ˇ ´ vysoke ´ uc ˇen´ı technicke ´ v Praze Cesk e Fakulta stavebn´ı
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A V´ yukov´ y syst´ em Moodle a testov´ an´ı znalost´ı student˚ u
Kvˇ eten 2008
ˇ Matˇ ej Cernohorsk´ y
ˇ Cestn´ e prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze bakal´aˇrskou pr´aci na t´ema V´ yukov´ y syst´em Moodle a testov´an´ı ” znalost´ı student˚ u“ jsem vypracoval samostatnˇe. Pouˇzitou literaturu a podkladov´e materi´aly uv´ad´ım v pˇriloˇzen´em seznamu literatury. V Praze dne: 1.6.2008
Podˇ ekov´ an´ı Chtˇel bych podˇekovat zejm´ena vedouc´ımu bakal´aˇrsk´e pr´ace Ing. Petru Soukupovi, Ph.D. za cenn´e rady a vˇecn´e pˇripom´ınky k pr´aci. D´ale dˇekuji Marku Fialovi a Petru ˇ Prokopovi za jejich pomoc a rady v oblasti PHP programov´an´ı a ing. Evˇe Cernohorsk´ e ˇ a B´aˇre Stefanov´ e za jejich korektorskou ˇcinnost.
Abstrakt E-learning je oblast´ı, kter´a se st´ale rozv´ıj´ı ruku v ruce s nov´ ymi technologiemi. Zvyˇsuj´ı se n´aroky na kvalitu, efektivnost a zabezpeˇcen´ı online v´ yukov´ ych syst´em˚ u. LMS (Learning Managment System neboli syst´em pro spr´avu v´ yukov´ ych kurz˚ u) Moodle patˇr´ı ke ˇspiˇckov´emu syst´emu pro veden´ı v´ yuky. Pouˇz´ıvaj´ı ho vyuˇcuj´ıc´ı po cel´em svˇetˇe. Syst´em je bezplatnˇe staˇziteln´ y z internetu a obsahuje velk´e mnoˇzstv´ı modul˚ u pro zkvalitnˇen´ı v´ yuky. Tato pr´ace se zab´ yv´a pˇribl´ıˇzen´ım moˇznost´ı testov´an´ı znalost´ı student˚ u pomoc´ı modulu test LMS Moodle. V druh´e ˇc´asti je pops´ano propojen´ı a n´avrh zabezpeˇcen´ı st´avaj´ıc´ıho extern´ıho testovac´ıho modulu s datab´az´ı LMS Moodle.
Abstract E-learning is an area that keeps developing hand in hand with new technologies, as demands on quality, efficiency, and the security of online learning systems continue to grow. LMS (Learning Management System) Moodle is among the top systems for online education. It is used by teachers and lecturers worldwide. The system can be downloaded for free from the Internet, and it features a great number of modules which can greatly expand the teaching process. The present work deals with outlining the possibilities of testing students’ knowledge with the help of the testing module of LMS Moodle. The second part of my thesis describes the interlinking of the current external testing module with LMS Moodle database, and features a proposal for providing its security.
´ Uvod C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je podrobnˇeji pˇredstavit online v´ yukov´ y syst´em Moodle, jeho moˇznosti testov´an´ı znalost´ı student˚ u a pˇredevˇs´ım vyvinout modul, kter´ y by propojil st´avaj´ıc´ı Extern´ı testovac´ı modul s datab´az´ı LMS Moodle. • V prvn´ı kapitole se sezn´am´ıme s pojmem E-learning a LMS, nast´ın´ıme jeho vznik a v´ yvoj. • Druh´a kapitola se zab´ yv´a LMS Moodle, zejm´ena jeho charakteristikou, struˇcn´ ym ˇ e republice. popisem instalace a jeho podpory v Cesk´ • Tˇret´ı kapitola obsahuje struˇcnou charakteristiku Testovac´ıho modulu LMS Moodle. Jsou zde nast´ınˇeny moˇznosti z´akladn´ıch typ˚ u testovac´ıch u ´loh. U kaˇzd´eho typu je n´avod na jeho tvorbu a na konci kapitoly pojedn´an´ı o zabezpeˇcen´ı test˚ u. • Ve ˇctvrt´e kapitole je uveden popis datov´eho propojen´ı Extern´ıho testovac´ıho modulu s datab´az´ı LMS Moodle. Pˇredstav´ıme si varianty ˇreˇsen´ı, pouˇzit´e technologie a propojovac´ı modul ExImPo, kde si uk´aˇzeme, jak importovat a exportovat data z Extern´ıho testovac´ıho modulu do datab´aze a naopak. • P´at´a kapitola se zab´ yv´a problematikou zabezpeˇcen´ı Extern´ıho testovac´ıho modulu a n´avrhem ˇreˇsen´ı. Tato pr´ace by mˇela pˇrispˇet k efektivn´ımu zp˚ usobu online testov´an´ı znalost´ı student˚ u nejen na katedˇre mapov´an´ı a kartografie. Souˇcasnˇe by mˇela pˇrispˇet k zabezpeˇcen´ı test˚ u a objektivitˇe v´ ysledk˚ u test˚ u. Vyvinut´ı propojovac´ıho modulu zautomatizuje pˇresun a u ´pravu dat, uˇsetˇr´ı pr´aci vyuˇcuj´ıc´ımu a zbav´ı ho rutinn´ı pr´ace s pˇrepisov´an´ım v´ ysledk˚ u. 7
1 E-learning E-learning je vzdˇel´avac´ı proces, kter´ y vyuˇz´ıv´a informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie k tvorbˇe v´ yukov´ ych kurz˚ u, k distribuci studijn´ıho obsahu, ke komunikaci mezi studenty a pedagogy, a k ˇr´ızen´ı studia [1]. Pˇresn´a definice pro tento term´ın nen´ı ust´alena, a proto nyn´ı existuje nˇekolik verz´ı: • E-learning je v´ yuka s vyuˇzit´ım v´ ypoˇcetn´ı techniky a internetu. • E-learning je v podstatˇe jak´ekoliv vyuˇz´ıv´an´ı elektronick´ ych materi´aln´ıch a didaktick´ ych prostˇredk˚ u k efektivn´ımu dosaˇzen´ı vzdˇel´avac´ıho c´ıle s t´ım, ˇze je realizov´an zejm´ena/nejenom prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı. V ˇcesk´em prostˇred´ı je spojov´an zejm´ena s ˇr´ızen´ ym studiem v r´amci LMS. • E-learning je vzdˇel´avac´ı proces, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie k tvorbˇe kurz˚ u, k distribuci studijn´ıho obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ˇr´ızen´ı studia. • E-learning je forma vzdˇel´av´an´ı vyuˇz´ıvaj´ıc´ı multimedi´aln´ı prvky - prezentace a texty s odkazy, animovan´e sekvence, video sn´ımky, sd´ılen´e pracovn´ı plochy, komunikaci s lektorem a spoluˇz´aky, testy, elektronick´e modely proces˚ u, atd. v syst´emu pro ˇr´ızen´ı studia (LMS).
