Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance
Financování neziskových organizací v konkrétních podmínkách PONTIS Šumperk o.p.s.
Autor bakalářské práce:
Pavla Skálová
Vedoucí práce:
Ing. Alena Maaytová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Financování neziskových organizací v konkrétních podmínkách PONTIS Šumperk o.p.s.“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Zábřehu dne .............
podpis
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Aleně Maaytové, Ph.D. za vedení bakalářské práce, za její cenné rady a připomínky a dále paní Ing. Daně Blažíčkové, ekonomce společnosti PONTIS Šumperk o.p.s. za poskytnutí informací, ochotu a věnovaný čas při zpracování práce. Děkuji také své rodině za podporu v průběhu celého studia.
Anotace Předkládaná práce se zabývá neziskovými organizacemi, zejména jejich financováním. První část práce je popisná a zahrnuje uvedení do problematiky. V úvodu práce je popsán historický vývoj vzniku neziskových organizací. Teoretická část popisuje současný stav a význam neziskového sektoru ČR, možnosti financování neziskových organizací a charakteristiky obecně prospěšné společnosti. Praktická část představuje konkrétní obecně prospěšnou společnost PONTIS Šumperk o.p.s. a zaměřuje se na její hospodaření a financování. Závěr práce je věnován shrnutí získaných poznatků.
Klíčová slova: Nezisková organizace, neziskový sektor, obecně prospěšná společnost, vícezdrojové financování, fundraising.
Obsah Úvod ....................................................................................................................1 1.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE .............................................................................3 1.1
NEZISKOVÝ SEKTOR ČR ................................................................................... 3
1.2
NEZISKOVÉ ORGANIZACE OBECNĚ ................................................................. 4
1.3
CÍLE NEZISKOVÉ ORGANIZACE ........................................................................ 6
1.4
ZDROJE FINANCOVÁNÍ.................................................................................... 6
1.4.1
Veřejné financování ................................................................................. 7
1.4.2
Financování z neveřejných zdrojů ........................................................... 8
1.4.3
Samofinancování z vlastních zdrojů ........................................................ 9
1.5
HOSPODAŘENÍ A ÚČETNICTVÍ NNO.............................................................. 10
1.6
STAV NNO V ČR............................................................................................. 11
2.
OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST ............................................................. 13 2.1
ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK .......................................... 14
2.2
ORGÁNY OPS ................................................................................................ 15
2.3
HOSPODAŘENÍ A ÚČETNICTVÍ OPS ............................................................... 17
2.4
VÝVOJ A STAV OPS V ČR ............................................................................... 18
3.
PONTIS Šumperk o.p.s. .............................................................................. 20 3.1
CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE .................................................................. 20
3.1.1
Historie a vývoj v čase ........................................................................... 20
3.1.2
Poskytované služby ............................................................................... 21
3.2
HV Z HLAVNÍ A DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI ....................................................... 23
3.3
FINANCOVÁNÍ PONTIS .................................................................................. 26
3.4
VLASTNÍ ČINNOST ......................................................................................... 34
Závěr .................................................................................................................. 37 Seznam použité literatury a pramenů ................................................................. 39 Internetové zdroje .............................................................................................. 39 Zákony a vyhlášky ............................................................................................... 40 Rejstřík tabulek a grafů ....................................................................................... 41
Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila „Financování neziskových organizací v konkrétních podmínkách PONTIS Šumperk o.p.s.“ a to z toho důvodu, že nestátní neziskové organizace hrají v soudobé společnosti nenahraditelnou roli, především v oblasti poskytování veřejně prospěšných služeb. Na rozdíl od podnikatelské sféry není pro tyto organizace prioritní snahou generovat zisk, nýbrž svou činností naplňovat poslání, ke kterému byly založeny. Historie neziskového sektoru na území ČR je velice bohatá a dlouhá. Současný stav je poznamenán tržními podmínkami, ve kterých neziskové organizace musí tvrdě hájit své místo a zájmy, ačkoliv je jejich činnost pro stát velice důležitá. Velký pokrok v činnosti nestátních neziskových organizací souvisí se stále zlepšujícími se schopnostmi zajistit si finanční zdroje pro svou činnost. S tím souvisí pojem fundraising, pod kterým si lze představit souhrn postupů a metod vedoucí k získání finančních prostředků. Pro nestátní neziskové organizace je typický vícezdrojový charakter financování, kdy organizace kombinují veřejné, neveřejné a vlastní zdroje příjmů, přičemž většina organizací staví svůj rozpočet právě na cizích zdrojích (tedy veřejných a neveřejných). Právě zde vzniká problém plynoucí ze skutečnosti, že ani obce, ani podnikatelský sektor v současné době nedisponují takovými příjmy, kterými by mohly pravidelně a v dostatečné výši přispívat na činnost nestátních neziskových organizací. Cílem předkládané práce je zhodnotit financování konkrétní neziskové organizace a ukázat, že existence většiny neziskových organizací by nebyla možná bez státní finanční podpory a bez vlastní hospodářské činnosti. Pro svou práci jsem si vybrala neziskovou organizaci PONTIS Šumperk o.p.s., a to z toho důvodu, že tato společnost je největším poskytovatelem sociálních služeb v Olomouckém kraji a její financování má vícezdrojový charakter. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozebrána v první a druhé kapitole, které jsou věnovány obecným charakteristikám. První kapitola zahrnuje popis neziskového sektoru a právní formy, ve kterých neziskové 1
organizace nejčastěji vznikají. Dále se zaměřuje na specifika hospodaření a financování nestátních neziskových organizací a na jejich stav v ČR. Druhá kapitola je věnována legislativní úpravě obecně prospěšné společnosti, jejich hospodaření a způsobu vedení účetnictví, a to z toho důvodu, že analyzovaná společnost má právní formu obecně prospěšné společnosti. Úvod třetí kapitoly je věnován popisu samotné organizace, její historii a službám, které poskytuje. Kapitola je zaměřena především na rozbor finančních zdrojů, které organizace čerpala během let 2009 – 2011. Nedílnou součástí této kapitoly jsou rovněž tabulky a grafy zachycující strukturu finančních zdrojů a jejich vývoj v čase.
2
1. NEZISKOVÉ ORGANIZACE 1.1 NEZISKOVÝ SEKTOR ČR Úvodní kapitola se zabývá popisem neziskového sektoru coby důležité součásti ekonomického a politického prostředí každé vyspělé země. Historie neziskového sektoru na území České republiky je velice dlouhá a bohatá. Lidé se odpradávna sdružovali do skupin nebo komunit s cílem prosazovat svoje zájmy a vykonávat společnou činnost. V oblasti sociální a zdravotní péče převládaly až do 18. století církevní organizace, v oblasti vzdělávání vynikaly zejména řády jezuitů a piaristů. Velký rozvoj spolkové činnosti nastal v době Národního obrození. To s sebou přineslo vznik různých společností a spolků, které svou činností podporovaly rozvoj národní kultury a umění. Jejich rozvoj nastal zejména po vzniku první republiky v roce 1918. Plynulý rozvoj občanské společnosti byl však potlačen německou okupací a 2. světovou válkou, kdy okupační režim mnoho spolků a sdružení zrušil. Zlepšení podmínek pro rozvoj spolkové činnosti a v této souvislosti neziskového sektoru nastal až v roce 1990, kdy byly přijaty zákony č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. V následných letech byl pak neziskový sektor v České republice jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů a v současné době se dá konstatovat, že právě velikost neziskového sektoru je jedním z indikátorů rozvinutosti občanské společnosti1. Neziskový sektor jakožto soubor neziskových organizací dává prostor pro vlastní iniciativu občanů a pro tvorbu nejrůznějších spolků, které mohou zajišťovat takové služby, o které se stát z různých důvodů nemůže postarat, nebo pro něj není efektivní takového služby poskytovat2.
1 2
BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s.11. BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 8.
