Federální shromáždění Československé socialistické republiky II. v. o. Vládní návrh. Zákon

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972 II. v. o.

7

Vládní návrh Zákon ze dne

1972

o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: ÚVODNÍ U S T A N O V E N Í § l

Tento zákon -upravuje osobni a majetková práva, Jakož i povinnosti československých státních občanů, socialistických organizací (dále Jen „organizaci") a státu, které vznikají z vytvoření a společenského uplatnění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a z tematických úkolů. Práva a povinnosti mohou nabýt l jiné subjekty, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

§ 2 (1) Autorem objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru je ten, kdo učinil objev, vytvořil vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor vlastní tvůrčí prací a u zlepšovacího návrhu též ten, kdo použil řešení převzaté z odborné literatury nebo z praxe jiné organizace a tvůrčím způsobem je. přizpůsobil podmínkám příslušné organizace. (2) Spoluautory objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru jsou osoby, které se na nich podílely společnou tvůrčí prací.

2 § 3

(1) Učiněním objevu nebo vytvořením vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru vzniká autoru právo na autorství podle tohoto zákona a právo přihlásit tento předmět k ochraně a v rozsahu stanoveném tímto zákonem s ním nakládat a účastnit se při rozpracování, zkoušení a zavádění svého objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru. 2

( ) Spoluautoři objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů se podílejí na právech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud. §4

(1) Objevy, vynálezy a průmyslové vzory se přihlašují u Úřadu pro vynálezy a objevy (dále jen „Úřad"), zlepšovací návrhy u organizace, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká, popř. u orgánu nadřízeného těmto organizacím. Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti ve smyslu tohoto zákona. [2] Kladným rozhodnutím o přihlášce se zabezpečuje autorovi ochrana předmětu přihlášky. §5

Práva autorů se stvrzují diplomem na objevy, autorským osvědčením nebo patentem na vynález, zlepšovatelským průkazem na zlepšovací návrh a osvědčením nebo patentem na průmyslový vzor. §6

(1) Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, jsou národním majetkem. (2) Stát má právo využívat a povinnost pečovat o co nejširší využívání národního majetku uvedeného v předchozím odstavci. Využívat tohoto národního majetku mohou, pokud podle dalších ustanovení (§ 103) není stanoveno jinak, všechny organizace. Stát je povinen pečovat též o co nejširší využívání objevů. ( 3 ) Zákon stanoví, které organizace jsou správci národního majetku uvedeného v odstavci l a jaká mají práva a povinnosti ze správy. Organizace, Která podle ustanovení tohoto zákona se má stát správcem uvedeného národního majetku, je oprávněna a povinna již od podání přihlášky činit opatření nutná k zajištění využití a ochrany vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru; Úřad může k těmto opatřením zmocnit i jinou organizaci.

3

§7 Právo na autorství je nepřevoditelný. § 8

(1) Cizinci mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako českoslovenští státní občané. (2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena. HLAVA PRVNÍ Objevy § 9

(1) Objevem je stanovení dosud neznámých, objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa, dokázané vědeckou metodou. (2) Objevem není: a) stanovení vlastností nových látek a vztahů mezi těmito vlastnostmi, které na základě známých přírodních. zákonitostí a stavu techniky lze běžně odvodit z vlastností již známých obdobných látek; b) zpřesněni hodnot zkoumaných veličin; c) konkretizace známých zákonitostí; d) nález geologický, geografický, archeologický a paleontologický. § 10 Dokázáním vědeckou metodou se rozumí experimentální prokázání nebo, nepřlpouští-li to povaha předmětu přihlášky objevu, alespoň provedeni teoretického důkazu. §

11

Předmět přihlášky objevu je dosud neznámý, nebyl-li uveřejněn v Československé socialistické republice nebo v zahraničí před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti.

§ 12 (1) Na objevy uděluje Úřad 'diplomy. (2) Diplomy se neudělují na objevy z oblasti společenských věd. § 13 (1) O udělení diplomu se žádá přihláškou objevu podanou u Gradu. (2) Přihlášku objevu nebo jeho dědic.

podává

autor objevu

4 § 14

Diplom se neudělí na předmět přihlášky objevu, který je obsahově shodný s předmětem jiné přihlášky objevu, podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.

§15 (1) Byl-li objev učiněn autorem nebo některým ze spoluautorů při plnění úkolů z pracovního poměru, členského nebo jiného obdobného vztahu k organizaci nebo v přímé souvislosti s jejich plněním (dále jen „v pracovním poměru") nebo za hmotné podpory organizace, je autor povinen uvědomit bezodkladně o objevu tuto organizaci. Organizace je povinna působit k tomu, aby byla podána přihláška objevu i přihlášky vynálezů, které vyplývají z tohoto objevu. ( 2 ) O podání přihlášky takového objevu je autor nebo spoluautor povinen vyrozumět organizaci uvedenou v odstavci 1. Tato organizace předloží Úřadu své vyjádření k předmětu přihlášky.

§ 16 (1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy uveřejnil podstatu objevu; došlo-li k vyjádření objevu poprvé v přihlášce objevu, přísluší mu právo přednosti od doby, kdy přihláška objevu došla Úřadu. ( 2 ) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky objevu, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.

§ 17 (1) Úřad podrobí přihlášku objevu průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení diplomu. (2) Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby přihlášku ve stanovené lhůtě doplnil nebo upravil. (3) Je-li předmět přihlášky objevu doložen podle ustanovení § 10, zašle Úřad přihlášku k posouzení Československé akademii věd nebo Slovenské akademii věd nebo Československé akademii zemědělské. Nemá-li Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Československá akademie zemědělská pracoviště jehož oboru Činnosti se předmět přihlášky objevu týká, posoudí jej organizace, která má příslušné vědecké pracoviště. Tato organizace má pak při projednávání přihlášky objevu stejná práva a povinnosti, jaké z tohoto zákona vyplývají pro Československou akademii věd nebo Slovenskou akademii věd nebo Československou akademii zemědělskou.

5

(4) Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Českoslovenká akademie zemědělská sdělí Úřadu své stanovisko k předmětu přihlášky objevu. Je-li toto stanovisko kladné, stanoví Úřad po projednání s autorem znění definice objevu a jeho název a zveřejní jej ve spolupráci s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd nebo Československou akademií zemědělskou v odborném tisku a oznámí to ve Věstníku Úřadu. V opačném případě přihlášku objevu zamítne. § 18 Každý má právo do jednoho roku ode dne, kdy bylo ve Věstníku Úřadu oznámeno, že objev byl uveřejněn v odborném tisku, podat Úřadu námitky proti udělení diplomu na objev. § 19 Úřad udělí diplom na objev nebo přihlášku objevu zamítne po uplynutí lhůty uvedené v § 18. § 20 Diplom se uděluje na jméno autora objevu. § 21 (1) Udělením diplomu se předmět přihlášky uznává za objev, stvrzuje se autorství k objevu a právo přednosti k objevu; autoru objevu vzniká právo na odměnu a na výhody stanovené zákonem. (2) Odměnu za objev stanoví Úřad po projednání s Československou akademii věd nebo Slovenskou akademii věd nebo Československou akademií zemědělskou; odměnu vyplácí Úřad. § 22

Zjistí-li Úřad dodatečně, že nebyly zcela nebo částečně splněny podmínky stanovené pro udělení diplomu, udělený diplom zcela nebo částečně zruší. Zrušeni diplomu má zpětnou účinnost ode dne, kdy diplom nabyl platnosti. § 23 Organizace, jejichž předmětu činnosti se objev týká, jsou povinny zajišťovat ve spolupráci s autorem, aby objevu se plně, účelně a hospodárně využívalo. HLAVA DRUHÁ Vynálezy Základní ustanovení o vynálezech § 24 (1) Vynálezem je vyřešeni technického problému, které je nové a znamená ve srovnáni se světovým stavem techniky pokrok, projevující se novým nebo vyšším účinkem.

6

(2) Vynálezem není vyřešení technického problému podle odstavce l, Jestliže předmět přihlášky vynálezu nelze průmyslově vyrábět nebo podle něho postupovat při výrobě nebo provozu. (3) Vynálezem rovněž není vyřešení technického problému, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou. § 25 Předmět přihlášky vynálezu Je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejné dostupných pramenů, zejména: aj nebyl-li popsán nebo zobrazen ve zveřejněných tiskovinách; b) nebylo-li ho veřejné využíváno, nebyl-lí vystaven, přednesen nebo předveden a to tak zjevně a zřetelně, že by ho odborníci mohli na tomto podkladě využívat. § 26

(1) Účinkem vynálezu je souhrn technických a ekonomických, popřípadě i jiných výsledků, kterými se při jeho upotřebení dosahuje společenského prospěchu. (2) Novým je účinek, který je kvalitativně odlišný ve srovnání s účinkem dosaženým prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešení technického problému. (3) Vyšším je účinek, který kvantitativně přesahuje míru účinku dosahovanou prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešení téhož technického problému. § 27

(1) Úřad uděluje na vynálezy autorská osvědčení nebo patenty. (2) V přihlášce vynálezu může přihlašovatel žádat u Úřadu o udělení autorského osvědčení nebo patentu. (3) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je autorem vynálezu. § 28 Výhradně autorské osvědčení se uděluje na vynálezy: a) které autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory; b) u látek vzniklých přeměnou atomových jader a technických řešení spojených výlučně se získáváním nebo využíváním jaderné energie; c) u léčiv, chemicky vyrobených látek, poživatin a průmyslových produkčních mikroorganismů.

7

§ 29 Úřad podrobí přihlášku vynálezu průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení autorského osvědčení nebo patentu. § 30 Autorské osvědčení ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky vynálezu je shodný s předmětem jiné přihlášky vynálezu podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti. §31 1 ( ) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška vynálezu došla Úřadu. 2 ( ) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a do tří měsíců toto své právo také prokázat. 3

( ) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky vynálezu, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání, obsahující tuto změnu dojde Gradu. § 32

Úřád může přiznat pro předměty vystavované na výstavách pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako vynález u Úřadu do tří měsíců po ukončení výstavy. § 33 Na vyzvání Gradu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného vynálezu, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednání přihlášky vedlo. § 34 Úřád může vyzvat přihlašovatele, aby předvedení předmětu přihlášky vynálezu nebo jinou vhodnou technickou metodou prokázal jeho uskutečnitelnost a dosahovaný účinek; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není uskutečnitelný, nebo, že se jím nedosahuje nového nebo vyššího účinku. § 35 (1) V průběhu projednávání přihlášky vynálezu Úřád zveřejní po předchozím uvědomění přihlašovatele popis a výkresy předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.

( 2 ) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitky proti udělení autorského osvědčení nebo patentu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku.

8 § 36

Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky vynálezu, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky vynálezu. § 37

(1) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky, Úřad udělí autorské osvědčení nebo patent a udělení oznámí ve Věstníku. (2)Nejsou— li stanovené podmínky Úřad přihlášku vynálezu zamítne.

splněny,

§ 38 (1) Na vynález, který je závislý na jiném, dříve přihlášeném vynálezu (vynález základní), na nějž bylo uděleno autorské osvědčení nebo patent, se udělí závislé autorské osvědčení nebo závislý patent,předpoklád — li jeho využití nezbytně využití základního vynálezu. (2)Zruší— li se autorské osvědčeni nebo patent, který byl udělen na základní vynález nebo Zanikne-li patent, stávají se na něm závislá autorská osvědčení nebo závislé patenty samostatnými. (3)Nebyla— li závislost autorského osvědčení nebo patentu vyznačena, může o to požádat autor nebo správce základního vynálezu, nebo majitel patentu na základní vynález. § 39

(1) Úřad zruší úplně nebo částečně autorské osvědčení nebo patent,zjistí— li, že nebyly splněny podmínky stanovené pro jeho udělení. (2) Zrušení má zpětnou účinnost ode dne, kdy autorské osvědčení nebo patent nabyly platnosti.

§ 40 Vynálezu využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo upotřebí nebo podle něho postupuje při výrobě, či provozní činnosti nebo s předmětem vynálezu obchoduje.

§ 41 (1) Autorské osvědčení nebo patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval vynálezu nezávisle na autoru nebo majiteli patentu, nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření.

g 2

( ) Přísluší-li autoru nebo majiteli patentu právo přednosti podle ustanovení mezinárodní smlouvy, je pro vznik práva předchozího uživatele rozhodující doba vzniku tohoto práva přednosti. 3

( ) Předchozí uživatel může požadovat po udělení autorského osvědčení na autoru vynálezu nebo po udělení patentu na jeho majiteli, aby jeho právo uznal. § 42 Práva z autorského osvědčení nebo patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu: a) na lodích ostatních zemí, které jsou členy mezinárodních úmluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána (dále jen „unijní země"), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou na čas nebo náhodně do Československé socialistické republiky, s výhradou, že se tu těchto předmětů využije jenom pro potřeby lodní; b) při stavbě nebo provozu letadel nebo vozidel jiných unijních zemí nebo u součástí těchto letadel nebo vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do Československé socialistické republiky. § 43

(1) Na žádost toho, kdo prokáže právní zájem, Úřad určí, zda vyřešeni technického problému v žádosti popsané, spadá do rozsahu určitého autorského osvědčení nebo patentu. (2) Soudy i ostatní státní orgány a organizace jsou vázány určením vydaným Úřadem. Soudy nemohou toto určení řešit ani jako předběžnou otázku. § 44 [l] Byl-li zahájen spor o autorství vynálezu nebo domáhá-li se autorství k vynálezu jiná osoba než autor uvedený v přihlášce, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhodnutí o ní vydá až po předložení pravomocného rozhodnutí soudu. (2) Úřad přepíše přihlášku vynálezu nebo autorské osvědčení nebo patent na osobu, která přepis Úřadu navrhne a zároveň prokáže pravomocným rozhodnutím soudu, že je autorem (spoluautorem) vynálezu. § 45

(1) Vynálezy vytvořené v Československé socialistické republice a vynálezy vytvořené československými státními občany, zdržujícími se v zahraničí, mohou být přihlášeny do zahraničí až po svém přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu, pokud Úřad nepovolí výjimku nebo pokud nebude jinak stanoveno mezinárodní smlouvou.

10 (2) Souhlasu Úřadu je rovněž třeba k odvolání přihlášky vynálezu, podané v zahraničí a k upuštění od udržování patentu uděleného v zahraničí. Autorské osvědčení § 46

(1) Autorským osvědčením se uznává předmět přihlášky vynálezu za vynález, stvrzuje se autorství a právo přednosti k vynálezu a stvrzují se ve vzájemném souladu práva státu a autora vynálezu. (2) Autoru vynálezu přísluší právo na odměnu za využití,. právo na účast při rozpracování, zkoušeni a zavádění vynálezu a na další výhody stanovené zákonem. (3) Práva z autorského osvědčení platí ode dne podání přihlášky vynálezu a nejsou časově omezena; v případě ustanovení § 31 odst. 3 platí ode dne, kdy podání, obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu, došlo Úřadu. § 47

(1) Přihlášku vynálezu se žádosti o udělení autorského osvědčení je oprávněn podat autor nebo jeho dědic. *) (2) Autor, který vytvořil vynález v pracovním .poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory, je povinen bezodkladně o tom organizaci uvědomit. Organizace jsou •povinny soustavně sledovat vynálezy takto vytvořené. (3) Organizace uvedená v odstavci 2 je povinna podat přihlášku vynálezu" jménem autora, jestliže autor nepřihlásil vynález ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvoření vynálezu vyrozuměl nebo kdy to organizace sama zjistila. (4) Autorské osvědčeni na vynález se uděluje na jméno autora. ) § 48

U přihlášky vynálezu vytvořeného za podmínek § 28 písm. a) předkládá příslušná organizace Úřadu zprávu o výsledcích předběžného průzkumu novosti, zhodnocení uskutečnitelnosti, účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu.

§ 49 (1) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna na žádost autora bezplatně spolupůsobit při vypracování a podání přihlášky jeho vynálezu a zajistit jeho zastupování v řízení o přihlášce vynálezu, který náleží do předmětu její činnosti a v níž se žádá o udělení autorského osvědčeni. ) Řízení o přehlásce vynálezu se žádostí o uděleni autorského osvědčení a udělené autorské osvědčení jsou osvobozeny od správních poplatků podle vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financi Slovenské socialistické republiky č. /1972 Sb., o správních poplatcích.

11 (2) Pomoc v rozsahu uvedeném v předcházejícím odstavci poskytne organizace i autoru, který není k organizaci v pracovním poměru s výjimkou případů, kdy je patrně, že nejde o vynález prospěšný pro národní hospodářství. § 50 (1) Vynálezy vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru ke státní organizaci nebo za její hmotné podpory spravuje tato organizace. Vynálezy vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru k družstevní, společenské nebo jiné socialistické organizaci nebo za její hmotné podpory spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností, vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových vynálezů na tuto organizaci. [2] Ostatní vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení, spravuje státní organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět vynálezu a kterou určil správcem Úřad na návrh příslušného ústředního orgánu.

§ 51 Státní organizace, která spravuje vynález, je povinna pečovat o jeho plánovitě všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna vynález rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora. Patent § 52

Přihlášku vynálezu, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor vynálezu nebo jeho právní nástupce. § 53 (1) Patent se uděluje přihlašovateli vynálezu nebo jeho právnímu nástupci (majitel patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora. (2) Patentem se uznává předmět přihlášky za vynález a stvrzuje se autorství k vynálezu. (3) K využití vynálezu chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu. ( 4 ) Vynálezu, na nějž byl udělen patent a kterého nabyla organizace, mohou využívat všechny organizace, pokud Úřad v dohodě s příslušným ústředním orgánem nepovolí výjimku. [5] práva z patentu platí patnáct let ode dne podání přihlášky vynálezu, v případě ustanovení § 31 odst. 3 ode dne, kdy podání, obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu, došlo Úradu.

12 § 54 1

( ) Majitel patentu je oprávněn: a) dát souhlas k využívání vynálezu (licenci) organizaci nebo převést patent na ni; b] dát souhlas k využívání vynálezu (licenci) zahraničnímu subjektu nebo naň převést patent. *) ( 2 ) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentu na vynálezy.

§ 55 (1/ Úřád může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval vynálezu vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže dosud neuplynuly čtyři roky od podání přihlášky vynálezu nebo tři roky od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody. (2) Úřad může povolit na žádost organizace nucenou licenci i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, má-li vynález pro stát mimořádný význam, zejména obranný, a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnuti licence. ( 3 ) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud. § 56

(1] Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce vynálezu změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení autorského osvědčení. (2) Úřad změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních sedmi letech platnosti patentu, udělený patent na autorské osvědčení. (3) Ustanovení odstavce l a 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání vynálezu nebo jestliže již převedl patent, pokud Úřad nepovolí výjimku.

§ 57 Patent zanikne: a) uplynutím doby platnosti; b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu; c) nezaplatí-li se včas správní poplatek. •) Při udělování souhlasu je nutno dodržovat ustanoveni § 19 odst. l písm. c) zákona č.. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.

13 HLAVA TŘETÍ Zlepšovací návrhy § 58

(1) Zlepšovacím návrhem je konkrétní vyře-

nebo ačně—hospodářskéhoproblému organišenívýroobrgnaněiz— t e c h n i c k é h o ,t e c h n i c k o — organiza zace, které je v této organizaci nové a jehož využití přináší společenský prospěch (§ 2 odst. 1). (2) Zlepšovacím návrhem není však vyřešení problému, jestliže jeho vypracováním autor nepřekročil pracovní úkol, vyplývající pro něho zejména z jeho popisu práce, z daného pracovního příkazu nebo z podmínek a ukazatelů stanovených při zadání úkolu; to však neplatí pro případy, kdy autor vyřešil tematický úkol.

§ 59 (1) Návrh je v organizací nový, jestliže před podáním přihlášky: a) nebyly provedeny prokazatelné přípravy, které přímo směřují k využívání řešení shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího návrhu; b) nebylo shodně řešení obsaženo v závazných předpisech nebo příkazech (jako např. v technických normách, instrukcích apod. ). (2) Na závadu novosti návrhu není, jestliže řešení bylo v organizaci využito z podnětu autora během tři měsíců před podáním přihlášky. § 60

Konkrétním vyřešenímvýrobně— technického, technicko —organizačníhonebo organizačně-hospodářského problému není zejména: a) pouhé vytyčení úkolu; b) pouhé doporučení nákupu zařízení nebo materiálu, není-li současně navržen výhodnější způsob jejich využívání nebo opatřování; c) návrh na změnu právního předpisu; d) upozornění na porušování platného předpisu nebo na nedostatky a chyby způsobené zřejmou nedbalostí třetí osoby.

§ 61 (1) Návrh přináší společenský prospěch, jestliže je jeho využitím dosahováno vyššího ekonomického, technického anebo jiného kladného účinku. (2) Společenský prospěch nepřináší zejména návrh, jehož využívání by vedlo ke zhoršení kvality, snížení životnosti výrobků nebo výrobních zařízení, zhoršení bezpečnosti práce, sociální a kulturní péče o pracující.

14 § 62

Přihlášku zlepšovacího návrhu muže podat každý občan, který předmět přihlášky vytvořil nebo spoluvytvořit, nebo jeho dědic.

§ 63 (1) Přihláška zlepšovacího návrhu se podává v organizaci, jejíhož předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti se přihláška týká. Netýká-li se přihláška zlepšovacího návrhu předmětu činnosti organizace, v níž byla přihláška zlepšovacího návrhu podána, je tato organizace povinna ji ve stanovené lhůtě postoupit organizaci, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká. (2) Týká-li se předmět přihlášky předmětu činnosti více organizací, může být přihláška podána v orgánu přímo nadřízeném těmto organizacím. ( 3 ) Kdo je v pracovním poměru, je povinen podat přihlášku zlepšovacího návrhu nejprve v oř ganizaci, k níž je v tomto poměru, týká-li se návrh jejího předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti. (4) Za přihlášky zlepšovacích návrhů se až do kladného rozhodnutí Úřadu považují l přihlášky vynálezů, na které se žádá o udělení autorského osvědčení. To platí přiměřeně i pro přihlášky průmyslových vzorů, u kterých se žádá o udělení osvědčení na průmyslový vzor. § 64

(1) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu v organizaci uvedené v § 63 odst. l, nabývá od doby, kdy přihláška došla, práva přednosti oproti každému přihlašovateli, který podá přihlášku shodného zlepšovacího návrhu v téže organizaci později. Přihlášku později podanou organizace z tohoto důvodu zamítne. (2) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu u nadřízeného orgánu podle ustanovení § 63 odst. 2, nabývá práva přednosti od doby, kdy přihláška došla, současně i u všech podřízených organizací. (3) Autor přihlášeného vynálezu (§ 63 odst. oj) nabývá pro zlepšovací návrh práva přednosti od doby, kdy přihlášku vynálezu organizace obdržela a u vynálezu vytvořeného za podmínek § 28 písm. a] od doby, kdy se s ním organizace seznámila. § 65 (1) Podanou přihlášku zlepšovacího návrhu organizace zapíše do deníku zlepšovacích návrhů s uvedením dne, kdy přihláška došla organizaci. Týká-li se předmět přihlášky zlepšovacího návrhu předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní Činnosti organizace, je tato organizace povinna o ní

15

rozhodnout. Současně je organizace povinna posoudit,,zda by nemohlo jít o vynález nebo průmyslový vzor. O přihláškách zlepšovacích návrhů podaných u nadřízeného orgánu podle § 63 odst. 2 rozhodují podřízené organizace, jimž byly tyto přihlášky postoupeny. (2) Do deníku zlepšovacích návrhů zapíše organizace rovněž všechny přihlášky vynálezů uvedených v ustanovení § 63 odst. 4. (3) Přihlašovatel nemůže přihlášku zlepšovacího návrhu odvolat ani v tom případě, kdy byla odvolána přihláška vynálezu. § 66

Organizace je povinna před rozhodnutím umožnit přihlašovateli, aby se mohl vyjádřit k výsledku jejího průzkumu. Tohoto ustanoveni se nepoužije, hodlá-li organizace rozhodnout o přihlášce zlepšovacího návrhu kladně. § 67

(1) Organizace rozhodne o přihlášce zlepšovacího návrhu nejpozději do dvou měsíců od doby, kdy přihláška došla a oznámí své rozhodnutí přihlašovateli. V kladném rozhodnutí sdělí organizace přihlasovateli, že předmět přihlášky splňuje podmínky 'Stanovené pro zlepšovací návrh a dobu počátku využití zlepšovacího návrhu. (2) Vyžaduje-li projednání přihlášky zlepšovacího návrhu rozsáhlejší šetření a nelze-li proto do dvou měsíců rozhodnout, stanoví organizace další přiměřenou lhůtu k rozhodnutí a se zdůvodněním seznámí přihlašovatele. Obdobně se postupuje u přihlášky zlepšovacího návrhu, která byla současně podána jako řešení tematického úkolu. § 68

Využití zlepšovacího návrhu je skutečné pro vedení navrhovaného opatření v organizaci. § 69

(1) Státní organizace, která první rozhodla kladně o přihlášce zlepšovacího návrhu, je jeho správcem. (2) Zlepšovací návrh, o němž rozhodla kladné jako první družstevní, společenská nebo jiná socialistická organizace, spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových zlepšovacích návrhů na tuto organizaci.