1.1
V´ yvoj E-learningu
• 60. l´eta 20. stolet´ı Ve druh´e polovinˇe ˇsedes´at´ ych let se zaˇcalo experimentovat se stroji na uˇcen´ı tzv. vyuˇcovac´ımi automaty. Vyuˇcovac´ı automaty vˇsak byly pˇr´ıliˇs sloˇzit´e a m´alo u ´ˇcinn´e. Proto se pˇr´ıliˇs neujaly [2].
8
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
• 80. l´eta 20. stolet´ı V druh´e polovinˇe osmdes´at´ ych let dvac´at´eho stolet´ı se objevuj´ı prvn´ı ˇsestn´acti bitov´e poˇc´ıtaˇce, trh ovl´adaj´ı osobn´ı poˇc´ıtaˇce PC. Ve ˇskolstv´ı doch´az´ı v souladu s celosvˇetov´ ym v´ yvojem kybernetiky a umˇel´e inteligence k pokusu o zdokonalen´ı vyuˇcovac´ıch automat˚ u. Poˇc´ıtaˇc se zaˇc´ın´a pouˇz´ıvat jako uˇc´ıc´ı a zkouˇsej´ıc´ı stroj. Za pomoci poˇc´ıtaˇce se zaˇc´ınaj´ı provˇeˇrovat teorie, kter´e tvrd´ı, ˇze by poˇc´ıtaˇc mˇel ˇca´steˇcnˇe nahradit uˇcitele [2]. • 90. l´eta 20. stolet´ı V devades´at´ ych letech zaˇcalo nˇekolik (pˇrev´aˇznˇe univerzitn´ıch) vˇedeck´ ych t´ ym˚ u vyv´ıjet inteligentn´ı v´ yukov´e syst´emy (Intelligent Tutoring Systems). C´ılem tˇechto v´ yukov´ ych syst´em˚ u bylo vytv´aˇret aplikace s dlouhodobou kontrolou v´ yukov´eho procesu. Syst´emy v sobˇe vhodnˇe spojovaly v´ yklad uˇciva, procviˇcov´an´ı probran´e l´atky a testy. Dok´azaly vyuˇz´ıvat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobˇe integrovat i zcela nez´avisl´e programy. Dosaˇzen´e v´ ysledky studuj´ıc´ıho se ukl´adaly a vyhodnocovaly. T´ım se automaticky rozhodovalo o dalˇs´ım postupu. Role uˇcitele se omezila na kontrolu a obsluhu [2]. Postupem ˇcasu se k testu pˇrid´aval v´ yklad l´atky a procviˇcov´an´ı. Z tˇechto prvk˚ u byly sestavov´any jednotliv´e lekce a z nich pak cel´e kurzy. Princip umˇel´e inteligence u v´ yukov´ ych program˚ u spoˇc´ıv´a ve vytvoˇren´ı urˇcit´eho modelu umˇel´eho studenta, na kter´em je funkce programu zaloˇzena [2]. • Souˇcasn´e rozdˇelen´ı forem studia Souˇcasn´e ˇskolstv´ı definuje tˇri z´akladn´ı formy studia. Jedn´a se o studium prezenˇcn´ı (realizovan´e denn´ı doch´azkou do ˇskoly a aktivn´ı u ´ˇcast´ı pˇredevˇs´ım ve vyuˇcovac´ıch hodin´ach), d´ale o studium kombinovan´e (doch´azka do ˇskoly je sn´ıˇzena na jednou za ˇcasov´e obdob´ı, d˚ uraz se klade na kombinaci aktivn´ı u ´ˇcasti a samostatn´e pr´ace) a v neposledn´ı ˇradˇe pak o studium distanˇcn´ı (doch´azka je zredukov´ana na minimum, tˇeˇziˇstˇe pr´ace je v samostatn´e pr´aci studenta na zadan´ ych projektech).
9
ˇ CVUT Praha
1.2
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
LMS
Anglick´a zkratka LMS (Learning Management System) pˇredstavuje syst´em pro ˇr´ızen´ı v´ yuky, tedy aplikace, kter´e ˇreˇs´ı administrativu a organizaci v´ yuky v r´amci e-learningu. LMS jsou aplikace, kter´e v sobˇe integruj´ı zpravidla nejr˚ uznˇejˇs´ı on-line n´astroje pro komunikaci a ˇr´ızen´ı studia (n´astˇenka, diskusn´ı f´orum, chat, tabule, evidence atd.) a z´aroveˇ n zpˇr´ıstupˇ nuj´ı student˚ um uˇcebn´ı materi´aly ˇci v´ yukov´ y obsah on-line nebo i off-line. Mnoho LMS je komerˇcn´ıch, ale najde se i ˇrada LMS, kter´e jsou ˇs´ıˇreny jako free nebo open source software [3]. ˇ e republice m˚ Z nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch v´ yukov´ ych syst´em˚ u v Cesk´ uˇzeme jmenovat LMS Moodle, UNIFOR, eDoceo, Enterprise Knowledge Platform a WebCT.
10
2 Moodle Moodle je softwarov´ y bal´ık urˇcen´ y pro podporu prezenˇcn´ı i distanˇcn´ı v´ yuky prostˇrednictv´ım online kurz˚ u dostupn´ ych na WWW, kter´ y je vyv´ıjen jako n´astroj umoˇzn ˇuj´ıc´ı realizovat v´ yukov´e metody navrˇzen´e v souladu s principy konstruktivisticky orientovan´e v´ yuky. Syst´em umoˇzn ˇuje ˇci podporuje snadnou publikaci studijn´ıch materi´al˚ u, zakl´ad´an´ı diskusn´ıch f´or, sbˇer a hodnocen´ı elektronicky odevzd´avan´ ych u ´kol˚ u, tvorbu online test˚ u a ˇradu dalˇs´ıch ˇcinnost´ı slouˇz´ıc´ıch pro podporu v´ yuky. Moodle je volnˇe ˇsiˇriteln´ y software s otevˇren´ ym k´odem. Bˇeˇz´ı na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jak´emkoliv dalˇs´ım syst´emu, kter´ y podporuje PHP. Data jsou ukl´ad´ana v jedin´e datab´azi (nejvˇetˇs´ı podpora pro MySQL a PostgreSQL, nicm´enˇe lze pouˇz´ıt i Oracle, Access, Interbase, ODBC atd.) [4].
