Festı˙val ars braemı˙a Mı˙kulov Hudební setkání Česka a Švýcarska 21. – 25. září 2013
Composer in residence Thüring Bräm
Milé posluchačky a posluchači, srdečně Vás vítáme v Mikulově – malebném městečku v jihomoravské vinné oblasti – které hostí druhý hudební festival ars braemia. Těší nás, že Vám můžeme v tomto druhém ročníku představit opět vynikající program. Mladé hudebnice a hudebníci ze Švýcarska hrají v pěti dnech na pěti koncertech, které vždy obsahují jedno dílo od Thüringa Bräma. Čeští hudebníci Jiří Němeček, Karel Valter a Markéta Vrbková získali část svého hudebního vzdělání ve Švýcarsku (v Baselu a Luzernu) a mikulovskými koncerty přináší do své vlasti něco ze švýcarského hudebního života. Kromě toho vznikla – jak je pro hudební festivaly ars braemia obvyklé – kompozice na zakázku od švýcarského skladatele. Tento rok je od Larse
3
Werdenberga, jehož „Diversions“ zazní na koncertním matiné v Galerii Závodný. Dalším vrcholem bude druhá premiéra houslového koncertu Thüringa Bräma, který zazní na závěrečném koncertu. Tato novější díla budou zasazena do klasického repertoáru skladatelů, jako byl Haydn, Beethoven nebo Schubert, kteří také částečně působili v této oblasti. Společně se soubory Sonos Quartett (Švýcarsko), Eben Trio (CZ) a Komorním orchestrem Pardubice se propojí také interpreti a interpretky obou kulturních oblastí při pestré evropské spolupráci.
Vážené dámy a pánové, je mi ctí převzít záštitu nad tímto neobyčejným hudebním festivalem: staré a nové, české a švýcarské, sólové i orchestrální – hudební festival ars braemia pokrývá široké
Julia Wacker Předsedkyně spolku ars braemia
spektrum a člověk najednou lépe vidí, že právě také v malém se může skrývat velké. A tam, kde mohou způsobit potíže jazykové rozdíly, si vzpomeňme na slova E. T. A. Hofmanna „Kde končí řeč, začíná hudba“. Mikulov a Švýcarsko jsou historicky propojené hnutím novokřtěnců v 16. století i vinařskou kulturou, tehdy zřejmě importovanou z hornoněmecké oblasti. Jako velvyslanec neustále hledám a podporuji kulturní výměnu mezi Švýcarskem a ostatními zeměmi a proto jsem velmi potěšen, že takovéto kulturní a přátelské výměny živě probíhají také u mladší generace a že se tak minulost a současnost propojují v budoucnost. V tomto smyslu Vám přeji nezapomenutelné zážitky. André Regli Velvyslanec Švýcarské konfederace v Praze 4 5
Vážení přátelé, je mi velkým potěšením, že se spolu můžeme setkat při tak výjimečné příležitosti jakou je Festival ars braemia. Švýcarsko je zemí, ke které mě pojí celá řada krásných osobních vzpomínek a zvláště pak k městům Luzern a Basilej, která jsou shodou okolností úzce spojena s životem a dílem Thüringa Bräma. Proto pro mne bylo velkou radostí setkání s panem Karlem Valterem a možností podpořit uspořádání festivalu na počest osobnosti Thüringa Bräma. Mikulov je místem, které je spjato s pořádáním mnoha mezinárodních kulturních akcí. Jeho charisma vyrůstající z jeho polohy v krásné krajině, mimořádné historie, která zanechala výrazné stopy v jeho tvářnosti a v neposlední řadě i blízkost Vídně jej vždy předurčovalo být průsečíkem evropského kulturního, ale i politického dění. Věřím, že v této symbióze genia loci města Mikulova a hudby Thüringa Bräma bude pro nás všechny festival krásným kulturním zážitkem. Petr Kubín 6 7
Sobota, 21. září 2013, 20 hodin, Sala terrena zámku Mikulov
O lásce, bolesti a zpěvu Antonín Dvořák (1841-1904) z cyklu „Cypřiše“ pro smyčcové kvarteto
Franz Schubert (1797-1828) Smyčcový kvartet a moll „Rosamunde“, D 804 Allegro ma non troppo Andante Menuetto - Allegretto – Trio Allegro moderato
Sonos Quartett Basel Jiří Němeček a Stefanie Bischof, housle Martina Bischof, viola Andrea Bischof, violoncello
Ó, naší lásce nekvete to vytoužené štěstí Ó, zlatá růže spanilá Ó, duše drahá, jedinká Tam stojí stará skála Ty se ptáš, proč moje zpěvy
Thüring Bräm (*1944) Pohlednice ze Švýcarska I. Dorma bain II. L’inverno è passato III. S’isch äbe-n-e Mönsch uf Ärde IV. Là-haut sur la montagne V. Vo Lozärn uf Wäggis zue
··· 8 9
Píseň ve smyčcovém kvartetu Tématem prvního kvartetního večera je píseň, která vznikla z instrumentální hry. Schubertův velký Kvartet a moll z roku 1824 svědčí o stylistickém přechodu sedmadvacetiletého skladatele k poslednímu velkému tvůrčímu období, ve kterém se skutečně slovo proměnilo v hudbu. Ani ne za 14 dní poté, co slyšel tento kvartet – za svého života jediný vytištěný – si poznamenal do zápisníku „Ani ten, kdo rozumí bolesti a radosti druhých, nerozumí! Pořád se věří, že jdeme k sobě, ale ve skutečnosti jdeme stále jen vedle sebe“. (27. březen 1824). Tuto náladu se Schubert pokusil zachytit v hudební formě, aby vůbec mohl přežívat v tomto „ubohém světě“. V září tohoto roku píše příteli Franzi von Schoberovi: „Jen tobě, ó božské umění je umožněno / líčit v obrazech čas síly a činu“. carského malíře Giovanniho Sagentiniho, který maloval konDvořák se vyjádřil ve svém článku o Franzi Schubertovi – na-
cem 19. století a zobrazoval svět hor sice téměř fotograficky,
psaném roku 1894 v Americe společně s Henry T. Finckem
ale dokázal je přitom naplnit emocemi: „Kdo slepě napodo-
– že jeho smyčcový kvartet a moll je „nejvíce fascinujícím“
buje přírodu, vytvoří jen kopii materie, materie ale musí být
dílem. Toto vyjádření dokazuje přesah díla do budoucnosti.
