JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra Hudební produkce Studijní obor: Hudební manažerství
Financování Základních uměleckých škol Evropské strukturální a investiční fondy
Bakalářská práce
Autor práce: Ondřej Bazgier, DiS. Vedoucí práce: MgA. Vladislava Kopecká Oponent práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Jana Vondráčková
Brno 2016
Bibliografický záznam BAZGIER, Ondřej. Financování ZUŠ, Evropské strukturální a investiční fondy [Funding of Primary Art Schools, European Structural and Investment Fund]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra Hudební produkce, rok. 2016 s.[49] Vedoucí diplomové práce MgA. Vladislava Kopecká.
Anotace Bakalářská práce Financování ZUŠ, Evropské strukturální a investiční fondy, přibližuje problematiku a složitost Evropských strukturálních a investičních fondů. Práce blíže charakterizuje operační programy, které jsou vhodné pro základní umělecké školy. Praktická část práce zkoumá především informovanost ředitelů základních uměleckých škol v Moravskoslezském kraji ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů. Rovněž se zabývá i otázkou podpory ze strany zřizovatele či kraje.
Annotation The Bachelor thesis „Funding of Primary Art Schools, European Structural and Investment Fund” deals with issues of the European Structural and Investment Fund. Bachelor thesis is focused on Operation programs, which are appropriate for Primary Art Schools. The practical part of this thesis examines awareness of directors of Primary Art Schools in Moravian region regarding to the European Structural and Investment Fund. Second part of the practical part, deals with support from founder or region.
Klíčová slova Financování ZUŠ, Evropské strukturální a investiční fondy, EU, dotace, podpora
Keywords Funding Primary Art Schools, European Structural and Investment Fund, EU, funds, support
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 22. 4. 2016
Ondřej Bazgier, DiS.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí této práce paní MgA.Vladislavě Kopecké. Paní Ing. MgA. Lucii Šilerové, Ph.D. a BcA. Pavlíně Hrubšové za věcné připomínky k tématu.
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 9 1
DEFINICE POJMŮ ................................................................................................................. 10
2
ZUŠ V ČR .................................................................................................................................. 11
3
HISTORIE EU .......................................................................................................................... 12 3.1 3.2
4
EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY .................................................. 14 4.1 4.2 4.3 4.4
5
VZNIK EVROPSKÉ UNIE ........................................................................................................... 12 ZAČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO EU ................................................................................... 13
STRUKTURA A ALOKACE EVROPSKÝCH FONDŮ ....................................................................... 14 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 – 2020 ............................................................................... 15 DOHODA O PARTNERSTVÍ........................................................................................................ 15 PROGRAMY PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 - 2020 .............................................................. 16
OPERAČNÍ PROGRAMY VHODNÉ PRO ZUŠ.................................................................. 18 5.1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................. 18 5.1.1 Prioritní osa č. 5: Energetické úspory.......................................................................... 19 5.1.1.1 Specifický cíl 5.1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie ................................................................................................................. 20 5.1.1.2 Specifický cíl 5.2: Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov. 21
5.2 OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ .......................................................... 21 5.2.1 Investiční priorita 1 Prioritní osy 3 .............................................................................. 23 5.2.1.1 specifický cíl 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích. ... 23 5.2.1.2 Specifický cíl 3: Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání .... 24 5.2.1.3 Specifický cíl 5: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce. .......................................................................................................................... 24 5.2.1.4 Příklad druhů podpory pro ZUŠ ............................................................................................. 24
5.2.2
Investiční priorita 2 prioritní osy 3 .............................................................................. 25
5.2.2.1
5.2.3
Specifický cíl 1: Kvalitní podmínky pro inkluzivní vzdělání ................................................. 25
Investiční priorita 3 prioritní osy 3 .............................................................................. 25
5.2.3.1 Specifický cíl 1: Sociální integrace dětí a žáků včetně začleňování romských dětí do vzdělávání. ............................................................................................................................................. 25
6
VÝZKUM .................................................................................................................................. 27 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
7
FORMULACE HYPOTÉZ ............................................................................................................ 27 VÝZKUMNÝ SOUBOR .............................................................................................................. 27 POUŽITÉ METODY ................................................................................................................... 28 METODY ANALÝZY DAT ......................................................................................................... 28 PRŮBĚH VÝZKUMU ................................................................................................................. 29
VÝSLEDKY VÝZKUMU ........................................................................................................ 30 7.1 JAK MOC JSOU ŘEDITELÉ ZÁKLADNÍCH UMĚLECKÝCH ŠKOL INFORMOVÁNI OHLEDNĚ EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ? .............................................................. 30 7.2 Z JAKÉHO ZDROJE SE ŘEDITELÉ ZUŠ DOZVĚDĚLI O ESIF?...................................................... 33 7.3 JSOU ŘEDITELÉ A PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ AKTIVNÍMI FUNDRAISERY, NEJEN V OTÁZCE ESIF, ALE I V JINÝCH NADAČNÍCH A INVESTIČNÍCH PŘÍLEŽITOSTECH? ............................ 33 7.4 MOHOU SE ŘEDITELÉ ZUŠ OBRÁTIT NA KRAJ ČI ZŘIZOVATELE O POMOC PŘI SESTAVOVÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACE Z ESIF? ............................................................................................................. 34 7.5 POVAŽUJÍ ŘEDITELÉ ZUŠ ŠKOLENÍ NA VYPRACOVÁVÁNÍ SLOŽITĚJŠÍCH DOTACÍ (ESIF) ZA PŘÍNOSNÁ? JAKOU CESTOU JSOU ŘEDITELÉ INFORMOVÁNI OHLEDNĚ MOŽNOSTI ČERPÁNÍ TAKOVÝCHTO ŠKOLENÍ? ................................................................................................................... 35
8
DISKUSE................................................................................................................................... 37 8.1 8.2 8.3
MOŽNÉ ZDROJE ZKRESLENÍ..................................................................................................... 39 LIMITACE VÝSLEDKŮ .............................................................................................................. 39 DOPORUČENÍ .......................................................................................................................... 39
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 41
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 42 SEZNAM ILUSTRACÍ ..................................................................................................................... 44 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................. 45 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 46 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 47
ÚVOD Bakalářská práce se zabývá možnostmi čerpání dotací pro základní umělecké školy prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESIF). Ačkoli Evropská unie poskytuje i jiné možnosti čerpání různých dotací, kupříkladu prostřednictvím Komunitárních programů, autor práce se rozhodl popsat pouze ESIF. Fondy z evropských zdrojů alokují velké množství finančních prostředků pro podporu České republiky. Z veškerých operačních programů, které ESIF nabízí, se jen malá část hodí i pro projekty základních uměleckých škol. Cílem této bakalářské práce je vybrané operační programy blíže popsat a u některých z nich doplnit i konkrétní projekty pro žádosti o dotace. Od doby vstupu České republiky do Evropské unie již měly základní umělecké školy možnosti čerpat dotace ze tří různých programových období. Celkový počet základních uměleckých škol v ČR, které tyto dotace čerpaly, je jen pár desítek. Proto se zde naskytuje příležitost zjistit důvod, proč základní umělecké školy nečerpají tyto štědré dotace. Jestli kraj či zřizovatel jednotlivé školy a školská zařízení informuje o možnosti čerpání dotací a v neposlední řadě, jestli a jak jsou ředitelé škol aktivní ve fundraisingu. Ve výzkumné části se autor práce zaměřil pouze na území Moravskoslezského kraje, kde dotazníkovým šetřením oslovil všechny základní umělecké školy s žádostí o vyplnění dotazníku (příloha č. 1).