2.1
Historie
Slovo Moodle bylo p˚ uvodnˇe akronymem pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment (Modul´arn´ı objektovˇe orientovan´e dynamick´e prostˇred´ı pro v´ yuku). V angliˇctinˇe jej lze tak´e povaˇzovat za sloveso, kter´e popisuje proces l´ın´eho bloum´an´ı od jednoho k druh´emu, dˇel´an´ı vˇec´ı podle sv´eho, hravost, kter´a ˇcasto vede k pochopen´ı probl´emu a podporuje tvoˇrivost. V tomto smyslu se vztahuje jak k samotn´emu zrodu Moodlu, tak k pˇr´ıstupu studenta ˇci uˇcitele k v´ yuce v online kurzech. V ˇceˇstinˇe se slovo Moodle povaˇzuje za vlastn´ı jm´eno s charakterem neˇzivotn´eho podstatn´eho jm´ena muˇzsk´eho rodu a m˚ uˇze se skloˇ novat podle vzoru hrad. P˚ uvodn´ım autorem programu Moodle je Martin Dougiamas, kter´ y koordinuje jeho v´ yvoj dodnes. Prvn´ı prototypy byly naps´any nad aplikaˇcn´ım serverem Zope. Pot´e byl pˇreps´an do jazyka PHP a prvn´ı verze byla zveˇrejnˇena 20. srpna 2002. Na ˇcesk´e lokalizaci se pracuje od 10. ledna 2003. Moodle podporuje ˇradu typ˚ u datab´az´ı, pˇredevˇs´ım PostgreSQL a MySQL. 11
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Komunitu v´ yvoj´aˇr˚ u Moodlu zastˇreˇsuje spoleˇcnost Moodle Pty Ltd. se s´ıdlem v australsk´em mˇestˇe Perth. Poskytov´an´ım komerˇcn´ı podpory a dalˇs´ıch souvisej´ıc´ıch sluˇzeb se zab´ yv´a ˇrada instituc´ı a firem z cel´eho svˇeta, z nichˇz nˇekter´e jsou nositelem certifik´atu Moodle Partner [5]. Nejnovˇejˇs´ı verze je 1.9.
2.2
Instalace
Moodle instalujeme na poˇc´ıtaˇc, na kter´em bˇeˇz´ı Apache, MYSQL datab´aze a PHP. Na internetu existuj´ı spousty instalaˇcn´ıch bal´ıˇck˚ u, kter´e n´ami poˇzadovan´e komponenty obsahuj´ı (napˇr´ıklad XAMPP). D´ale mus´ıme optim´alnˇe nastavit server, abychom mˇeli pˇr´ısluˇsn´a pr´ava pro z´apis. Instalaci LMS Moodle spust´ıme zad´an´ım relativn´ı adresy naˇseho lok´aln´ıho serveru a adres´aˇre, kde je nakop´ırovan´a instalace Moodlu. Po spuˇstˇen´ı instalace se ˇr´ıd´ıme pokyny pr˚ uvodce instalac´ı. Pˇrestoˇze je instalace na prvn´ı pohled velmi jednoduch´a, mohou se vyskytnout komplikace a uˇzivatel je nucen manu´alnˇe upravovat nˇekter´a nastaven´ı, a proto bych doporuˇcoval instalaci m´ırnˇe pokroˇcil´ ym uˇzivatel˚ um. Pokud budeme u ´spˇeˇsn´ı s instalac´ı Moodlu, m˚ uˇzeme nastavit pr´ava dalˇs´ım uˇzivatel˚ um a zakl´adat nov´e v´ yukov´e kurzy. Podrobn´a dokumentace instalace je na webov´ ych str´ank´ach Moodlu [4].
2.3
ˇ Podpora v CR
Moodle m´a u n´as pomˇernˇe velkou podporu d´ıky serveru moodle.cz, jehoˇz administr´atorovi a zakladateli Mgr.Davidu Mudr´akovi [6] vdˇeˇc´ıme za lokalizaci do ˇcesk´eho jazyka. Na serveru se nach´az´ı uk´azkov´e kurzy a z´ajemce m´a moˇznost si prakticky vyzkouˇset pr´aci v prostˇred´ı LMS Moodle. D´ale zde jsou diskuzn´ı f´ora, kde nalezneme spoustu uˇziteˇcn´ ych informac´ı.
12
3 Testov´ an´ı znalost´ı v syst´ emu Moodle LMS Moodle obsahuje Modul Test, coˇz je jeden z nejpropracovanˇejˇs´ıch a nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch syst´emov´ ych ˇcinnost´ı. Kantor d´ıky syst´emu Moodle dost´av´a do ruky velice uˇziteˇcn´ y n´astroj k otestov´an´ı znalost´ı student˚ u. Online prostˇred´ı nab´ız´ı na rozd´ıl od pap´ırov´e formy daleko v´ıce moˇznost´ı. M˚ uˇze zvolit poˇcet pokus˚ u opakov´an´ı testu, pˇr´ıpadnˇe penalizovat druh´ y a dalˇs´ı pokus, generovat n´ahodnˇe ot´azky dle obt´ıˇznosti ˇci pˇresnˇe zadat ˇcasov´ y limit. D´ıky r˚ uzn´ ym u ´prav´am lze velmi dobˇre sn´ıˇzit ˇci zcela vym´ ytit vz´ajemn´e opisov´an´ı ˇci z´ısk´an´ı testovac´ıch ot´azek, v pˇr´ıpadˇe testov´an´ı mimo ˇskoln´ı tˇr´ıdu. Velice dobˇre propracovan´ y syst´em vyhodnocen´ı v´ ysledk˚ u test˚ u n´am snadno uk´aˇze, co dˇel´a student˚ um probl´emy a naopak co maj´ı studenti jiˇz dobˇre zaˇzit´e.
3.1
Tvorba test˚ u
Pˇred pˇr´ıpravou u ´lohy je tˇreba si peˇclivˇe rozmyslet, co bude pˇresnˇe pˇredmˇetem zkouˇsen´ı, jak´ y bude smysl a c´ıl a jakou formou bude testov´an´ı prezentov´ano. Je dobr´e si naˇcrtnout na pap´ır jednoduchou strukturu testu. Tvorba testovac´ı u ´lohy v syst´emu Moodle se d´a rozdˇelit na dvˇe etapy: V prvn´ı etapˇe definujeme chov´an´ı testu v˚ uˇci uˇzivateli (viz. obr´azek 3.1). Zde m´ame na v´ ybˇer nˇekolik moˇznost´ı jak ovlivnit zkouˇsen´ı: Naˇ casov´ an´ı - zde m˚ uˇzeme nastavit na minutu pˇresnˇe ˇcas a datum od kdy do kdy je test pˇr´ıstupn´ y, d´ale ˇcasov´ y limit na vypracov´an´ı a prodlevu mezi jednotliv´ ymi pokusy Zobrazen´ı - m˚ uˇzeme navolit poˇcet ot´azek a zda se maj´ı n´ahodnˇe generovat Pokusy - lze nastavit od jednoho do neomezenˇe, d´ale lze aktivovat adaptivn´ı reˇzim,
13
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 3.1: Uk´azka nastaven´ı modulu v prvn´ı etapˇe
kter´ y v pˇr´ıpadˇe ˇspatn´e odpovˇedi nab´ıdne ot´azku znovu Zn´ amkov´ an´ı - metoda zn´amkov´an´ı (br´at prvn´ı ˇci posledn´ı pokus, nejlepˇs´ı, a nebo pr˚ umˇer) a lze nastavit penalizaci v pˇr´ıpadˇe ˇspatn´e odpovˇedi Celkov´ a reakce - zde nastavujeme ˇsk´alu hodnocen´ı a k jednotliv´ ym interval˚ um lze napsat koment´aˇr, ˇcili slovn´ı ohodnocen´ı Ve druh´e etapˇe jiˇz vyb´ır´ame z pˇredem definovan´ ych typ˚ uu ´loh a tvoˇr´ıme ot´azky.