3
1.2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE OBECNĚ Přestože je pojem nezisková organizace obecně užíván, český právní řád v současné době tento pojem nedefinuje. Pouze zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů uvádí výčet „neziskových právnických osob“ a označuje tyto subjekty jako jednu skupinu. Za neziskovou organizaci se v praxi obecně považuje právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, což znamená, že nevytváří zisk k přerozdělení mezi jejich vlastníky, zakladatele nebo zaměstnance. Pokud zisk vytvoří, musí jej vložit zpět do organizace a využít za účelem rozvoje činnosti a plnění poslání, k nimž byla daná organizace založena. Neziskové (nebo- li nevýdělečné) organizace (dále jen NO) jsou organizace, které by měly především uspokojovat potřeby společnosti, nebo vymezeného okruhu lidí. Jejich existenci můžeme zaznamenat téměř ve všech oblastech lidské činnosti od zajišťování sociálních a zdravotních služeb, vzdělávání, kultury, rozvoje vědy, sportu až po oblast životního prostředí. Jelikož je vymezení neziskového sektoru velice široké, neziskové organizace se různí podle kritérií jejich členění. Nejčastěji se NO člení podle toho, kdo je jejich vlastníkem, nebo podle právní formy. Z pohledu vlastnictví lze neziskové organizace rozdělit na: Státní (vládní, veřejné), které jsou zřízeny a financovány z veřejných rozpočtů. Zařadit sem lze především státní školství a zdravotnictví, nebo instituce na ochranu životního prostředí. Co do právních forem, v ČR existují nejčastěji v podobě příspěvkových organizací, územních samosprávných celků nebo státních fondů. Nestátní (nevládní, soukromé), které nejsou vlastněny státem a nemusí být nutně financovány prostředky z veřejných rozpočtů. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, coby poradní orgán vlády, vymezuje jako nestátní neziskové organizace tyto následující právní formy:
Občanské sdružení. Řídí se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
Nadace a nadační fondy. Řídí se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. 4
Církevní právnické osoby zřizované církví nebo náboženskou organizací. Řídí se zákonem č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech.
Obecně prospěšná společnost. Řídí se zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.
NO se dále člení podle typu právní formy. Toto členění vychází z platné legislativy ČR, zejména ze zákona o daních z příjmů, kde § 18 vyjmenovává tyto typy právnických osob:
zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,
občanská sdružení včetně odborových organizací,
politické strany a politická hnutí,
registrované církve a náboženské společnosti,
nadace a nadační fondy,
obecně prospěšné společnosti,
veřejné vysoké školy,
veřejné výzkumné instituce,
školské právnické osoby podle zvláštního předpisu,
obce,
organizační složky státu,
kraje,
příspěvkové organizace,
státní fondy,
subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon3.
Všechny výše jmenované organizace mají jedno společné - jsou zřizovány za účelem konání obecně prospěšných činností a jejich primárním úkolem není dosahovat zisku.
3
§ 18 odst.8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5
1.3 CÍLE NEZISKOVÉ ORGANIZACE Cíle neziskové organizace musí být zaměřeny na specifické skupiny klientů, měly by být jednoznačné, srozumitelné, změřitelné a především dosažitelné, přičemž dosažení cílů se dá dosáhnout jen za podmínky, že organizace dobře zná své klienty. Hlavní cíl neziskové organizace v porovnání s hlavními cíli podniků, které jsou orientovány na zisk, není ve většině případů kvantitativně měřitelný. Za posláním (účelem existence organizace) se skrývá větší množství cílů, které musí být při dosažení optimalizovány a všechny aktivity, které nezisková organizace provádí, musí směřovat k naplňování tohoto poslání. S problematikou stanovení cílů souvisí i otázka, jak měřit výkonnost neziskové organizace. Vzhledem k tomu, že neziskové organizace vynakládají peníze převážně z cizích zdrojů, jsou odpovědné za to, aby tyto prostředky byly vynakládány efektivně. Toho lze dosáhnout zvyšováním výkonnosti organizace, přičemž výkonnost je nutné posuzovat jen vzhledem k jejímu poslání a předem stanoveným cílům. Samotná kvantifikace výsledků činnosti neziskové organizace je poměrně složitým problémem. Proti kvantifikaci výsledků činnosti neziskových subjektů vystupuje celá řada neziskových subjektů velice ostře, protože jsou přesvědčeny, že výsledky jejich práce lze posuzovat pouze z kvalitativního hlediska4.
1.4 ZDROJE FINANCOVÁNÍ Z toho důvodu, že předmětem zájmu předkládané práce je popis financování konkrétní nestátní neziskové organizace PONTIS Šumperk o.p.s., je tato kapitola věnována charakteristikám financování nestátních neziskových organizací (dále jen NNO). Naplnění poslání a činnost NNO vyžaduje určitý objem finančních zdrojů. Vzhledem k tomu, že tyto organizace mohou být vedle zdrojů od soukromých dárců financovány i ze státního rozpočtu, mluvíme v souvislosti s NNO o vícezdrojovém financování,
které
je
charakteristické
kombinováním
veřejného
s financováním z neveřejných zdrojů.
4
BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 17.
6
financování
Zdroje financování NNO můžeme rozdělit do tří základních skupin: 1. Veřejné financování 2. Financování z neveřejných zdrojů 3. Samofinancování z vlastních zdrojů
1.4.1
Veřejné financování
Podpora financování NNO ze strany státu může být buď přímá - formou poskytování dotací a grantů z veřejných rozpočtů, a nebo nepřímá - prostřednictvím daňových zvýhodnění. Finance z veřejných rozpočtů v rámci státní dotační politiky zabezpečované institucemi státní správy a samosprávy jsou nejčastěji směřovány do následujících oblastí lidské činnosti:
poskytování sociálních služeb,
ochrana životního prostředí,
podpora a rozvoj kultury,
péče o ohrožené a problémové skupiny obyvatel,
drogová problematika, atd.5
NNO přijímají do svého rozpočtu řadu dotací, které upravují dva právní předpisy zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který upravuje hospodaření krajů, měst a obcí. Podle rozpočtových pravidel republiky se objem poskytnutých prostředků váže nejen na právní formu, ale i na účel použití. O poskytnutí dotace rozhoduje v zásadě poskytovatel, a to na základě písemné žádosti. Při následném používání dotací rozpočtová pravidla republiky určují povinnost provedení finančního vypořádání poskytnuté dotace ke konci roku, zatímco rozpočtová pravidla pro hospodaření územních samosprávných celků připouštějí časovou použitelnost dotací i do delšího termínu, než je konec kalendářního roku 6.
5 6
BOUKAL P.,VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 37. TAKÁČOVÁ H.: Účetnictví neziskových organizací, s. 50.
7
Dne 1.2.2010 vláda schválila „Zásady vlády pro poskytování dotací ze Státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy“. Podle těchto zásad by od roku 2011 měly neziskové organizace s úspěšnými projekty znát konkrétní výši dotace nejpozději do konce února toho roku, na který je dotace poskytnuta a nejméně polovinu celkové částky dotace by měly na účet obdržet nejpozději do konce března, zbylou část pak do konce září7. Tato změna by měla zajistit to, že se peníze do organizace dostanou včas, ne jak tomu bylo dříve, kdy organizace obdržely první prostředky například až v polovině roku, čímž jim chyběly prostředky na začátku roku a tak si musely často brát úvěry nebo musely dokonce přistoupit k propouštění zaměstnanců. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, roste objem prostředků získávaných z Evropské unie prostřednictvím Evropských strukturálních fondů, především z Evropského sociálního fondu (ESF)8. Nezisková organizace může mít i jiné finanční zdroje než jsou dotace. Možnosti veřejných zdrojů jsou širší a zahrnují mimo jiné i zdroje související se zadáním veřejné zakázky9.
1.4.2
Financování z neveřejných zdrojů
Finance z neveřejných rozpočtů poskytují:
individuální dárci,
firemní dárci,
tuzemské i zahraniční nadace10.
7
Zásady vlády pro poskytování dotací ze Státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. In Usnesení vlády ČR. 2010, s. 3-4 [online]. 2011 [cit. 201104-017]. Dostupné z WWW: < http://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/usneseni-vlady/usneseni-vlady-cr-zedne-1--unora-2010-c--92-68045/>. 8 Pro srovnání, objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programové období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR, zatímco na programové období 2004-2006 bylo ČR přiděleno zhruba 457 mil EUR. Zdroj: Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW:
. 9 BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 38. 10 BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 38.
8
Prostředky od individuálních i firemních dárců nebývají většinou účelově vázány - je tedy na organizaci, na co poskytnuté prostředky využije. Jiné to však je u prostředků z nadací, u kterých je účelovost použití důležitá. Dalším možným zdrojem financování neziskové organizace jsou příjmy z loterií a her, kde podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách musí být stanovené procento výtěžku z loterie použito na veřejně prospěšný účel11. Zdroje financování mají vliv na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb a vzhledem k tomu je volba optimální kombinace zdrojů stěžejní otázkou, kterou musí NNO řešit.
1.4.3
Samofinancování z vlastních zdrojů
Samofinancování je další možností získávání finančních prostředků pro NNO, předpokládá vlastní činnost (respektive vlastní podnikání) NNO a přináší tak organizaci pocit menší závislosti na externích finančních zdrojích. Největší položku vlastních zdrojů u většiny NNO tvoří platby od klientů za užívání služeb, a to i přesto, že často jde jen o symbolickou částku, která zdaleka nedosahuje úrovně tržních cen. Částečná participace klientů je důležitá zejména z toho důvodu, že do organizace přináší určitou sumu peněz určenou ke krytí provozních nákladů, ale také snižuje riziko plýtvání službami tím, že zvyšuje povědomí klientů o tom, že „nic není zadarmo“. Další možností zajišťující samofinancování je prodej vlastního zboží. Jedná se především o provozování tzv. chráněných dílen, v nichž pracují klienti se zdravotním postižením a výtěžky z jimi vyrobených výrobků tak mohou být dalším finančním zdrojem NNO. Za předpokladu, že má NNO k dispozici nějaký hmotný nebo nehmotný majetek, který nevyužívá k vlastní činnosti, může jej pronajmout. Příjmy z pronájmu mohou být pak stabilním zdrojem finančních prostředků pro NNO.
