FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL Financing of private universities Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Markéta Řeţuchová

Autor: Pavel Němec Brno, červen 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

N Ě M E C Pavel

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Studijní směr:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

FINANCOVÁNÍ SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL

Financing of private universities

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: terciární vzdělávání, financování vysokých škol, Bílá kniha terciárního vzdělávání Cíl práce: Zhodnotit dopady připravovaných změn v systému financování terciárního vzdělávání na soukromé vysoké školy. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení základních pojmů a vztahů 2. Pozice soukromých vysokých škol v systému terciárního vzdělávání ČR 3. Současný systém financování soukromých vysokých škol

4. Změny v systému financování soukromých vysokých škol v rámci připravované reformy 5. Zhodnocení a závěry Metody: sekundární analýza, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury:

BENČO, Jozef. Ekonómia vzdelávania. Bratislava : Iris, 2002. 185 s. ISBN 8089018416 REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika veřejného sektoru. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 96 s. ISBN 8021033304 DUDOVÁ, Iveta. Ekonomika vzdelávania. Vyd. 1. Bratislava : Ekonóm, 2003. 166 s. ISBN 8022517585

Související webová stránka: http://www.msmt.cz/uploads/bila_kniha/BK_k_diskusi_tisk.pdf Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Markéta Řežuchová

Datum zadání bakalářské práce:

24. 11. 2008

………………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 24. 11. 2008

děkan

J mé no a př íj me ní aut or a:

Pavel Němec

Náze v d ip lo mo vé pr áce:

Financování soukromých vysokých škol

Náze v pr áce v a ng ličt ině:

Financing of private universities

Kat edr a:

Veřejné ekonomie

Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce:

Ing. Markéta Řeţuchová

Ro k o bha jo by:

2010

Anotace Předmětem bakalářské práce je „Financování soukromých vysokých škol v ČR“. První část je zaměřena na popis českého vysokoškolského systému, s vymezením postavení soukromých vysokých škol. Druhá část popisuje systém financování terciárního školství, opět se zaměřením na soukromé univerzity. Poslední dvě části se zabývají reformou vysokého školství a změnami, které přinese.

Annotation The subject of the submitted thesis is „Financing of private universities. The first part deals with description of Czech educational system with focus on private universities. Second part is describing the financial system of financing universities in Czech republic, with special focus on private universities‘ financing. The last two parts contain draft of the educational reform and changes that it would bring.

Klíčová slova Financování, soukromá vysoká škola, školství, reforma, systém školství

Keywords Financing, private university, education, reform, school system

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Financování soukromých vysokých škol vypracoval samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové a ţe jsem uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 23.6.2010 ______________________

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Markétě Řeţuchové za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Rád bych také poděkoval všem, kteří mě při tvorbě této práce podporovali.

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 11 1. Systém vysokého školství v České republice ........................................................... 13 1.1 České právní předpisy v oblasti školství ............................................................. 16 1.2 Mezinárodní právní předpisy v oblasti školství .................................................. 17 1.3 Činnost vysokých škol ....................................................................................... 18 1.4 Organizace a řízení vysokého školství................................................................ 19 1.5 Soukromé vysoké školy ..................................................................................... 21 2. Financování vysokého školství v České republice .................................................... 25 2.1 Financování soukromých vysokých škol ............................................................ 26 2.2 Hospodaření soukromé vysoké školy dle typu společnosti ................................. 31 2.3 Hospodaření Vysoké školy finanční a správní .................................................... 33 3. Reforma terciárního vzdělávání ............................................................................... 36 3.1 Navrhované změny v systému terciárního vzdělávání ........................................ 41 3.2 Financování vysokých škol dle Bílé knihy ......................................................... 42 4. Změny ve způsobu financování soukromých vysokých škol dle Bílé knihy .............. 46 Pouţitá literatura ......................................................................................................... 52 Přílohy ........................................................................................................................ 54

Úvod Tématem této bakalářské práce je financování soukromých vysokých škol. Vzdělání je ve společnosti bráno jako výnosná investice do budoucna, roste tak zájem o další studium po sloţení maturitních zkoušek. Poptávka po studiu na vysoké škole stále převyšuje nabídku, i kdyţ univerzity kaţdým rokem navyšují kapacity a počty přijatých studentů. Zvyšování počtu absolventů vysokoškolského vzdělání je jedním z cílů všech vyspělých států. Absolventi by měli být po ukončení studia co nejlépe připraveni na nastoupení do praxe, zvyšuje se tím tak nejen jejich uplatnění na trhu práce, ale i finanční ohodnocení. Úroveň lidského kapitálu má rovněţ pozitivní společenské dopady. V současné době probíhá v České republice reforma terciárního vzdělávání. Vláda ČR v lednu roku 2009 schválila dokument Bílá kniha terciárního vzdělávání, který shrnuje současné problémy a hodnocení českého školství a zároveň návrhy řešení a změn ve školství. Cílem změn je sníţit sociální bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, které jsou u nás jedny z největších v Evropské unii. Jedním z řešení problému finančních zdrojů je zavedení školného na veřejných vysokých školách, studenti by se tak sami mohli alespoň částečně podílet na financování svého studia. Se zavedením školného se však dle Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR nepočítá dříve, neţ v roce 2013. K odstranění rozdílů mezi studiem na veřejné a soukromé vysoké škole se váţe také moţnost poskytování grantů, jeţ by byly získány převedením úlev na dani, které dosud rodiče uplatňují z titulu vyţivování nezaopatřeného dítěte, studenta vysoké školy, do systému univerzální finanční podpory. Dále by měla přispět ke sblíţení studia na soukromých a veřejných vysokých školách sociální stipendia či finančně výhodné úvěry u bankovních institucí. Stát by měl podle navrhované reformy poskytovat finance všem studentům jakéhokoliv oboru, na veřejných i soukromých vysokých školách, v prezenční i kombinované formě. Důraz by měl být kladen spíše na počet absolventů jednotlivých škol, neţ na aktuální počet studentů. Soukromé vysoké školy by tedy mohly díky těmto poskytnutým zdrojům přijímat více studentů, pro které by studium bylo finančně přístupnější. V dnešní době je studium na soukromé škole, nejen vysoké, otázkou osobní prestiţe a finanční náročnosti, na druhou stranu přichází studenti díky sponzorům k moţnosti praktického vyuţití znalostí jiţ při studiu, coţ je výhodné i pro tyto 11

podporovatele, kteří tak získají patřičně vyškolené pracovníky. Firmy si totiţ uvědomují, ţe mohou flexibilněji ovlivňovat učební náplň a absolventi se pak rychleji zapojí do chodu společnosti. Důleţitým cílem je, aby změny uskutečněné v terciárním vzdělávání vedly nejen k uspokojení poptávky po vysokoškolsky vzdělaných absolventech, ale aby byly téţ podnětem ke směřování české ekonomiky k vyšší konkurenceschopnosti, trvale udrţitelnému rozvoji a růstu inovačního potenciálu. Cílem práce je charakterizovat způsob financování soukromých vysokých škol v ČR. Zároveň jsou také popsány moţné varianty zavedení školného placeného na vysokých školách. První kapitola je věnována obecné deskripci českého vysokého školství, se zdůrazněním pozice soukromých škol. Druhá kapitola pojednává o financování soukromých vysokých škol, s praktickým příkladem uvedeným na Vysoké škole finanční a správní, o.p.s. Tuto školu jsem vybral z důvodu podobnosti náplně studia s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovi univerzity. Výhodnost této právní formy společnosti oproti jiným je uvedena také v druhé kapitole. Třetí kapitola je pak zaměřena na právě probíhající reformu terciárního vzdělávání, na dokument Bílá kniha terciárního vzdělávání a změny, které by mohl přinést do systému českého školství. Čtvrtá kapitola se věnuje zhodnocení dopadů a změnám ve financování soukromých vysokých škol po reformě. Při psaní práce byly pouţity metody sekundární analýzy, analýzy a syntézy a deskripce.

12

1. Systém vysokého školství v České republice V České republice představují vysoké školy nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Poskytují studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Studium je poskytováno ve formě prezenčního, distančního i kombinovaného. Počínaje rokem 1999 působí na území ČR i soukromé vysoké školy, nabízející vzdělávání zejména v bakalářských studijních programech. Bílá kniha definuje terciární sektor vzdělávání jako: „všechny typy státem uznaného vzdělávání občanů, navazující na úplné střední všeobecné vzdělaní nebo úplné střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou.“1 Do sektoru terciárního vzdělávání spadají také vyšší odborné školy, které nabízejí vyšší odborné (3leté) studium. Studium je zakončeno absolutoriem s označením absolventa „diplomovaný specialista“. Moţností, jak studovat na vyšší odborné škole, jsou taktéţ bakalářské studijní programy. Tyto probíhají pouze ve spolupráci s vysokou školou, jelikoţ je nemůţe vyšší odborná škola poskytovat samostatně. V současné době (červen 2010) je v České republice 89 vysokých škol, z toho je 33 veřejných, 54 soukromých a 2 státní. Celkem na vysokých školách studuje přibliţně 350 tisíc studentů. Do tohoto součtu jsou započítání všichni studenti na všech vysokých školách, studující v bakalářských, magisterských a doktorských programech, včetně zahraničních studentů. Vývoj počtu vysokých škol v letech 2002-2010 dokládá následující tabulka. Tab.č.1 Počty vysokých škol v ČR v letech 2002-2009

Soukromé VŠ Veřejné VŠ Státní VŠ celkem

2002 27 20 4 51

2003 28 20 4 52

2004 36 22 2 60

2005 39 23 2 64

2006 38 23 2 63

2007 43 23 2 68

2008 45 26 2 73

Zdroj: Zpracováno autorem dle databáze ÚIV2

1

Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 2 Vývojová ročenka školství v ČR. [on-line]. 2009, [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: .

