Financování základních a středních škol

Bakalářská práce

Veronika Domanská

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Financování základních a středních škol Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Veronika Domanská

Rohatec 2006

9


Veronika Domanská

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Rohatci dne 19.července 2006

.................................................. Podpis autora bakalářské práce

10


Veronika Domanská

Vyslovuji tímto upřímné poděkování vedoucímu a konzultantovi bakalářské práce JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za odborné vedení a metodickou pomoc v průběhu zpracovávání bakalářské práce. Rovněž děkuji pracovníkům Základní školy Rohatec, Obchodní akademie Hodonín a vedoucímu pracovníku Školského úřadu Hodonín za poskytnutí potřebných informací, které jsem použila při zpracování bakalářské práce.

11


Veronika Domanská

ABSTRAKT DOMANSKÁ, V. Financování základních a středních škol. Bakalářská práce. Rohatec, 2006. Tato bakalářská práce se zabývá financováním základních a středních škol. Analyzuje jednotlivé možnosti, jak může škola získat potřebné finanční zdroje. Za úkol si klade rozhodnout, zda jsou současné zdroje financování dostačující, přístupné všem školám a zda jsou možnosti čerpání pro školy dosažitelné. Ke zjištění požadovaných informací a tak k naplnění cíle práce bylo využito dostupných informací jak z odborné literatury, tak z informací uveřejněných na internetu. Velmi mi také pomohla odborná pomoc ředitelů obou škol a vedoucího Školského úřadu Hodonín.

Získané

informace

mohou

posloužit

školám

k dalšímu

rozhodování

o financování. Klíčové pojmy: o Financování o Rozpočet o Dotace o Základní škola o Střední škola – obchodní akademie

ABSTRACT DOMANSKÁ, V. Financing of Basic and Secondary Schools. Bachelor’s thesis. Rohatec 2006 This bachelor’s thesis deals with financing of basic and secondary schools. The work analyses the appropriate possibilities how the school is able to obtain necessary financial sources. The thesis’ aim is to decide whether the existing financing sources are sufficient, available to all schools and if the possibilities to draw them are accessible for schools. For finding of the requested information and thus fulfilling the targets of the thesis there was utilized the available information both from specialized literature and from the information published on Internet. A very effective and professional helping hand was given to me by the headmasters of the both schools and the Head of the Education

12


Veronika Domanská

Authority Hodonín. The obtained knowledge may serve schools for further decision making on financing.

Key concepts: o Financing o Budget o Subsidy o Basic school o Secondary school – Commercial Academy

13


Veronika Domanská

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE ........................................................................ 9-10

2

METODIKA ...........................................................................................11

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE .........................................................................12 3.1

historie financování školství .................................................. 12-13

3.2

charakteristika školy.............................................................. 13-14 3.2.1 příspěvková organizace ................................................ 14-16 3.2.2 školská právnická osoba ............................................... 16-17 3.2.3 organizační složka státu......................................................17

3.3

zřizovatelé škol a jejich pravomoci ..............................................17 3.3.1 ministerstva ................................................................... 17-18 3.3.2 kraje ....................................................................................18 3.3.3 obce .............................................................................. 18-19

3.4

právní formy škol.........................................................................19 3.4.1 státní školy ..........................................................................20 3.4.2 soukromé školy ............................................................. 20-22 3.4.3 církevní školy ................................................................ 22-23

3.5

školská zařízení ..........................................................................23 3.5.1 stravování ..................................................................... 24-25 3.5.2 příspěvky.............................................................................25

3.6

činnost školy................................................................................25 3.6.1 hlavní činnost ......................................................................25 3.6.2 doplňková činnost ......................................................... 25-26

3.7

financování škol .................................................................... 26-31 3.7.1 rozpočet ........................................................................ 31-32

14


Veronika Domanská

3.7.2 dotace ........................................................................... 32-33 3.7.3 fond .....................................................................................34 3.7.4 dary .....................................................................................35 3.8

porovnání financování s jinými státy ...........................................35 3.8.1 sousedící státy .............................................................. 35-36 3.8.2 státy EU ........................................................................ 36-38

4

VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................... 39-43 4.1

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ROHATEC ...................................................44 4.1.1 historie ................................................................................44 4.1.2 činnost školy .......................................................................44 4.1.3 financování.................................................................... 45-48

4.2

OBCHODNÍ AKADEMIE HODONÍN ...........................................48 4.2.1 Historie................................................................................48 4.2.2 činnost školy .......................................................................49 4.2.3 financování.................................................................... 49-52

5

DOTAZNÍK...................................................................................... 53-55

6

ZÁVĚR, NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ................................................... 56-57

7

POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................58

8

PŘÍLOHY ........................................................................................... 59-62

15


Veronika Domanská

1 Úvod a cíl práce Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila financování základních a středních škol. V loňském roce jsem měla možnost absolvovat praxi na Základní škole Rohatec, díky které jsem tak mohla nahlédnout do nitra této problematiky, zjistit, jak je financování škol složité a náročné. Absolvovaná praxe se stala jedním z hlavních důvodů, proč jsem si toto, pro mě velmi zajímavé téma, zvolila. Ústav práva, na kterém práci zpracovávám, mi poskytl také náhled na financování nejenom z ekonomického pohledu, ale hlavně z pohledu právního. Jaké jsou podmínky pro získání dotace, jakými zákony se školy musí řídit, jaká je právní úprava financování obecně a aplikace práva na konkrétní problémy. V teoretické části se budu snažit o charakteristiku problému, o vytyčení stěžejních bodů, klíčových slov a pojmů. Pro pochopení dané problematiky je důležité vědět, v čem je podstat školství. Mnohé skutečnosti se v posledních letech výrazně změnily. Velká část široké veřejnosti představu o tom, jak náročné je provozování školy. Ve druhé části, která naváže na teoretickou část a rozvine ji do praktického hlediska, se budu snažit o analýzu dvou, pro mě významných škol. Zvolila jsem si pro výzkum školy, které jsem osobně navštěvovala jako žačka a v jedné z nich, v Základní škole Rohatec, jsem v loňském roce absolvovala praxi. Studuji ekonomický obor, proto se praktická část práce zaměří na problematiku spíše z ekonomického hlediska. Pokusím se o vytyčení rozdílů mezi financováním základních a středních škol, o srovnání výše získaných dotací a jejich rozdělování na jednotlivé potřeby škol. Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza a zhodnocení financování obou zkoumaných škol. Cílem je také posoudit, zda je výše přijatých dotací dostačující, zda nejsou jiné možnosti, jak získat potřebné finanční zázemí pro rozvoj výuky. Kromě seznámení s problematikou a jejím následným zhodnocením bude mou snahou také poukázat na případné nedostatky a navrhnout možnosti řešení těchto současných problémů.

16


Veronika Domanská

Snad práce přispěje k pochopení problematiky financování a zpětně pak poslouží i oběma školám.

17


Veronika Domanská

2 Metodika

Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí. Část teoretická, v případě této práce je nazvána Literární rešerší. Ta nabízí východiska pro část druhou. Tou je praktická část bakalářské práce, tzv. vlastní práce. Je zaměřená na samotný problém financování českého základního a středního školství. Při rozboru problému bylo využito odborného textu, školského zákona a odborných knih, se záměrem zahrnout do práce teoretické vědomosti o financování škol, o postupu při poskytování dotací, příspěvků. Praktická část práce se snaží, na základě zhodnocení financování z různých hledisek, rozhodnout, zda je způsob financování a výše školou přijatých finančních prostředků přijatelné. Práce vychází ze zákonů a platných vyhlášek, ale je zaměřena především na financování škol z pohledu ekonomického. Pro sběr potřebného materiálu posloužila návštěva Školského úřadu v Hodoníně a konzultace s místostarostou obce Rohatec. O pomoc byli požádání také ředitelé sledovaných škol. Pro objektivní zpracování práce byl vytvořen také dotazník, sice stručný, ale věcný a při zpracování práce velmi užitečný.

18


Veronika Domanská

3 Literární rešerše – teoretická část

3.1 Historie financování školství V devadesátých letech 20. století začala řada oblastí procházet velmi intenzivní proměnou a transformací. Některé z nich zasáhly i školství. Vznikají školy soukromé a církevní, zakládají se víceletá gymnázia. Hlavní inspirací práce je jednak školský zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění, a Základní listina práv a svobod (Základní listina práv a svobod, hlava třetí, článek 25 odstavec 2 a hlava čtvrtá, článek 33). Školský zákon nabyl účinnosti 1.1.2005. Tímto zákonem, spolu se zákonem č. 563/2004 Sb., v platném znění, byla nahrazena stávající právní úprava obsažená v zákonech č. 29/1984 Sb., zákona č. 76/1978 Sb. a v zákoně č. 564/1990 Sb. Až díky němu jsem pochopila podstatu školství a propracovanost, s jakou jsou školám přidělovány dotace a příspěvky. Stručný obsah zákona: -

zabývá se úpravou předškolního, základního, středního a vyššího odborného

vzdělání ve školách a samozřejmě školských zařízeních. Stanovuje podmínky, za kterých se vzdělávání uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti osob (fyzických i právnických) při vzdělávání. Stanovuje působnost orgánů státní správy a samosprávy ve školství. Vzdělávání se uskutečňuje podle školských vzdělávacích programů. Ty stanoví konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání podle daného oboru vzdělání. Programy vydává ředitel školy, školského zařízení. Musí jej zveřejnit na přístupném místě ve škole. Ze škol mizí komunistická ideologie. Navracejí se do nich pedagogové, kteří nemohli za normalizace vyučovat pro své politické názory. Významnou reformou bylo přijetí zákona č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství. Tato reforma dala vzniknout odvětvovému řízení regionálního školství. Hlavní rysy reformy:

19


Veronika Domanská

o stát ztratil monopol ve zřizovatelských pravomocích, takže mohly začít vznikat i nestátní školy – soukromé a církevní. o byly zřízeny regionální školské úřady, které vykonávaly státní správu, vznikaly okresní školské rady a rady škol o bylo zrušeno centrální plánování počtu žáků a studentů, kterým bylo umožněno studovat jednotlivé obory. Školy začaly být financovány podle počtu žáků =>vyšší zájem o studenty a žáky. o zvýšení povinné školní docházky z osmi let na devět o postupně se rozšířil platový systém, z původních 12 platových tříd na 16 tříd. V rámci reformy byly do tohoto systému také zahrnuty příplatky. Cílem těchto změn bylo motivovat vstup do veřejných služeb. o začíná se také prosazovat kombinovaný model řízení školství – jde o kombinaci odvětvového řízení a územního řízení. o školy postupně přestávají být státními, ale přecházejí na samosprávné orgány. Těmi jsou krajská zastupitelstva. Touto změnou se mění i odpovědnost za financování škol a školských zařízení=>vícezdrojové financování škol. Tímto krokem dochází k rozdělení výdajů na ty, které jsou investiční nebo ostatní neinvestiční, a na ty, které jsou přímými náklady na vzdělávání (ty stále zůstávají v kompetenci státní správy). Kraje ke krytí těchto výdajů využívají vlastní rozpočet nebo dotace ze státního rozpočtu.