11
BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 39.
9
Samozřejmě i samofinancování na sebe váže spoustu výhod i nevýhod. Jednou z největších výhod je to, že vlastní zdroje mohou NNO pomoci překlenout období nedostatku finančních prostředků z dotací a grantů. Na druhou stranu stinnou stránkou samofinancování je riziko ztráty finančních prostředků spojené s podnikání12. Z toho důvodu, že NNO získávají převážně finanční prostředky z veřejných rozpočtů a z rozpočtů územních samosprávných celků, podléhají účetnímu auditu. Ve většině případů nejsou NNO schopny plně pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s vykonáváním činností, pro které byly založeny. Proto existence každé NNO závisí na schopnosti umět si zajistit finanční prostředky. Otázkou získávání finančních zdrojů se zabývá fundraising. Fundraising (z angl. fund = fond, raising = zvyšování) lze definovat jako „hledání, získávání a pěstování zdrojů, resp. řízení a správa zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace.“13 Tato činnost v sobě tedy zahrnuje nejen postupy získávání zdrojů, ale i různé metody a know-how důležité pro činnost a samotnou existenci NNO.
1.5 HOSPODAŘENÍ A ÚČETNICTVÍ NNO I přesto, že se NNO zakládají jako nepodnikatelské subjekty, mohou mimo hlavní činnost podnikat prostřednictvím provozování tzv. doplňkové činnosti (hospodářské, vedlejší). V účetnictví se pak musí oddělovat náklady a výnosy z hlavní činnosti a náklady a výnosy související s doplňkovou činností. Hlavní činností se rozumí soubor aktivit, kvůli kterým byla NNO založena a tyto aktivity musí být zřetelně vymezeny ve statutu, zřizovacích nebo zakládacích listinách. Výnosy z hlavní činnosti, na rozdíl od doplňkové činnosti, nejsou předmětem daně z příjmů. Doplňková činnosti by měla nejen přispívat k účinnějšímu využívání majetku NNO, ale měla by také pomoci zajistit neziskové organizaci finanční zdroje. Příjmy, kterých
12 13
BOUKAL P., VÁVROVÁ H.: Ekonomika a financování neziskových organizací, s. 41. Cit. z REKTOŘÍK, J.: Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení, s. 93.
10
může NNO v rámci doplňkové činnosti dosáhnout jsou nejčastěji příjmy z reklam nebo z pronájmu hmotného majetku. Zároveň platí podmínka, že doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu a rozsah hlavní činnosti. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví stanovuje v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavena na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví, tedy o majetku, závazcích, nákladech a výnosech a výsledku hospodaření jako rozdílu mezi výnosy a náklady14. Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám přednostně vést účetnictví v plném rozsahu. Pro některé vybrané druhy NO, vyjmenované v § 9 odst. 3 zákona o účetnictví (např. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ÚSC, PO, aj.), je dána možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu15. Možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je ale značně omezena a platí jen pro jednotky, které nemají povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
1.6 STAV NNO V ČR Podle výzkumu John Hopkins University (2007) byl podíl neziskového sektoru na hrubém domácím produktu ČR 1,3 %, což bylo pod 5% průměrem západních zemí16. V České republice bylo k 1.1.2009 registrováno celkem 92 504 NNO (k 1.1.2008 to bylo 87 905). Převažující právní formou je občanské sdružení (cca 93 %), a to díky benevolentní úpravě této právní formy. Podíl jednotlivých právních forem na celkovém počtu NNO v roce 2009 zachycuje následující graf.
14
TAKÁČOVÁ H.: Účetnictví neziskových organizací, s. 122. To mimo jiné znamená, že účetní jednotky sestavují účtový rozvrh členěný jen na účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nemusí účtovat o časovém rozlišení, opravných položkách, účtují však o odpisech, účetní jednotka nemusí využívat analytické a podrozvahové účty. 16 FOJTŮ, Martina. Nevládní neziskové organizace hledají cestu ke státu i soukromým dárcům. In Muni.cz : Měsíčník Masarykovy univerzity. Brno : *s.n.+, listopad 2010. s. 12. 4 [online]. 2011 [cit. 201104-24]. Dostupné z WWW: . 15
11
Graf č. 1 Počet NNO podle typu právní formy v roce 2009 94 000 92 000 90 000 88 000
Nadační fondy
86 000
Nadace
84 000 82 000
Obecně prospěšné spolčnosti Rok 2009
Nadační fondy
373
Nadace
950
Obecně prospěšné spolčnosti
1 312
Církevní právnické osoby
4 035
Občanská sdružení
85 834
Církevní právnické osoby Občanská sdružení
Zdroj: Vláda České republiky *online]. 2010 [cit. 2011-04-24+. Dokumenty Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dostupné z WWW: . Tak, jak dopadala globální finanční krize na činnost ziskových subjektů, tak měla negativní dopad i na činnost NNO. Lze očekávat, že ani rok 2011 nebude ve znamení zlepšení objemu peněz v neziskovém sektoru. Nejjednodušším způsobem financování NNO i nadále zůstává čerpání dotací. Česká republika má v tomto období zajištěn přístup k vysokým částkám ze strukturálních fondů EU, které však v budoucnu už nemusí dosahovat takového objemu, jak tomu bylo doposud.
12
2. OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST Předmětem předkládané práce je financování neziskových organizací s ukázkou na konkrétním případu společnosti PONTIS Šumperk o.p.s. Z toho důvodu považuji za nutné alespoň v rámci této kapitoly věnovat prostor popisu a legislativě právě této právní formy neziskových organizací. Obecně prospěšná společnost (dále jen OPS) je po občanském sdružení a církevní právnické osobě třetí nejužívanější právní formou nestátních neziskových organizací. Její činnost je upravena zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Tento zákon byl mnohokrát novelizován, přičemž poslední novela z roku 201017, která je nejrozsáhlejší změnou právní úpravy týkající se obecně prospěšných společností, přináší do neziskové oblasti mnoho změn. Zásadní změnou nové právní úpravy je skutečnost, že správní rada již není statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti - tím je od 1. 1. 2011 ředitel. Tento krok určitě do budoucna zajistí pružnější a rychlejší rozhodování, než tomu bylo v případě, kdy statutárním orgánem byla správní rada mající zákonnou povinnost scházet se dvakrát ročně18. § 2 zákona č. 248/1995 Sb. definuje obecně prospěšnou společnost jako právnickou osobu, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, přičemž její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců ale musí byt použit na poskytovaní obecně prospěšných služeb, pro které byla tato obecně prospěšná společnost založena19. Základními znaky OPS jsou:
povinnost poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby,
17
Publikovaná ve Sbírce zákonů ČR pod číslem 231/2010 Sb. NEZISKOVKY : I pomáhat se musí umět *online+. 2011 *cit. 2011-04-07+. Změna právní úpravy obecně prospěšných společností od 1. 1. 2011. Dostupné z WWW: . 19 § 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 18
13
samosprávnost v řízení s nezávislostí na zakladateli,
hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců ale musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena,
podléhá veřejné kontrole, jejíž součástí je zejména zveřejňování hospodářského výsledku tak, aby okruh uživatelů obecně prospěšných služeb a sponzorů, mohl být informován o tom, jak konkrétní subjekt hospodaří20.
2.1 ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK Obecně prospěšná společnost může být založena jak fyzickou a právnickou osobou, tak i státem. Společnost se zakládá úředně ověřenou zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě, že je zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakládací listina nebo zakládací smlouva musí mj. obsahovat identifikační údaje zakladatele, název a sídlo, druh obecně prospěšných služeb, které má obecně prospěšná společnost poskytovat, atd.21 Zakládací listina dále stanovuje zejména způsob jednání správní a dozorčí rady, důvody pro odvolání člena správní rady a dozorčí rady zakladatelem a jiné22. Do 90 dní od založení musí OPS podat návrh na zápis do rejstříku obecně prospěšných společností, který je provozován na sedmi rejstříkových soudech v České republice. Návrh na zápis podává zakladatel, nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. OPS vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností23.
