Fakulta sportovních studií

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Analýza potenciálu rozvoje cykloturistiky v oblasti Krušné hory

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Sylva Hřebíčková Vypracovala : Lucie Fischerová

Brno, 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

……………………... podpis

Děkuji Mgr. Sylvě Hřebíčkové, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní poskytla.

OBSAH ÚVOD ………………………………………………….……… 5

1.

TEORETICKÁ ČÁST ……………………………………….. 6

1.1. Geografie cestovního ruchu v regionu Krušné hory ……………..…….… 1.1.1. Selektivní podmínky ………………..……………………………... 1.1.2. Lokalizační podmínky …………………………………………...… 1.1.3. Realizační podmínky ……………………………………………..... 1.2. Cykloturistika v oblasti Krušné hory ……………………………………...

6 6 7 14 15

2.

CÍL A ÚKOLY PRÁCE …………………………………...… 16

3.

METODIKA PRÁCE ….……...…………..………….… 17

4. PRAKTICKÁ ČÁST ………………………………………..... 4.1. Charakteristika cyklotras ……………………………………..………...… 4.2. Cyklotrasy ……………………………………………………………...… 4.2.1. Cyklotrasa č.I…………………………………………………….... 4.2.2. Cyklotrasa č.II ……………………………………………….….… 4.2.3. Cyklotrasa č.III………………………………………………..….... 4.2.4. Cyklotrasa č.IV……………………………….................................. 4.3. Analýza vytvořených/navržených cyklotras v oblasti Krušné hory Chomutovsko …………………………………………………………

18 18 19 19 28 36 43 54

ZÁVĚR ………………………………………………………... 55

REZUMÉ……………………………………………………… 56 SUMMARY …………………………………………………… 56 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ….…….…………… 57 PŘÍLOHY …………………………………………………….. 59

ÚVOD Dvě kola, dva pedály, sedlo a řídítka – i takhle jednoduchý může být technický vynález. My pak přidáme své dvě nohy na šlapání, ruce k řízení a oči k pozorování světa kolem a o zábavu a trochu zdravého pohybu je postaráno. [7] I takhle se dá chápat jízda na kole, někdo ji pojímá jako životní filosofii, u jiného je hnací silou výhra při cyklistických závodech a pro jiného zase odpočinek nebo relaxace. Pro všechny je to jistě radost z pohybu. V této bakalářské práci se podíváme za krásami Krušných hor právě ze sedla jízdního kola. V teoretické části ohraničíme Krušné hory z geografického hlediska,

rozebereme Krušné hory z pohledu cestovního ruchu, abychom se

plynule dostali do praktické a podrobnější části této bakalářské práce. Možná někoho napadne, proč zrovna Krušné hory? Vždyť jsou jiná místa o kterých se píše a která jsou atraktivnější než hory, které mají na svém účtu pořádnou újmu na zdraví. A to hlavně díky těžebnímu průmyslu v podkrušnohorských pánvích. Ano, snad, ale že bychom o málo poopravili tuto představu a nalákali do této oblasti ty z Vás, kteří nevěří? Krušné hory mám velmi dobře projeté jak na kole tak i na běžkách. Vždy když se v této oblasti pohybuji, dobíjí mne to energií. Zážitek je to pro mne jak v létě, tak v zimě. Pokaždé zde panuje jiná atmosféra, vždy je to ale příjemné. Vždyť pozorovat přírodu a poslouchat její zvuky je tak uklidňující. A pávě proto věřím, že právě tato oblast bude neopakovatelným zážitkem i pro ostatní při některé dovolené.

-5-

1.TEORETICKÁ ČÁST

1.1. Geografie cestovního ruchu v regionu Krušné hory

1.1.1. Selektivní faktory Selektivní faktory (někdy nazývané též stimulační) mají obecně primární postavení především v rozvoji cestovního ruchu. Jedině díky nimse mohou využít podmínky pro cestovní ruch v konkrétních oblastech. Představují vesměs společenské reality a dělí se na: objektivní a subjektivní faktory. K objektivním faktorům patří základní politické reality světového charakteru i místního významu, vnitropolitická situace odvozená z politické struktury, ekonomické předpoklady (dosažená životní úroveň, fond volného času), demografické skutečnosti, kvalita životního prostředí. K subjektivním faktorům patří řada psychologických a dalších pohnutek ovlivněných kulturní úrovní obyvatel, reklamou, propagací. [4] Euroregion Krušné hory je velmi zajímavou příhraniční oblastí, která má ovšem spoustu problémů. Na jedné straně díky své přírodě, lázním a památným místům patří k nejatraktivnějším, na straně druhé i k nejvíce zdevastovaným, zejména palivoenergetickým a chemickým průmyslem.Naštěstí proces degradace krajiny se už zpomaluje a nadějně se životní prostředí zlepšuje. [3] V minulosti neprávem opomíjené a těžce zkoušené Krušné hory si konečně získávají své zasloužené místo mezi ostatními horskými masivy. Svým návštěvníkům totiž mají rozhodně co nabídnout a oproti dalším českým a moravským obrům mají jednu velkou výhodu – je zde nesrovnatelně méně turistů. V zimě i v létě si tak lze užívat sportu plnými doušky. Už dávno neplatí, že by krušnohorské lesy byly více znečištěné a poničené než v ostatních oblastech. Právě naopak. Zdejší příroda okouzlí neuvěřitelně -6-

živými barvami, které se neustále mění spolu s ročním obdobím. Dlouhé roky osidlování navíc zanechaly v místní krajině své nesmazatelné stopy, které se můžou stát lákavými cíli výletů. O magické kráse Krušných hor se ale nejlépe každý přesvědčí sám, pokud se v těchto končinách rozhodne strávit alespoň pár dní. [21]

1.1.2. Lokalizační podmínky Do lokalizačních podmínek řadíme (dle Hraly) následující pojmy: •

reliéf a morfologické poměry,

•

klimatické poměry

•

hydrologické poměry

•

přírodní podmínky a atraktivity

•

rostlinstvo a živočišstvo

•

společenské podmínky a atraktivity

Reliéf a morfologické poměry Krušných hor

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a šířce 6-19 km. Většina leží v Sasku [14]. Tvoří přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Pro lepší orientaci můžeme českou část Krušných hor rozdělit na západ (Obr.č.1) a východ (Obr.č.2) Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. [11] Původní pohoří vzniklo v prvohorách, kdy se zde vypínalo nevysoké pohoří, složené především z přeměněných hornin ( šedé a červené ruly, svory, aj.). Tehdy pronikly k povrchu hlubinné vyvřeliny – karlovarský žulový masív, flájská žula aj. V pozdějších dobách, především od mladší křídy a ve třetihorách došlo k rozlámání souvislé klenby poděl zlomů, z nichž morfologicky je nejvýraznější zlom podkrušnohorský -7-

ve směru jihozápad – severovýchod. Podél tohoto zlomu byly relativně vyzdviženy Krušné hory nad příkopovou propadlinu dnešních uhlonosných pánví. Tehdy již nedocházelo k vrásnění, nýbrž jen k vertikálním pohybům jednotlivých ker a právě Krušné hory jsou příkladem kerného pohoří s parovinnou plošinou ve vrcholové části a zlomovými prudkými svahy do vnitrozemí. [2] Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům.

Obr.č.1 Krušné hory – západ [13]

Obr.č.2 Krušné hory –východ [12]

-8-

Klimatické poměry Krušných hor

Členitost reliéfu způsobuje rozdílnost podnebí. Podle klimatických charakteristik např.: počtu letních dnů,počtu mrazových dnů,podle srážkových úhrnů … rozlišujeme na území ČR chladné, mírně teplé a teplé oblasti. (Obr.č.3) [16] Teplé oblasti •

jsou vymezeny minimálním počtem 50 dnů s denní teplotou 25° C a více

•

nadmořskou výškou území do 300 m n.m.

•

náleží zde: Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval, střední Polabí, dolní Povltaví a Poohří [16]

Mírně teplé oblasti •

jsou vymezeny průměrnou červencovou teplotou nad 15° C a počtem do 50 dnů s denní teplotou 25° C

•

nadmořskou výškou území do 700 m n.m.

•

náleží zde: podhorské oblasti, Česká vysočina [16]

Chladné oblasti •

jsou vymezeny dolní hranicí červencové průměrné teploty 15° C

•

nadmořskou výškou území nad 700 m n.m.

