SOCIÁLNÍ DRUÎSTVO A PODNIK
KNIHOVNIâKA PROJEKTU
PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE
VE T¤ETÍM TISÍCILETÍ (II)
+Miroslav Brázdil, Franti‰ek ·ujan, Vojtûch Beck, Hana Sta‰ãáková, Vlastimil Mikulá‰ek, Katefiina Illé‰ová, Miroslav Machala, Karel Rychtáfi Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny
10
KNIHOVNIâKA PROJEKTU
SOCIÁLNÍ DRUÎSTVO A PODNIK
PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE
10
VE T¤ETÍM TISÍCILETÍ (II)
+Miroslav Brázdil, Franti‰ek ·ujan, Vojtûch Beck, Hana Sta‰ãáková, Vlastimil Mikulá‰ek, Katefiina Illé‰ová, Miroslav Machala, Karel Rychtáfi
Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny
3
PODPO¤IT MODERNÍ FORMY SOCIÁLNù ORIENTOVANÉHO PODNIKÁNÍ Nûkolik mûsícÛ po zahájení prací na realizaci projektu „Sociální druÏstvo a podnik“ uvedli na webov˘ch stránkách SâMVD jeho tvÛrci tento text: Projekt „Sociální druÏstvo a podnik“ byl pfiijat MPSV âR v rámci ESF - Iniciativy Spoleãenství EQUAL v âR v rámci priority 2.1, Podpora podnikání. Iniciátorem i autorem projektu na období 2005 - 2008 je Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev, kter˘ vytvofiil pomûrnû pruÏnou strukturu partnersk˘ch vztahÛ s rÛzn˘mi partnery v oblasti pÛsobení projektu. Aktivními ãleny partnerství jsou dvû hospodáfiské komory a dva úfiady práce (v Brnû a v Ostravû, ve v‰ech pfiípadech s krajskou pÛsobností), Národní rada osob se zdravotním postiÏením âR, druÏstva SENZA v Prostûjovû a IRISA ve Vsetínû, AZZP âR a obãanské sdruÏení Vlasteneck˘ poutník v Bruntále. Projekt je napojen na mezinárodní partnerství EMERGE (s partnery z Irska, Francie a Nizozemí), zamûfiené na vzdûlávání a podporu vlastního podnikání znev˘hodnûn˘ch osob. Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev byl zaloÏen v roce 1953, sdruÏuje dnes 272 v˘robních druÏstev, zastupuje, prosazuje a hájí jejich spoleãné zájmy. Poskytuje poradenské a konzultaãní sluÏby, napomáhá jejich obchodním kontaktÛm, organizuje spoleãné obchodní a propagaãní akce. Spolupracuje s ostatními svazy a sdruÏeními mal˘ch a stfiedních podnikÛ v âR. Je ãlenem HK âR, Svazu prÛmyslu a dopravy âR, KZPS âR, nejménû 10 dal‰ích tuzemsk˘ch i zahraniãních svazÛ a sdruÏení. Je aktivním ãlenem CECOP a dal‰ích organizací podporujících rozvoj sociální ekonomie, v níÏ se zamûfiuje zejména na její samosprávnû-podnikatelské cíle. Tradiãnû je ãlenem svazu cca 45 druÏstev zamûstnávajících pfieváÏnû osoby se zdravotním postiÏením, svaz je také aktivním ãlenem Asociace zamûstnavatelÛ zdravotnû postiÏen˘ch âR (106 ãlenÛ). K vytvofiení projektu vedla SâMVD jako tradiãního pfiedstavitele druÏstevní formy malého a stfiedního podnikání v âR napojeného na evropské i svûtové druÏstevní struktury pfiedev‰ím snaha o v˘raznûj‰í podporu moderních forem sociálnû orientovaného podnikání. Cílem je podpofiit svépomocnou, solidární podnikatelskou aktivitu v regionech Moravy a Vysoãiny, zejména u osob znev˘hodnûn˘ch sv˘m zdravotním postiÏením, sociokulturním prostfiedím nebo jin˘m zpÛsobem. Cílem projektu není jen obvyklá v˘mûna a sdílení poznatkÛ, zku‰eností a informací, ale pfiedev‰ím praktická podpora vzorku konkrétních podnikatelsk˘ch mal˘ch a mikro-projektÛ, s dÛrazem na formu druÏstva jako nejvhodnûj‰í pro solidární sdílení odpovûdností a rizik. V rámci projektu jiÏ od pfielomu roku 2005-6 pÛsobí pût regionálních spádov˘ch center se ‰kolen˘mi poradci, ktefií spolupracují nejen vzájemnû ve struktufie projektu, ale i navenek na místní a regionální úrovni, snaÏí se vyuÏít i zku‰eností dal‰ích projektÛ vhodného zamûfiení. V prÛbûhu projektu dojde v nûkolika cyklech k vytipování, v˘bûru a soustfiedûní celkem nûkolika set osob, které projeví zájem a pfiedpoklady. V‰ichni zúãastnûní na tomto projektu cítili, aã to nebylo zas tak ãasto vyslovováno, Ïe si pfiedsevzali sloÏit˘ úkol. SloÏit˘ nikoli v obsahu projektu, ale v jeho zámûru. V‰em bylo jasné, Ïe v˘stupem projektu musí b˘t mimo jiné i vznik konkrétních druÏstev, které velmi rychle prokáÏou potfiebnost své existence. Zda se podafií takto realizovat projekt, to nebylo tak zcela jasné. Není zas takov˘ problém o potfiebû sociálních druÏstev ãi podnikÛ hovofiit, debatovat ãi se ‰kolit, ale pfiivést na svûtlo svûta konkrétní druÏstvo není zase tak jednoduché. Ve dvou drobn˘ch kníÏeãkách, které podávají svûdectví o tomto projektu, chceme ukázat, jak se lidé projektu s tímto sloÏit˘m zámûrem vyrovnali. Za pár t˘dnÛ projekt „ Sociální druÏstvo a podnik“ konãí. Co zÛstává? Rozhodnû mnoho tûch, ktefií jsou s my‰lenkou projektu zdravû „nakaÏeni“. Pak jsou zde zcela nová druÏstva, která mají ‰anci stát se v místech své pÛsobnosti oporou a pfiíkladem toho, co naz˘váme sociální ekonomikou. I o nich se doãtete. Lidé, ktefií dali tomuto projektu konkrétní podobu, by vám potvrdili, Ïe se jim jeho filozofie doslova dostala pod kÛÏi. CoÏ ve své podstatû znamená, Ïe projekt vlastnû nekonãí. A v tom je právû v‰e, o ãem se dále doãtete, velice cenné. Je to v˘stup, kter˘ se nedá dost dobfie popsat. Lze ho v‰ak bytostnû cítit. Petr Andrle Fotografie v obou publikacích jsou svûdectvím o desítkách diskusí lidí z projektu s tûmi, ktefií byli onou základní my‰lenkou o potfiebû vzniku sociálních druÏstev a podnikÛ, osloveni.
4
TO SUPPORT MODERN FORMS OF SOCIALLY ORIENTED ENTERPRISE Several months after the work on realization of the project „Social Co-operative and Enterprise“ had been taken up, its creators introduced the following text on the web pages of the Union of Czech and Moravian Production Co-operatives: The project „Social Co-operative and Enterprise“ was approved by the Ministry of Labour and Social Affairs within ESF Community Initiative EQUAL in the Czech Republic within priority 2.1, Enterprise Support. The initiator and author of the project for the period 2005 - 2008 is the Union of Czech and Moravian Production Co-operatives which created a comparatively flexible structure of interrelationships with various partners in the field of project operation. Among active members of the partnership are two Economic Chambers and two Employment Offices (in Brno and in Ostrava, both with regional scope of activity), the National Council of Persons with Disabilities in the Czech Republic ,the co-operatives SENZA in Prostûjov and IRISA in Vsetín, the National Association of Employers of Disabled People, CR, and the civil association Vlasteneck˘ poutník (Patriotic Pilgrim) in Bruntál. The project is joined on international partnership EMERGE (with partners from Ireland, France and the Netherlands) focused on education and selfenterprise support of disabled people. The Union of Czech and Moravian Production Co-operatives was established in 1953, nowadays it associates 272 production co-operatives and represents, promotes and defends their interests. It provides advisory and consultation services, helps their business contacts, organizes common business and promotion events. It collaborates with other SMEs unions and associations in the Czech Republic. It is a member of ECH CR, Union of Industry and Transport CR, Confederation of Employers and Enterpreneurs Unions CR and at least 10 other Czech and foreign unions and associations. It is an active member of CECOP and other organizations which support the development of social economy where it mainly focuses on its self-governing and enterpreneurial aims. Forty-five co-operatives employing predominantly people with disabilities are the Union’s traditional members, the Union is also an active member of the Association of Employers of Disabled People CR (106 members). The Union of Czech and Moravian Production Co-operatives as a traditional representative of SMEs co-operative form in the CR joined on European and worldwide co-operative structures was motivated to create the project mainly to offer more expressive support to modern forms of socially oriented enterprise. The aim is to boost selfhelp and fellow-feeling enterpreneurial activities in the regions of Moravia and the Highland, particularly with people handicapped by disabilitiy, sociocultural environment or in other ways. The aim of the project is not only the usual exchange and sharing knowledge, experiences and information but first of all practical support to a sample of specific enterpreneurial small and micro-projects emphasizing the co-operative form as the most suitable one for joint sharing responsibilities and risks. Within the project there have been operating five regional centres since the break of 2005-2006 with trained advisors who collaborate not only within the project structure but also outwardly on local and regional levels and who are also endeavouring experiences from other projects of suitable kind. In the course of the project several hundreds of people in total who will show interest and eligibility will be chosen and concentrated in several cycles. All participants in the project felt, although it was not expressed very often, that they had resolved a complicated task. Complicated not in the content of the project but in its intention. It was clear to everybody that the project output must be, besides others, also establishment of factual co-operatives which will prove the necessity of their existence very quickly. It was not quite clear whether the authors will manage to realize the project like that. It is not a big problem to talk and debate about the necessity of social co-operatives and enterprise or be trained for them but to bring a specific co-operative into existence is not easy at all. In two tiny booklets which give evidence about our project we want to show how the project people managed such a complex intention. The project „Social Co-operative and Enterprise“ will be over in a few weeks. And the result? Definitely a lot of those who have been healthily „infected“ by the project idea. Then there are entirely new co-operatives that have a chance to become pillars and examples of what we call „social economy“ in their regions. You will read about them, too. The people who gave the project its final appearance would confirm that its philosophy literally got under their skin. Which in principle means that the project is not ending. And that is why all you will read further is so valuable. It is an output that can hardly be described. But you can markedly feel it. Petr Andrle Photos in both publications give evidence about tens of discussions between the project people with those who felt addressed by the basic idea of the necessity to establish social co-operatives and enterprises.