16

§ 70

Státní organizace, která spravuje zlepšovací návrh je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna zlepšovací návrh rozšiřovat a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora. § 71 1

( ) S kladným rozhodnutím o zlepšovacím návrhu vydá organizace současně jeho autorovi zlepšovatelský průkaz. 2¨/

( Zlepšovatelským průkazem organizace uznává [předmět přihlášky za zlepšovací návrh, stvrzuje, že ho využije, stvrzuje autorství a právo přednosti ke zlepšovacímu návrhu v rámci organizace; zlepšovatelským průkazem se dále stvrzují ve vzájemném souladu práva státu a autora zlepšovacího návrhu. ( 3 ) Autoru zlepšovacího návrhu přísluší právo na odměnu za využití a právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění zlepšovacího návrhu a na další výhody stanovené zákonem. (4) Zruší-li organizace své kladné rozhodnutí o zlepšovacím návrhu proto, že dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho využívání, pozbývá zlepšovatelský průkaz platnosti. § 72

(1] Byla-li přihláška zlepšovacího návrhu zamítnuta nebo jestliže bylo zrušeno rozhodnutí organizace o využíváni zlepšovacího návrhu, může přihlašovatel ve lhůtě jednoho měsíce od zamítnutí přihlášky nebo od zrušení rozhodnutí o využívání požádat o přezkoumání rozhodnutí orgán přímo nadřízený organizaci. Žádost o přezkoumání se podává prostřednictvím organizace, která přihlášku zlepšovacího návrhu zamítla nebo zrušila své roz bodnutí o využívání. Tato organizace může sama vyhovět žádosti a změnit rozhodnutí. V opačném případě je povinna předložit žádost do jednoho měsíce nadřízenému orgánu spolu se svým odůvodněným stanoviskem. (2] Při projednávání žádosti se použije přiměřeně ustanovení § 66. (3) Rozhodnutí přímo nadřízeného orgánu o této žádosti je konečně. § 73

Práva ze zlepšovacího návrhu nevzniknou, brání-li tomu práva z autorského osvědčení nebo z patentu na vynález nebo práva z osvědčení na průmyslový vzor nebo z patentu na průmyslový vzor.

17 § 74 Organizace, která využívá zlepšovacího návrhu je povinna zajistit jeho využívání ve všech svých nižších organizačních složkách, v nichž lze návrhu využívat. § 75 (1)Využívá— li organizace zlepšovacího návrhu, jehož je možno využívat ve více organizacích, je povinna jej předat svému nadřízenému orgánu nebo přímo dalším organizacím, o nichž je jí známo, že by ho mohly využívat. O tomto předání je organizace povinna informovat autora zlepšovacího návrhu. Stejné povinnosti má organizace i u návrhů, kterých nevyužila, u nichž však předpokládá možnost jejich využití v jiné organizaci.

(2) Nadřízený orgán, jehož oboru se návrh týká, zajistí rozšíření v oboru své působnosti v souladu s potřebami národohospodářských plánů. (3) Zlepšovací návrh, došlý organizaci cestou rozšiřováni zlepšovacích návrhů, se projedná jako přihláška zlepšovacího návrhu, podaná přímo v organizaci. § 76

(1) Odměnu za využiti zlepšovacího návrhu vyplácl organizace, která zlepšovacího návrhu využila.Využívá— li zlepšovacího návrhu více organizací, může za ně odměnu vyplatit jejich společný nadřízený orgán. Nadřízený orgán má právo požadovat od využívajících organizací, aby mu uhradily poměrnou část vyplacené odměny. Podíly stanoví nadřízený orgán podle toho, v jakém rozsahu organizace zlepšovacího návrhu využily. (2) Všechny využívající organizace jsou povinny sdělit správci rozsah využití zlepšovacího návrhu a výši vyplacené odměny. To platí přiměřeně i pro oznamovací povinnost organizací vůči nadřízenému orgánu, který za ně vyplatil odměnu za využití zlepšovacího návrhu.

HLAVA ČTVRTÁ Průmyslové vzory Základní ustanovení o průmyslových vzorech

§ 77 (1) Průmyslovým vzorem je vyřešení vnější úpravy výrobku, plošné nebo prostorové, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě. (2) Vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním vnějším vzhledu, tvaru, obrysech, kresbě, barvě nebo ve zvláštním uspořádáni barev nebo v kombinaci těchto znaků. (3) Průmyslový vzor je použitelný v průmyslové výrobě, jestliže se podle něho mohou opakovaně vyrábět výrobky průmyslovým způsobem.

18

(4) Průmyslovým vzorem není vyřešení vnější úpravy výrobků, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou. § 78 l

[ ] Předmět přihlášky průmyslového vzoru je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména: a] nebyl-li zobrazen nebo popsán ve zveřejněných tiskovinách; b) nebyl-li veřejně využíván, nebyl-li vystaven, přednesen nebo předveden. (2) Překážkou novosti není zveřejnění shodné nebo obdobné vnější úpravy, která se týká výrobků jiného druhu nebo je-li starší padesáti let. (3) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je obdobný s jiným průmyslovým vzorem, je-li nepodstatnou změnou vnější úpravy, která je zjistitelná při zvláštní pozornosti. § 79

(1) Úřad uděluje na průmyslové vzory osvědčení nebo patenty. (2) v přihlášce průmyslového vzoru může přihlašovatel žádat u Úřadu o udělení osvědčení nebo patentu. (3) V přihlášce průmyslového vzoru musí být uvedeno, kdo je autorem průmyslového vzoru.

§ 80 Přihláška průmyslového vzoru může obsahovat i více vnějších úprav téhož výrobku (dále jen „hromadná přihláška průmyslového vzoru"), které mohou být i navzájem obdobné.

§ 81 Výhradně osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na průmyslový vzor, který jeho autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil: a) v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory; b) na základě smlouvy s organizací.

§ 82 Úřad podrobí přihlášku průmyslového vzoru průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení osvědčení nebo patentu.

19

§ 83 Osvědčeni ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný nebo obdobný s předmětem jiné přihlášky průmyslového vzoru podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti. § 84

(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška průmyslového vzoru došla Úřadu. (2) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce průmyslového vzoru a do tří měsíců toto své právo prokázat. (3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky průmyslového vzoru, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu. § 85

Úřad může přiznat pro předměty, vystavované na výstavách, pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako průmyslový vzor u Úřadu do tři měsíců po ukončeni výstavy. § 86

Na vyzváni Úřadu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného průmyslového vzoru, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednáni přihlášky vedlo. § 87

Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho použitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě použitelný. § 88

(1) v průběhu projednávání přihlášky průmyslového vzoru Úřad může po předchozím uvědomění přihlašovatele zveřejnit popis a vyobrazení předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámit ve Věstníku. (2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitku proti udělení osvědčení nebo patentu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy zveřejněni bylo oznámeno ve Věstníku.

20 § 89

Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky průmyslového vzoru, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru. * § 90

(1) Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru stanovené podmínky, Úřad udělí osvědčení nebo patent a udělení oznámí ve Věstníku. 2

( ) Nejsou-li stanovené podmínky splněny, Úřad přihlášku průmyslového vzoru zamítne. § 91

(1) Úřad zruší úplně nebo částečně osvědčení nebo patent, zjistí-li, že nebyly splněny podmínky stanovené pro jeho udělení. (2) Zrušení má zpětnou účinnost ode dne, kdy osvědčení nebo patent nabyly platnosti. § 92

(1) Průmyslového vzoru využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo jím obchoduje. (2) Využívající organizace vyznačují na výrobcích, že byly vyrobeny podle průmyslového vzoru. § 93

(1) Osvědčení nebo patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval průmyslového vzoru nezávisle na autoru nebo majiteli patentu nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření. (2) Přísluší-li autoru nebo majiteli patentu právo přednosti podle ustanovení mezinárodní smlouvy, je pro vznik práva předchozího uživatele rozhodující doba vzniku tohoto práva přednosti. [3] Předchozí uživatel může požadovat po udělení osvědčení na autoru průmyslového vzoru nebo po udělení patentu na jeho majiteli, aby jeho právo uznal. § 94

(l) Na žádost toho, kdo prokáže právní zájem, Úřad určí, zda vnější úprava výrobku, v žádosti popsaná, spadá do rozsahu určitého osvědčení nebo patentu.

21

(2) Soudy i ostatní státní orgány a organizace jsou vázány určením vydaným Úřadem. Soudy nemohou toto určení řešit ani jako předběžnou otázku.

§ 95 ( ) Byl-li zahájen spor o autorství k průmyslovému vzoru nebo domáhá-li se autorství k průmyslovému vzoru jiná osoba než autor uvedený v přihlášce, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhodnutí o ní vydá až po předložení pravomocného rozhodnutí soudu. (2) Úřad přepíše přihlášku průmyslového vzoru nebo osvědčení nebo patent na průmyslový vzor na osobu, která přepis Úřadu navrhne a zároveň prokáže pravomocným rozhodnutím soudu, že je autorem (spoluautorem) průmyslového vzoru. 1

§ 96 ( ) Průmyslové vzory, vytvořené v Československé socialistické republice, a průmyslové vzory, vytvořené československými státními občany, zdržujícími se v zahraničí, mohou být přihlášeny do zahraničí až po přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu, pokud Úřad nepovol! výjimku nebo pokud nebude jinak stanoveno mezinárodní smlouvou. (2) Souhlasu Úřadu je rovněž třeba k odvoláni přihlášky průmyslového vzoru, podané v zahraničí a k upuštění od udržování patentu uděleného v zahraničí. 1

Osvědčení na průmyslový vzor § 97 1

( ) Osvědčením na průmyslový vzor se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor, stvrzuje se autorství a právo přednosti k průmyslovému vzoru a stvrzují se ve vzájemném souladu práva státu a autora průmyslového vzoru. ( 2 ) Autoru průmyslového vzoru přísluší právo na odměnu za využití, právo má účast při rozpracování, zkoušení a zavádění průmyslového vzoru a na další výhody stanovené zákonem. (3] Práva z osvědčení platí ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru, v případě ustano vení § 84 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu. Uvedená práva nejsou časově omezena. § 98 [1] Přihlášku průmyslového vzoru se žádosti o udělen! osvědčení je oprávněn podat autor nebo jeho dědic. *) ) Řízeni o přihlášce průmyslového vzoru se žádosti o uděleni osvědčení a udělené osvědčeni jsou osvobozeny od správních poplatků podle vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financi Slovenské socialistické republiky č., /1972 Sb., o správních poplatcích.

22 (2) Autor, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory anebo na základě smlouvy s organizací, je povinen uvědomit o tom bezodkladně organizaci. Organizace jsou povinny soustavně sledovat průmyslové vzory takto vytvořené. (3) Organizace uvedená v odstavci 2 je povinna podat přihlášku průmyslového vzoru jménem autora, jestliže autor nepřihlásil průmyslový vzor ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvoření průmyslového vzoru vyrozuměl nebo kdy to organizace sama zjistila. (4) Osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na jméno autora. )

§ 99 U přihlášky průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek uvedených v § 81 předkládá příslušná organizace Gradu zprávu o výsledcích předběžného průzkumu novosti, použitelnosti v průmyslové výrobě a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru. § 100 (1) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna na žádost autora bezplatně spolupůsobit při vypracování a podání přihlášky jeho průmyslového vzoru a zajistit jeho zastupování v řízení o přihlášce průmyslového vzoru, který náleží do předmětu její činnosti a v níž se žádá o udělení osvědčení. (2) Pomoc v rozsahu uvedeném v předcházejícím odstavci poskytne organizace i autoru, který není k organizaci v pracovním poměru s výjimkou případu, kdy je patrně, že nejde o průmyslový vzor prospěšný pro národní hospodářství.

§ 101 (1) Průmyslově vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru ke státní organizaci nebo za její hmotné podpory nebo na základě smlouvy spravuje tato organizace. Průmyslové vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru k družstevní, společenské nebo jiné socialistické organizaci nebo za její hmotné podpory nebo na základě smlouvy s takovou organizací spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností, vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových průmyslových vzorů na tuto organizaci. *] Řízeni o přihlášce průmyslového vzoru se Žádosti o udělení osvědčení a udělané osvědčeni jsou osvobozeny od správních poplatků podle vyhlášky federálního ministerstva financi, ministerstva financi České socialistické republiky a ministerstva financi Slovenské socialistické republiky č. /1972 Sb., o správních poplatcích.

23

(2) Ostatní průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, spravuje státní organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět průmyslového vzoru a kterou určil správcem Úřad se návrh příslušného ústředního orgánu.

§ 102 Státní organizace, která spravuje průmyslový vzor, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna průmyslový vzor rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora. § 103 V případě závažného společenského zájmu může Úřad na žádost příslušného ústředního orgánu u určitého průmyslového vzoru stanovit, že výkon práva státu k jeho využití přísluší výjimečně po určitou dobu omezenému počtu organizací. Patent na průmyslový vzor

§ 104 Přihlášku průmyslového vzoru, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor průmyslového vzoru nebo jeho právní nástupce.

§ 105 (1) Patent se uděluje přihlašovateli průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci (majitel patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora. (2) Patentem se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor a stvrzuje se autorství k průmyslovému vzoru. (3) K využití průmyslového vzoru chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu. (4) Průmyslového vzoru, na nějž byl udělen patent a jehož nabyla organizace, mohou využívat všechny organizace, pokud Úřad v dohodě s příslušným ústředním orgánem nepovolí výjimku. (5) Práva z patentu na průmyslový vzor platí pět let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru; v případě ustanovení § 84 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu. (6) Dobu platnosti patentu lze na žádost pro dloužit jen jednou o dalších pět let.

§ 106 (1) Majitel patentu na průmyslový oprávněn:

vzor

je

24 a) dát souhlas k využívání průmyslového vzoru (licenci) organizaci nebo převést patent na ni; b) dát souhlas k využití průmyslového vzoru (licenci) zahraničního subjektu nebo naň převést patent. ) ( 2 ) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentů na průmyslové vzory.

(1) Úřad může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval průmyslového vzoru vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizací a majitelem patentu na průmyslový vzor se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže neuplynuly tři roky od podání přihlášky průmyslového vzoru nebo dva roky od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody. (2) Úřad může povolit na žádost organizace nucenou licenci i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci l, má-li průmyslový vzor pro stát mimořádný význam a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. (3) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu na průmyslový vzor k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud.

§ 108 (1) Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce průmyslového vzoru změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení osvědčení. (2) Úřad změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních třech letech platnosti patentu, udělený patent na osvědčení. (3) Ustanovení odstavce l a 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání průmyslového vzoru nebo jestliže již převedl patent, pokud Úřad nepovolí výjimku.

§ 109 Patent na průmyslový vzor zanikne: a) uplynutím doby platnosti; b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu; c) nezaplatí-li se včas správní poplatek. *] Při udělování souhlasu je nutno dodržovat ustanovení § 19 odst. l písm. c) zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.

25 HLAVA PÁTA Společná ustanovení § 110 (1) Orgány a organizace jsou povinny plánovitě usměrňovat na svém úseku činnost vynálezců a zlepšovatelů pravidelným sestavováním plánů tematických úkolů a jejich vyhlašováním. (2) Tematickými úkoly se zaměřuje tvůrčí iniciativa zejména na pomoc k vyřešení hlavních úkolů stanovených národohospodářskými plány, zvláště pak střednědobými a prováděcími na všech stupních řízení národního hospodářství. (3) Tematický úkol je konkrétní požadavek na vyřešení určitéhovýrobně—technického,technicko-organizačního nebo organizačně-hospodářského problému. Při vyhlášení tematických úkolů se musí uvést soutěžní podmínky a stanovit zvláštní odměny za vyřešení úkolů. § 111 Úřad ve spolupráci s orgány a hospodářskými i společenskými organizacemi sestavuje a vyhlašuje plány tematických úkolů na řešeni společensky důležitýchtechnicko—hospodářskýchproblémů z národohospodářských plánů. § 112 (1) Orgány a organizace odpovídají za řádnou přípravu, sestavování, pravidelné a cílevědomé vyhlašování plánu tematických úkolů a za řádné pro jednání došlých návrhů řešení. Již při vyhlášení plánu tematických úkolů přejímají plnou odpovědnost za bezodkladné využití řešení, která budou vyhodnocena jako nejlepší. Zároveň s jejich vyhodnocením musí orgány i organizace stanovit konkrétní program jejich urychleně realizace. (2) Vyhlašující organizace jsou povinny vytvářet všestranné podmínky pro vyřešení tematických úkolů. (3) Za vyřešení vyhodnocená jako nejlepší má řešitel nárok na zvláštní odměnu. Touto zvláštní odměnou se nekrátí případná odměna za zlepšovací návrh nebo vynález. (4) Všechny došlé návrhy řešení zapíše organizace do deníku zlepšovacích návrhů a projedná je jako přihlášky zlepšovacích návrhů. § 113 (1) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna umožnit mu účast při projed naváni přihlášky objevu, přihlášky vynálezu, v níž se žádá o udělení autorského osvědčení, a přihlášky průmyslového vzoru, v níž se žádá o udělení osvědčení na průmyslový vzor,vyzve— li jej k účasti Úřad.

26

(2) Organizace má povinnost přizvat autora k účasti při rozpracování, zkoušení a zavádění Jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, u nichž právo k využití přísluší státu; u zlepšovacího návrhu nemá však organizace uvedenou povinnost v případě, že by náklady této účasti autora byly ve značném nepoměru k předpokládanému společenskému prospěchu z využití zlepšovacího návrhu nebo by jej nepříznivě ovlivnily. Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru má. povinnost účastnit se rozpracování, zkoušení a zavádění svého vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru a spolupracovat při zajišťování jejich ochrany v zahraničí, je-li taková účast z důvodů obecného zájmu nezbytná. Organizace, u níž je autor v. pracovním poměru, musí autoru umožnit tuto spolupráci a poskytnout mu v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno; jde-li o spolupráci při rozpracování, zkoušení nebo zavádění řešení v jiné organizaci, dohodne tato organizace poskytnutí pracovního volna s organizací, v níž je autor v uvedeném vztahu. (3) Pokud spolupráce autora při rozpracování, zkoušení nebo zavádění řešení spadá do pracovní doby vyplývající pro něho z pracovního poměru, poskytne mu za tuto dobu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku organizace, u niž je v pracovním poměru; pomáhá-li v této době při rozpracování, zkoušení nebo zavádění řešení v jiné organizaci, uhradí tato organizace vyplacenou na hradu organizaci, která mu náhradu mzdy vyplatila. Uskutečňuje li se spolupráce autora při rozpracování, zkoušení nebo zavádění jeho řešeni mimo jeho pracovní dobu, upraví se vzájemná práva a povinnosti z toho vyplývající dohodou o provedení práce. § 114 Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, u nichž právo k využití přísluší státu, má nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, pokud je organizace při zjišťování, zda lze vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru využít nebo při jejich využití, řádně převzala. § 115

Právo na odměnu vzniká autoru udělením diplomu na objev, využitím vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení, využitím zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz, a využitím průmyslového vzoru, na který bylo uděleno osvědčení. § 116

(1) Odměna za objev se určí podle jeho společenského významu a vyplácí se nejpozději do šesti městců po udělení diplomu na objev.

27 2

( ) Odměna za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru závisí na společenském prospěchu dosaženém jejich využitím, nikoliv jen na prospěchu využívající organizace. 3 ( ) Odmény za využití vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a náhrady za výkresy, modely a prototypy stanoví využívající organizace podle příslušných předpisů. 4

( ) Organizace je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byla stanovena výše odměny, seznámit autory s podklady, které sloužily ke stanovení výše odměny za vynález, zlepšovací návrh a průmyslový vzor. 5 ( ) Splatnost odměn a náhrad dohodnou strany ve smlouvě. § 117 Zruší-li se zcela nebo částečně diplom na objev, autorské osvědčení na vynález nebo osvědčení na průmyslový vzor nebo kladné rozhodnutí o zlepšovacím návrhu, odměna ani její část se nevracejí, pokud byly nabyty v dobré víře. § 118 Odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory nelze krátit o jiné odměny nebo podobná plnění. § 119 (1] Autoru objevu, na který byl udělen diplom, autoru významného vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení, autoru významného zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz a autoru významného průmyslového vzoru, na který bylo uděleno osvědčení, příslušejí za podmínek, že bylo využito jejich vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, za jinak stejných podmínek, výhody: a) při přijímání do škol za účelem dalšího odborného vzdělávání, při zvyšování kvalifikace a při poskytování stipendií; b) při přijímání do zaměstnání nebo při kon kurzech na pracovní místa; c) při posuzování naléhavosti bytové potřeby, zejména při přidělování bytu a při posuzování výměry bytu. (2) Podmínky pro poskytování výhod uvedených v odstavci l a jejich rozsah stanoví zvláštní předpisy.

( 3 ) Autoru vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení a jehož využití přináší významný společenský prospěch a autoru zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz a jehož využití přináší významný společenský prospěch, může být udělen čestný titul a odznak podle zvláštních předpisů.

28

(4) Úřad může na žádost autora objevu, na který byl udělen diplom, nebo na žádost autora vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení a jehož využití přineslo významný společenský prospěch, nazvat objev nebo vynález jeho jménem; se souhlasem autora tak může učinit i z jiného popudu. § 120 Osoby, které se iniciativně zúčastnily rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, u nichž právo k využití přísluší státu, mají právo na odměnu za tuto účast. Právo na odměnu za tuto účast v organizaci, u níž jsou v pracovním poměru, však nepřísluší vedoucím hospodářským pracovníkům, jejichž hmotná zainteresovanost je upravena zvláštními předpisy nebo u nichž tato účast vyplývá z jejich pracovních povinností. § 121 Osoby, které upozorní organizaci na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu zavedeného již v jiné organizaci, mají vůči organizaci, která zavedla vynález nebo zlepšovací návrh na základě jejich upozornění, právo na odměnu za toto upozornění. Právo na tuto odměnu nemají však pracovníci, k jejichž pracovním povinnostem patří též sledovat a navrhovat zavádění nové techniky nebo nových pracovních metod. § 122

Organizace, která jako první zavedla objev, vy nález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor nebo která vypracovala podklady potřebné k jejich využívání, má právo požadovat od organizace, která převzala tyto podklady, náhradu stanovené části nákladů vynaložených na výzkum a vývoj potřebný k rozpracování a vyzkoušení. § 123

(1) Soudy projednávají a rozhodují: a) spory o autorství k objevu, vynálezu, zlepšovacímu návrhu a průmyslovému vzoru; b) spory o tom, zda objev, vynález či průmyslový vzor vytvořil autor nebo některý ze spoluautorů v souvislosti s pracovním vztahem k organizaci nebo za její hmotné podpory; c) spor o právo předchozího uživatele; d) spory o odměny za objev, vynález, zlepšovací návrh a průmyslový vzor, zejména spory o vznik nároku na odměnu, způsob stanovení odměny a o její výši; e) spory o odměny za tematický úkol, za účast na rozpracování nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu;

29

f)

spory o náhrady za výkresy, modely a prototypy;

g) spory o porušení práv z autorského osvědčení nebo z osvědčení na průmyslový vzor a z patentu na vynález nebo průmyslový vzor, zejména spory z porušení práv na využívání vynálezů a průmyslových vzorů; h) spory o úplatu za nucenou licenci. (2) Spory mezi organizacemi z právních vztahů, 'týkajících se objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, rozhodují orgány hospodářské arbitráže. § 124

(1) Spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory projednávají a rozhodují soudy jen tehdy, bylo-li předchozí smírčí řízení u příslušného odborového orgánu (dále jen „odborový orgán") bezvýsledné. (2) Účelem smírčího řízení je urovnání sporu smírem. Dojde-li ke smíru, odborový orgán jej schválí, neodporuje-li platným předpisům. § 125

(1) Odborový orgán musí dbát, aby při jednání byl zjištěn skutečný stav věcí co nejúčelněji a nejrychleji a aby sjednaný smír byl v souladu s platnými předpisy. (2) před schválením smíru si vyžádá odborový orgán od účastníků sporu potřebné podklady a přizve k jednání účastníky sporu a podle potřeby i další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. § 126

(1) jestliže do jednoho měsíce od podání návrhu nedošlo ke schválení smíru odborovým orgánem, může účastník navrhnout, aby spor byl po stoupen bezodkladně soudu, nebo se může obrátit přímo na soud. (2) Po dobu smírčího řízení v odborovém orgánu, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží doba promlčení. § 127

(1) Smír nabývá právní moci dnem, kdy odborový orgán vydal rozhodnutí o jeho schválení. Schválený smír je závazný pro účastníky i pro všechny orgány. (2) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, může se oprávněný domáhat u soudu soudního výkonu tohoto smíru.

30

§ 128

(1) Schválení smíru odborovým orgánem může být zrušeno soudem, jestliže se dodatečně zjistí, že je v rozporu s právními předpisy. Soud v tomto případě rozhodne ve věci samé. (2) Návrh na zrušení smíru může podat účastník sporu, státní orgán nebo společenská organizace nejpozději do tří let od právní moci smíru.

§ 129 (1) Odborový orgán zruší na návrh kteréhokoliv účastníka sporu schválení smíru, jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny použít a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch. (2) Návrh na zrušení smíru může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech, odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří let od právní moci smíru.

§ 130 (1) Ústřední orgány státní správy federace a republik jsou oprávněny uložit pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem, pokud tím byly způsobeny průtahy nebo nezajišťování podmínek pro přihlašováni, projednávání, zkoušení, využíváni a rozšiřování vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž státu přísluší právo k využití, nebo tím bylo způsobeno omezení nebo poškození majetkových nebo jiných práv státu nebo autorů, a to a) podřízené organizaci pokutu až do částky 100 000 Kčs a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení již byla pokuta uložena, (pokutu až do 200 000 Kčs; b) pracovníkům podřízených organizací, kteří takové porušeni povinností zavinili, po projednání s příslušnými vedoucími pracovníky pokutu až do výše trojnásobku průměrného měsíčního platu. (2) Oprávnění uvedené v odstavci l přísluší krajským národním výborům, pokud jde o organizace řízené národními výbory a jejích pracovníky nebo o družstevní organizace a jejich pracovníky.

§ 131 V případech jiného porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, než je uvedeno v § 130 odstavec l, písm. b), lze uložit provinilým osobám kárná opatření podle příslušných právních předpisů.