3.2 Charakteristika školy Školy bývají nejčastěji zřizovány jako příspěvkové organizace. Zákon tuto organizaci chápe jako funkční mezityp právnické osoby stojící mezi organizační složkou zřizovatele a ziskovou obchodní společností. Majetkovými a rozpočtovými omezeními má blízko k organizační složce, ale právní subjektivitou a určitou mírou autonomie se podobá společnosti obchodní. Takto zřízená škola je na rozpočet svého zřizovatele napojena saldem svého rozpočtu. To je kryto příspěvkem (provozním a kapitálovým) z rozpočtu zřizovatele.

20


Veronika Domanská

Vyučovacím jazykem na školách je český jazyk. Pokud je dítě příslušníkem národnostní menšiny, má právo na vzdělání v cizím jazyce, jazyce národnostní menšiny, pokud splňuje podmínky dané zákonem. Ve školách se může vyučovat i náboženství, ale pouze jako nepovinný předmět.

Kraje a obce zřizují školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nebo jako školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nebo jako školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvo obrany, vnitra a spravedlnosti zřizuje školy a školská zařízení jako organizační složky státu.

3.2.1 Jako příspěvková organizace Tyto organizace mají svou činnost zpravidla neziskovou, poskytují ji bezplatně, případně za cenu nižší než je cena skutečná (školní jídelna). Patří do nevýrobní sféry, jejich potřeby jsou kryty z národního důchodu. Jejich rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Jsou zřizovány obcí (příp. svazkem obcí), krajem, ministerstvem, jinou právnickou či fyzickou osobou. Jsou napojeny na rozpočet zřizovatele finančním vztahem – příspěvkem a odvodem: o příspěvek - na provoz v návaznosti na výkony či jiná kritéria potřeb školy o odvod – pokud plánované výnosy překračují plánované náklady, finanční zdroje jsou větší než jejich potřeba užití, nebo škola porušila rozpočtovou kázeň

21


Veronika Domanská

ZŘIZOVATEL odvod

příspěvek ŠKOLA

Osoba zřizovatele má podstatný vliv na dotace a příspěvky, které škola dostane. Zřizovatel musí vydat o vzniku PřO zřizovací listinu, která musí obsahovat: o úplný název zřizovatele o název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo o vymezení hlavního účelu, předmětu činnosti o označení statutárních orgánů o vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se předá organizaci k vlastnímu využití o okruhy doplňkové činnosti o vymezení doby, na kterou je organizace zřízena o ke vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí o zřizovatel také provádí kontrolu hospodaření organizace o Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, návrh na zápis podává zřizovatel

Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností, s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele (ve formě dotací či příspěvků). Dále hospodaří s prostředky svých fondů (rezervní, investiční, FKSP, fond odměn) a s peněžními dary. Každá takto zřízená škola má právní subjektivitu. Ale i přesto potřebuje k některým úkonům souhlas zřizovatele: o pořizování věcí na splátky o využití investičních úvěrů a půjček

22


Veronika Domanská

o ručení za závazky třetích osob apod. Žádná škola nesmí nakupovat cenné papíry, poskytovat dary jiným subjektům (kromě darů z FKSP).

Každá škola, příspěvková organizace, vytváří své peněžní fondy. Ty slouží k hmotné zainteresovanosti a dosažení lepšího výsledku hospodaření. Peněžními zdroji fondů jsou: o přebytky hospodaření z minulých let o příjmy běžného roku (které nejsou určeny k využití v běžném roce) o převody prostředků z rozpočtu během roku do fondů Druhy fondů: 1. majetkové fondy – vyjadřují skutečnou, zůstatkovou hodnotu majetku užívaného příspěvkovou organizací. 2. finanční a peněžní fondy – fond odměn, fond rezervní, fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), fond investiční (reprodukce majetku)

3.2.2 Jako školská právnická osoba Právnická osoba zřízená podle zákona č. 561/2004. Její hlavní činností je poskytování vzdělání podle vzdělávacích programů. Zřizovatelem může být jak ministerstvo, kraj, obec, tak i jiná právnická či fyzická osoba. Je zřizována zřizovací listinou, v případě jednoho zřizovatele, nebo zřizovací smlouvou, pokud je zřizována společně více zřizovateli. Vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek stanovených zákonem. Zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku.

Orgány: -

ředitel – pokud je školská PO zřízena ministerstvem, krajem či obcí

-

ředitel a rada – pokud je školská PO zřízena jinou právnickou nebo fyzickou

osobou

23


Veronika Domanská

Příjmem pro takovou školu jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávních celků, od zřizovatele, příjmy z hlavní a doplňkové činnosti, dary apod. I tato škola může vykonávat kromě hlavní činnosti činnost doplňkovou. Zde navazuje na činnost hlavní nebo slouží k účelnějšímu využití odbornosti zaměstnanců nebo majetku. Tato činnost nesmí žádným způsobem ohrožovat činnost hlavní. Fondy školské právnické osoby jsou shodné s fondy školy jako příspěvkové organizace – peněžní fondy, rezervní a investiční fond, fond kulturních a sociálních potřeb.

3.2.3 Jako organizační složka státu Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a své úkoly plnila co nejhospodárnějším způsobem. Má právo disponovat jen s takovými finančními prostředky, jež souvisejí s její běžnou činností. Peněžní průběh hospodaření vede v peněžním deníku. Tento typ škol není zcela běžný a představuje specifickou skupinu škol, jejichž hospodaření spadá výhradně pod státní rozpočet. Typickými příklady jsou školy zaměřené na vojenský výcvik a obranu státu – policejní školy apod.

3.3 Zřizovatelé škol a jejich pravomoci 3.3.1 Ministerstva Zřizuje a zrušuje školy, jejichž činnost je upravena mezinárodními smlouvami, dále školy (mateřské, základní, střední) s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, když ji nezřídí kraj, obec. Může také udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o rozvoj vzdělání.

24


Veronika Domanská

Ministerstvo obrany, vnitra, spravedlnosti, zahraničních věcí: Ministerstvo obrany zřizuje, zrušuje střední vojenské školy a jim sloužící školská zařízení. Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, střední školy požární ochrany. Ministerstvo spravedlnosti zřizuje, zrušuje střední školy vězeňské služby. Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při diplomatické misi.

3.3.2 Kraje Kraj je také zřizovatelem škol a školských zařízení (Zákon č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, v platném znění, §§ 16 a 17). Školám tak přiděluje ze svého rozpočtu všechny finanční prostředky- investiční i neinvestiční. S výjimkou těch, které dostane škola jako dotaci ze státního rozpočtu. Kraj také může přispívat na neinvestiční výdaje, zejména mzdové. Proto je možné je zvýšit (z rozpočtových zdrojů kraje). Kraj je povinen zajistit dopravu žáků do spádové školy, pokud vzdálenost jejich místa trvalého bydliště od školy přesáhne 4 km. Musí zajistit podmínky pro uskutečnění středního odborného vzdělávání, vzdělávání dětí a studentů se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, zájmového nebo jiného vzdělání. Z toho důvodu zřizuje, zrušuje střední školy, školy pro děti a žáky se zdravotním postižením, speciální základní školy, dětské domovy apod.

3.3.3 Obce Její samosprávnou rolí, co se financování týče, je role zřizovatele škol a školských zařízení (Zákon č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, v platném znění, § 14). V souladu s touto zřizovatelskou kompetencí zabezpečuje obec své školy finančně tak, že jim přiděluje ze svého rozpočtu všechny finanční prostředky – investiční, neinvestiční, kromě těch, které ze zákona obdrží formou dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím krajského úřadu – přímé výdaje na vzdělávání (VALENTA, J. Financování a rozpočet školy)

25


Veronika Domanská

Při zajišťování vzdělání dbá obec o soulad rozvoje vzdělání se zájmy občanů obce a také o dostupnost vzdělání a školských služeb podle podmínek dané obce. Je povinna umožnit plnění povinné školní docházky dětí s trvalým bydlištěm na jejím území. Za tímto účelem buď zřizuje základní školu nebo zajistí plnění povinné školní docházky ve škole zřízené jinou obcí nebo svazkem obcí. Obec tedy přispívá zejména na mzdové výdaje školy. Obec má dále nárok na neinvestiční výdaje na žáka. Obec může stanovit obecně závaznou vyhlášku, na základě které pak rodiče, zákonní zástupci dětí poskytují příspěvek na úhradu neinvestičních výdajů. Obec tyto příspěvky pak přidělí škole, škola je tedy nedostává přímo, ale prostřednictvím obce. Příspěvek nesmí přesáhnout výši 30% nákladů na jedno dítě (VALENTA, J. Financování a rozpočet školy). Může dále zřizovat, zrušovat základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení. Většina základních škol v České republice vzdělává žáky na obou stupních (61 %), dvě pětiny škol vzdělávají žáky jen na 1. stupni (39 %). Školy pouze s 1. stupněm se nacházejí především v malých obcích. Jen několik škol má zřízené vyučování pouze na 2. stupni. Naprostá většina základních škol (99 %) je zřizována obcemi.

3.4 Právní formy škol U klasických obchodních či osobních společností se právní formou rozumí způsob, jakým společnost podniká – např. komanditní společnost (k. s.), akciová společnost (a. s.), apod. Od právní formy se pak odvíjí způsob a rozsah ručení, povinnost vytvářet základní kapitál a jeho případná výše, podmínky vzniku a založení společnosti. Podobně to funguje i škol. Konkrétně to platí pro školy soukromé, které jsou zřizovány jako akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným. Platí pro ně tedy stejné podmínky jako pro kteroukoliv jinou společnost.

26


Veronika Domanská

Za právní formu by se dalo považovat i rozdělení škol na: o státní školy o soukromé školy o církevní školy

3.4.1 Státní školy Nejčastější formou škol jsou školy státní. Zřizovateli těchto škol jsou obce, kraje či stát. Obce zřizují základní školy, kraje jsou zřizovateli středních, uměleckých, sportovních a jiných škol. Školy, jejichž zřizovatelem je stát, není mnoho a mívají specifické zaměření. Jsou to např. vojenské školy zřizované ministerstvem obrany.

