos. ními příjmy 2 mil. Kč. jí přiznání a platí daň k 31. 3. Případný přeplatek či jiný nárok se odvádí do 30 dnů, Měsíční přírůstky/úbytky inkasa DPF v průběhu roku 2011 (mil. Kč) tedy nejčastěji v dubnu či květnu. Vzhledem k možnosti započítání ztrát, vyššíz toho: ho paušálu, bonusu a ještě jednoho vlivu, DPF celkem vybíraná ze závislé o němž píšeme dále, činila dubnová výz přiznání srážkou činnosti plata dvojnásobek březnového přílivu. V červnu se hradí zálohy a daň odvádí zbyleden 13 516 12 295 182 1 039 lí poplatníci – jejich přeplatky se objevuúnor 10 278 9 340 304 634 jí v červenci. Až zálohy v září znamenají březen 12 279 7 243 4 339 697 skutečný příjem, který konečně znamenal duben -2 391 6 042 -9 318 885 kladnou hodnotu na daňovém účtu u ČNB. Zákon umožňuje uplatňovat po pět následujících let ztrátu z podnikání. V daňových přiznáních za rok 2008 nárokovali poplatníci daně z příjmů fyzických osob 3,5 mld. Kč minulých ztrát, za rok 2009 šlo o 2,8 mld. Kč a za rok 2010 se jednalo o 2,1 mld. Kč. Ztráta se obvykle uplatňuje na celý následný základ daně, proto nulová daňová povinnost.

květen

10 239

9 533

-132

838

červen

14 808

10 321

3 481

1 006

červenec

11 692

10 507

91

1 095

srpen

11 525

10 274

41

1 210

září

12 305

10 100

1 305

901

říjen

11 409

10 197

216

996

listopad

11 433

10 455

191

787

Pro doplnění dodejme, že vyšší inkaso v měsíci lednu ze závislé činnosti způsobuje obvyklá výplata mimořádných odměn nebo naopak výplata odstupného při snižování stavu zaměstnanců ke konci roku. Zúčtování zaměstnanců, kteří díky zaokrouhlování mají vždy přeplatky, ale také nárok na zúčtování daňového

Zdroj: Generální finanční ředitelství


bonusu, se projeví ve mzdě za březen, tedy také v dubnu. Jak vyplývá z tabulky, obce letos v dubnu žádné prostředky z daně z příjmů fyzických osob nezískaly. Ještě že mezi sdílené daně patří také DPH.

Daň z přiznání není daň z podnikání Generální finanční ředitelství dále uvádí, že v loňském roce podalo daňové přiznání 1,8 mil. fyzických osob, z čehož 26 % nehradilo žádnou daň. Srovnáme-li údaje pouze o podnikatelích, je zřejmé, že v polovině daňových přiznání není § 7 rozhodující položkou. Souběh příjmů ze dvou a více zaměstnání, souběh zaměstnání a podnikání nebo prostě jen neochota předávat mzdové účtárně informace o výši hypotéky vedou k podávání daňových přiznání i osobami ryze nepodnikajícími. A zde nastává čtvrtý a letos zásadní problém zejména pro obce, jejichž občané dojíždějí za prací mimo obec, ale pak si podávají přiznání k dani. Chybný princip v sobě obsahuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, resp. způsob výpočtu a převodu nároků pro jednotlivé obce. Nárok se stanovuje dle stavu na jednotlivých účtech u České národní banky. Ve chvíli, kdy si fyzická osoba vezme od zaměstnavatelů pouze potvrzení o zdanitelných příjmech a pak podá přiznání (např. upravené o hypoteční úroky, příspěvky odborům, penzijní připojištění apod.), stává se z pohledu RUD podnikatelem. Z jím zaplacené daně by se 30 % stalo motivační částí, ovšem za současných

podmínek jde o část „demotivační“, neboť obec se ze třetiny podílí na přeplatku přímo a celkově téměř z 50 % v důsledku sdílení zbytkového inkasa. Podílí se na úhradě prostředků, které nikdy neobdržela, neboť daň ze závislé činnosti se s výjimkou 1,5 % sdílí bez ohledu na trvalé bydliště zaměstnanců či sídlo zaměstnavatele. Zřejmá nesystémovost se v zákoně o rozpočtovém určení daní objevuje dlouho, ovšem právě v době poklesu inkasa se projevily všechny negativní dopady. Svaz již v rámci připomínkového řízení k novele zákona o RUD uplatňoval související při-

pomínku. Možné řešení by představovalo např. stanovení podílu příjmů ze skutečného podnikání, do jehož dosažení by se přeplatky vracely z účtu závislé činnosti, s níž logicky souvisí. Podobně jako řada dalších připomínek, nebyla bohužel zohledněna. Věřme, že jednání předsedy Svazu se zástupci Generálního finančního ředitelství může vést k ochotě upravit zákon o rozpočtovém určení daní také v méně politicky atraktivních pasážích. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Vyjádření Generálního finančního ředitelství (GFŘ) k žádostem o poskytnutí metodické pomoci obcím ve věci vymáhání nedoplatků na peněžitých plněních ve smyslu § 10 daňového řádu Do působnosti GFŘ patří podle zákona o územních finančních orgánech (č. 531/1990 Sb.) poskytování metodického a odborného řízení podřízeným územním finančním orgánům. Těmi jsou finanční ředitelství a finanční úřady. Ve vztahu k obcím, které při výkonu své působnosti postupují podle daňového řádu, NENÍ GFŘ oprávněno vykonávat jakoukoli pravomoc ve smyslu § 4a zákona o územních finančních orgánech, ani na základě jiného právního předpisu. Metodickou a odbornou pomoc při výkonu přenesené působnosti (tedy i na úseku činnosti městského úřadu jako správce daně podle ust. § 10 daňového řádu) poskytují obcím výlučně krajské úřady v rámci své přenesené působnosti. Výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí pak kontroluje v plném rozsahu ministerstvo vnitra, které se zabývá také metodickým výkladem aplikace správního řádu ve správním řízení. V případě opakujících se problémů či v naléhavých případech je možné, aby GFŘ podalo své obecné kvalifikované stanovisko, a to na základě žádosti krajského úřadu, popřípadě ministerstva vnitra. Vzhledem k vytížení GFŘ je však třeba případné dotazy podávat souhrnně za jednotlivé kraje, nikoliv individuálně jednotlivými obcemi.

Veřejná služba v roce 2012 Právní institut veřejné služby je upraven v zákoně o hmotné nouzi. Je prokázáno, že mnohé obce a města mají s veřejnou službou pozitivní zkušenosti. Od 1. ledna 2012 však dochází k podstatné změně pojetí veřejné služby, které obce budou muset čelit.

Nové rozšířené pojetí veřejné služby Od 1. ledna 2012 se pod pojmem veřejná služba rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Oproti stávající definici veřejné služby došlo k obsahovému rozšíření tohoto pojmu. Veřejná služba se již netýká jen záležitostí, které jsou v zájmu obce, nýbrž rovněž záležitostí dalších


subjektů s veřejnoprávním prvkem, tedy orgánů státní správy, školských institucí, nemocnic, knihoven, veřejných ústavů atd. Se změnou definice veřejné služby souvisí i změna cílové skupiny, která od ledna bude veřejnou službu vykonávat. Kromě osob v hmotné nouzi, které vykonávaly veřejnou službu doposud, budou veřejnou službu vykonávat především osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než dva měsíce. Novela veřejné služby přinesla podstatné rozšíření jejího rozsahu na maximálně 20 ho-

din týdně oproti 20 hodinám měsíčně dnes. Navíc, pokud osoba v evidenci uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu veřejnou podporu odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Smlouvu o výkonu veřejné služby nebude uzavírat obec jako doposud, nýbrž krajská pobočka Úřadu práce. Vzhledem k účelu a charakteru veřejné služby má být ale smlouva o výkonu veřejné službu uzavřena po dohodě s obcí.

Kdo bude hradit náklady spojené s veřejnou službou? Zákon jasně stanoví povinnost krajské pobočky Úřadu práce uzavřít pojistnou

smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí, nebo jí bude způsobena. Dále zákon stanoví, že krajská pobočka poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní pomůcky. Na první pohled se zdá, že zákonodárce konečně vyslyšel náměty územní samosprávy a zavázal stát, aby hradil dodatečné náklady spojené s výkonem veřejné služby. Bohužel jde jen o první dojem. Zákon totiž umožňuje, aby se jednotlivé obce na základě smlouvy dohodly s Úřadem práce a realizovaly veřejnou službu samy. V tom případě je možné smluvně dohodnout rovněž změnu v otázce úhrady nákladů spojených s veřejnou službou. Zákon tedy sice obecně konstatuje výše uvedenou povinnost Úřadu práce nést náklady na pojištění a ochranné, resp. pracovní, pomůcky, avšak rovněž lakonicky konstatuje, že vše platí, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.

mínky pro výkon veřejné služby, které nejlépe odpovídají jejich místním podmínkám.

Některé krajské pobočky již začaly jednat a chtějí se dohodnout jinak. Městům a obcím byly rozeslány návrhy smluv, kde jsou náklady spojené s veřejnou službou opět převedeny na obce jako doposud. Co s tím? Zákon stanoví možnost dohody mezi obcemi a Úřadem práce. K dohodě (či smlouvě) jsou ale nutné dvě strany, které s návrhem souhlasí. Města a obce by se proto měly pokusit s Úřadem práce sjednat takové pod-

Vyjednávejte s Úřadem práce

tomu, aby města a obce využily možnosti, které jim zákon dává, a s Úřadem práce vyjednávaly o konkrétní podobě výkonu veřejné služby. V případě, že jednotlivé krajské pobočky neustoupí ze svých požadavků, využije Svaz svého vlivu a bude intervenovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla zaručena rovnost obou smluvních stran.

Jak už bylo řečeno, povinnost realizovat výkon veřejné služby svěřuje zákonodárce Úřadu práce, včetně úhrady veškerých nákladů, které jsou s tímto institutem spojeny. Zároveň zákon umožňuje, aby se stát (Úřad práce) dohodl s jednotlivými obcemi, za jakých podmínek budou realizovat výkon veřejné služby ony. Svaz vyzývá především k

Závěrem bychom Vás chtěli požádat, napište nám o svých zkušenostech z jednání s krajskými pobočkami Úřadu práce o veřejné službě na adresu schlesinger@ smocr.cz. Dáte nám do rukou argumenty z praxe. Za všechny předem děkujeme. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce se netýkají jen úhrady nákladů, nýbrž například povinnosti přijmout všechny klienty, kteří buIlustrace dou k výkonu veřejné Monika Raisová služby poslány. Tato povinnost není upravena zákonem a jde tedy čistě o konkrétní dohodu mezi obcí a Úřadem práce, která tuto otázku může, nebo nemusí upravovat. Dohody krajských poboček lze tedy chápat pouze jako návrhy, přijetí předmětného návrhu je v působnosti jednotlivé obce.

Senátoři zasáhli do budoucnosti veřejného zadávání Pozměňovací návrh, který měl významně posílit povinnosti při rozkrývání vlastnické struktury subdodavatelů směřující až k odhalení posledního vlastníka – fyzické osoby nakonec Poslanecké sněmovna smetla pod stůl se závazkem, že tato oblast bude vyřešena v dílčí novele zákona o veřejných zakázkách. Koalice slíbila, že bude vytvořen koncepční návrh, na němž se budou podílet odborníci. Svaz podporoval znění novely schválené Poslaneckou sněmovnou, Senát však do textu zákona podstatně zasáhl. Senát při projednávání ve výborech tento pozměňovací návrh znovu oprášil a v okleštěné podobě ho 14. prosince 2011 schválil. Novela zákona o veřejných zakázkách byla projednávána Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a v neposlední řadě Ústavně právním výborem Senátu. Ve všech výborech proběhla k tomuto bodu poměrně živá diskuze a ve všech byly nakonec schváleny podobné pozměňovací návrhy. Senátem přijaté úpravy však do budoucna mohou výrazně zkomplikovat proces zadávání veřejných zakázek.

Návrh obsahující povinnosti dodavatele a subdodavatele rozkrýt vlastnickou strukturu do poslední fyzické osoby již v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně načetli někteří poslanci TOP 09. Tento návrh vycházel ze souboru opatření prezentovaných Nadačním fondem proti korupci. Poslanci však nakonec ve třetím čtení tento pozměňovací návrh po bouřlivých diskuzích neschválili. Koalice se zavázala vytvořit koncepční návrh změny zákona, který by směřoval k rozkrývání vlastnické struktury a jehož přípravy by se mohli zúčastnit odborníci. Na první pohled jistě bohulibý cíl,

zvolené řešení však pravděpodobně nepřinese očekávaný výsledek. Právě tato opatření jsou dle názoru ministerstva pro místní rozvoj spojená s velkým rizikem možných soudních sporů. Proti zmíněnému řešení se postavila také Platforma pro transparentní veřejné zakázky, která na novele zákona o veřejných zakázkách pracuje již dva roky. Členy Platformy jsou nejen Svaz měst a obcí ČR a zástupci ministerstva pro místní rozvoj, především jsou to zástupci různých protikorupčních organizací, představitelé soukromé sféry, nejvýznamnějších firem v ČR a řada dalších zkušených odborníků. Předkladatelé pozměňovacího návrhu však jejich dobře míněné praktické připomínky a zkušenosti z dlouhodobých jednání o podobě novely zákona o veřejných zakázkách nebrali v potaz. Svaz seznámil senátory a členy příslušných výborů se svým stanoviskem,


ve kterém se postavil proti takto formulovaným pozměňovacím návrhům, jenž nebyly předem konzultované s předkladatelem novely – ministerstvem pro místní rozvoj, a tak doposud nejsou nikomu (tím méně senátorům, kteří tyto pozměňovací návrhy předkládali a schválili) známy reálné dopady navržených opatření. Přesto však většina senátorů pozměňovací návrhy na výborech podpořila. Pouze na Ústavně právním výboru provázely zákon o veřejných zakázkách komplikace, kdy se senátoři vládní koalice před hlasováním vzdálili, a blokovali tak usnášeníschopnost výboru. Navzdory diskuzi v plénu, kde mnoho senátorů vyjádřilo podporu původnímu Sněmovnou schválenému návrhu, však Senát schválil pozměňovací návrhy a poslal tak zákon Sněmovně zpět.

