Faktory ovlivňující harmonizaci finančního výkaznictví malých a středních podniků ve světě Bc. Veronika Trčková, Provozně ekonomická fakulta, Medelova univerzita v Brně,
[email protected] Abstrakt Malé a střední podniky (SME) zaujímají v každé ekonomice významné a specifické postavení, především pro svou schopnost tvorby pracovních míst a inovativnost. Neexistuje jednotná definice SME, v jednotlivých zemích se používají pro zařazení podniku do kategorie SME především kvantitativní ukazatele jako je počet zaměstnanců, hodnota obratu či aktiv. SME se setkávají oproti velkým společnostem s množstvím překážek. Mezi nejvýznamnější lze řadit odlišné národně uznávané účetní zásady (GAAP), jež znemožňují vzájemnou mezinárodní srovnatelnost finančních výkazů SME, což může zhoršit přístup k zahraničnímu kapitálu. Rada pro Mezinárodní účetní standardy (IASB) vytvořila v roce 2009 standard (IFRS pro SME), který má za cíl harmonizovat finanční výkaznictví malých a středních podniků dle potřeb uživatelů těchto finančních výkazů, především investorů, věřitelů a stakeholderů. IFRS pro SME lze aplikovat samostatně a nezávisle na plných IFRS, avšak díky základu v plných IFRS umožňují IFRS pro SME rostoucím společnostem snadnější přechod k plným IFRS. Cílem příspěvku je pomocí sekundárního výzkumu výsledků dosavadních studií, jež se zabývaly implementací IFRS pro SME i plných IFRS ve světě, stanovit pracovní hypotézy, které budou testovány v rámci diplomové práce autorky příspěvku. Z doposud uskutečněných studií vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země, které přistoupily k adopci IFRS pro SME jako svého národního GAAP, se liší od zemí, které adopci spíše odmítají. Dále z výsledků studií vyplynulo, že mezi faktory při rozhodování zemí, zda implementovat IFRS pro SME, může patřit úroveň ekonomické vyspělosti, nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního prostředí či kvalita finančního výkaznictví. Na základě těchto zjištění byly stanoveny hypotézy. Jednotlivé hodnoty ukazatelů, charakterizující příslušné země, budou vycházet z Global Competitiveness Report, z pravidelně zveřejňovaných materiálů publikovaných IASB a webových stránek regulátorů finančního výkaznictví příslušných zemí.
Klíčova slova světová harmonizace finančního výkaznictví, IFRS pro SME, malé a střední podniky, adopce IFRS pro SME
Úvod „SME jsou zdrojem zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, ekonomické dynamiky a inovace; stimulují podnikatelský duch a difúzi dovedností. Díky své širší geografické přítomnosti než mají velké společnosti, SME také přispívají k rovnoměrnější distribuci příjmů.“ Supachai Panitchpakdi, Secretary-General of the Uniterd Nations Conference on Trade and Development, 2006
Jak již vyplývá z úvodního citátu ze zasedání OSN, malé a střední podniky (dále též SME) zaujímají v každé ekonomice významné a specifické postavení především pro svou širší geografickou působnost a schopnost tvorby pracovních míst. SME tvoří ve většině ekonomik více než 90 % všech registrovaných společností. I přes svou početní převahu ale nemusí vždy zaujímat dominantní podíl na celkových aktivech či produktu ekonomiky. Přesto je jejich postavení poměrně specifické, neboť se často jedná o podniky využívající mezery na trhu a svou inovativností posouvají ekonomiku vpřed. Důležitým předpokladem tohoto růstu je přístup ke kapitálu, propracovaný právní systém a jeho vymahatelnost. (ESCAP, 2009, s. 5) V Evropské unii v současnosti působí okolo 20,7 mil. SME, což představuje více než 98 % všech společností, které zaměstnávají přes 87 mil. zaměstnanců a reprezentují tak více než 67 % pracovních míst v soukromém sektoru. (ECORYS, 2012, s. 9) SME jsou proto považovány za hlavní faktor hospodářského růstu a tuto skutečnost si uvědomuje i Evropská komise (dále též EK), která se snaží SME podpořit prostřednictvím stimulace podnikatelských aktivit a kultivace podnikatelského prostředí. Cílem této politiky je napomoci jednotlivým SME