3.4.2 Soukromé školy Nestátní základní školy (soukromé a církevní) se rozvíjely jen velmi pomalu. Ve školním roce 1992/93 bylo v České republice jen 12 soukromých a 9 církevních základních škol. Ve školním roce 1995/96 počet soukromých základních škol dosáhl maxima (38 škol). Do konce sledovaného období klesal. Počet církevních základních škol kolísá od školního roku 1995/96 mezi 16 a 20 školami. Důvodem jejich malé četnosti může být i skutečnost, že zabezpečení činnosti nemůže být ziskovou záležitostí. Soukromé základní školy dostávají základní "nárokovou" složku ve výši 60 % normativu pro obecní základní školy. Při splnění dalších stanovených podmínek (nejméně průměrné či lepší hodnocení inspekce, u základních škol kladné stanovisko obce, závazek dodržet stanovené počty přijímaných žáků, závazek vynakládat celý zisk na výdaje na vzdělávání) a na základě nové smlouvy může být dotace zvýšena až na 100 % příslušného normativu obecní základní školy Soukromé školy vznikají jako akciové společnosti, případně společnosti s ručením omezeným. Tato právní forma má také vliv na množství dotací, které škola dostane přiděleny ze státního rozpočtu. Většina soukromých škol se zaměřuje na výuku cizích

27


Veronika Domanská

jazyků od prvních ročníků, některé akcentují esteticko-výchovné předměty, jiné integrují zdravotně postižené žáky. Soukromé základní školy nabízejí za školné většinu školních pomůcek a potřeb. Ročně za návštěvu soukromé školy zaplatíte od pěti tisíc korun výš. Nejen prvňáček, ale i žáci ostatních ročníků dostanou od školy kromě zapůjčených učebnic i sešity, potřeby na výtvarnou výchovu a další pomůcky. V ročním školném je zahrnut i poplatek za provoz školní družiny. Některé školy nabízejí zdarma i nejrůznější zájmové kroužky, v jiných se za ně musí platit.

Školné se na soukromých středních školách nejčastěji pohybuje od deseti do dvaceti tisíc korun. Školy se ale mohou podílet na financování lyžařských kursů nebo školních výletů, případně nabídnout studentům prospěchová či sociální stipendia. Soukromé školy a školská zařízení zařazené do sítě škol dostávají dotaci na financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním, a to na základě smlouvy uzavřené s krajským úřadem na příští školní rok. Smlouva konkretizuje vzdělávací činnosti, na něž bude dotace poskytována, jejich rozsah a procento z normativu na srovnatelný obor a formu studia ve veřejné škole, jímž bude škola dotována. Pokud škola splňuje základní podmínky, jimiž jsou administrativní náležitosti smlouvy, vyúčtování předchozí dotace, poskytnutí výročních zpráv o činnosti a o hospodaření školy a informace o jejich projednání, dostává škola dotaci v základní výši. Pokud splňuje další soubor podmínek, může krajskému úřadu předložit žádost o uzavření smlouvy na dotaci zvýšenou. Podmínkami zvýšené dotace jsou: o poslední hodnocení školy Českou školní inspekcí je průměrné nebo lepší, o škola je obecně prospěšnou společností nebo (v případě jiné právní formy) se zaváže vynakládat celý svůj zisk na vzdělávání a běžný provoz, o v případě základní školy je přiloženo kladné stanovisko obce, o v případě, že dotovanou činností je denní nástavbové studium nebo víceleté gymnázium, škola uzavře s krajským úřadem smlouvu o počtu přijímaných žáků a tento počet nepřekročí.

28


Veronika Domanská

Dotace bude poskytnuta ve výši součinu smlouvou stanoveného procentního podílu a skutečného počtu žáků v příslušném školním roce. Ministerstvo tyto prostředky rozepisuje na jednotlivé školy a čtvrtletně převádí z účtu ministerstva krajským úřadům, které je přidělují školám. Tabulka č.1: Základní a zvýšená dotace vyjádřená procentními podíly z normativů pro veřejné školy/zařízení Druh školy/zařízení Základní dotace Zvýšená dotace základní školy 60 % 100 % střední školy 60 % 90 % vyšší odborné školy 60 % 90 % speciální školy 80 % 100 % ostatní školy a školská zařízení 50 % 80 % ostatní školy a školská zařízení zřizované obcí 60 % 100 % speciální zařízení a dětské domovy 80 % 100 % Zdroj: http://www.eurydice.org/Eurybase/frameset_eurybase.html.

Soukromé školy zpravidla vybírají školné, jehož výše závisí jak na náročnosti oboru a technickém vybavení škol, tak na ekonomické situaci v jednotlivých oblastech. Existuje např.

výrazný

rozdíl

v

úrovni

školného

mezi

Prahou

a

zbytkem

země

(http://www.eurydice.org/Eurybase/frameset_eurybase.html).

3.4.3 Církevní školy Počet církevních ZŠ kolísá od školního roku 1995/96 mezi 16 a 20 školami. Důvodem jejich malé četnosti může být i skutečnost, že zabezpečení činnosti nemůže být ziskovou záležitostí.

Církve a náboženské společnosti se již tradičně věnují také vzdělávání. Nejvíce škol udržují instituce římskokatolické církve, pak následují školy ostatních denominací a několik škol má také Federace židovských obcí. Na celkovém počtu škol se církevní školy podílejí v průměru necelým jedním procentem. Tento podíl je však vyšší u škol poskytujících úplné střední a vyšší odborné vzdělání.

29


Veronika Domanská

Školám a školským zařízením, jejichž zřizovatelem jsou církve a náboženské společnosti, přiděluje MŠMT ČR v celém rozsahu finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu podle zákona č. 132/2000 Sb. o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, v platném znění. V církvích nejsou dosud žádné speciální předpisy, kterými by se měly církevní školy řídit. O katolických školách se zmiňuje Kodex kanonického práva (CIC). Na komplexní církevní legislativě pro církevní školství se průběžně pracuje. Církevní základní školy jsou financovány prostřednictvím normativů. Jejich financování se řídí zásadami platnými pro školy a zařízení, jejichž zřizovatelem je obec. Prostředky jsou poskytovány formou dotace z MŠMT; nezahrnují prostředky k péči o majetek, který není ve vlastnictví státu. Církevní školy jsou oprávněny vybírat školné, ale zpravidla se v nich neplatí.

Samozřejmě platí obecná církevní a právní legislativa: o Kodex kanonického práva (hlava 1) CIC o Školský zákon o Zákon o pedagogických pracovnících

3.5 Školská zařízení Školské zařízení poskytuje služby a vzdělání, které doplňují případně podporují vzdělání ve škole. Může zajišťovat školské služby – ústavní a ochranná výchova, preventivně výchovná péče. Patří sem zařízení školního stravování, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení pro zájmové vzdělání apod. Vzdělání v zařízeních zajišťují pedagogičtí pracovníci.

30


Veronika Domanská

3.5.1 Stravování Zařízení školního stravování Uskutečňuje se zde stravování dětí, žáků a studentů v době pobytu ve škole, příp. ve školském zařízení. Mohou se zde stravovat také zaměstnanci školy nebo školského zařízení a také další osoby za úplatu. Pokud je stravovací zařízení součástí školy, pak se ostatními osobami rozumí např. důchodci. V případě, že se zaměstnanci školy stravují v cizích stravovacích zařízeních (hostince, jídelny mateřských škol), jsou považováni za ostatní osoby (Vyhláška č. 107/2005, o školním stravování, v platném znění). V podstatě se jedná o závodní stravování jako v klasické příspěvkové organizaci. To je zabezpečeno ve vlastních zařízeních nebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby. Náklady na stravování a způsob úhrady stanoví ministerstvo financí pomocí vyhlášky. Stravování zaměstnanců se ale nebere jako školní stravování, proto musí být tato činnost výslovně uvedena ve zřizovacím aktu (zakládací listina, společenská smlouva apod.) právnické osoby, která vykonává činnost školního stravování.

Pokud je toto

stravování zahrnuto ve zřizovací listině v činnosti hlavní, není třeba živnostenského oprávnění. Náklady na školní stravování jsou tvořeny náklady na suroviny spotřebované na úpravu hlavních jídel, náklady na suroviny spotřebované na úpravu doplňkových jídel a náklady na provoz – režijní náklady (Vyhláška č.84/2005, o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávními celky, v platném znění). Zaměstnanci školy, která má stravovací zařízení uvedeno v předmětu zřizovací listiny, hradí pouze náklady na suroviny, na úpravu hlavních a doplňkových jídel (v plné výši). Tato částka může být snížena příspěvkem z fondu FKSP. Ostatní náklady hradí organizace. V ostatních případech hradí zaměstnanci školy kromě těchto nákladů také náklady na energii využitou při přípravě jídel, spotřebovanou vodu při mytí nádobí, opotřebení nástrojů použitých při vaření. Pokud jídelna stravuje i další, cizí strávníky, potřebuje k tomu další zaměstnance a odpovídající objem mzdových prostředků pro tyto zaměstnance.

31


Veronika Domanská

Náklady jsou dány přesným způsobem ve vazbě na tabulku komponentů vč. odvodů daných zákonem, poměrné části příspěvku na ochranné pracovní pomůcky a příspěvku na stravování.

3.5.2 Příspěvky Školy přispívají svým zaměstnancům pomocí fondů (v převážné míře z FKSP) na stravování, dovolenou, na kulturu (vstupenky do divadla apod.), ale také poskytují půjčky.

3.6 Činnost školy Činnost většiny škol, středních i základních, je možno rozdělit do dvou skupin. Jde o činnost hlavní a doplňkovou. Hlavním rozdílem mezi těmito činnostmi je, že doplňková činnost je školou zřizována za účelem dosažení určité výše zisku.

3.6.1 Hlavní činnost Hlavní činností a také povinností školy je vzdělávat a vychovávat. Mnozí si pod pojmem hlavní činnost představí pouze učení dětí, ale znamená daleko více činností. Patří sem např. provozování ubytovacího zařízení pro děti – domov mládeže, přidružená jazyková škola, provozování školního stravování atd.

3.6.2 Doplňková činnost Každá škola provádí minimálně jednu činnost, což je pro ni činností hlavní – vzdělávat. Některé školy ale provozují i činnost doplňkovou (Zákon č. 445/1991 Sb.,v platném znění, upravující náležitosti doplňkové činnosti), která je vymezena zřizovací listinou. Tato nesmí být provozována na úkor hlavní činnosti a musí mít odlišně vedeno účetnictví.

32


Veronika Domanská

Doplňková činnost navazuje na hlavní a umožňuje tak lepší využití odbornosti zaměstnanců, efektivnější využití majetku atd. Předmět doplňkové činnosti musí být uveden ve zřizovací listině školy. Na tuto činnost nesmí být použity prostředky získané ze státního rozpočtu. Zaměstnanci jsou odměňováni stejně jako v činnosti hlavní, pokud jsou v pracovním poměru. Hospodaření nesmí být ztrátové. Prostředky, které škola získá, použije výhradně na podporu své hlavní činnosti. Zřizovatel může rozhodnout o jiném využití takto získaných finančních prostředků. Mezi nejčastější provozované patří: pronajímání školních prostor (aula, tělocvična, jídelna apod.), ubytování hostů školy v domovech mládeže, kurzy pro veřejnost (počítačové, účetnictví,…).