•

náleží

zde:

horské

oblasti

např.:

Šumavy,Krkonoš,Krušných

hor,Moravskoslezských Beskyd [16]

Obr.č.3 klimatické, podnebné, oblasti ČR [16] -9-

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900m jsou kolem 4 °C, v 1200m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1200m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700m n.m. a to 90x -124x do roka. Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500mm srážek. [14]

Hydrologické poměry Krušných hor

Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným. Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku. Nejvýchodnější část je odvodňována Jílovským potokem, který Jílovským údolím teče k východu a v Děčíně se vlévá do Labe. Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křímovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. V pánvi je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána i pro rekreaci. [14] V Krušných horách najdeme jezera a to tzv. rašelinná, která vznikají v rašeliništích např.: Velké jeřábí jezero, dále pak jezera říční, vznikající v říčních nivách a opuštěných ramenech říčních meandrů, např.: Pomořanské jezero na meandru Bíliny. A pak jezera antropogenní, která vznikají v souvislosti s těžební - 10 -

činností, např.: Kamencové jezero v Chomutově. [16] Přírodní podmínky a atraktivity Krušných hor

Vody stékající z hřebene Krušných hor do vnitrozemí vyhloubily řadu malých údolí, např. Prunéřovské údolí podél Prunéřovského potoka, Bezručovo údolí podél Chomutovky a Telšské údolí podél Bíliny. [1]

Rostlinstvo a živočišstvo Krušných hor

Na nejteplejších jižních svazích lze nalézt zbytky doubrav, tvořených především dubem, jeřábem břekem, jeřábem mukem a lípou. Podrost je tvořen mnoha druhy rostlin, ze kterých je třeba jmenovat především lýkovec jedovatý, okrotice mečolistá a velké množství jiných rostlin, z nichž je velká část chráněných rostlinných druhů. Charakteristickou oblastí tohoto rázu je okolí Žeberku v lokalitě Jezeří. Vyšší polohy Krušných hor jsou tvořeny bučinami. Tyto původní lesy byly díky těžbě částečně nahrazeny smrkovými a na náhorních rovinách změněny na pastviny. Typickými zástupci spodního patra bukového lesa jsou rostliny jako pračivec velkokvětý, kokořík vonný, metlice křivolaká, třtina rákosovitá, věsenka nachová a další. Pokud jsou půdy kyselejší, vyskytuje se hojně metlice křivolaká, bika bělavá nebo borůvka. V údolích drobných vodních toků na náplavových půdách spodních částí toků, se v Krušných horách vytvořila společenstva lužných lesů - olšiny a jaseniny, které jsou tvořeny především olší, jasanem, javorem a jilmem. Ve spodních patrech lužných lesů rostou vodomilné rostliny jako například pcháč bahenní, pcháč bylinný, přeslička bahenní, devětsil bílý, krabilice chlupatá a jiné. Vzácně se vyskytuje i česnek medvědí. Na některých místech Krušných hor se bez ohledu na nadmořskou výšku vyskytují suťové lesy. Výskyt těchto porostů je ovlivněn sklonem svahu, jenž musí být velký, a složením podloží, většinou balvanité suťovité haldy. Jsou tvořeny Klenem, jilmem, lípou a jasanem. Pro střední patro jsou zde typické keře - 11 -

jako líska, bez, zimolez nebo meruzalka. Ve spodní části lesa roste měsíčnice vytrvalá, bažanka vytrvalá, samorostlík klasnatý nebo kopytník evropský. Typické pro oblast Krušných hor jsou luční společenstva a pastviny. Roste na nich velké množství zástupců trav, například psárka luční, srha laločnatá, třeslice prostřední nebo bika ve vrcholových polohách. Z ostatních rostlin jmenujme rdesno hadí kořen, prha arnika, penízek alpský, hořec ladní, vstavače a další. Mezi vzácně se vyskytující zástupce lučního společenstva patří koprník štětinolistý, který se tak hojně vyskytuje v ČR pouze zde (vzácně i v Jizerských horách a Krkonoších). Množství původních luk bylo v souvislosti se zemědělským využitím změněno na pastviny. Ve vrcholových polohách Krušných hor jsou typická společenstva rašelinných smrčin a samotných rašelinišť. Rašeliniště začala vznikat v postglaciánu, většinou v místech vyvěrání pramenů, z nichž vznikala jezírka a močály postupně zarůstající slatinnou flórou. Poté následoval růst rašeliníků, rostlin typických rychlým růstem při současném odumírání spodní části ve vodě za nepřítomnosti vzduchu. Rašelinné smrčiny se vyskytují po okrajích vršovišť a kromě smrku v nich roste i bříza pýřitá a jako podrost třtina chloupkatá, šícha černá nebo vrbovka úzkolistá. Rašeliniště tvoří nejlépe zachovalý biotop, zvláště díky své dostupnosti z hlediska dopravy. Nejvýznamnější rašeliniště jsou většinou i chráněnými oblastmi a patří k nim především Božídarské rašeliniště, Malé Jeřábí jezero u Perninku, Novodomské rašeliniště a řada dalších oblastí. Zoologicky patří Krušné hory k zóně listnatého lesa, pro kterou je charakteristické živočišné druhy vázané na rozsáhlé komplexy lesních porostů s určitým výškovým členěním. Typické pro tuto zónu jsou především třídy ptáků a savců. Mezi savci se jedná například o jelena evropského, srnce obecného, veverku obecnou, kunu lesní nebo lišku obecnou. Mezi vzácné savce vyskytující se v oblasti Krušných hor patří plch velký a plšík lískový, kteří žijí hlavně v pásmu zalesněném buky. K exotickým savcům, kteří zde nejsou původní, lze přiřadit daňky a muflony chovaní v panských oborách. Dnes je jejich výskyt například v okolí zámku Jezeří. Běžnými druhy ptáků jsou kukačka lesní, sojka obecná, datel černý, strakapoud malý a - 12 -

velký a mnoho dalších. V oblastech horských rašelinišť se dosud vyskytují tetřívci. Podél toků horských potoků hnízdí skorec vodní, konipas horský a střízlík obecný. Ve skalních jeskyních a v málo využívaných budovách lze nalézt kolonie netopýrů ušatých, netopýrů velkých a vzácněji netopýrů černých. V dobách minulých, kdy byly oblasti Krušných hor porostlé pralesy, zde žily i velké šelmy. Jejich výskyt se od dob tereziánských a josefínských snižoval díky zemědělské činnosti. Za třicetileté války se značně rozmnožili v Krušných horách vlci, kteří však byli v 18.století vyhubeni. Stálou krušnohorskou zvěří byl i medvěd. Poslední byl však uloven v době Marie Terezie. Vzácně se v Krušných horách vyskytuje také kočka divoká. V lesních oblastech Krušných hor je zaznamenán výskyt dravých ptáků, například ostříže lesního v okolí Flájské přehrady. K dalším zástupcům krušnohorských dravců náleží luňák hnědý, krahujec obecný nebo jestřáb lesní. V polovině minulého století zde hnízdil i orel skalní. [11]

Společenské podmínky a atraktivity Krušných hor

Hory a strmá údolí, lidé a mystika, kultura a historie daly oblasti Krušných hor a Podkrušnohoří její nezaměnitelný ráz. Možnosti, které se návštěvníkům otvírají, jsou velmi lákavé: cyklistika, pěší turistika, zimní sporty a poslední dobou stále oblíbenější adrenalinové sporty a horolezectví v rozlehlých horských oblastech se dají skvěle spojit s návštěvami měst v podhůří anebo lázeňských středisek. Zdejší pobyty zpříjemňují rozhledny, malebné hrady a zámky, několik zoologických zahrad, bohatý výběr přírodních nádrží a letních aquaparků a konečně i zajímavé technické a průmyslové památky, připomínající dávné tradice těžby železných rud. [15]

- 13 -

1.1.3. Realizační podmínky Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu: umožňují oblastí cestovního ruchu dosáhnout (pomocí dopravy) a využít je (prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení ). [4]

Doprava

Krušné hory leží na severozápadě Čech na pomezí se Saskem, asi 100 km od Prahy. Jsou dobře dostupné ze všech koutů České republiky a to jak vlakem, tak i autem. Vlakem přijeďte nejlépe dálkovým spojením do Chomutova nebo do Mostu. Dále do Krušných hor jedou regionální vlakové spoje Most-LitvínovMoldava či Chomutov-Vejprty-Chemnitz. V období duben až říjen jedou o víkendech také různé cyklo-busy z Chomutova, Mostu a i přímo z Prahy (tečkované čáry). Autem se dostanete do Středních Krušných hor na rychlostních komunikacích R 7, D 8 a R 13. [29]

Ubytovací a stravovací zařízení

Ubytovací a stravovací zařízení tvoří podstatnou část materiální základny zabezpečující realizaci cestovního ruchu. [4] Možností ubytování je v Krušných horách celá řada v závislosti na cílové lokalitě. Konkrétní možnosti ubytování a stravování budou uvedeny v praktické části.

- 14 -

1.2. Cykloturistika v oblasti Krušné hory Turisticky se dají Krušné hory rozdělit do tří částí. Severní a střední část si jsou podobné. Západní část Krušných hor je členitější, více rozbrázděná údolími. Parovinný hřeben hor je zřetelnější v severní části pohoří. Můžeme po něm jet prakticky bez ztráty nadmořské výšky. Proti jiným českým a moravským horám mají navíc Krušné hory jednu obrovskou výhodu – při svých výletech nebudeme narážet na davy turistů a budeme si moci okouzlující krásu okolní přírody vychutnat plnými doušky. Nádhernou přírodou z Chebu přes vrcholky Krušných hor a v severních Čechách na Sněžníku u Děčína navazuje na Labskou magistrálu hlavní Krušnohorská magistrála. Krušnohorská magistrála dohromady měří 242km a napojuje se na ní celá řada různých stezek a cest. Celá Krušnohorská magistrála se táhne po širokých cestách, které jsou vhodné jak pro cyklistiku, tak pro pěší. Krušné hory nabízejí cyklistům všechno co srdce ráčí, od pohodlných cyklotras v údolích až po příkré cesty průsmykem a vzrušující traily pro horská kola. [17]

- 15 -

2. CÍL A ÚKOLY PRÁCE Cíl práce

Cílem bakalářské práce je zanalyzovat potenciál rozvoje cykloturistiky v oblasti Krušné hory. Navrhnout, prozkoumat, zmapovat a vyhodnotit vhodné trasy pro cykloturistiku široké veřejnosti v této turistické oblasti, pro širokou veřejnost. jako výjezdní místo jsme zvolili město Chomutov.

Úkoly práce

Pro naplnění cíle práce jsme stanovili následující úkoly: •

Prostudovat dostupnou literaturu a nashromáždit veškeré informace týkající se cykloturistiky v Krušných horách z pohledu aktivních forem cestovního ruchu

•

Vybrat v cílové oblasti vhodné lokality pro cykloturistiku, navrhnout z výjezdního místa vhodné trasy s pestrou škálou náročnosti a vzdáleností s akcentem na bohatost kulturně poznávací činnosti v jejich blízkosti.