nejprve zušlechtěna myšlenkami a tak se stane skutečným
„Tok jeho melodie je spontánní, nepřerušený a nepotlačitel-
uměleckým dílem“.
ný a vede často k rozmáchlé rozvláčnosti“. Brämovy Pohlednice jsou ovšem o sto let později mnohem
10 11
Podobný názor demonstroval Dvořák o dvacet let později,
méně heroické: Tak jako na pohlednici je jakoby fotograficky
když roku 1865 instrumentoval část svého raného písňové-
zachycena lidová píseň, k tomu ale vždy obsahuje ještě krát-
ho cyklu „Cypřiše“ pro smyčcové kvarteto. Uslyšíme z něj
ký osobní hudební text. Nejblíže pojetí Dvořáka a Schuberta
pět kusů, které nás přenesou k Brämovým „Pohlednicím ze
je pak asi pohlednice č. 3, které pěje velmi prostě a osobně
Švýcarska“. Ty byly napsány pro turné Lucerne Chamber
o smutku dvou lidí, kteří se milují, ale mezi nimiž stojí nepře-
Soloists po Indii a Číně. Svým pojetím odkazují na motto švý-
kročitelná hora.
Neděle, 22. září 2013, 11 hodin, Galerie Závodný Mikulov
Doznívání Ondřej Kukal (*1964) „Present“ Duo pro housle a violu (upravil Jiří Němeček)
Willy Burkhard (1900-1955) 4 Intermezzi pro harfu solo op. 77a 1. Allegro moderato 2. Lento 3. Andante 4. Tempo moderato, ma agitato – quasi recitando
Lars Werdenberg (*1979) „Diversions“ Pocta Elliottu Carterovi pro housle a violu (Kompozice na zakázku ars braemia, premiéra)
Thüring Bräm Doznívání pro violu solo (ze scénické hudby „Tribschener Idyll“ 2004)
Thüring Bräm (*1944) 7 Duettin pro dvoje housle I. bewegt II. leicht und anmutig III. sehr verträumt IV. eher ruhig V. sehr leicht und rasch VI. ruhig, cantabile VII. da lontano/nachklingend
Claude Debussy (1862-1918) Sonáta pro flétnu, violu a harfu (1915) Pastorale (lento, dolce rubato) Interlude (Tempo di Minuetto) Finale (Allegro moderato ma risoluto)
účinkující: Jiří Němeček, Stefanie Bischof, housle Martina Bischof, viola Julia Wacker, harfa Karel Valter, flétna
12 13
Doznívání
Sedm Duettin pro dvoje housle od Bräma ohraničuje období mezi léty 1967 (Pět miniatur v přísné dvanáctitónové technice
Koncert v Galerii Závodný je celý věnován minulému stole-
jako doznívání Weberna) a 2006 (Dvě miniatury ve vzpomín-
tí. Základ tvoří Debussyho Trio z roku 1915 patřící k jeho
ce na kusy vzniklé před 40 lety, tedy jako ohlas sama sebe).
pozdním, jen částečně realizovaným „Sonátám“, které byly
Krátké violové sólo tohoto „ohlasu“ je součástí scénické hud-
zamýšleny jako protireakce na klasicko-romantickou sonáto-
by „Das Tribschener Idyll“ (Tribschenská idyla) (2004), která
vou formu. „Člověk hledá ideje v sobě, místo toho, aby je hle-
byla předmětem korespondence Cosimy a Richarda Wagne-
dal kolem sebe“, řekl v jednom rozhovoru o subjektivitě hud-
ra i tématem pro Friedricha Nietzscheho.
by o Wagnerovi. Tím položil základ neromantizující hudbě, která se řídí vlastními zákony. Všechna díla tohoto matiné
Skladbu na zakázku napsal pro festival také nejmladší švý-
sledují „doznívání“ či „ohlas“ této myšlenky po dobu celého
carský zástupce Lars Werdenberg jako ohlas na právě ze-
20. století až k nejnovějším dílům 21. století. Abychom to-
mřelého amerického skladatele Elliotta Cartera , který byl
muto „ohlasu“ plně dostáli, bude flétnový part proveden na
jedním z vůdčích skladatelů druhé poloviny 20. století: „Kon-
originální nástroj z Debussyho doby, který zní měkčeji než
cem roku 2012 zemřela během krátké doby celá řada světo-
dnešní moderní flétny.
