FINANCOVÁNÍ OBCE A JEJÍ ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA

1

FINANCOVÁNÍ OBCE A JEJÍ ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

FINANCOVÁNÍ OBCE A JEJÍ ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Bc. Monika Nováková Brno 2007


2


3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Financování obce a její účetní a daňová specifika vypracovala samostatně pod vedení Ing. Miloše Grásgrubera, Ph.D. a uvedla v seznamu všechny použité informační zdroje.

V Brně dne 1. ledna 2007

……………………………..


4

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji paní Veselé a ostatním zaměstnancům Městského úřadu Humpolec za poskytnuté informace a za jejich ochotu. Děkuji i svým blízkým za podporu a trpělivost při vypracování diplomové práce.


5

Abstrakt NOVÁKOVÁ, M. Financování obce a její účetní a daňová specifika. Diplomová práce. Brno, 2006. Diplomová práce je zaměřena na rozpočtové hospodaření obcí, účetnictví a daně. V teoretické části je vymezeno postavení obcí jako základních článků územní samosprávy. Dále jsou popsány principy hospodaření dle rozpočtu, systém účetnictví a auditu obcí. Další kapitola zodpovídá mimo jiné na otázky rozdělení příjmů obcí z hlediska daně z příjmu, metodiky sestavení základu daně a výpočtu daňové povinnosti. Tato teoretická část je prakticky prezentována ve vlastní práci na příkladech. Praktická část práce se zabývá rozborem příjmové a výdajové stránky rozpočtu města Humpolec. Praktická část dále obsahuje postupy účtování města, což je doplněno o praktické příklady. Na základě zjištěných poznatků jsou formulována doporučení pro město. Klíčová slova: obec, rozpočet, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, účetnictví, daně, daň z příjmů

Abstract Nováková, M. Financing of municipality and accounting and tax specifications. Diploma thesis. Brno, 2006. The thesis is aimed at the budget management of municipalities, accounting and taxes. The theoretical section outlines the status of towns as elementary municipal authorities. Furthermore, the principles of the budget management, system of municipal accounting and auditing are described. Following chapter answers among others

the questions

of municipality incomes division in the mean of the income taxes, process of tax base construction and calculation of income tax duty. This theoretical part is practically presented in own part of works. The practical section of this work deals with analysis of incomes and expenses of municipal budget of the city Humpolec. The practical section also contains methods of municipality accounting, this is completed with practical examples. Based on the obtained information several recommendations were formulated for the municipality. Key words: municipality, budget, budget incomes, budget expense, accounting, taxes, tax on gains.


6

Obsah 1 ÚVOD.................................................................................................................8 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................11 3.1 Současná právní úprava postavení obce ........................................................................ 11 3.2 Výkon správy majetku obce ................................................................................................... 13 3.3 Finanční hospodaření obcí ...................................................................................................... 13 3.4 Rozpočet obce ................................................................................................................................ 15 3.4.1 Rozpočtové příjmy ................................................................................................................... 15 3.4.1.1 Daňové příjmy................................................................................................................... 17 3.4.1.2 Dotace .................................................................................................................................. 21 3.4.2 Rozpočtové výdaje ................................................................................................................... 22 3.4.3 Rozpočtová skladba ................................................................................................................. 23 3.5 Rozpočtový proces....................................................................................................................... 25 3.6 Kontrola hospodaření obce..................................................................................................... 27 3.7 Účetnictví obce............................................................................................................................... 30 3.8 Obec a daně .................................................................................................................................... 34 3.8.1 Daň z příjmů............................................................................................................................... 34 3.8.1.1 Rozdělení příjmů obce z hlediska daní z příjmů................................................... 34 3.8.1.2 Základ daně ....................................................................................................................... 36 3.8.1.3 Položky odčitatelné od základu daně a položky snižující základ daně......... 38 3.8.1.4 Sleva na dani..................................................................................................................... 38 3.8.1.5 Schéma výpočtu daně z příjmu.................................................................................. 39 3.8.2 Daň z přidané hodnoty ........................................................................................................... 40 3.8.3 Spotřební daň ............................................................................................................................ 42 3.8.4 Daň silniční.................................................................................................................................. 42 3.8.5 Daň z nemovitostí .................................................................................................................... 43 3.8.6 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí........................................................... 43

4 VLASTNÍ PRÁCE ..........................................................................................44 4.1 Charakteristika města Humpolec ........................................................................................ 44 4.2 Financování města Humpolec ............................................................................................... 46 4.2.1 Rozpočet ...................................................................................................................................... 46 4.2.1.1 Daňové příjmy................................................................................................................... 47 4.2.1.2 Nedaňové příjmy.............................................................................................................. 48 4.2.1.3 Kapitálové příjmy............................................................................................................. 49 4.2.1.4 Dotace .................................................................................................................................. 49 4.2.1.5 Běžné výdaje ..................................................................................................................... 50


7

4.2.1.6 Kapitálové výdaje ............................................................................................................ 51 4.2.2 Rozpočtový proces ................................................................................................................... 51 4.2.3 Kontrola hospodaření .............................................................................................................. 54 4.3 Účetnictví města Humpolec .................................................................................................... 55 4.3.1 Otevírání účetních knih .......................................................................................................... 56 4.3.2 Účtování příjmů......................................................................................................................... 56 4.3.3 Účtování výdajů ........................................................................................................................ 58 4.3.4 Dlouhodobý majetek ............................................................................................................... 60 4.3.5 Krátkodobý majetek ................................................................................................................ 63 4.3.6 Účtování nákladů ...................................................................................................................... 64 4.3.7 Peněžní fondy............................................................................................................................. 65 4.3.8 Uzavírání účetních knih .......................................................................................................... 66 4.4 Výpočet daně z příjmu............................................................................................................... 67 4.4.1 Výpočet daně z příjmů obce – konkrétní příklad.......................................................... 67 4.4.2 Výpočet daně z příjmů obce – fiktivní příklad ............................................................... 70 4.5 Doporučení k vybraným problémům................................................................................. 75 4.5.1 Doporučení k oblasti financování obce............................................................................. 75 4.5.2 Doporučení k oblasti účetnictví ........................................................................................... 77 4.5.3 Ostatní doporučení................................................................................................................... 79

5 ZÁVĚR .............................................................................................................81 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, ÚČTŮ, POLOŽEK A PARAGRAFŮ ROZPOČTOVÉ SKLADBY ...............................................................................85 7 SEZNAM TABULEK ......................................................................................89 8 LITERATURA.................................................................................................90 9 PŘÍLOHY ........................................................................................................92


8

1 Úvod Hromadné potřeby občanů a státu jako celku obecně označujeme jako veřejné potřeby. Tyto potřeby je možno uspokojovat jen prostřednictvím veřejných financí, tj. peněžních vztahů, které vznikají při získávání, přerozdělování a užití peněžního kapitálu patřícího občanům. Mezi prostředníky, pomocí nichž stát zabezpečuje plnění svých povinností vůči společnosti, patří i obce. Poněvadž územní finance se více či méně dotýkají každého z nás, neboť každý z nás bydlíme v určité obci či městě, mělo by nás zajímat, jak hospodaří obec s finančními prostředky, z nichž rozhodující podíl tvoří daňové příjmy. Řízení veřejných financí tedy řeší problém, jak efektivně využívat prostředky daňových poplatníků. Neodmyslitelnou součástí činnosti každé obce je hospodářská činnost. Je důležitou podmínkou života obce, neboť každá obec má nějaký majetek, který ekonomicky využívá a každá má nějaké peníze, které jí patří dle rozpočtového určení daní, anebo ty, které vytváří svým majetkem nebo i správní činností, a s nimiž tudíž musí hospodařit. Velká zodpovědnost v této otázce dopadá v obci na starostu, zastupitelstvo obce a pracovníky obecních úřadů. Tito lidé musí být nadáni nejen zodpovědností při výkonu svých funkcí, ale také podnikatelským duchem. Musí také disponovat odbornými znalostmi a schopnostmi argumentace na veřejnosti. Jádrem finančního systému územních samosprávných celků jsou rozpočty. Obec přitom zajišťuje prostřednictvím svého rozpočtu jak vlastní činnosti v samostatné působnosti, tak i činnosti, které na něj deleguje stát v přenesené působnosti. V rozpočtové politice se promítají aspekty politické i odborné. Se vstupem České republiky do Evropské unie se obcím otevřel přístup ke značným finančním zdrojům ze strukturálních fondů a k dalším prostředkům z rozpočtu Evropské unie. Čerpání dotací ale vyžaduje organizační a administrativní zázemí a také splnění povinnosti určitého procenta spolufinancování. Tyto podmínky zejména v prvních dvou letech po vstupu činili velké problémy nejen obcím.


9

2 Cíl a metodika práce Cíl diplomové práce Cíl této práce je zaměřen na vysvětlení problematiky financování obcí, které vychází z rozpočtu příjmů a výdajů a dále objasnění podstaty účetních a daňových specifik obce. Nejprve bude mým cílem seznámit čtenáře s právním vymezení obcí, jejich pravomocemi, principy fungování a financování a také se strukturou rozpočtových příjmů a výdajů. Dále bych chtěla vymezit účetnictví obcí a jeho právní úpravu a také vztah obce k daním. V praktické části se chci zabývat rozborem příjmové a výdajové stránky rozpočtu konkrétní obce. Dalším cílem bude popsat metodiku účtování příjmů, výdajů, dlouhodobého a krátkodobého majetku, nákladů a peněžních fondů obce a aplikovat jí na konkrétních praktických příkladech. Také se budu zabývat výpočtem základu daně z příjmů a určením daně. Posledním cílem bude zhodnotit celkové hospodaření obce a navrhnout doporučení pro zdokonalení systému financování i účetnictví obce. Metodika Vypracování diplomové práce předcházel sběr informací z odborné literatury a právních předpisů, které se týkají dané problematiky. Důležité informace a podklady pro část praktickou byly získány převážně od pracovníků Městského úřadu Humpolec. V praktické části byla při rozboru rozpočtu města Humpolec aplikována metoda vertikální analýzy. Vertikální analýza nebo-li strukturální analýza zachycuje procentní podíl určité položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Při popisu stavu účetnictví u dané obce byla aplikována metoda deskripce. Další díl praktické části se zabývá výpočtem daně z příjmů právnických osob. Práce je pro větší přehlednost doplněna tabulkami, jejichž seznam je uveden v kapitole 7. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán současný stav řešené problematiky. Definuji zde pojem obec, její působnost a její orgány. Dále popisuji principy fungování obce, zdroje jejích příjmů a výdaje. Také se zmiňuji o rozpočtovém procesu, rozpočtovém provizoriu a rozpočtové skladbě. V neposlední řadě se také zabývám kontrolou hospodaření obcí. Dále v teoretické části popisuji účetnictví obcí a jeho právní úpravu a strukturu účtové osnovy, kterou obce používají. V poslední kapitole teoretické části se zabývám vztahem


10

obce k dani z příjmů, dani z přidané hodnoty, spotřební dani, dani dědické a darovací a dani z převodu nemovitostí. Vymezuji zde určitá daňová specifika obcí. Nejvíce se zaměřuji na daň z příjmů, kde vymezuji příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou předmětem daně a odpočitatelné položky. Také popisuji sestavování základu daně a výpočet daně z příjmů. V praktické části se nejprve zaměřuji na charakteristiku řešené obce - město Humpolec. Následně se zabývám financováním obce a to tak, že provádím rozbor rozpočtu města Humpolec za rok 2005. Provádím také rozbor jednotlivých složek rozpočtu – příjmů a výdajů. Dále se v praktické části věnuji účetnictví obce. Provádím zde účtování účetních případů, se kterými se můžeme v účetnictví obce setkat a popis metodiky účtování. Při účtování jsem postupovala dle prostudované literatury a dle informací z městského úřadu. Mým cílem bylo popsat účetnictví takových okruhů, které jsou pro obec základní nebo specifické oproti podnikatelům. Další díl praktické části se zabývá výpočtem daně z příjmů právnických osob. Řeším zde výpočet dvou příkladů na výpočet daně z příjmů. V prvním případě jde o výpočet daně z příjmů za rok 2005 u konkrétní obce. Druhý příklad na výpočet daně za rok 2006 jsem sestavila tak, aby zachycoval některé položky, které ovlivňují základ daně, např. daňová ztráta z minulého roku apod. Při vypracování této části jsem čerpala zejména ze zákona o daních z příjmů a z materiálů poskytnutých městským úřadem v Humpolci. Na závěr praktické části navrhuji na základě zjištěných poznatků opatření, která by mohla vést ke zlepšení celkového hospodaření města.


11

3 Literární přehled 3.1 Současná právní úprava postavení obce Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, určuje postavení obce jako základního samosprávného společenství občanů tvořícího územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Zákon upravil zejména práva a povinnosti obcí, rozsah jejich majetku a samostatnost obcí při hospodaření s ním, vztah mezi obcemi a státem, obsah výkonu samosprávy, její orgány a principy jejich jednání i vydávání obecně závazných nařízení. Obci se zaručuje právo volného sdružování s jinými obcemi v zájmu dosažení společných cílů. Obec má dvojí působnost. První vyplývá z jejího poslání samostatně spravovat místní záležitost a jako právnická osoba vlastnit majetek a hospodařit s ním. Jedná se například o zřizování organizačních složek a příspěvkových organizací, schvalování programu rozvoje obce, vydávání obecně závazných vyhlášek atd. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Druhá je působnost v oblasti státní správy, kterou na ni přenáší stát zvláštními zákony. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost. Jde například o výkon státní správy v oblasti školství, dopravy, zemědělství, kultury atd. Poté co v roce 2002 zanikly okresní úřady se změnilo nejen územní uspořádání, ale i celkový rozsah výkonu státní správy, uložené obcím do přenesené působnosti. S účinností od 1. ledna 2003 byla ustavena další kategorie tzv. obcí s rozšířenou působností přebírající většinu agend zrušených okresních úřadů. Přenesená působnost je pro obce diferencovaná podle rozhodnutí státu. Tomu odpovídá i objem finančních prostředků plynoucí do jejich rozpočtu. Samospráva obcí se zásadně uskutečňuje přímo, a to prostřednictvím orgánů obce. Prvkem přímého výkonu samosprávy je i zavedení institutu místního referenda. Dle zákona o obcích je obec samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce [17].


12

Obecní zastupitelstvo je zastupitelským sborem občanů a nejvyšším orgánem obce. Při stanovení počtu členů obecního zastupitelstva se musí přihlížet k počtu obyvatelstva a velikosti územního obvodu obce. Konkrétní počet členů zastupitelstva si stanoví sama obec v rámci zákonem určeného rozpětí. Funkční období člena obecního zastupitelstva končí dnem uplynutí volebního období. Člen obecního zastupitelstva má při výkonu svého mandátu zákonem stanovená práva a povinnosti. Obecnímu zastupitelstvu svěřuje zákon nejdůležitější kompetence v oblasti samostatné působnosti. Platí zásada, že pokud není určen jiný orgán obce, plní úkoly samostatné působnosti obce obecní zastupitelstvo. Obecní zastupitelstvo však nemůže vykonávat přenesenou působnost. Podle zákona o obcích je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za svou

činnost odpovídá zastupitelstvu obce [17]. V oblasti přenesené

působnosti může rada obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místo-starostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Zákon o obcích říká, že starosta zastupuje obec navenek [17]. Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce. Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit

jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí

zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Plnění úkolů obce zajišťuje obecní úřad. Obecní úřad tvoří starosta, zástupce starosty a případně také tajemník či další placení zaměstnanci. Zákon upravuje postavení a úkoly obecního úřadu. V zájmu hospodárného výkonu státní správy je stanoveno, že vybrané obecní úřady vykonávají pro vymezené spádové území statní správu.


13

3.2 Výkon správy majetku obce K plnění svých základních úkolů musí mít obec nejen vymezeno správní území s obyvatelstvem, ale i ekonomickou základnu, jejímž základem je majetek obcí. Správa obecního majetku je jednou z nejdůležitějších činností obecního zastupitelstva. Její hlavní zásadou je nabývat a udržovat takový majetek, který by obci umožnil dosáhnout svých cílů a současně, aby obec nezatěžoval a nezaváděl ji do hospodářských potíží. Vzhledem k tomu, že obce hospodaří s veřejným majetkem, stanoví právní řád pro hospodaření s tímto majetkem určitá omezení a podmínky. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce a úkoly vyplývajícími ze zákona vymezené působnosti. Majetek musí být chráněn před poškozením, zničením, odcizením nebo zneužitím. Obec je povinna včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Obec vede evidenci svého majetku. Obec jako vlastník majetku má právo držby majetku, právo užívat majetek a nakládat s ním, tzn. pronajímat za úplatu, zapůjčovat za úplatu, přenechávat do užívání za úplatu, přenechávat bezplatně do správy, darovat, ručit jím a prodávat jej. Pokud chce obec prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, musí to obec zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Dle NOVOTNÉHO mohou být rozhodnutí orgánů obcí podrobena přezkoumání orgány činnými v trestním řízení a jejich členové mohou být stíháni pro některý z trestných činů jako veřejní činitelé v souvislosti s porušováním povinností při správě obecního majetku, pokud zaviněným jednáním způsobí škodu [6].

3.3 Finanční hospodaření obcí Obdobně jako má obec široký prostor pro hospodaření s majetkem, má i velké množství možností, jak hospodařit s penězi. Finanční hospodaření obcí se řídí zejména jejím rozpočtem a je postaveno na několika hlavních principech: •

obec si sama schvaluje svůj roční rozpočet,

14


•

své

finanční

hospodaření

(jeho

záměry i

roční

skutečnost)

musí

dát

k veřejnému posouzení ještě před tím, než jsou dokumenty o něm projednány v obecním zastupitelstvu – návrh rozpočtu je předložen občanům k připomínkám; po zpracování a zohlednění připomínek občanů se rozpočet předkládá ke schválení zastupitelstvu obce; schválení rozpočtu předchází jeho projednávání, při kterém jsou jednotlivé položky rozpočtu podrobně zdůvodňovány odborníky příslušných odborů nebo členy příslušných komisí, •

o svém peněžním hospodaření, tj. o způsobu a účelu využití svých peněžních prostředků si obec rozhoduje ve své vlastní výlučné kompetenci a řídí se přitom platnými zákony, s výjimkou využívání účelových dotací anebo dodržování smluvně dohodnutých účelů přijatých příspěvků či darů či půjček,

•

o svém peněžním hospodaření vede obec povinně účetnictví podle stanové účtové osnovy,

•

o svém finančním hospodaření musí obec podávat údaje, a to v předepsané periodicitě a se stanoveným obsahem (roční účetní závěrka).