plně realizovat jejich potenciál ve znalostní ekonomice. (Nerudová, 2009a, s. 11) Navzdory významu, který SME pro světovou ekonomiku mají, neexistuje jednotná definice, která by říkala, zda daná společnost je či není považována za SME. V jednotlivých zemích se vymezení těchto společností liší – některé využívají prostých definic na základě počtu zaměstnanců, jiné využívají dalších doplňujících ukazatelů, jako je hodnota obratu či aktiv. Tyto hodnoty jsou zpravidla denominovány v místní měně a kvůli vlivu inflace by měly být čas od času aktualizovány. Dále mohou být užívány různá kritéria pro kategorizaci SME v rámci jedné země v závislosti na odvětví. Některé země rozlišují mezi mikro a malými podniky, zatímco jiné tím, že nenastaví spodní hranici pro SME, fakticky zahrnou mikro podniky do kategorie malých podniků. (ESCAP, 2009, s. 3-4)
Evropská komise definuje podnik jako organizační jednotku, která uskutečňuje ekonomickou činnost, přičemž nezáleží na právní formě podnikání a za podniky lze tedy považovat osoby samostatně výdělečně činné, rodinné firmy, partnerství a sdružení pravidelně vykonávající hospodářskou činnost. (Nerudová 2009a, s. 11; EK, 2006, s. 7) Pro zařazení podniku do kategorie SME využívá EK tři kritéria, a to počet zaměstnanců, roční obrat a roční bilanční sumu. Hodnota těchto kritérií byla dána doporučením EK z roku 1996, jež obsahovalo první společnou definici malých a středních podniků. Následně proběhla roku 2003
aktualizace této definice,
zohledňující dosavadní
ekonomický vývoj,
která vstoupila v platnost počátkem roku 2005. Tato nová definice se vztahuje na všechny politiky, programy a opatření uskutečňované pro podporu SME. Pro členské státy je používání této definice dobrovolné. Hraniční hodnoty jednotlivých kritérií pro zařazení podniku do odpovídající kategorie obsahuje Tabulka 1, v závorkách jsou hodnoty platné v období 1996-2004. (EK, 2006, s. 13)
Tabulka 1: Kritéria pro klasifikaci SME dle EK Kritérium Počet Kategorie zaměstnanců < 250
Malé
< 50
Mikro
< 10
Roční bilanční suma
≤ € 50 m (do roku 1996 ≤ 40 m) ≤ € 10 m (do roku 1996 ≤ 7 m) ≤€2m (do roku 1996 nedefinováno)
≤ € 43 m (do roku 1996 ≤ 27 m) ≤ € 10 m (do roku 1996 ≤ 5 m) ≤€2m (do roku 1996 nedefinováno)
nebo
Střední
Roční obrat
Zdroj: EK, 2006, s. 14.
SME
se
potýkají
na
mezinárodním
poli
s
velkým
množstvím
překážek.
Mezi nejvýznamnější patří odlišné účetní a daňové systémy. V současné době je zřejmé, že bude nutné tyto systémy do určité míry harmonizovat. Důležitým krokem pro odstranění překážek týkajících se odlišností v systémech finančního výkaznictví u malých a středních podniků byla standardizace účetních pravidel v podobě Mezinárodního standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (dále jen IFRS pro SME) vydaných Radou pro Mezinárodní účetní standardy (dále jen IASB). Výkazy dle tohoto standardu obsahují nejdůležitější informace o společnosti, jako je finanční pozice, výkon či cash-flow, a jsou určeny širokému spektru uživatelů, od akcionářů přes věřitele až po zaměstnance. I když jsou
v jednotlivých zemích velmi odlišné daňové systémy a správce daně zpravidla vyžaduje specifickou strukturu výkazů pro určení daňové povinnosti, může zisk či ztráta dle výkazu IFRS sloužit jako výchozí bod pro výpočet daňové povinnosti. (Nerudová, 2009b)
Cíle a metody Tento příspěvek je zaměřen na možnou celosvětovou harmonizaci finančního výkaznictví SME prostřednictvím IFRS pro SME. V úvodu je popsán význam SME pro světovou ekonomiku, jež spočívá především v širší geografické působnosti, schopnosti tvorby pracovních míst a inovativnosti, čímž pozitivně ovlivňuje ekonomický růst. Za pomocí literární rešerše uvádí příspěvek přehled studií, které se věnují problematice potenciální celosvětové harmonizace finančního výkaznictví (IFRS a IFRS pro SME). Cílem příspěvku je prostřednictvím sekundárního výzkumu výsledků dosavadních studií stanovit hypotézy, jež budou testovány v rámci navazující diplomové práce autorky příspěvku.