5
Jsou i tací, ktefií se po letech vrací ... První kontakt s na‰ím projektem se uskuteãnil pfii prezentaci na Úfiadu práce ve Îìáru nad Sázavou v fiíjnu 2006, kde paní Jana byla jednou z evidovan˘ch nezamûstnan˘ch a projevila zájem o nበprojekt. Doma mûla dvû malé dûti a manÏela Jifiího, jeÏ podnikal jako OSVâ a zamûstnával osoby zdravotnû postiÏené. Na pfielomu fiíjna a listopadu 2006 se zúãastnila na‰eho tfiídenního motivaãního ‰kolení ve Skalském dvofie, kde se seznámila se základními informacemi o druÏstvu a druÏstevnictví. A protoÏe ji tento zpÛsob podnikání zaujal, pfiihlásila se i na následné dvoudenní manaÏerské vzdûlávání, které se uskuteãnilo koncem listopadu 2006 ve ·ternberku. Jak se pozdûji pfiiznala, nedokázala doma manÏelovi odpovûdût na v‰echny otázky t˘kající se druÏstevního podnikání, jeho v˘hod ãi nev˘hod, pfiípadnû na‰í pomoci pfii zakládání druÏstva. Proto nás její muÏ kontaktoval a po dohodû se zúãastnil na‰eho dal‰ího manaÏerského vzdûlávání ve ·ternberku v lednu 2007. Jeho ãasté dotazy na pfiedná‰ející lektory ‰kolení oÏivily, neboÈ se t˘kaly problémÛ z praxe podnikatele. Po dal‰ích konzultacích mu byl v polovinû února 2007 zaslán návrh stanov na zaloÏení rodinného druÏstva. A nastal klid. Îádná odpovûì, Ïádné pfiipomínky. Po telefonickém dotazu nám pan Jifií sdûlil, Ïe po poradû se sv˘m daÀov˘m poradcem nebude zatím mûnit formu svého podnikání. My‰lenku na druÏstvo nezavrhuje, kdyÏ bude potfiebovat, ozve se. Rok se s rokem se‰el, situace se zmûnila a pan Jifií má zájem se znovu sejít, znovu prodiskutovat a oÏivit si pfiede‰lé informace o druÏstvu a pÛvodní zámûr rodinného druÏstva realizovat. A my se budeme opût snaÏit naplnit heslo projektu: „Nechceme jen radit, chceme pomáhat“. FRANTI·EK ·UJAN
6
Jak jsme se jeli vzdûlávat do Rakouska
ZA NA·IMI HUMNY TO DùLAJÍ JINAK, ALE ... Miroslav Brázdil (+18. 1. 2008), manaÏer projektu „Sociální druÏstvo a podnik“ JiÏ nûkolik let se v Evropské unii váÏnû hovofií o sociální ekonomii. Do této oblasti patfií také starost o integraci zdravotnû znev˘hodnûn˘ch obãanÛ jak na volném trhu práce, tak i na trhu chránûném. A tak jsou EU podporovány témûfi v‰echny Ïivotaschopné projekty pokou‰ející se tuto problematiku fie‰it. Ale pfiístupy jednotliv˘ch zemí EU k tûmto problémÛm jsou rozdílné. Proto je dÛleÏité b˘t pfiipraveni hledat vlastní cestu, ale stejnû dÛleÏité je poznávat zpÛsoby fie‰ení v jin˘ch zemích. S tímto vûdomím jsme nav‰tívili na‰e sousedy v Rakousku, abychom zjistili, jak zde provádí integraci zdravotnû znev˘hodnûn˘ch obãanÛ. Z vlastní zku‰enosti jiÏ víme, Ïe nejobtíÏnûj‰í je obnovit motivaci tûchto lidí. Zbavit je skepse, která se v nich vytvofiila po pfiedchozích negativních zku‰enostech. Vût‰inou se setkali se zamûstnavateli, ktefií z nich nebyli moc nad‰ení a pfii první pfiíleÏitosti se jich snaÏili zbavit. KdyÏ pak byli závislí na sociální podpofie déle neÏ rok, musí najít nejen ztracenou motivaci, ale také si obnovit pracovní návyky a ztratit obavy z pracovního prostfiedí. A to není proces aÏ tak jednoduch˘. V Rakousku se právû této ãinnosti vûnuje celá fiada firem. Také skupina obyvatel obtíÏnû pfiizpÛsobiv˘ch na trhu práce je tvofiena nejen zdravotnû znev˘hodnûn˘mi, ale tuto skupinu tvofií i dal‰í obtíÏnû uplatnitelní na trhu práce: mladí lidé bez kvalifikace, imigranti, vyléãení alkoholici a narkomani ãi lidé po osobním bankrotu. Firmy, svou ãinností zaji‰Èující návrat tûchto lidí do „normálního Ïivota“, vypracovávají projekt své ãinnosti na následn˘ rok. Podle toho, zda byly dosaÏeny plánované v˘sledky v minulém roce, je projekt beze zbytku zafinancován na cel˘ rok. A na konci roku se tento proces znovu opakuje. Jak tedy probíhá tento roãní proces integrace pracovníka do normálního trhu práce? V podstatû normálnû. Pracovník nastoupí do firmy, zab˘vající se touto ãinností jako fiádn˘ fiadov˘ zamûstnanec se v‰emi pracovními povinnostmi: dennû chodit do práce, dodrÏovat pracovní dobu, vykonávat práci pfiimûfienou jeho schopnostem. Také se uãit Ïít v pracovním kolektivu, pfiípadnû se uãit dal‰ím dovednostem. Tento zaãleÀovací proces trvá rok. Ale poslední ãtvrtrok se jiÏ zamûstnanec také vûnuje intenzivnímu hledání nového pracovi‰tû. Má na pracovi‰ti dostupné poãítaãe s internetem, ale i odborníky, ktefií mu v tom pomáhají. Po roce musí nastoupit na nové stálé pracovi‰tû nebo se opût vrátit mezi nezamûstnané. A dal‰í integraãní proces mÛÏe absolvovat aÏ zase za rok. Úspû‰nost firmy, provádûjící toto zaãleÀování, se hodnotí podle procenta zaãlenûn˘ch pracovníkÛ. Úspûchem, nezbytn˘m pro získání dotace pro pfií‰tí rok, je 16 % procent umístnûn˘ch zamûstnancÛ. Tyto firmy pro svÛj provoz získávají dotaci ve v˘‰i 60 % nákladÛ, zbytek hradí ze své obchodní ãinnosti. Tûchto firem jsme v Rakousku nav‰tívili nûkolik s rozliãn˘mi pracovními programy, ale princip procesu zaãleÀování je pfiibliÏnû stejn˘. Mûli jsme tedy moÏnost srovnávat dvû cesty. Tu rakouskou a tu na‰i. Rakou‰tí odborníci tvrdí, Ïe jejich cesta motivuje nezamûstnané k vût‰í starosti o hledání nového zamûstnání a vût‰í snaze si novû získané pracovní místo udrÏet. A jejich cesta je provûfiena dvacetilet˘m trváním. My jsme pfiesvûdãeni, Ïe nemÛÏe b˘t vût‰í motivace pro zapojení do pracovního pomûru, neÏ nabídka stát se zamûstnancem firmy a i jejím, byÈ minoritním, vlastníkem. A na‰e pfiesvûdãení má oporu ve víc jak stodvacetileté druÏstevní tradici. Na‰ím posláním v‰ak není soupefiit, ale pfiipravit nûkolik cest vedoucích k úspû‰nému cíli. Také nás zajímalo, jak jsou v Rakousku motivováni nezamûstnaní pro hledání 7
a udrÏení zamûstnání. Neboli pomûr mezi minimální mzdou a podporou v nezamûstnanosti. V˘‰e podpory v nezamûstnanosti se nám zjistit nepodafiila. Je ãlenûna podle oborÛ ãinnosti a také podle pfiedchozích v˘dûlkÛ. Stejnû je to i s minimální mzdou. Minimální mzda je stanovena kolektivní smlouvou a tûch je v Rakousku asi 1000 podle oborÛ ãinnosti. Jenom pro informaci: Nejniωí minimální mzdy mají uãitelé lyÏování a pouliãní prodejci tisku a to 683 EUR. Dal‰í minimální mzdy pod 800 EUR mají pedikéfii, kosmetiãky, maséfii 722 EUR. Pak následují pekafii 821, taxikáfii 840, pomocné síly u zubafiÛ 880, zamûstnanci notáfiÛ 889, fiezníci 865, vazaãi a prodejci kvûtin 883, zemûdûl‰tí pracovníci (s v˘jimkou Salzburska) 834 EUR. Neexistují údaje, kolik procent pracovníkÛ pracuje za minimální mzdu. Také uvedené údaje jsou za pln˘ (osmihodinov˘) pracovní úvazek. Ale zamûstnavatelé dost ãasto jin˘ neÏ zkrácen˘ pracovní úvazek nenabízejí. A nejnovûj‰í informace fiíká, Ïe koaliãní vyjednávání mezi SPÖ a ÖVP pro sestavení nové vlády pfiinesla dohodu o stanovení nejniωí hranice mzdy na 1000 EUR. Pod ni by nemûl jít Ïádn˘ v˘dûlek. Cílem je zabránit odchodu pracovníkÛ za vy‰‰ími v˘dûlky do zahraniãí. Cílem tohoto ãlánku je pouze pfiedání získan˘ch informací. Polemiku a diskuzi nad jeho obsahem nechávám na ãtenáfiích sam˘ch. JAKÉ PARTNERY JSME NAP¤ÍKLAD NAV·TÍVILI ? Lesní projekt Stockerau, In der Au 6, 2000 Stockerau. V tomto projektu jsou zamûstnáváni také lidé se zdravotním postiÏením, a to v˘hradnû muÏi. Ti se zab˘vají jednak ãinnostmi v lese - úklid, zkulturÀování lesních cest apod. a také vyrábûjí celé sestavy skluzavek a jiného vybavení pro dûtská hfii‰tû - v‰e ze dfieva. Mají v˘raznou podporu místní samosprávy a AMS. Volkshilfe Box, Medecenterstrasse 10, 1030 VídeÀ. Zamûstnávají osoby se zdravotním postiÏením, opût na dobu jednoho roku, jako pfiípravu na vstup na otevfien˘ trh práce. Zab˘vají se zejména svozem, tfiídûním, praním a spravováním odûvÛ. Po celé Vídni jsou rozestavûné kontejnery na vyfiazené odûvy, kam je lidé dávají a potom se centrálnû sváÏí do firmy, kde je zamûstnanci zpracovávají. Equalizent, Alserstrasse 28, 1090 VídeÀ. Equalizent spolupracuje s partnery z Nûmecka a âeské republiky na projektu, kter˘ má za cíl navrátit sluchovû postiÏené obãany zpût nejen na trh práce, ale i do spoleãnosti. Více na www.equalizent.at Wien Work, Michl’s Restaurant, Reichsratsstrasse 11, 1010 VídeÀ. Firma zamûstnává zejména pfiíslu‰níky z národnostních a etnick˘ch men‰in. Wien Work, Tannhäuserplatz 2, 1150 VídeÀ. V˘robní dílny firmy: zpracování dfieva, kuchynû, úklidové práce, kopírovací sluÏby, zpracovávání textilu, malífiské a servisní práce, ãistírna. Rozliãnost ãinností je dána také tím, Ïe v Rakousku funguje zcela odli‰n˘ pfiístup v poskytování dotací zamûstnavatelÛm zdravotnû postiÏen˘ch. Zatímco v âR tvofií dotace 20 % rozpoãtu firmy, tak v Rakousku tvofií dotace 80 %. Volkshilfe Jobfabrik, Stutterheimstrasse 16-18, 1150 VídeÀ. Firma provozuje kuchyni a gastronomick˘ servis vãetnû obsluhy. V provozu jsou zamûstnáni zdravotnû postiÏení a pfiipravují se na zaãlenûní do tzv. bûÏného pracovního procesu.
