DAÒOVÁ OPTIMALIZACE NADNÁRODNÍCH SPOLEÈNOSTÍ PROSTØEDNICTVÍM VNITØNÍCH CEN: PØEHLED HLAVNÍCH TEORETICKÝCH VÝCHODISEK A MOŽNÝCH MAKROEKONOMICKÝCH DOPADÙ Filip Novotný, Èeská národní banka; Vysoká škola ekonomická v Praze*
1. Úvod
Ve svìtové ekonomice dochází zejména od 90. let minulého století k urychlení procesu globalizace. Na jedné stranì jsou zkoumány pozitivní efekty pøímých zahranièních investic. K tomuto proudu se øadí práce zabývající se rolí pøímých zahranièních investic v procesu restrukturalizace tranzitivních ekonomik støední a východní Evropy. Barrell a Holland (2000) dokazují na základì empirické analýzy pozitivní vliv pøímých zahranièních investic na rùst produktivity práce ve zpracovatelském prùmyslu v Èeské republice, Maïarsku a Polsku. Weill (2003) zároveò dokazuje pozitivní vliv zahranièního vlastnictví na nákladovou efektivnost bankovního sektoru. Úlohou pøímých zahranièních investic pøi restrukturalizaci støedoevropských tranzitivních ekonomik se dále zabývají napøíklad Benáèek (2000), Jarolím (2000) nebo Srholec (2003). Na druhé stranì se s rostoucím stáøím pøímých zahranièních investic objevují i nìkteré negativní efekty, které jsou s nimi spojené. Mezi nejvýznamnìjší patøí zvyšování deficitu bìžného úètu platební bilance v dùsledku repatriace ziskù nadnárodními spoleènostmi (Brada, Tomšík, 2003, 2004; Novotný, 2004; Altzinger, 2006; Mandel, Tomšík, 2006). Tato sta• se vìnuje dalšímu ekonomickému fenoménu, který souvisí s èinností nadnárodních spoleèností. Na základì dostupných teoretických a empirických studií se budu zabývat objasnìním faktorù, které stojí v pozadí oceòování transakcí v rámci vlastnicky propojených jednotek nadnárodní spoleènosti. Nejprve nadefinuji vnitøní obchod nadnárodní spoleènosti a poté se budu zabývat optimální strategií stanovování jeho ceny. Za hlavní motiv nadnárodní spoleènosti pøi stanovování vnitøních cen, za které jsou smìòovány zboží a služby mezi jí vlastnìnými dceøinými spoleènostmi, budu považovat maximalizaci jejího celkového, konsolidovaného èistého zisku bez ohledu na dílèí ziskovost jednotlivých dceøiných spoleèností. Dále ukáži, že odlišnosti v míøe zdanìní firem v jednotlivých zemích a existence celních bariér mezinárodnímu odchodu vede management nadnárodních spoleèností k uplatòování specifických pravidel pro oceòování vnitøních transakcí, které se poté mohou výraznì odlišovat od „arm’s length“ transakcí1. Z hlediska maximalizace konsolidovaného zisku nadnárodní spoleènosti jsou tyto strategie zcela opodstatnìné, avšak pro otevøené ekonomiky s výrazným podílem firem pod zahranièní *
1
Názory obsažené v této stati jsou názory autora a nemusí nutnì odpovídat oficiálním stanoviskùm uvedených institucí. „Arm’s length“ transakce jsou transakce mezi dvìma spøíznìnými nebo pøidruženými spoleènostmi, které jsou uskuteèòovány tak, jako by šlo o zcela na sobì nezávislé subjekty.
40 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
kontrolou, mohou mít významné makroekonomické dopady. Makroekonomická analýza bez znalosti praktik nadnárodních spoleèností v mezinárodním obchodì mùže poté vést k nesprávným závìrùm a doporuèením pro hospodáøskou politiku. Mezi zemì s vysokým podílem nadnárodních spoleèností na celkové ekonomické aktivitì a exportní výkonnosti patøí i Èeská republika, proto v jejím pøípadì oèekávám silné efekty plynoucí z vnitøního obchodu nadnárodních spoleèností. 2. Vnitøní obchod nadnárodních spoleèností
Globalizace2 spojená s vysokými toky pøímých zahranièních investic se stala významným nástrojem k rozšiøování ekonomické aktivity a výkonu vlastnických práv za hranice národních státù. I když podíl pøílivu pøímých zahranièních investic do støední a východní Evropy dosahoval v prùmìru pouze 6,6 %3 celkového pøílivu tìchto investic do nejvyspìlejších zemí svìta, staly se pøímé zahranièní investice synonymem restrukturalizace a ekonomického úspìchu tranzitivních zemí. V souvislosti s rùstem významu pøímých zahranièních investic ve svìtové ekonomice se postupnì staly pøedmìtem zájmu nových teorií.4 Tabulka 1 Význam pøímých zahranièních investic v jednotlivých zemích
Zdroj: EIU Country Data, The Economist (https://eiu.bvdep.com).
Rugman (1996) vysvìtluje vznik a fungování nadnárodních spoleèností snahou firem nahradit vnìjší trhy efektivnìjšími vnitrofiremními trhy. Firemní expanze do nové geograficky oddìlené oblasti nabývá forem horizontálního rozšíøení nadnárodní spo2
3
4
Celkový postup globalizace je spojován zejména s rychlým nástupem nových informaèních technologií, které výraznì snížily mezinárodní komunikaèní a organizaèní náklady, a renesancí demokracie a tržního hospodáøství v mnoha èástech svìta spojenou s liberalizací mezinárodních trhù. Vlastní výpoèet na základì dat EIU Country Data, The Economist (https://eiu.bvdep.com). Prùmìr je spoèten za období od roku 1993 do roku 2005. Za nejvyspìlejší zemì svìta jsou považovány státy skupiny G7. Mezi nové pøístupy patøí napøíklad hypotéza tržních nedokonalostí (Kindleberger, 1969, Hymer, 1972, Horaguchi, Toyne, 1990), která tvrdí, že PZI jsou pøímým výsledkem nedokonalostí na globálním trhu. Dalším pøístupem je napøíklad eklektický pohled na mezinárodní produkci (Dunning, 1986, 1988) nebo teorie internalizace (Rugman, Eden, 1985, Rugman, 1996).