9
1 DEFINICE POJMŮ Základní umělecká škola „Základní umělecká škola je hustě rozšířeným typem doplňkového vzdělání, které je součástí základního vzdělání.“ (1BARANČICOVÁ 2009, str. 196) Základní umělecká škola (dále ZUŠ) nabízí svým žákům vzdělání v hudebních, výtvarných, tanečních a literárně ˗ dramatických oborech. Závisí ovšem na každé ZUŠ, a především na jejích možnostech, zda bude poskytovat žákům veškeré výše uvedené obory nebo pouze určitý výběr těchto oborů. „Výuka na ZUŠ funguje v návaznosti na základní školství, což se promítá do času zahájení vyučování, které spadá do odpoledních hodin. Výuka na ZUŠ má také charakter mimoškolního (dalšího) vzdělávání, konkrétně ve studijních oborech určených dospělým studentům.“ (1BARANČICOVÁ 2009, str. 196) Vzdělávání dospělých „Cíle vzdělávání mladistvých a vzdělávání dospělých, chápané jako celoživotní proces, by měly rozvíjet autonomii a smysl pro odpovědnost lidí a komunit tak, aby se zvýšila jejich schopnost zvládat transformace, které se odehrávají v ekonomice, kultuře a ve společnosti jako celku a současně také podporovat koexistenci, toleranci a informované a tvůrčí zapojení občanů do jejich komunit.“2(Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 2016 [online]) Grant „Grant je finanční podpora. Grant je užíván pro dotace, které jsou poskytovány na základě výběrového řízení a soutěže. Obecně mezi poskytovatele grantů patří nadace, nadační fondy, státní, akademické a vědecké instituce. Příjemcem může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba.“3(CHLÁDKOVÁ, 2014) 1
BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-235-5. 2 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy: Mezinárodní konference UNESCO o vzdělávání dospělých [online]. QCM, 2016 [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsivzdelavani/mezinarodni-konference-unesco-o-vzdelavani-dospelych1?highlightWords=STUDIUM+PRO+DOSP%C4%9AL%C3%89 3
CHLÁDKOVÁ, Blanka. Fundrasing 1, [online], [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: https://prezi.com/hkgrepne846p/1415_fr_1/?utm_campaign=share&utm_medium=copy
10
2 ZUŠ v ČR Celkový počet ZUŠ v ČR byl v roce 2016 celkem 491. 4 (IZUŠ 2016 [online]) Moravskoslezský kraj zastupoval pomyslné třetí místo v celkovém počtu ZUŠ. Z tohoto počtu je nejpočetnější skupina ZUŠ zřizovaných krajem. Na druhém místě se umístily ZUŠ zřizované obcí a těsně za nimi se umístily i soukromé ZUŠ. Jedna ZUŠ v Moravskoslezském kraji je zřízená i církví. Rozdíl mezi ZUŠ je v jednotlivých typech právnických osob, do kterých se odráží i způsob a možnosti financování. Drtivá většina ZUŠ jsou příspěvkovými organizacemi. U ZUŠ zřizované církví je právnická forma tzv. církevní organizace. Další typy právnické osoby byly patrné zejména u soukromých ZUŠ: Společnost s ručením omezeným. Obecně prospěšná společnost. Veřejná obchodní společnost. U základních uměleckých škol je jeden z problémů fakt, že díky své právnické osobě, nemohou žádat velké množství nadací a nadačních fondů. Fondy Evropské unie by mohly ZUŠ poskytnout investiční a neinvestiční dotace, které se mohou projevit buď okamžitě (vybavení učebních pomůcek), nebo se promítnou do celkových nákladů školy v příštích několika letech (energetické úspory, vzdělávání pracovníků).
4
IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol v ČR. I ZUŠ [online]. Sesnsio .cz s.r.o., 2016 [cit. 2016-
05-01]. Dostupné z: https://www.izus.cz/kontakt/seznam_zakladnich_umeleckych_skol_v_cr/ Na webu je uveden celkový počet ZUŠ v ČR 492. Při bližším zkoumání však vyplynulo najevo, že web uvádí 52 ZUŠ v Moravskoslezském kraji. Samotný Moravskoslezský kraj však udává pouze 51 ZUŠ. Z tohoto faktu autor práce vyvodil celkový počet ZUŠ v ČR na 491.
11
3 HISTORIE EU 3.1 Vznik Evropské unie Snaha o vytvoření evropské integrace se naplno rozvinula po druhé světové válce, díky tehdejší politicko ˗ ekonomické situaci. Jednotlivé státy hledaly cestu, jak do budoucna zabránit další světové válce. Tehdejším vzorem pro představitele evropských států byly Spojené státy americké, které se díky seskupením členských států v jeden celek staly jednou z ekonomických velmocí. 5(MUSILOVÁ 2006, str. 5) V roce 1950 představitelé Francie podali návrh na vytvoření integračního seskupení představitelům států Německa, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Integrační seskupení mělo mít formu nadstátní organizace. Jeden z prvních kroků bylo podepsání tzv. Pařížské dohody, která ustanovovala založení Evropského sdružení uhlí a oceli (dále jen ESUO). ESUO vzniklo v roce 1951 a mělo za následek urychlení uhelného a ocelářského průmyslu a rovněž mělo představovat i jakousi jistotu, že by válka mezi Francií a Německem byla materiálně nemožná. 5
(MUSILOVÁ 2006, str. 6)
Na mezinárodní konferenci v Bruselu byla představena další dvě různá společenství, která se zabývala otázkami dopravy, energetiky a atomové energie: Evropské hospodářské společenství (dále jen EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen Euratom). V roce 1957 představitelé ESUO podepsali obě smlouvy o vzniku výše uvedených společenství. 5 (MUSILOVÁ 2006, str. 6) V roce 1967 byla představiteli všech tří společenství (ESUO, EHS a Euratom) podepsána tzv. Slučovací smlouva a tím vzniklo jediné Evropské společenství (dále ES). Od roku 1973 byly do Evropského společenství přibrány další státy jako Velká Británie, Irsko a Dánsko a další. 5 (MUSILOVÁ 2006, str. 7) Evropské společenství tvořilo základnu pro dnešní Evropskou unii. V roce 1992 byla podepsána Maastrichtská smlouva, která ustanovovala vznik Evropské unie (dále 5
MUSILOVÁ, Xenie. Institucionální právo ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu, Masarykova
Univerzita, Právnická fakulta, katedra mezinárodního a evropského práva, 2006.