8
Projekt „ Sociální druÏstvo a podnik“ se logicky dostává do finální verze
V DRUHÉM POLOâASE SE P¤EDPOKLÁDÁ, ÎE OSLOVÍME ONU VùT·Í âÁST ZÁJMOVÉ SKUPINY PROJEKTU ¤ídící v˘bor projektu projednal na svém zasedání dne 1. února 2007 mimo jiné i rozbor stavu realizace projektu, pfiednesen˘ manaÏerem projektu panem Miroslavem Brázdilem. Rozbor a z nûj vypl˘vající návrh dal‰ích krokÛ pfii realizaci projektu zcela logicky pfiedpokládá jak˘si kvalitativnû vy‰‰í stupeÀ v oslovování vefiejnosti, neÏ tomu bylo doposud. Není tajemstvím, Ïe dosavadní orientace realizátorÛ projektu, zamûfiená pfiedev‰ím na spolupráci s úfiady práce, byla jen prvním drobn˘m krÛãkem. Spolupráce s úfiady práce pochopitelnû zÛstává mezi na‰imi prioritami, ale nyní pfiichází dal‰í, fiekl bych stûÏejní a nejtûωí etapa projektu. Oslovit znaãnou komunitu na‰ich spoluobãanÛ, která není kompaktní a o níÏ toho víme hodnû a zároveÀ málo. A která pochopitelnû stojí stranou zájmu úfiadÛ práce a ãasto není jimi ani nijak evidována. Tento dal‰í krok pfii realizaci projektu, kter˘ ¤ídící v˘bor na zmínûném jiÏ zasedání na základû návrhu svého manaÏera bezv˘hradnû akceptoval a následnou diskusí doplnil, není nûãím, s ãím by se nepoãítalo. Ten je zakódován jiÏ v samotném zámûru projektu, jímÏ se jeho nositel Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev ucházel o podporu v projektu EQUAL. Souãasnû s tím musí jít ruku v ruce zmûna forem práce. NepÛjde jiÏ tolik o poskytování informací, jako o v˘raznou metodickou spolupráci se zájmov˘mi skupinami, která pfiedpokládá znaãné znalosti, umûní koordinace a vyuÏití v‰ech moÏn˘ch forem spolupráce v místech pÛsobnosti jednotliv˘ch Regionálních spádov˘ch center. PROBLÉM NEZAMùSTNANOSTI JE SLOÎITùJ·Í SloÏitost fie‰ení uplatnûní maximálního poãtu obãanÛ na stávajícím trhu práce je podmínûna i filozofií a stupnûm poznání v‰ech aktérÛ projektu. Progresivní, smyslupln˘ a citliv˘ systém je charakterizován slovy, Ïe je tfieba zvy‰ovat zamûstnanost. Systém hodného str˘ãka, jemuÏ tolik nezáleÏí na stavu státní pokladny je charakterizován slovy, Ïe je tfieba sniÏovat nezamûstnanost. To je ten systém, v nûmÏ se váÏe státní podpora v nezamûstnanosti na v˘skyt voln˘ch pracovních míst, coÏ je naprosto nemotivující a drahé. TakÏe nejde jen o dvû vûty stejného v˘znamu. Mezi nimi je obrovsk˘ rozdíl. Je‰tû se k tomu ale vrátíme pfii vysvûtlení o smyslu evropsk˘ch sociálních projektÛ vÛbec. JestliÏe jsou pfiedmûtem na‰eho zájmu spoluobãané, ktefií se chtûjí a nemohou uplatnit na pracovním trhu, musíme vûdût dobfie, v jakém postavení se nacházejí. A dále se nesmíme domnívat, Ïe právû jen a jen nበprojekt je spasí. Je pfiedev‰ím jedním z mnoha a bez promy‰lené spolupráce s pfiedstaviteli spolkÛ, s poskytovateli sociálních sluÏeb, s organizátory komunitního plánování, s obcemi, s neziskov˘m sektorem ve v‰ech jeho podobách, se zástupci samosprávy, vefiejné a státní správy a s mnoha dal‰ími subjekty se neobejdeme. A také nic neudûláme. Napfiíklad v Moravskoslezském kraji bylo na konci loÀského roku bez práce témûfi 90 000 obyvatel. Ov‰em necel˘ch 17 % lidí z tohoto poãtu patfií mezi ty, jimÏ bûÏn˘ zamûstnavatel pro jejich rÛzná omezení práci nenabídne. KdyÏ k tomu pfiipoãteme stejnû poãetnou skupinu dlouhodobû nezamûstnan˘ch a dal‰í tûÏko definovatelné skupiny zájemcÛ (s Ïádn˘m nebo minimálním vzdûláním, s rÛzn˘mi omezeními nejen zdravotními etc.) ukazuje se, Ïe nejménû polovina evidovan˘ch zájemcÛ o práci, se k ní s pouÏitím formálních a bûÏn˘ch mechanismÛ 9
nikdy nedostane! A zde pfiichází ke slovu fiada nejrÛznûj‰ích projektÛ, které jsou charakterizovány takov˘mi pojmy, jak˘mi jsou napfiíklad rekvalifikace, subsidiarita, sociální ekonomika, vzdûlávání, mecená‰ství, filantropie, spoleãenská odpovûdnost firem (Corporate Social Responsibility - CSR) a fiadou dal‰ích. SMYSL PROJEKTÒ A NEBEZPEâÍ POPULISMU Jist˘ blahobyt a pomûrnû velkorysé sociální zabezpeãení (které si vût‰ina lidí jaksi stále neuvûdomuje) neustále posilované projevy politikÛ, ktefií bÛhví proã neustále vysvûtlují, Ïe jsou tu pro lidi(ale oni jsou!!!), nás v‰echny vede k tomu, Ïe pomalu ztrácíme schopnost pfiijímat riziko jako bûÏnou souãást Ïivota kaÏdého z nás. Tedy to, co máme nûkde uvnitfi zakódováno po na‰ich pfiedcích a co jsme vûdomû ãi nevûdomû potlaãili. Stát se prezentuje jako nûkdo, kdo nám zajistí bez rizika v‰echno a my to bez potíÏí a nûkdy i s úlevou pfiijímáme. A bûda, kdyby tomu tak nemûlo b˘t. To je pfiesnû to, o ãem se dnes v Evropû na‰tûstí jiÏ diskutuje - o krizi sociálního státu - zda míra jistot paternalismu není jiÏ více brzdou, neÏ pojistkou „sociálního smíru“. Je ho málo, kfiiãí jedni. Víme proã - jsou ochotni nám dát zdánlivû vût‰í Ïvanec a vzít si za to kus na‰í svobody, nejlépe celou. Druzí kfiiãí - je ho moc. A my si nejsme jisti, nejde-li jim pfii tom pouze o jejich nepfiimûfiené zisky. Ano, stát si utváfiíme proto, aby nás ochránil pfied základními riziky, jak˘mi jsou napfiíklad vysoká nezamûstnanost nebo nemoci. Souãasnû nemá brzdit na‰i vlastní iniciativu. Nûmeck˘ Ïurnalista Werner D’Inka kdysi v jednom rozhovoru fiekl, Ïe bychom se mûli vrátit ke star˘m mû‰Èansk˘m ctnostem. Vzít zodpovûdnost do sv˘ch rukou, probouzet v lidech podnikatelského ducha, coÏ je vlastnû kánon pÛvodních mû‰Èansk˘ch cností. My chceme pracovat, fiíká vût‰ina lidí. Ale zajisti nám, státe, volná pracovní místa. A stát se ãiní. Poskytuje podpory v nezamûstnanosti, které jsou vázány na existenci voln˘ch pracovních míst. Nejsou-li ta místa, vyplácí se podpory. Jedni práci získají, druzí ji zase jinde pozbudou a tak se vytváfií kolobûh sociálních dotací a voln˘ch pracovních míst v „pfiírodû“ trhu práce. Tato vazba potlaãuje vlastní iniciativu obãanÛ. PÛjdeme dûlat, aÏ nám stát zajistí práci, uvaÏují. Îe stát nic jiného neumí? No, a to je právû to ‰patné. A pak je tu druhá strana mince: sociologové tvrdí, Ïe pfiibliÏnû 3/4 poãtu lidí nemají k podnikání a k soutûÏi sklony ãi dispozice. Je tomu tak skuteãnû? Je to dÛsledek pfiirozenosti a v˘voje druhu podle Darwina nebo dÛsledek rozdílného prostfiedí a jeho v˘voje? I laik vnímá rozdíl pfiístupu prÛmûrného âecha, Brita nebo Ameriãana k odpovûdnosti za ekonomickou situaci své osoby a rodiny. Roli hraje i v˘chova lidí od útlého vûku, pofiadí hodnot ve spoleãnosti. Ale to bychom se dostali od na‰eho tématu. Proto Evropská unie vytváfií ze spoleãn˘ch prostfiedkÛ shromaÏdovan˘ch ãlensk˘mi státy programy, v nichÏ se poãítá s podporou tûch, ktefií jsou z osobního pfiesvûdãení nebo pod tlakem okolností ochotni vzít vûci do sv˘ch rukou. A neãekat na volná místa. A zároveÀ pfiedpokládá, Ïe se vhodnou formou dostane nabídky uplatnûní i tûm, ktefií mají ménû i více ztíÏenou pozici na pracovním trhu. A to je nበpfiípad. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Naprostou vût‰inu na‰ich partnerÛ najdeme mezi úãastníky komunitního plánování v rámci jednotliv˘ch okresÛ. Mezi nimi jsou totiÏ v‰ichni, kdoÏ se nûjak˘m zpÛsobem podílejí na sociální, vzdûlávací, materiální ãi jiné pomoci v‰em, ktefií mají ztíÏenou pozici. K tomu, abychom mohli v rámci jednotliv˘ch Regionálních spádov˘ch center s úãastníky komunitního plánování smysluplnû spolupracovat, musíme si velmi dobfie ujasnit a osvojit zásady a cíle komunitních plánÛ. 10