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 41
leènosti s vnitøní smìnou identického finálního zboží, vertikálního rozšíøení s vnitøní smìnou meziproduktu nebo formy horizontálnì i vertikálnì integrované nadnárodní spoleènosti s vnitøní smìnou finálního zboží i meziproduktu (Caves, 1971, Madan, 2000).5 Plány nadnárodních spoleèností provést horizontální nebo vertikální investici v zahranièí jsou pøímo srovnatelné s rozhodnutím pro domácí expanzi. Do zahranièí však expandují zejména velké firmy, které jsou dostateènì etablované na domácím trhu. Hipple (1990) nabízí ètyøi vymezení mezinárodního obchodu, který souvisí s aktivitami nadnárodních spoleèností. Jde vlastnì o rùzné definice vnitøního obchodu nadnárodní spoleènosti. Jedná se o: l obchodní transakce, kde buï mateøská firma nadnárodní spoleènosti nebo dceøiná firma nadnárodní spoleènosti vystupuje na stranì dovozce nebo vývozce,6 l obchodní transakce, ve kterých vystupuje pouze mateøská firma nadnárodní spoleènosti na stranì dovozce nebo vývozce, l obchodní transakce, ve kterých vystupuje pouze dceøiná firma nadnárodní spoleènosti na stranì dovozce nebo vývozce, l obchodní transakce mezi mateøskou firmou a jí podøízenou dceøinou firmou. Jedná se o èistý vnitøní obchod v rámci nadnárodní spoleènosti. Z definice vnitøního obchodu nadnárodní spoleènosti je zøejmé, že bude ovlivòován odlišnými faktory ve srovnání s tìmi, které ovlivòují mezinárodní obchod mezi vzájemnì nezávislými obchodními partnery. Pokud je tedy zkoumaná ekonomika charakteristická vysokým podílem ekonomické aktivity generované pøímými zahranièními investicemi, stává se analýza jejího zahranièního obchodu mnohem komplexnìjší a nìkterým obchodním vztahùm je tøeba pøiøadit dodateèné vysvìtlující faktory (Benvignati, 1990). Vysoký podíl vnitøního obchodu nadnárodních firem na celkovém svìtovém obchodu dokládá napøíklad Neighbour (2002) nebo Ernst&Young (2005–2006). Clausing (2003) napøíklad odhaduje podíl vnitrofiremního obchodu na celkovém zahranièním obchodu Spojených státù amerických na pøibližnì 40 %. Rostoucí význam vnitropodnikového obchodu vedl navíc OECD k vytvoøení pravidel pro mezinárodní smìnu zboží a služeb v rámci nadnárodních spoleèností.7 3. Optimální nastavení vnitrofiremních cen pøi decentralizovaném øízení
S vnitrofiremním obchodem pøímo souvisí problematika správného nastavení vnitøních cen, za které jsou zboží a služby v rámci nadnárodní spoleènosti smìòovány. Na konkrétním nastavení vnitøních cen nadnárodních spoleèností závisí na jedné stranì produkèní chování jejich dceøiných firem a na druhé stranì je jím ovlivnìno pøerozdìlování ekonomických zdrojù mezi dceøinými firmami podle potøeb nadnárodní spoleènosti jako celku. 5 6 7
Dalším zpùsobem firemní expanze mùže být napøíklad diversifikace stávající produkce na základì konglomerátu podnikù. Úøad pro ekonomické analýzy ve Spojených státech amerických (Bureau of Economic Analysis, http://www.bea.gov/) takto poèítá zahranièní obchod nadnárodních spoleèností. Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Administrators. Paris : OECD Publishing, 2001.
42 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
Vznik prvních studií zabývajících se optimálním nastavením vnitrofiremních cen podnítila rostoucí decentralizace rozhodovacích pravomocí a zavádìní divizního èlenìní firem (Cook, 1955, Hirshleifer, 1956). Rozhodnutí mezi centralizací a decentralizací záviselo zejména na velikosti pøidružených spoleèností, na jejich geografické poloze a produktové diferenciaci. Míra centralizace a decentralizace se navíc lišila podle jednotlivých funkèních oblastí firmy. Decentralizace rozhodovacích pravomocí byla charakteristická pro marketing, personalistiku a výrobu, zatímco centralizaci vìtšinou podléhala oblast financí nebo výzkumu a vývoje (R&D) (Kassicieh, 1981). Vzájemnì oddìlené divize, které se chovaly v mnoha pøípadech jako nezávislá zisková centra, vyžadovaly systém správného oceòování vzájemnì smìòovaného zboží a služeb. Hlavním úkolem vnitøních cen tak bylo decentralizované firmì zajistit produkèní efektivnost na úrovni jednotlivých divizí a zároveò maximalizovat celkový konsolidovaný zisk firmy. Hirshleifer (1956) analyzoval optimální nastavení vnitøních cen na pøíkladu vertikálnì integrované firmy se dvìmi nezávislými divizemi, z nichž jednu oznaèil jako výrobní divizi a druhou jako distribuèní divizi. Každá z tìchto dvou divizí vyrábí takové množství produkce, pøi kterém dochází k maximalizaci jejího vlastního v rámci firmy oddìleného zisku. Mezi obìma divizemi dochází zároveò k jednosmìrnému vnitønímu obchodu s meziproduktem od výrobní divize k distribuèní divizi. Meziprodukt je v distribuèní divizi zpracován a následnì prodán koneènému zákazníkovi ve formì finálního produktu. Jelikož