•

Projet vybrané cyklotrasy a vyhodnotit vhodnost terénu pro cykloturistiku

•

Obsahově a metodicky správně trasy zpracovat

•

Zanalyzovat již vzniklé cyklotrasy a zjistit, zda je zde potenciál na trasy nové

- 16 -

3. METODIKA PRÁCE Ke zpracování této práce byly použity údaje získané těmito způsoby: •

Z turistických map, cyklomap jsme pečlivě vybrali trasy tak, aby vyhovovaly požadavkům této práce. Soustředili jsme se na výběr tras, které nejsou již cyklotrasou a kudy se dostaneme do zajímavého místa. Pro mapování terénu byly použity mapy v měřítku 1: 50 000 a cyklomapa v měřítku 1: 75 000

•

Z informačních letáků, turistických a cyklo průvodců a z jiné místopisné a odborné literatury jsme vybrali všechny potřebné informace kulturně poznávací činnosti, možnosti občerstvení a ubytování v dané oblasti.

•

Z webových stránek jsme použili údaje o méně významných obcích, také o aktuálně fungujících restauračních a ubytovacích zařízení, včetně otevírací doby a telefonického kontaktu.

•

Za pomoci turistického pozemního navigačního přístroje (dále jen GPS) značky „Garmin GPSMAP 60CSx“, jsme získali přehled o projetých trasách včetně jejich převýšení. Tuto trasu jsme doplnili o body zájmu, které jsme v zajímavém místě zadali ručně do GPS a které jsou vidět v záznamu mapy trasy.

•

Pomocí programu „MapSource“, jež je program na úpravu tras stažených z GPS, byly najeté trasy staženy z GPS a následně upraveny a zkopírovány do této práce. Výškový profil byl zjištěn díky programu z webových stránek „Everytrail“. [34]

•

Text je doplněn fotografiemi, pořízené z fotoaparátu „Canon PowerShot A520“ nebo z webových stránek s popiskami.

•

Vzhledem k velmi rozlehlému úseku Krušných hor, bylo pro praktickou část zvoleno jako výchozí místo Chomutov, které je nejen v mnohé literatuře popisováno jako brána do Krušných hor.

•

Mapy a záznamy z GPS ve formátu „gdb“ jsme vložili do přílohy č.4 na CD, pro jejich další možné použití

- 17 -

4. PRAKTICKÁ ČÁST

4.1. Charakteristika cyklotras Protože Krušné hory jsou velmi rozlehlé, pro praktickou část bude výchozím místem Chomutov, ze kterého se vždy dostaneme do Krušných hor. Všechny zpracované cyklotrasy mají tedy výchozí a konečný bod v Chomutově, kam je možná doprava autem, železnicí i autobusovou dopravou. Chomutov nabízí širokou škálu ubytování. Nejdelší zpracovaná cyklotrasa měří 72,5km. a nejkratší zpracovaná cyklotrasa měří 40,6km. Trasy jsou vedeny terénem převážně po pěších turistických značkách v kombinaci s cykoturistickými značkami, které vedou převážně po zpevněných komunikacích, ať již veřejných nebo účelových. Jedná se o poměrně náročné trasy, vzhledem k výchozímu bodu. Vždy musíme nastoupat několik kilometrů, než se dostaneme na hřeben. Avšak pokaždé jinou cestou. Lze si cestu samozřejmě i zkrátit autem či některým autobusem, bylo by ale škoda tyto části vynechat. Při projížďkách se ocitneme často v lese, na zpevněných kamenitých trasách, občas i na asfaltové hřebenové cestě. Cyklotrasy byly navrženy pro použití trekingových, v ideálním případě horských kol. Vzhledem k náročnosti

terénu,

vertikálnímu

a

horizontálnímu

profilu

jsou

vytvořené/navržené cyklotrasy určené především pro fyzicky zdatnější jedince. Možnosti občerstvení jsou nabízeny většinou ve všech větších obcích.

- 18 -

4.2. Cyklotrasy 4.2.1. Cyklotrasa č.1. – okolím Načetínských rybníčků ( Chomutov – Bečov – Blatno – Nový rybník – Jindřichova Ves – Načetín – Červený rybník – Novodomská rašeliniště – Nový rybník – Nový dům – Kamenička – II. a I. Mlýn – Chomutov )

Popis cyklotrasy: •

délka trasy: 40,6km

•

celkové převýšení: 620m

Na trasu vyrážíme z konečné městské hromadné dopravy (dále jen MHD) Chomutov (viz.Obr.č.16) , v ulici Lužická, po které se dáme doprava (300 m) ve směru do Bezručova Údolí, zde míjíme penzion a restaurace I.Mlýn (4 km), pak odbočujeme vpravo (300m, prudce stoupající zpevněná silnice) do Bečova (1,4km), odtud po cyklostezce do Blatna, kde se dáme za hostincem U Štěpána vlevo, projíždíme chatovou osadou, na křižovatkách se držíme vpravo až do okamžiku, kdy se z asfaltové cesty stává cesta lesní nezpevněná cesta, projíždíme lesem až na křižovatku lesních cest (350m) odbočujeme vlevo a pak stoupáme již bez odbočení až do okamžiku, kdy se napojíme na cyklotrasu č. 3078 (asfaltová cesta), dostáváme se na výraznější křižovatku cest (300m), kde je i tabule s mapou a cyklotrasami, pojedeme se podívat nejprve doleva po trase č. 3081 k rašelinovému rybníku Starý rybník (470m), po té se vrátíme ke křižovatce a pokračujeme po cyklotrase č. 3078 ve směru do Načetína, po 450m však odbočíme vpravo (lesní cesta), kudy klesáme do obce Jindřichova Ves, po místní komunikaci se dostáváme na křižovatku, kde se dáme vlevo okolo autobusové zastávky až do esíčka, kde odbočíme ostře vlevo (na nezpevněnou cestu), kde přijíždíme do útulné a stylové restaurace Inka (100m), odtud pokračujeme ve směru jízdy po nezpevněné cestě okolo chat až na silnici (650m, silnice III.třídy), kde se dáme vlevo ve směru do Německa, cestou po pravé straně míjíme Červený - 19 -

Rybník (870m), odtud rovně až k odbočce vlevo (570m) na cyklotrasu č. 3078 (nezpevněná cesta), po cyklotrase až po rozcestí (2,5km), kde se dáme vpravo po modré turistické značce (lesní cesta), po pravé straně Novodomské rašeliniště (570m), dostáváme se na rozcestí Nový dům (bývalá myslivna, 150m), jedeme rovně stále po modré a červené turistické značce, ale již i po cyklotrase č. 3081 až na viditelnost Starého rybníku, kdy v levotočivé zatáčce je lesní cesta vpravo (975 m), po té strmým terénním sjezdem na cyklotrasu č. 3078 (330m) doprava, odtud na další křižovatku cest (990m) , kde se dáme vpravo (silnice s nezpevněným povrchem) a klesáme až k vodní nádrži Kamenička (4,9 km) a na cyklotrasu č. 3078, po té klesáme na další rozcestí (2,9 km), držíme se vlevo směr Chomutov, cestou míjíme restauraci a kemp II.Mlýn (860m), pak i penzion a restaurace I.Mlýn (1km) a sjíždíme kolem řeky Chomutovky do Chomutova až k autobusové zastávce, kde jsme trasu začínali. Profil trasy je znázorněn na Obr.č.15

Místopis: Penzion a restaurace I.Mlýn Penzion je ideálním výchozím místem pro cykloturistiku, ale i pěší turistiku. Není snad v Chomutově člověka, který by neznal toto místo (Obr.č.4). Je vzdálené 6 km z centra města v hlubokém údolí Bezručova údolí. Je velmi vyhledávanou lokalitou všech sportovců. Nedávno zde byla otevřena nová cyklostezka, která stejně dobře slouží i nadšeným in-line bruslařům. V zimě si na své přijdou běžkaři. Celoročně je toto místo ideální pro sportovně založené rodiny s dětmi. Poblíž penzionu je pamětní deska Petru Bezručovi

Obr.č.4 Penzion a restaurace I.Mlýn [27] - 20 -

Bečov Obec Bečov, od 1. 1. 1951 část obce Blatno, leží 7,4 km SZ od Chomutova v nadmořské výšce 620m. Počátky jeho dějin jsou dost nejasné. Osudy Bečova byly odedávna úzce spojeny s nedalekým Blatnem. Tam se také chodilo do kostela a později i do školy, na poštu a k lékaři. Dlouho sem vedla také jediná silnice, spojující Bečov s okolím. Silnici do nynějšího Bezručova údolí dala správa červenohrádekcého velkostatku vybudovat a místy i vylámat ve skále až do roku 1895. [25]

Blatno Obec Blatno, dříve Platten leží na jižním svahu Krušných hor, téměř 8 km SZ od Chomutova, v nadmořské výšce 660m. O jeho prvním osídlení není nic bližšího známo. Rozhodně se však počátky jeho dějin nedají oddělit od blatenského hradu, pozdějšího zámku a řádu Německých rytířů. První dosud známá ucelenější zpráva je však až z roku 1344. Hovoří o "Virius Bleystofer, commandator in Blatna". Brzy se kolem hradu usadili lesní dělníci a různí řemeslníci ve službách hradu. Dodnes je zřejmé, že osada byla založena plánovitě na staré obchodní cestě ze Saska do Čech. Poblíž komendy vybudoval řád kostel, který byl roku 1384 zmiňován již jako farní. [23]

