FINANČNÍ A NÁKLADOVÁ INFORMATIKA

Katedra informatiky a výpočetní techniky

Soubor textů k přednáškám z předmětu

FIE FINANČNÍ A NÁKLADOVÁ INFORMATIKA Část 4.

Pavel Nový

6. Informační systém vnitropodnikového účetnictví 6. 1 Proč vnitropodnikové účetnictví

( viz text FIE, 1. část, kapitola 1.7.4 )

Poskytuje účelové informace pro:  finanční účetnictví  sestavení výsledných kalkulací výkonů (výrobků a služeb)  běžnou kontrolu, ve smyslu sledování nákladů a výnosů  rozpočtování nákladů a výnosů na úrovni podnikových útvarů a výkonů  podklady pro prognózy a rozhodování  kvalifikované odpovědi na otázky typu:

„Kolik nás co během podnikání stálo, stojí a předpokládejme, že nás bude stát“ Je vedeno pomocí standardních nástrojů účetnictví:  na úrovni analytických účtů, které mohou být členěny např. podle: – produktů, tj. výrobků a služeb, – organizačních středisek a technologických částí provozu, – druhů činností podniku, …  užitím účtových tříd 8 a 9 účtové osnovy

Obsahuje obecně:  nástroje pro sběr a uspořádání dat  soubor výpočtových prostředků, kalkulačních technik, …

6. 2 Historie vzniku nákladového informačního systému  Finanční účetnictví

 vlivem tlaku externích uživatelů vzniká unifikace účetního systému  postupně probíhá mezinárodní harmonizace účetnictví (EU, celosvětově) IASC – International Accounting Standards Committee London  tvoří systém tzv. vnějšího výkaznictví

FIE-KIV 2015/2016

133

© Pavel Nový

 Účetnictví pro „vnitřní“ potřebu anglosaské oblasti

germanofonní oblasti

COST ACCOUNTING

KOSTENRECHNUNG

 Nákladové – provozní – analytické provozní účetnictví je tvořeno soustavou analytických účtů nebo spec. skupinou účtů, které jsou určeny pro vnitropodnikovou evidenci nákladů a výnosů; je určeno pro kalkulace výsledné později i předběžné, řeší problém norem spotřeby, rozpouštění režie na jednotlivé výkony, vzniká odpovědnostní, resp. střediskové nákladové účetnictví. MANAGERIAL – MANAGEMENT ACCOUNTING

KOSTEN und LEISTUNGRECHNUNG

 Manažerské účetnictví – účetnictví nákladů a výnosů v období cca od r. 1945 do r. 1960 přeměna na vyšší formu orientovanou na rozhodování a řízení; vznikají zpětnovazební informační systémy, předmětem sledování jsou nejen náklady, ale i výnosy a cash-flow; plánování – rozpočetnictví nákladů a výnosů, předběžné kalkulace, analýza odchylek; řízení krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé; využití dat z finančního a nákladového informačního okruhu.



CONTROLLING (SAP)

 Integrační nástroj pro podporu plánování a řízení podniku, který vznikl v SRN a postupně se rozvíjí i v anglosaských zemích; a) subsystém plánování a kontroly b) subsystém zajištění informační základny čerpá z hodnotově vyjádřených informací + využívá i nepeněžní informace. ČESKÁ REPUBLIKA do roku 1953

 provozní účetnictví, podnikové početnictví ( účetnictví nákladů a výnosů, kalkulace výsledné a předběžné )

1954 – 1965

 analytická evidence výroby

od roku 1966

 vnitropodnikové účetnictví

od roku 1993

 vnitropodnikové účetnictví

FIE-KIV 2015/2016

134

© Pavel Nový

6. 3 Struktura účetnictví pro plánování a řízení Úroveň řízení podniku

Informační účetní systém informační vazba

Plánování a rozhodování

Rozpočty, standardy Plánování



u

w Doklady, zápisy, účetní knihy

Realizace záměrů



Hodnocení výkonů

y

Výkazy, Souhrnná data





w

u Regulátor

Regulovaná soustava

y

 Řízení je činnost, pomocí které se snažíme dosáhnout plánovaných cílů; pro vlastní řídicí činnost, vyhodnocování a rozhodování využíváme zpětné vazby od dosažených výsledků. Řízení je cílevědomá činnost, při níž se hodnotí a zpracovávají informace o vlastním řízeném procesu a informace o dějích vně tohoto procesu; podle nich se pak působí na řízený proces tak, aby bylo dosaženo požadovaného cíle. (Jedna z definic řízení podle „Teorie automatického řízení“)

FIE-KIV 2015/2016

135

© Pavel Nový

7. Výnosy a náklady, členění nákladů Výnosy

nárůst majetku, kterého podnik docílil svou hospodářskou činností během definovaného období, tj. realizací vlastních produktů nebo prodejem zboží; (peněžní částky, které podnik získal svou hospodářskou činností během definovaného období).

Náklady spotřebovávaný majetek při hospodářské činnosti podniku, který je vynakládaný na výrobu, prodej zboží, poskytované práce a služby; vstup hospodářských prostředků a práce do hospodářských procesů; (peněžní částky vynaložené podnikem za účelem získání výnosů).