Rozlišujeme dvě vedle sebe fungující soustavy, a to účetnictví a rozpočet. Obě dvě soustavy poskytují informace o finanční situaci územního samosprávného celku. Rozpočet podává informace o příjmech a výdajích a způsobu krytí rozpočtového deficitu nebo o nakládání s rozpočtovým přebytkem. Rozpočet obce je propojen s účetnictvím prostřednictvím soustavy rozpočtových účtů. HRABALOVÁ říká, že účetnictví je vnitřně provázaný systém, který si zachovává kontinuitu v čase, neboť informace v něm obsažené přechází z roku na rok, oproti tomu rozpočet je vázán na období jednoho kalendářního roku [1]. Účetnictví poskytuje komplexnější informace než rozpočet, protože zachycuje stav a vývoj aktiv a pasiv obce a poskytuje údaje, které v rozpočtu obsaženy nejsou. Jde zejména o údaje o stavu majetku, o závazcích a pohledávkách obce. Podle NOVOTNÉHO stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně. Obce nesmí přijmout úvěr, který přesáhne 150 % vlastního rozpočtu minulého roku. Obec nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob. Přípustné výjimky jsou uvedeny v zákoně o obcích. [6]


15

3.4 Rozpočet obce Rozpočet obce je základní nástroj pro hospodaření s finančními prostředky obce. Musí vytvářet podmínky pro samostatné a efektivní fungování obce. Jde o nástroj prosazování cílů obecní politiky. Dle ŠELEŠOVSKÉHO a BINKA je pojímán jako bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období, které je shodné s rozpočtovým obdobím v celé soustavě veřejných rozpočtů [11]. Rozpočet obce se tedy stejně jako státní rozpočet sestavuje pravidelně vždy na příslušný kalendářní rok. O přebytkovém rozpočtu mluvíme, pokud jsou příjmy v daném roce vyšší než výdaje, a o deficitním rozpočtu mluvíme pokud, výdaje v daném roce převyšují příjmy. Jestliže jsou příjmy rovny výdajům, jde o rozpočet vyrovnaný. Deficit rozpočtu může obec krýt, buď cizími prostředky ( půjčka, úvěr, vydání směnky) nebo vlastními prostředky (peněžní prostředky na bankovních účtech, prodej finančních aktiv). Veškeré přijaté finanční závazky (půjčka, úvěr, přijaté návratné finanční výpomoci) se v rozpočtu zobrazí v kategorii financování. Nejde tedy o příjem, ale o financující operaci. Největší nevýhodou rozpočtu je jeho krátkodobost, protože řada ekonomických procesů mají dlouhodobější charakter a rozpočet je tedy nemůže dostatečně zachytit. Dalším nedostatkem je to, že rozpočet zobrazuje jen finanční toky obce, nevypovídá tedy o stavu majetku obce, jejích závazcích a pohledávkách. Také existují finanční operace, které rozpočtem neprocházejí, jde například o sdružené prostředky a operace podnikatelské činnosti obce, které jsou sledovány odděleně od rozpočtu obce.

3.4.1 Rozpočtové příjmy Dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tvoří příjmy rozpočtu obce: •

příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

•

příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

•

příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, které obec zřídila nebo založila,

•

příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce,

•

výnosy z místních poplatků,

16


•

výnosy z daní nebo podíly na nich ,

•

dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

•

dotace z rozpočtu kraje,

•

prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných

pokut

a

jiných

peněžních

odvodů

a sankcí,

jestliže jsou

podle zvláštních zákonů příjmem obce, •

přijaté peněžité dary a příspěvky,

•

jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. [19]

Obec může dále použít prostředky z Národního fondu, návratné zdroje (půjčka, úvěr) nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje nebo z jiného rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Podle ŠELEŠOVSKÉHO a BINKA by rozpočtové příjmy měly být: •

dostatečně výnosné, aby zajistili určitou finanční nezávislost obce,

•

závislé na aktivitě obce, aby mohla obec výši svých příjmů ovlivňovat svou činností,

•

rovnoměrně územně rozložené (prostorově i časově), aby nedocházelo ke značných rozdílům v bohatství obcí,

•

plánovatelné, aby mohla obec dobře sestavit rozpočtový výhled i rozpočet,

•

administrativně nenáročné. [11]

Základní třídění rozpočtových příjmů je na běžné a kapitálové příjmy. K běžným příjmům patří příjmy, které se každoročně opakují, resp. většina z nich, i když ne vždy ve stejném objemu. Tyto příjmy se používají na financování běžných, každoročně se opakujících potřeb. Naopak kapitálové příjmy obcí se zpravidla neopakují, tzn. jsou jednorázové. Plynou především z jednorázového prodeje majetku nebo z přijatých darů a využívají se k financování dlouhodobých potřeb, zejména na pořízení investic v lokálním a regionálním veřejném sektoru. Dále můžeme rozpočtové příjmy obcí členit na: •

daňové příjmy – patří sem podíly na celostátních daních, místní a správní poplatky


•

17

nedaňové příjmy – sem se zahrnují všechny ostatní příjmy, např. příjmy spojené s podnikáním obce, investováním, s majetkem obce. Nejčastějšími nedaňovými příjmy jsou příjmy z pronájmu majetku.

3.4.1.1 Daňové příjmy Největší část zdrojů obcí tvoří daňové příjmy. Jde o celostátní daně, jejichž výnos je zcela nebo částečně odváděn do rozpočtu obce a dále jde o místní a správní poplatky. Zákon, který rozvrhuje daňové příjmy, je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Zákon určil svěřené daně, které plynou plně do rozpočtu obce, a to: • daň z nemovitostí nacházejících se na území obce - jde o typickou obecní daň, je to daň, u které má obec možnost alespoň částečně ovlivnit velikost jejího výnosu prostřednictvím koeficientů, a tím i rozsah svých příjmů, • daň z příjmů právnických osob v případě, kdy poplatníkem je obec – s výjimkou daně, která byla vybrána srážkou podle zvláštní sazby. Mezi sdílené daně, jejichž výnos se rozděluje mezi státní a obecní rozpočty, patří: • daň z přidané hodnoty, • daň z příjmů fyzických osob, • daň z příjmů právnických osob. Sdílené daně se do obecních rozpočtů rozdělují podle počtu obyvatel a podle stanovených koeficientů. Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí určeným procentem. Dle zákona o rozpočtovém určení daní procento zveřejní Ministerstvo financí po dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel ČR k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v ČR [8] . Koeficienty jsou postaveny tak, že znevýhodňují malé obce, které tímto nepřímo nutí ke spojování do větších celků.

18


Podle zákona o rozpočtovém určení daní daňové příjmy rozpočtu obce tvoří: a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází, b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c), e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a), g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně, h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických

osob

ze

závislé

činnosti

a

z

funkčních

požitků,

odváděné

zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. [18] Místní poplatky mají charakter fakultativní a mohou se v obcích uplatnit podle konkrétních podmínek. Nelze tedy předpokládat neomezenou pravomoc obcí. Pravomoc je omezena taxativním výčtem poplatků, které obec může uložit a omezením jejich výše. Prostřednictvím těchto poplatků by se měla výrazněji projevit míra


19

vybavenosti obce ve vztahu ke státem garantovaným standardům a úroveň zpoplatnění obyvatel. Obec může vybírat tyto místní poplatky: •

poplatek ze psů – poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem psa a na území obce má trvalé bydliště nebo sídlo. Existují výjimky pro handicapované osoby. Poplatek se platí ze psů starších 3 měsíce. Sazba poplatku činí až 1500 Kč.

•

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt – poplatníkem je fyzická osoba, která přechodně pobývá za úplatu v lázeňských nebo rekreačních místech. Od poplatku jsou osvobozeny osoby mladší 18 let a starší 70 let a zdravotně handicapovaní občané. Poplatek je vybírán osobou, která poplatníkovi poskytuje ubytování a ten ji pak odvádí obci. Ubytovatel musí vést evidenční knihu ubytovaných. Je umožněno vybírat maximálně 15 Kč za osobu a den pobytu nebo paušální částku.

•

poplatek za užívání veřejného prostranství – za veřejné prostranství se považuje např. náměstí, tržiště, parky apod. Poplatníkem je osoba, která prostranství užívá. Poplatek činí maximálně 10 Kč za m2 a den nebo paušální částku. V případě prodejních a reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může být sazba zvýšena desetinásobně. Naopak z akcí, jejíchž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely se poplatek neplatí.

•

poplatek ze vstupného – tento poplatek se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní akce nebo reklamní akce. Může činit až 20 % z vybraného vstupného na stanovené akce nebo může jít o paušální částku. Výjimkou jsou charitativní a veřejně prospěšné akce. Platí ho osoby, které akci pořádají.

•

poplatek z ubytovací kapacity – poplatek se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních sloužících nebo určených k přechodnému ubytování za úplatu. Existují ale výjimky. Platí ho právnické i fyzické osoby, které tato zařízení vlastní. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu ubytovaných. Maximální výše činí 4 Kč za využité lůžko a den, může však být stanovena také paušálem.


•

20

poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem – platí se za vjezd do vybraných míst a částí měst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. Platí ho fyzická a právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu. Poplatek neplatí především fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastníci nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké, manželé těchto osob a jejich děti. Horní limit poplatku činí 20 Kč za jedno vozidlo nebo paušální sazba.

•

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj – poplatek platí provozovatel výherního hracího přístroje a podléhá mu každý povolený hrací přístroj. Sazba poplatku za každý přístroj na tři měsíce činí od 1000 do 5000 Kč.

•

poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů – tento poplatek platí každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Sazba poplatku je dvousložková. Sazbu poplatku tvoří částka až 250 Kč za osobu a rok a dále částka stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku až do výše 250 Kč za osobu.

•

poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace – tento poplatek platí vlastník pozemku, jehož se zhodnocení týká. Výše sazby se odvíjí od ceny stavebního pozemku.

Poplatky jsou vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou a jejich správu vykonává přímo obec na rozdíl od daní, které spravuje finanční úřad. Ve vyhlášce obec uvede podrobnosti vybírání poplatku, hlavně konkrétní sazbu poplatku, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatku a ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti. Vydávání obecně závazných vyhlášek je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Obec může dále vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Maximální výše poplatku je určena na základě předpokládaných nákladů obce rozpočítaných na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.


21

Obec dále vybírá v rámci své přenesené působnosti správní poplatky. Právní úprava správních poplatků je obsažena v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Sazby poplatků jsou stanoveny v sazebníku pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku vyjádřeného v penězích. Sazebník je součástí zákona o správních poplatcích. Obce například provádějí takové úkony, jako je vystavení rybářského lístku, nahlédnutí do matriční knihy, výpisy z matrik, ověření pravosti dokladů, vystavení dokladu o povolení stavby apod. Množství poskytovaných úkonů odpovídá rozsahu přenesené působnosti. Protože jsou správní poplatky příjmem obce nelze je zaplatit kolkovými známkami, neboť výnos z kolků je příjmem státu. V některých případech je i správní poplatek sdílený se státním rozpočtem. Místní i správní poplatky jsou zařazovány do daňových příjmů obce, ale je mezi nimi velký rozdíl. Místní poplatky mají blíže k daním, protože musí být zaplaceny bez jakékoliv protislužby. U správním poplatků je tomu jinak, určitá míra protislužby je zde poplatníkovi poskytnuta. Správní poplatky jsou také určitou obranou proti přílišnému zatěžování veřejné správy, tomu musí být ale přizpůsobena výše těchto poplatků. 3.4.1.2 Dotace Podle ŠELEŠOVSKÉHO a BINKA jsou dotace chápány jako nenávratně poskytnuté peněžní prostředky ze státního rozpočtu, krajských rozpočtů, účelových fondů či fondů EU, za něž neexistuje protiplnění [11]. Státní dotace obcím představují formu přerozdělování v rozpočtové soustavě. Státní politika v tomto ohledu prosazuje dodržení určitých standardů ve spotřebě veřejných statků v rámci celého státu bez ohledu na územní rozdíly ve vlastních příjmech obcí. Dotace se člení na: • účelové dotace – poskytují se na konkrétní akce a to za podmínek určených zásadami dotační politiky státu. Prostředky mohou být použity jen na dané účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem (nevyčerpané prostředky musí obec vrátit). Jejich výhodou je adresnost a nevýhodou je administrativní náročnost a nutnost kontroly jejich použití. Také nemotivuje příjemce k vyšší hospodárnosti při plnění úkolu.

22


•

neúčelové dotace – nemají vymezené podmínky použití, takže s nimi může obec

nakládat

podle

vlastního

uvážení.

Jsou

určeny

na

financování

běžných

nebo kapitálových výdajů. Dále rozlišujeme dotace na: • běžné dotace – na financování neinvestičních pravidelně se opakujících potřeb, většina z nich má charakter neúčelových dotací. Jde například o příspěvek k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy přenesené na obec. •

kapitálové – na financování jednorázových, pravidelně se neopakujících

dlouhodobých potřeb. Příkladem je dotace na výstavbu školy nebo komunálních bytů. Nevyčerpaná část této dotace se vrací. Dalším členěním je členění dotací na: • nárokové – jsou spojeny s určitou veřejnou službou, kterou daná obec vykonává, obecně je poskytována automaticky. Jde o dotace určené na provoz základních, státem garantovaných, zařízení, provozování vybraných služeb a realizaci státní správy v přenesené působnosti. Tyto peněžní prostředky jsou vymezeny zákonem a mají na ně nárok všechny obce s příslušnou aktivitou. • nenárokové – jde o dotace na státem podporované aktivity obcí, musí se o ní žádat. Nenárokové dotace potom můžeme vymezit jako rozdíl mezi celkovými přijatými dotacemi a nárokovými dotacemi. Jde hlavně o dotace, které jsou účelově zaměřeny a jejich získání závisí na řadě okolností. Získaná výše nenárokových dotací ukazuje na aktivitu vedení dané obce.

3.4.2 Rozpočtové výdaje Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výdaje rozpočtů obce tvoří: •

závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

•

výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

•

výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena,

•

závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,


•

23

závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

•

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

•

výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

•

výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

•

jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. [19]

Dále obec hradí ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. Výdajová stránka rozpočtu poskytuje obci větší možnosti volby než v příjmové stránce. Je tomu tak díky tomu, že úkoly obce v samostatné působnosti jsou v zákoně stanoveny poměrně volně a obec vydává finanční prostředky na základě svých priorit. Výdaje obecního rozpočtu se rozčleňují na kapitálové a běžné výdaje. Běžné výdaje převažují nad kapitálovými. Z běžných výdajů se financují běžné provozní potřeby v rozpočtovém roce jako například platy zaměstnanců, nákupy materiálu, zboží, vody, paliv, energií, služeb a také neinvestiční transfery neziskovým organizacím, občanům apod. Z kapitálových výdajů se financují dlouhodobé investiční potřeby, které přesahují jedno rozpočtové období jako například výdaje na ekonomickou a sociální infrastrukturu, investiční transfery podnikatelským subjektům nebo i nákup akcií a majetkových podílů. Podnikatelská činnost obce se zachycuje v účetnictví mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Hospodářský výsledek z podnikatelské činnosti se následně promítne do rozpočtu vždy nejpozději ke konci kalendářního roku, tak aby byly součástí závěrečného účtu.

3.4.3 Rozpočtová skladba Příjmy a výdaje rozpočtu se musí určitým způsobem rozčlenit. Rozdělení příjmů a výdajů podle určitých kritérií je označováno jako rozpočtová skladba. Takto členěné příjmy a výdaje jsou nejen kontrolovatelné, ale i srovnatelné s jinými rozpočtovými příjmy a výdaji. Rozpočtovou skladbu stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.


24

Rozpočtová skladba se zaměřuje na pohyby na bankovních účtech obce a vztahuje se jen na rozpočtové hospodaření a dále na peněžní fondy obce. Nepoužije se tedy pro podnikatelskou činnost, ani na operace cizích prostředků a sdružených prostředků. Zákon o rozpočtové skladbě říká, že rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: a) odpovědnostního, b) druhového, c) odvětvového a d) konsolidačního [6]. Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol. Toto členění je povinné pro státní rozpočet a zohledňuje odpovědnost a působnost subjektu, který s peněžními prostředky nakládá. Pro obce je toto třídění nepovinné. Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje, a to podle příjmových a výdajových druhů. Třídění umožňuje zobrazit ekonomický charakter dané operace a je pro obce povinné. Používá se čtyřmístný číselný kód, který dovoluje odlišit třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky. HRABALOVÁ říká, že nejvyšší úrovní jsou třídy, kterých je sedm: •

třída 1 – daňové příjmy,

•

třída 2 – nedaňové příjmy,

•

třída 3 – kapitálové příjmy,

•

třída 4 - přijaté dotace,

•

třída 5 – běžné výdaje,

•

třída 6 - kapitálové výdaje,

•

třída 8 – financování [1].

Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Toto třídění se tedy nevztahuje na daňové příjmy, příjmy z dotací a financující operace. Odvětvové členění doplňuje druhové třídění, tím že nám říká, na jaký účel byl daný výdaj použit nebo z jaké oblasti byly příjmy realizovány. Toto členění je pro obce také povinné.


25

Také zde se používá čtyřmístný číselný kód, přičemž nejvyšší úrovní jsou skupiny, dále oddíly, pododdíly a nejnižší jsou paragrafy. Podle ŠELEŠOVSKÉHO se skupiny člení na: 1. zemědělství a lesní hospodářství, 2. průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, 3. služby pro obyvatelstvo, 4. sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. bezpečnost státu a právní ochrana, 6. všeobecná veřejná správa a služby [2]. Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že tyto příjmy a výdaje, nejsou vyjádřeny již v druhovém třídění. Používá se zde třímístný kód, tzv. záznamová jednotka, kterou se klasifikují peněžní operace pro potřeby konsolidace. I toto členění je pro obce povinné.

3.5 Rozpočtový proces ŠELEŠOVSKÝ říká, že pracovní postup pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu realizace rozpočtu se nazývá rozpočtový procesem [1]. Při sestavování rozpočtu musí obec odhadnout jak vlastní příjmy, tak dotace plynoucí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, případně ze státních účelových fondů nebo z Národního fondu. Dále musí naplánovat i výdaje, aby byly pokryty požadované potřeby obce a občanů. Přednost má samozřejmě krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených obci zákonem. Rozpočet se bude sestavovat snadněji, pokud je zpracován rozpočtový výhled. Dle ŠELEŠOVSKÉHO a BINKA je rozpočtový výhled pomocným nástrojem obce sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jejího hospodářství [11]. Sestavuje se zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Vychází se při tom z uzavřených dlouhodobých smluvních vztahů a přijatých závazků. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Má zajistit vyrovnané rozpočtové hospodaření obce a stanovit základní mantinely pro jeho rozhodování. První fází rozpočtového procesu je vypracování návrhu rozpočtu. Návrh rozpočtu


26

sestavuje finanční výbor obce. Sestavování návrhu rozpočtu musí vycházet z podrobné analýzy a vyhodnocení výsledků plnění loňského rozpočtu a rozpisu platného státního rozpočtu. Pro nový rozpočet se musí velmi pečlivě zvážit všechny okolnosti, které jej ovlivní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména nárůstu cen vlivem inflace a změnám v socioekonomické sféře. Zákon nestanoví, jaké údaje v takovém návrhu mají být. Návrh rozpočtu obce je předkládán občanům k připomínkám. Návrh musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v obecním zastupitelstvu. Po zpracování připomínek se rozpočet předkládá ke schválení. Schválením rozpočtu se stává rozpočet závazným jak pro obec jako celek, tak pro jednotlivé odbory a další složky municipálních orgánů. Návrh rozpočtu obce schvaluje obecní zastupitelstvo až po té, když je schválen státní rozpočet. Pokud se nepodaří schválit rozpočet státu do konce kalendářního roku, je obcím zřejmé, že ony budou po určité období hospodařit podle tzv. rozpočtového provizoria. Po schválení rozpočtu se tento neprodleně rozepíše dle podrobného členění rozpočtové skladby, tedy položek a paragrafů. Schválením rozpočtu pak začíná vlastní rozpočtové hospodaření, které spočívá v zabezpečování včasného a řádného plnění úkolů a v plynulém vynakládání prostředků na rozpočtem stanovené úkoly. Rozpočtové prostředky mají být vynakládány co nejhospodárněji, použity na účel, pro který byly stanoveny a mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku. Striktní dodržení zejména časového hlediska, ale i účelového hlediska, by mohlo v některých případech být v rozporu s potřebami plynulého a řádného plnění úkolů a proto zákony o rozpočtových pravidlech umožňují tyto případy řešit a umožňují využít některý z postupů, které jsou označovány jako rozpočtová opatření. Vznikne-li v průběhu roku v některém rozpočtu potřeba, pro kterou není rozpočtově zajištěn dostatek prostředků na jejich krytí, lze ji uhradit: a) v rámci změny rozpočtu ve vlastní pravomoci (hospodárnějším provedením jejich úkolů, odsunutím či omezením jiného méně naléhavého úkolu v rámci jednotlivých druhů rozpočtových výdajů), b) použitím mimorozpočtových zdrojů (u obcí z fondu rezerv a rozvoje), c) rozpočtovým opatřením.