V Blatně je možno využít

občerstvení i ubytování v restauraci a penzionu U Štěpána, tel. 474 620 135, mobilní tel.: 602 140 107

Obr.č.5 Penzion Blatno a restaurace U Štěpána [24] - 21 -

Jindřichova Ves Jindřichova Ves, část Kalku a dříve Heinrichsdorf, leží na mírném návrší, kterému Němci říkali Steinberg, 750m nad mořem. Od Chomutova je vzdálen 18 km na SSZ a její dolní část navazuje u kapličky přímo na Načetín. Jindřichova Ves nemá typickou náves, jakýmsi centrem je právě okolí této kaple – budova Lesní správy, restaurace, obchod. Hlavní řadová zástavba této dolní části Jindřichovy Vsi probíhá podél staré cesty, která vedla z Marienbergu přes Jindřichovu Ves až k soukromé cestě červenohrádeckeho panství, který byl roku 1913 nově postaven. Byla založena roku 1775 tehdejším majitelem panství Červený Hrádek hrabětem Jindřichem z Rottenhanu jako osada lesních dělníků a uhlířů. Jméno dostala podle křestního jména zakladatele, vynikajícího podnikatele, který se zasloužil o rozvoj průmyslu v Krušných Horách. Málokdo dnes již ví, že tehdy bývaly v Jindřichově Vsi také malé lázničky s kameny vydlážděným venkovním bazénkem, jehož pozůstatky jsou i dnes dobře patrné. Lázničky patřily k hostinci, vzdálenému asi 300m. [20]

Načetín Načetín, německy Natschung, od roku 1960 část obce Kalek, leží cca 19km po silnici SSZ od Chomutova, těsně na saské hranici, v nadmořské výšce 740m.Začíná za Kalkem a pokračuje podél Načetínského potoka a silnice, vedoucí z Kalku do Pohraničí.Centrum vesnice tvoří budova bývalé školky, dnes rekreačního střediska.Za ním je malý bufet a kaplička. Kousek od ní navazuje přímo na Načetín svojí kapličkou Jindřichova Ves. [20] Dnes je Načetín spíše rekreační oblastí. Najdeme zde sportovní vyžití pro rodiny s dětmi na svěžím horském vzduchu a moc pěknou ničím nerušenou přírodou (Obr.:7). V Načetíně je i výtečná restaurace Inka s ubytováním, stylově zařízená, za příznivé ceny (Obr.:6). Dokonce je možno využít relaxační masáže. Tel. 474 654 676 nebo 603 311 986, otevřeno denně od 12 do 22 hod, mimo úterý.

- 22 -

Obr.č.6 Restaurace Inka, Načetín

Obr.č.7 pohled z restaurace

Po cestě z Načetína míjíme Červený rybník ( Obr.č.8 ), který je po barvě rašeliny nazýván právě Červeným. Těla koupajících se lidí, jsou pak načervenalá. Nicméně koupel v rašelinovém rybníčku je mnohdy příjemným osvěžením i zážitkem.

Obr.č.8 Červený rybník

Národní přírodní rezervace - Novodomské rašeliniště Rozlohou největší rezervace v Krušných horách. Byla vyhlášena v roce 1967 a po úpravách v roce 1999 činí její současná rozloha 574,8ha. Rašeliniště vrchovištního typu je pokryto největšími souvislými porosty - 23 -

borovice blatky

v Krušných horách (Obr.č.9). Zahrnuje dva celky dříve

pojmenované Jezerní a Načetínské rašeliniště.Na jihovýchodním okraji byly uměle založeny rybníky Nový (Obr.č.10) a Starý (Obr.č.11). [5] Mezi nimi je opuštěná hájovna Nový dům, po kterém nese území název. Rybníky, z nichž právě Nový poskytuje nejmalebnější pohled na rezervaci, mají regulační funkci pro vodárenskou

nádrž na Kameničce pramenící

v oblasti rašeliniště.

Obr.č.9 Novodomské rašeliniště

Obr.č.10 Nový rybník

Obr.č11 Starý rybník

Vodní nádrž Kamenička (Obr.č.13) Kamenička je přehrada na stejnojmenném potoce v Krušných horách na severozápadě Čech, v okrese Chomutov. Nachází se 1,5km před ústím a byla postavená v letech 1899–1904. Slouží k zásobování pitnou vodou. Kamenná tížní hráz (Obr.č.13) je dlouhá 153m, vysoká 31m a vytváří nádrž o ploše 6ha a délce vzdutí 450m. Přehrada je technickou památkou, přístup na hráz a do - 24 -

okolního I. ochranného pásma vodního zdroje není povolen. [14]

Obr.č.12 Kamenná hráz Kameničky

Obr.č.13 Vodní nádrž Kamenička

Restaurace a autokemp II.Mlýn (Obr.č.14 ) Další z možných restaurací je i 7km vzdálené místo od Chomutova, opět v Bezručově údolí, jen pouhý 1km od I.Mlýna. Zde jsme ještě blíže přírodě, v bezprostřední blízkosti řeky Chomutovky.

Obr.č.14 Pohled na uvítací tabuli autokempinku II.Mlýn

- 25 -

Obr.č.15 Mapa profilu trasy č.1

- 26 -

Obr.č. 16 Mapa trasy č.1

- 27 -

4.2.2. Cyklotrasa č.2. – Přes hory do centra města ( Chomutov – Buky nad Kameničkou – Novodomská cesta – Černý rybník – Mezihoří – Orasín – Boleboř – Drmalská myslivna – Červený Hrádek – Jirkov – Kamencové jezero – Lesopark – Chomutov )

Popis cyklotrasy: •

délka trasy: 40,8 km

•

celkové převýšení: 523m

Na trasu vyrážíme z konečné MHD Chomutov Lužická (viz Obr.č.22), v ulici Lužická, po které se dáme doprava (300 m) do Bezručova Údolí. Míjíme I. a II.Mlýn (5,6km), za II.mlýnem dojedeme na rozcestí (607m), kde se dáme vpravo. Míjíme vodní nádrž Kamenička (2,1km), jedeme po modré turistické značce malebným údolím říčky Kameničky po šotolinové cestě do rozcestí (4,2km). Jedeme vpravo, na dalším rozcestí se dáme opět vpravo po rovné šotolinové cestě, tzv.Novodomské cestě (2km). Po té dojedeme na silnici vedoucí do Kálku, my se dáme opět vpravo. Míjíme Černý rybník (217m) a po silnici sjíždíme do Mezihoří (2,2km). Odtud se dáme na vedlejší silnici vlevo a na další křižovatce cest (1,6km) opět vlevo na cyklotrasu č.25211. Po ní míjíme Orasín a dojedeme do Boleboře. Na křižovatce cest se dáme vpravo na cyklotrasu č. 25220. Po 940m sjedeme z cyklotrasy vlevo na lesní cestu. Jedeme obtížným terénem v lese (1,8km) kolem obory až se napojíme na zelenou turistickou značku. Dáme se vpravo. Jedeme okolo Drmalské myslivny (1,4km), do obce Drmaly (730m). Odtud jedeme na Červený Hrádek (1,5km) a do Jirkova (1,4km).dále po městské cyklostezce k Zooparku (3,5km) a ke Kamencovému jezeru (400m) . Dále se držíme cyklostezky, která nás dovede k železničnímu nádraží (1,5km), dále rovně ulicí Vilová na křižovatku, kde se dáme rovně a na další křižovatce vpravo na ulici Bezručova, která nás dovede až na zastávku MHD Lužická, odkud jsme vyjížděli (1,6km). Profil trasy je znázorněn na Obr.č.21. - 28 -

Místopis: Buky nad Kameničkou (Obr.č.17) Přírodní rezervace, přirozený, asi 200 let starý komplex bukoklenového lesa, krásné výhledy na rezervaci ze skalisek na protější stráni.

Obr.č.17 Buky nad Kameničkou

Černý rybník (Obr.č.18) Další z mnoha rašelinových rybníčků v oblasti Krušných hor, v létě může být příjemným osvěžením při cyklovýletě.

- 29 -

Obr.č.18 Černý rybník Mezihoří Mezihoří, dříve Gerštofr a německy Gersdorf, leží 9,4 km severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce 745 m. [26] Dnes je Mezihoří vyhledáváno pro malý lyžařský areál, ve kterém jsou 2 sjezdovky obtížnosti modrá a červená. Ideální pro začátečníky a mírně pokročilé. V blízkosti je nově postavený Penzion Mezihoří (Obr.č.19). Součástí penzionu je i stylová restaurace a pivnice. Nechybí ani místnost pro úschovu kol. Po dohodě je možné přihlásit i domácí zvířata. Tel. 474 33 44 65

Obr.č.19 Penzion Mezihoří [33]

Orasín Orasín, německy Uhrissen, od roku 1954 část obce Boleboř, leží v nadmořské výšce 565 m. jeho dolního okraje se dotýká horní tok řeky Bíliny, jejíž údolí se od Orasína dále po proudu nazývá Telšské. [22]

Boleboř Obec 6 km od Jirkova v nadmořské výšce 619m patří k nejstarším osadám v pohoří. Koncem 50. let došlo v obci k dalšímu velkému rozvoji. Velkodůl Čs. Armády dal přestavět zdejší bývalý hostinec na rekreační středisko a nechal k němu také přistavět ubytovací část s 56 lůžky. O pobyty zde byl velký zájem a - 30 -

přiměl obyvatele měst, aby si kupovali zdejší neobydlené chalupy a budovali si zde rekreační bydlení, čímž se Boleboř stala rekreační oblastí. [1] V Boleboři je možno využít pronájem nově postavené chaty U Hájevských pro 5 osob a využít některou z nabídek zábavy, např. kurz snowkitingu nebo snowboardingu, tel. 724016888

Drmaly, Drmalská myslivna První zmínka o Drmalech pochází z roku 1516. V této době již Drmaly patřily pod panství Červený Hrádek. Zdejší kaplička sloužila pouze jako modlitebna. Do roku 1869 patřily Drmaly k faře v Novém Sedle, poté spadaly pod jirkovskou faru.Až do poloviny 19.století žilo v obci velké množství Židů. koncem 19. století tu však již nežil ani jeden. [19] Každý kdo pojede oko Drmal, by neměl vynechat Výletní restauraci Drmalská myslivna, jsou zde k dispozici i lůžka. Kontaktní telefon: 602 483 599 web: www.drmalskamyslivna.cz Otevřeno: Neděle - Čtvrtek od 10:00 hod. do 22:00 hod. Pátek - Sobota od 12:00 hod. do 24:00 hod.

