Masarykova univerzita Právnická fakulta
Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Bakalářská práce
Financování obcí
v České republice
Brno 2006
Iva Tupá
Právnická fakulta Masarykovy university Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Bakalářská práce
Financování obcí
v České republice
Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D. Brno 2006
Autor: Iva Tupá
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Financování obcí v České republice“ vypracovala samostatně, v seznamu literatury jsem uvedla všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 10.4.2006
v l a s t n or u čn í p o d p i s a u t or a
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala za cenné připomínky a odborné rady JUDr. Petru Mrkývkovi, Ph.D., kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Obsah Obsah .............................................................................................................................................................. 4
Úvod ................................................................................................................................................................ 6 1.
2.
Město - územní samosprávný celek ....................................................................................................... 8 1.1. Historický vývoj územních samospráv a jejich financování ............................................................. 8 1.2. Vývoj financování územních samospráv na území našeho státu ....................................................... 9 1.3. Postavení územní samosprávy v současnosti ................................................................................. 11 1.4. Shrnutí ......................................................................................................................................... 12
Rozpočty municipalit........................................................................................................................... 13 2.1. Historie rozpočtů .......................................................................................................................... 13 2.2. Územní rozpočet – obecná charakteristika..................................................................................... 14 2.3. Obsah rozpočtu............................................................................................................................. 15 2.3.1. Příjmy rozpočtu ............................................................................................................................ 15 2.3.2. Výdaje rozpočtu ........................................................................................................................... 16 2.3.3. Finanční operace........................................................................................................................... 17 2.4. Rozpočtový proces ....................................................................................................................... 17 2.4.1. Rozpočtové zásady ....................................................................................................................... 17 2.4.2. Rozpočtové metody ...................................................................................................................... 18 2.4.3. Struktura rozpočtu ........................................................................................................................ 19 2.4.4. Etapy rozpočtového procesu ......................................................................................................... 19 2.5. Shrnutí ......................................................................................................................................... 20
3.
Rozpočet – nástroj hospodaření města Kroměříže.............................................................................. 22 3.1. Profil města .................................................................................................................................. 22 3.2. Rozpočet města ............................................................................................................................ 22 3.2.1. Sestavení rozpočtu........................................................................................................................ 23 3.3. Hospodaření města Kroměříže ...................................................................................................... 24 3.3.1. Přezkum hospodaření.................................................................................................................... 27 3.3.2. Projednání závěrečného účtu......................................................................................................... 27 3.4. Shrnutí ......................................................................................................................................... 28
4.
Financování z prostředků EU.............................................................................................................. 29 4.1. Regionální politika Evropské unie - její východiska a principy fungování..................................... 29 4.2. Definování regionů v EU – NUTS ................................................................................................ 31 4.3. Cíle regionální politiky EU pro období 2000-2006 ........................................................................ 32 4.4. Nástroje strukturální politiky EU................................................................................................... 34 4.4.1. Evropský fond regionálního rozvoje–ERDF ................................................................................. 34 4.4.1.1. Oblast působnosti..................................................................................................................... 34 4.4.1.2. Využití ERDF v České republice.............................................................................................. 35 4.4.2. Evropský sociální fond – ESF ...................................................................................................... 35 4.4.3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF ............................................................ 37 4.4.4. Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu - FIFG ....................................................................... 38 4.5. Základní právní předpisy .............................................................................................................. 38 4.6. Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 39
5.
6.
Systém posuzování projektů ................................................................................................................ 40 5.1. Obsah projektu ............................................................................................................................. 40 5.2. Hodnocení projektu ...................................................................................................................... 41 5.3. Výše finančních příspěvků ze strukturálních fondů........................................................................ 42 5.4. Audit připravenosti....................................................................................................................... 43 5.5. Schválení projekty – praktické příklady......................................................................................... 44 5.6. Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................ 47
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 49
4
7.
8.
Resumé................................................................................................................................................. 52 Použitá literatura a ostatní prameny................................................................................................... 53
Seznam příloh ............................................................................................................................................... 57
Seznam tabulek............................................................................................................................................. 57
Seznam schémat............................................................................................................................................ 57
5
Úvod Uspokojování potřeb svých občanů a rozvoj svého území je obcím, respektive
městům, umožněno v právních předpisech zakotveným právem na samosprávu. Hospodaření
na základě této suverenity je postaveno na dvou pilířích, kdy prvním je vlastní majetek a
druhým rozpočet.
Rozpočet města, který je předmětem této práce, není v odborné literatuře jednotně
definován. Můžeme jej charakterizovat jeho zásadní funkcí, tj. jako dokument schválený
zastupitelstvem města, stanovující předpokládané příjmy a výdaje na jednoroční období, a to tak, aby přijaté zdroje byly odpovědně, účelně a efektivně alokovány a využity v souladu s preferencemi občanů města. Je tedy jedním z nástrojů finančního hospodaření města, ale
také i finančním vyjádřením politického programu volených zástupců občanů – zastupitelů. Je
také nutno zdůraznit, že je součástí rozpočtové soustavy ČR, a že při nakládání s ním je nutno respektovat normami stanovená pravidla.
Téma „Financování obcí v České republice“ jsem si vybrala z toho důvodu, že
uvedenou problematikou se již několik let zabývám.
Cílem mé práce je na příkladu města Kroměříže zhodnotit přístup konkrétního města
k rozpočtu jako nástroje jeho hospodaření, zjistit, zda praktikovaný rozpočtový proces
odpovídá platným právním předpisům a zda je při tvorbě rozpočtu použita rozpočtová metoda a jaká, případně zda použitá metoda přispívá ke zvýšení racionality při rozhodování v průběhu rozpočtového procesu a k omezení neúčelného využití zdrojů.
Pro zpracování práce jsou použity tyto metody: analýza dostupné literatury
a dokumentů, která umožní
orientaci v teoretických východiscích rozpočtového procesu,
analýza interních dokumentů a údajů města Kroměříže, a v závěru práce komparace konkrétního příkladu.
První kapitola je věnována městu jako územnímu samosprávnému celku s právem na
samosprávu, popisuje historický vývoj územních samospráv a jejich financování až po současnost, včetně vývoje územních samospráv na území našeho státu.
Druhá kapitola přibližuje rozpočty municipalit z hlediska historie, jejich obecné
charakteristiky, jejich obsahu a rozpočtového procesu.
6
Třetí kapitola popisuje celý rozpočtový proces v podmínkách města. Čtvrtá kapitola se zabývá regionální politikou Evropské unie s popisem základních
principů, na nichž je postaveno financování jednotlivých projektů ze strukturálních fondů
Evropské unie. V kapitole definovány regiony v EU – NUTS, cíle regionální politiky pro období 2000-2006 a dále v kapitole jsou blíže popsány jednotlivé nástroje strukturální politiky – jednotlivé fondy, z nichž Česká republika může čerpat podporu.
Pátá kapitola pojedná o náležitostech projektu, o získání podpory ze strukturálních
fondů a hodnocení připravenosti státu a jednotlivých institucí na čerpání z jednotlivých fondů. V Závěru této kapitoly jsem se snažila objasnit Společný regionální operační program na konkrétní podmínky města Kroměříže.
Při práci bylo čerpáno z odborné literatury a publikací, platných právních předpisů,
interních materiálů města Kroměříže a z vlastních zkušeností při práci v rámci rozpočtového procesu. Všechny prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
7
1.
Město - územní samosprávný celek Město je obec, která má minimálně 3.000 obyvatel1. Obec jako taková je územním
samosprávným celkem. Je to geograficky ohraničený územní celek, na kterém žije
společenství občanů, a kterému je Ústavou České republiky dáno právo na samosprávu svých veřejných záležitostí. Samospráva věcí veřejných se uskutečňuje prostřednictvím celé řady ekonomických, ale i politických, kulturních a dalších vztahů, které jsou založeny na zákonem vymezené rozhodovací autonomii.2
1.1.
Historický vývoj územních samospráv a jejich financování
Rozvoj územních celků, a s tím spojené postavení územních samospráv, bylo různé
v různých obdobích i místech. Zmínky o místních územních samosprávách - municipalitách3 se objevují již z doby starověkého Řecka, kde byly budovány samostatné městské státy. Později, ve středověku, se měšťanstvo snažilo získat pro svá města určitou nezávislost na panovníkovi a také různé výsady (regály, právo vybírat mýtné, právo várečné apod.), z nichž
městům plynul zisk. Část takto získaných zdrojů však musela panovníkovi nebo vrchnosti odvádět.
Rozdíly mezi městy byly velké. Výhodná geografická poloha nebo to, že ležely na
důležitých obchodních křižovatkách dávalo městům možnost zbohatnout. Dalším z příznivých
vlivů rozvoje středověkých měst byl i rozvoj řemesel a obchodu. Naproti tomu některá města byla chudá, zejména malé sídelní útvary.
Finanční hospodaření měst – municipalit bylo odvislé od možnosti získat příjmy, ale
také od rozsahu výdajů spojených se zabezpečením veřejných služeb, např. vodovody, kanalizace, komunikace apod. Zde pak menší rozloha a uzavřenost municipalit dávala lepší přehled o potřebách města a jeho hospodaření.
Průmyslový rozvoj v období 18. a 19. století sebou nesl příliv obyvatel do měst. To
však bylo spojeno s většími nároky na územní samosprávu a také s nedostatkem finančních
prostředků, nutných např. k vybudování infrastruktury, zabezpečení služeb obyvatelstvu, zejména v oblasti školství, apod.
Podrobněji zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, NT Publishing, s.r.o., 2004. 13 s. ISBN 80-86199-23-1 3 Odvozeno z latin. municipium, tj. město s určitou samosprávou. 1
2
8
Nerovnoměrný vývoj výroby a obchodu a relativní izolovanost municipalit byly
příčinou stále větší diferenciace měst na bohaté a chudé. To mělo za následek nežádoucí
migraci obyvatelstva a kapitálu, což přispívalo ke zpomalování hospodářského rozvoje.
Postupně pak docházelo ze strany ústředních vlád (panovníka) k omezování izolace měst, výsadních práv (v té době často dochovaných), místní pravomoci ve zdanění, a také ke kontrole municipalit a jejich hospodaření. Byl to počátek procesu centralizace s tím, že
municipality si ponechaly určitý stupeň samostatnosti, ale začal růst objem finančních vztahů mezi územní samosprávou a ústřední vládou.
Ve druhé polovině 20. století pak stát v demokratických systémech uznává schopnost
územní samosprávy spravovat na svém území věci veřejné a předává ji část veřejné správy.
1.2.
Vývoj financování územních samospráv na území našeho státu
Počátek územní samosprávy na našem území je datován z let 1848 - 1849. Mezi první
dokumenty, které řešily její zákonnou úpravu patří tzv. Stadiónovo prozatímní obecní zřízení
z roku 1849 (ustanovení o přirozené a přenesené působnosti obce; v platnost však vstoupilo
jen ustanovení o domovském právu) a první ústavní listina habsburských zemí, tzv. Pillersdorfova ústava z dubna 1848 (zmiňuje prvky samosprávy). V roce 1862 pak byl vydán rámcový říšský zákon obecní pro země předlitavské a v roce 1864 zemské zákony obecní
pro Čechy, Moravu a Slezsko. Významná byla také ústava – zákon ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř.z.
Nařízením tehdejšího ministra financí a nejvyššího kontrolního úřadu byl v roce 1863
zaveden státní rozpočet, který se stal pro stát novým jevem. Původně byla výše výdajů
ponechána na libovůli panovníka, zatímco ostatní subjekty měly možnost ovlivnit pouze stranu příjmů.
V průběhu doby narůstal okruh úkolů přidělovaných samosprávě a vydání k jejich
úhradě rychle stoupala. Bylo nutné přistoupit k úpravě vzájemných finančních vztahů mezi
státem a samosprávami. Snahy o vytvoření samostatné a samosprávné finanční soustavy se však nezdařily. Bývalý rakouský stát si dlouho dovedl udržet podstatný vliv na zachování jednotného, v té době fungujícího, finančního systému.
Po vzniku Československé republiky byla novelou k obecním zřízením (zákon
č. 76/1919 Sb. z. n.) samospráva omezena. Zákonem byly pro obce zřízeny finanční komise
9
jako nový kontrolní orgán s právem stěžovat si s účinkem odkládacím k dohlédacímu úřadu
do všech usnesení obecního zastupitelstva finanční povahy.4 Bylo také nutné řešit nedostatek zdrojů k pokrytí stále rostoucích potřeb. Příjmy územních celků sice rostly, ale výdaje také. Situace byla řešena právními předpisy. Zákony upravily vedení obecního hospodaření rozšířily dozor na obecní hospodářství, stanovily roční rozpočty, závazné pořadí pro použití
jednotlivých příjmů k úhradě obecních potřeb (obecní výdaje měly být kryty především z výnosů místního majetku, dále ze zisku místních podniků, ze státních přídělů, přirážek ke
státním daním, z vlastních obecních dávek atd. Tento přístup byl pro obecní financování přínosem.
