Finance přednášky a cvičení 1

Finance přednášky a cvičení

1

Podstata podnikových financí Finance – původ v latině „Finish“ - konec – uhrazení závazku = přenesený význam. Francouzské slovo „Finances“ - 16. století – označení peněžních příjmů panovníka. Rozvoj finančních proudů – Müller, Madigliány = MM – Nobelova cena za ekonomii. – Markovič – Markovičův model – optimální Port Folio. – Sharpea a Alexander – problematika investic. – Levi – kapitálové investice a finanční rozhodování. – Braely, Mayes – teorie a praxe firemních financí. Peněžní prostředky podniku – přestavují část oběžných aktiv (majetku) podniku – nejlikvidnější část. Tvoří je – hotovost, vklady v peněžních ústavech a tzv. peněžní ekvivalenty – ceniny, šeky, poukázky. Peněžní prostředky – peněžní fond, tohoto označení se používá zřídka, možná záměna slova fond s fondem rezervním. Peněžní prostředky nejsou hotovost Peněžní prostředky představují stavovou veličinu – stav peněžních prostředků k danému datu – časovému okamžiku. Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější částí majetku – ihned použitelné na úhradu svých závazků. Hlavní funkcí peněžních prostředků je zajišťovat likviditu podniku. Pozor! Likvidita podniku – schopnost podniku dostát svých závazků. Likvidita majetku = likvidnost majetku – schopnost majetku přeměňovat se na pohotové peněžní prostředky. Smyslem finanční politiky každého podniku není maximalizace peněžních prostředků, ale takový stav, který zajišťuje úhradu předpokládaných závazků při co nejnižších nákladech na pořízení a držbu peněz. Podnikový kapitál – souhrn všech peněz vložených do podnikání a to buď vlastníky – vlastní kapitál nebo věřiteli – cizí kapitál. Členění podnikového kapitálu – Podle doby splatnosti – Krátkodobý – do jednoho roku. – Dlouhodobý – nad jeden rok. – Podle původu – Interní zdroje – zdroje zevnitř. – Externí zdroje – zdroje zvenku. – Podle vlastnictví – Vlastní kapitál. – Cizí kapitál. Finanční zdroje – představují souhrn peněz, které podnik získá za určité období realizací svých výrobků, služeb nebo růstem různých forem vlastního kapitálu, dluhu, dotací nebo formou leasingu a nebo také formou záloh od odběratelů. Hodnocení finanční situace podniku za určité časové období, porovnáváme výši zdrojů, jejich strukturu a poměr k finančním potřebám.


2

Podnikové finance – zobrazují pohyb peněžních prostředků, podnikového kapitálu, finančních zdrojů, při nichž se podnik dostává do kvalitativních a kvantitativních peněžních vztahů s podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem. Finance přestavují peněžní vztahy v nějakém ekonomickém procesu. Murphyho zákony – Spencerovy zákony účetnictví – Předvaha nic neváží. – Likvidita je likvidace. – Návratnost investic je v nenávratnu. Majetková a finanční situace podniku – v každém podniku za jakékoliv situace nás zajímá – Poměr mezi jednotlivými složkami majetku – majetková struktura – aktiva. – Poměr mezi jednotlivými druhy peněžního kapitálu – finanční struktura – pasiva. – Vzájemný poměr mezi majetkovou a finanční strukturou. Majetek je sledován vždy ze dvou pohledů – Konkrétní majetková položka – v jakých formách je majetek vázán – auto, budova, hala, stroje, zařízení, zásoby, pohledávky. – Původ majetku – z jakých zdrojů byl majetek pořízen – vlastní nebo cizí zdroje. Jedná se o dvojjediné nazírání na majetek – základní bilanční rovnice, která říká, že aktiva se musejí rovnat pasivům. Majetková struktura se rovná finanční struktuře. Veškerý majetek, který je v podniku, musí být financován určitými zdroji. Rozvaha Bilance Zachycuje stav majetku a finanční zdroje krytí tohoto majetku k danému časovému okamžiku Aktiva – majetek, majetková struktura

Pohledávky za upsaný VK

Pasiva – kapitál, finanční struktura

Stálá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý investiční majetek

Vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy fondy tvořené ze zisku výsledek hospodaření minulých let výsledek hospodaření běžného účetního období (+,-)

Oběžná aktiva Zásoby pohledávky (dlouhodobé, krátkodobé) finanční majetek

Cizí zdroje rezervy závazky (dlouhodobé, krátkodobé) bankovní úvěry a výpomoci

Ostatní aktiva (časové rozlišení) náklady příštích období příjmy příštích období

Ostatní pasiva (časové rozlišení) výdaje příštích období výnosy příštích období

Rozvaha v plném rozsahu – vyhláška 500/2002 – podvojné účetnictví. Rozvaha – zachycuje stav majetku a finanční zdroje krytí tohoto majetku k danému časovému okamžiku.


3

Aktiva – seřazení majetku podle likvidnosti ve sledu nejhůře likvidní po nejlépe likvidní. – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál – stav nesplacených akcií nebo podílu – představují protipoložku k základnímu kapitálu. – Stálá aktiva – majetek, který účetní jednotka užívá déle, než jeden rok a výše ocenění majetku určuje účetní jednotka dle svého uvážení. – Dlouhodobý nehmotný majetek – – Zřizovací výdaje, výdaje, které jsou spojeny se založením podniku. – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – licence, know how. – Autorská práva. – Software. – Ocenitelná práva. – Goodwill – dobré jméno firmy. – Dlouhodobý hmotný majetek – pozemky, stavby, pěstitelské celky, zvířata, tažná zvířata. Nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odepisuje a neodepisují se pozemky, umělecká díla a sbírky. – Dlouhodobý finanční majetek – podílové cenné papíry, půjčky podnikům ve skupině, cenné papíry, které podnik má v držení déle než jeden rok. – Oběžná aktiva – Zásoby – materiál, nedokončená výroba, polotovary, zboží, poskytnuté zálohy, zvířátka. – Pohledávky – Dělené dle času – Krátkodobé – do jednoho roku. – Dlouhodobé – nad jeden rok. – Dělené dle účelu – Vyplývají z obchodního styku. – Pohledávky ke společníkům. Pohledávka je darem do okamžiku inkasování peněz. Finanční majetek – Peníze v hotovosti. – Peníze na bankovním účtě. – Krátkodobý finanční majetek – krátkodobé cenné papíry – spekulativní cenné papíry – doba držby je kratší, než jeden rok. – Ostatní aktiva – položky časového období – Náklady příštího období – předem placené nájemné. – Příjmy příštího období – provedené a dosud nevyúčtované práce. –

Majetek je vykazován v rozvaze v netto hodnotách, ale tak, že od hodnoty brutto odečteme korekci. Netto = Brutto – korekce Netto – zůstatková cena. Brutto – pořizovací cena. Korekce – oprávky, odpisy. Odpisy – roční opotřebení majetku. Jedná se o náklady, záznam ve výkaze zisků a ztrát. Oprávky – suma odpisů, zaznamenávají se do rozvahy. Vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku. Opravné položky – slouží k vyjádření přechodného snížení stavu aktiv. Pasiva – Vlastní kapitál – základní kapitál – souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do obchodní společnosti nebo družstva – náležitosti o výši základního kapitálu jsou zaneseny v


4

obchodním zákoníku. – Kapitálové fondy – fondy, které jsou tvořeny z externích zdrojů – emisní ážio, dary, dotace, vklady společníků nezvyšující základní kapitál. – Fondy tvořené ze zisku – rezervní fond – viz. obchodní zákoník, ostatní a statutární fondy – Rezervní fond – zákonný fond. – Ostatní fondy – ty fondy, které podnik tvoří na základě svého rozhodnutí – sociální fond, rozvojový fond. – Výsledek minulých let – Nerozdělený zisk. – Neuhrazená ztráta. – Cizí zdroje – Rezervy – Zákonné – zákon o rezervách – daňově uznatelné – oprava hmotného majetku. – Ostatní – volba účetní jednotky – daňově neuznatelné. – Závazky – Bankovní úvěry a výpomoci. – Ostatní pasiva – Výdaje v příštích období – nájemné placené pozadu. – Výnosy příštích období – předem placené nájemné. Faktory působící na celkovou výši majetku – Rozsah podnikových výkonů = celková produkce výrobků a služeb vyjádřená v tržbách. – Stupeň využití celkového majetku. Stupeň využití celkového majetku = Podnikové výkony za určité období Průměrný stav majetku – Cena majetku. Cena – Cena pořizovací – cena za kterou byl majetek pořízen + náklady s pořízením související – nakupovaný HIM, NIM, podíly, cenné papíry. – Reprodukční pořizovací cena – cena za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje – majetek pořízen bezúplatným nabytím, darem – jeho ocenění provede znalec, nelze, aby majetek byl oceněn samotným podnikatelem. – Vlastní náklady – přímé náklady, které jsou vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, ale i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě či jiné činnosti – oceňuje se majetek, který je vytvořen vlastní činností podniku. – Jmenovitá hodnota – cena, která je majetku přiřazovaná. Touto cenou bývají oceňovány pohledávky, závazky při vzniku tohoto vztahu. Oceňování zásob a cenných papírů – Metoda váženého aritmetického průměru – majetek se ocení průměrnou pořizovací cenou všech dodávek v příslušném období. – FIFO – first in – first out – první do skladu, první ze skladu. – LIFO – last in – first out – poslední do skladu, první ze skladu – tato metoda se u nás nepoužívá, není účetně ani daňově správná. Faktory ovlivňující majetkovou strukturu – závisí na – Technické závažnosti výroby – v elektrotechnickém průmyslu je jiná struktura než ve zpracovatelském odvětví, čím vyšší technická náročnost, tím vyšší náklady na nehmotný majetek – patenty, know how. – Stupeň rozvinutosti finančního trhu. – Konkrétní ekonomické situaci podniku a orientaci jeho hospodářské politiky – zvyšování rentability,


5

snižování nákladů se zavedením nové technologie. Způsobu odepisování majetku. Vlastní kapitál nerovná se interní kapitál. Cizí kapitál nerovná se externí kapitál. –

Optimální finanční struktura – poměr mezi vlastním a cizím kapitálem – závisí na nákladech, které jsou spojené se získáním určitého druhu kapitálu. Náklady kapitálu – představují pro podnik výdaj, který musí podnik zaplatit za získání různých forem kapitálu použitý na financování podnikových investic. Vyjadřují se v procentech z hodnoty kapitálu. Náklady kapitálu bývají označovány jako cena kapitálu. Faktory, které ovlivňují náklady jednotlivých druhů kapitálu – – Doba splatnosti kapitálu – čím delší je doba splatnosti, tím vyšší je cena – tím vyšší jsou náklady kapitálu. – Cena cizího kapitálu je úrok a cena vlastního kapitálu dividendy. – Cizí kapitál krátkodobý. – Cizí kapitál dlouhodobý. – Vlastní kapitál. Řazení je dle hodnoty od nejlevnějšího po nejdražší kapitál. – Stupeň rizika, který investor podstupuje – čím vyšší riziko investor podstupuje, tím vyšší výnos požaduje. – Cizí kapitál krátkodobý. – Cizí kapitál dlouhodobý. – Vlastní kapitál. – Způsob úhrady nákladů kapitálu podniku – z čeho se cena kapitálu platí. Úrok – nákladová položka – zvyšuje hodnotu nákladů. Dividendy – nejsou nákladovou položkou – vyplácí se ze zisku = dvojí zdanění – Zdanění zisku – rozdělení zisku do fondů a dalších podskupin, výplata dividend. – Zdanění dividend – srážková daň. – Cizí kapitál krátkodobý. – Cizí kapitál dlouhodobý. – Vlastní kapitál. Všechny faktory působí na cenu kapitálu. Müller a Modigliány – teorie optimální finanční struktury. Teorie U křivky – převládá v současnosti. Nd – Náklady rostou se zadlužeností. Pv – S růstem vlastního kapitálu náklady rostou. N- Průměrné náklady kapitálu – žádná zadluženost = nejvyšší náklady, dluh = průměrné náklady se snižují. D – Dluh. V – Vlastní kapitál. K – Celkový kapitál. Nv – Náklady vlastního kapitálu.


6

Náklady kapitálu %

Nv – Náklady vlastního kapitálu. N- Průměrné náklady kapitálu

Nd – Náklady rostou se zadlužeností. D/K – Optimální náklady D/K

Průměrné náklady kapitálu WACC WACC = re * E/C + rd * D/C * (1 – T) re – Náklad vlastního kapitálu. E/C – Vlastní kapitál k celkovému kapitálu. rd – Náklady na cizí kapitál. D/C – Dluh ke kapitálu celkem = E + D. T – Sazba daně z příjmů právnických osob. D – Cizí úročený kapitál. C – Kapitál celkem = E + D. Faktory ovliňující optimální finanční strukturu – Průměrné náklady kapitálu. – Odvětvové, oborové standardy – porovnání v oboru. – Pohledávky věřitelů – čím vyšší je zadluženost, tím vyšší tlak bude kladen na splacení. – Postoje manažerů k riziku – poměr mezi vlastním a cizím kapitálem – viz. finanční analýza. – Snaha o udržení kontroly nad činností podniku – možnost cizího kapitálu (udržení kontroly) nebo mít v držbě prioritní akcie (udržení vlastního kapitálu). – Velikost a stabilita realizovaného zisku. – Majetková struktura – známe tzv. zlaté bilanční pravidlo – Rychlopřevoditelná aktiva – oběžná aktiva mají být financovaná krátkodobými zdroji. – Stálá aktiva + trvalá část oběžného majetku má být financovaná dlouhodobými zdroji – vlastní kapitál a také cizí kapitál dlouhodobý. – Typická stálá aktiva pro podnik mají být financovaná vlastním kapitálem – textilka by takto měla financovat stroj pro výrobu textilií. Pokud pravidla nejsou dodržena, může nastat – Překapitalizování. – Podkapitalizování. Tak vznikne čistý pracovní kapitál – viz. finanční analýza. Z teoretického hlediska se za optimální finanční strukturu považuje takové rozložení kapitálu, které je spojeno s minimalizací veškerých nákladů na jeho pořízení a které je zároveň v souladu s předpokládaným vývojem tržeb a zisku a v souladu s majetkovou strukturou podniku. Jedná se také o rozložení kapitálu, které maximalizuje tržní hodnotu firmy. Finanční hospodaření podniku je ovlivněno mimo jiné právní formou podnikání, činnost podniku je závislá na – Formě vlastnictví – soukromé, družstevní, státní.

Finance přednášky a cvičení – – – – –

7

Předmětu hospodářské činnosti – výroba, služby. Způsobu získávání vlastního kapitálu. Systému zdanění podniku. Rozdělení zisku. Ručení za závazky podniku aj. Podnikání – podniky jednotlivce a obchodní společnosti

Podnikání – živnostenské a neživnostenské. Živnostenské podnikání – probíhá za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Neživnostenské podnikání – probíhá za podmínek stanovených jinými předpisy. V paragrafu 3 živnostenského zákona je uveden výčet všech činností, které nejsou živnostmi – advokát, lékař, lékárník, notář, daňový poradce, patentový zástupce, výroba tabáku (výroba je vyhrazena státu), využívání výsledků tvůrčí a duševní činnosti, banka, pojišťovna, hornická činnost, provoz rádia a televize, výroba a dodávka plynu, elektřiny, zemědělská výroba, činnost drah, školství, pronájem nemovitostí. Ohlašovací živnosti – volné, řemeslné, vázané = živnosti nárokové, pokud žadatel splní vše, má právo podnikat, má na to nárok. Koncesované živnosti – nenárokové, právo podnikat je vázáno na souhlas státního orgánu, není nárok podnikat i kdyby splnil všechny podmínky. Podmínky provozování živnosti – - Všeobecné podmínky – musejí je splnit všichni uchazeči – o Dosažení věku 18 let. o Bezúhonnost. o Plná způsobilost k právním úkonům. o Doklad o bezdlužnosti na daních. Může ovšem podnikat i nezletilý i bez právní způsobilosti – však ale musí být zastoupen odpovědným zástupcem. - Všeobecné podmínky (odborná způsobilost) – dle toho o jakou živnost jde. o Volné – u těchto se odborná způsobilost nemusí prokazovat. o Řemeslné – paragraf 21 – 22 –  Výuční list v oboru a 3 roky praxe.  Maturitní list v oboru a 2 roky praxe.  Diplom VŠ v oboru a 1 rok praxe.  Náhradní způsob – • Výuční list v příbuzném oboru a 4 roky praxe v oboru. • Maturitní vysvědčení v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru. • VŠ diplom v příbuzném oboru a 2 roky praxe v oboru. • Rekvalifikace a 4 roky praxe v oboru. • Kvalifikační zkouška před komisí ŽÚ a 4 roky praxe. • 6letá praxe v oboru, za praxi je považováno i samostatné podnikání. Odbornou způsobilost lze nahradit odpovědným zástupcem. o Koncesované – jsou uvedeny v příloze 3, podmínky jsou vždy uvedeny pro každou živnost zvlášť. U koncesovaných živností se navíc vyžaduje souhlas příslušného státního orgánu. U některých se také vyžaduje tzv. spolehlivost.  Vyšší míra zodpovědnosti. • Zda-li není žadatel agresivní. • Zda-li žadatel nepožívá nadměrné množství alkoholických nápojů. • Provádějí se psychotesty. Nedostatek odborné způsobilosti lze nahradit odpovědným zástupcem. Odpovědný zástupce – fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný chod živnosti a za dodržování živnostensko právních předpisů.