Vznik komunitní práce se datuje do období industrializace a urbanismu, kdy docházelo k rozpadu tradiãních komunit, kter˘ mûl za následek vznik nov˘ch sociálních problémÛ (masová nezamûstnanost a chudoba). První organizace komunitního charakteru zaloÏené ve Spojen˘ch státech a Anglii ve druhé polovinû 19. století zapojovaly dobrovolníky, ktefií pracovali se sociálnû vylouãen˘mi skupinami obyvatel za úãelem podpory jejich sobûstaãnosti. V na‰ich zemích se tyto systémy pfiíli‰ nerozvinuly. Válka, následnû sloÏitá doba charakterizovaná svûtovou hospodáfiskou krizí, dal‰í válka, a po ní nástup dvou totalit. To v‰e trvalo prakticky jedno století. V na‰ich podmínkách jsme po roce 1989 zaãali pfiebírat zku‰enosti pfiedev‰ím z Anglie. Kolegové z Komunitní nadace v Ústí nad Labem zaãali pfiijíÏdût s prvními poznatky jiÏ v roce 1996. Mají i nadále patfiiãn˘ náskok. V Anglii je cel˘ systém znaãnû pokroãilej‰í. Za vlády T. Blaira byl v roce 1999 uzákonûn poÏadavek, aby pfiedstavitelé lokálních samospráv pfiipravovali Komunitní strategie („Community Strategy“), které se t˘kají v‰ech oblastí Ïivota ve mûstech a venkovsk˘ch mikroregionech (tj. vãetnû zdraví). Vedle toho místní zdravotnické fiídící orgány (tzv. „Primary Care Trusts) musí tvofiit strategické plány, které kromû oblasti vefiejného zdraví zahrnují také související ãi komplementární „nezdravotnická“ témata, jako je napfi. sociální vylouãení, udrÏiteln˘ rozvoj apod. V procesu plánování se poãítá s participací a partnerstvím místních obyvatel. Toto je zaji‰tûno prostfiednictvím odpovûdn˘ch orgánÛ, plnících fiídící funkci v procesu tvorby strategie, kter˘mi jsou tzv. „Local Strategic Partnerships“ („Místní strategická partnerství“). Jsou zde zastoupeni vedle lokálních politikÛ i ne-politiãtí pfiedstavitelé z rÛzn˘ch oblastí komunitního Ïivota. Komunitní plánování je v âeské republice zavádûno Ministerstvem práce a sociálních vûcí podle britsk˘ch zku‰eností jiÏ od roku 1999. Do souãasné doby byla v procesu komunitního plánování postupnû zapojena fiada mûst ve v‰ech krajích âR. Vãasn˘m plánováním pfiimûfien˘ch programÛ, projektÛ a sociálních sluÏeb s propojováním spolupráce zadavatelÛ, zamûstnavatelÛ, poskytovatelÛ a uÏivatelÛ mÛÏeme prostfiednictvím této metody pfiedcházet sociálnímu vylouãení znev˘hodnûn˘ch osob na trhu práce a ze spoleãnosti, rozvíjet sociální sluÏby dle místních potfieb a posilovat kapacity drobné místní ekonomiky. JEDEN P¤ÍKLAD ZA V·ECHNY: KOFOEDOVY ·KOLY Jde o systém, kter˘ v Evropû trvá jiÏ bezmála osm desetiletí. Kofoedovu ‰kolu zaloÏil v roce 1928 v Dánské Kodani Hans Christian Kofoed. Jeho iniciativa mûla za cíl pomoci nezamûstnan˘m pfiestát tûÏké období bez práce a umoÏnit jim návrat do aktivního Ïivota jako plnohodnotn˘m obãanÛm. V Dánsku je dnes bezmála dvû stû typÛ vzdûlávacích kurzÛ a pracují zde desítky svépomocn˘ch dílen. V‰ak také nezamûstnanost se v posledních letech sníÏila z pÛvodních deseti na ãtyfii procenta. Jde o systém, v nûmÏ pomáháme ostatním tak, aby vûdûli a umûli si pomoci sami, fiekl nedávno pfiedstavitel bruntálské Kofoedovy ‰koly. V souãasné dobû Kofoedovy ‰koly pracují kromû Dánska také v Polsku, âR, Arménii, Estonsku a Litvû. V âeské republice zahájila Kofoedova ‰kola svou ãinnost v prosinci 2002, a to v Ostravû. Od roku 2004 nabízí své sluÏby poboãky K· v Bruntále, Karviné, v Ostravû, v Tfiinci a v dal‰ích mûstech. Posláním Kofoedovy ‰koly je pomáhat lidem bez zamûstnání objevit a roz‰ífiit vlastní moÏnosti fie‰ení své situace, v níÏ se nacházejí a kterou chtûjí zmûnit. Studenty Kofoedovy ‰koly se mohou stát lidé bez placeného zamûstnání - nezamûstnaní evidovaní na úfiadech práce, invalidní dÛchodci, seniofii, Ïeny a muÏi na rodiãovské dovolené. Základním cílem tûchto ‰kol je podle individuálních moÏností zajistit studentÛm jejich návrat na pracovní trh, roz‰ífiit jejich znalosti potfiebné pro uplatnûní na trhu práce, rozvíjet schopnosti a dovednosti potfiebné k uspokojivému fungování jedince ve spoleãnosti (komunikace, spolupráce, vzájemná pomoc), obnovit vûdomí své hodnoty a sebedÛvûry, povzbudit 11
chuÈ uãit se a roz‰ifiovat své moÏnosti, mít vliv na svÛj Ïivot a své okolí, aktivní a smysluplné vyuÏívání volného ãasu a v neposlední fiadû navázání nov˘ch sociálních vztahÛ a otevfiení perspektivy do budoucnosti. Mezi studenty Kofoedov˘ch ‰kol najdeme hodnû tûch, ktefií jiÏ dávno nejsou evidováni na úfiadech práce. Ale také hodnû tûch, ktefií by mûli zájem podílet se na vzniku sociálních druÏstev ãi podnikÛ. Podobnû bychom se mohli vyjádfiit k dal‰ím subjektÛm z komunitního plánování. SAMOSPRÁVY, SDRUÎENÍ OBCÍ A MÍSTNÍ PARTNE¤I Dobr˘ starosta v obci toho ví o lidech velice mnoho. Je schopen nejen posoudit, zda je moÏné zapojit toho ãi onoho obãana, ale je schopen nám také fiíci, zda obec mÛÏe pomoci vytvofiit vhodné materiální podmínky pro pfiípadn˘ vznik druÏstva ãi malé firmy. Stál˘m partnerem pro nás by mûla b˘t i nejrÛznûj‰í sdruÏení obcí, jejichÏ prostfiednictvím mÛÏeme lépe navazovat kontakty s místy, o nichÏ se domníváme, Ïe sk˘tají moÏnost uplatnûní projektu. Tedy jiÏ nikoli formální náv‰tûvy starostÛ a jejich „ seznámení“ s projektem. Ale jejich zainteresování a spoleãn˘ podíl na projektu bez toho, Ïe bychom se ohánûli autoritami nebo tzv. spoleãenskou prospû‰ností. A opût - i v obci najdeme dal‰í místní partnery - „neformální autority“. Ti jako znalí podmínek i lidsk˘ch osudÛ musí b˘t na‰imi pfiedními spolupracovníky, s nimiÏ budeme udrÏovat trvalé a neformální kontakty, pro které nejsou rubriky v tiskopise o kontaktech, ale bez nichÏ se neobejdeme. Podobnû to platí i pro dal‰í potenciální partnery ze v‰ech sfér. ZNALOST V·ECH PROGRAMÒ EU JE BEZPODMÍNEâNù NUTNÁ Jak jsme jiÏ nûkolikrát zdÛraznili, základním a posledním v˘stupem na‰eho projektu není pouze nûjak˘ v˘ãet vznikl˘ch a vznikajících sociálních druÏstev a podnikÛ. ByÈ jsme vedeni snahou, aby druÏstva vznikala a prosperovala, aby se pfiípadnû objevila nûjaká soukromá firma pracující dle zásad sociální ekonomiky. Souãasnû v‰ak nበprojekt svou realizací chce ovlivÀovat vefiejné mínûní i spoleãenské klima ve prospûch tûch, ktefií jsou znev˘hodnûni. A tûmto na‰im spoluobãanÛm chceme pomáhat také tím, Ïe jim pomÛÏeme získat jistoty, perspektivy, Ïe jim budeme pomáhat zv˘‰it jejich sebevûdomí a souãasnû pocit jejich vlastní odpovûdnosti. To je také v˘stupem projektu, i kdyÏ tûÏko mûfiiteln˘m. Souãasnû také musíme umût odpovídat na jiné otázky na‰ich klientÛ, partnerÛ, pfiátel a spolupracovníkÛ (v‰ím tím mohou lidé z projektu b˘t). Jednou z tûch základních otázek je asi taková - kdyÏ zaloÏíme druÏstvo, tak co dál? Ano vyrábût, prodávat, chovat se ekonomicky. Ale v zaãátcích této ãinnosti je moÏné zajistit vznikajícím subjektÛm i podpory jiné. Napfiíklad ze strukturálních fondÛ EU a od dal‰ích poskytovatelÛ grantov˘ch programÛ. Perfektní znalost této problematiky musí b˘t v˘bavou v‰ech realizátorÛ projektu. NeboÈ musíme umût vystihnout, Ïe napfiíklad nûjak˘ neobvykl˘ a zajímav˘ ekonomick˘ zámûr vznikajícího druÏstva se dokonale hodí na vypsan˘ zámûr nûjakého projektu EU ãi jiného poskytovatele. Nu a pfiijdeme na to jedinû tehdy, kdyÏ tuto problematiku brilantnû ovládáme. (Redakãní text Zpravodaje projektu ze zasedání ¤ídícího v˘boru projektu z 1. února 2007 - kráceno)
12
Jeden pfiíklad za v‰echny
JAK VYPADÁ MOTIVAâNÍ ·KOLENÍ? Pavlína Langerová - moderátorka a lektorka
Ve dne 11. - 14. dubna 2007 se konal v Louãné nad Desnou jeden z dal‰ích motivaãních semináfiÛ projektu. Toto hodnocení bylo pfiedloÏeno i pro informaci ãlenÛm ¤ídícího v˘boru projektu. 11. 4. 2007 Semináfi zahájil Miroslav Brázdil - manaÏer projektu ze Svazu ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev. Dále byla pfiedstavena moderátorka Pavlína Langerová a pfiítomní byli seznámeni i s kompletním programem motivaãního semináfie. Hned na zaãátku byly úãastníkÛm pfiedány pfiípravné dotazníky s cílen˘mi otázkami: Jak˘ byl dÛvod úãasti na tomto ‰kolení? Souhlasím s tím, Ïe je lépe umût se postarat sám o sebe, pfiípadnû pomoci druh˘m, neÏ ãekat na nûãí pomoc? Co pro to mÛÏu udûlat? Mám nûjaké nápady do budoucna? Dotazníky byly v prÛbûhu veãera vyhodnoceny, aby jim mohl b˘t pfiizpÛsoben následující program dal‰ího dne. Miroslav Brázdil v úvodu pfiipomenul poslání projektu a jeho cíle - pomoc pfii vzniku sociálních druÏstev. Motivaãní semináfi poté zahájila i Langerová zhodnocením minul˘ch setkání s praktick˘mi v˘stupy. Pfiedstavila kompletní program 3denního motivaãního ‰kolení.