vě známých skladatelů. Elliott Carter byl ve svých 103 letech jistě nejstarším z nich. Analýzou jeho smyčcových kvartetů
Zvláštní druh „doznívání“ představuje Duo Ondřeje Kuka-
jsem získal Carterovu představu rytmu a harmonie, které
la pro housle a violoncello, které bylo přepsáno primáriem
mi dodaly opět řadu podnětů, abych mohl překonat svou
Sonos Kvartetu pro housle a violu. Kukal patří jako skladatel,
vlastní tvůrčí krizi. Věnoval jsem mu tedy první kus, který tak
houslista a dirigent ke střední generaci profilovaných čes-
vznikl po této „přestávce“. Tyto dva kusy – s jednou temnou
kých hudebníků.
a jednou projasněnou částí – vznikly na počest Cartera, od něhož jsem si také vypůjčil titul“.
Mezi Kukalem a Debussym jsou umístěny tři generace švýcarských skladatelů. Od nejstaršího představitele Willyho
Lars Werdenberg studoval klavír (Jürg Wyttenbach) a sklad-
Burkharda zazní čtyři harfová Intermezza (1944/45), která
bu (Detlev Müller-Siemens) na Hudební akademii v Basileji.
spojují přísný křehký styl s francouzským šarmem – což je
Účastnil se mezinárodních kurzů mj. Letních kursů v Darm-
typická charakteristika švýcarské hudební scény první polo-
stadtu (1998 a 2000), Ostravských dnů nové hudby (2009)
viny 20. století.
či Akademie IMPULS pro soudobou hudbu v Grazu. Je také vítězem Stuttgartské orchestrální dílny Südwestrundfunk.
14 15
Pondělí, 23. září 2013, 19 hodin, Sala terrena zámku Mikulov
Mezi dvěma světy Joseph Haydn (1732-1809) Smyčcový kvartet C Dur, op. 33/3 „Ptačí“
Johannes Brahms (1833-1897) Smyčcový kvartet č. 2, a moll, op. 51 Allegro non troppo Andante moderato Quasi Minuetto, moderato - Allegretto vivace Finale: Allegro non assai
Sonos Quartett Basel Jiří Němeček a Stefanie Bischof, housle Martina Bischof, viola Andrea Bischof, violoncello
Allegro moderato Scherzo: Allegretto Adagio ma non troppo Finale: Rondo-Presto
Thüring Bräm (*1944) Smyčcový kvartet č. 4 I. Teze 1 II. Teze 2 III. Synteze
···
16 17
Mezi dvěma světy Haydn a Brahms: navzdory obecnému mínění dva pokrokoví skladatelé. Haydnovým Kvartetům op. 33 z roku 1781 vděčíme za vůbec jeden z největších impulsů pro druh smyčcového kvartetu. Právě ony podnítily Mozarta, aby po svém dále rozvíjel komorní hudbu v dialogu s Haydnem, kterého v roce 1783 osobně poznal. Haydnovi pak věnoval svou další řadu smyčcových kvartetů. Na Haydnových dílech bylo nové právě zrovnoprávnění všech nástrojů a prohloubení hudební struktury, která vedla od čistě zábavného stylu hudebních amatérů ke stylu zajímavému též pro znalce. Arnold Schönberg poukázal ve svém slavném textu „Pokrokový Brahms“ na to, jak pro Brahmse byly důležité Mozarto-
ni – zvláště ve vztahu k jeho oběma Kvartetům op. 51 jako
vy postupy, to samé však platí pro vztah Brahmse a Haydna:
novátora.
totiž význam jasnosti hudebního myšlení a logika výstavby.
18 19
Pro Schönberga je jedním z předpokladů takového kompo-
Brämův Smyčcový kvartet č. 4 “Between Two Worlds” (Mezi
nování, jak to on sám pochopil, existence bdělého ducha,
dvěma světy) komponovaný roku 2003 odkazuje na Duo
který vypovídá o dalekosáhlých účincích jednoduchých věcí.
pro housle a violu z roku 1993 “Marginalien zu einem Ana-
Tedy: motivický a rytmický základ musí být jednoduše sro-
gramm”. K tomuto prvnímu duu (Teze 1) bylo přikompono-
zumitelný, aby byl při vrstvení či vzájemné konfrontaci i v té
váno druhé duo pro housle a violoncello (Teze 2). Pak byla
nejvyšší komplexnosti stále ještě transparentní – filozofie,
obě dua spojena jako „Synteze“ ve třetí větě. Ve druhém duu
kterou velmi ctila Druhá vídeňská škola. Brahms vyčkával
přitom zní po formální stránce podobná hudba jako v prv-
od svých prvních kvartetních pokusů dvacet let, než v roce
ním, zde je však spíše neurčitá a méně lineární. Obsah obou
1873 vydal plně platné kvartetní dílo, za kterým si stál. Na
duí získává ve třetí části novou kombinovanou výpověď, kte-
rozdíl od vídeňského hudebního kritika Hanslicka, který vi-
rá se na konci rozpustí ve visící otazník bez odpovědi, ne-
děl v Brahmsovi spíše akademického klasika, chápal Schön-
boli “Between Two Worlds” – mezi dvěma světy: reálným
berg Brahmse – rodilého Hamburčana usazeného ve Víd-
a imaginárním.