20
TAKÁČOVÁ, H.: Účetnictví neziskových organizací, s. 8. Dále zakládací listina nebo smlouva musí obsahovat podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; dobu, na kterou se OPS zakládá, pokud není založena na dobu neurčitou; identifikační údaje členů správní rady; identifikační údaje ředitele; identifikační údaje členů dozorčí rady; hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů; možnost odměňování a způsob stanovení výše odměny členů správní rady, dozorčí rady a ředitele. Dle § 4 odst.2 zákona č. 248/1995 Sb. 22 § 4 odst.3 zákona č. 248/1995 Sb. 23 § 5 zákona č. 248/1995 Sb. 21
14
Obecně prospěšná společnost zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku OPS předchází její zrušení s likvidací nebo bez. OPS se ruší zejména z důvodů: a) uplynutí doby, na kterou byla založena, b) dosažení účelu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení o.p.s.24
2.2 ORGÁNY OPS Jak už jsem uvedla na začátku této kapitoly, k největším změnám právní úpravy došlo u orgánů OPS. Do konce roku 2010 platilo, že správní rada je jediným obligatorním orgánem OPS, po poslední novelizaci zákona č. 248/1995 Sb. má však OPS povinně tři orgány, a to správní radu, dozorčí radu a ředitele25. Správní rada Správní rada musí mít minimálně tři členy a počet členů správní rady musí být dělitelný třemi. Nově zákon stanovil, že v pracovněprávním vztahu k dané OPS může být maximálně jedna třetina členů správní rady. Funkční období členů správní rady je tříleté a hlasovací právo členů rovné. Správní rada se povinně schází dvakrát ročně a je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů26. Oblasti, které mimo jiné náleží do působnosti správní rady:
schvalování rozpočtu OPS, výroční zprávy a řádné a mimořádné účetní závěrky,
schvalování předmětu doplňkových činností,
rozhodování o zásadním záležitostech týkajících se vnitřního fungování společnosti.
Správní rada rovněž dbá na zachování účelu, pro který byla OPS založena, a na řádné hospodaření s jejím majetkem27.
24
§ 7,8 zákona č. 248/1995 Sb. NEZISKOVKY : I pomáhat se musí umět *online+. 2011 *cit. 2011-04-07+. Změna právní úpravy obecně prospěšných společností od 1. 1. 2011. Dostupné z WWW: . 26 § 10,11 zákona č. 248/1995 Sb. 27 odst. 5 § 14 zákona č. 248/1995 Sb. 25
15
Dozorčí rada Dozorčí rada je nově povinně zřizovaným kontrolním orgánem OPS28, musí být nejméně tříčlenná a počet jejích členů musí být dělitelný třemi. Její členy jmenuje zakladatel. Dozorčí rada:
přezkoumává řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu OPS,
nejméně jedenkrát ročně musí podávat zprávu řediteli a správní radě o výsledcích své kontrolní činnosti,
dohlíží na to, zda OPS vyvíjí činnost v souladu se zákony a zakládací listinou OPS.
Dozorčí rada je povinna upozornit ředitele a správní radu na porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti OPS29. Ředitel Před 1. 1. 2011 byla funkce ředitele nepovinná a ředitel nebyl statutárním orgánem. Nyní je tato funkce statutárním orgánem OPS, ředitel řídí její činnost a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada a může jím být pouze bezúhonná fyzická osoba se způsobilostí k právním úkonům. Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn účastnit se jednání správní i dozorčí rady s hlasem poradním30. Předtím, než vstoupila v platnost poslední novela, bylo členství ve správní i dozorčí radě bez nároku na odměnu s tím, že členům mohla být pouze poskytnuta náhrada výdajů (např. jízdné, stravné). Od 1. 1. 2011 je ale možné zakládací listinou upravit způsob stanovení výše odměny členů správní rady, dozorčí rady a ředitele.
28
Do nabytí účinnosti zákona č. 231/2010 Sb. bylo zřízení dozorčí rady povinně uloženo společnosti, které byl do majetku vložen majetek státu nebo obce, nebo jen nemovitý majetek státu nebo obce užívala, nebo která účtovala v soustavě podvojného účetnictví. 29 § 16 zákona č. 248/1995 Sb. 30 § 9a zákona č. 248/1995 Sb.
16
2.3 HOSPODAŘENÍ A ÚČETNICTVÍ OPS Obecně prospěšné činnosti jsou činnosti, které většinou bývají ztrátové31. Z toho důvodu může OPS krom obecně prospěšných služeb, k nimž byla založena, vykonávat i tzv. doplňkovou činnost, a to za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků organizace a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb32. Doplňkové činnosti bývají zpravidla ziskové. Takto vytvořený zisk pak musí být využit za účelem rozvoje obecně prospěšných služeb a k naplnění poslání, ke kterým byla organizace založena a bývá předmětem daně z příjmů právnických osob. OPS je povinna ve svém účetnictví oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými službami a náklady a výnosy spojené se správou OPS. OPS musí mít řádnou a mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud: a) jsou příjemci dotací, nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období 1 milion korun, nebo b) ve výši čistého obratu překročily 10 milionů korun33. Zákon ukládá OPS povinnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu, jejímž účelem je informovat o činnosti a hospodaření OPS, a to v termínu, který stanoví správní rada34. Výroční zpráva informuje o činnostech uskutečněných během účetního období, o výnosech podle členění zdrojů, o vývoji a stavu fondů OPS k rozvahovému dni a v neposlední řadě také o změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k nimž došlo v průběhu účetního období35.
31
Tato ztráta bývá kryta příspěvky od zřizovatelů, dotacemi ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtu územních samosprávných celků. 32 § 17 zákona č. 248/1995 Sb. 33 § 19 zákona č. 248/1995 Sb. 34 § 20 zákona č. 248/1995 Sb. 35 § 21 zákona č. 248/1995 Sb.
17
OPS může být financována především vklady zakladatelů, pokud se ovšem zakladatelé pro majetkový vklad rozhodnou. Vedle případného vkladu zakladatele může OPS získávat prostředky ve formě příjmů z provozování obecně prospěšných služeb, doplňkové činnosti, darů, příjmy ze správy vlastního majetku nebo dotace ze státního, krajského nebo obecního rozpočtu. Od 1. 1. 2011 už přitom neplatí zákaz obdržet na stejnou činnost či projekt dotace z více zdrojů36.
2.4 VÝVOJ A STAV OPS V ČR Obecně prospěšné společnosti existují více jak deset let. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech vstoupil v platnost 1. 1. 1996, v tomto roce také vznikla první OPS na našem území a jejich počet rok od roku neustále roste. Vývoj počtu OPS zachycuje následující graf. Graf č. 2 Vývoj počtu OPS v ČR v letech 1996 - 2010 2500
počet OPS
2000
1500
1486
1916 1813 1658
1317 1158 1000
1038 884
500
0
560 1
52
557
701 762
129
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: NEZISKOVKY.CZ [online]. 2011 [cit. 2011-04-09+. Fakta. Dostupné z WWW: .
36
NEZISKOVKY : I pomáhat se musí umět *online+. 2011 *cit. 2011-04-07+. Změna právní úpravy obecně prospěšných společností od 1. 1. 2011. Dostupné z WWW: .
18
Obecně prospěšné společnosti fungují nejčastěji v oblasti kultury, vzdělávání a sociální péče. Aktuálnější informace o nejčastěji vykonávaných činnostech OPS než z roku 2005, kdy byl proveden výzkum pro Centrum pro výzkum neziskového sektoru týkající se ekonomiky obecně prospěšných společností, nejsou dostupné. Následující graf zachycuje výstupy z projektu Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. Graf č. 3 OPS podle vykonávané činnosti v roce 2003
8%
Kultura a umění
18%
5%
Vzdělávání a výzkum
5%
Sociální péče Registrované školy
8% 17%
Rozvoj Zdraví
11%
Životní prostředí Sport a volný čas 13%
Ostatní činnost
15%
Zdroj: Centrum pro výzkum neziskového sektoru *online+. 2011 *cit. 2011-04-09]. Monografické publikace. Dostupné z WWW: .
19
3. PONTIS Šumperk o.p.s. Obecně prospěšná společnost PONTIS Šumperk o.p.s. (dále jen PONTIS) zajišťuje poskytování sociálních služeb37 pro široký okruh sociálních skupin obyvatel města Šumperk, od nejmenších dětí až po seniory. Co do počtu poskytovaných služeb je tato společnost největším poskytovatelem sociálních služeb v Olomouckém kraji.
3.1 CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Obecně prospěšná společnost PONTIS byla založena městem Šumperk v roce 1999 s posláním napomáhat v uspokojování základních potřeb lidem, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Od začátku své existence organizace spolupracuje se subjekty pracujícími ve stejné oblasti činnosti, jako jsou například Charita Šumperk a Armáda spásy Šumperk.