7. 1 Členění nákladů  druhové „Co bylo spotřebováno“ členění podle společných znaků, které charakterizují daný druh nákladu, typ nákladu; vznikají tak stejnorodé - homogenní skupiny nákladů; nákladové druhy představují tzv. externí náklady, tj. náklady prvotní, které vznikají stykem podniku s okolím a zaměstnanci.  účelové

z hlediska druhového členění nákladů vznikají heterogenní skupiny nákladů (heterogenní směs druhů);

o podle místa vzniku (odpovědnostní střediska) „Kde náklady vznikly, kdo je za jejich vznik odpovědný“ Profit Center – tzv. hospodářská střediska PCX

PCX+1

Náklady X

Výnosy X+1

HVX

HVX+1

Vnitropodnikové ceny Výnosy X  Náklady X+1

FIE-KIV 2015/2016

136

© Pavel Nový

Cost Center – tzv. nákladová střediska střediska – nákladové objekty, viz dále, která mají těžko měřitelné výkony, produkční činnost; jsou řízena podle skutečné spotřeby nákladových vstupů; porovnání s plánovanou spotřebou nákladů pomocí  . o podle výkonů „Na co byly náklady vynaloženy“ určuje nákladovost jednotlivých výkonů, jejich rentabilitu  kalkulační rozdělení

- přímé náklady - nepřímé náklady - jednicové - režijní

 rozdělení podle závislosti na změně objemu produkce - variabilní náklady - pevné náklady - celkové náklady - průměrné náklady - přírůstkové náklady - marginální náklady o bilanční pohled

- inventarizovatelné ( skladovatelné ) - neinventarizovatelné ( neskladovatelné )

o časové hledisko

- ex – post - ex – ante

… pro výsledné kalkulace … pro průběžné kalkulace

o další členění  prvotní náklady finanční účetnictví  druhotné náklady vznikají ve vnitropodnikovém styku mezi středisky  externí náklady

náklady, které vstupují do vnějších vztahů, prvotní, jednoduché, tzn. že je nelze dále členit  interní náklady spotřeba vlastních výkonů, jsou druhotné a komplexní, tzn. že jsou složeny z již dříve vynaložených nákladů a dají se proto rozložit na původní nákladové druhy

FIE-KIV 2015/2016

137

© Pavel Nový

7. 2 Nákladový objekt

[Cost Object]

určité zobecnění předchozích pojmů [viz Horngren ] Nákladový objekt soubor dat, která reprezentují náklady podniku a jsou účelově uspořádána (sdružená) podle definovaných společných aktivit nebo např. pro ohodnocení nákladů jednou charakteristickou (společnou) veličinou. Nákladový objekt může být reálný nebo abstraktní. Tzv. konečný nositel nákladů, předmět kalkulace.



účelové členění

- podle výkonů - podle útvarů - podle činností

Nákladový objekt

Vlastní provoz podniku

Produkční činnost výrobek, služba

Projektová činnost výzkum, vývoj

Činnost jednotlivých středisek

Akumulované náklady

[Cost Accumulation] souhrn dat, která reprezentují náklady a jsou uspořádána vzhledem k určité organizační jednotce podniku pomocí vnitropodnikového účetního systému.

Alokace nákladů

[Cost Allocation] postoupení, resp. přenesení akumulovaných nákladů na jednotlivé nákladové objekty.

FIE-KIV 2015/2016

138

© Pavel Nový

Organizační jednotka podniku (vnitropodnikový účetní systém jednotky)

akumulace Náklady podniku (celkové)

alokace na … Oddělení podniku „A“ alokace na …

A1

finanční účetnictví

Nákladový faktor

Oddělení podniku „B“

alokace na …

...

Am

B1

...

Bn

[Cost Driver] nezávislá proměnná, která je parametrem funkce celkových nákladů vztažených na definovaný nákladový objekt;  má význam tzv. kalkulační jednice vyjádřené pomocí měřicí jednotky;  měřicí jednotka musí odpovídat charakteru nákladového objektu

FIE-KIV 2015/2016

Činnosti

Nákladový faktor

Výroba

-

Nákup materiálu

- množství podle druhů - množství podle spotřeby - časové hledisko

Doprava

-

Vývoj, výzkum

- počet produktů celkem - konstrukční díly [ks]

139

počet produktů jednotky produkce vyrobené díly odpracované hodiny strojní čas [hod]

typ dopravy ujetá vzdálenost počet zastávek průměrná rychlost

© Pavel Nový

7. 3 Kalkulace nákladů, přímé a nepřímé náklady Základní problém:

Nepřímé náklady

?

?

Produkt - A

?

Produkt - B

!

Produkt - C

!

Přímé náklady - A

!

Přímé náklady - B

Přímé náklady - C

Přímé náklady

Kalkulace metoda alokace nákladů ( ale i zisku, ceny ), obecně finanční veličiny, na nákladový objekt, který je předmětem kalkulace; výpočet zaměřený na postižení nákladů, které je třeba vynaložit na vznikající výkon přesně druhově a objemově vymezený; Nákladový objekt

Kalkulační jednice [ nákladový faktor ]

Kalkulované množství Vymezení nákladového objektu definovaným počtem - objemem kalkulačních jednic, pro něž se zjišťují náklady

Vymezení nákladového objektu pomocí definované měrné jednotky a druhu [1ks, 1MWh, 1kg, …]

FIE-KIV 2015/2016

140

© Pavel Nový

Přímé náklady

jsou přímo vázané na nákladový objekt a definovanou kalkulační jednici; dělením … pro kalkulace výsledné pomocí norem … pro kalkulace předběžné variabilní pevné

… jsou funkcí kalkulační jednice   nákladového faktoru … nezávisí na kalkulační jednici   nákladovém faktoru

vede na sledování jednicových a režijních nákladů

Nepřímé náklady

jsou vázané na více nákladových objektů; variabilní režie … existuje funkční vztah k objemu nákladového faktoru, např. údržba strojů pevná režie … nemění se s objemem nákladového faktoru, např. nájem výrobní haly