13

2009 45 26 2 73

Vývoj počtu studentů studujících na vysokých školách v letech 2002-2009 dokládá tabulka č.2. Je z ní jasně patrné, ţe narůstá kaţdým rokem počet studentů studujících celkem, ale zároveň i počet studentů, kteří si vybrali ke svému studiu soukromou vysokou školu. Za sledované období narost počet na SVŠ téměř sedmkrát. Tab.č.2 Počty studentu vysokých škol v ČR v letech 2002-2009 Akademický rok

Počty studentů celkem

Studenti na SVŠ

2002/2003

248 756

7891

2003/2004

274 192

13286

2004/2005

282 958

19120

2005/2006

296 435

24858

2006/2007

323 765

31755

2007/2008

344 180

40939

2008/2009

369 619

50659

Zdroj: Zpracováno autorem dle Výroční zprávy MŠMT3

Členění vysokých škol Vysoké školy můţeme dělit dle následujících dvou kritérií:  Podle typu studia:  Univerzitní: tento typ škol uskutečňuje všechny typy studijních programů, s čímţ souvisí taky vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další činnost.  Neuniverzitní: uskutečňují hlavně bakalářské studijní programy a v souvislosti s tím vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další činnost. Důleţité je také zmínit, ţe vysoké školy tohoto typu se nečlení vnitřně na fakulty.

3

Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 . [on-line]. 2009, [cit.21.6..2010]. Dostupný na WWW:.

14

 Podle kritéria vlastnictví:  Veřejné - zřizují se a ruší zákonem  Soukromé - vznikají na základě státního souhlasu, jenţ uděluje MŠMT ČR  Státní (vojenské a policejní) - jsou součástí rozpočtu příslušného ministerstva4 „Vysoké školy státní se rozlišují na vojenské a policejní. Vojenské vysoké školy jsou součástí rozpočtové organizace Ministerstva obrany a jsou financovány ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany. Policejní vysoké školy jsou rozpočtové organizace financované z kapitoly Ministerstva vnitra.“5

 Mezi formy studia patří následující:  Prezenční nebo také denní studium - standardní typ studia, který je zaloţený na kaţdodenní docházce do vyučování.  Kombinované studium - typ studia kombinující výhody distančního a prezenčního studia. Studenti studují samostatně a několikrát za semestr docházejí na přednášky a konzultace. Toto studium je vhodné hlavně pro vzdělávání při zaměstnání. Přednášky se konají zpravidla o víkendech.

 Celoţivotní vzdělávání - placené vysokoškolské vzdělávání. Je vhodné pro vzdělávání při zaměstnání a pro specifické odborné školící programy. Po splnění předepsaných podmínek je moţný přestup do bakalářského či magisterského studia.

4

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, 2007. str.137. 5 § 94 zákona o vysokých školách 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

15

1.1 České právní předpisy v oblasti školství Nejvyšším zákonem pro oblast školství je Ústava České republiky, schválená 16. 12. 1992 a publikovaná ve Sbírce zákonů ČR pod č. 1/1993 Sb. a Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky a publikována ve Sbírce zákonů pod č. 2/1993 Sb. V článku 33 upravuje Listina základních práv a svobod právo na vzdělání. V článku 15 odst. 1 a odst. 2 svobodu myšlení a vědeckého bádání. Dále zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, který zřídil Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (dále jen „MŠMT“). Vysoké školy se řídí vyhláškami a metodickými pokyny vydanými MŠMT ČR, nařízeními vlády a dalšími zákony, například zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, v platném znění, daňovými zákony a pracovněprávními předpisy etc. Základní právní úpravou ve vysokém školství je zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl schválen Parlamentem ČR v dubnu 1998. Právě tento zákon také umoţnil od roku 1998 zakládat soukromé vysoké školy. Vysoká škola je ze zákona definována jako právnická osoba s vlastním majetkem, na jehoţ pohyb dohlíţí správní rada vysoké školy. Rozdělování prostředků ze státního rozpočtu jednotlivým vysokým školám spadá do působnosti MŠMT ČR. Ministerstvo se stará i o kontrolu vyuţívání poskytnutých finančních prostředků. Uděluje i souhlas se zaloţením soukromé vysoké školy. Vyšší odborné školy se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Další podrobnosti o vyšších odborných školách jsou uvedeny v § 92 aţ § 103 školského zákona.

16

1.2 Mezinárodní právní předpisy v oblasti školství V rámci mezinárodní spolupráce a přibliţování se evropským zemím probíhá tento proces na základě dříve schválených dokumentů a mezinárodních právních aktů. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidruţení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. Pro oblast školství je ustanovení hlavy VI, článku 76 a 77, kde strany dohodly rozvoj spolupráce ve výzkumu a technickém rozvoji. V oblasti výchovy a odborné přípravy budou strany spolupracovat s cílem zvyšování úrovně všeobecné vzdělanosti a odborné kvalifikace v ČR.6 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR č. 76/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 2/97 Rady přidruţení, mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé, o přijetí podmínek účasti České republiky v programech Společenství v oblasti přípravy na zaměstnání mládeţe a vzdělání. Česká republika se účastní programů Leonardo da Vinci, Mládeţ pro Evropu a Sokrates.7 Úmluva, tzv. Lisabonská smlouva, o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu byla vydána 11. dubna 1997. Hlavním principem dohody je uznání vysokoškolského diplomu nebo části studia především na základě obsahové podobnosti, vynaloţené studijní zátěţe a kvality příslušné vysoké školy. Společná deklarace o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství tzv. Sorbonnská deklarace z 25. května 1998, apelující na prostupnost studia, důleţitost kreditního systému a nutnost uzavírání dalších mezinárodních smluv. Deklarace o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání tzv. Boloňská deklarace z 19. června 1999 zdůrazňuje minimálně tříletý bakalářský stupeň studia, kte6

SCISKALOVÁ, M. Vybrané obecně závazné právní předpisy ČR v oblasti školství. In MALACH, A., (ed.). Budoucnost českého vzdělávání a školské zákony. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 161 s. ISBN 80-210-2162-4. 7 SCISKALOVÁ, M. Vybrané obecně závazné právní předpisy ČR v oblasti školství. In MALACH, A., (ed.). Budoucnost českého vzdělávání a školské zákony. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 161 s. ISBN 80-210-2162-4.

17

rý umoţní získat kvalifikaci vhodnou pro otevřený evropský trh práce, podporu evropské spolupráce v zajištění a udrţení kvality vysokoškolského vzdělání. 8

1.3 Činnost vysokých škol Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy, plní hlavní úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, ţe:  umoţňují přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání profesní kvalifikace  podle typu a zaměření nabízejí činnosti vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti; snaţí se uchovávat a rozvíjet dosaţené poznání  ve formě celoţivotního vzdělání umoţňují získávat a rozšiřovat znalosti z různých oblastí poznání  spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni, rozšiřují spolupráci s podnikovou a kulturní sférou  utvářejí společnost při přípravě mladých lidí pro ţivot v ní; nedílnou součástí je i role ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách  pěstují kulturní rozmanitosti a vzájemné porozumění9 Kromě akreditovaných studijních programů (bakalářský, magisterský, doktorský) uskutečňuje vysoká škola i programy celoţivotního vzdělávání. Výsadou vysokých škol je právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, pouţívat akademické insignie a konat akademické obřady. Naopak zakázáno je na vysokých školách zakládat a organizovat činnost politických stran. Studenti však mohou zakládat různé spolky a skupiny.

8

Národní zpráva 2007-2009.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:. 9 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

18

1.4 Organizace a řízení vysokého školství Ústředním orgánem státní správy pro vysoké školství, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti apod. je MŠMT.10 Ministerstvo odpovídá za celkovou koncepci, stav a rozvoj vzdělávací struktury. Jeho působnost na úseku vysokého školství vymezuje zákon o vysokých školách, který mu mj. přiznává kompetenci:11  registrovat vnitřní předpisy vysokých škol,  rozdělovat finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontrolovat jejich vyuţití,  kontrolovat hospodaření veřejné vysoké školy,  řídit vysoké školy při výkonu státní správy a poskytovat jim metodickou pomoc,  plnit úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,  uznávat zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci,  přiznávat stipendia hrazená ze státního rozpočtu apod.

Koncepce vzdělávání v ČR: MŠMT v roce 2002 vypracovalo první Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Ten je hlavním sektorovým strategickým dokumentem, vymezujícím základní, státem podporované záměry rozvoje vzdělávací soustavy. V návaznosti na Dlouhodobý záměr ČR byly vypracovány v roce 2003 první strategické dokumenty regionální úrovně, a to Dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávání v jednotlivých krajích ČR12, přičemţ jejich zpracování je metodicky řízeno a koordinováno MŠMT. Nově při10

§ 7 Zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. 11 § 87 Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném znění. 12 Regionálním strategickým dokumentem je rovněţ Krajská strategie rozvoje lidských zdrojů.