Finanční hospodaření svazků územní samosprávy bylo nově upraveno zákonem
č. 77/1927 Sb. z. n., který ve znění několika norem platil až do roku 1949, kdy byl zrušen. Tento zákon byl zaměřen zejména na snížení deficitnosti rozpočtů, byl zesílen dozor vyšších orgánů nad sestavováním a plněním rozpočtů nižších stupňů samosprávy a byly zřízeny
zemské vyrovnávací fondy na pomoc oddlužení obcí a okresů. Z tohoto fondu obce získávaly
podporu teprve tehdy, když všemi dostupnými nástroji nedosáhly vyrovnanosti svých rozpočtů.
Výdaje však rostly stále rychleji než příjmy a vlivem hospodářské krize v 30. letech
docházelo k prohlubování problémů zejména obcí. Dlouhodobé úvěry byly spotřebovávány na úhradu běžných potřeb. Přes všechnu snahu legislativně omezit a regulovat dluhy
zadlužování obcí rostlo. Časté úpravy finančního hospodaření s cílem zamezit zadlužování obcí, např. dozorem nad jejich hospodařením, vedlo k posilování centrální státní moci na úkor decentralizované samosprávy.
Po okupaci Československa bylo v Protektorátu Čechy a Morava nastoleno řízení
hospodářství podle protektorátního systému.
Koncem 2. světové války vznikaly na našem území národní výbory a tím, byť po roce
1945 nebyl popírán smysl a potřeby samosprávy, došlo k oslabení principů samosprávy.
Ústava z roku 1948 sice dosud počítala s komunálním vlastnictvím, ale v již v roce 1949 došlo ke zrušení zemského zřízení, které bylo nahrazeno trojstupňovou soustavou národních výborů s jejich vertikální podřízeností. Napojením finančního hospodaření národních výborů na státní rozpočet se institut komunálního vlastnictví stal pouze fiktivním.
4
MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha: Orac. s.r.o., 2000. 13 s. ISBN 80-86199-23-1
10
Snahu znovu zvýraznit samosprávnou funkci národních výborů lze pozorovat po roce
1953. Podle Ústavy z roku 1960 se však národní výbory staly orgány státní moci a správy
a výkon veřejné správy nezávisle na státní správě se tak právně nerealizoval až do roku 1990, kdy byla demokratická místní samospráva obnovena jako součást základních demokratických
přeměn po listopadu 1989. Byla to zároveň reakce na záporné zkušenosti s institucí národních výborů.
Obnovení místní samosprávy navázalo na českou historickou tradici územní
samosprávy, zejména na její institucionální zakotvení v obecním zřízení zemskými zákony.
Nepochybně na obnovení územní samosprávy na našem území zapůsobil poválečný vývoj místní správy a samosprávy v západoevropských demokratických zemích, zejména jak je
vyjádřen v zobecnění institucí a hodnot moderní územní samosprávy - v Evropské chartě místní samosprávy, přijaté členskými státy Rady Evropy 15.10.1985 ve Štrasburku.
Na základě ústavního zákona č. 249/1990 Sb., jímž se měnily tehdy platné
československé ústavní předpisy, se uskutečnilo zrušení instituce národních výborů a krajského zřízení a byla jím zakotvena obecní samospráva.
Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákon č. 368/1990 Sb.,
o volbách do zastupitelstev v obcích, zajišťoval principy a právní úpravu: -
-
postavení, organizaci a působnost obcí,
prostředků ochrany práva obcí na místní samosprávu, věci, které se považují za věci místní samosprávy,
záležitostí, ve kterých se obce pověřují výkonem státní správy.
Ke kvalitativnímu posunu v ústavním zakotvení základních principů a institucí územní
samosprávy v České republice dochází přijetím Ústavy České republiky, která nabyla účinnosti 1. ledna 1993.5
1.3.
Postavení územní samosprávy v současnosti
V posledních letech se v teorii i v praxi věnuje velká pozornost analýze postavení
územní samosprávy a úkolům ve veřejném sektoru, které mají jednotlivé stupně územní
samosprávy zajišťovat a financovat. Důsledkem je reforma územní samosprávy jako výsledek nejen ekonomických, ale i politických řešení tohoto problému. Posilování územní samosprávy 5
KOL. AUTORŮ Místní orgány a právo. 1. vyd. Praha: Dr. Josef Raabe, s.r.o., 1999. ISBN 80-902189-3-8
11
je nedílnou součástí procesu prohlubování demokracie, neboť právě na municipální úrovni se nejsnadněji realizuje právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí jako jednoho z nejdůležitějších demokratických principů.6
V rámci reformy veřejné správy byly v roce 2000 nově schváleny právní normy, které
mají na územní samosprávy a jejich finanční hospodaření významný dopad. Jedná se zejména
o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákony č. 250/200O Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém výnosu některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), které navazují na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
1.4.
Shrnutí
Územní samosprávy a jejich financování prošly dlouhým vývojem od doby
starověkého Řecka a jeho městských států až po současnost.Rozdíly mezi municipalitami
vedly k centralizačním tendencím ve vývoji vztahů mezi vládou a územní samosprávou. Schopnost územních samospráv spravovat své záležitosti je v demokratických systémech uznána ve druhé polovině 20. století a část veřejné správy je ji státem předaná.
Na území našeho státu je počátek územní samosprávy datován z let 1948-1949. Její
zákonná úprava byla řešena právními normami. Také po vzniku Československa, kdy byla samospráva a její hospodaření upravena právními předpisy, docházelo k posilování centrální
moci státu na úkor samosprávy. Po 2. světové. válce byla, spolu se vznikem národních výborů a jejich napojení na státní rozpočet, samospráva a její principy potlačena. K obnovení demokratické místní samosprávy včetně jejich principů došlo po roce 1990.
PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, s.r.o., 1997. 33 s. ISBN 80-8596334-5 6
12
2.
Rozpočty municipalit Územní samospráva zabezpečuje řadu úkolů, z nichž nejdůležitější mají ekonomickou
povahu. Důležitým nástrojem k jejich zabezpečení a financování, ale také pro ovlivňování dlouhodobého sociálně ekonomického rozvoje v obcích, jsou jejich rozpočty.
2.1.
Historie rozpočtů
Vznik rozpočtů je možno sledovat od doby, kdy dochází k rozkvětu peněžního
hospodářství, kdy absolutismus začal ustupovat zřízení stavovskému nebo konstitučnímu.7
Na úrovni státu byly vydávány směrnice, podle nichž se řídila hospodářská činnost, a aby tato činnost mohla být vždy za určité období zkoumána.
Výraznější reformy finančního systému byly zahájeny až za Marie Terezie, která
mimo jiné dala podnět k sestavování státních příjmů a výdajů, tj. k sestavování nejjednoduššího státního rozpočtu. Teprve v roce 1863 bylo upraveno rozpočtové řízení a císařským nařízením č. 140 ř. z. dostal státní rozpočet formu a obsah odpovídající politické
situaci konstituční monarchie. Jeho struktura byla jednoduchá. Rozpočet byl součástí finančního zákona a skládal se ze státních příjmů a státních výdajů.
Naší první rozpočtovou normou byl zákon č. 95/1918 Sb. z. n., o rozpočtovém
provizoriu, a první státní rozpočet sestavený pro rok 1919 byl schválen v červnu 1919.
Podrobná úprava rozpočtového hospodaření byla upravena v právních normách, ale v období let 1927-1938 doznala rozpočtová soustava radikálních změn.
Po roce 1948 dochází k dalším změnám, které vedou např. k přímému spojení plánů
podniků s rozpočty národních výborů a rozpočty ministerstev do jednoho státního rozpočtu. Pravidla byla dále měněna v letech 1959 a poté 1970, kdy byla přijata pravidla federativního státu.
Vedle těchto pravidel si každá republika přijala svá pravidla republikového
hospodaření. Další změnu přinesl až rok 1990 a tehdy přijatá rozpočtová pravidla platila až do konce roku 2000.
7
MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 66 s.
13
2.2.
Územní rozpočet – obecná charakteristika
Rozpočet je základem finančního hospodaření územního samosprávného celku a mají
se jím zajistit prostředky nezbytné k zabezpečení finanční rovnováhy tohoto hospodaření. Lze jej charakterizovat jako decentralizovaný peněžní fond, finanční plán, bilanci či nástroj
realizace politiky na úrovni územní samosprávy. Je omezen na určité období, tvoří základ hospodaření, které reguluje i kontroluje.
Rozpočty územních celků tvoří spolu se státním rozpočtem a rozpočty fondů
propojenou soustavu, ve které jsou jednotlivé články samostatné a zároveň mezi sebou provázané.
Schéma č. 1: Model rozpočtové soustavy ČR Příjmy
Státní rozpočet Dotace
Příjmy
Rozpočty krajů
Výdaje
Dotace
Příjmy
Výdaje
Dotace Příjmy
Rozpočty obcí
Výdaje
Fondové financování
Výdaje
Dotace Fondové financování může být také na krajské úrovni a obecní úrovni
Poznámka: Fondové financování na ústřední úrovni představují státní (účelové) fondy, privatizační (majetkové) fondy, svěřenecké (pojistné) fondy a fondy pro podporu podnikání (vládní agentury). Na obecní a krajské úrovni pak jde o peněžní fondy dle zákona o rozpočtových pravidlech, anebo tzv. „nepravé“ fondy v organizačně právní formě obchodních společností, případně neziskových organizací, založené veřejnou správou. Pramen: Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol. Rukověť územní samosprávy díl II. – Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola, str. 21
Obce hospodaří podle vlastního rozpočtu příjmů a výdajů a s využitím vlastních
peněžních fondů, a to podle zákona č. 250/2000 Sb., tzv. malých rozpočtových pravidel, v úzké vazbě na zákon č. 218/2000 Sb., tzv. velkých rozpočtových pravidel. Oba zákony usilují o efektivní nakládání s veřejnými prostředky.
14
Rozpočet je dle těchto pravidel sestavován vždy na jeden kalendářní rok v návaznosti
na rozpočtový výhled (není však striktně vázán těmi údaji, které si územní samosprávný celek
schválil do svého rozpočtového výhledu8) a na základě rozpisu státního a krajského rozpočtu, jak vyplývá z § 11 rozpočtových pravidel. Rozpočtová pravidla předpokládají sestavení
zpravidla vyrovnaného rozpočtu. Je umožněno schválit rozpočet jako přebytkový nebo deficitní, ale to za určitých podmínek. Praxe je taková, že příjmy běžného roku se ve většině
případů nerovnají běžným výdajům, a to buď z důvodu zapojení příjmů z předcházejících
období, respektive zapojení smluvně potvrzených úvěrů či jiných návratných zdrojů (schodkový rozpočet), nebo naopak nejsou do výdajů zapojeny všechny rozpočtované příjmy
z důvodu úspory pro následující období (přebytkový rozpočet). Přebytkovým je rozpočet v případě, když příjmy běžného roku jsou sice použity, ale ke splácení jistin úvěrů, eventuelně jiných návratných zdrojů.
2.3.
Obsah rozpočtu
Obsahem rozpočtu jsou příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace včetně tvorby
a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet probíhají operace, týkající se cizích prostředků, sdružených prostředků, nebo operace týkající se tzv.
podnikatelské činnosti. V případě podnikatelské činnosti jsou výnosy a náklady z této činnosti sledovány odděleně na účtových třídách „6“ (výnosy) a „5“ (náklady). Výsledky
z podnikatelské činnosti jsou zapojeny do rozpočtu kdykoliv to municipality uznají za vhodné, nejpozději však do konce kalendářního roku.
2.3.1.
Příjmy rozpočtu
Rozpočtová pravidla vypočítávají všechny příjmy, které tvoří příjmy rozpočtu obce.
Tyto lze podle rozpočtové skladby strukturovat např. z hlediska druhového (podle položek rozpočtové skladby), odvětvového (podle § rozpočtové skladby), odpovědnostního (podle kapitol rozpočtové skladby – tyto nejsou pro obce a kraje povinné) a konsolidačního.