Červený Hrádek (Obr.č.20) Na vršku nedaleko Jirkova stojí malebný zámeček Červený Hrádek. Název pochází z období husitských válek, kdy nechal tehdejší majitel Václav z Moravěvsi a kopist stavbu natřít na červeno. V průběhu staletí zámek několikrát změnil svou podobu a dnes jeho fasáda září žlutou barvou. Červená zůstala už jen střecha a nádvoří, které zdobí podivuhodné dřevěné pohádkové postavy. Jsou dílem manželů Stejných, správců zámku. Oba vyřezávání propadli a svým sochám věnují každou volnou chvíli. Na místě dnešního barokního zámku stál až do poloviny 17.století středověký hrad založený na přelomu 13.a14.století. Tehdy se nazýval Nový Žeber. Ten byl v 15.století přejmenován na Borek. Dnes má zámek podobu čtyřkřídlé stavby s uzavřeným obdélným nádvořím. Nad dvouramenným schodištěm zdobí fasádu bohatě zdobený barokní - 31 -

portál s datem vzniku památky. Na nádvoří jsou kašny se sochami Polyféma a Odyssea. Jsou dílem sochaře Jana Broková. Za pozornost stojí také interiéry, z nichž největší je rytířský sál. Zajímavou prostorou je zámecká kaple sv.Jana Křtitele založená na konci 17.století. Červený Hrádek dnes tvoří centrum kulturního a společenského dění. Na zámku se můžete přidat třeba k nočnímu reji tajemných bytostí s upíry a čerty nebo na sv.Mikuláše potkat v Jirkově povoz se skupinou čertů sbírající neposlušné děti. Mezi nejoblíbenější akce pořádané na zámku patří Mistrovství Červeného Hrádku ve vaření svíčkové, letní sympózium v dřevosochání či hojně navštěvovaný Živý Betlém, scénické zpracování novozákonního příběhu. Na Červeném Hrádku je zkrátka živo po celý rok. [10]

Obr.č. 20 Červený Hrádek [19]

Součástí zámku je i výtečná restaurace a dokonce zde můžete i přespat. Více na tel: 474 654 265

Jirkov Mnoho krásných bájí a pověstí tohoto kraje je svázáno s Jirkovem. Jirkov leží pod Krušnými horami 6 km severovýchodně od Chomutova. Město vzniklo jako podhradí strážního hradu Borek (dnešního Červeného Hrádku) na bývalé - 32 -

zemské stezce, zvané Míšeňská zemská brána. Stezka vedla ze Saska přes Boleboř, Jirkov, Postoloprty a Louny až do Prahy. Nejstarší dějiny města a hradu nejsou známy. Jen pověst vypráví, že hrad byl již v 10.století sídlem pánů ze Shconburgu. Založení města spadá pravděpodobně do poloviny 13.století, do doby krále Otakara II.

Na jaře 1421 byl hrad obležen husity a byl dobyt.

V 16.století bylo ve městě již šest řemeslnických cechů a začal se vyrábět kamenec. Teprve po roce 1945 začalo osidlování Jirkova českým obyvatelstvem. Dnes ve městě žije 20 000 obyvatel. Kostel sv.Jiljí – Nejstarší jirkovská stavební památka. Od roku 1300 stojí na Kostelním náměstí. Jeho současná podoba je výsledkem přestaveb provedených roku 1538 a na přelomu 17.a 18.století. Morový sloup s pietou – Umělecky hodnotné dílo českého barokního sochaře J.Brokoffa. postaven na památku přežitých hrůz v době třicetileté války a let následujících,Přemístěn v roce 1965 z hlavního náměstí k děkanskému kostelu. Vila majitelů cirkusu Kludský – tento slavný cirkus měl od roku 1920 v Jirkově své zimoviště, cvičnou manéž, stáje a halu pro drezúru šelem, vila stojí u cesty do Vinařic. [1] Možnosti ubytování a občerstvení viz příloha č.1.

Lesopark Lesopark nebo také Podkrušnohorský zoopark. V blízkosti chomutovského Kamencového jezera je oáza zeleně. Je tu zoopark, kde zvířata nacházejí bezpečný domov. Pravidelné odchovy kopytníků, přírůstky makaka magota nebo první přirozené odchovy pelikánů a kormoránů v České republice – to je vlastně nejlepší poděkování za péči, která je jim zde věnována. V roce 1992 byl zoopark přijat do evropského programu pro záchranu ibise skalního. Od roku 1992 pracuje při zooparku středisko ekologické výchovy. [1]

Kamencové jezero Na okraji města Chomutova se rozkládá rekreační areál Kamencové jezero. Jezero, které je světovou raritou. Jsou to vlastně zatopené doly na kamenec - 33 -

a síru, jejichž původ se datuje z roku 1588. Voda jezera je prosycena prvky železa, aluminia, manganu, zinku, vápníku, magnesia, draslíku, sodíku, chloru a sloučenin síry, jejichž přítomnost vylučuje jakýkoliv organický život v jezeře kromě prvoků, ovšem jako voda je lidskému zdraví prospěšná, a proto koupání v něm je nejen příjemné, ale i osvěžující. Jejich vlastností se dříve využívalo k léčení kožních chorob.Jezero měří po svém obvodu téměř 3km s maximální délkou 676m, střední šířka je 240m. Průměrná hloubka je 2m a nejhlubší místo 3,25m. Tato malá hloubka umožňuje snadné prohřátí vody. Jeho pH se pohybuje okolo 3,5. [1] V areálu Kamencového jezera je možné

ubytování v chatičkách –

Autokemp Kamencové jezero, tel. 474 688 029. Dále je možné využít dalších služeb, např.: půjčovny loděk, šlapadel, vyzkoušet si vodní lyžování nebo si zahrát minigolf.

Obr.č.21 Profil trasy č.2

- 34 -

Obr.č.22 Mapa trasy č.2

- 35 -

4.2.3. Cyklotrasa č.3. – Pohraničím okolo Přísečnické přehrady ( Chomutov – Bezručovo Údolí – Pašerácká – vodní nádrž Přísečnice – Kryštofovy Hamry – Hora Svatého Šebestiána – vodní nádrž Křímov – Bezručovo Údolí – Chomutov )

Popis cyklotrasy: •

délka trasy: 72,5km

•

celkové převýšení: 750m

Na trasu vyrážíme z konečné MHD Chomutov Lužická (viz Obr.č.30), v ulici Lužická, po které se dáme doprava (300 m) do Bezručova Údolí. Míjíme I. a II.Mlýn (5,6km), za II.mlýnem dojedeme na rozcestí (607m), kde se dáme rovně a na dalším doleva. Jedeme po cyklotrase č. 3079 údolím řeky Chomutovky, cestou míjíme studánku s pitnou vodou (3,5km), dále tzv.Pašeráckou (4,7km, bývalá hospoda, nyní zchátralé stavení), dostáváme se k rozcestí (6,5 km), kde se dáme prudkým výšvihem vpravo po cyklotrase č. 3081 k dalšímu rozcestí u rybníčku (1,8 km), kde sjedeme z cyklotrasy doleva a po 1,7 km se napojujeme na silnici vedoucí do Německa. My se dáme vlevo a po 700 metrech ze silnice sjedeme na Krušnohorskou magistrálu č.23. Po té jedeme pěknou, zato ale velmi větrnou příhraniční krajinou celých 9,5km až k vodní nádrži Písečnice. Po 2 km se dostáváme do Kryštofových Hamrů a dále pokračujeme okruhem Přísečnické nádrže (12,5km) až k památníku. Odtud se vrátíme cca 800metrů a odbočíme vlevo, po 2,5km se napojíme na červenou turistickou značku. Po té se dostaneme do Nové Vsi u Křímova (7,4km), pokračujeme po červené na Horu Svatého Šebestiána (1,9km). Dále pokračujeme po cyklotrase č.3003 na rozcestí (5,1km), kde se dáme ostře vlevo a držíme se po této cestě až k rozcestí do Bezručova Údolí (4,4 km), zde odbočíme vpravo na modrou turistickou značku a terénem dojedeme až do Chomutova, do zastávky MHD Lužická (5,9 km). Profil trasy je znázorněn na Obr.č.29. - 36 -

Místopis: Bezručovo Údolí Bezručovo údolí patří k nejdelším a k nejpůvabnějším údolím v Krušných horách. Bylo vytvořeno asi 13km dlouhým horním tokem Chomutovky, která pramení v rašeliništích u Hory Svatého Šebestiána. Proud Chomutovky kdysi poháněl tři Dolské mlýny, původně pily. Na začátku údolí u města je akvadukt Podkrušnohorského převaděče vody a Památník Petra Bezruče – bludný balvan s bronzovou deskou a reliéfem kouřícího ještěra (jak básník sám sebe charakterizoval) - z roku 1946. [2] Údolím vede modrá značka, také cykloturistická značka a poměrně nově je zde vybudována cyklostezka a stezka pro in-line bruslaře.