19

jatý školský zákon13 ukládá MŠMT stejně jako krajům, zpracovávat Dlouhodobý záměr v periodicitě 2 let, kdy se hodnotí výsledky a v případě potřeby se dokumenty upraví či doplní. Podle školského zákona má Dlouhodobý záměr ČR závazný charakter, podléhá schválení ze strany vlády a projednání Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR. Vysokoškolský zákon ukládá jak ministerstvu, tak vysokým školám a jejich fakultám, aby dlouhodobý záměr vypracovaly a zveřejnily, přičemţ schvalování dlouhodobých záměrů je zákonem svěřeno akademickým senátům. 14 Vědecké rady a správní rady se k těmto dokumentům vyjadřují formou projednání. Dlouhodobé záměry jsou důleţité i z hlediska financování vysokých škol, neboť jsou rozhodné pro určení výše příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (§18 odst. 3 zákona o vysokých školách). Prostřednictvím strategií na institucionální úrovni (dlouhodobých záměrů vysokých škol) má ministerstvo moţnost vytěţit informace o souladu univerzitních strategií se záměry ministerstva a státu, pomocí výročních zpráv můţe sledovat soulad strategických záměrů a realit. Zákon o vysokých školách pak umoţňuje uplatnění finančních nástrojů, daných pravidly rozpisu rozpočtu, k prosazení strategie státu a ministerstva. V současné době je část rozpočtu vysokých škol rozdělována na základě rozvojových projektů, které lze chápat jako projekty implementující strategii vysoké školy. 15 Strategické dokumenty se obecně orientují na vzdělávací politiku v evropském kontextu, zejména s ohledem na Lisabonské cíle, resp. cíle sociální politiky EU v oblasti vzdělávání. Ke strategickým dokumentům dále řadíme dokument Strategie rozvoje terciárního vzdělávání 2000–2005, 16 Strategie rozvoje lidských zdrojů 2000 - 2003. V oblasti výzkumu a vývoje byla přijata17 Národní politika výzkumu a vývoje České republiky a Reforma systému vědy výzkumu a inovací v ČR. Rovněţ pro oblast terciárního vzdělávání je dnes k dispozici veřejnosti návrh koncepčního strategického dokumentu Bílá kniha terciárního vzdělávání. Koncepční a strategické dokumenty připravené odborníky

13

§ 9 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 14 § 9 odst. 1 písm. i) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách 15 Jeţek, F.: Strategické řízení vysokých škol. In: Kalous, J., Veselý, A.: Vybrané problémy vzdělávací politiky. Univerzita Karlova. Nakladatelství Karolinum, Praha 2006, 159 s., ISBN 80-246-1262-3, str. 139 16 Schváleno usnesením vlády č. 210 z roku 2003. 17 Schváleno usnesením vlády ze dne 7.1.2004 č. 5 ve znění usnesení ze dne 1.6. 2005 č. 661, usnesení vlády ze dne 22.2.2006 č.178.

20

z oboru poskytují koncepční základ pro legislativní změny a jsou oporou nejen pro reformní politická rozhodnutí.

1.5 Soukromé vysoké školy Díky novele vysokoškolského zákona z roku 1998 mohou být zakládány také soukromé vysoké školy. V současné době (červen 2010) jich v České republice funguje jiţ 45. Jejich kompletní seznam, včetně adres a orientačních částek školného je uveden v Příloze č. 1. Všechny poskytují bakalářské studijní programy, některé pak mají akreditaci i na magisterské studium. Je vidět, ţe počet soukromých škol výrazně převyšuje počet těch veřejných. Důvodem je neustále se zvyšující zájem o studium na vysoké škole, nedostatečné kapacity na veřejných školách, které nejsou schopny uspokojit poptávku po vysokoškolském studiu. Ale také jejich zaměření – jsou spíše profesně orientované, poskytující spíše krátkodobé programy. Soukromé školy tedy nabízejí další alternativu, společně se studiem na vyšší odborné škole. Zaměřují se zejména na atraktivní obory s největším počtem neúspěšných uchazečů, jako je např. právo, finance nebo ekonomie. Dalším specifikem soukromých vysokých škol je studium zejména v bakalářských studijních programech. V navazujícím magisterském studiu pokračuje asi 10% studentů. Soukromé vysoké školy jsou aţ na dvě výjimky vysokými školami neuniverzitního typu. Nečlení se tedy na fakulty. Tyto dvě, univerzitního typu, jsou Univerzita Jana Amose Komenského s.r.o. a Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Pro působení soukromé vysoké školy je potřeba udělení státního souhlasu od MŠMT. Tato právnická osoba musí následně předloţit ministerstvu výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je uveden název, sídlo, statut a činnost této organizace. Soukromá vysoká škola je povinna zahájit vzdělávací činnost do dvou let od nabytí právní moci státního souhlasu, jinak státní souhlas pozbude platnosti.18

18

§ 39 Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném znění.

21

Ţádost o udělení státního souhlasu musí obsahovat následující údaje:  název, sídlo a typ vysoké školy  právní formu právnické osoby a statutární orgán  dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy  údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy  návrhy studijních programů  návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce 19

V případě, ţe ţádost o udělení státního souhlasu obsahuje nedostatky, které lze odstranit, ministerstvo vyzve ţadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a řízení přeruší. Pokud ţadatel neodstraní chyby v ţádosti ve stanovené lhůtě, ministerstvo následně rozhodne ve věci na základě původních podkladů. Rozhoduje se do 150 dnů ode dne doručení ţádosti. Ministerstvo si také vyţádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů. Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů. Ministerstvo státní souhlas neudělí v případě, ţe:  Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloţenému studijnímu programu,  zjistí, ţe nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, nebo

19

Odst. 10 § 39 Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném znění.

22

 návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy20.

Dozor nad soukromými školami vykonává MŠMT. Stanovuje zároveň práva a povinnosti, které jsou uvedeny v § 42 zákona o vysokých školách, patří sem například: Kaţdoročně vypracovat a zveřejnit výroční zprávu o své činnosti a v případě, ţe obdrţela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy. Vypracovat, zveřejnit a projednat s ministerstvem dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy. Provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky. Na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. Oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.

MŠMT můţe soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout v případě, ţe:  Nemá ţádný akreditovaný studijní program.  V průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více neţ dvou studijních programů.  Byla jí pozastavena akreditace všech studijních programů.

20

Odst. 8 § 39 Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, v platném znění.

23

Právnická osoba pozbývá po odnětí státního souhlasu oprávnění působit jako vysoká škola. Podle statistických údajů21 (červen 2010) můţeme mezi největší soukromé vysoké školy zařadit například Bankovní institut vysoká škola, a.s. (4834 studentů), Univerzitu Jana Ámose Komenského Praha, s.r.o. (6792 studentů), nebo například Vysokou školu finanční a správní, o.p.s. (4731 studentů). Dle statistických údajů z roku 2007 pak mezi školy s nejméně studenty patří Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií, s.r.o. (26 studentů), případně Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o. p. s. (29 studentů). Velká část soukromých vysokých škol je situována do největších českých měst. V Praze je jich 22, zejména z důvodu zajištění odpovídajícího personálního zázemí. Zaměření studijních programů nám ukazuje následující graf22. Z něj je patrné, ţe nejvíce se soukromé vysoké školy zaměřují na ekonomické programy, nejméně pak na informatiku a ekologii. Graf č.1. Zaměření studijních programů SVŠ

Zdroj: Zpracováno autorem dle Koncepce reformy vysokého školství ČR

23

21

Ústav pro informace ve vzdělávání. Výkonové ukazatele 2008/2009 – Kapitola F. [on-line]. 2009, it. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:< http://www.uiv.cz/clanek/713/1813>. 22

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepce reformy vysokého školství ČR. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:. 23 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepce reformy vysokého školství ČR. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:.

24

2. Financování vysokého školství v České republice Podle článku 33 Listiny základních práv a svobod má kaţdý občan právo na vzdělání. Právo na bezplatné vzdělání mají občané v základních a středních školách, dle schopností občana a moţností společnosti téţ na vysokých školách. Po roce 1989 probíhaly změny v oblasti financování vysokoškolského vzdělávání. Můţeme sem zahrnout například přechod na princip odvětvového finančního řízení, přechod na normativní způsob financování a také diversifikaci zdrojů financování, coţ souvisí s likvidací státního monopolu na poskytování vzdělávání. Financování vysokých škol je zaloţeno na principu více zdrojového financování. Finanční prostředky se člení na:  přímé náklady na vzdělávání hrazené státem (zejména mzdové prostředky, povinné odvody, rozvojové a inovační programy apod.),  ostatní (provozní a investiční) výdaje škol hrazené zřizovateli

V mezinárodním srovnání se ČR pohybovala se svými veřejnými výdaji na školství v roce 2003, které činily 4,8 % HDP pod průměrem zemí OECD, kde činily tyto výdaje 5,5 % HDP i zemí EU- 27, s průměrnými veřejnými výdaji kolem 5,2 % HDP. Vývoj tohoto ukazatele a zároveň ukazatele výdajů na VŠ v % HDP ukazuje tabulka č.3.

25

Tabulka č. 3: Veřejné výdaje na školství v letech 1990 až 2008 v ČR v poměru k HDP Rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Výdaje na školství

5,3

5,3

5,2

5,2

Podíl výdajů na VŠ v % HDP 0,63 0,65 0,68 0,7

4,7

4,4

4,6

4,4

0,66 0,65 0,67 0,67

Rok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Výdaje na školství

4,5

4,8

4,8

4,4

4,4

4,5

4,3

4,4

Podíl výdajů na VŠ v % HDP 0,71 0,76 0,70 0,7

0,8

0,9

0,9

0,8

Zdroj: Zpracováno autorem dle MŠMT24

2.1 Financování soukromých vysokých škol Soukromá vysoká škola je povinna zajistit dostatečné finanční prostředky nutné pro její působení ve všech oblastech, ať uţ se jedná o vzdělávací, výzkumnou, vědeckou, vývojovou, uměleckou nebo tvůrčí činnost. Soukromé vysoké školy mají zpravidla statut akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a obecně prospěšné společnosti. Poměrné rozdělení mezi tyto 3 druhy právnické osoby dokládá následující graf, ze kterého je jasně vidět, ţe převahu v celkovém počtu 45 SVŠ mají právě společnosti s ručením omezeným.

24

Ústav pro informace ve vzdělávání. Ekonomické ukazatele, Kapitola A.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:.