8
MELION, M. Finance územních samospráv. 1.vyd. Hradec Králové: E.I.A., 2000. 213 s. ISBN 80-85490-79-X
15
V případě druhového jsou tříděny do čtyř skupin: -
do první skupiny lze zařadit daňové příjmy, které obcím náleží podle zákona č 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Jedná se o daně tzv. sdílené, které územní
samosprávný celek sdílí společně se státem - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, částečně daň z příjmů osob samostatně výdělečně činných, daň z příjmů zvláštní
sazbou, daň z příjmů právnických osob bez obcí a daň z přidané hodnoty. Dále jsou to daně tzv. výlučné a zde se jedná o daň z příjmů právnických osob - obcí, částečně daň z příjmů osob samostatně výdělečně činných a daň z nemovitostí. Mezi daňové příjmy patří také poplatky např. správní, ze psů, za komunální odpad apod., -
druhou skupinu tvoří příjmy z vlastní činnosti, tzv. nedaňové příjmy, patří mezi ně např.
příjmy z poskytovaných služeb, z pronájmů, z přijatých úroků, prodeje neinvestičního majetku, ze sankcí apod.,
-
do třetí skupiny se řadí kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého
-
čtvrtá skupina je tvořena z dotací (ať už investičních nebo neinvestičních) ze státního
(investičního) majetku,
rozpočtu, státních fondů, fondů EU a z rozpočtu kraje.
2.3.2.
Výdaje rozpočtu
Z rozpočtu obce jsou hrazeny závazky vyplývající ze zákonných povinností územních
samospráv, jejichž úhrada je prvořadá. Jedná se např. o některé daně, odvody, poplatky sankce apod. Další výdaje tvoří úhrady vlastních činností, tj. péče o majetek a jeho rozvoj,
výdaje související s odpovědností, kterou municipality nesou z titulu zřizovatelských nebo zakladatelských činností, výdaje při různé veřejně prospěšné činnosti, kterou nevykonává sám, ale přispívá na ni jiným subjektům, a výdaje spojené s povinností zabezpečit výkon
státní správy v přenesené působnosti. Na úhradu posledně uvedené činnosti stát obcím v souvislosti se schválením zákona č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 a § 19 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, přenechává výnos
s ní spojených správních poplatků a přispívá dotacemi ze státního rozpočtu, viz následující příklad město Kroměříž.
16
Tabulka č. 1: Příspěvek městu Kroměříž ze SR na výkon státní správy pro rok 2006 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu obce celkem (položka 4112)
Dotace na domovy důchodců Dotace na ústavy sociální péče Příspěvek na školství Příspěvek na výkon státní správy Dotace na dávky sociální péče Dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z OkÚ obcím
Pramen: autor dle údajů města
2.3.3.
191 974 000,- Kč
23 957 000,- Kč 12 177 000,- Kč 4 888 000,- Kč 39 878 000,- Kč 102 678 000,- Kč 8 396 000,- Kč
Finanční operace
Kromě již definovaných příjmů a výdajů jsou součástí rozpočtu municipalit také
případné příjmy z přijatých úvěrů, půjček, návratných finančních operací a také jejich splátky.
Podle platné rozpočtové skladby nejde v uvedených příkladech o „příjmy“ a „výdaje“, ale o finanční operace, z důvodu kterých se „pouze mění“ stavy účtů peněžních prostředků.
2.4.
Rozpočtový proces
Rozpočtový proces je souborem rozhodnutí různých subjektů, jehož výsledkem je
konkrétní rozpočet, který vyjadřuje cíle a aspirace municipalit vyjádřené prostřednictvím jejich příjmů a výdajů.9 Celý rozpočtový proces je upraven malými rozpočtovými pravidly.
Rozpočtové období trvá jeden rok a kryje se s kalendářním rokem. Rozpočtový proces,
který můžeme také označit za zvláštní druh řízení a který má svoje specifické etapy, je zpravidla delší a trvá 1,5 až 2 roky.
2.4.1.
Rozpočtové zásady
V průběhu rozpočtového procesu je nutné dodržovat rozpočtové zásady, které mají
teoreticky představovat systém poznatků, zevšeobecněných zkušeností nashromážděných v průběhu historického vývoje rozpočtu a rozpočtového procesu, obecně platných v celé rozpočtové soustavě. Patří mezi ně tyto principy:
9
SEDMIHRADSKÁ, L. Reforma struktury rozpočtového procesu a rozpočtový proces obcí v ČR .VŠE v Praze
17
-
každoroční sestavování a schvalování; není-li rozpočet schválen před počátkem rozpočtového období, je nutné do doby schválení rozpočtu hospodařit podle předem přijatých pravidel rozpočtového provizoria,
-
reálnost a pravdivost rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů bez nutnosti různých
-
úplnost a jednotnost, dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby,
-
dlouhodobá vyrovnanost, která je základem úspěšného dlouhodobého hospodaření,
-
hospodárnost a efektivnost, která stanoví co nejekonomičtější použití rozpočtových
-
publicita, jejíž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření municipalit.
rozpočtových přesunů,
prostředků, a účetní audit,
2.4.2.
Rozpočtové metody
Při sestavování rozpočtu je možno použít různé metody. Nejběžnějším v ČR je tzv.
tradiční, inkrementální, rozpočtový proces, jehož základem je loňský rozpočet, který se zvýší
o přiměřený přírůstek. Je sestaven v druhovém třídění. Výhodou tohoto přístupu je jeho jednoduchost. Rozpočet však neposkytuje dostatek informací o činnostech a funkcích dané samosprávy, a proto není možné určit hodnotu činností poskytovaných veřejnosti.
Reforma tedy musí směřovat k odstranění tohoto nedostatku, a to buď změnou formátu
rozpočtu nebo změnou struktury rozpočtového procesu. Formátu rozpočtu se týká výkonově orientované a programové rozpočtování. Strukturu rozpočtového procesu mění management na základě řízení cílů, rozpočtování s nulovou bází a cílené rozpočtování. Doporučené postupy rozpočtování: -
Na základě analýzy potřeb, priorit a možností samosprávy a zhodnocení poskytovaných
veřejných služeb a programů, realizovaných investic a systému řízení samosprávy stanovit cíle samosprávy.
-
Vytvořit postupy vedoucí k dosažení cílů v oblasti rozpočtových příjmů, rozpočtových zásad, rozpočtového procesu a strategického řízení.
18
-
Sestavit rozpočet vedoucí k dosažení cílů - stanovit postup přípravy a schválení rozpočtu,
-
Hodnotit plnění cílů - sledovat, měřit a hodnotit výkonnost a podle potřeby udělat změny.9
připravit a přijmout rozpočet.
2.4.3.
Struktura rozpočtu
Rozpočtová pravidla ukládají zpracovat rozpočet v třídění dle rozpočtové skladby,
která třídí příjmy a výdaje z hlediska odpovědnostního, druhového, odvětvového
a konsolidačního. Třídění a jejich kombinace použité v rozpočtu, který je následně zveřejněn a schválen zastupitelstvem, není striktně uloženo. Tím je dána obcím volnost rozhodnutí o podrobnosti jeho třídění.
2.4.4.
Etapy rozpočtového procesu
Rozpočtový proces se skládá z těchto etap: - sestavení návrhu rozpočtu,
- projednání, zveřejnění a schválení návrhu rozpočtu,
- rozpočtové provizorium,
- plnění rozpočtu a jeho průběžná kontrola,
- přezkum hospodaření,
- sestavení závěrečného účtu,
- projednání, zveřejnění a schválení závěrečného účtu.
19
Schéma č. 2 : Rozpočtový proces u obcí v ČR Rozpočtový výhled
Návrh rozpočtu Projednání
Finanční odbor
Rada obce
Schválení
Realizace a kontrola
Závěrečný účet
Finanční výbor
Zastupitelstvo
Pramen: Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol. Rukověť územní samosprávy díl II. – Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola, str. 26
2.5.
Shrnutí
Vznik rozpočtů jako nástroje financování lze sledovat již s rozvojem peněžního
hospodářství. Jejich vývoj v územních samosprávách se odvíjel od vývoje politické situace
a rozpočtových forem na státní úrovni. Rozpočtování a jejich pravidla byla postupně upravována zákonnými normami, které také zpravidla určily obsah rozpočtu a případně i jeho formu.
Nynější norma vymezuje nástroje finančního hospodaření územních samospráv,
obecně obsah rozpočtu, rozpočtový proces a rozpočtové zásady, a také organizace územních
samosprávných celků. Nestanovuje však rozsah rozpočtu, příp. metody, které lze při sestavení 20
rozpočtu použít. Volba vhodného rozsahu a metod, použitých územní samosprávou při práci
s rozpočtem, předurčuje úspěšnost sestavení rozpočtu a posléze zhodnocení splnění cílů daných rozpočtem.
21
3.
Rozpočet – nástroj hospodaření města Kroměříže 3.1.
Profil města
Město Kroměříž vzniklo a rozvíjelo se v místě s výhodnou geografickou polohou
a velmi příznivými přírodními podmínkami, na nížinné ploše břehů toku řeky Moravy.
Současná Kroměříž obsahuje plochu 5 560 hektarů. Z toho město samotné je
vystavěno na 1 770 hektarech, ostatní plochu tvoří jeho předměstské části. Zastavěná plocha samotného města představuje 11 procent celkové výměry katastru. Výrazný podíl připadá
městské zeleni, která dává Kroměříži spolu s historickou i novodobou zástavbou ráz vyváženého životního prostředí.
Město Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji a ve městě a jeho okrajových částech
žije bezmála 30 tisíc obyvatel. Na rozdíl od řady jiných měst, v Kroměříži nevytváří profil
města průmysl. Město si udrželo historický charakter správního centra, kulturních památek,
umění a vzdělanosti. Pro současný vývoj je charakteristický prudký rozvoj živnostenského podnikání, dále v Kroměříži působí 18 peněžních ústavů.
Svoji samosprávnou moc provádí a zabezpečuje město Kroměříž s využitím
nařizovacích oprávnění, tj. obecně závazných vyhlášek, mezi které patří např.: - 3/2004 o místních poplatcích,
- 1/2004 o vytváření a použití účelového fondu Města Kroměříže v rámci Programu poskytování státních půjček na opravy bytového fondu,
- 1/2001 o nakládání s odpady,
- 6/1992 o Městské policii v Kroměříži, a další výčet.
3.2.
Rozpočet města
Rozpočet města Kroměříže na rok 2006 byl zpracován v souladu se zákonem
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění a byl
schválen zastupitelstvem města Kroměříže na XXXII. zasedání dne ze dne 15.12. 2005. (viz příloha č. 1)
22
Významným dokumentem, který byl schválen dne 15.12.2006 na zasedání XXXII.
zastupitelstva města Kroměříže na období let 2006-2008 byl schválen rozpočtový výhled. Tabulka č. 2: Rozpočtový výhled města Kroměříž pro rok 2006 – 2008 druh / rok
PŘÍJMY – celkem daňové nedaňové kapitálové dotace VÝDAJE - celkem běžné údržba a investice
2006
Pramen:autor dle podkladů města
3.2.1.
665.278.500,280.553.000,90.217.500,95.608.000,198.900.000,681.310.500,503.249.500,178.061.000,-
2007
526.611.000,280.355.000,47.318.000,0,198.938.000,485.506.000,445.203.000,40.303.000,-
2008
529.713.000,288.175.000,42.600.000,0,198.938.000,483.467.000,445.032.000,38.435.000,-
Sestavení rozpočtu
Při sestavování rozpočtu na rok 2006 se vycházelo z hospodaření města v roce 2005
a sestaveného rozpočtového výhledu na období let 2003 - 2005.
Dílčí rozpočty byly ze strany jejich zpracovatelů předány správci rozpočtu
ve stanoveném termínu. Všechny požadavky zařazené do dílčích rozpočtů byly posuzovány
z hlediska nutnosti, priorit, efektivnosti a hospodárnosti. Příjmy města v oblasti daní a přijatých dotací, a stejně tak položky financování, byly připraveny finančním odborem. Při jejich přípravě bylo přihlíženo k očekávané skutečnosti roku předcházejícího, pro něž byl
rozpočet sestavován. Vzhledem k tomu, že požadavky na výdaje každoročně vysoce převyšovaly očekávané příjmy, zejména v oblasti údržby a investic, byly k jednotlivým
činnostem přiřazeny stupně priorit, na základě kterých byly při projednání na úrovni starosta, místostarosta, tajemník, vedoucí finančního odboru a vedoucí ostatních odborů vybrány
jednotlivé položky výdajové strany rozpočtu tak, aby v celkovém důsledku byl rozpočet vyrovnán, nebo byl schodkový a schod pokryt z cizích zdrojů mezi nejvyšší priority patřily
také akce zařazené v programu rozvoje města a v programovém prohlášení pro toto volební období, ke kterému se přihlásila většina zastupitelů. Pozornost byla zaměřena zejména na výdaje v oblasti investic, údržby majetku a provozních nákladů městského úřadu.