Při vjezdu do Bezručova údolí nás vítají tabule se

zajímavostmi, které můžeme během výletu spatřit. (Obr.č.23) V místě bývalého I.i II.Mlýna je dnes restaurace i s ubytováním. V místě III.Mlýna je pouze prázdný plac, např. na parkování. Detaily, se kterými se můžeme setkat jsou mnohdy fascinující. (Obr.č. 24)

Obr.č.23 Uvítací tabule

Obr.č.24 Přírodní detail

- 37 -

Přísečnice Je přehrada (Obr.č.25) v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362hektarů, průměrná hloubka je okolo 50metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6metrů. Nádrž slouží k zásobování měst v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou. Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolou vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau. V zaplavené oblasti stálo staré krušnohorské hornické město Přísečnice, které bylo v letech 1973 až 1974 zbouráno. Kvůli zřízení 1.ochranného pásma musely být zbourány i obce Dolina, Kotlina a Rusová. Stavba 50metrů vysoké sypané hráze začala v letech 1969 až 1970 a přehrada byla napuštěna v roce 1976. [14]

Obr.č.25 Vodní nádrž Písečnice

V jižní části Přísečnické přehrady je místo (Obr.č.26), které je věnováno památce krušnohorských lesníků, kteří se zasloužili o obnovu lesních porostů na hřebenech Krušných hor. Vlivem imisní kalamity došlo v druhé polovině 20.století k odlesnění plochy 40.tisíc hektarů. Je zde umístěna pamětní deska, odpočívadlo a studánka s pitnou vodou. V suchém období může být studánka vyschlá.

- 38 -

Obr.č.26 Odpočinkové místo s památníkem

Kryštofovy Hamry Kryštofovy Hamry, leží v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce kolem 670m. leží uprostřed krásných lesů. Nad vesnicí se tyčí hráz vodní nádrže Přísečnice, jejíž výstavba osudy vsi hodně změnila. Již z názvu obce je zřejmé, že zde kdysi stávaly vodní hamry. První železárna vznikla pravděpodobně roku 1621. v okolí Kryštofových Hamrů ležely doly Josef, Kryštof a Nové štěstí. Celá staletí se zde dobýval magnetit a krevel, v menší míře se zde těžilo i stříbro, měď a galenit. [8] Dnes jsou Kryštofovy Hamry obydleny převážně chalupáři. Jsou zde i rodinné penziony nabízející klid a pohodu. V obci je hraniční přechod pro pěší do Německa. Krásnou procházkou se po 1km dostaneme do německého Schmalzgrube, kde je pěkné letní koupaliště s vyhřívanou vodou. Penzion Dudýnek, kontakt: www.penziondudynek.cz

Hora Svatého Šebestiána Hora Svatého Šebestiána se nachází nedaleko hraničního přechodu se SRN. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Hoře Svatého Šebestiána pochází z roku 1560. Díky své výhodné poloze u obchodní cesty a rychlému rozvoji rudného hornictví městečko v těchto letech zažívalo velký rozmach. Poloha města v blízkosti německé hranice jeho obyvatelům sice skýtala řadu výhod, bohužel v době války toto strategické místo obzvláště strádalo průchody různých armád. Hora Svatého Šebestiána byla opakovaně pleněna a do historie se zapsala jako - 39 -

obec s bohatou a často pohnutou historií. Město si zachovalo renesanční půdorys s parkem a pseudorománským kostelem z 19. století v centru. Mezi další památky patří radnice a sloup se sochou Dobrého pastýře. V současnosti je i přes své drsné klimatické poměry vyhledávaným rekreačním střediskem. [9]

Vodní nádrž Křímov Vodní dílo Křímov je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem. Vstavěná byla v letech 1953–1958. Kolem nádrže vede turistická stezka, přístup k vodní hladině je však zakázán, rovněž hráz přehrady není volně přístupná. [28]. Cestou z Křímovské přehrady je k vidění krásná příroda (Obr.č.27,28)

Obr.č.27 Pohled ze sedla

Obr.č.28 Pohled do lesa

- 40 -

Obr.č.29 Profil trasy č.3

- 41 -

Obr.č.30 Mapa trasy č.3

- 42 -

4.2.4. Cyklotrasa č.4. – Okolo zámku za drsným severem ( Chomutov – Vysoká Pec – zámek Jezeří – Dřevařský rybník – horský hotel Lesná – Brandov – Telčské údolí – Kalek – Boleboř – Orasín – Telšské údolí Chomutov )

Popis cyklotrasy: •

délka trasy: 70,00km

•

maximální převýšení: 595m

Ze zastávky MHD Lužická (viz Obr.č.38) vyjíždíme vlevo a jedeme po hlavní, na křižovatce jedeme rovně ulicí Cihlářská až k semaforům, zde rovně a za viaduktem doleva na cyklostezku.(1,7km). Po té až do Jirkova na ulici Červenohrádecká (7,5km), kde na velké křižovatce se dáme vpravo, dále na konci ulice (1,1km) vpravo a hned vlevo. Napojujeme se na další cyklostezku, která nás dovede k Novomlýnskému rybníku. Odtud vpravo a po 100metrech vlevo na silnici, která nás dovede do Vysoké Pece (2 km). Pokračujeme po silnici č. 0135 až se napojíme na žlutou turistickou značku (2 km). V tomto místě jsme na okraji Národní přírodní rezervace Jezerka. Od tohoto rozcestí se můžeme zajít podívat po značce asi 300m ke skalní vyhlídce v místech, kde stával hrad Starý Žeberk Po žluté se dostaneme k zámku Jezeří (2,5 km), odtud pokračujeme

po zelené

k Dřevařskému rybníku (5,5 km). Celý tento úsek je stoupání, prvních 500m pojedeme po lesní pěšině, pak po zpevněné lesácké cestě. Na rozcestí (100m) se dáme vlevo na červenou a po 4km přijíždíme k horskému hotelu Lesná. Od hotelu se držíme vlevo po modré, míjíme Malý Háj a Rudolice v Horách (4 km). Jsme na rozcestí, dáme se neznačenou cestou vpravo okolo Rudolického rybníka a sjíždíme do Brandova (8,2 km). Odtud po modré podél hranic a

Načetínského

potoka k bývalé Gabrielini Huťi (4,5 km). Pokračujeme po modré, nyní již se vzdalujeme od hranic a je zde Telčský potok k rozcestí (1,2 km), zde odbočujeme ostře vpravo a dostáváme se do obce Kalek (5 km). Z Kalku po cyklotrase č. 25215 do Boleboře ( 7,7 km ) odtud po cyklotrase č. 25211 přes Orasín k rozcestí - 43 -

( 1,5 km ), kde se dáme vlevo mimo cyklotrasu. Dostáváme údolím řeky Bíliny k Jirkovské vodní nádrži ( 2,5 km ). Po 3,4 km se dostáváme do Jirkova na silnici vedoucí do Chomutova. Dáme se vpravo. Projedeme Březovým a Kamenným vrchem, dostáváme se na sídliště Březenecká, kde na křižovatce jedeme vpravo. Na další křižovatce opět vpravo okolo diskontu Penny. Na další křižovatce se dáme vlevo na ulici Blatenskou a pod kopcem na první větší křižovatce se dáme vpravo. Tudy až k zastávce MHD Lužická. Profil trasy je znázorněn na Obr.č.37.

Místopis: Vysoká Pec Oblast, ve které leží Vysoká Pec, nebyla svými podmínkami příznivá pro zemědělství, trvalo tedy velice dlouho, než došlo k jejímu osídlení. První zápis v pozemkových knihách, vztahující se k Vysoké Peci, tak pochází až z roku 1812. Dodnes není známo, kdy přesně a jak ves vznikla. Díky svým čistým ulicím, upraveným rodinným domkům a zahrádkám, obec v roce 1996

zvítězila

v regionálním kole soutěže "Program obnovy vesnic". [31] V obci je koupaliště s restaurací, ve Vysoké Peci je možno se i ubytovat. Možnosti viz příloha č. 2

Národní přírodní rezervace Jezerka Jezerka je Národní přírodní rezervace a najdeme ji v oblasti Krušných hor, patří k nejcennějším oblastem těchto hor. V období čtvrtohor tu byly zvětráváním skalních výstupků vytvořeny vrcholové skály, mrazové sruby, viklany, rozsedlinové jeskyně a na úbočí kopců suť balvanů. V roce 1969 byla tato lokalita vyhlášena Národní přírodní rezervací Jezerka na rozloze 130ha. Součástí rezervace je i ochrana lesních porostů. V nižší nadmořské výšce rostou smíšené lesy, čím výše budeme stoupat tím se bude složení lesa měnit na převážně bukové a v nejvyšších místech pak roste čistá bučina. V oblasti rezervace je zřícenina hradu Žeberku, a pod ní se dochoval pozůstatek lipodubové bučiny. Na - 44 -

slunečných stráních kopců rostou staré duby a jejich věk je odhadován na 250 let. V některých oblastech připomíná bučina charakter pralesa. V lokalitě rostou zajímavé a vzácné druhy rostlin. Své útočiště tu našlo také několik vzácných druhů ptáků, plazů a obojživelníků. V jižní části Národní přírodní rezervace Jezerka roste památná Žeberská lípa, tento strom patří k nejstarším v regionu Mostecka. Věk lípy je podle odborníků odhadován na 750 let. [5]