3.7 Financování škol Práce je zaměřena na problematiku financování, protože financování škol a přidělování dotací je z mého pohledu velmi složité a náročné. Stejně jako je náročné a složité celé sestavení rozpočtu školy a následné čerpání přijatých dotací na mzdy, platy, investiční a neinvestiční výdaje. Financování = přidělování, poukázání finančních prostředků daným orgánem veřejné správy na účet školy nebo školského zařízení, v souladu se stanovenými závaznými ukazateli v rámci provedeného rozpisu. Několik základních pojmů: -rozpočet: plán pro řízení financování činnosti školy. Obsahem jsou jak příjmy a výdaje, tak ostatní peněžní operace (včetně tvorby a použití peněžních toků). Rozpočtová skladba je stanovena předpisem ministerstva financí. - investiční výdaj: výdaje na pořízení nebo zhodnocení majetkových složek, u kterých předpokládáme

v budoucnosti

výnos.

Tyto

investice jsou

na

hmotný majetek

(budovy,zařízení) a také na nehmotný majetek (na pořízení duševního vlastnictví patřící jiné osobě)

33


Veronika Domanská

- neinvestiční výdaj: výdaje k zajištění provozu ekonomického subjektu, umožňují jeho činnost - ostatní neinvestiční výdaje: část výdajů, která nezahrnuje mzdy a zákonné odvody. Jsou to výdaje na provoz (energie), opravy a údržbu - rozpočtové opatření: změna schváleného rozpočtu - vícezdrojové financování: jednotlivými zdroji jsou neinvestiční dotace MŠMT (pokud škola nevyčerpá celou dotaci, musí její nevyužitou část vrátit zpět do státního rozpočtu), příspěvek na provoz, výnosy vlastní činnosti (pronájem školních prostor nebo školního majetku apod.), investiční dotace (prostředky na pořízení nového majetku), doplňková činnost (nutné živnostenské oprávnění – hostinská činnost, odborné kurzy), fondy příspěvkové organizace, ostatní zdroje (programy MŠMT-organizace soutěží, programy Úřadů práce, programy EU – Sokrates, PHARE, plnění pojišťoven - neinvestiční náklady: náklady vynaložené na materiál, potraviny, na energii, poštovné, čistící prostředky apod. - investiční náklady: náklady spojené s rekonstrukcí, modernizací a technickým zhodnocením. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kraje objem dotací a ty pak dotace rozdělí jednotlivým zřizovatelům (v rámci dotačního vztahu). - mzda: odměna za práci v systému odměňování založeném zákonem o mzdě (Zákon č. 1/1992 Sb., v platném znění). Tento systém se ale používá převážně na veřejných vysokých školách. - plat: systém odměňování založený zákonem o platu (Zákon č. 143/1992 Sb., v platném znění). Používá se v regionálním školství (předškolní,základní, střední, vyšší odborné a speciální školy) => mzdové výdaje tvoří 71,9 % běžných výdajů školství. Školství je v rozhodující míře financováno z veřejných rozpočtů. To znamená, že chod vzdělávacích institucí je zajišťován jak z ústředního státního rozpočtu, tak z rozpočtů obecních a od r. 2001 též z rozpočtů krajů. Finanční toky jsou tedy určovány pravomocemi jednotlivých orgánů státní správy a samosprávy ve školství a dále strukturou zřizovatelů (www.zkola.cz).

34


Veronika Domanská

Rozdíly ve financování škol dle právní formy: Na způsob financování školy má také zásadní vliv její právní forma. Je důležité rozlišit, zda je škola zřízena obcí či krajem, nebo je zřizovatelem právnická (fyzická) osoba. Pokud je škola zřizována PO,FO musí část svých výdajů hradit sama, takže je jejím cílem, stejně jako u společností, dosažení zisku, což u klasických škol není dost možné. Z toho důvodu je na financování soukromých škol pohlíženo jinak, dotace od státu jsou nižší. I když i zde se může dosáhnout jisté výjimky (nutno splnit potřebné požadavky).

Zdroje financování školství: 1. státní rozpočet – tvoří většinu rozpočtových zdrojů 2. veřejné rozpočty – rozpočet kraje, rozpočet obce 3. soukromé zdroje – prostředky z vlastní činnosti, prostředky z fondů, dary

Rozpočtová pravidla: Tvorba, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí a krajů je dána zákonem (Zákon č.205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění). Ten stanoví i pravidla hospodaření s finančními prostředky. Zákon se vztahuje i na právnické osoby zřízené těmito územními samosprávními celky. Každý z celků má povinnost sestavit rozpočtový výhled (plánování na 2-5 let). Obsahem jsou údaje o příjmech, výdajích, zdrojích a potřebách v nejbližších letech. Toto plánování má souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání (ten se zpracovává také povinně ze zákona). Sleduje se zejména vývoj počtu žáků, počet škol + jejich dostupnost, podíl nevyužívaných kapacit, naplněnost tříd a podobně. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Rozpočet, který se sestavuje, je zpravidla vyrovnaný (schodkový může být schválen pouze v případě, že bude možné schodek uhradit).

35


Veronika Domanská

Poskytnuté finanční prostředky Školy zřizované ministerstvem: -

prostředky na platy, odměny za pracovní pohotovost, odstupné, na výdaje

na úhradu pojistného (na sociální zabezpečení + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, na všeobecné zdravotní pojištění). Prostředky na učební pomůcky, školní potřeby, na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků apod. Školy zřizované církvemi: -

tyto školy dostávají shodné prostředky jako školy zřizované ministerstvem

s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku Stejný objem prostředků a na shodné výdaje dostávají tyto finanční prostředky i školy a školská zařízení zřizovaná obcemi a kraji.

Finanční prostředky jsou poskytovány podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole (školském zařízení), případně podle počtu lůžek nebo stravovaných. Prostředky, které jsou nad rozsah prostředků státního rozpočtu, hradí právnické osoby vykonávající činnost školy, školského zařízení, hlavně z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele nebo jiných osob.

Školy zřizované územními samosprávními celky V současnosti se financování škol řeší zejména metodou dotace na žáka (tzv. normativu). Normativy pro základní školy (je jich celkem šest) jsou rozlišeny podle velikosti škol a podle toho, zda jsou organizovány jako úplné či neúplné, popřípadě málotřídní. Na úrovni středních škol je třeba rozlišovat financování středních odborných učilišť a financování ostatních středních škol. Normativy pro střední školy se liší podle typu a oborového zaměření školy. Pro gymnázia existují dva normativy - pro nižší a vyšší stupeň. Pro střední odborné školy bylo podle náročnosti výuky stanoveno 28 normativů.

36


Veronika Domanská

Normativy pro střední odborná učiliště se skládají z normativu na teoretickou výuku (8 kategorií náročnosti) a z normativu na praktickou výuku, při níž jsou obory rozděleny podle náročnosti do 16 skupin. Při financování žáků středních odborných učilišť se dále rozlišuje, zda se žák připravuje pro určitou fyzickou či právnickou osobu, nebo nikoli, a jeho přípravu hradí plně stát. K oběma normativům jsou pro žáky, jejichž přípravu hradí plně stát, stanoveny příplatky (www.zkola.cz). Republikové normativy financování stanovuje ministerstvo. Jsou to výdaje na vzdělání a školské služby připadající na dítě, žáka nebo studenta podle věkové kategorie na kalendářní rok. Zveřejňuje se ve Věstníku. Krajské normativy stanovuje krajský úřad jako výši výdajů na jednotku výkonu na kalendářní rok za určitých podmínek. Jednotkou se rozumí dítě, žák, student, lůžko, třída apod. Součástí normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby. Při stanovování normativů vychází krajský úřad z dlouhodobého záměru vzdělávání v kraji, z rámcových vzdělávacích programů, z rozsahu přímé vyučovací pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti, z naplněnosti tříd. Školy a školská zařízení dostávají ze státního rozpočtu také finanční prostředky na pokusná ověřování a rozvojové programy (Zákon č. 561/2004, § 171 odst. 1 a 2).

Výpočty pro stanovení normativního rozpisu rozpočtu příspěvkové organizace: obecný vztah: V × FN = NIV

V….….výkon FN……normativ NIV…..neinvestiční výdaje celkem

celkové NIV: NIV = ONIV + MP + FKSP + odpisy − P ONIV…ostatní NIV, kombinace výdajů poskytovaných zřizovatele a ze státního rozpočtu MP….mzdové prostředky, MP=PP+odvody+OPPP P…příjmy z pronájmu

37


Veronika Domanská

Stanovení normativních komponentů: 1.krok – stanovení vlastního normativu (výsledkem je počet žáků/1 pedagog)

NP =

Ž *VP H

Ž…průměrný počet žáků ve třídě H…průměrný počet odučených hodin ve třídě VP…průměrná míra vyučovací povinnosti (v hodinách

týdně) 2.krok – porovnání vlastního normativu s normativem stanoveným KÚ 3.krok – normativní počet pedagogů školy NPP = V / NP

V….počet žáků školy

4.krok – normativní počet ostatních pracovníků školy NPO = V / NO

NO…normativ výkonů vztažený k ost. pracovníkům

3.7.1 Rozpočet Při sestavování rozpočtu se bere v úvahu vývoj příjmů a výdajů v minulých letech, skutečný vývoj příjmů a výdajů od začátku rozpočtového období do doby, kdy se začne připravovat návrh rozpočtu, tzn. většinou za polovinu, někdy tři čtvrtletí běžného roku. Při sestavování rozpočtu se bere v úvahu vliv předpokládané inflace, vliv uvažovaných změn v potřebách a podobně. Je to základní finanční plán příspěvkové organizace. Ty mají povinnost hospodařit podle rozpočtu schváleného zřizovatelem. Na rozpočtu svého zřizovatele jsou napojeny finančním vztahem. Finanční prostředky veřejných rozpočtů lze vynakládat pouze na ty účely, pro které jsou určeny.

Sestavování rozpočtu - postup:

Při sestavování rozpočtu musí příspěvková organizace respektovat pokyny zřizovatele závazné pro sestavení rozpočtu (FÜRSTOVÁ, A. Zpracování nových legislativních norem do účetnictví škol).

38


1.

Veronika Domanská

Příspěvková organizace provádí rekapitulaci potřeb financování a zdrojů (které představují její rozpočtové omezení). Dále vychází ze skutečnosti minulých let a z reálného odhadu předpokládaného vývoje.

2.