Také navrhované příspěvky příspěvkovým organizacím byly podrobeny důkladnému
rozboru. Město je zřizovatelem 22 příspěvkových organizací.
23
Projednané dílčí části byly správcem rozpočtu soustředěny do jednoho celku tak, že
návrh rozpočtu byl sice schodkový, ale schodek byl kryt příjmy předešlých let a půjčkou ze
státního fondu životního prostředí k vybudování kanalizace smluvně sjednanou již v roce 2004.
Z připraveného návrhu byly zapracovány připomínky a návrhy vzešlé z jednání rady
města. Návrh rozpočtu na rok 2006 tak byl před koncem roku připraven k projednání ve finančním výboru a zastupitelstvu města. A následně projednán a schválen zastupitelstvem
města Kroměříže. Veřejnost je seznámena prostřednictvím zveřejnění na úřední desce, vývěskách, v městském periodiku a také prostřednictvím internetových stránek.
3.3.
Hospodaření města Kroměříže
Město v průběhu rozpočtového roku hospodaří podle schváleného nebo upraveného
rozpočtu. Plnění rozpočtu bylo odborem financí a rozpočtu dáno na vědomí radě města,
finančnímu výboru a zastupitelstvu města, a to ve struktuře schváleného rozpočtu ve finančních
(kumulativně)
a
procentuálních
údajích.
Současně
s údaji
v bilanci
je předkládána důvodová zpráva, ve které je vývoj plnění rozpočtu stručně popsán. Plnění rozpočtu za 4. čtvrtletí, resp. za celý rozpočtový rok, je součástí závěrečného účtu města. Tabulka č. 3: Hodnotící zpráva města Kroměříže za rok 2005 uvedla následující: a) Hospodaření obce Příjmy 2005 Celkem
Rozpočet 2005 813.767.400,-
Celkem
běžné
kapitálové
Rok 2004
805.232.988,-
783.668.927,-
Rozpočet 2005
Skutečnost 2005 921.492.951,-
Rok 2004
887.810.282,-
677.114.000,-
669.685.641,-
687.674.046,-
Rozpočtové příjmy byly splněny na 98,9 %. Výdaje 2005
Skutečnost 2005
933.974.400,-
256.860.400,-
Rozpočtové výdaje byly splněny na 99,3 %.
251.807.310,-
200.136.236,-
24
- saldo příjmů a výdajů: Rozpočet
Skutečnost
2004
-120 207 000,-
-116 259 963,-
-104 141 355,-
120 207 000,-
116 259 963,-
104 141 355,-
- financování rozpočtu
Pramen: autor dle podkladů města
Komentář: Město Kroměříž v roce 2005 hospodařilo s deficitním rozpočtem.
Schválený rozpočet města Kroměříže na rok 2005 byl postupně navýšen na straně příjmů
v rámci rozpočtových opatření na zasedání ZMK o cca 174 mil. Kč, na straně výdajů o cca 263 mil. Kč a financování o cca 90 mil. Kč dle potřeb a možnosti zdrojů. Nárůst, jak na příjmech tak i na výdajích v porovnání s předchozím rokem je zanedbatelný.
Příjmy i výdaje v rámci celkového rozpočtu nedosáhly výraznějších změn. b) Zapojení mimorozpočtových zdrojů: Úvěry:
Město Kroměříž v roce 2005 využilo možnost čerpání úvěru ze SRFB ve výši 9.705,-
Kč, které dále půjčuje svým občanům v rámci stanovených podmínek. Komerční úvěry od finančních ústavů byly čerpány: 1. financující ústav – Komerční banka, a.s.
30.000.000,- investiční úvěr na rekonstrukci Domova důchodců 29.900.000, investiční úvěr na dostavbu 92 bytových jednotek
20.000.000,- investiční úvěr na rekonstrukci plaveckého bazénu
2. financující ústav – ČSOB, a.s.
110.000.000,- kontokorentní úvěr, který byl k 31.12. 2005 přetransformován na: 40.000.000,- investiční úvěr na rekonstrukci chodníků
35.000.000,- investiční úvěr na rekonstrukci komunikací
35.000.000,- investiční úvěr na rekonstrukci školských zařízení
25
Přebytek hospodaření: V rámci hospodaření byly zapojeny zůstatky prostředků na běžném účtu a účtů
účelových fondů z roku 2004.
c) Využití dotací z rozpočtů ústřední a územní úrovně
Město v rámci svého hospodaření za rok 2005 využilo všechny obdržené dotace
ze státního rozpočtu poskytnuté prostřednictvím krajského úřadu, jednotlivých ministerstev, včetně státních fondů na poskytnuté účely.
V rámci souhrnného dotačního vztahu město nárokuje k vrácení finanční prostředky
ve výši 406.536,- Kč z vyplacených sociálních dávek nad rámec obdržené dotace. Město Kroměříž v rámci vyúčtování dotací poskytnutí MZ ČR vrací 2.875,- Kč v rámci nespotřebovaných dotací na výsadbu meliorací a zpevňujících dřevin a zpracování ledních
hospodářských osnov. Rozsah prostředků neinvestičních dotačních titulů zaznamenal úbytek
v rámci nepřiznané části dotace na náklady sociálních služeb převzatých od Krajského úřadu Zlín, které se nepříznivě promítly do výdajové části rozpočtu. Tabulka č. 4: Investiční dotace SR a státních fondů Lutopecká ulice 92 bytových jednotek Dům kultury
Rozvoj informační techniky SFDI na chodníky
Regenerace panelových domů sídliště Zachar
Prevence kriminality
2 105 000,-
8 250 000,120 000,-
7 829 000,2 527 000,700 000,-
Pramen: autor dle podkladů města
d) čerpání prostředků na odstranění povodňových škod škod.
Město Kroměříž nečerpalo finanční prostředky spojené s odstraněním povodňových
26
3.3.1.
Přezkum hospodaření
Vzhledem k tomu, že Město Kroměříž má cca 30 tisíc obyvatel10, hospodaření za
uplynulé období bylo provedeno externím auditorem, a to na základě smlouvy o dílo.
Auditorem si Město Kroměříž nechávalo přezkoumávat již před účinností zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích, a to poprvé v roce 1998 za rok 1997. Praxe je taková, že auditor provádí práce na přezkumu průběžně, přibližně již od listopadu daného roku, za který je přezkum prováděn. Prověřuje účetnictví a účetní výkazy, vnitřní kontrolu města, směrnice,
rozpočtové hospodaření, veřejné zakázky, provedení inventarizace, plnění usnesení orgánů města apod.
Auditor vyhotoví v předem dohodnutém termínu o provedeném přezkumu závěrečnou
zprávu (v souladu s auditorskou směrnicí) tak, aby tato mohla být zařazena mezi přílohy závěrečného účtu před jeho projednáním.
3.3.2.
Projednání závěrečného účtu
Zpracovaný závěrečný účet je nejprve ověřen starostou města a poté spolu se všemi
přílohami a krátkou důvodovou zprávou předložen k projednání radě města a finančnímu výboru. Oba tyto orgány zaujmou po jeho projednání stanoviska, která jsou spolu s celým
dokumentem včetně jeho příloh předloženy zastupitelstvu města k projednání a uzavření s vyjádřením:
a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad nebo b) souhlasu s výhradami, na základě kterých přijme město opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků a vyvodí přitom závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily městu škodu.
Před samotným projednáním je závěrečný účet města v zákonem stanovené lhůtě (min.
15 dní před projednáním zastupitelstvem) zveřejněn široké veřejnosti ve zkrácené podobě
na úřední desce a vývěsních skříňkách a v plném rozsahu na internetových stránkách města. Je také k dispozici k nahlédnutí na odboru financí a rozpočtu.
§ 42 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), stanoví, že obec, která má více než 5 tisíc obyvatel, si nechá přezkoumat hospodaření za uplynulé období auditorem. 10
27
3.4.
Shrnutí
Město Kroměříž má cca 30 tis. obyvatel a mimo samostatné působnosti vykonává
přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu ve správním obvodu.
Rozpočet Města je zpracován v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů v platném znění a byl schválen zastupitelstvem Města Kroměříže dne 15.12. 2005, současně s tím byl i schválen rozpočtový výhled na období let 2006 - 2008.
Město hospodaří v průběhu roku podle schváleného nebo upraveného rozpočtu, své
hospodaření si nechová přezkoumávat hospodaření auditorem, který svůj závěr vyhotoví, aby jeho zpráva byla nedílnou součástí závěrečného účtu města.
28
4.
Financování z prostředků EU Strukturální fondy Evropské unie jsou jedinečnou příležitostí k získání podpory pro
financování projektů, na které rozpočet České republiky a to jak státní, tak i rozpočty veřejné, nemají dostatečný potenciál.
4.1.
Regionální politika Evropské unie - její východiska a principy
fungování
Evropská unie je v současnosti tvořena již 25 členskými státy, mezi nimiž ovšem
existují značné hospodářské, sociální a další rozdíly. Právě tyto rozdíly má za úkol řešit regionální politika EU. Smyslem regionální politiky je podporovat harmonický a vyvážený
rozvoj regionů, snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů, snižování regionálních rozdílů, ochrana životního prostředí a zabezpečení rovných příležitostí pro muže i ženy. 11
Na pojetí regionální politiky existují různé názory z řad politiků i ekonomů jak
v České republice, tak v členských zemí EU. Zejména pravicově orientovaní politici
či ekonomové se domnívají, že regionální politika EU je vlastně centrálně plánovaný systém, který není založen na tržním principu, a tudíž nemá velkou naději na úspěch. Proti nim stojí
názor, že jedině pomocí speciálních nástrojů strukturální politiky lze vybudovat silnou Evropu, v níž budou jednotlivé členské země cílově na stejné ekonomické i životní úrovni.
Samostatným tématem je tzv. Lisabonská strategie, která byla přijata v roce 2000
na summitu Evropské rady. Cílem tohoto procesu je vybudovat z Evropské unie do konce roku 2010 dynamickou a konkurenceschopnou ekonomiku, která má být výkonnější než
například Spojené státy americké nebo Čína. Tato strategie má tři hlavní prioritní cíle a to akceleraci ekonomického růstu, udržení a zvyšování sociálního blahobytu a intenzivní zlepšení ochrany životního prostředí.
Velký důraz se tedy klade i na politiku sociální soudržnosti a na regionální politiku.
Česká republika se již jako kandidát na členství v EU připojila k Lisabonskému procesu
a mezi její priority patří v této strategii hospodářský růst, zaměstnanost a ochrana životního prostředí.
11
Viz. VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje z Evropské unie, Grada 2004. s.7.
29
Lisabonská strategie byla po třech letech z pověření Evropské komise vyhodnocena
řadou odborníků a ti zjistili, že není v silách Evropské unie, aby byly splněny všechny tři cíle a také, že EU ve stanoveném čase není schopná mít výkonnější ekonomiku než USA. Řada
politiků i ekonomů se domnívá, že Lisabonská strategie není realizovatelná bez hospodářských reforem Evropské unie.
Regionální politika Evropské unie vychází z několika základních principů, na nichž je
postaveno financování jednotlivých projektů ze strukturálních fondů EU. Jedná se o následující principy: 1. princip koncentrace
- jde o koncentraci úsilí, tj. prostředky jsou využívány pouze k realizaci projektů předem stanovených cílů /v současném finančním období 2000-2006 na tři základní cíle/ - prostředky jsou navíc zacíleny do regionů s největšími problémy a jsou přidělovány na projekty maximálně napomáhající řešení těchto problémů
2. princip partnerství
- tento princip byl zaveden v roce 1989 - na základě tohoto principu dochází k navázání velmi úzké spolupráce mezi orgány na všech úrovních tj. mezi Evropskou komisí, orgány na národní, regionální a místní úrovni, jednotlivými podniky a osobami, které společně rozhodují o alokaci finančních prostředků z fondů - jde o to, aby se na implementaci jednotlivých programů podílel spolu s Komisí nejenom členský stát EU, ale také odpovídající regionální autority
3. princip programování, resp. programového plánování
- prostředky fondů jsou programově vkládány do víceletých a víceoborových programů, jejichž vypracováním jsou pověřeny vlády jednotlivých členských zemí - při přidělování prostředků je kladen důraz zejména na co nejkomplexnější přístup k řešení problémového regionu
4. princip adicionality / doplňkovosti/
- jedná se o princip, který znamená, že prostředky fondů mají být pouze doplňkové k investicím, které do konkrétní problémové oblasti vkládá členský stát - nesmí docházet k situacím, že by členský stát snížil nebo úplně omezil prostředky z vlastního státního rozpočtu, naopak tyto by měly mít spíše rostoucí tendenci 30
5. princip monitorování a vyhodnocování
- tento princip souvisí s podrobným sledováním a vyhodnocováním projektu, jeho dopadů, realizace atd. v průběhu vlastní realizace i po jeho ukončení - zvláště se hodnotí skutečný přínos projektu po jeho realizaci
6. princip solidarity
- tento princip vychází se samotné podstaty regionální politiky EU, že totiž takováto politika má přinášet prospěch těm regionům, které jsou hospodářsky nebo sociálně znevýhodněny v porovnání s průměrnou situací v EU - vyspělejších země EU se podílí na zlepšení životní úrovně v méně vyspělých zemích EU a to tím, že přispívají do společného evropského rozpočtu, z něhož jsou poté financovány projekty v příslušných zemích
7. princip subsidiarity
- na tomto principu je založena samotná evropská integrace - znamená nutnost realizovat jednotlivé akce ( např. projekty) na co nejnižší možné úrovni rozhodování, je-li možné tuto realizaci zajistit
Základním nástrojem strukturální a regionální politiky Evropské unie jsou strukturální
fondy a Fond soudržnosti.12
4.2.