Jaká jsou rizika pro obce? Výsledná podoba zákona přinese obcím mnoho problémů – ať už se zveřejňováním rozsáhlého množství informací, nebo s postihem dodavatelů, kteří mnohdy objektiv-

ně nebudou schopni splnit přísné podmínky pro rozkrývání vlastnické struktury. Dle pozměňovacích návrhů Senátu tak dodavatelé budou muset zveřejňovat seznam subdodavatelů, včetně osob, které se přímo nebo nepřímo účastní na plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, přesáhne-li hodnota tohoto plnění již částku 250 000 Kč. Tuto povinnost bude mít dodavatel nejenom v době podání nabídky (v případě, že jsou tyto osoby v té době známy), ale také po výběru nejvhodnějšího uchazeče a navíc průběžně každé čtvrtletí, pokud se v průběhu realizace veřejné zakázky účast subdodavatelů a dalších zúčastněných osob změní. Jako sankci za nesplnění této povinnosti návrh stanovuje pozastavení plnění v rámci realizace veřejné zakázky dodavateli, a to bez ohledu na to, zda mu na tato plnění vznikl nárok. To prakticky znamená, že obce by měly pozastavit faktury dodavateli, přestože již třeba část dodávky splnil. Zde pak hrozí možný střet s předpisy Evropské unie a také vysoké riziko soudních sporů dodavatelů se zadavateli.

Senátoři schválili také rozšíření tzv. písemné zprávy zadavatele dle ustanovení § 85 zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel bude muset tvořit sestavu určitých informací o veřejné zakázce, kterou bude povinen zveřejňovat na internetu v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Při zveřejňování této sestavy vzali senátoři v potaz kapacitu malých obcí (I. a II. typu) a pro ně pravidla při zveřejňování tzv. sestav zmírnili. Svaz si samozřejmě uvědomuje nutnost posilování nástrojů v boji proti korupci ve veřejném zadávání. Je však otázkou, zda schválené změny nepřinesou více škody než užitku. Svaz vždy podporoval spíše rozumná a proveditelná řešení vzniklá na základě ověřených dat a s předvídatelnými dopady než populistické návrhy, které navenek dobře vypadají, ale jejich přínos zůstává přinejmenším diskutabilní. Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Jaká je kvalita výběrových řízení na úrovni místní samosprávy? Od nástupu nové politické reprezentace se téma výběrových řízení stalo jedním z nejčastěji prezentovaných politických témat v mediích, a to v souvislosti s předraženými státními zakázkami a velkými korupčními skandály na úrovni centra i místní samosprávy. Výběrová řízení jsou i tématem jednání poslanecké sněmovny, jak v souvislosti s novelizací zákona o veřejných zakázkách, tak s projednáváním korupčních kauz. Z tohoto „zúženého“ pohledu tak výběrová řízení dostávají nálepku spíše nástroje korupce, než nástroje protikorupčního. Tyto kauzy, které vypluly na povrch, ale tvoří zcela nepodstatnou část z celkového počtu realizovaných výběrových řízení na úrovni místní samosprávy. právní atributy výběrových řízení a zcela podcenili další atributy vyplývající z věcné podstaty výběrových řízení. Podstatou je „výběr“, tj. rozhodnutí o nejlepším řešení z více přípustných řešení zákonem. To nebylo zákonem ošetřeno a vznikl tak prostor pro tvůrčí amatérskou činnost ve výkladu zákona. Ten tak paradoxně vytvořil nejen prostor pro netransparentní, korupční jednání, ale i pro jeho ochranu v rámci zákona, umožňující účelovou manipulaci s hodnotícími kriterii, a to navíc při neexistenci kontrolních mechanismů v zákonu.

V názvu výběrové řízení je základem slovo „výběr“, pod nímž si většina z nás představuje volbu toho nejlepšího řešení v daných podmínkách. Z tisku či televize máme málo informací o úspěšných výběrových řízeních z našich měst a obcí, kdy se podařilo např. nějaké špičkové architektonické dílo, obec získala prestižní cenu za vzhled nebo třeba došlo k významným úsporám. Jaká je skutečná situace výběrových řízení na úrovni měst a obcí jsme se zeptali odborného poradce Ing. Milana Rabišky, CSc., který se kultivací výběrových řízení na úrovni místních samospráv zabývá a mimo jiné je členem účelového sdružení poradců LIBERA CONSULT. Proč nejsou výběrová řízení účinnou bariérou korupčního jednání na úrovni centrálních orgánů i místních samospráv?


V jaké míře splňují výběrová řízení na úrovni místní samosprávy svůj hlavní účel – zajistit co možná nejvyšší efektivnost realizovaných veřejných zakázek? Hlavní příčinou je zákon o veřejných zakázkách v platném znění, jehož tvůrci byli vesměs právníci, kteří preferovali pouze

Provedli jsme orientační průzkum výběrových řízení realizovaných ve 40 měs-

tech Středočeského kraje a ten prokázal, že míra naplnění hlavního účelu je značně rozdílná, zejména u zakázek podléhajících zákonu o veřejných zakázkách, ale i u zakázek malého rozsahu. Rozdílnosti jsou ovlivněny řadou faktorů, jakými jsou např. znalosti a zkušenosti z výběrových řízení konkrétních zadavatelů, na jejich ambicích ve vztahu ke kvalitě řešení společenských potřeb města či obce, na jejich vztahu k riziku vzniklých škod v zadávacím řízení, aj.

Města a obce, které dosud zadávaly provedení výběrových řízení externím organizacím, by měly znovu vyhodnotit, zda při výrazně vyšším počtu zakázek podléhajících zákonu je to stále ekonomicky výhodnější než zapracování vlastního zaměstnance. Pokud ano, pak by měly provést náročné výběrové řízení na dodavatele této služby a zpřísnit požadavky na použití efektivních metod, které umožňují snížení ceny za jejich provedení.

by se měla v delším časovém horizontu projevit na vzhledu našich měst a obcí?

Míru plnění hlavního účelu zakázky můžeme hodnotit přímo realizovanými výsledky výběrových řízení, jakými jsou záměry výstavby, architektonické studie (např. lávky v Ostravě od arch. Evy Jiřičné), a nebo nepřímo pomocí faktorů, které efektivnost veřejné zakázky ovlivňují. Výběrová řízení vyznačující se nízkým průměrným počtem uchazečů pro určité druhy zakázky, značným podílem reklamací uchazečů v zadávacích řízeních, velkým počtem sporů mezi zadavatelem a dodavatelem či projektantem díla, složením hodnotících komisí členy, signalizují že efektivnost realizovaných zakázek nebude příliš vysoká.

Jaká očekávání jsou spojena s novelizací zákona o veřejných zakázkách?

Tím zákon ponechává značný prostor pro subjektivní vymezení kvality zadavatelem, které může mít formu trvalého předpisu nebo formu řešení „ad hoc“. Výsledkem může být různá kvalita staveb, která je ovlivněna úrovní konkrétního zadavatele (jeho ambicemi, vzděláním, výtvarným cítěním, manažerskými schopnostmi, apod.). To ostatně prokazují některé obce, které opakovaně soutěží o prestižní cenu vzhledu obce, aj.

V očekávání představitelů místní samosprávy převažují obavy ze značného nárůstu administrativy, vyvolaného jednak podstatným nárůstem počtu veřejných zakázek podléhajících zákonu (vlivem snížení limitu pro zakázky malého rozsahu, nepodléhající zákonu) a jednak rozšířením kontrolních činností a činností spojených s prokazováním skutečností na úrovni centrálních orgánů. Zastupitelé měst a obcí, pro něž výběrová řízení provádí externí organizace, se také obávají nárůstu finančních nákladů.

Jaká opatření pro zkvalitnění výběrových řízení v podmínkách novelizovaného zákona o veřejných zakázkách by se měla přijmout na úrovni místní samosprávy?

Považujete účast státní správy k zkvalitňování výběrových řízení na úrovni místní samosprávy za dostatečnou a účinnou?

1) Nečekat na novelu zákona a zahájit v orgánech místní samosprávy věcnou diskusi zaměřenou na objektivní zhodnocení dosavadní praxe provádění výběrových řízení, na vyhodnocení zkušeností ostatních místních samospráv a na přijetí ověřené metodiky pro zefektivnění výběrových řízení v rámci prostoru ponechaném zákonem.

Není dostatečná ani účinná. První impuls ke zkvalitnění výběrových řízení nevyšel ze státní správy, ale od starosty Semil a poslance Farského, který zpracoval interní směrnici k provádění výběrových řízení, která byla novelizována v letošním roce a aplikována v mnoha dalších městech.

2) Zásadně zjednodušit zadávací řízení, aby byla méně pracná a přitom vysoce transparentní, aby se výrazně snížil počet reklamací ze strany uchazečů o veřejné zakázky a aby se odstranily příčiny častých sporů mezi orgány samosprávy a dodavateli či projektanty díla. Toho lze dosáhnout vysokou kvalitou a důslednou standardizací zadávacích podmínek, zejména smluv o dílo k provedení zakázky a smluv o dílo k tvorbě projektové dokumentace.

Po celou dobu existence zákona o veřejných zakázkách organizuje státní správa pro starosty i pracovníky místní samosprávy desítky různých školení. Ta ale bohužel neplní funkci „osvěty“ ve smyslu chápání výběrových řízení jako systému s účelovou funkcí. Zastupitelstva tak spíše mechanicky schvalují vypracované vnitřní směrnice, které zahrnují jen vlastní postup provádění výběrových řízení jednotlivých kategorií zakázek, což však k dosažení maximální možné efektivnosti veřejných zakázek nepostačuje.

3) Aplikovat ověřený postup optimalizace způsobu provedení vybraných činností výběrového řízení s charakterem volby (rozhodování) tak, aby byla zvolena optimální varianta vzhledem k daným podmínkám.

Vymezuje zákon o veřejných zakázkách dostatečně kvalitu staveb, která

Zákon bohužel pojem kvality přímo nedefinuje, stejně tak jako pojem efektivnosti, které spolu souvisejí. Aspekt kvality a efektivnosti veřejných zakázek vymezuje jen okrajově a nepřímo stanovením dvou základních kriterií hodnocení (nejnižší ceny a ekonomicky výhodné nabídky) a zdůrazněním vztahu mezi užitnou hodnotou (kvalitou) a cenou zakázky.

Které nedostatky ovlivňující efektivnost veřejných zakázek považujete za zásadní? Je to především neúplné a nepřesné vymezení předmětu zakázky, a to v situacích, kdy je třeba volit kompromis mezi kvalitou zakázky a dostupnými finančními zdroji. Zadavatelé často neplní svoji úlohu „koordinátora“ mezi investorem, budoucím uživatelem, architektem, projektantem, příp. přizvanými specialisty. Tuto úlohu často přenášejí na projektanta, který je úplně jinak motivován. Dalším nedostatkem jsou průměrné nízké počty uchazečů o zakázku, kteří se navíc často opakují a mezi sebou domlouvají. Rozdíly v průměrných počtech uchazečů u obdobných staveb jsou mezi městy často řádové (od 4–5 do 12–20). S malým počtem uchazečů je málo pravděpodobné zajistit minimální cenu. Bohužel tento fakt nemůže zadavatel příliš ovlivnit. Třetím závažným nedostatkem jsou časté reklamace zadávacích podmínek ze strany uchazečů a časté spory mezi zadavatelem na jedné straně a dodavatelem či projektantem díla. Příčinou je ve většině případů nekvalitní zadávací dokumentace. K problémům pak vede také paušální preferování kriteria hodnocení „minimální ceny“ pro všechny druhy veřejných zakázek, tj. trvalá dominance ceny nad ostatními parametry užitku. Děkujeme za rozhovor.


Jak řešit volné pobíhání psů? Volné pobíhání psů je velice často předmětem sporů, které na území města či obce vznikají mezi majiteli psů a občany, kteří by psa raději viděli na vodítku a s náhubkem. Územní samospráva hraje v této problematice velmi významnou roli, proto přináší následující článek přehled, co všechno v této oblasti může obec konat.

Obecně závazná vyhláška může být řešením Základním nástrojem, kterým územní samospráva disponuje, je možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku a stanovit tak závazná pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství (podle zmocnění v § 24 odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů). Jak obecně závazné vyhlášky vypadají? Logika úpravy je v tom, že každé město si podle svých individuálních potřeb a možností rozdělí město do několika zón, ve kterých jsou rozdílně stanovena pravidla pro pohyb psů. Jako nejpraktičtější se ukazuje rozdělení podle následujícího modelu: 1) Základem vyhlášky je obecný zákaz volného pobíhání psů. Držitel psa je povinen vést psa na vodítku, aby nedocházelo k nebezpečným střetům s ostatními psy nebo lidmi. Držitel musí mít psa trvale pod svojí kontrolou a zabezpečit, aby neohrožoval ani neomezoval ostatní osoby apod. 2) Z obecného zákazu jsou vyňata území, kde je naopak volné pobíhání psů dovoleno. Tyto plochy musí být konkrétně vymezeny; nejpřehlednější je výčet míst a jejich vyznačení v mapě, které je obsaženo v příloze vyhlášky. 3) Naopak v některých lokalitách je účelné úplně vstup psům zakázat (zejm. prostranství sloužící veřejnosti, např. pískoviště, dětská hřiště); i takové plochy je nutné v příloze k vyhlášce podrobně vymezit, obdobně jako u volného pobíhání psů. Vedle toho se nabízí možnost stanovit i další pravidla pro pohyb psů na veřejných prostranstvích, např. stanovit povinnost opatřit psa náhubkem, kterou je možné kombinovat s povinností mít psa na vodítku (zejm. v centrech měst), jinde naopak (např. na okraji města) má pes prostor volně pobíhat, ale musí mít náhubek, popř. povinnosti libovolně kombinovat. Vyhláška může obsahovat i povinnost držitele psa odstranit exkrementy z veřejného prostranství, i když tato povinnost bývá zpravidla obsažena v obecně závazné vyhlášce o veřejném pořádku.


