Fenomén MOOC Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová Březen 2014
Co to je MOOC?
• • •
• • •
pojem Massive Open Online Course (MOOC /mu:k/) vznikl v roce 2008 online kurz, jehož cílem je umožnit neomezenou účast a volný přístup prostřednictvím internetu již na podzim 2011 se dvěma profesorům ze Stanfordu podařilo zapojit do online kurzu umělé inteligence přes 160 tisíc účastníků dnes už jen málo prestižních škol odolává, Cambridge nedávno představila svůj MOOC… počty účastníků jednoho kurzu se pohybují řádově v tisících a deseti tisících tento vývoj má potenciál zcela změnit princip fungování školství
Jak vypadá typický MOOC
„garant“ kurzu připraví • výukový obsah (videa, studijní materiály, odkazy na externí zdroje, data) • zadání úkolů (assignment) - bývají to testy, eseje, multimediální zadání (např. pomocí Google Earth změřit délku trasy, kterou uplavali tučňáci vybavení vysílačkou z veřejně prezentovaných vědeckých dat), prezentace – ne ppt, ale video, na kterém účastník prezentuje zpracování zadaného úkolu • kritéria pro hodnocení • časový harmonogram (zpravidla několik týdnů) • předpokládá se zapojení účastníků do diskuze nad předloženým výukovým obsahem i další případná spolupráce s kolegy • typická časová jednotka je týden – v průběhu týdne je nutné shlédnout videa v rozsahu několika hodin, vypracovat a uploadovat úkoly •
očekávaná týdenní časová investice se pohybuje od cca 4 do cca 10 hodin týdně
V čem se liší od e-learningu?
•
zásadní posun je od principu instruktivního ke konektivistickému
•
konektivistické (cMOOC) kurzy staví převážně na interaktivitě student – student
•
instruktivní (xMOOC) kurzy staví na interaktivitě student – výukový obsah (typicky ve formě videa a testů)
•
interaktivita student – učitel se různým způsobem uplatňuje ve všech kurzech, i když je to samozřejmě v bezplatné formě velmi obtížné
Co je v MOOC navíc?
•
nejedná se o pouhý přenos pochopení dané problematiky od lektorů k účastníkům
•
lektoři jen vytvářejí rámec, v němž je daná látka účastníky kurzu dotvářena
•
hlavním cílem však je propojit vzdělávací prostředí všech zúčastněných a jejich prostřednictvím podnětné myšlenky v maximální míře šířit, a posilovat tak vznik oblastí se zájmem o poznávání
•
právě proto tyto kurzy nesou přízvisko „masivní“ - nejen, že se jich obvykle účastní hodně lidí, ale tito lidé o obsahu referují kolegům, předávají ho žákům, píší články do novin, do svých blogů, na Facebooku, tweetují – a, pokud to jde, snaží se na sebe vzájemně reagovat a obohacovat se
Podpora MOOC
•
francouzská ministryně pro vysoké školství ohlásila, že vláda věnuje osm miliónů eur na podporu online vzdělávání na vysokých školách a na to, aby Francie „dohnala“ ostatní země v rozvoji masově otevřených online kurzů (MOOC) - v současné době nabízejí online kurzy pouze 3 % francouzských univerzit oproti 80 % v USA
•
rovněž holandské ministerstvo školství ohlásilo, že na rozvoj MOOC bude dávat jeden milion eur ročně
•
české MŠMT?
Analýza 17 MOOC kurzů
•
Harvard a MIT, kurzy nabízené v letech 2012 a 2013 • 841 687 registrací do 17 kurzů
• • • • • • • •
certifikát získalo 5 % všech registrovaných 35 % registrovaných se vůbec nepodívalo na materiály kurzu 54 % těch, kdo zhlédli více než polovinu kurzu, získalo certifikát 66 % všech zaregistrovaných už bylo držitelem minimálně bakalářského diplomu 74 % těch, kdo získali certifikát, bylo držitelem minimálně bakalářského diplomu 29 % registrovaných tvořily ženy 3 % registrovaných bylo z rozvojových zemí úspěch MOOC nelze měřit podle stejných kritérií jako úspěch tradičních kurzů
Problémy MOOC
•
cMOOC - zdroj financování
•
xMOOC (konečným cílem je profit generovaný substitucí standardních VŠ kurzů) - přidělování kreditů, na něž je financování navázáno
•
přesto zatím zůstávají tyto kurzy otevřené všem zájemcům
Jak mají VŠ reagovat na MOOC?
• MOOC mohou mít na vysoké školy stejný vliv jako on-line zpravodajské portály na žurnalistiku • to nejhorší, co mohou školy udělat, je chovat se tak, jako kdyby MOOC neexistovalo a dál nabízet rozsáhlé pasivní kurzy jako svou hlavní nabídku
Instrinsic motivation
Kam se bude ubírat online vyučování?
T. Bates, odborník na vyučování online, autor řady knih a poradce v oblasti řízení online výuky a přípravy pedagogů 1. v roce 2020 už online vzdělávání nebude vyčleňováno jako specifická forma vzdělávání, změny lze proto spíše očekávat v organizaci vyučování v kamenných univerzitách 2. výuka bude probíhat v různých formách v celkově menším počtu institucí, ale výběr možností bude mnohem pestřejší, výuka bude probíhat na univerzitě nebo online nebo kombinovaně 3. výukový obsah bude přístupný v různých modulech podle potřeb studenta - studenti nebudou platit za výukový obsah, ale za konzultace, služby v univerzitním kampusu, za hodnocení své práce a zpětnou vazbu od vyučujících
Kam se bude ubírat online vyučování?
4. kurzy založené na cyklu přednášek téměř vymizí – obsah bude přístupný digitálně v různých podobách, interakce se studenty bude probíhat v podobě projektového vyučování, přednášky budou příležitostné, zaměřené na novinky v oboru, konsolidování studované látky 5. písemné zkoušky budou převážně nahrazeny hodnocením studentských portfolií, hodnocení bude průběžné 6. rozšíří se škála osvědčení o absolvování studia – kromě tradičních diplomů i odznaky za dovednosti získané v neformálním a informálním vzdělávání, udělované i organizacemi či skupinami odborníků 7. budou se zavádět nové finanční modely – vzdělávací obsah bude volně přístupný a univerzity nebudou financovány podle počtu studentů, oddělí se financování výuky a výzkumu
Kam se bude ubírat online vyučování?
8. vysoké školy budou muset věnovat velkou pozornost přípravě a dalšímu vzdělávání svých pedagogických pracovníků – na nich bude záležet kvalita služeb a podpory poskytované studentům, a tedy i reputace univerzity 9. plánování výuky a design programů se přesune z jednoho centra na univerzitě na úroveň jednotlivých oddělení nebo oborových skupin, vzroste význam designérů webových stránek a zachycení obsahu v různých médiích 10. bude stále obtížnější chránit osobní data studentů, studenti budou nadále více využívat vlastní zařízení
Zdroje
•
Bořivoj Brdička: Masivní otevřené online kurzy (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10725/)
•
Bořivoj Brdička: Velký MOOC boom pokračuje (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16415/VELKY-MOOC-BOOMPOKRACUJE.html)
•
Irena Smetánková: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů (https://www.scio.cz/ovzdelavani/trendy-vevzdelavani/vyber_ze_zahranici_20140302.asp)