Definování regionů v EU – NUTS
K základním pojmům v oblasti strukturálních fondů patří dělení EU na územní
statistické jednotky, tzv. NUTS (vychází z francouzského originálu Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques). Tato klasifikace byla zavedena v roce 1988 Evropským
statistickým úřadem EUROSTAT. Území celé Evropské unie bylo rozděleno do tří regionů
tzv. NUTS. V roce 2003 schválil Evropský parlament směrnici č. 1059/2003 o společné klasifikaci územních jednotek a tím došlo k posílení významu těchto jednotek v EU. Nebyly
již upraveny pouze EUROSTATem, ale byl jim dán i právní základ. Také v České republice jsme toto členění přijali a klasifikace NUTS v ČR se člení na tyto úrovně: NUTS 1 – území státu (např. ČR) NUTS 2 – oblast regionů soudržnosti ( v ČR je jich osm) NUTS 3 – kraje ( v ČR je jich 14) V dalších kapitolách této práce se budu podrobněji zabývat pouze strukturálními fondy a nikoli i Fondem soudržnosti, jelikož není součástí zaměření této práce 12
31
Tabulka č. 5: Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS NUTS I (1)
NUTS II (8) regiony soudržnosti NUTS III (14) kraje Praha Praha Střední Čechy
Středočeský kraj Ústecký kraj
Severozápad
Karlovarský kraj Plzeňský kraj
Jihozápad Česká republika
Jihočeský kraj
Liberecký kraj
Severovýchod
Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina
Jihovýchod Střední Morava
Moravskoslezsko
Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní rozvojový plán ČR 2002, www.mmr.cz.
Dále se využívalo členění na NUTS 4 a NUTS 5, což byly dle EUROSTATu okresy,
resp. obce, ale tyto územní jednotky nejsou součástí směrnice Evropského parlamentu č.1059/2003, tudíž nemají legislativní oporu.
Pro potřeby strukturální a regionální politiky EU jsou nejdůležitějšími NUTS 2
a NUTS 3.
4.3.
Cíle regionální politiky EU pro období 2000-2006
Strukturální fondy se soustřeďují na určité, předem definované oblasti, a přispívají tak
k dosažení tzv. prioritních Cílů regionální politiky. Pro každé programovací období Unie určuje Cíle, na které se finanční pomoc z prostředků Unie zaměřuje.
Cíle regionální politiky EU se pro období 2000-2006 zúžily. V období 1988-1999 byly
tyto cíle daleko obsáhlejší než dnes
13
. Jedním z cílů, který byl v dokumentu nazvaném
Agenda 2000 vyškrtnut ze seznamu cílů, bylo udržení osídlení arktických regionů. Právě výše
13
Pozn. Původně jich bylo celkem šest
32
zmíněný dokument přinesl redukci v počtu cílů regionální politiky EU na dnešní tři hlavní cíle14 .
Cíl 1: Prosazování rozvoje a strukturální přizpůsobení regionů, jejichž vývoj zaostává Tento cíl je zaměřen především na investice do výroby a trvale udržitelný rozvoj. Patří
zde regiony, u kterých je Hrubý domácí produkt (dále HDP) pod hranicí 75 % průměru HDP celé Evropské unie. Regiony, na které se vztahuje Cíl 1 jsou NUTS 2 čili Regiony soudržnosti (viz. Kapitola 1.2.) a další podmínkou je, že HDP na obyvatele je menší než 75 % průměru
Společenství. HDP na obyvatele se v tomto případě měří prostřednictvím parity kupní síly a vypočítává se na základě údajů za Evropská společenství za poslední 3 roky.
Cíl 2: Podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí, jež čelí strukturálním problémům Do této kategorie spadají všechny průmyslové, městské i venkovské oblasti, které čelí
strukturálním problémům a jejichž společensko-hospodářská přeměna má být podporována. Tento cíl se tedy týká těchto čtyř skupin regionů: a) oblastí, ve kterých dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb, b) venkovských oblastí, které pro nedostatek ekonomické diverzifikace značně upadají, c) městských oblastí, které se dostaly do potíží v důsledku ztráty ekonomických aktivit.
Cíl 3: Podpora, přizpůsobování a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení
a zaměstnanosti.
Tímto cílem se sleduje zejména napomáhání, adaptace a modernizace sytému
zaměstnanosti, vzdělávání, odborný výcvik a vzdělávací programy Trhy práce by se měly
zmodernizovat v souladu s víceletými plány zaměstnanosti a novou hlavou o zaměstnanosti, včleněnou do Amsterodamské smlouvy. Cíl 3 úzce souvisí s rozvojem lidských zdrojů a jím financované projekty mají vést k hlavnímu cíli a tím je snížení celkové nezaměstnanosti.
V Tabulce č.6 jsou vyznačeny cíle regionální politiky EU a zároveň je naznačeno
z jakých konkrétních fondů je možno čerpat prostředky na podporu těchto cílů.
14
Blíže viz. FIALA, P.; PITROVÁ, M.: Evropská unie.CDK 2003, s.440-458
33
Tabulka č. 6: Cíle regionální politiky od roku 2000 Cíl
Zaměření
Fondy pro čerpání finančních prostředků
Podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS 2 (HDP na obyvatele nepřesahuje 75 % ESF, ERDF, EAGGF, FIFG průměru Společenství) Podpora regionů na úrovni NUTS3, které procházejí hospodářskou nebo sociální restrukturalizací nezávisle na tom, zda se jedná o průmyslové, ESF, ERDF zemědělské, venkovské, městské nebo rybářské oblasti Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů ESF v rámci celé EU, s výjimkou regionů definovaných Cílem 1
1 2
3
Pramen: Fiala, Pitrová: Evropská unie, CDK 2003. s.454.
4.4.
Nástroje strukturální politiky EU
Nařízením Rady Evropského společenství č. 1260/1999 o obecných ustanoveních
o strukturálních fondech, byly pod pojmem strukturální fondy ustanoveny celkem tři, respektive čtyři strukturální fondy.
4.4.1.
Evropský fond regionálního rozvoje–ERDF 15
Fond byl založen už v roce 1972 na summitu Evropské unie, ovšem členské státy
se nemohly shodnout na výši příspěvků do tohoto fondu a proto začal fungovat až od 1.1.1975 a jeho cílem bylo podporovat regionální rozvoj v nejvíce znevýhodněných regionech.
V období 2000-2006 přispívá Evropský regionální rozvojový fond především
k dosažení Cíle 1 a 2
4.4.1.1.
Oblast působnosti
Finanční pomoc z ERDF je zaměřena na financování projektů zabývajících se
produktivními investicemi pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí, dále investicemi do infrastruktury a rozvojem vnitřního potenciálu podporujícího
místní rozvoj a činnost malých a středních podniků. Právě rozvoj vnitřního potenciálu je ERDF se řídí Nařízením ES 1783/1999 o Evropském regionálním rozvojovém fondu a Nařízením ES 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (European Regional Development Fund). 15
34
významným tématem a konkrétně se jím myslí například podpora služeb pro podniky, převod
technologií, zlepšení přístupu k financím, přímé podpory investic, vytváření infrastruktury pro místní rozvoj a rozvoj zaměstnanosti a také například podpora místních služeb pro vytváření nových pracovních míst (pokud již nejsou financována z Evropského sociálního fondu).
4.4.1.2.
Využití ERDF v České republice
Z Evropského regionálního rozvojového fondu jsou v České republice financovány
zejména
Operační programy - Průmysl a podnikání, Infrastruktura a Společný regionální
operační program (SROP). Celkový podíl ERDF by měl představovat asi 65 % pomoci ze
strukturálních fondů určené regionům pod Cílem 1 v ČR. V případě Prahy budou z ERDF
financována opatření v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 regionu NUTS II - Hl. město Praha.
4.4.2.
Evropský sociální fond – ESF 16
Evropský sociální fond vznikl v roce 1960 jako hlavní nástroj sociální politiky EU
zejména pro oblast zaměstnanosti a je tedy nejstarším ze strukturálních fondů.
V období 2000-2006 je možno jeho finanční pomoci využít při financování projektů
zaměřených na systémy odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst v rámci
Cíle 3, ale jeho pomoc lze využít i na financování projektů dle Cílů 2 a 3. ESF tedy působí v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů v rámci všech tří Cílů. Podpora v rámci Cíle 1 Podpora se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů s cílem zachovat co největší počet
zaměstnanců na trhu práce. V rámci tohoto Cíle bude ESF podporovat projekty na podporu skupin ohrožených na trhu práce, na ochranu mládeže a na podporu jejího zaměstnávání, na podporu vzdělávání a vytváření pracovních příležitostí pro ženy, na podporu při zakládání
nových firem, na podporu zdokonalování vzdělávacích systémů, včetně tvorby nových učebních osnov.
16
Evropský sociální fond se řídí Nařízením č.1784/1999 o Evropském sociálním fondu ( European Social Fund).
35
Podpora v rámci Cíle 2 V rámci tohoto Cíle budou podpořeny projekty, které rozvíjejí lidské zdroje. Zejména
se bude jednat o projekty, které připravují jednotlivce na zahájení pracovního života, podporují místní partnerství, samozaměstnávání, nové způsoby práce, identifikaci nových
schopností, zavádění denních dětských center, podporují zavádění částečných pracovních úvazků v zaměstnání, zavádění vstřícného přístupu zaměstnavatelů k zaměstnancům-rodičům a nabízí pomoc nezaměstnaným rodičům, kteří se chtějí vrátit na trh práce. Podpora v rámci Cíle 3 Podpora v rámci Cíle 3 se týká adaptačních a modernizačních systémů vzdělávání,
školení a zaměstnanosti.
Oblasti podporované ESF Obecně tedy Evropský sociální fond podporuje rozvoj trhu práce a rozvoj lidských
zdrojů, a to zejména v rámci Národních akčních plánů zaměstnanosti.
Národní akční plán politiky zaměstnanosti ČR definuje čtyři klíčové priority, a pro
každou z nich soubor navazujících opatření: -
-
-
-
zlepšení zaměstnatelnosti,
rozvoj podnikání a vytváření pracovních příležitostí ,
podpora adaptability podniků a jejich zaměstnanců ,
posilování rovných příležitostí pro muže a ženy.
Hlavní oblasti podpory Mezi hlavní oblasti podpory z ESF patří zejména: 1. rozvoj a podpora aktivní politiky zaměstnanosti, 2. podpora rovných příležitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí vyloučení ze společnosti
3. podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jako součásti politiky celoživotního vzdělávání,
36
4. podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní
organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek umožňujících vytváření pracovních míst, podpora dovedností a rozvoj lidského potenciálu a výzkumu, vědě a technologii,
5. konkrétní opatření ke zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účast na něm, včetně rozvoje jejich pracovní kariéry, přístupu žen k novým příležitostem a zahájení vlastního podnikání.
Nařízení o ESF výslovně uvádí, že přiměřená část prostředků ESF (pod Cílem 1 a 3)
bude k dispozici ve formě malých grantů, určených zvlášť pro nevládní organizace a místní partnerství.
4.4.3.
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF 17
Společná zemědělská politika a strukturální politika jsou provázané a vzájemně se
doplňují. Evropský zemědělský orientační a záruční fond vznikl v roce 1961 k financování společné zemědělské politiky.