škola vypracuje návrh finančního plánu v návaznosti na rozpočtový výhled obce a v souladu s podmínkami a termíny, které pro příslušné rozpočtové období stanoví rada obce (zpravidla). Musí také vypracovat návrh odpisového plánu. V návrhu plánu jsou zapracovány další zdroje, maximální možné dosažitelné výnosy a další zdroje použitelné pro činnost organizace v daném roce, včetně minimální míry odpisů.

3.

zpracovaný návrh finančního a odpisového plánu předkládá ředitel školy obecnímu úřadu, ten plán předloží k projednání v radě obce.

4.

rada po projednání stanoví škole závazné, specifické a věcné ukazatele s ohledem na rozpočet obce

5.

finanční odbor zapracuje plán do návrhu rozpočtu obce na příslušné období, návrh rozpočtu obce se pak předloží k projednání radě obce.

6.

po schválení rozpočtu obec oznámí škole výši finančních prostředků na příslušné období v rozsahu stanovených ukazatelů. Současně předá plán investic a odpisový plán (schválený v orgánech obce).

3.7.2 Dotace Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení (Zákon č. 383/2005 Sb., § 6, v platném znění).

Dotace, které škola dostane, jsou určeny na: o reprodukci investičního majetku zařízení pro mimoškolní aktivity dětí a mládeže o obnovu zařízení a vybavení nestátních neziskových organizací o nákup pozemků o nezbytné rekonstrukce a obnovu objektů bezúplatně převedených z Fondu dětí a mládeže

39


Veronika Domanská

o rozvoj regionálních informačních center mládeže

Příjemci dotace:

Příjemcem dotace může být nestátní nezisková organizace, což jsou právnické osoby definované v usnesení vlády o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím. Dotace jsou poskytovány právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které jsou zapsány do školského rejstříku a nejsou zřizovány státem (Zákon č. 306/1999 Sb., §1, v platném znění).

Podmínky pro poskytnutí dotace:

Nejprve je nutné podat písemnou žádost, která musí být podepsána statutárním orgánem žadatele a která obsahuje doklad o vypořádání závazků se státním rozpočtem. Pokud se dotace týká rekonstrukce nebo modernizace, je nutný výpis z katastru nemovitostí. Dotace není poskytována na zahajování nových staveb a musí být použita na účel, který byl uveden v žádosti. Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok se předkládá krajskému úřadu buď do 31.ledna nebo do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku (Zákon č. 306/1999 Sb., § 2, v platném znění).

Postup hodnocení žádostí:

Žádost se předkládá ministerstvu s doporučeným pořadníkem. Ministerstvo jednotlivé požadavky posoudí a zpracuje. Konečný návrh rozdělení dotací se předkládá poradě vedení ministerstva. Žadatelé pak obdrží Rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace.

Kontrola:

Každý, kdo dotaci dostane, zodpovídá za hospodárné, efektivní a účelové využití prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. Ministerstvo provádí kontrolu dotací. Pokud zjistí nějaké nedostatky, je oprávněno čerpání dotací pozastavit.

40


Veronika Domanská

3.7.3 Fondy Každá škola, příspěvková organizace, vytváří své peněžní fondy. Ty slouží k hmotné zainteresovanosti a dosažení lepšího výsledku hospodaření. Peněžními zdroji fondů jsou: o přebytky hospodaření z minulých let o příjmy běžného roku (které nejsou určeny k využití v běžném roce) o převody prostředků z rozpočtu během roku do fondů

Druhy fondů: o majetkové fondy – vyjadřují skutečnou, zůstatkovou hodnotu majetku užívaného příspěvkovou organizací. o finanční a peněžní fondy – fond odměn – tvořen ze zlepšeného HV školy, a to do výše jeho 20%, nejvýše do výše

20% limitu prostředků na platy fond rezervní – slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti školy k dosažení lepšího

VH. Škola ho používá k dalšímu rozvoji své činnosti, k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, k úhradě své ztráty z minulých let fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) – tvořen základním přídělem ve výši

2% ročního objemu zúčtovaných na platy na vrub nákladů školy z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a na odměny. je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb. Obvykle se používá na: rekreaci (pro zaměstnance i pro členy jeho rodiny), na kulturu (příspěvek na vstupenky, nákup vitamínových tablet, rehabilitace apod.), příspěvek na závodní stravování (až do výše 50% ceny potravin), půjčky na bytové účely (na základě písemné smlouvy) fond investiční (reprodukce majetku) – k financování svých investičních potřeb.

Zdrojem jsou odpisy, dary a příspěvky od jiných subjektů, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele apod. A používá se k financování inv. výdajů, k úhradě úvěrů apod.

41


Veronika Domanská

3.7.4 Dary Školy mohou samozřejmě financovat své náklady kromě rozpočtu a fondů také dary. Ty získávají školy jak od fyzických, tak od právnických osob. Mohou být v peněžní i nepeněžní formě – tzn. že škola může dostat jak finanční prostředky na své náklady, tak i hmotné statky (na vybavení učeben – např. vyřazené počítače z bank, knížky jako dar do žákovské knihovny apod.). Tyto prostředky usnadňují škole její chod a umožňují lepší vzdělání žáků či studentů.

3.8 Porovnání financování s jinými státy Pro srovnání jsem vybrala země sousedící s Českou republikou a některé země EU. Snažila jsem se zachytit způsoby financování některých výdajů na vzdělávání. Tyto výdaje zahrnují i výdaje na financování platů pedagogů a nepedagogických pracovníků ve veřejných školách (iforum.cuni.cz).

3.8.1 Státy sousedící s Českou republikou Německo: Tvorba zdrojů - zdroje financování vytváří zemská vláda. Nepedagogické pracovníky financuje obec nebo sdružení obcí (pokud se jedná o základní školu, která je společná pro více obcí) Způsob rozdělování financí, toky financí - finance z úrovně zemské vlády jsou přerozdělovány na úrovni obce nebo sdružení obcí

Rakousko: Tvorba zdrojů -

42


Veronika Domanská

- zdroje vytváří federální (spolkové) ministerstvo školství a zemská vláda. Platy nepedagogických pracovníků financuje obec Způsob rozdělování financí - finanční prostředky rozděluje zemská vláda bez přerozdělování na regionální nebo místní úrovni.

Polsko: Tvorba zdrojů - zdroje financování vytváří ministerstvo financí Způsoby rozdělování financí - finance, které přiděluje centrální vláda jsou přerozdělovány na úrovni obce

Slovensko: Tvorba zdrojů - zdroje financování vytváří ministerstvo financí Způsob rozdělování financí - finance, které přiděluje ministerstvo financí jsou přerozdělovány na úrovni regionů (krajů a okresů)

3.8.2 Některé státy EU Velká Británie – zde je nutné rozdělení na země příslušející k VB, protože financování školství se v nich liší. Anglie: Tvorba zdrojů - zdroje financování vytváří ministerstvo školství, místní školské úřady (ty ale nejsou totožné s místní samosprávou. Jedná se o vícezdrojové financování. Způsob rozdělování financí - rozhodující pravomoce k přerozdělování jsou na úrovni místních školských úřadů, ale podle pravidel daných ministerstvem školství

43


Veronika Domanská

Wales: Tvorba zdrojů - zdroje vytváří Národní shromáždění Walesu a místní školské úřady, které nejsou totožné se samosprávou => vícezdrojové financování Způsob rozdělování financí - rozhodující pravomoce k přerozdělení jsou na úrovni místních školských úřadů, ale podle pravidel daných ministerstvem školství

Severní Irsko: Tvorba zdrojů - zdroje financování jsou vytvářeny ministerstvem školství. Je jedinou částí VB, která nemá vícezdrojové financování Způsob rozdělování financí - rozhodující pravomoce přerozdělování jsou na regionální a místní úrovni

Skotsko: Tvorba zdrojů - podílí se na ní centrální vláda, skotská vláda a obce => vícezdrojové financování Způsob rozdělování financí - rozhodující pravomoce k přerozdělování jsou na místní úrovni

Pro shrnutí: školství našich nejbližších a co do úrovně života nejpodobnějších sousedících států – Polsko, Slovensko – je českému velmi podobné. Také v České republice se na tvorbě zdrojů pro školy podílí ministerstvo financí, které tyto prostředky dále rozděluje školám prostřednictvím ministerstva školství. Škola tyto prostředky nedostane přímo, ale z rozpočtu kraje. Avšak nejen ministerstva se podílí na výši prostředků, které škola dostane. Významnou výpomocí při financování jsou samy obce, které poskytují prostředky nad rámec poskytnutých dotací. Mohou se tak zaplatit např. osobní asistenti dětem, které by jinak nemohly navštěvovat běžnou školu, ale musely by do zvláštní školy. Tito asistenti jsou

44


Veronika Domanská

z části placeni Úřadem práce a částečně obcí. Díky obcím mohou být vyplacena osobní ohodnocení pracovníkům školy apod. Proto je financování českého školství, stejně jako většina zemí Velké Británie, vícezdrojové.

45


Veronika Domanská

4 Vlastní práce – praktická část

V úvodu praktické části se budu věnovat českému školství obecně. Vzhledem k množství právních forem škol je důležité znát jejich početní zastoupení, výdaje státu určené na jejich provoz. Na základě poznatků a informací získaných v teoretické části se zaměřím na rozebrání problému nejprve z pohledu základní školy v Rohatci a poté z pohledu Obchodní akademie Hodonín. Pro bližší představu jsou níže informace o vývoji počtu dětí a studentů v posledních letech, počet škol v Jihomoravském kraji a jejich podíl na celkovém počtu dle zřizovatele.

Tabulka č.2: V jednotlivých normativních kategoriích je vývoj výkonů následující: 3–5 pokles o 241 dětí, tj. o 0,09% 6 – 14 pokles o 38 900 žáků, tj. o 3,80% 15 – 18 nárůst o 334 žáků, tj. o 0,08% 19 – 21 pokles o 417 studentů, tj. o 2,33%. Zdroj: Materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy čj. 10 150/2005-45

Z uvedeného porovnání vyplývá: Celkové rozpočtové zdroje jsou v roce 2005 zvýšeny o 2 806 mil. Kč, tj. o 4,56 %. Prostředky na platy jsou zvýšeny o 2 026 mil. Kč, tj. o 4,67 % Ostatní neinvestiční výdaje jsou zvýšeny o 30 mil Kč, tj. o 2,15 % Limit počtu zaměstnanců je snížen o 4 577 zaměstnanců, tj. o 2 % Tabulka č.3: Stanovení výše republikových normativů pro rok 2005 Agregované Celkové Věková výdaje NIV ONIV Výkony 2004 kategori celkem e v tis. Kč

3–5 6 – 14 15 – 18 19 – 21 Celkem

8 224 154 34 621 382 18 084 927 593 112 61 523 575

MP+odvody v tis. Kč v tis. Kč

Limit PZ

02/03

8 120 161 103 993 37 835,2 267 333 33 853 262 768 120 128 583,2 1 060 939 17 580 987 503 940 63 036,8 420 300 581 864 11 248 1 881,8 16 091 60 136 274 1 387 301 231 337,0 1 764 663

normativy

NIV MP+ ONIV Limit PZ celkem odvody Kč/žáka Z./1000ž Kč/žáka Kč/žáka 30 764 30 375 389 141,528 32 633 31 909 724 121,198 43 029 41 830 1 199 149,980 36 860 36 161 699 116,947

Zdroj: Materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy čj. 10 150/2005-45

46


Veronika Domanská

Z tabulky vyplývá, že nevětší část výdajů je vynaložena na věkovou kategorii 6 - 14 let. Což znamená, že nejvíce se investuje do žáků základních škol, jelikož toto vzdělání je nejdůležitější a je základem pro další vzdělávání. Naopak nejméně se investuje do dětí ve věku 19 – 21 let. Při pohledu na tuto věkovou kategorii se zřejmě předpokládá, že už je ukončeno středoškolské vzdělání a děti jsou připraveny nastoupit do pracovního poměru. Výdaje na studenty starší 21 let v tabulce nejsou uvedeny, jedná se o studenty vysokých škol a ti nejsou předmětem zkoumání této práce.