8

Předpoklady pro výkon funkce – - Musí splňovat zvláštní a všeobecné podmínky. - U něj nesmí fungovat překážka v provozování živnosti. - Má trvalý pobyt v ČR. - Cizinec musí prokázat znalost českého jazyka. - Zastupovat může pouze dva podnikatele. - Musí být v pracovně právním vztahu k podnikateli. - Musí být nahlášen živnostenskému úřadu. - U koncesovaných živností musí zákonného zástupce schválit živnostenský úřad. - Zahraniční osoba musí mít zákonného zástupce. - Právnická osoba musí mít odpovědného zástupce – může to být člen statutárního orgánu společnosti, pokud splňuje všechny podmínky. - Fyzická osoba, která nesplňuje podmínky věku, způsobilosti k právním úkonům a nebo odbornou způsobilost, musí mít odpovědného zástupce. Překážky v provozování živnosti – - Určité okolnosti, které způsobí nemožnost podnikat. - Překážka absolutní, kterou nelze obejít – zákaz činnosti. - Překážka relativní – lze ji překročit – o Prohlášení konkurzu – nesmí podnikat 3 roky od doby prohlášení konkurzu. o Pokud žadatel prokáže, že disponuje majetkem, tak může podnikat. o Ke konkurzu se nepřihlíží, pokud k tomu došlo vinou třetí osoby. Vznik živnostenského oprávnění – - Ohlašovací – o Živnostenské oprávnění u fyzických osob vzniká datem ohlášení. o Lze podnikat ode dne uvedeného v ohlášení. o Právnické osoby a zahraniční osoby, které nejsou zapsány v ŽR, tak u nich vzniká oprávnění podnikat až dnem zápisu do ŽR. - Koncesované – o Oprávnění vzniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. o Právnické osoby a zahraniční osoby mají oprávnění až po zápisu do ŽR. Co potřebujeme u ohlašovací živnosti – musíme ohlásit živnost - Základní údaje o sobě. - Základní údaje o odpovědném zástupci. - Firemní jméno. - Předmět podnikání. - IČO – v případě, že již podnikáme. - Místo podnikání. - Datum zahájení živnosti. - Nutno doložit doklady – o Výpis z rejstříku trestu. o Čestné prohlášení odpovědného zástupce. o Doklad o zaplacení správního poplatku a to 1 000,-Na každou živnost musíme mít samostatný živnostenský list. Provozování živnosti průmyslovým stylem – samostatný živnostenský list je na finální výrobek, který obsahuje všechny kroky, na které by bylo třeba živnostenských listů několik. Je to souhrnný živnostenský list. V tomto případě nemusí prokazovat odbornou způsobilost na všechny druhy živností, ale ručí za to, že zaměstnanci, kteří daný úkon budou provádět, mají odbornou způsobilost. Za souhrnný živnostenský list se


9

platí poplatek 10 000,--. Pokračování v živnosti při úmrti podnikatele – - V době dědického řízení mohou v živnosti pokračovat dědicové. - Pokud dědicové nechtějí v živnosti pokračovat, tak soud určí správce dědictví, který bude v živnosti pokračovat po dobu dědického řízení. - Po skončení dědického řízení mohou dědicové pokračovat na základě původního živnostenského listu pod dobu 6 měsíců. Všechna oprávnění se zapisují do obchodního rejstříku. Do 30 dnů se musí živnostník zapsat u finančního úřadu, když někoho zaměstná, tak do 15 dnů se nahlásí jako plátce daně. Do 8 dnů musí nahlásit okresní správě sociálního zabezpečení a pojišťovně, že je samostatně výdělečným subjektem. Rozsah živnostenského oprávnění je v tom, co můžeme dělat. Rozsah živnostenského oprávnění je rozšířen o doplňky, které vyplývají přímo ze zákona – paragraf 33 – 34. Podle předmětu činností dělíme živnosti – - Živnosti obchodní. - Živnosti výrobní. - Živnosti poskytující služby. Živnosti obchodní – Koupě, prodej. - Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy. - Dražby mimo výkon rozhodnutí. o Pronájem zboží. o Zprostředkování prodeje. o Výměna vadných součástí. o Servis zboží. Doplňkové nesmí překročit rozsah hlavních činnosti. Výrobní – vznik materiálního produktu – - Nakupovat a prodávat produkty i jiných výrobců. - Zprostředkovat prodej. - Výroba, potisk, etikety. - Pronájem výrobků i jiných výrobců stejného druhu. - Údržba výrobků. Služby – - Oprava a údržba věcí. - Přeprava zboží a osob. - Provozování cestovních kanceláří. - Ubytovací služby. - Hostinská činnost. - Provozování zastaváren. Doplňkové činnosti jsou jako u živností výrobních. Povinnosti živnostníků - paragraf 31 – - Dbát na dobré pracovní podmínky, hygienu, ochranu životního prostředí. - Budovat zařízení na ochranu životního prostředí na vlastní náklady. - Řádně označit provozovnu. o Firemní jméno. o IČO. o Odpovědná osoba. o Provozní doba. - Povinnost 3 dny předem oznámit uzavření provozovny, důvod a dobu uzavření. - Doklady, které potvrzují způsob nabytí zboží by měly být k dispozici.

Finance přednášky a cvičení -

10

V provozovně musí být vždy osoba, která mluví Česky. Odpovědný odpovídá za zaměstnance a za jejich odbornou způsobilost. Paragon se vydává na požádání. Posílání zaměstnanců na pravidelné lékařské prohlídky.

Zánik živnostenského oprávnění – - Smrtí podnikatele, pokud pozůstalí nechtějí v živnosti pokračovat. - Zánikem právnické osoby. - Rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení oprávnění. Kdy je živnostenský úřad povinen živnost zrušit - Pokud nastanou překážky. - Pokud podnikatel nesplňuje podmínky. o Ztratil způsobilost k právním úkonům. o Ztratil podmínku bezúhonnosti. - Pokud podnikatel o to požádá – musí však doložit, že nedluží na daních. Kdy živnostenský úřad může zrušit živnost – - Podnikatel závažně porušuje povinnosti. - Podnikateli je uložen zákaz činnosti v provozovně, pokud do roka neuvede vše do pořádku, tak se mu odebírá živnostenské oprávnění. - Pokud neprovozuje živnost 4 roky. Kontroly, pokuty atd. Pokuty – - Za neoprávněné podnikání. - Za neustanoveného zástupce. - Za neoznámení změny provozovny. - Pokuty se ukládají do 1 roku od doby zjištění.

Právnické osoby založené za účelem podnikání, a. s., s. r. o., může být založena i za jiným účelem, než je podnikání. Základní formy – v. o. s, kom. spol., s. r. o., a. s. Obchodní společnosti – osobní (v. o. s.), kapitálové (a. s., s. r. o.), smíšené (kom. spol.). Osobní – budovány na aktivní účasti společníka, osobně se účastní na řízení společnosti, nevytváří se základní kapitál. Komanditní společnost musí vytvořit základní kapitál. Společníci ručí za závazky celým svým majetkem. Kapitálové – jsou založeny na majetkové účasti, povinně vytvářejí základní kapitál, společníci neručí za závazky společnosti, ručí omezeně (s. r. o.), ručí pouze majetkem společnosti, řízení je přenecháno orgánům společnosti. Smíšené – prolínají se zde oba rysy, část společníků řídí a ručí celým majetkem, druhá část společníků se podílí majetkem a ručí jenom do výše nesplaceného vkladu. Komanditní společnost musí vytvářet základní kapitál. Jedna fyzická osoba může být ve více obchodních společnostech, avšak jen v jedné společnosti, kde se ručí celým majetkem.


11

Právnická osoba založená za účelem podnikání. Mohou ji založit dvě fyzické (fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky pro provozování podnikání u které není dána překážka v provozování živnosti), právnické osoby (u právnické osoby podmínku, která je uvedena v závorce musí splnit její zástupce), které budou podnikat pod společným jménem a za závazky ručí celým svým majetkem. Firemní jméno může být tvořeno jakkoli, na konci musí být označení v. o, s. Pokud je firemním jménem příjmení společníka, tak se v. o. s. nahrazuje a spol. Tato společnost je vhodná pro podnikání v malém rozsahu, ale může být využita i pro větší podnikatelské záměry.

Smíšená společnost. Právnická osoba. Založená za účelem podnikání, společnost mohu založit 2 osoby fyzické a nebo 2 osoby právnické. Jedna ručí celým majetkem (komplementář), druhá neručí, dá do společnosti vklad a ručí pouze do výše nesplaceného vkladu (komanditista) jeho vklad je minimálně 5 000,--. Komplementář má postavení jako člen v, o, s. Komanditista má postavení jako člen a. s. Firemní jméno je tvořeno jakkoli, ale s dodatkem, že se jedná o komanditní společnost. Pokud je v názvu použito jméno komanditisty, pak ručí za závazky společnosti jako komplementář. Komplementářem může být osoba, která splňuje všeobecné podmínky a nejsou u ní překážky v provozování živnosti.

Právnická osoba založená za účelem podnikání, ale i za jiným účelem. Ručí za závazky celým majetkem společnosti a společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů společníků podle stavu zapsaném v obchodním rejstříku. Paragraf 106 – plnění poskytnuté z důvodů ručení se započítává na splacení vkladů toho společníka, který plnění věřiteli poskytl. Může ji založit jedna právnická, fyzická osoba a nebo více osob, jak právnických, tak fyzických. Maximálně však může být 50 členů. Povinně vytváří základní kapitál o výši 200 000,--. Firemní jméno je tvořeno jakkoli, ale musí mít dodatek společnost s ručením omezeným. Tato společnost je jednou z nejrozšířenějších forem společností. Paragraf 117a – zastavení obchodního podílu – je třeba souhlasu valné hromady. Zástavní právo se zapisuje do obchodního rejstříku. Pokud dlužník dluh neuhradí, tak zástavní věřitel může obchodní podíl prodat ve veřejné dražbě a nebo v obchodní soutěži. Pokud se podíl nepodaří prodat, může zástavní věřitel vykonávat práva související s obchodním podílem. Zástavní věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že příjme podíl na úhradu dluhu, toto se může provést bez souhlasu valné hromady.

Právnická osoba založená za účelem podnikání. Základní kapitál je rozdělen a tvořen určitým počtem akcií v určité nominální hodnotě. Za závazky odpovídá společnost svým majetkem. Akcionář za závazky společnosti neručí. Může být založena i za jiným účelem než je podnikání. Je založena jednou právnickou osobou a nebo několika fyzickými osobami. Povinně vytváří základní kapitál – když je akciová společnost založená bez veřejné nabídky akcií, tak základní kapitál musí činit 2 000 000,-- a je-li založena na základě veřejné nabídky akcií musí činit základní kapitál 20 000 000,--. Tato


12

společnost je vhodná pro veliké kapitálové podniky.

Není obchodní společností. Je to společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání a nebo pro uspokojování potřeb svých členů. V průběhu existence kolísá počet členů družstva, aniž by se měnily stanovy družstva. Za závazky odpovídá celým svým majetkem a členové za závazky neručí. Ze zákona má stanovený minimální počet členů a to 5 fyzických osob a nebo 2 právnické osoby. Musí povinně vytvářet základní kapitál o výši 50 000,--, je tvořen vklady členů, mohou být peněžité a nebo nepeněžité, způsob určují stanovy. Kapitál – Zapisovaný základní kapitál – ten, který družstvo vytvořilo při svém vzniku, je zapsán v obchodním rejstříku. Skutečný základní kapitál – může být stejný a nebo vyšší – závisí na počtu členů družstva. Člen je povinen vklad do družstva splatit najednou při vstupu do družstva a nebo může tento vklad splácet po částech – zaplatí vstupní vklad při vstupu do družstva a zbytek splatí do lhůty uvedené ve stanovách, nejpozději však do tří let. Družstvo je upraveno v obchodním zákoníku, jsou tam upraveny všechny typy družstva.

Zákon 77/97 – zákon o státním podniku. Právnická osoba založená za účelem podnikání, která vystupuje v právních vztazích vlastním jménem a na vlastní majetkovou zodpovědnost. Hospodaří s majetkem, který je ve vlastnictví státu a má k němu pouze právo hospodaření. Stát za závazky státního podniku neručí. Zakladatelem je stát – jednotlivá ministerstva. Zřizuje se k uspokojování strategických zájmů, společenských zájmů, veřejně prospěšných zájmů. Může být založen pouze po předchozím souhlasu vlády. Omezení státního podniku – nemá samostatnost – o založení a o zrušení rozhoduje zakladatel, jmenuje a odvolává ředitele, jmenuje a odvolává 2/3 členů dozorčí rady, má právo na kontrolu hospodaření se svěřeným majetkem, schvaluje roční účetní závěrku. Státní podnik nehospodaří se svým majetkem, ale hospodaří s majetkem státu, pokud státní podnik získá nový majetek, tak tento přechází do vlastnictví státu. Podstata finančního řízení podniku – podstatou finančního řízení je přijímání rozhodnutí trojího typu – Jaká má být optimální struktura aktiv – do čeho investovat? – Jaká má být optimální struktura pasiv – z čeho investovat? – Kolik má být z disponibilního zisku – Kolik má být vyplaceno na dividendách – dividendová politika nebo u ostatních forem podnikání ponecháno na osobní spotřebu vlastníků. – Ponecháno v podniku – nerozdělený zisk – interní zdroj financování. Každý investor zohledňuje tři investiční preference – Kvantita – více peněz, než méně. – Riziko – méně rizika, než více. – Čas – peníze dnes, oproti zítřku. Při přijetí rozhodnutí je nutno vědě, jaký cíl tím daným rozhodnutím sledujeme – Vymezení základních cílů finančního řízení – Dlouhodobé cíle – Maximalizace – zisk je kategorie účetní – výnosy a náklady, nebere v úvahu daně –


13

finanční pohled – není patrno, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje podniku. Není v zisku rozlišováno časové hledisko, zda je zisku dosahováno dlouhodobě nebo krátkodobě. Podnik se rozhoduje na základě multikriteriálního rozhodování – nelze se zaměřit jenom na zisk, sledujeme více faktorů – jaký chceme získat podíl na trhu, jak expandovat na trh. Nebere v úvahu riziko – maximalizace tržní hodnoty firmy – základní cíl podnikání a. s. Maximalizace ceny akcií. – Krátkodobé cíle – Zajišťování platební schopnosti (likvidity) – toto je cíl průběžný, který by měl mít podnik na paměti neustále – nejdůležitější faktor na který by se měl zaměřit. K úspěšnému zajišťování cílů je třeba dodržovat některé principy finančního řízení – Princip peněžních toků – vychází ze sledování příjmů a výdajů a ne účetních kategorií výnosů a nákladů. – Princip čisté současné hodnoty – podnik by měl investovat tehdy, je-li čistá současná hodnota kladní – je-li větší, než 0. N

ČSH =∑ i=1

N

PP KV −∑ n 1 i i=1 1 in

Rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji. –

Princip respektování faktoru času – aktualizují se peněžní toky pomocí složeného úrokování. Vzorec současné hodnoty Výpočet budoucí hodnoty

PV =FV ∗ FV = Budoucí hodnota. PV = Současná hodnota. 1/(1 + i)n = Odúročitel. (1 + i)n = Úročitel. i = Úroková sazba.

1 n 1 i

FV =PV ∗1 in

Princip zohledňování rizika – čím větší riziko, tím větší požadujeme výnos. Princip optimalizace kapitálové struktury – průměrné náklady celkového kapitálu jsou nejnižší. – Princip zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů – Slabý – tržní ceny zohledňují informace minulého období. – Střední – informace z minulého období + veřejně dostupné informace = informace o současném a budoucím vývoji. – Silný – odráží veškeré informace – neexistuje. – Princip plánování a analýza finančních údajů – podnik určuje finanční strategii a taktiku, charakterizuje cíle, analýza hodnotí finanční zdraví firmy. – –

Těžiště finančního řízení společnosti – V získání kapitálu. – V rozdělování (alokaci) kapitálu. – V rozdělování zisku. Hlavní oblasti finančního řízení – Zajišťování finančních zdrojů pro založení nebo rozvoj podniku. – Volba optimální finanční (kapitálové struktury).

Finance přednášky a cvičení – – – – – – –

14

Financování a řízení OM, výběr optimální formy krátkodobého financování. Investování peněžních prostředků do dlouhodobého majetku, metody dlouhodobého financování, vyhodnocování investičních variant. Rozdělování podnikového zisku s ohledem na daňovou politiku. Finanční analýza podniku. Finanční plánování tvorby a užití finančních zdrojů. Využívání zahraničního kapitálu ve financování podnikových činností. Finanční řízení při spojování, reorganizaci, sanaci, zániku podniku.