Zámek Jezeří (Obr.č.31) I když krajina pod Krušnými horami prošla radikálními proměnami, během nichž zanikly Ervěnice, Nové Sedlo, Komořany, Třebušice, Dřínov, Albrechtice i Dolní Jiřetín, dodnes obdivujeme genialitu starých stavitelů, kteří snad pro zámek nemohli zvolit příhodnější místo. Není to však jen význam prvotřídní architektonické dominanty, který nám imponuje. Zámek Jezeří sehrával dominantní roli i v dějinách tohoto kraje. Dnešní barokní stavba překrývá renesanční zámek a ten zase gotický hrad. Mohli bychom jít ještě hlouběji do historie a sledovat původní slovanské osídlení celé oblasti. Ještě o něco dříve si tato místa vybrali pro své sídlo dávní Keltové, kteří měli své oppidum i svatyně na svahu krušnohorského úpatí. Dnes je zámek Jezeří památkou první kategorie, výjimečnou nejen pro svoji mimořádnou uměleckou a architektonickou hodnotu, ale i pohnutý osud, neobyčejně krásnou polohu a význam pro současný i budoucí vývoj a formování života v podkrušnohorské krajině. Kdysi honosné sídlo rodu Lobkowiczů bylo významným kulturním a společenským centrem. V nedávné neslavné minulosti bylo vystaveno nezájmu a dlouholetému chátrání. Ze zámku je výhled na hnědouhelné velkolomy (Obr.č.32). Ke konci 90.let min. stol. byly zahájeny rekonstrukční práce, ale vzhledem k velikosti objektu jsou realizovány značně pomalu. Přes tuto komplikaci bylo přistoupeno ke zpřístupnění zámku, za cenu mnohých provizorií a nestandardních podmínek. Za pochopení a překonání těchto nejrůznějších komplikací Vám bude odměnou zcela neobvyklý zážitek vidět památku ve své původnosti a autenticitě a při častějších návštěvách budete svědky postupné - 45 -

obnovy a znovuvzkříšení bývalé „Perly Krušných hor“. [32]

Obr.č.31 Zámek Jezeří [32]

Obr.č.32 Zámek Jezeří v pozadí důl [32]

Dřevařský rybník Dřevařský rybník, dříve nazývaný Flössteich (Plavební rybník), leží 1,5km jihozápadně od Nové Vsi v Horách. Byl založen v době baroka a jak naznačuje jeho název, pomáhal při plavení dřeva po Albrechtickém potoce. Rybník s čistou vodou je skvělým místem na koupání, ovšem i v létě je zde studená voda (leží v nadmořské výšce 770m). [31]

Horský hotel Lesná (Obr.č.33) Horský hotel Lesná se nachází přibližně 2km jihovýchodně od Malého Háje a 5km jihozápadně od Nové Vsi v Horách, přímo na hřebenu Krušných hor - 46 -

na vrcholu stejnojmenného návrší (914m). V současnosti hotel nabízí ubytování ve dvou až pěti lůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na chodbě.V přízemí horské chaty se nachází bar s restaurací s celotýdenním provozem s kuřáckou a nekuřáckou částí . V letních měsících je pro hosty v provozu krytá venkovní terasa (cyklistické odpočívadlo pro cca 40 osob). U hotelu je dále připraveno venkovní posezení s krytím přístřeškem a ohništěm, kde je možno na objednávku grilovat selata, krůty. Otevřeno je denně, tel. 476 113 040 [17]

Obr.č.33 Horský hotel Lesná [17]

Brandov Svým vznikem se Brandov řadí spíše mezi obce mladší - ves byla založena až v 16.století. První dochovaná písemná zmínka o Brandově pochází z roku 1549. V okolí Brandova se v letech 1826 – 1924 těžilo nejkvalitnější černé uhlí, antracit a to ve čtyřech dnes již zcela vytěžených slojích v malé izolované prvohorní permokarbonské pánvi. U Brandova stojí skála zvaná Loupežnický zámek, i když tady nikdy žádný skutečný hrad nebo zámek nestál. O skále se vypravuje, že uvnitř skrývá poklady a jako obvykle se otevírají na Velikonoce. [9] Občerstvit anebo ubytovat se můžeme v penzionu Klášterní jizba, Brandov číslo popisné 32.

- 47 -

Telčské údolí Telčský potok vytéká z rašeliniště Na spáleništi ležícího 1km severozápadně od Lesné v nadmořské výšce 885m. Protéká osadou V Díře a stejnojmenným rybníčkem a jižně od Rudolic v Horách se jeho tok stáčí k severozápadu. Zde začíná krásné horské údolí porostlé nekosenými loukami a skupinami stromů, postupně zarůstající mladou umělou výsadbou. Na svazích údolí, zejména na jeho pravé straně, se objevují mohutné balvany a bizarní skalní útvary tvořené jemnozrnnou dvojslídnou pararulou. Meandrující potok protéká kamenným korytem a na několika místech jej překračují kamenné můstky. Potok je dlouhý celkem 9,1 km a velká část jeho toku tvořila přirozenou hranici okresů Most a Chomutov. Při povodni v srpnu 2002 rozvodněný Telčský potok na řadě míst podemlel cestu vedoucí po dně údolí a zničil většinu můstků, které ho překračovaly. V roce 2004 byly všechny můstky a cesta opraveny a cesta údolím je nyní stejná idyla jako před povodní. [30]

Kalek Kalek,horská ves nepravidelného půdorysu u česko-německých hranic, leží v nadmořské výšce kolem 700m. Nemá typickou náves. Dominantou obce, viditelnou i ze saské strany, je kostel sv. Václava a bývalý zámeček. Oblast Kalku je bohatá na vodní zdroje. Kromě Načetínského potoka, tekoucího podél hranice, je zde ještě Bílý potok a další potůčky i náhony pro dřívější hamry, mlýny a pily, doplněné rybníky a vodními nádržemi. [2]

Telšské údolí V Telšském údolí řeky Bíliny byla vybudována vodní nádrž Jirkov ke zlepšení zásobování podkrušnohorských oblastí pitnou vodou. Telšské údolí je opět jedním z krásných míst, které můžeme potkat v Krušných horách. [2]

- 48 -

Chomutov Město Chomutov se nachází v západní části Ústeckého kraje. Město se rozkládá při okraji podkrušnohorské pánve na jižním úpatí Krušných hor. Nadmořská výška, v níž se sídlo nachází, se uvádí 330m, nicméně reliéf katastru města je daleko členitější. Nová výstavba zasahuje až na svahy Krušných hor a rozdíl nejvyšší a nejnižší nadmořské výšky tak činí 120m. Město vzniklo na křižovatce starých obchodních cest spojujících Prahu s Lipskem a Cheb s Ústím nad Labem. První zmínka o vlastním městě pochází z roku 1252, kdy městečko Chomutov získal řád německých rytířů. Po roce 1411 je král Václav IV. odňal řádu a vystřídala se zde řada feudálních majitelů. Nejvýznamnější byli páni z Vřesovic, Calta z Kamenné Hory, Veitmilové a Lobkovicové. Už v 16. století se u města těžil kamenec. V prostoru těžby pak v 19.století vzniklo Kamencové jezero, které se stalo významným lázeňským a rekreačním střediskem. Významným předělem v dějinách Chomutova byl rok 1605, kdy město od královské komory koupilo panství zahrnující území až k saské hranici a stalo se tak svobodným a následně královským městem. Po třicetileté válce rozvoj města stagnoval. K jeho rychlému rozvoji došlo až ve druhé polovině 19.století s vývojem těžby uhlí a železářského průmyslu . Kolem roku 1870 se stal Chomutov významným železničním uzlem. Po roce 1989 došlo k útlumu těžkého průmyslu a ve městě došlo k významnému zlepšení životního prostředí. Byl kladen důraz na rekreační aktivity jak v areálu Kamencového jezera, tak při rozvoji Podkrušnohorského zooparku a rekreační zóny v Bezručově údolí. Vzhledem k historickým památkám i rekreačním možnostem ve městě i v okolí je dnes Chomutov zajímavým turistickým cílem a významným místem cenných kulturních památek. Jádro města si zachovalo středověký půdorys, typický pro bývalé tržní město. Náměstí 1.máje je zajímavé především měšťanskými domy s podloubím. [1]

Kostel

sv.Kateřiny

(Obr.č.34)

–

Nejcennější

stavební

památka

Chomutova a jedna z nejstarších staveb tohoto druhu v Evropě. Byl vybudován ve 2.polovině 13.století řádem německých rytířů současně s komendou, která byla později přestavěna na renesanční zámek. Původní hradní kaple spolu s řádovým - 49 -

hradem je dnes zcela zastavěna v budově radnice. V listopadu roku 2000 byl kostel po více než 200 letech znovu otevřen pro veřejnost. Konají se zde výstavy a koncerty a navštívit jej můžete také v rámci prohlídky expozice Oblastního muzea. [1]

Obr.č.34 Kostel sv.Kateřiny [18]

Kostel nanebevzetí panny Marie – Původně gotický. Dnešní stavba postavena od roku 1516.