Hirshleifer pøedpokládal decentralizované øízení jednotlivých divizí mohlo vedení firmy ovlivòovat produkci obou divizí pouze prostøednictvím vnitrofiremních cen. Pøi optimální vnitrofiremní cenì se množství meziproduktu nabízeného výrobní divizí rovnalo množství meziproduktu poptávaného produkèní divizí. Na obrázku 1 znázoròuje prùnik køivek poptávky a nabídky meziproduktu x optimální vnitrofiremní cenu v0, pøi které jsou obì divize ochotny smìòovat optimální množství meziproduktu x0. Køivka nabídky meziproduktu výrobní divizí xS je totožná s rostoucí èástí køivky mezních nákladù výrobní divize.8 V pøípadì existence dokonalého trhu pro finální produkt, bude poptávka distribuèní divize po meziproduktu (xD) klesající funkcí vnitrofiremní ceny.9 V ideálním pøípadì technologické10 a poptávkové nezávislosti11 mezi divizemi by mìlo centrální vedení firmy stanovit vnitrofiremní cenu na úrovni mezních nákladù výrobní divize pøedstavovanou køivkou nabídky meziproduktu (xS). Souèasnì by mìlo také platit, že souèet mezních nákladù výrobní a distribuèní divize by se mìl rovnat cenì finálního produktu nebo v obecném pøípadì meznímu pøíjmu distribuèní divize.12
V pøípadì obou divizí jsou pøedpokládány rostoucí mezní náklady. Bond (1980) pro vìtší jednoduchost pøedpokládal, že distribuèní divize používá meziprodukt v konstantní proporci pøi výrobì finálního zboží. 10 V pøípadì technologické závislosti je situace tak komplexní, že nejsme schopni urèit charakter obecného øešení. Pøedpoklad o nezávislosti divizí bude za tìchto podmínek málo pravdìpodobný. 11 V pøípadì poptávkové závislosti mezi divizemi bude vnitrofiremní cena stanovena nìkde v intervalu mezi úrovní mezních nákladù a tržní cenou. 12 Pokud bude existovat vnìjší dokonale konkurenèní trh pro meziprodukt, mìla by optimální vnitrofiremní cena meziproduktu odpovídat jeho tržní cenì. 8 9
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 43
Obrázek 1 Stanovení optimální vnitrofiremní ceny meziproduktu
v xS v* v0 xD
x*
x0
x
Zdroj: BOND, E. W. Optimal Transfer Pricing When Tax Rates Differ. Southern Economic Journal. 1980, vol. 47, no. Zdroj: 1, s. 194. BOND, E. W. Optimal Transfer Pricing When Tax Rates Differ. Southern Economic
Journal. 1980, vol. 47, no. 1, s. 194.
Z praktického pohledu je nejjednodušším øešením pro vedení firmy použití tržních cen pro vnitrofiremní transakce. Toto øešení je však efektivní pouze tehdy, když jsou tržní ceny urèovány na dokonale konkurenèním vnìjším trhu, nebo• pouze tehdy pøedstavují optimální vnitrofiremní cenu na úrovni mezních nákladù produkèní divize. V pøípadì, že firmy operují na nedokonale konkurenèním trhu nebo pokud relevantní vnìjší trh pro dané transferované zboží neexistuje, potom by mìla být optimální vnitrofiremní cena stanovena na úrovni mezních nákladù výrobní divize nebo alespoò v intervalu vymezeném mezními náklady a tržní cenou. Taková vnitrofiremní cena odpovídá decentralizované neboli „arm’s-length“ vnitrofiremní cenì (Hirshleifer, 1956). 4. Centralizace øízení nadnárodní spoleènosti
Podmínky podnikání v jednotlivých zemích jsou odlišné a v takovém pøípadì nemusí být stanovení vnitøních cen nadnárodních spoleèností na úrovni mezních nákladù optimální. Mezi dva základní faktory, které vstupují do rozhodování nadnárodních firem, patøí existence rozdílného efektivního zdanìní firemních ziskù13 a existence celních pøekážek mezinárodnímu obchodu. V pøípadì mezinárodních rozdílù ve zdanìní a existenci celních bariér mezinárodnímu obchodu stanoví vedení nadnárodní spoleènosti vnitøní ceny tak, aby maximalizovalo konsolidovaný èistý zisk bez ohledu na ziskovost jednotlivých dceøiných spoleèností. Neboli nadnárodní spoleènost rozdìlí svou èinnost, náklady a oceòování produktu mezi zemìmi tak, aby maximalizovala svùj globální èistý zisk spíše, než aby
13 Pøi reálném rozhodování se firmy neomezují pouze na srovnání systému a výše daòových sazeb, ale
podrobnì analyzují také zpùsob výpoètu daòového základu v jednotlivých zemích.
44 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
maximalizovala zisky jednotlivých dceøiných spoleèností. Vnitøní ceny nadnárodních spoleèností se tím ve svìtì, kde jsou pøítomny rozdíly ve zdanìní a cla budou lišit od „arm’s length“ cen.14 Obrázek 2 Efektivní prùmìrná firemní daòová sazba v zemích EU v roce 2005, v %
Šp an ì N lsk ìm o ec Fr k o an ci e M al ta Itá lie Ve lk B e á lg B N rit ie iz á oz ni em e s Lu Ø ko ce ec m ko bu rs D ko án Š sk Po véd o rtu sk ga o ls k F o È R ins es ak ko ká ou re sk pu o Es blik to a Sl nsk ov o M ins aï ko ar s P ko Sl ols ov ko en sk o Irs Lo k ty o šs ko Li tv a Ky pr
38 34 30 26 22 18 14 10 6
Zdroj: ZEW (Centrum pro evropský ekonomický výzkum), http://www.zew.de. Zdroj: ZEW (Centrum pro evropský ekonomický výzkum), http://www.zew.de.