31 § 132

Úřad je oprávněn navrhovat opatření uvedená v § 130 a v § 131. Orgány a organizace jsou povinny sdělit Úřadu výsledky svých opatření. § 133

(1) Ustanovení § 130 a § 131 se nepoužije, byl-li za totéž porušení předpisů uložen trest odnětí svobody nebo trest peněžitý podle jiných předpisů, zejména v souvislosti s trestním řízením. 2

( ) Při ukládání pokut podle § 130 se postupuje podle obecných ustanovení o správním řízení. 3

( ) Pokuty podle § 130 se odvádějí do státního rozpočtu podle působnosti orgánu, který pokutu uložil. § 134 1

l ) Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení §§ 29 a 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). (2) Všechna podání k Úřadu se činí písemně; pokud to povaha věci připouští, mohou být učiněna ústně do protokolu. § 135

Organizace jsou povinny vyhovět dožádání Úřadu o spolupráci, zejména jsou povinny předložit nebo zapůjčit potřebné podklady a sdělit výsledky zkoušek a jiných zjištění. § 136

Úřad může povolit nahlédnutí do spisů, nebo jejich částí třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním předmětu přihlášky vynálezu, jakož i před rozhodnutím o udělení osvědčení na průmyslový vzor nebo patent na průmyslový vzor je přípustné sdělit třetím osobám pouze údaj, kdo je přihlašovatelem a jeho zástupcem, dobu podáni, název přihlášky a její spisovou značku. § 137

(1) Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník řízení do dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon. (2) Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, do kterého nejpozději měl být úkon učiněn, dále při uplatnění nebo prokázání práva přednosti a při podání námitek proti udělení autorského osvědčení nebo patentu na vynález nebo osvědčení nebo patentu na průmyslový vzor.

32

( 3 ) Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jeho prominutím zůstávají nedotčena. § 138 (1) Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit. (2) Úřad může řízení zastavit účastníka. § 139

i na

návrh

Proti rozhodnutí Gradu lze podat rozklad ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí

§ 140 /1/ Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména potřebně údaje týkající se řízení o objevech, vynálezech a průmyslových vzorech, jakož i úřední sdělení a důležitá rozhodnutí. (2) Úřad vede rejstříky, do nichž se zapisují udělení diplomů na objevy, autorských osvědčení a patentů na vynálezy, osvědčení a patentů na průmyslově vzory; obsahuje-li předmět objevu, vynálezu nebo průmyslového vzoru skutečnosti, které se podle zvláštních předpisů utajují, zapisují se do zvláštních rejstříků. HLAVA ŠESTÁ Úkoly a pravomoc orgánů a organizaci Úřad pro vynálezy a objevy

§ 141 (1] Úřad pro vynálezy a objevy*) je federálním ústředním orgánem státní správy pro oblast objevů; vynálezů, zlepšovacích návrhů, průmyslových vzorů, tematického plánování, ochranných známek a označení původu. [2] Úřad pro vynálezy a objevy řídí a za jeho činnost odpovídá jeho předseda. Předsedu zastupuje místopředseda. Je-li předsedou Úřadu pro vynálezy a objevy občan České socialistické republiky, je místopředsedou občan Slovenské socialistické republiky a naopak. Předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy, jeho místopředsedu a náměstky předsedy jmenuje vláda Československé socialistické republiky. § 142 Úřad pro vynálezy a objevy plní úkoly stanovené tímto zákonem, úkoly ve věcech ochranných známek a označení původu a v oblasti své působnosti tyto další úkoly: Změnu dosavadního názvu „Úřad pro patenty a vynálezy" se nemění vztah Úřadu určený v § 54 odst. l zák. č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

33

a) podílí se na tvorbě státní politiky federace a v souladu se soustavou národohospodářských plánů řídl, organizuje a kontroluje její provádění a navrhuje potřebná opatření; b) vypracovává návrh koncepce rozvoje a návrhy na řešení rozhodujících otázek a navrhuje zábctůy d opatření k jejich zabezpečení; c) řídí a koordinuje v součinnosti s ústředními orgány státní správy federace a republik co nejširší využívání významných objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů v národním hospodářství; d) pečuje o právní úpravu patřící do působnosti federace a připravuje návrhy zákonů Federálního shromáždění a nařízení vlády Československé socialistické republiky; e) plní úkoly při rozvíjeni socialistické integrace v rámci RVHP a při rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, připravuje návrhy na sjednání mezinárodních smluv a zabezpečuje úkoly, které z těchto smluv, jakož i z členství Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích vyplývají; f) vypracovává pro vládu Československé socialistické republiky a vlády české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky roční zprávy o stavu, vývoji a dosažených výsledcích ve svěřené oblasti; g) vede ústřední fond světové patentové literatury, zajišťuje budování, výměnu a zpřístupňování fondu informací a řídí a usměrňuje činnost sítě odborných Informačních středisek ve svěřené oblasti; h) v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy federace a republik zajišťuje a provádí výchovu odborníků.

§ 143 Podrobnější vymezení úkolů Úřadu, zásad jeho činnosti a organizace upraví statut, který schvaluje vláda Československé socialistické republiky. § 144 Ústřední orgány federace a republik

(1) Ústřední orgány státní správy federace a republik plní na svém úseku úkoly vyplývající z tohoto zákona v součinnosti s Úřadem. (2) Kromě těchto úkolů přísluší jim v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů: a) řídit činnost podřízených organizací při plnění úkolů z tohoto zákona a kontrolovat její provádění;

34

b) organizovat a pečovat o využívání a zajišťovat rozšiřování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů na úseku jim svěřeném a v rámci vědecko-technické spolupráce; c) soustavně hodnotit stav rozvoje této oblasti a jeho vliv na zvýšení ekonomiky a úrovně techniky a na plnění plánovaných úkolů; d) vydávat v dohodě s Úřadem směrnice pro podřízené organizace; e) organizovat poskytováni všestranné pomoci autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž právo k využití přísluší státu. 3

( ) Ústřední rada družstev a ústřední orgány

spotřebního, výrobního a bytového družstevnictví republik plní v oblasti upravené tímto zákonem přiměřeně na svém úseku úkoly, uvedené v předchozích odstavcích.

§ 145 Organizace (1) Organizace jsou zodpovědný za plněni všech úkolů, které pro ně na úseku jejich hospodářské činnosti vyplývají z provádění tohoto zákona. (2) Za tím účelem jsou organizace povinny: a) vytvářet v souladu s potřebami národohospodářských plánů podmínky pro rozvoj této oblasti a tvůrčích schopností pracujících, zabezpečovat v potřebném rozsahu podmínky pro zkoušení, využívání a rozšiřování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; b) zajišťovat rychlé zavádění a využívání společensky prospěšných objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, zejména jejich začleňování do plánu technického rozvoje, přitom oznamovat Úřadu počátek využití vynálezů, chráněných autorským osvědčením a uvedením očekávaného společenského prospěchu z jejich využití; c) zajišťovat ochranu zájmů státních a zájmu autorů v ČSSR i v zahraničí, zejména řádným a včasným přihlašováním vynálezů a průmyslových vzorů a sledováním ochrany těchto práv; d) systematicky kontrolovat a sledovat plnění úkolů a pravidelně vyhodnocovat stav rozvoje této oblasti a jeho vliv na zvýšení úrovně výroby, zařízení a výrobků v organizaci; e) poskytovat všestrannou pomoc autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž právo k využití přísluší státu.

35 § 146 Spolupráce se společenskými organizacemi

(1) Orgány a organizace plní své úkoly v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průtnyslových vzorů v součinnosti s Československým revolučním odborovým hnutím a spolupracují v této oblasti se Socialistickým svazem mládeže a Československou vědeckotechnickou společností. Vydávají ve spolupráci s orgány Československého revolučního odborového hnutí směrnice.pro organizaci a řízení této oblasti. (2) Československé revoluční odborové hnutí se zejména účastní při politicko-organizačním zajišťování rozvoje tvůrčí Iniciativy, stanovení dlouhodobě koncepce řízení a rozvoje této iniciativy v souladu s potřebami národohospodářských plánů, při vyhodnocování, využívání jejich výsledků, při provádění společenské kontroly a působí na vytváření příznivých podmínek pro úspěšnou tvůrčí činnost autorů vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a poskytuje jim všestrannou, zejména morální pomoc. (3) Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev stanoví, které orgány výrobních družstev vykonávají činnost, jinak podle tohoto zákona příslušející orgánům Československého revolučního odborového hnutí; pokud se vyžaduje účast vyšších odborových orgánů, vykonává • tuto působnost Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev. HLAVA SEDMA •

Přechodná a závěrečná ustanoveni Přechodná ustanovení

§ 147 Přihlášky objevů, o nichž řízení před nabytím účinnosti tohoto zákona dosud pravomocně neskončilo, se projednají podle tohoto zákona.

§ 148 (1) Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona a u nichž podle dosavadních předpisů právo k využití vynálezu přísluší státu, se projednají podle ustanovení tohoto zákona, platných podle přihlášky vynálezů, v nichž se žádá o uděleni autorského osvědčení. (2) Ostatní přihlášky vynálezů, o nichž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se projednají podle, ustanovení tohoto zákona, platných pro přihlášky vynálezů, v nichž se žádá o udělení patentu na vynález.

36

g 149

(1) Pro vztahy z patentů udělených před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž podle dosavadních předpisů právo k využití vynálezu přísluší státu, platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o autorských osvědčeních. Práva a povinnosti ze závazků podle § 3 odst. 6 zákona č. 34/1957 Sb. zůstávají nedotčena. (2) Pro vztahy z ostatních patentů platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o patentech na vynález, přičemž doba jejich platnosti, stanovená dosavadními předpisy, zůstává tímto zákonem nedotčena. § 150 Majitel patentu, uděleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kde právo k využití vy nálezu nepřísluší státu, může do sedmi let od počátku platnosti patentu požádat o změnu patentu na autorské osvědčení za předpokladu, že dosud neposkytl licenci podle tohoto zákona nebo neuzavřel smlouvu o využití podle zákona č. 34/1957 Sb. Bylo-li právo udělit souhlas k využití vynálezu převedeno podle § 3 odst. l zákona č. 34/1957 Sb., na někoho jiného, lze žádosti vyhovět, jen je-li doložena souhlasem oprávněného. § 151 (1) Přihlášky zlepšovacích návrhů, o nichž nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž předmětu nebylo do tě doby využíváno, se projednávají podle tohoto zákona.

(2) Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale jejichž předmětu nebylo do té doby využíváno, se použije tohoto zákona. (3) Ostatní přihlášky zlepšovacích návrhů se projednávají podle dosavadních předpisů. (4) Práva a povinnosti ze závazků podle § 31 odst. 3 zákona č. 34/1957 Sb. zůstávají nedotčena. § 152 (1) Chráněné vzory zapsané podle ustanovení zákona č. 8/1952 Sb. se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za průmyslové vzory.

(2) pro vztahy z chráněných vzorů, které byly zapsány na organizaci, platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o osvědčeních na průmyslové vzory. (3) pro vztahy z ostatních chráněných vzorů platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o patentech na průmyslový vzor, pokud jejich majitelé nepožádají o vydání osvědčení na průmyslový vzor. (4) V ostatním platí obdobně ustanovení § 149.

37

§ 153

Přihlášky chráněných vzorů, o nichž nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají podle ustanovení tohoto zákona, a to: a) je-li přihlašovatelem chráněného vzoru socialistická organizace, projedná se přihláška podle ustanovení o přihláškách se žádostí o udělení osvědčení na průmyslový vzor; b] v ostatních případech se projedná přihláška podle ustanovení o přihláškách se žádostí o udělení patentu na průmyslový vzor, pokud autor nepožádá ve lhůtě tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o vydání osvědčení na průmyslový vzor. Závěrečná ustanovení § 154

(1) Úřad v dohodě s příslušnými ústředními orgány upraví prováděcími předpisy: a) řízení o přihláškách objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; b) využívání vynálezů v národním hospodářství, správu vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a vztahy mezi organizacemi v souvislosti s využíváním vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; c) odměňování a úhrady nákladů v oboru objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; d) plánování tematických úkolů; e) vztahy k zahraničí a zastupováni cizinců v řízeni před Úřadem. (2) Na nově způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidi a na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám se udělují osvědčeni. Podrobnosti upravuji prováděcími předpisy příslušná ministerstva v dohodě s ministerstvy financí a Úřadem. § 155

Podrobnější předpisy o prováděni smírčího řízeni pro spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory vydá v dohodě s Úřadem Ústřední rada Československého revolučního odborového hnutí. § 156

Federální ministerstvo zemědělství a výživy může pro obor své působnosti a v dohodě s federálním ministerstvem financí a Úřadem stanovit potřebně odchylky, pokud jde o přihlašování, zavádění, rozšiřování a odměňování zlepšovacích návrhů.

38

Zrušují se:

§ 157

1. §§ 14 až 31 zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech; 2. §§ 15 až 25 nařízení ministra- předsedy Státního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k provedení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech a §§ 26 až 37 téhož předpisu v částech týkajících se chráněných vzorů, jakož i příloha k témuž předipisu označená jako směrnice o odměnách za chráněné vzory vytvořené zaměstnanci; 3. zákon č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích; 4. vládní nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech; 5. vládní nařízení č. 44/1957 Sb., o objevech; 6. vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích; 7. směrnice předsedy státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 162/1957 C. 1., o odměnách za vynálezy a za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů; 8. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 163/1957 0. 1., o odměnách za objevy; 9. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 164/1957 0. L, o odměnách za zlepšovací 'návrhy a za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření zlepšovacích návrhů; 10. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 165/1957 C. 1., o stanovení odměn za posudky expertů ve věcech vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a technické normalizace; 11. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 166/1957 Ú. I, o tematických úkolech; 12. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 167/1957 O. L, o přihlašování vynálezů do ciziny a o využití vynálezů v poměru k cizině; 13. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 168/1957 Ú. 1., o zastupování cizinců v řízení před Státním úřadem pro vynálezy a normalizaci; 14. vyhláška ministra zdravotnictví č. 207/1957 O. L, o osvědčeních o původství na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nimi;

39

15. vyhláška ministra zemědělství a lesního hospodářství č. 76/1958 Ú. L, kterou se pro obor působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství stanoví odchylky z ustanovení vládního nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech, a z ustanovení vládního nařízení č". 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích; 16. vyhláška předsedy Úřadu pro patenty a vynálezy č.. 149/1968 Sb., kterou se lnění a doplňuje vyhláška č. 168/1957 Ú. 1., o zastupování cizinců v řízení před Úřadem pro patenty a vynálezy v Praze; 17. ustanovení § 5 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu v části týkající se Úřadu pro patenty a vynálezy. § 158

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

40 PŘEHLED ZÁKONA

O OBJEVECH, VYNÁLEZECH,

ZLEPŠOVACÍCH NÁVRZÍCH A PRŮMYSLOVÝCH VZORECH

ÚVODNÍ

USTANOVENI

§

1-

§

9— 23

Základní ustanovení o vynálezech

§

24— 45

Autorské osvědčení

§

46- 51

Patent

§

52- 57

Hlava třetí:

ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY

§

58— 76

Hlava čtvrtá:

PROMYSLOVÉ VZORY

Základní ustanovení o průmyslových vzorech

§

77— 96

Osvědčení na průmyslový vzor

§

97—103

Patent na průmyslový vzor

§ 104—109

Hlava pátá:

SPOLEČNÁ USTANOVENI

§ 110—140

Hlava šestá:

ÚKOLY A PRAVOMOC ORGÁNŮ A ORGANIZACI

Hlava první:

OBJEVY

Hlava druhá:

VYNÁLEZY

Hlava sedmá:

8

Úřad pro vynálezy a objevy

§ 141—143

Ústřední orgány federace a republik

§ 144

Organizace

§ 145

Spolupráce se společenskými organizacemi

§ 146

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI Přechodná ustanovení

§ 147—153

Závěrečná ustanovení

§ 154—158

41

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech A O b e c n á část

Objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory patří mezi důležitě zdroje technického pokroku. Tyto výsledky tvůrčí iniciativy dělníků, rolníků a pracující inteligence jsou vysoce rentabilní součástí socialistického společenského vlastnictví. V souladu s potřebami rozvoje výrobních sil a v souladu s potřebami mezinárodní socialistické dělby práce usiluje se v ČSSR již od roku 1948 o zdokonalení podmínek pro tuto tvůrčí činnost a pro plánovité využívání jejích výsledků v národním hospodářství. Součásti tohoto úsilí je zdokonalování právní základny oboru na leninských principech s cílem posilovat ochranu společenských a autorských zájmů při současném respektování potřeb unifikace právních předpisů s předpisy zemí socialistického tábora, zejména se SSSR.

organizátorské funkce státu na všech stupních řízení a masově politické práce společenských organizací dochází k soustavnému poklesu iniciativy vynálezců a zlepšovatelů. Tyto negativní tendence ve vývoji byly současně provázeny postupným úpadkem zájmu všech orgánů a organizací o plnění povinností nejen v oblasti tematického usměrňování tvorby, ale i urychleného plánovitého využívání výsledků technické tvůrčí činnosti k prospěchu národního hospodářství. Tento pokles se ještě zřetelněji projevil v letech 1968—1969, kdy počet zlepšovacích návrhů klesl hluboko pod úroveň roku 1961 téměř na úroveň roku 1952 a činil 87 226 podaných přihlášek zlepšovacích návrhů. U přihlášek vynálezů jde ve srovnaní roku 1969 s rokem 1961 prakticky o stagnaci s výjimkou r. 1968—69, kdy bylo podáno téměř o 1600 přihlášek méně. Postupně klesl i efekt, zvláště u zlepšovacích návrhů.

Práce na přípravě nových právních předpisů v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a I. průmyslových vzorů byly zahájeny na základě Rozbor vývoje hnutí vynálezců a zlepšovatelů usnesení vlády č. 726 z roku 1960. a jeho efektu pro národní hospodářství za posledÚřad pro patenty a vynálezy v letech 1960 až ních 20 let, zejména za období platnosti předcho1963, připravil návrh zákona, který odpovídal pozích dvou zákonů, vykazuje dva důležité mezníky. třebám československého národního hospodářství a Obě zákonné úpravy z roku 1952 a 1957, které potřebám unifikace se socialistickými zeměmi. se opíraly o zkušenosti první socialistické právní Návrh tohoto zákona v květnu 1964 schválila vláda úpravy provedené v SSSR, měly nesporně kladný Projednání zákona v Národním shromáždění bylo vliv na vzestup iniciativy vynálezců a zlepšovatelů odloženo s tím, že zákon je třeba znovu porovnat i na růst efektu z realizace výsledků jejich činnosti. s principy ekonomické reformy. Zejména v etapě do roku 1961, ve které byla V následujících letech, zejména v roce 1968, se uplatňována v národním hospodářství vedoucí úloha postupně v návrhu zákona a v jeho základních strany, plánovité řízení, rozvíjena masově politická koncepcích projevily závažné deformace, příznačně práce ROH, hospodářska-organizátorská funkce pro toto období. státu a byla prováděna výměna zkušeností se soPo zahájení politické a hospodářské konsocialistickými zeměmi, došlo k výraznému rozvoji tvůrčí Iniciativy pracujících. Bylo podáno 6573 při- lidace v roce 1969 zahájil Úřad pro patenty a hlášek vynálezů od československých původců vynálezy práce na novém znění návrhu zákona. (dvojnásobek počtu přihlášek oproti předválečné Předkládaný návrh zákona je výsledkem řady noČSR) a 343 880 přihlášek zlepšovacích návrhů. To- vých jednání, připomínkových řízení, konzultací, a muto vzestupu úměrně odpovídal i dosažený efekt to v rámci RVHP, zejména se SSSR. z jejich realizace ve výši cca 11/2miliardy Kčs II. úspor rodně, kromě dalšího přínosu, jako např. nové výrobky, zvýšení bezpečnosti práce apod. Hlavní zásady navrhované právní úpravy a hlavní změny proti úpravě dosavadní jsou V další etapě v souvislosti s postupným oslabováním plánu jako nástroje řízení národního hos- zejména: — Nová právní úprava zavádí v duchu Leninova podářství a s úplným rozpadem třetí pětiletky, s postupným oslabováním řídící a hospodářskodekretu o vynálezech socialistickou formu

42

ochrany autorským osvědčením. Funkce autor ského osvědčení je prověřena zejména padesátiletým úspěšným vývojem sovětského vynálezectví. Podle tohoto principu se vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory stávají národním majetkem, jehož mohou využívat všechny socialistické organizace. Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení jsou národním majetkem. Právo jích využívat přísluší státu, tj. všem socialistickým organizacím bez jakéhokoliv omezení. Autoru •vynálezu se zajišťuje právo na autorství, právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění vynálezu a právo na odměnu v případě využití vynálezu. Práva plynoucí z autorského osvědčení nejsou na rozdíl od práv z patentu časově omezena. Zavedení autorského osvědčení umožňuje rozšířit ochranu zájmů autorů i společnosti i v oblasti vynálezů z oboru léčiv, chemicky vyrobených látek a poživatin. Vzhledem ke stykům s kapitalistickými státy zůstává zachována i ochrana výlučným patentem obdobně jako v SSSR a BLR. Bude převážně využívána cizími přihlašovateli z kapitalistických států. — Návrh nové úpravy vytváří podmínky pro další pokrok v právní úpravě zlepšovacích návrhů, u nichž se zavádí ochrana autorství. Vytváří se systém správy národního majetku, čímž se dovršuje soustava státní péče o plánovité a celospolečenské využívání výsledků tvůrčí činnosti. — K zainteresovanosti správce, případně jiné organizace, která první zavedla vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor, přiznává návrh nové právní úpravy právo požadovat stanovenou část účelně vynaložených nákladů od organizací, které převzaly podklady potřebné k využívání vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru. Tím jsou organizace zainteresovány na rozpracováni a rozšiřování vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. — Návrh nové úpravy sleduje posílení řídící činnosti orgánů a organizací všech stupňů řízení. Tematickým usměrňováním technické tvůrčí činnosti na potřeby výroby v souladu s národohospodářským plánem vytváří podmínky pro nejširší využívání vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. Prohlubují se k tomu účelu také funkce Úřadu pro vynálezy a objevy. — Návrh nové úpravy vytváří podmínky pro zvýšení hmotné zainteresovaností autorů, neboť jejich odměny podle dosud platného zákona ve srovnáni s jejich skutečně vynaloženým úsilím a v důsledku růstu mezd v posledních letech ne-

odpovídají často plně principu odměny podle zásluhy. Ve srovnání s jinými socialistickými zeměmi jsou sazby odměn v ČSSR nižší. Při řešení těchto odměn patřících mezi odměny za práci byla kategoricky odmítnuta tendence z r. 1968, konstituovat mezi autory a socialistickými organizacemi vztahy koupě a prodeje technických řešení na principu tzv. smluvní volnosti. Návrh nově právní úpravy sleduje také další zlepšení morálního a politického ocenění autorů, které bylo v posledních letech úmyslným znehodnocením výsledků socialistické výstavby potlačeno. Socialistická společnost bude přiznávat autorům četné výhody, jako výhody při přijímání do škol, při zvyšování kvalifikace, při příjímání do zaměstnání a kon kursech a při posuzování naléhavosti bytové potřeby. Vynálezy chráněné autorským osvědčením nepodléhají poplatkům. — Unifikací předpisů v dané oblasti se socialistickými zeměmi, zejména se SSSR, jsou vytvořeny předpoklady pro prohloubení spolupráce a dělby práce v oblasti vědecko-technického pokroku v souladu s Komplexním programem RVHP. III.

Finanční dopad nového zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech Zaveden! nového zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech se projeví zejména rychlejším růstem národohospodářského efektu vzniklého zvýšením tvorby a využíváním objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. Statisticky vykazovaný přínos na úsporách vlastních nákladů za využití vynálezů a zlepšovacích návrhů ve výrobě činil v roce 1970 1, 374 mld Kčs, což je. přínos jen ze 70 % realizovaných vynálezů a zlepšovacích návrhů. Přínos ze zbývajících 30 % využívaných vynálezů a zlepšovacích návrhů, které se týkají nových výrobků, zvýšení kvality, zdokonalení pracovních podmínek a bezpečnosti práce atd. se nevykazuje a dle ekonomického odhadu činí cca 680 mil. Kčs. Celkový efekt z využití vynálezů a zlepšovacích návrhů dosahuje tedy ročně 2, 054 mld Kčs. Je však třeba brát v úvahu, že úspory na vlastních nákladech se vykazují pouze za první rok využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů. Využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů probíhá ještě v dalších letech, takže skutečný efekt je vyšší než dosud vykazovaný a je proto nejméně trojnásobný a činí cca 6 mld Kčs ročně.

43

Obnovení dynamiky tvůrčí iniciativy vynálezců a zlepšovatelů v letech 1970—71 spolu s předpokládaným vlivem nového zákona opravňuje k závěru, že v příštích 5 letech lze počítat s 10—15% ročním přírůstkem ročně vykazovaných přínosů, což činí nejméně 200 mil. Kčs pouze z prvého roku využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství. V návrhu vyhlášky o odměnách je navrženo zvýšení odměn autorům objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů v průměru cca o 30 % a zdokonalení některých kritérií pro stanovení výše odměn. Ve srovnání s objemem odměn za vynálezy a zlepšovací návrhy v roce 1970 bude zvýšení č i n i t .přibližně 25 mil. Kčs ročně. Odměny jsou vypláceny vždy až po dosažení společenského prospěchu; i po zvýšení představují jen 5, 5 %. přínosu, kterého bylo dosaženo za první rok využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů. S přihlédnutím k efektu dosaženému po Sletem využívání těchto vynálezů a zlepšovacích návrhů to není více než 1,8 %. celkově dosaženého ekonomického přínosu. Zvýšení odměn je nutné k dalšímu oživení a rychlejšímu rozvoji vynálezectví a zlepšovatelství, kterým národní hospodářství získává značné hodnoty. Tím se také odměňování v ČSSR přiblíží k úrovni odměňování v ostatních zemích RVHP. Tyto zvýšené náklady však tvoří nepatrný zlomek celkového efektu 2, 054 mld Kčs z prvého roku využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů a budou několikanásobně kryty jen přírůstkem z výužívání vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hospodářství, který bude činit ročně minimálně 200 mil. Kčs S ohledem na způsob hospodařeni a financováni podniků v ČSSR nevzniknou zvýšením odměn požadavky na státní rozpočet, zejména ani na rozpočet Úřadu pro vynálezy a objevy. B Zvláštní Část K ÚVODNÍM USTANOVENÍM K § l

Toto ustanovení vymezuje rozsah působnosti zákona, daný úpravou právních vztahů k objevům, vynálezům, zlepšovacím návrhům, průmyslovým vzorům a tematickým úkolům. Tyto právní vztahy jsou charakterizovány ve shodě s názory právní vědy jako vztahy z vytvoření a společenského uplatnění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů, průmyslových vzorů a tematických úkolů. Pokud se ve druhé větě hovoří o jiných subjektech, mají se tím na mysli zejména cizí státní pří-

slušníci; ti mohou nabývat práv a povinností jen tam, kde z ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. K § 2 Toto ustanovení vymezuje rozhodné právní skutečnosti s nimiž je spojen vznik nejdůležitějšího osobního práva — práva na autorství. Na rozdíl od dosavadního právního stavu se zavádí i u zlepšovacích návrhů ochrana autorství. Tato právní úprava odpovídá úpravě sovětské i úpravám většiny socialistických států. Je též v souladu se skutečností, že zlepšovací návrhy jsou chápány buď jako přímé' výsledky tvůrčí práce anebo jako řešení převzaté z odborně literatury nebo z praxe, avšak tvůrčím způsobem přizpůsobené podmínkám organizace. Spoluautorem není ten, kdo poskytl autoru při jeho tvůrčí práci jen technickou pomoc.