3.2
Modul Test
Modul test podporuje velk´e mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych typ˚ u testovac´ıch u ´loh. Kaˇzd´ y z nich se hod´ı na urˇcit´ y zp˚ usob zkouˇsen´ı. M´ame moˇznost zvolit vypoˇc´ıt´avanou u ´lohu, popis, metodu ”pˇriˇrazov´an´ı”, tvoˇrenou odpovˇed’, u ´lohu s v´ ybˇerem odpovˇedi, u ´lohu s kr´atkou odpovˇed´ı, pˇriˇrazov´an´ı pro n´ahodnˇe vybran´e u ´lohy s kr´atkou tvoˇrenou odpovˇed´ı, numerickou u ´lohu, a nebo moˇznost volby pravda/nepravda. Moˇznosti nas14
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
taven´ı testovac´ıch u ´loh jsou velice ˇsirok´e, a proto si zde pop´ıˇseme jejich z´akladn´ı principy.
3.2.1
Vypoˇ c´ıt´ avan´ au ´ loha
Tento n´astroj k tvorbˇe numerick´e u ´lohy patˇr´ı k nejnovˇejˇs´ım typ˚ um testu v syst´emu Moodle. Vzorec u ´lohy definujeme pomoc´ı sloˇzen´ ych z´avorek. Modul podporuje standartn´ı matematick´e operace, logaritmy, absolutn´ı hodnotu, minimum, maximum a z´akladn´ı goniometrick´e funkce. Do tzv. datasetu nastav´ıme intervaly hodnot pro jednotliv´e promˇenn´e a poˇcet desetinn´ ych m´ıst. Student˚ um se pak zobraz´ı v zad´an´ı r˚ uzn´e hodnoty z´avisl´e na intervalu stanoven´ ych promˇenn´ ych, coˇz n´am zaruˇc´ı vysokou variabilitu testu. Pˇri definov´an´ı je tˇreba vˇsude zad´avat teˇcku pˇri psan´ı desetinn´ ych ˇc´ısel m´ısto ˇc´arky. N´ahled vytvoˇren´eho zkuˇsebn´ıho testu lze vidˇet na obr´azku 3.2.
Obr´azek 3.2: Vypoˇc´ıtavan´a u ´loha
3.2.2
Popis
Nejedn´a se o klasickou u ´lohu, ale pouze o popis, kter´ y neobsahuje nˇejakou zpˇetnou vazbu. Zobraz´ı pouze uveden´ y text. Pouˇz´ıv´a se zejm´ena jako souˇc´ast jin´eho typu u ´lohy, at’ jiˇz v syst´emu Moodle ˇci napˇr´ıklad pˇri poˇzadavku na p´ısemn´e vyj´adˇren´ı ot´azky v testu.
15
ˇ CVUT Praha
3.2.3
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Pˇ riˇ razov´ an´ı
Tento typ u ´lohy patˇr´ı k velmi obl´ıben´ ym, nebot’ umoˇzn ˇuje velmi pohodlnou pr´aci pˇri pˇriˇrazov´an´ı. Student pouze vyb´ır´a odpovˇedi na ot´azky z rozbalovac´ıho menu. Pˇri tvorbˇe u ´lohy je tˇreba si d´at pozor zejm´ena na duplicitu dvou odpovˇed´ı na dvˇe r˚ uzn´e ot´azky, protoˇze syst´em se ˇr´ıd´ı t´ım, jak´e se nastavily relace. Student by pot´e mohl odpovˇedˇet spr´avnˇe, ale syst´em by odpovˇedi vidˇel pˇrehozen´e a vyhodnotil by 2 chyby. Podm´ınka v podobˇe rovnosti poˇctu ot´azek a odpovˇed´ı je samozˇrejmost´ı. Uk´azku n´ahledu pˇriˇrazovac´ıho testu lze vidˇet na obr´azku 3.3 .
Obr´azek 3.3: Pˇriˇrazov´an´ı
3.2.4
´ Uloha s v´ ybˇ erem odpovˇ edi
D´ıky tomuto typu testu lze jednoduˇse testovat studenty podobnˇe jako v autoˇskole. Na ot´azku je nˇekolik odpovˇed´ı, z nichˇz m˚ uˇze b´ yt pouze jedna ˇci v´ıce spr´avnˇe. Odpovˇedi lze tak´e procentu´alnˇe ohodnotit od 0% do 100%. U ˇspatn´ ych odpovˇed´ı je moˇzn´e nastavit 0% nebo penalizovat studenta z´aporn´ ymi procentu´aln´ımi hodnotami. Kaˇzdou odpovˇed’ lze doplnit koment´aˇrem. Uk´azku n´ahledu u ´lohy s v´ ybˇerem odpovˇedi lze vidˇet na obr´azku 3.4.
16
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
´ Obr´azek 3.4: Uloha s v´ ybˇerem odpovˇedi
3.2.5
´ Uloha s kr´ atkou odpovˇ ed´ı
U t´eto u ´lohy je po studentovi poˇzadov´ano doplnˇen´ı chybˇej´ıc´ıho slova nebo slovn´ıho spojen´ı. Zkouˇsen´ı touto metodou je pomˇernˇe obt´ıˇzn´e, nebot’ student mus´ı pˇresnˇe odpovˇedˇet, lze dokonce nastavit rozliˇsen´ı mal´ ych/velk´ ych p´ısmen. Pokud bychom chtˇeli test zjednoduˇsit, lze pomoc´ı masky (*) zakr´ yt urˇcit´a p´ısmena z poˇzadovan´eho slova a napˇr´ıklad poˇca´teˇcn´ı nebo koncov´a p´ısmena zobrazit. Velmi podobn´a testovac´ı u ´loha je ”pˇriˇrazov´an´ı pro n´ahodnˇe vybran´e u ´lohy s kr´atkou tvoˇrenou odpovˇed´ı”, kter´a se chov´a jako metatest, kdy je moˇzn´e pouˇz´ıt jin´e ot´azky souhrnnˇe v jedn´e u ´loze. N´ahled vytvoˇren´eho zkuˇsebn´ıho testu s kr´atkou odpovˇed´ı lze vidˇet na obr´azku 3.5.