Existují v zásadì dva základní zpùsoby zdanìní nadnárodních spoleèností. Jeden je známý jako zdanìní dùchodu na konsolidovaném základì a druhý je známý jako zdanìní dùchodu na územním základì. Ve Spojených státech amerických jsou firmy zdaòovány na konsolidovaném základì, což znamená, že americké firmì jsou zdanìny veškeré i zahranièní pøíjmy americkou daòovou sazbou. V prvé fázi se provádí výpoèet celkového zisku nadnárodní spoleènosti na konsolidované bázi a ve druhé fázi se od celkové daòové povinnosti odeèítají danì již zaplacené v zahranièí. Pokud jsou ve zbytku svìta nižší daòové sazby, neexistují pro americké spoleènosti stimuly k pøesunu ziskù mezi Spojenými státy a zahranièím, nebo• pøi transferu zisku ze zahranièí zaplatí americká firma vyšší americkou daò. Nelze se tak vyhnout zdanìní tím, že americká nadnárodní spoleènost pøesune svou výrobu na své dceøiné spoleènosti, které operují v daòových rájích. Nelze se tedy vyhnout zdanìní ani manipulací s vnitøními cenami. Daòové úspory však mohou nadnárodní firmy realizovat jiným zpùsobem. Staèí když se nadnárodní spoleènost rozhodne ponechat (reinvestovat) zisky ve své dceøiné spoleènosti. To je také dùvod, proè jsou zahranièní aktivity nadnárodních firem ve velké míøe financovány reinvestovaným ziskem. Politika zdaòování až repatriovaných dividend vede nadnárodní firmy k upøednostòování financování expanze svých zahranièních dceøiných spoleèností vlastním kapitálem pøed dluhovým financováním a tím také odrazuje od repatriace zisku ze zahranièních investic.15 Zdaòování až repatriovaných dividend tudíž pøedstavuje nepøímou daòovou pobídku k investování v zahranièí. Velikost této pobídky vzrùstá s nižším zdanìním pøíjmù v hostitelské ekonomice (Horst, 1977).
14 Pomocí vnitrofiremních cen je tak obcházena segmentace národních trhù. 15 Naopak existují stimuly financovat dceøiné spoleènosti v zemích s relativnì vyšším zdanìním
vnitrofiremním úvìrem namísto vlastním kapitálem.
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 45
Druhým zpùsobem zdanìní je zdanìní na územním základì, které znamená, že jsou zdanìny všechny pøíjmy firmy plynoucí z èinnosti na území dané zemì.16 Firmám tento systém umožòuje minimálnì dva zpùsoby jak obejít daòovou povinnost prostøednictvím manipulace s vnitøními cenami. Nadnárodní firmy budou centrálnì manipulovat s vnitøními cenami tak, aby dceøiné spoleènosti v zemích s vyšším zdanìním byly málo ziskové a naopak dceøiné spoleènosti v zemích s nižším zdanìním dosahovaly relativnì vysokého zisku. Neboli mateøská spoleènost nacházející se v zemi s vyšším zdanìním maximalizuje tržby, zatímco dceøiné firmy nacházející se v daòových rájích maximalizují zisk. V Hirshleiferovì konkrétním pøípadì by to znamenalo pøi nižším zdanìní zisku výrobní divize ve srovnání se ziskem distribuèní divize co možná nejvyšší nastavení vnitøní ceny meziproduktu tak, aby byl maximalizován zisk výrobní divize. Naopak tomu bude v pøípadì nižšího zdanìní distribuèní divize, kdy bude vedení nadnárodní firmy motivováno ke stanovení co nejnižší vnitøní ceny. V pøípadì odlišného zdanìní mezi divizemi bude tedy vedení firmy motivováno k odchýlení se od rovnovážné ceny dané úrovní mezních nákladù výrobní divize. Existence rozdílných daòových sazeb mezi zemìmi vytváøí dodateèné stimuly k centralizaci rozhodovacích pravomocí nadnárodních spoleèností. Centralizovaná firma mùže použít znalosti mezních nákladù k determinaci efektivní úrovnì produktu a poté stanovit vnitøní ceny rozdílnì tak, aby bylo dosaženo maximálního èistého zisku na úrovni nadnárodní spoleènosti jako celku (Bond, 1980).17 Optimální pøirážka k vnitrofiremní cenì bude záviset na rozdílu v daòových sazbách mezi dvìma zemìmi a na elasticitì poptávky po meziproduktu. V krajním pøípadì nulové elasticity poptávky po meziproduktu (svislá køivka xD), by mìla být vnitrofiremní cena stanovena co možná nejvýše. Kromì mezinárodních rozdílù v efektivním zdanìní uvažovali ve svých modelech Copithorn (1971) a Horst (1971) s existencí celních bariér mezinárodnímu obchodu. Cílem nadnárodních spoleèností se v tomto pøípadì stala navíc minimalizace nákladù na platby cla. Množství produkce monopolistické firmy uplatnìné na trzích dvou rùzných zemí závisí v Horstovì modelu na cenì této produkce.18 Formálnì Horst vyjádøil optimální globální zisk po zdanìní nadnárodní spoleènosti následující rovnicí: E=(1-t1)(R1+vM-C1)+(1-t2)[R2-C2-(1+z2)vM],
(1)
kde v vyjadøuje vnitøní cenu nadnárodní spoleènosti, tedy deklarovanou cenu exportu uskuteènìného mezi dvìma vlastnicky propojenými dceøinými firmami ze zemì 1 do zemì 2, a z vyjadøuje celní sazbu, která je uvalována na deklarovanou hodnotu importu mezi obìma zemìmi. Pro zjednodušení je pøedpokládán pouze jednosmìrný tok vnitro-
16 Tento zpùsob zdanìní je typický pro Èeskou republiku. 17 Nadnárodní spoleènost mùže využívat dvì sady úèetních knih. Jednu pro daòové úèely a druhou
s cenami odvozenými od mezních nákladù pro rozhodování o produktu. 18 Množství prodaného zboží urèité firmy, která prodává identický produkt ve dvou rùzných zemích,
závisí na cenì tohoto zboží v dané zemi: Si = Si(pi), i = 1, 2.
46 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
firemního obchodu ze zemì 1 do zemì 2. Daòová sazba pro zdanìní zisku je vyjádøena pomocí ti, i = 1, 2. Ci znaèí celkové náklady produkce daného množství zboží xi. Ci=Ci(xi).