3.1.1
Historie a vývoj v čase
Dne 27. září 1999 byla společnost zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, vedeného Krajským soudem v Ostravě. Od roku 2000 začala naplňovat poslání, ke kterému byla založena a začala provozovat
dům pro matky s dětmi,
ubytovnu pro občany v nouzi, středisko osobní hygieny, pečovatelskou službu, klub důchodců a krizový byt pro ženy. V tomto roce rovněž získala pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí od MPSV ČR. V roce 2001 pak byly stávající služby rozšířeny o informační středisko pro seniory, půjčovnu kompenzačních pomůcek a kavárničku pro seniory. V dalších letech se společnost snažila i nadále reagovat na požadavky místní komunity v oblasti sociálních služeb. V roce 2003 uzavřela s městem Šumperk smlouvu o vykonávání opatrovnictví38 u osob, které mají soudně omezenou způsobilost k právním úkonům, začala provozovat sociální byt v majetku města,
37
Sociální službou se dle § 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 38 Odst.3 § 27 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník říká, že nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy (obec).
20
kontaktní centrum zaměřené na osoby ohrožené drogami, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a denní centrum pro dospělé. V letech 2005 a 2006 docházelo ke zkvalitňování poskytovaných služeb a k celkové stabilizaci organizace. Ani rok 2007 nebyl rokem velkých změn co se týče rozšiřování poskytovaných služeb. Byl to však rok zlomový díky skutečnosti, že vešel v účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který pro společnost znamenal zásadní změny ve struktuře poskytovaných služeb, společnost musela služby zaregistrovat do registru poskytovatelů sociálních služeb. Některé aktivity společnost neregistrovala a doposud je vykonává na živnostenský list (např. kavárnička pro seniory, ubytovna). V průběhu roku 2008 došlo ke změně ve vedení společnosti. Tato změna vedla například ke změnám ve struktuře nabízených služeb a ke zlepšení systému odměňování zaměstnanců. K 31. 12. 2010 pracovalo ve společnosti 35 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a během roku zaměstnávala i 89 zaměstnanců na dohodu o provedení práce. V současné době společnost velkým podílem přispívá k uspokojování potřeb obyvatel města Šumperk v oblasti sociálních služeb.
3.1.2
Poskytované služby
V současné době společnost poskytuje dva druhy obecně prospěšných služeb, sociální a další služby. 1. Provoz a poskytování sociálních služeb zahrnuje: a) odborné sociální poradenství, b) pečovatelskou službu, c) denní stacionáře, d) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, e) krizovou pomoc, f) azylové domy, g) nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, h) kontaktní centrum. Tyto činnosti mají vlastní příjmy, avšak nejsou schopny na sebe vydělávat. Z toho důvodu musejí být dotovány převážně z cizích zdrojů. 21
2. Provoz a poskytování dalších služeb (neregistrovaných jako sociální) zahrnuje: a) půjčovnu kompenzačních pomůcek, b) kavárničku pro seniory, c) klub důchodců, d) sociální byty, e) společenské středisko „Sever“, f) práce s dětmi a rodinou. I tato skupina služeb je financována jak cizími zdroji, tak i z výnosů z vlastní činnosti. Obě skupiny služeb mají jedno společné - jsou provozovány v rámci hlavní činnosti. Krom toho společnost provozuje i činnost doplňkovou, která zahrnuje hostinskou činnost a provoz ubytovny. Tyto činnosti mají komerční charakter, jsou provozovány na základě živnostenského oprávnění a každoročně do společnosti přinášejí zdroje ke krytí provozních výdajů souvisejících i s hlavní činností. Popis činnosti a zdroje financování jednotlivých služeb popisuje následující tabulka. Tab. č. 1 Charakteristika činnosti a zdroje financování jednotlivých služeb Činnost
Název služby Odborné sociální poradenství
Hlavní
Pečovatelská službou Denní stacionáře pro dospělé Sociálně aktivizační služby pro seniory Krizová pomoc
Azylové domy
Charakteristika Poskytování sociálního poradenství. Pomoc osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, nemoci nebo zdravotního postižení Celodenní péče pro seniory a dospělé osoby se zdravotním postižením. Služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Pomoc a poradenství osamělým rodičům s dětmi. Poskytování dočasného ubytování osamělým rodičům a dětem při ztrátě bydlení.
22
Zdroj financování MPSV, město Šumperk. MPSV, město Šumperk, věcné dary MPSV, město Šumperk, okolní obce. MPSV, město Šumperk. MPSV, město Šumperk. MPSV, město Šumperk, IP, nájemné od uživatelů.
Doplňková
Nízkoprahové zařízení pro děti
Volnočasové aktivity pro děti, integrace romské komunity.
Kontaktní centrum
Snižování důsledků užívání nelegálních návykových látek.
Půjčovna kompenzačních pomůcek Kavárnička pro seniory
Zapůjčení např.invalidního vozíku, chodítek, el.polohovatelných lůžek. Bezbariérové psotředí pro aktivity seniorů.
Klub důchodců
Pořádání volnočasových a vzdělávacích aktivit.
Sociální byty
Pronájem bytů ve vlastnictví města Šumperk bývalým klientům azyl. domů.
Společenské středisko „Sever“
Pořádaní společenských akcí pro seniory.
Práce s dětmi a rodinou
Začlěňování rodičů do společnosti při rodičovské dovolené.
Hostinská činnost
-
Ubytovna
-
MPSV, město Šumperk, IP MŠMT, Program prevence kriminality. MPSV, město Šumperk, Olomoucký kraj, RVKPP. Vlastní zdroje (příjmy z půjčovny).
Město Šumperk, vlastní zdroje Město Šumperk, vlastní zdroje (členské příspěvky). Vlastní zdroje (nájemné, cca 2 500 Kč měsíčně)
Město Šumperk, vlastní zdroje (kurzovné, vstupné na společenské akce).
MPSV, vlastní zdroje. Vlastní zdroje (tržby z prodeje zboží).
Vlastní zdroje (nájemné).
Zdroj: interní materiály PONTIS – vlastní zpracování.
3.2 HV Z HLAVNÍ A DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI Konec roku 2009 ukončila společnost se ziskem ve výši 537 081 Kč, přičemž zisk z doplňkové činnosti se na celkovém HV podílel 85,5 % a zisk z hlavní činnosti měl podíl na celkovém zisku 14,5 %.
23
Tab. č. 2 Hospodářský výsledek podle činností v roce 2009 Hospodářský výsledek hlavní činnosti
77 672, 08 Kč
Výnosy z hlavní činnosti
14 427 490, 56 Kč
Náklady na hlavní činnost
14 349 818, 48 Kč
Hospodářský výsledek doplňkové činnosti Výnosy z doplňkové činnosti
459 409, 23 Kč 1 279 038, 27 Kč
Náklady na doplňkovou činnost
819 629, 04 Kč
CELKOVÝ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
537 081, 13 Kč
Zdroj: interní materiály PONTIS - vlastní zpracování. Největšími položkami výnosů v hlavní činnosti jsou příspěvky a dotace na provoz (11 452 044, 95 Kč) a vybrané příspěvky na ubytování od uživatelů Azylových domů (776 450,00 Kč). Výnosy doplňkové činnosti jsou tvořeny z příjmů plynoucích z pronájmu Ubytovny (654 356,88 Kč) a z tržeb z hostinské činnosti v Kavárničce (188 626,81 Kč).
24
Tab. č. 3 Celkový hospodářský výsledek v roce 2009 Výnosy celkem
15 706 528, 00 Kč
-
z toho výnosy z prodeje služeb
3 453 490, 00 Kč
-
z toho výnosy z prodeje zboží
-
z toho provozní dotace
-
z toho ostatní výnosy (zisk z minulých let)
188 626, 00 Kč 11 562 742, 00 Kč
Náklady celkem - z toho na nákupy materiálu a zboží
15 169 447, 00 Kč
(zdravot.materiál, kancelářské potřeby, pohonné hmoty, aj.)
-
z toho na služby (opravy a údržba budov, aut, kompenzačních pomůcek)
-
z toho osobní náklady z toho odpisy
-
z toho daň z příjmů z toho ostatní náklady
3 043 100, 00 Kč 2 398 458, 00 Kč 8 882 887,00 Kč
(mzdy + sociální a zdravotní pojištění)
-
501 670, 00 Kč
200 131, 00 Kč 50 900, 00 Kč
(faktury za telefony, nájemné budov, poštovné, aj.)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ZDAŇ.