26

Graf č.2. Poměrné rozdělení typu formy SVŠ

Zdroj: Zpracováno autorem dle MŠMT25

Financování SVŠ je upravováno zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, v § 40, odstavec 2 definováno takto:26 „Ministerstvo můţe poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Podmínky dotací, jejich uţití a zúčtování, se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.“  Příjmy soukromé vysoké školy můţeme obecně rozvrhnout dle následujícího schématu:  Příjmy plynoucí z vlastních aktivit  Sponzorské dary  Poplatky spojené se studiem - poplatky spojené se studiem jsou prostředky, které soukromá vysoká škola získává z vybírání školného od svých studentů. Tyto po-

25

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Přehled soukromých vysokých škol. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:< http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehled-verejnych-soukromych-skol>. 26 § 40 zákona o vysokých školách 111/1998 Sb.

27

platky si SVŠ stanovuje ve svém vnitřním předpisu. Nejsou nijak regulovány. Z těchto zdrojů jsou hrazeny veškeré náklady na studijní pomůcky, ubytování a stravování. Příklad výše poplatků dokládá nasledující tabulka. Tabulka č. 4: Přehled školného na soukromých vysokých školách za rok Soukromá vysoká škola

Školné za rok

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o.

120 000

Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s

90 000

Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.

65 000

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.

65 000

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o.

29 800

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

29 800

Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. (AAVŠ)

23 600

Zdroj: www.kampomaturite.cz 27

Dotace ze státního rozpočtu - soukromé vysoké škole můţe být poskytnuta státní dotace od MŠMT. To je oprávněno soukromé vysoké škole, pokud je zřízena jako obecně prospěšná společnost,28 poskytnout dotace na akreditaci studijních programů ve veřejném zájmu podle § 40 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. Podmínky dotací, jejich uţití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. V roce 2008 se celkové dotace soukromým vysokým školám pohybovaly ve výši cca 25 mil. Kč. Rozhodné faktory pro udělení dotace:29  dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho kaţdoroční aktualizace

27

Přehled soukromých vysokých škol a kolik se platí za školné. [on-line]. [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 28 §40 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 29 §40 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

28

 dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho kaţdoroční aktualizace  typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání  počet studentů a dosaţené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti  náročnost vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Dotace můţe soukromá vysoká škola získat i na programy celoţivotního vzdělávání a na veškerou její výzkumnou a vědeckou činnost a na realizaci grantových programů. Všechny soukromé vysoké školy mohou získat dotaci na pokrytí sociálních a ubytovacích stipendií na základě posouzení jejich ţádostí podle Pravidel pro poskytování dotací soukromým vysokým školám Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Celková výše rozpočtované dotace v roce 2008 byla 68 mil. Kč. 30 Soukromá vysoká škola je povinna kaţdoročně odevzdat výroční zprávu o své činnosti Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy. V případě, ţe navíc obdrţela státní dotaci, je také povinna předloţit výroční zprávu o hospodaření. Kaţdoročně musí také publikovat a aktualizovat dlouhodobý záměr své vzdělávací a tvůrčí činnosti, zveřejnit seznam akreditovaných studijních programů a oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem.

30

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2008 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. [on-line]. 2008, [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: .

29

 Výdaje SVŠ jsou pouţity na:  zajištění výuky,  materiální zabezpečení,  mzdy pedagogů a  sluţby studentům - knihovny, stáţe v zahraničí, praxe, sportovní vyţití, stipendia Výši poskytnutých dotaci SVŠ a stipendijních dotací uvádí tabulka číslo 3. Při srovnání objemu poskytnutých prostředků s VVŠ tvoří poskytnuté neinvestiční dotace soukromých VŠ přibliţně čtvrtinu procenta dotací vysokých škol veřejných. V roce 2008 působilo v České republice celkem 45 soukromých vysokých škol. Prostředky ze státního rozpočtu na uskutečňování akreditovaných studijních programů, ve kterých studují studenti s těţkým zdravotním postiţením, byly poskytnuty soukromým vysokým školám v celkové výši 22 920 tis. Kč, z toho: 1 332 tis. Kč Metropolitní univerzitě Praha o.p.s., 5 110 tis. Kč Vysoké škole v Plzni o.p.s. a 16 478 tis. Kč Vysoké škole zdravotnické o.p.s. jako platba za závazek veřejné sluţby. Dále byly poskytnuty finanční prostředky na sociální stipendia 38 SVŠ ve výši 2 934 tis. Kč a na ubytovací stipendia ve výši 27 005 tis. Kč. Celkem bylo v roce 2008 poskytnuto soukromým vysokým školám na činnost 53 194 tis. Kč. Z tabulky je vidět, ţe tato dotace je téměř dvojnásobná, neţ v roce 2007. Tabulka číslo 5: Výše poskytnutých neinvestičních dotací a stipendijních dotací soukromým a veřejným vysokým školám (v tis. Kč) Poskytnuté neinves-

Poskytnuté

sti-

Poskytnuté neinves-

Poskytnuté neinvestiční

tiční dotace celkem

pendijní

dotace

tiční dotace celkem

dotace a příspěvky cel-

(SVŠ)

(SVŠ)

(VVŠ)

kem (VVŠ)

2006

36 848

18 482

8 475 503

25 1150 71

2007

28 758

27 351

8 672 667

26 286 113

2008

53 194

29 939

9 218 013

27 572 819

Rok

Zdroj: Zpracováno autorem dle http://www.uiv.cz/rubrika/100 (kapitola E - veřejné vysoké školy)

30

Veřejné vysoké škole se příspěvky poskytují na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, a to na základě ţádosti veřejné vysoké školy. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodující typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání, počet studentů a dosaţené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Dále je pro výši příspěvku a téţ dotace rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný MŠMT a jeho kaţdoroční aktualizace. Dotace je poskytována na rozvoj vysoké školy. Škola můţe také obdrţet dotace na ubytování a stravování studentů, podporu výzkumu a vývoje, můţe téţ získat účelovou podporu z evropských fondů atd.

2.2 Hospodaření soukromé vysoké školy dle typu společnosti Hospodaření veřejné vysoké školy je podrobeno právní regulaci v zákoně o vysokých školách31. Hospodaření soukromých škol je ponecháno na úpravě zákona, na jehoţ základě byla škola zřízena a dále na úpravě v rámci vnitřních předpisů. Musíme tedy důsledně rozlišovat jednotlivé právní formy. U kapitálových forem (s.r.o.) je hospodaření ponecháno na vnitřních předpisech školy. U škol v právní formě obecně prospěšné společnosti (o.p.s) je právní úprava hospodaření přímo v zákoně o obecně prospěšných společnostech - zákon č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších novel. Soukromá vysoká škola zřízená v právní formě o.p.s.32 Soukromá vysoká škola zaloţená ve formě prospěšné společnosti můţe doplňkovou činnost vykonávat pouze za podmínek, ţe jimi bude dosaţeno účinnějšího vyuţití majetku a zároveň tím nebude ohroţena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných sluţeb. Tyto školy se nesmí účastnit na podnikání jiných osob. Hospodářský výsledek nesmí pouţít ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců, ale musí 31

Zákona o vysokých školách 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 32 Zákon č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších novel.

31

být pouţit na poskytování obecně prospěšných sluţeb. Po zdanění se převádí v celé výši do rezervního fondu, který se nejprve pouţívá ke krytí ztráty vykázané v následujících účetních obdobích. Při zajišťování své činnosti se obecně prospěšná společnost můţe ucházet o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státního fondu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ţádá obecně prospěšná společnost příslušný orgán státní správy podle charakteru převaţující činnosti, v případě soukromých vysokých škol tedy MŠMT. MŠMT pak kontroluje a vyhodnocuje vyuţití dotace. Soukromá vysoká škola (o.p.s.) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření v termínu, který stanoví správní rada. U obecně prospěšných společností, jejíchţ obecně prospěšnou činností se rozumí činnost v oblasti výchovy a vzdělávání, mohou jako účetní období pouţít školní rok, namísto kalendářního. Škola je povinna uveřejnit výroční zprávy o své činnosti a hospodaření. Soukromá vysoká škola zřízená v právní formě s.r.o.33 U kapitálových forem obchodních společností (s.r.o.) je hospodaření na vnitřních předpisech soukromých vysokých škol. Hospodaří se podle rozpočtu nákladů a výnosů, kdy rozpočet je sestavován na období kalendářního roku. Společnost s.r.o. ke své činnosti vyuţívá příjmů, které získává vzdělávací, výzkumnou, vývojovou, tvůrčí, publikační a jinou doplňkovou činností. Zde můţeme zahrnout poplatky spojené se studiem, sponzorské dary a příspěvky nadačních fondů a grantů. Finanční zdroje jsou pouţity výhradně k zabezpečení vzdělávacího a výzkumného procesu a činností s tím souvisejících. Společnost můţe vlastnit movitý i nemovitý majetek, nebytové prostory a jiné majetkové hodnoty, potřebné k činnostem, pro které byla zřízena. Je ze zákona povinna vést řádnou evidenci majetku, přičemţ o nakládání s majetkem rozhoduje zřizovatel společnosti. Majetek můţe uţívat i k činnosti doplňkové, přičemţ doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichţ uskutečňování byla zřízena. Pro názornější zobrazení hospodaření soukromé vysoké školy jsem vybral praktický příklad, a sice Vysokou školu finanční a správní, o.p.s.