12
jen EU), proto bývá někdy označována i jako Smlouva o Evropské unii. Od roku 2013 je v EU celkem 28 členských zemí. 6(MUSILOVÁ 2006, str. 8)
3.2 Začlenění České republiky do EU 23. ledna roku 1996 oficiálně předal premiér České republiky Václav Klaus žádost o vstup České republiky do EU. V nadcházejícím období vydala komise EU posudek k podané žádosti na členství v Evropské unii. Učinila tak v červenci roku 1997 a poukazovala na řadu konkrétních nedostatků, které musela ČR do určitého termínu odstranit. Evropská komise monitorovala celý proces přípravy a musela pravidelně podávat zprávy o protokolu České republiky v přípravách na členství v EU. Evropská komise zejména posuzovala plnění jednotlivých kritérií, jež byla podmínkou pro vstup a začlenění do Evropské unie. Proces přípravy byl ukončen 12. – 13. prosince 2002, kdy Evropská rada rozhodla v souladu s Evropskou komisí o přijetí České republiky (a dalších 9 zemí) do EU. Dne 1. května 2004 vstoupila Smlouva o přistoupení v platnost. Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie. To znamená, že od roku 2004 mohla ČR v rámci vyhlašovaných programových obdobích čerpat z různých dotací, které Evropská unie poskytovala členským zemím.
6
MUSILOVÁ, Xenie. Institucionální právo ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu, Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, katedra mezinárodního a evropského práva, 2006.
13
4 EVROPSKÉ
STRUKTURÁLNÍ
A
INVESTIČNÍ
FONDY Zástupci Evropské unie mohou prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů realizovat evropskou politiku, zejména ve věci hospodářské a sociální soudržnosti. Díky těmto fondům se vyrovnávají ekonomické a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony. Hlavním cílem rady EU je, aby Evropské strukturální a investiční fondy co nejvíce přispívaly k naplnění dlouhodobé vize rozvoje (tento dokument je označován jako EU 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění).
4.1 Struktura a alokace evropských fondů Pod názvem Evropské strukturální a investiční fondy se rozumí pouze zastřešující název pro skupinu několika různých fondů Evropské unie. Prostřednictvím níže uvedených fondů jsou následně financována programová období. Evropský fond pro regionální rozvoj. Evropský sociální fond. Fond soudržnosti. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Evropský námořní a rybářský fond.
Obrázek č. 1 – jednotlivé fondy ve vztahu k ESIF, autor Ondřej Bazgier
14
4.2 PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 – 2020 Programové období je vyhlašováno vždy na dobu 7 let, kdy členské státy Evropské unie v tomto časovém horizontu mohou čerpat z fondů prostřednictvím různých programů (viz níže). Česká republika se od svého začlenění do Evropské unie nachází již ve třetím programovém období. Výčet programových období: Programové období 2014 ˗ 2020. Programové období 2007 – 2013. Zkrácené programové období 2004 ˗ 2006. Každý členský stát si pro programové období vypracuje programové dokumenty (tzv. Dohodu o partnerství), ve kterých jsou definovány cíle a priority, s jejichž pomocí se snaží naplňovat strategické cíle evropské politiky.
4.3 Dohoda o partnerství Jednou z podmínek, aby Česká republika mohla čerpat investiční a neinvestiční dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů, je Dohoda o partnerství pro programové období 2014 ˗ 2020. Dohoda o partnerství detailně popisuje socioekonomickou situaci na evropské, národní a regionální úrovni, a jasně definuje priority pro programové období, v souladu s potřebami ekonomiky České republiky. „Dohoda o partnerství byla definitivně schválena Evropskou komisí dne 26. srpna 2014, čímž byl ukončen téměř tříletý proces vyjednávání o tomto dokumentu.“7
7
Evropské strukturální a investiční fondy: Dohoda o partnerství pro programové období 2014 - 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. © 2012 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Dohoda-o-partnerstvi
15
4.4 Programy pro programové období 2014 - 2020 Jednotlivé programy Evropských strukturálních a investičních fondů probíhaly na národní úrovni i na úrovni Evropské unie. V programovém období 2014 ˗ 2020 byly připraveny nové programy, zejména v oblasti Národních operačních programů. Výčet jednotlivých programů v programovém období 2014 ˗ 2020: Programy přeshraniční spolupráce
Interreg V-A Česká republika – Polsko.
Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika.
Interreg V-A Rakousko – Česká republika.
Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 ˗ 2020.
Program spolupráce Svobodný stát Sasko – Česká republika 2014 – 2020.
Programy nadnárodní a mezinárodní spolupráce
Program nadnárodní spolupráce Interreg CENTRAL EUROPE.
Program nadnárodní spolupráce DANUBE.
Program mezinárodní spolupráce INTERREG EUROPE.
Program mezinárodní spolupráce ESPON 2020.
Program mezinárodní spolupráce INTERACT III.
Národní operační programy:
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Operační program Zaměstnanost.
Operační program Doprava.
Operační program Životní prostředí.
Integrovaný regionální operační program.
Operační program Praha – pól růstu ČR.
Operační program Technická pomoc.
Operační program Rybářství 2014 – 2020.
Program rozvoje venkova.
16
Obrázek č. 2 – Programy v programovém období 2014 - 2020, autor Ondřej Bazgier
17
5 OPERAČNÍ PROGRAMY VHODNÉ PRO ZUŠ Evropské strukturální a investiční fondy jsou určeny téměř všem: krajům, obcím, organizačním složkám státu, veřejnoprávním institucím, příspěvkovým organizacím, školám, fyzickým osobám podnikajícím, podnikatelským subjektům atd. Tím pádem je diverzita nabídky čerpání dotací značně rozsáhlá, a proto si ředitelé základních uměleckých škol musejí vybírat z řady podporovaných oblastí. Pro některé ředitele je administrativní zátěž a vydaná energie na prostudování veškerých operačních programů těchto investičních a neinvestičních dotací neúměrná k faktu, že žádná vyhlašovaná oblast podpory není přímo vyhlášená pro základní umělecké školy, ale z nabízených oblastí je nutno dobře vybírat. Autor práce se rozhodl blíže popsat dva operační programy, ze kterých ZUŠ v minulosti nejvíce čerpaly.
5.1 Operační program Životní prostředí „Hlavním cílem je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky. Podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské
činnosti
na
životní
prostředí
a
zmírňování
dopadů
změny
klimatu.“8(MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, str. 8)
Obrázek č. 3 - Dělení Operačního programu Životní prostředí, autor Ondřej Bazgier 8
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Operační program Životní
prostředí 2014 – 2020, Praha: Ministerstvo Životního prostředí
18
Operační program Životní prostředí je řízen Ministerstvem životního prostředí, celková přidělená suma je 2 636 592 864 EUR. Operační program Životní prostředí byl Evropskou komisí schválen až 30. 4. 2015. Je zaměřen zejména na níže uvedené tematické cíle: Snižování energetické náročnosti ekonomiky. Omezení přírodních rizik, povodní a ekologické zátěže. Ochrana životního prostředí.
Prioritní osy Operační program Životní prostředí je alokován na jednotlivé prioritní osy (dále jen PO).
PO 1: Zlepšování kvality vod snižování rizika povodní.
PO 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech.
PO 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika.
PO 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu.
PO 5: Energetické úspory.
PO 6: Technická pomoc.
5.1.1 Prioritní osa č. 5: Energetické úspory Mezi nejčastěji vyhledávanou a jedinou prioritní osu, ze které kdy ZUŠ v minulosti čerpaly, byla prioritní osa č. 5: Energetické úspory. ČR vykazuje velmi vysoké hodnoty energetické náročnosti v rámci EU (měrné emise jsou přibližně o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU) a to je jeden z hlavních důvodů, proč Evropská unie tuto oblast podporuje. Cílem ČR je snížit energetickou náročnost o 20 % do roku 2020, a o 40% do roku 2030. Snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení úspor energie a obnovitelných zdrojů o 27%.