Teoretická východiska V Evropské unii v roce 2005 povinně využívalo plné IFRS pouze 7 000 veřejně obchodovatelných společností. Více než 5 mil. SME ale muselo připravovat své výkazy v souladu s národním GAAP, přičemž tyto výkazy jsou vzájemně mezinárodně velmi odlišné a jen obtížně porovnatelné. To dokládá i skutečnost, že ve 27 členských zemích bylo využíváno více než 50 různých uzákoněných standardů výkaznictví. (Epstein, 2013, s. 32) Ve světě jsou poměry velmi podobné, neboť na 52 největších světových burzách je obchodováno přibližně 45 000 společností, ale jen v Evropě, USA, VB a Brazílii je přibližně 64 milionů SME. (Pacter, 2012, s. 3) Tuto skutečnost v prosinci roku 2000 reflektovala Zpráva o přeměně zanikajícího Výboru pro mezinárodní účetní standardy do nově vznikající IASB. Součástí zprávy bylo prohlášení, že existuje poptávka po speciální verzi IFRS pro malé podniky. Nedlouho po vzniku IASB započala roku 2001 projekt, jež měl vytvořit účetní standardy vhodné pro SME. Za účelem poskytnutí odborné pomoci k problematice a navržení alternativ možných řešení sestavila Rada expertní skupinu. (IASCF, 2009, s. 6) Od započetí projektu tvorby IFRS pro SME vznikaly diskusní materiály, ke kterým se mohli respondenti vyjádřit a tyto připomínky byly následně projednány a zapracovány do návrhu. (IASCF, 2009, s. 7-8) V únoru roku 2007 byl zveřejněn Exposure Draft
(dále jen ED) IFRS pro SME a byly zahájeny diskuse k tomuto návrhu IFRS pro SME. Návrh měl poskytnout zjednodušený, souhrnný soubor účetních principů pro menší, nekótované účetní jednotky, vycházející z plného IFRS určeného pro veřejně obchodované společnosti, a měl také podpořit adopci IFRS v rozvíjejících se zemích. (IASB, 2007, s. 1; IASCF, 2009, s. 8) Schutte a Buys (2011) ve své studii upozorňují, že IFRS pro SME mají naplňovat potřeby finančního výkaznictví SME po celém světě, ale již reakce na první ED přicházely především z Evropy a rozvinutých zemí, čímž se standard přizpůsoboval především požadavkům SME v rozvinutých zemích. Paradoxem je, že nejsilnější tendence k přijetí se nakonec projevily právě u rozvojových zemí. (Bohušová, Blašková, 2012) 9. července 2009 IASB vydala finální podobu IFRS pro SME jako samostatný dokument, který je rozdělen do 35 oddílů na celkem 230 stranách. Tento standard byl vytvořen na míru uživatelům výkazů SME, jako jsou věřitelé, dodavatelé, ratingové agentury, zákazníci či investoři. IFRS pro SME jsou určeny společnostem, jež nejsou kótovány na burze a dobrovolně či povinně sestavují univerzální účetní závěrku, věrně popisující finanční pozici, výsledky hospodaření a cash flow. (Pacter, 2012, s . 2) Díky základu v plných IFRS umožňují IFRS pro SME rostoucím společnostem snadný přechod k plným IFRS. (IASB, 2007, s. 1) Dle zprávy IFRS Foundation (2013b, s. 1) již přes 80 zemí adoptovalo či plánuje adoptovat IFRS pro SME. Evropská komise (2010, s. 2) v reakci na implementaci IFRS pro SME chtěla znát názory zainteresovaných osob na tento standard a vydala dokument EU Consultation on IFRS for SMEs, obsahující 12 otázek. Během čtyř měsíců obdržela více než 200 odpovědí. Z výsledků tohoto průzkumu vyplynulo, že implementace IFRS pro SME je v některých zemích poměrně zatěžující, neboť vedle finančního výkaznictví pro daňové účely musí firmy vytvářet i výkazy dle IFRS, které jsou od těch daňových velmi odlišné. Na druhou stranu má nový standard širokou podporu společností, které již operují na nadnárodní úrovni či se k tomu chystají, případně firem, které jsou obchodovány na neregulovaných trzích či se chystají vstoupit na kotované burzy. Jako možný kompromis bylo využití standardu pro konsolidované účty vnímáno v zemích, kde by propojení mezi účetními, daňovými a kapitálovými pravidly komplikovalo nasazení úplného standardu pro výroční účty. Mnoho respondentů také vítalo snadnou mezinárodní srovnatelnost výkazů, rozšíření možností mezinárodního obchodu či snížení ceny kapitálu. Odpůrci standardu naopak upozorňovali na skutečnost, že pro menší SME jsou výkazy stále příliš komplexní a mnoho lokálně