27


ŠELEŠOVSKÝ říká, že rozpočtovým opatřením se rozumí rozpočtové přesuny, použití nových příjmů a vázání rozpočtových výdajů [1]. Přesun rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu řeší krytí nezbytných výdajů, které v rozpočtu nebyly vůbec nebo nebyly dostatečně zabezpečeny a na jejichž úhradu se přesunou použitelné úspory z jiných výdajů. Nové nepředvídané příjmy se použijí na úhradu nových výdajů. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti a může k nim dojít například z důvodu změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem, změny právní předpisů ovlivňujících výši rozpočtových příjmů nebo výdajů.

3.6 Kontrola hospodaření obce K zabezpečení řádného plnění rozpočtů obcí je nezbytná soustavná kontrola. ŠELEŠOVSKÝ a BINEK říkají, že porušení rozpočtové kázně v územních rozpočtech je

každé

neoprávněné

použití

nebo

zadržení

peněžních

prostředků

patřících

či svěřených územnímu samosprávnému celku. Územní samosprávný celek uloží osobě, která se tohoto porušení kázně dopustila, odvod do svého rozpočtu ve výši částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu s povinností zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky [11]. Od 1. srpna 2004 platí zákon číslo 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC) a dobrovolných svazků obcí (DSO). Tento zákon řeší komplexně problematiku přezkoumání hospodaření a zrovnoprávňuje proti předchozí právní úpravě postavení obcí a DSO, pokud jde o volbu způsobu přezkoumání. Umožňuje všem obcím a DSO, bez ohledu na počet jejich obyvatel, požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad nebo zadat přezkoumání auditorovi. V zákoně je také podrobně stanoven předmět přezkoumání zahrnující i činnosti předtím nekontrolované, které mají vliv na hospodaření a finanční situaci obcí, jako je nakládání s prostředky poskytnutými ze zahraničí, zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků, ručení za závazky třetích osob nebo zastavování obecního majetku ve prospěch třetích osob. Zákon v řadě ustanovení definuje práva a povinnosti pracovníků provádějících přezkoumání (zákon používá pojem kontrolor) a oprávnění a povinnosti ÚSC.


28

Co se týká samotného procesu přezkoumání, obce a DSO musí vždy do 30. 6. každého kalendářního roku buď požádat krajský úřad o přezkoumání, nebo mu oznámit, že zadaly přezkoumání auditorovi. Pokud provádí přezkoumání hospodaření obce kraj, jedná se o přenesenou působnost. Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků. Celkový proces přezkoumání se rozděluje do přezkoumání dílčích a jednorázových. V případě obcí, které vykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel větší než 800, budou probíhat do konce kalendářního roku dílčí přezkoumání za předchozí část tohoto roku a po jeho skončení, stejně jako u všech ostatních obcí, jednorázové přezkoumání za celý kalendářní rok. Z dílčích přezkoumání budou zhotovovány zápisy, z jednorázových přezkoumání zprávy o výsledku přezkoumání. Zpráva o výsledku přezkoumání zachycuje výsledky z ukončených přezkoumání hospodaření územního celku. Povinnou náležitostí závěru této zprávy je upozornění na rizika hospodaření obce, uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu obce a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku obce. Dle NOVOTNÉHO je dále součástí závěru této zprávy vyjádření, zda při přezkoumání nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo byly zjištěny závažné nedostatky, jejichž výčet je uveden v daném ustanovení, a nebo byly zjištěny jiné chyby a nedostatky, které nejsou v daném výčtu [6]. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu. Závěrečný účet se sestavuje po skončení kalendářního roku a jeho základem jsou informace o ročním hospodaření obce. ŠELEŠOVSKÝ a BINEK říkají, že v závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jí zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem [11]. Závěrečný účet dále zachycuje vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Závěrečný účet musí být projednán v zastupitelstvu spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku. Tento termín vymezuje zákon o obcích. Před projednáním v zastupitelstvu musí být návrh závěrečného účtu vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho


29

projednáním. Pokud budou mít občané k návrhu závěrečného účtu připomínky, mohou je uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Podle ŠELEŠOVSKÉHO a BINKA se projednání závěrečného účtu uzavírá vyjádřením: •

souhlasu s celoročním hospodařením a to bez výhrad,

•

souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme obec opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků [11].

O opatřeních přijatých k nápravě zjištěných nedostatků jsou obce nebo DSO povinny informovat krajský úřad a ten bude oprávněn kontrolovat jejich plnění. Krajskému úřadu je dána podle zákona možnost ukládat za neplnění povinností pořádkové pokuty až do výše 50 tisíc Kč. Současně zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovuje, že za porušení rozpočtové kázně se považuje i nesplnění povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok Vedle toho mají obce na základě vyhlášky č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uloženu povinnost předkládat Ministerstvu výkazy, které mu umožňují hodnotit plnění rozpočtů územně samosprávných celků. Obce tedy Ministerstvu financí předkládají měsíčně finanční výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Čtvrtletně pak předkládají rozvahu územních samosprávných celků a příspěvkových organizací, výkaz zisků a ztrát a přílohu územních samosprávných celků a příspěvkových organizací. Obsah a uspořádání položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát upravuje vyhláška č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí je obsažen v příloze č. 6 k vyhlášce č. 16/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důležitou roli hraje také finanční výbor, který zřizuje obec vždy jako svůj kontrolní a iniciativní orgán. Úkolem finančního výboru je kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plnění úkolů, jimiž ho pověřilo zastupitelstvo. V čele výboru je vždy člen zastupitelstva. Finanční kontrola v obcích probíhá také dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Podle tohoto zákona musí města nad 15 tisíc obyvatel zřídit

30


útvar interního auditu. Interní audit identifikuje a hodnotí závažná rizika a přispívá ke zlepšování řízení rizik a řídících a kontrolních systémů. Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě.

3.7 Účetnictví obce Činností a způsobem hospodaření se územní samosprávné celky - obce - podstatně liší od podnikatelských subjektů. S odlišným hospodařením souvisí i specifický způsob financování jejich činnosti a i odlišný způsob vedení účetnictví. Obce sestavují každoročně rozpočet, na jehož základě hospodaří. Sledují se tedy zejména příjmy a výdaje obce. Z toho vyplývá, že oproti podnikatelským subjektům tyto organizace při účtování o své rozpočtové činnosti nepracují s kategorií výnosů a zisku. Za rozpočtovou činnost se považuje činnost, která je hlavním posláním obce, a jejímž cílem není dosažení zisku, ale snaha o rozvoj svého území a uspokojování potřeb obyvatelů obce. Vedle rozpočtové činnosti, ale obce mohou i podnikat, tzn. snaží se dosahovat zisku. Potom se v rámci podnikatelské činnosti sledují

náklady a výnosy

odděleně od činnosti rozpočtové. Pojmy hospodářská a podnikatelská činnost jsou synonyma. Výsledek hospodaření z podnikatelské činnosti se promítne do rozpočtu nejpozději ke konci kalendářního roku, tak aby se stal součástí závěrečného účtu obce. Obce dále uplatňují jiné postupy při účtování o dlouhodobém majetku. Dlouhodobý majetek pořízený v rámci hlavní (rozpočtové) činnosti se neodepisuje. Z tohoto důvodu následně vytvářejí majetkové fondy, které slouží jako zdroje krytí pořízeného majetku. Majetek pořízený v rámci podnikatelské činnosti se ale odepisuje. Vedle majetkových fondů mohou obce zřizovat také peněžní fondy. Nakládání s nimi a jejich napojení na rozpočet obce je potom další oblastí, která je odlišná od účetnictví podnikatelských jednotek. Základní normou pro regulaci finančního účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o účetnictví stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Vymezuje pojmy jako je předmět účetnictví, účetní období, účetní doklad, účetní zápis a další. Každá účetní jednotka musí podle zákona vést účetnictví správně, úplně, srozumitelně, průkazně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.


31

Zákon o účetnictví dále stanovuje povinnosti účetních jednotek, které se váží k účetním dokladům, účetním zápisům a účetním knihám a také určuje obsah účetní závěrky a obecná pravidla k jejímu provádění.V neposlední řadě zde nalezneme i účetní metody týkající se oceňování majetku a závazků a inventarizace majetku a závazků. Zákon také vymezuje účetní zásady, z nichž vedení účetnictví vychází. Jde o zásadu nezávislosti účetních období, zásadu věrného a poctivého zobrazení, zásadu zákazu kompenzace, zásadu kontinuity, zásadu správnosti, zásadu úplnosti, zásadu průkaznosti, zásadu srozumitelnosti, zásadu stálosti metod, zásadu historických cen. V zákoně o účetnictví jsou vymezeny i účetní jednotky, které mohou účtovat v tzv. zjednodušeném rozsahu, mezi ně patří i územní samosprávné celky. Další normou je vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Podle HRABALOVÉ tato vyhláška stanovuje: •

rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

•

uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

•

uspořádání a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

•

uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,

•

směrnou účtovou osnovu, která je přílohou této vyhlášky,

•

účetní metody (např. vymezení nákladů souvisejících s pořizováním majetku, postup tvorby a použití opravných položek, odpisování majetku, časové rozlišení, kurzové rozdíly, vzájemné zúčtování, postup tvorby a použití rezerv) [11].

Při účtování se také vychází z Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto standardy vydalo Ministerstvo financí a obsahují popis účetních metod a postupů účtování. Pro územní samosprávné celky, stejně jako pro příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu, byly vydány standardy č. 501 – 522. Cílem těchto standardů je zajistit soulad při používání účetních metod jednotlivými účetními jednotkami.


32

Obce vedou účetnictví podle samostatné směrné účtové osnovy pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. Tato osnova respektuje specifičnosti jednotlivých typů organizací. Účtová osnova má tuto strukturu účtových tříd: 0 - Dlouhodobý majetek – obsah této účtové třídy je v podstatě stejný jako u účtové třídy pro podnikatelské subjekty. Rozdílem je, že obce neodepisují dlouhodobý majetek. O odpisech se však účtuje, pokud jde o majetek využívaný při provozování hospodářské činnosti. Účtová třída dále neobsahuje skupiny účtů opravných položek. 1 – Zásoby – tato třída je opět podobná účtové třídě 1 určené pro podnikatelské subjekty. Slouží k účtování o materiálu, zásobách vlastní výroby a zboží. Je třeba odděleně sledovat zásoby pro hlavní činnost obce a zásoby pro hospodářskou činnost. Třída také neobsahuje účty opravných položek. 2 - Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu organizačních složek státu, k rozpočtu územních samosprávných celků a rozpočtové a ostatní finanční účty – tato účtová třída obsahuje rozpočtové účty, které jsou asi největším specifikem účetnictví územních samosprávných celků. Jsou zde účty určené jen organizačním složkám státu (účtová skupina 20) nebo jen územním samosprávným celkům (účtová skupina 21). Na účtech účtové skupiny 22 účtuje obec, pouze pokud je příjemcem dotací poskytovaných formou čerpacího limitu u banky. Na účtech účtové skupiny 23 obec účtuje o realizovaných příjmech a výdajích v rámci své hlavní činnosti. K účtům účtové skupiny 22 a 23 se vztahuje použití rozpočtové skladby. Na účtech účtové skupiny 24 účtuje obec o pohybu peněžních prostředků v rámci své hospodářské činnosti. K této skupině se rozpočtová skladba nevztahuje. Na účtech účtové skupiny 25 se účtuje o krátkodobém finančním majetku a na účtech účtové skupiny 26 o hotovosti, penězích na cestě a ceninách. Kromě těchto účtů třída obsahuje úvěrové účty (krátkodobé bankovní úvěry, návratné finanční výpomoci). 3 - Zúčtovací vztahy – obsah této účtové třídy je podobný obsahu účtové třídy určené pro podnikatelské subjekty. Nachází se zde účty pro evidenci pohledávek a závazků z obchodního styku, pro evidenci závazků vůči zaměstnancům. Dále třída obsahuje účty určené k zúčtování daní, dotací, sociálního a zdravotního pojištění. 4 - Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků – v této účtové třídě sledujeme náklady vynaložené na hlavní činnost obcí.


33

5 – Náklady územních samosprávných celků na hospodářskou činnost a náklady příspěvkových organizací – pomocí této třídy evidujeme náklady vynaložené na hospodářskou činnost obce. 6 – Výnosy z hospodářské činnosti územních samosprávných celků a z činnosti příspěvkových organizací – v této účtové třídě se zachycují veškeré výnosy z hospodářské činnosti obce. 7 a 8 – Vnitroorganizační účetnictví – tyto účtové třídy jsou volné. Obsah těchto tříd si účetní jednotka určí sama. 9 – Fondy, výsledek hospodaření, dlouhodobé úvěry a půjčky, rezervy, závěrkové a podrozvahové účty – v této účtové třídě se účtuje o tvorbě a použití majetkových, finančních, peněžních a zvláštních fondů, rezerv, dlouhodobých bankovních úvěrů, půjček. Dále třída obsahuje účty pro zachycení výsledku hospodaření a účty závěrkové, které slouží k uzavírání a otevírání účetních knih. Každý účetní případ musí být zachycen v účetních knihách a to pomocí účetního zápisu. V podvojném účetnictví se používají tyto účetní knihy: •

souhrnné účetní knihy, tj. deník a hlavní kniha

•

knihy analytické evidence, tj. pokladní kniha, mzdové listy, inventární karty dlouhodobého majetku, skladní karty, atd.

•

knihy podrozvahových účtů

Z hlediska věcného jsou účetní zápisy vedeny v hlavní knize a z hlediska časového v deníku. Knihy analytické evidence se využívají k podrobnému rozvedení stavů syntetických účtů hlavní knihy. Účetní doklady tvoří zdroj dat, které účetnictví zaznamenává. Každý účetní doklad musí splňovat předepsané náležitosti, aby tak mohl dokázat průkaznost účetních zápisů. Hlavním úkolem účetních dokladů je věrně popsat hospodářský jev, který se uskutečnil. Podmínkou průkaznosti účetnictví je i stanovená doba ukládání a úschovy účetních písemností. Uschovací doby pro jednotlivé druhy účetních písemností stanoví zákon o účetnictví. Další důležitou součástí průkaznosti účetnictví je inventarizace majetku a závazků.


34

3.8 Obec a daně V této části diplomové práce se budu zabývat daní z příjmů, daní z přidané hodnoty, spotřební daní, daní silniční, daní z nemovitostí, daní dědickou, darovací a z převodu nemovitostí a jejich vztahem k územně samosprávným celkům.

3.8.1 Daň z příjmů Obec se řadí dle zákona o daních z příjmu (ZDP) mezi poplatníky, kteří nejsou zřízeni nebo založeni za účelem podnikání, stejně jako např. politické strany, politická hnutí, nadace, nadační fondy, organizační složky státu, příspěvkové organizace atd. 3.8.1.1 Rozdělení příjmů obce z hlediska daní z příjmů Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou obecně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Pro obec ale platí zvláštní daňový režim. Dani podléhají v zásadě pouze příjmy z činností, ve kterých dosahuje zisku, včetně příjmů z reklam a pronájmu majetku (mimo pronájmu státního majetku). Obci mohou vzniknout z hlediska daně z příjmu takovéto příjmy: •

příjmy, které nejsou předmětem daně,

•

příjmy, které jsou předmětem daně: ▫ příjmy od daně osvobozené podle §19 ZDP, ▫ příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně podle §36 ZDP, ▫ příjmy zdaňované sazbou podle § 21 ZDP.

Příjmy, které nejsou předmětem daně: •

příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí a krajů, jsou-li poskytnuty podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, dále z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích státu – jsou to dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, granty, od fondů EU apod.,

•

příjmy obcí plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatků, peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí,


•

35

příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu – pro účely daně z příjmů není podstatné, z jakých činností byly příjmy, které plynou na běžný účet, dosaženy, pro osvobození je rozhodný druh účtu,

•

příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku a příjmy z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu,

•

příjmy z činností vyplývajících z poslání obcí a krajů, ale jen za podmínky, že jsou ztrátové.

U obce tedy nejsou předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání. Toto platí za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Činnosti, které jsou posláním obce, jsou vymezeny zákonem o obcích. Splnění této podmínky se posuzuje za celé zdaňovací období, a to podle jednotlivých druhů činností. Zákon o daních z příjmů stanovuje, že pokud je jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje [15]. Příjmy obce od daně osvobozené: •

úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky pořádané k veřejně prospěšným účelům vymezeným ZDP

•

úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů

•

příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plnou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,

•

úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomocí Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném


36

pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou atd. Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně: •

úrokové a dividendové výnosy z držby cenných papírů – akcií, podílových listů, směnky, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na úroveň postavených,

•

podíly na zisku plynoucí z účasti ve společnostech s ručením omezením, z členství v družstvech, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku apod.

Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v zákoně není stanoveno jinak. Například u příjmů z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se však základ daně snižuje o nabývací cenu obchodního podílu. Základ daně se stanoví samostatně na jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. V uvedených případech sazba daně činí 15 %. Příjmy jsou zdaněny u zdroje a příjemce je již nezahrnuje do základu daně. Sražená daň je daní konečnou. Příjmy zdaňované sazbou podle § 21 ZDP : Mezi příjmy, které se zdaňují sazbou podle §21 odst. 1) ZDP, patří: •

příjmy z reklam

•

příjmy z nájemného s výjimkou pronajatého státního majetku, který je příjmem státního rozpočtu,

•

příjmy z hospodářské činnosti,

•

příjmy ze ziskové hlavní činnosti,

•

vybrané druhy úrokových příjmů zdaněné zvláštní sazbou daně – nejčastějším příjmem v této oblasti finančních výnosů jsou úroky z termínovaných vkladů.