Finanční rozhodování podniku – Vymezení finančního problému a konkrétní stanovení finančních cílů. – Analýza informací a podkladů pro rozhodování. – Stanovení různých variant řešení. – Určení kritérií pro výběr optimální varianty a hodnocení variant podle těchto kritérií s přihlédnutím k riziku. – Volba optimální varianty. – Realizace vybrané varianty a její ověření z hlediska zadaného cíle. Vliv daní na finanční rozhodování podniku Daňové podmínky ovlivňují rozhodování podniku, zejména ovlivňují – Volbu právní formy podnikání. – Velikost disponibilního zisku. – Investiční rozhodování. – Výběr optimální varianty majetkové a finanční struktury podniku. Daně jsou upraveny zákony – Předmět zdanění – základ daně. – Daňová sazba. – Lhůta splatnosti daně. – Možné slevy a úlevy. – Odpočitatelné a přičitatelné položky k základu daně. – Sankce, pokuty a penále. Základní berní zákon Nikdo nemá své daně v pořádku Někteří mají své daně v pořádku, ale jejich počet je statisticky bezvýznamný. Typy daní v tržní ekonomice – Daně důchodové – daně přímé – Daň ze zisku – základem daně je účetní výsledek hospodaření, ten se transformuje na

daňový základ – nákladová položka – daň je vybírána přímo Daň z příjmů fyzických osob – 5 daňových pásem. Daň z příjmů právnických osob – 25%. Daně majetkové – přímé daně – základem je hodnota vlastněného majetku, jsou zahrnovány do nákladů, snižují tak daňový základ – daň z nemovitostí (pozemky a stavby), silniční daň. – Daně obratové – nepřímé daně – základem je výše celkového prodeje, obratu nebo jeho části – přidaná hodnota (DPH). – Spotřební daň – daň nepřímá – z PHM, z lihu, tabákových výrobků – absolutní částka na jednotku množství – tato daň se nezahrnuje do nákladů, obchodník zde vystupuje jako – – –


15

výběrčí pro stát. Pojistné – Pojistné na sociální zabezpečení – Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění Celkem

Zaměstnavatel 26% 9% 35%

Zaměstnanec 8% 4,5% 12,5%

Vliv daně ze zisku na finanční rozhodování podniku – Ovlivňuje úvahy o velikosti a právní formě podnikání. – Má vliv na odpisy, metodu odpisování, investiční možnosti podniku. – Působí na přístup podniku k úvěrovým zdrojům a kapitálovou strukturu. – Daňové efekty je třeba respektovat i při rozhodování o použití leasingové formy financování ve srovnání s koupí majetku z vlastních zdrojů či na úvěr. – Podněcuje tvorbu některých druhů rezerv a operativních položek, které jsou státem uznávány. – Úprava daňového základu o přičitatelné a odpočitatelné položky. – Působí na dividendovou politiku. Finanční trh – se definuje jako soustava finančních nástrojů, institucí a vztahů mezi nimi, která mobilizuje a přerozděluje volné peněžní prostředky mezi ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky po penězích a vytváří cenu peněz. Podnikatelské subjekty vystupují jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Členění finančního trhu – Peněžní trh – zde se obchoduje s krátkodobými finančními instrumenty (splatnost do jednoho roku). Podnik získá peněžní prostředky např – Emisí krátkodobých cenných papírů. – Získáním krátkodobého bankovního úvěru. – Obchodním úvěrem od dodavatelských podniků. – Kapitálový trh – obchoduje se s dlouhodobými finančními instrumenty (splatnost 1 rok a více) a poskytují se dlouhodobé úvěry. Podnik zde získá peněžní prostředky např – Emisí dlouhodobých cenných papírů (akcie, obligace). – Dlouhodobým bankovním úvěrem. – Devizový trh – nákup a prodej valut a deviz. – Trh drahých kovů – zlato, platina, aj. Peněžní a kapitálové trhy se uskutečňují buď přímo (podniky jednají bezprostředně s jinými účastníky trhu) nebo nepřímo, pomocí finančních zprostředkovatelů (banky, investiční společnosti a fondy, pojišťovny, aj.). Podnik musí zaplatit tzv. cenu zprostředkování. – Primární trh – je místem, které umožňuje podnikům (emitentům) nacházet první majitele pro emitované cenné papíry. Emise cenných papírů se zjednodušeně nazývá prvotní prodej. – Sekundární trh – trh, kde se obchoduje již s jednou (a více krát) prodanými (emitovanými) cennými papíry. Příklad č. 1. Na základě níže uvedených údajů sestavte rozvahu společnosti k 31.12. XXXX a dopočítejte neuvedenou výši výsledku hospodaření. Údaje jsou uvedeny v tis. Kč. Položka 1. 2. 3. 4.

Stav k 31. 12. Závazky vůči dodavatelům 220 Pohledávky za odběrateli Závazky vůči státnímu rozpočtu Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

450 55 265

Finance přednášky a cvičení 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

16

Budovy Hotovost Upsaný splacený vklad Automobily Nábytek a ostatní zařízení Zásoby Pozemky Bankovní úvěr Stroje Obchodovatelné cenné papíry Směnečné závazky (splatné do 1 roku) Emisní ážio Rezervní fond Nerozdělený zisk minulých let Rezervy

Budovy Stroje Pozemky Automobily Nábytek Obch. cenné papíry Zásoby Pohledávky za odběrateli Hotovost Oprávky k HM

225 215 390 140 170 375 100 420 420 75 475 60 30 150 75

Rozvaha k 31. 12. 225 Upsaný splacený vklad 420 Emisní ážio 100 Rezervní fond 140 Nerozdělený zisk min. let 170 Rezervy 75 Závazky vůči dodavatelům 375 Závazky vůči státnímu rozpočtu 450 Směnečné závazky 215 Bankovní úvěr 265 Zisk běžného období 1905

390 60 30 150 75 220 55 475 420 30 1905

Stálá aktiva Oprávky k HM Stálá aktiva celkem

1055 Vlastní kapitál bez hosp. Výsl. 265 790 Cizí kapitál celkem

1245

Oběžná aktiva

1115 Celkem bez hos. Výsl.

1875

Celkem Celkem

Výsledek hospodaření 1905 Celkem pasiva

30 1905

Příklad č. 2. 1) Ze zadaných položek rozvahy sestavte počáteční rozvahu k danému účetnímu období. Položka Pokladna Bankovní úvěr Základní kapitál Stálá aktiva Běžný účet Materiál Závazky vůči dodavatelům Zboží

Hodnota v tis. Kč 500 150 l 250 200 600 50 150 200

630


17 Rozvaha k 1. 1.

Aktiva Stálá Zboží Materiál Pokladna Bankovní účet 600 Aktiva celkem 1550

200 200 50 500

Základní kapitál Závazky vůči dodavatelům Bankovní úvěr

Pasiva 1250 150 150

Pasiva celkem

1550

1) U jednotlivých hospodářských operací uskutečněných v průběhu účetního období uveďte jejich vliv na rozvahu. 1. Nákup materiálu na fakturu 400 2. Převod peněz z BU do pokladny 150 3. Nákup zboží v hotovosti 200 4. Nákup stroje na fakturu 600 5. Částečná úhrada závazků za nákup materiálu z BÚ 200 6. Část závazku uhrazena v hotovosti 100 7. Banka poskytla podniku úvěr a uhradila z něho dluh vůči dodavatelům za nákup stroje 600 8. Prodej zboží na fakturu 300 9. Částečná úhrada faktury za prodej zboží – převodem 200 10. Převod peněz z BU do pokladny 200 11. Splátka úvěru z BU 150 1. 2. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Materiál A 400, Závazky k dodavatelům P 400 Bankovní účet – A – 150, Pokladna A 150 Zboží A 200, Pokladna – A – 200 Stroj A 600, P 600 Úhrada závazků z BÚ – A – 200, P - 200 Závazek uhrazen z pokladny – A – 100, P - 100 Banka poskytla úvěr a uhradila závazek P 600, P - 600 Prodej zboží na fakturu odběrateli – A - 300, A 300 Částečná úhrada odběratelem na BÚ – A - 200, A 200 Převod peněz z BÚ do pokladny – A - 200, A 200 Splátka úvěru z BÚ – A – 150, - A – 150

Zjistěte stav rozvahových položek na konci účetního období a sestavte konečnou rozvahu. Rozvaha k 1. 1. Aktiva Pasiva Stroj 600 Závazky vůči dodavatelům 100 Materiál 400 Bankovní úvěr 450 Zboží - 100 Pohledávky 100 Pokladna 50 Bankovní účet - 500 Aktiva celkem 550

Pasiva celkem

550

Vlivy hospodářských operací na rozvahu Změna pouze v aktivech (A + q, A – q) – nákup stroje za 200 000,-- v hotovosti = + stroj, peníze. Úhrada odběratelů za dodané zboží 400 000,-- = + pokladna, - pohledávky za odběrateli. – Změna pouze v pasivech (P + q, P – q) – příděl do rezervního fondu ze zisku 6 000,-- = + rezervní fond, - výsledek hospodaření v minulém období. Úhrada dluhu dodavatelům vystavením směnky ve výši 20 000,-- = + směnečné závazky, - závazky vůči dodavatelům. –


18

Oboustranný přírůstek (A + q, P + q) – získán úvěr v hodnotě 80 000,-- = + peníze, + úvěry. Nakoupený materiál na fakturu v ceně 50 000,-- = + zásoby, + závazky vůči dodavatelům. – Oboustranný úbytek (A – q, P – q) – Úhrada závazků vůči dodavatelům = - peníze, - závazky vůči dodavatelům. Odpisy – účetní odpisy – daňové odpisy účetní odpisy – vyjadřují skutečné opotřebení majetku, podnik si tyto odpisy stanoví sám dle odpovídajícího plánu, který podnik sestavuje s ohledem na dobu používání. Vztah k výkonům a době upotřebitelnosti upravuje zákon o účetnictví, účetní osnovy a postupy účtování. Jsou to měsíční odpisy. Daňové odpisy – představují maximální částku odpisů, která je daňově uznatelná. Tyto odpisy upravuje zákon o dani z příjmů (par 26 – 33). Metody odepisování – Rovnoměrné odepisování. – Zrychlené odepisování. –

6 skupin odepisování Odpisová skupina

Počet odepisování

1

Auto

4

2

Pracovní stroje, Nákladní auto

6

3

Stroje oceláren

12

4

Plynovody

20

5

Budovy, haly

30

6

Budovy hotelů, ubytovací zařízení

50

Sazby pro rovnoměrné odepisování Odpisová skupina

Odpisová sazba v prvním roce odepisování

Odpisová sazba v dalších letech odepisování

Odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu

1. skupina

14,2

28,6

25

2. skupina

8,5

18,3

16,7

3. skupina

4,3

8,7

8,4

4. skupina

2,15

5,15

5

5. skupina

1,4

3,4

3,4

Koeficient pro první rok odepisování

Koeficient pro další roky odepisování

Koeficient pro zvýšenou vstupní cenu

1. skupina

6

5

4

2. skupina

6

7

6

Koeficienty pro zrychlené odepisování Odpisová skupina

Finance přednášky a cvičení Odpisová skupina

19

Koeficient pro první rok odepisování

Koeficient pro další roky odepisování

Koeficient pro zvýšenou vstupní cenu

3. skupina

12

13

12

4. skupina

20

21

20

5. skupina

30

31

30

Jsou to roční odpisy, nezáleží na měsíci pořízení, ale na roku. Odepisuje se ze vstupní ceny. Vstupní cena – Pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady. Popřípadě ze zvýšené vstupní ceny, pokud dojde k technickému zhodnocení majetku. Zaokrouhlení je na celé koruny nahoru. Podnikatel se sám rozhodne, jak bude odepisovat, ale po této volbě již nemůže metodu odepisování měnit. Příklady Určete rovnoměrné odpisy, jde o počítač zakoupený 19. 8. 2002, pořizovací cena je 154 220, jedná se o daňový odpis. První odpisová skupina, doba odepisování je 4 roky. Rovnoměrné odepisování je vymezeno v § 31 zákona o daních z příjmů Odpis v prvním roce

Roční odpis=

Vstupní cena∗Roční sazba 100

Odpis v dalším roce

Roční odpis=

Vstupní cena∗Roční sazba 100

Reinvestiční odpočet již není zvláštním odpočtem. Nyní se implementuje do odpisu (zvýšení sazby), ale odepíšeme pouze 100 %, ne jako tomu bylo dříve, to bylo 110 %. Výběr sazby je u rovnoměrných odpisů. 2002 = 154 220,-- * 14,2/100 2002 = 21 900,-2003 = 154 220,-- * 28,6/100 2003 = 44 107,-2004 = 44 107,-2205 = 44 106,-Určete rovnoměrné odpisy rozmetače, který byl pořízen 20. 12. 2000, 15. 6. 2002 byl technicky zhodnocen za 45 654,--. pořizovací cena rozmetače je 499 000,--, první odpisová skupina, 4 roky odepisování. 2000 = 499 000,-- * 0,142 = 70 858,-2001 = 499 000,-- * 0,286 = 142 714,-2002 = 544 654 * 0,25 = 136 164,-2003 = 136 164,--


20

2004 = Zvýšená zůstatková cena – Suma odpisů = 58 754,-Plemenný býk byl pořízen 15. 9. 2002 za pořizovací cenu 370 690,--, je v první odpisové skupině, budeme odepisovat zrychleně, koeficient pro první rok je 4, pro další léta 5, koeficient pro zvýšenou zůstatkovou cenu 4. Zrychlené odepisování je vymezeno v § 32 zákona o daních z příjmů Odpis v prvním roce

Roční odpis=

Vstupní cena Koeficient v prvním roce odpisování

Odpis v dalším roce

Roční odpis=

2 ∗Zůstatková cena Koeficient v dalším roce odpisování − počet let dosavadního odepisování

Zrychlené odpisy a reinvestice – vypočteme odpis v prvním roce a navýšíme jej o 10 %, 15 % nebo 20 %. V dalších letech postupujeme dle standardu.

Plemenný býk, pořízen 15. 9. 2002 za pořizovací cenu 370 690. odepisujeme zrychleně, využíváme 4 odpisovou skupinu. 0 2002 = VC/ Koeficient 0 2002 = 370 690/4 O 2002 = 96 673,--

(4)

O O O O O

2003 2003 2003 2003 2003

= = = = =

2 * ZC/Koeficient – n 2 * (370 690 – 96 673)/5 – 1 2 * 274 017/4 548 034/4 137 009,--

(5, n = počet let, po kterých bylo odepisováno)

O O O O O

2004 2004 2004 2004 2004

= = = = =

2 * ZC/Koeficient – n O 2005 2 * (370 690 – 96 673 – 137 009)/4 – 1 O 2005 2 * 137 008/3 274 016/3 O 2005 91 339,-O 2005 O 2005

= 2 * ZC/Koeficient – n = 2 * (370 690 – 96 673 – 137 009 – 91 339)/3 – 1 = 2 * 45 669/2 = 91 338/2 = 45 669,--

Rekapitulace = 96 673 + 137 009 + 91 339 + 45 669 = 370 690,-14. 10. 2001 bylo pořízení, pořizovací cena 499 000,--, 1. 6. 2004 technické zhodnocení za 43 000,--, určete zrychlené odpisy s technickým zhodnocením. První dopisová skupina, odpisujeme 4 roky. 0 2002 = VC/ Koeficient 0 2002 = 499 000/4 O 2002 = 124 750,--

(4)

O 2003 = 2 * ZC/Koeficient – n

(5, n = počet let, po kterých bylo odepisováno)


21

O O O O

2003 2003 2003 2003

= = = =

2 * (499 000 – 124 750)/5 – 1 2 * 374 250/4 748 500/4 187 125,--

O O O O O

2004 2004 2004 2004 2004

= = = = =

2 * (ZC + TZ)/Koeficient TZ (4) 2 * (499 000 – 124 750 – 187 125 + 43 00)/4 2 * 230 125/4 460 250/4 115 063,--

O O O O

2005 2005 2005 2005

= = = =

2 * ZC/ Koeficient – n 2 * (499 000 – 124 750 – 187 125 – 115 063 + 43 000)/4 – 1 2 * 115 062/3 76 708,--

O 2006 = 2 * (499 000 – 124 750 – 187 125 – 115 063 – 76 708 + 43 000)/2 O 2006 = 2 * 38 354/2 O 2006 = 38 354,-Rekapitulace = 124 750 + 187 125 + 115 063 +76 708 + 38 354 = 542 000,-542 000 = 499 000 + 43 000 Tří bilanční systém CAS FLOW PS PP P Ř Í J M Y

ROZVAHA V Ý D A J E

Aktiva SA

Pasiva VK

OA

VH

PP

CK

KS PP

Cash flow – tokový výkaz. Výkaz zisku a ztráty – tokový výkaz. Rozvaha – stavový výkaz.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY N V Á Ý K N L O A S D Y Y Výsledek h.

PSPP – Počáteční stav peněžních prostředků. KSPP – Konečný stav peněžních prostředků. PP – Peněžní prostředky

VH – Výsledek hospodaření – absolutní číslo – zda podnik hospodaří se ztrátou či ziskem. Hlubší rozbor hospodaření ukáže výkaz zisku a ztráty – ukáže, jak bylo výsledku hospodaření dosaženo. Výnosy jsou menší než náklady = ztráta. Výnosy jsou vyšší než náklady = zisk. Cíle firmy – Růst tržní hodnoty firmy = Rozvaha. – Zisk – je-li podnik ziskový, tím má vyšší hodnotu = Výkaz zisku a ztráty. – Udržení a zabezpečení likvidity – platební schopnosti = Cash flow. Výkaz zisku a ztráty – vysvětluje proces tvorby výsledku hospodaření tvořícího součást vlastního kapitálu v pasivech v rozvaze. Náklady představují peněžní vyjádření vynaložených nebo obětovaných ekonomických zdrojů na určitý výsledek ekonomické aktivity (výkon), který přináší očekávaný ekonomický prospěch – výnos.


22

Náklady jsou v penězích vyjádřená spotřeba výrobních činitelů. Se vznikem nákladů je spojen úbytek majetku – snížení aktiv – úhrada nájemného, poplatky za elektrickou energii = v rozvaze se to projeví snížením peněžních prostředků. Spotřeba materiálu nebo surovin – snížení zásoby, odpisy = snížení hodnoty aktiv. Náklad se může projevit jako přírůstek pasiv = mzdy zaměstnanců – mzdové náklady = závazek vůči zaměstnancům. Výnosy představují peněžní vyjádření ekonomického prospěchu, který daný subjekt získá účelným vynaložením ekonomických zdrojů = tj. nákladů. Zachycení v rozvaze – Zvýšení majetku (aktiv) – prodáme a není nám zaplaceno = obchodní výnos = pohledávky za odběrateli. – Snížení pasivní položky = rezerva na garanční opravy = část prostředků je odložena bokem. + zisk – zvýšení vlastního kapitálu. - ztráta – snížení vlastního kapitálu. Členění výkazu zisku a ztráty – jsou čtyři varianty – Třídění nákladů podle druhu – Spotřeba materiálu. – Mzdy. – Odpisy. –

Třídění účelové – Výroba. – Prodej. – Odbyt. – Správa.