fungujících společností nemá potřebu vytvářet mezinárodně srovnatelné výkazy, přičemž lokální obchodní partneři preferují výkazy dle národního GAAP, na který jsou zvyklí, před mezinárodními standardy. Náklady implementace pak u těchto společností značně převyšují možné přínosy. Tato tvrzení odpůrců potvrdila i práce Aamir a Farooq (2010, s. iii-70), která se zabývá postojem švédských SME k adopci IFRS pro SME. Z této studie vyplývá, že švédské SME nejsou novému standardu nakloněny, neboť švédský GAAP se využívá již celé století a firmy jej dobře znají. Z toho pramení také jeho kompatibilita s finančními výkazy pro daňové účely. Velmi slabý zájem o IFRS pro SME je dán i skutečností, že implementace standardu by byla především pro menší firmy velmi zatěžující, přičemž většina SME neshledává v těchto výkazech žádné výhody, neboť operují na lokálním trhu. IASB dále průběžně aktualizuje průvodce IFRS pro SME, který formou otázek a odpovědí napomáhá správné implementaci tohoto standardu jeho uživateli. Aktualizaci podléhá v tříletém cyklu i samotný standard, aby došlo k opravě případných chyb či opomenutí a také zohlednění aktuálního vývoje ekonomického prostředí, potřeb a požadavků SME tvůrců i uživatelů těchto výkazů. Aktuálně byl 3. října 2013 zveřejněn ED pozměňovacího návrhu, ke kterému se může veřejnost vyjadřovat do 3. března 2014. Po vyhodnocení těchto připomínek by měl být na přelomu let 2014 a 2015 vydán finální pozměňovací návrh s předpokládanou platností od roku 2016. (Pacter, 2012, s .16-17; IFRSF, 2013a)
Implementace IFRS pro SME ve světě a její dopady Problematikou implementace IFRS a IFRS pro SME v různých zemích a regionech se zabývá množství studií na různých úrovních. Například Zeghal a Mhedhbi (2006) ve své studii zkoumali faktory ovlivňující implementaci plných IFRS v rozvojových zemích a zjistili, že největší sklon k přijetí IFRS mají země s nejvyššími mírami gramotnosti, kapitálovými trhy a anglo-americkou kulturou. Daske, Hail, Leuz a Verdi (2007) ve své studii zkoumají dopady dobrovolné implementace IFRS na jednotlivé společnosti. Z jejich výzkumu vyplývá, že společnosti, které se rozhodly dobrovolně implementovat IFRS, lze rozdělit do dvou skupin – první si implementaci IFRS zvolila pouze jako „nálepku“, aniž by zásadně změnila své výkaznictví a pozitivní dopady z implementace IFRS jsou pro ně minimální. Druhá skupina naopak
implementací IFRS sleduje zvýšení transparentnosti a pozitivní účinky v této skupině jsou nezanedbatelně vyšší, i když stále spíše menší. Mezi tyto pozitivní účinky patří především pokles ceny kapitálu a zvýšení likvidity. Velké rozdíly mezi dvěma uvedenými skupinami jsou dány poměrně širokými možnostmi, do jaké míry se firma rozhodne dobrovolně IFRS implementovat. To může také negativně ovlivnit důvěryhodnost finančních výkazů pro stakeholdery. Daske, Hail, Leuz a Verdi (2008) o rok později ve své další studii zkoumají ekonomické dopady zavedení povinného výkaznictví dle IFRS ve světě na vzorku 26 zemí z více než 100, které se jej rozhodly zavést. Zjistili, že v době zavedení IFRS dochází k růstu likvidity na trzích či poklesu nákladů kapitálu. Dalším zkoumáním zjistili, že tyto pozitivní efekty se projevily především v zemích, kde jsou firmy stimulovány k transparentnosti