Mezi příjmy zdaňovaném v samostatném základu daně (§ 20b) se řadí příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidační zůstatku, které plynou ze zdrojů v zahraničí. Uvedené příjmy jsou součástí samostatného základu daně se sazbou ve výši 15 % (podle §21 odst. 4 ZDP). 3.8.1.2 Základ daně Podle zákona o daních z příjmu je základ daně rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje


37

(náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období [15].Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zákona o účetnictví a navazujících účtových osnov. Zákon o daních z příjmů ukládá obci – jako poplatníku, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání – vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Totéž platí při vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna obcemi u jednorázových příjmů, které jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. Po ukončení účetního období zjistí účetní jednotky výsledek hospodaření před zdaněním. Podle FOJTÍKOVÉ obce postupují při zjištění výsledku hospodaření před zdaněním podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., odděleně sledují náklady, výnosy a výsledek hospodaření z hlavní činnosti, náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost [2]. Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví se pro účely výpočtu daně z příjmů musí mimoúčetně upravit na základ daně v daňovém přiznání zejména takto: •

zvýšit o částky, které nelze zahrnout podle zákona o daních z příjmů do výdajů (nákladů) vůbec a nebo jen v určité výši – daňově neuznatelné jsou např. náklady na reprezentaci, zaplacené nesmluvní pokuty a penále, atd.,

•

zvýšit o veškeré částky, které neoprávněně zkracují příjmy,

•

zvýšit o prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7 (odpočet 30 %), a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínku pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanové lhůta pro použití prostředků,

•

snížit o částky dalších výdajů, které lze uplatnit jako výdaje na dosažení, udržení a zajištění zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde–li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření,

•

snížit o částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,


•

38

snížit o částky nezahrnuté do výdajů, které lze podle tohoto zákona do výdajů zahrnout.

3.8.1.3 Položky odčitatelné od základu daně a položky snižující základ daně Mezi položky, které dále snižují daňový základ patří: •

daňová ztráta - u neziskových organizaci se za ztrátu považuje ztráta z činností, jejichž příjmy jsou předmětem daně. To znamená, že účetně vykázanou ztrátu z tzv. hlavní činnosti nelze uznat za daňově účinnou a nelze ji od základu daně odečítat. Daňová ztráta může tedy vzniknout pouze u činností v hospodářské oblasti. Vzniklou a vyměřenou ztrátu lze odečíst nejdéle v následujících pěti zdaňovacích obdobích po období, za které byla vyměřena.

•

odpočet 30 % - tento odpočet mohou uplatnit pouze neziskové organizace. Základ daně se může snížit až o 30 %, ale maximálně o 1 mil. Kč. Podmínkou je užití prostředků získaných takto dosaženou úsporou daňové povinnosti na krytí výdajů souvisejících s činnostmi, které nejsou předmětem daně, tedy především na dofinancování hlavní činnosti, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pokud 30 % snížení činí méně než 300 tisíc Kč, lze odečíst částku ve výši 300 tisíc Kč, maximálně však do výše základu daně.

Na rozdíl od podnikajících právnických osob nelze základ daně snížit o poskytnuté dary. 3.8.1.4 Sleva na dani Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnit slevu na dani poplatníkům, kteří zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností. Při výpočtu konečné slevy na dani se vychází z přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Výše slevy na dani činí: •

18 000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance se změněnou pracovní schopností

•

60000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

Zákon o daních z příjmů dále umožňuje právnickým osobám, které zaměstnávají více něž 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zároveň mají minimálně


39

dvacet přepočtených zaměstnanců, uplatnit slevu na dani tak, že použijí poloviční sazbu daně z příjmů právnických osob. 3.8.1.5 Schéma výpočtu daně z příjmu Obecné schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob u poplatníků, kteří nebyli zřízeni za účelem podnikání: Příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem -

příjmy, které nejsou předmětem daně

= příjmy, které jsou předmětem daně -

příjmy osvobozené od daně z příjmů právnických osob

-

příjmy nezahrnované do obecného základů daně: ▫ příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP) ▫ příjmy zdaněné sazbou podle § 21 odst. 3 ZDP (samostatný ZD) ▫ částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny

-

daňově uznatelné výdaje související se zdanitelnými příjmy

+ položky neoprávněně snižující základ daně =

základ daně

-

odčitatelné položky: ▫ daňová ztráta ▫ 30 % ze základu daně

=

základ daně po snížení

*

sazba daně (24%)

= daň z příjmů právnických osob -

slevy na dani

= daň po slevě Zvláštní postavení obcí vyplývá z toho, že jsou sice poplatníky daně z příjmů PO, ale výnos této daně je příjmem jejich rozpočtu. Obce tedy daň z příjmů neodvádí, ale převádí ze svého vkladového výdajového účtu na svůj příjmový účet. FOJTÍKOVÁ říká, že při nesprávném vymezení daňové povinnosti územních samosprávných celků však případný doměrek a příslušenství není jejich příjmem, ale odvádí se do státního rozpočtu [2]. Další výjimka u obcí se týká záloh, územní samosprávně celky nemají povinnost platit zálohy na daň.


40

3.8.2 Daň z přidané hodnoty Současně se vstupem České republiky do Evropské unie začal od 1. 5. 2004 platit nový zákon o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Zákon se významně dotkl rovněž obcí a měst. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se obec, která provádí výkony působností v oblasti veřejné správy, nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za tyto výkony přijímá úplatu. Úplatou za takové výkony je úhrada, kterou obec přijímá ve formě správních poplatků, místních poplatků nebo ve formě poplatků za výkony, které je povinna podle zvláštních předpisů vykonávat. Jestliže výkonem působností v oblasti veřejné správy obec naruší hospodářskou soutěž, stane se z činnosti, kterou hospodářskou soutěž narušila, osobou povinnou k dani, a to po nabytí právní moci rozhodnutí vydaného příslušným orgánem, kterým je v současné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Šlo by zřejmě o činnosti, kterými by obec výrazně konkurovala soukromému sektoru (například při provozu odtahové služby za nižší než obvyklé ceny, při provozu parkoviště apod.). V zákoně o DPH se však v § 5 mj. říká, že vykonává-li veřejnoprávní subjekt rovněž ekonomickou činnost, považuje se za osobu povinnou k dani. Obec by byla osvobozena od uplatňování daně v případě, že její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku jednoho milionu korun. Do obratu se zahrnují výnosy za uskutečněná plnění, kromě plnění osvobozených bez nároku na odpočet daně a výnosů (příjmů) z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Do obratu veřejnoprávních subjektů se také nezahrnují příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Ekonomickou činností jsou činnosti osvobozené od daně i činnosti zdanitelné. Ekonomickou činností obce je např. soustavné využívání majetku za účelem získání příjmů. Osvobozenými plněními bez nároku na odpočet jsou například: • převod a nájem staveb, bytů a nebytových prostor a pozemků podle § 56 ZDPH, • poskytování služeb a dodání zboží podle § 61 písm. b) ZDPH, které je určeno k ochraně a výchově dětí a mládeže (dětské domovy, domovy mládeže),


41

• poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo řízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost podle § 61 písm. d) ZDPH, • poskytování kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem podle § 61 písm. e) ZDPH, • výchova a vzdělání podle § 57 ZDPH, • zdravotnické služby a zboží podle § 58 ZDPH. Osvobozená plnění s nárokem na odpočet jsou například dodání zboží do jiného státu EU, dovoz a vývoz zboží. Příkladem zdanitelného plnění je např. převod stavebního pozemku, kterým se pro účely zákona rozumí nezastavěný pozemek, na který bylo vydáno stavební povolení, pronájem movitého majetku. Obec je považována za osobu povinnou k dani vždy, uskutečňuje-li činnosti uvedené v příloze č. 3 zákona, například když zajišťuje dodávky vody, plynu, tepla, elektrické energie, provozuje telekomunikační služby, závodní stravování, cestovní kancelář nebo agentury. Povinnost přiznat a zaplatit daň z přidané hodnoty může veřejnoprávnímu subjektu vzniknout i jako osobě identifikované k dani. Touto osobou se nezisková organizace stane v případě, že neuskutečňuje ekonomické činnosti nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a pořídí zboží z jiného členského státu v hodnotě nad 326 000 Kč bez daně v kalendářním roce nebo je jí zasíláno zboží, které je předmětem spotřební daně. Podle § 100 ZDPH je plátce povinen vést evidenci pro účely správného stanovení daně. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je plátce také povinen vést evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně a plnění uskutečněných, která nejsou předmětem daně. Výkon veřejné správy není podle zákona o DPH ekonomickou činností a není předmětem daně, avšak vzhledem k tomu, že podle § 72 odst. 5 ZDPH má plátce nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití přijatých zdanitelných plnění pro ekonomickou činnost (po vyloučení přijatých plnění pro výkon veřejné správy), je povinen správci daně doložit údaje, které použil k výpočtu této poměrné výše, a obec


42

pokud se stane plátcem musí nějakým způsobem vedení evidence o veřejné správě správci daně doložit.

3.8.3 Spotřební daň Plátcem spotřební daně jsou právnické nebo fyzické osoby, kteří jsou provozovatelé daňového skladu, oprávnění příjemci, daňový zástupci nebo výrobci minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků [21]. Pokud je tedy obec například výrobcem nebo dovozcem těchto specifických výrobků, tak se stává plátcem spotřební daně a vztahují se na ni všechna práva a povinnosti jako na ostatní subjekty. Speciální úpravu pro obce zákon neobsahuje.

3.8.4 Daň silniční Předmětem daně z příjmu jsou obecně silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrována v České republice, která jsou používána nebo určena k podnikání nebo používána v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmu (toto se týká neziskových organizací bez ohledu na to, zda nezisková organizace výsledně daň z příjmu platila či nikoli). Některá vozidla jsou ale od daně silniční osvobozena. Obce tedy platí silniční daň za vozidla, která jsou: •

plně nebo z části používána v hospodářské činnosti,

•

používána v jednotlivých činnostech hlavní činnosti, které budou podléhat dani z příjmu.

Pokud obec dovolí pracovníkovi použít při pracovní cestě vlastní motorové vozidlo v některé z oblastí podléhající dani z příjmů a jsou mu vyplaceny cestovní náhrady, je v tomto případě vozidlo také předmětem silniční daně. Dále jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v České republice a určená výlučně k přepravě nákladů bez odhledu na to, zda jsou používána k podnikání. U těchto vozidel však Ministerstvo financí rozhodnutím snížilo roční sazbu daně o 100 % u územních samosprávných celků, pokud neprovozují silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, nemají k tomu povolenu živnost koncesní listinou, ani vozidlo nepronajímají.


43

3.8.5 Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí se člení na daň z pozemků a daň ze staveb. Poplatníkem daně z nemovitostí je obecně vlastník pozemku a vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Obec je také poplatníkem daně z nemovitostí, ale většinou je od placení této daně osvobozena. Osvobozeny jsou například pozemky, stavby, byty a nebytové prostory ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nacházejí (bez ohledu k jaké činnosti jsou používány), dále pak pozemky a stavby (s výjimkou obytných domů) ve vlastnictví státu, které jsou pronajaty obci, pokud je nepoužívá k podnikatelské činnosti. Osvobození se ale nevztahuje na pozemky a stavby ve vlastnictví obce, které se nenacházejí na katastrálním území obce.

3.8.6 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí Poplatníkem těchto daní je obecně dědic u daně dědické, nabyvatel u daně darovací nebo převodce (prodávající) u daně z převodu nemovitostí. Obec se stává poplatníkem, pokud získá bezúplatně majetek dědictvím nebo darováním nebo prodá nemovitý majetek. Většinou je ale obec od zaplacení daně osvobozena. Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno například bezúplatné nabytí majetku územními samosprávnými celky a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi. Předmětem daně darovací nejsou podpory, příspěvky a dotace ze státního rozpočtu. Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny například převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí.

44


4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika města Humpolec Město Humpolec je dle zákona č. 128/2000 Sb. základním územně samosprávným

celkem

s právní

subjektivitou

a

vlastním

majetkem.

Humpolec má 10887 obyvatel, hustotu obyvatel na km2 má 211,45. Je samostatnou účetní jednotkou, která vede podvojné účetnictví v souladu s Opatřením Ministerstva financí ČR, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro územní samosprávné celky. Příjmy a výdaje jsou sledovány odděleně v povinném členění podle platné rozpočtové skladby. Hospodaření s rozpočtovými prostředky města je zajišťováno v okruhu působnosti a odpovědnosti jednotlivých odborů Městského úřadu Humpolec. Město neprovozuje žádnou hospodářskou činnost. Samosprávu města tvoří starosta, rada města se 7 členy, zastupitelstvo města s 21 členy, kontrolní výbor se 7 členy, finanční výbor, ostatní výbory, bytová komise, komise pro občanské záležitosti, komise školství, kultury a sportu a komise výstavby, územního plánování a dopravy. Struktura městského úřadu v Humpolci je následující: •

Odbor tajemníka

•

Odbor vnitřních věcí (matrika)

•

Ekonomický odbor

•

Odbor dopravy a silničního hospodářství

•

Odbor místního hospodářství

•

Obecní živnostenský úřad

•

Odbor zdravotnictví a sociálních věcí

•

Odbor životního prostředí a památkové péče

•

Stavební úřad

Od roku 2003 je město Humpolec obcí s rozšířenou působností. Do jeho správního obvodu spadá 25 obcí. Ve správním obvodu žije cca 16,8 tis. obyvatel. V Humpolci, jež je jediným městem ve správním obvodu Humpolec, žije téměř 65% obyvatel celého správního obvodu. V rámci okresu Pelhřimov je obcí s rozšířenou působností vedle Humpolce také město Pelhřimov a Pacov. Správní obvod Humpolec se rozkládá v severozápadní části Vysočiny. Na severní straně sousedí se Středočeským krajem a se správním obvodem Světlá nad Sázavou,


45

na východě s obcemi správního obvodu Havlíčkův Brod, na jižní straně má krátkou hranici se správním obvodem Jihlava a nejdelší hranici má na západě, kde se nalézá správní obvod Pelhřimov. Město Humpolec je zřizovatelem 7 příspěvkových organizací. Patří mezi ně: •

Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí

•

Městské kulturní a informační středisko Humpolec

•

MŠ Humpolec,Smetanova

•

Zdravotní služby města Humpolce

•

ZŠ Humpolec, Hálkova

•

ZŠ Humpolec,Hradská

•

ZUŠ G.Mahlera Humpolec

Z pohledu rozvoje města Humpolec a jeho okolí je důležitá existence a činnost Svazku obcí mikroregionu Zálesí (dále jen mikroregion Zálesí), jehož je město Humpolec zakládajícím členem. Mikroregion Zálesí vznikl dne 23.9.1999, jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Hlavním impulsem k založení sdružení byla možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení společných problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů EU. Strategie rozvoje mikroregionu Zálesí byla vypracována v roce 2000. Sídlem svazku je město Humpolec. Stručná charakteristika mikroregionu: •

Počet obcí: 18

•

Počet obyvatel: cca 15,5 tis.

•

Rozloha: cca 14 tis. ha

•

Hustota osídlení: cca 110 obyv./km2

•

Členské obce: Budíkov, Bystrá, Čejov, Horní Rápotice, Humpolec, Kaliště, Kejžlice, Koberovice, Komorovice, Mladé Bříště, Mysletín, Řečice, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Syrov, Vystrkov, Želiv

46


4.2 Financování města Humpolec 4.2.1 Rozpočet Základem hospodaření města je jeho rozpočet. Rozpočet města Humpolec na rok 2005 byl následující. Tabulka č. 1: Rozpočet města Humpolec na rok 2005 skutečnost k 31.12. 2005 v tis. Kč

plnění rozpočtu v%

Příjmy celkem

188 246,2

106,0

z toho: daňové příjmy – třída 1

112 894,0

108,3

nedaňové příjmy – třída 2

26 378,8

102,9

kapitálové příjmy – třída 3

8 443,9

117,6

40 529,5

100,0

Výdaje celkem

206 688,7

93,1

z toho: běžné výdaje – třída 5

147 707,6

96,2

58 981,1

86,3

18 442,5

41,6

21 576,9

52,0

-3 135,0

100,0

přijaté dotace – třída 4

kapitálové výdaje – třída 6 Financování – třída 8 z toho: pol. 8115 – změna stavu peněžních prostředků na BÚ pol. 8124 – uhrazené splátky dlouhodobě přijatých půjček

Z předcházející tabulky je zřejmé, že obec měla veškeré příjmy vyšší než v plánované, a to celkově o 6 %. Největší podíl na tom měly kapitálové příjmy s nárůstem o 17,6 %, který byl způsoben většími neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu (sociální dávky). Naopak výdaje měla obec nižší než plánované a to celkově o 6,9 %. Největší podíl na to této úspoře měly kapitálové výdaje, kde byl pokles 13,7 %. K tomuto poklesu přispělo zejména snížení výdajů v oblasti vodního hospodářství. Celkově byly výdaje vyšší než příjmy, bylo to zapříčiněno velkými investicemi města do čističky odpadních vod a do podpory a obnovy bydlení ve městě. Ve třídě financování byl rozpočet splněn jen na 41,6 %, bylo to způsobeno poklesem peněžních prostředků na běžných účtech. K poklesu přispěl zejména pokles financí

47


ve fondu bydlení o 19 189 518,37 Kč. Z fondu bydlení jsou poskytovány peněžní prostředky různým bytovým družstvům na podporu a zkvalitnění bydlení. V následující části diplomové práce provedu rozbor jednotlivých druhů rozpočtových příjmů a výdajů města Humpolec za rok 2005. 4.2.1.1 Daňové příjmy Daňové příjmy představují podstatnou část příjmů města, v roce 2005 činily 112 894 tis. Kč, což je 60 % celkových příjmů. Skoro 90 % všech daňových příjmů města Humpolec tvoří příjmy plynoucí dle zákona o rozpočtovém určení daní. Do daňových příjmů řadíme také místní, správní a ostatní poplatky a různé odvody. Daňové příjmy města Humpolec v roce 2005 byly následující. Tabulka č. 2: Daňové příjmy města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Daň z příjmů FO ze závislé činnosti Daň z příjmů FO ze SVČ Daň z příjmů FO z kapit. výnosů

19 005,4 9 760,1 989,8

Daň z příjmů PO

20 435,4

Daň z příjmů PO - obec

12 870,2

Daň z přidané hodnoty

32 364,5

Daň z nemovitostí Poplatek za vypouštění škod. látek Odvody za odnětí zeměděl. půdy Poplatek za komunální odpad Poplatek ze psů

4 684,1 13 47,7 4 627,5 215,7

Poplatek za užívání veř. prostranství

49,5

Poplatek ze vstupného

55,8

Ostatní poplatky Odvod z výtěžku provozování loterií Správní poplatky Daňové příjmy celkem

1 286,8 717,2 5 771,3 112 894,0

48


Z předchozí tabulky je vidět, že největší podíl na daňových příjmech má daň z přidané hodnoty (29 % z daňových příjmů). Dalšími významnými položkami jsou daň z příjmů PO (18 %) a daň z příjmů FO ze závislé činnosti (17 %). Jenom malou část (1,4 %) daňových příjmů obce tvoří místní poplatky. Město vybírá následující místní poplatky: •

poplatek ze psů – druhá nejvýznamnější položka místních poplatků,

•

poplatek za užívání veřejného prostranství,

•

poplatek ze vstupného,

•

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj - představuje nejvýznamnější položku místních poplatků, poplatek je povinen hradit provozovatel každého přístroje ve výši 5000 Kč na 3 měsíce.