19
V zájmu dosažení výše uvedených cílů byly v rámci PO č. 5: Energetické úspory navrženy 2 specifické cíle (dále i SC):
Snížit energetickou náročnost veřejných budova a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov.
5.1.1.1 Specifický cíl 5.1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Podporovány jsou především celkové nebo dílčí renovace veřejných budov, dále také inovace zdrojů tepla: Zateplení
obvodového
pláště
budovy
(včetně
střešních
konstrukcí,
či konstrukcí k nevytápěným prostorám, jako jsou půdy či suterény budov). Výměna nebo repase otvorových výplní, jakými jsou okna a dveře. Realizace opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy (například instalace fotovoltaického systému). Instalace solárně – termických kolektorů pro přitápění nebo pouze pro přípravu teplé vody. Atd.
Forma a výše podpory U PO je možnost čerpání dotací, čerpání zvýhodněného úvěru, a také je možné získat bonifikaci. Vše lze i kombinovat. Dotační forma u této PO je stanovena na 40% celkových výdajů. Pokud by se realizovala výměna či rekonstrukce zdroje vytápění či systému nuceného větrání s rekuperací, je zde možno získat i výše uvedenou bonifikaci ve výši 5% celkových způsobilých výdajů. Zbylá výše podpory by měla formu již zmíněného zvýhodněného úvěru a to až do výše 45% z celkových uznatelných výdajů. Celková výše podpory tak může pro žadatele představovat až 90% celkových uznatelných výdajů.
20
5.1.1.2 Specifický cíl 5.2: Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov. Málokterá ZUŠ bude sama žadatelem o výstavbu nové budovy, aby mohla čerpat dotace ze specifického cíle 5.2. Rozhodně to ale není vyloučené. Při tomto specifickém cíli je hlavní podporovanou oblastí dosažení pasivního energetického standardu nových veřejných budov. Přičemž projekt musí být hrazen pomocí vícezdrojového financování.
Forma a výše podpory. Zde, na rozdíl od renovace stávajících veřejných budov, není k dispozici tzv. zvýhodněný úvěr ve výši 45%. V tomto specifickém cíli je k dispozici pouze možnost čerpání dotace ve výši 40% celkových uznatelných výdajů a dále je také možno získat bonifikaci. Bonifikace se zde rozděluje v závislosti na tom, v jak velké obci je výstavba nové veřejné budovy realizována. V obci, kde je více než 1000 obyvatel a kde byl v období 2007 – 2011 překročen více než 1 imisní limit, může žadatel získat až 10% bonifikaci. V obci, kde je 1000 nebo méně obyvatel a kde byl rovněž v období 2007 – 2011 překročen více než 1 imisní limit, může žadatel získat až 5% bonifikaci.
5.2 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavním cílem tohoto programu je přispět ke strukturálnímu posunu založeného především na: vzdělání, dosažení kvalitních výsledků ve vzdělání, vytvoření motivované a kreativní třídy a aplikaci výsledků výzkumu pro zvýšení konkurenceschopnosti.
21
Obrázek č. 4 - Dělení Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, autor Ondřej Bazgier
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání se dále dělí na jednotlivé prioritní osy: PO 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum. PO 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. PO 3: Rovný
přístup
ke
kvalitnímu
předškolnímu,
primárnímu
a sekundárnímu vzdělání.
Pro základní umělecké školy je vhodná především Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělání, protože tato prioritní osa je zaměřena především na podporu regionálního školství.
Podpora se dále zaměřuje na: zkvalitnění výuky na všech stupních vzdělávání, individuální přístup k žákovi a následné rozvíjení jeho kompetencí. Na rozvoj klíčových kompetencí (mimo jiné i na kulturní povědomí a vyjádření). Na zefektivnění vzdělání a důraz na odbornou přípravu k dlouhodobým potřebám absolventů, trhu práce a společnosti.
22
První dělení této prioritní osy je podle 3 investičních priorit.
5.2.1 Investiční priorita 1 Prioritní osy 3 „Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání
a
odborné
přípravy.“9(MINISTERSTVO
ŠKOLSTVÍ
MLÁDEŽE
A TĚLOVÝCHOVY, str. 69)
Prioritní osa se rovněž dělí na jednotlivé specifické cíle: SC 1: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání, včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ. SC 2: Zlepšení
kvality
vzdělávání
a
výsledků
žáků
v klíčových
kompetencích. SC 3: Rozvoj
systému
strategického
řízení
a
hodnocení
kvality
ve vzdělávání. SC 4: Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků. SC 5: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy, včetně posílení jejich relevance pro trh práce.
5.2.1.1 specifický cíl 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích. Základní umělecké školy mohou využít specifický cíl 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích. 9
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Operační
program Výzkum, Vývoj a vzdělávání. Praha: Ministerstvo Školství mládeže a tělovýchovy. 2015
23
Tento SC se zaměřuje především na vytváření a navazování nových partnerství mezi jednotlivými školami a organizacemi zájmového a neformálního vzdělání a jejich vzájemné sdílení pedagogických zkušeností, na podporu rozvoje žáků i pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání. Další oblastí podpory je využití ICT technologií a možností on-line vzdělávání, což vede k diferenciaci výuky neformálním způsobem učení. Další oblastí je individuální podpora pedagogů, zejména formou utváření nových postupů a zavedení prostředků, jež mohou zlepšit a usnadnit jejich práci ve školách.
5.2.1.2 Specifický cíl 3: Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání Jak už název napovídá, cílem je zlepšit strategické vedení jednotlivých škol, na všech úrovních vzdělávacího systému. Zvýšit úroveň kvality ve vzdělání pomocí hodnocení výsledků vzdělání z hlediska sledovaných cílů a monitorováním. Dalším cílem je také zlepšení informovanosti odborné veřejnosti a rodičů žáků.
5.2.1.3 Specifický cíl 5: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce. Hlavním cílem je podpořit žáky a studenty přírodovědných a technických oborů a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce. Tento specifický cíl podporuje i vzdělávání dospělých, a proto ZUŠ, které nabízejí vzdělávání dospělých, nebo které by chtěly zavést vzdělávání dospělých, mohou využít i tento specifický cíl k získání podpory. V tomto specifickém cíli bude také podporována podnikavost, iniciativa a kreativita žáků.
5.2.1.4 Příklad druhů podpory pro ZUŠ Z výše popsaných oblastí a všech specifických cílů, se bude přispívat zejména na projekty vzájemné
spolupráce
zřizovatelů
a
škol
(včetně
soukromých
a církevních), zaměřené na zvyšování kvality vzdělání a také na projekty zaměřené na spravedlivém přístupu ke vzdělání. Velký důraz je zde kladen na sdílení 24
profesních zkušeností mezi jednotlivými obory (zabránění objevování již dávno objeveného). Dále se podporují projekty zaměřené na rozvoj klíčových kompetencí dětí a žáků (souhrn vědomostí, schopností, dovedností, postojů a hodnot, které pomáhají osobnímu rozvoji jednotlivců). Z programu je možno čerpat dotace i na profesní rozvoj pedagogických pracovníků a ředitelů škol a školských zařízení. Z projektu bude možno zakoupit i některé potřebné vybavení sloužící k zajištění vzdělávacích aktivit.