593 971, 00 Kč 537 081, 00 Kč
Zdroj: interní materiály PONTIS - vlastní zpracování. Největší sumou celkových výnosů jsou provozní dotace tvořené zejména dotacemi z MPSV (5 325 000 Kč), příspěvkem města Šumperk (4 600 000 Kč), dotacemi z Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky ( 575 000 Kč) a Individuálními projekty (560 000 Kč). Druhou největší položkou výnosů jsou příjmy z prodeje služeb, které jsou tvořeny nájemným od uživatelů Ubytovny, Azylového domu a Pečovatelské služby. Výnosy z prodeje zboží jsou tvořeny příjmy z prodeje drobných předmětů vytvořených Klubem důchodců. Největší nákladovou položkou jsou mzdy zaměstnanců včetně sociálního a zdravotního pojištění (8 882 887 Kč). Z výše uvedeného vyplývá, že dotace a příspěvky na provoz tvoří velkou část výnosům bez kterých by bylo fungování společnosti vážně ohroženo, a to i přesto, že společnost dosahuje vysokého zisku v doplňkové činnosti, kterým alespoň částečně financuje i hlavní činnost.
25
3.3 FINANCOVÁNÍ PONTIS V roce 2009 byly dominantním zdrojem financování společnosti PONTIS dotace Ministerstva práce a sociálních věcí. V důsledku deficitního stavu státního rozpočtu každoročně klesají objemy prostředků vyplácené jednotlivými resorty, a tak v současné době do společnosti plyne nejvíce peněz od zakladatele – města Šumperk. V roce 2009 bylo nestátním neziskovým organizacím z veřejných rozpočtů poskytnuto 10 177 mil. Kč., z toho 5 701 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu (dále jen SR). Dle dat zveřejněných Radou vlády pro neziskové organizace došlo mezi lety 2008 a 2009 k poklesu vyplácených dotací ze SR o 10 %. Tab. č. 4 Vývoj objemu dotací poskytnutých NNO ze SR v letech 2007 - 2008 Sledovaný rok
Objem dotací (v tis. Kč)
Nárůst/pokles oproti předchozímu roku v %
2007
6 600 023
18,5
2008
6 311 120
-4,4
2009
5 701 087
-9,7
Zdroj: Vláda České republiky *online+. 2010 *cit. 2011-04-28+. Dokumenty Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dostupné z WWW: . Z celkového objemu dotací ze SR plynulo více než 46 % z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí a cca 23 % z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvíce příjemců dotací ze SR mělo právní formu občanského sdružení (82 %), druhou nejčetnější právní formou NNO byly obecně prospěšné společnosti (11 %). Průměrná velikost dotace v roce 2009 činila 699 tis. Kč - i tady lze zaznamenat značný pokles v porovnání s předchozím rokem, kdy v roce 2008 průměrná poskytnutá dotace ze SR nestátním neziskovým organizacím činila 718 tis. Kč39. Vícezdrojový charakter financování společnosti PONTIS znázorňuje následující graf, který zachycuje podíly jednotlivých finančních zdrojů v letech 2009 - 2011. Převažující
39
Vláda České republiky *online+. 2010 *cit. 2011-04-28+. Dokumenty Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Dostupné z WWW: .
26
část finančních prostředků do společnosti PONTIS plyne od zakladatele a z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve sledovaných letech došlo k poklesu téměř u všech finančních zdrojů. Největší propad byl zaznamenán u dotací z MPSV, což je způsobeno narůstajícím deficitem státního rozpočtu. Graf č. 4 Finanční zdroje PONTIS v letech 2009 - 2011 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 MPSV
2 000 000
Město Šumperk
1 000 000 0
RVKPP Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Individuální projekty
MPSV
5 325 000
2 790 382
2 630 000
Úřad práce Šumperk
Město Šumperk
4 600 000
4 200 000
4 200 000
RVKPP
575 000
609 000
329 000
Individuální projekty
560 000
2 835 000
3 700 000
Úřad práce Šumperk
54 000
54 000
54 000
Olomoucký kraj
230 000
280 000
102 000
Okolní obce
38 000
18 000
0
Olomoucký kraj Okolní obce
Zdroj: interní materiály PONTIS - vlastní zpracování. Dotace z MPSV Od roku 2010 si žadatelé o dotaci ze státního rozpočtu na poskytování sociálních služeb podávají žádosti prostřednictvím internetové aplikace OK služby - poskytovatel. Tato aplikace je jistým zjednodušením tvorby žádosti, která žadateli umožňuje rychle a téměř bezchybně připravit danou žádost. O dotaci může žádat pouze ten poskytovatel, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a každá žádost musí obsahovat určité náležitosti. Mezi ně například patří plánovaný rozpočet služby (vycházející ze skutečného rozpočtu dané služby v předchozím roce) včetně předpokládaných nákladů a výnosů nebo personální zabezpečení. Aby organizaci byla dotace z MPSV poskytnuta, musí 30 % výdajů na sociální služby profinancovat sama, zbylých 70 % výdajů pokryje dotace.
27
Společnosti PONTIS každoročně žádá o určitou sumu prostředků na výkon jednotlivých sociálních služeb, přičemž nikdy nedostane celou žádanou částku. V roce 2009 v řádném termínů poslala celkem 6 žádostí o dotace na poskytování sociálních služeb s čerpáním v roce 2010 v celkové částce 4 676 080 Kč. Z této částky však na svůj účet obdržela pouze 2 790 382 Kč, což je necelých 60 % žádané částky. Tristní stav veřejných financí ČR dokazuje fakt, že na rok 2011 společnost žádala částku 6 323 714 Kč, ale přiděleno jí bylo pouze 2 630 000 Kč, což je přibližně 41,5 % žádané částky. Podle Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu z roku 2010 společnost v roce 2011 obdrží částku na účet v následujících splátkách: 1. splátka = 40% přiznané dotace - do 31. 3. 2011 2. splátka = 30% přiznané dotace - do 31. 5. 2011 3. splátka = 30% přiznané dotace - do 30. 9. 2011. Zatímco v předešlých letech docházelo k vyplácení prvních splátek často až v polovině roku a společnosti tím tak chyběly peníze na úhrady provozní režie a mzdy, rok 2011 znamená zlepšení v tom smyslu, že se peníze do organizace dostanou dřív. Tím by mělo být zabráněno tomu, že společnosti přijde převážná část peněz před koncem roku. To v minulých letech způsobovalo, že téměř všechny NNO měly na konci roku zvýšené výdaje plynoucí z povinnosti, že musí všechny prostředky z dotací utratit do konce kalendářního roku. V opačném případě by neprofinancované prostředky musela vracet Ministerstvu práce a sociálních věcí. Společnost PONTIS v letech 2009 – 2011 čerpala z MPSV na jednotlivé služby tyto částky:
28
Tab. č. 5 Dotace od MPSV na jednotlivé služby v letech 2009 – 2011 v Kč Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Azylové domy
1 485 000
0
0
Pečovatelská služba
1 750 000
1 400 000
1 171 000
Sociální poradenství
280 000
200 000
125 000
Sociálně aktivizační služby pro seniory
250 000
250 000
200 000
Denní stacionáře
710 000
500 000
458 000
Krizová pomoc
200 000
300 000
251 000
Nízkoprahová zařízení
650 000
0
125 000
0
0
300 000
5 325 000
2 650 000
2 630 000
Kontaktní centrum CELKEM
Zdroj: interní materiály – vlastní zpracování. Z tabulky vyplývá, že společnost každoročně od MPSV dostane nejvíce peněz na poskytování Pečovatelské služby. Mezi lety 2009 – 2011 lze zaznamenat absolutní pokles objemu vyplácených dotací u všech služeb. Propad dotace u Azylového domu mezi lety 2009 – 2010 byl způsoben tím, že od roku 2010 společnost na financování této služby užívá prostředky z Individuálních projektů, které tuto částku dotací od MPSV plně pokrývají. V žádném ze sledovaných let se nestalo, aby společnosti PONTIS peníze přidělené od MPSV vystačily. Ty náklady, které převyšují přiznanou dotaci od MPSV pak musí společnost dofinancovat ze svých vlastních příjmů (například plynoucích z provozování Ubytovny). Město Šumperk Město Šumperk jako zakladatel společnosti PONTIS poskytuje společnosti finanční prostředky na její činnost v rámci tzv. veřejné finanční podpory z rozpočtu města. Tato částka bývá každoročně schvalována zastupitelstvem města jako výdajová položka rozpočtu města. V souladu se zásadami pro poskytování veřejné finanční podpory je mezi městem a společností každoročně uzavírána Smlouva o poskytnutí veřejné finanční podpory. V roce 2009 společnost obdržela příspěvek 4 600 000 Kč, v roce 2010 a 2011 obdržela částky ve výši pouze 4 200 000 Kč. Z nich se uhrazují provozní 29
výdaje nebo mzdy zaměstnanců. Propad mezi lety 2009 a 2010 byl způsoben celkovým snížením daňových příjmů obce, a proto došlo k celkovému snížení všech příspěvků vyplácených městem40. RVKPP Třetí objemově nejvýznamnější položkou příjmů jsou příjmy plynoucí od Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP). RVKPP každoročně vždy v červnu vypisuje dotační řízení na projekty týkající se protidrogové problematiky a přerozděluje prostředky z rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky. V roce 2010 přerozdělila celkem 81 993 000 Kč, přičemž PONTIS pro své Kontaktní centrum zabývající se drogovou problematikou získal 609 000 Kč. V roce 2011 pak celková částka k přerozdělení činí 84 696 000, avšak společnosti PONTIS bylo přiděleno 329 999 Kč. Schválená částka je žadatelům vyplacena vždy po splnění všech podmínek plynoucích z vyúčtování v předchozím roce41. Ani tento zdroj společnosti nezaručuje plné krytí výdajů vynaložených na realizaci projektu a hradí tak jen 70 % skutečně vynaložených nákladů. Stejně jako u zdroje MPSV, ani zde nedochází k přidělení celkové žádané částky – celková vyplacená suma je mnohem menší. Na rok 2010 společnost žádala o 945 579 Kč a přiděleno ji bylo jen 609 000 Kč (což je cca 64 %), na rok 2011 žádala o 637 032 Kč a bylo ji přiděleno pouze 329 000 Kč (cca 51 %). I zde lze pozorovat sestupnou dotační tendenci, která jistě není způsobena přemrštěnými požadavky neziskových organizací, ale úbytkem peněz ve státní pokladně. Individuální projekty Od února 2010 společnosti PONTIS díky Evropskému sociálnímu fondu může realizovat tzv. Individuální projekty a přijímat tak prostředky z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Program je zaměřen na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání
40
Šumperk *online+. 2010 *cit. 2011-06-01+. Rozpočet města. Dostupné z WWW: . 41 Vláda České republiky *online+. 2011 [cit. 2011-05-30]. Protidrogová politika- dotace pro rok 2010 a 2011. Dostupné z WWW: < http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=742>.