(2)
V pøípadì existence pouze dvou zemí se exporty jedné zemì rovnají importùm druhé zemì: M=S2–X2=X1–S1,
(3)
kde Si je množství zboží prodaného v zemi 1 nebo zemi 2. Ri znaèí celkový pøíjem z prodeje Si: Ri = p i S i ,
(4)
kde pi je cena zboží v zemi 1 nebo zemi 2. Z uvedené rovnice vyplývají celkem tøi základní možnosti pro stanovení vnitøní ceny. První možností je nejjednodušší pøípad s nulovými celními sazbami a stejným efektivním zdanìním v obou zemích. V tomto pøípadì bude pro nadnárodní spoleènost optimálním øešením již zmínìné stanovení vnitøní ceny smìòovaného produktu na úrovni mezních nákladù exportující dceøiné spoleènosti19. V tomto pøípadì pùjde o klasický decentralizovaný „arm’s length“ obchod. Druhou možností je pøípad, kdy bude relativní rozdíl v daòových sazbách20 mezi uvažovanými dvìma zemìmi nulový nebo alespoò menší než celní sazba z. Nadnárodní spoleènost bude za tìchto podmínek volit co možná nejnižší vnitrofiremní cenu s následnou repatriací vysokých dividend ze zemì dva do zemì jedna. Dokonce i v pøípadì ztrátovosti produkèní jednotky operující v zemi jedna bude tato jednotka nadnárodní spoleèností udržována v provozu, nebo• bude minimalizovat platby cla za dovoz zboží do produkèní jednotky operující v zemi dva. Nadnárodní spoleènost tak bude na trh dva dovážet za vnitrofiremní cenu pod úrovní tržní ceny.21 Pokud si navíc nadnárodní spoleènost bude chtít zajistit veškeré zisky bude požadovat stoprocentní vlastnictví v dceøiné firmì dva.22 V pøípadì nulové celní sazby nebo v pøípadì, kdy bude celní sazba nižší než relativní rozdíl v daòových sazbách mezi zemí dva a jedna, bude nadnárodní spoleènost volit strategii maximalizace vnitøní ceny. V pøípadì kladných celních sazeb, porostou sice
19 Nebo v pøípadì dokonalé konkurence na trhu stanovení vnitøní ceny na úrovni tržní ceny. 20 Relativní rozdíl v daòových sazbách znaèíme T, kde T = (t2-t1)/(1-t2). 21 Ve svìtì, kde existuje pøevažující tendence k vzájemné konvergenci daòových sazeb mezi
jednotlivými zemìmi, budou nadnárodní firmy volit strategii minimalizace transferových cen, aby minimalizovaly celní náklady. 22 V pøípadì, že mateøská spoleènost nemá stoprocentní vlastnictví v jí ovládaných dceøiných spoleènostech, mùže stanovit vnitøní ceny tak, aby koncentrovala veškerý zisk pouze v mateøské spoleènosti. Na jedné stranì tím mohou narùst její celní nebo daòové odvody, na druhou stranu si však zajistí koncentraci veškerých ziskù pouze v mateøské spoleènosti a odøízne tím minoritní vlastníky dceøiných firem od potenciálních ziskù.
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 47
s rùstem vnitøní ceny celní náklady, nadnárodní firma se však vyhne vysokým daòovým odvodùm v zemi dva.23 Z tohoto dùvodu se vlády snaží pøilákat zahranièní investory nízkými daòovými sazbami. Reakcí nìkterých vlád je také snaha o harmonizaci daòových systémù mezi jednot li vý mi ze mì mi. Pa ra dox nì po li ti ka vy so kých cel umožòuje nad ná rod ním spoleènostem cenovou diskriminaci mezi zemìmi a zpùsobuje neúèinnost daòové politiky. Zemì s vysokými dovozními cly tedy mohou zvýšit zdanìní korporací na svém území nad úroveò uplatòovanou ostatními zemìmi, aniž by tím zpùsobily nahrazení místní produkce vnitrofiremními dovozy. 5. Makroekonomické dopady vnitøního obchodu nadnárodních spoleèností
Nejprve jsem se rozhodl dokázat, zda rozdílné efektivní zdanìní firem v èlenských zemích EU má skuteènì vliv na vykazovanou ziskovost firem pod zahranièní kontrolou. Proto jsem vypoèetl prùmìrnou výnosnost pøímých zahranièních investic ve vybraných zemích Evropské unie v letech 2004 až 2005 a zkoumal vztah mezi touto výnosností a efektivním zdanìním firem v jednotlivých zemích v roce 2005 (obrázek 3). Provedená lineární regrese ukazuje na významnou závislost mezi výnosností pøímých zahranièních investic a mírou zdanìní firemních ziskù. Odhadnuté parametry regresní rovnice na obrázku 3 jsou statisticky významné. V levém horním rohu obrázku se nacházejí zemì s nízkým zdanìním, které dosahovaly zároveò relativnì vysoké výnosnosti pøímých zahranièních investic. Patøí mezi nì Irsko, Slovensko a Lotyšsko. Naopak v pravém dolním rohu jsou zemì s vysokým zdanìním, které byly charakteristické relativnì nízkou výnosností pøímých zahranièních investic. Jde zejména o Francii, Itálii a Nìmecko, které má vùbec nejvyšší efektivní zdanìní firem (36 %). Èeská republika se s efektivním zdanìním 22,9 % a prùmìrnou výnosností 12,9 % pohybuje v horní polovinì sledovaných zemí. Jedním z kanálù, které nadnárodní spoleènosti používají k pøesunu ziskù mezi rùznými zemìmi mùže být právì vnitøní obchod nadnárodních spoleèností a následná manipulace s jeho cenami. Nìkteré zemì navíc uplatòují politiku investièních pobídek, jejichž souèástí jsou i nìkolikaleté daòové prázdniny. Nadnárodní spoleènosti tak mají dostateèné motivy k tomu, aby prostøednictvím vnitøních cen umìle zvyšovaly pøidanou hodnotu a hrubý zisk dceøiných firem v tìchto zemích. Nadnárodní spoleènosti si manipulaci s vnitøními cenami mohou dovolit, nebo• operují na víceménì segmentovaných národních trzích, na kterých dosahují urèité monopolní síly.24 V pøípadì otevøených ekonomik s výrazným zahranièním vlastnictvím jejich výrobních faktorù mùže vzniklý rozdíl mezi vnitøními cenami nadnárodních spoleèností a bìžnými „arm’s length“ cenami vést až ke zkreslením na makroekonomické úrovni. 23 Uvažovaný pøípad je pravdìpodobný pro Èeskou republiku, kdy existence daòových prázdnin
motivovala zahranièní investory k nastavení maximálních cen zboží vyrábìného v Èeské republice a exportovaného na vyspìlé trhy. Dosažený zisk v Èeské republice byl poté transferován ve formì dividend nebo byl opìtovnì reinvestován. 24 Nadnárodní spoleènosti soustøeïují výrobu do zemí s nejnižšími výrobními náklady a následnou produkci potom umis•ují na zahranièních trzích, kde dosahují nejvyšších cen.