Úterý, 24. září 2013, 19 hodin, Nástupní sál zámku Mikulov
Zrcadlo času Ludwig van Beethoven (1770-1827) Klavírní trio B dur, op. 97 „Arcivévodské“ Allegro moderato Scherzo: Allegro Andante cantabile, ma però con moto Allegro moderato/Presto
··· Thüring Bräm (1944) „Zrcadlo času“ pro klavírní trio (2010)
Gabriel Fauré (1845-1924) Klavírní trio d moll, op. 120 (1922) Allegro ma non troppo Andantino Allegro vivo
Eben Trio Terezie Fialová, klavír Roman Patočka, housle Markéta Kubínová, violoncello
Děkujeme firmě Clarina Brno za laskavé zapůjčení a přípravu nástroje. (logo Clarina) www.clarina.cz
Infinity (1804) Yearning (1876) Hope (1968) „Crossovers“ (1999)
20 21
Zrcadlo času
v opeře „Pénélope“, se projevuje zvláště v prostřední větě. Její
Program Eben Tria uvádí dvě velká díla literatury pro klavír-
“Au Cimetière” (Na hřbitově ) nebo “Après un rêve” (Po snu).
ní trio: poslední velké Beethovenovo dílo pro toto obsazení
Zaznívá v nich např. tento text: “Tu m’appelais et je quittais la
přináší souhrn jeho dřívějších klavírních trií od opusu 1, se
terre /Pour m’enfuir avec toi vers la lumière” (Ty jsi mě volal
kterým začal svou kariéru; shrnutí a vhled do jeho symfonické
a já jsem opustil zemi / abych s tebou mohl utéci za světlem).
pravidelný základní rytmus připomíná smuteční zpěv v písních
tvorby, což je typické pro tzv. Arcivévodské trio z roku 1811, které předjímá na klavírním poli velkou Sonátu pro kladívkový
Mezi tím zazní Brämovo „Zrcadlo času“, které bylo napsáno
klavír a po stránce symfonické stojí zase těsně před 7. symfo-
v roce 2010 na objednávku pražského Tria Guarneri: krátké
nií. Zároveň toto dílo vzniklo v období Beethovenova přecho-
věty, které v retrospektivě osvětlují čtyři časové oddíly. Skladatel
du k totální ztrátě sluchu, které trvalo deset let. Je to také dílo,
k tomu napsal: „První věta navazuje na Beethovenův Trojkon-
se kterým vystoupil naposledy veřejně jako klavírista, o čemž
cert z roku 1804 a jeden krátký výřez zvětšuje jakoby lupou. Tak
doboví svědci referovali, že hrál buď tak nahlas, že nebylo sly-
vzniká aspekt bezčasí, nekonečnosti... Druhá věta se vztahuje
šet vůbec smyčce nebo tak potichu, že pouze podle sluchu
k Čajkovského Rokokovým variacím... a životnímu pocitu nikdy
bez partitury nebylo možné dílo sledovat, takže Beethoveno-
nenaplněné touhy... Třetí věta je nesena číslem roku 1968 a od-
vo dílo i interpretace byly po všech stránkách “in extremis”.
ráží ve své klidné taneční průhlednosti lehký a nadějný životní pocit Pražského jara. Čtvrtá věta je virtuózním „patchworkem“
Také dílo Gabriela Faurého zachází do těchto dimenzí: jedná
a svou zábavnou stylovou pestrostí připomínkou konce milénia.“
se o jeho poslední komorní dílo (před jeho smyčcovým kvar-
22 23
tetem), které ukazuje nekompromisní cestu zcela jiným smě-
Eben Trio (Terezie Fialová – klavír, Roman Patočka – housle
rem. Jakákoli práce s detaily je nahrazena enormním zájmem
a Markéta Kubínová-Vrbková, –violoncello) patří mezi nejú-
o vybudování velkých linií: výsledkem jsou zcela nepatrné
spěšnější mladé soubory komorní hudby. Trio je pojmenová-
harmonické posuny, které ve své promyšlené nekonkrétnosti
no po známém českém skladateli Petru Ebenovi (1929–2007).
evokují nejasný stav, který mohl vyústit o padesát let později
Patrony mladé formace jsou renomovaní hudebníci Guarneri
do hudebně filozofického směru Mortona Feldmana. Přes-
Tria (Praha a Lucern). Momentálně pracuje trio s prof. Nikla-
to zůstává Fauré věrný tonalitě či z gregoriánského chorálu
sem Schmidtem na Vysoké hudební škole v Hamburku. Trio
odvozené modalitě, jak se jí naučil v 50. letech 19. století na
získalo několik mezinárodních cen (Rusko, Itálie, Švýcarsko)
Ecole Niedermeyer v Paříži. „Dlouhodechá melodie“, pro kte-
a v létě 2003 hostovalo na festivale ve Verbier. Několik natoče-
rou si Fauré vyvinul smysl ve svých krásných písních či později
ných CD svědčí o počátku pozoruhodné mezinárodní kariéry.