12. 4. 2007 Ráno, po vyhodnocení dotazníkÛ, kde se opakovaly odpovûdi - chceme se rozhodnû dozvûdût a potfiebujeme nápady a rady, jak na to, zaãala první pfiedná‰ející, paní Mgr. âekalová z druÏstva SENZA. Bylo vidût, Ïe právû praktické zku‰enosti se zaãátky podnikání v druÏstvu jsou tím, co potfiebují úãastníci sly‰et. V‰e doplnila velmi poutavû s pomocí v˘bornû zpracované prezentace. Semináfi navázal motivaãním vstupem paní Aleny Smí‰kové s aktuálními zku‰enostmi se zaloÏením a fungováním druÏstva ZNOVOZ ve Znojmû. I pfiedsedkynû druÏstva ZNOVOZ, p. Smí‰ková, mûla pfiipravenou foto prezentaci o vzniku druÏstva a úpravách jeho prostor pro vozíãkáfie. Skupina se aktivnû po tûchto prezentacích dokázala naladit a zapojit do diskuze. Po obûdû pfiijela p. GiÏová z nadaãního fondu DALKIA. Jako ãlovûk, kter˘ umí poradit s napsáním projektu a vyfiízením dotací pfii zaloÏení druÏstva, byla velk˘m pfiínosem. Nûktefií dokonce nezaváhali a vyplnili dotazníky na dotace pfiímo a osobnû ho p. GiÏové pfiedali. Pfiivezla na DVD i film o velmi úspû‰ném projektu, kter˘ DALKIA podpofiila - dort Marlenka. Odpolední ãást zakonãili p. Miler a p. Brázdil informacemi o tom, co je druÏstvo, jak se zakládá a pohledem na ekonomickou ãást fungování druÏstva. Veãer se ukázalo, Ïe skupina byla jednotliv˘mi poradci opût skvûle vybrána a byla 13
14
velmi motivovaná - úãastníci se jiÏ v prÛbûhu veãefie dokázali na jednotlivé lektory i poradce obracet s konkrétními dotazy a tû‰ili se na dal‰í den.
13. 4. 2007 Po shrnutí obsahu pfiede‰lého dne p. Langerovou a p. Brázdilem zaãala paní Hladilová z ÚP Ostrava informacemi o zákonech o zamûstnanosti, návody na získávání dotací - nárokov˘ch i nenárokov˘ch. V této ãásti byl ponechán vût‰í ãasov˘ prostor diskuzi a konkrétním dotazÛm od úãastníkÛ ‰kolení. Pokraãoval p. Miler o finanãním zaji‰tûní vzniku druÏstva. P. Brázdil ho doplÀoval praktick˘mi vstupy o vzniku sociálních druÏstev. Pfied obûdem byly úãastníkÛm rozdány dotazníky na celkové zhodnocení motivaãního ‰kolení - ty jednotnû vypovûdûly, Ïe bylo velmi dobfie hodnoceno, i z hlediska organizace Ing. Braníãkovou ze SâMVD, Ïe si úãastníci odváÏí nové nápady a hlavnû chuÈ zaloÏit druÏstvo sociálního typu. Semináfi ukonãil pan Brázdil a p. Langerová podûkováním za v˘bornou atmosféru i pfiipravenost jednotliv˘ch úãastníkÛ, lektorÛ i poradcÛ na ‰kolení. Úãastníci odjíÏdûli ze semináfie velmi motivováni, v˘bornû spolupracovali s lektory po celou dobu semináfiÛ. V‰ichni projevili motivaci zúãastnit se dal‰ího ‰kolení, jiÏ konkrétnûji zamûfieného a spojeného i s úãastí právníka. Souãástí takov˘chto zpráv je vÏdy závûr lektorky-lektora, kter˘ obsahuje doporuãení ke zlep‰ení a zkvalitnûní semináfie, aÈ jiÏ se obsahu ãi organizace t˘ãe. Nejinak tomu bylo i v tomto pfiípadû. VÏdy je co zlep‰ovat.
15
Ohlédnutí za druh˘m rokem pÛsobnosti projektu „Sociální druÏstva a podniky“ Hana Sta‰ãáková, poradce RSC Bruntál V listopadu 2005 vstoupil tento projekt do své realizaãní podoby. Pfiedstavuje nov˘ nástroj v oblasti zamûstnávání osob zdravotnû znev˘hodnûn˘ch, kter˘m mÛÏe pomoci zahájit podnikatelskou ãinnost a zaloÏit sociální druÏstva ãi podniky. Je realizován s podporou MPSV a Evropského sociálního fondu - Iniciativy spoleãenství EQUAL na území celé Moravy a Vysoãiny. Odborné i laické vefiejnosti nabízí své sluÏby pût kontaktních a poradensk˘ch míst - v Bruntále, Brnû, Prostûjovû, Ostravû a Vsetínû.
Projekt se setkal s velk˘m zájmem nezamûstnan˘ch zdravotnû znev˘hodnûn˘ch osob, evidovan˘ch na Úfiadech práce, ale také lidí, ktefií chtûjí podnikat druÏstevní formou. JelikoÏ cílovou skupinou projektu byli a jsou lidé se zdravotním znev˘hodnûním, hledaly se nejrÛznûj‰í cesty právû k jejich kontaktování. Zásadní se ukázala b˘t evidence ÚfiadÛ práce. V prÛbûhu roku 2006 a také na jafie 2007 jsme kontaktovali ÚP spadající pod jednotlivá RSC (regionální spádová centra), kde jsme prezentovali nበprojekt a dohodli se na dal‰ím postupu a termínech prezentace projektu pro cílové skupiny. Po zku‰enostech z prvního cyklu jsme pfiehodnotili cílové skupiny a zaãali s oslovováním klientÛ nejen na Úfiadech práce, ale zamûfiili jsme se také na neziskové organizace a obãanská sdruÏení, zástupce sociálních institucí, podnikatele a na obce. Oslovování neziskov˘ch organizací a obãansk˘ch sdruÏení probíhala spí‰e v duchu seznamování se s projektem. Ovûfiili jsme si, Ïe fungující a zabûhlé instituce se do niãeho nového a neznámého nehrnou, mají své jisté a mûnit svÛj styl práce nechtûjí. Mezi osloven˘mi jsou samozfiejmû i organizace, které si uvûdomují, Ïe existence závislá jen na dotacích a podporách není to správné a trvalé. Nyní probíhají jednání se starosty obcí. Obce, které jsme jiÏ oslovili, mají na téma zakládání sociálních druÏstev rÛzné názory. KaÏd˘ region je jin˘ a také postoj jednotliv˘ch obcí se li‰í. Starostové se v‰ak shodli v jednom, chtûjí znát konkrétní fungování druÏstva a jeho financování. Nemûli jsme v rukou nic hmatatelného a nebylo pfiíjemné hájit nûco, o ãem jsme se domnívali, Ïe by mohlo fungovat. Dnes, kdyÏ uÏ jsou první zku‰enosti s oslovováním obcí a je díky kolegovi Ing. Mikulá‰kovi z RSC Prostûjov vypracován manuál zaloÏení druÏstva pro obce, situace se podstatnû mûní.
Proã by se mûly obce angaÏovat do zamûstnávání osob znev˘hodnûn˘ch na trhu práce? Sílí názory, Ïe nezamûstnanost obecnû je problémem pfiedev‰ím místní komunity a odpovûdnost za ni nesou i místní zastupitelé. Zkusme si nyní vytvofiit model fungujícího sociálního podniku. Vezmûme si mikroregion, kter˘ sluãuje 5 obcí. Tyto obce mohou zaloÏit druÏstvo, coÏ je v Evropû nejroz‰ífienûj‰í právní forma zakládaní jako projev sociální ekonomiky, mimo jiné díky spoleãnému rozhodování. Vstupní kapitál ãiní 50 tisíc korun a cel˘ proces trvá pfiibliÏnû 1 mûsíc. DruÏstvo mÛÏe zamûstnat v prvopoãátku napfi. 2 osoby se zdravotním postiÏením, o kter˘ch starostové ví, Ïe jsou v evidenci ÚP a chtûjí pracovat. Na tyto zamûstnance lze získat dotace nárokové a nenárokové, pfiidûlované na vybavení a provoz. Samotn˘ provoz druÏstva mÛÏe v poãáteãní fázi pfiinést obcím úspory, napfi. pfii zaji‰Èování úklidu, údrÏbû zelenû a parkÛ. Tyto sluÏby je moÏné nabízet i komerãnû. 16
âinnost druÏstva se mÛÏe pozdûji roz‰ifiovat o sluÏby, které v obcích chybí, napfi. prádelna, mandlovna a dal‰í. Touto formou lze zamûstnávat osoby znev˘hodnûné na trhu práce, coÏ je podporováno také dotacemi z EU. Z hlediska tûchto dotaãních programÛ je dÛleÏité, aby právnická osoba existovala a mûla urãitou historii. Budou-li splnûny tyto pfiedpoklady, nabízí se rÛzné varianty, jak˘m zpÛsobem o dotace z EU Ïádat. Îadateli mohou b˘t obce, druÏstva zfiizovaná obcemi i jejich kombinace, ãímÏ se v˘raznû zv˘‰í ‰ance na získání dotací, a to pfiedev‰ím na neinvestiãní projekty.