Tabulka č.4: Počty základních škol a škol. zařízení rozdělené podle okresů a zřizovatele obec soukr. kraj církev celkem Blansko 98 5 32 1 136 Brno-město 199 41 75 9 324 Brno-venkov 152 5 32 1 190 Břeclav 115 6 29 0 150 Hodonín 107 2 38 0 147 Vyškov 96 3 16 0 115 Znojmo 104 5 24 0 133 Celkem 871 67 246 11 1195 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomor. kraji za školní rok 2004/2005

Čísla v tabulce informují o počtu a právní formě škol provozovaných v Jihomoravském kraji. Z celkového počtu 1 195 škol se jich nejvíce nachází v Brně-městě. Tato koncentrace je dána skutečností, že Brno patří mezi největší a nejlidnatější města republiky a tudíž velký předpoklad, že třídy budou naplněny z pohledu minimálního počtu žáků. Vysoký počet soukromých škol je dán tím, že v Brně sídlí mnoho zahraničních firem, které zaměstnávají své pracovníky – cizince, kteří si mohou dovolit finančně zabezpečit své děti a umožnit jim studium na soukromých školách. Je zde také více věřících občanů, kteří upřednostní církevní školy s výukou náboženství před běžnými státními školami. Je zajímavé, že jižní části kraje není zřízena ani jedna církevní škola, přitom i zde jsou určitě věřící občané, kteří by takovou školu uvítali.

47


Veronika Domanská

Graf č. 1: Počty ZŠ dle zřizovatele školy podle zřizovatele

soukr. 6%

kraj 21%

obec 72%

církev 1% obec

soukr.

kraj

církev

Z grafu je patrné, že nejčastějším zřizovatelem škol v Jihomoravském kraji jsou obce, jejich podíl přepočet na procenta činí 72%. Příčinou tak velkého podílu je fakt, obce zřizují většinou základní školy a těch je zapotřebí ve větší míře než např. školy střední. Není dost možné nechat dojíždět malé dítě ve věku šesti sedmi let do vzdálené obce a předpokládat, že si samo najde cestu do školy. U dětí starších je tato schopnost pravděpodobnější.

Tabulka č.5: Struktura veřejných výdajů na regionální školství v roce 2002 a 2003:

48


Veronika Domanská

V tabulce je uvedena struktura výdajů na školy a školní zařízení v České republice. I z celorepublikového pohledu jde nejvíce výdajů na základní školy, vyjádřeno v korunách je to částka pohybující se okolo 40 miliard ročně. Nejméně stojí stát ubytování dětí. Je to způsobeno tím, že rodiče na ubytování dětí v domovech mládeže přispívají, čím podstatně usnadňují obhospodařování těchto zařízení a ulehčují tak výrazně státnímu rozpočtu. V roce 2003 dosahovaly výdaje na regionální školství 88,7 mld. Kč a činily 3,7 % hrubého domácího produktu. Nebyly v nich zahrnuty výdaje Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Tyto prostředky v roce 2003 tvořily 77,7 % výdajů na školství.

Graf č. 2: Objem výdajů dle typu školy Výdaje v % (2003/2002) 120,0% 110,0% 100,0% % 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% ZŠ

ZUŠ

Gym vč. Sp.Š

SOŠ

SOU

Spec.Š

Ost.výd.

typy škol Tabulka č.61: Počet středních škol v okresech Jihomoravského kraje zřizovatel celkem MŠMT obec soukr. církev kraj 1 4 1 11 17 1 18 4 42 65 2 1 10 13 3 5 10 18 1 15 16 1 8 9 2 3 9 14 4 3 34 6 105 152 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomor. kraji za školní rok 2004/2005 okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo celkem

49


Veronika Domanská

Tabulka navazuje na tabulku č.4, ale je zaměřena pouze na střední školy. Brno-město si opět uhájilo prvenství v počtu škol, je zde zřízeno 65 škol. Nejnižší počet škol uvedený v tabulce je 3. Je s podivem, že jejich zřizovatelem je obec a místem, kde tyto školy můžeme nalézt je Břeclav. Ve školním roce 2004/2005 studovalo na středních školách celkem 67 610 žáků, a z toho 94,7% v denní formě.

Ke dni 30.9.2004 vyučovalo na základních školách v Jihomoravském kraji celkem 6823 učitelů včetně ředitelů, zástupců ředitelů a výchovných poradců. Toto číslo zahrnuje i učitele zaměstnané na poloviční úvazek (učitelé-důchodci, absolventi jazykových škol, kteří vyučují cizí jazyk apod.). Celkový počet pracovníků na středních školách ve školním roce 2004/05 byl 7 030 fyzických osob. Opět je tento počet včetně zaměstnanců na částečný úvazek.

Rada Jihomoravského kraje (případně Zastupitelstvo JMK v rámci schvalování dotací) schválila k 10. listopadu 2005 investiční akce škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem v celkové výši 355 064 315,- Kč. Za stejné období minulého roku jde o nárůst vynaložených finančních prostředků na financování akcí ve výši cca 65%. Tato celková výše zahrnuje několik zdrojů financování rozložených do roku 2005/2006. Jedná se o financování z vlastního investičního fondu příspěvkové organizace, o poskytnuté dotace na investice a příspěvky na provoz z Jihomoravského kraje – z Fondu investiční činnosti školských příspěvkových organizací

nebo jiných zdrojů kraje (např. Fondu

rozvoje JMK) a jiných dotací - např. MMR ČR, EU, SFŽP ČR (Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomor. kraji za školní rok 2004/2005).

50


Veronika Domanská

4.1 Základní škola v Rohatci Vesnice Rohatec se nachází asi 5 km severně od města Hodonín na pravém břehu řeky Moravy. Základní škola ZŠ Rohatec příspěvková organizace je jedinou školou v obci.

4.1.1 Historie První zmínky o škole sahají až do 16. století. Skutečná škola byla postavena až v letech 1832-1833. Měla 1 třídu a byt pro učitele. Budova určená pouze pro žáky, bez bytů pro učitele, byla postavena v roce 1896. Tato budova plnila od 60. let minulého století do roku 2004 funkci prvního stupně (navštěvovali ji tedy žáci 1. – 5. třídy). Dnes už se v ní neučí. V roce 1962 byla slavnostně otevřena nová škola. Budova se stavěla z důvodu velkého počtu dětí, které původní škola nemohla pojmout. Byla navštěvována žáky

5. – 8. tříd.

Během posledních let prošla významnou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2003. Byla k ní přistavěna tělocvična a v roce 2007 by měl být dokončen nový pavilon – třídy, jídelna, ředitelna. V současné době plní funkci jak prvního, tak i druhého stupně. Ve 10 třídách se učí 223 žáků. O žáky se stará 15 učitelů.

4.1.2 Činnost školy Škola v současné době provozuje pouze hlavní činnost. Tudíž je závislá pouze na dotacích přijatých od státu a obce. V příštích letech škola plánuje i činnost doplňkovou. V současné době to není možné vzhledem k výši potřebných finančních prostředků k umožnění provozování této činnosti. Byla by nutná rekvalifikace pedagogických pracovníků, různá povolení českých úřadů a v neposlední řadě potřebné prostory. Ty by měly být k dispozici již během příštího roku, neboť škola staví novou budovu.

51


Veronika Domanská

4.1.3 Financování Zřizovatelem školy je obec Rohatec. Proto převážná část finančních prostředků, kterou škola dostává, je poskytována z rozpočtu obce. Je ale samozřejmé, že pouze peníze obce by nebyly dostačující pro plynulý chod školy, a proto na její provoz přispívá i stát, a sice formou dotací z rozpočtu kraje.

Vývoj výše dotací na hospodaření základní školy Práce se zabývá vývojem dotací za roky 2003 – 2006, výši finančních prostředků v dřívějších letech by bylo obtížné sehnat. Objem dotací se výrazně nemění, pouze došlo k výraznému snížení jejich čerpání. Škola změnila svého ředitele i zástupce ředitele. Ti zacházení se získanými dotace hospodárněji.

Tabulka č.7: Dotace na provoz z rozpočtu obce Čerpání poskytnutých dotací v letech 2003-05 Rok Plán Skutečně využito 1 411 184,00 2003 1 413 689,00 1 309 398,59 2004 1 590 000,00 775 746,69 2005 1 420 000,00 Výše plánovaných, přislíbených dotací je během posledních tří let v podstatě nezměněná. Pouze se, a to výrazně, snížilo množství odčerpaných prostředků, a to přesto, že se v roce 2005 nakoupilo vybavení do několika tříd (nábytek) a doplnila se sbírka knih ve školní knihovně. Je proto důležité zamyslet se nad tím, jak rozdělovat své prostředky co nejefektivněji. Jak je možné, že v dřívějších letech byla potřeba prostředků tak vysoká a interiér školy zůstával po mnoho let v prakticky stejném, nezměněném stavu. Kam proudilo ono množství dotací na provoz školy?

52


Veronika Domanská

Graf č. 3: Vývoj čerpání dotací Vývoj čerpání dotací

1500000,00 1250000,00 čerpaná dotace

1000000,00 750000,00 500000,00 250000,00 0,00 2003

2004

2005

rok

Postup schvalování rozpočtu a výše dotací na daný rok: Škola každým rokem předkládá návrh rozpočtu školy zastupitelstvu obce a ten rozhodne o jeho schválení, případně navrhne změny. Po schválení začíná čerpání prostředků. Před každým poskytnutím dotace musí být podána žádost o příspěvek a po vyčerpání se toto čerpání opět musí doložit odpovídajícím dokladem.