5.2.2 Investiční priorita 2 prioritní osy 3
5.2.2.1 Specifický cíl 1: Kvalitní podmínky pro inkluzivní vzdělání Tento specifický cíl se zabývá především individuálním přístupem k žákovi prostřednictvím těchto opatření: Vzdělání pedagogických pracovníků pro podporu rozvoje dítěte nebo žáka a realizaci podpůrných opatření pro využití jeho potenciálu v ohledu na vzdělávací možnosti dítěte či žáka a rovněž i v kontextu prostředí, ze kterého přichází. Vytvoření a zlepšení systému pedagogicko-psychologického poradenství a posílení spolupráce poradenských zařízení se všemi relevantními partnery.
5.2.3 Investiční priorita 3 prioritní osy 3
5.2.3.1 Specifický cíl 1: Sociální integrace dětí a žáků včetně začleňování romských dětí do vzdělávání. Cílem je zkvalitnění a podpora výuky v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami a řešení zařazování dětí a žáků z těchto lokalit do vzdělávání tzv. hlavního vzdělávacího proudu. Další z cílů je i podpora neformálního a zájmového vzdělání v sociálně vyloučených oblastech, kde jsou zavedeny nebo se chtějí zavést různá opatření sloužící k zabránění segregace v těchto institucích. Podporovány budou 25
i projekty zabývající se zařazováním žáků z cílových skupin do neformálního a zájmového vzdělávání, včetně prázdninových programů.
26
6 VÝZKUM 6.1 Formulace hypotéz Výzkumný cíl této bakalářské práce se zaobíral výzkumnou otázkou, zda a do jaké míry jsou ředitelé základních uměleckých škol informováni ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů. Tato výzkumná otázka prostupuje celou bakalářskou prací. Výzkumná část se dále zaobírala dalšími dílčími otázkami: Z jakého zdroje se ředitelé ZUŠ dozvěděli o ESIF? Jsou ředitelé a pracovníci škol a školských zařízení aktivními fundraisery, nejen v otázce ESIF, ale i v jiných nadačních a investičních příležitostech? Mohou se ředitelé ZUŠ obrátit na kraj či zřizovatele o pomoc při sestavování žádosti o dotace z ESIF? Považují ředitelé ZUŠ školení na vypracovávání složitějších dotací (ESIF) za přínosná? Jakou cestou jsou ředitelé informováni ohledně možnosti čerpání takovýchto školení? Veškeré výzkumné oblasti spolu velmi úzce souvisí. Pokud by se ředitelé ZUŠ rozhodli pro čerpání dotací, je pravděpodobné, že by tyto dotace vedly ke zvýšení úrovně základního uměleckého vzdělání. Samozřejmě pouze samotné čerpání dotací nezvýší úroveň vzdělání, ale rozhodně přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých škol a žákům a pedagogům může poskytnout odpovídající zázemí pro výuku, či zajistit další školení pedagogických pracovníků.
6.2 Výzkumný soubor Výzkumný soubor představovali zejména ředitelé základních uměleckých škol nebo příslušní pracovníci daných škol, kteří mají na starosti fundraisingovou činnost. Výzkum byl alokován pouze na území Moravskoslezského kraje a proběhl ve všech typech školských zařízení: v soukromých a církevních ZUŠ, ZUŠ zřízených krajem či obcí. Seznam těchto škol vede Moravskoslezský kraj a je zpřístupněn 27
na webových stránkách kraje.10 Pro účely této bakalářské práce vznikl ještě jeden seznam aktualizovaný o některé další informace (především o kontakty na ředitele základních uměleckých škol či příslušné pracovníky škol). Celkový počet oslovených respondentů byl 51. Sběr dat probíhal od 1. 4. 2016 – 30. 4. 2016. Participanti byli vybráni záměrně a výzkumu se zúčastnili dobrovolně.
6.3 Použité metody Samotné dotazníkové šetření probíhalo on-line formou. Tato metoda se ve výsledku ukázala velice praktická. Autor práce se rozhodl využít webový portál www.survio.com, který nabízí bezplatné vytvoření dotazníku a sbírání odpovědí až do výše sta odpovědí za jeden měsíc. Jelikož maximální počet respondentů byl 51, byl tento webový portál ideálním nástrojem pro tvorbu dotazníku. Navíc dotazník působil profesionálním dojmem. Dotazník byl vytvořen kompilací několika typů otázek: Uzavřené odpovědi, u nichž respondenti zatrhávali vhodné odpovědi (většinou Ano, Ne). Částečně uzavřené odpovědi, u nichž byla možnost buď zatrhnout Ano, Ne, nebo se více rozepsat v položce Jiné. Otevřené odpovědi, u nichž měli respondenti možnost se vyjádřit k věci.
6.4 Metody analýzy dat Sesbíraná data od respondentů se následně vyhodnocovala primárně prostřednictvím procentuálních poměrů. Přínosným prvkem využití on-line formy byla i možnost ze získaných
odpovědí
některé
odpovědi
vyloučit.
Následně
prozkoumat
10
Seznam Základních uměleckých škol v Moravskoslezském kraji. Dostupné z: http://www.msk.cz/skolstvi/seznam_skol.html
28
a vyhodnotit pouze dotazníky škol se společným prvkem (např. základní umělecké školy zřizované krajem).
6.5 Průběh výzkumu Kvalitativní výzkum probíhal anonymním dotazníkovým šetřením a v ojedinělých případech i prostřednictvím telefonického šetření. Prvotní kontakt probíhal téměř se všemi základními uměleckými školami prostřednictvím telefonického rozhovoru, ten ve většině případů vyústil v následnou emailovou konverzaci. V případech, kdy se autor práce poněkolikáté nedovolal do příslušných základních uměleckých škol, rovnou přešel na emailovou konverzaci. V emailové konverzaci byl následně i odkaz na dotazník. Jak již bylo uvedeno výše, sběr dat probíhal od 1. 4. 2016 – 30. 4. 2016. K datu 30. 4. 2016 autor práce uzavřel dotazníkové šetření a vyhodnotil sesbíraná data.
29
7 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky výzkumu se limitují pouze na získané odpovědi z dotazníkového šetření. Celkový počet respondentů, kteří dotazníkové šetření vyplnili, se k datu 30. 4. 2016 zastavil na čísle 29. Což představuje 57 % návratnosti dotazníků, tím pádem mohou výsledky působit částečně zkresleně. V první fázi zatrhávali ředitelé ZUŠ svého zřizovatele. Na výsledcích výzkumu se podílely veškeré typy škol.
Graf č. 1 - Poměr jednotlivých typů zřizovatelů ZUŠ, kteří odpověděli na dotazníkové šetření, autor Ondřej Bazgier
7.1 Jak moc jsou ředitelé základních uměleckých škol informováni ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů? Celých 86 % ředitelů základních uměleckých škol již někdy slyšelo o Evropských strukturálních a investičních fondech. Zbylých 14 % ředitelů základních uměleckých škol, což z celkového počtu odpovědí představuje 4 ZUŠ, nikdy o těchto fondech neslyšelo.