Kostel sv. Barbory – Pozdně gotický a renesanční kostel, postavený v roce 1593 na místě staršího kostela, vyhořelého roku 1584 Areál jezuitské koleje – Skládá se z kostela sv.Ignáce (Obr.č.35), bývalé koleje a jezuitského gymnázia s věží. Stavba byla zahájena v roce 1590. Dnes tyto prostory využívá okresní muzeum, knihovna a středisko kulturních služeb. Pod kostelem sv.Ignáce se nachází stará jezuitská hrobka se zachovalými mumiemi. [1]

- 50 -

Obr.č.35 Kostel sv.Ignáce [18]

Barokní sloup Nejsvětější trojice (Obr.č.36)- Tento sloup někdy mylně označovaný za morový byl postaven roku 1697 sochařem Ambrožem Laurentisem z prostředků nadace mistra cechu pekařského Wolfa.V letech 1725 - 1732 byl doplněn o 7 soch světců. [1]

Obr.č.36 Barokní sloup Nejsvětější trojice [18]

V Chomutově můžeme využít ubytování nebo stravování v některém z mnoha hotelů nebo penzionů. Viz příloha č.3

Město nabízí celou škálu sportovního i kulturního vyžití. Jmenovat můžeme oblíbené Městské lázně, kde si můžeme dopřát saunu, masáže, zacvičit si v posilovně, zaplavat si v 50m bazénu, nebo zajít do letního či klasického kina nebo divadla. Ve městě najdeme i park a pěší zóny. Během roku se zde konají - 51 -

různé programy, např. v červnu se zde koná zpravidla čtyřdenní kulturní festival Otevřeno, kde můžeme shlédnout divadelní představení, koncerty, přednášky a jiné.

Obr.č.37 Profil trasy č.4

- 52 -

Obr.č.38 Mapa trasy č.4

- 53 -

4.3. Analýza cyklotras Pro lepší přehlednost jsme zde vložili tabulku (Tab.č.1), která ukazuje, jak moc jsme využívali značených cyklotras, značených turistických tras a nijak neznačených cest.

číslo a název trasy

CK ZTC (km) (km)

OC (km)

MZ (km)

1. Okolím načetínských rybníčků

40,6

0,7

25,1

14,8

2. Přes hory do centra města

40,8

3,6

32,3

4,9

3. Pohraničím okolo přísečnické přehrady

72,5

12,9

47,4

12,2

4. Okolo zámku za drsným severem

70,0

20,5

21,3

28,2

126,1

60,1

celkem

223,9 37,7

Vysvětlivky: CK - celkem kilometrů ZTC - počet kilometrů najetých pouze po značených turistických cestách OC - počet kilometrů najetých pouze po oficiálních cyklotrasách MZ - počet kilometrů mimo jakákoliv značení

Tab.č.1 Tabulka s údaji o projetých trasách

- 54 -

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zmapování terénu části Krušných hor, oblasti Chomutovska pro zájemce o cykloturistiku a vytvoření vhodných cyklotras s akcentem na

kulturně poznávací činnosti (KPČ). Zanalyzovat cyklotrasy a

zjistit, zda je zde potenciál i pro zcela nové či nikoliv. Snahou bylo podívat se na Krušné hory z hlediska cestovního ruchu. V první části jsme se zabývali teoretickou expozicí, soustředili jsme se na jednotlivé činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v oblasti Krušné hory. Expozici jsme shrnuli v obecnějším slova smyslu cykloturistikou v oblasti Krušné hory. V druhé části šlo především o praktické projetí všech naplánovaných tras. V začátku druhé části byla v několika větách shrnuta charakteristika následujících cyklotras včetně jejich délky a maximálního převýšení. V každé podkapitole jsme se věnovali jedné cyklotrase, která byla tématicky pojmenována. Každá cyklotrasa začíná délkou trasy a maximálním převýšením, popisem trasy, místopisem, mapou a profilem trasy. Místopis byl doplněn o přehled ubytovacích a stravovacích zařízení včetně telefonického spojení, rozšiřující informace jsou dány do příloh. Text byl doplněn o fotografie pořízené vlastním přístrojem nebo získané z informačních zdrojů webového prostředí Analýzou již existujících cyklotras jsme došli k závěru, že stávající síť cyklotras je v této oblasti dostatečná, nicméně i tak jsme se dostali do míst, kde cyklotrasa značená není. Touto bakalářskou prací jsme dokázali, že potenciál rozvoje cykoturistiky je v této oblasti značný. Bakalářská práce tím může přispět k rozvoji cykloturistiky ve zvolené oblasti.

- 55 -

RESUMÉ Tato práce je zaměřena na analýzu rozvoje cykloturistiky v oblasti krušných hor - Chomutovsko a dále pojednává o možnostech cykloturistiky v této oblasti. V teoretické části je obecně rozebrána geografie cestovního ruchu v oblasti Krušné hory. Praktická část je o projetých cyklotrasách s podrobným místopisem.

SUMMARY This thesis focuses on the analysis of cyclo-tourism in the area of Krušné hory - Chomutovsko and it discuss the possibilities of cyclo-tourism in this area. The theoretical part presents an elaboration of geography of the travel trade in the area of Krušné hory. The practical part discusses the experienced cyclo-routes and includes a detailed topography.

- 56 -

POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE

1. Chomutovsko slovem a obrazem. 1.vyd. Chomutov: Okresní úřad Chomutov jako propagační publikaci, 1996, 112s 2. BIRNER, Z., PÁV A. Krušné hory a západočeská lázeňská oblast. 1.vyd. Praha: Olympia, 1981, 253s, ISBN 27-045-81 3. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu.2.vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., 2005, 132s, ISBN 8086034-64-X 4. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4.vyd. Praha: Idea servis, konsorcium, 2002, 176s, ISBN 80-85970-36-8 5. KOLEKTIV AUTORŮ. Navštivte…Přírodní památky, rezervace a parky. 1.vyd. Praha: Olympia, a.s., 2004, 192s, ISBN 80-7033-826-1 6. MIŠKOVSKÝ, P. Naše rozhledny. 1.vyd. Praha: Dokořán, s.r.o., 2004, 253s, ISBN 80-86569-90-X 7. PEHLE, T. a kolektiv. Lexikon Cyklistika. 1.vyd. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, spol. s.r.o., 2008, 296s, ISBN 978-80-7234-858-9 8. PINTA, V. Starými stezkami tajemným Krušnohořím. 1.vyd. Beroun: MH Beroun, 2004, 104s, ISBN 80-86720-14-4 9. ŠTRAUB, M., LENKOVÁ, J. Tajemné podzemí, V.díl Severní Čechy. vyd. Praha: Regia, 2006, 232s, ISBN 80-86367-59-2 10. TOUŠLOVÁ, I., PODHORSKÝ, M., MARŠÁL, J. Toulavá kamera 2. 1.vyd. Praha: Freytag a Berndt s ČT, 2006, 256s, ISBN 80-7316-233-4 11. http://www.ceskehory.cz/krusne-hory/pruvodce.html 12 http://www.ceskehory.cz/krusne-hory/pruvodce-vychod.html ) 13 http://www.ceskehory.cz/krusne-hory/pruvodce-zapad.html ) 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%A1n%C3%A9_hory 15. http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113895 16. http://www.dsvoboda.eu/vyuka/septima/klimaticke_pomery.htm 17. http://www.horskyhotellesna.cz/index.php - 57 -

18. http://www.chomutov-mesto.cz/ 19 http://www.jirkov.cz/mesto-jirkov/pamatky/cerveny-hradek/ 20 http://www.kalek.cz/www/historie 21. http://www.krusnehory.eu/ 22. http://www.krusnohorsky.cz/view.php?cisloclanku=2005111902 23. http://www.obec-blatno.cz/historie/ 24. http://www.obec-blatno.cz/mistni-firmy/penzion-blatno/ 25. http://www.obec-blatno.cz/okolni-obce/becov/ 26. http://www.obec-blatno.cz/okolni-obce/mezihori/ 27. http://www.penzion-mlyn.cs-ubytovani.eu/Chomutov.htm 28. http://www.poh.cz/vd/krimov.htm 29. http://www.rad.kreis-mek.de/cesky/Uebersichtsseite_Anreise.htm 30. http://rangiroa.sweb.cz 31. http://www.vysokapec.cz/historie/ 32. http://www.zamekjezeri.cz/ 33. http://www.3k-karta.cz/sluzba-8689-penzion_mezihori 34. http://www.everytrail.com

- 58 -

Přílohy: 1) Možnosti ubytování a občerstvení v Jirkově Restaurace: Restaurace Koliba – Rustika, Pionýrů 1729, 431 11 Jirkov, tel. 474 659 828 Restaurace City - Hrdinů 1205, 431 11 Jirkov, tel. 474 654 240 Restaurace Qauranta - Mlýnská 331, 431 11 Jirkov, tel. 474 333 402, 776 554 554 Ubytování: Hotel Stadion, U Stadionu, 431 11 Jirkov, tel. 777 039 865 Zámek Červený hrádek, Červený Hrádek 1, 431 11 Jirkov, 474 684 560 Areál koupaliště Červený Hrádek, Červený Hrádek u Jirkova, 733 124 309 (11)

2) Možnosti ubytování a občerstvení ve Vysoké Peci Penzion U lesa, Nad koupalištěm 161, Vysoká Pec, tel. 474 687 036, 723 519 991. Občerstvit se můžeme v Hostinci u Wojty, Pod věží č.p.35, Vysoká Pec.

3) V Chomutově můžeme využít ubytování nebo stravování v některém z mnoha hotelů nebo penzionů Uvádíme tyto osvědčené. * Golf Club restaurant, tel.: +420 474 624 624 * Hotel Beethoven, tel.: +420 474 650 579 * Hotel Bobr, tel.: +420 474 624 035 * Hotel Clockhard, tel.: +420 474 623 301 * Hotel Český Dům, tel.: +420 474 332 566 * Hotel Evropa, tel.: +420 474 629 466 * Hotel Royal, tel.: +420 474 650 359 * Hotel U Dvou medvídků, tel.: +420 474 652 817 [16] - 59 -

4)

CD se zaznamenanými soubory s vytvořenými cyklotrasami pro pozdější

použití v GPS zařízení.

- 60 -