Nejdůležitější částí každé vyhlášky však není její text, ale konkrétní vymezení ploch pro volné pobíhání psů. V některých lokalitách to může činit nepřekonatelné problémy, v jiných naopak vymezení ploch proběhne bez obtíží. Vždy je potřeba zajistit, aby v každé části města byla alespoň nějaká plocha pro volné pobíhání psů: úplný zákaz pobíhání psů ve městě rozhodně není cílem vyhlášky, jejím účelem je naopak rozumné stanovení pravidel pro pohyb psů a vymezení ploch tak, aby docházelo k co nejméně střetům a zároveň byly psům zajištěny dostatečné možnosti pro pohyb. S vymezením ploch souvisí i povědomí občanů o lokalitách, kde mohou své psy nechat volně pobíhat – pro přehlednost lze použít jednoduchou tabulku s piktogramy, ze které je na první pohled patrné, kde a za jakých podmínek se mohou psi pohybovat. Prostory pro volné pobíhání psů by měly být opatřeny koši na psí exkrementy.

Přestupky Hlavním cílem přijetí vyhlášky je bezpochyby prevence, avšak nebylo by právního předpisu bez sankce. Za porušení povinnosti stanovené v obecně závazné vyhlášce lze udělit pokutu podle zákona o přestupcích, jako přestupek proti pořádku v územní samosprávě (§ 46 odst. 2), a uložit pokutu až do 30 000 Kč. Vyhledávacím a kontrolním orgánem bývá městská policie, jejíž strážníci řeší zjištěné přestupky podle okolností případu, většinou blokovou pokutou do výše 1000 Kč. Dosud jsme mluvili o volném pobíhání psů, od kterého je nutné odlišit volný pohyb psa bez jakéhokoliv dozoru majitele, kdy dojde ke „vzdálení se zvířete ze sféry ovladatelnosti jeho chovatelem a kdy chovatel není schopen své zvíře ovládat a určovat jeho chování“ (z vyjádření Ústřední komise pro ochranu

zvířat). Takový únik zvířete je týráním podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Je evidentní, že nejde jen o situaci, kdy pes poslušně pobíhá vedle svého majitele, ačkoliv by ho měl mít podle vyhlášky na vodítku, ale o případ mnohem závažnější, neboť hrozí bezprostřední riziko způsobení škody na zdraví, životě nebo na majetku. Takovou situaci není možné kvalifikovat jako porušení obecně závazné vyhlášky, ale zákona na ochranu zvířat proti týrání (viz § 13 odst. 1); musí se tedy postupovat podle tohoto zákona a uložit pokutu lze až do 50 000 Kč. Aplikační výhodou je, že stíhat únik psa může obec či město i pokud nemá přijatou obecně závaznou vyhlášku upravující pravidla pro volný pohyb psů.

Má vyhláška smysl? Abychom měli přehled, jak je možnost přijmout obecně závaznou vyhlášku využívána, oslovili jsme v průběhu srpna členskou základnu s dotazem, zda-li města a obce mají vydanou vyhlášku upravující volný pohyb psů. Výsledky ukázaly, že cestou přijetí vyhlášky se vydala zejm. větší města; z 23 statutárních měst není vyhláška již jen ve dvou z nich a v Praze, kde se v současné době připravuje její finální podoba. Pokud vyhlášku ve své obci či ve svém městě ještě nemáte a rozhodnete se pohyb psů upravit, musíte se nejprve zamyslet nad plochami pro volný pohyb psů: bez možnosti stanovit plochy pro volné pobíhání psů je zbytečné nad přijetím vyhlášky přemýšlet. Pokud bude dostatek vhodných ploch, je dobré přípravu vyhlášky prokonzultovat s širokou veřejností, aby konkrétní úprava byla v kontextu konkrétního města využitelná. Ze zkušeností oslovených obcí a měst vyplývá příjemný závěr: s aplikací vyhlášky nebývají větší problémy, občané-majitelé psů si zvykli na plochy, kde mohou své psy venčit, a pokud dojde k porušení pravidel, existuje účinný sankční mechanismus. Matěj Dědina legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Jak pomoci nemocné společnosti od dluhů Potřebujeme si pořád půjčovat? Jak moc jsou dluhy nebezpečné? Jsou ekonomové těmi správnými věštci budoucnosti? A jak může starosta pomoci rozvoji místní ekonomiky? Nejen o tom bylo předvánoční zamyšlení pro starosty a primátory, které 15. prosince 2011 uspořádal Svaz s neziskovou společností Nová ekonomika v nádherných prostorách Břevnovského kláštera. Hlavním lákadlem setkání starostů a primátorů byla přítomnost známého ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Sedláčka. Jako správný „zlatý hřeb“ pozornost upoutal, ještě než vůbec dorazil – své desetiminutové zpoždění omluvil tím, že si spletl kláštery (Strahovský s Břevnovským). Zpoždění prý ale bylo tak krátké hlavně proto, že po Praze jezdí na kole. Právě Sedláček nazval zadlužení současné západní společnosti sžíravou nemocí, jejíž neléčení nás přivádí do dosud nepoznaných problémů. Co tuto nemoc způsobuje? Představa, že musíme mít všechno a hned a že nejlepší je se kvůli tomu zadlužit. Hlavně stát si žije nad poměry a není schopen své dluhy zkrotit a jeho chování se promítá i do chování lidí ve společnosti. Jak však zaznělo z pléna, pokud se stát své dluhy zkrotit snaží, dělá to na úkor obcí, a to tak, že se jim život velmi komplikuje. Problémem dluhů však jsou hlavně úroky - za nezdravé je považoval už Aristoteles. Peníze se nemohou, na rozdíl od polí, samy zhodnotit nebo rozmnožit. Půjčíme-li si peníze, vypadá to, že si půjčujeme od kamaráda nebo z banky. Ve skutečnosti si je však, jak tvrdí Sedláček, půjčujeme sami od sebe – od své vlastní budoucnosti. V tom leží riziko půjček a úroků. Úroková sazba totiž stojí na odhadu budoucnosti, která je založena na makroekonomických predikcích. Jde však o čísla, která vygeneroval člověk. A ta nemusí mít se skutečnou budoucností nic společného. Budoucnost nikdo nedokáže doopravdy předvídat, připustíme-li existenci tak nestálého prvku, jakým člověk je. Sociologů se také nikdo neptá, kdy vymýtíme rasismus nebo xenofobii. Proč by ekonomové měli mít kvalifikaci předvídat, jaký bude skutečný růst země či jak racionálně se budou lidé chovat? Půjčování by proto mělo být regulováno stejně jako inflace – o tištění peněz rozhodu-

jí národní banky, ne politici. Stejně tak by o zadlužování, tj. emisi „dluhu“, měly rozhodovat národní banky. Nepodléhají totiž politickému populismu. I přes počínající nachlazení dokázal Sedláček obecenstvo upoutat šíří svých znalostí a selským rozumem, s nímž k nim přistupoval. Nebylo proto divu, že diskuze byla široká a zajímavá, padlo mnoho otázek. Jak například přežít bez úroků a půjčování si? Na to samozřejmě není jednoznačná odpověď. Vyplatí se však být pomalý, obezřetný a pokorný. Miroslav Mach, starosta Domažlic, se zeptal, co se ještě musí stát, aby náš stát snížil svůj dluh tak, aby jej skutečně začal splácet. Tedy ne aby byl pod tříprocentní hranicí deficitu doporučovaného EU, ale aby skutečně došlo k jeho splácení. Odpověď je jednoznačná – splácení znamená zpomalení ekonomiky. Znamená nevracet peníze zpět do ekonomiky, ale část odevzdat na splátky. Sníží se tím HDP a země je hodnocená jako „neúspěšná“. A do toho se politikům nechce. Jde o problém osobní odpovědnosti za to, že se zemi nedaří – který politik by do toho dobrovolně šel? Možností je nespoléhat proto na nestálé lidi, ale uzpůsobit stabilitě systém. Nastavit jej tak, aby nestál na libovolném rozhodnutí politiků, ale aby byl samonosný. O změnu systému jde například v případě současné diskuze o půjčce – ne daru! – Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši cca 90 mld. Kč na řešení evropské krize. Česká republika má tak šanci systém změnit. Využije ji ale? Druhý příspěvek do diskuze přinesla paní Salia Mogensen. Jak mohou starostové pomoci místní ekonomice, lokálním firmám a místním nezaměstnaným, když nemají kompetence v oblasti podpory podnikání nebo politiky zaměstnanosti? Řešení může být jednoduché – zadáváním veřejných zakázek tak, aby byl zohledněn přínos pro místní ekonomiku, aby byl vzat v potaz sociální aspekt. Co to fakticky znamená? Podmínky výběrových řízení se mají nastavit tak, aby se mohly zapojit místní firmy a aby se nabídla místním lidem práce. Například lze do výběrového řízení dát podmínku, že firma musí zaměstnat při provádění prací alespoň 10 % lidí, kte-

Setkání starostů zahájili předseda Svazu Dan Jiránek spolu s místopředsedou správní rady o. p. s. Nová ekonomika Ivo Jupou.

ří poprvé vstupují na trh. Tito lidé také musí projít určitým vzděláním. Už jen to zajistí pomoc mladým, kteří potřebují praxi pro to, aby se na trh práce vůbec dostali. Nebo může být podmínkou zaměstnávání místních. První, co českého starostu napadne, je, že se tak dostane do křížku se zákonem o zadávání veřejných zakázek a že je jednou nohou v kriminále. Dle slov Ivo Jupy z Nové ekonomiky to prý ale jde, chce to ale hledat způsoby, znamená to samozřejmě více práce. Prezentované myšlenky starosty tak zaujaly, že se hned vynořily nápady, jak tuto praxi více popsat a na příkladech zpřístupnit starostům obcí a měst. Svaz tak bude hledat možnosti, jak toto téma více zpřístupnit. Setkání skončilo losováním o ceny, z nichž nejhodnotnější měla být studijní cesta dvou starostů do Glasgow, města, kde se daří zadávat zakázky sociálně citlivě a s ohledem na místní ekonomiku. Šťastnými výherci nakonec byli Rudolf Salfický z Kralovic a Ladislav Kubiska z Tuchořic. Setkání uzavřel starosta Antonín Lízner z Příšovic: „Starostové dobře vědí, že není dobré zadlužovat naše děti. Měl by se to však dovědět i český stát.“ Mgr. Eva Srnová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Vedle odborného programu čekala starosty díky nadcházejícímu vánočnímu času také trocha kultury – program osvěžily čtené povídky Jiřího Lábuse doprovázené hrou světoznámého klavíristy Emila Viklického.


Obce a Evropská unie Může za to „Brusel“? Často slýcháme, že za to či ono může Brusel, bruselští úředníci, bruselská byrokracie apod. A netýká se to jen nastavení podmínek pro čerpání dotací. Primátoři a starostové se postupně v rámci pracovní cesty po institucích EU, která se uskutečnila 21. – 23. listopadu 2011, dozvídali od všech prezentujících pravý opak. Celou řadu stěžejních podmínek pro přípravu a realizaci projektů si stanovujeme u nás doma a odkazy na nesmyslná pravidla na úrovni Evropské unie jsou často jen výmluvou. Jak to tedy je? Ani černé, ani bílé - pravda je, jak už to tak bývá, jaksi uprostřed.

Příprava na další programovací období fondů EU V minulém čísle InS jsme přinesli informaci o tom, že příprava na budoucí programovací období čerpání dotací z fondů EU je již v plném proudu (viz INS č. 12/2011, str. 24). Řada prezentací v rámci pracovní cesty primátorů a starostů, které přednesli úředníci Evropské komise (EK), se věnovala právě této otázce. Oblast politiky soudržnosti (nebo-li kohezní politika), která zahrnuje jak hospodářskou, tak sociální a územní soudržnost, představily Alice Sova a Simona Pohlová, programové manažerky z Generálního ředitelství EK pro regionální politiku (DG Regio). Celkovým cílem kohezní politiky je zmírňování výrazných nerovností mezi státy a regiony v rámci EU, které by mohly mít negativní dopady na výkonnost její celkové ekonomiky a rovněž politickou soudržnost. V současném období se zaměřuje na 3 hlavní cíle:

Politika soudržnosti (346,7 mld. EUR) Cíl 1 – Konvergence - sbližování mezi regiony - HDP na obyvatele < 75 % průměru EU - 283 mld. EUR Cíl 2 – Konkurenceschopnost - vyváženější rozvoj regionů - týká se ostatních regionů, které nespadají pod Cíl 1 - 55 mld. EUR Cíl 3 – Evropská územní spolupráce - podpora přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce - přeshraniční a ostatní regiony - 8,7 mld. EUR Pro budoucí období (2014-2020) je navrhováno pro kapitolu politiky soudržnosti 336 mld. EUR. S dalšími zhruba 50 mld. EUR je počítáno v rámci nového Nástroje pro pro-


pojení Evropy, který by měl být zaměřen na velké infrastrukturní projekty, a to v oblasti dopravy, energetické infrastruktury a informačních a komunikačních technologií. V budoucím období by měl zhruba o 30 % vzrůst objem finančních prostředků v Cíli 3 – Evropská územní spolupráce, jelikož mnoho zemí a regionů projevilo zájem o společnou realizaci projektů (na 11,7 mld. EUR). V přeshraničních oblastech žije necelých 40 % obyvatel EU, všech ostatních regionů a jejich obyvatel se týkají další možnosti nadnárodní a regionální spolupráce. Alice Sova zmiňovala rovněž hlavní principy a změny v podmínkách pro čerpání strukturálních fondů EU. Ty vycházejí z návrhu nařízení pro strukturální a zemědělské fondy EU, které vydala EK v říjnu 2011 (viz InS č. 12/2011, str. 26-27). Ondřej Pravda z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování hovořil o budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF) ve vazbě na projekty měst a obcí (ESF je jedním z finančních nástrojů pro oblast politiky soudržnosti). Podstatná je zde především informace, že z celkového objemu finančních prostředků budou muset členské státy vyčlenit určitý objem na realizaci tzv. měkkých projektů financovaných prostřednictvím ESF. Pro Českou republiku, která i v příštím období bude stále ještě spadat do kategorie tzv. méně vyspělých regionů, to bude zna-

menat 25 %. Z toho pak 20 % půjde na projekty sociálního začleňování. Tyto prostředky tedy nebudou moci být použity na „tvrdé“ investiční projekty, což může pro města a obce znamenat ztíženou možnost reagovat na skutečné územní rozvojové potřeby. Další informace získali účastníci delegace na Stálém zastoupení České republiky při Evropské Unii (SZ), které je určitým „prostředníkem“ mezi ČR a EU. Zde se