K § 3 V tomto ustanovení se vymezuje rozsah základních subjektivních práv k objevům, vynálezům, zlepšovacím návrhům a průmyslovým vzorům; na rozdíl od dosavadní právní úpravy je zde výslovně zakotveno právo na autorství, které vzniká učiněním objevu, vytvořením vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

K § 5 Tento předpis stanoví, jakým způsobem se stvrzují práva autorů objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. U vynálezů se zavádí nový Institut — autorské osvědčení, u průmyslových vzorů osvědčení na průmyslový vzor. Vedle toho je i nadále u vynálezů možná ochrana patentem; obdobně u průmyslových vzorů se zavádí nový institut, totiž patent na průmyslový vzor. Zavedení institutu autorských osvědčení a osvědčení jako socialistické formy ochrany je v souladu s unifikací s předpisy SSSR. Je to dovršeni vývoje k socialistické formě ochrany, který byl v ČSSR zahájen institutem nabídky vynálezu státu podle zákona č. 6/1952 Sb., a odevzdáním vynálezu státu podle.zákona č. 34/1957 Sb. Autorským osvědčením a osvědčením se vyjadřuje soulad zájmů společnosti a zájmů jednotlivce. Autoru se zajišťuje zejména právo na autorství a právo na odměnu, stát pak má právo vynálezu a průmyslového vzoru využívat. K § 6 Toto ustanovení výslovně prohlašuje vynálezy a průmyslové vzory, na něž se uděluje socialistická forma ochrany, jakož i zlepšovací návrhy za součást národního majetku. Využívat tohoto národního

44

majetku mohou všechny socialistické organizace (dále jen „organizace"). Povinností státních organizaci, které jsou správci tohoto majetku, je zajišťovat ve spolupráci s autorem co nejrychlejší a nejširší využívání vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. Jsou též povinny již od podání přihlášky činit opatření nutná k zajištění využití a ochraně těchto řešení. Pokud jde o objevy je jejich povaha rozdílná, takže u nich se správa nezavádí. K HLAVĚ PRVNÍ

O objevech K §9

Zákon obsahuje i právní úpravu objevů, která již dříve byla v Československu zavedena zákonem č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech, a zlepšovacích návrzích. Oproti dosavadním předpisům obsahuje definice objevu požadavek, aby jevy, vlastnosti nebo zákonitosti materiálního světa byly dokázány vědeckou metodou. Jen v případě, že je tento předpoklad splněn, lze na předmět přihlášky objevu udělit diplom. Ustanovení sleduje cíl, aby nebyly přihlašovány jako objevy pouhé domněnky (hypotézy). Dnešní registrace hypotéz se ze zákona vypouští. Pokud jde o obsah odst. 2 písm. d), nejsou v něm vylučovány z objevů zde uvedené vědní obory, nýbrž Jen ta část jevů z uvedených oblastí, které lze označit jako pouhé nálezy. Toto ustanovení nelze proto vztáhnout na zákonitosti a vlastnosti materiálního světa.

K § 10 Ustanovení § 10 obsahuje vysvětlení pojmu důkazu vědeckou metodou, nově pojatého do definice objevu. Rozumí se jím především experimentální prokázání předmětu přihlášky objevu, které je nutné vždy, když to povaha přihlašovaného předmětu dovoluje. V případě, kdy tento druh vědeckého ověření není možný, nastupuje provedeni teoretického důkazu. Nelze tedy volit libovolný způsob dokázání, nýbrž je nutno zaměřit se v prvé řadě na důkaz experimentální. K § 12 Diplom lze udělit na objev z kterékoliv oblasti vědy s výjimkou objevů v oblasti společenských věd, které mají jinou povahu než objevy v oblasti přírodních věd včetně matematiky. K § 16 Tato zásada je změnou proti dnešní právní úpravě, podle které přísluší právo přednosti (priorita) od doby přihlášení objevu (§ 3 odst. 3 vl. nař. č. 44/1957 Sb. ). Navržená změna je v souladu s praxí vědeckého života, kdy často dochází nejprve ke zveřejnění objevu ve vědeckých časopisech

nebo na konferencích, symposiích apod.Nestane— li se tak, je pro právo přednosti rozhodující doba přihlášky objevu. Právo přednosti od doby zveřejnění objevu nepřichází v úvahu u objevů, které tvoří předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Zveřejnění takového objevu brání předpisy o ochraně tohoto tajemství. Byla — li však přihláška objevu podána u Úřadu a dojde ke změně předmětu přihlášky, přísluší přihlašovateli právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde do Úřadu. K HLAVĚ DRUHÉ

O vynálezech K §§ 24-25

Zákon při stanovení podmínek, které musí přihlášený předmět splňovat, aby mu bylo možno přiznat charakter vynálezu, vychází v podstatě z dosavadní právní úpravy. Pojem vynálezu se stanoví třemi znaky. Především musí jít o vyřešení technického problému. Nepostačí tedy pouhá myšlenka sama o sobě, ale daný technický problém musí být skutečně konkrétně vyřešen tak, aby byl opakovatelný a využitelný při hospodářské činnosti. Ze samotného pojmu vyřešení, použitého v definici pak plyne, že musí jít o problém skutečně vyřešený, nikoli tedy pouhé vytyčení úkolu. Problémy jiné než technické povahy, jako otázky hospodárnosti, hygieny apod., mohou tedy být účelem příslušného opatření, avšak toto opatření samo o sobě musí být vyřešením problému technického, jinak nemůže mít ve smyslu definice povahu vynálezu. Z pojmu vynálezu a tudíž z možnosti ochrany jsou však vyloučena vyřešení, odpovídající jinak požadovaným podmínkám, u nichž není dán předpoklad využití v opakovatelném procesu výroby anebo svou povahou jsou v rozporu se společenskými zájmy. V rozporu se společenskými zájmy budou především ta vyřešení technického problému, která odporují zásadám lidskosti, jak jejich chápání vyplývá z mezinárodních úmluv, vnitrostátních předpisů nebo z obecného nazírání. Vynálezem není ani vyřešení, které odporuje morálce našeho socialistického státu, jako např. veřejnému pořádku, zásadám socialistických vztahů apod. Za vynález nelze tudíž také uznat vyřešení technického problému, které např. odporuje zásadám péče o zdraví lidu, sociální a kulturní péče o čistotu životního prostředí (ovzduší, vody) apod. Druhým nezbytným znakem vynálezu je jeho novost, která je vymezena v ustanoveni § 25. Podmínky novosti vynálezu jsou vymezeny pozitivně, jinak však se vychází z dosavadní úpravy. Přednesením předmětu přihlášky vynálezu se rozumí např. přednesení přednáškou přístupnou veřejnosti, kdy však skutečný počet účastníků přednášky není v tomto směru rozhodný.

45

Předmětem přihlášky vynálezu rozumí osnova zákona pouze nárokovanou definici předmětu vynálezu, tedy nikoliv celý obsah přihlášky. Podle osnovou navrhovaného ustanovení lze při námitce nedostatku novosti ovšem namítat celý obsah dříve podané přihlášky, nikoliv pouze nárokovanou def i n i c i . předmětu vynálezu.

členského nebo jiného obdobného vztahu k organizaci nebo v přímé souvislosti s jejich plněním (dále jen v pracovním poměru] nebo za hmotně podpory organizace lze udělit výhradně autorská osvědčení. Tato nová forma, stvrzující.práva vynálezce v jejich spojení s celospolečenskými zájmy, je ve srovnání s dosavadní úpravou zákonného práva státu k využití těchto vynálezů formou pokrokovější. Stejně tak má socialistický stát zájem na K § 26 Podmínkou vynálezu je, aby přinášel nový tom, aby některé vynálezy, bez ohledu na podnebo vyšší účinek, aby tedy vyřešení technického mínky svého vzniku, byly rovněž chráněny autorským osvědčením. V souladu s unifikací naší právní problému bylo pokrokové. úpravy s předpisy socialistických zemí, zejména se Návrh zákona definuje pojem účinku vynálezu SSSR jde o takové vynálezy, které pro svůj zvláštjako dalšího hlavního kritéria (kromě novosti] pro ní celospolečenský význam musí být přístupny hodnocení vyřešeného technického problému. Pro k nejširšímu využívání bez možnosti jakýchkoliv udělení autorského osvědčení nebo patentu musí zábran. Při této úpravě mohlo být zároveň upušpopsaný vynález vykazovat pokrok projevující se těno od dosavadních výluk z ochrany léčiv, chenovým nebo vyšším účinkem. Návrh definuje nový micky vyrobených látek a poživatin. Zavedením účinek kvalitativní odlišností od vyššího účinku, nevýlučné formy ochrany se totiž stávají bezpředkterý znamená toliko kvantitativní změnu účinku mětnými i důvody, které vedly dosud k jejich vyřešeného problému prostředky stávající techni- výluce z patentování s ohledem na potenciální ky. Ve všech případech musí však souhrn dílčích oslabení našeho národního hospodářství v odvětví výsledků působení vynálezu přinášet společenský výroby léčiv, chemického a potravinářského průprospěch. Nový účinek vykazuje obvykle základní myslu. Rozšíření ochrany i na vynálezy, dosud vynález, zatímco vyšší účinek přinášejí vynálezy z ochrany vyloučené, znamená ve svých důsledcích rozvíjející základní principy techniky. Pokrok se i podstatné posílení ochrany a postavení autorů může projevit nejen účinkem technickým (vyšší těchto vynálezů v ČSSR. U způsobu výroby léčiv, účinnost stroje, přesnost, spolehlivost, rychlost chemicky vyrobených látek a poživatin přichází atd. ), ale současně i účinkem ekonomickým, hygie- v úvahu ochrana jak autorským osvědčením, tak nickým aj. Vždy musí být tohoto účinku dosaženo l patentem. Realizace unifikačních požadavků vedle technickými prostředky. již zmíněných výhod usnadňuje i vzájemné nebo Podmínka účinku je základem pro posuzování dvoustranné uznávání ochranných dokumentů sotechnické úrovně a celkového přínosu vynálezu pro cialistického typu v rámci integračních tendencí společnost. Je proto třeba tomuto druhu kritéria socialistických zemí, popř. vytvoření jednotného i pro hodnocení vynálezu věnovat mimořádnou po- ochranného dokumentu. zornost. K §§ 31—32 K § 27 V souladu s dosavadními předpisy a ustanoveOsnova zákona, na rozdíl od dosavadní úpraním Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vy, zavádí dvě formy ochrany vynálezu, autorské vlastnictví se stanoví, že Úřad je jediným přihlašoosvědčení nebo patent. Přihláškou vynálezu, v níž vacím místem v ČSSR. se žádá o udělení autorského osvědčení na vynález, se vytvářejí mezi autorem a státem vzájemná práva a povinnosti s cílem nejširšího možného využití vynálezu v celém národním hospodářství. Dosavadní právní úprava zabezpečovala společenské využívání vynálezu institutem práva k využití vynálezu státem, jež vzniklo buď ze zákona, či z projevu vůle původce. Osnovou navrhované řešení ochrany dvěma formami odpovídá potřebám našeho hospodářství a unifikaci se socialistickými zeměmi, zejména se SSSR. Ochrana autorským osvědčením je v souladu s Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví. K § 28

Na vynálezy, které autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil při plnění úkolů z pracovního.

Doba dojití přihlášky vynálezu Úřadu je rozhodnou pro právo přednosti (prioritu) bez ohledu na to, jakým způsobem byla přihláška zaslána (poštou, osobním doručením apod. ). Za změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu se považuje i rozšíření obsahu jejího předmětu, učiněné kdykoliv po podání přihlášky vynálezu. Za takovou změnu se však nepovažuje zúžení obsahu předmětu přihlášky vynálezu. Osnova ponechává v platnosti i dosavadní úpravu tzv. výstavní priority, i když lze předpokládat, že nenastane její širší uplatnění. Jde zásadně jen o to, ponechat tuto výhodu pro případy předmětů, vystavovaných na výstavách s bohatým výstavním programem jako např. je Brněnský strojírenský veletrh apod.

46

K § 33

Stanovení povinnosti přihlašovateli, sdělit údaje z předchozího řízení o přihlášce je v souladu s požadavkem součinnosti účastníka, jak ji zná správní řád a jak to vyžaduje procesní ekonomika a požadavek hospodárnosti celého řízení. K § 34

Je nutno zajistit, aby podmínka uskutečnitelnosti a dosahovaný účinek byly v případě pochybnosti přihlašovatelem 'prokázány. Důkazní břemeno tedy nese přihlašovatel, nikoliv Úřad. Neprokáže-li přihlašovatel bez vážného důvodu uskutečnitelnost či účinek, platí presumpce, že přihlašovaný předmět není uskutečnitelný nebo, že se jím nedosahuje nového nebo vyššího účinku. K § 35

Úřad může zveřejňovat i v průběhu řízení přihlášky vynálezu v zájmu kvality autorských osvědčení a patentů, aby tak širší veřejnost, především odborné kruhy, byla zapojena do řízení a mohla podávat ve stanovené lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku, námitky proti uděleni autorského osvědčení nebo patentu. Na rozdíl od dosavadního právního stavu, kdy k vyložení přihlášky vynálezu bylo možno přikročit až po provedeném věcném průzkumu, umožňuje osnova zveřejnění přihlášky z důvodu účelnosti a v zájmu urychleni l v dřívějším stadiu. K § 36

Osnova vychází z předpokladu, že celá společnost má zájem na ochraně skutečně špičkových technických řešení odpovídajících pojmu vynálezu, a proto řízeni o těchto řešeních nemůže být jen izolovaným procesem u státního orgánu. Proto se umožňuje zdokonalit průzkum přihlášek vynálezů za účasti organizaci a tak bude též možno využívat zkušenosti odborníků z výroby při zjišťování novosti, uskutečnitelnosti, dosahovaného účinku a hospodářské využitelnosti. Organizace se prostřednictvím této spolupráce seznamují pohotově s posledním stavem světové techniky. Pokud jde o úhradu prací odborníků na vypracování posudků pro Úřad, jsou hrazeny v souvislosti s jejich pracovněprávním vztahem k organizaci, která má možnost ocenit mimořádnou iniciativu svých pracovníků v rámci mzdových předpisů. K § 39

Ukáže-li se po uděilenl autorského osvědčeni nebo patentu, že nebyly splněny všechny podmínky nutné k jeho udělení, musí být autorské osvědčení nebo patent zrušen. Příkladem důvodů pro zrušení ochrany může být předchozí veřejné vyu-

žívání vynálezu, o némž Úřad nevěděl a které nebylo při vyložení příslušné přihlášky vynálezu uplatněno jako námitka proti zamýšlené ochraně, nebo tiskovina, kterou Úřad při průzkumu nevzal vůbec nebo dostatečně v úvahu apod. Návrh na zrušení autorského osvědčení nebo patentu může podat kdokoliv. Zrušením autorského osvědčeni nebo patentu nastává stav, jakoby nedošlo k jeho udělení. K § 40 Osnova zachovává dosavadní kategorie využívání vynálezu. Využití vynálezu má významné právní účinky. Jednak může být v případě autorského osvědčení základem občanskoprávního nároku na autorskou odměnu, v případě patentu pak především základem (procesního prostředku pro zásah do práv majitele patentu. V tomto směru je důležitá interpretace vlastního pojmu využití vynálezu. Pojem hospodářské činnosti je běžný v hospodářskoprávní oblasti. Pojem výroby i upotřebení je dlužno vykládat extenzívně. Výrobou bude nepochybně také výroba v provozech drobného podnikání. Zkoušeni vynálezu a hledání možností, jak a kdy přikročit k jeho využití, není využitím vynálezu ve smyslu osnovy. Stejně tak použití vynálezu v dokumentaci, vyhotovení zkušebního prototypu, předvádění vynálezu, výroba vzorků pro pedagogické účely není využitím vynálezu. Na druhé straně však zhotovení prototypu a jeho následné použití k vlastnímu hospodářskému účelu nebo jeho převod na jinou organizaci provádějící hospodářskou činnost lze považovat za jeho využití. V projektové dokumentaci zásadně nedochází k využívání vynálezu. Projektová organizace však odpovídá podle zvláštních předpisů za nezávadnost projektu z hlediska práv autorů. K využívání vynálezu může dojít jak vědomě, tj. tedy v úmyslu vynálezu využít, tak i tehdy, jestliže využivatel nevěděl, že využívá chráněného vynálezu. V obou případech vzniknou oprávněným osobám i chráněného vynálezu práva. K využívání rovněž dochází bez ohledu na to, zda je spojeno pro využívatele s finančním nebo jiným efektem, či nikoliv. Proto dosažení finančních účinků není směrodatné pro zjištění, kdo je využivatelem vynálezu. K § 41

Právo předchozího uživatele osnova v -podstatě recipuje z dosavadní právní úpravy. Získáni práva předchozího uživatele nemá účinky ve prospěch jiné organizace. Nelze je také smluvně převádět, přechází však při sloučení, popř. rozdělení organizace. K § 42 Osnova zakotvuje důsledně v souladu s Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví i omezení účinků autorského osvědčení nebo patentu.

47

K § 43

Smyslem určovacího řízení je zjistit základ případných občanskoprávních nároků z chráněného vynálezu. Předmětem řízení je posouzeni technické shodnosti určitého řešení s rozsahem autorského osvědčení nebo patentu. Protože především jde o posouzení úzce specializovaných odborných otázek, osnova výslovně vyloučila možnost jiné věcné příslušnosti k řízení. Soudy nebudou moci rozhodnout tuto otázku ani jako otázku prejudicielní. K § 44 Osnova vychází z právní domněnky, že autorem vynálezu je osoba takto označená v přihlášce vynálezu. Prokáže-li se však v občanskoprávním řízení, že autorem vynálezu je někdo jiný, nebylo by spravedlivé a také by neodpovídalo duchu socialistického zákona, aby tento právní stav nemohl být změněn v soulad se stavem faktickým. K § 45 Osnova sleduje zajištěný domácí priority u vynálezů, které vznikly na území ČSSR a vynálezů vytvořených čs. státními občany, žijícími v zahraničí. Osnova umožňuje též řešení velmi aktuálních otázek spoluprůvodství občanů dvou nebo více států, což je typické zejména pro neustále se rozšiřující vědeckotechnickou spolupráci se socialistickými zeměmi. Úřad při projednávání žádostí o souhlas k přihlášení vynálezu do zahraničí, k odvolání přihlášky vynálezu v zahraničí a k upuštění od udržování patentu uděleného v zahraničí posuzuje zejména novost vynálezu, jeho technickou úroveň a zájmy národního hospodářství. K § 46 Výpočet práv vyplývajících z autorského osvědčení na vynález, pojatých do tohoto ustanovení, není taxativní. Jde toliko o výpočet nejdůležitějších a něj typičtějších práv autora.

Stanovením neomezené doby trvání pro práva z autorského osvědčeni na vynález se dává zevní výraz souladu zájmů společnosti a autora. K § 47

Autorským osvědčením na vynález se zvýrazňuje ochrana práv autora a vynálezu. V případě úmrtí autora podává přihlášku vynálezu jeho dědic, který prokáže svě právní nástupnictví; i v tomto případě se udělí autorské osvědčení na vynález na jméno autora. Podle navržené úpravy mohou podat přihlášku vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení nejen občané (osoby fyzické), jako autoři, ale i organizace (osoby právnické), jestliže autor vynález sám nepřihlásil, ač byl vytvořen v pracov-

ním poměru k organizaci nebo za její hmotně podpory. Jde o výraz péče o národní majetek, o který je organizace povinna pečovat. Navrhovaný zákon předpokládá, že autoři l v těchto případech budou využívat svého práva na autorskou ochranu a budou přihlašovat vynálezy, vytvořené v souvislosti s jejich pracovním poměrem. Kdyby však autor svého oprávnění ve stanovené lhůtě nevyužil, je třeba zajistit ochranu vytvořeného vynálezu v národním majetku tím, že podání přihlášky jménem autora musí zajistit příslušná organizace. K vytvoření předpokladů pro urychlené přihlašování takových vynálezů osnova ukládá autorům povinnost informovat zaměstnavatelskou organizaci o jejich vytvoření a organizacím povinnost sledovat jejich tvorbu. Přihláškám vynálezů se Žádostí o udělení autorského osvědčení i uděleným autorským osvědčením bude přiznáno zvláštními předpisy osvobození od správních poplatků za řízení u Úřadu i za jejich udržování. K § 48

Toto ustanovení zajišťuje zvýšení objektivnosti při udělování autorských osvědčení, při hodnocení novosti, uskutečnitelnosti, účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu. Zpráva organizace podle osnovy bude ovšem vycházet jen z objektivních možností této organizace. K § 49

Zvýšený zájem státu o přihlášky vynálezů, v nichž se žádá o udělení autorského osvědčení, se projevuje i v tom, že zákon stanoví povinnost organizace pomáhat autorům při vypracování a podávání takových přihlášek a jejich projednávání u Úřadu. K §§ 50-51 I když právo státu k využití vynálezu realizují všechny socialistické organizace, k výkonu práv a povinností vyplývajících ze správy vynálezu je příslušná jednotlivá socialistická organizace. Proto bylo nezbytné vymezit příslušnost ke správě těchto organizací. Vynálezy, které vznikly v družstevních, společenských a jiných socialistických organizacích, spravuje Úřad jako státní orgán, avšak výkonem práv ze správy může pověřit tyto organizace. Mezi základní povinnosti správce vynálezu patří pečovat o nejširší využívání vynálezu pro technický pokrok a plánovitý rozvoj národního hospodářství. K §§ 52-54 Udělování patentu na vynález zůstává zachováno pro přihlašovatele, kteří hodlají získat pro sebe patent na vynález s právem poskytovat licenci a dávat tak souhlas k využívání vynálezu. Tito při-

48

hlašovatelé však nemohou požívat výhod přihlašovatelů, kteří volili socialistickou formu ochrany, a nebude se na ně vztahovat osvobození od přihlašovacích a udržovacích poplatků, přiznané autorským osvědčením zvláštními předpisy. Státu také nevzniká povinnost starat se o využívání vynálezu chráněného patentem. Na rozdíl od dosavadní úpravy může žádat o udělení patentu a stát se jeho majitelem nejen autor vynálezu či jeho dědic, ale i ten, na koho bylo toto právo převedeno. Povinnost uvádět autora vynálezu v patentové listině je zdůrazněním postavení autora. Osnova zachovává dosavadní 15 letou dobu trvání práv z patentu na vynález. Tato doba je v ČSSR vžitá, je běžná i v právních úpravách jiných států, např. v SSSR, a není důvodů se od ní odchylovat.

tím patentových práv je i nedostatečné využívání vynálezu (využívání v omezeném měřítku), jehož důsledkem je nízká saturace trhu, vysoká poptávka a tudíž možnost, aby majitel dosahoval neúměrně vysokých cen v tržní realizaci vynálezu.

Pokud jde o obsah práv a povinností z patentu na vynález, osnova vychází z obecné zásady, že vynálezu, na který byl udělen patent, lze využívat jen se souhlasem majitele patentu na vynález. V socialistickém výrobním způsobu je však nežádoucí, aby jedna socialistická organizace mohla uplatňovat vůči druhé socialistické organizaci zápovědní právo a tak bránit širokému využití vynálezu v národním hospodářství. Proto osnova pro případ, že by patent nabyla socialistická organizace, omezuje účinky patentu tím, že umožňuje jeho nejširší využívání všemi československými socialistickými organizacemi stejně, jako je tomu u autorského osvědčení na vynález. Úřad v dohodě s příslušným ústředním orgánem může z této zásady v případě potřeby povolit výjimku. Vyloučení možnosti převodů patentů mezi československými státními občany nebo na československé státní občany má zabránit tomu, aby se patenty nestaly předmětem spekulativních obchodů.

Dalšími běžnými důvody pro udělení nucené licence, a to bez ohledu na podmínky stanovené v čl. 5 Pařížské unijní úmluvy jsou zájmy obrany státu nebo jiný státní zájem.