30
Graf č. 2 ˗ Slyšeli již ředitelé ZUŠ o ESIF?, autor Ondřej Bazgier
Výše uvedená výzkumná otázka se skládala ze dvou dalších podotázek. První z nich byla, zda ředitelé základních uměleckých škol, kteří již slyšeli o ESIF, vědí, na jaké projekty mohou žádat dotace prostřednictvím ESIF. Další otázka byla pouze kontrolní, a to, jestli si ředitelé mohou najmout externího pracovníka, který by pro základní uměleckou školu vypracoval žádost o dotace na ESIF. Z celkového počtu respondentů pouze 34 % odpovědělo, že vědí, na jaké projekty mohou žádat dotace prostřednictvím ESIF. 41 % respondentů odpovědělo kladně na otázku, zda si mohou najmout externího pracovníka, který pro ně zpracuje žádost o dotace na ESIF.
31
Graf č. 3 – Vědí ředitelé ZUŠ, na jaké projekty mohou využít dotace z ESIF?, autor Ondřej Bazgier
Graf č. 4 ˗ Mají ředitelé ZUŠ možnost najmout si externího pracovníka na zpracování žádosti o dotace z ESIF?, autor Ondřej Bazgier
Po prostudování jednotlivých odpovědí vyšlo najevo, že pouze 67 % respondentů (z těch, kteří odpověděli kladně na otázku, zda ví, na jaké projekty mohou čerpat dotace z ESIF) také vědělo, že pokud čerpají dotace prostřednictvím ESIF, je možné z těchto prostředků hradit externího odborníka, který vypracuje žádost o dotaci.
32
Z tohoto zjištění vyplývá, že pouze 24 % ředitelů ze všech dotázaných ZUŠ má širší povědomí o ESIF, a z tohoto počtu 50 % ředitelů již žádalo o dotaci prostřednictvím ESIF.
7.2 Z jakého zdroje se ředitelé ZUŠ dozvěděli o ESIF? Z dotazníkového šetření vyplývá, že necelá polovina ředitelů, tedy 48 %, byla velmi aktivní a informace ohledně ESIF si vyhledala vlastní iniciativou. Dalším četným zdrojem, který informoval ředitele ZUŠ, byl Moravskoslezský kraj nebo zřizovatel škol. Celkem tento zdroj uvedlo 24 % dotázaných respondentů. 7 % ZUŠ uvedlo jiné zdroje o informování ohledně ESIF (média, semináře) a 7 % zastoupila kolonka doporučení známého. Zbylých 14 % respondentů nikdy o ESIF neslyšelo.
Graf č. 5 ˗ Z jakého zdroje se ředitelé ZUŠ dozvěděli ohledně ESIF?, autor Ondřej Bazgier
7.3 Jsou ředitelé a pracovníci škol a školských zařízení aktivními fundraisery, nejen v otázce ESIF, ale i v jiných nadačních a investičních příležitostech? Co se týká fundraisingové aktivity ředitelů ZUŠ, byly zde opravdu vysoká čísla v oblasti čerpání dotací i z jiných programů, než z ESIF. 72 % ředitelů ZUŠ již čerpalo nějaké dotace, a je nutno poznamenat, že řada ředitelů čerpalo dotace 33
dokonce několikrát. Celkovým počtem čerpaných dotací jednotlivých ZUŠ se dotazník nezabýval, a proto nejsou k dispozici přesná čísla.
Graf č. 6 ˗ Čerpali ředitelé ZUŠ nějaké dotace?, autor Ondřej Bazgier
Co se týče podání žádosti o čerpání dotací prostřednictvím ESIF, vyšla následující čísla: 21 % ZUŠ podávalo žádosti o čerpání dotací, bohužel v celých 50 % byl projekt zamítnut. Jako nejčastější důvody zamítnutí byly uvedeny formální nedostatky a málo bodů pro realizaci. Z celkového počtu ZUŠ, které čerpaly dotace, je poměrně vysoké číslo i v otázce, kdo danou žádost zpracovával. 76 % žádostí zpracovávali interní pracovníci škol či ředitelé, ve 14 % zpracovávali žádosti o dotace externí pracovníci a rovněž ve 14 % byla využita externí konzultace.
7.4 Mohou se ředitelé ZUŠ obrátit na kraj či zřizovatele o pomoc při sestavování žádosti o dotace z ESIF? Pro větší úplnost výzkumu se autor práce rozhodl kontaktovat i příslušné zaměstnance Moravskoslezského kraje. Jednou z otázek bylo, jestli má kraj zřízenou nějakou kancelář, na kterou by se ředitelé ZUŠ mohli obracet s prosbou o pomoc při sestavování žádostí o dotace. Jejich odpověď byla, že nemají zřízenou žádnou kancelář, kde by se kdokoliv mohl obracet s žádostí o radu, zejména v oblasti ESIF. 34
Zároveň ale dodávají, že je na kraji zřízen Odbor evropských projektů a pracovníci uvedeného odboru mohou v rámci svých gescí a znalostí na dotazy škol odpovědět. Systematická podpora při přípravě projektů však aktuálně pro školy zajištěna není. I přes tento fakt 59 % ředitelů ZUŠ odpovědělo, že se mohou v případě potřeby na kraj obrátit. 14 % respondentů však odpovědělo, že kraj či zřizovatel jim v této problematice nepomůže. 27 % uvedlo, že odpověď na danou otázku nezná, jelikož se spoluprací s krajem či zřizovatelem nemají zkušenosti.
7.5 Považují ředitelé ZUŠ školení na vypracovávání složitějších dotací (ESIF) za přínosná? Jakou cestou jsou ředitelé informováni ohledně možnosti čerpání takovýchto školení? 79 % ředitelů ZUŠ by uvítalo školení na složitější nadace a fondy a pokládají taková školení za přínosná. Co se týče informovanosti ředitelů o možnostech takových školení, tak ve velké většině, tj. v 76 %, byli ředitelé informováni buďto svým zřizovatelem, krajem nebo samotnými školícími firmami. Z velké části byli ředitelé informováni emailem, a to především přeposíláním nabídek na školení. Dalším zdrojem informování byly porady ředitelů a semináře pro ředitele. Malé procento ředitelů sledovalo i vyhlášky umisťované na webových stránkách zřizovatele, kraje, ministerstva atd.
35
Graf č. 7 ˗ Považují ředitelé ZUŠ školení na složitější dotace (ESIF) za přínosná?, autor Ondřej Bazgier Velký rozdíl byl pak při odpovědích ZUŠ, které zřizoval kraj. Tyto ZUŠ ve 26 % vyplnily, že se jim nedostává žádných informací ohledně možnosti školení. Ale 90 % těchto ZUŠ by takové školení uvítalo.
