Informaãní
zpravodaj
NESEHNUTÍ
ãíslo
24/fiíjen
2004
Loì plná uprchlíkÛ a uprchlic
Spolu s brnûnskou Amnesty International (AI) jsme vzali 13. ãervna skupinu asi 60 obyvatelÛ/ek uprchlick˘ch zafiízení v Zastávce a Zb˘‰ovû na v˘let do Brna. Ráno jsme se zcela naplnûn˘m autobusem vyrazili smûrem k Brnu. Na‰e první zastávka byla na Staré radnici. Dûti i dospûlí si prohlédli Brnûnského draka a kolo a poslechli si související povûsti.
V tomto ãísle najdete Aktuální téma - uprchlíci Jak se Ïije uprchlíkÛm? Jak jim mÛÏeme pomoci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 2 + 3
Na vlastní kÛÏi - Abcházie
Velkou atrakcí byl samozfiejmû v˘hled na Brno z ochozu radnické vûÏe. Z centra Brna jsme se rozjeli na Brnûnskou pfiehradu. Tady uprchlíky a uprchlice ãekal nejlep‰í bod programu – projíÏìka parníkem. Lodí, která byla opravdu plná uprchlíkÛ, jsme dojeli na hrad Vevefií, kde malí uprchlíci nejen shlédli ‰ermífiské vystoupení, ale sami si ‰erm vyzkou‰eli. Akce
byla zakonãena mal˘m vegetariánsk˘m piknikem. V˘let doslova „za hranice v‰edních dnÛ“ sklidil velk˘ úspûch mezi mal˘mi i velk˘mi uprchlíky a umoÏnil jim na chvíli zapomenout na nudu i neradostné pomûry v pobytov˘ch stfiediscích MV âR. Jirka KoÏelouh
Chcete se zapojit do aktivit NESEHNUTÍ? • Vadí vám niãení Ïivotního prostfiedí? • Nechcete jen neãinnû pfiihlíÏet poru‰ování lidsk˘ch práv?
zápisky z letní university . . . . . . . . .str. 4
• Máte chuÈ ve svém volném ãase dûlat nûco smysluplného a zajímavého?
Kampanû
Pokud vás oslovuje nûkteré z témat ãi kampaní, kter˘mi se NESEHNUTÍ zab˘vá a chtûli byste se do jeho aktivit zapojit, neváhejte a kontaktujte nás na emailové adrese
[email protected], tel. 543 245 342 nebo nás nav‰tivte na adrese Údolní 44, Brno (kontaktní osoba - Katefiina Plesková). Tû‰íme se!
Co nového v kampani „Îenská práva jsou lidská práva“ . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 6 + 7
Na‰e aktivity NESEHNUTÍ na letních festivalech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str.11
Místní skupiny ãinnost místních skupin . . . . .str 12 + 13 a mnoho dal‰ího.....
Objednejte si ALARM! Chcete-li, aby vám vበzpravodaj chodil pravidelnû kaÏdé dva mûsíce, máte dvû moÏnosti. Po‰lete na brnûnskou adresu NESEHNUTÍ desetikorunovou známku (poãet známek = poãet ãísel Alarmu) nebo nám napi‰te na adresu
[email protected], kde si mÛÏete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si mÛÏete také prohlédnout na na‰ich internetov˘ch stránkách: http://nesehnuti.ecn.cz
Aktuální téma
Boj o brnûnské nádraÏí…
Co proÏívá uprchlík/ice? Odkud k nám pfii‰el/a a proã? Jak jim mÛÏete pomoci?
Îeleznice v Brnû potfiebuje modernizovat. Vedení radnice v‰ak chce spojit její pfiestavbu s odsunem nádraÏí z centra na periferii za „Zvonafiku". Má to b˘t nejdraωí projekt v historii Brna, kter˘ bude stát nejménû 30 miliard korun. Jeho koneãnou cenu v‰ak dosud nikdo nevyãíslil. Mûsto kvÛli nûmu odsouvá jiné potfiebné investice - napfiíklad prodlouÏení tramvaje na Lesnou, opravy ‰kol, nemocnic a divadel. Nebude dost penûz na úklid a opravy chodníkÛ, údrÏbu dûtsk˘ch hfii‰È a zelenû. Pfiitom lep‰í fie‰ení existuje - modernizovat nádraÏí na dne‰ním místû. Vysokorychlostní vlaky mohou pfiijíÏdût i sem. Pohodlné a rychlé cestování v‰ak zajistí jen nádraÏí v centru. Je to fie‰ení, které za vefiejné peníze pfiinese nejvût‰í prospûch Brnu. ·iroká paleta obãansk˘ch iniciativ (dnes jich je sedmnáct) z rÛzn˘ch ãástí mûsta Brna se proto spojila pod názvem koalice NádraÏí v centru. Mezi nû patfií i NESEHNUTÍ Brno. Spoleãnû jsme zaãali usilovat o vyhlá‰ení referenda o budoucí poloze modernizovaného vlakového nádraÏí. Po necel˘ch ãtyfiech mûsících shánûní podpisÛ pod petici se pfiipojilo zhruba 25 000 obyvatel mûsta Brna. Mûsto po obstrukcích nakonec zjistilo, Ïe mu nezb˘vá opravdu uÏ nic jiného, neÏ vyhlásit podle zákona místní referendum o poloze nádraÏí, a to podle otázky kterou jsme poloÏili v petici. Ta otázka zní Souhlasíte s tím, aby mûsto Brno v samostatné pÛsobnosti podniklo v‰echny kroky k modernizaci Ïelezniãní stanice Brno-hlavní nádraÏí ve stávající poloze podél ulice NádraÏní? Pokud vás sloÏitû formulovaná otázka mate, pak vûzte, Ïe kdo chce spolu s námi hlasovat pro nové nádraÏí na starém místû pak na hlasovacím lístku v referendu zvolí ANO. Referendum bylo mûstem vyhlá‰eno na 9. fiíjna a má probûhnout od 8 do 16 hodin.
Vyhlídka na radnici z v˘letu s uprchlíky Tyto a mnohé dal‰í otázky se bude snaÏit zodpovûdût nov˘ vzdûlávací projekt NESEHNUTÍ „Nebojme se uprchlíkÛ", jehoÏ realizace se právû v tûchto dnech rozjíÏdí. Souãástí tohoto projektu, kter˘ vznikl v rámci kampanû „Bezpeãí pro uprchlíky“, budou interaktivní workshopy, ve kter˘ch si studenti a studentky budou moci vyzkou‰et bezmocné situace uprchlíkÛ, besedy na ‰kolách i pro vefiejnost, vefiejné akce typu happeningÛ, etnické veãery a vydávání rÛzn˘ch informaãních materiálÛ od klasick˘ch letákÛ aÏ po uprchlick˘ zpravodaj. Smyslem v‰ech tûchto akcí bude nejen na ãesk˘ch ‰kolách, ale i u ‰iroké vefiejnosti pfiedstavovat uprchlíky, zv˘‰it povûdomí o jejich exi-
Méìa
Zpravodaj pro sympatizanty a sympatizantky NESEHNUTÍ. Je zasílán zdarma v‰em, kdo nám doruãí 10 Kã známku. Sazba: studioPORT.cz Kontakt: NESEHNUTÍ Brno Údolní 44 602 Brno tel./fax: 543 24 53 42 e-mail:
[email protected] http://nesehnuti.ecn.cz
Spokojení úãastníci táboráku
2 | Alarm ã.24
stenci a podmínkách Ïivota v âR a pfiedcházet rÛzn˘m xenofobním a rasistick˘m náladám pramenícím z nedostatku reáln˘ch informací. Zejména pak budeme podporovat aktivní zapojení osloven˘ch lidí do pomoci uprchlíkÛm v na‰í zemi. Pokud byste mûli zájem o uspofiádání workshopu na va‰í ‰kole, besedy ve va‰em mûstû nebo o dal‰í aktivity projektu, ozvûte se na na‰i adresu, e-mail nebo telefon. Pokud máte zájem se zapojit pfiímo do pfiípravy a realizace tûchto zajímav˘ch aktivit, ozvûte se urãitû také – kampaÀová skupina, sloÏená pfieváÏnû ze studentÛ a studentek, va‰e zapojení ráda uvítá. Jirka KoÏelouh
Aktuální téma
NESEHNUTÍ a Jindfiich ·treit opût poukázali na poru‰ování lidsk˘ch práv v âeãnû
Dal‰í akce pro uprchlíky a uprchlice
V sobotu 24. ãervence uspofiádala v Brnû uprchlická skupina NESEHNUTÍ vernisáÏ fotografické v˘stavy „Tak blízko, tak daleko“ známého ãeského dokumentaristy a fotografa Jindfiicha ·treita. Série fotografií byla v prostorách Kavárna Baru, Pomalého baru a Café Steiner umístûna aÏ do 16. srpna. Náv‰tûvníci a náv‰tûvnice (kter˘ch byl hojn˘ poãet) mohli poznat kaÏdodenní Ïivot v âeãensku a Ingu‰sku, pfiedstavit si pfietrvávající ‰patnou situaci ãeãensk˘ch uprchlíkÛ a projekty humanitární organizace SdruÏení âeská katolická charita. Mohli si také o situaci pohovofiit pfiímo s ãeãensk˘mi i rusk˘mi uprchlíky, jenÏ se pfiijeli díky NESEHNUTÍ na vernisáÏ podívat. V˘stavu pfiedstavil samotn˘ autor a vernisáÏ doprovodil hrou na kytaru a zpûvem tradiãních písní nevidom˘ ãeãensk˘ uprchlík. Akce nám v‰em opût pfiipomnûla, Ïe tfiebaÏe válka v âeãensku oficiálnû skonãila jiÏ pfied tfiemi lety, kaÏdodenní ‰ikanování ãeãenského obyvatelstva rusk˘mi úfiady, policií a armádou, zmizení, muãení a mimosoudní popravy patfií ke kaÏdodenní realitû Ïivota v âeãensku i Ingu‰sku. Válka také pfiinutila 350 000 lidí opustit své domovy a nûktefií z nich Ïádají o azyl v âR. Na‰i oficiální pfiedstavitelé dávají bohuÏel pfiednost ochranû diplomatick˘ch vztahÛ s Ruskou federací pfied ochranou lidsk˘ch práv v âeãensku. Místo zaslouÏené záchrany tak ãeká v âeské republice zoufalé uprchlíky pouze pád do osidel restriktivní a nelidské azylové politiky na‰eho ministerstva vnitra. Naprostá vût‰ina uprchlíkÛ azyl nedostane a tak je buì nucena k nelegálnímu odchodu na Západ, nebo se dokonce musí vrátit do nebezpeãí Ruské federace.
O d v y d á n í m i n u l é h o A L A R Mu s e , uskuteãnilo díky aktivistÛm a aktivistkám NESEHNUTÍ a AI mnoÏství dal‰ích velmi zajímav˘ch a rÛznorod˘ch volnoãasov˘ch akcí s dûtmi ÏadatelÛ o azyl z tábor Û v Zastávce u Brna a Zb˘‰ovû. Uspofiádali jsme 7 men‰ích akcí, které zahrnovaly: v˘let do brnûnsk˘ch lázní, táborov˘ oheÀ se zpûvem ãesk˘ch, rusk˘ch a ãeãensk˘ch písní, v˘let do lesÛ spojen˘ s ekov˘chovn˘mi hrami, v˘tvarné a sportovní aktivity, nauãné hr y i neformální dovádûní vût‰inou v areálu tábora nebo v Zastávce a okolí. K vût‰ím akcím, které se podafiilo pro dûti (a ãasto i pro jejich rodiãe) uspofiádat, patfiil v˘let na dûtské divadelní pfiedstavení do Vy‰kova a odpoledne vyplnûné náv‰tûvou pouÈov˘ch atrakcí a prohlídkou mûsta. Na úpln˘ závûr se pfii odjezdu z vy‰kovského nádraÏí pfiihodila nepfiíjemná událost. Náhodná pfiítomnost nûkolika desítek uniformov a n ˘ c h p fi í s l u ‰ n í k Û ã e s k é a r m á d y, o d j í Ï d û j í c í c h n a v í k e n d z k a s á re n , vyvolala u pfiítomn˘ch ãeãensk˘ch dûtí i r o d i ã Û v e l k o u p a n i k u . Si t u a c i s e podafiilo zvládnout, ale opût jsme si uvûdomili trestuhodnost poãínání ãeského státu, kter ˘ dovolí, aby se od nás vyváÏely tuny zbraní do zemí, kde zufií války a zároveÀ se snaÏí rÛzn˘mi pros t fie d k y o d e p fi í t p o m o c u p rc h l í k Û m , ktefií potfiebují pfied tûmito hrÛzami ochránit.