3.2.6
Numerick´ au ´ loha
Jedn´a se o podobn´ y typ u ´lohy jako je u ´loha s kr´atkou odpovˇed´ı. Liˇs´ı se od n´ı moˇznost´ı nastaven´ı urˇcit´eho rozsahu pro pˇr´ıpadnou chybu. Tento zp˚ usob zkouˇsen´ı m˚ uˇzeme aplikovat jak na poˇc´ıtac´ı u ´lohy, tak na slovn´ı odpovˇedi v testu. N´azev testu je ponˇekud nepˇresn´ y. Nen´ı to vˇsak zp˚ usobeno ˇcesk´ ym pˇrekladem, ale jiˇz v anglick´em origin´ale se uv´ad´ı ”numerical question”. 17
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
´ Obr´azek 3.5: Uloha s kr´atkou odpovˇed´ı
3.2.7
Pravda/nepravda
Tento test z ˇc´asti nav´ad´ı na metodu pokus-omyl, nebot’ je zde pravdˇepodobnost 1:2. I tento typ u ´lohy lze doplnit koment´aˇri. N´ahled testu pravda/nepravda lze vidˇet na obr´azku 3.6.
´ Obr´azek 3.6: Uloha pravda/nepravda
3.3
Zabezpeˇ cen´ı test˚ u
Online testov´an´ı lze prov´adˇet nejen ze ˇskoln´ıch lavic, a proto zde vznik´a urˇcit´e nebezpeˇc´ı s podv´adˇen´ım student˚ u pˇri testu. Pokud na konci testu zobraz´ıme ot´azky 18
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
se spr´avn´ ymi odpovˇed’mi, hroz´ı riziko zkop´ırov´an´ı a sd´ılen´ı informac´ı s ostatn´ımi studenty, kteˇr´ı test neabsolvovali. D´ale mohou studenti pouˇz´ıvat r˚ uzn´e materi´aly jako skripta a pozn´amky z pˇredn´aˇsek, pracovat ve skupinˇe ˇci za nˇe m˚ uˇze nˇekdo u ´plnˇe jin´ y test vyplnit. Naˇstˇest´ı syst´em Moodle m´a moˇznosti jak eliminovat toto riziko. Jedna z moˇzn´ ych variant je vytvoˇrit velk´e mnoˇzstv´ı rozmanit´ ych ot´azek a nechat ˇ je zobrazovat n´ahodnˇe. Casov´ y limit je velice siln´a zbraˇ n. Test nech´ame spustit pouze v urˇcit´ y ˇcas na urˇcitou dobu, coˇz motivuje studenta k pr´aci pouze se sv´ ymi ˇ adn´ vˇedomostmi a ned´av´a mu moˇznost opisovat. Z´ y syst´em nen´ı 100% bezpeˇcn´ y, avˇsak Moodle pˇrin´aˇs´ı do oblasti testov´an´ı podm´ınky, d´ıky kter´ ym sn´ıˇz´ıme riziko podv´adˇen´ı na minimum.
19
4 Datov´ e propojen´ı extern´ıho testovac´ıho modulu s datab´ az´ı Moodle Neˇz byl nainstalov´an syst´em Moodle na ˇskoln´ı server, pouˇz´ıval se na testov´an´ı Extern´ı testovac´ı modul, kter´ y vyvinuli naˇsi b´ yval´ı studenti v r´amci diplomov´e pr´ace [7]. Postupem ˇcasu bylo vytvoˇreno velk´e mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych testovac´ıch u ´loh pro mnoho pˇredmˇet˚ u vyuˇcovan´ ych na katedˇre. Byl vyvinut speci´aln´ı vyhodnocovac´ı skript pro extern´ı testovac´ı rozhran´ı, kter´ y umoˇzn ˇuje velmi pˇrehlednˇe a n´azornˇe uk´azat v´ ysledky student˚ u. Moodle s´am o sobˇe obsahuje t´emˇeˇr identick´e funkce jako Extern´ı testovac´ı modul, avˇsak byla by ˇskoda nevyuˇz´ıt jiˇz vytvoˇren´a data pro Extern´ı modul. Z tˇechto d˚ uvod˚ u jsem vyvinul propojovac´ı skript mezi Extern´ım testovac´ım rozhran´ım a syst´emem Moodle.
4.1
Hled´ an´ı ˇ reˇ sen´ı
D˚ uraz byl kladen v prvn´ı ˇradˇe na jednoduchost, funkˇcnost a nadˇcasovost hledan´eho ˇreˇsen´ı, a aby fungovalo i pˇri upgrade syst´emu Moodle na vyˇsˇs´ı verzi. Celkem m´ame k dispozici 2 moˇzn´e zp˚ usoby:
4.1.1
Pˇ r´ım´ y import do datab´ aze
Prvn´ı u ´vaha, jak skloubit oba syst´emy, byla vytvoˇrit skript, kter´ y by v´ ysledn´e u ´daje ˇ sen´ı by mohlo z Extern´ıho modulu um´ıst’oval pˇr´ımo do datab´aze Moodlu. Reˇ fungovat na principu vol´an´ı funkc´ı, kter´e vytv´aˇrej´ı v datab´azi jednotliv´e poloˇzky. Zde nar´aˇz´ıme hned na dva probl´emy. Datab´aze syst´emu Moodle je velmi sloˇzit´a (viz. obr´azek 4.1). Dalˇs´ı probl´em by mohl zp˚ usobit upgrade Moodlu na vyˇsˇs´ı verzi.
20
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 4.1: Datab´aze Moodle - pouze testovac´ı modul
4.1.2
Import integrovan´ y v syst´ emu Moodle
Aktu´aln´ı verze LMS Moodle 1.9 vydan´a 2.bˇrezna 2008 shodou okolnost´ı obsahuje funkci na import v´ ysledk˚ u z extern´ıch rozhran´ı. Pˇredpokl´ad´a se vyuˇzit´ı a zachov´an´ı importu i v budouc´ıch verz´ıch. T´ımto se n´am naskytla moˇznost nejelegantnˇejˇs´ıho ˇreˇsen´ı - vyuˇz´ıt intern´ı funkci a vytvoˇrit skript, kter´ y pˇrevede v´ ysledky do poˇzadovan´eho form´atu vhodn´eho pro import.