a je zde silná vymahatelnost práva. Větší účinek na sledované ukazatele měla implementace IFRS v zemích, kde se národní GAAP více odlišoval od IFRS a naopak menší účinek se projevil v zemích, které již dříve k IFRS konvergovaly. Chamisa (2000) ve své studii zkoumá oprávněnost tvrzení, že mezinárodní účetní standardy jsou irelevantní či dokonce škodlivé pro rozvíjející se země. Toto tvrzení rozporuje na případové studii Zimbabwe, přičemž předpokládá platnost i pro další rozvojové země s podobným – kapitalistickým – vývojem, kde je velmi důležité hledisko věrného zachycení finančního postavení firmy, vyžadované zainteresovanými subjekty (stakeholdery). Zcela jiná situace se týká zemí, kde převládá státní vlastnictví výrobních prostředků, a neexistují kapitálové trhy. Studie E&Y (2005, s. 89) se zabývá stupněm implementace IFRS pro nekotované společnosti v šesti evropských státech. Z výsledků této studie vyplývá, že je pro nekotované společnosti vhodná pozvolná implementace, která postupně zvyšuje zátěž na tvorbu výkazů těchto společností a také umožňuje průběžně analyzovat dopady na jednotlivé společnosti i ekonomiku jako celek. Studie dále doporučuje implementaci zjednodušené formy IFRS pro nekotované podniky, jako je například IFRS pro SME, ale zároveň doporučuje s rozhodnutím počkat na vyjádření EU, pro jaký standard výkaznictví SME se rozhodne. Deaconu, Nistor a Popa (2009, s. 1-10) se ve své studii zabývají specifickými potřebami stakeholderů SME. Ve své práci došli k závěru, že je nutné zjednodušení výkaznictví evropských SME, aby tyto výkazy byly nejen užitečné pro zainteresované subjekty, ale také jejich náklady nepřevyšovaly tyto přínosy. Dále zjistili, že informační potřeby a požadavky na finanční výkaznictví SME jednotlivých skupin uživatelů se mohou do značné míry lišit.
Zatímco vlastníci a investoři požadují především věrné zobrazení skutečnosti při respektování zásady opatrnosti, pro daňové orgány je podstatné zajištění srovnatelných podmínek pro všechny daňové poplatníky. Jelikož IFRS pro SME vychází z plných IFRS a také jsou velké odlišnosti mezi daňovými systémy jednotlivých zemí, nemohly být při tvorbě IFRS pro SME přednostně uvažovány požadavky daňových orgánů. K podobnému závěru dochází Nerudová a Bohušová (2009b), které uvádí, že správce daně v každé zemi vyžaduje specifickou strukturu finančních výkazů pro daňové účely, ale přesto by údaje o zisku či ztrátě dle IFRS mohly sloužit jako výchozí bod pro stanovení daňové povinnosti. Arsey a Sipahi (2008) se ve své studii zabývají aplikací IFRS pro SME v Turecku. Uvádí, že ačkoli je již pro veřejně obchodované firmy plně akceptován IFRS, otázka implementace IFRS pro SME se zdá být komplexnější a za tímto účelem vytvořili SWOT analýzu za pomoci dotazníkového šetření mezi tureckými SME. Z této analýzy jako nejvýznamnější silná stránka vyšla možnost tvorby mezinárodně srovnatelných a transparentních finančních výkazů, dále pak usnadnění přechodu rostoucích SME na plné IFRS či zlepšení přístupu SME ke kapitálu. Jako největší slabina z šetření naopak vyplynula komplikovanější příprava finančních výkazů pro daňové účely, což je dáno i velkým množstvím neregistrovaných účtů tureckých společností, které tak nebudou chtít měnit dosavadní účetní systémy nebo nemožností získat dostatečně kvalifikované účetní. Jako příležitosti byly uváděny možnost tvorby vzájemně srovnatelných výkazů pro sektory na mezinárodní úrovni či možnost spolupráce a dohod se zahraničními partnery. Jako hrozba je nejčastěji uváděna korporátní úroveň, kdy většina společností je velmi malých a řízena přímo vlastníky, dále pak nerespektování uniformního tureckého systému