Úvod autora
NESEHNUTÍ nabízí besedy a workshopy: Uprchlíci v âeské republice - o historii i souãasném stavu uprchlictví v âR s akcentem na poru‰ování práv bûÏencÛ ze strany ãesk˘ch úfiadÛ a moÏnostech jak uprchlíkÛm pomoci. Jaké je to b˘t uprchlíkem? - interaktivní workshop urãen˘ zejména studentÛm a studentkám Z· a S· pfiibliÏuje pomocí záÏitkov˘ch her problémy a situace, kter˘mi prochází uprchlíci. Nabídka dal‰ích pfiedná‰ek na str. 17
Jirka KoÏelouh
Jirka KoÏelouh
VernisáÏ v˘stavy
Uprchlíci na parníku
Alarm ã.24 | 3
Na vlastní kÛÏi
Letní univerzita na Kavkaze KdyÏ jsem na zaãátku ãervna dostal od své známé z Abcházie pozvánku na letní univerzitu konanou v její zemi, tváfiil jsem se mírnû podezfiívavû. Copak je moÏné v zemi zniãené krutou válkou ze zaãátku 90. let, v izolované zemi, kterou do dne‰ka neuznává Ïádn˘ stát svûta (z hlediska mezinárodního práva je Abcházie souãástí Gruzie), v zemi, ze které uprchlo na 60 % pÛvodních obyvatel (a vût‰ina nemá moÏnost se vrátit), v zemi zmítané korupcí ãi problémy s energetick˘mi zdroji, uspofiádat kvalitní mezinárodní letní univerzitu? Na druhou stranu mû velmi lákala moÏnost se po tfiech neúspû‰n˘ch pokusech koneãnû dostat do této kavkazské zemû, která je takfika neprody‰nû uzavfiena v‰em cizincÛm (vyjma turistÛ z Ruska a nûkter˘ch zemí Spoleãenství nezávisl˘ch státÛ), a poznat na vlastní kÛÏi Ïivot v ní. Vyplnil jsem tedy potfiebné formuláfie, sepsal Ïivotopis i motivaãní dopis, sehnal si doporuãení a pût minut pfied vypr‰ením termínu, jsem v‰e elektronicky odeslal na e-mail organizátorek. Zámûrnû pí‰i organizátorek, protoÏe projekt letní univerzity v Abcházii se zrodil v hlavách nûkolika Ïen z abchazsk˘ch organizací Media Club a Centra humanitárních programÛ a britské organizace Conciliation Resources. Tyto organizace se dlouhodobû zab˘vají organizováním vzdûlávacích aktivit, programÛ napomáhajících fie‰ení (a prevenci) konfliktÛ se zamûfiením na postsovûtsk˘ prostor. Mezinárodní letní univerzita v b˘valém ãernomofiském letovisku prominentních sovûtsk˘ch politikÛ Picunda si kladla za cíl umoÏnit setkání lidí ze zemí b˘valého Sovûtského svazu a v˘chodní Evropy a zároveÀ dokázat, Ïe i v tûÏk˘ch podmínkách dne‰ní Abcházie je moÏné uspofiádat akci, která svojí kvalitou dosahuje
Válkou zniãené domy - kulisa k oslavû 10 let nezávisloti (billboard z pfiedmesti hlavního mûsta Suchumi).
4 | Alarm ã.24
úrovnû evropsk˘ch akademick˘ch vzdûlávacích programÛ. Neopomenuteln˘m smyslem letní univerzity je také umoÏnit jejím úãastníkÛm a úãastnicím poznat realitu Ïivota v Abcházii na vlastní oãi. A je tfieba pfiiznat, Ïe v‰e se organizátorkám univerzity povedlo na 100%. Program leto‰ní univerzity byl „Mezinárodní vztahy v souãasném svûtû“ a kromû teoretick˘ch pfiedná‰ek, byla vût‰ina ãasu vûnována konkrétní práci ve skupinách, prezentacím pfiípadov˘ch studií a diskusím. Velmi zajímavá byla prezentace ãinnosti jednotliv˘ch zastoupen˘ch nevládních organizací (vã. NESEHNUTÍ), které se zab˘vají problematikou lidsk˘ch práv, humanitární pomocí ãi pomocí uprchlíkÛm. Nejzajímavûj‰í ãást programu byla ale vûnována rozborÛm a nástinÛm fie‰ení jednotliv˘ch konfliktÛ na Kavkaze a souvisejících problémÛ (obchod se zbranûmi, uprchlictví aj.). Na zajímavosti této ãásti pfiidávala skuteãnost, Ïe se jí úãastnili lidé ze zemí, které jsou do konfliktÛ pfiímo zapojeni – âeãensko a Rusko; Gruzie, jiÏní Osetie a Abcházie; Arménie, Náhorní Karabach a ÁzerbájdÏán a dal‰í. Spektrum úãastníkÛ bylo skuteãnû pestré - od nevládní aktivistky krymské Tatarky pÛvodem z Uzbekistánu, prvního sekretáfie Ministerstva zahraniãních vûcí TádÏikistánu, studentÛ a studentek Abchazské státní univerzity, ãlenky právní kliniky z Uzbekistánu, novináfiky z ÁzerbájdÏánu, pracovnice administrativy prezidenta Arménie, pfiekladatele Ministerstva zahraniãních vûcí Abcházie, aÏ po ãleny a ãlenky nevládních organizací z Gruzie, Moldávie, Kyrgyzstánu, Ruska, âeãny ãi Adygey. Mezi hlavní lektory univerzity pak patfiil b˘val˘ australsk˘ diplomat a velvyslanec v Moskvû Bobo
Francois Se-han Lo z lond˘nského Royal Institute of International Affairs a profesor Sergej Medvedûv z Marshall Center v nûmeckém Garmisch-Partenkirchenu. Setkání se kvÛli negativnímu vyjádfiení abchazsk˘ch bezpeãnostních úfiadÛ bohuÏel nemohli zúãastnit tfii z pûti pozvan˘ch gruzínsk˘ch úãastníkÛ. Kromû oficiální ãásti programu letní univerzity byly jeho souãástí i dvû organizované exkurse a pak bezpoãet spontánních v˘jezdÛ nûkter˘ch úãastníkÛ a úãastnic autostopem po Abcházii. Mezi poznatky získané na tûchto cestách patfií skuteãnost, Ïe stopovat v noci v pûti lidech v Abcházii nepfiedstavuje problém, protoÏe 8-10 lidí se do pofiádné Volgy vejde vÏdycky, nebo Ïe vinou války Ïije v Abcházii velmi málo lidí a proto po dvou veãerních autostopov˘ch v˘jezdech nám jiÏ zastavovala auta, jejichÏ fiidiãi nás buì znali osobnû, nebo o nás sly‰eli od sv˘ch znám˘ch ãi pfiíbuzn˘ch. Neoficiální ãást programu obstarávala po nûkolik veãerÛ i populární hra mafie, která stejnû ilustrativnû jako boufilivé dopolední diskuse odhalovala temperament „kavkazsk˘ch mafiánÛ a mafiánek“. Celá univerzita o mezinárodních vztazích trvala ãtrnáct dnÛ a byla zakonãena stejnû symbolicky jako zahájena – pfiejezdem vnitfiní zaminované gruzínsko-abchazské hranice pod dohledem rusk˘ch vojákÛ (jejich kasárna se trochu absurdnû v této ãásti svûta chlubila nápisem „Kde jsme my – tam je mír“) a jednotek OSN. Na‰tûstí v˘mûna informací, pfiíprava spoleãn˘ch projektÛ i pfiátelství úãastníkÛ a úãastnic univerzity probíhá hranicím i eskalujícím ozbrojen˘m konfliktÛm navzdory.
Vstup do Abcházie je pro cizince moÏn˘ jen skrze ostnaté dráty OSN.
Milan ·tefanec
Na vlastní kÛÏi
Republika Abcházie - Apchazetis Respublika NESEHNUTÍ je vidût… Republika Abcházie 1991 zesílilo abchazské separatistické hnutí (Apchazetis Respublika), hlavní mûsto Suchumi, poãet obyvatel 506 000 (v roce 1993). Autonomní republika pfii v˘chodním pobfieÏí âerného mofie. Od starovûku bylo toto území spjato s gruzínsk˘mi dûjinami, od 19. století spolu s Gruzií souãástí Ruska. Po ruské revoluci 1917 bylo území Abcházie opût souãástí Gruzie, roku 1921 zde byla vyhlá‰ena nezávislá sovûtská republika, která se je‰tû téhoÏ roku stala souãástí sovûtské Gruzie (od roku 1931 se statutem autonomní republiky). Po rozpadu SSSR roku
a republika oficiálnû deklarovala svou nezávislost na Gruzii. Obãanská válka doprovázená exodem GruzíncÛ trvala do konce roku 1993. V roce 1994 byla podepsána gruzínsko-abchazská dohoda o pfiímûfií a pozdûji v Moskvû dohoda o rozmístûní mírov˘ch sil SNS v nárazníkovém 24 km ‰irokém pásmu mezi Gruzií a Abcházií. Pfied konfliktem tvofiili v zemi vût‰inu Gruzíni (asi 40 %), následováni Rusy (20 %), Abcházci (20 %), dále zde Ïijí Arméni, ¤ekové, Ukrajinci ad. Abcházie schválila vlastní ústavu, která ji definuje jako suverénní právní stát a subjekt mezinárodního práva.
Obãanské sdruÏení AGNES na konci léta 2004 vyhlásilo dal‰í roãník soutûÏe rÛzn˘ch forem propagace nestátních neziskov˘ch organizací se spoleãn˘m názvem „B˘t vidût“. SoutûÏ je rozdûlena do tfiech kategorií a jejím cílem je motivovat neziskové organizace k tomu, aby se uãily svoji ãinnost prezentovat vûcnû a pfiehlednû (kategorie „Nejlep‰í v˘roãní zpráva“), úãelnû a strukturovanû (kategorie „Webové stránky“), zajímavû a smysluplnû (kategorie pro prezentaci fotografií „Nበpfiíbûh“). NESEHNUTÍ se pfiihlásilo do prvních dvou kategorií a je velmi potû‰ující, Ïe dopadlo úspû‰nû. Webové stránky sice skonãily tûsnû za stfiedem „startovního pole“, ale na‰e V˘roãní zpráva 2003 (kterou vám v pfiípadû zájmu rádi zdarma za‰leme) se umístila na bronzovém místû. Hodnotící komise posuzovala schopnost organizace pfiipravit kaÏdoroãnû vydávanou v˘roãní zprávu, která bude po stránce formální i obsahové adekvátní, pfiehlednou a dÛvûryhodnou v˘povûdí o ãinnosti organizace. V úvahu se pfii hodnocení jako hlavní kritéria bral obsah, grafické zpracování, jazyková kultura a styl, pfiehlednost ekonomick˘ch údajÛ. Díky v‰em lidem, ktefií se na jejím vytvofiení nûjak˘m zpÛsobem podíleli. Katefiina Plesková
Setkání odpÛrcÛ zbrojení probûhlo v Brnû NESEHNUTÍ jako jednomu z ãlenÛ mezinárodní sítû proti zbrojení ENAAT (European Network Against Arms Trade) pfiipadl úkol uspofiádat v tomto roce pravidelné v˘roãní setkání ãlensk˘ch organizací. ENAAT (Evropská síÈ proti obchodu se zbranûmi, http://www.enaat.org) je sítí organizací a jednotlivcÛ, která se jiÏ od roku 1984 zab˘vá problematikou související s v˘robou a exportem zbraní. ENAAT vnímá obchod se zbranûmi jako ohroÏení mezinárodní bezpeãnosti a míru. PovaÏuje za nutné se proti tomuto ohroÏení postavit na mezinárodní úrovni. Na práci ENAAT se podílí nezávislí novináfii, vûdci, lobbisté i aktivisté ze tfiinácti zemí Evropy. Leto‰ní setkání se uskuteãnilo 5. ãervna v Brnû a jednalo se o první konferenci ENAATu na území nûkterého ze státÛ b˘valého v˘chodního bloku. Zámûrem setkání bylo, aby se jej vedle „ostfiílen˘ch“ západních antimilitaristÛ zúãastnili napfi. i zástupci hnutí a organizací z Balkánu ãi zemí b˘valého Sovûtského svazu. Je tfieba pfiiznat, Ïe tento zámûr se pfiíli‰ naplnit nepodafiilo.1) I tak v‰ak byla skladba úãastníkÛ více neÏ pestrá (zúãastnili se zástupci a zástupkynû ãtrnácti organizací zab˘vajících se problematikou
obchodu se zbranûmi z devíti evropsk˘ch zemí). Na setkání vystoupil napfiíklad Mark Bromley z prestiÏního v˘zkumného centra SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) a referoval o statistikách a posledních trendech mezinárodního obchodu se zbranûmi. SvÛj pfiíspûvek o situaci ve Velké Británii pfiednesla zástupkynû Campaign Against Arms Trade (KampaÀ proti obchodu se zbranûmi) Ann Feltham. Situaci v b˘val˘ch sovûtsk˘ch republikách pfiiblíÏila Ilona Pekhan z Human Rights Group z Ukrajiny, o kampani Amnesty International za kontrolu obchodu se zbranûmi informovala Barbora âernu‰áková z její slovenské poboãky. Zasedání ENAATu v Brnû se mûl zúãastnit i vedoucí právní sekce arménského Helsinského obãanského shromáÏdûní Karen Tumanyan. KvÛli byrokratick˘m obstrukcím a xenofobnímu postupu ãeského velvyslanectví v gruzínském Tbilisi v‰ak tento host neobdrÏel ãeské vízum a do Brna nepfiijel.2) Po jednotliv˘ch prezentacích úãastníku setkání sítû ENAAT následovala diskuse k problému militarizace Evropské unie, k situaci po vytvofiení Evropské obranné agentury (European Defence Agency) a domlouval se
i spoleãn˘ postup proti v˘vozÛm zbraní ze zemí EU do Indonésie. Neformálním závûrem setkání pak byla exkurse po mûstû Brnû spojená s v˘stupem na radniãní vyhlídkovou vûÏ. Milan ·tefanec 1)
DÛvodem mohla b˘t jednak skuteãnost, Ïe t˘den pfied setkáním ENAATu se konala téÏ konference Transparency International vûnovaná problematice korupce a obchodu se zbranûmi, ale hlavní dÛvod neúãasti vidíme v tom, Ïe v zemích stfiední a v˘chodní Evropy - a tím ménû v postsovûtsk˘ch státech - je organizací specializujících se na problematiku obchodu se zbranûmi jako onoho povûstného ‰afránu. Na na‰i pozvánku na setkání oproti tomu zareagovali zástupci antimilitaristick˘ch organizací z Latinské Ameriky a Afriky, nebylo v‰ak v na‰ich finanãních moÏnostech zajistit jejich úãast. 2) Proti postupu ãeského zastupitelství jsme se ohradili stíÏností na ministerstvo zahraniãních vûcí v Praze a o celém pfiípadu jsme informovali i zastupitelsk˘ úfiad Arménie ve Vídni (kter˘ v dané vûci následnû inicioval setkání s ãesk˘m konzulem). Za mûsíc po podání stíÏnosti nám pfii‰la omluva z ministerstva zahraniãních vûcí za nepfiípustn˘ postup úfiednice ãeské ambasády.