Středa, 25. září 2013, 18.30 hodin, Zámecký sál zámku Mikulov
Ohlédnutí
Franz Schubert (1797-1828) Symfonie č. 5 B dur (1816) Allegro Andante con moto Menuetto: Allegro molto Allegro vivace
účinkující: Richard Wagner (1813-1883) Siegfried-Idyll pro malý orchestr (1870) Claude Debussy (1862-1918) Danses Sacrée et Profane pro harfu a smyčce (1904)
Julia Wacker, harfa Jiří Němeček, housle Komorní filharmonie Pardubice Karel Valter, dirigent
I. Danse Sacrée II. Danse Profane
Thüring Bräm (*1944) „Tornate a riveder li vostri liti“ (2005-2007) Koncert pro housle a komorní orchestr (in memoriam Franco Gulli) I. Andante/Allegro II. Elegia (1. Molto tranquillo – 2. Andante enigmatico (musica di sfinge) – 3. Un pocchino animato – 4. enigmatico (musica di sfinge) – 5. Molto tranquillo) III. Adagio/Allegro
···
24 25
Ohlédnutí
važoval jsem to v dnešní době za absurdní, ale ten nápad mi
„Když jsem se vzbudila, zaznamenalo mé ucho nějaký zvuk,
mohl Carmignolovo naléhání přenést do 21. století, bez toho
který stále mohutněl, až jsem ho již nemohla považovat za
abych napodoboval typický způsob „reminiscencí“. Protože
sen, zazněla hudba, a jaká hudba! Když dozněla, přistoupil
jsem se v té době právě zabýval Dantovou Božskou komedií,
ke mně Richard s pěti dětmi a podal mi partituru „symfonic-
přišlo mi na mysli místo v druhém zpěvu v „Ráji“, ve kterém
kého narozeninového pozdravu“ – , propukla jsem v slzy já
se Dante s Beatrice odeberou na zpívající loďce do řeky, kte-
i celý dům; Richard umístil orchestr na schody a tak byl náš
rou předtím nikdy nikdo nepřeplul a kde říká: „Vy, kteří mě
Tribschen na věky posvěcen!” zapsala si Cosima Wagner do
následujete v malé lodičce, otočte se a podívejte se na ty staré
svého deníku.
břehy“ („Tornate a riveder li vostri liti”). V první a třetí větě
nedal spát: Snad by se dal najít nějaký „filtr“, kterým bych
zaznívají tedy také „staré vzpomínky“ (např. na Vivaldiho, 25. prosince 1870 představil Richard Wagner Cosimě k jejím
ale také na Mozartův Houslový koncert A dur, který jsem v té
33. narozeninám v domě, kde žil s rodinou – v lucernském
době doprovázel v Sieně, ale také náhodou naposledy ještě
Tribschenu, hudební dostaveníčko, které nastudoval Hans
jednou v Lucernu se studentkami Franca Gulliho).“
Richter s 16 hudebníky curyšského divadelního orchestru. Přes symfonické názvuky se jedná o komorní kus plný narážek
Také Debussy se pokoušel ve své příležitostní skladbě ‘Dan-
na leitmotivy velkých partitur „Mistrů pěvců norimberských“
ses Sacrée et Profane’ nově oživit kulturní tradici. Na noviná-
a „Siegfrieda“, které vznikaly právě v této době.
řovu otázku „Nechcete zapůsobit proti vlivu Wagnera tím, že zkusíte něco zcela jiného?“ odpověděl: „Ne, nechal jsem
V širším slova smyslu je také Brämův Houslový koncert spoje-
prostě promluvit svojí náturu a temperament. A především
ný s Lucernem. Je napsán jako památka na Franca Gulliho
jsem se snažil stát se opět Francouzem. Francouzi příliš rádi
(1926–2001), vynikajícího italského houslistu a houslového
zapomínají na jasnost a eleganci – vlastnosti, které odpo-
pedagoga, který vedl po léta mistrovské kurzy na Konzer-
vídají jejich podstatě...“ Tyto vlastnosti se dobře projevují
vatoři v Lucernu. Prostřední věta Elegie byla premiérována
v jasné faktuře a šarmu obou harfových tanců. Ředitel fir-
2003 v Sieně Gulliho bývalým žákem, Giulianem Carmigno-
my Pleyel, Gustave Lyon ho požádal, aby napsal nějaké kusy
lou, který sám později učil na stejné konzervatoři. Carmignola
pro novou chromatickou harfu bez pedálů. Stylisticky spa-
se zeptal Bräma, zda by nemohl kus rozšířit do „houslového
dá kompozice mezi operu “Pelléas et Mélisande” (premiéra
koncertu ve vivaldiovském stylu“. Bräm k tomu napsal: „Po-
1902) a orchestrální dílo “La Mer” (Moře, premiéra 1905).
26 27
Peter Härtling srovnává ve svém článku “Franz Schuberts sinfonischer Roman” (Symfonický román Franze Schuberta)
K účinkujícím
jeho symfonie se zastavením neklidného poutníka, který se stále pohybuje mezi putováním, chvatem a tancem: „Ale tak lehká, tak vzletná – jak se jeví např. nádherná první věta Páté symfonie B dur – tato hudba není. Také zde stále pulzuje nepokoj, hledající zabušení v jistotě. Přestože také toto dílo nese ještě znaky formální nezatíženosti mladého autora (Schubertovi bylo 19 let, když ji napsal), vystupují již zcela jasně oba elementy pozdních děl – neúnavná melodičnost a přátelská vřelost.