Formou dvoustranné tabulky. Vertikální uspořádání. Toto platí pro obě varianty. – –

Základní struktura výkazu zisku a ztráty Tržby za prodej zboží - Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže

1

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb - Náklady související z provozní činnosti – nájemné, el. energie Provozní výsledek hospodaření Výnosy z finanční činnosti – přijaté úroky, výnosy z CP - Náklady na finanční činnost – placené úroky Finanční výsledek hospodaření

3 2

5

Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady - Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

4

Finance přednášky a cvičení 1. 2. 3. 4. 5.

23

Provozní výsledek hospodaření. Finanční výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření za běžnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření. Výsledek hospodaření za účetní období – s touto položkou se dále pracuje

Tvorba a užití zisku Účetní oblast Výnosy – náklady = Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů právnických osob = Výsledek hospodaření po zdanění (Disponibilní zisk)

Mimoúčetní oblast Naše účetnictví není daňové = úprava o přičitatelné a Transformace na daňový základ=odečitatelné položky = rozdíl mezi účetními a Výpočet daně daňovými odpisy, náklady na reprezentaci = účetní jsou daňově uznatelné, ale daňově ne. Dary – větší dary, než je uzákoněno, je nutno upravit.

Běžný rok – na konci roku Následující rok – rozdělování zisku Příděl do rezervního fondu – obchodní zákoník Příděly do ostatních a statutárních fondů Podíly společníků na zisku Tantiemy – odměny členů představenstva a dozorčí rady Dividendy Podíly na zisku zaměstnancům = Nerozdělený zisk Zadržený zisk – ostatní zdroje financování Tyto zdroje se kumulují ve firmě. – – – – – –

Odliv zisku z podniku

Vazby mezi finančními výkazy Pohledávky Výnosy

Příjmy Závazky

Náklady Výkaz zisku a ztráty

Výdaje Rozvaha – zisk nejsou peníze

Cash flow

Mezi výnosy a příjmy a mezi náklady a výdaji existuje obsahový a časový nesoulad. Výnosy představují finanční částky na které má podnik nárok z titulu prodeje zboží a služeb. Příjmy představují platby (veškeré) v hotovosti ve prospěch firmy. Výnos a příjem Obsahový nesoulad – ne každý výnos je příjem – odběratelská faktura – jedná se o výnos, ale ještě není zaplaceno, takže není příjem, získání úvěru – je to příjem, ale není to výnos. Časový nesoulad – výnos není příjem = pohledávky, zboží na fakturu – vzniká výnos, ale až po zaplacení vzniká příjem. Ne každý náklad je výdaj – zúčtování odpisů – nákladová položka, ale není nic vydáno, mzdy –


24

mzdové náklady – až jsou mzdy uhrazeny, vzniká výdaj. Ne každý výdaj je náklad – splátka úvěru – výdaj, ale není to nákladová položka. Časový nesoulad – nákup materiálu na fakturu – náklad to je, ale jako výdaj, až po zaplacení faktury. Cash Flow – tok peněz i plateb peněžních prostředků, neztotožňujeme jej se stavem peněžních prostředků, tak jak je uvedený v rozvaze. Cash flow se nerovná zisk. Cash flow definujeme – Dynamické hledisko – příliv a odliv peněžních prostředků. – Statické hledisko – výsledek přílivu a odlivu peněžních prostředků – rozdíl mezi příjmy a výdaji za určité období. Výkaz Cash Flow v bilanční formě Užití

Zdroje

Potřeba dlouhodobého kapitálu

Vnitřní financování

Přírůstky SA

Dlouhodobé Pokles SA

Pokles VK Pokles CK dlouhodobého

Krátkodobé Pokles OA

Potřeba krátkodobého majetku

Vnější financování

Přírůstky OA

Dlouhodobé Přírůstek VK Přírůstek CK

Pokles CK krátkodobého Krátkodobé Přírůstek CK Celková potřeba kapitálu

Zdroje kapitálu celkem

PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (VÝKAZ CASH FLOW) sestaven nepřímou metodou — zjednodušená verze od roku 2002

(P.) STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ NA ZAČÁTKU ÚČETNÍHO OBDOBÍ (Z.) ÚČETNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Z BĚŽNÉ ČINNOSTI PŘED ZDANĚNÍM +/- úpravy o nepeněžní operace (odpisy, tvorba a čerpání rezerv, opravné položky) +/- úpravy o změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu (změny položek oběžných aktiv a krátkodobých závazků, časové rozlišení. . . .) +/- úroky (výnosové: přijatá, nákladové :placené) - zaplacená daň z příjmů (A. ***) ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK (ČPT) Z PROVOZNÍ ČINNOSTI - výdaje spojené s nabytím stálých aktiv + příjmy z prodeje stálých aktiv (B.***) ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK (ČPT) Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI +/- změna stavu dlouhodobých (popř. krátkodobých) závazků +/- změna stavu položek vlastního kapitálu (C.** *) ČISTÝ PENĚŽNÍ TOK (ČPT) Z FINANČNÍ ČINNOSTI


25

(F.) ČISTÉ ZVÝŠENÍ (SNÍŽENÍ) PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ (PP) A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ (PE) = = ČPT z provozní činnosti + ČPT z investiční činnosti + ČPT z finanční činnosti (R.) STAV PP A PE NA KONCI OBDOBÍ = = (P.) STAV PP A PE NA ZAČÁTKU ÚČETNÍHO OBDOBÍ + (F.) ČISTÉ ZVÝŠENÍ (SNÍŽENÍ) PP A PE Bilanční rovnice Aktiva = Pasiva Stálá aktiva + Oběžná aktiva = Vlastní kapitál + Cizí kapitál Stálá aktiva + Peněžní prostředky + Ostatní položky Oběžných aktiv = Zisk + Ostatní položky vlastního kapitálu + Cizí kapitál Peněžní prostředky = Zisk + Ostatní položky vlastního kapitálu + Cizí kapitál – Stálá aktiva – Ostatní položky oběžných aktiv ∆ PP = Zisk + Ostatní VK + CK - ∆ SA - ∆ Ostatní OA

Výsledný efekt = odpověď na otázku, co se s těmi položkami stalo. Základní zdroje pro Cash flow jsou tyto – Rozvaha v počátku období – počáteční rozvaha. – Konečná rozvaha. – Výkaz zisku a ztráty. Rozdílová rozvaha = rozdíl mezi počáteční a konečnou rozvahou. Východiskem pro získání vstupních údajů jsou změny aktiv a pasiv rozvahy – obecně platí Příjmy Pokles aktiv Růst pasiv Zisk před zdaněním Odpisy Prodej akciového kapitálu

Výdaje Zvýšení aktiv Pokles pasiv Ztráta Vyplacené dividendy Nákup akciového kapitálu

Otázka, zda přírůstek či úbytek vyvolá při zápisu do Cash Flow příjem nebo výdaj? Materiál Pohledávky Závazky

PS 300 150 250

KS 200 230 180

Změna ↓ 100 ↑ 80 ↓ 70

Cash Flow + Příjem - Výdaj - Výdaj

Odpisy z hlediska Cash Flow jsou pro nás vždy příjmem. První pohled – Jak se daná položka změní? Zvýšení či snížení položky. Druhý pohled – Jak se změna projeví v peněžním vyjádření? Příjem +. Výdaj - . Správnost sestavení Cash Flow ověříme porovnáním se změnou stavu peněžních prostředků (Rozvaha). Při správném výpočtu se celkové Cash Flow musí rovnat změně stavu peněžních prostředků. Kvalitní přehled o peněžních tocích umožňuje externím uživatelům (současným i potenciálním investorům, uživatelům) posoudit schopnost podniku – Generovat i v budoucnosti kladné peněžní toky.

Finance přednášky a cvičení – – –

26

Včas krýt splatné závazky. Vyplácet dividendy. Zajistit potřebnou likviditu.

Úkolem Cash Flow je podat přehled o – – Finančních a investičních procesech v příslušném účetním období v jejich vzájemné souvislosti. – Finanční situaci podniku (respektive změnách ve finanční situaci) v rámci účetního období. – Finančních zdrojích (vlastních, cizích) ve vztahu k jednotlivým formám jejich užití. – Změně stavu peněžních prostředků. Výkaz Cash Flow se využívá – K analýze příčin změn stavu peněžních prostředků. – K posuzování finanční stability. – K hodnocení ekonomické efektivnosti podnikových investic. Základní způsob sestavování Cash Flow – 2 základní metody jeho sestavení – Přímá metoda – sledování příjmů a výdajů v podniku, např v návaznosti na výsledovku – zjištění, zda jde o výdaj nebo příjem. Této metody se užívá zřídka. – Nepřímá metoda – spočívá v transformaci zisku do pohybu peněžních prostředků a následně úpravě o další pohyby peněžních prostředků v souvislosti se změnou majetku a kapitálu. Pro obě metody lze užít dva způsoby záznamu – Bilanční způsob. – Sloupcový způsob. Bilanční způsob Užití

Sloupcový způsob Zdroje

Počáteční stav PP -/+ Výsledek hospodaření

Výkaz Cash Flow Užití

Zdroje

Přírůstek SA

Přírůstek VK A+

Přírůstek OA

P+ Přírůstek CK

Pokles VK

Pokles SA P-

A-

Pokles CK

Pokles OA

Potřeba kapitálu

Zdroje kapitálu

Finanční analýza – součástí finančního řízení podniku. Smyslem je provést diagnózu finančního


27

hospodaření podniku. Provádí se v zájmu – Podnikového managementu. – Akcionářů. – Věřitelů. Příčiny provádění finanční analýzy – Hodnocení finanční kondice (finančního zdraví) podniku – Optimální je stav, kdy podnik dokáže zabezpečit aktivní rozvoj z interních finančních zdrojů. – Rovněž je kladně hodnocena finanční situace, která vytváří předpoklady k získání externích finančních zdrojů pro další rozvoj podniku. – Nutnou podmínkou je perspektiva dlouhodobé likvidity. – Potřeba finanční analýzy plyne i ze styku podniku s externími subjekty – Akcionáři. – Věřitelé. Finanční analýzu využívají manažeři, vlastníci podniku, investoři, obchodní partneři, banky, analytici, daňoví poradci, účetní znalci, bankovní makléři, zaměstnanci. Zdroje informací pro finanční analýzu – Finanční informace – Účetní výkazy a výroční zprávy. – Vnitropodnikové informace. – Prognózy finančních analytiků a vedení firmy. – Burzovní informace. – Kvantifikovatelné informace – Firemní statistika produkce, odbytu. – Prospekty. – Informace nekvantifikovatelné – Zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy. – Nezávislá hodnocení. – Prognózy. Způsoby srovnání výsledků finanční analýzy – Srovnání v čase – analýza trendů – minimálně období 3 let. – Srovnání v prostoru – mezipodnikové srovnávání. – Srovnávání skutečnosti s plánem. – Srovnávání na základě expertních zkušeností, odborných odhadů. Dva základní postupy Procentní rozbor – aby se ulehčila srovnatelnost několika firem, tak se využívá procentního rozboru – porovnáváme firmy různé velikosti, analyzujeme účetní výkazy. Provádíme – Vertikální analýzu – základnou je výkaz zisku a ztráty 100%, ostatní položky jsou procentní částí ze základu. Základnou je ROZVAHA = suma aktiv a suma pasiv, ostatní položky jsou procentním částí ze sumy aktiv a sumy pasiv. – Horizontální analýza – analýza vývojových trendů – srovnávání v čase – porovnává jednotlivé položky výkazů v čase, změna je absolutní nebo procentní. Klady procentního rozboru – Porovnává výkazy v delším časovém období. – Umožňuje srovnání v rámci oboru. – Vhodná komparace výsledků naší firmy se shodnými výsledky jiných firem. Zápory procentního rozboru – Neukazuje příčiny změny. – Absolutní základna se v čase mění.

Finance přednášky a cvičení –

28

Vykazované údaje mohou být nesrovnatelné – volba metody odepisování, volba oceňování zásob.

Poměrové ukazatele – vypočítají se jako poměr jedné položky k dané položce – tyto ukazatelé jsou nejvíce využívány. Klady poměrových ukazatelů – Srovnání v čase. – Oborová, průřezová analýza – náš podnik hodnotíme s jinými. – Umožňují výpočet finančních modelů. Zadání příkladu č. 1 Z níže uvedených položek sestavte výkaz zisku a ztráty, rozvahu společnosti XYZ k 31.12.2002 (daň = 31%). Položka

Hodnoty v tis. Kč

Nerozdělený zisk minulých let Směnečné závazky Závazky vůči dodavatelům Tržby z prodeje vlastních výrobků Pohledávky za odběrateli Závazky vůči zaměstnancům Akumulované odpisy (oprávky) Budovy a stavby Hotovost Spotřeba materiálu Odpisy za daný rok Vybavení a inventář Nábytek a zařízení

210 475 220 525 450 20 265 225 25 285 35 140 170

Mzdové náklady Zásoby Pozemky Dlouhodobé závazky Stroje Obchodovatelné cenné papíry Běžný účet Emisní ážio Základní kapitál Automobily Placený úrok Spotřeba energie Náklady na sociální zabezpečeni

40 375 100 420 420 75 190 190 360 90 10 35 20

Rozvaha Aktiva Stálá aktiva Budovy a stavby Vybavení a inventář Nábytek a zařízení Pozemky Stroje Auta Oprávky Celkem stálá aktiva

Pasiva Vlastní kapitál 225 Základní kapitál 140 Emisní ážio 170 Nerozdělený zisk 100 VH za běžnou činnost 420 90 -265 880 Celkem vlastní kapitál

Oběžná aktiva Pohledávky za odběrateli Zásoby Cenné papíry Hotovost Bankovní účet Celkem oběžná aktiva

Cizí kapitál 450 Směnečné závazky 375 Závazky vůči dodavatelům 75 Závazky k zaměstnancům 25 Dlouhodobé závazky 190 Závazek vůči stát. Rozpočtu 1115 Celkem cizí kapitál

475 220 20 420 31 1166

Celkem aktiva

1995 Celkem pasiva

1995

360 190 210 69

829


29

Výkaz zisku a ztráty Tržby z prodeje výrobků Provozní výnosy celkem Provozní náklady Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Náklady na s zabezpečení Odpisy Provozní náklady celkem Provozní VH Nákladové úroky Finanční VH VH za běžnou činnost Daň z příjmů (31%) VH za běžnou činnost po dani

525 525 285 35 40 20 35 415 110 10 -10 100 31 69

Provozní VH = Tržby – PN Finanční = 0 – 10 VH = provozní VH + Finanční VH

Daň 31% - Pasiva cizí kapitál = závazek vůči státnímu rozpočtu. VH za běžnou činnost po dani = vlastní kapitál. Příklad č. 2 Sestavte rozvahu (počáteční, konečnou a změnovou), výkaz zisku a ztráty, výkaz cash-flow, znáte-li následující údaje: 1) Stav majetku a zdrojů krytí k I. 1. 2002 (v tis. Kč) Položka

Stav

Stálá aktiva Bankovní úvěry - dlouhodobé Základní kapitál Pohledávky za odběrateli Oprávky

200 277 380 300 90

Nerozdělený zisk minulých let Závazky vůči zaměstnancům Zboží Peněžní prostředky Závazky vůči dodavatelům

2) Hospodářské operace v roce 2002 1.Tržby za prodané zboží dle vystavené faktury 2.Příjem peněz od odběratelů 3.Nákup zboží na fakturu 4.Vyskladněné zboží v nákupní ceně 5.Úhrada dluhu dodavatelům 6.Závazky vůči zaměstnancům z titulu neproplacení mezd 7.Výplata mezd zaměstnancům 8.Úhrada úroků z úvěrů 9.Úhrada za dodávku energie hotově 10.Odpisy 11.Nákup hmotného majetku - hotově 12.Prodej plně odepsaného stroje - hotově 13.Získání bankovního úvěru 14.Zvýšení ZK emisí a úhradou akcií za nom. cenu 15.Výplata dividend ze zisku minulých let

240 190 100 102 73 37 35 6 20 25 280 10 120 100 16

160 45 275 235 58

Finance přednášky a cvičení Příjmy

Výdaje

PSPP235 190

30 Aktiva +Pohl 240 - Pohl 190 + Zbo 100 - Zbo 102

Záv 73

Náklady

+ Záv 100 Zbo 102 Záv zam 37 Ú úr 6 Ú ene 20 Odpisy 25

- Opr 25 + N 280

Tržba 10 B úvěr 120 Z ZK 100

Výnosy 240

- Záv 73 +Záv zam 37 - Záv zam 35

Záv zam 35 Ú úr 6 Ú ene 20 Ná HM 280

Pasiva

10 + B úvěr 120 + Z ZK100 - Výp d 16

Výp d 16

Počáteční stav Konečný stav

Změna

Aktiva Stálá aktiva Položky stálých aktiv Oprávky Stálá aktiva celkem

200 -90 110

480 -115 365

280 -25 255

Oběžná aktiva Pohledávky k odběr Peněžní prostředky Zboží Oběžná aktiva celkem

300 235 275 810

350 225 273 848

50 -10 -2 38

Celkem aktiva

920

1213

293

Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál N zisk minulých let VH za běžnou činnost Celkem vlastní kapitál

380 160

480 144 41,4 665,4

100 -16 41,4 125,4

2 27 18,6 120 167,6 293

540

Cizí kapitál Závazky k zam Závazky k dod Závazky k stát. Roz Dl bankovní úvěry Celkem cizí kapitál

277 380

47 85 18,6 397 547,6

Celkem pasiva

920

1213

45 58


31

Výkaz zisku a ztráty Tržby z prodeje výrobků Provozní výnosy celkem Provozní náklady Spotřeba materiálu Spotřeba energie Mzdové náklady Odpisy Provozní náklady celkem Provozní VH Nákladové úroky Finanční VH VH za běžnou činnost Daň z příjmů (31%) VH za běžnou činnost po dani

250 250 102 20 37 25 184 66 6 -6 60 18,6 41,4

Příjmy PSPP Příjem od odběratelů Prodej stroje Získání úvěru Zvýšení ZK Příjmy celkem

235 190 10 120 100 420

Celkem

655

Provozní VH = Tržby – PN Finanční = 0 – 6 VH = provozní VH + Finanční VH

Výdaje PS Úhrada dodavatelům Výplata mezd Úhrad úroků z úvěru Úhrada za energii Nákupu DHM Výplata dividend Výdaje celkem KSPP Cash Flow

0 73 35 6 20 280 16 430 225 -10

Kontrola správnosti – KSPP = Peněžní prostředky = 225 = 225 (PP sníženo o 10) Při provádění finanční analýzy se postupuje následovně v těchto fázích – Diagnóza základních charakteristik (indikátorů) finanční situace. – Hlubší rozbor příčin zjištěného stavu. – Identifikace hlavních faktorů nežádoucího vývoje a přijetí opatření. Dle diagnózy základních charakteristik zjistíme, že máme problém s likviditou – ukazatel celkové likvidity a ten vypočteme -

Ukazatel celkové likvidity=

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

Když bude zle, zaměříme se na řízení zásob, zda není mnoho zásob nebo pohledávek – jaké máme odběratele, finanční majetek, krátkodobé závazky a zda můžeme požádat o odklad platby. Finanční analýza Pro každou úlohu finanční analýzy jsou společné čtyři základní charakteristiky, kterými se řídí postup analýzy – Vstupní data. – Metoda analýzy.