K § 55 Právní institut nucené licence je jednou z běžných forem, jimiž se čelí zneužívání patentových práv. Tento institut je zaveden v zákonodárství jak kapitalistických, tak i socialistických států. I v zemi, kde patentové zákonodárství nucenou licenci neobsahuje (jako např. USA], je možno zneužívání patentového monopolu čelit na základě antitrustových zákonů, jejichž aplikací se zamezuje zneužívání monopolů všech kategorií, čímž se dosáhne analogického účinku jako u nucené licence. Ke zneužití patentových práv může dojít zejména nevyužíváním vynálezu, jehož ekonomickým a technickým důsledkem je omezování nebo přímo blokáda technického rozvoje. Cílem tu bývá aipravidla snaha majitele patentu využít do krajnosti investic do starších technických řešení a neinvestovat do nových řešení dříve, než to bude nezbytně nutné (v daném případě jde o tzv. thesaurované patenty nebo typické blokovací patenty). Zneuži-

Obě tyto formy zneužití patentu jsou důvodem k udělení nucené licence i podle ustanovení článku 5 Pařížské unijní úmluvy s podmínkou, že uplynuly buď 4 roky od podání přihlášky vynálezu, nebo 3 roky od udělení patentu (přičemž se použije lhůty, která uplyne později), a že majitel patentu nevyužívání, či nedostatečné využívání náležitě ne ospravedlnil. Nikoliv bez významu by mohla být skutečnost, že majitel patentu, např. v tisku nebo jinak, veřejně učinil nabídku k poskytnuli licence k patentu.

K § 56 Osnova umožňuje, aby přihlašovatel vynálezu se žádostí o udělení patentu nebo majitel patentu mohli svou žádost o patent nebo svůj patent změnit na žádost o udělení autorského osvědčení nebo na autorské osvědčení za podmínky, že neposkytl k patentu licenci. Výjimečně však bude moci Úřad povolit změnu na autorské osvědčení, i když k patentu byla již jeho majitelem poskytnuta licence, popř. byl-li již převeden na jiného. Stanovením doby sedmi let, která odpovídá průměrné době využívání vynálezů, se má zabránit nežádoucím spekulativním převodům patentů na autorská osvědčení. K § 57 Důvody zániku patentu odpovídají dosavadní právní úpravě. Zánik patentu, vzdá-li se ho jeho majitel, nastává dnem, kdy dojde Gradu toto písemné (prohlášení majitele patentu. Při nezaplacení správního poplatku za udržování patentu patent zanikne dnem splatnosti tohoto poplatku. HLAVA TŘETÍ O zlepšovacích návrzích K § 58

Zákon stanoví definici zlepšovacího návrhu, aby se odstranily dosavadní nejasnosti, které se v praxi vyskytovaly. Jako hlavní znaky zlepšovacího návrhu stanoví definice vyřešení určitého problému organizace, novost v rámci organizace a společenskou prospěšnost. Definici zlepšovacího návrhu je třeba vykládat v souladu s požadavkem tvůrčí činnosti, jak ji vymezuje úvodní ustanovení zákona.

49

Zlepšovacím návrhem nemůže být řešení, jehož vypracováním byl splněn pouze pracovní úkol, za nějž je navrhovatel placen mzdou. Vztah řešení k pracovním úkolům přihlašovatele posuzuje jako pracovněprávní otázku ve své pravomoci vedoucí příslušné organizace, popřípadě vedoucí organizační složky. K otázce pracovního úkolu se nepřihlíží u návrhu, kterým byl vyřešen tematický úkol. Tato výjimka je stanovena proto, že tematickými úkoly mají být vyřešeny tíživé problémy organizací, které nejsou schopny organizace řešit vlastními silami. K §59 Novost se posuzuje z hlediska organizace, která o přihlášce zlepšovacího návrhu rozhoduje. (Prokazatelnými přípravami k využívání řešení shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího návrhu se rozumějí i prokazatelné přípravy ke zkoušení. Přípravy jsou na závadu tehdy, jestliže mohou být prokázány obvyklými důkazními prostředky, zejména listinami, normami, zprávami nebo svědecky. Zákon chrání zájmy autora tím, že mu dává možnost podat přihlášku zlepšovacího návrhu do tří měsíců od počátku využití návrhu, pokud k němu došlo z podnětu přihlašovatele. K § 60

Zlepšovací návrh musí vyřešit určitý problém, který je nutné nebo účelné řešit. Návrh musí být konkrétní, musí uvádět např. výrobek, zařízení nebo způsob výroby, kterého se vyřešení týká. Ustanovení uvádí několik příkladu, které nesplňují uvedené podmínky. K § 61 Společensky prospěšný je návrh, u něhož veškeré výhody v souhrnu převažuji nad případnými nevýhodami. Společensky prospěšně nejsou proto návrhy, jejichž výsledný efekt není vyšší než náklady spojené s jejich využíváním. Společenský efekt se může projevovat například ve zhospodárnění výroby, zlepšování kvality výrobků, zdokonalení výrobních prostředků a pracovních metod nebo v jejich lepším využití, ve zvýšení bezpečnosti práce, zlepšení kvality práce a služeb, zvýšení sociální a kulturní péče o pracující. V souladu se snahou celého národního hospodářství vyrábět co nejlevněji výrobky vysoké kvality nejsou společensky prospěšné návrhy, které zhoršují jakost nebo životnost výrobků. K § 62 Zákon vychází ze zásady, že je třeba, aby se zlepšovatelské činnosti mohl účastnit každý. Nevylučují se proto ani určité kategorie pracovníků. Posiluje se postavení tvůrců zlepšovacích návrhů tím, že se chrání jejich autorství.

K § 63

Ukazuje se i nadále účelným podávat přihlášku zlepšovacího návrhu přímo té organizaci, která je oprávněna o ní rozhodnout. Jestliže se týká předmět přihlášky více organizací, umožňuje se autorům podávat přihlášky u nadřízeného orgánu, který s návrhem seznámí příslušně podřízené organzace. Autor si tak sám nemusí hledat jednotlivé organizace, kam by přihlášku zaslal. K § 64

'Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška zlepšovacího návrhu došla organizaci, která je příslušná k Jejímu rozhodnutí, proti každému, kdo podá přihlášku vhodného návrhu v téže organizaci později. Jde-li o přihlášky zlepšovacích návrhů, jejichž předmět je pouze částečně shodný, vztahuje se toto ustanovení jen na tu část přihlášky, která je shodná s přihláškou dříve podanou. Nově se přiznává právo přednosti l u podřízených organizací přihlašovateli, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu u nadřízeného orgánu. Účelem tohoto ustanovení je pomoc autorům, aby si nemuseli sami zajišťovat právo přednosti zasíláním přihlášky shodného návrhu na všechny organizace, jejichž předmětu činnosti se předmět přihlášky týká. K § 66 Aby byla prohloubena odpovědnost vedoucích organizací vůči pracujícím při rozhodování o přihlášce zlepšovacího návrhu a aby se co nejdůsledněji zkoumala podstata věci, zajišťuje se přihlašovatelům zlepšovacích návrhů, že před rozhodnutím budou mít možnost vyjádřit se ke stanovisku organizace. K § 67

Pro urychlené projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů se přímo v zákoně stanoví lhůta k rozhodnutí, zda předmět přihlášky splňuje podmínky stanovení pro zlepšovací návrh. Lhůta může být přiměřeně prodloužena, vyžaduje-li projednání rozsáhlejší opatření, jako např. delší zkoušky nebo projednání řešení tematického úkolu. K §§ 69—70 Zákon zavádí institut správce zlepšovacího návrhu, jímž je státní organizace; povinností správce je zajišťovat řádnou péči státu o využívání a rozšiřování zlepšovacích návrhů. K § 71

Kladné rozhodnutí o přihlášce zlepšovacího návrhu znamená, že organizace přiznává návrhu charakter zlepšovacího návrhu, tj. že se rozhodla ho využívat a že současně zlepšovací návrh splňuje

50

i ostatní stanovené podmínky; na základě tohoto rozhodnuti vydá organizace autorovi zlepšovatelský průkaz. K § 72

V pojmu vyřešení je podmínka tvůrčí činnosti, ježzakládá autorství. Návrh přináší výklad definice průmyslového vzoru i výluky ze vzorové ochrany z důvodů společenských zájmů.

Posílení práv přihlašovatele zlepšovacího návrhu Je zajištěno možností požádat nadřízený orgán o přezkoumání zamítavého rozhodnutí organizace 0 přihlášce. Nadřízený orgán rozhodne tehdy, jestliže organizace, která návrh zamítla nebo zrušila své rozhodnutí o využití návrhu, sama nevyhoví žádosti a nezmění své rozhodnutí.

K § 78

K §§ 74-75 K odstraněni nedostatků v rozšiřování zlepšovacích návrhů upravují tato ustanovení podrobněji způsob rozšiřování, jehož účelem je nejrychlejší využívání dobrých zlepšovacích návrhů v největším počtu organizaci. Výslovně se stanoví povinnost organizací pečovat o využívání zlepšovacích návrhů v nižších složkách a podřízených organizacích. Kromě rozšiřování prostřednictvím nadřízených orgánů jsou organizace povinny předat vhodné zlepšovací návrhy i mimo rámec svého oboru dalším organizacím přímo, čímž se přispěje k rychlejšímu rozšiřování. Nově se stanoví povinnost organizací rozšiřovat l ty návrhy, u nichž je předpoklad využiti v jiné organizaci, i když jich organizace, u níž byly přihlášeny, sama nevyužila.

K § 78 I nadále mají povinnost vyplácet odměnu za zlepšovací návrh ty organizace, které kladně rozhodly o přihlášce zlepšovacího návrhu a zlepšovacího návrhu využily. Z důvodu urychlené výplaty odměny se umožňuje nadřízeným orgánům, aby vyplácely odměny za zlepšovací návrhy za své podrízené organizace. Právo nadřízených orgánů požadovat od využívajících organizací úhradu části vyplacené odměny nelze 'Uplatnit ani u soudu ani u orgánů hospodářské arbitráže, ale toliko opatřením hospodářského řazení.

HLAVA ČTVRTÁ

Rozšiřuje se dosavadní požadavek tuzemské novosti na novost světovou. v rozsahu veřejně dostupných pramenů v ČSSR nebo v zahraničí. Podle zákona se novost předmětu přihlášky průmyslového vzoru zkoumá v rozsahu výrobku téhož druhu; zavádí se časově omezení účinnosti namítacích materiálů na dobu 50 let. Zákonem se zpřesňuje pojem obdobnosti průmyslového vzoru, což má značný praktický význam, poněvadž vymezením tohoto pojmu je ovlivněn rozsah vzorové ochrany.

K § 79 Na rozdíl od dosavadní úpravy zavádějí se u průmyslových vzorů dvě právní formy ochrany, a to osvědčením, kdy právo k využití průmyslového vzoru náleží státu, tj. všem socialistickým organizacím, a patentem, kdy bez souhlasu toho, komu byl na vzor udělen patent, nesmi nikdo průmyslového vzoru využívat. V souhlasu s dosavadním staveni se přihláška průmyslového vzoru podává u Úřadu, který je jediným přihlašovacím místem v ČSSR. V přihlášce je možno žádat o udělení osvědčení nebo patentu. Žádostí o udělení osvědčení projevuje autor rozhodnutí odevzdat průmyslový vzor do národního majetku. V přihlášce vždy musí být uvedeno, kdo je autorem přihlašovaného průmyslového vzoru.

K § 80 Zákon zavádí možnost podání hromadné přihlášky, jejímž smyslem je umožnit původnímu přihlasovateli ochranu variant (obdob) jeho vzoru jednoduchým přihlašovacím způsobem, který má být spojen s poplatkovým zvýhodněním. K § 81

Návrh v podstatě zachovává dosavadní definici průmyslového vzoru, podle které se jednotně poskytuje ochrana průmyslovým vzorům plošným i prostorovým, a nečiní se tedy rozdíl mezi vzorem a modelem. Místo dosavadního názvu „chráněný vzor" se zavádí výstižnější termín „průmyslový vzor", což odpovídá mj. i terminologii Pařížské unijní úmluvy.

Výsledky tvůrčí činnosti autorů v oboru průmyslových vzorů, pokud vznikly v socialistické organizaci, jsou národním majetkem. Vztahy, vznikající v procesu tvorby a realizace vzorů, se řidl ekonomickými zákonitostmi socialistického hospodářství. Na průmyslové vzory, které vznikly v socialistické organizaci v pracovním poměru autora, či za hmotně podpory organizace nebo na základě smlouvy, lze proto žádat a udělit výhradně osvědčeni. K § 82

Průmyslový vzor v tomto pojetí je výrazem novosti a užitečnosti vnější úpravy výrobku jako syntézy účinků, zejména estetických a technických.

Podle nové úpravy bude Úřad i nadále povinen zkoumat přihlášky průmyslových vzorů, a to jak po stránce formální, tak i po stránce věcné.

O průmyslových vzorech K § 77

51 K § 83

Ochrana průmyslovým vzorem se neposkytne předmětu přihlášky průmyslového vzoru, který je shodný nebo obdobný s přihláškou průmyslového vzoru, přihlášenou už dříve v ČSSR ke vzorové ochraně. K § 84 V podstatě se přebírá dosavadní osvědčená úprava založení priority z podání přihlášky, která je shodná jak u vynálezů, tak i u průmyslových vzorů. Obdobně je tomu i u uplatnění priority z mezinárodních smluv. Logickým rozvedením zásady, že priorita se získává dojitím přihlášky, je, že při změně předmětu přihlášky průmyslového vzoru v průběhu jejího projednávání dochází k posunutí priority na dobu, kdy tato změna byla Úřadu oznámena. K § 85 Nově se u průmyslových vzorů zavádí možnost tzv. výstavní priority obdobně, jako je tomu u vynálezů. Tato úprava má umožnit, aby Úřad byl oprávněn na žádost i u průmyslových vzorů přiznat výstavní prioritu pro výstavy celostátního významu, význačné přehlídky módního zboží apod. Tím se umožní, aby exponáty z těchto výstav požívaly i v řízení o přihlášce průmyslového vzoru priority ode dne svého vnesení do výstavy za podmínky, že přihlášky budou u Úřadu podány v zákonné lhůtě a výstavní priorita potvrzena. K § 86

Jde o povinnost účastníka aktivně spolupůsobit ve správním řízení. K § 87 Toto nové ustanovení analogické s vynálezy umožňuje předvedení průmyslového vzoru ve skutečném provedení, zejména v těch případech, kdy z přílohy přihlášky nelze seznat použitelnost předmětu přihlášky k průmyslové výrobě. K § 88

Obdobně jako u vynálezů mohou být přihlášky průmyslových vzorů zveřejňovány během řízení svým vyložením tak, aby l u průmyslových vzorů mohlo být využito i této formy průzkumu. Nejde však o obligatorní ustanovení, neboť zveřejňování všech přihlášek průmyslových vzorů by neúměrně prodlužovalo průzkum. K § 89 Postavení Úřadu při provádění průzkumového řízení je v novém návrhu posíleno tím, že organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět

přihlášky průmyslového vzoru, je povinna na dožádání Úřadu se bezplatně vyjádřit k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky. K § 90 Obdobně jako dosud je upraven i výsledek průzkumového řízení s tím rozdílem, že v kladném případě dojde buď k udělení osvědčení nebo patentu na průmyslový vzor, nebo k zamítnutí přihlášky. K § 91 Shodně s vynálezy se ponechává dosavadní osvědčená úprava, pouze termín „výmaz" se mění na srozumitelnější pojem „zrušení". K § 92 Zákon nově a podrobněji upravuje pojem využívání průmyslových vzorů podobně jako je tomu u vynálezů. Požaduje se vyznačovat na výrobcích okolnost, že byly vyrobeny podle průmyslového vzoru. K § 93

Ustanovení o právu předchozího uživatele je v podstatě shodné s dosavadní právní úpravou. Spory, vznikající o právo předchozího uživatele, řeší soudy. Návrh obsahuje l vazbu na unijní prioritu. K § 94

Podle platné právní úpravy se žádosti o určení u průmyslových vzorů týkaly vztahu dvou zapsaných chráněných vzorů. Jen majitel později zapsaného vzoru se mohl domáhat zjištění, že jeho vzor není v podstatě shodný s dříve zapsaným vzorem, nebo že je zapsán pro výrobky jiného druhu. V nové právní úpravě se možnost rozhodnutí o určení rozšiřuje i na určení rozsahu ochrany průmyslového vzoru ve vztahu k jakémukoliv určitému výrobku. Jde o obdobu úpravy obvyklé u vynálezů a také se tím vyhovuje požadavkům praxe. Účinnost rozhodnutí o určeni je posílena také tím, že jím jsou vázány soudy i ostatní orgány; přitom soudy nemohou tuto otázku řešit ani jako otázku prejudiciálni. K § 95 Ustanovení o možnosti přepisu přihlášky nebo uděleného osvědčení nebo patentu se ponechává jako v dosavadní úpravě, ovšem s tou změnou, že se upouští od roční lhůty od nabytí právní moci rozhodnutí soudu. K § 96 Jde o nové ustanovení, které sleduje obdobnou úpravu jako u vynálezů. Jde především o regulaci vztahů vůči zahraničí.

52 K § 98

K § 106

Shodně s vynálezy je upraven i přihlašovatelský princip tak, že přihlášku průmyslového vzoru se žádosti o udělení osvědčení podle zákonných podmínek podává autor nebo jeho dědic. Pouze v případech, kdy autor vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, nebo za hmotné podpory organizace, anebo na základě smlouvy a sám ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvoření průmyslového vzoru vyrozuměl, přihlášku nepodal, podá organizace přihlášku průmyslového vzoru sama jménem autora. Osvědčení se vždy uděluje na jméno autora průmyslového vzoru.

Žádostí o výlučnou formu ochrany si přihlašovatel ponechává všechna dispoziční práva k průmyslovému vzoru, a je proto oprávněn vzor převést na jiného nebo k němu poskytnout licenci. V tomto směru se v podstatě zachovává dosavadní úprava a její náležitosti.

K §§ 101—102 Obdobně jako u vynálezů nová úprava zavádí pojem správce průmyslového vzoru jako součásti národního majetku. Rozsah jeho povinností odpovídá úpravě u vynálezů. I v oblasti průmyslové estetiky stát má výrazný zájem na tom, aby průmyslových vzorů, např. vnějších úprav pracovních prostředků a zařízení využívaly všechny organizace.

K § 103 Vzhledem ke specifické povaze průmyslových vzorů v některých oborech zákon obsahuje i možnost úpravy práva státu k využívání určitých vzorů tak, že by výjimečně výkonem tohoto práva mohl být po určitou dobu pověřen pouze omezený počet organizací. Šlo by — v případě potřeby — zejména o vzory z odvětví spotřebního průmyslu tradičně módního charakteru, jako je např. textil, bižuterie apod., kde je zvýšený zájem společnosti na jedinečnosti i mnohotvárnosti sortimentu atd. Bez možnosti této regulace by se totiž navrhovaná právní úprava — ač jinak v socialistické společnosti plně opodstatněná — mohla dostávat do dílčích rozporů s uplatňováním vzorů ve zmíněných oborech, kde by mohla vést k uniformitě vnějších úprav výrobků a nežádoucím nedostatkům sortimentu. K §§ 104—105 U přihlášek průmyslových vzorů, v nichž se žádá o udělení patentu, zůstává přihlašovací princip beze změn. Patent na průmyslový vzor nebude osvobozen od správních poplatků za řízení a udržování. Vedle nevýlučné formy ochrany se tak zachovává i výlučná forma udělení patentu na průmyslový vzor, tzn., že k využívání průmyslového vzoru je třeba souhlasu majitele patentu. 'Práva z patentu jsou omezena na dobu trvání ochrany. Základní doba ochrany je pět let, kterou na žádost je možno prodloužit jednou o pět let v souladu se zahraničními právními úpravami.

HLAVA PÁTÁ Společná ustanovení K §§ 110—111

Výstavba socialismu v našem státě vyžaduje maximální využívání všech tvůrčích sil pracujícího lidu. K racionálnímu využití všech vědomostí a dovedností směřuje pravidelné sestavování plánů tematických úkolů a jejich vyhlašování. Tematickými úkoly se zaměřuje tvůrčí iniciativa k rychlému vyřešení naléhavých technických problémů; tematické úkoly jsou účinné zejména tehdy, mají-li bezprostřední návaznost na národohospodářské plány na všech stupních řízení. Vyřešení technických problémů zvláštní důležitosti zabezpečuje Úřad vyhlašováním plánů tematických úkolů. Řešení ostatních vybraných problémů jsou povinny zajišťovat ústřední orgány a organizace ve spolupráci se společenskými organizacemi sestavováním a vyhlašováním plánů tematických úkolů na resortní, oborové, podnikové a jiné úrovni. Úřad dbá, aby sestavování plánu tematických úkolů a jejich vyhlašování na všech stupních řízení bylo usměrňováno jednotně ve smyslu platných zákonných ustanovení. K § 112 Aby tematické úkoly byly účinným nástrojem pro zabezpečování technického rozvoje, zvýšení hospodárnosti a produktivity práce, musí všechny navrhující organizace vytvořit optimální podmínky pro přípravu a sestavování plánu tematických úkolů, jejich vyhlašování a propagaci. Organizace dále musí zajistit objektivní projednávání a hodnocení podaných návrhů řešení a současně zajistit rychlou realizaci vyhodnocených řešení tím, že již při vyhodnocení nejlepších řešení sestaví závazný program jejich urychlené realizace. Při stanovení zvláštní odměny se vychází z obtížnosti řešeného technického problému, přičemž se i přihlíží k očekávanému společenskému prospěchu, jehož má být dosaženo využitím požadovaného řešení. K § 113 Za účelem dosažení nejlepších výsledků z využívání objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, u nichž právo využití přísluší státu, stanoví osnova zákona povinnost organizace přizvat autora k účasti na rozpracování, zkoušení

53

a zavádění předmětu jeho řešení. Odstraňuje se tak dosavadní nežádoucí stav, kdy právo autora mohlo být vykonáno jen tehdy, připustila-li to organizace. Na druhé straně však bylo nezbytné, aby osnova zákona jednak stanovila obligatorní povinnost účasti autora na rozpracování, vyzkoušení a zavádění řešení, jestliže taková účast autora je z důvodu obecného zájmu nezbytná a na straně druhé zproštění této povinnosti v kvalifikovaném případe- Práva a povinnosti podle tohoto ustanovení jsou vynutitelná běžnými občanskoprávními prostředky. Současně osnova řeší i vztah k organizaci, v níž je autor v pracovním poměru. K § 114

Osnova odstraňuje dosavadní pochyby v otázce nároku na náhradu za předané výkresy, modely nebo prototypy řešení. Podle dosavadního stavu, který se opíral toliko o gramatický výklad, autoři tento nárok ze zákona neměli, a pokud si náhradu s organizací přímo nesjednali, bylo její eventuální uplatnění neúspěšné. Praxe tento stav právem kritizovala jako stav odporující principům socialistického odměňování za práci. Osnova proto tento nárok výslovně přiznává autorům vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu, u nichž právo k využití přísluší státu, přičemž se předpokládá, že organizace převzetím výkresů, modelů a prototypů zároveň vyjádřila svou vůli za tyto hmotné hodnoty poskytnout náhradu těm, kdo je vytvořili. K §§ 115—116 Právo na odměnu je jedním z významných práv, jímž se realizuje jedno ze základních majetkových oprávnění k objevu, vynálezu, zlepšovacímu návrhu a průmyslovému vzoru. Osnova odstraňuje dosavadní teoretické i praktické pochyby o okamžiku vzniku práva výslovně stanoví, s jakou právní skutečností je spojován. Na rozdíl od dosavadního stavu právo na odměnu nevyplývá ze smluvního závazku, ale z kvalifikované právní skutečnosti. Vedle vzniku práv na odměnu jako soudně uplatnitelné pohledávky osnova výslovně stanoví, že základním ukazatelem pro výpočet výše odměny je společenský prospěch. Tím odstraňuje část potíží v dosavadní právní úpravě odměňování, které se v této otázce neopíralo o normu zákonné právní síly. Na rozdíl od dosavadní úpravy osnova výslovně upravila i povinnost organizace stanovit výši odměny a náhrady v souladu s úpravou danou právními předpisy. Výše odměny nebude tedy předmětem dohadování stran. Osnova ukládá organizacím zákonnou povinnost seznámit při stanovení odměny oprávněné osoby

s doklady o přínosu, jehož se dosáhlo využíváním vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. K § 117 Zásada nenávratnosti plnění nabytých v dobré víře byla přijata již judikaturou. V zájmu upevnění právní jistoty považovala osnova za nutné vyjádřit tuto zásadu normativně. K § 118

Osnova rovněž odstraňuje pochyby o tom, zda odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory se v některých případech mohou krátit. Jde o praktickou otázku, která se vyskytovala již dříve v souvislosti s problémem, kdy uvedené výsledky vznikly v rámci řešení, např. výzkumného nebo pracovního úkolu, na jehož vyřešení byla vypsána cílová prémie apod. Osnova vychází z názoru, že vynález, zlepšovací návh i průmyslový vzor jsou originální řešení, jejichž odměňování se řídí jinými principy než mzdovými. K § 119 Mimořádný význam objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů pro rozvoj výrobních sil oceňuje socialistická společnost politicky, morálně i hmotně. Předkládaná osnova zákona vychází v tomto směru z platné úpravy a přihlíží i ke kladným zkušenostem ostatních socialistických států. Proti dosavadní úpravě jsou navíc poskytovány tvůrcům zvláštní výhody, jako přednost při přijímání do škol, při dalším zvyšování kvalifikace a při poskytování stipendií, dále přednost při přidělování bytů a posuzování jeho výměry. Tyto výhody mají zároveň zajistit vhodné podmínky pro zvýšení kvalifikace autorů a vytvořit lepší podmínky pro jejich tvorbu. Společenské postavení tvůrců objevů a vynálezů je dále posíleno tím, že mimořádně významné objevy a vynálezy mohou být nazvány jménem autora. K § 120 Jde v podstatě o hmotné stimuly k podpoře iniciativy při urychleném zavádění nové techniky, které se již i v dosavadní úpravě osvědčily. Nově se přiznává právo na odměnu za stejných podmínek i autorům objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž právo k využití přísluší státu. Tato odměna se přiznává za mimořádnou iniciativu autora, a nemá proto povahu náhrady za jeho účast při rozpracování, zkoušení a zavádění. K § 122 Toto ustanovení má především zabránit vynakládání nákladů na výzkum, vývoj a vyzkoušení řešení téhož problému v několika organizacích. Je

54

účelné, aby socialistická organizace, která jako první objev, vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor zavedla nebo jen vypracovala podklady potřebné k využívání, měla právo při předání této dokumentace požadovat stanovenou část nákladů vynaložených na výzkum a vývoj potřebný k rozpracování a vyzkoušení. K §§ 123—129 Pravomoc soudů pro rozhodování sporů ve věcech upravených osnovou je určena již sama o sobě povahou věci a osobou účastníků. I když by bylo možno tuto pravomoc odvodit z občanského soudního řádu, osnova považuje za užitečně ji taxativně vymezit. Osnova nadále zachovává osvědčený institut obligatorního předchozího smírčího řízení pro spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory. I když procesní předpis o smírčím řízení bude jedním z prováděcích předpisů k tomuto zákonu, bylo nezbytné upravit již v zákoně základní ustanovení tohoto řízení. Stejně v souladu s dosavadní právní úpravou i judikaturou osnova upravila i otázku běhu promlčecích lhůt po dobu probíhajícího smírčího řízení. K §§ 130—133 Jednou z vážných příčin poklesu našeho vynálezectví a zlepšovatelství je i neplnění povinností uložených dosavadní právní úpravou. Negativním důsledkem této nežádoucí situace je zpomalování technického pokroku jako významného činitele v rozvoji národního hospodářství. I když některé z vážnějších nedostatků lze postihnout podle předpisů z oblasti trestněprávní, vytváří osnova samostatnou soustavu prostředků, jimiž lze postihnout neplnění povinností, uložených tímto zákonem. Zákon dává proto určitým orgánům na úseku jejich působnosti potřebné oprávnění k opatřením sankční povahy. Úřád je rovněž oprávněn navrhovat orgánům provedení sankčních opatření a požadovat zprávy o jejich výsledku. K §§ 134—139 Osnova zachovává pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem jeho správně-procesní charakter a správní řád je pro řízení před Úřadem obecnou procesní normou. Zvláštnosti řízení v těchto věcech oproti obecnému správnímu řízení si však vyžadují i speciální úpravu. Takovou zvláštní úpravou je například institut nahlížení do spisů, lhůty k podání žádosti o prominutí zmeškané lhůty a zastavení řízení. Z ustanoveni osnovy také vyplývá, že pro řízení před Úřadem nebude možno použít ustanovení o podání — § 19 odst. l, o přerušení řízení — § 29, o lhůtách pro rozhodnutí — § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízeni.