4.2
Pouˇ zit´ e technologie
V n´asleduj´ıc´ı kapitole jsou pops´any kl´ıˇcov´e n´astroje a programovac´ı jazyky, kter´e byly pouˇzity pˇri tvorbˇe datov´eho propojen´ı. 21
ˇ CVUT Praha
4.2.1
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
HTML
Zkratka HTML v sobˇe skr´ yv´a anglick´ y n´azev HyperText Markup Language [9]. Tento znaˇckovac´ı jazyk pro hypertext je z´akladem pro vytv´aˇren´ı webov´ ych str´anek. Mezi jeho tv˚ urce je povaˇzov´an Tim Berners-Lee, kter´ y vydal prvn´ı stabiln´ı verzi v roce 1991 oznaˇcovanou jako 0.9. V souˇcasn´e dobˇe je aktu´aln´ı verze 4.01, jej´ıˇz standarty vydalo mezin´arodn´ı konsorcium W3C [10]. HTML soubor vypad´a jako obyˇcejn´ y textov´ y dokument, jehoˇz k´od lze zobrazit ve vˇetˇsinˇe textov´ ych editor˚ u. Zdrojov´ y k´od obsahuje speci´aln´ı znaˇcky (tzv. tagy), kter´e prohl´ıˇzeˇci urˇcuj´ı, jak se m´a webov´a str´anka zobrazit. Velkou v´ yhodou je, ˇze pokud prohl´ıˇzeˇc naraz´ı na znaˇcku, kterou nezn´a, automaticky ji pˇreskoˇc´ı a pokraˇcuje v dalˇs´ım naˇc´ıt´an´ı str´anky. Vˇetˇsina tag˚ u je p´arov´ ych a n´azvy jednotliv´ ych znaˇcek se p´ıˇsou mezi u ´hlov´e z´avorky.
znaˇ cka pro vytvoˇ ren´ ı nadpisu h1
Jelikoˇz HTML je pouze interpretovan´ ym jazykem, na ostatn´ı extern´ı elementy jako jsou napˇr´ıklad obr´azky nebo videa pouze odkazuje, a ty tud´ıˇz nejsou souˇc´ast´ı zdrojov´e k´odu. T´ım se v´ yraznˇe sniˇzuje datov´a velikost HTML souboru.
4.2.2
PHP
Jedn´a se o programovac´ı jazyk, kter´ y pracuje na stranˇe serveru. S PHP lze dynamicky ukl´adat a mˇenit data webov´ ych str´anek. PHP p˚ uvodnˇe znamenalo Personal Home Page, vzniklo v roce 1994 a od t´e doby proˇslo velk´ ymi zmˇenami. Nyn´ı tato zkratka znamen´a Hypertext Preprocessor [11]. Aktu´aln´ı verze je 5.2.6. Jedn´a se o velice uˇziteˇcn´ y n´astroj, zejm´ena pˇri propojen´ı s datab´az´ı. Um´ı ukl´adat, mˇenit a mazat data. Vˇse se odehr´av´a na webov´em serveru, kde jsou uloˇzeny zdrojov´e k´ody webov´ ych str´anek. Pomoc´ı PHP m˚ uˇzeme snadno vytvoˇrit ˇsablonu, do kter´e n´aslednˇe velmi jednoduˇse vloˇz´ıme poˇzadovan´ y obsah. V naˇsem pˇr´ıpadˇe bylo PHP pouˇzito jako prostˇred´ı pro transformaci poˇzadovan´ ych dat.
4.2.3
CSV
Rozhran´ı CSV aneb Comma-Separated Values je zkratka pro typ souboru, kde se hodnoty oddˇeluj´ı ˇca´rkami, stˇredn´ıkem nebo tabul´atorem [12]. Tento typ souboru 22
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
je velice obl´ıben a rozˇs´ıˇren pro svoj´ı jednoduchost a praktiˇcnost. Lze ho zobrazit t´emˇeˇr v jak´emkoliv textov´em prohl´ıˇzeˇci. V dneˇsn´ı dobˇe pomalu nahrazuje CSV nov´ y form´at XML, kter´ y je vˇsak sloˇzitˇejˇs´ı a n´aroˇcnˇejˇs´ı. Syst´em Moodle podporuje oba typy soubor˚ u, avˇsak pouˇzit´ı CSV je v naˇsem pˇr´ıpadˇe v´ yhodnˇejˇs´ı. Na rozd´ıl od XML ho lze pouˇz´ıt tzv. offline a zejm´ena nemus´ıme zn´at ID ˇc´ıslo pro kaˇzd´eho studenta.
4.3 4.3.1
Popis ˇ reˇ sen´ı Export
Funkce EXPORT n´am umoˇzn ˇuje naˇc´ıtat seznamy uˇzivatel˚ u ze syst´emu Moodle a vkl´adat je do Extern´ıho testovac´ıho modulu. LMS Moodle v sobˇe zahrnuje moˇznost uloˇzit vybran´e uˇzivatele do specifick´eho typu souboru(XLS, ODS, nebo CSV). Hlavn´ım c´ılem funkce je eliminovat nepotˇrebn´e informace a zachovat pouze pole ”uˇzivatelsk´e jm´eno” (username), kter´e d´ale uloˇz´ı do nov´eho specificky pojmenovan´eho souboru. ˇ Uˇzivatelsk´e jm´eno se v pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı na akademick´e p˚ udˇe CVUT, fakulty stavebn´ı, katedry mapov´an´ı a kartografie bude shodovat s uˇzivatelsk´ ym jm´enem pouˇz´ıvan´ ym studijn´ım informaˇcn´ım syst´emem KOS [13]. Pomoc´ı uˇzivatelsk´eho jm´ena se budou studenti pˇrihlaˇsovat do Extern´ıho testovac´ıho modulu. V´ ystupem testov´an´ı bude soubor, kter´ y bude zpˇetnˇe kompatibiln´ı s datab´az´ı LMS Moodle. Vz´ajemn´e prov´az´an´ı bude zprostˇredkov´ano pr´avˇe d´ıky uˇzivatelsk´ ym jm´en˚ um, kter´e jsou pro kaˇzd´eho uˇzivatele unik´atn´ı. Budeme m´ıt tedy moˇznost pˇriˇradit v´ ysledky testu z Extern´ıho testovac´ıho modulu do datab´aze LMS Moodle.
4.3.2
Import
Naˇcten´ı vyhodnocen´ ych dat z Extern´ıho testovac´ıho modulu do datab´aze LMS Moodle je zajiˇstˇeno pomoc´ı funkce IMPORT. Pomoc´ı pˇriˇrazen´ı relace do hodnoty ”uˇzivatelsk´e jm´eno” zajist´ıme vz´ajemnou paritu dat. LMS Moodle n´am umoˇzn ˇuje import dat v r˚ uzn´ ych form´atech (CSV, XML). Jelikoˇz form´at XML nezbytnˇe vyˇzaduje ID uˇzivatele, kter´e jsme v pˇredchoz´ım kroku neexportovali, zvolil jsem pro import CSV form´at.