48 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
Barry (2005) napøíklad dokládá pùsobení cenových strategií nadnárodních spoleèností na irskou ekonomiku prostøednictvím vyšší hrubé pøidané hodnoty na pracovníka v Irsku ve srovnání s jinými zemìmi EU, zatímco podíl osobních nákladù na produkci dosahuje v Irsku podstatnì nižší úrovnì. Varuje proto od pøílišného spoléhání se na ukazatele pøidané hodnoty v zemích s vysokým podílem nadnárodních spoleèností na celkové produkci. Obrázek 3 Závislost prùmìrné výnosnosti pøímých zahranièních investic na firemním zdanìní v zemích EU Prùmìrná výnosnost pøímých zahranièních investic v letech 2004 - 2005, v %
20 18 16
y = -0.637x + 24.665 R 2 = 0.7402
14 12 10 8 6 4 2 0 10
14
18
22
26
30
34
38
Efektivní firemní daòová sazba v roce 2005, v %
Poznámka: Výnosnost pøímých zahranièních investic ve sledovaných zemích je poèítána jako podíl debetní Poznámka: Výnosnost pøímých zahranièních investic ve sledovaných zemích je poèítána jako podíl debetní strany strany binace výnosù z pøímých zahranièních investic v èase t na zásobì pøímých zahranièních investic v èase t-1. binace výnosù z pøímých zahranièních investic v èase t na zásobì pøímých zahranièních investic v èase t-1. Mezi Mezi sledovanými jsouÈeská Èeská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Nìmecko, Irsko, Itálie, sledovanými zemìmi zemìmi jsou republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Francie, Finsko, Nìmecko, Itálie, Litva, Litva, Lotyšsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko Lotyšsko, Maïarsko, Maïarsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko,Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Velká Británie. a Velká Británie. Zdroj: Eurostat a ZEW (Centrum pro evropský ekonomický výzkum), http://www.zew.de. Zdroj: Eurostat a ZEW (Centrum pro evropský ekonomický výzkum), http://www.zew.de.
Clausing (2003) na základì empirické analýzy zahranièního obchodu Spojených státù amerických dochází k závìru, že v pøípadì zemí s nižšími daòovými sazbami jsou exportní ceny amerického vnitrofiremního obchodu nižší a importní ceny amerického vnitrofiremního obchodu vyšší ve srovnání „arm’s length“ cenami. Také Bartelsman a Beetsma (2003) argumentují, že manipulace s vnitrofiremními cenami z daòových dùvodù se projeví v mìøené produktivitì firem, nebo• prodeje v zemi s nízkým zdanìním mohou být nadhodnoceny a vstupy meziproduktu podhodnoceny. Dokonce i bez zmìn v základní technologii tak mohou vést manipulace s vnitrofiremními cenami k rùstu mìøené produktivity v zemích, které sníží zdanìní podnikù. Èeská republika je typickou zemí, ve které mùže docházet k nadhodnocování pøidané hodnoty ve firmách pod zahranièní kontrolou vlivem nižšího efektivního zdanìní a investièních pobídek.25 V Èeské republice dosahuje podíl podnikù pod zahranièní kontrolou na celkové pøidané hodnotì zpracovatelského prùmyslu více jak 50 %. Výraznì nejvíce pak vytvoøily nadnárodní spoleènosti pøidané hodnoty v odvìtví výroby dopravních prostøedkù (84 %).
25 Manipulace s cenami vnitøního obchodu nadnárodních spoleèností mùže stát za výraznì rychlejším
rùstem pøidané hodnoty ve zpracovatelském prùmyslu, který je exportnì orientovaný, ve srovnání se zbytkem ekonomiky.
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 49
Tabulka 2 Podíl podnikù pod zahranièní kontrolou na vybraných ukazatelích prùmyslu v roce 2004, v %
Poznámka: Podniky pod zahranièní kontrolou rozumíme podniky s kapitálovou úèastí zahranièního investora vyšší než 50 %. Zdroj: ÈSÚ, Ekonomické výsledky prùmyslu ÈR v letech 2000-2004, www.czso.cz.
Produkce vyrobená podniky pod zahranièní kontrolou je navíc pøevážnì exportnì orientovaná. Na základì znalosti dodateèných dat26 je odhadován podíl vývozu podnikù pod zahranièní kontrolou na pøibližnì polovinu celkového vývozu Èeské republiky, pøièemž podíl tržeb z pøímého vývozu zboží a služeb prùmyslových podnikù pod zahranièní kontrolou na celkových tržbách prùmyslových podnikù z pøímého vývozu zboží a služeb dosáhl v roce 2004 pøibližnì 70,2 %.27 Zahranièní obchod mezi vzájemnì nezávislými obchodními partnery v èase postupnì klesal z pøibližnì 65 % v roce 1999 až na témìø polovinu celkového vývozu i dovozu Èeské republiky v roce 2004. Pøi analýze èeského zahranièního obchodu se zdá být proto užiteèné aplikovat kromì standardní teorie mezinárodního obchodu také uvedené poznatky o finanèní optimalizaci nadnárodních spoleèností.