Alarm ã.24 | 5
Kampanû
„Emancipace Ïeny se nerozfie‰í ani v uãebních kursech... ... ani ve snûmovnách, n˘brÏ v loÏnici.“ Tento citát (a mnoho podobn˘ch) obsahuje internetová stránka zamûfiená na zajímavé latinské citáty. O tom zda je ãi není pravdiv˘, zda je nebo není tfieba o nûm polemizovat aÈ posoudí kaÏd˘ ãtenáfi a kaÏdá ãtenáfika dle vlastního
uváÏení. Skupina aktivistÛ a aktivistek kampanû Îenská práva jsou lidská práva v‰ak pfiesto (ãi právû proto?) neustává ve své ãinnosti, jejíÏ podstatnou ãást tvofií akce zamûfiené na ‰ífiení informací a vzdûlávání v oblasti problematiky Ïensk˘ch práv. SnaÏíme se pfiedná‰kami, diskusemi
a informováním ‰iroké vefiejnosti pfiispût k pfiekonání stereotypního nahlíÏení na Ïeny a muÏe, k prosazení rovného postavení obou pohlaví v na‰í spoleãnosti a upozornit na stále velk˘ problém násilí na Ïenách a pfietrvávající velkou toleranci k nûmu.
tech dívek a chlapcÛ ve vzdûlání pfiedná‰ela Lucie Jarkovská, která je i autorkou na‰í stejnojmenné informaãní broÏurky, jenÏ je moÏno si objednat na na‰í brnûnské adrese (více viz seznam distribuce NESEHNUTÍ). Její kolega LukበSedláãek pracující na novém v˘zkumném projektu s názvem „Matkové“, kter˘ je zamûfien˘ na tzv. aktivní otcovství, nás seznámil s tématem rovn˘ch pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen v rodinû - pfiedev‰ím s psychologickou dimenzí této problematiky. Lucie Jarkovská (coby uÏ dlouhodobá pfiedná‰ející spolupracující na semináfiích od jejich prvopoãátku) pak zastoupila svou nemocnou kolegyni. Z pohledu
odbornice ze skupiny, která v letech 2000 – 2001 provedla v˘zkum zamûfien˘ na rovnost Ïen a muÏÛ ve vybran˘ch ãesk˘ch podnicích, úãastníkÛm a úãastnicím semináfie pfiedstavila nejen v˘sledky v˘zkumu, ale problém nerovnosti muÏÛ a Ïen v zamûstnání uvedla v ‰ir‰ím kontextu. Ten zahrnuje i jejich nerovné zastoupení na rozhodovacích a mocensk˘ch postech. Zorganizování dal‰ího roãníku vzdûlávacích semináfiÛ je v souãasnosti podmínûno tím, zda se nám podafií sehnat dostatek finanãních prostfiedkÛ. Sledujte dal‰í vydání Alarmu.
Poslední semináfi 2004 Pát˘m závûreãn˘m souborem pfiedná‰ek zamûfien˘ch na rovné pfiíleÏitosti muÏÛ a Ïen se uzavfiel tfietí roãník cyklu vzdûlávacích semináfiÛ „Îenská práva jsou lidská práva“, kter˘ NESEHNUTÍ pofiádá jiÏ od roku 2000. Pfiedná‰ejícími byli tentokrát lidé z Gender centra fungujícího na pÛdû Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brnû. T˘m jeho pracovníkÛ a pracovnic se v˘zkumu rovn˘ch pfiíleÏitostí muÏÛ a Ïen v rÛzn˘ch oblastech dlouhodobû vûnuje a tak byly jejich pfiedná‰ky velmi zajímavé a podnûtné. Základním prvkem formující nበnáhled na svût, a muÏe a Ïeny v nûm, je ‰kola. O rovn˘ch pfiíleÏitos-
Lucie Jarkovská pfii jedné ze sv˘ch pfiedná‰ek vysvûtluje co fiíká statistika.
LukበSedláãek pfiedná‰í o tom, jak ãasto peãují muÏi o dûti v rámci tzv. rodiãovské dovolené.
Novinka! - Vzdûláním k genderové rovnosti Pod tímto názvem se skr˘vá nová série pfiedná‰ek, které aktivisti a aktivistky kampanû pfiipravili zejména pro stfiední ‰koly a 8. a 9. tfiídy ‰kol základních. Tématy pfiedná‰ek jsou : 1. Genderové stereotypy - úvod do problematiky, základní pojmy a v˘chodiska, historie Ïenského hnutí, pfiekonávání genderov˘ch stereotypÛ. 2. Rovné pfiíleÏitosti Ïen a muÏÛ – úvod do problematiky, rovné pfiíleÏitosti pohlaví v zamûstnání, rodinû, vzdûlání a politice, obrana proti diskriminaci. 3. Násilí na Ïenách – základní v˘chodiska, seznámení s problematikou nejãastûj‰ích forem (domácí násilí, obchod se Ïenami, znásilnûní, Ïenská obfiízka), prevence, moÏnosti obrany a pomoci. Tyto pfiedná‰ky se mohou ve ‰kolách uskuteãnit
6 | Alarm ã.24
jednotlivû nebo jako cyklus, kter˘ podá studentÛm a studentkám ucelen˘ pfiehled o problematice Ïensk˘ch práv a rovnosti Ïen a muÏÛ. Stejnû tak se na nás mohou obrátit jednotlivé osoby, které by mûli zájem zorganizovat pfiedná‰ku ãi pfiedná‰ky pro ‰ir‰í vefiejnost v knihovnách, klubech a dal‰ích místech. Souãástí na‰eho projektu je i nová publikace – PrÛvodce na cestû k rovnosti Ïen a muÏÛ - informaãní broÏurka, která tato tfii témata shrnuje a slouÏí nejen jako podklad ãi pracovní se‰it k pfiedná‰kám, ale téÏ jako soubor základních informací a je vhodná pro kaÏdého/kaÏdou, kdo se o daná témata zajímá. BroÏurka je proto vyuÏitelná nejen pro studenty a studentky, ale téÏ ‰ir‰í vefiejnost a zejména pro pedagogické pracovníky a pracovnice jako podklad pro vlastní práci a informovanost. Obsahuje v˘ãet základních dat a souvislostí, cviãné otázky, pfiíklady
a citáty k zamy‰lení, praktické odkazy na adresy rÛzn˘ch organizací, literaturu apod. Na ‰kolách pro studující a uãitele/ky bude distribuována zdarma, pro ostatní za symbolick˘ch benefiãních 10,- Kã, které budou pouÏity na dotisk na‰ich feministick˘ch letákÛ. Máte-li o pfiedná‰ky ãi novou publikaci zájem, neváhejte se nám ozvat (napfi. pfiímo na nበemail
[email protected]). Více informací o aktivitách a „produktech“ kampanû Îenská práva jsou lidská práva najdete na http://zenskaprava.ecn.cz.
Kampanû
MoÏnost volby Pod tímto názvem se ukr˘valy dva komponované pfiedná‰kové veãery, které v kvûtnu 2004 opût pro ‰irokou vefiejnost zorganizovali aktivisté a aktivistky kampanû „Îenská práva jsou lidská práva“ NESEHNUTÍ. Jejich obsahem byla dvû oÏehavá témata t˘kající se problematiky reprodukãních práv Ïen a dívek. Tyto pfiedná‰ky souvisely s aktuálním dûním, kdy k obûma tématÛm probíhaly boufilivé diskuse a v˘stupy na pÛdû Parlamentu âeské republiky. NORMÁLNÍ POROD? Tato ãást byla zamûfiena na povídání o tom, co je a není bûÏné, nutné a normální pfii porodech v nemocnicích, jak probíhá pfiirozen˘ porod, jaké to je rodit doma a jaké moÏnosti mají budoucí matky u nás a v zahraniãí. Besedu vedla staniãní sestra Miloslava Kameníková, která se pfiedev‰ím s posluchaãkami (ale téÏ nûkolika posluchaãi) podûlila
o realitu své praxe z porodního sálu ve Fakultní nemocnici na Obilném trhu v Brnû, ve které se roãnû narodí více jak pût tisíc dûtí. O své zku‰enosti a znalosti ji doplnila (i za pfiítomnosti svého dítûte) ãerstvá matka Dita Bartu‰ková z Hnutí za aktivní matefiství. Pfiedná‰ející se zab˘valy nejen v˘ãtem ‰kodliv˘ch praktik, které nemocnice navzdory doporuãení Svûtové zdravotnické organizace ve své kaÏdodenní práci stereotypnû pouÏívají, ale téÏ moÏnostmi jak mohou Ïeny prÛbûh nemocniãní péãe o nû (pfiedev‰ím bûhem porodu) a jejich dûti ovlivnit tak, aby pro nû tento zásadní Ïivotní záÏitek nebyl traumatizující. BohuÏel se tak dûje dnes ve vût‰inû pfiípadÛ, kdy se k tûhotenství pfiistupuje jako k nemoci a ne jako k pfiirozenému dûji, do kterého je nutno zasahovat spí‰e v˘jimeãnû. Zásadní otázkou na tomto poli se ukázalo b˘t posílení úlohy porodních asistentek, které b˘vají v osobnûj‰ím kontaktu s rodiãkou a jejichÏ péãe (dle zdravotního stavu matky a dítûte více ãi ménû propojena s lékafisk˘m dohledem a pfiípadn˘m zásahem) je pfiizpÛsobena jejich individuálním potfiebám. Díky tomu se stává vedle automatizované nemocniãní praxe k matce i dítûti (ale i budoucímu otci) v˘raznû pfiátel‰tûj‰í.
POTRAT? NA âEM ZÁLEÎÍ? Následující den se posluchaãky a posluchaãi spoleãnû s Lindou Sokaãovou z praÏského Gender Studies, o. p. s., zab˘vali opaãn˘m problémem, kter˘ fie‰í Ïeny, kdyÏ poãaté dítû z nûjakého dÛvodu nemohou ãi nechtûjí pfiivést na svût. Pfii informování o tom, jak kdo pfiistupuje k problematice umûlého pfieru‰ení tûhotenství - jaká jsou v˘chodiska hnutí Pro Choice i Pro Life, jak se nahlíÏelo na potraty v historii a jaká je situace u nás a v zahraniãí dnes, vyznívala jako jasné poselství nutnost poskytnout Ïenám a dívkám moÏnost svobodnû se rozhodnout o tom, jak˘ ke svému tûhotenství zaujmou postoj a jak naloÏí se sv˘m tûlem. K diskusi byla pfiizvána i názorová protistrana – organizace Hnutí pro Ïivot âR – která v‰ak ve své ‰iroké ãlenské základnû nena‰la zástupce ãi zástupkyni, jenÏ by se mohl/mohla diskuse zúãastnit. NESEHNUTÍ plánuje, Ïe pfiedná‰ky a diskuse dot˘kající se reprodukãních práv jistû v budoucnu znovu zorganizuje, neboÈ se jedná (a zfiejmû i dlouho bude) o zásadní témata a skuteãnosti, která stále v˘znamnû zasahují oblast Ïensk˘ch práv.
zapÛjãeného z videoarchívu spoleãnosti âlovûk v tísni, kter˘ obsahoval v˘povûdi dívek z v˘chodní Evropy - prodan˘ch, znásilÀovan˘ch a nucen˘ch k prostituci. Pfiedná‰ky se uskuteãnily na dvou brnûnsk˘ch stfiedních ‰kolách a jednou téÏ pro ‰irokou vefiejnost, neboÈ obchod s lidmi se net˘ká pouze mlad˘ch dívek, jak by se mohlo na první pohled zdát. Posluchaãi a posluchaãky mûli moÏnost se dozvûdût o tom, jaké formy obchod s lidmi má (Ïe ho napfi. nelze zamûÀovat s dobrovolnou prostitucí), kdo se stává tzv. obchodova-
nou osobou, jaké jsou praktiky pfii „lákání“ obûtí a také, jak je moÏno se tomuto nebezpeãí bránit ãi jak pomoci pokud se s takovouto osobou setkáme. Po kaÏdé pfiedná‰ce následovala diskuse a úãastníci a úãastnice mûli moÏnost odnést si fiadu informaãních materiálÛ obou pofiádajících organizací a také organizace La Strada, která se prevenci a pomoci obûtem obchodu se Ïenami dlouhodobû vûnuje.
Obchod se Ïenami NESEHNUTÍ spoleãnû s brnûnskou skupinou Amnesty International uskuteãnilo v ãervnu nûkolik pfiedná‰ek vûnovan˘ch tématu obchodu s lidmi, jehoÏ pfieváÏnou vût‰inou obûtí se v‰ak stávají Ïeny a dívky (proto se ãasto pouÏívá pouze název obchod se Ïenami). Je‰tû pfied prázdninov˘mi v˘jezdy fiady studentÛ a studentek na brigády do zahraniãí jsme chtûli informovat o moÏn˘ch rizicích jejich cest a dÛleÏit˘ch prevenãních opatfieních. Pfiedná‰ka byla spojena s promítáním filmového dokumentu „Popelka na prodej“,
Tuto dvoustranu pfiipravila Katefiina Plesková
Tito mladí lidé se snad i pfies vynalézavost mafie obûÈmi obchodu s lidmi nestanou...