SluÏby spojené se zaloÏením druÏstva a dal‰í podpora pfii zahájení ãinnosti jsou v rámci projektu poskytovány zdarma. K 30. 6. 2007 byla zaloÏena ãtyfii sociální druÏstva. V záfií 2006 vzniklo sociální druÏstvo ZNOVOZ ve Znojmû, poãátkem února 2007 sociální druÏstvo Partners Ardanas v Prostûjovû, v bfieznu 2007 sociální druÏstvo BENNA ve Îìáru nad Sázavou a „kulturní“ druÏstvo Jifiinka v Novém Jiãínû. Ve tfietím cyklu jsme kontaktovali zástupce obcí (Osoblaha, Lomnice, Moravskoslezsk˘ Koãov, Malá Morávka, V‰echovice, Star˘ Jiãín, starosty Vy‰kovska) a mikroregionÛ (Hranicko, Bystfiiãka, Záhoran, Slezská Harta), kde jsme prezentovali nበprojekt a na základû tûchto prezentací se uskuteãnily individuální schÛzky (Osoblaha, Lomnice, Mezina). Dal‰ím zájemcÛm o zaloÏení sociálního druÏstva (SD) byly po konzultacích s právníkem SâMVD zpracovány návrhy stanov - pro rodinné SD Lech ve Fren‰tátû pod Radho‰tûm, pro SD OSA v obci Dívãí Hrad, pro rodinné SD ve Îìáru nad Sázavou, pro SD ve Zlínû, v Tfiebíãi a pro dvû potenciální SD v Bruntále. Dal‰í konzultace probíhají se zájemci v Prostûjovû, KromûfiíÏi, Opavû, Ostravû, Brnû, Ocmanicích a Ho‰Èálkové. Chtûla jsem Vás v krátkosti seznámit s v˘sledky na‰í práce, na‰eho projektu a ukázat, Ïe sociální ekonomika a sociální podnikaní nejsou jen prázdné pojmy, na konkrétních pfiíkladech lze vidût, Ïe iniciativa, odvaha a pfiimûfiené riziko se vyplácí i „v malém“ podnikání.
CHYSTÁ SE pracovní semináfi k ukonãenému druhému cyklu vzdûlávání v rámci projektu Na tomto semináfii budou mimo jiné pfiítomni zajímaví hosté, ktefií mají mnohé co fiíci k na‰emu usilování. Pozváni jsou také zástupci partnerského Polského svazu druÏstev, starostové obcí, fieditelé ÚP a dal‰í hosté. Na programu bude struãná prezentace projektu a jeho v˘sledkÛ v uplynulém období, priority, pozitivní i negativní zku‰enosti. Anal˘za podmínek vzniku sociálních druÏstev a podnikÛ v âR, pfiíklady jiÏ zaloÏen˘ch druÏstev, model „OBECNÍHO DRUÎSTVA“ - diskuse nad konkrétními zku‰enostmi RSC spoleãnû se zástupci obcí a mikroregionu. Ing. Mikulá‰ek seznámí posluchaãe s modelem obecního sociálního druÏstva. Cílem by mûlo b˘t rozpoutání diskuse zejména se zástupci municipalit. Celá konference by mûla b˘t pojata jako workshop, pfii kterém je Ïádoucí rozpoutat diskusi a iniciovat my‰lenky a pracovní pfiíspûvky od pfiítomn˘ch. Chtûli bychom znát problémy hlavnû men‰ích obcí a snaÏit se spoleãnû s nimi najít cestu ke spolupráci pfii zakládání „SOCIÁLNÍCH DRUÎSTEV“
17
Na BRUNTÁLSKU se nejblíÏe k zaloÏení „sociálního druÏstva“ pfiiblíÏili: DruÏstvo OSA - Zúãastnili se ‰kolení. Bylo jim poskytnuto nûkolik konzultací, vypracovány byly stanovy druÏstva a zkontrolován podnikatelsk˘ zámûr. Probûhla jednání na ÚP k moÏn˘m dotacím, porady s právníkem a pak se v‰e zbrzdilo nedostatkem financí ze strany zakládajících klientÛ. Jednání stále pokraãují. Dal‰ím druÏstvem, pro které byly vypracovány stanovy a vyvoláno jednání s JUDr. Machalou, je sociální druÏstvo „Groovy“. TaktéÏ se ãlenové zúãastnili ‰kolení. Bylo s nimi v‰e nûkolikrát konzultováno. Svou ãinnost „prozatím“ pozastavili. Probíhá dokonãování prÛzkumu trhu. Pokud se neuskuteãní podnikatelsk˘ zámûr v Bruntále, mají rozjednané pÛsobení v Krnovû. Nov˘m potenciálním druÏstvem je ãistû v˘robní, zpracovatelské rodinné druÏstvo. Zakládající ãlenové se zúãastnili ‰kolení, probûhlo nûkolik jednání a byly jim pfiedány stanovy druÏstva. Dal‰í jednání jsou dohodnuta dle potfieby. Zakládajícím se rodinn˘m druÏstvem, zatím bez názvu, je sociální druÏstvo pÛsobící ve sluÏbách. Klientka se zúãastnila ‰kolení a v tûchto chvílích probíhá jednání k jeho „zdárnému zaloÏení“. Dobfie vypadajícím se zdál b˘t zámûr klientÛ, ktefií se rozhodli podnikat v chovatelské oblasti s v˘robou s˘rÛ a ãinnostmi spojen˘mi s agroturistikou. Po úãasti na ‰koleních probûhly konzultace, prohlídka jejich objektÛ a vyslechnutí podnikatelsk˘ch zámûrÛ. BohuÏel, tito s politováním oznámili, Ïe do zaãátku zaloÏení druÏstva momentálnû nedisponují kapitálem. Pokud se jim podafií dát nûjaké finance dohromady, ozvou se a bude s nimi probíhat dal‰í spolupráce. Klientka, která se také zúãastnila ‰kolení, chce s manÏelem vytvofiit rodinné druÏstvo. Vlastní nemovitost, penzion, urãen˘ k podnikání v hostinské ãinnosti. Jednání je vyvolané na ãervenec 2007. Dal‰ími z mnoha osloven˘ch jsou dvû klientky, které se zamûstnaly, a to jako OSVâ. Jedna jako úãetní - s dotacemi od ÚP a druhá jako prodejce zdrav˘ch BIO potravin. Dá se pfiedpokládat, Ïe se i na Bruntálsku vytvofií sociální ãi v˘robní druÏstva, která budou pfiíkladem v‰em váhajícím a nerozhodn˘m. NeboÈ je to jedno z moÏn˘ch fie‰ení zdej‰í sloÏité ekonomické i spoleãenské situace.
18
Od listopadu 2005 pracuje v Podnikatelském informaãním centru Bruntálska (na snímku dÛm vpravo) na Zámeckém námûstí v Bruntále i Regionální spádové centrum projektu „Sociální druÏstvo a podnik“.
19
âervenec 2007
ZAâÍNÁME SKLÍZET, CO JSME ZASELI
PRIMA PARTA dal‰í sociální druÏstvo na‰eho projektu Franti‰ek ·ujan poradce RSC pro jiÏní Moravu a Vysoãinu projektu Sociální druÏstva a podniky První kontakt s pfiedsedkyní druÏstva, paní Palátovou, byl pfies e-mailov˘ dotaz 22. 11. 2006. Doslova napsala: „Právû jsem se vrátila z ÚP u nás v Tfiebíãi. Patfiím do skupiny rekvalifikantÛ se ZP, nûkolik z nás by opravdu rádo pracovalo. P. Krausová mi dala informace o Va‰em projektu. Ráda bych se s Vámi setkala, abych získala informace, které nás pfiivedou k cíli nebo alespoÀ na startovní ãáru.“ A pak jiÏ následovala celkem ãilá korespondence s informacemi o projektu a s termínem prezentace na‰eho projektu pro zájemce na 29. ledna 2007 v Tfiebíãi. UÏ 19. února 2007 následoval dotaz, kdy budeme pofiádat motivaãní ‰kolení, kterého by se chtûlo nûkolik zájemcÛ zúãastnit. A tak na motivaãní ‰kolení v Koutech nad Desnou ve dnech 11. aÏ 13. dubna 2007 pfiijela skupinka ãtyfi ãlenÛ potenciálního sociálního druÏstva. Prvního manaÏerského ‰kolení v Dolní Moravici, 25. a 26. dubna 2007, se vzhledem k dovolen˘m zúãastnila jen budoucí pfiedsedkynû, stejnû tak i druhého manaÏerského ‰kolení 4. a 5. ãervna. SvÛj podnikatelsk˘ plán mûla velmi dobfie pfiipraven˘, coÏ byl v tomto pfiípadû velmi dÛleÏit˘ pfiedpoklad pro tak rychlé zaloÏení druÏstva. A tak po konzultacích s pfiedná‰ejícími lektory, s právníkem JUDr. Machalou a ekonomem Ing. Milerem, zb˘valo jen dopilovat detaily. Do 18. ãervna byly právníkem SâMVD, JUDr. Machalou, vypracované stanovy druÏstva dle pfiedstav zakladatelÛ a dojednán termín ustavující schÛze druÏstva. Nejvût‰í problém byl jeho název. Ze tfiech moÏn˘ch alternativ zÛstala pouze jediná. A tak 22. ãervna 2007 bylo pod notáfisk˘m dohledem a s pomocí na‰eho projektu zaloÏeno PRIMA PARTA, sociální druÏstvo, se sídlem v Tfiebíãi. Jeho pfiedmûtem podnikání je polygrafická v˘roba, v˘roba upomínkov˘ch a reklamních pfiedmûtÛ, velkoobchod a maloobchod s drogistick˘mi a kanceláfisk˘mi potfiebami, hostinská ãinnost a ubytovací sluÏby, technickoorganizaãní ãinnost v oblasti poÏární ochrany, poskytování sluÏeb v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a správa a údrÏba nemovitostí - úklid bytov˘ch a nebytov˘ch prostor. Tím na‰e pomoc v‰ak nekonãí. Jak fiíká na‰e motto: „Nechceme jen radit, chceme pomáhat“, a proto budeme i nadále v kontaktu a v pfiípadû potfieby pfiipraveni pomoci fie‰it vzniklé problémy spojené s funkcí druÏstva, tak jak pomáháme v‰em zaloÏen˘m druÏstvÛm v rámci na‰eho projektu. Pfiejeme, aÈ se jim dafií rozvíjet a uskuteãÀovat uvedené podnikatelské plány a vytváfiet dal‰í pracovní místa pro zdravotnû znev˘hodnûné osoby.