účtů či rozdíly mezi požadavky IFRS a daňové legislativy. Účastníci šetření také uvedli, že s ohledem na nízké zapojení tureckých SME do mezinárodního obchodu a spolupráce, bude motivace k využívání nového standardu poměrně obtížná. Bohušová a Blašková (2012) se ve své studii věnují aktuálnímu přístupu k adopci IFRS pro SME ve světě a zkoumají problémy, které s touto adopcí souvisí. Dále zkoumají společné rysy zemí, které se rozhodly IFRS pro SME implementovat. Z výzkumu vyplývá, že IFRS pro SME přijaly především země s nižším HDP a méně rozvinutým systémem finančního výkaznictví. Naopak v zemích s vyšším HDP a rozvinutým systémem finančního výkaznictví představuje implementace IFRS pro SME dodatečné náklady, které většinou převyšují možné přínosy.
Na základě sekundárního výzkumu výše uvedených studií vyplynuly následující skutečnosti: překážkou implementace IFRS pro SME může být úroveň ekonomické vyspělosti, nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního prostředí či kvalita finančního výkaznictví. Z doposud uskutečněných studií vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země, které přistoupily k adopci IFRS pro SME jako svých všeobecně uznávaných účetních zásad, se odlišují od zemí, které adopci spíše odmítají. Předmětem další práce bude určit hodnoty uvedených ukazatelů charakteristické pro jednotlivé skupiny. V rámci řešení diplomové práce autorky budou testovány hypotézy vyplývající z předešlých uskutečněných studií: -
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují či odmítají, liší ekonomickou vyspělostí,
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují či odmítají, liší kvalitou institucionálního prostředí
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují či odmítají, liší úrovní vzdělanosti obyvatelstva
-
země, které se přiklonily k adopci IFRS pro SME, se od zemí, které adopci zvažují či odmítají, liší kvalitou finančního výkaznictví,
-
země, které se k adopci IFRS pro SME přiklonily, mají obtížnější přístup na zahraniční trhy.
Pro účely testování hypotéz budou využity ukazatele, které tyto znaky popisují a kvantifikují. Hodnoty ukazatelů charakterizující příslušné země budou vycházet ze zpráv Evropského ekonomického fóra – Global Competitiveness Report, jež obsahuje index, který každoročně vyhodnocuje
většinu
světových
zemí
z pohledu
uceleného
spektra
charakteristik
od institucionálního prostředí přes hodpodářskou pozici až po úroveň vzdělanosti a podpory vědy a výzkumu. Na základě dílčích hodnot tohoto indexu budou zkoumány závislosti mezi zeměmi, které již IFRS přijaly a zeměmi, které jej z nějakého důvodu doposud nepřijaly. Informace budou dále čerpány z materiálů publikovaných IASB (IFRS for SME Update), kde jsou pravidelně zveřejňovány informace o zemích, které IFRS pro SME adoptovaly a webových stránek regulátorů finančního výkaznictví příslušných zemí. Pro účely identifikace hlavních faktorů budou využity metodické postupy z oblasti statistiky (regresní a korelační analýza, shluková analýza, analýza hlavních komponent).
Závěr Na základě sekundárního výzkumu současného stavu implementace IFRS a IFRS pro SME ve světě vyplývá, že ekonomické ukazatele pro země, které přistoupily k adopci IFRS pro SME jako svého národního GAAP, se liší od zemí, které adopci spíše odmítají. Dále z výsledků studií vyplynulo, že mezi faktory při rozhodování zemí, zda implementovat IFRS pro SME, může patřit úroveň ekonomické vyspělosti, nedostatečná vzdělanost, kvalita institucionálního prostředí či kvalita finančního výkaznictví. Na základě těchto zjištění byly stanoveny hypotézy, jež budou předmětem testování navazující diplomové práce autorky příspěvku.