Opravné řízení upravuje osnova tak, že rozhodnutí ve věcech objevů, vynálezů, průmyslových vzorů, jako je například rozhodnutí o přihlášce vynálezu, jsou přezkoumatelná v řízení rozkladovém. Úprava zabezpečuje operativnost opravného řízení, jeho vysokou odbornost a poměrnou plynulost celého řízení. K § 140

Za potřebné údaje, které Úřád zveřejňuje ve Věstníku, se považuje například udělení ochrany, její zrušeni nebo zánik, vybraná rozhodnutí v těchto věcech a normativní sdělení Gradu jako ústředního orgánu státní správy. Povaha Věstníku na rozdil od věstníků ostatních ústředních úřadů je jiná — jeho konstituování zákonem vyplývá z mezinárodní úmluvy. Úkoly na úseku registrační a evidenční činnosti Úřadu vyjadřuje osnova normativně. V souladu s povinností utajování určitých skutečností a mlčenlivosti upravenou speciálními předpisy (zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství a nařízení vlády č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství a č. 149/ 1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství) zakotvuje se i evidence v tajných rejstřících.

HLAVA ŠESTÁ O úkolech a pravomoci orgánů a organizaci K §§ 141-142 Dosavadní Úřád pro patenty a vynálezy je podle § 43 zákona č. 34/1957 Sb. a ve smyslu zákona č. 8/1952 Sb. ústředním orgánem státní správy v oboru vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů, ochranných známek a chráněných vzorů. Zákon č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu prodloužil v '§ 5 dosavadní působnost Úřadu až do doby nové zákonné úpravy. Rovněž § 54 zákona č. 133/ 1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev ponechal úpravu postavení a působnosti Úřadu zvláštním (předpisům. Ustanovení osnovy zákona naplňují původní úmysl zákonodárcův pozitivně upravit zvláštním předpisem postavení a působnost Gradu jako federálního orgánu. Podle ustanovení čl. 8 odst. l písm. m) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci patří průmyslová práva do společně působnosti federace a obou republik. Do působnosti federace patří, ve smyslu čl. 24 odst. 2 písm. d), ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, „zejména úprava průmyslových práv a výkon

55

státní správy na uvedeném úseku ve věcech, u nichž to stanoví zákon Federálního shromážděni". Součásti Úřadu pro vynálezy a objevy je Útvar pro hospodářsko-organizátorskou a průzkumovou činnost v Bratislavě.

K § 145 Zvýšená odpovědnost organizací za využívání a všestrannou péči o objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory a za vytvoření optimálních podmínek pro jejich tvorbu odpovídá jak vlastnímu významu této technické tvůrčí tvorby v rozvoji výrobních síl, tak i skutečnosti, že podle nové úpravy půjde o součást národního majetku.

K § 146 Osnova vytváří základnu pro obnovení žádoucí spolupráce orgánů a organizací s Československým revolučním odborovým hnutím. Organizátorská péče Československého revolučního odborového hnutí a ostatních dobrovolných společenských organizací, jako Socialistického svazu mládeže nebo Československé vědeckotechnické společnosti povede k rozvoji tvorby a využívání vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů. Obdobná úloha připadne i orgánům výrobních družstev.

HLAVA SEDMÁ O přechodných a závěrečných ustanoveních K §§ 147—157 Vzhledem k závažným změnám v 'postavení subjektů,práv a jejich právních vztazích, jakož i ve formách ochrany, které osnova zákona s sebou přináší, bylo účelné zajistit, aby po nabytí účinnosti tohoto zákona bylo používáno dosavadních předpisů jen v nejnutnější míře. Proto osnova přijala ve svých přechodných ustanoveních zásadu přiblížit řízení o přihláškách vynálezů a přihláškách chráněných vzorů, která byla zahájena před nabytím účinnosti zákona a k tomuto dni dosud neskončila, řízení podle tohoto zákona. Stejný princip přijímá osnova i u již udělené ochrany řešení za podmínek, že nedojde aplikací nového předpisu k újmě subjektů práv nebo ke zhoršení jejich právního postavení. Z důvodů právní jistoty osnova však nepřipustila porušení obecně zásady, že zákony nepůsobí nazpět zejména u těch majetkových vztahů, které vznikly za platnosti práva dřívějšího. Toto platí zejména pro všechny občanskoprávní závazky v těchto věcech. Závěrečná část osnovy obsahuje obvyklá ustanovení zmocňovací a Zrušovací.

V Praze dne 1. června 1972

Předseda vlády ČSSR: Dr. ŠTROUGAL v. r. Ministr ČSSR pro technický a Investiční rozvoj: Ing. ŠUPKA v. r.

StT l — 36512-72

Federální shromáždění Československé socialistické republiky

1972

II. v. o.

K tisku 7 Úplné znění návrhu zákona o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, jak vyplývá ze společných zpráv výborů ústavně právních, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 7/SL, 7/SN) Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: ÚVODNÍ

USTANOVENÍ

§1

Tento zákon upravuje osobní a majetková práva, jakož i povinnosti československých státních občanů, socialistických organizaci (dále jen „organizaci" ) a státu, které vznikají z vytvořeni a společenského uplatněni objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a z tematických úkolů. Práva a povinnosti mohou nabýt i jiné subjekty, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. §2

(1) Autorem objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru je ten, kdo učinil objev, vytvořil vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor vlastni tvůrčí prací a u zlepšovacího návrhu též ten, kdo použil řešeni převzaté z odborné literatury nebo z praxe jiné organizace a tvůrčím způsobem je přizpůsobil podmínkám příslušné organizace. (2) Spoluautory objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru jsou osoby, které se na nich podílely společnou tvůrčí prací. §3

(1) Učiněním objevu nebo vytvořením vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru vzniká autoru právo na autorství podle tohoto zákona a právo přihlásit tento předmět k ochraně a v rozsahu stanoveném tímto zákonem s ním nakládat a účastnit se při rozpracování, zkoušení a zaváděni svého objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru. (2) Spoluautoři objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů se podílejí na právech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.

§ 4

Objevy, vynálezy a průmyslové vzory se přihlašují u Úřadu pro vynálezy a objevy (dále jen „Úřad"), zlepšovací návrhy u organizace, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká, popř. u orgánu nadřízeného těmto organizacím. Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti ve smyslu tohoto zákona. §5 Práva autorů se stvrzují diplomem na objevy, autorským osvědčením nebo patentem na vynález, zlepšovatelským průkazem na zlepšovací návrh a osvědčením nebo patentem na průmyslový vzor.

§6 (1) Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení, zlepšovací návrhy a dále průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, jsou národním majetkem. (2) Stát má právo využívat a povinnost pečovat o co nejširší využívání národního majetku uvedeného v předchozím odstavci. Využívat tohoto národního majetku mohou, pokud podle dalších ustanovení (§ 104) není stanoveno jinak, všechny organizace. Stát je povinen pečovat též o co nejširší využívání objevů. (3) Zákon stanoví, které organizace jsou správci národního majetku uvedeného v odstavci l a jaká mají práva a povinnosti ze správy. Organizace, která podle ustanovení tohoto zákona se má stát správcem uvedeného národního majetku, je oprávněna a povinna již od podáni přihlášky činit opatření nutná k zajištění využití a ochrany vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru; Úřad může k těmto opatřením zmocnit i jinou organizaci.

2 §7 Právo na autorství je nepřevoditelné. §8 (1) Cizinci mají za podmínek vzájemností stejná práva a povinnosti jako českoslovenští státní občané. (2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena. HLAVA PRVNÍ

Objevy § 9

(1) Objevem je stanovení dosud neznámých, objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa, dokázané vědeckou metodou. (2) Objevem není: a) stanovení vlastností nových látek a vztahů mezi těmito vlastnostmi, které na základě známých přírodních zákonitostí a stavu techniky lze běžně odvodit z vlastností již známých obdobných látek; b) zpřesnění hodnot zkoumaných veličin; c) konkretizace známých zákonitostí; d) nález geologický, geografický, archeologický a paleontologický.

§ 10 Dokázáním vědeckou metodou se rozumí experimentální prokázání nebo, nepřipouští-li to povaha předmětu přihlášky objevu, alespoň provedení teoretického důkazu. § 11 Předmět přihlášky objevu je dosud neznámý, nebyl-li uveřejněn v Československé socialistické republice nebo v zahraničí před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti.

§ 12 (1) Na objevy uděluje Úřad diplomy. (2) Diplomy se neudělují na objevy z oblasti společenských věd. § 13 (1) O udělení diplomu se žádá přihláškou objevu podanou u Úřadu. (2) Přihlášku objevu podává autor objevu nebo jeho dědic. § 14 Diplom se neudělí na předmět přihlášky objevu, který je obsahové shodný s předmětem jiné

přihlášky objevu, podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.

§ 15 (1) Byl-li objev učiněn autorem nebo některým ze spoluautorů při plnění úkolů z pracovního poměru, členského nebo jiného obdobného vztahu k organizaci nebo v přímé souvislosti s jejich plněním (dále jen „v pracovním poměru") nebo za hmotné podpory organizace, je autor povinen uvědomit bezodkladně o objevu tuto organizaci. Organizace je povinna působit k tomu, aby byla podána přihláška objevu i přihlášky vynálezů, které vyplývají z tohoto objevu. (2) O podání přihlášky takového objevu je autor nebo spoluautor povinen vyrozumět organizaci uvedenou v odstavci 1. Tato organizace předloží Úřadu své vyjádření k předmětu přihlášky. § 16 (1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy uveřejnil podstatu objevu; došlo-li k vyjádření objevu poprvé v přihlášce objevu, přísluší mu právo přednosti od doby, kdy přihláška objevu došla Úřadu. (2) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky objevu, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu. § 17 (1) Úřad podrobí přihlášku objevu průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení diplomu. (2) úřad může vyzvat přihlašovatele, aby přihlášku ve stanovené lhůtě doplnil nebo upravil. (3) Je-li předmět přihlášky objevu doložen podle ustanovení § 10, zašle Úřad přihlášku k posouzení Československé akademii věd nebo Slovenské akademii věd nebo Československé akademii zemědělské. Nemá-li Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Československá akademie zemědělská pracoviště jehož oboru činnosti se předmět přihlášky objevu týká, posoudí jej organizace, která má příslušné vědecké pracoviště. Tato organizace má pak při projednávání přihlášky objevu stejná práva a povinnosti, jaké z tohoto zákona vyplývají pro Československou akademii věd nebo Slovenskou akademii věd nebo Československou akademii zemědělskou. (4) Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Československá akademie zemědělská sdělí Úřadu své stanovisko k předmětu přihlášky objevu. Je-li toto stanovisko kladné, stanoví Úřad po projednání s autorem znění definice objevu a jeho název a zveřejní jej ve spolupráci s Československou akademií věd nebo Slovenskou

3

akademií věd nebo Československou akademií zemědělskou v odborném tisku a oznámí to ve Věstníku Gradu. V opačném případě přihlášku objevu zamítne. § 18 Každý má právo do jednoho roku ode dne, kdy bylo ve Věstníku Úřadu oznámeno, že objev byl uveřejněn v odborném tisku, podat Úřadu námitky proti udělení diplomu na objev. § 19 Grád udělí diplom na objev nebo přihlášku objevu zamítne po uplynuti lhůty uvedené v § 18. § 20 Diplom se uděluje na jméno autora objevu. § 21 (1) Udělením diplomu se, předmět přihlášky uznává za objev, stvrzuje se autorství k objevu a právo přednosti k objevu; autoru objevu vzniká právo na odměnu a na výhody stanovené zákonem. (2) Odměnu za objev stanoví Úřad po projednání s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd nebo Československou akademií zemědělskou; odměnu vyplácí Úřad. § 22

Zjistí-li Úřad dodatečně, že nebyly zcela nebo částečně splněny podmínky stanovené pro uděleni diplomu, udělený diplom zcela nebo částečně zruší. Zrušeni diplomu má zpětnou účinnost ode dne, kdy diplom nabyl platnosti. § 23

Organizace, jejichž předmětu činnosti se objev týká, jsou povinny zajišťovat ve spolupráci s autorem, aby objevu se plně, účelně a hospodárně využívalo. HLAVA DRUHA Vynálezy Základní ustanovení o vynálezech § 24

(1) Vynálezem je vyřešení technického problému, které je nové a znamená ve srovnáni se světovým stavem techniky pokrok, projevující se novým nebo vyšším účinkem. (2)Vynálezem není vyřešeni technického problému podle odstavce l, jestliže předmět přihlášky vynálezu nelze průmyslově vyrábět nebo podle něho postupovat při výrobě nebo provozu.

(3) Vynálezem rovněž není vyřešeni technického problému, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou. § 25 Předmět přihlášky vynálezu je nový, nebyl-li před dobou, od niž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména: a) nebyl-li popsán nebo zobrazen ve zveřejněných tiskovinách; b) nebylo-li ho veřejně využíváno, nebyl-li vystaven, přednesen nebo předveden a to tak zjevně a zřetelně, že by ho odbornici mohli na tomto podkladě využívat. § 26 (1) Účinkem vynálezu je souhrn technických a ekonomických, popřípadě i jiných výsledků, kterými se při jeho upotřebení dosahuje společenského prospěchu.

(2) Novým je účinek, který je kvalitativně odlišný ve srovnání s účinkem dosaženým prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešení technického problému. (3) Vyšším je účinek, který kvantitativně přesahuje míru účinku dosahovanou prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešeni téhož technického problému. § 27 (1) Úřád uděluje na vynálezy autorská osvědčení nebo patenty. (2) V přihlášce vynálezu může přihlašovatel žádat u Úřadu o uděleni autorského osvědčeni nebo patentu. (3) V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je autorem vynálezu. § 28 Výhradně autorské osvědčeni se uděluje na vynálezy: a) které autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory; b) látek vzniklých přeměnou atomových jader a technických řešení spojených výlučně se získáváním nebo využíváním jadenné energie; c] léčiv, chemicky vyrobených látek, poživatin a průmyslových produkčních mikroorganismů. § 29 Úřad podrobí přihlášku vynálezu průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení autorského osvědčeni nebo patentu.

4 § 30

Autorské osvědčeni ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky vynálezu je shodný s předmětem jiné přihlášky vynálezu podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti. § 31 (1) Právo přednosti přísluší přihlasovateli od doby, kdy přihláška vynálezu došla Úřadu. (2) právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a do tři měsíců toto své právo také prokázat. (3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky vynálezu, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podáni, obsahující tuto změnu dojde Úřadu.

§ 32 Úřad může přiznat pro předměty vystavované na výstavách pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako vynález u Úřadu do tři měsíců po ukončení výstavy. § 33

Na vyzváni Úřadu je (přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých •zemích podal přihlášku stejného vynálezu, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednáni přihlášky vedlo. § 34 Úřad muže vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jinou vhodnou technickou metodou prokázal jeho uskutečnitelnost a dosahovaný účinek; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není uskutečnitelný, nebo, že se jim nedosahuje nového nebo vyššího účinku.

§ 35 (1) V průběhu projednáváni přihlášky vynálezu Úřad zveřejni po předchozím uvědomění přihlašovatele popis a výkresy předmětu přihlášky a toto zveřejněni oznámí ve Věstníku. (2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitky proti uděleni autorského osvědčení nebo patentu ve lhůtě tři měsíců ode dne, kdy zveřejněni bylo oznámeno ve Věstníku. § 36

Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky vyná-

lezu, o jeho posouzeni, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možnosti a znalosti své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky vynálezu. § 37

(1) Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky, Úřad udělí autorské osvědčení nebo patent a uděleni oznámí ve Věstníku. (2) Nejsou-li stanovené podmínky splněny, Úřad přihlášku vynálezu zamítne.

§ 38 (1) Na vynález, který je závislý na jiném, dříve přihlášeném vynálezu (vynález základní), na nějž bylo uděleno autorské osvědčeni nebo patent, se udělí závislé autorské osvědčeni nebo závislý patent, předpokládá-li jeho využiti nezbytně využiti základního vynálezu. (2) Zruší-li se autorské osvědčeni nebo patent, který byl udělen na základní vynález nebo Zanikne-li patent, stávají se na něm závislá autorská osvědčeni nebo závislé patenty samostatnými. (3) Nebyla-li závislost autorského osvědčení nebo patentu vyznačena, může o to požádat autor nebo správce základního vynálezu, nebo majitel patentu na základní vynález. § 39

(1) Úřad zruší uplně nebo částečně autorské osvědčeni nebo patent, zjistl-li, že nebyly splněny podmínky stanovené pro jeho uděleni. (2) Zrušeni má zpětnou účinnost ode dne, kdy autorské osvědčení nebo patent nabyly platnosti. § 40

Vynálezu využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo upotřebí nebo podle něho postupuje při výrobě, či provozní činnosti nebo s předmětem vynálezu obchoduje.

§ 41 (1) Autorské osvědčeni nebo patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval vynálezu nezávisle na autora nebo majiteli patentu, nebo k tomu vykonal prokazatelná opatřeni. (2) Přlslušl-li autoru nebo majiteli patentu právo přednosti podle ustanoveni mezinárodni smlouvy, je pro vznik práva předchozího uživatele rozhodující doba vzniku tohoto práva přednosti.

5

(3) Předchozí uživatel může požadovat po udělení autorského osvědčení na autoru vynálezu nebo po udělení patentu na jeho majiteli, aby jeho právo uznal.

§ 42 Práva z autorského osvědčení nebo patentu nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu: a] na lodích ostatních zemí, které jsou členy mezinárodních úmluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána (dále jen „unijní země"), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou na čas nebo náhodně do Československé socialistické republiky, jestliže se tu těchto předmětů využije jenom pro potřeby lodní; b) při stavbě nebo provozu letadel nebo vozidel jiných unijních zemí nebo u součástí těchto letadel nebo vozidel, dostanou-li se přechodné nebo náhodně do Československé socialistické republiky. § 43 1

( ) Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad určí, zda vyřešení technického problému v žádosti popsané, spadá do rozsahu určitého autorského osvědčení nebo patentu. (2) Soudy i ostatní státní orgány a organizace jsou vázány určením vydaným Úřadem. Soudy nemohou toto určení řešit ani jako předběžnou otázku. § 44

(1) Úřád přepíše přihlášku vynálezu nebo au torské osvědčení nebo patent na osobu, o níž se prokáže, že je autorem [spoluautorem] vynálezu. (2) Byl-li zahájen spor o autorství vynálezu nebo domáhá-li se autorství k vynálezu jiná osoba než autor uvedený v přihlášce, pokračuje Úřad v řízeni o přihlášce, avšak rozhodnutí o ní vydá až po předložení pravomocného rozhodnutí soudu. §45 1

( ) Vynálezy vytvořené v Československé socialistické republice a vynálezy vytvořené československými státními občany, zdržujícími se v zahraničí, mohou být přihlášeny do zahraničí až po svém přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu, pokud Úřad nepovolí výjimku nebo pokud nebude jinak stanoveno mezinárodni smlouvou. 2 ( ) Souhlasu Úřadu je rovněž třeba k odvoláni přihlášky vynálezu, podané v zahraničí a k upuštěni od udržováni patentu uděleného v zahraničí.

Autorské osvědčení § 46 1

( ) Autorským osvědčením se uznává předmět přihlášky vynálezu za vynález, stvrzuje se autorství a právo přednosti k vynálezu a stvrzují se ve vzájemném souladu práva státu a autora vynálezu. (2) Autoru vynálezu přísluší právo na odměnu za využití, právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění vynálezu a na další výhody stanovené zákonem. (3) Práva z autorského osvědčení platí ode dne podáni (přihlášky vynálezu a nejsou časově omezena; v případě ustanoveni § 31 odst. 3 platí ode dne, kdy podání, obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu, došlo Úřadu. § 47 1

( ) Přihlášku vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení je oprávněn podat autor nebo jeho dědic; řízení o přihlášce vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení a udělené autorské osvědčení jsou osvobozeny od správních poplatků. (2) Autor, který vytvořil vynález v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory, je povinen bezodkladně o tom organizaci uvědomit. Organizace jsou povinny soustavně sledovat vynálezy takto vytvořené. (3] Organizace uvedená v odstavci 2 je povinna podat přihlášku vynálezu jménem autora, jestliže autor nepřihlásil vynález ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvořeni vynálezu vyrozuměl nebo kdy to organizace sama zjistila. (4) Autorské osvědčeni na vynález se uděluje na jméno autora. § 48

U přihlášky vynálezu vytvořeného za podmínek § 28 písm. a] předkládá příslušná organizace Úřadu zprávu o výsledcích předběžného průzkumu novosti, zhodnocení uskutečnitelnosti, účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu. § 49 1

( ) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna na žádost autora bezplatně spolupůsobit při vypracování a podáni přihlášky jeho vynálezu a zajistit jeho zastupováni v řízení o přihlášce vynálezu, který náleží do předmětu její činnosti a v niž se žádá o uděleni autorského osvědčení. 2 ( ) Pomoc v rozsahu uvedeném v předcházejícím odstavci poskytne organizace i autoru, který není k organizaci v pracovním poměru s výjimkou případů, kdy je patrné, že nejde o vynález prospěšný pro národní hospodářství.

6 § 50

(1) Vynálezy vytvořené autorem nebo nékterým ze spoluautorů v pracovním poměru ke státní organizaci nebo za její hmotné podpory spravuje tato organizace. Vynálezy vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru k družstevní, společenské nebo jiné socialistické organizaci nebo za její hmotné podpory spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností, vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizaci a příslušným ústředním orgánem převést správu takových vynálezů na tuto organizaci. (2) Ostatní vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení, spravuje státní organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět vynálezu a kterou určil správcem Úřad na návrh příslušného ústředního orgánu. §51 Státní organizace, která spravuje vynález, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využíván! a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna vynález rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora. Patent

§ 52

Přihlášku vynálezu, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor vynálezu, jeho dědic nebo ten, na něhož bylo toto právo převedeno.

§ 53 (1) Patent se uděluje přihlasovateli vynálezu nebo jeho právnímu nástupci (majiteli patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora. (2) Patentem se uznává předmět přihlášky za vynález, stvrzuje se autorství a právo přednosti k vynálezu. (3) K využití vynálezu chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu. (4) Vynálezu, na nějž byl udělen patent a kterého nabyla organizace, mohou využívat všechny organizace, pokud Úřad v dohodě s příslušným ústředním orgánem nepovolí výjimku. (5) Práva z patentu platí patnáct let ode dne podáni přihlášky vynálezu, v případě ustanovení § 31 odst. 3 ode dne, kdy podání, obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky vynálezu, došlo Úřadu. §54 (1) Majitel patentu je oprávněn: a] dát souhlas k využíváni vynálezu (licenci) organizaci nebo převést patent na ni;

b] v souladu s devizovými předpisy dát souhlas k využívání vynálezu (licenci) zahraničnímu subjektu nebo naň převést patent. (2) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentů na vynálezy.

§ 55 (1) Úřad může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval vynálezu vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizaci a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnuti licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže dosud neuplynuly čtyři roky od podání přihlášky vynálezu nebo tři roky od uděleni patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody. (2) Úřad může povolit na žádost organizace nucenou licenci l před uplynutím lhůty uvedené v odstavci l, má-li vynález pro stát mimořádný význam, zejména obranný, a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. (3) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud. § 56 (1) Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce vynálezu změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení autorského osvědčení. (2) Grád změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních sedmi letech platnosti patentu, udělený patent na autorské osvědčení. (3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání vynálezu, pokud Úřad nepovolí výjimku. Úřad může povolit výjimku, jen nejsou-li dotčena práva z poskytnuté licence.