23
ˇ CVUT Praha
4.4
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
ExImPo Moodle
Modul ExImPo Moodle umoˇzn ˇuje export a import mezi LMS Moodle a Extern´ım testovac´ım modulem. Toto pˇrehledn´e webov´e rozhran´ı je prov´az´ano s volan´ ymi extern´ımi funkcemi napsan´ ymi v PHP k´odu, kter´e maj´ı za u ´kol prov´adˇet jednotliv´e akce. Modul je vytvoˇren jako webov´a str´anka v html k´odu, kter´ y je vyps´an v pˇr´ıloze 6.3. Instaluje se rozbalen´ım zazipovan´eho souboru eximpo.zip do adres´aˇre, kde je nainstalov´an syst´em Moodle. Spouˇst´ı se zad´an´ım relativn´ı adresy do webov´eho prohl´ıˇzeˇce (napˇr. http://localhost/moodle/eximpo/). Pro plnohodnotn´e vyuˇzit´ı modulu je zapotˇreb´ı m´ıt pˇr´ısluˇsn´a pr´ava pro pr´aci se soubory na serveru, zejm´ena pro z´apis.
Obr´azek 4.2: N´ahled webov´eho rozhran´ı ExImPo
4.4.1
Jak na Export?
Pro export dat je zapotˇreb´ı vstupn´ı soubor, kter´ y z´ısk´ame z LMS Moodle. V sekci ´ cty-Hromadn´e operace” vybereme poˇzadovan´e studenty a z nab´ıdky ”S ”Uˇzivatel´e-Uˇ vybran´ ymi uˇzivateli ..” zvol´ıme poloˇzku ”st´ahnout” a stiskneme tlaˇc´ıtko ”proved’” (viz. obr´azek 4.3). Nyn´ı m´ame moˇznost si vybrat form´at souboru, do kter´eho chceme uloˇzit poˇzadovan´a data. Zvol´ıme ”St´ahnout v textov´em form´atu” a soubor uloˇz´ıme 24
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 4.3: Export dat z LMS Moodle
do n´ami zvolen´e sloˇzky. D´ale pokraˇcujeme jiˇz v modulu ExImPo, kde pomoc´ı kl´avesy ”Proch´azet” vybereme n´ami uloˇzen´ y soubor a stiskneme tlaˇc´ıtko ”Spustit”. T´ımto krokem provede volan´a funkce export.php (viz. pˇr´ıloha 6.1) u ´pravu dokumentu na poˇzadovan´ y form´at a uloˇz´ı ho do adres´aˇre, kde je nainstalov´an modul ExImPo. Upraven´ y soubor nahrajeme dle potˇreby do sloˇzky extern´ıho testovac´ıho rozhran´ı a m´ame jistotu, ˇze se budou do syst´emu pˇrihlaˇsovat pouze n´ami zvolen´ı uˇzivatel´e. Zajist´ıme t´eˇz kompatibilitu pˇri zpˇetn´em exportu v´ ysledk˚ u do LMS Moodle. N´azornou uk´azku u ´pravy soubor˚ u m˚ uˇzeme vidˇet na obr´azku 6.1.
4.4.2
Jak na Import?
Importov´an´ı dat provedeme opˇet v modulu ExImPo. V´ ysledky testov´an´ı v Extern´ım testovac´ım modulu jsou uloˇzeny v textov´em souboru ”vysledky.txt”. V modulu ExImPo tento soubor vybereme pomoc´ı tlaˇc´ıtka ”Proch´azet”. Posledn´ı pole ”Zadej n´azev testu” slouˇz´ı pro lepˇs´ı pˇrehled uloˇzen´ı v´ ysledk˚ u testu v datab´azi LMS Moodle. Proces zah´aj´ıme stisknut´ım tlaˇc´ıtka ”Spustit”. Volan´a funkce
25
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 4.4: Volba importu dat v LMS Moodle
import.php (viz. pˇr´ıloha 6.2) uprav´ı n´ami odeslan´ y soubor a uloˇz´ı jej pod jm´enem ”moodle-import.csv” do adres´aˇre, kde je nainstalov´an modul ExImPo. Pˇreklad soubor˚ u lze vidˇet na obr´azku 6.2. V LMS Moodle mus´ıme b´ yt pˇrihl´aˇseni jako administr´ator kurzu(uˇcitel), abychom mohli uploadovat do datab´aze poˇzadovan´e v´ ysledky testu. V lev´e nab´ıdce klikneme na ikonu ”zn´amky”, d´ale na v´ ybˇerov´ y formul´aˇr ”Choose an action”, zde vybereme poloˇzku ”Import from CSV file”. Objev´ı se pˇred n´ami nab´ıdka, kde tlaˇc´ıtkem ”proch´azet” najdeme n´ami upraven´ y soubor ”moodle-import.csv”, zvol´ıme k´odov´an´ı a poˇcet ˇra´dk˚ u n´ahledu na zvolen´ y soubor. Pˇr´ıklad lze vidˇet na obr´azku 4.4. Po kliknut´ı na tlaˇc´ıtko ”Upload grades” se pˇred n´ami objev´ı n´ahled importovan´eho souboru, kde nastav´ıme identifikaci uˇzivatel˚ u dle ”username” a u n´azvu naˇseho testu nastav´ıme ”new gradeitem”, aby se zn´amky pˇridali k jednotliv´ ym student˚ um jako nov´a poloˇzka. Uk´azka nastaven´ı identifikac´ı lze vidˇet na obr´azku 4.5.
26
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 4.5: Nastaven´ı pˇriˇrazen´ı v LMS Moodle
St´avaj´ıc´ı Extern´ı testovac´ı rozhran´ı je velice citliv´e na u ´nik informac´ı v podobˇe testovac´ıch ot´azek a odpovˇed´ı. Souˇcasnou ochranu pˇredstavuje ˇcasov´ y z´amek (umoˇzn ˇuje
spuˇstˇen´ı testu pouze na urˇcitou dobu), d´ale pˇredem nezn´am´a adresa webov´eho rozhran´ı testu (ta je zveˇrejnˇena vyuˇcuj´ıc´ım tˇesnˇe pˇred zaˇc´atkem testu), nutnost pˇrihl´aˇsen´ı uˇzivatele jeho jm´enem a pˇr´ıjmen´ım a zejm´ena velk´ ym mnoˇzstv´ım r˚ uznorod´ ych ot´azek. Testov´an´ı se prov´ad´ı v uˇcebnˇe pˇripojen´e na internet, takˇze 28
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
student m´a moˇznost si zkop´ırovat testov´e ot´azky a poslat je emailem kamkoliv do svˇeta a ˇs´ıˇrit je mezi sv´e kolegy (viz. obr´azek 5.1). Proti t´eto metodˇe bohuˇzel souˇcasn´e zabezpeˇcen´ı nestaˇc´ı. Existuje mnoho zp˚ usob˚ u jak´ ymi m˚ uˇzeme zt´ıˇzit studentovi kop´ırov´an´ı ot´azek, ale pouze zt´ıˇzit, nikoliv eliminovat u ´plnˇe. Pomoc´ı javascriptu lze napˇr´ıklad zamezit stisk prav´eho tlaˇc´ıtka myˇsi, oznaˇcen´ı textu nebo zak´azat kl´avesy ctrl+C (kl´avesov´a zkratka pro kop´ırov´an´ı). Bohuˇzel i toto lze obej´ıt jednoduch´ ym vypnut´ım javascriptu v nastaven´ı webov´eho prohl´ıˇzeˇce. D´ale lze zkop´ırovat zad´an´ı testu kl´avesou PrtSc, ˇcili zkop´ırovat v´ yˇrez z obrazovky do obrazov´eho souboru. Nejjednoduˇsˇs´ı moˇznost´ı je pomoc´ı webov´eho prohl´ıˇzeˇce uloˇzit celou webovou str´anku na pevn´ y disk poˇc´ıtaˇce, nebo rovnou na pˇrenosn´e pamˇet’ov´e m´edium Flash USB.