Dále město vybírá správní poplatky, které se podílejí na daňových příjmech zhruba pěti procenty. Součástí daňových příjmů jsou také odvody výtěžku z provozování loterií, odvody a poplatky v oblasti životního prostředí nebo poplatek za komunální odpad, jehož podíl na daňových příjmech je 4 %. 4.2.1.2 Nedaňové příjmy Dalším druhem příjmů města jsou nedaňové příjmy. Těch dosahuje město na základě vlastní činnosti. Nedaňové příjmy města Humpolec za rok 2005 byly následující. Tabulka č. 3: Nedaňové příjmy města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Příjmy z poskytovaných služeb a výrobků Příjmy z pronájmu majetku

1 351,2 22 165,1

Příjmy z úroků

529,5

Přijaté sankční platby

938,2

Příjmy z prodeje neinvestičního majetku

179,1

Ostatní nedaňové příjmy

342,1

Přijaté splátky půjčených prostředků

873,6

Nedaňové příjmy celkem

26 378,8

49


Největší položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu majetku (nemovitostí), které představovaly celých 84 % nedaňových příjmů. Na příjmech z pronájmu se podílely zejména příjmy z bytového hospodářství – nájemné, služby. Druhou největší položkou byly příjmy z poskytovaných služeb a výrobků, které už ale činily jen 5 % nedaňových příjmů. 4.2.1.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy města Humpolec tvoří nejméně objemovou položku příjmů. Kapitálové příjmy města v roce 2005 byly následující. Tabulka č. 4: Kapitálové příjmy města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí Kapitálové příjmy celkem

8037,8 406,1 8443,9

Jak je vidět z předchozí tabulky, kapitálové příjmy jsou tvořeny zejména příjmy z prodeje pozemků, které činí 95 % celkových kapitálových příjmů. Jde například o prodej pozemku města určeného k výstavbě supermarketu nebo rozšíření průmyslové zóny u dálnice. 4.2.1.4 Dotace Dotace představují spolu s daňovými příjmy základ celého financování města. Do rozpočtu města plynou dotace investičního i neinvestičního charakteru. Neinvestiční dotace se podílí na celkových dotacích 84 %. Největší objem neinvestičních dotací dostalo město v roce 2005 v rámci souhrnného dotačního vztahu. Jedná se o dotace, které jsou městu přiznány explicitně zákonem o státním rozpočtu ČR. Do těchto dotací patří například dotace na sociální dávky, které jsou poskytovány občanům sociálně potřebným a občanům zdravotně postiženým. Dotace města Humpolec v roce 2005 vyčteme z následující tabulky.

50


Tabulka č. 5: Dotace města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Neinvestiční dotace o státu

31537,8

Neinvestiční dotace od obcí

1770,9

Neinvestiční dotace od krajů

775,6

Převody z ostatních vlastních fondů Investiční dotace ze SR Investiční dotace od kraje Přijaté dotace celkem

17,7 5880,0 547,5 40529,5

4.2.1.5 Běžné výdaje Běžné výdaje jsou největší položkou výdajů města, činí 71,5 % celkových výdajů. Mezi nejvýznamnější položky běžných výdajů patří výdaje na služby pro obyvatelstvo, které zaujímají 43 % běžných výdajů. Do služeb pro obyvatelstvo patří výdaje na vzdělání, kulturu, církve, tělovýchovnou a zájmovou činnost, zdravotnictví, bydlení, komunální služby a územní rozvoj a životní prostředí. Druhou největší položkou běžných výdajů jsou výdaje na všeobecnou veřejnou správu a služby, které se podílejí na běžných výdajích 31,5 %. Do výdajů na všeobecnou veřejnou správu a služby patří výdaje na územní samosprávu a finanční operace. Běžné výdaje města Humpolec za rok 2005 zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 6: Běžné výdaje města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Výdaje na zemědělství a les. hospodářství Výdaje na průmysl a ostatní odvětví hospodářství Výdaje na služby pro obyvatelstvo Výdaje na sociální politiku Výdaje na obranu, bezpečnost a ochranu Výdaje na všeobecnou veřejnou správu a služby Běžné výdaje celkem

1234,2 20263,1 63997 14407,6 1353,1 46452,6 147 707,6

51


4.2.1.6 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje se v roce 2005 podílely na celkových výdajích města jen 28,5 %. Tabulka č. 7: Kapitálové výdaje města Humpolec v roce 2005 skutečnost k 31. 12. 2005 v tis. Kč

Výdaje na průmysl a ostatní odvětví hospodářství

18 528,1

Výdaje na služby pro obyvatelstvo

39 599,0

Výdaje na obranu, bezpečnost a ochranu

15,0

Výdaje na všeobecnou veřejnou správu a služby

839,0

Kapitálové výdaje celkem

58 981,1

Největšími kapitálovými výdaji města Humpolec byly v roce 2005 výdaje na služby pro obyvatelstvo, které činily 67 % kapitálových výdajů. V rámci výdajů na služby pro obyvatelstvo byly největší položkou výdaje na bydlení, komunální služby a územní rozvoj. Druhým největším výdajem byly výdaje na průmysl a ostatní odvětví hospodaření (31 %), do kterého patří také vodní hospodářství. V rámci vodního hospodářství je řešena investice do čističky odpadních vod, která musí splňovat kritéria zadané evropskou unií.

4.2.2 Rozpočtový proces Významnou roli v oblasti rozpočtového procesu má ekonomický odbor. Ekonomický odbor vykonává v rámci rozpočtového procesu tyto činnosti: •

zpracovává

návrh

rozpočtu

města,

předkládá

jej

k projednání finančním

výboru zastupitelstva a radě a zpracovává příslušný materiál pro zastupitelstvo, •

informuje orgány města o plnění schváleného rozpočtu města a navrhuje opatření k řešení finančních otázek a změny rozpočtu,

•

zpracovává návrh závěrečného účtu hospodaření města za uplynulý kalendářní rok a předkládá jej k projednání finančnímu výboru zastupitelstva a radě a zpracovává příslušný materiál pro zastupitelstvo.

V následujícím textu chci ukázat, jak konkrétně probíhal rozpočtový proces města Humpolec, který se týkal rozpočtu na rok 2006. Rozpočtový proces začal dne 14. 12. 2005, kdy zastupitelstvo města schválilo následující rozpočtový výhled města Humpolec na rok 2006 a 2007.

52


Tabulka č. 8: Rozpočtový výhled města Humpolec

Rok 2006

Rok 2007

Příjmy + financování celkem

203 777 000

162 721 000

Výdaje celkem

203 777 000

162 721 000

9 500 000

9 000 000

10 300 000

8 100 000

Pohledávky celkem Závazky celkem

Dále schválilo rozpočtové provizorium v období od 1. ledna 2006 do doby schválení rozpočtu na rok 2006 umožňující měsíční čerpání finančních prostředků do výše 1/12 běžných neinvestičních výdajů celkového ročního rozpočtu předchozího. Dne 8. 2. 2006 zastupitelstvo města schválilo rozpočet města Humpolec na rok 2006. Tabulka č. 9: Rozpočet města Humpolec na rok 2006

Rozpočet Rozpočtové příjmy celkem

v tis. Kč 185.872,4

z toho:

104.727,0

třída 1 - Daňové příjmy třída 2 - Nedaňové příjmy

24.288,0

třída 3 - Kapitálové příjmy

20.168,0

třída 4 - Přijaté dotace

36.689,4

Rozpočtové výdaje celkem

195.255,0

z toho:

136.370,0

třída 5 – Běžné výdaje třída 6 – Kapitálové výdaje

58.885,0

třída 8 – Financování celkem

9.382,6

z toho : pol. 8115-změna stavu na běž. účtech

12.626,6

pol. 8124-úhrada splátek dlouhod. půjček

-1.000,0

pol. 8124-splátka jistiny hypotéčního úvěru

-2.244,0

Dále pověřilo starostu města prováděním rozpočtových opatření v oblasti obdržených dotací v průběhu roku 2006 z důvodu konsolidace rozpočtů mezi obcemi, dobrovolnými svazky obcí a krajem (§ 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a uložilo v průběhu roku 2006 kapitalizovat dočasně volné finanční prostředky na účtech prostřednictvím termínovaného vkladu založeného u KB. Dne 15.3. 2006 rada města schválila rozpočty příspěvkových organizací na rok 2006. Jako příklad uvádím konkrétní schválený rozpočet

příspěvkové organizace Léčebna

53


tuberkulózy a nemocí respiračních Humpolec na rok 2006 v následujícím finančním členění: Tabulka č. 10: Rozpočet příspěvkové organizace zřízené městem Humpolec

Příjmy/Výdaje Celkový objem příjmů

v tis. Kč 24 258,0

Z toho: neinvestiční příspěvek od zřizovatele

165,0

ostatní příjmy

24 093,0

Celkový objem výdajů

24 258,0

Z toho: mzdové prostředky

12 830,0

ostatní výdaje

11 428,0

Rada města také schválila plán odpisů příspěvkové organizace na rok 2006 ve výši 345 tis. Kč a uložila příspěvkové organizaci, aby pro použití prostředků peněžních fondů v roce 2006 byl vyžádán souhlas zřizovatele. Dne 21. 6. 2006 zastupitelstvo města schválilo rozpočtová opatření, která měla za následek změny rozpočtu ve finančních objemech. Tyto změny jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 2. Dále schválilo rozpočtová opatření v oblasti obdržených dotací a grantů, která měla za následek následující změny rozpočtu ve finančních objemech (v tis. Kč): Tabulka č. 11: Rozpočtová opatření v oblasti obdržených dotací a grantů

Název opatření Neinvestiční dotace od kraje Vysočina Invest.dotace na obnovu zim.stadionu Neinv.dotace od úřadu práce Neinv.dotace do lesního hospodářství Neinv.dotace ze SR-živnost.podnikání Invest.dotace-intenzifikace ČOV Příspěvky základním školám Počítačová technika-žinvost.podnikání Příspěvky lesním společnostem Obnova zimního stadionu Intenzifikace ČOV Financování-vratka do rozpočtu CELKEM

Příjmy 312,5 1 010,0 99,3 234,9 100,0 47 100,0

Výdaje

Financování

153,5 100,0 234,9 1 010,0 47 100,0 48 856,7

48 598,4

-258,3 -258,3

Ke schvalování podobných rozpočtových opatření dochází i v dalších měsících až do konce roku.

54


4.2.3 Kontrola hospodaření V této části diplomové práce bylo mým cílem popsat, jak konkrétně probíhala kontrola hospodaření města Humpolec a jeho příspěvkových organizací v rámci 1. pololetí roku 2006. Dne 8. 2. 2006 byla zastupitelstvu města předložena zpráva kontrolního výboru o provedené kontrole za II. pololetí 2005 a byl schválen plán kontrolní činnosti Kontrolního výboru na rok 2006. Dne 15. 3. 2006 schválila rada města výsledky hospodaření příspěvkových organizací k 31. 12. 2005. Jako příklad uvádím schválený výsledek hospodaření příspěvkové organizace Léčebna tuberkulózy a nemocí respiračních v Humpolci k 31. 12. 2005 v následujícím finančním vyjádření. Tabulka č. 12: Výsledek hospodaření příspěvkové organizace

Příjmy/Výdaje

v tis. Kč

Celkový objem příjmů

24 907,0

Z toho: neinvestiční příspěvek od zřizovatele ostatní příjmy

165,0 24 742,0

Celkový objem výdajů

24 594,1

Z toho: mzdové prostředky

12 489,9

ostatní výdaje

12 104,2

Výsledek hospodaření k 31. 12. 2005 (zisk)

312,9

Rada také schválila příděl výsledku hospodaření k 31. 12. 2005 ve výši 312.947,46 Kč následovně: •

do fondu odměn

25 000,00 Kč

•

do rezervního fondu

287 947,46 Kč

A vzala na vědomí výši peněžních fondů k 31. 12. 2005: •

fond odměn

375 294,30 Kč

•

fond rezervní

3 387 309,75 Kč

•

fond investiční

1 669 336,00 Kč


55

Dne 15.3. 2006 rada města schválila ekologický audit Mateřské školy, Smetanova 1526, Humpolec a schválila auditorskou komisi ekologického auditu. Dne 26. 4. 2006 souhlasilo zastupitelstvo města s celoročním hospodařením za rok 2005, a to bez výhrad. Dne 21. 6. 2006 vzalo zastupitelstvo na vědomí Zprávu auditora o výsledku přezkoumání ÚSC Město Humpolec k 31. 12. 2005. Tato zpráva konstatovala, že hospodaření města nevykazuje žádné závažnější nedostatky. Externí audit provádí městu firma TEMPO – českomoravská auditorská s. r. o. z Brna. Dne 21.6. 2006 byla zastupitelstvu města předložena zpráva kontrolního výboru o provedené kontrole za I. pololetí 2006 a byly schváleny návrhy na opatření.

4.3 Účetnictví města Humpolec V této části diplomové práce se budu zabývat účetnictvím města Humpolec. Cílem této kapitoly je ukázat konkrétní použití zákona o účetnictví a souvisejících zákonů a vyhlášek v praxi. Město Humpolec používá účetní software GORDIC a VERA. Software GORDIC je používán pro zpracování podvojného účetnictví a rozpočtu města Humpolec. Software zabezpečuje splnění nároků na vedení účetnictví a rozpočtu podle platné rozpočtové skladby. Program je dále používán pro zpracování výkazů územního samosprávného celku. Tyto výkazy pak město posílá krajskému úřadu, který má stejný software, takže nejsou problémy při přenosu dat. Jsou totiž špatné zkušenosti s přenosem dat, pokud mají organizace odlišný software. Z tohoto důvodu město využívá software VERA jen pro evidenci správních agend (např. stavební úřad, občanské průkazy, dopravní agenda), i když obsahuje celou řadu podsystémů. Při popisu účtování a v příkladech uvažuji dvouokruhový způsob účtování, tzn. že město rozlišuje příjmový a výdajový účet. Pokud by šlo o obec s relativně malým rozpočtem, může funkci příjmového účtu a zároveň vkladového výdajového účtu plnit účet 231 – Základní běžný účet, to ale není případ města Humpolec. V řešení praktických příkladů uvádím také čísla položek a paragrafů podle jednotlivých třídění rozpočtové skladby platné pro rok 2006. Vybrala jsem takové příklady, které jsou pro tuto obec typické.

56


4.3.1 Otevírání účetních knih Pro otevírání a uzavírání účetních knih slouží účtová skupina 96 – Závěrkové účty. Otevírání účetních knih provádí město stejně jako u podnikatelských subjektů. Počáteční stavy rozvahových účtů se převádí pomocí účtu 961 – Počáteční účet rozvažný. Otevření účtů aktiv se provádí zápisem na stranu MD účtů aktiv a na stranu DAL účtu 961. Otevření účtů pasiv město účtuje na stranu MD účtu 961 a na stranu DAL účtů pasiv. Počáteční stavy musí navazovat na konečné stavy účtů v minulém účetním období. Saldo výdajů a nákladů vzniklé v minulém účetním období se převede podle svého charakteru ze strany MD a DAL účtu 961 – Počáteční

účet

rozvažný na vrub

nebo ve prospěch účtu 964 – Saldo výdajů a nákladů. Saldo příjmů a výdajů vzniklé v minulém účetním období se převede podle svého charakteru ze strany MD a DAL účtu 96

– Počáteční účet rozvažný na vrub

nebo ve prospěch účtu 965 – Saldo příjmů a výdajů.

4.3.2 Účtování příjmů Město dosahuje v rámci svého hospodaření celé řady příjmů. Pro sledování všech příjmů využívá účet 215 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti územních samosprávných celků a účet 216 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z finančního majetku územních samosprávných celků. Inkasované příjmy se evidují na účtu 235 – Příjmový účet. Předpis rozpočtových příjmů z běžné činnosti se účtuje jako pohledávka na stranu MD účtu 315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy a na stranu Dal účtu 215 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti územních samosprávných celků. Předpis rozpočtových příjmů z finančního majetku se logicky účtuje jako pohledávka na stranu MD účtu 315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy a na stranu DAL účtu 216 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z finančního majetku územních samosprávných celků. Přijetí pohledávky z běžné činnosti na příjmový účet se účtuje město na stranu MD účtu 235 – Příjmový účet a na stranu DAL účtu 315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy. Koncem měsíce musí město zaúčtovat převod inkasovaných příjmů z běžné činnosti a finančního majetku do příjmů rozpočtu zápisem na stranu MD účtů 215 a 216 a na stranu

57


DAL účtu 235. Přijetí prostředků z příjmového účtu na základní běžný účet pak zaúčtujeme na stranu MD účtu 231 a na stranu DAL účtu 217 – Zúčtování příjmů územních samosprávných celků. Ke konci roku dochází k vyúčtování rozpočtových příjmů pomocí zápisu na stranu MD účtů 215 a 216 a na stranu DAL účtu 965 – Saldo příjmů a výnosů a dále k převodu zůstatku účtu 217 na stranu DAL účtu 933 - Převod zúčtování příjmů a výdajů minulých let. Tabulka č. 13: Účtování rozpočtových příjmů

Č.

Text

§

Pol.

1. Předpis příjmů z pronájmu pozemku

Kč

MD DAL

15 000,- 315

215

15 000,- 235

315

80 000,- 315

215

2132

80 000,- 235

315

1511

10 000,- 235

315

3632

2111

25 000,- 235

315

7. Příjem úroků k běžnému bankovnímu účtu 6310

2141

7 000,- 235

216

8. Příjmy z místního poplatku za psy

1341

500,- 235

215

2111

100,- 235

215

1343

1 500,- 235

215

2. Příjmy z pronájmu pozemku

1012

2131

3. Předpis příjmů z pronájmu nebyt. prostor 4. Příjmy z pronájmu nebytových prostor

3613

5. Příjem daně z nemovitosti 6. Příjem platby za pronájem hrobového místa na hřbitově

9. Příjmy za poskytování služby občanům

6171

10. Příjem poplatků za užívání veřejného prostranství 11. Příjem z prodeje majetku používaného pro obecní správu: -

krátkodobého majetku

6171

2310

2 000,- 235

215

-

pozemků

6171

3111

90 000,- 235

315

-

budov

6171

3112

150 000,- 235

315

-

drobného DHM

6171

2310

35 000,- 235

215

6330

5345

409 100,- 215

235

7 000,- 216

235

416 100,- 231

217

12. Regulace příjmů – odvod prostředků z příjmového účtu na základní běžný účet 13. Regulace příjmů – přijetí prostředků z příjmového účtu na základní běžný účet

4134


58

I když město používá oddělený příjmový účet, existují příjmy, které se rovnou účtují na stranu MD účtu 231- Základní běžný účet a na stranu DAL účtu 217– Zúčtování příjmů územních samosprávných celků. Jde o přijaté účelové a neúčelové dotace v průběhu účetního období a příjmy z finančního vypořádání s příspěvkovými organizacemi a ostatními subjekty.

4.3.3 Účtování výdajů Při sledování výsledků hospodaření města Humpolec se hlavní pozornost věnuje plnění rozpočtu výdajů a příjmů. Bankovním účtem, na kterém jsou soustředěny prostředky za účetní jednotku - město - jako celek, je účet 231 – Základní běžný účet. Převod peněžní prostředků na úhradu provozních výdajů a na dlouhodobý majetek ze základního běžného účtu na vkladový výdajový účet na počátku účetního období se účtuje na stranu MD účtu 212 – Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu a na stranu DAL účtu 231- Základní běžný účet. A zároveň na stranu DAL účtu 211 - Financování

výdajů

územních samosprávných celků a na stranu MD účtu

232 - Vkladový výdajový účet. Z výdajového účtu se pak během roku uhrazují jednotlivé rozpočtové výdaje. Skutečné čerpání peněžních prostředků se koncem měsíce proúčtuje pomocí zápisu na stranu MD účtu 218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků a na stranu DAL účtu 212 – Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu. Koncem roku musí pak město vrátit případné nepoužité peněžní prostředky a to pomocí zápisu a na stranu MD učtu 211 – Financování výdajů územních samosprávných celků a na stranu DAL učtu 232 – Vkladový výdajový účet. A zároveň na stranu MD účtu 231- Základní běžný účet a na stranu DAL účtu 212 – Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu. Zůstatek účtu 211 se ke konci roku před uzavíráním účtů převádí na stranu DAL účtu 964 - Saldo výdajů a nákladů a zůstatek účtu 218 na stranu MD účtu 933 - Převod zúčtování příjmů a výdajů minulých let.