Finance přednášky a cvičení – –

32

Provedení analýzy. Interpretace výsledků analýzy. Murphyo zákon Když jde všechno dobře, v nejbližší době se něco stane.

Základní ukazatelé finanční analýzy, skupiny finanční analýzy – Ukazatelé finanční stability, ukazatelé zadluženosti hodnotící strukturu finančních zdrojů podniku (kapitálu). – Ukazatelé rentability. – Ukazatelé aktivity, tj. ukazatelé relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách majetku (ukazatelé doby obratu vázaného kapitálu). – Ukazatelé likvidity. – Ukazatelé kapitálového trhu.

Ukazatelé zadluženosti – ukazatelé finanční stability podniku – finanční stabilita podniku je charakterizována strukturou zdrojů financování. Hodnotí se na základě analýzy vztahu podnikových aktiv a zdrojů jejich krytí. Ukazatel podílu vlastních zdrojů na aktivech

Ukazatel podílu vlastních zdrojů na aktivech=

Vlastní zdroje ∗100 % Aktiva celkem

Tento ukazatel charakterizuje dlouhodobou stabilitu podniku. Do jaké míry je podnik schopen krýt svůj majetek vlastními zdroji. Jak vysoká je samostatnost podniku. Zvyšování hodnoty ukazatele znamená zlepšení finanční stability podniku, příliš vysoká hodnota ukazatele bude znamenat pokles výnosnosti vložených prostředků = překapitalizování. Ukazatel celkové zadluženosti – ukazatel veřitelského rizika

Ukazatel celkové zadluženosti=

Cizí kapitál ∗100 % Aktiva celkem

Tento ukazatel říká, v jakém obejmu je majetek kryt cizími zdroji. Čím vyšší hodnota, tím horší situace pro podnik a tím větší riziko pro věřitele. Rezervy = výrazně ovlivní hodnotu ukazatele, tuto hodnotu můžeme z ukazatele vyčlenit. Sečtením obou ukazatelů získáme 100% Ukazatel zadluženosti vlastních zdrojů

Ukazatel zadluženosti vlastních zdrojů=

Cizí kapitál ∗100 % Vlastní kapitál

Ukazatel hodnotí finanční samostatnost a vyjadřuje výši dluhu připadající na jednu korunu vlastního kapitálu.


33

Ukazatel zadluženosti vl zdrojů=

Cizí kapitál CK krátkodobé CK dlouhodobé ∗100 =  Vlastní kapitál Vlastní kapitál Vlastní kapitál

Zkreslení může nastat, když nezahrneme položku leasing – je vhodné do CK zahrnout leasing. Ukazatel úrokového krytí

Ukazatel úrokového krytí =

Zisk před zdaněnímÚroky Úroky

Úroky = jedná se úroky nákladové, placené. Tento ukazatel nám říká, kolikrát jsou úroky kryty výší výdělku, kolikrát je zajištěno placení úroků. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím je podnik schopen splácet více úvěrů. Ukazatel úrokového zatížení

Ukazatel úrokového zatížení =

Úroky Zisk před zdaněnímÚroky

Úroky = jedná se úroky nákladové, placené. Ukazatel říká, jakou účast z vytvářeného zisku nám odčerpávají úroky. Pokud má podnik dlouhodobě nízké úrokové zatížení, může si dovolit větší podíl cizího kapitálu. Ukazatelé rentability Míra zisku /rentability vlastního kapitálu) je obecně definována jako poměr zisku a vlastního kapitálu. Základním kritériem hodnocení je výnosnost vloženého kapitálu. Obecné charakterizování rentability

Rentabilitza=

Zisk Položka

Ukazatel rentability aktiv (ROA – Return on assets)

Čistý ziskÚroky 1 −T  Aktiva

ROA= (1 – T) = Sazba daně z příjmů.

Hodnotí efektivnost využívaných vložených prostředků bez ohledu na původ kapitálu. Přesnější a lepší vypovídací schopnost získáme, pokud použijeme provozní zisk.

ROA=

Provozní ziskÚroky 1 −T  Aktiva

Ukazatel rentability úhrnného vloženého kapitálu (ROI – Return on investment)

ROI =

Úroky 1 −T Čistý zisk Úhrnný vložený kapitál

Úhrnný vložený kapitál = suma pasiv.


34

Smyslem je poměřit veškerý vložený kapitál s výslednými efekty, které vznikly použitím tohoto kapitálu. Toto platí pro ROI a ROA. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE – Return on equit)

ROE =

Čistý zisk Vlastní kapitál

Říká, v jaké míře podnik zhodnocuje vlastní kapitál. Výnosnost vlastního kapitálu by měla být vyšší, než výnosnost celkového kapitálu. ROE by mělo být větší, než je výnosnost bezrizikových investic. Státní pokladniční poukázky = Bezrizikový kapitál, míra rizika je nízká. ROE je důležitý ukazatel = lze provést pyramidový rozklad – Du-Pontův systém rozkladu rentability vlastního kapitálu.

ROE =

Rentabilita tržebT  Finanční páka  A Čistý zisk Čistý zisk = ∗ ∗ Vlastní kapitál Rentabilita tržebT  Obrátka aktiv Vlastní kapitál

Zvýšení ROE – jak toho lze dosáhnout? – Zvýšením míry zisku Čistý zisk : Rentabilita tržeb. (ČZ : T) – Zvýšením obrátky aktiv Rentabilita tržeb : Obrátka aktiv. (T : A) – Větším zapojením cizího kapitálu Obrátka aktiv : Vlastní kapitál. (A : CK) Finanční páka – souvisí se zapojením cizích (úrokových zdrojů z kterých platíme úroky). Posiluje výdělkovou schopnost vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu. Rentabilita celkového kapitálu má být větší, než úroková míra cizího kapitálu. ROE může být větší, než rentabilita cizího kapitálu. Ukazatel rentability dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE – Return capital employed)

ROCE =

Čistý ziskÚroky 1 −T  Čistý ziskÚroky 1 −T  = Dlouhodobý investiční kapitál Vlastní kapitálCizíá kapitál dlouhodobý

Tento ukazatel vyjadřuje efekt dlouhodobých investic. Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity jsou souhrnně nazývány ukazatelé relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv. Jedná se o ukazatelé typu doby obratu. Obrátka – říká, kolikrát se daná položka obrátí ve výkonech podniku za určité období (jeden rok).

Obrátka=

Tržby Položkal

Doba obratu – říká, jak dlouho se daná položka obrací – přemění na peníze, jak dlouho trvá jedna obrátka.

Doba obratu=

Položka =V letech Tržby


35

Doba obratu=

Položka =Ve dnech Tržby∗360

Doba obratu * Obrátka = 1 rok nebo 360 dní u dané položky. Rychlost obratu (obrátka) celkových aktiv

Rychlost obratu obrátka celkových aktiv=

Tržby Celková aktiva

Čím větší obrátka, tím je to lepší, rychlejší obrat na peníze. Rychlost obratu (obrátka) jednotlivých složek věcného majetku a krátkodobých závazků

Rychlost obratu obrátka jedntl sl věcného maj a kr závazků=

Tržby Položky jednotlivých složek

Doba obratu aktiv

Doba obratu aktiv=

Celková aktiva Tržby

Doba obratu zásob – problém neprodaných zásob.

Doba obratu zásob=

Zásoby Průměrné denní tržby

Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný časový interval, po který jsou zásoby v podniku vázány do doby prodeje nebo do doby spotřeby. Nutno počítat s náklady s pořízením zásob. Čím kratší doba obratu zásob, tím lépe pro podnik. Doba obratu pohledávek – průměrný stav pohledávek.

Doba obratu pohledávek=

Pohledávky Tržby

Doba obratu pohledávek – tento vypovídá o strategii řízení pohledávek. Říká, kolik dní je kapitál podniku vázán ve formě pohledávek a za jak dlouho jsou tyto pohledávky splatné. Pozor na nedobytné pohledávky. Doba obratu závazků

Doba obratu závazků=

Závazky Tržby

Doba obratu závazků – tento ukazatel charakterizuje solidnost naší firmy vůči obchodním partnerům. Udává dobu, která uplyne mezi nákupem materiálu, zboží nebo služeb a jejich úhradou. Pravidlo solidnosti – zachycuje vztah mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků. Doba obratu pohledávek < Doba obratu závazků 30 dní < 40 dní


36

Ukazatelé likvidity Slouží ke zjištění, zda podnik bude nebo nebude mít potíže se splacením závazků, které budou splatné v blízké budoucnosti. Platební schopnost – je jednou z nejvýznamnějších charakteristik finanční situace. Odráží finanční stabilitu podniku. Nutno rozlišovat – Likvidita podniku – schopnost naší firmy dostát svých závazků. – Likvidnost majetku – schopnost přeměnit se na peníze. – Peníze (Pokladna, bankovní účet). – Krátkodobé cenné papíry. – Krátkodobé pohledávky. Nejhůře je likvidní dlouhodobý majetek hmotný, nehmotný. Poměrové ukazatele Ukazatel celkové (běžné likvidity) /CL/

CL=

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

Tento ukazatel má vyjít od 1,5 – 2,5 – nevýhodou je, že tento ukazatel bere veškerá oběžná aktiva. Ukazatel pohotové likvidity

Ukazatel pohotové likvidity=

Oběžná aktiva−Zásoby Krátkodobé závazky

Hodnota ukazatel je od 1 do 1,5. Ukazatel okamžité likvidity

Ukazatel okamžité likvidity=

Oběžná aktiva−Zásoby−Pohledávky Krátkodobé závazky

Ukazatel okamžité likvidity=

Pohotové peněžní prostředky Krátkodobé závazky

Hodnota ukazatele v rozmezí od 0,9 do 1,1. Rozdílové ukazatele Čistý pracovní kapitál (ČPK) Význam je dán skladbou rozvahy. Má-li mít podnik zajištěnou likviditu, musí platit, že jeho oběžná aktiva jsou větší, než krátkodobé závazky. Pokud to tak je, platí Vlastní kapitál – Cizí kapitál krátkodobý > Stálá aktiva Dlouhodobé zdroje > Stálá aktiva ČPK – – Z pozice aktiv (přístup finančních manažerů) – je to tzv. krátkodobé hledisko. – Jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků.

Finance přednášky a cvičení SA

37 SA

VK

VK CK DL

ČPK z 1. OA

CK DL

ČPK z 2. CK KR OA

CK KR

ČPK z pozice aktiv – představuje část oběžného majetku, která se během roku přemění na pohotové peněžní prostředky a po splacení krátkodobých závazků může být použita k uskutečnění podnikatelských záměrů. ČPK z pozice pasiv – přístup vlastníka podniku – dlouhodobé hledisko. Představuje část oběžného majetku, která je finančně kryta dlouhodobými zdroji. ČPK = Vlastní kapitál – Stálá aktiva ČPK = Dlouhodobé zdroje – Stálá aktiva Oběžná aktiva > Cizí kapitál krátkodobý Oběžná aktiva zdroje > Stálá aktiva ČPK má být kladný Pokud Cizí kapitál krátkodobý > Oběžná aktiva = hovoříme o nekrytém dluhu Čistý – vyjadřuje, že tento kapitál je finančně očištěn od břemene brzké úhrady krátkodobých závazků – od části oběžného majetku s nímž nelze disponovat jinak, než jej použít na úhradu svých krátkodobých závazků. Pracovní – vyjadřuje disponibilitu majetku – manévrovací prostor daného majetku.

ČPK v procentechOA=

OA−CK krátkodobý ∗100 % OA

Rozmezí 30% - 50% na OA – hodnocení kladné. O tento výsledek se zajímají naší věřitelé. ČPK – představuje finanční polštář – jistotu, kterou podnik má a co můžeme použít na své podnikatelské záměry. Bilanční rovnice ČPK z pozice aktiv ČPK + SA = VK + CK DL Které faktory jej ovlivňují – účinky položek ve vzorcích. Analýza změny ukazatele ČPK ∆ČPK = ČPK pro konec období – ČPK pro začátek období


38

∆ČPK z pozice aktiv ∆ČPK

(+) Přírůstky OA (+) CK KR (-)

(-) Úbytky OA (-) CK KR (+)

∆ČPK z pozice pasiv ¨ ∆ČPK

(+) Zdroje CK DL (+) VK (+)

(-) Užití CK DL (-)

VK (-)

Zisk SA (-) Ztráta SA (-) Majetkově-finanční struktura podniku – charakter majetkově-finanční struktury podniku závisí na typu politiky financování.

Překapitalizovaná

Vyrovnaná

Podkapitalizovaná

SA VK + trvalá část OA CK DL

VK SA + trvalá část CK DL OA

VK SA + trvalá část CK DL OA

OA bez trvalé CK KR částí OA



Konzervativní

Umírněná

Agresivní

Umírněná – dává do souladu životnost aktiv s dobou splatnosti pasiv – dlouhodobá aktiva kryjí dlouhodobá pasiva a krátkodobá aktiva kryjí krátkodobá pasiva. Konzervativní – podnik používá dlouhodobé zdroje i na krytí oběžných aktiv. Dochází k neefektivnímu využívání zdrojů = překapitalizování. Dlouhodobé zdroje jsou dražší, než krátkodobé. Agresivní – manažeři riskují – k financování oběžného majetku a velké části stálého majetku používají krátkodobé zdroje = podkapitalizování. Nastává ohrožení likvidity dané firmy, banka nechce firmě poskytnout dlouhodobé zdroje. Ukazatele kapitálového trhu Tato skupina je kvalitativně odlišná od předchozích. Základní rozdíl spočívá v tom, že dosud popisované ukazatele kombinovaly výhradně údaje z účetních výkazů, informovaly převážně o minulém vývoji finanční situace podniku. Ukazatelé kapitálového trhu zpracovávají informace o tom, jak vidí budoucnost podniku investoři. Ukazatelé – Zisk na akciích. – Ukazatelé P/F. – Dividendový vývoj.


39

Market to – Book ratio. Dividendové krytí.

Ukazatele kapitálového trhu Zabývají se hodnocením činnosti z hlediska zájmů současných a budoucích akcionářů. Obvykle se s nimi pracuje u společností, které jsou kótovány na burze cenných papírů (c. p.). Investoři se primárně zajímají o návratnost svých investic. Té může být dosaženo dvěma cestami: 1) prostřednictvím dividend nebo 2) růstem ceny akcií. Proto se investoři zajímají o oba druhy informací, a to jak jejich současným stavem, tak odhadem do budoucnosti. I. čistý zisk na akcii - EPS (Earnings Per Share) = ČZ : počet vydaných kmen. akcií Čistý zisk = celkový zisk po zdanění a po výplatě přednostních dividend. Ukazatel (jinak také rentabilita na l akcii) se používá zejm. pro porovnávání akcií různých společností. – –

Z jeho konstrukce plyne, že nevypovídá nic o velikosti vyplacené dividendy/kmen, akcii. Zisk může být použit na dividendy jen zčásti nebo může být celý ponechán ve VK (buď formou jeho rozdělení do fondů tvořených ze zisku nebo jako nerozdělený zisk minulých let).

II. Ukazatel P/E (Pricee arnings ratio) = TC akcie : čistý zisk na akcii – –

Odhaduje počet let potřebných ke splacení akcie jejím výnosem. Ukazuje, kolik korun jsou investoři ochotni zaplatit za l Kč vykazovaného zisku.