§57 Patent zanikne: a) uplynutím doby platnosti; b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Gradu; c) nezaplatí-li se včas správní poplatek. HLAVA TŘETÍ Zlepšovací návrhy § 58 (1) Zlepšovacím návrhem je konkrétní vyřešeni výrobné-technického, technicko-organizačního

7

nebo organizačně-hospodářského problému organizace, které je v této organizaci nové a jehož využití přináší společenský prospěch. 2

() Zlepšovacím návrhem není však vyřešení problému, jestliže jeho vypracováním autor nepřekročil pracovní úkol, vyplývající pro něho zejména z jeho popisu práce, z daného pracovního příkazu nebo z podmínek a ukazatelů stanovených při zadán! úkolu; to však neplatí pro případy, kdy autor vyřešil tematický úkol. § 59

(1) Návrh je v organizaci nový, jestliže před podáním přihlášky: a) nebyly provedeny prokazatelné přípravy, které přímo směřují k využívání řešení shodného s předmětem přihlášky zlepšovacího návrhu; b] nebylo shodné řešení obsaženo v závazných předpisech nebo příkazech (jako např. v technických normách, instrukcích apod. ). (2) Na závadu novosti návrhu není, jestliže řešení bylo v organizaci využito z podnětu autora během tří měsíců před podáním přihlášky. § 60 Konkrétním vyřešením výrobně-technického, technicko-organizačního nebo organizačně-hospodářského problému není zejména:

a) pouhé vytyčení úkolu; b) pouhé doporučení nákupu zařízení nebo materiálu, není-li současně navržen výhodnější způsob jejich využívání nebo opatřování; c) návrh na změnu právního předpisu; d) upozornění na porušování platného předpisu nebo na nedostatky a chyby způsobené zřejmou nedbalostí třetí osoby. § 61 Při posuzování společenského prospěchu se zejména přihlíží k tomu, jak využívání zlepšovacího návrhu ovlivňuje vyšší ekonomický, technický nebo jiný kladný účinek, zejména zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů, kvalitu, životnost výrobků nebo výrobních zařízení, bezpečnost práce, sociální a kulturní péči o pracující. § 62

Přihlášku zlepšovacího návrhu může podat každý občan, který předmět přihlášky vytvořil nebo spoluvytvořil, nebo jeho dědic. § 63

(1) Přihláška zlepšovacího návrhu se podává v organizaci, jejíhož předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti se přihláška týká.

Netýká-li se přihláška zlepšovacího návrhu předmětu činnosti organizace, v níž byla přihláška zlepšovacího návrhu podána, je tato organizace povinna ji ve stanovené lhůtě postoupit organizaci, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká. (2) Týká-li se předmět přihlášky předmětu činnosti více organizací, může být přihláška podána v orgánu přímo nadřízeném těmto organizacím. 3 [ ] Kdo je v pracovním poměru, je povinen podat přihlášku zlepšovacího návrhu nejprve v organizaci, k níž je v tomto poměru, týká-li se návrh jejího předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti. 4 ( ) Za přihlášky zlepšovacích návrhů se až do kladného rozhodnutí Úřadu považují i přihlášky vynálezů, na které se žádá o udělení autorského osvědčení, které organizace obdržela. To platí i pro přihlášky průmyslových vzorů, u kterých se žádá o osvědčení, pokud to z povahy předmětu přihlášky průmyslového vzoru vyplývá. § 64

(1) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu v organizaci uvedené v § 63 odst. l, nabývá od doby, kdy přihláška došla, práva přednosti oproti každému přihlašovateli, který podá přihlášku shodného zlepšovacího návrhu v téže organizaci později. Přihlášku později podanou organizace z tohoto důvodu zamítne. (2) Přihlašovatel, který podá přihlášku zlepšovacího návrhu u nadřízeného orgánu podle ustanovení § 63 odst. 2, nabývá práva přednosti od doby, kdy přihláška došla, současně i u všech podřízených organizaci. ( 3 ) Autor přihlášeného vynálezu nebo průmyslového vzoru (§ 63 odst. 4) nabývá pro zlepšovací návrh práva přednosti od doby, kdy přihlášku vynálezu nebo průmyslového vzoru organizace obdržela; u vynálezu vytvořeného za podmínek § 28 písm. a) a u průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek § 82 písm. a] od doby, kdy se s ním organizace seznámila. § 65 (1) Přihlášku zlepšovacího návrhu organizace zapíše do deníku zlepšovacích návrhů s uvedením dne, kdy přihláška došla organizaci. Týká-li se předmět přihlášky zlepšovacího návrhu předmětu činnosti, zejména výroby nebo provozní činnosti organizace, je tato organizace povinna o ní rozhodnout. Současně je organizace povinna posoudit, zda by nemohlo jít ovynáleznebo průmyslový vzor; v kladném případě upozorní na to přihlašovatele. O přihláškách zlepšovacích návrhů podaných u nadřízeného orgánu podle § 63 odst. 2 rozhodují podřízené organizace, jimž byly tyto přihlášky postoupeny.

8

(2) Do deníku zlepšovacích návrhů zapíše organizace rovněž všechny přihlášky vynálezů uvedených v ustanovení § 63 odst. 4.

zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna zlepšovací návrh rozšiřovat a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora.

(3) Přihlašovatel nemůže přihlášku zlepšovacího návrhu odvolat ani v tom případě, kdy byla odvolána přihláška vynálezu nebo průmyslového vzoru.

§ 71

§ 66 Organizace je povinna před rozhodnutím umožnit přihlasovateli, aby se mohl vyjádřit k výsledku jejího průzkumu. Tohoto ustanovení se nepoužije, hodlá-li organizace rozhodnout o přihlášce zlepšovacího návrhu kladně. '§ 67

(1) Organizace rozhodne o přihlášce zlepšovacího návrhu nejpozději do dvou měsíců od doby, kdy přihláška došla, a oznámí své rozhodnutí přihlašovateli. V kladném rozhodnutí sdělí organizace přihlašovateli, že předmět přihlášky splňuje podmínky stanovené pro zlepšovací návrh, a dobu počátku využití zlepšovacího návrhu. (2) Vyžaduje-li projednání přihlášky zlepšovacího návrhu rozsáhlejší šetření a nelze-li proto do dvou měsíců rozhodnout, stanoví organizace další přiměřenou lhůtu k rozhodnutí a se zdůvodněním seznámí přihlašovatele. Obdobně se postupuje u přihlášky zlepšovacího návrhu, která byla současně podána jako řešení tematického úkolu. § 68

Využití zlepšovacího návrhu je skutečné provedení navrhovaného opatření v organizaci.

§ 69 (1) Státní organizace, která první rozhodla kladně o přihlášce zlepšovacího návrhu, je jeho správcem. (2) Zlepšovací návrh, o némž rozhodla kladně jako první družstevní, společenská nebo jiná socialistická organizace, spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností vyplývajících ze správy; Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových zlepšovacích návrhů na tuto organizaci. § 70

Státní organizace, která spravuje zlepšovací návrh je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se

(1) S kladným rozhodnutím o zlepšovacím návrhu vydá organizace současně jeho autorovi zlepšovatelský průkaz. (2) Zlepšovatelským průkazem organizace uznává předmět přihlášky za zlepšovací návrh, stvrzuje, že ho využije, stvrzuje autorství a právo přednosti ke zlepšovacímu návrhu v rámci organizace; zlepšovatelským průkazem se dále stvrzují ve vzájemném souladu práva státu a autora zlepšovacího návrhu. (3) Autoru zlepšovacího návrhu přísluší právo na odměnu za využití a právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění zlepšovacího návrhu a na další výhody stanovené zákonem. (4) Zruší-li organizace své kladné rozhodnutí o zlepšovacím návrhu proto, že dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho využívání, pozbývá zlepšovatelský průkaz platnosti.

§ 72 (1) Zamítla-li organizace přihlášku zlepšovacího návrhu nebo zrušila-li rozhodnutí o využívání zlepšovacího návrhu, může přihlašovatel ve lhůtě jednoho měsíce od zamítnutí přihlášky nebo od zrušení rozhodnutí o využívání požádat o přezkoumání rozhodnutí orgán přímo nadřízený organizaci. Žádost o přezkoumání se podává prostřednictvím organizace, která přihlášku zlepšovacího návrhu zamítla nebo zrušila své rozhodnutí o využívání. Tato organizace může sama vyhovět žádosti a změnit rozhodnutí. V opačném případě je povinna předložit žádost do jednoho měsíce nadřízenému orgánu spolu se svým odůvodněným stanoviskem. (2) Při projednávání žádosti se použije přiměřeně ustanovení § 66. (3) Rozhodnutí přímo nadřízeného orgánu o této žádosti je konečné. § 73

Práva ze zlepšovacího návrhu nevzniknou, brání-li tomu práva z autorského osvědčení nebo z patentu na vynalez nebo práva z osvědčení na průmyslový vzor nebo,z patentu na průmyslový vzor. §74

Organizace, která využívá zlepšovacího návrhu, je povinna zajistit jeho využívání ve všech svých nižších organizačních složkách, v nichž lze návrhu využívat.

9 § 75

§ 78

(1)Využívá— li organizace zlepšovacího Je-li návrhu, předmětem přihlášky průmyslového vzoru jehož je možno využívat ve více organizacích, je dílo, které je zároveň předmětem autorského prápovinna jej předat svému nadřízenému orgánu nebo va podle autorského zákona, vztahují se na něj přímo dalším organizacím, o nichž je jí známo, že od podání přihlášky pouze předpisy o průmysloby ho mohly využívat. O tomto předání je organi- vých vzorech;nebylo— li vydáno osvědčení nebo zace povinna informovat autora zlepšovacího návr- patent na průmyslový vzor, vztahují se na takové hu. Stejné povinnosti má organizace i u návrhů, dílo ode dne rozhodnutí Úřadu opět předpisy aukterých nevyužila, u nichž však předpokládá mož- torského zákona. nost jejich využití v jiné organizaci. (2) Nadřízený orgán, jehož oboru se návrh týká, zajistí rozšíření v oboru své působnosti v souladu s potřebami národohospodářských plánů. (3) Zlepšovací návrh, došlý organizaci cestou rozšiřování zlepšovacích návrhů, se projedná jako přihláška zlepšovacího návrhu, podaná přímo v organizaci. § 76

(1) Odměnu za využití zlepšovacího návrhu vyplácí organizace, která zlepšovacího návrhu využila.Využívá— li zlepšovacího návrhu více organizací, může za ně odměnu vyplatit jejich společný nadřízený orgán. Nadřízený orgán má právo požadovat od využívajících organizací, aby mu uhradily poměrnou část vyplacené odměny. Podíly stanoví nadřízený orgán podle toho, v jakém rozsahu organizace zlepšovacího návrhu využily. (2) Všechny využívající organizace jsou povinny sdělit správci rozsah využití zlepšovacího návrhu a výši vyplacené odměny. To platí přiměřeně l pro oznamovací povinnost organizací vůči nadřízenému orgánu, který za ně vyplatil odměnu za využit! zlepšovacího návrhu.

HLAVA ČTVRTÁ Průmyslové vzory Základní ustanovení o průmyslových vzorech § 77 (1) Průmyslovým vzorem je vyřešení vnější úpravy výrobku, plošné nebo prostorové, které je nové a použitelné v průmyslové výrobě. (2) Vnější úprava výrobku spočívá zejména ve zvláštním vnějším vzhledu, tvaru, obrysech, kresbě, barvě nebo ve zvláštním uspořádání barev nebo v kombinaci těchto znaků.

(3) Průmyslový vzor je použitelný v průmyslové výrobě, jestliže se podle něho mohou opakovaně vyrábět výrobky průmyslovým způsobem. (4) Průmyslovým vzorem není vyřešení vnější úpravy výrobků, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou.

§ 79

(1) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je nový,nebyl— li před dobou, od níž přísluší přihlasovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice, nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména:

a)nebyl— li zobrazen nebo popsán ve zveřejněných tiskovinách; b)nebyl— li veřejně využíván,nebyl— li vystaven, přednesen nebo předveden. (2) Překážkou novosti není zveřejnění shodné nebo obdobné vnější úpravy, které se týká výrobků jiného druhu nebo je-li starší padesáti let. (3) Předmět přihlášky průmyslového vzoru je obdobný s jiným průmyslovým vzorem, je-li nepodstatnou změnou vnější úpravy, která je zjistitelná při zvláštní pozornosti. § 80

(1) Úřad uděluje na průmyslové vzory osvědčení nebo patenty. (2) V přihlášce průmyslového vzoru může přihlašovatel žádat u Úřadu o udělení osvědčení nebo patentu. (3) v přihlášce průmyslového vzoru musí být uvedeno, kdo je autorem průmyslového vzoru. § 81

Přihláška průmyslového vzoru může obsahovat l více vnějších úprav téhož výrobku, které mohou být l navzájem obdobné. § 82

Výhradně osvědčení na průmyslový vzor se uděluje na průmyslový vzor, který jeho autor nebo některý ze spoluautorů vytvořil: a) v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory; b) na základě smlouvy s organizací.

10

§ 83

Úřad podrobí přihlášku průmyslového vzoru průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro uděleni osvědčení nebo patentu. § 84

Osvědčení ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky průmyslového vzoru je shodný nebo obdobný s předmětem jiné přihlášky průmyslového vzoru podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti. § 85 1

( ) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška (průmyslového vzoru došla Úřadu. (2) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce průmyslového vzoru a do tří měsíců toto své právo prokázat. (3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky průmyslového vzoru, přísluší mu právo přednosti až od doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.

§ 86 Úřad může přiznat pro předměty, vystavované na výstavách, pořádaných na území Československé socialisické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako průmyslový vzor u Úřadu do tří měsíců po ukončení výstavy.

§ 87 Na vyzvání Úřadu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného průmyslového vzoru, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednání přihlášky vedlo.

§ 88 Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho použitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě použitelný.

§ 89 1

( ) V průběhu projednávání přihlášky průmyslového vzoru Úřad může po předchozím uvě-

domění přihlašovatele zveřejnit popis a vyobrazení předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámit ve Věstníku. (2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitku proti uděleni osvědčení nebo patentu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy zveřejněni bylo oznámeno ve Věstníku. § 90

Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky průmyslového vzoru, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky průmyslového vzoru.

§ 91 1

( ) Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru stanovené podmínky, Úřad udělí osvědčení nebo patent a udělení oznámí ve Věstníku. (2) Nejsou-li stanovené podmínky splněny, Úřad přihlášku průmyslového vzoru zamítne.

§ 92 1

( ) Úřad zruší úplně nebo částečně osvědčení nebo patent, Zjistí-li, že nebyly splněny podmínky stanovené pro jeho udělení. (2) Zrušeni má zpětnou účinnost ode dne, kdy osvědčení nebo patent nabyly platnosti. § 93 1

( ) Průmyslového vzoru využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo jím obchoduje. (Z) Využívající organizace vyznačují na výrobcích, že byly vyrobeny podle průmyslového vzoru. § 94

(1/ Osvědčení nebo patent nepůsobí proti tomu, kdo před podáním přihlášky využíval průmyslového vzoru nezávisle na autoru nebo majiteli patentu nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření. (2) Přísluší-li autoru nebo majiteli patentu právo přednosti podle ustanoveni mezinárodni smlouvy, je pro vznik práva předchozího uživatele rozhodující doba vzniku tohoto práva přednosti.

11 (3) Předchozí uživatel může požadovat po udělení osvědčení na autoru průmyslového vzoru nebo po udělení patentu na jeho majiteli, aby jeho právo uznal.

§ 95 (l) Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad určí, zda vnější úprava výrobku, v žádosti popsaná, spadá do rozsahu určitého osvědčení nebo patentu. 2 ( ) Soudy i ostatní státní orgány a organizace jsou vázány určením vydaným Úřadem. Soudy nemohou toto určení řešit ani jako předběžnou otázku.

§ 99

(1) Přihlášku průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení je oprávněn podat autor nebo jeho dědic; řízení o přihlášce průmyslového vzoru se žádostí o udělení osvědčení a udělené osvědčení jsou osvobozeny od správních poplatků. (2) Autor, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru k organizaci nebo za její hmotné podpory anebo na základě smlouvy s organizací, je povinen uvědomit o tom bezodkladně organizaci. Organizace jsou povinny soustavně sledovat průmyslové vzory takto vytvořené. 3

( ) Organizace uvedená v odstavci 2 je povinna podat přihlášku průmyslového vzoru jménem autora, jestliže autor nepřihlásil průmyslový vzor ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy organizaci o vytvoření průmyslového vzoru vyrozuměl nebo kdy to organizace sama zjistila. autorem) průmyslového vzoru.( 2 )Byl-li zahájen spor o autorství k průmys(4) Osvědčení na průmyslový vzor se uděluje lovému vzoru nebo domáhá-li se autorství k prů- na jméno autora. myslovému vzoru jiná osoba než autor uvedený v přihlášce, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, § 100 avšak rozhodnutí o ní vydá až po předložení praU přihlášky průmyslového vzoru vytvořeného vomocného rozhodnutí soudu. za podmínek uvedených v § 82 předkládá příslušná § 97 organizace Úřadu zprávu o výsledcích předběž(1) Průmyslové vzory, vytvořené v Českoslo- ného průzkumu novosti, použitelnosti v průmyslové venské socialistické republice, a průmyslové vzory, výrobě a hospodářské využitelnosti předmětu přivytvořené československými státními občany, zdr- hlášky průmyslového vzoru. žujícími se v zahraničí, mohou být přihlášeny do za§ 101 hraničí až po přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu, pokud (1) Organizace, u níž je autor v pracovním Úřad nepovolí výjimku nebo pokud nebude jinak poměru, je povinna na žádost autora bezplatně spostanoveno mezinárodní smlouvou. lupůsobit při vypracování a podání přihlášky jeho (2) Souhlasu Úřadu je rovněž třeba k odvo- průmyslového vzoru a zajistit jeho zastupování v řílání přihlášky (průmyslového vzoru, podané v za- zení o přihlášce průmyslového vzoru, který náleží hraničí a k upuštění od udržování patentu udělené- do předmětu její Činnosti a v níž se žádá o uděleni ho v zahraničí. osvědčení.

§ 96 (1) Úřad přepíše přihlášku průmyslového vzoru nebo osvědčení nebo patent na průmyslový vzor na osobu, o níž se prokáže, že je autorem (spolu-

Osvědčení na průmyslový vzor § 98 (1) Osvědčením na průmyslový vzor se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor, stvrzuje se autorství a právo přednosti k průmyslovému vzoru a stvrzují se ve vzájemném souladu práva státu a autora průmyslového vzoru. ( 2 ) Autoru průmyslového vzoru přísluší právo na odměnu za využití, právo na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění průmyslového vzoru a na další výhody stanovené zákonem. (3) Práva z osvědčení platí ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru, v případě ustanovení § 85 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu. Uvedená práva nejsou časově omezena.

(2) Pomoc v rozsahu uvedeném v předcházejícím odstavci poskytne organizace i autoru, který není k organizaci v pracovním poměru s výjimkou případu, kdy je patrné, že nejde o průmyslový vzor prospěšný pro národní hospodářství.

§ 102 (1) Průmyslové vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru ke státní organizaci nebo za její hmotné podpory nebo na základě smlouvy spravuje tato organizace. Průmyslové vzory vytvořené autorem nebo některým ze spoluautorů v pracovním poměru k družstevní, společenské nebo jiné socialistické organizaci nebo za její hmotně podpory nebo na základě smlouvy s takovou organizací spravuje Úřad, který může tyto organizace pověřit výkonem všech nebo některých práv nebo povinností, vyplývajících ze správy;

12 Úřad může též po projednání se státní organizací a příslušným ústředním orgánem převést správu takových (průmyslových vzorů na tuto organizaci. (2) Ostatní průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, spravuje státní organizace, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět průmyslového vzoru a kterou určil správcem Úřad na návrh příslušného ústředního orgánu.

'§ 103 Státní organizace, která spravuje průmyslový vzor, je povinna pečovat o jeho plánovité všestranné využívání a nakládat s ním v souladu se zájmy státu a národního hospodářství; zejména je povinna průmyslový vzor rozšiřovat, ve spolupráci s autorem dbát o jeho ochranu a pečovat o ochranu oprávněných zájmů autora.

§ 104 V případě závažného společenského zájmu může Úřad na žádost příslušného ústředního orgánu u určitého průmyslového vzoru stanovit, že výkon práva státu k jeho využití přísluší výjimečně po určitou dobu omezenému počtu organizací. Patent na průmyslový vzor

§ 105 Přihlášku průmyslového vzoru, v níž se žádá o udělení patentu, je oprávněn podat autor průmyslového vzoru, jeho dědic nebo ten, na něhož bylo toto právo převedeno. § 106 (1) Patent se uděluje přihlašovateli průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci (majíteli patentu); v listině o udělení patentu se uvede jméno autora. (2) Patentem se uznává předmět přihlášky za průmyslový vzor, stvrzuje se autorství a právo přednosti k průmyslovému vzoru. (3) K využiti průmyslového vzoru chráněného patentem je třeba souhlasu majitele patentu. (4) Průmyslového vzoru, na nějž byl udělen patent a jehož nabyla organizace, mohou využívat všechny organizace, pokud Úřad v dohodě s příslušným ústředním orgánem nepovolí výjimku. (5) práva z patentu na průmyslový vzor platí pět let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru; v připadá ustanovení § 85 odst. 3 ode dne, kdy podání obsahující změnu podstaty předmětu přihlášky průmyslového vzoru došlo Úřadu. (6) Dobu platnosti patentu lze na žádost prodloužit jen jednou o dalších pět let.

§ 107 (1) Majitel patentu má průmyslový vzor je oprávněn: a) dát souhlas k využívání průmyslového vzoru (licenci) organizaci nebo převést patent na ni; b) v souladu s devizovými předpisy dát souhlas k využití průmyslového vzoru (licenci) zahraničnímu subjektu nebo naň převést patent. (2) Licence k patentu i převod patentu vyžadují písemnou formu a nabývají účinnosti zápisem do rejstříku patentů na průmyslové vzory.

§ 108 (1) Úřad může na žádost organizace povolit nucenou licenci, jestliže majitel patentu nevyužíval průmyslového vzoru vůbec nebo ho využíval nedostatečně a mezi organizací a majitelem (patentu na průmyslový vzor se nedosáhlo dohody o poskyt nutí licence. Tuto nucenou licenci nelze povolit, jestliže neuplynuly tři roky od podání přihlášky průmyslového vzoru nebo dva roky od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence se rovněž nepovolí, ospravedlní-li majitel patentu svou nečinnost řádnými důvody. (2) Úřad může povalit na žádost organizace nucenou licenci i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, má-li průmyslový vzor pro stát mimořádný význam a mezi organizací a majitelem patentu se nedosáhlo dohody o poskytnutí licence. (3) Nedojde-li mezi organizací a majitelem patentu na průmyslový vzor k dohodě o výši úplaty za nucenou licenci, rozhodne o ní na žádost majitele patentu soud.

§ 109 (1) Přihlašovatel má právo během řízení o přihlášce průmyslového vzoru změnit žádost o udělení patentu na žádost o udělení osvědčení. (2) Úřad změní na žádost majitele patentu, podanou v prvních třech letech platnosti patentu, udělený patent na osvědčení. (3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, jestliže majitel patentu již poskytl licenci k využívání průmyslového vzoru, pokud Úřad nepovolí výjimku. Úřad může povolit výjimku, Jen nejsou-li dotčena práva z poskytnuté licence. § 110 Patent na průmyslový vzor zanikne: a) uplynutím doby platnosti; b) vzdá-li se ho jeho majitel; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu;

c) nezaplatí-li se včas správní poplatek.

13

HLAVA PÁTÁ Společná ustanoveni § 111 (1) Orgány a organizace jsou povinny plánovitě usměrňovat na svém úseku činnost vynálezců a zlepšovatelů. pravidelným sestavováním plánů tematických úkolů a jejich vyhlašováním. (2) Tematickými úkoly se zaměřuje tvůrčí iniciativa zejména na pomoc k vyřešení hlavních úkolů stanovených národohospodářskými plány, zvláště pak střednědobými a 'prováděcími na všech stupních řízení národního hospodářství. (3) Tematický úkol je konkrétní požadavek na vyřešeni určitého výrobně-technického, technicko-organizačnfho nebo organizačně-hospodářskěho problému. Při vyhlášení tematických úkolů se musí uvést soutěžní podmínky a stanovit zvláštní odměny za vyřešení úkolů. § 112 Úřad ve spolupráci s orgány a hospodářskými i společenskými organizacemi sestavuje a vyhlašuje plány tematických úkolů na řešení společensky důležitých technickohospodářských problémů z národohospodářských plánů. § 113 (1) Orgány a organizace odpovídají za řádnou přípravu, sestavování, pravidelné a cílevědomé vyhlašování plánu tematických úkolů a za řádné projednání došlých návrhů řešení. Již při vyhlášení plánu tematických úkolů přejímají plnou odpovědnost za bezodkladné využití řešeni, která budou vyhodnocena jako nejlepší. Zároveň s jejich vyhodnocením musí orgány i organizace stanovit konkrétní program jejich urychlené realizace. (2) Vyhlašující organizace jsou 'povinny vytvářet všestranně podmínky pro vyřešení tematických úkolů. (3) Za vyřešení vyhodnocená jako nejlepší má řešitel nárok na zvláštní odměnu. Touto zvláštní odměnou se nekrátí případná odměna za zlepšovací návrh nebo vynález. (4) Všechny došlé návrhy řešení zapíše organizace do deníku zlepšovacích návrhů a projedná je jako přihlášky zlepšovacích návrhů. § 114 (1) Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, je povinna umožnit mu účast při (projednávání přihlášky objevu, přihlášky vynálezu, v niž se žádá o uděleni autorského osvědčeni, a přihlášky průmyslového vzoru, v niž se žádá o udělení osvědčení na průmyslový vzor, vyzve-li jej k účasti Úřad.