59


Tabulka č. 14: Účtování rozpočtových výdajů

Č.

Text

1. Převod prostředků ze základního běžného

§ 6330

Pol.

Kč

MD

DAL

5345 500 000,-

212

231

4134 500 000,-

232

211

účtu na vkladový výdajový účet 2. Přijetí prostředků ze základního běžného účtu na vkladový výdajový účet 3. Úhrada předplatného

6171

5136

15 000,-

410

232

4. Výměna oleje u automobilu

6171

5156

2 500,-

420

232

5. Nákup zařízení kanceláře

6171

6122

100 000,-

042

232

6. Zařazení zařízení na příslušný účet

100 000,-

021

042

7. Regulace výdajů za pořízení

100 000,-

218

212

100 000,-

211

901

dlouhodobého majetku 8. Tvorba zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku 9. Pořízení propagačního materiálu

2140

5139

30 000,-

410

232

10. Úhrada faktury za opravu kopírky

6171

5171

65 000,-

420

232

11. Úhrada faktury za pravidelnou aktualizaci 6171

5171

5 000,-

420

232

6171

5163

3 500,-

420

232

- úhrada faktury za službu

2212

5169

35 000,-

420

232

- penále

2212

5191

5 000,-

420

232

14. Úhrada faktury za telefonní hovory úřadu

6171

5162

20 000,-

321

232

15. Nákup pohoštění pro reprezentační účely

6171

5175

5 000,-

410

232

16. Nákup kolků

6171

5361

3 000,-

263

232

17. Nákup poštovních známek

6171

5161

1 500,-

263

232

500,-

410

263

30 000,-

342

232

právního software 12. Platba pojistného na majetek 13. Úhrada za poskytnuté kropení silnic

obce

18. Spotřeba části poštovních známek 19. Odvod daně z příjmů za zaměstnance

6171

5011

60


Město také poskytuje dotace příspěvkovým organizacím nebo podnikatelským subjektům. Takové poskytnutí dotace účtuje na stranu MD účtu 213 – Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím nebo na účtu 214 – Poskytnuté dotace ostatním subjektům a na stranu DAL účtu 232- Vkladový výdajový účet. Tabulka č. 15: Účtování se zřizovanými příspěvkovými organizacemi

Č.

Text

§

Pol.

Kč

MD DAL

1. Poskytnutí příspěvku na provoz organizace

3113

5331

900 000,- 213 232

2. Převod účelové provozní datace poskytnuté

3113

5331

200 000,- 213 232

3. Vrácení příspěvku na provoz v běžném roce

5331

-100 000,- 213 232

4. Poskytnutí dotace na investici

6351

150 000,- 213 232

5. Vrácení dotace na investici v běžném roce

6351

-50 000,- 213 232

6. Odvod z odpisů

2122

10 000,- 235 215

2229

40 000,- 231 217

prostřednictvím obce

7. Přijetí odvodu nevyčerpaných účelových

6402

prostředků v následujícím roce

4.3.4 Dlouhodobý majetek Při účtování pořízení dlouhodobého majetku bylo obcím do roku 2000 dovoleno, aby se evidence přijatých faktur vedla během roku v knize došlých faktur. Během roku se tedy nevyskytoval účet 321 – Dodavatelé a účtovala se jen úhrada faktur z účtu 232 – Vkladový výdajový účet. Tuto možnost využívalo i město Humpolec. Nyní už tento postup nelze uplatnit a město tak účtuje přijaté faktury na účet 321 – Dodavatelé stejně jako tomu je u podnikatelských subjektů. Mezi specifika účtování obcí patří skutečnost, že město neprovádí odpisy dlouhodobého majetku v rámci své hlavní činnosti. S účtováním dlouhodobého majetku také souvisí účet 901 – Fond dlouhodobého majetku. Tento účet představuje tvorbu zdrojů k profinancovanému majetku. Město zde také účtuje o bezúplatně převzatém dlouhodobém majetku. Darovaný majetek se oceňuje a zaúčtuje v reprodukční ceně. Pořízení dlouhodobého majetku se může uskutečnit koupí, vytvořením vlastní činností, bezúplatným převodem. Pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem město

61


zaúčtuje na stranu MD účtu

042

– Nedokončený

dlouhodobý

hmotný

majetek

a na stranu DAL účtu 321 - Dodavatelé. Tabulka č. 16: Účtování pořízení dlouhodobého majetku

Č.

Text

§

Pol.

1. Nákup automobilu

Kč

MD DAL

550 000,- 042 321

2. Úhrada faktury

6171 6123 550 000,- 321 232

3. Regulace výdajů

550 000,- 218 212

4. Tvorba fondu

550 000,- 211 901

5. Zařazení do užívání

550 000,- 022 042

6. Podnikatel věnoval obci pozemek

100 000,- 042 901

7. Zápis do katastru nemovitostí

100 000,- 031 042

8. Převzetí budovy, která obci připadla

150 000,- 021 901

z pozůstalosti občana 9. Nadace věnovala obci umělecké dílo

80 000,- 032 901

Pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku nákupem město zaúčtuje na stranu MD účtu 410 – Materiální náklady a na stranu DAL účtu 321 - Dodavatelé. Pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku nákupem město zaúčtuje na stranu MD účtu 420 – Služby a náklady nevýrobní povahy a na stranu DAL účtu 321 - Dodavatelé. Tabulka č. 17: Účtování pořízení drobného dlouhodobého majetku

Č.

Text

§

Pol.

MD

DAL

4 000,-

410

321

4 000,-

321

232

3. Tvorba zdrojů k profinancované investici

4 000,-

028

901


4 000,-

218

212

5. Nákup softwaru

8 000,-

420

321

8 000,-

321

232

7. Tvorba zdrojů k profinancované investici

8 000,-

018

901


8 000,-

218

212

1. Nákup tiskárny 2. Úhrada faktury za tiskárnu

6. Úhrada faktury za software

6171

6171

5137

5172

Kč

62


Vyřazení dlouhodobého majetku se uskutečňuje prodejem, likvidací, bezúplatným převodem, v důsledku manka a škody. Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku likvidací město účtuje na stranu MD účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku a na stranu DAL účtu 022- Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Tabulka č. 18: Účtování vyřazení dlouhodobého majetku

Č.

Text

§

Pol.

1. Obec bezúplatně převádí pozemek jiné obci

Kč

MD DAL

100 000,- 901

031

80 000,- 901

021

100 000,- 901

013

2. Obec darovala nemovitou památku občanskému sdružení 3. Likvidace dlouhodobého majetku pro úplné opotřebení

022

4. Materiál získaný z likvidovaného majetku

20 000,- 112

902

5. Obec prodává pozemek na základě kupní

80 000,- 315

215

80 000,- 235

315

80 000,- 901

031

6330 5345

80 000,- 215

235

4134

80 000,- 231

217

smlouvy 6. Úhrada vydané faktury na pozemek

1031 3111

7. Vyřazení ze stavu majetku podle výpisu z katastru nemovitostí 8. Regulace příjmů

Pokud obec prodává majetek za vyšší cenu než je v účetnictví, musí vyřadit majetek v jeho účetní hodnotě. Příjmem však bude prodejní hodnota majetku. Tabulka č. 19: Účtování prodeje pozemku za cenu vyšší než je ocenění v účetnictví

Č.

Text

§

Pol.

Kč

MD DAL

1. Počáteční stav účtu 031 - Pozemky

500 000,- 031 901

2. Vystavení faktury za prodej pozemku

600 000,- 315 215

3. Vyřazení pozemku z účetní evidence

500 000,- 901 031

4. Odvod daně z převodu nemovitostí do SR 3639 5362 5. Příjem finančních prostředků za prodej

2 500,- 420 232

3639 3111 600 000,- 235 315


2 500,- 218 212

7. Regulace příjmů

600 000,- 215 235 600 000,- 231 217

63


4.3.5 Krátkodobý majetek Při účtování krátkodobého majetku se uplatňují podobné postupy účtování jako u podnikatelských subjektů. Město účtuje krátkodobý majetek způsobem B. Během roku se tedy veškerý majetek účtuje na straně MD účtu 410. Na rozdíl od podnikatelských subjektů město vytváří fond oběžných aktiv. Jde o pasivní účet, o kterém se účtuje v případě, že město bezúplatně převzalo nebo mu byl darován krátkodobý majetek. Dále pokud město získá materiál v souvislosti s vyřazením dlouhodobého hmotného majetku. Tabulka č. 20: Účtování zásob variantou B – během roku

Č.

Text

§

Pol.

Kč

1. Přijatá faktura za materiál 2. Úhrada faktury

6171 5139

3. Materiál získaný z likvidovaného poškozeného

MD DAL

2 000,- 410

321

2 000,- 321

232

500,- 410

460

1 500,- 410

902

300,- 410

902

majetku 4. Darovaný materiál 5. Materiál získaný z likvidovaného opotřebeného majetku Na konci roku se převede počáteční stav účtu zásob do nákladů. Dále se musí provést inventarizace stavu zásob. Skutečný stav zásob se následně zanese do účetnictví a zaúčtuje se případný inventarizační rozdíl. Tabulka č. 21: Účtování zásob variantou B – na konci roku

Č.

Text

§ Pol.

Kč

MD DAL

1. Převod počátečního stavu zásob do nákladů

2 000,- 410 112

2. Stav zásob dle inventarizace

1 000,- 112 410

3. Ztráty v rámci norem přirozených úbytků

500,- 410 112

4. Manko nad normu

500,- 460 112

5. Inventarizační rozdíl – přebytek

200,- 112 211


64

4.3.6 Účtování nákladů Přestože se v obcích klade hlavní důraz na výdaje jako základní ukazatele rozpočtů, mají svůj význam i ukazatele nákladů. Náklady vyjadřují skutečnou konečnou spotřebu prostředků na jednotlivé činnosti obce. V účtové osnově pro územní samosprávné celky je pro sledování nákladů vyčleněna účtová třída 4 – Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků, která obsahuje tyto účty: 410 – Materiální náklady - na tomto učtu se zachycuje například spotřeba nakupovaného materiálu, elektřiny, vody, plynu, páry; údržba a opravy, pohoštění a dary atd. 420 – Služby a náklady nevýrobní povahy - na tomto účtu se eviduje nájemné, výkony spojů, příděl do sociálního fondu, pojistné atd. 430 - Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám - zde se účtují náklady na cestovné, stěhovací náklady, ostatní výplaty fyzickým osobám atd. 440 – Mzdové a ostatní osobní náklady - na tomto účtu zachycujeme mzdy, naturální mzdy, pokud jsou součástí mzdy a ostatní osobní náklady atd. 450 – Dávky sociálního zabezpečení - na tomto účtu se účtují peněžité dávky sociálního zabezpečení, vyplacené důchody, náklady na rekreaci, peněžité a věcné podpory. Skupinu 45 používají pouze organizace, které vykonávají správu dávek, podpor a výplatu důchodu. 460 - Manka a škody - zde zachycujeme manka a škody na dlouhodobém majetku, nezaviněná manka nad normu a zaviněná manka a škody. O nárocích na náhrady za manka a škody se zde neúčtuje, protože tyto náhrady jsou příjmem rozpočtu. Náklady se považují za aktivní účty a proto jsou po celé účetní období až do jejich převedení na účet 964 – Saldo výdajů a nákladů vykazovány v aktivech rozvahy. Účet 964 – Saldo výdajů a nákladů vykazuje rozdíl mezi celkovými výdaji a náklady na konci roku. V této účtové třídě se neúčtují náklady spojené s provozováním hospodářské činnosti a náklady na investice. Náklady spojené s hospodářskou činnosti se účtují v účtové třídě 5 a náklady na investice v účtové třídě 0.

65


4.3.7 Peněžní fondy Město vedle rozpočtu zřizuje hned několik peněžních fondů: •

fond rozvoje a bydlení – z fondu jsou poskytovány finanční prostředky občanům na různé investice související s obnovou a modernizací bydlení

•

sociální fond obce – z jeho prostředků jsou poskytovány příspěvky zaměstnancům na zlepšení jejich pracovních podmínek

•

fond investic – do něhož se odvádí odpisy příspěvkových organizací a následně se rozhoduje o použití finančních prostředků na investice jednotlivých příspěvkových organizací zřizovaných obcí

•

fond ekologie – je tvořen z poplatků za znečišťování ovzduší a odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Finanční prostředky jsou používány na investice spojené s ochrannou a zlepšováním životního prostředí

•

fond rezerv a rozvoje – v současné době se s ním nehospodaří

Pohyby peněžních prostředků fondu se klasifikují rozpočtovou skladbou. Prostředky peněžních fondů jsou sledovány na účtu 236 – Běžné účty peněžních fondů (ten je analyticky členěn dle jednotlivých peněžních fondů) a proti němu stojí pasivní účet 917 – Peněžní fondy. Vedle peněžních prostředků mohou být aktiva peněžního fondu i ve formě pohledávek nebo majetku, proto mohou být rozdílně zůstatky na čtu 236 a 917. Peněžní fondy zřizuje zastupitelstvo obce. Hospodaření peněžního fondu se řídí statutem, který vydalo zastupitelstvo. Statut fondu upravuje příjmy a výdaje peněžního fondu a případně specifikuje účel použití prostředků fondu a podmínky jejich použití. Tabulka č. 22: Účtování o fondu rozvoje a bydlení

Č.

Text

§

Pol.

Kč

MD

DAL

1. Tvorba fondu rozvoje a bydlení

4134

150 000,-

236

917

2. Úroky z účtu fondu rozvoje a bydlení 6310

2141

2 000,-

236

917

3. Poskytnutí půjčky občanovi

6460

50 000,-

277

236

500,-

277

917

2460

10 000,-

236

277

2141

500,-

236

277

4. Předpis úroků z půjčky 5. Splátka půjčky - včetně úroků

6310

66


Tabulka č. 23: Účtování o sociálním fondu obce

Č.

Text

§

Pol.

Kč

MD DAL

6330

5342

50 000,- 211

232

4134

50 000,- 236

917

50 000,- 218

212

1.

Převod peněžních prostředků na fond

2.

Tvorba fondu

3.

Zúčtování výdajů

4.

Příspěvek zaměstnanci na rekreaci

6171

5499

2 000,- 420

236

5.

Poskytnutí půjčky zaměstnanci

6171

5660

2 000,- 335

236

6.

Splátka půjčky zaměstnancem

2460

500,- 236

335

7.

Regulace příjmů

5345

500,- 215

235

4134

500,- 231

217

5499

500,- 917

236

5169

1 000,- 263 1 000,- 321

321 232

1 000,- 218

212

- příspěvek na stravenky do nákladů

60,- 420

263

- příspěvek na stravenky z fondu

40,- 335

263

100,- 917

263

8.

6330

Poskytnutí příspěvku na důchodové pojištění

9. Předpis faktury na stravenky 10. Úhrada faktury

6171 6171

11. Regulace výdajů 12. Výdej stravenek zaměstnancům:

- část hodnoty stravenek hrazená zaměstnanci 13. Úhrada části hodnoty stravenek

6171

5169

od zaměstnanců 14. Storno regulace výdajů

100,- 335 -100,-

232

-100,- 218

212

4.3.8 Uzavírání účetních knih K uzavření účetních knih koncem roku dochází pomocí účtu 962 – Konečný účet rozvažný. Nejprve však musí město zjistit konečné stavy určitých účtů: •

Na stranu DAL nebo MD účtu 964 – Saldo výdajů a nákladů se ke konci roku převede zůstatek účtu 211- Financování výdajů územních samosprávných celků a zůstatek účtu 213 – Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím, zůstatek účtu 214 – Poskytnuté dotace ostatním subjektům, zůstatek účtu 221 – Limity výdajů a zůstatky nákladových účtů účtové třídy 4.

67


•

Ke konci roku dochází také k vyúčtování rozpočtových příjmů pomocí zápisu na stranu MD účtů 215 a 216 a na stranu DAL účtu 965 – Saldo příjmů a výnosů.

•

Na stranu DAL nebo MD účtu 933 – Převod zúčtování příjmů a výdajů minulých let se převedou konečné zůstatky účtů 217 a 218.

Na stranu MD účtu 962 – Konečný účet rozvažný se účtují konečné zůstatky aktivních účtů (účetní třídy 0, 1, 2, 3). Na stranu DAL tohoto účtu se pak zachytí konečný zůstatek účtů 933- Převod zúčtování příjmů a výdajů minulých let, 964 – Saldo výdajů a nákladů a 965 – Saldo příjmů a výdajů a ostatní pasivní účty (účtová třída 2, 3, 9). Na podkladě údajů účtu 962 se sestaví závěrka. Účetní závěrka zahrnuje účetní výkazy - rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. V rozvaze jsou uspořádány položky majetku, závazků a jiných aktiv a pasiv. Výkaz zisků a ztrát zachycuje konečné zůstatky účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním. Protože obec nemá žádnou hospodářskou činnost, výkaz zisků a ztrát nesestavuje. Město je dále povinné sestavovat výkaz pro plnění rozpočtů územních samosprávných celků a DSO. Město předkládá Ministerstvu finanční výkazy za vlastní hospodaření a výkazy za hospodaření jím zřízených příspěvkových organizací prostřednictvím krajského úřadu. Měsíčně

předkládá

finanční

výkaz

pro

hodnocení

plnění

rozpočtu

územních

samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, čtvrtletně pak rozvahu, přílohu za vlastní hospodaření a i za hospodaření jím zřízených příspěvkových organizací

4.4 Výpočet daně z příjmu V této části diplomové práce se zabývám dvěma příklady na výpočet daně z příjmů obce. V prvním případě se jedná o výpočet daně z příjmů za rok 2005 pro obec Humpolec, v druhém případě jde o fiktivní příklad na výpočet daně z příjmů obce za rok 2006.

4.4.1 Výpočet daně z příjmů obce – konkrétní příklad Cílem následujícího praktického příkladu bude vypočítat daň z příjmu právnických osob obce za zdaňovací období roku 2005. Údaje v tomto příkladě použité jsou konkrétní data získané na městském úřadu v Humpolci.

