Zdravotnictví a finance
Historie zdravotnictví 20/1966 Sb. ZÁKON ze dne 17. března 1966 o péči o zdraví lidu -definuje hlavní zásady péče o zdraví lidu -pozdější dodatky a změny
Historické změny úlohy státu při financování zdravotní péče - po 1918 i v průběhu 2. svět války existoval systém veřejného sociálního pojištění. Péče se financovala z rozpočtů veřejných nemocenských fondů a soukromých pojišťoven. Stát prováděl pouze částečnou doplňkovou úhradu. - po 2. svět válce až do 90. let nesl veškerou odpovědnost za organizaci a financování zdravotní péče stát. Po r. 1945 značné úspěchy; byli jsme zařazeni na jedno z předních míst ve světě (kojenecká úmrtnost, mortalita, natalita-porodnost).
po r. 1960 úroveň našeho zdravotnictví; začala klesat – pokles vrcholí v 80. letech: ¾ snížení průměrné délky života ¾ materielní a technické vybavení ¾ omezená nabídka léčiv ¾ nedostatečné investice na výstavbu ¾ přílišná byrokratizace ¾ neefektivní nakládání s veřejnými zdroji ¾ psychosociální vztahy mezi lékařem a pacientem
absence zákaznické úlohy (zdánlivě bezplatná péče- pacient je léčen za prostředky nahromaděné pouze solidárním způsobem) ¾ pacienti se na léčbě finančně nepodíleli, kromě příplatku za recept a stomatologickou protetiku ¾ pacienti rozdělováni mezi lékaře podle spádových oblastí ¾ lékaři byli placeni všichni stejně podle tabulek nehledě na kvalitu a náklady ¾
dochází k plýtvání s léčivy a zdravotnickým materiálem ¾ náklady na zdravotnictví neustále stoupaly ¾
po r. 1990 ¾ zaveden systém všeobecného zdravotního pojištění ¾ postupná privatizace zdravotnických subjektů – zrušeny OÚNZ a KÚNZ ¾ od 1.1. 1993 zrušen dosavadní rozpočtový systém financování zdravotnictví a úplné napojení na státní rozpočet ¾ zaveden výkonový systém založený na Seznamu výkonů s bodovými hodnotami, který byl vypracován na základě kalkulace výkonů vycházejících z bilance mezi přímými a režijními náklady
Zdravotní pojišťovny -původně větší počet -dnes 9
Seznam zdravotních pojišťoven ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna Hutnická zaměstnanecká pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Revírní bratrská pokladna Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE Česká národní zdravotní pojišťovna
Podíl zdravotních pojišťoven na trhu Revírní bratrská pokladna 3% Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 1% Česká národní zdravotní pojišťovna 3% Zdravotní pojišťovna METAL ALIANCE 3% Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 9%
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 5% Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 3% Vojenská zdravotní pojišťovna 6%
Všeobecná zdravotní pojišťovna 67%
Kde berou zdravotní pojišťovny finance? Celkově cca 8 % HDP ¾ Povinné zdravotní pojištění ¾
¾ Zaměstnavatel platí za zaměstnance 9% ¾ Zaměstnanec z platu 4,5%
¾
Odvody za státní pojištěnce (děti, důchodci, studenti, nezaměstnaní…) ¾ Odvod v dubnu 2006 zvýšen z 530 na 636 Kč ¾ Většina u VZP => menší příjmy
Výdaje na zdravotnictví, ČR, 1995-2004
Stát
Soukromé výdaje na zdravotní péči
Podíl soukromých výdajů (v %)
Česko
9
Slovensko
11
Švédsko
15
Velká Británie
17
Japansko
18
Nizozemí
19
Německo
21
Francie
24
Polsko
28
Kanada
30
Rakousko
30
Austrálie
32
Švýcarsko
42
Rusko
44
Řecko
47
Jižní Korea
48
Brazílie
54
USA
55
JAR
60
Egypt
64
Čína