Kalkulační vzorec účelové uspořádání nákladů vztažených k nákladovému objektu přímý materiál přímé mzdy ostatní přímé náklady výrobní technologická režie výrobní všeobecná režie

nepřímé náklady

= vlastní náklady výroby správní a zásobovací režie

Zjednodušený kalkulační vzorec

= vlastní náklady výkonu

přímý materiál přímá práce nepřímé náklady

odbytové náklady-přímé odbytové náklady-nepřímé = úplné vlastní náklady

FIE-KIV 2015/2016

141

© Pavel Nový

Postup: „Určení přímých a nepřímých nákladů“ 1. vymezení nákladového objektu 2. vztah skutečného nákladu a charakteru nákladového objektu Např.: zákaznické centrum, tzv. CALL Center, spojovací centrum telefonní společnosti; nákladem jsou mzdy pracovníků CALL Center; A) nákladový objekt … CALL Center mzdy pracovníků oddělení = přímé náklady poskytovaná INFO služba (zabezpečení telefonních hovorů) mzdy pracovníků oddělení = nepřímé náklady

B) nákladový objekt

…

3. lze zobecnit, že bude mnohem více přímých nákladů vzhledem k oddělení vyšší hierarchické úrovně jako nákladovému objektu (=CALL Center), než k nákladovým objektům, které jsou produkty tohoto nákladového objektu (poskytované INFO služby CALL Center);

Přímý náklad

CALL Center

Mzdy pracovníků „CALL Center“

?

INFOn INFOn-1

Nepřímý náklad

Metody kalkulace nákladů

!!! FIE-KIV 2015/2016

INFO1

- dělením

…

- prostá - stupňovitá - s ekvivalenčními čísly

- přirážkové - rozdílové - ve sdružené výrobě

142

© Pavel Nový

7. 4 Variabilní a fixní náklady Variabilní-proměnné náklady

celkové variabilní náklady jsou funkcí nákladového faktoru;

Spec. pro naše aplikace předpokládejme, že se mění přímoúměrně se změnou nákladového faktoru, tj. jedná se o tzv. proporcionální variabilní náklady.

VN = jednotkový náklad  X Kromě proporcionálních variabilních nákladů mohou existovat VN : - nadproporcionální (progresivní) … překročení limitu optimální zaměstnanosti, - podproporcionální (degresivní)

rostou mzdy a klesají pracovní výkony; … s objemem produkce roste efektivita, klesá čas na výrobní operaci.

Př. 1. Montáž řídicích jednotek do osobních vozů Škoda Octavia, které výrobce vozů nakupuje od dodavatele v ceně 39.000,- Kč / 1 ks; celkové variabilní náklady VN v běžném období pak budou : VN = 39.000,-  počet vyrobených vozů v běžném období Nemění se náklad na jeden vůz, ale mění se počet vyrobených vozů. Př. 2. Dodávka elektrické energie podle platného ceníku ČEZ ( 2015 ), např. D-Akumulace 8 sazba D26d pro domácnosti, VT: 3,30 Kč / 1kWh; celkové variabilní náklady VN v běžném období za odebranou energii: VN = 3,30  počet spotřebovaných [kWh]. Nemění se náklad na 1 kWh, ale mění se celkový náklad s objemem spotřebované energie [kWh].

FIE-KIV 2015/2016

143

© Pavel Nový

Fixní-pevné náklady celkové pevné náklady jsou se nemění se změnou nákladového faktoru Př. 3. Výrobce osobních vozů Škoda Octavia vydal v běžném období celkem 100 mil. za majetkové poplatky a pojištění, … FN = 100.000.000,- Kč Náklady, které se nemění pro celý rozsah nákladového faktoru platného v definovaném období, tj. pevný náklad nezávisí na množství vyrobených nebo prodaných vozů. Př. 4. Dodávka elektrické energie podle platného ceníku ČEZ ( 2015 ), např. D-Akumulace 8 sazba D26d pro domácnosti v tzv. nízkém tarifu–NT nebo vysokém tarifu–VT: - stálá platba za odběrné místo: 3.818,76 Kč / rok; - celkové pevné náklady FN v běžném období za odebranou energii budou : FN = 3.818,76 Kč / rok. Náklad se nemění s objemem spotřebované elektrické energie [kWh].

Poznámka: s počtem jednotek nákladového faktoru jsou ale menší náklady na jednotku nákladového faktoru.

FIE-KIV 2015/2016

144

© Pavel Nový

Celkové náklady – nákladová funkce N = FN + VN, N = FN + jednotkový náklad  X Př. 5. Dodávka elektrické energie podle platného ceníku ČEZ ( 2015 ), např. D-Akumulace 8 sazba D26d pro domácnosti – vysoký tarif–VT - stálá platba za odběrné místo: 3.818,76 Kč / rok; - cena za jednotkové množství: 3,30 Kč / 1kWh; nákladová funkce:

Postup: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

N = 3.818,76 + 3,30  X [kWh]

„Určení pevných a proměnných nákladů“

vymezení nákladového objektu určení časového rozpětí nárůst nákladů je lineární náklady – pevné nebo proměnné jeden nákladový faktor platný rozsah nákladového faktoru*)

FIE-KIV 2015/2016

145

© Pavel Nový

Platný rozsah nákladového faktoru … interval platných jednotek [Relevant Range]

nákladového faktoru, ve kterém je jednoznačně definován vztah mezi nákladem a nákladovým faktorem.

a) pevné náklady

jsou fixní jen v definovaném intervalu nákladového faktoru a v danému časovému intervalu.

b) proměnné náklady

v definovaném intervalu nákladového faktoru platí jednoznačný vztah mezi celkovými variabilními náklady a objemem nákladového faktoru, to vše pro definovaný časový interval.