účastníci měli možnost osobně setkat s velvyslankyní ČR při EU paní Milenou Vicenovou. Všichni ocenili její milý a bezprostřední projev, když rekapitulovala své téměř tříleté působení v Bruselu, zarámované prohlubující se ekonomickou krizí. Kromě úlohy SZ zmiňovala nový rozpočet EU na dalších 7 let. Kohezní politika bude i nadále pro ČR velmi důležitá, největší bitva o výši finančních prostředků se odehraje ve druhé polovině následujícího roku v rámci kyperského předsednictví. V současném programovacím období má ČR k dispozici čtvrtý nejvyšší objem finančních prostředků (26,7 mld. EUR z 347 mld. EUR vyčleněných pro oblast kohezní politiky), při přepočtu na jednoho obyvatele je dokonce na prvním místě. Hlavní úlohou SZ je věrohodně a poctivě obhajovat stanoviska ČR. Důležitá je přitom spolupráce zejména s Evropským parlamentem (EP), kterému Lisabonskou

smlouvou významně posílily pravomoci. Zde paní velvyslankyně zmínila úlohu českých europoslanců a především Oldřicha Vlasáka, který podle ní aktivně hájí zájmy samospráv. Na závěr setkání velvyslankyně uvedla, že „konkrétní podmínky nevznikají tak, že nám tzv. Brusel něco nakáže. My (myšleno ČR) jsme u všech vyjednávání a mámě možnost návrhy ovlivňovat. Jestli si však sami dobrovolně nastavíme něco přísněji, je to naše věc.“ V prostorách Evropského parlamentu účastníci delegace diskutovali kromě Oldřicha Vlasáka také s dalšími europoslanci, Janem Březinou a Zuzanou Brzobohatou z odlišných politických frakcí. Práce poslanců EP je organizována právě prostřednictvím politických frakcí, které reprezentují celé spektrum názorů nejen na uspořádání a fungování EU, ale i řešení různých otázek (např. klimatická změna, ale i projednávaná politika soudržnosti apod.). V diskusi mimo jiné zaznělo, že peníze z EU musíme brát ne jako hlavní, ale pouze doplňující zdroj financování našich potřeb. EU bude v dalším období směřovat finanční prostředky pouze na určité priority s vazbou na Strategii EU 2020, ve které je kladen důraz na rozvoj ta-

kové ekonomiky, která je založená na znalostech a inovacích, spotřebovává méně zdrojů (čili je ekologičtější) a podporuje sociální začleňování. Na ČR pak bude rozhodnutí, na které z těchto priorit bude chtít klást větší důraz. Celkové zjednodušení implementačních struktur a mechanismů je však podmínkou. Ve Svazu pak usilujeme o to, aby bylo pokud možno max. 5 operačních programů a stejné podmínky u všech (jeden typ žádosti, jeden systém hodnocení atd.). Výbor regionů (VR), další cíl pracovní cesty primátorů a starostů po evropských institucích, je poradním orgánem, který zastupuje orgány regionálních a místních samospráv. Jeho činnost prezentoval účastníkům delegace Petr Votoupal, administrátor Komise pro občanství, vládnutí a institucionální záležitosti VR (CIVEX). Úkolem Výboru regionů je vyjadřovat názory místních a regionálních samosprávných celků na právní předpisy EU. Stejně jako u Evropského parlamentu posílila pozice VR na základě Lisabonské smlouvy. Evropská komise musí s VR konzultovat návrhy již v předlegislativní fázi (tj. v době přípravy legislativního návrhu), jeho úloha je však důležitá i v dalších fázích - Evropský parlament a Rada EU musí s Výborem regionů konzultovat ještě před přijetím rozhodnutí záležitosti, týkající místní a regionální správy

Pravomoci jednotlivých institucí EU Účastníci pracovní cesty měli příležitost, kromě získání informací ohledně přípravy na další programovací období, lépe poznat, jak fungují evropské instituce a jaké jsou jejich pravomoci. Základní zjednodušené schéma kompetencí orgánů na úrovni EU ukazuje schéma na této straně dole. Vzhledem k tomu, že zástupci Evropské komise nejsou volení představitelé, přichází návr-

(např. v oblasti politiky zaměstnanosti, životního prostředí, školství nebo zdravotnictví). V těchto případech má Výbor regionů nejen možnost, ale i povinnost se k daným otázkám vyjádřit. Linda Kopecká z odboru kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu Magistrátu hl. města Prahy, odd. zastoupení Prahy v Bruselu, hovořila o koordinaci práce delegace za ČR ve Výboru regionů, kterou v současné době hl. město Praha zajišťuje. Členy a náhradníky do VR jmenuje Rada EU na období 5 let na základě návrhů členských států. Jde o volené představitele místních a regionálních samospráv. Dvanáctičlennou delegaci za ČR (a stejný počet náhradníků) navrhují Svaz a Asociace krajů ČR. Hlavní město Praha poskytuje zázemí pro jednání delegace v prostorách svého zastoupení (Pražský dům) a část pracovního úvazku pro zjištění koordinace, která spočívá v organizační i obsahové přípravě na plenární jednání, komunikaci se členy delegace a také s koordinátory ostatních národních delegací.

hy k projednání do Evropského parlamentu, kde mohou být pozměněny. Pravomoc rozhodnout má pak Rada EU, složená ze zástupců vlád všech členských zemí EU. Celý systém navrhování a schvalování je však složitější. Standardní proces se nazývá spolurozhodování, který spočívá v tom, že volení poslanci Evropského parlamentu schvalují navrhované předpisy spolu s Radou EU. Za provádění předpisů v jednotlivých státech odpovídá Evropská komise.

Evropská komise navrhuje a dohlíží

Evropský parlament projednává a pozměňuje

Rada Evropské unie schvaluje (spolu s EP), rozhoduje


Evropská komise -

zastupuje zájmy EU jako celku navrhuje právní předpisy odpovídá za provádění politik EU 27 komisařů za členské země 33 generálních ředitelství podle oblastí 15 000 úředníků

Výbor regionů -

poradní orgán, zastupuje samosprávy předkládá stanoviska k návrhům EK konzultuje s EP a Radou EU 344 členů, stejně náhradníků (na 5 let) 4 politická uskupení 6 komisí podle tématických oblastí

Evropský parlament - je volen přímo občany EU (na 5 let), zastupuje tedy jejich zájmy - projednává a společně s Radou EU schvaluje právní předpisy - pracoviště: Brusel, Štrasburk-sídlo, Lucemburk - 736 členů, rozděleno do 7 pol. frakcí - za ČR 22 europoslanců - 20 stálých výborů EP - EP pracuje ve 23 jazycích EU

Stálé zastoupení ČR při EU -

„prostředník“ mezi ČR a EU obhajuje stanoviska ČR 90 zaměstnanců, z toho 60 diplomatů 80 % pracovní náplně tvoří účast na jednáních Rady EU a jejích PS - komunikace s EK (příprava legislativy) - spolupráce s EP a dalšími institucemi

Rada Evropské unie -

zastupuje vlády členských států společně s EP schvaluje právní předpisy čl. státy si v Radě předávají předsednictví setkávají se příslušní ministři čl. států přijímají právní předpisy koordinují chod jednotlivých politik neplést si: s Evropskou radou, která schvaluje politické priority EU - neplést si: s Radou Evropy, která není orgánem EU, ale mezivládní organizací, sdružující v současné době 47 zemí

Možnosti ovlivňování legislativy a politik EU Nechtějí-li města a obce evropskou legislativu pouze pasivně přijímat, musí se aktivně snažit o její ovlivnění. Možnosti k tomu jsou v různých fázích legislativního procesu, je však potřeba dobře znát procesy rozhodování a rozvíjet kontakty se zástupci příslušných institucí. O své zkušenosti v této oblasti se s účastníky podělila Simona Wohleser, vedoucí zastoupení Rakouského svazu měst v Bruselu. Kromě


uplatňování vlastních stanovisek v rámci otevřených konzultací EK spolupracuje Rakouský svaz měst intenzivně s rakouskými a německými europoslanci, využívá setkání s velvyslancem Rakouska při EU, účastní se přímo některých zasedání Rady EU. Úzká je spolupráce i s delegáty ve Výboru regionů. Při připomínkování evropské legislativy vyCEMR založena v roce 1951 v Ženevě sdružuje přes 50 asociací samospráv prosazuje zájmy místní samosprávy připomínkuje evropskou legislativu věnuje se i dalším oblastem (např. rozvojové spolupráci) - vytváří podmínky pro spolupráci a výměnu zkušeností - pracuje ve struktuře dle tématických oblastí - Svaz je členem již od roku 1992 -

užívá Rakouský svaz měst také činnost Rady evropských obcí a regionů (CEMR), tématicky spolupracuje s dalšími organizacemi sídlícími přímo v Bruselu. Výhodou je stálá přítomnost zástupce Rakouského svazu měst přímo v Bruselu. Činnost CEMR účastníkům představil generální sekretář Frédéric Vallier. Jde o zastřešující organizaci jednotlivých národních asociací místních a regionálních samospráv, jejímž úkolem je prosazovat a obhajovat jejich zájmy a vytvářet podmínky pro vzájemnou spolupráci.

Závěrem lze snad shrnout několik z celé řady postřehů a poznatků takto: - když je něco špatně nastaveno, ne vždy „vane vítr z Bruselu“, - že příprava na další programovací období fondů EU po roce 2013 je skutečně v plném proudu a tvoří velkou část projednávané agendy na všech úrovních EU, - že evropská legislativa se z 70 - 80 % transponuje do legislativy členských států a z velké části má následně dopady na úrovni měst a obcí, - že ve většině případů celý proces přípravy, schvalování a transponování legislativy do našeho práva netrvá méně než 5 let, výjimkou není ani desetileté období, - že má smysl věnovat úsilí a práci sledování a připomínkování evropské legislativy, neboť řadu věcí lze (stejně jako na národní úrovni) ovlivnit v různých fázích legislativního procesu,

- že bruselští úředníci většinou nemají tolik potřebou zpětnou vazbu, jak to tzv. chodí v praxi, a nemohou tak ve své práci zohlednit faktický život a problémy ve městech a obcích - že je téměř nemožné dostat v bruselských institucích konkrétní odpověď na konkrétní otázku v případě jednoho konkrétního projektu, který „někde“ leží k vyjádření již několik měsíců… Pracovní cesta byla pořádána ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v České republice. Odborný program v Bruselu garantoval a organizačně podpořil Ing. Oldřich Vlasák, místopředseda Svazu pro evropské záležitosti, Evropská komise zase prostřednictvím svého zastoupení v ČR hradila výdaje na dopravu a ubytování účastníků. Poznámka: připraveno s využitím zdroje http://europa.eu/index_cs.htm Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Krize eurozóny a její dopady na Českou republiku Pod záštitou děkana Fakulty informatiky a managementu Václava Janečka a europoslance Oldřicha Vlasáka, místopředsedy Svazu pro mezinárodní vztahy, se 8. prosince 2011 uskutečnila v Hradci Králové panelová diskuse na téma Krize eurozóny. Pozvání do diskuse přijal také národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek. Podstatou současných ekonomických problémů v Evropské unii je skutečnost, že si mnohé státy zvykly žít na dluh. Trh však přestal věřit některým členským státům, že jsou schopny a ochotny splatit své závazky, a jejich vládní dluhopisy tak přestaly být na trhu uplatnitelné. Situace na trzích s vládními dluhopisy zemí eurozóny zůstává značně napjatá. Od července tohoto roku začal být zřejmý přenos krize vládního dluhu programových zemí z Řecka a Irska také na Itálii a Španělsko, jejichž ekonomický rozměr vylučuje možnost účinné pomoci evropskými nástroji při jejich stávající podobě a kapacitě. Krize vládního dluhu eurozóny je tak nyní označována za jedno z hlavních rizik pro světovou finanční stabilitu. Dopady stávající krize na Českou republiku jsou zatím poměrně malé. V roce 2010 se reálný HDP v české ekonomice zvýšil o 2,3 %.