68


ZADÁNÍ: V roce 2005 obdržela obec příjmy z místních a správních poplatků a pokut, výnosy z daní dle rozpočtového určení, dotace, dále příjmy z pronájmu pozemků, bytového fondu, nebytových prostor, vodního hospodářství, příjmy z prodeje nemovitostí a ostatního majetku. Obec také poskytuje službu – kopírování. Město neprovozuje hospodářskou činnost, takže nemá z této činnosti žádné příjmy. Výdaje odborná lesní správa provize za správu nebytových prostor daň z převodu nemovitostí výdaje na pronájem bytového fondu

107 088,00 Kč 94 962,00 Kč 166 581,00 Kč 6 105 182,00 Kč

ostatní výdaje

200 214 920,00 Kč

Výdaje celkem

206 688 733,00 Kč

Příjmy daňové příjmy

112 893 970,00 Kč

přijaté dotace

40 529 510,00 Kč

příjmy z kopírování a prodeje DDHM a MZ

189 059,10 Kč

přijaté úroky z termínovaného vkladu

127 026,62 Kč

příjmy z prodeje nemovitostí

8 443 976,00 Kč

příjmy z nájemného z lesních pozemků

1 831 670,00 Kč

příjmy z nájemného z ostatních pozemků příjmy z nájemného z ostatního majetku příjmy z nájemného za nebytové prostory příjmy z pronájmu bytového fondu příjmy z nájemného za vodní hospodářství ostatní zdanitelné příjmy ostatní nezdanitelné příjmy Příjmy celkem

129 667,60 Kč 7 032,00 Kč 4 209 782,32 Kč 5 883 759 Kč 4 589 583,70 Kč 232 618,00 Kč 9 178 596,66 Kč 188 246 251,00Kč

69


Řešení: Nejprve musíme posoudit jednotlivé příjmy a určit, které

jsou předmětem daně

z příjmů, které dani nepodléhají a nebo které předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. K jednotlivým příjmům také musíme přiřadit výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud odečtěme od příjmů podléhajících dani jejich výdaje, získáme dílčí základy daně. Součtem těchto dílčích základů získáme celkový základ daně z příjmů. Postup zjištění základu daně z hlavní činnosti obce Humpolec je přehledně uveden v následující tabulce. Tabulka č. 24: Výpočet základu daně Příjmy v Kč

Daňové příjmy (třída 1) Přijaté dotace Kopírování Nájemné z lesních pozemků Nájemné z ostat. pozemků Nájemné z ostatního

Výdaje v Kč

Základ daně v Kč

112 893 970,00

není předmětem daně

40 529 510,00


189 059,10 1 831 670,00

189 059,10 107 088,00

1 724 582,00

129 667,60

129 667,60

7 032,00

7 032,00

majetku Nájemné za nebytové

4 209 782,32

94 962,00

4 114 820,32

prostory Nájemné za vodní

4 589 583,70

4 589 583,70

hospodářství Pronájem bytového fondu

5 883 759,00 6 105 182,00

příjmy nižší než výdaje, tzn. není předmětem daně

Úroky z termínovaných

127 026,62

127 026,62

účtů Prodej nemovitostí Ostatní zdanitelné příjmy Základ daně za hlavní činnost

8 443 976,00 232 618,00

166 581,00

8 277 395,00 232 618,00 19 391 784,34

70


Po zjištění základu daně může obec jakožto poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, snížit svůj základ o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč. Protože 30 % ze základu daně obce Humpolec je vyšší než 1 000 000 Kč, snížíme základ o maximum. Po odpočtu 30 % musíme základ daně zaokrouhlit na 1 000 Kč dolů. Nyní už zbývá jen vypočítat daň pomocí sazby daně, která na rok 2005 činila 26 %. Postup výpočtu daně z příjmů města Humpolec je znázorněn v následující tabulce: Tabulka č. 25: Výpočet daně z příjmů za rok 2005

Výpočet daně z příjmu

Částka

Základ daně za hlavní činnost

19 391 784,34 Kč

Odpočet 30 % (nejvíce 1 mil. Kč)

- 1 000 000,00 Kč

Základ daně

18 391 784,34 Kč

Základ daně zaokrouhlený na 1000 Kč dolů 18 391 000,00 Kč Sazba daně pro rok 2005 Daň z příjmu za rok 2005

26 % 4 781 660,- Kč

4.4.2 Výpočet daně z příjmů obce – fiktivní příklad Protože jsem v období realizace této diplomové práce neměla k dispozici podklady pro výpočet daně z příjmů města Humpolec za rok 2006, uvádím příklad výpočtu daně z příjmů za rok 2006 se smyšlenými údaji. V tomto příkladě jsem se snažila prezentovat co nejvíce specifik a problémů, se kterými se můžeme v rámci obcí setkat. Cílem příkladu je stanovit výši příjmu daně z příjmů do rozpočtu obce. ZADÁNÍ: Ze své hlavní činnosti má obec příjmy z místních a správních poplatků, pokut, které sama ukládá, výnosy z daní převáděné podle rozpočtového určení do rozpočtu obce a dotace. V roce 2006 měla obec také příjmy z pronájmu a prodeje majetku a některé další příjmy. Vstupní cena pozemku, který byl v roce 2006 prodán, byla 10 000,- Kč, vstupní cena prodané budovy činila 100 000,- Kč. Majetek nebyl odepisován. Obec provozuje také hospodářskou činnost. V roce 2005 dosáhla obec v hospodářské činnosti ztrátu ve výši 200 000,- Kč. V roce 2006 prodala obec v rámci své hospodářské činnosti movitý majetek (kotel pro ústřední topení), který byl pořízen v roce 2004.

71


Na tento majetek byl uplatněn odpočet na reinvestice ve výši 10 % ze vstupní ceny. Vstupní cena majetku byla 100 000,- Kč. Prodejní cena činila také 100 000,- Kč. Obec zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením. V roce 2006 zaměstnávala celkem 3 zaměstnance se zdravotním postižením. Z toho dva zaměstnanci pracovali na pracovní úvazek 6 hodin a jeden na pracovní úvazek 4 hodin denně. Všichni pracovníci z ročního kalendářního fondu odpracovali všechny pracovní dny, kromě dnů, kdy měli zákonný nárok na dovolenou, kterou řádně vyčerpali. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců se zdravotním postižením za rok 2006 tedy činí 2,00 ((6 hodin + 6 hodin + 4 hodiny)/8 hodin). Sleva na dani bude tedy činit 18 000 * 2,00 = 36 000,-. HLAVNÍ ČINNOST: Příjmy daňové příjmy

15 200 000,- Kč

přijaté dotace

9 000 000,- Kč

příjmy z kopírovacích služeb

16 000,- Kč

příjmy z inzerce

10 000,- Kč

příjmy z plesu

20 000,- Kč

příjmy z ostatních služeb

65 000,- Kč

příjmy z pronájmu kulturního domu

150 000,- Kč

příjmy z pronájmu movitých věcí

4 000,- Kč

přijaté úroky z běžného účtu

9 000,- Kč

přijaté úroky z termínovaných vkladů

54 000,- Kč

příjmy z podílu na zisku a dividendy

28 000,- Kč

příjmy z prodeje pozemku

15 000,- Kč

příjmy z prodeje nemovitostí Příjmy celkem

130 000,- Kč 24 701 000,- Kč

Výdaje mzdy, pojištění

3 200 000,- Kč

nákup materiálu

1 500 000,- Kč

72


nákup vody, paliv a energie zajištění plesu nákup služeb sražená daň z termínovaných vkladů opravy kulturního domu

3 300 000,- Kč 8 000,- Kč 12 900 000,- Kč 7 000,- Kč 250 000,- Kč

ostatní výdaje

2 850 000,- Kč

Výdaje celkem

24 015 000,- Kč

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST: Výnosy nájemné

28 600 000,- Kč

tržby ze správy budov

90 000,- Kč

úroky z termínovaných vkladů

21 000,- Kč

úroky z běžného účtu

8 000,- Kč

tržby z prodeje majetku

1 500 000,- Kč

ostatní výnosy

4 980 000,- Kč

Výnosy celkem

35 199 000,- Kč

Náklady mzdové náklady, pojištění opravy a udržování služby náklady na reprezentaci

1 300 000,- Kč 12 900 000,- Kč 7 800 000,- Kč 7 000,- Kč

smluvní pokuty a úroky z prodlení

15 000,- Kč

ostatní pokuty a penále

12 000,- Kč

bankovní poplatky z termínovaných vkladů

12 000,- Kč

manko zjištěné při inventuře

15 000,- Kč

odpisy majetku, ostatní náklady

11 290 000,- Kč

Náklady celkem

33 351 000,- Kč

73


Řešení: HLAVNÍ ČINNOST: Při řešení tohoto příkladu postupujeme stejně jako u příkladu prvního. Nejprve posoudíme jednotlivé příjmy a určíme, které jsou předmětem daně z příjmů, které dani nepodléhají a nebo které předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. K jednotlivým příjmům také musíme přiřadit výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud odečtěme od příjmů podléhajících dani jejich výdaje, získáme dílčí základy daně. Součtem těchto dílčích základů získáme celkový základ daně z příjmů. Postup zjištění základu daně z hlavní činnosti je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 26: Výpočet základu daně Příjmy v Kč

Daňové příjmy (třída 1) Přijaté dotace

Výdaje v Kč

Základ daně v Kč

15 200 000,-


9 000 000,-


Kopírování

16 000,-

16 000,-

Inzerce

10 000,-

10 000,-

Ples

20 000,-

8 000,-

150 000,-

250 000,-

Pronájem kulturního domu

12 000,výdaje vyšší než příjmy, tzn. není předmětem daně

Pronájem movitých věcí

4 000,-

4 000,-

Úroky z běžného účtu

9 000,-


Úroky z termínovaných účtů

54 000,-

54 000,-

Podíl na zisku a dividendy

28 000,-

Prodej pozemku

15 000,-

10 000,-

5 000,-

130 000,-

100 000,-

30 000,-

Prodej budovy Základ daně za hlavní činnost

samostatný základ daně

131 000,-

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST: Výsledek hospodaření z hospodářské činnosti obce se musí upravit o tzv. připočitatelné položky. Připočitatelné položky tvoří daňově neuznatelné náklady, které jsou zaúčtovány v účetní evidenci obce.

74


V tomto případě byly zjištěny tyto připočitatelné položky: •

náklady na reprezentaci

7 000,- Kč

•

ostatní pokuty a penále

12 000,- Kč

•

rozdíl mezi vyúčtovaným mankem a předpisem odpovědnému zaměstnanci k úhradě

5 000,- Kč

Celkem

24 000,- Kč

Dále se výsledek hospodaření upraví o odpočitatelné položky. V tomto případě byly zjištěny odpočitatelné položky: •

úroky z běžného účtu (u obce nejsou předmětem daně - § 18/odst. 4 c))

•

8 000,- Kč

porušení podmínky pro uplatnění odčitatelné položky za reinvestice ( 10 % ze 100 000 Kč)

10 000,- Kč

Celkem Výsledek

18 000,- Kč hospodaření

za

hospodářskou

činnost

upravený

o

připočitatelné

a odpočitatelné položky tvoří základ daně z příjmů za hospodářskou činnost. Základ daně za hlavní činnost a za hospodářskou činnost sečteme a od tohoto součtu odečteme ztrátu z minulého roku. Nyní jsme získaly základ daně celkem. Po zjištění základu daně může obec jakožto poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, snížit svůj základ o 30 %. Po odpočtu 30 % musíme základ daně zaokrouhlit na 1 000 Kč dolů. Nyní musíme vypočítat daň pomocí sazby daně, která pro rok 2006 činí 24 %. Od vypočtené daně následně odečteme slevu na dani a tak získáme konečnou sumu daně z příjmů obce za rok 2006. Popsaný postup je názorně uveden v následující tabulce.

75


Tabulka č. 27: Výpočet daně z příjmů za rok 2006

Výpočet daně z příjmu Výsledek hospodaření za hospodářskou činnost před zdaněním

Částka 1 848 000,- Kč

Připočitatelné položky celkem

24 000,- Kč

Odpočitatelné položky celkem

- 18 000,- Kč

Základ daně za hospodářskou činnost Základ daně za hlavní činnost Odpočet daňové ztráty z hosp. činnosti za rok 2005

1 854 000,- Kč 131 000,- Kč - 40 000,- Kč

Základ daně celkem

1 945 000,- Kč

Odpočet 30 %

- 583 500,- Kč

Základ daně snížený a zaokrouhlený na 1000 Kč dolů

1 361 000,- Kč

Sazba daně pro rok 2006

24 %

Daň z příjmu

326 640,- Kč

Sleva na dani za zaměstnance se ZPS

- 36 000,- Kč

Daň z příjmu po slevě

290 640,- Kč

4.5 Doporučení k vybraným problémům V následující části diplomové práce bych chtěla shrnout poznatky, které jsem získala spoluprací s městským úřadem Humpolec a navrhnout doporučení, která by přispěla ke zlepšení procesu financování města Humpolec.

4.5.1 Doporučení k oblasti financování obce 1) Daňové příjmy obce Současný systém rozpočtového určení daní přiděluje velikostním skupinám obcí odstupňované koeficienty, kterými se násobí počet obyvatel a výsledné číslo určí podíl každé obce na objemu sdílených daní. Humpolec patří se svými 10 887 obyvateli do velikostní kategorie 10 001 – 20 000 obyvatel, které náleží koeficient 0,7016. Počet obyvatel ve městě se ale nebezpečně blíží k dolní hranici velikostní kategorie, což by mělo za následek připadnutí města do nižší kategorie a výrazné skokové snížení daňových příjmů (pro kategorii 5 001 – 10 000 obyvatel je určen koeficient 0,6150). Vzhledem k celostátnímu snižování počtu obyvatel a stárnutí obyvatelstva, lze očekávat pokles obyvatel i ve městě Humpolec.


76

DOPORUČENÍ K BODU 1: Město by mohlo svou aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního podnikání a podporou investičních aktivit dosáhnout zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti na svém území a přilákat tak nové občany a eliminovat stěhování mladých lidí z Humpolce do větších měst. Dále by mohlo město vytvořit městský fond na podporu bydlení a prostřednictvím startovních bytů přilákat mladé lidi z okolních vesnic do města. Důležitá je také podpora individuální výstavby – příprava a zasíťování pozemků, podpora mladých stavebníků, bytových družstev. Touto strategií by se zvýšil především příjem daně z příjmů fyzických osob – a to jak ze závislé činnosti tak i osob samostatně výdělečně činných – a daně z příjmů právnických osob a zamezilo by se propadnutí města do nižší velikostní kategorie. 2) Využití fondů ČR a EU pro rozvojové záměry města a regionu Velkým plusem pro získávání dotací pro město i region je existence mikroregionu Zálesí a existence Společnosti pro rozvoj Humpolecka o. s.. Mikroregion Zálesí sdružuje několik obcí v regionu a umožňuje těmto obcím získat dotace, na které by jednotlivě nedosáhly. Obec už má zkušenosti s čerpáním dotací z fondů a má dobré administrativní zázemí na městském úřadě. DOPORUČENÍ K BODU 2: Aktivní snaha o získání dotací a zapojení se města do programovacího období EU 2007-2013.

Město by mělo podpořit vznik pracovní

skupiny pro přípravu projektů města, provázanost projektů a hledání finančních zdrojů pro záměry města. Obec by se také měla pokusit zvýšit povědomí o možnostech financování rozvojových záměrů pro podnikatelskou a neziskovou sféru, protože v současné době je zájem podnikatelských a neziskových subjektů zapojit se do projektů nízký. V rámci celého regionu doporučuji plnohodnotné zapojení do iniciativy Leader. Záleží pouze na aktivitě města jak využije daných možnosti. 3) Sleva na dani Ze zjištěných informací vyplývá, že obec nezaměstnává žádné zaměstnance se změněnou pracovní schopností. Z tohoto důvodu pak obec nemůže uplatnit slevu na dani. DOPORUČENÍ K BODU 3: V případě potřeby přijetí nových zaměstnanců uvažovat o přijetí zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, např. pokladní na odboru dopravy.


77

Obec tak vyřeší problém s nedostatkem zaměstnanců v důsledku rozšíření působnosti a zároveň bude moci uplatnit slevu na dani.

4.5.2 Doporučení k oblasti účetnictví V účtování obce se objevily následující nedostatky: 1) nesprávně zachycený majetek v aktivech znění řešeného účetního případu: zaplacení vkladu na změnu územního plánu ve výši 10 000,- Kč a ve výši 80 000,- Kč Nesprávně bylo zaúčtováno na stranu MD účtu 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a na stranu DAL účtu 232, § 3635, položka 6121 – Budovy, haly stavby Správně mělo být zaúčtováno na stranu MD účtu 019 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Oprava: O hodnoty změny územního plánu musí být navýšena celková hodnota územního plánu evidovaného na účtu 019 a úhrada závazku musí být účtována přes položku 6119 – Ostatní nákupy dlouhodobého nehmotného majetku. 2) nesprávné účtování znění řešeného účetního případu: odpis investic, jejichž pořízení bylo trvale zastaveno, nízkoenergetický dům v částce 272 966,75 Kč a Bytový dům Družstevní v částce 381 700 Kč. Nesprávně bylo účtováno na stranu MD účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku a na stranu Dal účtu 042. Správně má být účtováno na stranu MD účtu 410 – Materiální náklady a na stranu DAL účtu 042. Oprava: V souladu s Českým účetním standardem č. 512 musí být proúčtováno vyřazení investic, u nichž bylo pořízení trvale zastaveno na stranu MD účtu 410 a DAL účtu 042 a následně na stranu MD účtu 901 a na stranu DAL účtu 211- Financování výdajů územních samosprávných celků.

78


3) nesprávně použitá rozpočtová skladba: a) znění

řešeného

účetního

případu:

poskytnutí

příspěvku

na

„Soutěž

Automechanik - Junior“ Nesprávně účtováno na § 3122- Střední odborné školy. Správně musí být účtováno na § 3123 – Střední odborná učiliště a učiliště, protože soutěž byla pořádána středním odborným učilištěm. b) znění řešeného účetního případu: poskytnutí příspěvku Českému rybářskému svazu na „ Záchranný chov střevle potoční“ ve výši 3 000,- Kč Nesprávně účtováno na § 3429 – Zájmová činnost. Správně musí být účtováno na § 3741 – Ochrana druhů a stanovišť, protože do tohoto paragrafu patří všechny činnosti týkající se ochrany a obnovy ohrožených druhů flóry a fauny. c) znění řešeného účetního případu: úhrada faktury na dopravu kulis na Honzlův Humpolec ve výši 1 347,50 Kč Nesprávně účtováno na § 5171 – Opravy a udržování. Správně musí být účtováno na § 5169 – Nákup ostatních služeb, protože dopravu nelze zahrnovat do oprav, doprava je zahrnována do nákupu služeb. d) znění řešeného účetního případu: poskytnutí členského příspěvku Sdružení obcí Vysočiny ve výši 76 209,- Kč Nesprávně účtováno na § 3699 a položku 5229 – Ostatní neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím Správně musí být účtováno na položku 5329 – Ostatní neinvestiční dotace veřejným rozpočtům územní úrovně, která zahrnuje např. neinvestiční dotace dobrovolným svazkům obcí. e) znění řešeného účetního případu: úhrada faktury na herní prvky ve výši 122 034,- Kč Nesprávně účtováno na § 3745 – Péče o vzhled obce a položku 6122 – Stroje, přístroje, zařízení nad 40 000,- Kč za kus. Správně musí být účtováno na § 3421 – Využití volného času dětí a mládeže, kde se dle rozpočtové skladby účtují výdaje na vybavení dětských hřišť.


DOPORUČENÍ K BODŮM 1- 3:

79

I když nedostatky uvedené v bodech 1-3 byly

odstraněny ještě před dokončením auditu, doporučuji důslednější vnitřní kontrolu. Také bych navrhla proškolení zaměstnanců ekonomického útvaru a to zejména v problematice rozpočtové skladby. 4) nedostatek v inventarizaci V rámci inventarizace za rok 2004 nebylo zajištěno vyřazení majetku v hodnotě 1 137 847 Kč, který již nebyl ve vlastnictví města k 31. 12. 2004. Majetek byl vyřazen až 31. 3. 2005. DOPORUČENÍ K BODU 4:

Navrhuji upozornit inventarizační komisi na řádné

provádění fyzických inventarizací.