Alarm ã.24 | 7
Aktuálnû
Recenze - Jifiina ·iklová: ABC feminismu Otevfiená spoleãnost, bûÏnûji známá pod zkratkou OSF - neboli Sorosova nadace - mûla zase ‰Èastnou ruku. Podpofiila vynikající kníÏku s názvem „ABC feminismu“, kterou vydalo o.s. NESEHNUTÍ, neboli Nezávislé Sociálnû Ekologické Hnutí, a jejímiÏ editorkami jsou Lenka Formánková a Krist˘na Rytífiová. PfiestoÏe se na této knize podílelo celkem 18 autorek a autorÛ, tvofií kníÏka stejnorod˘ celek. Rozdûlena je do sedmi kapitol, z nichÏ kaÏdá je doplnûna literaturou a pfiehledem odkazÛ na tematiku gender a feminismus, na internet a o.s. NESEHNUTÍ. Tak jako pfied lety obdobná publikace „Spoleãnost Ïen a muÏÛ z aspektu gender“ (také podpofiena Open Society Fund v roce l999), i tato publikace slouÏí k prezentaci idejí editorÛ a nevládního obãanského sektoru. První kapitola je nazvána „Genderové stereotypy“ - neboli pojednává o vryt˘ch, ãasto tradicí, uãebnicemi, opakováním vsugerovan˘mi názory o tom, jaká je ãi není muÏská a Ïenská role, mylnû chápaná jako pfiirozená a samozfiejmá a jedinû správná. Jana Decarli Valdrová upozorÀuje, Ïe slovní obraty, úsloví, ale i ãeská gramatika utváfií na‰e pfiedstavy o postavení muÏÛ a Ïen. Dal‰í kapitola je vûnována promûnám rolí otce a matky a ãásteãnû zahrnuje i v˘sledky v˘zkumÛ o muÏích na rodiãovské dovolené, kter˘mi se zab˘vají pfiedev‰ím gender studia na Filozofické fakultû v Brnû. Pozornost vzbudí i v poslední dobû ãasto diskutovaná tematika partnerského a manÏelského souÏití gayÛ a lesbiãek, vãetnû jejich rodiãovství. I dal‰í kapitoly jsou vûnovány kontroverzním tématÛm. O tematice násilí páchaném na Ïenách pojednává kapitola od Markéty HuÀkové a Kláry Skfiivánkové. Jolana Navrátilová, Lucie Jarkovská a Katefiina Li‰ková zase pí‰í o m˘tu krásy a spo-
rech o pornografii mezi feministkami u nás i ve svûtû. V‰e je vyjádfieno struãnû, jasnû, odkazy nás upozorní na dal‰í moÏnosti poznání a v náznaku i na polemiky, které se okolo této problematiky vedou. Kniha zaujme ãtenáfie i tím, jak rychle pfiistupuje ke konkrétnímu tématu. Chce pfiedev‰ím vzbudit zájem, a to se jí dafií. V pfiedposlední kapitole, tedy ‰esté, pí‰e Iva DoleÏalová o postavení a roli Ïeny v kfiesÈanství, Hana Havelková podává zasvûcen˘ pfiehled o první a druhé vlnû feminismu a jejich podobnostech a rozdílech. „V˘znamné Ïeny a hnutí v historii feminismu“ od Lindy Sokaãové, která pracuje v Gender Studies o. p. s. v Praze a koordinuje feministické internetové knihkupectví, upozorÀuje nejen na velké ãeské Ïeny, jak˘mi byly a jsou Franti‰ka Plamínková nebo Milada Horáková, ale i na opomíjené hnutí Mujeres Libres ãili „Svobodné Ïeny“, které bojovaly ve ·panûlsku proti fa‰ismu a jejichÏ pfiístup se stal základem i pro dne‰ní anarchofeminismus, poÏadovaly i racionální a sociálnû spravedlivé uspofiádání spoleãenského systému. Struãnû, pfiehlednû vede Linda Sokaãová ãtenáfie pfies pojetí rÛzn˘ch feminismÛ v ‰edesát˘ch letech dvacátého století a upozorÀuje i na rozpory v druhé vlnû feminismu vypl˘vající pfiedev‰ím z reflexe tfiídních, rasov˘ch a sociálních rozdílÛ mezi Ïenami. Pak se dostává k poststrukturalistickému feminismu, inspirovanému Derridou, Lyotardem, psychoanal˘zou, aÏ k vûdomí krize identity, zpracované Judit Butlerovou. Vedle jiÏ zmínûného v˘borného pfiehledu od Hany Havelkové o druhé vlnû feminismu konãí tato útlá kníÏka statí Vûry Sokolové, která reflektuje v˘voj v âeskoslovensku a v âeské republice od pfievratu v roce l989 z hlediska diskusí
a postojÛ vÛãi gender a feminismu. Debaty v prvních letech vyjadfiovaly nejen totální neznalost feminismÛ, ale i dnes jiÏ skoro legendární odpor vÛãi tûmto my‰lenkov˘m proudÛm. Tím autorka zdÛvodÀuje i „zavádûjící“ oddûlení pojmÛ gender a feminismus v âechách v posledním desetiletí a kritizuje neprincipiálnost tohoto pfiístupu. Pfiechází k tfiídûní proudÛ rÛzn˘ch feminismÛ ve svûtû, k popisu reformních feministick˘ch teorií, od liberálního pfies marxistick˘ a socialistick˘ aÏ k specifick˘m problémÛm a je reflektující k feministick˘m smûrÛm Ïen v rozvojov˘ch zemích. Struãnû a jasnû upozorÀuje na propojenost genderu a dal‰ích kategorií odráÏejících spoleãenskou nerovnost, jak˘m je napfiíklad pojem rasa, etnická pfiíslu‰nost, vûk, náboÏenské vyznání atd., a ukazuje feminismus jako obecn˘ problém analyzující mocenské uspofiádání spoleãnosti z hlediska men‰iny a jako strategii pro kritiku rÛzn˘ch forem diskriminace a útlaku. Struãné, v˘stiÏné, ãtivû napsané. Opravdu ABC! Ale bez této abecedy nelze ãíst dal‰í knihy. ABC feminismu – Lenka Frománková, Krist˘na Rytífiová (eds) Vydalo NESEHNUTÍ Brno - za finanãní podpory Open society Fund Praha ISBN 80903228-3-2, str. 233, náklad a cena neuvedena
Valná hromada NESEHNUTÍ Zatím co obãané a obãanky âeské republiky slavili státní svátek Den osvobození, pÛldruhá desítka aktivistÛ a aktivistek NESEHNUTÍ si 8. kvûtna t. r. dala sraz v nízkoprahovém klubu v Hradci Králové. Po seznámení se se zajímav˘mi prostory, následovalo pfiedstavení v‰ech pfiítomn˘ch a pak uÏ byla zahájena dal‰í fiádná valná hromada NESEHNUTÍ, která se koná dvakrát roãnû. Jako vÏdy jsme zaãali prezentací ãinnosti jednotliv˘ch místních skupin a kontaktních míst (Brno, Boskovice, Trutnov, Olomouc, Pfiíbram, Zlín, âáslav), pobavili jsme se o situaci v jednotliv˘ch regionech, na základû ãehoÏ byl pak následnû odsouhlasen zánik skupiny v âáslavi a domluvena speciální setkání o budoucnosti NESEHNUTÍ ve Zlínû a Pfiíbrami. Po této ãásti valné hromady následovalo zvolení ãlenÛ a ãlenek statutárního orgánu NESEHNUTÍ – Rady. Kromû jednotliv˘ch zástupcÛ místních skupin (Milan ·tefanec - Brno, Václav Stoupal - Boskovice, TomበEichler - Trutnov)
8 | Alarm ã.24
byli do Rady NESEHNUTÍ ve dvou kolech zvoleni Filip Fuchs, Katefiina Plesková a Krist˘na Rytífiová. Následovalo hodnocení úãasti NESEHNUTÍ na celorepublikovém Dni Zemû a domlouvaly se dal‰í spoleãné aktivity místních skupin. S ohledem na pfiedprázdninové festivalové období se dohadovala pfiedev‰ím na‰e úãast s informaãním stánky o ekologii a lidsk˘ch právech na celé ‰ÀÛfie letních hudebních a kulturních festivalÛ (Trutnov, Boskovice, Letovice aj.). Dohodli jsme se také na spoleãn˘ch akcích ke Dni bez aut (22. záfií), na Den boje proti násilí na Ïenách (25. listopadu) a Den lidsk˘ch práv (10. prosince). Domluvila se i spoleãná prezentace poboãek NESEHNUTÍ, urãité zmûny na webu http://nesehnuti.ecn.cz a v‰ichni pfiítomní a pfiítomné slíbili pomoci s distribucí na‰í nové knihy ABC feminismu. Pro zlep‰ení na‰í vzájemné komunikace a jako souãást sebevzdûlávání bylo rozhodnuto, Ïe uspofiádáme dobrovolnick˘ víkend pro místní skupiny a dal‰í na‰e pfiíznivce a pfiíznivkynû,
jehoÏ náplní by mûla b˘t krátká ‰kolení o tom, jak úspû‰nû organizovat kampanû a vefiejné akce, jak pracovat s médii, jak získávat finanãní prostfiedky, jak se vûnovat dobrovolníkÛm a dobrovolnicím apod. Tuto akci pfiipravujeme na pfielom listopadu/prosince tohoto roku. Pro pfiesnûj‰í termín a dal‰í informace pi‰te na
[email protected] Závûr valné hromady byl vûnován volné diskusi o souãasné podobû NESEHNUTÍ a jeho místních skupin, fiada aktivistÛ a aktivistek se pfii ní otevfienû vyznala ze sv˘ch motivací, které je vedou k angaÏování se v na‰em sdruÏení. Bavilo se i o finanãním stavu jednotliv˘ch místních skupin, o úspû‰nosti na‰ich aktivit na získávání sympatizantÛ, ktefií kromû faktické a morální podpory na‰emu hnutí pomáhají i finanãními pfiíspûvky, za coÏ v‰em dûkujeme. Dal‰í valná hromada NESEHNUTÍ se uskuteãní pod taktovkou BrÀákÛ a sice 13. listopadu na Padmafarmû v Bûlé u Jevíãka. Milan ·tefanec
Kampanû
„Betonárna? - jen jsem to zkusil….“ Zaãalo to jako obvykle telefonátem rozhofiãené obãanky, která se podivovala nad tím, Ïe v její mûstské ãásti (BrnoKomín) má vyrÛst nová velká betonárna, a Ïe obãané a dokonce ani obecní úfiad není o této skuteãnosti nijak informován. Navíc celá stavba produkující 20m 3 betonu za hodinu mûla b˘t postavena v tûsné blízkosti v˘znamného registrovaného krajinného prvku Komínsk˘ lom a v tûsné blízkosti obytn˘ch domÛ a kvÛli její realizaci mûly b˘t káceny vzrostlé stromy. Jako vÏdy v takové situaci jsem si nejprve zaãal zji‰Èovat bliωí informace o celém pfiípadu. Pfii ãetbû dokumentace ke stavbû jsem se nemohl ubránit dojmu, Ïe její autor dfiíve pracoval jako redaktor humoristického t˘deníku Dikobraz. Jeho tvrzení, Ïe „Celá stavba je typická ekologická stavba, jejímÏ základním smyslem je zlep‰it v dané oblasti stav Ïivotního prostfiedí…“ je jistû dÛstojn˘m kandidátem na titul Zelená perla roku. Humor mû ov‰em pfie‰el v okamÏiku, kdy jsem se od starostky a místostarosty obce dozvûdûl, Ïe jejich podfiízen˘ vedoucí stavebního úfiadu jiÏ vydal potfiebné souhlasy