Tento fond se dělí na dvě části – záruční a podpůrnou. Část záruční, která tvoří
cca 95 % všech výdajů fondu, slouží k financování Společné zemědělské politiky EU. Naproti tomu část podpůrná slouží k financování projektů zaměřených na podporu zemědělství
v horských a podhorských oblastech, podporu mladým farmářům, optimalizaci struktury a kvality zemědělské produkce, ustavování producentských asociací; změnu, rozdělení
a reorientaci a podporu kvality zemědělské produkce, rozvoj venkovské infrastruktury, podporu opatření na prevenci přírodních pohrom, obnova vesnic apod. Dále se zabývá dalšími
podobnými projekty spadajícími pod Cíl 1, případně pod Cíl 2 při rozvoji venkova. EAGGF financuje opatření v rámci regionů spadající pod Cíl 1 a Cíl 2. Oblasti podpory Mezi hlavní oblasti podpory z tohoto fondu patří například zlepšení struktur
zemědělství, hospodářství a struktur pro zpracování a prodej zemědělských výrobků, přestavby a změny zaměření zemědělského výrobního potenciálu, zavádění nových
technologií a zlepšování jakosti výrobků, podněcování nepotravinářské výroby, trvale
udržitelný rozvoj lesního hospodářství, diverzifikace činností s cílem zavádět doplňkové nebo 17
EAGGF se při své činnosti řídí Nařízením ES 1257/1999 (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund
37
alternativní
činnosti,
zachování
a
posílení
životaschopných
sociálních
struktur
ve venkovských oblastech, rozvoj ekonomických činností, zachování a rozvoj zaměstnanosti s cílem zajistit lepší využití stávajícího vrozeného potenciálu, zlepšení pracovních a životních
podmínek, zachování a posílení systémů hospodaření charakterizovaných nízkými vstupy,
ochrana posílení vysoké hodnoty přírody a trvale udržitelného zemědělství, které respektuje požadavky ochrany životního prostředí a odstraňování nerovností a posílení stejných příležitostí pro muže i ženy, zejména podporováním projektů iniciovaných a realizovaných ženami.
Situace v ČR Z EAGGF je v České republice financován Operační program Rozvoj venkova
a multifunkční zemědělství (tvoří 11,5 % prostředků určených na Operační programy).
4.4.4.
Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu - FIFG 18
Tento finanční nástroj začal fungovat od roku 1994 a jeho cílem je především podpora
přímořských regionů a restrukturalizace rybářského odvětví. Mezi strukturální fondy byl zařazen v roce 2000.
Oblasti podpory Tímto finančním nástrojem budou podporovány zejména projekty, které přispějí
k vytvoření
trvalé rovnováhy
mezi
zdroji
rybářství
a
jejich
využíváním, posílí
konkurenceschopnost podnikových struktur a rozvoj hospodářsky výnosných podniků v odvětví, zlepší situaci v zásobování a valorizaci produktů rybářství a akvakultury, přispějí k oživení oblastí závislých na rybářství a akvakultuře.
Vedle strukturálních fondů byl ještě v roce 1993 zřízen Kohezní fond (Fond
soudržnosti), který můžeme označit za doplňkový fond a jehož cílem je posilování hospodářské a sociální soudržnosti.
4.5.
Základní právní předpisy
) FIFG se při své činnosti řídí Nařízením Rady (ES) č. 1263/1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu ( Financial Instrument for Fisheries Guidance). 18
38
Systém podpory ze strukturálních fondů je podložen odpovídajícími právními
předpisy. Obecné právní předpisy, které se vztahují ke strukturálním fondům jsou v první řadě
Smlouva o přistoupení ČR k Evropským společenstvím a dále všechna základní nařízení týkající se například Rozpočtu ES apod.
Právní předpisy, které určují pravidla pro existenci a poskytování podpor ze
strukturálních fondů EU jsou tvořena zejména Nařízeními uvedenými v příloze č. 3.
4.6.
Shrnutí kapitoly
Kapitola se zabývala definováním významu a obsahu strukturálních fondů,
vysvětlením základních principů a cílů strukturální politiky. Bylo v ní také zmíněno, že existují odlišné názory politiků i ekonomů na pojetí fungování regionální politiky. Dále
byly v této kapitole blíže popsány jednotlivé nástroje strukturální politiky - jednotlivé fondy,
z nichž Česká republika může čerpat podporu. Výstupem této kapitoly je poznatek, že oprávněné subjekty v České republice mají možnost získat prostředky na celou řadu
rozmanitých projektů a na nich záleží, zda toho v dostatečné míře využijí. Je otázkou, zda takto získaná podpora přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem, zda se díky nim skutečně zvýší zaměstnanost a vytvoří nová pracovní místa, zda budou mít pozitivní vliv
na zemědělství v zemi atd. Jak argumentují kritici strukturální politiky, efekt může být i opačný.
39
5.
Systém posuzování projektů Pro získání podpory ze strukturálních fondů je třeba splnit určitá obecná kritéria
oprávněnosti konkrétního projektu, vypracovat přihlášku a veškerou dokumentaci dle
požadavků konkrétního programu. Dalším podstatným okamžikem je termín, do kdy je třeba kompletní projekt odevzdat. Termíny pro podávání přihlášek jsou zpravidla stanoveny ve formě lhůty.
5.1. o tyto:
Obsah projektu
Každý projekt obecně by měl obsahovat některé základní náležitosti. Jedná se zejména
1.
název projektu – mělo by se jednat o konkrétní jasnou a výstižnou formulaci věcného
2.
umístění projektu – označení, kde se projekt bude realizovat,
3.
4.
záměru projektu,
zdůvodnění projektu – z jakých důvodů žadatel o projekt žádá,
popis projektu – zde je třeba zejména zmínit tyto skutečnosti:
- čeho se chce projektem dosáhnout a jaký to bude mít efekt, - charakterizovat stávající problémy a potřeby – analýza,
- zmínit vazbu na programové dokumenty (např. Národní rozvojový plán atd.),
- stanovit krátkodobé a střednědobé cíle – např. jaké projekt přinese nové pracovní příležitosti apod.,
- zdůvodnit potřebu podpory;
5.
zabezpečení projektu – zde se uvádí potřeby, které vzniknou s realizací projektu –
6.
časový postup při realizaci projektu – popis etap realizace,
např. personální, technické, finanční apod.,
7.
finanční plán – zde je třeba přesně uvést celkové náklady na projekt a také podíl
8.
výběr a stanovení identifikátorů pro monitorování a hodnocení projektu - zde
vlastních zdrojů žadatele státního příspěvku – dotace, případně dalších zdrojů ,
hovoříme o:
40
- indikátorech výstupů - ty vyjadřují operační cíle čili konkrétní opatření potřebná k dosažení vytýčeného cíle,
- indikátorech výsledků - ty vyjadřují specifické cíle, tedy čeho se má dosáhnout dílčími opatřeními,
- indikátorech dopadů - ty vyjadřují globální cíle, tedy, co má být konečným efektem - např. snížení nezaměstnanosti apod.;
9.
vliv projektu na životní prostředí – týká se jenom těch projektů, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí,
10. očekávaný efekt po realizaci projektu – co se zlepší po realizaci projektu,
11. zajištění implementace projektu do praxe – kdo bude zajišťovat chod zrealizovaného projektu a z čeho bude financován provoz atd.,
12. zajištění rovných podmínek pro muže a ženy – například v případě, že mohlo dojít k diskriminaci žen.
Po vypracování žádosti a projektu včetně všech potřebných příloh dle zadání je třeba
projekt ve lhůtě k tomu stanovené předložit na příslušný k tomu určený orgán, který vyhlásil tzv. výzvu k předkládání projektů.
5.2.
Hodnocení projektu
Řádně předložené projekty se poté hodnotí a to ze dvou hledisek. Jedním je hledisko
formální, kde se hodnotí splnění formálních náležitostí projektu a druhé je hledisko věcné.
Pokud jde o věcné hledisko, pak jsou předem určena výběrová kritéria (např. nákladová, finanční) a to tak, aby byl zajištěn výběr těch nejlepších návrhů. Dále se hodnotí některé další aspekty projektu jako jsou:
a. úroveň nevýhod v geografické oblasti projektu, b. vytvoření pracovních příležitostí,
c. inovační charakter projektu a další.
Výsledkem je tedy výběr nejvhodnějších projektů, na které bude podpora
ze strukturálních fondů poskytnuta. Tento akt se nazývá Rozhodnutí o poskytnutí dotace a vydává jej příslušné ministerstvo, do jehož působnosti daný projekt spadá. V tomto 41
rozhodnutí je také konkrétně stanoveno v jaké výši byly uznány náklady projektu a z jaké částky se tedy podpora počítá a také procentuelní a i faktické vyčíslení výše podpory.
V návaznosti na toto Rozhodnutí je poté uzavřena smlouva mezi příjemcem podpory
a poskytovatelem podpory. Před uzavřením smlouvy je zpravidla třeba, aby příjemce podpory
závazně doložil poskytovateli podpory jakým způsobem má zajištěny vlastní prostředky na realizaci projektu. Pokud příjemce podpory nemá požadovaný podíl vlastních zdrojů k dispozici, je možno předložit i závazný příslib či úvěrovou smlouvu s příslušným bankovním ústavem, který se zaváže, že část těchto zdrojů nebo plnou výši poskytne
příjemci podpory ve formě bankovního úvěru. Příjemce podpory musí bance prokázat, že je
schopen případný krátkodobý úvěr splácet a také je povinen předložit projekt, na který mu
podpora byla přiznána, včetně Rozhodnutí. Po zhodnocení dokladů a bonity příjemce podpory banka buď zamítne nebo schválí žádost o poskytnutí úvěru nebo úvěrového příslibu. Bankovní ústavy v České republice se také musely připravit na žadatele a nové podmínky
u spolufinancování projektů ze strukturálních fondů EU. Jedná se o zcela nový způsob financování, který je o to komplikovanější, že každý operační program má jiný způsob
proplácení faktur dodavatelům díla a tudíž banka musí být znalá metodik finančních toků u jednotlivých OP. Většina větších bank na českém trhu viděla ve strukturálních fondech nový, dosud nerozdělený, segment trhu a využila nabízené příležitosti získat nové klienty z řad žadatelů o dotace.
5.3.
Výše finančních příspěvků ze strukturálních fondů
Maximální výše příspěvku z konkrétního strukturálního fondu je předem určena v tzv.
programovacích
dokumentech
a
jednotlivých
Operačních
programech.
Příspěvky
z jednotlivých fondů podléhají například takovému omezení, že na jeden projekt je možno dostat podporu z fondu většinou maximálně ve výši 75-80 % z celkových přípustných
nákladů projektu a zpravidla nejméně 50 % způsobilých veřejných výdajů, které jsou pro každý region soudržnosti stanoveny v jiné výši. Ostatní zdroje na dofinancování jsou tvořeny z části z vlastních zdrojů žadatele a dále dotací ze státního rozpočtu.
Dále je třeba zmínit, že při schvalování uznatelných nákladů projektu může dojít
i k situaci, že schvalovací orgán neschválí plnou výši žadatelem vyčíslených celkových
nákladů na projekt jako tzv. uznatelné náklady. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že výše podpory se potom počítá právě jenom z uznatelných nákladů. Mezi neuznatelné náklady
42
projektu patří například náklady se zpracováním projektu, které se z celkové ceny vyčlení, ale je možno na polovinu těchto nákladů dostat zvlášť dotaci.
5.4.
Audit připravenosti
Dále je potřeba zmínit skutečnost, že procedura čerpání prostředků ze strukturálních
fondů EU je poměrně složitá a také příprava jednotlivých tzv. programových dokumentů a metodik nutných k její realizaci byla pro stát, respektive ministerstva časově i administrativně náročná.
Přesto se domnívám, že státní instituce, které se podílejí na celém procesu čerpání
podpor ze strukturálních fondů pochybily, a to minimálně v nepřipravenosti na požadavky EU
a nezvládnutí časového rámce, tak, aby bylo možno od 1. května čerpat ze všech strukturálních fondů, které byly k dispozici.
Také ve zpracování metodiky nezbytné pro definování cest a způsobů účtování,
proplácení z fondů bylo patrné značné časové zpoždění ze strany Ministerstva financí ČR, které například Metodiku finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 19 předložilo ke schválení tak, že vešla v platnost až od 1. ledna 2005, ačkoliv její
existence byla nezbytná již od května 2004. se zpracováváním projektů podle závazných kritérií vznikly specializované firmy, které se touto problematikou profesionálně zabývají a jsou schopny zajistit zpracování žádosti i projektu.