Tento ukazatel je indikátorem celkového tržního ohodnocení firmy. Jeho interpretace musí být prováděna obezřetně: – Relativně vysoká hodnota může např. signalizovat. a) že akcie obsahuje malé riziko a investoři jsou proto ochotni uspokojit se s menším ziskem nebo, b) že investoři očekávají v budoucnu velký růst dividend. – Je-li ukazatel P/E v rámci oboru příliš nízký, může to signalizovat: 1) větší rizikovost 2) nebo malý růstový potenciál firmy 3) nebo oboje. Shrnutí – Důležité je vždy přesně definovat konstrukci a obsah používaných ukazatelů. – Nejdůležitější je interpretace výsledků. – Posouzení finanční situace vyžaduje komplexní přístup. Je nutno vzít v úvahu další interní a externí vlivy. – Interpretace závisí i na hledisku pozorovatele. – Neexistuje jediná obecně platná doporučená hodnota ukazatele. Hodnocení vypočítaných hodnot ukazatelů daného podniku má smysl jedině tehdy, známe-li hodnoty týchž ukazatelů srovnatelných podniků. Řízení oběžného majetku Podstata oběžného majetku – oběžný majetek má krátkodobý charakter, doba obratu je obvykle kratší, než jeden rok. Jedná se o majetek, který neustále obíhá, mění svou formu. Koloběh oběžného majetku = provozní, operační cyklus = postupná přeměna oběžného majetku z jedné formy do druhé.

Finance přednášky a cvičení Peněžní prostředky

40 Nákup

Inkaso

Materiál, suroviny

(2)

Výroba

(1) Pohledávky

Prodej

Hotové výrobky, zboží

(1)– Prodej na obchodní úvěr – pohledávky. (2) - Prodej za hotové – peněžní prostředky Fáze provozní cyklu – Nákup. – Výroba. – Prodej. – Inkaso. Délka provozního cyklu – jak dlouho trvá, než se daná položka přemění na peníze = doba obratu. Také nás zajímá obrátka. Provozní cyklus (koloběh) oběžných aktiv s doplněním o složku zisku Peněžní prostředky 173 144 120 100 Pohledávky

178

140

120

40 100 120 140 Hotové výrobky

Členění oběžného majetku – podle – Rozvahové evidence (věcné hledisko) – Zásoby. – Pohledávky. – Krátkodobý finanční majetek. – Ostatní aktiva. – Formy vázanosti kapitálu – Majetek peněžitý (volný). – Majetek nepeněžitý (vázaný).

48

58

Materiál


41

Doby vázanosti kapitálu (finanční pohled) – Přechodná část oběžného majetku. – Trvalá část oběžného majetku. – Stupně likvidnosti – Peníze a cenné papíry. – Krátkodobé pohledávky (dobytné pohledávky). – Zásoby (prodejné zásoby). – Místa a funkce v koloběhu kapitálu majetku podniku. –

Stanovení průměrné kapitálové potřeby ve věcných formách oběžného majetku = Průměrná doba obratu * Průměrná spotřeba = Průměrná doba vázanosti * průměrné denní výdaje (dny) (Kč) Výsledná hodnota je v Kč. Základní hledisko vymezování oběžného majetku – Časové hledisko (čas – doba pořízení). – Věcné hledisko (struktura oběžného majetku). – Funkční hledisko – oběžný majetek plní několik funkcí – Vnitřní funkce – zabezpečení hladkého koloběhu majetku a kapitálu podniku – zabezpečení činnosti firmy. – Likvidní funkce – oběžný majetek zabezpečuje potřebnou platební schopnost podniku – zajišťuje potřebnou likviditu. – Rezervní funkce – část oběžného majetku slouží jako rezerva pro krytí rizik – výkyvy v dodávce materiálu, změny požadavků odběratelů. – Záruční funkce – oběžný majetek slouží jako krytí závazků daného podniku. – Vnější funkce – prostřednictvím oběžného majetku podnik realizuje ekonomické a finanční vztahy ke svému okolí a to k – Dodavatelům. – Odběratelům. – Zaměstnancům – potřebuje peníze na výplaty. – Věřitelům – potřebuje penze na úvěr. – Vlastníkům. – Ke státu – potřebuje peníze na daně a poplatky. Řízení oběžného majetku – se rozumí činnost pro stanovení a udržení optimální výše a struktury oběžného majetku včetně stanovení výše a druhu finančních zdrojů jejich krytí. – Řízení jeho celkové potřeby. – Řízení zásob – Jako celku. – Výrobních zásob. – Nedokončené výroby. – Výroků, zboží. – Řízení pohledávek (krátkodobé pohledávky z obchodního styku). – Řízení peněžních prostředků. – Řízení velikosti a druhu krátkodobých finančních zdrojů. Hledání odpovědi na otázku - jakou mít hladinu zásob, pohledávek a finančního majetku, kterou lze považovat za optimální z hlediska – Zisku. – Rizika.


42

– Hodnotících faktorů. Hledání odpovědi není snadné, neboť každý posun v úrovni oběžného majetku působí – Na zisk. – Na likviditu. – Zároveň ovlivňuje peněžní toky. – Míru rizik podnikatelských investic.

Řízení zásob – cílem řízení zásob je zajistit plynulý chod výroby a prodeje potřebného množstvím zásob v odpovídající struktuře, kvalitě a ve správné době, na správném místě, při minimálních nákladech spojených s hospodařením se zásobami. Základním úkolem řízení zásob je vyřešení dvou otázek – Kdy objednat? – Kolik objednat? Jaká je optimální velikost objednávky? Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách. Výrobní zásoby jsou vázány od jejich vstupu do podniku (od okamžiku přijetí dodávky na počátku dodávkového cyklu) až po jejich předání do výroby = do spotřeby. Spotřeba může probíhat – Postupně. – Rovnoměrně. – Nerovnoměrně. Výše výrobních zásob závisí na těchto faktorech – Denní spotřeba zásob – průměrná denní spotřeba zásob se vypočte jako celková spotřeba za období lomená počtem dní v období. φ SVZ = Celková spotřeba : Počet dní v období –

Doba vázanosti výrobních zásob. φ DVVZ = (C : 2) + P + t

C = Dodávkový cyklus – doba mezi dvěma po sobě jdoucími objednávkami. P = Pojistná zásoba – rezervní zásoba, která má zajistit plynulý chod. t = Technická zásoba, doba pro technické skladování = zrání, vysoušení. –

Průběh spotřeby zásob – průměrná výše vázaného kapitálu ve výrobních zásobách. φ VKVZ = φ PVVZ * φ SVZ

Příklad na vazby mezi finančními výkazy – zjednodušený podnikatelský záměr Několik přátel uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti za níže uvedených podmínek: Zahájení podnikání se uvažuje od 1. ledna 2002. Pro tento rok získají zakázku na výrobu 3 000 kusů výrobků (tj. 250 ks za měsíc). Zaváděcí cena l kusu výrobku v roce 2002 je 840 Kč. Výrobky se vyskladňují vždy koncem každého kalendářního měsíce. Úhrada za prodané výrobky je inkasovaná vždy v měsíci následujícím po vyskladnění výrobků. Pro zabezpečení výroby bylo koupeno 2. ledna 2002 výrobní zařízení za 990 000 Kč. Výrobní zařízení patří do druhé odpisové skupiny (6 let odepisování) a bude odepisováno zrychleně. Koeficienty pro zrychlené odepisování jsou:


43

Rok odepisování

Koeficient

1 . rok odepisování

6

Další roky odepisování

7

Náklady

Účetní odpisy jsou stanoveny ve stejné výši jako odpisy daňové. Kalendářní měsíc v 2002 Kalendářní měsíc v 2003

Spotřeba materiálu

62 500 Kč

100 000 Kč

Osobní náklady

75 000 Kč

75 000 Kč

Ostatní provozní náklady

37 500 Kč

60 000 Kč

Na nákup materiálu bude poskytnut dodavatelský úvěr v délce 2. kalendářních měsíců (materiál nakoupený a spotřebovaný v lednu se zaplatí v březnu). Ostatní provozní náklady se hradí v daném měsíci. Osobní náklady se vyplácí obvyklým způsobem. Na nákup výrobního zařízení byl poskytnut dodavatelský úvěr v délce 3. kalendářních měsíců (úhrada ve 2. čtvrtletí 2002). Podnikatelé dohromady vložili 1. ledna 2002 250 000 Kč základního kapitálu hotově. Pro rok 2003 byla získána zakázka na výrobu 4 800 kusů výrobků, prodejní cena l kusu byla zvýšena na 950 Kč. Úkoly Zachyťte očekávanou hospodářskou situaci podnikatele v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow za jednotlivá čtvrtletí roku 2002 a za první a druhé čtvrtletí roku 2003. V roce 2003 zohledněte všechny povinnosti vyplývající ze zákona o dani z příjmů. Zhodnoťte výchozí situaci podnikatele (dle sestavených výkazů za jednotlivá čtvrtletí) a navrhněte možné řešení nevýhodné situace. Průměrná zásoba – lze stanovit při rovnoměrné spotřebě Průměrná zásoba = (Maximální zásoba + minimální zásoba) : 2 Maximální zásoba – zásoba bezprostředně po dodávce. Minimální zásoba – Množství zásoby před nutnou dodávkou zásob. Pro operativní řízení zásob se užívá zásobovací rovnice KSZ = PSZ + NZ – SZ Konečný stav zásob = počáteční stav zásob + nákup zásob během období – spotřeba zásob Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě – v nedokončené výrobě je majetek podniku vázán od okamžiku předání zásob materiálu do výroby (resp. od okamžiku vynakládání dalších nákladů – mzdové náklady, odpisy, spotřeba energie) do doby předání hotových výrobků na sklad nebo přímo k realizaci. Nedokončená výroba postupně narůstá – v době, kdy je největší, jedná se o vyrobený výrobek. Faktory, které ovlivňují kapitálovou potřebu v nedokončené výrobě -


44

Průměrné denní náklady na výrobu φ DN = Celkové náklady za dané období : Počet dnů v daném období

–

Průměrná doba výroby – průměrná doba vázanosti kapitálu v nedokončené výrobě, výsledek ve dnech φ DV = CNV * k + PNV

CNV = Výrobní cyklus nedokončené výroby. k = Koeficient narůstání nákladů v nedokončené výrobě. PNV = Pojistná zásoba v nedokončené výrobě. –

Průběh narůstání nákladů v nedokončené výrobě – průměrná výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě φ VKNV = φ N * φ DVNV

Průměrná výše kapitálu vázaného v NV = Průměrná denní * Průměrná doba vázanosti kap. v NV k odráží průběh narůstání nákladů v nedokončené výrobě, může se pohybovat od 0 – 1. – Při rovnoměrném nárůstu nákladů k = n : 2 = 0,5 –

Při rovnoměrném narůstání nákladů nedokončené výroby při vložení jednorázových nákladů

m = Jednorázové náklady vynaložené na počátku výrobního cyklu. k = (n + m) : 2n –

Při nerovnoměrném nárůstu nákladů k = Kumulativní součet postupně narůstajících nákladů : (n * cv)

cv = Výrobní cyklus. K vyjadřuje průměr mezi průměrnou vázaností (odpovídající narůstající výši nákladů v počátku výrobního cyklu) a celkovou vázaností (teoretická – říká, jaká by byla, když by náklady na výrobu byly v plné výši vázány po celou dobu daného výrobního cyklu). Stanovení průměrných zásob optimalizací – Optimalizační metody zjišťují stanovení takových parametrů v hospodaření se zásobami, které zabezpečují minimální celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami. – Hlavním kritériem optimalizace zásob je minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování = skladování zásob. Jde o to, zda chceme minimalizovat náklady spojené s hospodařením se zásobami. Pro účely optimalizace se náklady spojené s hospodařením se zásobami dělí – Pořizovací náklady – Cena zásob. – Náklady na objednávku – Objednací náklady.


45

Administrativní náklady. Jednání s dodavatelem, dopravcem. Převzetí a kontrola dodávky. – Skladovací náklady – Údržba a provoz skladu. – Úroky z úvěru na skladované zásoby. – Ostatní náklady – pojistné na pořízené zásoby. – Náklady nedostatku zásob – Ušlý zisk. – Cenová deformace při použití náhradního (dražšího) materiálu. – Pokuty za zpoždění dodání nebo nedodání zboží odběrateli. – – –

Vývoj těchto nákladů v závislosti na počtu a velikosti objednávek Výše nákladů

Celkové

Pořizovací náklady

náklady

DLSkladovací náklady 0

Počet objednávek

Nás zajímají celkové náklady. Čím vyšší bude počet objednávek, tím budou nižší náklady skladování. Čím vyšší bude počet objednávek, tím vyšší budou objednací náklady. Výše nákladů

Celkové

Skladovací náklady

náklady

DLPořizovací náklady 0

Počet objednávek

Skladovací náklady s velkostí dodávky porostu. Pořizovací náklady s velikostí objednávky se budou snižovat. Náklady nedostatku zásob se v tomto případě neuvažují, protože my vycházíme z JUST IN TIME zásobování – plynulé zásobování. Baumol – v roce 1952 sestavil Baumolův model – optimalizace zásob – cílem modelu bylo optimalizovat náklady spojené s hospodařením se zásobami. Předpoklady Baumolova modelu – Spotřeba zásob je přesně stanovitelná – predikovatelná.


46

Spotřeba zásob je rovnoměrná po celé období. Objednávky jsou vyřízeny okamžitě a jsou také okamžitě vyřízeny. Nedostatky tohoto modelu – Dodávky se uskutečňují najednou, že se neuskutečňují postupně. – Pořizovací a skladovací náklady se nemění – model má tak krátkodobý charakter. – Model nebere v úvahu pojistné zásoby a nepočítá s finančním omezením. – –

N=

N p∗S N p∗Q  C∗S Q 2

N = Celkové náklady spojené s pořízením a hospodařením se zásobami. NP = Náklady pořizovací na jednotku objednávky. NS = Náklady skladovací jedné jednotky za určité období. C = Cena za jednotku. S = Spotřeba. Q = Velkost objednávky v hmotných jednotkách. S/Q = Počet objednávek za určité období. Q/2 = Průměrná zásoba. (MP * S)/Q = Celkové náklady na objednávku. (NS * Q)/2 = Náklady na skladování. C * S = Celková cena. Když dané položky sečteme, získáme celkové náklady. Celkové náklady – určíme minimum, první derivaci podle Q, výsledek položíme 0 a zjistíme optimální výši jedné objednávky.

Q=

 2 ∗N p∗S NS

Q závisí přímo úměrně na pořizovacích nákladech (NP) a nepřímo úměrně na skladovacích nákladech (NS). Q vyjadřuje takovou výší Q při níž jsou celkové náklady minimální. K dané problematice můžeme využít poznatků z finanční analýzy = obrat a obrátku můžeme využít i při práci se zásobami. Řízení pohledávek Doba obratu pohledávek – pohledávky představují nároky jednoho subjektu na příjem peněžních prostředků, které vznikly vzhledem na existenci závazku jiného subjektu. Představují zvláštní formu umísťování kapitálu. Výnosy

Příjem

Jedná se zde o časový nesoulad = pohledávky Základním kritériem pro členění pohledávek je doba splatnosti – krátkodobé pohledávky jsou splatné do jednoho roku a dlouhodobé pohledávky jsou splatné nad jeden rok. Pro řízení pohledávek není důležitá doba jejich vzniku, ale doba zbývající do jejich splatnosti. Řízení pohledávek je rozhodování o prodeji na obchodní úvěr (dodavatelský úvěr). Prodej na obchodní úvěr znamená pro prodávající firmu vznik pohledávky a pro kupující firmu vznik závazku z obchodního styku. Řízení pohledávek je činnost, která směřuje k optimálnímu usměrňování pohledávek. Ze zadaných údajů sestavte rozvahu mateřské společnosti ke dni 31. 12. 2002 a k 31. 12. 2003. Sazba daně ze zisku činí 31%. Zálohy na daň nebyly placeny – ostatek je třeba dopsat Cas Flow sestavené nepřímou metodou


47

Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Úpravy o nepeněžní operace Zisk po zdanění Oprávky Rezervy celkem

260,-+ 17,20 + 450,-+ 20,--

Úpravy o změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu Zásoby Zboží na skladě Materiál Pohledávky za odběrateli Závazky vůči dodavatelům Závazek na daň

- 50,-+ 70,-- 100,-+ 100,-- 85,-+ 7,80

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

430

Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Budovy a stavby Stroje a zařízení Licence a patenty Akcie dceřinné společnosti Programové vybavení Směnky k úhradě Emitované dluhopisy

- 0,-- 500,-- 30 - 400,-- 70 + 80 + 160

Čistý peněžní tok z investiční činnosti

- 760

Investiční úvěr Překlenovací úvěr Kmenové akcie Zákonný rezervní fond Nerozdělený zisk Emisní ážio

+ 211 - 10 + 200 + 13 + 50 + 50

Čistý peněžní tok z finanční činnosti

514

Čisté zvýšení či snížení peněžních prostředků a ekvivalentů

214

Stav peněžních prostředků na konci období 260 + 184

444

Řešení Cash Flow nepřímou metodou dle další verze Výsledek hospodaření k 31. 12. 2002 VH před zdaněním - Daň 31% VH po zdanění 1992/1993 Příděl do rezervního fondu 110 / 123 Nerozdělený zisk 500 / 550 Výplata dividend

150 46,5 103,5 13 50 40,5

Poznámka 110 / 123 = 123 – 110 = 13, 500 / 550 = 550 – 500 = 50 Výsledek hospodaření k 31. 12. 2003