33

Hlava I,Díl IV: Společnost s ručením omezeným, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

32

2.3 Hospodaření Vysoké školy finanční a správní Jak jsem v předešlé části uvedl, způsob financování soukromé vysoké školy uvedu na příkladu Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. 34(dále jen „VŠFS“). Tato škola získala oprávnění od MŠMT jiţ v roce 1999, patří tedy k jedné z prvních soukromých škol. K hlavnímu sídlu školy v Praze se řadí také pobočka v Kladně a Mostu. VŠFS je členem několika profesních organizací, z těch českých například Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Asociace soukromých vysokých škol, ale také organizací mezinárodních, jako American Chamber of Comerce nebo Kanadská obchodní komora. Škola poskytuje studium v bakalářském a navazujícím magisterském programu v oborech Řízení podniku a podnikové finance, Pojištovnictví, Veřejná správa, Aplikovaná informatika, celkově ve 20 studijních programech v prezenční i kombinované formě studia. Součástí je i program celoţivotního učení, například v programu Master of Business Administration, které je nabízeno ve spolupráci se City University of Seattle z USA. V roce 2008 se k bakalářskému studiu přihlásilo celkově 1851 zájemců, přijímací zkoušky sloţilo 1514 a následně zapsáno bylo 1398. Jedná se tedy o poměrně velký zájem mezi studenty. V procentním srovnání s celkovým počtem studentů na VŠ (369619) v témţe roce, studovalo na VŠFS 1,45%. Bereme-li v úvahu pouze studenty SVŠ (50659), pak dojdeme v procentním vyjádření v 10,6%35 Celkový počet studentů v roce 2008 dokládá následující tabulka č.6.

34

obecně prospěšná společnost, zapsaná v rejstříku o.p.s., vedeném Městským soudem v Praze, oddíl O, vloţka 159, sídlem Estonská 500, Praha 10, PSČ 101 00. 35 Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 . [on-line]. 2009, [cit.21.6..2010]. Dostupný na WWW:.

33

Tabulka č.6 Celkový počet studentů VŠFS (k 31.10.2008)

Celkový počet studentů ve studijním programu Název studijního programu bakalářském

Ekonomika a management Řízení podniku a podnikové finance Marketingová komunikace Hospodářská politika a správa Pojišťovnictví Veřejná správa Finance a finanční sluţby Informatika Aplikovaná informatika Celkem PF/KF Celkem BC/NMGR Celkem

navazujícím magisterském

PF

KF

PF

KF

523

697

257

750

506

672

0

0

0 214 98

57 572 167

0 107 45

42 324 118

52 1393

122 2287

0 409

47 1827

3680

1690 5370

Zdroj: Výroční zpráva VŠFS za rok 2007/200836

Pro posluchače, kteří jsou zapojeni do vědecko-výzkumné činnosti a absolventy oceněné Cena rektorky VŠFS a Cena hlavního partnera VŠFS za vynikající závěrečnou práci, vytváří škola Stipendijní fond. Tato cena se uděluje například za výborné hodnocení závěrečné diplomové či bakalářské práce. 37 O jeho výši a způsobu rozdělování rozhoduje správní rada VŠFS. Ve školním roce 2007/2008 se předpokládala výplata stipendií ve výši do 1 120 000 Kč, výše zdrojů do tohoto fondu byla naplánována ve výši 900 000 Kč. Díky získanému grantu od Národní agentury Erasmus byla poskytnuta také částka téměř 85 000 EUR na zahraniční mobilitu studentů a akademických pracovníků. Vývoj příjmů a výdajů stipendijního fondu dokládá přiloţená tabulka č.7.

36

Výroční zpráva VŠFS za rok 2007/2008.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: ,str.10. 37 Finanční odměna ve formě uděleného stipendia se pohybuje v rozmezí 7000Kč za bakalářskou a aţ 20000Kč za diplomovou práci, viz http://www.vsfs.cz/?id=1441.

34

Tabulka č.7 Vývoj příjmů a výdajů stipejního fondu v ak.roce 2007/2008

Skutečnost Zůstatek k 1.9.2007 Příjmy celkem (dary) Celkem Prospěchová stipendia Účelová stipendia- pomocné vědecké síly Účelová stipendia – cena rektorky Účelové stipendium – reprezentace Sociální stipendium v tíţivé sociální situaci Výdaje

2007/2008 v Kč 1 827 320 400 000 2 227 320 472 500 168 700 54 000 5 000 100 000

Zůstatek k 31.8.2008

1 427 120

Příjmy z programu Erasmus Vyplacené prostředky z programu Erasmus

84 592,26 EUR 83 780,33 EUR

Zdroj: Výroční zpráva VŠFS za rok 2007/200838

Z uvedené tabulky je vidět, ţe škola klade důraz právě na prospěchová a účelová stipendia, např. cena rektorky, pomocné vědecké síly. Zároveň se také snaţí poskytnout finanční pomoc sociálně slabším studentům. Vyuţití peněz z programu Erasmus je téměř 100%, je tedy jasné, ţe má VŠFS stanovené cíle v oblasti zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků a snaţí se je naplňovat.

38

Výroční zpráva VŠFS za rok 2007/2008.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: ,str.19.

35

3. Reforma terciárního vzdělávání Tato kapitola je zaloţena na obsahu Bílé knihy39 a její stručné charakteristice, popisu návrhů reformy a také stručného náhledu do jiţ uskutečněných návrhů na reformu. Jedná se o Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha), jeho první verze byla schválen na zasedání vlády ČR dne 7. února 2001. Stal se základním dokumentem vymezujícím cíle státní vzdělávací politiky. Poslední aktualizované vydání pochází z roku 2009, kdy byla projednána na zasedání vlády 26. ledna 2009. Vývoj reformy terciárního vzdělávání Předchozí pokusy o zavedení spoluúčasti studentů na financování studia selhaly díky obavám politiků z reakcí veřejnosti, jedná se o velice citlivé téma. Samostatné zákony, které se týkaly zavedení školného, byly představeny v letech 1993 a 2002. Novela zákona o vysokých školách z roku 2004 představená Jiřím Zlatuškou a Václavem Roubíčkem také obsahovala pokus o jeho zavedení, ale i ta byla zamítnuta kvůli nízké solidaritě se studenty z rodin s nízkými příjmy. V návrhu nebyly zavedeny půjčky na školné a ţivotní náklady. Zásady zákona o školném a státní sociální podpoře vysokoškolských studentů z roku 199340 Autoři návrhu Oldřich Botlík a David Souček se nechali inspirovat australským systémem HECS (Higher Education Contribution Scheme). Jde o první seriózně připravený návrh zahrnující finanční spoluúčast studentů formou přímého nebo odloţeného školného, systém sociální podpory studentů obsahující půjčky, i granty. Zároveň se jedná o model financování doporučovaný OECD a Světovou bankou i dalším zemím. 41 Níţe uvádím pár konkrétních návrhů. Návrh obsahoval dva modely změny financování: 1) o

39

Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 40 Zásady zákona…jsou přístupné v publikaci České vysoké školství na křiţovatce, příloha č. 1 41 Matějů, P., Simonová, N., Basl, J. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství In České vysoké školství na křiţovatce s. 67. 2005.

36

vybrané školné se sniţují veřejné výdaje na vysoké školství, 2) školné je dodatečný příjem pro vysoké školy. Byla zde doporučena druhá varianta. 42 Instituce poskytující státem uznané vysokoškolské vzdělávací sluţby měly mít povinnost vybírat školné od kaţdého občana České republiky, který uţívá takovou vzdělávací sluţbu. „Základem pro stanovení školného byly průměrné normativní studijní náklady, tj. částka odpovídající počtu vysokoškolských studentů ve školním roce 1992/93 a výši normativního rozpisu rozpočtu vysokého školství v roce 1993. Tzv. normální roční školné bylo stanoveno jako 20 % průměrných normativních studijních nákladů. Návrh z roku 1993 tedy podobně jako australský systém nepřipouštěl diferencované školné.“ 43 Výše školného nebyla závislá na sociální situaci plátce ani na úspěšnosti studia. Ekonomické parametry školného (hlavně jeho výše, hranice povinnosti splácet dluh při odloţené platbě, určení výše splátek) nebyly přesně stanoveny. Předpokládalo se, ţe bude stejně jako v Austrálii docházet k postupnému dolaďování systému na základě drobných změn těchto parametrů. Pro usnadnění přístupu sociálně znevýhodněných občanů ke vzdělání měl poskytovat stát vysokoškolským studentům sociální podporu formou dávek. Byly navrţeny dva reţimy poskytování dávek sociální podpory: nevratný a vratný. V nevratném systému se jednalo o studentské přídavky poskytované přímo studentům (stravovací a ubytovací příspěvek). Ve vratném reţimu měla být poskytována doplňková dávka určená pouze pro sociálně potřebné studenty. Jejím přijetím se oprávněná osoba stává dluţníkem pověřené instituce (například daňového úřadu), která eviduje její dluh a jeho splácení. Reţim splácení vratné sociální podpory je stejný jako u odloţeného školného. Šlo o snahu inspirovanou australským systémem co nejméně zatíţit státní rozpočet. Poslanecký návrh zákona o změně ve financování studia na vysoké škole z roku 200244 Poslanecký návrh zákona o změně ve financování studia na vysoké škole a o změně dalších zákonů, který předloţili sněmovně poslanci Petr Matějů a Monika Mihaličková, byl zamítnut v 1. čtení 13. 2. 2002. Níţe jsou uvedeny zásady jeho znění. 42

tamtéţ, s. 68 tamtéţ 44 návrh je přístupný na adrese: http://www.isea-cz.org/index-eng.php?operation=autor&id=MAT 43