Sonos Quartett Sonos Quartett byl založen v roce 2003. Kvartetu předcházelo Sonos Trio sester Stefanie, Martiny a Andrey Bischof, které spolu hrály od mládí. Kvartet pracoval během studií s Walterem Levinem a Sebastianem Hamannem na Hudební akademii v Basileji. Následovaly mistrovské kurzy s Talichovým kvartetem, Rainerem Schmidtem (Hagen Quartett) a Artemis kvartetem. Soubor dosud fungoval v různorodém obsazení od dua po kvarteto, též vystupoval v podobě rozšířené o klavíristu Tonina Riolu. Když vstoupil do souboru Jiří Němeček z Benewitzova kvarteta, upevnila se současná sestava, která na sebe poutá místní i mezinárodní pozornost. 28 29
Karel Valter, dirigent a flétnista Karel Valter (*1980) studoval nejdříve příčnou flétnu a dirigování na Pražské konzervatoři. Roku 2006 zakončil s vyznamenáním studium barokní příčné flétny u Oskara Petera na Schole Cantorum Basiliensis. V květnu 2007 zakončil studium oboru dirigování na Vysoké hudební škole v Lucernu, taktéž s vyznamenáním. Všestranný hudebník si prohlubuje zna-
Jiří Němeček, housle
losti o historické provozovací praxi na mistrovských kurzech
Primárius Sonos Quartettu není pouze určující osobou ve
Jako dirigent spolupracoval Karel Valter s různými orchestry
vedení kvarteta, ale vystupuje také jako sólista premiéry
(Capriccio Barockorchester, La Cetra Barockorchester Ba-
Houslového koncertu Thüringa Bräma. Hudební studia jako
sel, Festival Strings Lucerne) a vystoupil mimo jiné v Gas-
houslista absolvoval na Konzervatoři v Brně u Arnošta Jíry,
teigu v Mnichově či jako záskok Andrey Marcona v Konzert-
studia završil na Hudební akademii v Praze u Ivana Štrause. Získal různé ceny na mezinárodních soutěžích. Roku 1998 založil Benewitzovo kvarteto, které vedl do roku 2013 a s nímž získal mezinárodní koncertní zkušenost (finále soutěže ARD 2004 v Mnichově, zlatá medaile v Osace 2005, 1. cena v Paříži a v Reggio Emilia). V letech 2004–2006 vyučovalo Benewitzovo kvarteto jako “Quartet in Residence” na Hudební akademii v Basileji, kde v současnosti Němeček žije.
30 31
u Ashleyho Solomona a Bartholda Kuijkena.
hausu v Berlíně. V sezóně 2012/2013 dirigoval v Theater Basel Mozartovu operu „Idomeneo“, úspěšně se však věnuje též interpretaci soudobé hudby, v poslední době např. opeře „Aloïse“ Thüringa Bräma. Od roku 2005 působí pravidelně jako flétnista barokního orchestru Capriccio Barockorchester a La Cetra Barockorchester Basel. Sólově vystoupil dosud s barokními orchestry Capriccio či La Stagione Frankfurt. Karel Valter je finalistou mezinárodní Telemanovy soutěže v Magdeburku 2009. V tomto roce vyhrál v Yorku se souborem Ensemble Meridiana soutěž Early Music Network International Young Artists.
Julia Wacker, harfa
Kromě toho vystupuje se souborem Consolazione, který se věnuje interpretaci komorní hudby raného 19. století na his-
Julia Wacker se narodila v Basileji a tam začala také své studi-
torické nástroje. Podílel se na řadě nahrávek pro rozhlasové
um harfy u Sarah O‘Brien. Získala diplom s vyznamenáním,
společnosti, jako je BBC, Bavorský rozhlas, DRS2, Radio Su-
poté studovala díky stipendiu Novartis jeden rok v Paříži, kde
isse Romande a Český rozhlas, stejně tak jako pro nahráva-
zažila inspirativní vyučování s Frédérique Cambreling. Absolvo-
cí společnosti Tudor (Švýcarsko), Deutsche Grammophon
vala ve Würzburgu diplomem z mistrovské třídy Gisèle Herbet.
a Ars Produktion (Německo). Její angažmá jako sólové harfenistky u různých orchestrů (mj. Meininger Hofkapelle, Kammerorchester Basel, Gstaad Festival Orchestra) jí zprostředkovala kontakt s vynikajícími hudebníky jako jsou Pieter Wispelwey, Maxim Vengerov, Peter Eötvös, Renée Fleming atd. Jako sólistka vystoupila se Sinfonieorchester Basel nebo se Symfonickým orchestrem Zürich. Všestranné zájmy (literatura, řeči, cirkus, pohyb, divadlo, komika...) spojuje harfenistka ráda se svým nástrojem a realizuje projekty, jako např. sólový program „In Balance“, který byl s úspěchem premiérován 2012 na Švýcarském harfovém festivalu. Je stipendistkou Migros Kulturprozent. 32 33
mezinárodních soutěžích: Soutěž Marie Yudiny v Petrohradě, Rovere d´Oro v italském San Bartolomeu, Charles Hennen Concours v holandském Heerlenu, Soutěž Nadace B. Martinů v Praze, „Masefield Prize“ v Hamburku a v roce 2012 vítězství na 38. ročníku mezinárodní soutěže komorních ansámblů „Concours de musique du Lyceum Club International de Suisse“ ve švýcarském Lausanne. Tento úspěch přinesl také účast na prestižní „Verbier Festival Academy 2013“ pod vedením Menahema Presslera a členů Takács Quartet. Eben trio je také držitelem ceny udĕlované Českým spolkem pro komorní hudbu při České filharmonii mladým komorním souborům do 35 let.