Platná makroekonomická predikce ministerstva financí z července 2011 odhaduje růst HDP na úrovni 2,5 % letos i v roce 2012. Současné odhady ministra financí ale už nejsou tak ambiciózní a pohybují se do 1 % HDP. Podle posledních dat ČSÚ dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR v srpnu 2011 8,16 %, což představuje mírný meziroční pokles. Průměrná míra inflace již třetí měsíc stagnuje na hodnotě 1,9 %. Obchodní bilance skončila v červenci 2011 podle předběžných údajů schodkem ve výši 0,2 mld. Kč, což znamenalo meziroční zlepšení o 10,7 mld. Kč. Podle posledních odhadů MF ČR dojde v roce 2011 ke snížení schodku vlády na 154 mld. Kč, což představuje 4,2 % HDP, tedy výrazně lepší výsledek, než jaký si stanovila vláda a s jakým se počítalo v cestě nápravy nadměrného schodku (4,6 % HDP). Dluh vládního sektoru se na konci roku 2011 odhaduje na 41,2 % HDP a zůstává tak i nadále relativně hluboko pod hodnotou maastrichtského

konvergenčního kritéria (tím je v případě veřejného dluhu 60 % HDP). Česká ekonomika je tak vnímána jako stabilní a její rozpočtová konsolidace jako důvěryhodná, o čemž svědčí i nedávné zvýšení ratingu ČR agenturou Standard&Poor‘s. Místopředseda Svazu Oldřich Vlasák ale na konferenci upozornil, že předpověď hospodářského vývoje v eurozóně a EU je v současnosti zatížena vážnými riziky, která celkově ukazují jednoznačně směrem dolů. Přiznal, že sdílí obavy Komise, OECD i Světové banky, jejichž předpovědi ohledně budoucího hospodářského vývoje nejsou příliš optimistické. Interakce mezi státy a bankami v EU je velmi hluboká a naléhavá s potenciálně vážnými důsledky pro úvěrování reálné ekonomiky. Riziko zamrznutí úvěrů na začátku roku 2012 je reálné. S ohledem na teritoriální strukturu zahraničního obchodu ČR by se tak mohl šok v podobě druhého propadu ekonomiky eurozóny či bankrotu některé země eurozóny zprostředkovaně promítnout i v tuzemské ekonomice, s následnými dopady na trh práce a veřejné finance. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec EP místopředseda Svazu pro mezinárodní vztahy


Rok 2011 byl pro projekt Vzdělaný zastupitel úspěšný Již několik měsíců vás v našem Informačním servisu informujeme o našem projektu Vzdělaný zastupitel, v rámci kterého nabízíme voleným představitelům měst a obcí zdarma různé formy vzdělávání a informačně-poradenskou podporu. Pojďme se nyní společně ohlédnut za úspěchy a novinkami, které přinesl rok 2011. Vzdělávací semináře aneb Věděli jste, že vzdělávání může být i zábavné? První vzdělávací seminář se uskutečnil na konci března uplynulého roku v Novém Bydžově. Jako lektor přijel zastupitele proškolit výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech, který je zároveň supervizorem projektu. Jaromír Jech má za sebou – stejně jako ostatní lektoři 32členného týmu – praktickou zkušenost s působením v zastupitelstvu, díky které se dokáže vžít do role svých kolegů, kterým během školení přednáší. Školení zastupitelé za vzděláváním nikam nedojíždějí, kurzy se odehrávají přímo v daném městě nebo obci, a to zpravidla formou jednodenního semináře, který je možnostem zastupitelstva přizpůsoben i časově. Vzdělávacími semináři v obcích prošlo za rok 2011 celkem 912 zastupitelů. Původní obavy mnohých z nich, že půjde o nezáživné a formální školení, s jakým se setkali při jiných příležitostech už v minulosti, vzaly po jejich absolvování za své. Zastupitelé odcházeli v naprosté většině případů nadšeni – seminář byl interaktivní, plný sdělování zkušeností, praktických příkladů a výměny názorů. Velmi oceňovali, že nebyli jen pasivními posluchači, ale byli přímo vtaženi do řešení některých modelových situací. Ze seminářů odcházeli zastupitelé nejen s hromadou poznatků, ale také s úsměvem na rtech. Informačně-poradenské centrum pro zastupitele – velká pomoc nejen pro malé obce Bezplatnou právní poradnu začalo Informačně-poradenské centrum pro zastupitele provozovat 1. května 2011 a do konce roku se v ní sešlo 6700 dotazů. Poradna nabízí konkrétní rady a pomoc v otázkách souvisejících s chodem obce, a to i v podvečerních a večerních hodinách, kdy


zastupitelstva v řadě případů zasedají. Poradenské a informační služby nabízel Svaz již dříve, díky realizaci projektu ale bylo možné jejich rozsah značně rozšířit a zajistit další renomované právní odborníky, na které se zastupitelé mohou se svými dotazy telefonicky či e-mailem obracet. Jakmile se zastupitelé přesvědčili, že služba opravdu funguje a na své dotazy dostanou v krátkém čase fundovanou odpověď, s dotazy se na IPCZ obraceli opakovaně. Zejména z malých obcí zaznívalo, jak velkou pomocí pro ně tato služba je, neboť si sami nemohou dovolit financovat vlastní právní aparát. Z ohlasů bylo patrné, že i starostové, kteří svou funkci vykonávají již dlouho, vítají možnost se v některých otázkách týkajících se samosprávy poradit s odborníky. E-learningový kurz Absolventům e-learningového kurzu jsme od června, kdy byl kurz spuštěn, zaslali přes 1000 certifikátů potvrzujících jeho úspěšné zvládnutí. Od prosince minulého roku pak k certifikátům přibyl malý dárek v podobě flash disku. Největší motivací pro absolvování dvoumodulového e-learningového kurzu a vyplnění závěrečných testů ale nadále zůstává možnost dozvědět se více o právech a povinnostech zastupitele a lépe se zorientovat v problematice samosprávy. Absolventi přiznávali, že je kurz přiměl k hlubšímu studiu zákona o obcích, neboť s údivem zjišťovali, že ačkoli měli pocit, že jsou s ním seznámeni dostatečně, nebyli si při některých otázkách jisti odpovědí. Zastupitelé také velmi oceňovali možnost se i po delší době k výkladu jednotlivých záležitostí vracet, což jim nejednou bylo vítanou pomocí i při řešení některých problematik při zasedání zastupitelstva.

A co pro vás připravujeme dál? Smyslem projektu Vzdělaný zastupitel je zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v ČR. Vzdělávání zastupitelů a jejich metodická podpora by měla výrazně napomoci kvalitě jejich rozhodování a přispět k dalšímu rozvoji našich obcí a měst. Jako symbol toho, že zastupitelé obce přistupují ke své práci zodpovědně, jsme připravili Certifikát pro vzdělanou a odpovědnou obec. Může jej získat obec, ve které 80 % zastupitelů absolvuje e-learningový kurz a zároveň se zúčastní vzdělávacího semináře. Kdo jej obdrží jako první? Nechme se překvapit. Jana Koubková manažer publicity projektu

SLUŽBY PROJEKTU VZDĚLANÝ ZASTUPITEL Právní poradna Konkrétní rada a pomoc v otázkách souvisejících s chodem obce Zodpovídání dotazů 5 dní v týdnu od 12 do 21 hodin Dotazy lze pokládat telefonicky na tel.: 226 227 505, e-mailem na adrese [email protected] nebo prostřednictvím www.vzdelanyzastupitel.cz E-learningový kurz na www.vzdelanyzastupitel.cz zaměřený na podporu zastupitele v oblasti procesních pravidel řízení obce ve vazbě na zákon o obcích a související právní předpisy. Vzdělávací semináře zaměřené na základní role, které zastupitel vykonává. Přihlásit se můžete na adrese [email protected] Speciální webové stránky www.vzdelanyzastupitel.cz Příručka pro člena zastupitelstva obce a její elektronická aktualizace na www.vzdelanyzastupitel.cz

Vy se ptáte, my odpovídáme Zveřejňování jubilantů v zápisech zastupitelstva a na webu Dotaz: Někteří členové zastupitelstva požadují, aby se jubilanti či nově narození občánci uveřejňovali v zápisech zastupitelstva a potažmo také na webových stránkách obce. Já samozřejmě argumentuji, že to dle § 5 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, není možné. Zastupitelé stále dokola tvrdí, že to lze uskutečnit s jistými opatřeními bez problému. Můžu tedy jako úřednice tyto informace s „jistými opatřeními“ vydat? Odpověď: Dle našeho názoru můžete tyto informace v určité podobě zveřejňovat, ustanovení § 5 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tomu zcela nebrání. Říká, že údaje, jichž je obec a obecní úřad dle tohoto zákona uživatelem, může využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tento problém Svaz několikrát konzultoval se zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dle jejich názoru a dosavadní praxe je vyhledávání jubilantů a získávání těchto

Zpracováno dle právních předpisů účinných ke dni 16. prosince 2011. údajů z evidence obyvatel přijatelnou vyhledávací činností obce. Tuto činnost lze podřadit pod výkon samostatné působnosti obce v oblasti vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a celkový kulturní rozvoj obce, v souladu s místními zvyklostmi. Samozřejmě v případě, že se rozhodnete tyto údaje využívat a zveřejňovat je na webových stránkách obce, je nutno brát v úvahu zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že je vždy třeba zvážit, v jakém formátu budete tyto údaje zveřejňovat. Jako přijatelnou

formu, která nemá způsobilost zasáhnout do soukromého a osobního života jubilanta, považuje Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnění ve formě: jméno, příjmení, dosažený věk, případě den dosažení tohoto jubilea. V žádném případě však není možné zveřejňovat také doručovací adresu dotyčného jubilanta nebo dokonce rodné číslo. V takovém případě by obci hrozila pokuta za zneužití osobních údajů. Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Za odpad neplatí, vkladní knížky mají Dotaz: Ve své evidenci poplatků za svoz komunálního odpadu máme dlužníky, kteří nemají jiný příjem než zákonem stanovené minimální sociální dávky. Vlastní např. rodinný dům, mají vkladní knížky. Na vkladních knížkách jsou dle sdělení bankovních ústavů peníze, ale nelze je exekuovat, protože podle § 303 občan. soudního řádu se na tyto peněžní prostředky exekuce nevztahují. Neuvažuje se o nějakém způsobu zabavení peněžních prostředků na vkladních knížkách? Odpověď: V rámci samostatné působnosti může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu. Není-li poplatek uhrazen v zákonné lhůtě, včetně náhradní lhůty, stává se pohledávkou. Tyto pohledávky včetně příslušenství se vymáhají podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť orgánu územního samosprávného celku je svěřena správa daní i k místním poplatkům. Předpoklady pro vymáhání daní a nařízení daňové exekuce jsou konkrétně upraveny v ustanovení § 175 a násl. daňového řádu. V případě, že dosud vedená daňová exekuce byla neúspěšná, může správce daně vyzvat dlužníka k prohlášení o majetku v souladu s § 180 daňového řádu. Pokud by dlužník uvedl nepravdivé údaje o majetku, může správce daně podat podnět ke stíhání pro trestný čin porušení povinnos-

Zpracováno dle právních předpisů účinných ke dni 9. prosince 2011. ti učinit pravdivé prohlášení o majetku dle § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je mimo jiné stanoveno: kdo v řízení před soudem nebo jiným správním orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku, nebo se takové povinnosti vyhýbá, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Správce daně může také přistoupit k nařízení exekuce prodejem movitých věcí, v rámci které do soupisu věcí uvede i vkladní knížku. Dojde-li k sepsání vkladní knížky, listinných cenných papírů nebo jiných listin, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva, je správce daně povinen je odebrat. Toto převzetí zřejmě bude potvrzeno v protokolu o soupisu. Vkladní knížku pak správce daně

předloží poskytovateli platebních služeb spolu s exekučním příkazem na prodej movitých věcí a vybere z ní částku, která by jinak náležela dlužníkovi. Výběr vkladu je správce daně oprávněn učinit maximálně ve výši vymáhaných nedoplatků. Vztah k občanskému soudnímu řádu je upraven v § 177 daňového řádu tak, že pro výkon daňové exekuce dochází k subsidiárnímu použití občanského soudního řádu v případě, že není v daňovém řádu nebo ve zvláštním daňovém zákoně upraveno jinak. Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky. Způsob provedení exekuce pak určí správce daně. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 1/2012 strana 25

Jmenování ředitele na dobu určitou Dotaz: Zřizovatel - město jmenovalo na základě výsledků konkursního řízení ředitelku mateřské školy, a to na dobu určitou 2 roky. Je možné s ohledem na zákoník práce jmenovat stejnou ředitelku do stejné funkce opět na dobu určitou, např. na jeden rok, a to s účinností od 1. března příštího roku? Odpověď:

Zpracováno dle právních předpisů účinných ke dni 19. prosince 2011.

Zřizovatel může jmenovat ředitelku MŠ opakovaně, ale jmenování by musel předcházet konkurz. Vzhledem k tomu, že ještě nedoběhla lhůta jejího jmenování na dobu určitou, mohl by podle našeho názoru z pozice nadřízeného orgánu v ob-

lasti pracovně právní prodloužit dobu určitou svým rozhodnutím. Od 1. ledna 2012 bude účinná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, která mění pracovní poměry na dobu určitou. Nově bude moci být pracov-

ní poměr na dobu určitou uzavřen nejvýše na tři roky a dvakrát obnoven, tedy 9 let dohromady. Mgr. Ludmila Němcová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů – prosinec 2011 n

Vyhláška č. 359/20111 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí Tato vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního stanoví podrobnosti k registru územní identifikace, adres a nemovitostí (tzv. RÚIAN). Zejména definuje způsob, formu a náležitosti vyjádření a parametry přesnosti lokalizačních údajů, ale především popisuje postup při zápisu údajů do registru územní identifikace obcemi a stavebními úřady a také způsob, jakým obce poskytují Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu jednotlivé lokalizační údaje územních prvků. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012 n

Zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Soubor změn zákonů, které provází tzv. Sociální reformu I., konečně vychází ve Sbírce zákonů. Kompetence v oblasti vydávání tzv. nepojistných sociálních dávek od 1. ledna následujícího roku přechází z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na Úřad práce. Tyto dávky tak budou vydávat místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, které budou vykonávat správní řízení v oblasti výplaty sociálních dávek. Obecní úřady s rozšířenou působností budou od 1. ledna 2012 pověřeny výkonem sociální práce k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob. Obecní úřady s rozšířenou působností navíc budou koordinovat na svém území sociální služby. Obě nové kompetence jsou výkonem přenesené působnosti, avšak na rozdíl od bývalých kompetencí se nejedná o správní řízení podle správního řádu. Se zmíněnou změnou kompetencí je spojen přechod zaměstnanců obcí na úřady práce, tedy přechod práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012 n

Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony


Další změnový zákon, který provází tzv. Sociální reformu I. Zákon stanoví místní příslušnost krajských poboček Úřadu práce a upravuje některé další podrobnosti o výplatě dávek v nezaměstnanosti. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012 n

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Zákon ruší mnoho zákonů, např. dřívější zákon o péči o zdraví lidu, ale také vyhlášku o pohřebnictví. Datum účinnosti od: 1. dubna 2012 n