ZALOÎENÁ DRUÎSTVA: BE-PI Kyjov, rodinné druÏstvo (v˘roba vlákniny, papíru a lepenky a zboÏí z tûchto materiálÛ). V koneãné fázi vznik klasického druÏstva ZNOVOZ Znojmo (upomínkové pfiedmûty, ubytovací sluÏby, polygrafická v˘roba, hostinská ãinnost, specializovan˘ maloobchod a maloobchod se smí‰en˘m zboÏím) Partners Ardanas Prostûjov (reklamní sluÏby, zpracování dat, správa sítí, nákup a prodej) BENNA Îìár nad Sázavou (jednoduchá montáÏ elektrosouãástek) 20
Jifiinka, Nov˘ Jiãín (v˘stavnictví, upomínkové pfiedmûty, hostinská ãinnost) PRIMA PARTA, Tfiebíã (polygrafická v˘roba, v˘roba kartáãnického a konfekãního zboÏí, de‰tníkÛ, upomínkov˘ch a reklamních pfiedmûtÛ a dal‰ích v˘robkÛ zpracovatelského prÛmyslu, montáÏní ãinnost v tûchto oblastech, velkoobchod, hostinská ãinnost, ubytovací sluÏby, specializovan˘ maloobchod a maloobchod se smí‰en˘m zboÏím, technicko - organizaãní ãinnost v oblasti poÏární ochrany a BOZP)
RODÍCÍ SE DRUÎSTVA: Îìár nad Sázavou - zájem zaloÏit rodinné SD, vytvofiit chránûnou dílnu. Zlín - zájem zaloÏit rodinné SD, vytvofien návrh stanov, v souãasnosti obmûna ãlenské základny. Fren‰tát pod Radho‰tûm - navrÏeny stanovy pro rodinné SD. Dívãí Hrad - vytvofien návrh stanov, stále v kontaktu s RSC. Zdounky - zaslán návrh stanov, probûhla dal‰í konzultace, s RSC v kontaktu. Citov - zájem zaloÏit rodinné SD, s RSC stále v kontaktu. Ostrava - pfiedány zpracované stanovy druÏstva, spolupráce s RCS pokraãuje. Prostûjov - dokonãovací stavební práce. V kontaktu s RSC. Bruntál - pfiedán návrh stanov druÏstva, dal‰í jednání dohodnuto dle potfieby. Ostrava - zpracovány stanovy druÏstva, termín zaloÏení druÏstva plánován na 7/07. Ocmanice - zájem zaloÏit rodinné SD, s RSC v kontaktu Bruntál - probíhá dokonãování prÛzkumu trhu. S RSC v kontaktu. Studénka - zájem zaloÏit rodinné SD, zatím pfiíprava podnikatelského zámûru. Prlov - prozatím probíhají úvodní jednání o podnikatelském zámûru, následovat budou dal‰í jednání, která jsou naplánována na ãervenec 07. RoÏnov pod Radho‰tûm - po úãasti na ‰kolení dolaìují svÛj podnikatelsk˘ zámûr. Ho‰Èálkovy - zájem zaloÏit rodinné SD, zatím pfiíprava podnikatelského zámûru, s RSC v kontaktu. Bruntál - zájem zaloÏit rodinné druÏstvo. Podnikatelsk˘ zámûr vypracovan˘, s RSC v kontaktu. Mikroregion Záhoran - dle posledních informací, bylo zaloÏení SD odhlasováno na VH mikroregionu. S RSC Prostûjov jsou v neustálém kontaktu. Mikroregion Bystfiiãka - realizují projekt na vytvofiení nov˘ch pracovních míst v mikroregionu. Fr˘dek-Místek - fiemeslné druÏstvo, zpracované stanovy druÏstva, spolupráce s RSC pokraãuje. Brantice - rodinné druÏstvo, pfiipravují podnikatelsk˘ zámûr, s RSC v kontaktu.
21
Sociální druÏstvo Jifiinka Na jafie leto‰ního roku vzniklo díky projektu SDP v Moravskoslezském kraji první sociální druÏstvo. Pfii pfiíleÏitosti jubilea prvního ãtvrtroku Ïivota tohoto subjektu jsem se rozjel za pfiedsedou druÏstva panem Rudolfem Polzerem a paní místopfiedsedkyní druÏstva Janou Polzerovou. PoÏádal jsem je o zodpovûzení následujících dotazÛ: Kdy jste vznikli jako sociální druÏstvo? V dubnu 2007 se sídlem ve Starém Jiãínû. Jak˘ je Vበpfiedmût podnikání v souãasné dobû a o ãem uvaÏujete do budoucna? Zab˘váme se v˘stavnictvím, hostinskou ãinností, pofiádáním kulturních akcí - soutûÏe pro dûti, ohÀové vystoupení, ‰erm apod. Provozujeme turistickou restauraci âertÛv ml˘n u Nového Jiãína a Galerii Rubín ve Starém Jiãínû. V galerii aÏ do konce srpna probíhá v˘stava erbÛ ‰lechtick˘ch rodÛ zemí Koruny ãeské. Dne 8. záfií 2007 probûhnou Jiãínské slavnosti a do tohoto data je moÏné shlédnout v Mûstské ba‰tû u kruhového objezdu ã. 4 v Novém Jiãínû v˘stavu obrazÛ pana Miroslava Hanzelky z Libho‰tû - krajinky, realistická i abstraktní malba. Dne 30. záfií 2007 se uskuteãní Svatováclavsk˘ jarmark (Star˘ Jiãín - mûsteãko), kde bude k vidûní Ïivá hudba, ukázky ‰ermu, ohÀové vystoupení, ukázky ruãní hasiãské techniky z dob Rakouska - Uherska. V Galerii Rubín mohou náv‰tûvníci shlédnout historii regionálních poÏárních sborÛ, bude zde blok pro dûti s pohádkami, obãerstvení, stánky a dal‰í atrakce. Na‰ím pfiáním je spokojenost na‰e a na‰ich zákazníkÛ a vytváfiení budoucnosti pro na‰e dûti. ZároveÀ se snaÏíme oÏivit národní tradice, zejména pro dûti. Proã jste se rozhodli zaloÏit sociální druÏstvo? Usilujeme o spojení koníãka s prací a o zamûstnávání na‰ich i dal‰ích lidí. Kde jste se o projektu Sociální druÏstva a podniky poprvé dozvûdûli? Na prezentaci projektu na Úfiadu práce v Novém Jiãínû.