ke stavbû. Uãinil tak bez toho, Ïe by o tomto informoval obec, jejíÏ pfiedstavitelé (i obãané) se k danému zámûru staví velmi negativnû. Proã tak promptnû a bez okolkÛ a v rozporu se zákonem vyhovûl Ïádosti o v˘stavbu betonárny se mÛÏeme jen dohadovat. Po návratu z jednání na úfiadû jsem se zanofiil do archívÛ a ‰anonÛ NESEHNUTÍ, aÏ jsem z nich vylovil tfii roky star˘ papír, kter˘ následnû v daném pfiípadû sehrál dÛleÏitou roli. Dokazoval totiÏ, Ïe jiÏ pfied tfiemi lety si NESEHNUTÍ na místním stavebním úfiadû zaÏádalo dle zákona o ochranû pfiírody a krajiny o to, aby bylo pravidelnû informováno o v‰ech zahajovan˘ch fiízeních, pfii kter˘ch (slovy zákona) „mohou b˘t dotãeny zájmy ochrany pfiírody a krajiny“. PfiestoÏe zákon úfiadu v takovém pfiípadû ukládá, aby nás písemnû informoval o v‰ech podobn˘ch zámûrech jako je i napfi. v˘stavba betonárny, po celé tfii roky tak úfiad neuãinil. Podali jsme tedy na postup úfiadu stíÏnost, na jejímÏ základû byl vydán metodick˘ pokyn brnûnského magistrátu, kter˘ uznává na‰e právo se fiízení o betonárce úãastnit. Do fiízení
jsme se tedy pfiihlásili, ve spolupráci s místními obãany se dohodli na zorganizování petice na odbor Ïivotního prostfiedí krajského úfiadu a ãekali na postup investora. Také jsme deklarovali na‰e odhodlání stavbû ohroÏující Ïivotní prostfiedí i Ïivot místních obyvatel bránit v‰emi dostupn˘mi prostfiedky (úãast v fiízení, odvolání, Ïaloby apod.). Reakcí na na‰i stíÏnost a úãast v fiízení byla i dodateãná v˘zva stavebního úfiadu investorovi, aby k plánÛm na stavbu betonárny doplnil vyjádfiení hygienické stanice a v˘sledek zji‰Èovacího fiízení z odboru Ïivotního prostfiedí krajského úfiadu. Tohle asi byly pro investora poslední kapky pfii plánech na realizaci jeho „typicky ekologické stavby“. Ten pak do médií prohlásil, Ïe Ïádnou betonárnu uÏ stavût nechce, a Ïe to vlastnû chtûl jen zkusit, jestli to projde. Díky aktivním obãanÛm mûstské ãásti Komín, kter˘m není lhostejn˘ stav jejich Ïivotního prostfiedí, mÛÏeme fiíci komínské betonárce a jejímu investorovi NO PASSARAN. Milan ·tefanec
NESEHNUTÍ vymazáno z povrchu (Ekomapy) Odbor Ïivotního prostfiedí brnûnského magistrátu se nedávno rozhodl pro velmi zásluÏnou aktivitu - vydat ve spolupráci s âSOP Veronica unikátní Ekomapu mûsta Brna. Tato mapa mûla kromû odkazÛ na zajímavé pfiírodní památky, recyklaãní stfiediska, stanice pro monitorování ovzdu‰í, pfiinést také kontakty na kanceláfie v˘znamn˘ch brnûnsk˘ch ekologick˘ch organizací, které poskytují poradenství ‰iroké vefiejnosti. V nedávné minulosti s NESEHNUTÍm úfiedníci odboru uÏ ale nejednou nepûknû „vybûhli“. Naposledy se tak stalo letos v dubnu, kdy z broÏurky s informacemi o akcích ke Dni Zemû vy‰krtly tu, na které se NESEHNUTÍ v˘znamnû podílelo (oslavu Dne Zemû ve Wilsonovû lese). Od poãátku jsme tedy tu‰ili, Ïe to s uvedením na‰í organizace v Ekomapû nebude jen tak. Kontaktovali jsme proto s pfiedstihem zpracovatele ekomapy - âesk˘ svaz ochrany pfiírody Veronica a ujistili jsme se, Ïe nás do návrhu Ekomapy skuteãnû zafiadil. Domníváme se, Ïe na to máme plné právo od vzniku NESEHNUTÍ jsme fie‰ili desítky kauz t˘kajících se Ïivotního prostfiedí a obãanÛm, ktefií se na nás obrací, pomáháme bezplatnû. Dostalo se nám také uji‰-
tûní, Ïe v pfiípadû komplikací s odborem Ïivotního prostfiedí (kter˘ vydání Ekomapy financuje) kvÛli na‰í úãasti, nás bude âSOP vãas informovat. Jaké v‰ak bylo na‰e pfiekvapení, kdyÏ jsme poãátkem ãervna zjistili, Ïe Ekomapa je na svûtû a chybíme v ní nejen my, ale i Hnutí DUHA, Dûti Zemû a âesk˘ a Slovensk˘ dopravní klub! Shodou okolností jde o organizace, které se kromû poradenství vefiejnosti vûnují také problematice dopravy v Brnû a s vedením mûsta nûkolikrát vefiejnû nesouhlasily. Rozhodli jsme se proto na tuto dûtinskou schválnost úfiedníkÛ zareagovat vydáním spoleãné tiskové zprávy. Ta se podle oãekávání setkala se znaãn˘m ohlasem novináfiÛ - ãlánky se objevily v denících Rovnost a MF Dnes, dále na Britsk˘ch Listech a Econnectu a také jsme k tomuto tématu dûlali rozhovor pro brnûnsk˘ rozhlas. Nakonec to vypadalo, Ïe o Ekomapû se pofiádnû pí‰e a mluví aÏ po vydání na‰í tiskové zprávy. A dokonce se zdá, Ïe úfiedníci pomalu mûní názor - vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí Mgr. Vanûãek totiÏ v MF Dnes uvedl: „Nemá to b˘t v˘ãet v‰ech ekologick˘ch organizací v Brnû. Vybrali jsme ty, s nimiÏ nejvíce spolupracujeme. V tom, Ïe jsme
nevybrali zrovna tyto ãtyfii, není Ïádn˘ zámûr. Politicky to nikdo neovlivÀoval. O mapu je velk˘ zájem, uvaÏujeme o její aktualizaci. Nebráníme se tomu, aby se v takovém pfiípadû tyto organizace v nové mapû ocitly.“ Uvidíme... Filip Fuchs
Knihovna NESEHNUTÍ lidská práva feminismus a gender studies Ïivotní prostfiedí ochrana zvífiat Po – St: 10 – 12 h, 16 – 18 h
Alarm ã.24 | 9
Kampanû
Zbrojafii obchodovali i o prázdninách Ani v období letních prázdnin se nezastavil smrtící systém prodejÛ a v˘vozÛ zbraní, které z âeské republiky ãasto smûfiují do zemí, kde poru‰ují lidská práva a podporují váleãné konflikty. Na samém poãátku léta NESEHNUTÍ tiskovou zprávou upozornilo na dal‰í skandální prodej ze skladÛ ãeské armády (NESEHNUTÍ na tyto kontroverzní obchody upozorÀuje prÛbûÏnû, zejména happeningem pfied budovou ministerstva obrany v prosinci 2003 a blokádou vjezdu do areálu stejné instituce v dubnu 2004 – viz minulá ãísla ALARMu). Tentokrát se ministerstvo rozhodlo vydûlat na v˘prodeji star˘ch skfiíÀov˘ch pum a do nich pfiíslu‰né submunice. Tyto zbranû jsou pfiitom zastaralou obdobou souãasn˘ch kazetov˘ch pum (jeÏ po opu‰tûní letounu pomocí odstfiedivé síly vymr‰tí stovky mal˘ch náloÏí niãících nerozli‰ené cíle na plo‰e cca 10 hektarÛ). V˘sledkem b˘vá nejenom zmasakrování v‰ech Ïiv˘ch lidí, samozfiejmû vãetnû civilistÛ muÏÛ, Ïen a dûtí, a poniãení domÛ, v oblas-
tech pouÏití navíc zÛstávají na zemi, na stromech i na budovách nevybuchlé bombiãky nebezpeãnûj‰í neÏ zakázané ná‰lapné miny. Tuto v˘zbroj pouÏívají pfiedev‰ím moderní armády, ale zastaralé sovûtské modely budou nyní (i vinou na‰eho ministerstva obrany) dostupné i pro armády rozvojov˘ch zemí a rÛzné ozbrojené a polovojenské skupiny (díky niωí cenû a kompatibilitû se starou sovûtskou leteckou technikou). KdyÏ navíc pfiihlédneme k faktu, Ïe ministerstvo obrany nemá ponûtí (a jeho úfiedníci to sami pfiiznávají), kdo je koneãn˘m uÏivatelem jejich zbraní, a k tomu, Ïe v˘vozy do problémov˘ch zemí jsou bûÏnou praxí, nemÛÏeme oãekávat, Ïe z televizních obrazovek, ze stránek novin a hlavnû z reálného svûta zmizí utrpení obyãejn˘ch lidí ve válãících zemích. Obecnû na problém obchodu se zbranûmi upozorÀuje také putovní v˘stava NESEHNUTÍ s názvem „Zbranû, nebo lidská práva?“. Od svého zahájení v Moravské zemské knihovnû v dubnu 2004 se pfiesunula do
studentského klubu Krmítko, poté byla vystavena v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci. V souãasné dobû se díky ní mohou s problematikou v˘vozu zbraní seznámit studenti a studentky Gymnázia Pfiíbram. Dále plánujeme expozici v brnûnské knihovnû Jifiího Mahena, v praÏském klubu Akropolis a dokonce na Slovensku. V˘stava se skládá z 8 velk˘ch panelÛ a pomocí fotografií a textÛ nás seznamuje s nejotfiesnûj‰ími souvislostmi obchodu se zbranûmi, s protizbrojafisk˘mi kampanûmi NESEHNUTÍ a Amnesty International âR i s konkrétními moÏnostmi jak tyto aktivity podpofiit. Jedna z tûchto moÏností je i pomoci nám se zaji‰tûním putování v˘stavy tak, Ïe její vystavení domluvíte a zajistíte ve va‰em mûstû, ve ‰kole kterou nav‰tûvujete nebo ve va‰em zamûstnání. Pro více informací nav‰tivte stránky: http://www.zbrane.ecn.cz/cz/vystava.html nebo kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. Jirka KoÏelouh
O v˘stavu byl zájem
Prázdninové JMZ (Jídlo místo zbraní) âinnost skupinky „Jídlo místo zbraní“ bûhem prázdninové pauzy nepro‰la v˘raznou promûnou. Jídlo se rozdávalo pro jiÏ tradiãní komunitu bezdomovcÛ první sobotu v ãervenci, srpnu a záfií, kdy jedinou nepfiíjemnou zku‰eností byla velmi nízká úãast aktivistÛ a aktivistek podílejících se na pfiípravû a rozdávání jídla v prÛbûhu prázdnin. Pfiínosem tak zÛstalo pouze poznání skuteãnosti, Ïe aktivita Jídla místo zbraní je proveditelná i ve dvou lidech, jak se to podafiilo pfii srpnovém rozdávání. V˘znamn˘m posunem se poté stalo i první poprázdninové rozdávání jídla, které jsme z „technick˘ch“ dÛvodÛ (nebyl nalezen vozík k pfiepravû várnic) museli pfiesunout do parku za Janáãkov˘m divadlem.