4.5.3 Ostatní doporučení V této části diplomové práce uvádím nedostatky týkající se hospodaření obce. Podle mého názoru by měly být tyto nedostatky předmětem vnitřní analýzy a přijetí nápravných opatření. V doporučení uvádím jaká nápravná opatření by mohla být schválena. Ostatní nedostatky jsou následující: 1) Majetek svěřený do správy příspěvkovým organizacím Obec svěřila do správy příspěvkovým organizacím nemovitý majetek. Tento majetek evidují příspěvkové organizace na příslušných majetkových účtech a odepisují ho. Obec eviduje tento majetek v účetnictví na účtu 067 – Ostatní dlouhodobé výpůjčky. DOPORUČENÍ K BODU 1: Veškerý majetek svěřený do správy zřízeným příspěvkovým organizacím vyvést z majetku obce a evidovat v rámci podrozvahové evidence. 2) Rozpočet města, jeho příprava, průběh a vyhodnocení V rámci hospodaření obce neexistuje vnitřní směrnice, která by upravovala rozpočet města, jeho přípravu, průběh a vyhodnocení. V minulém období došlo k ověřování dílčích opatření umožňujících racionalizaci při sestavování a aktualizaci rozpočtu města. DOPORUČENÍ K BODU 2: Provést vyhodnocení účinnosti dosavadních postupů a v kladném případě jejich zpracování do řídícího systému města na všech zúčastněných


80

úrovních subjektů participujících na vzniku, aktualizaci a vyhodnocování plnění rozpočtu. Vypracovat vnitřní směrnici pro přípravu a tvorbu rozpočtu. 3) Pokladna Systém Vera, který obec používá, je propojen tak, že umožňuje vybírat jednotlivé správní poplatky na jednotlivých odborech. Odbor dopravy však poplatky nevybírá přímo. Občan musí nejdříve poplatek uhradit na hlavní pokladně, pak teprve svoji záležitost vyřizuje na silničním odboru. V důsledku tohoto postupu se stává, že výše poplatku je jiná než dříve uhrazená. Nastává proces zbytečných storen a vystavení nového dokladu. Celý systém se tak stává neefektivní, v rámci účtování pokladny vznikají zbytečné doklady navíc. DOPORUČENÍ K BODU 3: Doporučuji využít možností systému Vera a vybírat poplatky přímo na odboru dopravy. V rámci hlavní pokladny bude účtováno o vybraných prostředcích pouze souhrnným dokladem, tím se zabrání nedostatkům při výši placených správních poplatků. Systém se zprůhlední, zefektivní a zamezí se nebezpečí vzniku nesprávností v účetnictví (např. dvojího zaevidování účetního případu, vzniku neidentifikovatelných plateb apod.). Na závěr bych chtěla poznamenat, že z výsledku přezkoumání hospodaření města Humpolec nevyplývají žádná rizika s negativním dopadem na hospodaření ÚC v budoucnosti.


81

5 Závěr Finanční hospodaření obce se řídí zejména jejím rozpočtem. Obce jsou povinny sestavovat rozpočet na jednoleté období, které je shodné s kalendářním rokem. Rozpočet poskytuje informace o finanční situaci obce o jejích příjmech a výdajích. Mezi hlavní zdroje příjmů města Humpolec lze zařadit daňové příjmy a dotace. Daňové příjmy představovali v roce 2005 60 % celkových příjmů. Skoro 90 % všech daňových příjmů města Humpolec tvoří příjmy plynoucí dle zákona o rozpočtovém určení daní. Do daňových příjmů řadíme také místní, správní a ostatní poplatky a různé odvody. Největší položkou daňových příjmů se stala daň z přidané hodnoty. Současný systém rozpočtového určení daní přiděluje velikostním skupinám obcí odstupňované koeficienty prostřednictvím nichž se určí podíl každé obce na objemu sdílených daní. Humpolec patří se svými 10 887 obyvateli do velikostní kategorie 10 001 – 20 000 obyvatel. Vzhledem k celostátnímu snižování počtu obyvatel a stárnutí obyvatelstva, lze očekávat pokles obyvatel i ve městě Humpolec, což by mohlo mít za následek propadnutí města do nižší kategorie a skokové snížení daňových příjmů. Město by

proto mělo svou aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního

podnikání a podporou investičních aktivit dosáhnout zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti na svém území a přilákat tak nové občany a eliminovat stěhování mladých lidí z Humpolce do větších měst. Dotace do rozpočtu města plynuly investiční i neinvestiční. Neinvestiční dotace tvořily 84 % všech dotací, které město v roce 2005 získalo. Investiční dotace byly poskytnuty zejména na intenzifikaci čističky odpadních vod. Velkým plusem pro získávání dotací pro město i region je existence mikroregionu Zálesí a Společnosti pro rozvoj Humpolecka o. s.. Mikroregion Zálesí sdružuje několik obcí v regionu a umožňuje těmto obcím získat dotace, na které by jednotlivě nedosáhly. Obec už má zkušenosti s čerpáním dotací z fondů a má dobré administrativní zázemí na městském úřadě. Největší položkou výdajů města Humpolec byly běžné výdaje, které tvoří přes 70 % celkových výdajů. Celkově byly výdaje vyšší než příjmy, bylo to zapříčiněno velkými investicemi města do čističky odpadních vod a do podpory a obnovy bydlení ve městě.


82

Pro obce je typický odlišný způsob vedení účetnictví na rozdíl od podnikatelských subjektů, což vyplývá z charakteru úkolů, které obce zabezpečují. Oproti podnikatelským subjektům tyto organizace při účtování o své rozpočtové činnosti nepracují s kategorií výnosů a zisku. Obce jsou účetními jednotkami, přičemž základní účtování o rozpočtových příjmech a výdajích je upraveno dle zásad hospodaření podle rozpočtu. Město Humpolec používá účetní software GORDIC a VERA. Software GORDIC zabezpečuje splnění nároků na vedení účetnictví a rozpočtu podle platné rozpočtové skladby. Program je používán i pro zpracování výkazů územního samosprávného celku. Tyto výkazy pak město posílá krajskému úřadu, který má stejný software, takže nejsou problémy při přenosu dat. Objevily se totiž špatné zkušenosti s přenosem dat, pokud měly organizace odlišný software. Z tohoto důvodu město využívá software VERA jen pro evidenci správních agend (např. stavební úřad, občanské průkazy, dopravní agenda), i když obsahuje celou řadu podsystémů. Systém Vera umožňuje vybírat jednotlivé správní poplatky na jednotlivých odborech. Odbor dopravy však poplatky nevybírá přímo. Občan musí nejdříve poplatek uhradit na hlavní pokladně, pak teprve svoji záležitost vyřizuje na silničním odboru. V důsledku tohoto postupu se stává, že výše poplatku je jiná než dříve uhrazená. Nastává proces zbytečných storen a vystavení nového dokladu. Město by proto mělo lépe využít možností systému Vera a vybírat poplatky přímo na odboru dopravy. Systém se zprůhlední, zefektivní a zamezí se nebezpečí vzniku nesprávností v účetnictví. Město Humpolec využívá dvouokruhový způsob účtování, tzn. že rozlišuje příjmový a výdajový účet. Pokud by šlo o obec s relativně malým rozpočtem, může funkci příjmového účtu a zároveň vkladového výdajového účtu plnit účet 231 – Základní běžný účet, to ale není případ města Humpolec. Ke sledování výdajů je tedy ve městě využíván účet 232. Z tohoto výdajového účtu se během roku uhrazují jednotlivé rozpočtové výdaje. Inkasované příjmy se naopak evidují na účtu 235. Přesto, že se v obcích klade hlavní důraz na výdaje, mají svůj význam i ukazatele nákladů. V účtové osnově pro územní samosprávné celky je pro sledování nákladů vyčleněna účtová třída 4. V této účtové třídě se neúčtují náklady spojené s provozováním hospodářské činnosti a náklady na investice. Náklady spojené s hospodářskou činností se


83

účtují v účtové třídě 5 a náklady na investice v účtové třídě 0. Město Humpolec ale žádnou hospodářskou činnost nemá, tudíž třídu 5 nevyužívá. Další odlišností obce je, že neprovádí odpisy dlouhodobého majetku. Je však jedna výjimka a to tehdy, když je dlouhodobý majetek využíván k provozování hospodářské činnosti. Pak se odpisy dlouhodobého majetku účtují. Jak už bylo řečeno, město Humpolec hospodářskou činnost nemá, takže majetek neodepisuje. S účtováním dlouhodobého majetku také souvisí účet 901. Tento účet představuje tvorbu zdrojů k profinancovanému majetku. Zvláštností v účtování obcí jsou také fondy. Město používá fondy majetkové a dále má zřízeny peněžní fondy (fond rozvoje a bydlení, sociální fond, fond investic, fond ekologie a fond rezerv a rozvoje). Dle zákona o daních z příjmů se obec považuje za poplatníka, který nebyl zřízen nebo založen za účelem podnikání. Narozdíl od obecně pojatých právnických osob, kdy předmětem daně z příjmů jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem, u obce jsou předmětem daně pouze příjmy ze ziskových činností, včetně příjmů z reklam a pronájmu majetku. Výjimkou jsou příjmy z pronájmu státního majetku, které jsou příjmem státního rozpočtu. U obce nejsou předmětem daně z příjmů zejména příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí a krajů, příjmy obcí plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich a příjmy z vkladů na běžném účtu. Obec je povinna vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí také pro vykazování výdajů. Na rozdíl od podnikatelských subjektů, může obec uplatnit další odčitatelnou položku od základu daně. Tato odčitatelná položka činí 30 % z upraveného základu daně, nejméně však 300 tisíc Kč a nejvýše 1 mil. Kč. Podmínkou je užití prostředků získaných takto dosaženou úsporou daňové povinnosti na krytí výdajů souvisejících s činnostmi, které nejsou předmětem daně, tedy především na dofinancování hlavní činnosti, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obec si však nemůže uplatnit odpočet za poskytnuté dary.


84

Další odlišností od podnikatelských subjektů je, že obec neodvádí daň z příjmu právnických osob do státního rozpočtu, ale převádí úhradu ze svého vkladového výdajového účtu na svůj příjmový účet. Daň je tedy příjmem obecního rozpočtu. Pokud by však došlo k nesprávnému vymezení daňové povinnosti obce, případný doměrek na dani je již příjmem státního rozpočtu. Další výjimka u obcí se týká platby záloh na daň z příjmu. Od roku 2001 obce nemusí platit zálohy na daň. Z konzultací s ředitelem Finančního úřadu v Humpolci vyplynulo, že vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob je pro obce problematické. K vyplnění tohoto přiznání není totiž vymezena jednotná metodika a názory na tuto problematiku se různí. Největším problémem je stejný formulář pro podnikající právnické osoby, jejichž cílem je dosažení zisku a pro poplatníky, kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem podnikání. Město Humpolec proto vyplňuje daňové přiznání přesně podle požadavků finančního úřadu, pod který spadá, tzn. Finanční úřad v Humpolci. Takto vyplněné přiznání pro rok 2005 je přiloženo v příloze.


85

6 Seznam použitých zkratek, účtů, položek a paragrafů rozpočtové skladby V diplomové práci se vyskytují tyto zkratky: •

Č. – pořadové číslo účetního případu

•

ČOV – čistička odpadních vod

•

ČR – Česká republika

•

DAL – strana „dal“ příslušného účtu

•

DSO – dobrovolný svazek obcí

•

EU – Evropská unie

•

FO – fyzická osoba

•

KB – Komerční banka

•

MD – strana „má dáti“ příslušného účtu

•

o. s. – občanské sdružení

•

PO – právnická osoba

•

Pol. – položka dle druhového třídění rozpočtové skladby

•

SR – státní rozpočet

•

SVČ – samostatná výdělečná činnost

•

ÚC – územní celek

•

ZDP – zákon o daních z příjmů

•

§ – paragraf dle odvětvového třídění rozpočtové skladby

Použité účty z účtové osnovy pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu: •

018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

•

021 – Stavby

•

022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

•

028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek

•

031 – Pozemky

•

032 – Umělecká díla a předměty

•

042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek


86

•

112 – Materiál na skladě

•

211 – Financování výdajů územních samosprávných celků

•

212 – Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu

•

213 – Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím

•

215 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti územních samosprávných celků

•

216 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z finančního majetku územních samosprávných celků

•

217 – Zúčtování příjmů územních samosprávných celků

•

218 – Zúčtování výdajů územních samosprávných celků

•

231 – Základní běžný účet

•

232 – Vkladový výdajový účet

•

235 – Příjmový účet

•

236 – Běžné účty peněžních fondů

•

263 – Ceniny

•

277 – Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám

•

315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy

•

321 – Dodavatelé

•

342 – Ostatní přímé daně

•

410 – Materiální náklady

•

420 – Služby a náklady nevýrobní povahy

•

460 – Manka a škody

•

901 – Fond dlouhodobého majetku

•

902 – Fond oběžných aktiv

•

917 – Peněžní fondy

Použité paragrafy odvětvového třídění rozpočtové skladby: •

1012 – Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravinářství

•

1031 – Pěstební činnost

•

2140 – Vnitřní obchod, služby a cestovní ruch

•

2212 – Silnice


•

3113 – Základní školy

•

3613 – Nebytové hospodářství

•

3632 – Pohřebnictví

•

3639 – Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené

•

6171 – Činnost místní správy

•

6310 – Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

•

6330 – Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně

•

6402 – Finanční vypořádání minulých let

Použité položky druhového třídění rozpočtové skladby: •

1341 – Poplatek ze psů

•

1343 – Poplatek za užívání veřejného prostranství

•

1511 – Daň z nemovitostí

•

2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků

•

2122 – Odvody příspěvkových organizací

•

2131 – Příjmy z pronájmu pozemků

•

2132 – Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí

•

2141 – Příjmy z úroků

•

2229 – Ostatní přijaté vratky transferů

•

2310 – Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku

•

2460 – Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva

•

3111 – Příjmy z prodeje pozemků

•

3112 – Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí

•

4134 – Převody z rozpočtových účtů

•

5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru

•

5136 – Knihy, učební pomůcky a tisk

•

5137 – Drobný hmotný dlouhodobý majetek

•

5139 – Nákup materiálu jinde nezařazený

•

5156 – Pohonné hmoty a maziva

•

5161 – Služby pošt

•

5162 – Služby telekomunikací a radiokomunikací

87


•

5163 – Služby peněžních ústavů

•

5169 – Nákup ostatních služeb

•

5171 – Opravy a udržování

•

5172 – Programové vybavení

•

5175 – Pohoštění

•

5191 – Zaplacené sankce

•

5331 – Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím

•

5342 – Převody fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálnímu fondu obcí a krajů

•

5345 – Převody vlastním rozpočtovým účtům

•

5361 – Nákup kolků

•

5362 – Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu

•

5499 – Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu

•

5660 – Neinvestiční půjčené prostředky obyvatelstvu

•

6122 – Stroje, přístroje a zařízení

•

6123 – Dopravní prostředky

•

6351 – Investiční dotace zřízeným příspěvkovým organizacím

•

6460 – Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu

88


89

7 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Rozpočet města Humpolec na rok 2005 ........................................................46 Tabulka č. 2: Daňové příjmy města Humpolec v roce 2005 ...............................................47 Tabulka č. 3: Nedaňové příjmy města Humpolec v roce 2005............................................48 Tabulka č. 4: Kapitálové příjmy města Humpolec v roce 2005 ..........................................49 Tabulka č. 5: Dotace města Humpolec v roce 2005 ............................................................50 Tabulka č. 6: Běžné výdaje města Humpolec v roce 2005 ..................................................50 Tabulka č. 7: Kapitálové výdaje města Humpolec v roce 2005 ..........................................51 Tabulka č. 8: Rozpočtový výhled města Humpolec ............................................................52 Tabulka č. 9: Rozpočet města Humpolec na rok 2006 ........................................................52 Tabulka č. 10: Rozpočet příspěvkové organizace zřízené městem Humpolec....................53 Tabulka č. 11: Rozpočtová opatření v oblasti obdržených dotací a grantů .........................53 Tabulka č. 12: Výsledek hospodaření příspěvkové organizace...........................................54 Tabulka č. 13: Účtování rozpočtových příjmů ....................................................................57 Tabulka č. 14: Účtování rozpočtových výdajů ....................................................................59 Tabulka č. 15: Účtování se zřizovanými příspěvkovými organizacemi ..............................60 Tabulka č. 16: Účtování pořízení dlouhodobého majetku ...................................................61 Tabulka č. 17: Účtování pořízení drobného dlouhodobého majetku...................................61 Tabulka č. 18: Účtování vyřazení dlouhodobého majetku ..................................................62 Tabulka č. 19: Účtování prodeje pozemku za cenu vyšší než je ocenění v účetnictví ........62 Tabulka č. 20: Účtování zásob variantou B – během roku ..................................................63 Tabulka č. 21: Účtování zásob variantou B – na konci roku ...............................................63 Tabulka č. 22: Účtování o fondu rozvoje a bydlení.............................................................65 Tabulka č. 23: Účtování o sociálním fondu obce ................................................................66 Tabulka č. 24: Výpočet základu daně ..................................................................................69 Tabulka č. 25: Výpočet daně z příjmů za rok 2005 .............................................................70 Tabulka č. 26: Výpočet základu daně ..................................................................................73 Tabulka č. 27: Výpočet daně z příjmů za rok 2006 .............................................................75


90

8 Literatura [1]

HRABALOVÁ, S. Účetnictví územních samospráv: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 108 s. ISBN 80-210-3744-X (brož.).

[2]

JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J., FOJTÍKOVÁ, J. a kol. Účetnictví, daně, audit a financování územních samo správných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3583-8 (brož.).

[3]

KRYŠKOVÁ, Š., URBANCOVÁ, A. Účetnictví organizačních složek státu, územních samosprávných celků a příspěvkových organizací. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2003. 222 s. ISBN: 80-248-0483-2 (brož.).

[4]

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha: Orac, 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1.

[5]

NOVÁKOVÁ, Š. Příklady účtování obcí. 1. vyd. Praha: Intes, 2002. 144 s. ISBN 80-238-7133-1.

[6]

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 63 s. ISBN: 80-86754-42-1 (brož.).

[7]

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4 (váz.).

[8]

PROKŮPKOVÁ, D., KINŠT, J. Praktické příklady účtování a rozpočtové skladby obcí od roku 2002. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2002. 159 s. ISBN 80-7310-002-9.

[9]

REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J., JURAJDOVÁ, H. a kol. Jak řídit kraj, město a obec, díl II. – Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5.


91

[10] SVOBODOVÁ, J., ŠAFRÁNEK, Z. Účtová osnova, české účetní standardy: postupy účtování pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2004. ISBN 80-7263-326-0.

[11] ŠELEŠOVSKÝ, J., BINEK, J., JURAJDOVÁ, H. a kol. Finance, audit, kontrola: průběžné vzdělávání úředníků ÚSC. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 117 s. ISBN 80-210-3944-2.

[12] zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

[13] zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

[14] zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

[15] zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

[16] zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

[17] zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

[18] zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů

[19] zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

[20] zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

[21] zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

[22] zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů


92

9 Přílohy •

Příloha č. 1 – Obce náležející do správního obvodu Města Humpolec

•

Příloha č. 2 – Rozpočtová opatření obce Humpolec v tis. Kč

•

Příloha č. 3 – Rozvaha města Humpolec

•

Příloha č. 4 - Směrná účtová osnova pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace

•

Příloha č. 5 – Vyplněné daňové přiznání k dani z příjmů města Humpolec za rok 2005

FINANCOVÁNÍ OBCE A JEJÍ ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA

Recommend Documents