Mezi nejčastější chyby projektů patří zejména tyto: a. není dodán potřebný počet výtisků požadovaných dokumentů - například pokud je žádost podávána elektronicky, je třeba ji ještě předložit ve trojím vyhotovení i fyzicky apod.,
b. nejsou dodány všechny požadované přílohy – tyto se liší dle jednotlivých programů a opatření,
- pokud je žádost podávána elektronicky, musí být podána v požadovaném formátu xml., což bývá také příčinou chyb,
- není doložena projektová dokumentace – pokud se požaduje, 19
Pozn. S touto Metodikou je možno se podrobně seznámit na webové adrese Ministerstva financí ČR, www.mfcr.cz.
43
c. nejsou vyjasněny majetkové vztahy – např. u budov a pozemků, jichž se projekt dotýká,
d. není doložen snímek z katastrální mapy, e. nesoulad údajů mezi jednotlivými dokumenty – např. mezi žádostí a jednotlivými přílohami,
f. změny jednotlivých typů ekonomických analýz – u jednotlivých programů se vyžadují různé ekonomické analýzy, jejichž obsah je třeba dodržet ,
g. nevypočítané ukazatele u ekonomických analýz – to se může stát například
z důvodů, že žadatel není schopen takový ukazatel objektivně vypočítat, potom musí uvést slovní zdůvodnění,
h. neplatné územní rozhodnutí, stavební povolení – pokud je u projektu vyžadováno,
i.
5.5.
chybí doklad o posouzení vlivu na životní prostředí – pokud je vyžadován.
Schválení projekty – praktické příklady
V souladu s doporučením Evropské komise byl jako regionální program vypracován
Společný regionální operační program jako souhrnný dokument zahrnující rozvojové priority
sedmi regionů soudržnosti v ČR (patří sem všechny kromě hl. města Prahy) a které mohou být v období 2004 - 2006 podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 1.
Cílem SROP je především dosažení trvalého hospodářského růstu, zajištění kvality
života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu
pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace20.
SROP tedy podporuje především regionální aktivity, které spadají do působnosti obcí
nebo krajů na území České republiky 21. Jelikož se jedná o regionální program, vybralo
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR regiony, které jsou z tohoto programu podporovány. Jedná se zejména o regiony, které jsou:
VILAMOVÁ Š. Jak získat finanční zdroje z Evropské unie, Grada 2004.s.72 Tyto regionální aktivity a působnost krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje specifikuje zákon č. 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje 20
21
44
a) strukturálně postiženy
b) hospodářsky slabé
c) venkovské
d) ostatní regiony, u nichž je podpora žádoucí, například proto, že jde o pohraniční regiony nebo regiony postižené živelnými pohromami
e) Podpora ze SROP se zaměřuje na tyto Priority, které se dělí na Opatření: Priorita č. 1 – Regionální podpora podnikání
Priorita č. 2 – Regionální rozvoj infrastruktury
Priorita č. 3 – Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech
Priorita č. 4 – Rozvoj cestovního ruchu
Podpora pro SROP ze strukturálních fondů EU je poskytována z ERDF a ESF. Řídící
orgán pro SROP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a celková částka podpory ze strukturálních fondů pro tento program pro období 2004-2006 je ve výši 454,33 mil. EUR.
Pro hl. město Praha, která spadá pod Cíl2 a 3, je zpracován Jednotný programový dokument pro každý cíl. Město Kroměříž využilo čerpání ze strukturálních fondů a již v roce 2004 vznikl pracovní tým, který sledoval vyhlášené projekty. Posuzoval dostupnost jednotlivých projektů, finanční náročnost, protože jednotlivý projekt je nejdříve ze strany obce v plné výši uhrazen a pak následně je provedeno vyúčtování a poskytnutá dotace.
45
Tabulka č. 7: Projekty města Kroměříže Název projektu Rozvoj dopravní
Konečný příjemce
obslužnosti
Kroměřížské
bezbariérová MHD
služby s.r.o.
v regionu
Kroměříž
Rozvoj informačně komunikačních technologií Kroměříž
Rozvoj informačně komunikačních technologií Kroměříž
Podpora rozvoje
cestovního ruchu Kroměříž
Návrat obyvatel
technické
Město
Kroměříž
Město
Kroměříž
Město
Kroměříž
azylového domu pro
Azylový dům
společnosti na trh
o.p.s.
muže v Kroměříži do práce
Podpora zavádění
pro muže
standardů služeb
Azylový dům
s klienty v azylovém
o.p.s.
a individuální práce domě v Kroměříži
pro muže
Celkové náklady
30 174 816,
1 200 000,-
1 942 100,-
3 901 013,-
Výše dotace
Struktura financování
22 631 100,-
75% ERDF, 25 KTS
1 000 020,-
1 624 605,-
3 510 910,-
3 406 162,-
3 406 162,-
4 222 025,-
4 222 025,-
75 % ERDF, 10% MMR ČR, 15 % Město Kroměříž
75 % ERDF, 10% MMR ČR, 15 % Město Kroměříž 75% ESF, 15 %
Zlínský kraj, 10 % Město Kroměříž
80 % ESF, 10% státní rozpočet, 10% Zlínský kraj
80 % ESF, 20 % státní rozpočet
46
Z následující tabulky je zřejmé, že město Kroměříž vynaložilo na projekty částku
44 846 116,- Kč a následně poskytnutá dotace byla ve výši 36 394 822,- Kč. Ze strany města dochází tímto k úspoře vlastních finančních zdrojů, které použije na další akce jež nelze uhradit z prostředků Evropské unie.
Prvním velkým projektem na které město Kroměříž získalo evropské zdroje po našem
vstupu do Evropské unie, je projekt s názvem Bezbariérová MHD v Kroměříži. Financován je
v rámci programu SROP – Infrastruktura - Rozvoj dopravní obslužnosti a znamená nákup čtyř
nových nízkopodlažních autobusů, dále zavedení nového informačního, odbavovacího systému v městské hromadné dopravě, kterou v Kroměříži zajišťují Kroměřížské technické služby s.r.o. ve 100% vlastnictví města. Projekt počítá i s poskytováním asistenční služby pro
handicapované občany s odborně vyškoleným personálem. Počátkem letošního roku město bylo úspěšné i s dalším projektem, který nese název Rozvoj informačně-komunikačních
technologií v Kroměříži. V tomto případě jde o rozšíření veřejně přístupných internetových stanic jak v samotném městě, tak i v místních částech. Na projektu město spolupracuje s místní knihovnou, informačním centrem, střediskem volného času dětí a mládeže. Dalším
významným projektem je činnost Azylového domu pro muže v Kroměříži, který se stal námětem pro další města a obce.
5.6.
Shrnutí kapitoly
V kapitole je pojednáno o náležitostech projektu, o získání podpory ze strukturálních
fondů, resp. konkrétního operačního programu, dále o kritériích hodnocení projektů již
předložených a také o procentuální výši podpor ze strukturálních fondů, kterou lze získat.
Záležitosti následující po rozhodnutí o schválení projektu nejsou u některých operačních programů ještě zcela dořešeny a tak nastávají situace, kdy ani řídící orgán operačního
programu ani vybraný žadatel neví, v jakém horizontu přiznané finanční prostředky dostane a kdy s ním bude uzavřena smlouva o poskytnutí podpory. V druhé části se hodnotí připravenost jak státu, resp. odpovědných ministerstev, tak žadatelů o čerpání podpory ze strukturálních fondů.
Orgány EU zadaly společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.
vypracovat audit, aby zjistily, zda byla Česká republika připravena na tyto programy. Výsledky byly zarážející. Některá ministerstva nebyla včas a řádně připravena. Hodnocení
žadatelů, pak vychází z konkrétních chyb, které žadatelé v projektech nejčastěji činili a které
byly zveřejňovány v tisku i jednotlivými řídícími orgány. Co se týče typů projektů, o které 47
měly obce, města a dobrovolné svazky obcí nejvyšší zájem, pak k nim patřily například tyto projekty:
a. připojení obcí k internetu a jeho zpřístupnění občanům, b. rekonstrukce knihoven,
c. oprava muzea v obci – městě,
d. rozvoj cestovního ruchu v obci – městě – například revitalizace zámecké zahrady, e. v obci, rozvoj turistických trav, oprava vyhlídkové věže, f. rekonstrukce významných domů v obci – městě,
g. rozvoj dopravní infrastruktury, městské hromadné dopravy.
48
6.
ZÁVĚR Historický vývoj územních samospráv, který byl na území naší republiky obnoven po
roce 1990, vyústil v roce 2000 v rámci reformy veřejné správy na základě přijetí nových právních norem, které se bezprostředně dotýkaly územních samospráv. Od 1.1. 2001 se staly
účinnými zákony o obcích a rozpočtových pravidlech územních samospráv. Tyto právní
předpisy nově vymezují obecní zřízení a pravidla, na základě kterých obce, respektive města nakládají se svým majetkem a hospodaří podle finančního plánu - rozpočtu.
Nová rozpočtová pravidla územních samospráv jmenují rozpočet jako jeden z nástrojů
finančního hospodaření a vymezují jeho obsah, zásady a proces. Pravidla však ponechávají
územním samosprávám značnou volnost v tom, jak postupovat. Výsledek, tj. konkrétní kroky
rozpočtového procesu i formát samotného rozpočtu, či závěrečného účtu, se může v jednotlivých samosprávných celcích lišit. Je pak na samotném samosprávném celku, zda dokáže využít možnosti dané těmito pravidly a sestavit rozpočet tak, aby co nejlépe odpovídal jeho potřebám.
Lze hodnotit, že město Kroměříž přistupuje k rozpočtu jako k nástroji jeho
hospodaření s odpovědností při jeho sestavování a s plným respektem k platným právním normám. Jako velké pozitivum vidím ve zpracovaném rozpočtovém výhledu na období let
2006-2008, který vyjadřuje volné zdroje k dalšímu rozvoji města a to na základě programu města nebo programového prohlášení zastupitelstva, který se stává výchozím dokumentem
k přípravě rozpočtu města pro kalendářní rok. Z uvedeného dokumentu však vyplývá, že zbývajících zdrojů je méně a je nutné s nimi efektivně nakládat.
Strukturální fondy Evropské unie jsou jedinečnou příležitostí k získání podpory pro
financování projektů, na které rozpočet České republiky a to jak státní, tak i rozpočty veřejné, nemají dostatečný potenciál.
Než bude přikročeno k vyhodnocení, zda bylo cíle této práce dosaženo, je na místě
zmínit, že i v rámci politických zástupců jednotlivých členských zemí Evropské unie a také
ekonomů existují různé názory na samotné pojetí strukturální politiky EU. O této problematice je blíže pojednáno v kapitole čtvrté a vyplývá z ní, že zvláště pravicově
orientovaní političtí reprezentanti se domnívají, že zvýhodňování pouze některých subjektů v ekonomice tím, že mohou čerpat prostředky z fondů, výrazným způsobem narušuje pravidla svobodného tržního mechanismu. Fungování celé strukturální politiky EU tedy považují za
49
jakýsi centrálně plánovaný systém. Dá se jen obtížně odhadnout, zda tyto skupiny budou mít v budoucnosti výraznější vliv na pojetí strukturální politiky EU, tak, jak ji známe dnes.
Celá problematika strukturálních fondů je poměrně složitá co se týče přípravy
dokumentů jednotlivých členských států, které jsou nezbytné pro zavedení funkčních
mechanismů procesu od podání žádosti o dotaci až po její skutečné čerpání. Tento proces
vyžaduje vytvoření celé řady programových dokumentů, zejména ze strany státních orgánů, respektive ústředních orgánů státní správy, a klade důraz na dodržení závazných principů a časových termínů pro předložení těchto dokumentů řídícím orgánům EU.
Také z hlediska žadatelů o dotace z fondů se vyžaduje přesnost při plnění formálních
i věcných požadavků na zpracování žádostí o dotace ze strukturálních fondů. Při zkoumání
této oblasti bylo zjištěno, že žadatelé často měli formální nedostatky ve svých žádostech a z tohoto důvodu byli vyřazeni z procesu schvalování. Nedostatky ovšem byly zejména odrazem nezkušenosti s touto problematikou, a v následujících kolech výzev k předkládání projektů byly již z velké míry odstraněny.
Co se týká hodnocení připravenosti státních orgánů na náročné procedury schvalování
základních programových dokumentů jako základní podmínky pro uvolnění finančních
prostředků pro Českou republiku, pak musím konstatovat, že zde byly zjištěny nedostatky.