26 ÈNB publikuje každoroènì Zprávu o pøímých zahranièních investicích, která kromì jiného
obsahuje vybrané ukazatele podnikù s majetkovou úèastí v zahranièí a vybrané ukazatele podnikù se zahranièní majetkovou úèastí v ÈR. Jedná se o ukazatele: tržby za zboží a služby, poèet zamìstnancù, pøidaná hodnota, export zboží a služeb a import zboží a služeb. Publikace jsou dostupné na http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.html. ÈSÚ navíc publikuje statistiku prùmyslu a stavebnictví, kde je možné nalézt tržby z pøímého vývozu podle jednotlivých prùmyslových odvìtví. 27 Pøedpokládám, že veškerý vývoz i dovoz nadnárodních spoleèností se uskuteèòuje bez zprostøedkovaní tøetí stranou. Z tohoto dùvodu považuji tržby z pøímého vývozu a výdaje na pøímý dovoz jednotek nadnárodních spoleèností za jejich skuteèný celkový vývoz a celkový dovoz odpovídající statistice platební bilance. V pøípadì vývozu a dovozu domácích podnikù bez zahranièního vlastnictví pøedpokládám, že tyto podniky realizují èást svého vývozu i dovozu prostøednictvím zprostøedkovatelských podnikù zahranièního obchodu a tedy èást jejich produkce urèené na vývoz a èást jejich výrobní spotøeby z dovozu nebude zachycena v ukazateli tržby z pøímého vývozu a výdaje na pøímý dovoz tìchto podnikù. Nicménì tento vývoz a dovoz bude zachycen ve statistice platební bilance a bude podle mého pøedpokladu odpovídat celkovému vývozu nebo celkovému dovozu ÈR zmenšenému o tržby z pøímého vývozu nebo o výdaje na pøímý dovoz jednotek nadnárodních spoleèností.
50 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
6. Závìr
Vnitøní obchod nadnárodních spoleèností se stává významnou souèástí svìtového obchodu a souvisí s rostoucí globalizací svìtové ekonomiky. Vnitøním obchodem nadnárodní spoleènosti rozumíme vzájemnou mezinárodní výmìnu zboží a služeb mezi vlastnicky propojenými dceøinými firmami, které jsou rezidenty rùzných zemí. Zpùsob oceòování vnitøního obchodu je tak ve velké míøe závislý na centrálních rozhodnutích managementu nadnárodní spoleènosti. V pøípadì stejného efektivního zdanìní firem v jednotlivých zemích a neexistenci celních bariér mezinárodnímu obchodu budou nadnárodní spoleènosti optimalizovat výrobu v jednotlivých zemích tím, že stanový ceny vnitøního obchodu na úrovni mezních nákladù jednotlivých dceøiných spoleèností. Pokud bude navíc existovat vnìjší trh pro danou produkci, mohou také použít bìžnou tržní cenu. Avšak díky rozdílùm ve zdanìní zisku v jednotlivých zemích a existenci celních bariér pøizpùsobují nadnárodní spoleènosti ziskovost svých dceøiných spoleèností tak, aby maximalizovaly èistý zisk spoleènosti jako celku. Prostøednictvím manipulace s vnitøními cenami tak pøesouvají zisky ze zemí s vyšším zdanìním do zemí s nižším zdanìním ziskù. Na vzorku vybraných zemí Evropské unie existuje závislost mezi výší efektivního zdanìní firem v jednotlivých zemích a výnosností pøímých zahranièních investic v tìchto zemích. Tento výsledek lze považovat za jeden z nepøímých dùkazù úèelového ovlivòování ziskù mezi vzájemnì vlastnicky propojenými firmami s cílem minimalizace souhrnné daòové povinnosti. Z pohledu malých otevøených ekonomik, ve kterých hrají aktivity nadnárodních spoleèností významnou roli, mùže vést daòová optimalizace nadnárodních spoleèností ke zkreslením na makroekonomické úrovni. Nadnárodní spoleènosti se mohou snažit umìle podhodnocovat vstupy a zároveò nadhodnocovat výstupy dceøiné spoleènosti, která se nachází v zemi v nízkým zdanìním nebo daòovými prázdninami tak, aby zvýšily hrubý zisk této dceøiné spoleènosti na úkor jiné dceøiné spoleènosti v zemi s vyšším zdanìním. Nìkteré empirické studie dokládají, že v pøípadì otevøených ekonomik s vysokým podílem zahranièního obchodu na HDP a vysokým podílem nadnárodních spoleèností na domácí ekonomické aktivitì dochází k systematickému nadhodnocování ukazatelù hrubé pøidané hodnoty a exportních cen, zatímco importní ceny jsou podhodnocovány. V Èeské republice je pøibližnì polovina pøidané hodnoty ve zpracovatelském prùmyslu vytváøena v podnicích pod zahranièní kontrolou a vìtšina produkce zpracovatelské ho prù mys lu je ur èe na k ex por tu do za hra ni èí. Po díl vnitø ní ho ob cho du nadnárodních spoleèností tvoøí na základì dostupných dat zhruba polovinu celkového zahranièního obchodu Èeské republiky. Pøi interpretaci makroekonomického vývoje je proto tøeba brát zøetel na možné zkreslující dopady plynoucí z vnitøního obchodu nadnárodních spoleèností. Literatura ALTZINGER, W. 2006. On the profitability of Austrian firms in the new EU member states. Vienna Institute for International Economic Studies : Monthly Report. 2006, no. 3, s. 4–10. BARRELL, R.; HOLLAND, D. 2000. Foreign direct investment and enterprise restructuring in Central Europe. Economics of Transition. 2000, vol. 8, no. 2, s. 477–504.