FN

X platný interval

VN

X platný interval

Poznámka: čím bude definován delší časový interval, tím více nákladů bude mít vlastnost nákladů proměnných.

FIE-KIV 2015/2016

146

© Pavel Nový

Průměrné náklady

náklady na jednotku nákladového faktoru; jednotkové náklady.

Variabilní průměrné náklady

VN průměrné 

VN X

Fixní průměrné náklady

FN průměrné 

FN X

Celkové průměrné náklady

N průměrné 

 JN

FN  VN X

N průměrné  FN průměrné  VN průměrné

Zákon zhromadnění platí-li relace FN  VN, potom bude náklad na jednotku nákladového faktoru klesat s rostoucím objemem jednotek nákladového faktoru.

FIE-KIV 2015/2016

147

© Pavel Nový

Přírůstkové náklady přírůstek nákladů N vyvolaný přírůstkem objemu nákladového faktoru X ;

N  N k  N k 1 X  X k  X k 1 Marginální náklady

mezní, hraniční náklady, které jsou vyvolané nekonečně malým přírůstkem nákladového faktoru (  produkce).

N mrg  lim X 0

N X

jejich aproximací jsou průměrné variabilní náklady;

N mrg 

N X o 1 jednotku

Př. 6. Dodávka elektrické energie podle platného ceníku ČEZ ( 2015 ), např. D-Akumulace 8 sazba D26d pro domácnosti – vysoký tarif - stálá platba za odběrné místo: 3.818,76 Kč / rok; - cena za jednotkové množství: 3,30 Kč / 1kWh; nákladová funkce:

N = 3.818,76 + 3,30  X [kWh]

marginální náklad:

N mrg 

dN dX

N mrg 

d 3.818,76  3,30 X   0  3,30 dX

FIE-KIV 2015/2016

lim X  0

148

© Pavel Nový

Př. 7. Dodávka elektrické energie podle platného ceníku ČEZ ( 2015 ) : D-Akumulace 8 sazba D25d pro domácnosti – kombinace VT a NT - stálá platba za odběrné místo = 2.468,40 Kč / rok; - cena za jednotkové množství VT = 4,69 Kč / 1kWh; - cena za jednotkové množství NT = 1,90 Kč / 1kWh; - nákladová funkce : Ncelk = 2.468,40 + 4,69  XVT + 1,90  XNT [kWh] D-Akumulace 8 sazba D26d pro domácnosti – kombinace VT a NT - stálá platba za odběrné místo = 3.818,76 Kč / rok; - cena za jednotkové množství VT = 3,30 Kč / 1kWh; - cena za jednotkové množství NT = 1,90 Kč / 1kWh; - nákladová funkce : Ncelk = 3.818,76 + 3,30  XVT + 1,90  XNT [kWh]

FIE-KIV 2015/2016

149

© Pavel Nový

Odpovídá na otázku: „Kolik musíme spotřebovat za rok elektrické energie, aby se vyplatila sazba D26d místo D25d, počítáme-li spotřebu pro definovanou kombinaci VT a NT“,

podle vztahu: 2.468,40  4,69 X VT  1,90 X NT  3.818,76  3,30 X VT  1,90 X NT X celk  X VT  X NT  3000 kWh

pro: X VT / X NT  3 FIE-KIV 2015/2016

4 150

XNT XVT Xcelk

= 1.295,73 kWh = 971,80 kWh = 2.267,53 kWh

© Pavel Nový

Poznámka: průměrné vs. jednotkové náklady Pozor na interpretaci průměrných nákladů a význam jednotkového nákladu Průměrné náklady na dokončené výrobky se počítají jako podíl akumulovaných výrobních nákladů a celkového množství vyrobených jednotek. Př. 8. celkové výrobní náklady 1.000 ks výrobků … počet vyrobených jednotek … průměrné ( jednotkové ) náklady …

25.000,1.000 ks 25,-

dále předpokládejme, že bylo 800 ks prodáno a 200 ks zbylo v zásobách. Potom, použijeme-li jednotkové náklady = 25,-/1 ks : náklady na prodané výrobky (800 x 25,-) … 20.000,zásoby hotových výrobků (200 x 25,-) … 5.000,= Př. 9.

Předpokládejme, že náklady na pořádání semináře budou celkem 100.000,-. Dále předpokládáme počet účastníků 100, tj. náklad na jednoho účastníka bude 1.000,-  např. výše vložného. a) z předpokladu počtu účastníků a výše předp. celkových nákladů určíme jednotkový náklad na účastníka, který bude pevný = 1.000,-/ účastníka, viz příklad vložného; skutečné celkové náklady pak budou díky této interpretaci funkcí skutečného počtu účastníků  budou variabilní b) předpokládáme pevnou výši celkových nákladů a podle skutečného počtu účastníků určíme průměrný náklad na účastníka, který bude potom variabilní ; náklady

ad

25.000,-

a) variabilní

celkové 1 účastník … 1000,10 účastníků … 10000,100 účastníků … 100000,-

„mění se“ ad b) pevné

1000,- / účastníka

„nemění se“ 1 účastník … 100000,10 účastníků … 10000,100 účastníků … 1000,-

100000,-

„nemění se“

FIE-KIV 2015/2016

jednotkové/průměrné

151

„mění se“

© Pavel Nový

Př. 10.