37

V tomto návrhu zákona byla stanovena povinnost platit poplatek za studium na VVŠ pro nově přijaté studenty v bakalářském nebo magisterském studijním programu. „Zisky ze školného by nevedly ke sniţování státních dotací, ale byly by dodatečným příjmem, který by vysokým školám umoţnil rozšiřovat kapacity k uspokojování rostoucího počtu studentů, zvyšovat platy pedagogů a zahájit stipendijní programy.“45 Školné se mělo splácet ve dvou splátkách. Za studenta by mohl na základě smlouvy o půjčce uhradit školné investor. Ve smlouvě o půjčce by si student a investor dohodly výši úroků, která nesmí přesáhnout 2,3 násobek diskontní úrokové sazby České národní banky. Nárok na půjčku měl mít kaţdý občan pouze jedenkrát v ţivotě pro kaţdý stupeň studia (bakalářský, magisterský, doktorandský) s omezením standardní dobou studia daného stupně. Při překročení standardní doby studia z jakéhokoli důvodu včetně změny školy se nárok neprodluţoval. Byla také navrţena moţnost uplatnění zaplacených úroků z těchto úvěrů jako nezdanitelnou část základu daně. Dále byly pro studenty zavedeny daňové úlevy: osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění u příjmů nepřesahující zdanitelný příjem. Předkladatelé zároveň umoţnili, aby akreditovaným soukromým vysokým školám byla poskytnuta dotace z veřejných zdrojů odpovídající normativu, který na jednoho studenta získávají veřejné vysoké školy. Tato dotace však měla být krácena o částku, o kterou školné na soukromé vysoké škole překročí maximální školné stanovené pro veřejné vysoké školy na příslušný rok. Bílá kniha terciárního vzdělávání Bílá kniha terciárního vzdělávání (dále jen „Bílá kniha“) nahlíţí na Českou republiku jako na součást mezinárodního prostoru, z velké části je zaloţena na zahraničních trendech a zkušenostech v oblasti vzdělávání z posledních let. Součástí Bílé knihy je implementace Boloňského procesu, který jsem zmínil jiţ dříve, jedná se například o „přijetí tří srozumitelných a srovnatelných stupňů vysokoškolského vzdělávání -bakalářského, magisterského a doktorského; vypracování systému kreditů jako vhodného prostředku podpory všestranné studentské mobility, a prostupného i do jiných systémů neţ vysokoškolského, např. do oblasti celoţivotního vzdělávání; podpora evropské spolupráce v udrţování kvality vysokoškolského vzdělávání (vypracování srovnatelných kritérií 45

Matějů, P., Simonová, N., Basl, J. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství In České vysoké školství na křiţovatce , s. 77. 2005.

38

a metodologie) a podpora evropské spolupráce v oblasti zpracování obsahu vzdělávání. Takovýto evropský systém pak bude vyhovovat tradicím a potřebám Evropy, bude přitaţlivější pro studenty a posílí nejen atraktivitu a konkurenceschopnost jejího vzdělávacího systému“. 46 Obsahově se jedná o strategický dokument, který stanovuje směr, kterým by se mělo terciární vzdělávání v České republice ubírat v dlouhodobém časovém horizontu. Obsahuje také kritický pohled na stav českého školství a navrhuje reformní kroky, které je potřeba provést k nápravě. Bílou knihu terciárního vzdělávání můţeme povaţovat za významný a potřebný podmět pro zlepšení celého vzdělávacího systému. V budoucnu z ní budou vycházet další nezbytné kroky, hlavně nová legislativní úprava terciárního vzdělávání. Bílá kniha chápe terciární vzdělávání jako nabídku vzdělávání, která následuje po sloţení maturitní zkoušky. Patří sem nejen vysokoškolské vzdělávání uskutečňované vysokými školami, ale také vyšší odborné vzdělávání uskutečňované vyššími odbornými školami a vyšší odborné vzdělávání na konzervatořích. Jedná se tedy o vnitřně velice diferencovaný sektor. Zdůrazňováno je také celoţivotní vzdělávání jako další forma studia. Populace stárne a měnící se situace na trhu práce vytváří tlak na další vzdělávání i v průběhu ţivota. „Nejdůleţitějším cílem je, aby změny v terciárním vzdělávání vedly nejen k uspokojení rostoucí poptávky po vysokoškolském vzdělání, ale aby byly téţ silným impulzem k dalšímu směřování české ekonomiky k vyšší konkurenceschopnosti, trvale udrţitelnému rozvoji, růstu inovačního potenciálu a současně akcentovaly sociální, kulturní a historické hodnoty.“47 Počátkem roku 1998 začaly vznikat první soukromé vysoké školy, byl zaveden sektor vyššího odborného vzdělávání, dále také vznikly mechanismy samosprávy na vysokých školách, neustále se navyšuje počet studentů a absolventů terciárního vzdělávání. Na druhou stranu se na vysoké školy nedostanou děti z niţších sociálních vrstev. Systém není dostatečně diverzifikovaný. Všechny školy nabízejí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy a zároveň výzkumnou činnost. Díky tomu se sniţuje kvalita těchto činností. V mezinárodním hodnocení nepatří naše vysoké školy na přední místa. V České republice se hovoří o silném podfinancování vysokoškolského vzdělání. To 46

Boloňský proces. [on-line]. 2010, [cit.22.6..2010]. Dostupný na WW:. Zpracováno dle http://www.msmt.cz/vzdelavani/otazky-a-odpovedi-k-tezim-bile-knihy-terciarnihovzdelavani[online] 47

39

dokládá také studie OECD Education at a Glance 2007, v níţ se ČR v problematice financování školství pohybuje pod průměrem států OECD. Jedním z návrhů v Bílé knize je systém vysokého školství mnohem více vnitřně diferencovat. Z hlediska cílů jsou si všechny vysoké školy rovny. Po reformě by však mohly vzniknout vedle profesně zaměřených bakalářských studií, také výzkumné univerzity či výzkumné fakulty, jeţ se soustředí zejména na špičkový výzkum a doktorská studia.Autoři Bílé knihy komentují výchozí stav financování vysokých škol následovně: „Česká republika se řadí v rámci OECD k zemím s podprůměrnými výdaji na terciární vzdělávání. Z části je to dáno niţší ekonomickou vyspělostí ČR. Měřeno výdaji na studenta došlo v řadě zemí OECD v období 1995–2004 k poklesu veřejných výdajů s tím, jak rostl počet studentů. V ČR tento prudký nárůst počtu studentů nedoprovázel odpovídající nárůst výdajů, takţe došlo k nejrychlejšímu poklesu výdajů na studenta v rámci celé OECD.“ 48 Tuto situaci dokládá následující graf. Graf č.3. Vývoj celkových výdajů na studenta v terciárním vzdělávání mezi roky 2000-2006

48

Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . str. 42.

40

Zdroj: Zpracováno autorem dle Education at a Glance49

3.1 Navrhované změny v systému terciárního vzdělávání Mezi tyto změny patří:  systém financování způsobem, ve kterém by vysoké školy získaly větší jistotu v tom, s jakými prostředky mohou dlouhodobě počítat a zároveň aby měly větší ekonomický zájem na kvalitě studia a na svém počínání v oblasti vědy a výzkumu  hodnocení vysokých škol na úrovni fakult, ne na úrovni univerzit  školy by měly být finančně zvýhodňovány vzhledem k výzkumu a vývoji, nikoliv ve vztahu k normativnímu financování studentů  tzv. odloţené školné, které absolvent splácel aţ po dokončení vysoké školy a po dosaţení průměrného příjmu. Zároveň by však měli studenti dosáhnout i na nízko úrokové půjčky a výhodné spoření na vzdělání  lepší finanční a administrativní podmínky pro získání krátkodobých i dlouhodobých brigád pro studenty  zrušení věkového omezení statusu studenta; díky tomuto omezení musejí studenti starší 26 let hradit sociální a zdravotní pojištění; po reformě by se omezení týkalo jen studentů, kteří v daný okamţik nebudou v pracovním poměru50

Bílá kniha v části týkající se řešení věkové hranice 26 let také počítá s tím, ţe v případě, ţe student bude v průběhu bakalářského studia pracovat ve zvýhodněném částečném

49

Education at a Glance 2009: OECD Indicators. [on-line]. 2009, [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: . 50 Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: .

41

úvazku a po získání bakalářského titulu přeruší studium, nastoupí u tohoto zaměstnavatele do řádného pracovního úvazku bez zvýhodnění, studentovi se tyto roky řádně započítávají na důchod. Zde musíme upozornit na vazbu na chystané daňové zvýhodnění v reformě veřejných financí, se kterým Bílá kniha v těchto souvislostech počítá, a proto je explicitně neřeší. Toto připravované zvýhodnění spočívá v tom, ţe na straně zaměstnavatele bude školné daňově účinným výdajem. 51

3.2 Financování vysokých škol dle Bílé knihy Reforma financování vysokých škol by měla podle Bílé knihy stát na dvou pilířích. Níţe uvádím princip reformy jak je uvedena právě v Bílé knize.52 Prvním pilířem by měl být liberálnější, na druhou stranu však odpovědnostně náročnější systém řízení škol, coţ znamená změnu rozhodovacích a kontrolních pravomocí nejrůznějších orgánů a institucí. Druhým pilířem mají být změny financování vzdělávání a finanční pomoci studentům. Všechny principy jsou navzájem provázané a podmíněné, neměl by se tedy ţádný vynechat, mohlo by totiţ dojít k narušení fungování systému. Níţe uvádím jednotlivé principy, jak jsou uvedeny v Bílé knize a jak je hodnotí ekonom Daniel Münich na svém blogu: 53  Zvyšování veřejných výdajů: Navýšit objem veřejných výdajů. V ČR jsou mnohem niţší neţ v podobně ekonomicky rozvinutých zemích. (země OECD 3%, země EU 2,8%, ČR 2% z veřejných výdajů, které jdou na terciární vzdělávání). Výnosy, soukromé i veřejné mají velikou výnosnost i návratnost, jde o jejich efektivní vyuţití.

 Zvyšování soukromých výdajů: Jedním z moţných soukromých prostředků je školné, s jehoţ zavedením se však nepočítá dříve neţ v roce 2013. Bílá kniha 51

Finanční pomoc studentům. [on-line]. 2010, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 52 Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 53 Daniel Münich. Desatero financování vysokých škol. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: < http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=5918>.