Soubor vystupuje na českých i zahraničních podiích a prestižních světových hudebních festivalech jako je Pražské
Eben Trio
jaro, Moravský podzim, Hudební slavnosti Emy Destinnové, Allegro Vivo (Rakousko), Mecklenburg-Vorpommern (Německo), Sarajevská zima (Bosna a Hercegovina), Flaneries
Eben Trio patří k nejvýraznějším komorním souborům mladé
Musicales de Reims (Francie), Pablo Casals Festival (Španěl-
generace. V názvu nese jméno jednoho z nejvýznamnějších čes-
sko), Kennedy Center of Performing Arts Washington (USA)
kých skladatelů druhé poloviny 20. století, Petra Ebena.
V le-
ad.
Eben Trio dosud vydalo tři nahrávky u společnosti Arco
tech 2008-2009 studovalo trio na Hochschule Luzern-Musik
Diva. CD vydané k nedožitým 80. narozeninám Petra Ebena,
(Švýcarsko) pod vedením členů Guarneri tria Prague. V roce
s klavírními trii Petra Ebena, Petra Fialy a Sylvie Bodorové, zís-
2013 čeká členy tria absolutorium magisterského studia ko-
kalo ocenění „Recording of the Month“ (Musicweb Internati-
morní hudby na Hochschule für Musik und Theater Hamburg
onal Londýn - červen 2009) a ocenění „IRR Outstanding“ na
u Niklase Schmidta (Trio Fontenay). Soubor se zúčastnil také
International record review.
celé řady prestižních kurzů u vynikajících osobností, jakými jsou např. Joseph Kalichstein (Kalichstein-Laredo-Robinson Trio), Arnold Steinhardt (Guarneri String Quartet), Volker Jacobsen (Artemis Quartet), Miró Quartet, Valentin Erben (Alban Berg Quartet) ad.
Trio je laureátem řady významných 34 35
Komorní filharmonie Pardubice
Litomyšl, Janáčkův máj Ostrava, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a další. Prvním šéfdirigentem orchestru
Komorní filharmonie Pardubice patří již od svého založe-
byl Libor Pešek, v čele orchestru se dále vystřídali Libor Hla-
ní v roce 1969 mezi špičkové české orchestry. Její pestrý
váček, Petr Altrichter, Bohumil Kulínský, Petr Škvor, Róbert
repertoár sahá od barokních skladeb přes hudbu období
Stankovský a Leoš Svárovský. Od roku 2009 je šéfdirigentem
klasicismu a romantismu až po soudobé kompozice a různé
orchestru Marko Ivanović. Komorní filharmonie vystupovala
multižánrové projekty. V Pardubicích pořádá tradiční abo-
na prestižních evropských pódiích (Concertgebouw v Amste-
nentní cykly a další mimořádné koncerty, stále více se také
rodamu, Festspielhaus v Salcburku, Musikverein ve Vídni ad.),
zaměřuje na mladou i nejmladší generaci posluchačů. Kon-
koncertovala také v Japonsku a USA. Orchestr je příležitostně
certuje v dalších městech kraje i celé republiky. Pravidelně se
zván i k operním a divadelním projektům, na svém kontě má
účastní nejvýznamnějších festivalů v České republice, jakými
desítky úspěšných nahrávek pro domácí i zahraniční hudební
jsou Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Smetanova
vydavatelství. 36 37
Obsazení orchestru 1. housle Petr Zdvihal, Konzertmeister Libor Ježek, stv. Konzertmeister Iva Dostálová Ladislav Dejdar Petr Vrána Zdeňka Vránová Antonín Lachman 2. housle Lenka Uhlíková, Stimmführerin Markéta Lejsková Václava Ježková Pavel Vaněk Mari Yamamoto Barbora Kučerová violy Pavla Honsová, Stimmführerin Miloslav Nečesaný Helena Mědílková Michal Doubek
flétna Martina Čechová hoboj Jiří Křenek Ludmila Bartoníčková klarinet Jiří Kotal Jiří Šlégl fagot Filip Krytinář Pavel Merta lesní roh Marie Čapská Magdaléna Kulišová trubka Michal Chmelař
violoncella David Matoušek, Stimmführer Jiří Šťastný Jan Vondráček Václav Šíblo kontrabasy Petr Kupčák Radek Pokorný 38 39
39 39
Thüring Bräm
hostující skladatel festivalu Životní momenty, vybrané skladby a umělecké aktivity (úplný přehled díla na www.arsbraemia.ch)
1944 narozen v Baselu, Švýcarsko. 1954–1963 humanitní gymnázium, Basel. 1963–1970 studium hudební vědy, germanistiky, klavíru, řízení orchestru (Erich Schmid) a skladby (Klaus Huber) na univerzitách v Baselu a Heidelbergu (Reinhold Hammerstein) a na hudební akademii v Baselu, letní kurzy v Salzburgu (Bruno Maderna), Sieně, Exeteru a La Rochelle. 1968/69 “Schichten für Orchester” (Vrstvy pro orchestr). 1970–1973 pobyt v USA, Curtis Institute of Music in Philadelphia (výstavba operní školy a dirigování u Maxe Rudolfa), Santa Fe Summer Opera, Aspen Music Festival a University of California in Berkeley (MA). 1973 “Children Songs of the American Indian” (Dětské písně amerických indiánů) (Cena kalifornské univerzity, Berkeley). 1973 “Textures for 24 Players” (Textury pro 24 hráčů). 1973 svatba s Penny Boyes a návrat do Švýcarska. 1973–1987 vedoucí na Vysoké hudební škole a hudební akademii v Baselu, dirigent orchestru konzervatoře a orchestru mladých hudební akademie Basel. 1974–1987 prezident komorní řady ‘Kammerkunst Basel’ (Komorní umění Basel) 40 41
41 41
1975 narození první dcery Mayi. 1976–2009 sbormistr koncertního sboru Regio-Chor
1992 publikace‘Bewahren und Öffnen’ (Zachovat a otevřít), kniha k 50letému výročí Konzervatoře
v Binningenu/Baselu.