(2) Organizace má povinnost přizvat autora k účasti při rozpracování, zkoušení a zavádění jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, u nichž právo k využití přísluší státu; u zlepšovacího návrhu nemá však organizace uvedenou povinnost v případě, že by náklady této účasti autora byly ve značném nepoměru k předpokládanému společenskému prospěchu z využiti zlepšovacího návrhu nebo by jej nepříznivě ovlivnily. Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru má. povinnost účastnit se rozpracování, zkoušení a zavádění svého vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru a spolupracovat při zajištování jejich ochrany v zahraničí, je-li taková účast z důvodů obecného zájmu nezbytná. Organizace, u níž je autor v pracovním poměru, musí autoru umožnit tuto spolupráci a poskytnout mu v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno; jde-li o spolupráci při rozpracování, zkoušeni nebo zavádění řešen! v jiné organizaci, dohodne tato organizace poskytnuti pracovního volna s organizací, v níž je autor v uvedeném vztahu. (3) Pokud spolupráce autora při rozpracováni, zkoušeni nebo zaváděni řešeni spadá do pracovní doby vyplývající pro něho z pracovního poměru, poskytne mu za tuto dobu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku organizace, u níž je v pracovním poměru; pomáhá-li v této době při rozpracování, zkoušení nebo zaváděni řešeni v jiné organizaci, uhradí tato organizace vyplacenou náhradu organizaci, která mu náhradu mzdy vyplatila. Uskutečňuje-li se spolupráce autora při rozpracováni, zkoušeni nebo zaváděni jeho řešeni mimo jeho pracovní dobu, upraví se vzájemná práva a povinnosti z toho vyplývající dohodou o provedení práce. § 115 Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, u nichž právo k využiti přísluší státu, má nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, pokud je organizace při zjištování, zda lze vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru využít nebo při jejich využití, řádně převzala. § 116 Právo na odměnu vzniká autoru udělením diplomu na objev, využitím vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčeni, využitím zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz, a využitím průmyslového vzoru, na který bylo uděleno osvědčeni. Nerozhodne-li o přihlášce zlepšovacího návrhu organizace ve dvouměsíční nebo prodloužené lhůtě (§ 67) a využívá-li předmětu přihlášky, má jeho autor nárok na odměnu Splňuje-li předmět přihlášky podmínky zlepšovacího návrhu.

14

§ 117 (1) Odměna za objev se určí podle jeho společenského významu a vyplácl se nejpozději do šesti měsíců po udělení diplomu na objev. (2) Odměna za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru závisí na společenském prospěchu dosaženém jejich využitím, nikoliv jen na prospěchu využívající organizace. (3) Odměny za využití vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a náhrady za výkresy, modely a prototypy stanoví využívající organizace podle příslušných předpisů.

(3) Autoru vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení a jehož využití přináší významný společenský prospěch a autoru zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz a jehož využití přináší významný společenský prospěch, může být udělen čestný titul a odznak podle zvláštních předpisů. (4) Úřad může na žádost autora objevu, na který byl udělen diplom, nebo na žádost autora vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení a jehož využití přineslo významný společenský prospěch, nazvat objev nebo vynález jeho jménem; se souhlasem autora tak může učinit i z jiného popudu.

(4) Organizace je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byla stanovena výše od§ 121 měny, seznámit autory s podklady, které sloužily ke stanovení výše odměny za vynález, zlepšovací Osoby, které se iniciativně zúčastnily rozpraconávrh a průmyslový vzor. vání, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, (5) Splatnost odměn a náhrad dohodnou strany zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, ve smlouvě. Pokud si strany nedohodnou kratší u nichž právo k využití přísluší státu, mají právo lhůtu, je odměna splatná do jednoho měsíce po na odměnu za tuto účast. Právo na odměnu za tuto uplynutí jednoho roku od počátku využívání vy- účast však nepřísluší vedoucím hospodářským nálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového pracovníkům organizace, jejichž hmotná zainteresovanost je upravena zvláštními předpisy nebo vzoru. těm pracovníkům organizace, u nichž tato účast § 118 vyplývá z jejich pracovních povinností. Zruší — li se zcela nebo částečně diplom na objev, autorské osvědčení na vynález nebo osvěd§ 122 čení na průmyslový vzor nebo kladné rozhodnutí Osoby, které upozorní organizaci na možnost o zlepšovacím návrhu, odměna ani její část se nevyužití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu zavedevracejí, pokud byly nabyty v dobré víře. ného již v jiné organizaci, mají vůči organizaci, § 119 která zavedla vynález nebo zlepšovací návrh na Odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, základě jejich upozornění, právo na odměnu za zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory nelze toto upozornění. Právo na tuto odměnu nemají však pracovníci, k jejichž pracovním povinnostem krátit o jiné odměny nebo podobná plnění. patří též sledovat a navrhovat zavádění nové tech§ 120 niky nebo nových pracovních metod. (1) Autoru objevu, na který byl udělen dip§ 123 lom, autoru významného vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení, autoru významného Organizace, která jako první zavedla objev, vyzlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšova- nález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor nebo telský průkaz a autoru významného průmyslového která vypracovala podklady potřebné k jejich vyvzoru, na který bylo uděleno osvědčení, příslušejí užívání, má právo požadovat od organizace, která za podmínek, že bylo využito jejich vynálezu, zlep- převzala tyto podklady, náhradu stanovené části šovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, za nákladů vynaložených na výzkum a vývoj potřebný jinak stejných podmínek, výhody: k rozpracováni a vyzkoušení. a) při přijímání do škol za účelem dalšího odborného vzdělávání, při zvyšování kvalifikace a při § 124 poskytování stipendií; (1) Soudy projednávají a rozhodují: b) při přijímání do zaměstnání nebo při konkurzech na pracovní místa; a) spory o autorství k objevu, vynálezu, zlepšovacímu návrhu a průmyslovému vzoru; c) při posuzování naléhavosti bytové potřeby, zeb) spory o tom, zda objev, vynález či průmyslový jména při přidělování bytu a při posuzováni výměry bytu. vzor vytvořil autor nebo některý ze spoluautorů v pracovním poměru k organizaci nebo za její (2) Podmínky pro poskytování výhod uvedehmotně podpory; ných v odstavci l a jejich rozsah stanoví zvláštní c) spor o právo předchozího uživatele; předpisy.

15

d) spory o odměny za objev, vynález, zlepšovací návrh a průmyslový vzor, zejména spory o vznik nároku na odměnu, způsob stanovení odměny a o její výši; e) spory o odměny za vyřešení tematického úkolu, za účast na rozpracování nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu; f) spory o náhrady za výkresy, modely a prototypy; g) spory o porušení práv z autorského osvědčení nebo z osvědčení na průmyslový vzor a z pa tentu na vynález nebo průmyslový vzor, zejména spory z porušení práv na využívání vynálezů a průmyslových vzorů; h) spory o úplatu za nucenou licenci. 2

( ) Spory mezi organizacemi z právních vztahů, týkajících se objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, rozhodují orgány hospodářské arbitráže. § 125 1

( ) Spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory projednávají a rozhodují soudy jen tehdy, bylo-li předchozí smírčí řízeni u příslušného odborového orgánu (dále jen „odborový orgán") bezvýsledné. Není-li zřízen orgán příslušný k provedení smírčího řízeni, projednávají a rozhodují soudy tyto spory přímo. (2) Účelem smírčího řízení je urovnání sporu smírem. Dojde-li ke smíru, odborový orgán Jej schválí, neodporuje-li platným předpisům. § 126

(1) Odborový orgán musí dbát, aby při jednáni byl zjištěn skutečný stav věci co nejúčelněji a nejrychleji a aby sjednaný smír byl v souladu s platnými předpisy. [2] před schválením smíru si vyžádá odborový orgán od účastníků sporu potřebné podklady a přizve k jednání účastníky sporu a podle potřeby i další osoby, které mohou přispět k objasněni věci. § 127 ( ) Jestliže do třiceti dnů od podáni návrhu nedošlo ke schváleni smíru odborovým orgánem, může účastník navrhnout, aby spor byl postoupen bezodkladně soudu, nebo se může obrátit přímo na soud. (2) Po dobu smírčího řízení v odborovém orgánu, nejdéle však po dobu tří měsíců, neběží doba promlčeni. 1

§ 128

(M Smír nabývá právní moci dnem, kdy odborový orgán vydal rozhodnutí o jeho schválení. Schválený smír je závazný pro účastníky i pro všechny orgány. 2

( ) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, může se oprávněný domáhat u soudu soudního výkonu tohoto smíru. § 129 1

( ) Schválení smíru odborovým orgánem může být zrušeno soudem, jestliže se dodatečně zjistí, že je v rozporu s právními předpisy. Soud v tomto případě rozhodne ve věci samé. 2

( ) Návrh na zrušení smíru může podat účastník sporu, státní orgán nebo společenská organizace nejpozději do tři let od právní moci smíru. § 130 1

( ) Odborový orgán zruší na návrh kteréhokoliv účastníka sporu schválení smíru, jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, kterých tento účastník nemohl bez své viny použit a které odůvodňuji podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch. (2) Návrh na zrušení smíru může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech, odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří let od právní moci smíru. § 131

[1] Ústřední orgány státní správy federace a republik jsou oprávněny uložit pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem, pokud tím byly způsobeny průtahy nebo nezajišťování podmínek pro přihlašování, projednávání, zkoušeni, využíváni a rozšiřováni vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž státu přísluší právo k využití, nebo tím bylo způsobeno omezení nebo poškození majetkových nebo jiných práv státu nebo autorů, a to a) podřízené organizaci pokutu až do částky 100000 Kčs a při opětovném porušeni povinností, za jejichž nedodržení již byla pokuta uložena, pokutu až do 200 000 Kčs; b) pracovníkům podřízených organizací, kteří takové porušeni povinnosti zavinili, po projednání s příslušnými vedoucími pracovníky pokutu až do výše trojnásobku průměrného měsíčního platu. (2) Oprávnění uvedené v odstavci l přísluší krajským národním výborům, pokud jde o organizace řízené národními výbory a jejich pracovníky nebo o družstevní organizace a jejich pracovníky.

16

§ 132 V případech jiného porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, než je uvedeno v § 131 odst. l písm. b], lze uložit provinilým osobám kárná opatření podle příslušných právních předpisů. § 133 Úřad je oprávněn navrhovat opatření uvedená v § 131 a v § 132. Orgány a organizace jsou povinny sdělit Úřadu výsledky svých opatření.

§ 134 (1) Ustanovení § 131 a § 132 se nepoužije, byl-li za totéž porušení předpisů uložen trest odnětí svobody, nápravného opatření nebo trest peněžitý anebo jiná majetková sankce podle jiných předpisů, zejména v souvislosti s trestním řízením. (2) Při ukládání pokut podle § 131 se postupuje podle obecných ustanovení o správním řízení. 3

( ) Pokuty podle § 131 se odvádějí do státního rozpočtu podle působnosti orgánu, který pokutu uložil. § 135 (1) Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení § 29 a § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). (2) Všechna podání k Úřadu se činí písemně; pokud to povaha věci připouští, mohou být učiněna ústně do protokolu.

§ 136

(2) Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, do kterého nejpozději měl být úkon učiněn, dále při uplatnění nebo prokázání práva přednosti a při podání námitek proti udělení autorského osvědčení nebo patentu na vynález nebo osvědčení nebo patentu na průmyslový vzor. (3) Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jeho prominutím zůstávají nedotčena. *

§ 139 (1) Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit. (2) Úřad může řízení zastavit i na návrh účastníka.

§ 140 Proti rozhodnutí Úřadu lze podat rozklad ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení rozhodnutí.

§ 141 (1) Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména potřebné údaje týkající se řízení o objevech, vynálezech a průmyslových vzorech, jakož i úřední sdělení a důležitá rozhodnutí. (2) úřad vede rejstříky, do nichž se zapisují udělení diplomů na objevy, autorských osvědčení a patentů na vynálezy, osvědčení a patentů na průmyslové vzory; obsahuje-li předmět objevu, vynálezu nebo průmyslového vzoru skutečnosti, které se podle zvláštních předpisů utajují, zapisují se do zvláštních rejstříků.

Organizace jsou povinny vyhovět dožádání Úřadu o spolupráci, zejména jsou povinny předložit nebo zapůjčit potřebné podklady a sdělit výsledky zkoušek a jiných zjištění.

Úkoly a p r a v o m o c o r g á n ů a organizací

§ 137

Úřad pro vynálezy a objevy

Úřad může povolit nahlédnutí do spisů nebo jejich částí třetím osobám, jen pokud osvědčí právní zájem. Před zveřejněním předmětu přihlášky vynálezu, jakož i před rozhodnutím o udělení osvědčení na průmyslový vzor nebo patent na průmyslový vzor je přípustné sdělit třetím osobám pouze údaj, kdo je přihlašovatelem a jeho zástupcem, dobu podání, název přihlášky a její spisovou značku.

§ 138 (1) Úřad promine zmeškání Lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník řízení do dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon.

HLAVA ŠESTÁ

§ 142

(1) Úřad pro vynálezy a objevy je federálním ústředním orgánem státní správy pro oblast objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů, průmyslových vzorů, tematického plánování, ochranných známek a označení původu. Tímto Úřadem se stává dosavadní „Úřad pro patenty a vynálezy". (2) Úřad řídí a za jeho činnost odpovídá jeho předseda. Předsedu zastupuje místopředseda. Je-li předsedou Úřadu občan české socialistické republiky, je místopředsedou občan Slovenské socialistické republiky a naopak. Předsedu Úřadu, jeho místopředsedu a náměstky předsedy jmenuje vláda Československé socialistické republiky.

17

§ 143 Úřad plní úkoly stanovené tímto zákonem, úkoly ve věcech ochranných známek a označení původu a v oblasti své působnosti tyto další úkoly: a) podílí se na tvorbě státní politiky federace a v souladu se soustavou národohospodářských plánů řídí, organizuje a kontroluje její provádění a navrhuje potřebná opatření; b) vypracovává návrh koncepce rozvoje a návrhy na řešení rozhodujících otázek a navrhuje zásady a opatření k jejich zabezpečení; c) řídí a koordinuje v součinnosti s ústředními orgány státní správy federace a republik co nejširší využívání významných objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů v národním hospodářství; d) pečuje o právní úpravu patřící do působnosti federace a připravuje návrhy zákonů Federálního shromáždění a nařízení vlády Československé socialistické republiky; e) plní úkoly při rozvíjení socialistické integrace v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a při rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, připravuje návrhy na sjednání mezinárodních smluv a zabezpečuje úkoly, které z těchto smluv, jakož i z členství Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích vyplývají; f) vypracovává pro vládu Československé socialistické republiky a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky roční zprávy o stavu, vývoji a dosažených výsledcích ve svěřené oblasti; g) vede ústřední fond světové patentové literatury, zajišťuje budování, výměnu a zpřístupňování fondu informací a řídí a usměrňuje činnost sítě odborných informačních středisek ve svěřené oblasti; h) v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy federace a republik zajišťuje a provádí výchovu odborníků.

§ 144 Podrobnější vymezení úkolů Úřadu, zásad jeho činnosti a organizace upraví statut, který schvaluje vláda Československé socialistické republiky. § 145 Ústřední orgány federace a republik

(1) Ústřední orgány státní správy federace a republik plní na svém úseku úkoly vyplývající z tohoto zákona v součinnosti s Úřadem.

(2) Kromě těchto úkolů přísluší jim v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů: a) řídit činnost podřízených organizací při plnění úkolů z tohoto zákona a kontrolovat její provádění; b) organizovat a pečovat o využívání a zajišťovat rozšiřování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů na úseku jim svěřeném a v rámcivědecko—technickéspolupráce; c] soustavně hodnotit stav rozvoje této oblasti a jeho vliv na zvýšení ekonomiky a úrovně techniky a na plnění plánovaných úkolů; d) vydávat v dohodě s Úřadem směrnice pro podřízené organizace; e) organizovat poskytování všestranné pomoci autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž právo k využití přísluší státu. (3) Ústřední rada družstev a ústřední orgány spotřebního, výrobního a bytového družstevnictví republik plní v oblasti upravené tímto zákonem přiměřeně na svém úseku úkoly, uvedené v předchozích odstavcích. § 146 Organizace

(1) Organizace jsou zodpovědný za plnění všech úkolů, které pro ně na úseku jejich hospodářské činnosti vyplývají z provádění tohoto zákona. (2) Za tím účelem jsou organizace povinny: a) vytvářet v souladu s potřebami národohospodářských plánů podmínky pro rozvoj této oblasti a tvůrčích schopností pracujících, zabezpečovat v potřebném rozsahu podmínky pro zkoušení, využívání a rozšiřování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; b) zajišťovat rychlé zaváděni a využíváni společensky prospěšných objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, zejména jejich začleňování do plánu technického rozvoje, přitom oznamovat Úřadu počátek využití vynálezů, chráněných autorským osvědčením s uvedením očekávaného společenského prospěchu z jejich využití; c) zajišťovat ochranu zájmů státních a zájmů autorů v Československé socialistické republice i v zahraničí, zejména řádným a včasným přihlašováním vynálezů a průmyslových vzorů a sledováním ochrany těchto práv;

18

d) systematicky kontrolovat a sledovat plněni úkolů a pravidelně vyhodnocovat stav rozvoje této oblasti a jeho vliv na zvýšení úrovně výroby, zařízeni a výrobků v organizaci; e) poskytovat všestrannou pomoc autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, u nichž právo k využití přísluší státu. § 147

Spolupráce se společenskými organizacemi (1) Orgány a organizace plní své úkoly v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů v součinnosti s Revolučním odborovým hnutím a spolupracuji v této oblasti se Socialistickým svazem mládeže a Československou vědeckotechnickou společnosti. Vydávají ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí směrnice pro organizaci a řízení této oblasti. (2) Revoluční odborové hnutí se zejména účastní při politicko-organizačním zajištování roz voje tvůrčí iniciativy, stanovení dlouhodobé koncepce řízení a rozvoje této iniciativy v souladu s potřebami národohospodářských plánů, při vyhodnocování, využívání jejich výsledků, při provádění společenské kontroly a působí na vytváření příznivých podmínek pro úspěšnou tvůrčí činnost autorů vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a poskytuje jim všestrannou, zejména morální pomoc. (3) Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev stanoví, které orgány výrobních družstev vykonávají činnost, jinak podle tohoto zákona příslušející orgánům Revolučního odborového hnutí; pokud se vyžaduje účast vyšších odborových orgánů, vykonává tuto působnost Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev. H L A V A SEDMA Přechodná a závěrečná ustanoven! Přechodná ustanoveni § 148

Přihlášky objevů, o nichž řízení.před nabytím účinnosti tohoto zákona dosud pravomocně neskončilo, se projednají podle tohoto zákona.

§ 149 (1) Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona a u nichž podle dosavadních předpisů právo k využití vynálezu přísluší státu, se projednají podle ustanovení tohoto zákona, platných pro přihlášky vynálezů, v nichž se žádá o udělení autorského osvědčení.

(2) Ostatní přihlášky vynálezů, o nichž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se projednají podle ustanovení tohoto zákona, platných pro přihlášky vynálezů, v nichž se žádá o udělení patentu na vynález.

§ 150 (1) Pro vztahy z patentů udělených před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž podle dosavadních předpisů právo k využití vynálezu přísluší státu, platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o autorských osvědčeních. Práva a povinnosti ze závazků podle § 3 odst. 6 zákona č. 34/1957 Sb. zůstávají nedotčena. (2) Pro vztahy z ostatních patentů platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o patentech na vynález, přičemž doba jejich platnosti, stanovená dosavadními předpisy, zůstává tímto zákonem nedotčena.

§ 151 Majitel patentu, uděleného přede dnem nabyti účinnosti tohoto zákona, kde právo k využití vynálezu nepřísluší státu, může do sedmi let od počátku platnosti patentu požádat o změnu patentu na autorské osvědčení za předpokladu, že dosud neposkytl licenci podle tohoto zákona nebo neuzavřel smlouvu o využití podle zákona č. 34/1957 Sb. Bylo-li právo udělit souhlas k využití vynálezu převedeno podle § 3 odst. l zákona č. 34/1957 Sb. na někoho jiného, lze žádosti vyhovět, jen je-li doložena souhlasem oprávněného. § 152 (1) Přihlášky zlepšovacích návrhů, o nichž nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž předmětu nebylo do té doby využíváno, se projednávají podle tohoto zákona. (2) Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale jejichž předmětu nebylo do té doby využíváno, se použije tohoto zákona. (3) Ostatní přihlášky zlepšovacích návrhů se projednávají podle dosavadních předpisů. (4) Práva a povinnosti ze závazků podle § 31 odst. 3 zákona č. 34/1957 Sb. zůstávají nedotčena.

§ 153 (1) Chráněné vzory zapsané podle ustanovení zákona č. 8/1952 Sb. se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za průmyslové vzory. (2) Pro vztahy z chráněných vzorů, které byly zapsány na organizaci, platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovení o osvědčeních na průmyslové vzory.

19 (3) Pro vztahy z ostatních chráněných vzorů platí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoveni o patentech na průmyslový vzor, pokud jejich majitelé nepožádají o vydání osvědčení na průmyslový vzor. 4 ( ) V ostatním platí obdobně ustanovení § 150.

§ 154 Přihlášky chráněných vzorů, o nichž nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají podle ustanovení tohoto zákona, a to: a) Je-li přihlašovatelem chráněného vzoru socialistická organizace, projedná se přihláška podle ustanovení o přihláškách se žádostí o udělení osvědčení na průmyslový vzor; b) v ostatních případech se projedná přihláška podle ustanovení o přihláškách se žádostí o udělení patentu na průmyslový vzor,.pokud autor nepožádá ve lhůtě tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o vydání osvědčení na průmyslový vzor. Závěrečná ustanovení

§ 155 (1) Úřad v dohodě s příslušnými ústředními orgány upraví prováděcími předpisy: a) řízení o přihláškách objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; b) využívání vynálezů v národním hospodářství, správu vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, převody této správy a vztahy mezi organizacemi v souvislosti s využíváním vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; c) odměňování a úhrady nákladů v oboru objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů; d) plánování tematických úkolů; e) vztahy k zahraničí a zastupování cizinců v řízení před Úřadem. 2

( ) Na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám se udělují osvědčení. Podrobnosti upravují prováděcími předpisy příslušná ministerstva v dohodě s ministerstvy financí a Úřadem.

§ 156 Podrobnější předpisy o provádění smírčího řízení pro spory o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory vydá v dohodě s Úřadem Ústřední rada od-

borů. Pro výrobní družstva vydají tyto předpisy v dohodě s Úřadem Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev.

§ 157 Federální ministerstvo zemědělství a výživy může pro obor své působnosti a v dohodě s federálním ministerstvem financí a Úřadem stanovit potřebné odchylky, pokud jde o přihlašování, využívání, rozšiřování a odměňování zlepšovacích návrhů.

§ 158 Zrušují se: 1. § 14 až 31 zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech; 2. § 15 až 25 nařízení ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k provedení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech a § 26 až 37 téhož předpisu v částech týkajících se chráněných vzorů, jakož i příloha k témuž předpisir označená jako směrnice o odměnách za chráněné vzory vytvořené zaměstnanci; 3. zákon č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích, ve znění předpisů jej měnících; 4. vládní nařízení č. 43/1957-Sb., o vynálezech; 5. vládní nařízení č. 44/1957 Sb., o objevech; 6. vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích; 7. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 162/1957 Ú. l, o odměnách za vynálezy a za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů; 8. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy o normalizaci č. 163/1957 Ú. l., o odměnách za objevy; 9. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 164/1957 Ú. L, o odměnách za zlepšovací návrhy a za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření zlepšovacích návrhů; 10. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 165/1957 Ú. l., o stanovení odměn za posudky expertů ve věcech vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a technické normalizace; 11. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 166/1957 Ú. 1., o tematických úkolech;

20 12. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 167/1957 Ú. 1., o přihlašováni vynálezů do ciziny a o využiti vynálezů v poměru k cizině; 13. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci č. 168/1957 Ú. L, o zastupováni cizinců v řízení před Státním úřadem pro vynálezy a normalizaci; 14. vyhláška ministra zdravotnictví č. 207/1957 Ú. 1., o osvědčeních o původství na nově způsoby léčení nemoci a ochrany před nimi; 15. vyhláška ministra zemědělství a lesního hospodářství č. 76/1958. Ú. L, kterou se pro obor působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství stanoví odchylky z ustanoveni vládního nařízeni č. 43/1957 Sb., o vynálezech,

a z ustanoveni vládního nařízeni č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích; 16. vyhláška předsedy Úřadu pro patenty a vynálezy č. 149/1968 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 168/1957 Ú. 1., o zastupování cizinců v řízeni před Úřadem pro patenty a vynálezy v Praze; 17. ustanovení § 5 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu v části týkajicí se Úřadu pro patenty a vynálezy.

§ 159 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.

21 PŘEHLED ZÁKONA O OBJEVECH, ZLEPŠOVACÍCH

VYNÁLEZECH,

NÁVRZÍCH

A PROMYSLOVÝCH VZORECH

ÚVODNÍ USTANOVENI

§

1—8

Hlava první:

OBJEVY

§

9- 23

Hlava druhé:

VYNÁLEZY

Základní ustanovení o vynálezech

§ 24— 45

Autorské osvědčení

§ 46— 51

Patent

§ 52— 57

Hlava třetí:

ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY

§

58— 76

Hlava čtvrtá:

PRUMYSLOVÉ VZORY

Základní ustanovení o průmyslových vzorech

§

77— 97

Osvědčení na promyslový vzor

§

98—104

Patent na průmyslový vzor

§ 105—110

Hlava pátá:

SPOLEČNÁ USTANOVENI

§ 111—141

Hlava šestá:

ÚKOLY A PRAVOMOC ORGANU A ORGANIZACI

Hlava sedmá:

Úřad pro vynálezy a objevy

§ 142—144

Ústřední orgány federace a republik

§ 145

Organizace

§ 146

Spolupráce se společenskými organizacemi

§ 147

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI

Přechodná ustanovení

§ 148—154

Závěrečná ustanovení

§ 155—159