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Zákon upravuje podmínky poskytování zdravotnické záchranné služby, práva a povinnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací a výkon veřejné správy v oblasti zdravotnické záchranné služby. Výjezdové stanice záchranné služby by měly být v jednotlivých krajích rozmístěny tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Datum účinnosti od: 1. dubna 2012 n

Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, vydané ve Sbírce zákonů pod č. 397/2011 Sb. Ministerstvo financí vydalo dne 28. listopadu 2011 výměr MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Tento výměr je publikován v Cenovém věstníku v částce 13/2011 ze dne 5. prosince 2011. Výměr stanoví maximální ceny pro některé výrobky a služby, u kterých se stát rozhodl

regulovat horní hranici ceny. Jde např. o maximální ceny za použití vnitrostátní železniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah, ceny mléčných výrobků pro žáky, ale také ceny nemovitostí, jejichž cena je plně nebo částečně hrazena ze státních prostředků. V oddílu B. tohoto výměru jsou také stanoveny maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012

č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění pozdějších předpisů Nařízením jsou stanoveny nové finanční limity pro účely zákona o veřejných zakázkách, které rozdělují veřejné zakázky na podlimitní a nadlimitní. Tyto limity vyplývají z přímo použitelného nařízení Evropské komise, kterým je Česká republika vázána, a jsou pravidelně každé dva roky obměňovány. Změna je však opravdu minimální. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012

n

n

Vyhláška č. 403/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb. Tato vyhláška přináší obcím zcela zásadní nové povinnosti v oblasti účetnictví. Obce budou odepisovat své budovy a další investiční majetek. Odpisování majetku v tzv. hlavní činnosti představuje zásadní zlom ve vedení účetnictví obcí. První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011, a to pouze prostřednictvím rozvahových účtů. K tomuto datu musí být dlouhodobý majetek a soubory tohoto majetku, které se odpisují podle zákona a vyhlášky, kategorizovány s přiřazením doby používání (5 – 80 let). Dále musí být vypočteny oprávky, tedy souhrn teoretických odpisů z minulých let. Pro účely odpisování se majetek nebude přeceňovat, ale odpisuje se z ceny, která je nyní cenou pořizovací nebo reprodukční pořizovací a kterou nyní obec účetně eviduje. Dále budou muset obce nad 3 tis. obyvatel a velké příspěvkové organizace zasílat tzv. pomocný analytický přehled (PAP). Jde o zcela nový výkaz, který často používá zcela jiné třídění, než dnes obce využívají. Ještě na začátku prosince nebyla povinnost zakotvena v legislativě, a to navzdory usnesení vlády č. 921, které stanovovalo povinnost zveřejnit nezbytnou novelu vyhlášek do 30. června 2011 (více viz Zbytečný statistický výkaz, str. 11). Datum účinnosti od: 1. ledna 2012

Nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Novelou nařízení dochází ke změnám v odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků. Nově je stanoveno, že zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 5 tohoto nařízení. Nařízení už tedy nerozlišuje pedagogické pracovníky s odbornou kvalifikací a bez kvalifikace. Dále je umožněno se v příslušných třídách pohybovat po jednotlivých platových stupních bez omezení, při odměňování tak již nehraje roli délka praxe. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012 n

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky Zákon stanovuje novou strukturu finančních úřadů v rámci České republiky. Finanční správou se pak rozumí soustava správních orgánů pro výkon správy daní. Zřízeno je Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. Odvolací finanční ředitelství pak bude odvolacím orgánem jednotlivých finančních úřadů. Ty budou zřízeny pouze v krajích jako finanční úřady pro jednotlivé kraje. Novou institucí jsou také specializované finanční úřady, které jsou příslušné pro vybrané subjekty, jako např. firmy s velkým obratem. Datum účinnosti od: 1. ledna 2013 n

n

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/11 ze dne 1. listopadu 2011 ve věci obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 439/2011 Sb. Ústavní soud v tomto nálezu rozhodl o zrušení některých částí obecně závazné vyhlášky města Holýšov, kterou město regulovalo čistotu veřejného prostranství a mnoho dalších oblastí. Dle ÚS tak obce nejsou oprávněny obecně závaznými vyhláškami určovat prodejní místa pro stánkový prodej, jelikož určení těchto míst je obsahem tržního řádu vydávaného na základě § 18 živnostenského zákona v přenesené působnosti. Obce dále nejsou oprávněny vyhláškami upravovat problematiku provozu na pozemních komunikacích a autovraků, jelikož se jedná o záležitosti přesahující místní charakter. Datum účinnosti od: 28. prosince 2011 n

Nařízení vlády č. 447/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, a nařízení vlády

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů Zákon, kterým se mění zákony v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa, v sobě skrývá mnoho zásadních změn, mezi nimi aktuální změnu zákona o loteriích, která zavádí zdanění hazardu. Rušeny jsou místní a některé správní poplatky, hazard však bude nově zdaněn speciálním odvodem. Ten bude v případě výtěžků z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení z 80 % příjmem obce, ze zbylých 20 % příjmem státu. Více viz str. 6, 7. Datum účinnosti od: některé části od 1. ledna 2012, také 1. dubna 2012, zbytek od 1. ledna 2015 n

Vyhláška č. 464/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy), ve znění pozdějších předpisů Novelou této vyhlášky se rozšiřuje seznam obecních úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012


n

Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Novela přináší zavedení funkčního období ředitele školy, zjednodušení odvolání ředitele z funkce a také fakultativnost školské rady. Nově bude také bezplatné vzdělávání v posledním ročníku MŠ poskytováno pouze po dobu nejvýše 12 měsíců, čímž by se mělo zamezit nadměrnému zatěžování zřizovatelů v případě odkladů povinné školní docházky. Návrh také řeší problematiku mateřských škol, zejména ve vztahu k rejstříku škol

a povolené kapacitě dětí a směřující ke zjednodušení prázdninového provozu. Přes snahy senátorů bohužel nedošlo k odstranění legislativních chyb, a tak platí ustanovení, dle kterého k 31. červenci 2012 končí výkon funkce ředitelů škol bez ohledu na zřizovatele, není tedy jisté, co s nimi po skončení funkce bude. Poslanci přesto senátní návrhy nepřijali a Senát přehlasovali s tím, že návrh poslanců je komplexní a dává zřizovatelům možnost, nikoliv povinnost ředitele odvolat. Datum účinnosti od: 1. ledna 2012 (krom jednoho ustanovení) připravila Mgr. Iva Vejmelková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Přehled důležitých změn účinných od 1. ledna 2012 Nejdůležitější změny Sociální oblast

výplata některých sociálních dávek přechází na Úřad práce; obecním úřadům zůstane výkon sociální práce

Účetnictví

odpisování budov a investičního majetku a povinný pomocný analytický přehled

Daň z nemovitosti

zpevněné pozemky budou zvláštní kategorií, možné vyšší inkaso pro obce, na jejichž území se nachází rozsáhlé skladové prostory

DPH

zvýšení sazby a současně snížení podílu sdílení; nový režim tzv. přenesené daňové povinnosti

Občanské průkazy

elektronické občanské průkazy budou moci být vydávány pouze na obcích s rozšířenou působností

Zdanění hazardu

odvod z části výtěžku z VHP a jiných technických herních zařízení bude z 80 % příjmem obce; pevná část odvodu z VHP 55 Kč na den a zařízení; zrušen místní poplatek

Školství

změna v odměňování pedagogických pracovníků – již nehraje roli odborná kvalifikace ani odsloužená praxe

Školství

změny ve školském zákoně – možnost odvolání ředitelů škol, fakultativní školská rada, bezplatné vzdělávání v MŠ pouze na 12 měsíců

Pracovní právo

pokud si zaměstnanec zaměstnaný na dohodu o provedení práce vydělá více než 10 000 Kč, bude jeho výdělek podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění

Veřejné zakázky

změna finančních limitů pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky (implementace předpisů EU)

Co jsme připomínkovali v prosinci 2011 n

Zákon o provozování sázkových her V ustanovení § 5 odst. 2 je zákaz provozování hazardu oproti stávající úpravě rozšířen i o zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Svaz navrhuje, aby bylo znění tohoto ustanovení doplněno o zákaz provozování sázkových her také v bezprostředním okolí budov a zařízení uvedených v tomto ustanovení. Nesouhlasíme s výrazným zvýšením kumulované výhry u technických herních zařízení (dochází ke kombinaci současných VHP a IVT pod jednu kategorii „technického herního zařízení“) v herně na 500 000 Kč. Navrhujeme tuto hranici stanovit na 100 000 Kč. Svaz zásadně nesouhlasí s vypuštěním možnosti obcí regulovat hazard na svém území obecně závaznými vyhláškami. Institut obecně závazné vyhlášky by měl zůstal zachován. n

Zákon o Státním pozemkovém fondu V ustanoveních § 2 a 3 zákona je stanovena nová struktura Pozemkového úřadu, dělí se pouze na ústředí a pozemkové úřady pro jednotlivé kraje. Požadujeme, aby přímo v zákoně v přechodných ustanoveních nebo v důvodové zprávě bylo konkrétně řečeno, co bude dále se stávajícími pozemkovými úřady na úrovni okresů. Navrhujeme doplnit znění textu § 6 odst. 7 o následující větu: „Tato povinnost se netýká obcí, v jejichž katastrálním území se nacházejí pozemky dotčené majetkovým vyrovnáním státu s církvemi a náboženskými společnostmi, a dále se netýká obcí, na jejímž katastrálním území doposud neproběhla digitalizace katastrálních map“. Pouze v případě, že na katastrálním území obce budou jasně vyřešeny majetkové vztahy informační servis č. 1/2012 strana 28

k historickému majetku a majetku církví a náboženských společností, mohou obce garantovat, že budou schopny dokončit do jednoho roku od zahájení řízení přechod pozemků, které jsou zahrnuty do obvodu pozemkové úpravy. Totéž platí v případě, že není dokončena digitalizace katastrálních map na daném katastrálním území. Pokud nebudou výše uvedené záležitosti na území obce vyřešeny, není v jejích možnostech dokončit přechod pozemků do jednoho roku od zahájení řízení. n

Pravidla převodu vybraných železničních drah Vzhledem k veřejnoprávnímu charakteru měst a obcí České republiky lze provozování železničních drah považovat za veřejnou službu svého druhu, protože ve většině případů půjde vždy o provozování železniční dopravy regionálního významu. Dle našeho názoru tedy provozování železničních drah bude představovat zajišťování regionálních dopravních služeb a bude tedy veřejnou službou občanům. Nedomníváme se proto, že by se v případě bezúplatného převodu konkrétní železniční dráhy na obce jako veřejnoprávní subjekt jednalo o nedovolenou veřejnou podporu. Tento převod nesplňuje jeden z definičních znaků veřejné podpory, neboť dle našeho názoru není způsobilý ovlivnit obchod mezi členskými státy. Navíc zastáváme názor, že v případě obcí, které by měly zájem o vybrané železniční dráhy, se bude vždy jednat o majetek menšího rozsahu, tudíž by se ve většině případů přechod dotčeného majetku vešel do režimu de minimis. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Ze zahraničních aktivit Když se řekne partnerství… Tato oblast představuje občas opomíjenou agendu v rámci ostatních činností, přesto však hraje nezastupitelnou roli v místním rozvoji. Napomáhá zapojování veřejnosti do života v obcích a celkově podporuje zlepšení kvality života v obci či městě. Co to však vlastně partnerství měst (twinning) je, co městům přináší a jakým způsobem se do něho mohou zapojit? Pomocí projektu, do něhož je Svaz zapojen ve spolupráci se Združeniem miest a obcí Slovenska (ZMOS) a který je spolufinancovaný z programu Evropa pro občany, chceme zlepšit služby, které svým členům již nyní v této oblasti poskytujeme. Vytvořili jsme nové webové stránky www.partnerskamesta.cz s aktuálními informacemi o twinningu, připravujeme brožuru s příklady dobré praxe a zkušenostmi s mezinárodním partnerstvím, aktualizujeme databázi fungujících partnerství. Pojďme si tedy společně zodpovědět několik základních otázek, které obvykle vyvstanou, když se řekne partnerství měst. Jak se dá obecně charakterizovat partnerství měst či obcí? Partnerství může mít různé podoby a různou náplň, záleží vždy na zúčastněných městech či obcích. Partnerství tak, jak ho chápeme, je především dlouhodobá spolupráce, pravidelná setkávání, pořádání společných akcí a s tím spojená výměna zkušeností v různých oblastech činnosti měst a obcí. Většina měst či obcí, které mezinárodní partnerství rozvíjejí, má se zahraničním partnerem uzavřenu oficiální dohodu o partnerství a vzájemné spolupráci. Setkáváme se však i s řadou neformálně fungujících a přitom velmi aktivních partnerských vztahů, které jsou rovnocenné těm založeným na oficiální dohodě. Zkušenosti ukazují, že zahraniční partnerská spolupráce v oblasti setkávání občanů, studentských výměn, společných kulturních a vzdělávacích projektů nebo podpory podnikatelských aktivit obohacuje každodenní život obcí něčím výjimečným. Co vlastně městům a obcím přináší rozvíjení mezinárodních partnerských aktivit?