v Luzernu 1942–1992.
1978 narození druhé dcery Janine.
1992 retrospektiva díla v Moskvě.
1984 “Les Lettres de Cézanne” (Cézannovy dopisy)
1993–1996 hostující dirigent Baltské filharmonie Gdaňsk
pro soprán, flétnu a smyčcové trio. 1984–1990 prezident Jeunesses Musicales de Suisse (Genf). od 1985 prezident poroty soutěže Concours des Musiques Sacrées ve Fribourgu. 1983–1993 pravidelný hostující dirigent Komorní filharmonie Pardubice. 1986 publikace ‘Musik und Raum’(Hudba a prostor), sbírka příspěvků k tématu 50 let Kammerkunst Basel. Od 1987 ředitel Konzervatoře v Luzernu, založení ‘Junge
(Polsko). 1995/96 “Litteri un Schattä – Luci e ombre” pro 2 sbory, mezzosoprán, baryton, vypravěčku a komorní orchestr. 1996 “A Cradle Song” pro sbor a capella (pro BBC Singers, Londýn). 1996 “5 Eichendorff-Lieder” (5 písní na Eichendorfa) pro tenor a orchestr k 1000letému výročí existence města Gdaňsk. 1995–1997 prezident komise výzkumu a rozvoje na
Philharmonie Zentralschweiz’ (Mladé filharmonie
budoucích hudebních vysokých školách ve
středního Švýcarska).
Švýcarsku.
1987–2002 spolupracující ředitel mistrovských kurzů na Musikfestwochen Luzern. 1987–1991 pravidelný hostující dirigent na festivale Strings Lucerne. 1987–1990 “Smyčcový kvartet č. 1” (premiéra Musikfestwochen Luzern). 1991 dirigent, Arthur Honegger: Christophe Colomb (jako poloscénické provedení na Musikfestwochen Luzern). 1992 CD ‘50 let Konzervatoře v Luzernu’ s Mladou filharmonií (mj. Janáček: Sinfonietta,
1997 retrospektiva díla v Krakově. 1999–2001 zakládací rektor Vysoké hudební školy v Luzernu. 1988-2006 vedoucí výchovy orchestrálních dirigentů, Konzervatoř / Vysoká hudební škola v Luzernu. 2000 “Dirge”, koncert pro housle a deset žesťových nástrojů pro Philippa Jonese. 2001 publikace, ‘InterViews, Gespräche zu Musik, Ausbildung und Gesellschaft’.(InterViews, hovory o hudbě, vzdělávání a společnosti). 2002 a 2003 mistrovské kurzy dirigování v Buenos Aires;
Rands:Madrigali, Brahms: Dvojkoncert s Franco
koncerty v Teatro Colon a v Belgranu (mj. “Florestan
Gullim a Arto Norasem, Grieg: Klavírní koncert
und Eusebius” pro orchestr, vzdálený klavír, cimbál
s Hubertem Harrym).
a harfu). 42 43
Od 2003 prezident poroty Soutěže komorní hudby Johannesa Brahmse v Gdaňsku. 2000–2006 švýcarský zástupce v předsednictvu Association Européenne des Conservatoires (AEC) (Asociace evropských konzervatoří) v Utrechtu. 2003 “Il Gong magico”, Mimopera se švýcarským mimem Dimitriem. Od 2006 emeritní profesor na Vysoké hudební škole v Luzernu. 2000-2003 člen vědecké rady skupiny DORE. 2004-2011 člen vědecké rady Švýcarského národního fondu v Bernu. 2005 nositel cen pro umění a kulturu města Luzern. 2005 nositel ceny Edwin-Fischer Preis. 2006 Composer-in-Residence (rezidenční skladatel) Hokuto festivalu v Japonsku. 2007 publikace: ‘Das Orchester als pädagogisches Instrument’(Orchestr jako pedagogický nástroj). 2007 “Concerto für Pipa und Orchester” (Concerto pro Pipu a orchestr) 2007 “Übergänge” (Přechody) pro Pipu a smíšený sbor. 2007 založení festivalu Musiktage Valendas. od 2008 externí zkušební expert na Vysoké hudební škole v Lausanne, Sionu a Fribourgu. 2010 “Aloïse: C’est beau le rouge, vous savez…” (komorní opera, premiéra v divadle Théâtre Vevey). 2012 1. festival ars braemia v Ariccii (Řím). 2013 2. festival ars braemia v Mikulově (Jižní Morava).
44 45