10 | Alarm ã.24
Tato zmûna v zaÏitém systému rozdávání jídla na ulici âeská byla pozitivnû hodnocena pfiítomn˘mi aktivisty hned z nûkolika dÛvodÛ, zejména díky poklidnému prostfiedí parku s mnoÏstvím laviãek, které poslouÏily bezdomovcÛm k pohodlnému zkonzumování jídla a pfiíjemné poobûdové relaxaci. Odboural se tím, pro bezdomovce jistû nepfiíjemn˘, pobyt na jedné z nejfrekventovanûj‰ích ulic v Brnû, kde se ãasto setkávali s nepochopením spoluobãanÛ, nehledû na to, Ïe to ulehãilo i samotnou práci aktivistÛ a aktivistek. Jedinou nev˘hodou tohoto pfiesunu JMZ je nemoÏnost informovat kolemjdoucí o probíhající aktivitû, k ãemuÏ v‰ak poslední dobou docházelo pouze sporadicky. Otázkou tedy
zÛstává, zda-li rozdávání jídla ponechat na pÛvodním místû ãi ho pfiesunout. Vût‰ina úãastnících se dobrovolníkÛ a dobrovolnic, ktefií/které se rozdávání úãastnili, by v tomto pfiípadû radûji volila pfiesun na nové místo neÏ ponechání na starém. Pokusíme-li se prázdninové „Jídlo místo zbraní“ celkovû shrnout a zhodnotit, dojdeme k jednoduchému závûru: „Jídlo místo zbraní“ pro‰lo v prÛbûhu letních prázdnin zatûÏkávající zkou‰kou v podobû nízkého poãtu aktivistÛ, minimálnû s dobr˘m v˘sledkem, coÏ svûdãí o jiÏ pevném zakofienûní této kampanû jak mezi pofiádajícími aktivisty a aktivistkami, tak mezi samotn˘mi bezdomovci. CRL
Na‰e aktivity
NESEHNUTÍ na festivalech NESEHNUTÍ se kaÏdoroãnû objevuje se sv˘mi infostánky na mnoha festivalech. Leto‰ní ‰ÀÛru zapoãaly uÏ 15. kvûtna studentské Pfiesahy na Fakultû sociálních studií MU v Brnû, kde ov‰em nebylo díky ‰patnému poãasí pfiíli‰ mnoho úãastníkÛ a úãastnic. Dal‰í zastávkou byla velmi pfiíjemná My‰ Ma‰ Party No. 11, která probûhla 18. – 19. ãervna v Bojkovicích. Nejprve se vyskytly malé problémy s odvozem stánku a samotn˘ch aktivistÛ a aktivistek na místo, ale pfiece jen jsme v pozdní veãer dorazili v pofiádku. První veãer se nedalo dûlat nic jiného neÏ se seznamovat s pfiítomn˘mi lidmi u sklenky nûãeho dobrého. Druhého dne, kter˘ zaãal zvuky bubínkÛ vedle na‰eho stanu, jsme rozloÏily infor-
maãní materiály NESEHNUTÍ a strávili cel˘ den u stánku. Kromû velkého roje vãel, kter˘ se usídlil ve vûtvích stromÛ v areálu statku a museli na nûj b˘t zavoláni hasiãi, se nic zvlá‰tního nestalo. Festival probíhal klidnû, kaÏd˘ si zde urãitû na‰el „svoji parketu“ a pfiitom se úãastníci a úãastnice dozvûdûli o NESEHNUTÍ a jeho aktivitách. V‰e zakonãila ohromná veãerní boufie, kterou polovina lidí strávila pfii sledování fotbalového ME na velkém plátnû a druhá polovina pfii poslechu rÛzn˘ch kapel v místní stodole. 16. – 17. ãervence vyjelo asi ‰est aktivistÛ a aktivistek NESEHNUTÍ na slovensk˘ festival BaÏant Pohoda v Trenãínû. Jeho náv‰tûvnost byla odhadována aÏ na 20 000 lidi, poãasí bylo nádherné - celou dobu praÏilo sluníãko. Panovala zde velmi dobrá
Infostánek na festivalu My‰ Ma‰ v Bojkovicích
Protestfest V sobotu 29. kvûtna se na brnûnském Moravském námûstí uskuteãnil protestní festival s pfiiléhav˘m názvem Protestfest. Byl organizován poloformální skupinkou lidí – pfieváÏnû studentÛ stfiedních a vysok˘ch ‰kol, ktefií se angaÏují jak v oblasti alternativní kultury, tak v oblasti nejrÛznûj‰ích forem aktivizmu. Ti si dali tímto festivalem za cíl propojit rÛzné formy alternativní kultury a aktivit protestních hnutí a organizací a chtûli tak vytvofiit symbolick˘ vefiejn˘ prostor jak pro zavedené organizace, tak pro neformální sdruÏení a jednotlivce. NESEHNUTÍ se na tomto festivale prezentovalo spolu s dal‰ími organizacemi jako napfiíklad Greenpeace a Svoboda zvífiat. Díky nabitému programu
atmosféra. Vzhledem k velikosti a proslulosti festivalu zde byly zastoupeny se sv˘mi stánky i dal‰í neziskové organizace jako napfiíklad Greenpeace, Vlk, ªudia proti rasismu a dal‰í. Zájem o stánek NESEHNUTÍ byl vcelku velk˘, ale byli tam pfieváÏnû lidé ze Slovenska, a tak je vût‰inou mrzelo, Ïe nemáme poboãky i u nich. Nev˘hodou bylo jen ‰patné umístûní stánkÛ, které byly trochu bokem od frekventovan˘ch míst. V neposlední fiadû se NESEHNUTÍ prezentovalo i na hardcorovém Fluff Festu, kter˘ se konal 23. – 25. ãervence v Plzni. Dal‰í informace o festivalech se doãtete v ãláncích poboãek NESEHNUTÍ. Hladinová
Zájem byl pfiedev‰ím o podepisování petic. Protestfestu zde byla velmi pestrá ‰kála úãastníkÛ a úãastnic, pro které byly pfiipraveny koncerty, v˘stavy, rÛzné performance, infoshopy, ukázka tvorby graffiti, projekce a jiné aktivity z oblasti kulturních alternativ a aktivizmu. Akci doplÀovalo vynikající vegejídlo. Na závûr se úãastníci a úãastnice pfiesunuli
pochodem do Pisárek, kde pokraãovala afterparty do ranních hodin. AÏ na nûkterá média, která tuto akci shodila sv˘mi vyjádfieními o opil˘ch dûtech a nudící se mládeÏi, byla akce pfiijata a hodnocena velice pozitivnû. Hladinová
Alarm ã.24 | 11
Místní skupiny
NESEHNUTÍ - Boskovice Od posledního vydání Alarmu se v místní skupinû NESEHNUTÍ Boskovice stala jedna velmi podstatná organizaãní vûc. Na‰e fiady opustila Martina, které uÏ nezb˘val na tyto aktivity ãas, a zÛstali jsme jen dva. Ve stejné dobû ale zaãal na‰e akce nav‰tûvovat Roman, kter˘ má po nûkolika mûsících spolupráce zájem i o hlasovací právo. Tím by se vyfie‰ily problémy kolem dal‰í existence NESEHNUTÍ Boskovice a alespoÀ do konce roku bychom mûli b˘t „stabilizovaní“. Co se t˘ãe aktivit NESEHNUTÍ Boskovice, tak kromû prázdninové pfiestávky, kterou jsme vûnovali letním festivalÛm (viz samostatn˘ ãlá-
nek) pokraãujeme ve dvou dlouhodob˘ch aktivitách: cyklu „Îensk˘m okem...“ v oblasti práv Ïen a v pravidelném mûsíãním úklidu Stezek zdraví. Mimo to se na lokální úrovni pfiipojujeme k dal‰ím smyslupln˘m akcím a kampaním. Myslím, Ïe se nám podafiilo vytvofiit komunikaãní systém, jenÏ umoÏÀuje aby se informace o na‰ich aktivitách vãas dostávaly od nás nejen k sympatizantÛm, ale i do médií, coÏ byla hlavnû v zaãátcích na‰e slabá stránka. Zda se projeví na zv˘‰ené úãasti ãi zájmu dobrovolníkÛ na spolupráci se teprve ukáÏe. Rádi uvítáme jakoukoliv va‰i pomoc a spolupráci. Pokud jste tedy z okolí Boskovicka nebo
Blanenska a chcete-li se o ãinnosti NESEHNUTÍ Boskovice dozvûdût více, pfiijìte na nûkterou z na‰ich akcí, na vefiejnou schÛzku nebo nás kontaktujte. NESEHNUTÍ Boskovice P.O. Box 30 680 01 Boskovice e-mail:
[email protected] 731/258 171 - Va‰ek 728/064 037 - Petra Za NESE BCE
Pokraãování cyklu „ÎENSK¯M OKEM" v Boskovicích Pfiedná‰kov˘m cyklem „ÎENSK¯M OKEM aneb co nevidíme ãi vidût nechceme“ jsme v bfieznu v Boskovicích poprvé vefiejnû otevfieli téma rolí (postavení) Ïen a muÏÛ ve spoleãnosti. SnaÏíme se upozornit na hlavní témata z oblasti a pokusit se na nû nazírat jinak, neÏ jsme bûÏnû zvyklí. KaÏd˘ mûsíc se hloubûji vûnujeme jedné otázce. Cyklus jsme symbolicky otevfieli 8. bfiezna Mezinárodním dnem Ïen, v nûmÏ jsme seznámili s historií i souãasn˘m poselstvím MDÎ. V dubnu následoval úvod do problematiky gender s Lucií Jarkovskou z FSS Masarykovy univerzity Brno. Kvûtnov˘m a zatím nejvíce vefiejností reflektovan˘m tématem
se stalo matefiství, v jehoÏ rámci jsme si povídali s dlouholetou porodní asistentkou Blankou âermákovou o aktivním pfiístupu k tûhotenství a pfiirozen˘ch porodech. V ãervnu nás Linda Sokaãová z praÏského Gender Studies, o. p. s. provedla historií Ïenského hnutí. Druhou polovinu cyklu jsme 20. záfií zahájili ne moc úspû‰nû tématem rovn˘ch pfiíleÏitostí Ïen a muÏÛ a dívek a chlapcÛ s Ing. Petrem Frankem z NESEHNUTÍ Brno. Na toto aktuální a zcela jistû zajímavé téma totiÏ nikdo nepfii‰el. Svou roli zfiejmû sehrál i fakt, Ïe ve zpravodaji mûsta, kde vychází na‰e mûsíãní pozvánky, se v na‰em pfiíspûvku objevila chyba. Také v˘lepová firma nám
nevyvûsila plakáty, i kdyÏ jsme byli pfiedem domluvení. Neúspûch pfiedná‰ky se tedy dá pfiiãíst spí‰e neinformovanosti o jejím konání neÏ nezajímavému tématu. Na fiíjen máme pfiipraveno téma gender a média, v nûmÏ se podíváme na oblasti mediální prezentace Ïen, zmíníme se o m˘tu krásy, vlivu spoleãnosti ãi vlivu náboÏenství na Ïenu. Kromû pfiedná‰kového cyklu nabízíme vefiejnosti také moÏnost seznámení se s literaturou z dan˘ch oblastí, která v okrese Blansko (aÏ na v˘jimky) dosud není dostupná. Va‰ek Stoupal
Pozvánky na mûsíc fiíjen: „PROSÍME NEVHAZUJTE REKLAMNÍ MATERIÁLY“ - prodej benefiãních samolepek „Prodej samolepky...“ dennû 9 - 18 h, MIS Boskovice a IC Boskovicko
VEâER PRO ZVͤATA ke Svûtovému dni zvífiat - promítání dokumentÛ o právech zvífiat, jejich ochranû a vegetariánství - povídání na dané téma - pfiekvapení pro v‰echny pfiíchozí pondûlí 4. fiíjna v 18 h, Klubík na Plaãkovû ulici
VE¤EJNÁ SCHÒZKA MÍSTNÍ SKUPINY nedûle 24. fiíjna v 14 h, Klubík na Plaãkovû ulici
12 | Alarm ã.24
ÎENA A MÉDIA tématick˘ veãer s promítáním v rámci roãního pfiedná‰kového cyklu Îensk˘m okem aneb co nevidíme ãi vidût nechceme o tom: - jak˘ je mediální obraz Ïen a co ho utváfií - co je to m˘tus krásy - spoleãnost, náboÏenství versus Ïena - projekce na dané téma pondûlí 18.fiíjna v 18 h, videosál kina Panorama
ÚKLID STEZEK ZDRAVÍ - pomozte nám s úklidem stezek zdraví, aÈ se pfii procházkách boskovickou pfiírodou mÛÏeme cítit opravdu jako ve zdravém mûstû - pro úãastníky bude pfiipraveno vege obãerstvení nedûle 24. fiíjna v 15 h, sraz u Klubíku na Plaãkovû ulici
Místní skupiny
NESEHNUTÍ Boskovice na festivalech Stejnû jako kaÏd˘ rok i letos jsme bûhem prázdnin s boskovickou místní skupinou prezentovali NESEHNUTÍ na letních festivalech. Pro tuto pfiíleÏitost jsme novû ke stanu, kter˘ vlastníme jiÏ tfii roky, v˘hodnû pofiídili tfii stolky a ãtyfii Ïidliãky, s nimiÏ jsme vytvofiili pro prezentaci dÛstojnûj‰í prostfiedí. (Stali jsme se tím dozajista jednou z mála neziskovek, která má více nábytku, neÏli osob s hlasovacím právem.) Prvním byl tradiãní festival praÏského sdruÏení Unijazz v Boskovicích s neãekan˘m názvem Boskovice 2004. Stánek jsme instalovali v hlavní festivalov˘ den v sobotu. Mezi polednem a setmûním tak mûli procházející moÏnost seznámit se s na‰í ãinností a materiály, ãi podepsat, pfiípadnû roztrhat (skuteãnû se tak stalo!) nûkterou z nabízen˘ch petic. Stánek v‰ak nav‰tívilo ménû lidí neÏ v minulosti a to pfieváÏnû kvÛli niωí festivalové úãasti a patrnû také proto, Ïe jsme poprvé upustili od obãerstvení. K jeho zaji‰tûní jsme
tentokrát nemûli prostory ani dostatek aktivistÛ a aktivistek. Tradicí se stal i Festival 3+1 v Letovicích, pofiádan˘ brnûnsk˘m obãansk˘m sdruÏením Trialog, kter˘ mimo hlavního hudebního programu nabízí také moÏnost prezentace pro neziskov˘ sektor. Leto‰ní pát˘ roãník zásadnû poznamenalo poãasí - cel˘ víkend bylo zamraãeno, hlavní den provázel dé‰È. Sobotní prezentace neziskovek tak vy‰la témûfi naprázdno. NESEHNUTÍ bylo i pfies to mezi nûkolika málo zúãastnûn˘mi. K na‰emu stánku v bezprostfiední blízkosti chladného koupali‰tû, v nûmÏ se tentokrát nikdo nevykoupal, ale mnoho lidí nepfii‰lo - vût‰ina ze zúãastnûn˘ch zÛstala u pódia, kde probíhal koncert. My jsme v‰ak byli na festival velmi dobfie pfiipravení. Mohli jsme kromû materiálÛ nabídnout také alternativu tradiãních festivalov˘ch párkÛ, peãen˘ch kufiat a dal‰ích zvífiat: sortiment klasick˘ch vegebaget jsme doplnili ãerstv˘mi zeleninov˘mi vegeburgery, které dva z nás smaÏili,
zatímco zbytek chystal prezentaci. V˘znam infostánku byl diskutabilní, ale i pfiesto je dobfie, Ïe jsme vydrÏeli. KvÛli vysok˘m investicím do jídla jsme se nakonec v noci takticky „vnutili“ k prodejci piva nedaleko pódia a prodávali aÏ do pÛlnoci, abychom dostali zpût alespoÀ náklady na v˘robu na‰ich pochutin. To se nakonec povedlo, ale i tak nám zbyla polovina baget. Novou zku‰eností byla technoparty Raver’s Unite, která probûhla první záfiijov˘ pátek v Boskovicích. Ke dvûma technoscénám pfiipravili organizátofii oddychov˘ chill out prostor, kde kromû ãajovny a reggae dj’s vyhradili prostor i pro na‰e aktivity. Kromû toho, Ïe jsme prodali pár vegebaget (ke konci, kdy potfiebovali úãastníci doplnit energii a nezabíral uÏ ãaj, semtex, cigarety ani vodní d˘mky...) se toho u stánku moc nedûlo. I tak si ale pár lidí vzalo letáãky. Va‰ek Stoupal
Festival Boskovice
NESEHNUTÍ - Trutnov Pravdûpodobnû pravidlem se v Trutnovû stane letní pauza a neãinnost místní skupiny. Pfiesto pro leto‰ní rok alespoÀ dvakrát, pfieru‰ili trutnov‰tí Nesehnutí svÛj letní spánek a vypravili se na dva festivaly. Jedním z nich byl ve dnech 20. aÏ 22. srpna tradiãní Open air music festival. Infostánek, kter˘ se nacházel pfiímo v areálu Boji‰tû vedle dal‰ích ekologick˘ch a lidsko-právních skupin, se od ostatních neziskovek odli‰oval pfiedev‰ím ‰irokou tematickou nabídkou, která pokr˘vala i oblasti stojící mimo zábûr tûch vût‰ích. Zájem byl pfiedev‰ím o materiály ke zbrojafiské kampani, automobilismu a jeho negativnímu
dopadu na nás, feminismu a Ïensk˘ch právech a právech zvífiat. Dal‰ím v˘znamn˘m rozdílem byla celková grafická a i organizaãní úroveÀ prezentace a tak bude pravdûpodobnû nutné do pfií‰tího roku nalézt prostfiedky k tomu, aby Nesehnutí ne zÛstávalo ve stínu takov˘ch, velkoprostorov˘ch stánkÛ jak˘ mûla v Tr utnovû napfiíklad Arnika. Dal‰ím místem, kde se trutnovská místní skupina Nesehnutí prezentovala, byl nov˘ v˘chodoãesk˘ hudební a filmov˘ festival Na okraji, kter ˘ se konal o t˘den pozdûji od ãtvrtka 26. do nedûle 29. srpna v Novém BydÏovû nedaleko Hradce Králové.