Příklad vazeb mezi jednotlivými nákladovými typy při výrobě, např. osobního automobilu ve vztahu k volbě nákladového objektu, kterým bude automobil daného typu v definovaném časovém období a objemu produkce. Náklady

variabilní

pevné

přímé

nepřímé

řídicí jednotky montované přímo do automobilu automobil

elektrická energie celkem spotřebovaná montážním závodem automobil

homologace automobilu, tj. pevné poplatky za daný typ vozu automobil

správní rada společnosti odměny členům správní rady automobil

Příklad jiné skladby nákladových objektů náklady

variabilní

pevné

přímé řídicí jednotky montované přímo do automobilu automobil

elektrická energie celkem spotřebovaná montážním závodem automobil

mzdy pracovníků odbytového oddělení

správní rada společnosti, odměny členům správní rady odbytové odd.

odbytové odd.

FIE-KIV 2015/2016

nepřímé

152

© Pavel Nový

7. 5 Bilanční rozdělení nákladů Skladovatelné náklady

náklady ( spotřeba majetku), které se díky účtování ve finančním účetnictví stávají aktivem; účetně se jako náklad se projeví až v okamžiku realizace produktů (výrobků, materiálu, zboží, …)

Neskladovatelné náklady náklady ( spotřeba majetku), které jsou vždy nákladem bez ohledu na okamžik realizace produktů náklad  spotřeba majetku  AKTIVUM náklad  spotřeba majetku  NÁKLAD

náklady v zásobách

výnos

Rozvaha cena pořízení náklady skladování

zboží na zásobách

realizace

náklady na prodané zboží

= obchodní marže

Obchodní společnost neskladovatelné náklady

Gross Margin

ostatní náklady

= celkový zisk z realizace Výsledovka

FIE-KIV 2015/2016

153

© Pavel Nový

náklady v zásobách

Rozvaha materiálové zásoby

aktivace

výnos

hotové výrobky

náklady na prodané produkty

přímý materiál práce

nepřímé náklady

výrobní proces

= realizace

Společnost s produkční činností

Gross Margin

neskladovatelné náklady

hrubá marže*)

nevýrobní náklady

= celkový zisk z realizace

hrubá marže*) symbolicky odpovídá  přidaná hodnota – mzdové náklady – odpisy

FIE-KIV 2015/2016

Výsledovka

154

© Pavel Nový

8. Metoda rovnováhy nákladů a výnosů [ COST – VOLUME – PROFIT – ANALYSIS ]

? Jakým způsobem ovlivní finanční výsledky podniku změny ? následujících parametrů:  výnosy  variabilní náklady  pevné náklady Výnosový faktor

[Revenue Driver] nezávislá proměnná, která je parametrem funkce celkových výnosů vztažených k definovanému nákladovému objektu; vyvolává změny celkových výnosů v závislosti na změnách v objemu prodaných výrobků, služeb a zboží, nebo změnách prodejní ceny, kvality, průměrných nákladů, …

Rovnovážný bod

[Break Even Point] je bod, kdy jsou celkové náklady a výnosy v rovnováze

Platí: provozní zisk = výnos  variabilní náklady  pevné náklady Gross Margin, Gross Profit Rozdíl výnosů a nákladů z provozní (produkční) činnosti podniku vztažených na příslušný nákladový objekt během definovaného účetního cyklu (období)

Předp. = 0

čistý zisk = provozní zisk + + nevýrobní výnosy  nevýrobní náklady   daně z příjmů Zjednodušeně: čistý zisk = provozní zisk  daně z příjmů

FIE-KIV 2015/2016

155

© Pavel Nový

8. 1 Metody určení rovnovážného bodu a) Metoda rovnováhy [Equation Method] Vychází z výsledovky příslušného nákladového objektu Odpovídá na otázku: „Kolik musíme realizovat za definované období jednotek produkce X [výnosový faktor], aby byly celkové výnosy v rovnováze s celkovými náklady, vzhledem k příslušnému nákladovému objektu“,

podle vztahů: výnos  variabilní náklady  pevné náklady = provozní zisk*)

!

výnos  variabilní náklady  pevné náklady =

0

! BEP

provozní zisk*) … požadovaný provozní zisk realizační cena za jednotku

* X

variabilní náklady *X na jednotku

pevné náklady

=0

Př. 11. a)

Soukromá firma, která se zabývá prodejem a instalací elektrokotlů, nakupuje od výhradního dodavatele kotel po množstevní slevě za 30.000,- Kč. Vzhledem k povolenému rozpětí bude kotle realizovat za doporučenou cenu 36.000,- Kč. V běžném období musí firma uhradit pevné náklady v celkové výši 60.000,- Kč, tj. nájem obchodních prostor, odpisy zařízení, …

???

kolik produktů-elektrokotlů X musí firma prodat (zjednodušeně předpokládejme bez nákladů a výnosů z instalací), aby byly z výnosů pokryty veškeré variabilní a pevné náklady, tj. rovnovážný bod bude počítán pro nulový provozní zisk.