42

počítá jak se soukromými prostředky od absolventů, tak i s financemi od jejich zaměstnavatelů, kteří by byli motivováni daňovým zvýhodněním. V současné době se politické strany snaţí dohodnout na konkrétnějším datu, počítá se se školním rokem 2011/2012 případně 2013/2014.54

 Návaznost na výsledky: Příspěvek státu školám by měl nově navazovat na to, jak bude student úspěšně získávat za studium kredity a mělo by skončit přetahování škol peníze skrze dlouho a neúspěšně studující studenty. Naopak je třeba otevřít prostor pro zdravé formy konkurence, z které nelze vyjímat ani soukromé školy.

 Kontraktové financování: Jde o dlouhodobé plánování, kdy budou mít školy jistotu, jaké prostředky od státu dostanou na studenta během jeho studia. Tyto prostředky by měly mít neklesající hodnotu.

 Posílení regulační role poptávky: Stát by měl příspěvky rozdělovat podle zájmu o studium na konkrétní škole, namísto současného systému kdy jsou příspěvky rozdělovány plošně. K tomu se váţe nutnost posílit informovanost mezi veřejností.

 Investorské pravomoci svěřit školám: Školy by měly dostat výrazně větší pravomoci v rozhodování s příspěvky státu na vzdělávací činnost, ale také pravomoc nakládat s prostředky určenými na investice. O těchto investicích by se tedy nerozhodovalo přímo na ministerstvu, ale přímo v místě určení, čili na jednotlivých školách.

54

Za vysoké školy se bude platit. [on-line]. 2010, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: .

43

 Rovné a přehledné podmínky: Odstranění dvojkolejnosti, situace na škole studují platící i neplatící studenti. Všichni by měli mít moţnost podle svých studijních dispozic za stejných podmínek (školné, půjčky, grant) a sociálněekonomické zázemí člověka by mělo hrát minimální roli v přístupu ke studiu. Zároveň by nemělo docházet ke změnám podmínek jiţ započatého studia. Veřejná finanční podpora studia by se měla dostat občanům studentům bez ohledu na to, zda studují na škole veřejné nebo soukromé vysoké škole s veřejně prospěšným posláním.

 Půjčky studentům, dodatečná stipendia a základní studijní granty: K zavedení placení školného se váţe systém všeobecně dostupných studentských půjček, díky nimţ budou moci studenti odloţit placení školného na dobu po absolvování studia. V rámci toho nebude problém poskytovat i půjčky na studentské ţivobytí a studijní granty. Je nutné rozšířit pásma sociálních stipendií (dojde ke změnám adresáta dávek z rodin studentů). Adresátem dávek budou samotní studenti. Nárok na stipendia by měli mít i studenti, jejichţ sociální situace je nyní těsně na hranici poskytování sociálních dávek v rodině. Je nutné zavést základní studijní grant, na který má nárok kaţdý student.

 Veřejná podpora studia na soukromých školách: Mělo by dojít ke smazání rozdílu mezi studiem na soukromé a veřejné vysoké škole, studenti soukromých škol by měli mít stejný nárok nejen na státní stipendia a granty, ale i na půjčky.

Výsledkem by měl být způsob finanční pomoci studentům, tak jak byl zobrazen v přípravě Bílé knihy. Počínaje výhodnými půjčkami ve finančních ústavech, které by nebyly úročeny vysokou úrokovou mírou. Dále by se sníţila diskriminace v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, právě díky sniţování sociálních a finančních bariér. Počítá se také se smazáním rozdílů studia na soukromé a vysoké škole, oba typy škol by měly rovné podmínky. Jedním z hlavních výstupů reformy by bylo více finančních

44

prostředků do terciárního vzdělávání, v této oblasti ČR zaostává za průměrem OECD, jak jiţ bylo uvedeno dříve. Cílový stav finanční pomoci studentům:  Rodiče, případně jiné zdroje  Výdělek studenta osvobozený od daně – do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky  Studentská půjčka – poskytovaná do výše 30% průměrných ţivotních nákladů v průběhu studia, současná navrhovaná výše půjčky činí aţ 54.000Kč ročně55  Příspěvek na bydlení – přiznává se na základě testování potřeby: vzdálenost trvalého bydliště od školy a sociální situace v domácnosti  Sociální stipendium – přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student ţije, bylo by odstupňováno  Základní studijní grant – nárok pouze jednou na jedno vysokoškolské studium, mění se v půjčku při nesplnění studijních podmínek Všechny tyto finance by registroval, administroval a případně vyplácel „studijní fond“.56 Jako problémovou oblast zde můţeme zmínit právě sloţitou administrativu celého systému nebo také zatíţení státního rozpočtu, ve kterém by chyběly právě ty finance, které by byly poskytovány jako půjčky či finanční pomoc studentům. Odhadem se jedná aţ o 10mld. Kč ročně.

55

Za vysoké školy se bude platit. [on-line]. 2010, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . 56 Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: .

45

4. Změny ve způsobu financování soukromých vysokých škol dle Bílé knihy Jedním z hlavních cílů je odstranit rozdíl mezi studentem soukromé vysoké školy a veřejné vysoké školy. Studium na veřejné škole je zcela zdarma, kaţdý má nárok na jedno magisterské studium, které hradí stát. Zatímco studenti soukromých škol si platí veškeré výdaje sami. K výdajům na školní pomůcky, ubytování a stravu se přidává ještě školné, které se pohybuje v některých případech v desítkách tisíc. Výši školného dokládá následující tabulka. Tabulka č. 8: Přehled školného na soukromých vysokých školách za rok studia Soukromá vysoká škola

Školné za rok

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o.

120 000

Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s

90 000

Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.

65 000

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.

65 000

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o.

29 800

Pramen: www.kampomaturite.cz 57

Zavedením školného i na veřejných školách by došlo k přílivu soukromých peněz do systému financování. S tím souvisí podmínka, aby se nelišilo školné účtované na soukromých školách a školné na veřejné škole v obdobných studijních programech. K tomu se váţe další podmínka, rovná šance k přístupu ke studijním grantům a půjčkám, bez ohledu na typ a také formu studia. Tato finanční výpomoc by však kaţdému byla přístupná pouze jednou za ţivot, čili na dokončení magisterského studia. Omezilo by se také zbytečné prodluţování a rozvolňování si studia. V současné době mají studenti na veřejné vysoké škole nárok na standardní dobu studia +1 rok navíc. Reforma počítá se sankcionováním prodluţování studia. Ti, kteří by splnili podmínky a absolvo57

Přehled soukromých vysokých škol a kolik se platí za školné. [on-line]. [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: .

46

vali v řádném termínu, by naopak získali nějaký bonus. Nepočítá se také s tím, ţe by tyto půjčky byly reálně úrokovány. Více k rovnému přístupu k terciánků vzdělání, tak jak jej chápe Matějů: „Moderní společnost se snaţí zajistit rovnost šancí v přístupu k terciárnímu vzdělání. Šance na studium by měly být stejné pro všechny bez ohledu na jejich sociální původ. Omezenost veřejných financí, omezená nabídka studijních moţností a snaha vynakládat tyto prostředky maximálně efektivně, to vše přispívá k tomu, ţe se společnost snaţí poskytnout studium talentovaným a nadaným studentům bez ohledu na jejich sociální původ. Dochází však k tomu, ţe vysokoškolského vzdělání dosahují především ty děti, jejichţ rodiče vysokoškolského vzdělání dosáhnuli. VVŠ jsou v financovány z daní, které platí všichni občané, pochopitelně i rodiče, jejichţ děti si nemohou studium na vysoké škole dovolit. Dochází tím k redistribuci ve prospěch bohatších. Dalším nedostatkem, kromě finančního, se jeví ten informační, zde můţeme zahrnout například finanční náročnost studia, náklady na něj ale zároveň i budoucí výnosy díky vysokoškolskému vzdělání. Pokud by bylo zavedeno odloţené školné, nemusí docházet k vyšší diskriminaci, neţ k té, která uţ v současném systému existuje. Studenti z nízko příjmových rodin mají v systému odloţeného školného nárok na sociální stipendia, na odloţení platby školného do doby, kdy si budou sami vydělávat a nebudou finančně závislí na rodičích.“58

V současné době jsou studentům poskytovány pouze neúčelové úvěry u řady bankovních institucí (Poštovní spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna,…), úrokové sazby jsou však poměrně vysoké. Existují v podstatě dvě moţnosti úvěru pro studenty. První z nich je kontokorentní úvěr, který umoţňuje studentovi čerpat peněţní prostředky ze svého účtu do mínusu. Hranice je pevně stanovena, pohybuje se od 5 000 do 150 000. Výše hraniční částky závisí na ročníku studia a typu studia, zda je majitel účtu studentem střední školy nebo vysoké. Úrokové sazby kontokorentních účtů jsou poměrně vysoké. Pohybují se v rozmezí od 12 do 14 %. Důleţité je, ţe dluţné peníze je student povinen splatit v krátkém časovém intervalu. Ten je stanoven mezi 6 měsíci aţ jedním rokem. Kontokorentní úvěr je dnes součástí v podstatě všech typů bankovních 58

Matějů, P., Simonová, N., Basl, J. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství In České vysoké školství na křiţovatce. 2005.