36
8 DISKUSE Cílem
výzkumu
bylo
prozkoumat
míru
informovanosti
ředitelů
ZUŠ
(viz kapitola 7.1). Výzkumným souborem byli ředitelé ZUŠ v Moravskoslezském kraji. Hlavní hypotézu doplňovaly další výzkumné otázky (viz kapitola 6.1). První
hypotéza
se
zaměřovala
čistě
na
informovanost
ředitelů
ZUŠ
v Moravskoslezském kraji ohledně ESIF. Prvotní odhad autora práce, že ohledně ESIF budou informováni všichni ředitelé či příslušní pracovníci, se nenaplnil. Z výsledku je ale patrné, že opravdu velké procento ředitelů (86 %) je o ESIF informováno alespoň do té míry, že vědí o existenci těchto fondů. Vedlejším cílem této bakalářské práce bylo i pozvednout informovanost ohledně ESIF a případně i zvýšit mírů čerpání těchto dotací. Jelikož autor práce navázal kontakt se všemi ZUŠ v Moravskoslezském kraji, je tento cíl nebo alespoň jedna jeho část – zvýšení informovanosti ohledně ESIF, poměrně snadno naplnitelná. Samotné čerpání dotací se nedá moc ovlivnit, musí zde být vhodně zvolený operační program a také výborné zpracování samotného projektu. Jako odměnu za vyplnění dotazníku autor poskytl finální verzi bakalářské práce všem ZUŠ v Moravskoslezském kraji. Menší procento respondentů má širší povědomí ohledně ESIF a jen pět ZUŠ se rozhodlo podat žádost na čerpání dotací z těchto fondů. ESIF, včetně přípravy žádosti o čerpání, jsou velmi náročné. A proto není divu, že jen malé procento respondentů (24 %) má širší znalosti, případně i zkušenosti ohledně těchto fondů. Jak bylo již v úvodu zmíněno, hlavním cílem této bakalářské práce bylo vybrané operační programy blíže popsat. Z výběru jednotlivých operačních programů již respondenti nemusí složitě dohledávat, které operační programy mohou případně využít. Tím by se v příštích letech mohl zvýšit počet jednotlivých žádostí o čerpání. Ovšem výčet jednotlivých operačních programů, které jsou vhodné pro ZUŠ, nemusí být kompletní. Ačkoli jsou po administrativní stránce tyto fondy velice náročné, existuje zde možnost si na přípravu projektu najmout externího pracovníka a navíc ho lze z dotačních finančních prostředků zaplatit. Jednou z podmínek je, že dotyčný odborník musí mít nad projektem zodpovědnost. Externího pracovníka nelze zaplatit z ESIF, pokud pracuje pouze jakožto konzultant.
37
Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na zdroje, ze kterých se ředitelé informovali ohledně ESIF. Zde se na pomyslném prvním místě umístila vlastní iniciativa ředitelů či
příslušných
pracovníků.
Což
je
skvělý
předpoklad
pro
zvýšení
konkurenceschopnosti jednotlivých škol, protože vlastní iniciativa je hnacím motorem na cestě něco změnit. Ale na druhou stranu je zde i nezanedbatelné procento respondentů (14 %), kteří nikdy o těchto fondech neslyšeli. A navíc to byli respondenti převážně ze ZUŠ zřizovaných Moravskoslezským krajem. Toto zjištění vedlo k domněnce, že i když mají ZUŠ stejného zřizovatele (Moravskoslezský kraj), nedostává se všem ředitelům stejných informací a vzniká zde určitý druh komunikačního šumu. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na míru fundraisingové aktivity. Po vlastní iniciativě něco změnit, je míra této aktivity rovněž nezbytná. Z výsledků výzkumu je patrné, že 72 % respondentů se podílí na fundraisingové aktivitě. I přes tento fakt respondenti jen ve velmi malém poměru žádali o dotace na ESIF (pouze 5 respondentů). Výzkum se nezabýval přesným počtem čerpaných dotací. Čtvrtá hypotéza se zaměřovala na míru podpory ze strany zřizovatele nebo kraje. Ačkoli kraj nezřizuje žádnou kancelář zaměřující se čistě ESIF, na kterou by se ředitelé ZUŠ mohli obracet při sestavování svých projektů, tak i přesto by se více než 50 % respondentů na kraj s žádostí o pomoc obrátilo. Je pochopitelné, že když kraj nezřizuje žádnou kancelář ESIF, tak nebude svým příspěvkovým organizacím a jiným dávat vědět, že se na něj mohou obrátit s takovou žádostí o pomoc. Pokud už se ředitelé ZUŠ rozhodnou na kraj obrátit, tak se jim budou zaměstnanci kraje snažit vyhovět a poradit co nejlépe. Pokud by se ředitelé ZUŠ rozhodli nekontaktovat pouze kraj, tak mohou požádat o pomoc i příslušné zaměstnance ministerstva, kteří mají odborné zkušenosti a mohou tak poradit přímo ke konkrétnímu projektu. Veškeré operační programy spravují jednotlivá ministerstva. Poslední hypotéza se zaměřovala na školení ohledně ESIF. Otázkou bylo, jestli by ředitelé takové školení uvítali a také z jakých zdrojů jsou ředitelé informováni ohledně možnosti školení. Z velké části mají ředitelé zájem ohledně školení na podávání složitějších dotací (ESIF). Největší zájem o tyto školení představují respondenti, kteří nikdy o ESIF neslyšeli. Co se týče informovanosti ohledně možností školení, tak zde byly velké rozdíly mezi jednotlivými ZUŠ 38
zřizované krajem, což opět vede k domněnce, že mezi Moravskoslezským krajem a jeho příspěvkovými organizacemi je nějaká komunikační propast.
8.1 Možné zdroje zkreslení Výsledky výzkumu mohly být ovlivněny různými faktory. Největším faktorem ovlivňujícím výsledek bylo, že výzkum byl alokován na území Moravskoslezského kraje, čímž se výsledky plošně vztahují na toto území. Problém nastal, když ne všechny ZUŠ vyplnily dotazník, tím pádem se do výsledků promítlo jen určité množství odpovědí a výsledky tak mohou působit zkresleně. Malé množství odpovědí na dotazníkové šetření se tak mnohem výrazněji promítlo do procentuálních poměrů. Výsledky výzkumu se nedají plošně shrnout pro celý Moravskoslezský kraj, protože by nebyly zcela relevantní. Dalším faktorem ovlivňující výsledky výzkumu, je lidský faktor. Všude, kde působí lidský faktor, se může objevit špatné pochopení otázky nebo respondenti nemusí vyplnit dotazník zcela pravdivě a tak podobně.
8.2 Limitace výsledků Limitace výsledků se promítla především na celkovém počtu vyplněných dotazníků. Jelikož maximální počet respondentů byl 51, neexistovala zde možnost, jak tento počet během výzkumu navýšit. Výše uvedená limitace souvisí i s tím, že výzkum byl alokován pouze na území Moravskoslezského
kraje.
Jednou
z dalších
možných
limitací
výsledků
je i nedostatečná časová lhůta pro sběr dat. Výzkum probíhal v dubnu roku 2016.