36000 X  30000 X  60000  0

X

FIE-KIV 2015/2016

60000  10 36000  30000

156

© Pavel Nový

b) Metoda podílové marže [ContributionMargin Method] Tento přístup je základem kalkulační metody: „příspěvek na úhradu pevných nákladů“ Odpovídá na otázku: „Kolik musíme realizovat za definované období jednotek produkce X [výnosový faktor], abychom uhradili jednotkovou marží celkové pevné náklady, vzhledem k příslušnému nákladovému objektu“,

podle vztahů: jednotkový výnos  jednotkový variabilní náklad = jednotková marže jednotková marže

*X 

pevné náklady

=0

jednotková marže

*X 

pevné náklady

=

! BEP požadovaný provozní zisk

Př. 11. b)


???

kolik produktů-elektrokotlů X musí firma prodat (zjednodušeně předpokládáme bez nákladů a výnosů z instalací), aby byly pokryty z doporučené marže celkové pevné náklady, tj. rovnovážný bod bude počítán pro nulový provozní zisk. Jednotková marže … 36000  30000  6000

6000 X  60000  0 X

FIE-KIV 2015/2016

60000  10 6000

157

© Pavel Nový

c) Grafická metoda Př. 11. c)

Data, viz soukromá firma, která se zabývá prodejem a instalací elektrokotlů.

výnosy / náklady

CVP analýza 600000 575000 550000 525000

celkové výnosy

500000 475000 450000

BEP – bod zvratu nákladový faktor = 10 ks náklad = výnos = 360.000,-

425000

zisk

400000 375000 350000

ztráta

325000 300000 275000 250000

celkové náklady

225000 200000

variabilní náklady

175000 150000

pevné náklady

125000 100000 75000 50000 25000 0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

nákladový / výnosový faktor

FIE-KIV 2015/2016

158

© Pavel Nový

8. 2 Cílový provozní zisk Odpovídá na otázku: „Kolik musíme realizovat za definované období jednotek produkce X [výnosový faktor], abychom dosáhli požadovaného provozního zisku, vzhledem k příslušnému nákladovému objektu“,

podle vztahů: a) výnos  variabilní náklady  pevné náklady = provozní zisk*) b) jednotková marže  X  pevné náklady = provozní zisk*) provozní zisk*) … požadovaný provozní zisk Př. 12.


???

kolik produktů-elektrokotlů X musí firma prodat (zjednodušeně předpokládáme bez nákladů a výnosů z instalací), aby bylo dosaženo požadovaného provozního zisku 30.000,- Kč.

ad a)

36000 X  30000 X  60000  30000

X

ad b)

60000  30000  15 36000  30000

Jednotková marže … 36000  30000  6000

6000 X  60000  30000

X

FIE-KIV 2015/2016

60000  30000  15 6000

159

© Pavel Nový

ad c) Grafická metoda

výnosy / náklady

CVP analýza - požadovaný zisk 600000

540.000,-

575000 550000

zisk = 30.000,-

525000 500000 475000

510.000,-

450000

BEP – bod zvratu nákladový faktor = 10 ks náklad = výnos = 360.000,-

425000 400000 375000 350000

ztráta

325000

zisk

300000 275000 250000 225000

celkové výnosy

200000 175000

celkové náklady

150000 125000 100000

pevné náklady

75000 50000 25000 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

nákladový / výnosový faktor

FIE-KIV 2015/2016

160

© Pavel Nový

8. 3 Předpoklady použití CVP analýzy 1.

spolehlivost údajů a linearita celkových výnosů a nákladů v platném rozsahu

2.

konstantní prodejní ceny

3.

náklady můžeme rozdělit na pevné a variabilní

4.

pevné náklady jsou konstantní

5.

variabilní náklady jsou lineární v platném rozsahu

6.

ceny výrobních vstupů jsou konstantní

7.

efektivnost výroby a produktivita jsou konstantní

8.

analýza se týká buď jednoho typu produktu, nebo zahrnuje soubor typů produktů; pak hovoříme o tzv. sdružených výnosech

9.

výnosy a náklady jsou vázány na jednu objemovou základnu ( jednotky výrobků, zboží, služeb, … )

10. objemu nákladů, resp. výnosů odpovídá nákladový/výnosový faktor 11. objem produkce odpovídá objemu výnosů ( neuvažují se změny objemu vnitropodnikových zásob ) OBJEM je obecný termín vyjadřující různým způsobem měřenou kvantitativní hodnotu; objem chápejme jako jednotky produkce: např. nemocnice ... „paciento – den“, „lůžko – den“ univerzity ... „kredito – hodiny“ , „studento – hodiny“ , „studento – kredity“ ;

FIE-KIV 2015/2016

161

© Pavel Nový

8. 4 ProfitVolumeGraph [ PV Graph ] zobrazuje závislost provozního zisku na změně objemu nákladového/výnosového faktoru Př. 13.

Data, viz soukromá firma, která se zabývá prodejem a instalací elektrokotlů, nakupuje kotle za 30.000,- Kč a prodává je za cenu 36.000,- Kč. Pevné náklady běžného období jsou 60.000,- Kč.

???

kolik produktů-elektrokotlů X musí firma prodat, aby bylo dosaženo požadovaného provozního zisku 30.000,- Kč.

provozní zisk [Kč]

Profit - Volume - Graph 60000

50000

požadovaný provozní zisk = 30.000,- Kč nákladový faktor = 15 ks

40000

30000

20000

10000

ztráta

0

zisk

-10000

BEP – bod zvratu nákladový faktor = 10 ks

-20000

-30000

-40000

pevné náklady

-50000

-60000 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

jednotky produkce

FIE-KIV 2015/2016

162

© Pavel Nový

8. 5 Citlivostní analýza Odpovídá na otázky typu:

???