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 51
BARRY, F. 2005. FDI, transfer pricing and the measurement of R&D intensity. Research Policy. 2005, vol. 34, no. 5, s. 673–681. BARTELSMAN, E. J.; BEETSMA, R. M. 2003. Why pay more? Corporate tax avoidance through transfer pricing in OECD countries. Journal of Public Economics. 2003, vol. 87, no. 9–10, s. 2225–2252. BENÁÈEK, V. 2000. Pøímé zahranièní investice v èeské ekonomice. Politická ekonomie. 2000, roè. 48, è. 1, s. 7–24. BENVIGNATI, A. M. 1990. Industry Determinants and „Differences“ in U.S. Intrafirm and Arms-Length Exports. The Review of Economics and Statistics. 1990, vol. 72, no. 3, s. 481–488. BOND, E. W. 1980. Optimal Transfer Pricing When Tax Rates Differ. Southern Economic Journal. 1980, vol. 47, no. 1, s. 191–200. BRADA, J. C.; TOMŠÍK, V. 2004. Zahranièní investice a náchylnost k mìnovým krizím : zkušenosti tranzitivních ekonomik. Politická ekonomie. 2004, roè. 52, è. 3, s. 313–329. BRADA, J. C.; TOMŠÍK, V. 2003. Reinvested Earnings Bias, the „Five Percent“ Rule and the Interpretation of the Balance of Payments : With an Application to Transition Economies. [University of Michigan Business School, William Davidson Institute Working Papers Series, 2003, no. 543]. Dostupný z WWW: http://www.wdi.umich.edu/files/Publications/WorkingPapers/wp543.pdf. CAVES, R. E. 1971. International Corporations : The Industrial Economics of Foreign Investment. Economica. 1971, vol. 38, no. 149, s. 1–27. CLAUSING, K. A. 2003. Tax-motivated transfer pricing and US intrafirm trade prices. Journal of Public Economics. 2003, vol. 87, no. 9–10, s. 2207–2223. COOK, P. W. 1955. Decentralization and the Transfer-Price Problem. The Journal of Business. 1955, vol. 28, no. 2, s. 87–94. COPITHORNE, L. W. 1971. International Corporate Transfer Prices and Government Policy. The Canadian Journal of Economics. 1971, vol. 4, no. 3, s. 324–341. DUNNING, J. H. 1988. The eclectic paradigm of international production: a restatement and some possible extensions. Journal of International Business Studies. 1988, vol. 19, no. 1, s. 1–25. Global Transfer Pricing Trends, Practices, and Analysis : 2005–2006 Global Transfer Pricing Surveys [online]. Ernst&Young, 2005 [cit. 2007-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.ey.com/global/content.nsf/International/Transfer_Pricing_Global_Survey_2005–2006. HIPPLE, F. S. 1990. The Measurement of International Trade Related to Multinational Companies. The American Economic Review. 1990, vol. 80, no. 5, s. 1263–1270. HIRSHLEIFER, J. 1956. On the Economics of Transfer Pricing. The Journal of Business. 1956, vol. 29, no. 3, s. 172–184. HORAGUCHI, H.; TOYNE, B. 1990. Setting the record straight: Hymer internalization theory and transaction cost economics. Journal of International Business Studies. 1990, vol. 21, no. 3, s. 487–494. HORST, T. 1971. The Theory of the Multinational Firm : Optimal Behavior under Different Tariff and Tax Rates. The Journal of Political Economy. 1971, vol. 79, no. 5, s. 1059–1072. HORST, T. 1977. American Taxation of Multinational Firms. The American Economic Review. 1977, vol. 67, no. 3, s. 376–389. HYMER, S. 1972. The Internationalization of Capital. Journal of Economic Issues. 1972, vol. 6, is. 1, s. 91–111. JAROLÍM, M. 2000. Zahranièní investice a produktivita firem. Finance a úvìr. 2000, roè. 50, è. 9, s. 478–487. KASSICIEH, S. K. 1981. International Intra-Company Transfer Pricing. Operations Research. 1981, vol. 29, no. 4, s. 817–828. KINDLEBERGER, CH. 1969. American Business Abroad: Six Lectures on Direct Investment. New Haven : Yale University Press, 1969. 225 s. MADAN, V. 2000. Transfer Prices and the Structure of Intra-firm Trade. Canadian Journal of Economics. 2000, vol. 33, no. 1, s. 53–68. MANDEL, M.; TOMŠÍK, V. 2006. Pøímé zahranièní investice a vnìjší rovnováha v tranzitivní ekonomice: aplikace teorie životního cyklu. Politická ekonomie. 2006, roè. 54, è. 6, s. 723–741. NEIGHBOUR, J. 2002. Transfer pricing: Keeping it at arm’s length. OECD Observer [online]. 2002, no. 230 [cit. 2007-03-15]. Do stup ný z WWW: http://www.oec dob ser ver.org/news/full story.php/aid/670/Transfer_pricing:_Keeping_it_at_arms_length.html.
52 l
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
NOVOTNÝ, F. 2004. Výnosy z pøímých zahranièních investic a jejich rozdìlení v Èeské republice. Politická ekonomie. 2004, roè. 52, è. 6, s. 741–755. Pøímé zahranièní investice [online]. Praha : Èeská národní banka, 2000–2006 [cit. 2007-03-15]. Roèní pu b li ka ce. Do stup ný z WWW: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/sta tis ti ka/pla teb ni_bi lance_stat/publikace_pb/pzi/index.html. RUGMAN, A. M.; EDEN, L. 1985. Multinationals and Transfer Pricing. Houndmills (UK) : Palgrave Macmillan, 1985. 336 s. RUGMAN, A. M. 1996. The theory of multinational enterprises : The selected scientific papers of Alan M. Rugman. Cheltenham (UK) : Edward Elgar Publishing, 1996. 291 s. ISBN 1-85898-409-2. SRHOLEC, M. 2003. Pøímé zahranièní investice a technologická zmìna. Politická ekonomie. 2003, roè. 51, è. 5, s. 695–713. Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Administrators. Paris : OECD Publishing, 2001. 268 s. WEILL, L. 2003. Banking efficiency in transition economies. Economics of Transition. 2003, vol. 11, no. 3, s. 569–592.
TAX OPTIMIZATION OF MULTINATIONAL FIRMS THROUGH TRANSFER PRICING: A SURVEY OF MAIN THEORETICAL FOUNDATIONS AND POTENTIAL MACROECONOMIC IMPACTS Filip Novotný, Czech National Bank, Na Pøíkopì 28, CZ – 115 03 Praha 1 (
[email protected])
Abstract If taxes are the same across countries and no tariffs are imposed on international trade, the optimal strategy of a multinational firm is to set transfer prices at marginal costs of its affiliated firms. But in reality we observe trade tariffs and tax differences among countries which lead multinational firms to deviate transfer prices from marginal costs. Multinationals use transfer prices in order to increase profits in affiliates which are located in low tax countries at the expense of affiliates which are located in high tax countries. I demonstrate on a sample of EU countries that the lower the tax rate in a country the higher the profitability of foreign direct investment in that country. As some studies suggest the gross value added and export prices are overvalued in low tax countries and artificially undervalued in high tax countries.
Keywords Imperfect competition, foreign trade, marginal costs, multinational firm, tax optimization, transfer pricing. JEL Classification F12, F23, L11
POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 2008
l 53