Finance přednášky a cvičení VH před zdaněním - Daň 31% VH po zdanění Příděl do rezervního fondu Výplata dividend Nerozdělený zisk

48 175 54,25 120,75 17 28 75,75

Sestavení výkazu Cash Flow nepřímou metodou za rok 2003 Počáteční stav PE + PE (40 + 20 + 200) 260 VH za rok 2003 před zdanění + 175 Odpisy + 450 Rezervy + 20 Výnos z akcií - 46 Vyúčtování nákladových úroků + 156 Vyúčtování výnosových úroků - 15 A* CF z provozní činnosti před zdaněním a změna pracovního kapitálu + 730 Změna pohledávek + 100 Změna závazků vůči dodavatelům - 85 Změna závazků vůči SR + 7,75 Změna překlenovacího úvěru - 10 Změna zásob - 50 Změna zboží na skladě + 70 Změna materiálu - 100 A** CF z provozní činnosti před zdaněním + 655 Placené úroky - 146 Přijaté úroky + 15 Zaplacené daně - 46,5 Přijaté podíly ze zisku + 46 A*** CF z provozní činnosti po zdanění +523,5 (P) Peněžní toky z investiční činnosti Změna strojů - 500 Změna licence - 30 Změna programového vybavení - 70 Změna akcií dceřiné spol. - 400 B*** CF z investiční činnos - 1 000 změna cizího kapitálu dlouhodobého Změna investičního úvěru + 211 Změna emitovaných dluhopisů + 160 Změna směnek + 80 Změna vlastního kapitálu položek, které nesouvisí s VH Změna emisního ážia + 50 Změna kmenových akcií + 200 Změna položek, které souvisí s VH Změna rezervního fondu + 13 Změna nerozděleného zisku + 50 Změna VH + 17,25 + 120,75 – Z po Zd rok 2003 Dividendový nárok + 40,5 Korekce do VH - 120,75 Výplata dividend - 40,5 C*** CF z finanční činnosti + 660,5 F Celkové CF 523,5 – 1 000 + 660,5 + 184 R KS PP + PE = PS PP + PE + - Celk CF = 260 + 184 = 444 (100(OCP) + 50(PC) + 294(BÜ) Řízení pohledávek – představuje činnost finančního managementu podniku směřující k jejich


49

optimálnímu usměrňování. Předmětem řízení jsou – Objem pohledávek, jejich struktura, vývoj. – Rovnoměrnost, či nerovnoměrnost jejich vzniku. – Doba jejich splatnosti, likvidnost, rizika. Základní faktory ovlivňující objem pohledávek z obchodního styku – Majetek dodávajícího podniku je vázán po dobu stanovené doby splatnosti v pohledávkách. – Zvyklosti v daném oboru podnikání ohledně lhůty splatnosti, pokud tentýž produkt dává více dodavatelů. – Druh výrobku – V případě zastupitelných výrobků často určuje dobu splatnosti odběratel, dodavatel bývá nucen se podřídit, pokud chce prodat. – U nezastupitelných výrobků určuje splatnost především dodavatel, protože odběratel nemusí mít jinou možnost získání daného výrobku. Řízení pohledávek z obchodního styku souvisí – Využívání podmínek prodeje pro řízení pohledávek – sledujeme okamžik úhrady, kdy si přejeme úhradu, výše ceny, skonto – sleva z ceny při dřívějším placením nebo při placení před skončením lhůty splatnosti. – Stanovení výše pohledávek – výpočet doby obratu pohledávek a rychlost obratu pohledávek. – Zjišťujeme průměrný stav pohledávek. – Zjišťujeme průměrný stav pohledávek k určitému datu. – Řízení pohledávek z hlediska výnosu a rizika – vhodné provést analýzu zákazníka a tím pádem i rozhodnutí o poskytnutí obchodního úvěru. – Zajištění pohledávek – Pohledávky zajištěné – u nových odběratelů – forma ručení, zástavní právo. – Pohledávky nezajištěné – u trvalých, stálých odběratelů. – Užívání informací o odběratelích – z obchodního věstníku. – Inkasní politika – administrativní činnost. Při konstrukci ukazatelů se berou v úvahu relevantní tržby (tedy jen prodej na obchodní úvěr) a relevantní pohledávky (vylučují se pohledávky nesouvisející s prodejem). Řízení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků vyčteme v rozvaze, firma musí mít peníze, aby byla likvidní, účelem firmy není mít maximum peněžních prostředků, protože peníze by jenom ležely a nepřinášely by žádný užitek, firma se tedy snaží o optimální množství peněžních prostředků. Základní příčiny držby peněz – výsledkem vzájemného působení rozličných podnikatelských aktivit a to – Provozní aktivity – hotovost od odběratelů, plynulé zabezpečení závazků spojených s běžným provozem. – Finanční platby – dividendy, úroky z úvěrů. – Daně – daň z příjmů, daň z přidané hodnoty. – Investiční činnost – nákup a prodej finančních aktiv. – Finanční činnost – nové stroje a kapitál od akcionářů, obligace, splátky úvěru. – Tvorba peněžních rezerv k překlenutí neočekávaných výkyvů v proudech peněžních příjmů a výdajů. Motivy držby peněžních prostředků – Transakční motiv – hotovost slouží jako určitá pojistka k provedení všech transakcí ve stanoveném čase. – Prevence – podnik se připravuje na neočekávané požadavky na hotovost. – Spekulativní motiv – držba hotovosti umožňuje podniku využít vhodnou příležitost k investování


50

na trhu. Motiv kompenzačního zůstatku – pokud má podnik kladný zůstatek na účtě, banka se při žádosti o úvěr k danému klientovi staví lépe, než kdyby daný klient měl na účtě zůstatek záporný.

Metody řízení peněžních prostředků – jsou založeny na sledování očekávaných peněžních příjmů a výdajů – Zjištěný konečný zůstatek peněžních prostředků Konečný stav = počáteční stav peněžních prostředků + příjmy – výdaje Použití platebních kalendářů – smyslem je nedostat se do platebních potíží, snažíme se jím předcházet vhodnou volbou časového rozložení příjmů a výdajů peněžních prostředků. Konečný stav peněžních prostředků nemůže být nikdy záporný, jakmile tato situace nastane, je třeba okamžitě učinit patřičná opatření. – Sledování toků peněžních prostředků prostřednictvím výkazu Cash Flow. – Sestavení krátkodobých finančních plánů. –

Modely řízení peněžních prostředků – zjednodušený předpoklad, zjednodušená představa o skutečném vývoji stavu peněžních prostředků. – Baumolův mode. – Miller-Orrův model. Baumolův model – aplikuje na řízení peněžních prostředků principy optimalizačních modelů řízení zásob, předpoklady – Je známá celková potřeba peněz. – Předpokládá se krytí prodejem krátkodobých státních cenných papírů. – Máme zde akviziční náklady Na – pořizovací náklady, obstarávací náklady – jednorázové náklady (fixní) na prodej jedné akvizice, náklady spojené s obstaráváním peněz. – Udržovací náklady – náklady na udržování hotovosti – ušlý výnos, který vyplývá z držby peněz, ztráta možnosti investování peněz. – Uvažujeme o rovnoměrné spotřebě peněz. Účelem modelu je nalezení optimální výše akvizice peněz při níž jsou celkové náklady spojené se získáváním a držbou peněz minimální.

P Q CN = Na∗ Ú ∗ Q 2 CN = Celkové náklady spojené se získáváním (akvizicí) a držbou peněz. Na = Náklady akviziční, za jednu akvizici peněz. P = Celková potřeba peněz na platby za zvolené období. Q = Velikost (objem) jedné akvizice peněz (prodejem jedné série cenných papírů). Ú = Úroková sazba (úroková ztráta z držby jednotky peněz, eventuálně úrok z úvěru čerpaného k získání peněz, respektive náklady držby jednotky peněz). P/Q = Počet potřebných akvizicí peněz za období. Q/2 = Průměrná výše držených peněz.

Q= Nevýhody daného modelu – Nepočítá s jednorázovými výdaji. – Nepočítá s rezervou peněz. – Tento model je pouze teoretický.



2 −Na∗P Ú


51

Uvádí rovnoměrný pohyb peněžních prostředků. Může nastat ohrožení likvidity.

Miller-Orrův model Vychází z toho, že vývoj peněžních prostředků v podniku není rovnoměrný. Někdy se nahromadí z různých důvodů více peněžních příjmů, jindy zase více výdajů, což nelze přesně předpokládat – plánovat. – Vysoký stav peněžních prostředků – nevytváří se žádný výnos. – Nízký stav peněžních prostředků – ohrožuje likviditu. Hlavním faktorem vyrovnávajícím potřebu peněz je nákup a prodej cenných papírů. U tohoto modelu se využívá maximální, minimální a optimální hranice peněžních prostředků – maximum – nákup cenných papírů – přeneseme se na stav optima. – Minimum – prodej cenných papírů – přeneseme se na stav optima. – Bod návratu – 1/3 hraničního rozmezí – optimum. Krátkodobé zdroje financování – pozorujeme je z několika hledisek – Statické hledisko – stav krátkodobých zdrojů k určitému datu – rozvaha – krátkodobá pasiva. – Dynamické hledisko – přírůstek – úbytek krátkodobých zdrojů v průběhu daného období. – Z hlediska průběhu reprodukčního procesu – Financování prvotního vybavení oběžným majetkem při vzniku podniku. – Financování při růstu (rozšiřování) oběžného majetku. – Financování obnovy oběžného majetku. Zdroje a formy krátkodobého financování – Obchodní úvěr – souvislost s řízením pohledávek – Úvěr, který si poskytují podniky ve formě odkladů placení. – Podstatou je domluva podmínek. – Odběratel – kupuje a je v pozici dlužníka. – Dodavatel – prodávající a je v pozici věřitele. – Vznikne v době, kdy podniky obchodují a jeden nemá peníze, a aby obchod nebyl zmařen, nastává odklad platby. – Jedná se o kapitál vázán v pohledávkách – je nutno si ujasnit, zda a v jaké výši si může firma dovolit vázat kapitál v pohledávkách. – Zvyklosti v daném oboru – Prodloužení obchodního úvěru – zvýšení okruhu odběratelů = zvýšení tržeb a následně zisku. – Zkrácení obchodního úvěru – snížení okruhu odběratelů = snížení tržeb a následně zisku. – Skonto – sleva z ceny při dřívějším placení. – Výhody – peníze ihned, snížení doby obratu pohledávek. – Zápory – méně peněz, pokles tržeb. – Definujeme jej jako snížení ceny o úrok za dobu mezi promptním placením a termínem splatnosti obchodního úvěru. Výpočet skonta Porovnání relativní výše skonta a úroku Z = Doba splatnosti obchodního úvěru. a = Lhůta poskytnutí skonta. T0 = Poslední den, ke kterému lze uplatnit skonto. T1 = Poslední den, ke kterému se má zaplatit dlužná částka. s = Počet dnů mezi T1 a T0 (mezi Z – a). C = Cena v Kč.


52

Sa = Výše skonta. U = Celková výše úroku v Kč. Z Výše platby

a

d

T01

T0 C - Sa

Pokud Sa > U je vhodné využít nabízeného skonta. V případě, že odběratel nemá peníze a nabízené skonto je pro něj výhodné, půjčí si peníze ve formě úvěru u banky. Tímto úvěrem zaplatí obchodní úvěr a potom odběratel splácí úvěr bankovní. Pokud Sa < U – obchodní úvěr je levnější, než bankovní. Je tedy lepší využít obchodní úvěr. Výši skonta je možno vyjádřit i v procentech – na skonto se pohlíží jako na úrok, který si může srazit kupující při využití nabídky slevy při předčasném placením. Skonto se vyjadřuje v % v roční sazbě.

P s=

S ∗360 Přibližný vzorec 2 −a

S = Sazba skonta. Z = Doba splatnosti obchodního úvěru. a = Doba pro poskytnutí skonta. s = Sazba skonta v % z ceny placené – obchodního úvěru.

P s=

S 360 ∗ 100 −S 2 −a

Přesnější vzorec

Zjistíme tak ekvivalentní úrokovou sazbu – jaká je výše skonta daného majetku. Krátkodobé bankovní úvěry – důležité pro financování krátkodobého majetku – Krátkodobá bankovní půjčka – nejjednodušší typ bankovního úvěru. Poskytuje se podnikům samostatně, jednorázově na jeho potřeby – nákup zásob, zboží, oběžného majetku. – Revolvingový úvěr – úvěr, který se neustále obnovuje – banka na žádost klienta po dohodnutou dobu vyčerpaný a následně splacený úvěr zase do sjednané výše neustále doplňuje – za tento typ úvěru banka požaduje vyšší úrok také poplatek za obnovování. – Lombardní úvěr – úvěr, který je zajištěn zástavou movitě věci nebo práva, zní na pevnou částku a pevný datum splatnosti. Zajištění – Na cenné papíry. – Na směnky – směnečný lombard. – Na zboží. – Lombard pohledávek. – Pravý lombard – tento úvěr je poskytován na pevnou částku po celou dobu sjednané splatnosti a částka úvěru je úročená úrokovou sazbou nezávisle na jejím využitím dlužníkem. Jedná se o nejdražší úvěr. Zástava nemusí být předána, musí být umožněno bance kontrolovat danou zástavu. – Kontokorentní úvěr – často využíván, podnik musí mít v bance bankovní účet, potom záleží na podmínkách smlouvy, jak velký úvěrový rámec lze dosáhnout, s tímto úvěrem jsou spojeny tyto poplatky -


53

– Debetní úroky – poplatky ze skutečně čerpaného úvěrového rámce – placené z mínusu. – Pohotovostní provize – pokrývá bance náklady, které ji vznikají v důsledku přiznaného ale

nečerpaného úvěru. – Pohotovostní peníze z úvěrového rámce – poplatky nezávislé na výši úvěru. – Provize za překročení úvěrového rámce – úroková přirážka k debetní úrokové sazbě, touto

sazbou je úročená část úroků přečerpaného úvěrového rámce. – Provize z obratu – bance pokryje náklady s vedením kontokorentního účtu. – Kreditní úroky – kladné úroky.

Kalkulace úroků

Ú=

k∗t∗ p k∗t 360 = ∗ 360 100 p

Úrokový součin. Úrokový dělitel. k = Úročený kapitál – hodnota úvěru v Kč. t = Čas – dny, za které úrok počítáme. P = Úroková sazba v %. Bankovní úvěry spojené s obchodním úvěrem – Obchodní úvěry mohou souviset s dokumenty, cennými papíry, směnkami. Držitelé těchto cenných mohou pro získání peněžních prostředků dané cenné papíry prodat. – Směnečný úvěr – V ČR – – Eskontní úvěr. – Akceptační úvěr. – Ručitelský úvěr. – V zahraničí – Negociační úvěr. – Rambousní úvěr. – Avalový úvěr – ručitelský úvěr. Krátkodobé bankovní úvěry spojené s obchodním úvěrem – Bankovní úvěr. – Negociační úvěr. – Akceptační úvěr. – Rambousní úvěr. – Avalový úvěr. Směnky – představují dlužné cenné papíry, ze kterých vyplývají písemné dlužnické závazky sepsané v přesně stanovené podobě a které poskytují majitelům směnek nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek na směnkách uvedených. Dělení směnek – Směnka vlastní – bezpodmínečný závazek výstavce uhradit v určitý den, určitou částku oprávněnému majiteli směnky. Výstavce je dlužníkem a vlastník je věřitelem. – Směnka cizí – TRATA – bezpodmínečný písemný příkaz výstavce směnečníkovi zaplatit v určitý den, určitou částku oprávněnému majiteli směnky. Výstavce je příkazce, směnečník je hlavní dlužník a majitel směnky je věřitelem. Směnečný úvěr Eskontní úvěr – převod směnečných práv majitele na banku za úplatu. Klient nabízí k odkupu směnku splatnou v budoucnu a banka si za poskytnutí okamžitých peněžních prostředků z výtěžku sráží diskont a zbylou sumu převádí ve prospěch účtu majitele. V případě nezaplacení směnky hlavním


54

dlužníkem v době splatnosti zatěžuje účet věřitele v souladu s uzavřenou dohodou. Negociační úvěr – vyskytuje se v zahraničních obchodních vztazích, eskontující bankou je banka negociační. Akceptační úvěr – dlužník vyjadřuje svou vůli přijmout (akceptovat) směnku předkládanou mu k přijetí. Akcept směnky jej zavazuje na stanoveném místě a ve stanovený den zaplatit směnkou stanovenou částku osobě označené v řadu. Rambousní úvěr – vyskytuje se v zahraničních obchodních vztazích, banka se nazývá rambousní bankou. Avalový úvěr – směnečné rukojemství – banka poskytuje klientovi záruku za zaplacení jeho závazku. Banka neposkytuje peníze, nepřebírá závazek, ale ručí za jeho zaplacení. Jedná se o dobrý platební instrument. majiteli směnky dává větší jistotu, že v případě nezaplacení hlavním dlužníkem bude tento závazek splněn další osobou tzn. avalistou (směnečným rukojmím). Doložka "per aval". Avalista pak vymáhá dluh vůči původnímu dlužníkovi. Ostatní zdroje financování – Krátkodobé nebankovní úvěry – závazky – Závazky vůči zaměstnancům. – Závazky vůči institucím sociálního zabezpečení. – Závazky ke státnímu rozpočtu. Mohou vznikat nahodile nebo pravidelně – mzdové, sociální, státní rozpočet. Financování oběžného majetku přeměnami majetku – koloběh majetku – nákup – spotřeba – prodej. Prodej nepeněžitých složek majetku. Faktoring – odkup pohledávek, jako smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského (obchodního) úvěru. Provádí jej specializované faktoringové společnosti, obchodní banky. Zpravidla bez zpětné regrese na dodavatele v případě, že odběratel nezaplatí. – Faktoring tichý – skrytý. – Faktoring zejevný. Cena faktoringu zahrnuje – faktor nakupuje pohledávky od podniků před jejich splatností, respektive ihned po jejich vzniku, při nákupu si srazí – Úrok za dobu od nákupu pohledávky do její splatnosti. – Režijní náklady – na krytí výdajů na evidenci, správu, inkaso, případně na vymáhání nakoupených pohledávek. – Rizikovou provizi – odměna – kryje případné riziko nedobytnosti převzatých pohledávek. Dlouhodobé financování – sleduje cíle – Zajistit ekonomicky odůvodněnou výši kapitálu na předpokládané investice. – Dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadované investice. – Zajistit, nenarušit finanční stabilitu podniku. Rozdělení zdrojů Interní zdroje – Odpisy. – Nerozdělený zisk – financování pomocí těchto zdrojů je označováno, jako samofinancování. – Dlouhodobé finanční rezervy – rezervní fond. – Rezervy. Externí zdroje – Akcie – emitované akcie. – Dluhopisy – emitované obligace.