 „Jak se změní provozní zisk, změní-li se objem realizovaných jednotek produkce X [výnosový faktor] v definovaném časovém období o  X “,  „Jak se změní provozní zisk, změní-li se pevné náklady FN o  FN (%)“,  „Jak se změní provozní zisk, změní-li se variabilní náklady VN o  VN (%)“,  „Jaká je bezpečnostní rezerva, tj. o kolik % mohou klesnout výnosy, než se produkce dostane na hranici ziskovosti do BEP“,  „Jaká je rezerva v růstu variabilních nákladů, tj. o kolik % mohou stoupnout variabilní náklady, než se produkce při daném objemu dostane na hranici ziskovosti do BEP“,  Jaká je rezerva v růstu pevných nákladů, tj. o kolik % mohou stoupnout pevné náklady, než se produkce při daném objemu dostane na hranici ziskovosti do BEP“,  …… Bezpečnostní rezerva

Bezpečnostní Rezerva  Výnosy  VýnosyBEP Bezpečnostní K oeficient  Změna:

Výnosy  VýnosyBEP Výnosy

100%

variabilních nákladů pevných nákladů výnosů

Př. 14.


???

jaké minimální množství produktů X1 , resp. X2 , musí firma prodat při stanovené jednotkové realizační ceně 36.000,- Kč, aby pokryla variabilní a pevné náklady, jestliže dojde ke zvýšení variabilních nákladů o 10% a pevných nákladů o 40%, resp. snížení variabilních nákladů o 10% a pevných o 40%.

FIE-KIV 2015/2016

163

© Pavel Nový

výnosy/náklady

Citlivostní analýza variabilních a pevných nákladů 1300000 1250000

oblast citlivosti nákladového faktoru pro změny v pevných a variabilních nákladech: jednotkový výnos = 36000,- / 1ks jednotkový variabilní náklad = 30000,- / 1 ks VN+ = +10%; VN- = -10% pevný náklad = 60000,FN+ = +40%; FN- = -40%

1200000 1150000 1100000 1050000 1000000 950000 900000

BEP-3 ... bod zvratu pro N+ nákladový faktor = 28 ks výnosy = náklady = 1.008.000,-

850000 800000 750000

výnosy

700000 650000

náklady

600000 550000 500000 450000

BEP-1 ... bod zvratu nákladový faktor = 10 ks

400000

výnosy = náklady = 360.000,-

350000 300000 250000 200000

BEP-2 ... bod zvratu pro Nnákladový faktor = 4 ks

150000


100000 50000 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1011 12 13 14 15 16 1718 19 20 21 22 23 2425 26 27 28 29 30 3132 33 34 35

nákladový faktor

FIE-KIV 2015/2016

164

© Pavel Nový

provozní zisk

P-V Graf pro požadovaný zisk 100000 90000 80000 70000 60000

38 ks

50000

~ 8 ks

15 ks

40000 30000

BEP- 3

20000 10000

BEP- 1

0 -10000

BEP- 2

-20000

-36.000,-

-30000 -40000 -50000

-60.000,-

-60000 -70000

-84.000,-80000 -90000 -100000 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

40

nákladový faktor

FIE-KIV 2015/2016

165

© Pavel Nový

8. 6 Vliv daně na výsledky CVP analýzy Platí : čistý zisk = provozní zisk  daňové náklady*) daňové náklady*) … např. daň z příjmů

Výpočet požadovaného čistého zisku: čistý zisk **) = provozní zisk  daňové náklady*) čistý zisk **) … požadovaný-cílový čistý zisk čistý zisk **) = provozní zisk  daňová sazba  provozní zisk čistý zisk **) = ( 1  daňová sazba )  provozní zisk čistý zisk **) provozní zisk

=

( 1  daňová sazba )

výnos  variabilní náklady  pevné náklady = provozní zisk Př. 15. a)


???

kolik produktů-elektrokotlů X1 musí firma prodat, aby bylo dosaženo požadovaného čistého zisku 42.000,- Kč. Předpokládáme, že daňová sazba pro daň z příjmů = 19 %.

36000 X 1  30000 X 1  60000  X1 

FIE-KIV 2015/2016

42000 1  0,19

51852  60000  19 ks 36000  30000

166

© Pavel Nový

Vliv změny počtu jednotek X  čistý zisk **) = jednotková marže  X  ( 1  daňová sazba )  čistý zisk **) X =

jednotková marže  ( 1  daňová sazba )

Př. 15. b)


???

o kolik produktů-elektrokotlů X musí firma prodat, aby bylo dosaženo požadovaného čistého zisku 63.000,- Kč místo původních 42.000,- Kč. Předpokládáme, že daňová sazba pro daň z příjmů = 19 %.

X 



63000  42000 36000  30000    1  0,19



 4 ks

X2 = X1 + X X2 = 19 + 4 = 23 ks nebo:

36000 X 2  30000 X 2  60000 

X2 

Platí:

63000 1  0,19

77778  60000  23 ks 36000  30000

každá jednotka nákladového faktoru nad počtem jednotek pro BEP přispívá k čistému zisku hodnotou: jednotková marže  ( 1  daňová sazba ) ; na rovnovážný bod nemá daň vliv, protože provozní zisk = 0

FIE-KIV 2015/2016

167

!!!

© Pavel Nový

8. 7 Metoda sdružených výnosů

[Sales Mix] [Variable Costing] [Metoda variabilních nákladů] [Marginal Costing]

! Předpoklad:    

známe variabilní náklady pro jednotlivé typy produktů známe celkové pevné náklady princip vychází z metody „příspěvek na úhradu pevných nákladů“ kombinace objemu několika produktů, které tvoří celkový výnos a podílí se na celkových nákladech  výsledný zisk závisí na vzájemných proporcích jednotlivých produktů  vzájemný poměr realizovaných produktů se nemění Př. 16.