30
a umožňuje pomoc při začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Z fondů Evropské unie je pro rok 2011 na operační program Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněno celkem 1, 84 mld. €, což představuje necelých 7 % veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro Českou republiku42. Individuální projekty jsou typem projektů v rámci OP LZZ a dělí se na projekty regionálního charakteru, které jsou založeny na přímém přidělení prostředků na realizaci národních programů a jsou předkládány z centrální úrovně a na systémové individuální projekty, které nejčastěji bývají zaměřeny na rozšíření kapacity a kvality nabídky veřejných služeb. Předkladateli individuálních projektů jsou vždy koneční příjemci, kteří jsou zároveň i konečnými uživateli podpory. Poskytnutí podpory pro realizaci projektu je podmíněno vypracováním projektu, který musí být v souladu s oblastní podpory OP LZZ, musí být prokázána potřebnost tohoto projektu, popsány cílové skupiny, na které je projekt zaměřen a způsoby postupů a metod, kterými chce daná společnosti dosáhnout stanovených cílů. Poskytnutí podpory na realizaci Individuálního
projektu
Evropskou
unií
musí
být
dostatečně
zviditelněné
a propagované – například v rámci veřejných akcí pořádaných v souvislosti s projektem43. Součástí přípravy Individuálního projektu je i rozpočet, který mimo jiné musí zahrnovat zdroje financování ve členění na veřejné spolufinancování (z prostředků ČR a EU) a na soukromé prostředky (zdroje žadatele plynoucí například v doplňkové činnosti společnosti). Pokud je společnost v žádosti úspěšná, obdrží celkovou částku na projekt podle plánovaného rozpočtu – tzn. že zde nedochází ke „krácení peněz“ jako tomu je například u prostředků z MPSV nebo RVKP. Společnost PONTIS byla v roce 2009 úspěšným žadatelem o finanční prostředky z OP LZZ v rámci projektu Zajištění dostupnosti vybraných sociálních služeb v Olomouckém kraji. V rámci tohoto projektu se společnost úspěšně zúčastnila dvou
42
Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2011-05-30]. OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Dostupné z WWW: < http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz>. 43 Příručka pro žadatele o finanční podporu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. In Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2011-05-30]. OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Dostupné z WWW: < http://www.esfcr.cz/file/7993_1_1/download/>.
31
veřejných zakázek a díky tomu má zajištěné financování dvou středisek na období 2009 až 2011, konkrétně Azylového domu a Nízkoprahové zařízení pro děti. Společnost má v rámci tohoto projektu garantovanou celkovou částku 7 095 000 Kč, jejíž čerpání znázorňuje následující tabulka. Tab. č. 6 Dotace z fondů EU v letech 2009 – 2011 v Kč ROK 2009 Individuální projekt Azylový dům Individuální projekt Nízkoprahové zařízení pro děti CELKEM
ROK 2010
ROK 2011
CELKEM
350 000
1 995 000
2 500 000
4 845 000
210 000
840 000
1 200 000
2 250 000
560 000
2 835 000
3 700 000
7 095 000
Zdroj: interní materiály PONTIS – vlastní zpracování. V roce 2009 společnost na účet obdržela celkem 560 000, což je způsobeno tím, že v roce 2009 čerpala evropské peníze pouze v měsících říjen – listopad. Individuální projekty jsou tak jediným zdrojem peněz, u kterého má společnost alespoň dočasně garantovanou výši. Otázkou zůstává, z čeho bude čerpat v roce 2012, kdy tento projekt končí. Úřad práce Šumperk Ve sledovaných letech přispíval Úřad práce Šumperk (ÚP) částkou 54 000 Kč na nevidomého pracovníka, kterého společnost PONTIS zaměstnává. Tato podpora představuje možnost čerpání dotací sloužících k vytvoření tzv. společensky účelného pracovního místa, jehož účelem je zvýšení šance uplatnění na trhu práce. Z této částky společnost každoročně hradí výdaje spojené s vykonáváním dohledu nad tímto zaměstnancem a část nákladů na mzdy s tímto spojené. Olomoucký kraj V roce 2009 společnost PONTIS obdržela z rozpočtu Olomouckého kraje na projekt protidrogové prevence částku 230 000 Kč realizovaný Kontaktním centrem. Tento projekt má za cíl snižovat důsledky rizikového užívání drog. V roce 2010 získala od 32
Olomouckého kraje finanční prostředky na 2 projekty, opět to byl projekt protidrogové prevence a nově na projekt podpory aktivit zaměřených na sociální začleňování pro seniory. Pro rok 2011 získala společnost na projekt protidrogové prevence částku 102 000 Kč. Tab. č. 7 Příspěvky Olomouckého kraje v letech 2009 – 2011 v Kč ROK 2009
ROK 2010
ROK 2011
Kontaktní centrum
230 000
250 000
102 000
Soc. aktivizační služby pro seniory
0
30 000
0
230 000
280 000
102 000
CELKEM
Zdroj: interní materiály PONTIS – vlastní zpracování. Okolní obce Rok od roku se zmenšuje částka, kterou přispívají obce z okolí Šumperka do rozpočtu PONTIS. Zatímco v roce 2009 to bylo celkem 38 000 Kč, v roce 2010 to bylo jen 18 000 Kč. Na rok 2011 společnost nemá přislíbenou žádnou částku, a to z toho důvodu, že přehodnotila požadavky na finanční výpomoc z rozpočtů okolních obcí. Ostatní zdroje V jednom ze sledovaných let společnost PONTIS čerpala peníze z Nadace pro rozvoj občanské společnosti (dále je NROS), která posiluje rozvoj neziskového sektoru tím, že každoročně přispívá neziskovým organizacím, které se zabývají poskytováním pomoci ohroženým a znevýhodněným lidem. Její hlavní činností je poskytování nadačních příspěvků v rámci jednotlivých grantových programů na projekty nestátních neziskových organizací44. Společnost PONTIS se roce 2010 přihlásila do výběrového řízení se svým projektem na pomoc osamělým rodičům s dětmi a získala tak prostřednictví NROS nadační příspěvek ze sbírkového konta Pomozte dětem! ve výši 205 000 Kč. Tyto prostředky jsou využívány na aktivity dětí z azylového domu a jsou rozděleny do splátek, které jsou
44
Nadace rozvoje občanské společnosti *online+. 2006 *cit. 2011-06-01+. Obecné informace. Dostupné z WWW: .
33
na základě zasílání monitorovacích zpráv poukazovány na účet společnosti. Sbírkové konto Pomozte dětem! je otevřeno celoročně pro individuální a firemní dary a nadace NROS v rámci výběrových řízení jedenkrát ročně rozděluje peníze do všech regionů na podporu nestátních neziskových organizací. V příjmech společnosti PONTIS můžeme najít i firemní dary, například v letech 2009 a 2010 byl společnosti poskytnut věcný dar v hodnotě 5 000 Kč od pekárenské společnosti PENAM, a.s.