Finance přednášky a cvičení – – – – –

55

Dlouhodobé bankovní úvěry. Dlouhodobé dodavatelské úvěry. Finanční leasing. Forfaiting. Projektové financování

Odpisy – celkovou výši odpisů ovlivňují tyto faktory – Výše a struktura dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – odpisová základna. – Cena tohoto majetku. – Doba odepisování – zvolena metoda odepisování – účetní a daňové – zákonný předpis o daních z příjmů, metody odepisování – Metoda lineární – proporcionální. – Metoda degresivní – akcelerační. – Metoda progresivní. – Metoda rovnoměrná – stupňovitá. Výhody financování pomocí odpisů – Odpisy na rozdíl od zisku jsou relativně stabilním zdrojem financování – Nejsou ovlivněny faktory, které ovlivňují zisk. – Podnik je má k dispozici i když nedosahuje zisk. Výhody zrychleného odepisování – přispívají k rychlejší obnově a modernizaci majetku. Tiché rezervy – vznikají tehdy, pokud podnik podhodnocuje svůj majetek. Na konci životnosti je to opačně, do nákladů jde méně zdrojů. Nevýhody – Tlak na předčasné vyřazení zařízení. – Inflace může ovlivnit investice. Odpisová politika v ČR – Účetní odpisy. – Daňové odpisy – daň z příjmů. Nerozdělený zisk – zisk po zdanění a rozděleny na tantiemy, dividendy, rezervy. Faktory ovlivňující velkost podnikového zisku – Velikost realizované produkce. – Struktura realizace. – Cena realizované produkce. – Náklady na jednotku realizace. Nerozdělený zisk – VZZ – rozdělení výsledku hospodaření = nerozdělený zisk Faktory ovlivňující výši nerozděleného zisku – Výše zisku běžného období. – Velkost daně. – Rezervní fond. – Dividendy. Zjevné samofinancování – pokud podnik nerozdělený zisk použije k samofinancování, v rozvaze dochází k zvyšování vlastního kapitálu. Tiché rezervy – podhodnocení majetku – odpisy, opravné položky, podhodnocení zásob, pohledávek a ty nejsou zachyceny v bilanci, vlastní kapitál se nemění, hovoří se tak o skrytém samofinancování. Daň z příjmů ovlivňuje velikost zisku určeného na samofinancování – slouží ke stanovení minimálně potřebného zisku, který musí podnik dosáhnout ke splnění záměrů ve finanční politice.


56

Model určení minimálně potřebného zisku Z = T (2 – O + P) + ZP + Zd + Zi Z = Minimální potřebnost zisku. T = Daňová sazba v relativním vyjádření. O = Odpočitatelné položky ze zisku pro účely zdanění. P = Připočitatelné položky k zisku pro účely zdanění. ZP = Zisk na tvorbu rezervního fondu. Zd = Zisk na dividendy. Zi = Zisk na investice. Externí zdroje financování – Akcie – emitované akcie. – Dluhopiy. – Dlouhodobé bankovní úvěry. – Dlouhodobé dodavatelské úvěry. – Finanční leasing. – Forfaiting. – Problematika projektového financování. Akcie – cenný papír, se kterým jsou spojena práva – Na výplatu dividend. – Na výplatu z likvidačního zůstatku. – Na nepřímé řízení společnosti. – Na možnost účastnit se zasedání valné hromady. Akcie prioritní – přednostní právo na dividendy, ale ztrácí ostatní práva plynoucí z držení akcií. Vlastník prioritní akcie se blíží majiteli obligace. Akcie kmenová – nemá přednostní práva na výplatu dividend, ostatní práva jsou zachována. Výhodou prioritní akcie je právo na výplatu dividend, nevýhodou je, že nelze uplatnit hlasovacího práva. Když společnost emituje kmenové akcie, tím více společníků může zasahovat do řízení této společnosti. Zákonem je určeno množství emitovaných prioritních akcií a to na 50%. Emisní ážio – rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou. Dluhopisy/obligace – tyto upravuje zákon o dluhopisech. Rozdíl mezi akcií a dluhopisem – Dluhopis – dlužnický cenný papír – závazek dlužníka emitenta vůči majiteli dluhopisu. S obligacemi souvisí úrok, který musí dlužník zaplatit, tento úrok je daňově uznatelný = zlevňuje financování. – Akcie – cenný papír, se kterým jsou spojena práva - na výplatu dividend, na výplatu z likvidačního zůstatku, na nepřímé řízení společnosti, na možnost účastnit se zasedání valné hromady. Dlouhodobé bankovní úvěry – vznikají na základě smlouvy mezi dlužníkem a bankou, tyto úvěry jsou na dobu delší, jak jeden rok. Cenou úvěru je úrok = daňově uznatelný. Dlouhodobé dodavatelské úvěry – vznikají na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem, tyto úvěry jsou na dobu delší, jak jeden rok. Forfaiting – odkup dosud nesplacených pohledávek střednědobých nebo dlouhodobých specializovanou společností = forfaitingovou společností. Jde o pohledávky vzniklé většinou v rámci


57

zahraničních obchodně úvěrových vztahů, které jsou zajištěny bankovní zárukou, avalovou směnkou nebo jinou formou záruky (abstraktní zárukou). Postoupení (odkup) pohledávky se uskutečňuje bez postihu (regrese). Cena forfaitingu – Diskont – částka, kterou si forfaiter sráží z hodnoty pohledávky při jejím odkupu. – Zakázková provize – stanovená jako roční % z ceny pohledávky. – Zpracovatelská provize – cena veškerých nákladů spojených s celým případem. Projektové financování – zvláštní způsob financování rozsáhlých kapitálově nákladných investičních akcí. Charakteristické znaky – Je spojena s konkrétním investičním projektem. – Financování zabezpečuje obvykle veliká skupina bank. – Projekt musí nabídnout věřitelům hmotnou záruku – ropu, plyn, smlouvu o odběru produktu z daného projektu. – Splátky dlouhodobých úvěrů musí co nejvíce odpovídat možnostem projektu a vytvářet peněžní příjmy na jejich úhradu. Výhodou tohoto financování je, že rizika jsou přenášena na banky, tento projekt bývá oddělen od podnikatelské aktivity dané firmy a figuruje jako samostatná jednotka. Projekt není zachycen v mateřské společnosti jako hlavní dluh. Leasing – pronájem fixního majetku za sjednané nájemné, cenou nájemného jsou leasingové splátky. Je sjednán na dobu určitou a nebo na dobu neurčitou. Výhodou leasingu – Při pořizování se neplatí celá částka. – Splátky leasingu jsou daňově uznatelné, ale jen v případě splnění podmínek – Doba trvání leasingové smlouvy musí být minimálně 3 roky a u nemovitosti je to 8 let. – Vztah mezi kupní cenou a zůstatkovou cenou – kupní cena nesmí být vyšší, jak zůstatková. Typy leasingu – Provozní leasing – operativní leasing – krátkodobý leasing – obvykle je doba trvání kratší, než životnost věci. – Finanční leasing – pravý leasing – dlouhodobý pronájem, doba trvání je delší, než životnost věci, pronajímatel neposkytuje další služby. – Subleasing – pronájem najaté věci – podnájem. – Backleasing – zpětný leasing – zpětný pronájem. Společnost prodá majetek leasingové společnosti a ta jej zpětně pronajme společnosti. Leasingový koeficient – vyjadřuje, o kolik se leasing prodraží. Leasingový koeficient = Suma úhrad : cena pořizovaného majetku Příklad – při koeficientu 1,1 a ceně 1 000 000,-- – přeplatíme 100 000,--. Suma úhrad – Úroky. – Odměna za zprostředkování leasingu. – Zůstatková hodnota. Odpisy – koupě za hotové = daňová úspora = daňový štít. Daňový štít = Nákladová položka * daňová sazba


58

Úspora, kterou podnik získá tím, že danou položku zahrne do daňově uznatelných nákladů, dojde tak ke snížení základu daně. Problematika času Podstata časové hodnoty peněz – faktor času Uplatňuje se – Při rozhodováních o investicích – kolik naši firmu stroj bude stát a kolik přinese. – Při kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku (souvislost s optimální finanční strukturou). – Při stanovení tržní ceny majetku podniku. Základní metody sloužící pro vyjádření faktoru času – metody složeného úrokování – Složené úrokování – úročí se již jednou úročený kapitál. – Jednoduché úrokování – stálé úročení bez úročení úrokově navýšené sumy. Metody složeného úrokování – Budoucí hodnota jednorázového vkladu – Budoucí hodnota jednorázového vkladu = Současná hodnota * ( 1 + i)n ( 1 + i)n = úročitel. i = Úroková sazba. n = Počet let, po který je vklad uložen. Tohoto vzorce užijeme, je-li vklad uložen na dobu jeden rok.

Budoucí hodnota jednorázového vkladu=Současná hodnota∗1 

1 n∗m  m

m = Čtvrtletí. n = Počet let, po které je vklad uložen. Tohoto vzorce užijeme, je-li vklad uložen na dobu kratší, jak jeden rok. Současná hodnota jednorázového vkladu –

–

Současná hodnota jednorázového vkladu=Budoucí hodnota jednorázového vkladu∗ 

1 n  1 i

1 n  = Odúročitel. 1 i

Diskontování – výpočet současné hodnoty. –

Budoucí hodnota anuity – určení pomocí střadatele = střadatele anuity – série pravidelných plateb ve stejné výši a ve stejném čase. Budoucí hodnota anuity = Anuita + Střadatel

–

Anuita z budoucí hodnoty – určení pomocí fondovatele. Anuita z budoucí hodnoty = Anuita * Fondovatel


59

Kapitálová obnova – anuitní splátka úvěru a úrokových plateb. Kapitálová obnova = Anuita * Umořovatel

Zjistíme výši úvěru, jak dlouho jej máme, jaká je úroková sazba a zjistíme, kolik stojí souhrn. –

Současná hodnota anuity Současná hodnota anuity = Anuita * Zásobitel

Vzorce jsou vůči sobě inverzní – Úročitel = Odúročitel. – Střadatel = Fondovatel. – Zásobitel = Umořovatel. Zvláštní peněžní proudy – Perpetuita – neomezená anuita – nekonečná anuita – není zde určen počet let. Perpetuiata = Anuitní platba v jednotlivých letech : i – –

Nestejné peněžní proudy – peněžní toky plynou v různé výši a v různých letech. Odložená anuita – po nějakou dobu se nic neplatí a pak se platí anuitní poplatky.

Reálná úroková míra – nominální úroková míra Reálná úroková míra = Nominální úroková míra – Inflace – Daně kapitálové rozpočetnictví – zohledňujeme zde faktor času. Kapitálové plánování – proces analýzy projektu a následné rozhodnutí, zda projekt přijmout, či nepřijmout – Dlouhodobé financování – peněžní toky poplynou dlouhodobě – jde o problémy – Plánování peněžních toků z investice (kapitálových výdajů a peněžních příjmů). – Finanční kritéria výběru investičních projektů. – Zohledňování rizika. – Dlouhodobé financování investiční činnosti podniku. Proces rozhodování a plánování – souvisí s investováním a zahrnuje – Stanovení dlouhodobých cílů a strategie – Strategie růstu hodnoty investic spojená s naturálními příjmy z investice. – Strategie růstu hodnoty z pohledu, který projekt zvýší hodnotu. – Strategie vysokého rizika – agresivní styl rozhodování – tento manager má rád riziko. – Strategie nízkého rizika – jistý projekt, zlatá střední cesta. – Strategie maximální likvidity investic – termínované vklady. – Předinvestiční příprava – vyhledávání nových investičních projektů – ujasnění investičních příležitostí, vypracování předběžné a prováděcí studie, cílem je – Identifikace projektu a jeho varianty. – Vyloučení měně vhodných projektů a výběr nejvhodnější varianty. – Rozhodnutí o lokalizaci projektu – kde bude realizace uskutečněna. – Návrh technického řešení. – Posouzení ekonomické otázky, jaké zdroje k financování budou použity. – Sestavení kapitálových rozpočtů na základě očekávaných výdajů a peněžních toků (příjmů z investice) – určíme, kolik bude zisk nebo ztráta. – Zhodnocení jednotlivých finančních variant.


60

Kategorizace investičních projektů – Podle výše kapitálových výdajů – jak veliký je výdaj, co daný projekt stojí. – Podle charakteru přínosu pro podnik – projekty, které souvisí se snížením nákladovosti, zvýšení tržeb, s inovacemi, s rozšířením výrobních kapacit. – Podle stupně vázanosti – Zda jsou projekty na sobě závislé. – Zda jsou projekty na sobě nezávislé. Vylučující se projekty vzájemně – stroj + stroj – podnik chce jeden a ne dva. Nevylučující se projekty vzájemně - stroj + hala Podmíněné projekty – ekologie – když chceme vybudovat továrnu, musíme vystavět čističku. – Podle vztahu k původnímu majetku – Obnovovací – nahrazení starých zařízení novými, zabezpečuje se stejný rozsah produkce. – Rozvojové – rozšíření výrobní kapacity. – Podle toků investice – zjišťujeme, jak nám plynou peněžní prostředky – Konvenční peněžní tok – za kapitálovým výdajem následuje pouze tok příjmů. – Nekonvenční peněžní tok – přeměn výdajů na příjmy může být více. Plánování kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investice Peněžní tok = Kapitálový výdaj + Peněžní příjmy PT = KV +PP Kapitálové plánování – plánování peněžních příjmů a kapitálových výdajů souvisejících s pořízením a fungováním majetku, jehož návratnost je dlouhodobější. Kapitálový výdaj – je veškerý peněžní výdaj, který jde na investici a jehož návratnost je delší, jak jeden rok. Provozní výdaj – je výdaj, který má návratnost kratší, jak jeden rok. Kapitálový výdaj – na obnovu a rozšíření dlouhodobého hmotného a nehmotného a finančního majetku dlouhodobého, přírůstku oběžného majetku. Reálné investice – hmotný a nehmotný majetek. Finanční investice – cenné papíry. KV = I + O – Pm ± D KV = Výdaj na pořízení nové investice. O = Výdaj na trvalý přírůstek ČPK. Pm = Příjem z prodeje nahrazovaného majetku. D = Daňový efekt – v ČR je znaménko + = vztah mezi tržní a zůstatkovou cenou prodávaného majetku. Stanovení peněžních příjmů z investice – veškeré očekávané příjmy generované investicí v průběhu jejího pořízení, životnosti a likvidity. P = Z + A ± O + Pm ± D PP = ∆Z + ∆A ± ∆O + Pm ± D P = Celkový roční příjem z investičního projektu. Z = Roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší – úroky z úvěru nejsou zahrnuty do nákladů. A = Přírůstek ročních odpisů v důsledku investice. O = Změna ČPK v důsledku investování – zvýšení ČPK = -, snížení ČPK = +. Pm = Příjem z prodeje majetku koncem životnosti. D = Daňový efekt z prodeje majetku koncem životnosti.


61

Metody zhodnocení investičních variant – metody hodnocení efektivnosti investičních projektů – Jaký je kapitálový výdaj a jaké jsou příjmy. – Peněžní toky je nutno definovat, protože peněžní toky plynou dlouhodobě, převádíme vše na současnou hodnotu, zohledňujeme faktor času. Metody – Metody statické – nerespektují faktor času – prostá doba návratnosti, metoda přímých ročních nákladů. – Metody dynamické – respektují faktor času – Metoda čisté současné hodnoty – rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji. N

ČSH =∑ i=1

N

PP KV −∑ n 1 i i=1 1 in

N = Doba životnosti. i=1 = Jednotlivá léta. – ČSH je větší, jak 0 – diskontované PP je větší, než KV – přijat tento projekt. – ČSH je rovno 0 – PP = KV, je třeba danou situaci řádně zvážit. – ČSH je menší, jak 0 – PP je menší, jak KV – daný projekt je bezpředmětný. ČSH – na čem závisí – i = námi požadovaná úroková míra. – Čím vyšší i, tím nižší ČSH. Index výnosnosti – index rentability – doplňující kritérium – podíl diskontovaných PP a KV, projekt příjmem, je-li výsledná hodnota větší, jak 1. Posuzujeme ziskovost. – Metoda vnitřního výnosového procenta. –

VVP = ČSH = 0 N

PP

∑ 1 in =KV i=1

Tentokrát hledáme i, v tomto případě je i = VVP. VVP = ČSH + i = 15% VVP = ŠH – i = ? (40%)

Finance přednášky a cvičení 1

Recommend Documents