Sama Evropská komise zadala společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. vypracovat audit připravenosti orgánů státní správy v této oblasti a její výsledky bohužel
nebyly příliš pozitivní. Jako nedostatečně připravený shledali auditoři zejména Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Důvodem k tomuto výroku bylo zejména to, že nebyla plně
vytvořena dokumentace plánované implementační struktury a postupů OP RLZ v řádných
termínech. U všech ostatních programů kritizovali zejména, že nebyly včas a dostatečně vytvořeny počítačové programy pro jednotlivé operační programy a také nebyly včas delegovány kompetence a odpovědnosti na jednotlivé zainteresované útvary státních i nově vytvořených orgánů.
Dalším zjištěným nedostatkem na straně státních orgánů je časová prodleva od
schválení projektu do uzavření smlouvy o poskytnutí podpory mezi příslušným ministerstvem nebo jím pověřeným orgánem a žadatelem. Tyto prodlevy byly a jsou často v řádu několika měsíců a činí problém zejména žadatelům, kteří uzavřou smlouvy o dílo například se
stavebními firmami a poté nemohou plnit své závazky, jelikož smlouvy o poskytnutí podpory
nejsou podepsány. S touto problematikou souvisí také ta skutečnost, že ministerstva často 50
mění podmínky pro financování schváleného projektu po přiznání podpory. Na každý
operační program se vztahují konkrétní směrnice proplácení podpor, ale z praxe je známo, že
při podpisu smlouvy je žadateli oznámeno, že podpory nebudou propláceny v měsíčních, ale například tříměsíčních intervalech. V tom časovém okamžiku, kdy žadatel má již podepsanou
smlouvu s dodavatelskou firmou a často také s financující bankou, je to závažný a těžko řešitelný problém.
Zájem ze strany sledovaných žadatelů byl kromě výše zmíněného programu
Infrastruktura také o dotace na projekty ze Společného regionálního programu do kterého se zapojilo město Kroměříž a využilo tak dotaci z evropských fondů.
Často deklarovaná skepse vůči možnostem využívání fondů Evropské unie pramení
podle mého názoru často z příkrého kontrastu dosavadní zažité praxe získávání dotací u nás a velmi striktních pravidel projektového financování v rámci strukturálních fondů EU. V tomto smyslu je situace pro žadatele skutečně daleko náročnější a ne každá municipalita,
obec či město, má dostatečně vyškolený personál na zvládnutí dané problematiky. Nejde však
pouze o tento problém, ale především se jedná o jiné pojetí přípravy projektů a vůbec o přijetí
principu strategického plánování ve městech a obcích, což u nás, bohužel, stále není všeobecná praxe. Právě tlak Evropské unie a strukturální fondy přispívají k tomu, že se
strategické plánování municipalit u nás začíná stále významněji prosazovat. Tento druh plánování je v zemích EU obvyklý a je chápán jako základní koncepční činnost. Projekty
by měly zapadat do dlouhodobé koncepce rozvoje města se schopností dosáhnout na zdroje Evropské unie.
Jsem přesvědčena o tom, že města a obce by svou pozornost měla zaměřit právě do
oblasti strategického plánování, ne jako záležitosti, která je vynucena Evropskou unií, ale jako základního principu řízení města. Strukturální fondy nemají být cílem, ale pouze nástrojem,
jak k rozvoji měst a obcí přispět. Administrativa zpracování projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie je v tomto smyslu věcí až druhotnou. Je-li Česká republika v něčem nedostatečně připravena na využívání strukturálních fondů EU, pak v osvojení filozofie
rozvojové politiky, což se týká i našich měst a obcí. To je možná překážka větší než dílčí chybějící zákony či metodika jednotlivých operačních programů.
51
7.
Resumé. Cílem mé práce je na příkladu města Kroměříže zhodnotit přístup konkrétního města
k rozpočtu jako nástroje jeho hospodaření.
Popisuji historický vývoj územních samospráv a jejich financování až po současnost,
včetně vývoje územních samospráv na území našeho státu. S přiblížením rozpočtů municipalit z hlediska historie, jejich obecné charakteristiky, jejich obsahu a rozpočtového procesu.
Seznamuji s regionální politikou Evropské unie s popisem základních principů, na
nichž je postaveno financování jednotlivých projektů ze strukturálních fondů Evropské unie a jednotlivé fondy, z nichž Česká republika může čerpat podporu.
Summary.
The aim of my work is to show and evaluate the attitude of an individual town towards
the budget as the tool of its management.
I am describing the historical development of regional self-government and their
financing up today including regional self-government development in our country. I am
trying to explain the historical development of municipal budgets, their general characteristics, their contents and budget process.
I am introducing the EU regional politics, describing basic principles which are the
sources of financing of each project from the EU structural projects and individual funds which the Czech Republic is allowed to use the support from.
52
8.
Použitá literatura a ostatní prameny. 1. FIALA, P.; PITROVÁ, M.: Evropská unie. CDK 2003, s 743. ISBN 80-7325-015-2.
2. KOL. AUTORŮ Místní orgány a právo. 1. vyd. Praha: Dr. Josef Raabe, s.r.o., 1999. ISBN 80-902189-3-8 3. MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1.vyd. Praha: Orac, s.r.o., 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1
4. MELION, M. Finance územních samospráv. 1.vyd. Hradec Králové: E.I.A., 2000. 213 s. ISBN 80-85490-79-X 5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. 6. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu.
7. Nařízení Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21.června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu. 8. Odbor rámce podpory Společenství a Odbor Řídícího orgánu SROP a JPD Praha MMR ČR. SROP po prvním kole výzev. Moderní obec. 2004, č.10, s.32.
9. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, NT Publishing, s.r.o., 2004. 375 s. ISBN 80-86199-23-1
10. PEKOVÁ, J. Místní rozpočty. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. 253 s. ISBN 80-7079-704-5 11. PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 296 s. ISBN 80-85963-34-5
12. PEKOVÁ, J. Finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 268 s. ISBN 80-7187-024-2
13. Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol. Rukověť územní samosprávy díl II. – Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5
14. SEDMIHRADSKÁ, L. Reforma struktury rozpočtového procesu a rozpočtový proces obcí v ČR .VŠE v Praze 15. SODOMKA,V.; ŠPOK, R.: Průvodce strukturálními fondy Evropské unie. Europium 2004, s.112, ISBN 80-547-5421-5. 16. ŠELEŠOVSKÝ, J; JAHODA, R.: Veřejné finance v ČR a EU.Brno ESF 2003, s1-170. ISBN 80-210-3410-6. 17. Týdeník EKONOM, vydává ECONOMIA, a.s., ISSN 1210-0714, ročník 2004.
18. VILAMOVÁ, Š: Jak získat finanční zdroje Evropské unie.Grada 2004. s 196. ISBN 80-247-0828-0.
Právní předpisy
1. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
53
3. ZÁKON Č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního z
rozvoje,
dostupný
Internet
1. Ministerstvo pro místní rozvoj: Národní rozvojový plán. Praha leden 2004. [citováno 2. května 2005]. Dostupný z http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?.show=000008001001005003 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Pokyny pro žadatele o podporu z Operačního programu průmysl a podnikání.NADATUR, spol. s r.o.s.64.ISBN 80-7270-022-7.
3. TLAPÁK FRANTIŠEK, Ministerstvo pro místní rozvoj. :Nejčastější chyby při předkládání projektů do 1. výzvy SROP. [citováno 16. listopadu 2004]. Dostupný z :< http://www.mmr.cz/index.php?show=001024006003 > 4. Webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR věnující se strukturálním fondům. Dostupné z 5. Webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu, věnující se strukturálním fondům, www.mpo.cz 6. Webové stránky Ministerstva životního prostředí ČR, věnující se strukturálním fondům, www.env.cz
7. Webové stránky Státního fondu životního prostředí, věnující se problematice strukturálních fondů, www.sfzp.cz 8. www stránky města Kroměříž dostupné na http://www.mesto- kromeriz.cz /
Ostatní
1. 2. 3. 4.
Rozpočtový výhled města Kroměříže pro rok 2006-2008 Hodnotící zpráva města Kroměříže za rok 2005 Investiční dotace ze státního rozpočtu a státních fondů Rozpočet města Kroměříže na rok 2006
54
Příloha č. 1: Seznam základní legislativy ES týkající se strukturálních fondů EU 1. Nařízení komise (ES) č. 1681/1994 ze dne 11.července 1994 o nesrovnalostech a navrácení chybně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizaci informačního systému v této oblasti
2. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21.června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech 3. Nařízení Rady (ES) č. 1447/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se mění Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech
4. Nařízení Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21.června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu
5. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj
6. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu 7. Nařízení Komise (ES) č. 643/2000 ze dne 28. března 2000 o opatřeních pro používání eura pro účely rozpočtového řízení strukturálních fondů
8. Nařízení Komise (ES) č. 1159/2000 ze dne 30.května 2000 o informačních a propagačních opatřeních, která mají být prováděna členskými státy v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů
9. Nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 ze dne 28. července 2000, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se uznatelnosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy
10. Nařízení Komise (ES) č. 1145/2003 ze dne 27. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1685/2000 týkající se uznatelnosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy 11. Nařízení Komise (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů 12. Nařízení komise (ES) č. 2355/2002 ze dne 27. prosince 2002, kterým se mění nařízení komise (ES) č. 438/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení rady (ES) č. 1260/1999 týkající se řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů
13. Nařízení Komise (ES) č. 448/2001 ze dne 2. března 2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se postupu při provádění oprav financování u pomoci poskytované v rámci strukturálních fondů.
55
Příloha č. 2 Návrh rozpočtu města Kroměříže pro rok 2006 Ř.
Ukazatel
1
2
1. 2. 3. 4. 5. 6.
3
I. Příjmy celkem z toho: daňové příjmy (třída 1) nedaňové příjmy (třída 2) kapitálové příjmy (třída 3) přijaté dotace (třída 4)
825.456,10 290.814,70 71.633,00 264.515,00 198.493,40
13.
II. Výdaje celkem (suma A. + B.) A. Běžné výdaje (třída 5) 1. Neinvestiční nákupy a související výdaje a převody SF (podseskupení položek 501 až 519 ) Neinvestiční dotace podnikovým subjektům (podseskupení položek 521) Neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím (podseskupení položek 522) Neinvestičn ínedotační transfery (podseskupení položek 524) Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (podseskupení položek 532)
14.
Neinvestiční transfery příspěvkovýma organizacím (podseskupení položek 533)
7.
8. 9. 10. 11. 12.
15. 16. 17. 19. 20.
Upravený rozpočet 2005
945.663,10 690.116,10
Návrh rozpočtu 2006 4
665.278,50 280.553,00 90.217,50 95.608,00 198.900,00 681.310,50 503.249,50
310.700,70
3.085.762,70
21.021,00
21.021,00
224,00
224,00
194.299,90
194.299,90
Platby daní a poplatků (podseskupení položek 536) Sociální dávky (podsesekupení položek 541) Náhrady placené obyvatelstvu (podseskupení položek 542) Neinvestiční transfery (podseskupení položek 549) Neinvestiční půjčky a úvěry (podseskupení položek 561-6)
30.038,00 95.639,00 2.515,00 1.806,5,00 28.351,00
30.038,00 95.639,00 2.515,00 1.806,50 28.351,00
B. Kapitálové výdaje (třída 6)
255.547,00
178.061,00
825.456,10 -945.663,10 -120.207,00
665.275,80 681.310,50 -16.032,00
podobným
2.521,00 3.000,00
2.521,00 3.000,00
21. 23. 24.
25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.
III. Rekapitulace Příjmy Výdaje Saldo příjmů a výdajů:
32.
Všechny údaje jsou uvedeny v tisících Kč.
56
Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam základní legislativy ES týkající se strukturálních fondů EU ................ 55 Příloha č. 2 Návrh rozpočtu města Kroměříže pro rok 2006................................................. 56
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Příspěvek městu Kroměříž ze SR na výkon státní správy pro rok 2006............ 17 Tabulka č. 2: Rozpočtový výhled města Kroměříž pro rok 2006 – 2008 ............................... 23
Tabulka č. 3: Hodnotící zpráva města Kroměříže za rok 2005 uvedla následující: ................ 24
Tabulka č. 4: Investiční dotace SR a státních fondů .............................................................. 26 Tabulka č. 5: Regionální uspořádání v České republice podle klasifikace NUTS.................. 32 Tabulka č. 6: Cíle regionální politiky od roku 2000.............................................................. 34
Tabulka č. 7: Projekty města Kroměříže ............................................................................... 46
Seznam schémat Schéma č. 1: Model rozpočtové soustavy ČR ....................................................................... 14
Schéma č. 2 : Rozpočtový proces u obcí v ČR...................................................................... 20
57