67
Uruguay
71
Indie
79
Země USA
Výdaje na zdravotnictví v OECD (v % z HDP)
Výdaje (v % k HDP) 15
Švýcarsko
11,5
Německo
11,1
Island
10,5
Norsko
10,3
Francie
10,1
Kanada
9,9
Řecko
9,9
Nizozemí
9,8
Belgie
9,6
Portugalsko
9,6
Švédsko
9,4
Austrálie
9,3
Dánsko
9
Itálie
8,4
Nový Zéland
8,1
Japonsko
7,9
Španělsko
7,7
Velká Británie
7,7
Rakousko
7,5
Česko
7,5
Finsko
7,4
Turecko
7,4
Lucembursko
6,9
Polsko
6,5
Slovensko
5,9
CELKOVÉ VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V MIL. KČ 2003
2004
Zdroj/rok Z veřejných prostředků v tom: - ze státního rozpočtu - z místních rozpočtů - ze zdravotního pojištění Přímé soukromé platby obyvatelstva Celkem
Zdroj: MZ, MF, ČSÚ
170 367
175 485
10 286 12 345 147 736 16 057
9 649 10 283 155 553 17 025
186 424
192 510
Náklady, výnosy, hospodářský výsledek nemocnic počet
náklady
výnosy
Nemocnice
hospod. výsledek
Přímo řízené MZ
19
38 114
39 170
1057
Krajské
63
27 437
29 674
2237
Obecní a městské
26
4788
5218
430
Soukromé a církevní
72
11 878
11 936
58
180
82 217
85 999
3782
4
2 477
2504
27
184
84 695
88 503
3809
Celkem resort zdravotnictví Ostatní resorty * Celkem http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/06_2005/23.html
ROZLOŽENÍ NEMOCNIC PODLE DOSAŽENÉHO HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ZA ROK 2004 Nemocnice s hospodářským výsledkem
Kladným Záporným v tom: do -10 mil. Kč -10,1 až -50 mil. Kč více než -50 mil. Kč Celkem http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/06_2005/23.html
počet nemocnic
podíl na celkovém počtu v %
133
72,3
51
27,7
36 13 2
19,6 7,1 1,1
184
100,0
Vývoj průměrných mezd ve zdravotnických zařízeních nepodnikatelské sféry ČR 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Lékaři
20 857
23 692 24 854 28 839 33 270 35 843 37 093
Farmaceuti
19 737
22 632 23 285 26 074 29 494 31 478 32 426
Zdr. sestry, por. asist.
x
x
x
x
x
x
17926
OZPBD
x
x
x
x
x
x
19 243
ZPSZ
x
x
x
x
x
x
18 539
ZPOD
x
x
x
x
x
x
13 216
JOP
x
x
x
x
x
x
20 995
Pedagogičtí pracovníci 11 663
13 453 13 383 18 133 19 641 21 441 20 145
THP
11 469
13 004 13 470 14 877 16 465 17 468 17 922
Dělníci a provozní prac.
6 930
7 901
Celkem x/
10 896
12 409 12 880 14 913 17 018 18 444 18 911
8 101
8 806
9 674
10 415 10 543
Problémy spoluúčast ¾ Pocit bezplatného zdravotnictví ¾ Časté návštěvy u lékaře ¾ Příliš široká síť zdravotnických zařízení ¾ Nízká využívanost drahé přístrojové techniky (CT, JMR) ¾ Nadbytek lůžek akutní péče ¾ Nízká
Možnosti řešení ¾
¾
¾ ¾
Zdravotní připojištění – klient sám reguluje úroveň poskytované péče (ubytování, přednostní operace) Zdravotní pojišťovny – větší svoboda v uzavírání smluv s poskytovateli zdravotní péče (poměr cena/kvalita) Systém odměn – pro zodpovědné klienty Systém trestů – např. snížení spoluúčasti pokud po operaci nepřestanete kouřit
A co dál? Výhody českého zdravotnictví ¾Kvalifikovaná a nákladově přijatelná pracovní síla na velmi dobré evropské úrovni ¾ Zdravotnictví by mohlo být významným exportním oborem s o dost trvalejší růstovou perspektivou než montovny aut přilákané investičními pobídkami ¾
Odkazy http://www.cabrnoch.cz/index.php/2006/02/2 3/s_rathem_do_madarska_nebo_do_indie ¾ http://www.finexpert.cz/Magazin/AR.asp?ARI =4591 ¾ http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/06_ 2005/23.html ¾ http://www.fm.vse.cz/dept/imzh/index.asp?te xt=5
¾