Na počátku rozvoje partnerských aktivit mezi městy a obcemi stála myšlenka vzájemného poznávání, setkávání a uzavírání přátelství, která měla napomoci překonávat historicky podmíněné předsudky a nedůvěru. Týkalo se to například měst, z nichž každé se nacházelo na opačné straně tzv. železné opony. Dnes se města pomocí partnerství především navzájem „učí“, jak zvládat společné problémy, vyměňují si zkušenosti v nejrůznějších oblastech jejich fungování – školství, sociální oblast či bezpečnost, pořádají společné kulturní akce apod. Probíhají také vzájemné návštěvy, do nichž se zapojuje i veřejnost a tímto dochází k poznávání partnerského města, jeho kultury, historie a nezřídka i ke vzniku skutečných přátelství mezi lidmi. Čím je partnerství podmíněno? Musí mít města stejný či podobný počet obyvatel, rozlohu, apod.? Města a obce většinou hledají partnerské město s podobným počtem obyvatel tak, aby si obě města alespoň zhruba velikostně odpovídala. Setkáváme se i s tím, že pokud se např. daná obec nachází v horské oblasti, hledá rovněž obec, která se nachází v podobné krajině a řeší podobné problémy. Právě oblast činnosti, na kterou se obec/město zaměřuje a kterou chce řešit, bývá velmi dů-

ležitá pro výběr partnera. Jako příklad můžeme uvést město, které řeší následky intenzivní těžby uhlí na svém území a chce se s jiným městem podělit o své zkušenosti a získat nové poznatky, které potom může využít pro svůj další rozvoj. Mohou partnerství uzavírat i nejmenší obce? Samozřejmě, z našich zkušeností můžeme říci, že menší obce v ČR jsou poměrně aktivní v navazování partnerských vztahů s obcemi v zahraničí. Týká se to zejména (ale ne pouze) obcí v příhraničních oblastech, které mají historicky dány těsné vazby s obcemi na opačné straně hranice a tyto vazby často přerostly v dlouholetou partnerskou spolupráci. Je počet partnerství na jedno město nějak omezen? Oficiálně není počet partnerství nijak limitován. Je však nutno si uvědomit, že udržování těchto vztahů vyžaduje zapojení řady lidí, kteří je organizačně zajistí, dále je třeba čas a v neposlední řadě i finanční prostředky, takže se dá říci, že v této souvislosti jsou počty partnerství jaksi přirozeně regulovány dle možností daného města či obce. Obecně se dá říci, že čím větší město, tím více partnerských vazeb má, ale jako vždy i zde se setkáváme s výjimkami. Jaký je obecně zájem mezi českými městy o uzavírání partnerství a jaké jsou trendy? V poslední době se na nás obracejí spíše zahraniční města se žádostmi o vyhledání vhodného partnerského města v ČR. V roce 2011 se uskutečnilo několik mezinárodních konferencí věnovaných tématu twinningu a dle našich informací byl zájem o tyto události značný. Přináší totiž nejen užitečné aktuální informace, ale i možnost setkat se přímo se zástupci zahraničních měst a začít jednat o případné vzájemné spolupráci. Jako v mnoha oblastech i zde totiž hodně záleží na konkrétních lidech a na jejich zájmu o tuto problematiku. Ing. Barbora Veselá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu


Partnerství měst a obcí bylo i tématem semináře v Bratislavě Jaké jsou potřeby českých a slovenských měst a obcí v oblasti partnerské a zahraniční spolupráce a jaké služby očekávají od svých národních asociací? Jak obce organizují partnerskou a zahraniční spolupráci, jaké jsou její přínosy, s jakými překážkami se potýkají? Na tyto a další otázky hledali odpověď účastníci semináře, který se konal 24. listopadu 2011 v Bratislavě v rámci společného projektu Svazu a slovenského Združenia miest a obcí Slovenska, který je zaměřen právě na podporu partnerství. V první části programu zástupkyně národních asociací měst a obcí z ČR, Slovenska a Belgie představily činnost svých organizací v oblasti town-twinningu a zahraniční spolupráce. Lze říci, že rozsah činnosti všech asociací se velmi podobá – zahrnu-

je škálu aktivit od vzdělávacích seminářů, přes podporu navazování nových partnerství, individuální konzultace ke grantovým žádostem až po ovlivňování podoby Programu Evropa pro občany. V druhém bloku prezentovaly svoje vzájemné partnerské aktivity polské Katowice, belgický Maldegem a naše Pardubice. Spolupráci těchto tří velkých měst vyvažovaly zkušenosti 600hlavé slovenské Bziny, která

před nedávnem navázala partnerství s obcemi v Polsku, ČR a v Chorvatsku. Spolupráci zaměřila především na kulturu, regionální zvyky, řemesla a sport. Hmatatelným výstupem s polským partnerem je vydání společné slovensko-polské kuchařky. V současnosti obce připravují projekt Pohled na život partnerských obcí v EU a mimo ní, jehož cílem je vytvořit platformu pro diskusi, která občanům umožní porovnat život v jednotlivých obcích a navrhnout způsoby jak jej zlepšit. Zástupce Pardubic poukázal také na vývoj obsahu a formy spolupráce. Zatímco v 90. letech byla spolupráce navazována spíše živelně, dnes je snaha o koncepční postup. V Pardubicích např. rada města schválila koncepční rámec - Strategii zahraniční a partnerské spolupráce, čímž chce dosáhnout efektivnější a přínosnější spolupráce i lepší propagace města v zahraničí. Za povšimnutí stojí i několik postřehů z prezentace 20tisícového vlámského města Maldegem, které v rámci spolupráce s německým, francouzským a italským partnerem podporuje projekty v zemích třetího světa. Každý rok jeden z partnerů navrhne projekt a spolu s ostatními městy se pak finančně podílí na jeho realizaci. Při každo-

Přijímáme návštěvy ze zahraničí Korejce zajímalo hlavně značení ulic 15. prosince 2011 Kancelář Svazu hostila návštěvu z dalekých krajin – delegaci z Jižní Korey. Skupina čítající 24 úředníků se velmi zajímala o problematiku pojmenování ulic a veřejných prostranství. Důvodem jejich návštěvy byl záměr jihokorejské vlády převzít evropský model značení ulic ve městech od r. 2013. V současnosti jsou domy ve městech v Jižní Koreji značeny pouze číslem, orientace je tedy velmi obtížná. Prezentaci, která zevrubně objasnila historii i současnost pojmenovávání veřejných prostranství v ČR, přednesla vedoucí Legislativního oddělení Ludmila Němcová.


ročních společných slavnostech vyhlašují také klíčové téma spolupráce na další rok. V r. 2012 se zaměří na bezpečnost ve městě. Závěrečný blok programu byl věnován možnostem financování partnerské spolupráce, hlavní diskuse se pak stočila na budoucí podobu programu Evropa pro občany, jenž jako jediný primárně podporuje twinningovou spolupráci. Podle informací zástupkyně Rady evropských obcí a regionů by se cíle programu neměly lišit od toho současného, i nadále budou tedy spojené s posilováním vědomí evropského občanství a posilování hodnot, na kte-

rých je Evropská unie založena. Větší důraz ale bude kladen na kvalitu projektů a více budou podporovány projekty se zapojením několika partnerů. Co se týče rozpočtu, Evropská komise deklarovala záměr zachovat rozpočet jako v současném programovacím období. Mgr. Gabriela Hůlková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu redakčně upraveno a kráceno

Moldavané se inspirovali transformací veřejné správy Ve dnech 14. a 16. prosince 2011 navštívila Svaz devítičlenná moldavská delegace, která byla složena ze zástupců mladé moldavské asociace měst a obcí CALM a starostů moldavských měst. Moldavané chtěli získat

inspiraci pro transformaci veřejné správy, která u nich nyní probíhá, nalezení vhodného modelu decentralizace a vytvoření svazu samospráv, který bude účinně hájit zájmy obcí, měst a regionů. Při první návštěvě výkonný místopředseda Jaromír Jech představil Moldavanům fungování našeho Svazu, jeho vznik i cestu, kterou prošel od 90. let po současnost. Otázky v následující diskusi směřovaly především na proces obhajování zájmů českých samospráv, na vnitřní rozhodovací procedury uvnitř Svazu a také na praktické věci týkající se chodu svazové Kanceláře. Při druhé návštěvě Kanceláře Sva-

Z jednání komor a komisí

zu přijal delegaci předseda Komise pro zahraniční spolupráci a místostarosta Prachatic Robert Zeman, který představil záměr projektu na vytvoření vzdělávacího centra v Prachaticích, jež má předávat zkušenosti s transformací a fungováním samospráv kolegům z východní Evropy. Město Prachatice projekt připravuje pro program Východní partnerství EU. Při prezentaci moldavských měst a moldavské kultury v ČR přišel své kolegy pozdravit také moldavský velvyslanec v Praze Stefan Gorda. Návštěvy byly součástí týdenního studijního pobytu v ČR v rámci společného projektu společnosti MEPCO a Svazu. Projekt zahrnuje také tři pracovní workshopy v Moldavsku s českými experty, kteří mají přinést zkušenosti jak z procesu transformace a decentralizace veřejné správy, tak z procesu fungování asociace samospráv. Mgr. Gabriela Hůlková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu redakčně kráceno

vybráno ze zápisů

Finanční komise, 1. prosince 2011, Praha K prvnímu tématu – inkasu daní s důrazem na daň z příjmů fyzických osob přijali pozvání hosté z Generálního finančního ředitelství Otakar Sladkovský, ředitel sekce metodiky a výkonu daní, a Božena Vodičková, vedoucí oddělení evidence, účtování a převodů daní. Ředitel Sladkovský hned v úvodu podotkl, že z celkového pohledu daňové příjmy nevykazují výrazné propady, odlišná je samozřejmě situace u daní, které získávají obce. Ve

svém vystoupení se pak věnoval hlavním příčinám nepříznivého inkasa daně z příjmů fyzických osob z přiznání – tématu jsme věnovali samostatný článek na str. 13, 14 a v INS č. 12/2011 str. 22. Tam jsme také na příkladu poukázali na úzké místo v systému - Pokud má podnikatel – řemeslník příjmy ve výši 2 000 000 Kč, uplatní výdaje procentem ve výši 80 % - základ daně činí 400 000 Kč. Z toho 15 % daně je 60 000 Kč, sleva na poplatníka 24 840 Kč a sleva na manželku (bez práce) 24 840 Kč, daň 10 320 Kč. Při uplatnění daňového zvýhodnění na 2 děti je mu vyplacen daňový bonus ve výši 12 888 Kč. V důsledku nastavení systému RUD se na úhradě bonusu podílí rozpočet konkrétní obce, kde má podnikatel trvalé bydliště. Finanční komise považuje dramatický propad v inkasu za velmi závažný problém, kterým by se mělo zabývat také Předsednictvo. Dále doporučila i nadále se snažit o to, aby mezi sdílené daně byla zařazena také daň spotřební. Komise projednala také otázku zpoplatnění hazardu a diskutovala o tématu povinného analytického výkazu (PAP), který by od příštího roku měly vyplňovat obce s počtem obyvatel nad 3 tisíce a od dalšího roku pak obce s více jak 1500 obyvateli. Finanční komise požaduje, aby v případě, že nebude odloženo předávání PAP, předsednictvo prosazovalo úhradu souvisejících nákladů.

Školská komise, 2. prosince 2011, Jílové u Prahy Hlavním tématem jednání byla koncepce financování regionálního školství, k němuž přijal pozvání ředitel odboru financování MŠMT Vlastimil Finke. Záměrem ministerstva je v části přímých výdajů na vzdělávání v mateřských, základních a středních školách nahradit krajské normativy oborovým normativem, kte-

rý stanoví MŠMT. Princip – stejné peníze na žáka všem. Pro každý obor se stanoví nezbytné fixní minimum a průběh normativu se nastaví tak, aby se při určitém počtu žáků s minimem protnul, co bude níž, doplatí zřizovatel. Krajům zůstane část prostředků, které budou rozdělovat na nepřímé výdaje (60 % na platy učitelů


a ONIV půjde přímo školám a 40 % prostřednictvím krajských normativů na nepedagogické pracovníky – všude stejně). Koncepce nastiňuje i řešení specifických případů – u škol, které jsou jediné v území, dostatečná dostupnost atd. Seznam těchto škol sestaví ministerstvo, budou mít měkčí parametry. Pilířem kon-

cepce je zřetelná podpora málotřídek a škol pouze s I. stupněm (ideálně spojených s MŠ a družinou). K hlavním záměrům patří i uvolnění rozhodovacích kompetencí pro ředitele. Následovala diskuse s Vlastimilem Finkem, žádné usnesení k této problematice ale zatím nebylo přijato.

Regionální komise, 2. prosince 2011, Praha Hostem prosincového jednání komise byl 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, který se věnoval tématu přípravy budoucího programovacího období po roce 2014 a zajištění možností čerpání prostředků na rozvoj měst a obcí. V budoucnu zřejmě dojde ke zpřísnění některých podmínek čerpání, v návrzích Evropské komise se mimo jiné objevuje varianta, která připouští, že DPH by mohlo být neuznatelným nákladem. Svaz je jedním z partne-

rů, se kterými MMR podobné otázky diskutuje. Do budoucna bude probíhat těsnější spolupráce Svazu a MMR k definování koncepce rozvoje měst a podpory integrovaných řešení ve vazbě na přípravu budoucího programovacího období a zajištění potřeb měst. Dále komise projednávala možnosti rozvoje venkova s tím, že je zde bezpodmínečně nutné zachovat stávající rozsah služeb pro místní obyvatele.

Pracovní skupina pro obecní policie, 5. prosince 2011, Praha Pracovní skupina projednávala pracovní návrh zákona číslo 553/1991 Sb., o obecní policii, který zpracovalo ministerstvo vnitra. Cílem ministerstva nebylo provádět zásadní změny v institutu obecní policie, ale pouze do uvedeného zákona zapracovat vhodnější formulace, např. aby u zákazu vstupu na určená místa byla vynechána podmínka „ohrožení zdraví a života“. Pracovní

skupina nesouhlasí s návrhy § 27a a § 27c, v kterých je stanoven dohled ministerstva vnitra nad celou činností obecní policie a určením výše pokut za správní delikty v této oblasti. Ministerstvo vnitra tímto návrhem zasahuje do samostatné působnosti obce a zatěžuje dalšími finančními náklady rozpočet obce.