3.4 VLASTNÍ ČINNOST Skutečnost, že se společnost nespoléhá jen na cizí zdroje potvrzuje následující graf, který ukazuje na rostoucí podíl vlastních příjmů plynoucích z prodeje zboží a služeb na celkových výnosech v letech 2009 a 2010 (informace o příjmech z prodeje zboží a služeb za rok 2011 v době tvorby této práce nebyly k dispozici). Z porovnání vyplývá, že podíl cizích zdrojů na celkových příjmech byl v obou letech vyšší než podíl vlastních zdrojů, avšak pomalu dochází k relativnímu nárůstu finančních zdrojů vytvořených vlastní činností. Zatímco v roce 2009 tvořily cizí zdroje na celkových příjmech 76 % a příjmy z vlastní činnosti 24 %, v roce 2010 poklesl podíl cizí zdrojů na celkových příjmech na 62 %, podíl příjmů z vlastní činnosti činil 37 %. Tuto skutečnost připisuji deficitnímu stavu státního rozpočtu, z čehož plyne snaha nestátních neziskových organizací zajišťovat si finanční zdroje vlastní činností.
34
Graf č. 5 Podíl cizích a vlastních zdrojů na celkových příjmech v letech 2009 - 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Příjmy z prodeje zboží a služeb
Cizí zdroje (dotace)
Rok 2009
Rok 2010
Zdroj: interní materiály PONTIS – vlastní zpracování. Největší příjmovou položkou mající charakter samofinancování jsou příjmy z nájemného z Azylového domu. Tento příjem je tvořen nájemným vybraným od uživatelů služby, které u dospělých osob činí 70 Kč na den, u dětí 40 Kč na den. Druhou největší položkou příjmů to v letech 2009 – 2010 byly příjmy za poskytnuté služby v Domě s pečovatelskou službou. Dalšími významnými zdroji příjmů jsou Ubytovna, Denní stacionář a tržby z prodeje zboží v Kavárničce. Porovnání výnosů z prodeje zboží a služeb mezi lety 2009 a 2010 zachycuje graf. Graf č. 6 Porovnání tržeb z prodeje zboží a služeb v letech 2009 - 2010 900 000 800 000
700 000 600 000
500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Azylový dům
Pečovatelská služba Rok 2009
Ubytovna
Rok 2010
Zdroj: interní materiály PONTIS – vlastní zpracování. 35
Denní stacionář
Kavárnička
Z grafu je zřejmé, že u všech služeb došlo v letech 2009 a 2010 k mírnému poklesu tržeb. Nejmenší pokles tržeb nastal u Ubytovny a Kavárničky, které jsou provozovány jako doplňková činnost. Společnosti tedy i přes klesající tržby u všech služeb roste podíl vlastních zdrojů na celkových výnosech.
36
Závěr Předkládaná bakalářská práce se zabývá financování neziskových organizací se zaměřením na společnost PONTIS Šumperk o.p.s. zabývající se poskytováním sociálních služeb. První dvě kapitoly se věnují obecným charakteristikám neziskových organizací, obecně prospěšné společnosti a činnostem, ve kterých fungují. Jádrem práce je kapitola třetí, která popisuje financování v konkrétní nestátní neziskové organizaci. V současné době, kdy se Česká republika vzpamatovává z dopadů finanční krize není snadné najít firmy, které by finančně podporovaly činnost nestátních neziskových organizací. Stejně tak, jak firmy hledají úspory, tak i ministerstva ČR krátí dotace. To je nepříznivá skutečnost pro ty neziskové organizace, které svou strategii financování staví především na cizích zdrojích. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že alespoň jeden příznivý dopad tato situace nedostatku peněz má, a to že neziskové organizace vybízí k tomu, aby byly schopné si své zdroje zajišťovat samy pomocí vykonávání doplňkových činností. V tomto hodnotím společnost PONTIS jako aktivní společnost, která se i přes nepříznivý stav veřejných financí snaží získávat vlastní zdroje a tím tak částečně snižovat závislost na cizích zdrojích. Společnost využívá všech možných dotačních titulů k zajištění činnosti - přijímá dotace z EU, ČR, dary od podnikatelských subjektů a v minulých letech přijímala finanční příspěvky od okolních obcí. Objemově nejvýznamnější položkou výnosů je Veřejná finanční podpora města Šumperk jako zakladatel společnosti. Na druhém místě jsou dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí, dále pak například příspěvky od Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky nebo Individuální projekty financované Evropskou unií. Společnost si vede dobře i ve své doplňkové činnosti a za pomocí ní tak dosahuje kladného celkového hospodářského výsledku. Nejvyšší zisk do společnosti přináší provozování Azylového domu, Pečovatelská služba a Ubytovna. Zatímco v roce byl podíl příjmů z vlastní činnosti na celkových výnosech společnosti 24 %, v roce 2010 tento podíl vzrostl na 37 %. Z výsledků práce vyplývá, že společnost je závislá na zdrojích z veřejných rozpočtů, především pak na příspěvcích od svého zakladatele a na dotacích. 37
Ačkoliv společnost PONTIS nezaměstnává profesionálního fundraisera a jeho roli zastává ředitel společnosti a ekonomka, hodnotím jejich schopnost zajistit finanční zdroje jako velmi dobrou. V případě, že by společnost chtěla do budoucna rozšiřovat poskytování služeb, zaměstnání fundraisera bych jim doporučila. Jedním z hlavních problémů financování, se kterým se potýkala i většina neziskových organizací do roku 2010, byla časová zpoždění ve vyplácení prvních splátek dotací, ke kterým docházelo často až kolem poloviny roku. Společnosti tak v průběhu roku chyběly peníze na financování běžných výdajů. Na závěr bych chtěla konstatovat, že hodnota neziskového sektoru se nedá měřit vygenerovaným ziskem, ale hodnotou práce lidí v něm pracujících. Proto není jen mým přáním, ale přáním asi všech neziskových organizací, aby v příštích letech měly o něco větší jistotu v systému financování.
38
Seznam použité literatury a pramenů BOUKAL, Petr; VÁVROVÁ a kol., Hana. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2009. 110 s. ISBN 978-80-245-1293-8. DVOŘÁK, Tomáš. Obecně prospěšná společnost. 3.akt. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 124 s. ISBN 978-80-7357-598-4. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. akt. vydání. Praha : EKOPRESS, 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace : vznik, účetnictví, daně. 10. akt. vyd. Olomouc : ANAG, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7263-538-2. TAKÁČOVÁ, Hana. Účetnictví neziskových organizací. 1.vydání. Praha : Oeconomia, 2010. 186 s. ISBN 978-80-245-1664-6.
Internetové zdroje Centrum pro výzkum neziskového sektoru : www.e-cvns.cz Evropský sociální fond v ČR : www.esfcr.cz -
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ
Město Šumperk : www.sumperk.cz Měsíčník Masarykovy univerzity : www.info.muni.cz -
Měsíčník Masarykovy univerzity, Brno, listopad 2010
Ministerstvo práce a sociálních věcí : www.mpsv.cz Neziskovky.cz : www.neziskovky.cz Nadace rozvoje občanského společnosti : www.nros.cz Olomoucký kraj : www.kr-olomoucky.cz PONTIS Šumperk o.p.s. : www.pontis.cz Vláda České republiky : www.vlada.cz -
Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky
39
Zákony a vyhlášky Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých údajů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
40
Rejstřík tabulek a grafů Rejstřík tabulek Tab. č. 1 Charakteristika činnosti a zdroje financování jednotlivých služeb .................. 22 Tab. č. 2 Hospodářský výsledek podle činností v roce 2009........................................... 24 Tab. č. 3 Celkový hospodářský výsledek v roce 2009 .................................................... 25 Tab. č. 4 Vývoj objemu dotací poskytnutých NNO ze SR v letech 2007 - 2008 .............. 26 Tab. č. 5 Dotace od MPSV na jednotlivé služby v letech 2009 – 2011 v Kč .................... 29 Tab. č. 6 Dotace z fondů EU v letech 2009 – 2011 v Kč .................................................. 32 Tab. č. 7 Příspěvky Olomouckého kraje v letech 2009 – 2011 v Kč ................................ 33
Rejstřík grafů Graf č. 1 Počet NNO podle typu právní formy v roce 2009 ............................................ 12 Graf č. 2 Vývoj počtu OPS v ČR v letech 1996 - 2010...................................................... 18 Graf č. 3 OPS podle vykonávané činnosti v roce 2003.................................................... 19 Graf č. 4 Finanční zdroje PONTIS v letech 2009 - 2011................................................... 27 Graf č. 5 Podíl cizích a vlastních zdrojů na celkových příjmech v letech 2009 - 2010 .... 35 Graf č. 6 Porovnání tržeb z prodeje zboží a služeb v letech 2009 - 2010 ...................... 35
41