Po letních prázdninách plánujeme opût fiadu nov˘ch akcí, uvítáme nové spolupracovníky a spolupracovnice. Pokud jste tedy z Trutnova nebo jeho okolí a chtûli byste se zapojit do na‰ich kampaní a pomoci nám pfii realizaci akcí, kontaktujte nás, prosím, na adrese: NESEHNUTÍ Trutnov Eichler TomበRozmar˘nová 448, Trutnov 541 02
[email protected] TomበEichler
Alarm ã.24 | 13
Z tisku
14 | Alarm ã.24
Z tisku
Alarm ã.24 | 15
Distribuce
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ NOVINKY * „ABC feminismu“ (NESEHNUTÍ, 2004): soubor textÛ, které reflektují nejv˘znamnûj‰í souãasná témata feministického hnutí (postavení Ïeny v rodinû, rovné pfiíleÏitosti muÏÛ a Ïen v zamûstnání, postoj spoleãnosti k Ïenskému tûlu a Ïenské sexualitû, domácí násilí, obchod se Ïenami, vysvûtlení problematiky genderové nerovnosti ve spoleãnosti a v jazyce, souhrnn˘ pfiehled historie Ïenského hnutí). Autorkami textÛ jsou v˘znamné pfiedstavitelky Ïenského hnutí v âeské republice. Cena 120 Kã. * John Yates „September Commando: Cesta marnosti a zklamání“ (Pohoda Records, 2004): v˘bûr zcela nov˘ch a dosud nezvefiejnûn˘ch ukázek provokujícího umûní vrchního grafika labelu Alternative Tentacles. Publikace je vizuálním popkulturním útokem proti v‰em bolestem dne‰ního svûta. Jde o soubor asi stovky fotografií s ironizujícími hesly a komentáfii (s pfieklady do ãe‰tiny) trefujících se do konzumní spoleãnosti, armády, zdravotnictví apod. Cena 200 Kã * „TIBETSKÉ LISTY“ ã. 24/léto 2004: nejnovûj‰í ãíslo „nezávislého ãtvrtletníku pro vûci tibetské“; ãlánky První tfii roky 21. století - Rozvoj nebo destrukce Tibetu?, Aktivista demytizuje Tibet, fotoreportáÏ z tibetského klá‰tera, toulky Tibetem, tibet‰tina pro cestovatele/ky aj. Cena 20 Kã * Tibetská vlajka: vlajka svobodného Tibetu v jeho národních barvách, rozmûry 90 x 140 cm. Cena 280 Kã * ãasopis „MY·MA· GAZETA“ ã. 23/ãerven 2004: hlavní téma - Homosexualita, ãlánek o Timu Robbinsovi, reportáÏ ze Slam Poetry, rozhovory s Timem o grafitti a H. Kulhánkovou o filmovém festivalu Mezipatra, text o hiphopu, recenze, básnû, povídky, fotky a mnohé dal‰í. Cena 40 Kã * Peter Singer „Osvobození zvífiat“ (Práh, 2001): kniha (poprvé v ãeském vydání) o nadvládû lidsk˘ch bytostí nad bytostmi ne-lidsk˘mi, která zpÛsobuje stále mnoho bolesti a utrpení. Boj proti ní je pro autora právû tak dÛleÏit˘ jako boj za kterékoli morální nebo sociální otázky minulosti. Text obsahuje informace, detailní popisy a komentáfie k tomu, co se dûje zvífiatÛm v laboratofiích a na farmách. Kniha je zároveÀ etick˘m zdÛvodnûním vegetariánství. Cena 195 Kã * videokazeta „Chov zvífiat na koÏe‰iny“: Dokument obsahuje v‰e podstatné o otázce chovÛ tzv. koÏe‰inov˘ch zvífiat podloÏené zábûry z ãesk˘ch koÏe‰inov˘ch farem a textem fiady studií a Zprávy Komise EU o zvífiatech chovan˘ch pro koÏe‰inu. Cena 120 Kã * videokazeta „Zmafiené Ïivoty“: obsáhl˘ pohled na problematiku pokusÛ na zvífiatech zamûfien˘ na jejich etickou stránku a „uÏiteãnost“. Vedle kritiky ukazuje i jiné moÏnosti jak bezpeãnû uchránit zdraví a Ïivoty lidí bez zbyteãného t˘rání a zabíjení zvífiat. Cena 120 Kã * ãasopis „KONEC KONCÒ“ ã. 2, 3, 4/2004: spoleãensk˘ obãansk˘ dvoumûsíãník, kter˘ je nástupcem ãasopisu Bariéry a chce postihnout promûny doby i její hlub‰í souvislosti. Má ‰irokou oblast pfiispûvovatelÛ/ek z oblasti kultury, vûdy, politiky, obãanské spoleãnosti aj. Pfiiná‰í nezávislé pohledy a úvahy, které nenajdete v bûÏném tisku. Zdarma. * „TEST, ãasopis pro spotfiebitele“ ã. 1/2004: ãíslo vûnované (kromû jiného) sledování nebezpeãn˘ch alergenÛ v kosmetice. Zdarma. * „VA·E PRÁVO!“ (proFem, 2004): tfietí ãerstvû aktualizované vydání poradenské broÏurky pro Ïeny - obûti domácího násilí. Zdarma. * edice Bloody Mary: rÛÏov˘ odznáãek s motivem Barbie na mu‰ce a nápisem „Sbohem Barbie“ Cena 23 Kã; ãasopis „BLOODY MARY“
16 | Alarm ã.24
ã. 8 (téma: Prostituce) a ã. 9 (téma: Subkultury & Patriarchát) Cena 25 Kã (dále ná‰ivky, triãka, nálepky – kompletní seznam na http://zenskaprava.ecn.cz) * triãko „Tento mûsíc menstruuji“: dámská triãka jsou externí souãástí stejnojmenné v˘stavy (více na www.feminismus.cz) - rÛzné velikosti (S, M, L), provedení (velk˘ bílo-ãerven˘ nápis s motivem ãervené vloÏky na hrudi nebo drobn˘ nápis na hrudi a motiv tampónu v dolní polovinû triãka), barvy (bílá, rÛÏová, modrá, hnûdá, ãervená, ãerná) a tvary (ramínka ãi krátk˘ rukáv). Cena 320 Kã * triãko antimilitaristické kampanû NESEHNUTÍ: Zakoupením triãka mÛÏete propagovat nejen aktivity na‰í kampanû, ale navíc ji podpofiíte i finanãnû a získáte vkusn˘ odûv vhodn˘ takfika pro v‰echny pfiíleÏitosti. Triãka jsou bavlnûná s ãernobíl˘m potiskem vepfiedu (viz obr.) a logem NESEHNUTÍ na rukávu, velikosti S, M, L, XL, XXL, barvy ãervená, modrá, okrová. Cena 200 Kã âASOPISY * „MY· MA· GAZETA“: editorial, téma, glosa, rozhovor, povídka, poezie, osobnost, recenze, reportáÏ, hudba, reklama, závûrem – to jsou rubriky tohoto „kulturního ob‰Èastníku o v‰eliãems“. V ã. 19 reportáÏ ze zasedání MMF/SB v Praze (cena 10 Kã – sleva!); hlavní témata ã. 20,5: Lidská práva (cena 20 Kã); ã. 21: (Eko) Feminismus a gender (cena 30 Kã); dvojãíslo 21,5 – 22: In-tolerance v âesku (cena 40 Kã) * „CAR BUSTERS“ ã. 17, 18 a 19: vizuálnû pfiitaÏliv˘ ãasopis „vymítaãÛ aut“ upozorÀuje ãasto i humornou formou na odvrácenou tváfi automobilismu více na www.carbusters.org. (anglicky) Cena 35 Kã * „AMARO GENDALOS“ ã. 11: zajímav˘ a velmi ãtiv˘ ãasopis o tzv. romské problematice, kter˘ se nevyh˘bá fiadû kontroverzních témat, aÈ uÏ jde o rasismus nebo o vládní politiku k romské men‰inû. Cena 17 Kã * „SEDMÁ GENERACE“ ã. 6/2002: ãíslo vûnované stále aktuálnímu tématu hypermarketÛ, ãlánky Jak regulovat hypermarkety, Od mal˘ch prodejen k hypermarketÛm, Vztah hypermarketÛ k zamûstnancÛm atd. Cena 29 Kã * „EXISTENCE“: „Anarchistická revue“ - teoretické ãlánky o anarchismu, ekonomické globalizaci, boji proti ní atd. Hlavní témata ã. 13: Militarismus (cena 25 Kã), ã. 14: Anarchie v praxi (cena 28 Kã) * „P¤ES PRÁH“ ã. 3: „âasopis pro ochranu rodiãÛ, dûtí a pfiírody ve mûstû“ vydává Hnutí PraÏské matky, z obsahu: lokální zprávy, m˘ty o ãeské ‰kole, Kdo je dula?, rady pro spotfiebitele/ky atd. Zdarma * „TIBETSKÉ LISTY“ kompletní fiada 1/1998 – 24/2004: jedin˘ ãesk˘ ti‰tûn˘ ãasopis obsahující informace o Tibetu, jeho historii i souãasnosti (jazyku, kultufie, náboÏenství, kaÏdodenním Ïivotû). Obsahuje rozhovory se zajímav˘mi lidmi, ktefií se Tibetem z rÛzn˘ch hledisek zab˘vají, pfieklady z jinak nedostupn˘ch zahraniãních materiálÛ, reportáÏe dokumentující poru‰ování lidsk˘ch práv, cestopisné ãlánky, kurzy tibet‰tiny aj. âísla 1 – 11 zdarma, cena ostatních 20 Kã
pracovníkÛ obchodu obsahuje fiadu postfiehÛ a faktÛ k tématu v˘stavby obfiích nákupních stfiedisek Sborník obsahuje i literární dílko Michala Hvoreckého o otvírání nového hypermarketu. Publikace poskytuje cenné informace (nejen) tûm, kdo se chtûjí dal‰í expanzi hyper- a super-marketÛ aktivnû postavit. Cena 49 Kã * Charles Patterson „Vûãná Treblinka“ (Práh, 2003): rozsáhlá publikace s podtitulem Ve vztahu ke zvífiatÛm jsme v‰ichni nacisté, ve které autor ukazuje, Ïe krutosti páchané na bezbrann˘ch mimolidsk˘ch stvofieních jsou pfiedzvûstí zloãinÛ vÛãi lidem sam˘m a Ïe zotroãení a zabíjení zvífiat je kofienem v‰emoÏného zla a násilí – otroctví, rasismu, genocid, pogromÛ a mnoh˘ch jin˘ch krutostí. Kniha nás nejen donutí k váÏnému zamy‰lení nad utrpením milionÛ bezbrann˘ch tvorÛ, ale pfiiná‰í také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Cena 220 Kã * „Zavírání dvefií“ (Lungta, 1999): text vydalo Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii v Dharamsale v roce 1998. Popisuje se v ní represe v Tibetu v letech 1996-1998 v rámci kampanû „tvrd˘ úder“. Cena 45 Kã * „Pravda o Tibetu“ (Lungta): text vydalo Oddûlení informací a mezinárodních vztahÛ tibetské exilové vlády v Dharamsale v Indii jiÏ v nûkolika vydáních. Poslední verze dokumentu byla publikována na podzim roku 1996 a pfiehlednû uvádí základní fakta o tibetské historii s dÛrazem na nejnovûj‰í dûjiny druhé poloviny 20. století a zejména na ãínskou okupaci Tibetu v padesát˘ch letech. Cena 65 Kã * „O zelí a panstvu“ (Kolektiv Fabian a P.V.O.S., 2001): obrázková publikace o genetickém inÏen˘rství. Cena 50 Kã * Janet Biehl „Pozvání do sociální ekologie“ (Subverze, 2003): dal‰í práce od autorky známé knihy Ekofa‰ismus – Pouãení z nûmecké zku‰enosti. Publikace se snaÏí o promy‰lenou radikální kritiku souãasn˘ch sociálních, politick˘ch a antiekologick˘ch trendÛ, o rekonstrukãní, ekologick˘, komunitární a etick˘ pfiístup ke spoleãnosti. Cena 25 Kã * Michel Chossudovsky „Válka a globalizace. Pravda o 11. záfií“ (INTU, 2003): Bylo rozpoutání „války proti terorismu“ skuteãnû reakcí na útoku 11. záfií? Ne‰lo o pouhou záminku pro realizaci dlouhodobû plánované strategie? Jaká je souvislost mezi ekonomickou globalizací a válkou? Odpovûdi na tyto a dal‰í otázky, jenÏ autor nastiÀuje, pfiedstavují pohled na souãasné dûní, kter˘ je odli‰n˘ od frází vût‰iny politikÛ a médií. Cena 140 Kã * Îivot není na prodej (Agentura Gaia): sborník pfiíspûvkÛ ze stejnojmenného semináfie, kter˘ probûhl bûhem zasedání MMF a SB v Praze, o dopadu ekonomické globalizace na Ïeny, dûti a pfiírodu. Dvojjazyãnû ãesky a anglicky - se spoustou fotografií. Cena 58 Kã * „Zpráva o monitorování prÛbûhu demonstrací – zpráva z projektu Obãansk˘ch právních hlídek Ligy lidsk˘ch práv bûhem demonstrací proti summitu NATO 2002“: zajímavá sonda do prÛbûhu demonstrací. Zdarma * edice kampanû proti muãení Amnesty International (anglicky): „Stopping The Torture Trade“ - obsáhlá broÏura o obchodu s policejní technikou zneuÏívanou k muãení; „Take A Step To Stamp Out Torture“ – publikace o konkrétních kauzách muãení z celého svûta; „Broken bodies, shattered minds“ publikace o muãení a zneuÏívání Ïen po celém svûtû; „Hidden scandal, secret shame“ - publikace o muãení a zneuÏívání dûtí po celém svûtû. BroÏurky obsahují velké mnoÏství fotografií - jednotná cena 25 Kã – sleva!