Sociální komise a Komise pro zdravotně postižené občany, 6. prosince 2011, Praha Hlavním tématem společného jednání komisí byla tradičně tzv. Sociální reforma I. Všechny reformní zákony jsou již vyhlášeny ve Sbírce zákonů (poslední pod čísly 366/2011 Sb. a 367/2011 Sb.), v současnosti probíhá realizační fáze reformy, která konečně získala zákonnou podobu. Od vyhlášení zákonů ve Sbírce jsou účinná ta ustanovení reformních zákonů, která se týkají převodu zaměstnanců obcí na Úřad práce. Podle dostupných informací dochází v řadě měst k propouštění nadbytečných zaměstnanců v sociální oblasti. Jedno z usnesení obou komisí se týkalo možnosti refundace nákladů spojených s ukončením pracovního poměru obecních zaměstnanců v souvislosti se Sociální reformou I,

které by měl uhradit stát. Komise rovněž navrhly, aby Kancelář vyčíslila náklady, které města a obce měly s dodržováním kvalifikace svých zaměstnanců podle zákona o sociálních službách (za roky 2007-2011), kteří od 1. ledna 2012 přejdou na Úřad práce. Rovněž tyto náklady by měl uhradit stát. Dalším bodem jednání byla veřejná služba, především dohody mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a obcemi. Tyto dohody obsahují odlišný režim financování nákladů než obecná zákonná úprava. Komise navrhují, aby města a obce využily své zákonné právo uzavřít takovou smlouvu s Úřadem práce, která by zohledňovala místní specifika.

Komise pro informatiku, 6. prosince 2011, Praha Komise se zabývala stavem základních registrů. V registru RUIAN se vyskytl závažný nedostatek, kdy systém nedokáže zaregistrovat celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Znamená to, že obec s rozšířenou působností, např. stavební úřad, bude mít informace pouze z území své obce, k informacím obce, která náleží do jejího správního obvodu, se nedosta-

ne. Tento problém hodlá KISMO prostřednictvím svého zástupce otevřít na jednání Rady vlády pro informační společnost. Dále není vyřešený způsob přístupu samosprávy do základních registrů tak, aby nemusela použít komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS). Připojení do základních registrů skrz KIVS má být zpoplatněno.

Pracovní skupina obcí II. typu, 8. prosince 2011, Praha Zástupci obcí s pověřeným úřadem se věnovali především Analýze aktuálního stavu veřejné správy zpracované ministerstvem vnitra, která předpokládá odebrání výkonu státní správy obcím I. a II. typu, na kterých by zůstaly pouze kompetence spojené s bezpečností. Většina státní správy by se koncentrovala na obcích s rozšířeným obecním úřadem. Analýza přitom před-


pokládá, že z některých dnešních dvojek by se staly obce trojkové. Pracovní skupina po delší diskusi k tomuto tématu vyslovila zásadní nesouhlas s direktivním snižováním výkonu přenesené státní správy na úrovni obcí II. typu. Zdůraznila přitom nutnost dokončení 3. etapy reformy veřejné správy, tedy na centrální úrovni, a požádala o stanovení jednotného klíče

výpočtu příspěvku na přenesený výkon státní správy pro všechny typy obcí.

Koncepce financování regionálního školství bylo dalším tématem jednání. Koncepci stručně představila vedoucí legislativního odd. Kanceláře Ludmila Němcová – viz také z jednání Školské komise. Pracovní skupina obcí II zásadně nesouhlasí s jednotným financováním soukromých a veřejných škol, žádá zveřejňování výsledků státních maturit a srovnávacích testů jednotlivých škol. Co se týče plateb, doporučila, aby přímé platby pro pedagogické i nepedagogické pracovníky směřovaly do rozpočtu zřizovatele (nikoliv do rozpočtu školy, jak je navrhováno). V různém se hovořilo o projednávání návrhu na mimořádné posílení rozpočtů obcí v roce 2012 a o návrzích na nové rozpočtového určení daní, které by mělo platit od roku 2013. Z pozice přítomných jsou dle veřejně dostupných výpočtů oba modely novely takřka identické, proto budou apelovat na poslance všech politických stran, aby podpořili kompromisní vládní návrh.

Komise životního prostředí, 8. prosince 2011, Praha Členové komise tentokrát probrali celé spektrum problematik. Nejprve byli informováni o stavu přípravy očekávané nové a novelizované odpadové legislativy (věcný záměr zákona o odpadech, o zpětném odběru a zákon o obalech), která bohužel zatím neopustila ministerstvo životního prostředí, přestože při její přípravě byla dosažena většinová shoda všech stakeholderů v oblasti odpadového hospodářství. Předseda Svazu bude kontaktovat ministra životního prostředí a podpoří další projednávání. Druhým tématem byl nový zákon o ochraně ovzduší, především pak znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a jejich regulace zákonem. Komise v tomto doporučila nadále setrvat na

dlouhodobém stanovisku Svazu, že je třeba ekonomicky stimulovat znečišťovatele k obměně zdroje, případně by obce mohly mít nástroj ke zvýhodnění/znevýhodnění lokalit, kde jsou lepší/horší zdroje. Jasnou potřebou jsou finanční nástroje, ostatní způsoby řešení jsou jen podpůrné, jakékoliv jiné postupy nemají smysl. V souvislosti se zákonem o ovzduší byla také diskutována případná úprava problematiky obtěžování zápachem. Následovaly informace o novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, byly projednány podněty pro novelu zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a hovořilo se i o posledním vývoji Aktualizace státní energetické koncepce.

Pracovní skupina pro strukturální politiku, 12. prosince 2011, Praha Předseda skupiny Petr Osvald připomněl, že cílem jejich práce je ovlivnit podobu právě připravovaného programovacího období 2014–2020, aby programy korespondovaly s potřebami měst a obcí. Následně byli přítomní seznámeni s návrhy nařízení k budoucnosti politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky, které jsou nyní diskutovány na úrovni Rady EU a Evropského parlamentu – informace průběžně zveřejňujeme v INS v rubrice Obce a Evropská unie. Poté Erich Beneš informoval o iniciativě statutárního města Plzeň, jehož cílem je připravit pozici měst k podobě urbánní dimenze v politice soudržnosti. Tuto iniciativu zaštítila

Komora statutárních měst, potažmo Svaz. O ustavení pracovních struktur (KSM a PS pro SP) pro definování urbánní dimenze v budoucím programovacím období 2013+ bude informováno MMR, které Kancelář Svazu zároveň požádá o spolupráci. Dále byl představen materiál Komplexní urbánní intervence 2014+ s návrhy dalšího postupu. Bylo přitom zdůrazněno, že v návrhu nařízení je historicky posílena role měst. Závěrem se pracovní skupina zabývala návrhem na vypracování pozičního dokumentu Svazu, který by obsahoval priority a potřeby měst pro další programovací období.

Bytová komise, 13. prosince 2011, Praha Nový občanský zákoník byl prvním tématem jednání komise, která se sešla poprvé v novém složení. Vládní návrh nového občanského zákoníku prošel třetím čtením v PSP ČR, lze očekávat, že na počátku roku 2012 jej bude projednávat Senát. Nevypořádané svazové připomínky tedy bude možno uplatňovat ještě přes senátory. Nově bylo v diskusi upozorněno na ustanovení § 2250, podle něhož nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Toto ustanovení vzbuzuje reálné obavy ze zneužívání obzvláště v sociálně slabých lokalitách. Dále byli přítomní seznámeni s principy zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených

s užíváním bytů a nebytových prostor, a s aktuálním stavem projednávání Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kde Svaz zásadně nesouhlasil s tím, aby zajištění sociálního bydlení bylo povinností obce. V současnosti je tématem diskuze také vytvoření určitých kategorií bytů a zavedení možnosti stanovit maximální počet nahlášených osob, aby se předešlo tomu, že v jednom bytě je k trvalému pobytu přihlášeno i několik desítek osob. Tématem se podrobně zabývá pracovní skupina pro sociální začleňování. Komise jednala také o programech na podporu bydlení vypsané Státním fondem rozvoje bydlení. Pro rok 2012 zůstávají programy stejné jako v roce 2011, mění se ale celkový objem


peněz pro jednotlivé programy. Žádosti se mohou podávat do 17. února 2012. Veškeré programy podpory (kromě podpory regenerace panelových sídlišť) běží v režimu de minimis, tudíž maximální poskytnutá částka může být 200 000 EUR na tři roky. To podle komise nemůže samosprávy uspokojit. Stejná zůstává pro rok 2012 i úvěrová politika SFRB. Úvěry budou poskytovány do

70 % rozpočtovaných nákladů, úroková sazba bude v případě nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny občanů 4 %, pro ostatní nájemní byty 6 %. Komise doporučila požádat o schůzku nového ředitele Státního fondu rozvoje bydlení Jiřího Kolibu a rovněž tak Miroslava Kalouse, náměstka ministra pro místní rozvoj.

Předsednictvo Komory obcí, 13. prosince 2011, Praha Na jednání Komory byla pozvána Marie Kostruhová, ředitelka odboru dozoru a kontroly ministerstva vnitra. Nejprve krátce informovala o návrhu novely zákona o obcích a poté podala podrobnější informace o výsledcích kontrol. Konstatovala přitom, že míra chybovosti či přímo záměrného nedodržování zákonů je dle MV alarmující (např. podíl neúplných zápisů zastupitelstva, nedodržování lhůt pro svolávání zastupitelstva, nezveřejňování záměru nakládání s majetkem). Přítomní vzali informace na vědomí, přičemž u novely zákona o obcích kritizovali změny, které nadměrně zvyšují administrativní zátěž pro obce (podrobně k novele viz INS č. 12/2011, str. 30, 31, 32). Dalším tématem bylo nové pojetí veřejné služby, zdanění loterií, státní rozpočet, regionální škosltví atd. (veškeré dostupné informace k těmto tématům uvádíme průběžně v rubrice Informujeme).

Bezpečnostní komise, 15. prosince 2011, Praha Bezpečnostní komise na svém prosincovém zasedání projednávala redukci obvodních oddělení Policie ČR a její dopad na města a obce. K tomuto tématu se v úvodu jednání vyjádřil plk. Mgr. Vladislav Husák, náměstek policejního prezidenta, který byl na jednání pozvaný jako host. Náměstek policejního prezidenta přítomné ubez-

pečil, že záměrem ministerstva vnitra není programově snižovat počet policistů a ani policejních služeben. Je však zřejmé, že omezování rozpočtu způsobuje omezení počtu policistů. Do roku 2013 by se počet policistů neměl snižovat. V současné době je personální stav na základních útvarech zhruba stejný jako v roce 2007. V roce 2012 budou finanční náklady vázány pouze na provoz, čímž odpadnou problémy s dojezdem hlídky na místo nápadu. Plánovaná reforma nebude zasahovat do základních činností Policie ČR, dotkne se výhradně administrativně-štábních pozic. Půjde tedy o pozice, které nemají dopad na výkon služby. Dále se dokončuje realizace vzniku speciálních pořádkových jednotek, které budou využívány v oblastech zvýšeného občanského neklidu. Personální obsazení uvedených jednotek také nezasáhne počet policistů na obvodních odděleních. Bezpečnostní komise se také zabývala otázkou bezdomovectví. Podle informací přítomných převážná část obcí disponuje ubytovnami, které jsou určeny i pro lidi bez domova. Ti zde mohou provádět bezplatnou osobní hygienu a dostanou i jídlo. Podmínkou však je, že při využívání těchto služeb, nesmí být tito lidé pod vlivem alkoholu.

Výzvy • nabídky • oznámení n V Ý Z VA

Zapojte se do problematiky znečišťování ovzduší pachovými látkami Pokud vaši obec tíží problematika znečišťování ovzduší pachovými látkami, např. z velkých provozů, máte nyní možnost zapojit se do činnosti pracovní skupiny, která se bude zabývat hledáním způsobu, jak legislativně znečišťování pachovými látkami regulovat. Vyměňte si zkušenosti se svými kolegy, seznamte se s jejich názory a diskutujte o možných řešeních situace. Záměr zabývat se problematikou znečištění ovzduší pachovými látkami vzešel z iniciativy města Minoně, kde působí znečištění informační servis č. 1/2012 strana 34

pachovými látkami značné potíže. Problematika je aktuální zejm. v souvislosti s návrhem nového zákona o ochraně ovzduší (viz sněmovní tisk 449), který by mohl problematiku oproti stávající právní úpravě efektivně řešit. Pokud je téma ve vaší obci aktuální, zašlete svůj kontakt do 20. ledna 2012 na adresu [email protected]. Po shromáždění kontaktních údajů vás budeme informovat o dalším postupu v této věci.

n OZNÁ M EN Í

Vítězové soutěže Vesnice roku 2011 se sešli v Senátu

V prosinci byli již tradičně ti, kteří uspěli v soutěži Vesnice roku, pozváni do Senátu a na Pražský hrad. Na půdě Senátu všechny vítěze přivítal jeho předseda Milan Štěch, s blahopřejnými projevy se pak připojili i předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jana Juřenčáková, za ministerstvo pro místní rozvoj Michal Janeba, za ministerstvo zemědělství Petr Bendl, Spolek pro obnovu venkova reprezentoval Eduard Kavala a Svaz měst a obcí ČR Antonín Lízner, člen Předsednictva. Ke slavnostní atmosféře bezesporu přispěl pěvecký sbor Chorus Ostrava, jehož vystoupení přítomní odměnili dlouhým potleskem. Ze Senátu všichni zamířili na společný oběd a poté už jen ti, kteří se mohou pyšnit zlatou stuhou, dále i na Pražský hrad. Domů se starostové a starostky rozjížděli s pocitem dobře vykonané práce, která si zasloužila také pozornost našich nejvyšších státních představitelů.

„Jakým tahounem je starosta, taková je vesnice,“ konstatoval předseda Senátu Milan Štěch, který mimo jiné dnešní vesnice označil za plnohodnotné místo pro život.

Podle ministra zemědělství Petra Bendla stojí za úspěchem vítězných obcí především práce s lidmi, která bývá nejtěžší. Jako bývalý starosta Kladna se vyjádřil i k otázce RUDu – varoval před spuštěním války mezi velkými a malými, která v konečném důsledku nikomu neprospěje. Leda státu.

Předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala se ve svém vystoupení zamyslel nad nejbližší budoucností, která pro města a obce rozhodně nebude lehká, a popřál venkovu mnoho dobrého.

Zástupce Svazu měst a obcí ČR Antonín Lízner poděkoval přítomným starostům za velmi dobře odvedenou práci a všem obcím i městům popřál, aby měly stejně kvalitní vedení jako ty obce, které zastupují starostky a starostové sedící právě v sále. informační servis č. 1/2012 strana 35

Veřejnosprávní kontrola

Recommend Documents