Mějme definovanou produkci výrobků A, B, C, pro které platí: (jednotkové náklady a výnosy) A

B

C

Přímý materiál

25,00

50,00

80,00

Přímá práce

25,00

17,50

110,00

Variabilní režie

40,00

27,50

220,00

Variabilní náklad celkem

90,00

95,00

410,00

125,00

120,00

600,00

600

1200

300

Prodejní cena Realizováno [ ks ] Pevné nepřímé náklady

78000,00

???

Jaký čistý zisk, podílovou marži pro jednotlivé výrobky a celkovou podílovou marži podnik vyprodukuje, jestliže bude realizovat počet produktů, viz tabulka?

???

Jaký bude rovnovážný bod, platí-li, že se poměr realizovaných výrobků nemění?

Platí: Jednotková podílová marže Podílová marže výrobků

35,00 21000,00

190,00

30000,00 57000,00

Celková podílová marže =

108000,00

Celkové náklady =

369000,00

Celkové výnosy =

399000,00

Celkový zisk =

FIE-KIV 2015/2016

25,00

30000,00

168

© Pavel Nový

BEP:

A: NA = 600 ks B: NB = 1200 ks C: NC = 300 ks

 NB 

1200 N A  2N A 600

NC 

300 N A  0 ,5 N A 600

výnos  variabilní náklady  pevné náklady = celková podílová marže  pevné náklady =

0

0

35* N A  25* N B  190 * N C  78000  0

35* N A  25* 2 * N A  190 * 0 ,5* N A  78000  0 NA 

78000 35  25 * 2  190 * 0 ,5

NA 

78000  433,33 ks  434 ks 180

N B  2 N A  866 ,67 ks  867 ks N C  0 ,5 N A  216 ,67 ks  217 ks Poznámky k metodě: 

není důležité, kolik který výrobek spotřebovává (absorbuje) pevných nákladů, ale pro celkové hodnocení je významný jeho příspěvek, kterým se podílí na úhradě pevných nákladů.



z pohledu absorpce – alokace nákladů na výrobek (nákladový objekt) se jedná o tzv. neúplnou kalkulaci, resp. neúplnou absorpční metodu.



úplné absorpční metody jsou kalkulační metody, které započítávají všechny složky nákladů, viz metody pro rozdělení na přímé a nepřímé náklady, např. přirážková metoda.

FIE-KIV 2015/2016

169

© Pavel Nový

výnosy / náklady

CVP analýza podle metody "Příspěvek na úhradu" 450000

výnosy

425000 399.000,-

400000

zisk = 30.000,-

375000 350000

369.000,-

325000

BEP... bod zvratu produkt A = 434 ks produkt B = 867 ks produkt C = 217 ks

300000


275000 250000

celkové náklady

225000 200000 175000 150000 125000 100000 75000 50000 25000 0 0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

650

700

objem produkce výrobků A [ B=2A, C=0.5A ]

FIE-KIV 2015/2016

170

© Pavel Nový

8. 8

CVP analýza pro „neziskové“ organizace [Cost – Volume – Revenue – Analysis ]

Příspěvek může být pevný nebo variabilní

Obecně příjmová část rozpočtu organizace [příspěvek - dotace], která nahrazuje výnosovou produkční část u výrobního podniku nebo obchodní společnosti

příspěvek  variabilní náklady  pevné náklady =

0

!!!

R = RF + RV = RF + kR * X kde: RF RV kR X

… … … …

pevná složka příspěvku variabilní složka příspěvku hodnota jednotkového variabilního příspěvku objem výnosového faktoru – faktoru dotace

náklady/příspěvek

Cost-Volume-Revenue Analysis

FC VC

450,00

C RF

400,00

oblast dostatečných finančních zdrojů

350,00

300,00

oblast finančního deficitu

RV R

BEP

250,00

200,00

150,00

100,00

50,00

0,00 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

objem nákladového/příspěvkového faktoru

FIE-KIV 2015/2016

171

© Pavel Nový

Použitá & doporučená literatura ( pro 4. část textu ) [1] [2]

Horngren, CH. T., Foster, G.: Cost Accounting, Prentice-Hall, 1991. Fess, P. E., Warren, C. S.: Accounting Principles, South-Western Publishing Co. Ohio, 1987. [ 3 ] Kovanicová, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualizované vydání, Polygon, Praha, 2012, ISBN BP03411K. [ 4 ] Kovanicová, D., Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví I. a II. díl, POLYGON Praha, 1995. [ 5 ] Vysušil, J., Fotr, J.: Ekonomika a finance podniku pro manažery, EUROVIA, Praha, 1996. [ 6 ] Macík, K.: Moderní kalkulace nákladů, Vydavatelství ČVUT Praha, 1994. [ 7 ] Král, B.: Manažerské účetnictví, Management Press, Praha, 2008. [ 8 ] Synek, M.: Manažerská ekonomika, Grada Publishing, Praha, 2000. [ 9 ] Macík, K.: Účetnictví pro manažerskou praxi, Grada Publishing, Praha, 2000. [ 10 ] Lazar, J.: Manažerské účetnictví-kontrola a řízení nákladů v praxi, Grada Publishing, Praha, 2001.

FIE-KIV 2015/2016

172

© Pavel Nový

FINANČNÍ A NÁKLADOVÁ INFORMATIKA

Recommend Documents