Do tabulky není ještě zařazen rok 2006, neboť ještě není konec kalendářního roku a výše skutečně vyčerpaných dotací tudíž není známa. Proto je tento rok rozebrán samostatně a pro přehlednost je i uvedeno, na jaký druh výdajů budou prostředky z dotací využity.

Tabulka č.8: Rozpis zdrojů z rozpočtu obce Rohatec Dotace na provoz Energie Internet, telefon Opravy a udržování Nákup Drobného DHM, Drobného majetku Mzdové N Ost. Provozní N Dotace celkem

v tis. Kč 750,0 80,0 120,0 200,0 300,0 350,0 1800,0

Celková výše prostředků z rozpočtu obce Rohatec, které může škola vyčerpat za rok 2006, činí 1.800.000 Kč.

53


Veronika Domanská

Největší podíl zdrojů jde jako každým rokem na energii – 750 000 Kč. Přitom je podstatnější, aby poskytnuté peníze šly na zkvalitnění výuky. Myslím, že by měly školy dostávat slevy nebo zvýhodnění od elektráren, vzhledem k tomu, že slouží veřejnému prospěchu. Částka určená na mzdové náklady činí 300 000 Kč. Je určena na osobní ohodnocení zaměstnanců apod. V případě, že by školu začalo navštěvovat dítě s potřebou osobní asistentky, přispěla by obec z této částky na dorovnání mzdy asistentce (zbylou část mzdy by dostala z Úřadu práce). Za 1.čtvrtletí roku 2006 vyčerpala základní škola z těchto dotací částku 440.671,87 Kč.

Tabulka č.9: Rozpis zdrojů z Jihomoravského kraje Přímé náklady (v tis.Kč) Mzdové N Povinné pojištění Příděl do FKSP Spotřeba materiálu Celkem Plánovaná

výše

přijatých

finančních

3 500,0 1 224,0 69,0 169,0 4 962,0

prostředků

na

rok

2006

z rozpočtu

Jihomoravského kraje činí přibližně 5 mil. Kč. Tato částka bude z největší části použita na mzdy zaměstnanců školy a povinné pojištění školy.

Základní škole se čerpá dotaci na projekt nazvaný „Hodina“. Její výše je 16 440,- Kč. Název projektu napovídá, že se jedná o hodinu věnovanou dětem navíc. Projekt se týká nejdůležitějších předmětů jako je matematika, fyzika a čeština a je určen žákům 7.tříd. V tomto roce byl zaměřen na matematiku. Znamená to, že žáci mají jednu hodinu matematiky týdně navíc.

V současné době škola zaměstnává průměrně 25 zaměstnanců, z toho 15 žen. Z celkového počtu je pedagogických pracovníků 15, z toho 10 žen a 5 mužů. Převážnou

54


Veronika Domanská

část pedagogických pracovníků tedy tvoří stále ještě ženy. Je zajímavé, že o učitelskou profesi mají muži stále tak malý zájem, přitom jsou jako pedagogové výborní.

4.2 Obchodní akademie Hodonín Město Hodonín se nachází na pravém břehu řeky Moravy. Dříve bylo okresním městem. Obchodní akademie je jedinou školou tohoto zaměření v Hodoníně.

4.2.1 Historie Škola byla postavena na konci 19. století, v roce 1899. V této době nese název Německá reálka. Během své existence prošlo budovou několik škol, oborů. Před 2. světovou válkou zde byla obchodní škola, během války je zde pouze učňovská škola obchodní. V roce 1948 je škola zestátněna. V roce 1961 získává škola nový název, Střední ekonomická škola. V tomto duchu se škola udržela až do dnešní doby, zůstala věrná ekonomickému zaměření, jen opět změnila název, snad naposled, na Obchodní akademii. Před 3 lety byl otevřen nový studijní obor Ekonomické lyceum, studium je podobné gymnáziu, to znamená, že kromě ekonomických předmětů se zde vyučují i fyzika, biologie apod. Tento obor je otvírán jednou za dva roky, střídá se s původním oborem Obchodní akademie. Škola kromě standardního studia umožňuje studium jazykové školy, německý a anglický jazyk. Studentům ze vzdálenějších měst a obcí poskytuje ubytování v domově mládeže. Zřizovatelem školy je Jihomoravský kraj. Kromě přidělených prostředků hospodaří škola i z vlastních zdrojů.

55


Veronika Domanská

4.2.2 Činnost školy Činnost školy je členěna na činnosti hlavní a doplňkové. Hlavní činnost zahrnuje kromě výuky obou oborů také činnost jazykové školy. Na tyto 2 skupiny činností se tedy vztahují výdaje na hlavní činnost. Doplňkové činnosti pak zahrnují např.

pronajímání prostor školy (aula, učebny),

pronájem tenisového kurtu, ubytování v Domově mládeže (nepatří sem ubytování studentů OA). Největší položku zisků z doplňkové činnosti tvoří počítačové kurzy pro externí uchazeče (účetní apod.). Co je překvapující jako doplňková činnost, je každoroční pořádní školního plesu.

4.2.3 Financování Zřizovatelem obchodní akademie je Jihomoravský kraj, škola tedy získává převážnou část potřebných finančních prostředků z rozpočtu kraje. Samozřejmě škola dostává i dotace ze státního rozpočtu. Přijaté dotace putují škole kromě financování školy i na budovu domova mládeže a na jídelnu, ta se nachází v suterénu školy. Cílem následujícího textu, tabulek a grafů bude přiblížit systém rozdělování dotací a především jejich výše. K usnadnění provozu obchodní akademie přispívá provozování doplňkové činnosti, která každým rokem dosahuje zisku a umožňuje tak např. investovat do nového vybavení školy. Výše částky se pohybuje kolem 1 mil. Kč ročně. Práce vychází ze závěrečných zpráv obchodní akademie, ty jsou sestavovány vždy na konci kalendářního roku, proto je zaměřena pouze na léta 2001 – 2005.

56


Veronika Domanská

Tabulka č.10 : Vývoj dotací během let 2001 – 2005 rok 2001 2002 2003 2004 2005 zřizovatel 840 000,00 2 478 000,00 2 347 000,00 2 465 000,00 2 641 000,00 stát.rozpočet 11 376 720,00 10 711 500,00 11 351 000,00 11 777 700,00 12 569 700,00 V tabulce je názorně a přehledně nastíněn vývoj dotací, které obchodní akademie získala jak z rozpočtu zřizovatele, tak z rozpočtu státu. Nepoměr mezi výšemi dotací od zřizovatele a od státu je viditelný na první pohled.

Graf č. 4: vývoj dotací obchodní akademie Vývoj výše dotací 16000000 14000000 12000000 10000000 výše 8000000 dotací 6000000 4000000 2000000 0 státní rozpočet

2001

2002

2003

2004

2005 rok

zřizovatel

Z grafu a tabulky je patrné, že výše prostředků, které škola během roku dostane a vyčerpá se posledních letech výrazně nemění když stoupá. Každoroční zvyšování dotací je způsobenou inflací a samozřejmě neustálým zdražováním zboží a růstem minimální mzdy. Nárůst přijatých prostředků je nejmarkantnější v roce 2002. Tento výrazný skok se ale týká pouze zdrojů z rozpočtu zřizovatele. Dotace ze státního rozpočtu rostou každým rokem o zhruba stejnou částku pohybující se v rozmezí 400 – 600 000 Kč za rok. Pouze v roce 2002 došlo ke snížení přijaté částky.

57


Veronika Domanská

Pro přehlednost je rok 2005 vypsán podrobněji. Tabulka č.11: Dotace ze státního rozpočtu a státních fondů (v tis. Kč) přijaté dotace v tis. Kč škola domov mládeže jídelna celkem

ze státního rozpočtu 11 655,70 794,00 120,00 12 569,70

od zřizovatele 2 020,00 169,00 452,00 2 641,00

Výše dotací ze státního rozpočtu, 12 569 700 Kč, mnohonásobně převyšuje výši prostředků přijatých z rozpočtu zřizovatele – Jihomoravského kraje. Nejvíce zdrojů putuje stejně jako každým rokem na výdaje školy, 84,6% z celkových dotací. Nejnižší podíl zdrojů přijme domov mládeže, asi 6%. Důvodem by mohlo být to, že studenti si na ubytování přispívají určitou částkou.

Tabulka č.12: Přehled krytí fondů k 31.12. 2005 v tis. Kč: stav fondu bankovní krytí Fond reprodukce majetku 83,83 83,83 FKSP 119,23 118,78 Fond rezervní 6,13 6,13 Fond odměn 68,81 68,81 Celkem 278,00 277,55 Stav investičního fondu k 1. 1. 2005 byl 749,72 tis. Kč. Příděly z odpisů v roce 2005 činily 784, 25 tis. Kč. Fond byl čerpán na pořízení nového majetku v částce 750,14 tis. Kč. Dále byla odvedena částka 700 tis. Kč na účet Fondu investiční činnosti školských příspěvkových organizací Jihomoravského kraje. Rezervní fond nebyl v roce 2005 čerpán a jeho stav je 6,13 tis. Kč. Fond odměn byl čerpán na překročení prostředků na platy v částce 2,13 tis. Kč. Fond FKSP je tvořen přídělem ve výši 2% z platů zaměstnanců. Čerpání je v souladu s vyhláškou MF 114/2002 Sb. o FKSP, v platném znění.

Obchodní akademie v současné době zaměstnává průměrně 40 zaměstnanců, z toho 30 je pedagogických a 10 nepedagogických.

58


Veronika Domanská

Pod obchodní akademii patří také jazyková škola zaměstnávající 3 vyučující. Zbývající část výuky obstarávají pedagogové z obchodní akademie, kteří zde vyučují angličtinu či němčinu. Tabulka č.13: Průměrná mzda roku 2005 zaměstnanci průměrné mzdy v Kč pedagogičtí pracovníci 21 614,ped. prac. včetně vedoucích pracovníků 22 419,ped. prac. včetně zdrojů jazykové školy 23 252,nepedagogičtí pracovníci 11 090,neped. prac. včetně vedoucích pracovníků 11 657,neped. prac. včetně zdrojů jazykové školy 11 837,Výše mezd pedagogických a nepedagogických pracovníků je výrazným způsobem rozdílná. Tento nepoměr je dán tím, že pedagogům plat počtem odučených let nabývá na výši a odráží se také na stupni dosaženého vzdělání. Do nepedagogických pracovníků jsou zařazeni personální pracovníci, uklizečky, technici apod. Tato různorodost způsobuje konečnou výši průměrného platu.