47

účtů. ČSOB například poskytuje povolené přečerpání ve výši aţ 20 000 s nutným splacením do 6 měsíců. Tato půjčka je poskytovaná na základě potvrzení o studiu na VŠ. 59

Bílá kniha navrhuje 2 způsoby finanční podpory studentů, základní studijní grant (ZSG) a základní studijní půjčku (ZSP). ZSG počítá s tím, ţe by měl kaţdý nárok na jednu půjčku na financování svého studia, bez ohledu na typ školy. ZSP by měla být poskytována také všem studentům, měla by dvě části: „ZSP na životní náklady a ZSP na školné. Strop ZSP na ţivotní náklady by mohl být odvozen od oficiálního ţivotního minima. Strop ZSP na školné by měl být určen výší školného účtovaného veřejnými vysokými školami. Studenti soukromých vysokých škol by na tuto ZSP měli nárok za stejných podmínek jako studenti veřejných vysokých škol v obdobném typu a formě studia.“60 Pro studenty se slabým sociálně-ekonomickým zázemím by se zavedla státní sociální stipendia. Další moţností, jak si spolufinancovat studium, je tzv. odloţené školné. Tento systém funguje bez problémů v zahraničí, například v Austrálii, Velké Británii nebo Holandsku. Jedná se o moţnost splatit školné jednak okamţitě, nebo si poţádat o odklad a splácet aţ po absolvování studia. Přímo zaplacené školné by pomohlo a bylo vyuţito pro sociálně a ekonomicky slabším, kteří by si nemohli dovolit zaplatit vysokou částku najednou. Pro školy by to znamenalo větší zainteresovanost na trţní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí. V systému odloţeného školného absolvent odvádí procentuálně stanovenou částku z příjmu do doby splacení neúročeného závazku (tzv. australský systém HECS, u nás byl obsaţen jiţ v návrhu zákona z r.1993). V případě, ţe se absolvent rozhodne školné zaplatit přímo a nevyuţívat půjčky, má nárok na určité zvýhodnění (procentuální slevu). Neúročení závazku „motivuje poskytovatele vzdělávacích sluţeb ke zvýšení jejich kva-

59

Studentský účet u ČSOB a.s. [on-line]. [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: . 60 Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . str. 49.

48

lity více neţ systém s úročeným závazkem (mají zájem získat nominálně stanovenou částku co nejdříve, aby její reálná hodnota byla co největší)“61

Ve stávajícím systému dostávají státní dotace na kaţdého studenta pouze VVŠ. Chybí tak motivace ke zvyšování kvality vzdělávání, nepřináší jim to ţádný dodatečný uţitek. VVŠ mají jakýsi „monopol“ na vzdělávání a nemusejí bojovat o studenta v konkurenčním prostředí tak jako soukromé vysoké školy. Ty nejsou díky svému zatím stále malému podílu na trhu vzdělávání a téměř ţádné tradici a jménu schopny překonat zavedený monopol VVŠ. Nabízí se otázka, zda by měly být všechny vysoké školy soukromé. Vliv konkurence by pro veřejné univerzity znamenal nutnost zkvalitňovat výuku, technické i personální vybavení a tím zvyšovat svou atraktivitu pro budoucí studenty. Pro soukromé VŠ by to znamenalo jakési zrovnoprávnění, budoucí studenti by si vybírali vysokou školu nejen dle nákladů na studium, ale hlavně podle zaměření a kvality studia. Tyto myšlenky podporuje také Boloňský proces. Kvalitu českých vysokých škol můţe zlepšit právě dostatek financí a jejich správné pouţití. Nabízí se inspirace ze zahraničí, například z Velké Británie či Austrálie, jejíţ systém financování pomocí odloţeného školného byl popsán výše.

61

Matějů, P., Simonová, N., Basl, J. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství In České vysoké školství na křiţovatce. 2005.

49

Závěr V České republice prošlo vysoké školství sloţitým historickým vývojem. Vliv na něj měla politická i společenská situace. Vedle veřejných vysokých škol se neustále rozvíjí i síť těch soukromých. Jejich počet stále roste, poptávka je veliká a kapacity veřejných škol ji nestačí uspokojit. Vysoké školství je spravováno státem, konkrétně Ministerstvem školství. soukromé vysoké školy mají i svoje oceňované přednosti, jako je relativní dostupnost studia daná jednak častou absencí přijímacích zkoušek a jednak kapacitami pro ty, kteří neuspěli u přijímacích zkoušek na veřejnou vysokou školu. Dalšími pozitivy jsou například klientský přístup ke studentům či povinná praxe a praktické zaměření studia, coţ je studenty povaţováno za přínos zejména z pohledu následné snahy uchytit se co nejsnáze a nejrychleji na trhu práce. Vzdělávání je na veřejných vysokých školách zdarma. Velká část finančních zdrojů pochází z veřejných prostředků. Zavedení školného na vysokých školách je stále oţehavé téma. Po předloţení Bílé knihy v květnu 2008 se ovšem dostává po popředí více moţnosti a reforma terciárního vzdělávání získává reálnější rozměr. Soukromé zdroje financování sehrávají jen zanedbatelnou roli, mohly by však přispět k rozvoji vysokých škol. Předešlé reformy se setkaly vţdy se zamítnutím, najít způsob, jak zavést placené vzdělávání na vysokých školách není jednoduché, inspiraci bychom mohli hledat v zemích, kde jiţ podobný způsob funguje. Jako nejlepší se jeví způsob odloţeného školného, který na druhou stranu můţe zatíţit státní rozpočet a zároveň vytvářet sociální rozdíly. Důleţité by tedy bylo nastavení podmínek, za jakých by finanční instituce poskytovaly studentské půjčky a také za jakých podmínek a kdy by docházelo ke splácení, zda-li částečně při studiu, ihned po ukončení školy či po dosaţení určitého platového průměru. Po parlamentních volbách, které se letošního roku konaly, je reforma školství opět na jednom z nejvyšších míst programů všech politických stran, zároveň tak i placení školného. Předpokládá se jiţ zmíněný systém odloţeného školného, se kterým souhlasí většina politických stran. Zavedení placeného školného se předpokládá od školního roku 2013/2014, pochopitelně by bylo uplatněno na právě začínající studenty, ne na ty, kteří by jiţ v té době studovali vysokou školu. Je jen otázkou, jestli bude reforma schválena,

50

či skončí neúspěchem stejně jako ty předešlé. Český vysokoškolský systém je tématem v politických kruzích jiţ několik let

51

Použitá literatura Odborné publikace [1] JEŢEK, F. Strategické řízení vysokých škol. In: Kalous, J., Veselý, A.: Vybrané problémy vzdělávací politiky. Univerzita Karlova. Nakladatelství Karolinum, Praha 2006, 159 s., ISBN 80-246-1262-3. [2] MATĚJŮ, P., SIMONOVÁ, N., BASL, J. Investiční princip financování v reformách českého vysokého školství In České vysoké školství na křiţovatce s. 67. 2005. [3] REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2. [4] SCISKALOVÁ, M. Vybrané obecně závazné právní předpisy ČR v oblasti školství. In MALACH, A., (ed.). Budoucnost českého vzdělávání a školské zákony. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 161 s. ISBN 80-210-2162-4. [5] SIMONOVÁ, N., MATĚJŮ, P., BARR, N.: České vysoké školství na křižovatce, 1. vyd. Praha 2006, 263 stran, ISBN 80-733-007-29. [6] VOMÁČKOVÁ, H. České vysoké školy a veřejné finance. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 1998. 146 s. ISBN 80-7044-226-3.

Legislativa [1] Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. [2] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). [4] Zákon č. 248/1995 Sb. ve znění pozdějších novel. [5] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Internetové zdroje [1] Bílá kniha terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: .

52

[2] Boloňský proces. [on-line]. 2010, [cit.22.6..2010]. Dostupný na WWW: . [3] Education at a Glance 2009: OECD Indicators. [on-line]. 2009, [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: . [4] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepce reformy vysokého školství ČR. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2009]. Dostupný na WWW: . [5] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Koncepce reformy vysokého školství ČR. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [6] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Přehled soukromých vysokých škol. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [7] Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rozpočet kapitoly 333 MŠMT na rok 2008 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. [online]. 2008, [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: . [8] MÜNICH, D. Desatero financování vysokých škol. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: < http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=5918>. [9] Národní zpráva 2007-2009. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [10] Národní zpráva 2007-2009 .[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [11] Otázky a odpovědi k tezím Bílé knihy terciárního vzdělávání. [on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [12] Přehled soukromých vysokých škol a kolik se platí za školné. [on-line]. [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: . [13] Studentský účet u ČSOB a.s. [on-line]. [cit. 21.6.2010]. Dostupný na WWW: . 53

[14] Ústav pro informace ve vzdělávání. Ekonomické ukazatele, Kapitola A.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW:. [15] Ústav pro informace ve vzdělávání. Výkonové ukazatele 2008/2009 – Kapitola F. [on-line]. 2009, it. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [16] Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2008 . [on-line]. 2009, [cit.21.6..2010]. Dostupný WWW: . [17] Výroční zpráva VŠFS za rok 2007/2008.[on-line]. 2009, [cit. 15.5.2010]. Dostupný na WWW: . [18] Vývojová ročenka školství v ČR. [on-line]. 2009, [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: .

Přílohy Seznam tabulek Tab.č.1 Počty vysokých škol v ČR v letech 2002-2009………………………………………………… 13 Tab.č.2 Počty studentu vysokých škol v ČR v letech 2002-2009………………………………………. 14 Tabulka č. 3: Veřejné výdaje na školství v letech 1990 aţ 2008 v ČR v poměru k HDP………………. 26 Tabulka č. 4: Přehled školného na soukromých vysokých školách za rok……………………………… 28 Tabulka číslo 5: Výše poskytnutých neinvestičních dotací a stipendijních dotací soukromým a veřejným vysokým školám (v tis. Kč)……………………………………………………………………………… 30 Tabulka č.6 Celkový počet studentů VŠFS (k 31.10.2008)……………………………………………… 34 Tabulka č.7 Vývoj příjmů a výdajů stipejního fondu v ak.roce 2007/2008……………………………... 35 Tabulka č. 8: Přehled školného na soukromých vysokých školách za rok studia ………………………..46 Seznam grafů Graf č.1. Zaměření studijních programů SVŠ………………………………………………………….. 24 Graf č.2. Poměrné rozdělení typu formy SVŠ…………………………………………………………. 40 Graf č.3. Vývoj celkových výdajů na studenta v terciárním vzdělávání mezi roky 2000-2006………... 46

54

55