5.2
ˇ sen´ı Reˇ
Z uveden´eho vypl´ yv´a, ˇze pokud chceme dos´ahnout optim´aln´ıho pˇrehledu o znalostech student˚ u v dan´em oboru, je zapotˇreb´ı: softwarovˇe odepˇr´ıt pˇr´ıstup k internetu a hardwarovˇe znemoˇznit pˇripojen´ı extern´ıho pamˇet’ov´eho m´edia. Pokud student nebude m´ıt pˇr´ıstup na internet, nebude m´ıt moˇznost odeslat zkop´ırovan´a data, ani se radit s kolegou prostˇrednictv´ım online komunikace. Poˇzadovanou u ´pravu lze jednoduˇse prov´est u ´pravou switche (ˇcesky pˇrep´ınaˇc,jedn´a se o aktivn´ı s´ıt’ov´ y prvek, propojuj´ıc´ı jednotliv´e segmenty s´ıtˇe). Pomoc´ı nastaven´ı ve webov´em rozhran´ı, kter´e slouˇz´ı k softwarov´emu ovl´ad´an´ı pˇrep´ınaˇce nebo manu´alnˇe, vytaˇzen´ım konektoru pˇripojuj´ıc´ım vnitˇrn´ı s´ıt’ uˇcebny k s´ıti internetu ze switche. Klientsk´e poˇc´ıtaˇce budou pot´e propojeny pouze na u ´rovni intranetu (vnitˇrn´ı s´ıtˇe uˇcebny). Poˇc´ıtaˇce urˇcen´e k testov´an´ı student˚ u by mˇeli b´ yt um´ıstˇeny mimo dosah student˚ u, nebo je zabezpeˇcit proti napojen´ı extern´ıch m´edi´ı pomoc´ı nastaven´ı operaˇcn´ıho syst´emu. Bedliv´ y dozor vyuˇcuj´ıc´ıho nad studenty vˇsak jen tak lehce nenahrad´ıme, nebot’ vynal´ezavost student˚ u a nov´e technologie st´ale v´ıce ztˇeˇzuj´ı korektn´ı n´ahled na vˇedomosti studenta.
29
Z´ avˇ er V´ ysledkem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je podrobn´ y popis LMS Moodle, zejm´ena testovac´ıho modulu, pro kter´ y byl vytvoˇren modul ExImPo pro datov´e propojen´ı s Extern´ım testovac´ım modulem. D´ale tato pr´ace obsahuje n´avrh zabezpeˇcen´ı testovac´ıch modul˚ u, kter´e jistˇe po zaveden´ı do praxe zv´ yˇs´ı bezpeˇcnost proti u ´niku citliv´ ych informac´ı a pom˚ uˇze z´ıskat objektivn´ı pˇrehled o aktu´aln´ıch znalostech studenta. Pevnˇe vˇeˇr´ım, ˇze moje pr´ace poslouˇz´ı v dobr´e v´ıˇre nejen vˇsem uˇzivatel˚ um, kteˇr´ı se rozhodnou pouˇz´ıvat LMS Moodle, ale zejm´ena pom˚ uˇze vyuˇcuj´ıc´ım, kter´ ym uˇsetˇr´ı a zefektivn´ı pr´aci d´ıky modulu ExImPo. Tato bakal´aˇrsk´a pr´ace je dostupn´a nejen v tiˇstˇen´e, ale i v elektronick´e podobˇe na pˇriloˇzen´em CD, kter´e obsahuje zdrojov´e k´ody a pr´aci v pdf. Online verzi lze naj´ıt na: http://geo2.fsv.cvut.cz/∼soukup/peso/diplomky.html
30
Literatura [1] E-learning [online] - [cit. 2008-03-15] Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning [2] Historie E-learningu [online] - [cit. 2008-03-16] Dostupn´ y z WWW: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xstrites.htm [3] LMS [online] - [cit. 2008-03-12] Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/LMS [4] Moodle [online] - [cit. 2008-03-20] Dostupn´ y z WWW: http://www.moodle.org [5] Moodle wiki [online] - [cit. 2008-03-20] Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moodle [6] Mgr.David Mudr´ak [online] - [cit. 2008-03-22] Dostupn´ y z WWW: http://mudrak.name/ [7] Tvorba testovac´ıho modulu internetov´eho v´ yukov´eho kurzu [online] - [cit. 200804-23]. Dostupn´ y z WWW: http://geo2.fsv.cvut.cz/∼soukup/dip/prazak/index.html [8] Diskuze Moodle [online] - [cit. 2008-04-22] Dostupn´ y z WWW: http://moodle.org/mod/forum/discuss.php?d=3935 [9] Wikipedie [online] - [cit. 2008-04-25]. Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/HyperText Markup Language [10] W3C konsorcium [online] - [cit. 2008-04-25]. Dostupn´ y z WWW: http://www.w3.org/Consortium/ 31
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
[11] Wikipedie [online] - [cit. 2008-04-26]. Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/php [12] Wikipedie [online] - [cit. 2008-04-27]. Dostupn´ y z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/CSV [13] KOS [online] - [cit. 2008-04-29]. Dostupn´ y z WWW: https://www.kos.cvut.cz/
32
6 Pˇ r´ılohy 6.1
Pˇ r´ıloha A - export.php
"; // jmeno uploadleho souboru $in = $_FILES[’uploadedfile’][’tmp_name’]; // vystupni soubor $out = ’userlist.txt’; $lines = file($in); // otevreni vstupniho souboru $fout = fopen($out, ’w’); // vytvoreni a otevreni vystupniho souboru $username = ’’; foreach ($lines as $line_num => $line) { if ($line_num == 0) { continue; } // ignorujeme nulty radek vstupu $line = convert($line); // odstraneni diakritiky $pos1 = strpos($line, ’;’); // pozice prvniho vyskytu ; $pos2 = strpos($line, ’;’, $pos1 + 1); // a nasledujiciho vyskytu ; $username = substr($line, $pos1 + 1, $pos2 - $pos1 - 1); // uzivatelske jmeno - druhy zaznam na radce csv fwrite($fout, $username." \n"); // zapsani do souboru } fclose($fout); echo "Hotovo."; ?>
33
ˇ CVUT Praha
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Obr´azek 6.1: P˚ uvodn´ı (uzivatele.csv) a upraven´ y (userlist.txt) soubor