59


Veronika Domanská

5 Dotazník Pro bakalářskou práci jsem se rozhodla využít také velmi frekventovanou metodu získávání dat, a to dotazník. Dotazník, který jsem vytvořila, se skládá z pěti základních položek a dvou demografických položek. Využila jsem možnosti otevřených položek, na které respondent sám vytváří odpověď, tak položek uzavřených (strukturovaných), u kterých si dotazovaný vybírá z navržených odpovědí. Výhodou je, že zjednodušují vyhodnocení odpovědí. V tomto případě se jedná o otázky polynomického typu, které předkládají více než dvě odpovědi. K získání potřebných dat posloužila jak základní škola, tak obchodní akademie. Zaměstnanci obou škol velmi dobře spolupracovali a usnadnili tak zpracovávání získaných dat. Respondenty byly jak pedagogičtí, tak nepedagogičtí pracovníci. Zajímal mě názor všech zaměstnanců škol. Otázek bylo položeno pět, ale podrobněji budou rozebrány pouze dvě, a sice ty, které se týkají aktuálního téma financování a problému rozdělování prostředků.

Otázka č. 1: Jste spokojeni s výší dotací, kterou dostává Vaše škola? Jednalo se o otázku uzavřeného typu, respondent si vybíral z navržených odpovědí.

ano vyšší dotace ne celkem

ZŠ Rohatec ženy muži 1 0 10 3 4 7 15 10

celkem 1 13 11 25

OA Hodonín ženy muži 2 0 15 12 5 6 22 18

celkem 2 27 11 40

Odpovědi na první otázku nejsou nijak překvapující, většina zaměstnanců má přibližnou představu o výši dotací, které škola dostane a vzhledem k tomu, že jsou součástí

60


Veronika Domanská

výdajů, jak je složité umět tyto prostředky správně rozdělit. Často je to umění, proto by vyšší dotace uvítali.

Graf č. 5: Spokojenost respondentů s výší dotací Spokojenost s dotacemi

54% - vyšší dotace

43% - ne

3% - ano

ano

vyšší dotace

ne

Otázka č. 2: Odpovídá výše platu Vašim představám? Opět otázka uzavřená. Převážná část dotazovaných žen se shodla, že výše platu optimální daným možnostem, ale uvítaly by plat vyšší. Naopak většina mužů je se svým platem naprosto nespokojená, neodpovídá jejich představám o platu pedagogického pracovníka a chtěli by, aby se platy učitelů zvýšily.

Otázka č. 3: Co si myslíte o využívání přijatých finančních prostředků? Otázka otevřeného typu. Uvádím několik odpovědí, které mi připadají zajímavé a které stojí za povšimnutí.

61


Veronika Domanská

55 % respondentů se shoduje v tom, že přijaté finance jsou: „účelně využívány, v rámci možností“, 25 % z dotazovaných s rozdělováním spokojeni nejsou, přivítali by změny

v rozdělování. Našli se opět i u této otázky respondenti, kteří neuměli nebo z nějakého důvodu nechtěli na tuto otázku odpovědět a prostor pro odpověď ponechali volný, přepočteno na procenta, přibližně 15 %. Zbylých 5 % nedokázali využívání posoudit.

Otázka č. 4: V čem navrhujete zlepšení? Je zvláštní, že s výší přijatých prostředků respondenti, pracovníci, spokojeni nebyli, ale když měli sami posoudit, jak by s prostředky naložili, aby byly lépe využity a bylo tak i více prostředků na financování zájmů školy. Uvádím některé návrhy, které by stály za povšimnutí. Pro přesnější představu uvádím i jejich procentuální zastoupení z celkového počtu dotazovaných. Celých 65 % dotázaných odpovědělo stručně: „nevím“ nebo „nemohu posoudit“. Je to škoda, protože by bylo přínosem pro vedení škol, kdyby se k přerozdělování vyjádřili také ti, kterých se to týká nejvíce. Konkrétní návrh uvedlo jen pár respondentů a týkal se zvýšení mezd či osobního hodnocení. Vyjádřeno v procentech 25% z celkového počtu dotazovaných. Zbylých 10% by uvítalo vyšší dotace na učební pomůcky, jejichž počet a struktura jim připadá nedostačující pro kvalitní výuku.

62


Veronika Domanská

6 Závěr, návrhy na zlepšení Výsledek výzkumu mezi pracovníky škol byl překvapující. Většina respondentů byla ve věku mezi 35 – 50 lety. Tedy nejproduktivnější věk, kdy bych předpokládala, že je kromě osobního zisku (vyššího finančního ohodnocení) bude zajímat také kvalitní výuka, protože sami mají v tomto věku děti na základní či střední škole a je proto důležité, aby se jim dostalo dobrého vzdělání. Proto bylo udivující, že za návrhy na zlepšení stavu pomůcek stáli učitelé většinou ve věku blížícímu se důchodu. Ale i tak stojí za zamyšlení, proč si učitelé stěžují na nízký plat a nejsou spokojeni s dotacemi. Když se podívám zpět na množství prostředků, které školy ročně získají, je jasný důvod nespokojenosti. Každá škola musí umět se svými prostředky dobře zacházet a před každou investicí se zamyslet, zda je na ni správný čas a zda splní svůj účel. Činnost obou škol je rozdílná a přitom si jsou podobné. Pro obě je důležité, aby výuka a vzdělání, které poskytují svým žákům, byly kvalitní. Díky své praxi na základní škole jsem pochopila složitý systém financování školství. Myslím, že je až příliš složitý, neboť škola prostředky potřebuje co nejdříve a nemá většinou tolik času, aby mohla o finanční pomoc nejprve žádat, pak dlouhou dobu čekat na vyjádření a čerpání opět doložit dalším papírem. Tento systém je složitý a ztěžuje financování. Hlavním záměrem práce bylo analyzovat financování škol a rozhodnout, zda je optimální. V první části jsem se snažila na základě odborné literatury rozebrat teoreticky jednotlivé složky financování škol, především jsem se soustředila na dotace poskytované z rozpočtu zřizovatele školy. Cílem této části bakalářské práce bylo získat teoretická východiska, která byla následně využita při hodnocení financování Základní školy Rohatec a Obchodní akademie Hodonín. Při sbírání materiálů mě překvapily nejedny získané informace. Nikdy by mě nenapadlo, že v oblasti školství bude tak důležité dbát rozdílu mezi mzdou a platem. Že když máte jednou přislíbené dotace z rozpočtu, tak při jejich čerpání o ně musíte nejprve požádat a průběh čerpání podrobně, pečlivě a postupně dokládat. Na první pohled je výše

63


Veronika Domanská

dotací ohromná, člověk by si myslel, že takovou sumu nemá škola šanci za jeden rok vyčerpat, a opak je pravdou. Každá škola musí pečlivě vážit každý svůj krok. V druhé části jsem se snažila prakticky přiblížit problematiku financování na konkrétních typech škol, zaměřila jsem se přitom na finanční prostředky přijaté od obce (Základní škola), od Jihomoravského kraje (Obchodní akademie) a z prostředků státního rozpočtu. Snažila jsem se o co nejobjektivnější zhodnocení jejich výše. K tomu mi posloužil i dotazník. Při zpracovávání této bakalářské práce jsem získala mnoho zajímavých a nových poznatků a informací z oblasti financování školství v ČR. Zároveň jsem měla možnost setkat se s zaměstnanci školy a vytvořit si obrázek o jejich spokojenosti s výší platu, zda jsou prostředky na nákup pomůcek do vyučování dostačující apod. Na základě zhodnocení financování, provedeného v druhé části práce, si myslím, že výše finančních prostředků poskytnutých školám na kalendářní rok je dostačující a v mnohých případech je i problém s jejich úplným vyčerpáním. Obchodní akademie navíc kromě přijatých prostředků ze státní pokladny dosahuje díky své doplňkové činnosti zisku, tudíž její hospodaření je ovlivněno i touto nemalou částkou (příjmy z doplňkové činnosti se pohybují v řádech sta tisíců). Proto bych navrhla, aby školy, které se potýkají s nedostatkem prostředků k financování svých výdajů, se zaměřily na správné rozložení těchto dotací a každou vynaloženou část prostředků předem zvážily, případně se poradily s odborníky. Pokud i přesto budou mít školy nedostatek prostředků, je v dnešní době možné a snadno přístupné využití internetu či jiného media k upoutání pozornosti a požádání tak např. o peněžní či nepeněžní dar škole. Pořádání akcí pro rodiče, přátele školy za mírný poplatek. Případně, tato možnost se týká Základní školy Rohatec, začít pořádat školení pro zájemce (např. počítače).

64


Veronika Domanská

7 Použitá literatura [1] FÜRSTOVÁ, A. Zpracování nových legislativních norem do účetnictví škol. 2005/2006. Praha: Klub ekonomů škol. s.231. Paris. 2004.s.131. ISBN 80-239-2218-1 [2] http://iforum.cuni.cz/ [3] http://www.ceskaskola.cz [4] http://www.jmk.cz [5] http://www.msmt.cz [6] http://www.skola-online.cz [7] CHRÁSTKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 2.vydání. Olomouc: Polygrafické středisko VUP Olomouc. 2000. s. 257. ISBN 80-7076-798-9 [8] VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. Karviná – Mizerov: Nakladatelství [9] Výroční zpráva o hospodaření za rok 2001, 2002, 2003, 2004, 2005. Obchodní akademie Hodonín [10] Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon č. 561/2004 Sb. v pozdějším znění) [11] Zákon č. 563/2004 Sb., v platném znění [12] Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství [13] Zákon č. 132/2000 Sb. o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, v platném znění. [14] Vyhláška č. 107/2005, o školním stravování, v platném znění [15] Vyhláška č. 84/2005, o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávními celky, v platném znění [16] Zákon č. 445/1991 Sb.,v platném znění [17] Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, v platném znění [18] Zákon č. 143/1992 Sb., v platném znění [19] Zákon č.205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění [20] Zákon č. 383/2005 Sb., v platném znění [21] Zákon č. 306/1999 Sb., v platném znění

65


Veronika Domanská

8 Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Fotografie Základní školy Rohatec Příloha č. 3: Fotografie Obchodní akademie Hodonín

66


Veronika Domanská

Příloha č. 1:

Dotazník 1. Jste spokojeni s výší dotací, kterou dostává Vaše škola? ano, jsem spokojen(a) byl(a) bych spokojenější s vyššími dotacemi ne, spokojena nejsem, jsou nedostatečné 2. Odpovídá výše platu Vašim představám? ano rád(a) bych vyšší ne 3. Co si myslíte o využívání (rozdělování) přijatých finančních prostředků? 4. V čem navrhujete zlepšení: 5. Pracovní zařazení: 6. Pohlaví: žena muž 7. Věk: 20 – 35 35 – 50 50 – 65

67


Veronika Domanská

Příloha č. 2: Fotografie Základní školy Rohatec

Zrekonstruovaná budova Nové školy.

Nový pavilon školy, na kterém jsou v současné době prováděny dokončovací práce.

68


Veronika Domanská

Příloha č. 3: Fotografie Obchodní akademie Hodonín

69

Financování základních a středních škol

Recommend Documents