Použité zdroje AAMIR, S., FOROOQ, U., 2010: Assessing the Preparedness of Small and Medium-sized Entities in Sweden to Adopt International Financial Reporting Standard (IFRS) for Small and Medium-sized
Entities
(SMEs).
[cit.
2013-10-04]
Dostupné
z:
http://www.diva-
portal.org/smash/get/diva2:326064/FULLTEXT01. ARSEY, P., A., SIPAHI, B., 2008: International financial reporting standards for small and medium sized entities and the Turkish case, Ankara Universitesi SBF Dergisi 62– 64. BOHUŠOVÁ, H., BLAŠKOVÁ, V., 2012: In what ways are countries which have already adopted IFRS for SMEs different. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., LX, No. 2, 37– 44s. DEACONU, A., NISTOR, C. S., POPA, I., 2009: Analysis of the stakeholders’ needs and their inference upon financial reports of SMEs. Journal of International Business and Economics. ECORYS, 2012: EU SMEs in 2012: at the crossroads [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performancereview/files/supporting-documents/2012/annual-report_en.pdf. EK, 2006: Nová definice malých a středních podniků [cit. 2013-09-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf. EK, 2010: Commission´s consultation on the International Financial Reporting Standard fors Small
and
Medium-Sized
Entitties.
[cit.
2013-10-06]
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/docs/ifrs/2010-0531_ifrs_sme_consultation_summary_en.pdf. EPSTEIN, B. R., JARMAKOWICZ, E. K., 2013: Wiley IFRS 2013: Interpretation and Application of International Financial Reporting Standards. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. 1057s. ISBN 978-1-118-27727-0. ESCAP, 2009: Globalization of Production and the Competitiveness of Small and Mediumsized Enterprises in Asia and the Pacific: Trends and Prospects [cit. 2013-09-24]. Dostupné z: http://www.unescap.org/tid/publication/tipub2540.pdf. CHAMISA, E., E., 2000: The Relevance and Observance of the IASC Standards in developing Countries and the Particular Case of Zimbabwe. The International Journal of Accounting, Vol. 35, No. 2, 267–286s. IASB, 2007: Press Release 15 February 2007. [cit. 2013-09-29] Dostupné z: http://www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs/histroy/ed0207/Documents/PRonSMEsED15Feb07.pdf. IASCF, 2009: Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS pro
SME)
-
Důvodová
zpráva.
[cit.
2013-09-29]
Dostupné
z:
http://eifrs.iasb.org/eifrs/sme/cz/CZSMEbasisforconclusion.pdf. IFRSF,
2013a:
Comprehensive
Review
2012-14.
[cit.
2013-10-02]
Dostupné
z:
http://www.ifrs.org/IFRS-for-SMEs/Pages/Review2012.aspx. IFRSF, 2013b: Press Release 3 October 2013. [cit. 2013-10-02] Dostupné z: http://www.ifrs.org/Alerts/SME/Documents/PR-IFRS-for-SMEs-October-2013.pdf. NERUDOVÁ, D., BOHUŠOVÁ, H., 2009b: The application of an accounting standard for SMEs. Int. J. of Liability and Scientific Enquiry, Vol.2, No.2, 233 – 246s. NERUDOVÁ, D., BOHUŠOVÁ, H., SVOBODA, P., ŠIROKÝ, J., 2009a: Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky. Praha: Wolters Kluwer ČR. 272s. ISBN 807357-500-7. PACTER, P., DARREL, S., 2012: The IFRS for SMEs – IFRS Conference, Dubai. [cit. 201309-27]
cIFRS
Foundation.
SMEs/Documents/1209SMEsDubai.pdf.
Dostupné
z:
http://www.ifrs.org/IFRS-for-
SCHUTTE, D. P., BUYS, P., 2011: A critical analysis of the contents of the IFRS for SMEs – A South African perspective. South African Journal of Economic and Management Sciences, 14(2), 188 – 209s. ZEGHAL, D., MHEDHBI, K., 2006: An analysis of the factors affecting the adoption of international accounting standards by developing countries. The International Journal of Accounting, 41, 373 – 386.