KNIHY A BROÎURY OSTATNÍ * “O hypermarketech vefiejnû“ (NESEHNUTÍ, 2002): sborník pfiíspûvkÛ celkem 15 autorÛ, odborn˘ch a barevn˘ch fotografick˘ch pfiíloh; kompilace teoretick˘ch ãlánkÛ od odborníkÛ/ic z rÛzn˘ch oborÛ (sociologie, architektura, ekonomie, právo, geografie aj.), zástupcÛ obãansk˘ch sdruÏení Dûti Zemû, Calla ad. a pfiedsedy Odborového svazu
* pohlednice „Proti legalizaci policejního násilí“: (plnobarevná) Cena 7 Kã * samolepka „Stop reklamním materiálÛm“: na va‰i schránku Cena 2Kã * samolepka „Svobodu Tibetu!“:
Distribuce barevná benefiãní samolepka s tibetskou vlajkou a citovan˘m nápisem doplnûná o vysvûtlení symboliky vlajky. Cena 10 Kã * videokazeta „Dalajlama v Praze - Etika pro pfií‰tí tisíciletí“: zachycená pfiedná‰ka ze Sportovní haly v Praze na podzim 2000. Cena 150 Kã – sleva! * videokazeta „Obchod se psy a koãkami v JiÏní Koreji“: V JiÏní Koreji jsou roãnû zabity asi 2 miliony psÛ, odhady ut˘ran˘ch koãek se rÛzní. To v‰e i pfies tamní zákony, které toto poãínání zakazují. Dokument pfiibliÏuje pozadí tûchto krut˘ch praktik a ptá se po oprávnûnosti poukazování na „dávné kulturní tradice“. Cena 120 Kã * triãko „Den bez aut“: barva ãerná, dvoubarevn˘ (bíloãerven˘) potisk A3 vpfiedu, logo NESEHNUTÍ a Hlasu Zemû na rukávu, velikosti L, XL a XXL) Cena 150 Kã * triãko „Prosím zastavte testování kosmetiky na zvífiatech“: barva bílá, velikost XXL, ãernoãern˘ potisk - obrázek pokusného králíka vpfiedu, logo organizace Different Life na rukávu. Cena 150 Kã FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE * Lucie Jarkovská „Rovné pfiíleÏitosti dívek a chlapcÛ ve vzdûlání“ (NESEHNUTÍ, 2003): Úkolem publikace je seznámit s problematikou genderovû odli‰né v˘chovy a vzdûlávání, ukázat, kde mÛÏeme hledat kofieny nerovnosti mezi pohlavími a pfiedloÏit podnûty, jak˘m zpÛsobem je moÏné vést v˘uku, aby pfiispívala k upevnûní spoleãenské rovnosti. Publikace je urãena v prvé fiadû uãitelÛm/kám, ale podnûtné informace, zajímavé pfií-
klady a postfiehy z na‰ich ‰kol budou pfiínosné i pro dal‰í ãtenáfie/ky. Cena 10 Kã * “Îenská práva jsou lidská práva“ (NESEHNUTÍ, 2002): sborník pfiedná‰ek lektorÛ/ek, jenÏ pfiedná‰eli na základním stejnojmenném cyklu vzdûlávacích semináfiÛ. âlánky pokr˘vají témata v˘voje feminismu, jin˘ch podob muÏské a Ïenské role, násilí na Ïenách a zpÛsobÛ obrany proti nûmu, rovn˘ch pfiíleÏitostí v zamûstnání a rodiãovství i problematiku registrovaného partnerství. Cena 49 Kã * Eve Ensler „Vagina monology“ (Pragma, 2002): exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava Ïenské sexuality; hra, která inspirovala dynamické hnutí V-Day, jehoÏ cílem je skoncovat s násilím na Ïenách. Cena 165 Kã * Jana JuráÀová „Iba baba“ (Aspekt, 1999): bufiiãské ãtení pro mlad‰í sestry a kamarádky, o tfiináctileté Sojce, která odmítá pfiedstavu Ïenskosti vnucovanou rodiãi, uãiteli a okolím (slovensky) Cena 69 Kã * Margaret Atwood „Nevesta zbojníãka“ (Aspekt, 1998): jeden z nejslavnûj‰ích románÛ kanadské autorky, v nûmÏ hrají roli silné Ïeny (slovensky) Cena 50 Kã – sleva! (PÛvodní cena 169 Kã - lehké po‰kození vzniklé zmoknutím knihy) * Jana JuráÀová „Utrpenie starého kocúra“ (Aspekt, 2000): ironick˘ pfiíbûh o únosu narcistického spisovatele, rodov˘ch stereotypech a necitlivosti vÛãi násilí (slovensky) Cena 78 Kã * Silvia Lispuchová „E‰te“ (Aspekt, 2000): „âo si mi to urobila“, monotónne bedákal muÏ, ale ona ho uÏ nevnímala. Nedoãkavo otvorila odch˘lené dvere a vypadla do tmy. (slovensky) Cena 79 Kã * Märta Tikkanen „Príbeh lásky storoãia“ (Aspekt, 1996): zpovûì manÏelky alkoholika (slovensky) Cena 70 Kã * Jaroslava BlaÏková „...Ako z gratulaãnej karty“
(Aspekt, 1997): necenzurované vydání kdysi problematick˘ch povídek slovenské autorky (slovensky) Cena 90 Kã * „MoÏnosÈ vol_by. Aspekty práva a zodpovednosti“ (Aspekt, 2001): sborník ãlánkÛ na téma reprodukãní svobody v kontextu lidsk˘ch práv a obrazÛ Ïenskosti a matefiství (slovensky) Cena 150 Kã * Daniel Hevier „Stra‰idelník“ (Aspekt, 1999): protistra‰idelná kníÏka pro (ne)bojácné dûti, která uãí dûti nebát se (slovensky) Cena 77 Kã * G. Braun, Dorothee Wolters „Vel_ké a malé nie“ (Aspekt, 1998): kníÏka pro dûti, která uãí, jak dát najevo, co nám je a není pfiíjemné. (slovensky) Cena 49 Kã * M. Mebes, L. Sandrock „Dotyky nie sú na rozkaz“ (Aspekt, 1998): omalovánka, která dûtem ukazuje, Ïe ne v‰echny doteky si musí nechat líbit (slovensky) Cena 25 Kã * ãasopis „P¤ÍMÁ CESTA“ ã. 5: téma: MuÏi v patriarchátu – ãlánky Role otce v prvních letech Ïivota, Ideologie podfiízenosti, V˘chova chlapcÛ a její vliv na partnerské vztahy atd. Cena 25 Kã * ãasopis „ASPEKT – Násilie II.“ ã. 1/1999: obsaÏn˘ slovensk˘ feministick˘ ãasopis, texty o t˘rání Ïen a dûtí Cena 70 Kã * ãasopis „POTMùCHUË“ ã. 1/2000: „feministick˘ obãasník“ – téma: Îena, práce, zamûstnání. Cena 10 Kã – sleva! Uvedené ceny jsou bez po‰tovného! O kalkulaci pfiesné ãástky nám prosím napi‰te.
V˘stavy a pfiedná‰ky NESEHNUTÍ V˘stavy Chtûli byste uspofiádat v˘stavu na téma lidsk˘ch práv, ekologie ãi práv zvífiat ve va‰em mûstû? Neváhejte a napi‰te si o nûkterou z v˘stav NESEHNUTÍ! ZAOST¤ENO NA HYPERMARKETY Nová verze v˘stavy upozorÀující na negativní dopad expanze obfiích nákupních center. Celkem 11 panelÛ formátu 70 x 100 cm (orientované na v˘‰ku) s fotografiemi a doprovodn˘mi texty. Pokud budete mít zájem, na‰i aktivisté Vám zajistí pfiedná‰ku, dále si mÛÏete objednat leták „Zaostfieno na hypermarkety“, sborník pfiedná‰ek na toto téma nebo samolepky na schránku „Stop reklamním materiálÛm“. V˘stavu si mÛÏete objednat také elektronicky prostfiednictvím formuláfie na stránkách www.hyper.cz. V¯VOZY ZBRANÍ Z âESKÉ REPUBLIKY V rámci kampanû „Zbranû, nebo lidská práva?“ vznikla koncem roku 2003 stejnojmenná v˘stava. Sérií fotografií a krátk˘ch komentáfiÛ pfiibliÏuje pfiíãiny a následky nekontrolovaného obchodu se zbranûmi. Fotografie zobrazující utrpení rozvojov˘ch zemí - kam smûfiují velké zbrojní zásilky, aby podpofiili ozbrojené konflikty nebo udrÏeli pfii moci spfiátelené diktátory - jsou dány do kontrastu s fotografiemi zbraní ve vyle‰tûn˘ch vit-
rínách zbrojafisk˘ch veletrhÛ (napfiíklad brnûnsk˘ IDET). V˘stava se skládá z 8 panelÛ 70 x 100 cm (orientované na v˘‰ku). Pro zapÛjãení k vystavování kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. MÛÏete si ji objednat také elektronicky prostfiednictvím formuláfie na stránkách http://zbrane.ecn.cz. ZA SVOBODU PRO TIBET V˘stava se skládá z 15 barevn˘ch fotografií formátu 30 x 45 cm v lehk˘ch rámech. Je doplnûna texty o poru‰ování lidsk˘ch práv v Tibetu. Spolu s v˘stavou vám mÛÏeme poslat i leták „Svobodu Tibetu“. PROâ PRÁVA ZVͤAT Sedm velk˘ch panelÛ (zhruba 80 x 110 cm) s barevn˘mi fotografiemi je vûnováno problematice t˘rání zvífiat na koÏe‰inov˘ch farmách, pfii lovu koÏe‰inov˘ch zvífiat, ve velkochovech a pfii transportu hospodáfisk˘ch zvífiat nebo v cirkusech. Dva panely upozorÀují na krutosti na zvífiatech v pokusn˘ch laboratofiích. K dispozici k v˘stavû jsou i letáky s tématikou ochrany práv zvífiat.
Pfiedná‰ky Dále mÛÏete uspofiádat ve va‰em mûstû vefiejnou besedu, pfiedná‰ku nebo workshop na ‰kole na nûkteré z následujících témat:
Co dûlá NESEHNUTÍ? (obecnû o aktivitách na‰eho obãanského sdruÏení) Zaostfieno na hypermarkety (o tom, co pfiiná‰í nekontrolovatelná expanze obfiích obchodních fietûzcÛ) Militarismus není fie‰ení (o praktikách velk˘ch zbrojafisk˘ch koncernÛ a v˘vozech ãesk˘ch zbraní do nestabilních oblastí) Stop domácímu násilí (o tom co je domácí násilí, nejãastûj‰ích m˘tech provázejících tuto problematiku a o tom jak se mu dá bránit) Uprchlíci v âeské republice o historii i souãasném stavu uprchlictví v âR s akcentem na poru‰ování práv bûÏencÛ ze strany ãesk˘ch úfiadÛ a moÏnostech jak uprchlíkÛm pomoci Jaké je to b˘t uprchlíkem? interaktivní workshop urãen˘ zejména studentÛm a studentkám Z· a S· pfiibliÏuje pomocí záÏitkov˘ch her problémy a situace, kter˘mi prochází uprchlíci Kavkaz beseda o zemích Kavkazu (ÁzerbájdÏán, âeãensko, Gruzie, Arménie...), ze kter˘ch do âR mífií tisíce uprchlíkÛ. O dÛvodech této migrace, situaci v tûchto zemích i moÏnostech pomoci.
Alarm ã.24 | 17
VyplÀte prosím pfiiloÏenou návratku dobrovolníka/dobrovolnice, sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ (v elektronické podobû také na http://nesehnuti.ecn.cz)
Nebuìte lh ostejní, pfiidejte se k nám! Podpofite n ás!
Nezávislé sociálnû ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brnû s cílem aktivnû napomoci fie‰ení problémÛ v oblasti lidsk˘ch práv a Ïivotního prostfiedí. DÛleÏitá je pro nás kaÏdá pomoc - od ‰ífiení letákÛ aÏ po práci na konkrétních kampaních. Neménû dÛleÏitá je i va‰e finanãní podpora, která nám umoÏní realizaci fiady v˘znamn˘ch aktivit. Jsou-li vám aktivity NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme vበpfiíspûvek na Transparentní úãet NESEHNUTÍ Brno veden˘ u eBanky, ãíslo úãtu: 1190794001/2400 18 | Alarm ã.24
Registrováno u MK âR pod ãíslem E 14790