8.3 Doporučení Vyšší míra informovanosti ohledně ESIF zatím na ZUŠ v Moravskoslezském kraji není, ale ZUŠ projevily poměrně velký zájem o školení. Případné čerpání dotací by mohlo vést ke zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých škol nebo i k menší
39
finanční náročnosti co se týče provozu jednotlivých budov. Čerpání dotací se rovněž promítne i do rozpočtu Moravskoslezského kraje nebo jiných zřizovatelů. Dalším doporučením vycházejícím z výzkumu je odstranění komunikační bariéry, která je v kraji patrná. Každý ředitel, který vede nějakou ZUŠ, by měl v rámci svých kompetencí postupně rozvíjet školu. To se týká i aktivního vyhledávání různých dotačních příležitostí, které nejenom kraj a ministerstvo pravidelně zveřejňují na svých webových stránkách.11 Je to tedy především o přístupu každého jednotlivého ředitele. Moravskoslezský kraj, i když to nemá v povinnosti, již v době vzniku této práce pravidelně informoval většinu ředitelů ZUŠ ohledně možnosti čerpání různých grantů prostřednictvím e-mailu. Jedno z možných řešení by bylo informovat veškeré ZUŠ v kraji již zavedeným způsobem (tedy emailem). Veškeré ZUŠ, nejen ty zřízené Moravskoslezským krajem, by měly rovný přístup k informacím ohledně školení a možnosti čerpání různých dotací. Navíc po telefonickém rozhovoru převážně se soukromými ZUŠ vyplynulo, že soukromé ZUŠ mají negativní zkušenosti s krajem. Rovný přístup k těmto informacím by mohl vést i ke zlepšení vzájemných vztahů.
11
Ukázky webových stránek kraje a ministerstva, které informují o dotačních příležitostech: http://www.msk.cz/scripts/detail.php?pgid=3314 http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/dotace-a-granty-1 http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1
40
Závěr V úvodu byl stanoven cíl blíže popsat jednotlivé operační programy, které mohou využít i základní umělecké školy. Splnit tento cíl nebylo lehké, protože Evropské strukturální a investiční fondy nevyhlašovaly v programovém období 2014 – 2020 žádný operační program určený přímo pro základní umělecké školy. Proto bylo důležité seznámit se se všemi operačními programy a ty dále alokovat na programy vhodné pro ZUŠ. V textu lze nalézt operační programy vhodné pro ZUŠ, ale výčet jednotlivých programů nemusí být kompletní, protože každá základní umělecká škola je specifická a vyžaduje pokaždé jiný přístup. To se může promítnout i do jiných operačních programů, než jen těch, které jsou výše popsány. Co se týče výzkumné části, vyplynuly z ní zajímavé odpovědi. Zejména velká většina ředitelů se zabývá fundraisingem a pro svou školu se snaží získat investiční a neinvestiční zdroje pomocí různých dotačních vyhlášek. Zároveň je ale velmi málo ZUŠ, které čerpaly dotace prostřednictvím ESIF. Ředitelé mají zájem i o školení ohledně přípravy projektu na ESIF, z čehož se dá do budoucna vycházet. Umožnění takového školení a následně možnost čerpání těchto dotací by rozhodně zvýšilo konkurenceschopnost škol, zároveň by se zvýšila i obliba daných škol, protože by byly schopny nabídnout žákům nové a zajímavé vybavení, nové obory a nové vzdělávací postupy. Jako jeden z možných problémů zde vyplynul komunikační šum mezi školami a zřizovatelem či krajem. Což ale není problém, který by se nedal vyřešit. Dalším zjištěním bylo překvapivý zájem ředitelů v otázce školení ohledně ESIF. To by se mohlo odrazit na zvýšení počtů čerpání dotací z ESIF, a tím i zvýšení úrovně a konkurenceschopnosti jednotlivých ZUŠ v Moravskoslezském kraji.
41
Použité informační zdroje LITERATURA: GOLA, Petr. Evropská unie v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Třebíč: Radek Veselý, c2003. ISBN 80-86376-30-3. BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-235-5. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Evropské fondy 2014 – 2020, Jednoduše pro lidi. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Národní orgán pro koordinaci. 2015. ISBN 978-80-87147-84-9
DOKUMENTY: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Pravidla pro žadatele a příjemce podpory, v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 – 2020, verze 5.0, Praha: Ministerstvo Životního prostředí, 2015 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Operační program Životní prostředí 2014 – 2020, Praha: Ministerstvo Životního prostředí MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE
A TĚLOVÝCHOVY.
Operační
program Výzkum, Vývoj a vzdělávání. Praha: Ministerstvo Školství mládeže a tělovýchovy, 2015. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Evropské strukturální a investiční fondy 2014 – 2020 v kostce. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Národní orgán pro koordinaci, 2015. MINISTERSTVO
PRO
MÍSTNÍ
ROZVOJ
ČR.
Dohoda
o
partnerství
pro programové období 2014 – 2020, Česká republika. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Národní orgán pro koordinaci, 2014.
42
ODBORNÉ PRÁCE: MUSILOVÁ, Xenie. Institucionální právo ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu, Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, katedra mezinárodního a evropského práva, 2006.
INTERNETOVÉ ZDROJE: Evropské strukturální a investiční fondy: Dohoda o partnerství pro programové období 2014 - 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. © 2012 [cit. 201604-25].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-
2020/Dohoda-o-partnerstvi Evropské strukturální a investiční fondy: Operační program Životní prostředí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. © 2012 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OPZivotni-prostredi IZUŠ: Seznam základních uměleckých škol v ČR. I ZUŠ [online]. Sesnsio.cz s.r.o., 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.izus.cz/kontakt/seznam_zakladnich_umeleckych_skol_v_cr/ CHLÁDKOVÁ, Blanka. Fundraising 1, [online], [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: https://prezi.com/hkgrepne846p/1415_fr_1/?utm_campaign=share&utm_medium=co py
PRAMENY: TROMBÍKOVÁ,
Jana.
Referent
pro
rozvoj
vzdělávání
odbor školství, mládeže a sportu v Moravskoslezském kraji, emailová konverzace.
43
Seznam ilustrací Obrázek č. 1 – jednotlivé fondy ve vztahu k ESIF, autor Ondřej Bazgier Obrázek č. 2 – Programy v programovém období 2014 - 2020, autor Ondřej Bazgier Obrázek č. 3 - Dělení Operačního programu Životní prostředí, autor Ondřej Bazgier Obrázek č. 4 - Dělení Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, autor Ondřej Bazgier
44
Seznam grafů Graf č. 1 - Poměr jednotlivých typů zřizovatelů ZUŠ, kteří odpověděli na dotazníkové šetření, autor Ondřej Bazgier Graf č. 2 ˗ Slyšeli již ředitelé ZUŠ o ESIF?, autor Ondřej Bazgier Graf č. 3 – Vědí ředitelé ZUŠ, na jaké projekty mohou využít dotace z ESIF?, autor Ondřej Bazgier Graf č. 4 ˗ Mají ředitelé ZUŠ možnost najmout si externího pracovníka na zpracování žádosti o dotace z ESIF?, autor Ondřej Bazgier Graf č. 5 ˗ Z jakého zdroje se ředitelé ZUŠ dozvěděli ohledně ESIF?, autor Ondřej Bazgier Graf č. 6 ˗ Čerpali ředitelé ZUŠ nějaké dotace?, autor Ondřej Bazgier Graf č. 7 ˗ Považují ředitelé ZUŠ školení na složitější dotace (ESIF) za přínosná?, autor Ondřej Bazgier
45
Seznam zkratek a značek ČR – Česká republika EHS – Evropské hospodářské společenství EU – Evropská unie Euratom – Evropské společenství pro atomovou energii ESIF – Evropské strukturální a investiční fondy ESUO – Evropské sdružení uhlí a oceli ICT – informační a komunikační technologie PO – prioritní osa SC – specifický cíl ZUŠ – základní umělecká škola
46
Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník
47
Příloha č. 1 – Dotazník
48
49