22
Co bylo z Va‰eho pohledu nejtûωí pfii zaloÏení druÏstva? Pfiedev‰ím obstarat potfiebné finance pro vstupní kapitál druÏstva. Dále bylo pomûrnû hektické obcházení ve‰ker˘ch úfiadÛ a nezbytná administrativa s tím související. V ãem spatfiujete aktuálnû nejvût‰í problém? Opût se pfiidrÏíme jiÏ v˘‰e jmenovaného a to tedy nedostatku financí. To je stále problém a s tím logicky souvisí také problém se zamûstnáváním lidí. V ãem spatfiujete dlouhodobou hrozbu pro Va‰i ãinnost? Pfiedev‰ím pro nás znamenají hrozbu v˘kyvy poãasí a zimní období, neboÈ na‰e ãinnost úzce souvisí s cestovním ruchem. Jaké jsou Va‰e cíle a oãekávání? SnaÏíme se a budeme se snaÏit o to, abychom mohli uzavírat pracovnûprávní vztahy, a aby se nám práce dafiila a byla potû‰ením. Jak hodnotíte pfiínos projektu Sociální druÏstva a podniky ve Va‰ich aktivitách? Prostfiednictvím projektu jsme pfiedev‰ím získali potfiebné informace, bylo nám zaji‰tûno zázemí a byla nám dána ‰ance, o které jsme pfiedev‰ím pfiedtím vÛbec neuvaÏovali a která nám otevfiela jiné skryté moÏnosti. Zde máte moÏnost vyjádfiit jak˘koli pfiíspûvek, dotaz ãi my‰lenku. Motto druÏstva: „Pro budoucnost na‰ich dûtí.“ Za rozhovor podûkoval: Ing. Vojtûch Beck, Krajská hospodáfiská komora Moravskoslezského kraje, poradce RSC Ostrava
23
Ohlednutí za III. cyklem ‰kolení
CO JE POT¤EBA K TOMU, ABYCHOM MOHLI ZALOÎIT DRUÎSTVO? Katefiina Illé‰ová, DiS. poradce RSC pro Zlínsk˘ kraj Na jafie leto‰ního roku probûhl jiÏ III. cyklus ‰kolení v rámci projektu Sociální druÏstva a podniky, tohoto ‰kolení se mûli moÏnost zúãastnit lidé, ktefií na základû prezentací projektu o nûj projevili zájem nebo se chtûli dozvûdût nûco nového a vyuÏít nabídky, kterou tento projekt nabízí. JiÏ v minulém ãísle internetového zpravodaje projektu jste se mûli moÏnost doãíst o Motivaãním ‰kolení, které je zároveÀ úvodním v celkovém cyklu ‰kolení. Po nûm následují dal‰í dva stupnû ‰kolení, a ty bychom vám rádi pfiiblíÏili: Po motivaãním ‰kolení následuje 1. Top manaÏer ‰kolení - toto ‰kolení je jiÏ o nûco odbornûji zamûfieno, neÏ úvodní motivaãní, je zde prezentováno více odbornûj‰ích informací a také je kladen vût‰í dÛraz na v˘bûr klientÛ, ktefií o tento stupeÀ ‰kolení mají zájem. Na tomto ‰kolení je jiÏ ménû úãastníkÛ, okolo 20, není to zpÛsobeno nezájmem, jen v˘bûr na toto ‰kolení b˘vá zadán specifiãtûji a je pfiednostnû urãen pro váÏné zájemce. Pfiednost dostávají klienti, ktefií mají jiÏ urãitou pfiedstavu o tom, co by chtûli dûlat, ale neví jak na to. Na manaÏerském ‰kolení se dozví napfiíklad jak zpracovat podnikatelsk˘ zámûr, zde jsou obsáhlej‰í a odbornûj‰í pfiedná‰ky s tématikou právních otázek, o zaloÏení druÏstva, jeho fungování, to v‰e se soustfieìuje kolem objasnûní otázky: „Co je potfieba k tomu, abychom mohli zaloÏit druÏstvo?“. 1. TOP manager ‰kolení Následovalo po úvodním Motivaãním ‰kolení, v obci Dolní Moravice na Bruntálsku v hotelu AVALANCHE. O toto ‰kolení byl velmi velk˘ zájem, z tohoto dÛvodu bylo toto ‰kolení rozdûleno na dvû skupiny. Ve dnech 25 - 26. dubna 2007 pro‰la ‰kolením první, a ve dnech 14 - 15. kvûtna druhá skupina. Celého 1. Top ‰kolení se zúãastnilo celkem 34 klientÛ ze v‰ech spádov˘ch center, tito klienti mûli zájem ‰kolení absolvovat, dozvûdût se dal‰í informace, které budou potfiebovat ke zpracování svého budoucího podnikatelského zámûru. (Na snímku vlevo: diskuse nad SWOT anal˘zou). Obû skupinky úãastníkÛ na 1. Top manaÏerském ‰kolení velmi Ïivû diskutovali, docházelo k domluvám a velmi pfiínosn˘m diskuzím, které probíhaly nejen bûhem pfiedná‰ek, ale také formou osobních konzultací s pfiedná‰ejícími a poradci po skonãení pfiedná‰kového programu. Na programu ‰kolení nebyly v‰ak jen otázky právní a ekonomické, ale mûla zde svÛj blok vyhrazen i paní Langerová, která celé ‰kolení moderovala a podstatné informace zaznamenávala, tak, aby si je úãastníci mûli moÏnost opsat do sv˘ch poznámek. Paní Langerová ve sv˘ch vstupech pfiedná‰ela o komunikaci, upozorÀovala, na co si dát pozor pfii jednáních, ãeho si v‰ímat u druhého, atd. Tyto své rady prokládala velmi poutavû pfiíklady ze Ïivota a sv˘mi zku‰enostmi, ãímÏ byly její bloky pro úãastníky velmi zajímavé. Na 1. Top manaÏerském ‰kolení byla také jedna z pfiedná‰ek vûnovaná informacím z úfiadÛ práce, napfi.: o jaké formy dotací ãi pfiíspûvkÛ si mohou poÏádat zaãínající podnikatelé, co je k tomu potfieba, dále co je potfieba, pokud by nûkdo rád zamûstnal osobu, která je v evidenci ÚP, atd. Tyto informace prezentoval pan Ing. TomበNûmec z Úfiadu práce v Bruntále, kde pÛsobí na odboru trhu práce. 24
Mezi úãastníky motivaãního ‰kolení jsou skupinky klientÛ, které mají velk˘ zájem o zaloÏení druÏstva a jiÏ mají velmi dobfie promy‰len a sepsán podnikatelsk˘ zámûr. Nûktefií se z ãasov˘ch dÛvodÛ nemohou zúãastnit Top manaÏersk˘ch ‰kolení nebo jiÏ nechtûjí ãekat na dal‰í pro‰kolování, i s tûmito skupinkami se velmi intenzivnû pracovalo a nadále pracuje formou individuálních schÛzek. Ty probíhají za úãasti jednotliv˘ch poradcÛ, právníka JUDr. Machaly, jenÏ pro tyto klienty pfiipravuje stanovy druÏstev, ekonoma Ing. Milera, kter˘ s nimi konzultuje a prochází ekonomickou stránku podnikání (na snímku) 2. Top manaÏerské ‰kolení Probûhlo 4. - 5. ãervna, také v Dolních Moravicích, i pfies to, Ïe do‰lo v posledních dnech pfied jeho zaãátkem ke zmûnû termínu konání, coÏ bylo pfiíãinou men‰í úãasti z fiad klientÛ, ktefií si ãas vyhrazen˘ na ‰kolení rezervovali na avizovan˘ termín a mnoh˘m z nich termín nov˘ nevyhovoval. Této ãásti ‰kolení se zúãastnilo celkem 9 klientÛ. Tito v‰ak jiÏ mûli s sebou své konkrétní podnikatelské zámûry, které byly podmínkou úãasti na tomto ‰kolení. I toto 2. Top manaÏerské ‰kolení bylo pro úãastníky velmi pfiínosné, nejen Ïe se do diskuze zapojovali v‰ichni, ale také se velmi aktivnû dotazovali i bûhem pfiedná‰ek, coÏ uvítali také pfiedná‰ející. (Na snímku vlevo JUDr. Machala pfiedná‰í). Mohli aktivnû reagovat na dotazy nebo nejasnosti, které vyvstaly bûhem v˘kladu. Zde se orientaãnû zopakovaly informace z pfiede‰l˘ch ‰kolení, na které navázaly pfiedná‰ky je‰tû konkrétnûj‰í, provázené rÛzn˘mi pfiíklady z praxe, jak to dûlají jiná druÏstva nebo podniky, co je v praxi obvyklé a co je naopak v˘jimkou. Následné individuální diskuze probíhaly i po skonãení pfiedná‰ek, klienti tak mohli lépe vyuÏít svÛj voln˘ ãas, kdy mûli moÏnosti za úãasti jednotliv˘ch poradcÛ, expertÛ z projektu, probírat své podnikatelské zámûry a spoleãnû hledat tu nejlep‰í cestu, jak uskuteãnit ony podnikatelské zámûry.
Závûreãná zpráva ze semináfie „ManaÏerské vzdûlávání“ v rámci projektu Sociální druÏstvo a podnik, I. blok manaÏerského ‰kolení IV. cyklu cílov˘ch skupin rozvoje partnerství Sociální druÏstva a podniky. Semináfi se konal ve dnech 24. 10. - 25.10. 2007 v hotelu Kamzík v Karlovû pod Pradûdem. Moderátorem a lektorem semináfie byla Pavlína Langerová, která je také autorkou závûreãné zprávy, z níÏ zvefiejÀujeme nûkteré informace. DEN PRVNÍ - ST¤EDA Tento blok manaÏerského vzdûlávání cílov˘ch skupin rozvojového partnerství Sociální druÏstva a podniky byl velmi dobfie pfiipraven ze strany jednotliv˘ch poradcÛ. MoÏní zájemci mûli informace o tom, co je to druÏstvo, poradci je dobfie motivovali a pfiipravili na v‰e, o ãem se bude na ‰kolení mluvit. Zahájila jej p. Langerová informacemi o organizaci obou seminárních dnÛ, programu a pfiedstavila jednotlivé poradce. Pokraãoval ing. Beck informacemi o projektu. Slovo si pfievzal pan JUDr. Machala, mluvil o druÏstvu z právního hlediska, aspektech druÏstva, pomoci Svazu a zopakovat podmínky pro zaloÏení druÏstva z právního hlediska. PruÏnû také reagoval na dotazy úãastníkÛ - jak pracovat v druÏstvu, pokud ãlovûk pobírá podporu na úfiadu práce, na podmínky k získání dotací a dal‰í. Po obûdû mûl pfiedná‰ku ing. Nûmec z Úfiadu práce v Bruntále. Zajímavû informoval o formách pfiíspûvkÛ i dotací a zajímav˘ch internetov˘ch adresách, kde mohou úãastníci najít informace o dotacích a pfiíspûvcích. âást pfiedná‰ky vedl formou diskuze, kdy se v‰ichni mohli 25
26
zeptat na konkrétní záleÏitosti, které je zajímaly. Pokraãoval ing. Miler o v˘hodách podnikání v kolektivu a orientaci na sociální oblast. Vysvûtlil, co je to projekt a mluvil o projektech jin˘ch druÏstev. Stfiídal se v pfiedná‰ce s p. Langerovou, která ji doplnila informacemi o podnikání a pfiedpokladech nejen na podnikání, ale i o osobnostních pfiedpokladech na funkce v druÏstvu. Spoleãnû moderovali pfiedstavení jednotliv˘ch úãastníkÛ a jejich business plánÛ do budoucna. Po veãefii se v‰ichni poradci a lektofii vûnovali stfiídavû jednotliv˘m úãastníkÛm a odpovídali na konkrétní dotazy. P. Langerová se skupinou zájemcÛ vyplnila a vyhodnotila test Neda Hermanna - pfiedpoklady k podnikání a k funkcím v moÏném budoucím druÏstvu. Tato forma konzultací byla velmi kladnû hodnocena a dotazy konãily aÏ po 22. hodinû. DEN DRUH¯ - âTVRTEK Ráno pokraãovali stfiídavû ing. Beck, JUDr. Machala a ing. Miler informacemi o stanovách a vysvûtlením pojmÛ právnická a fyzická osoba. Probrali pfied v‰emi úãastníky dotazy z minulého veãera - co to je zapisovateln˘ kapitál, jak financovat zaãátky podnikání a dal‰í. AÏ do obûda se probírala také ekonomika a právo v podnikání, pan doktor Machala doplnil v‰e o metodiku zaloÏení druÏstva. Paní Langerová na závûr pfiipomnûla obsah pfiede‰lého dne i poslání celého projektu. Toto manaÏerské ‰kolení ukonãili p. Langerová a ing. Miler informacemi o celém projektu, o práci ve Svazu i ãinnosti jednotliv˘ch poradcÛ, ktefií úãastníkÛm zÛstávají stále k dispozici pro pfiípadné odborné poradenství i o moÏn˘ch finanãních pÛjãkách pro nová druÏstva. Poradci skupinu zájemcÛ v˘bornû na ‰kolení pfiipravili, úãastníci vyuÏili v‰echen pracovní ãas naplno ve velmi dobré pracovní a tvofiivé atmosféfie. Lektofii tak mohli v‰em konkrétnû odpovídat a vûnovat se i individuálním konzultacím. Celková atmosféra i na tomto na manaÏerském ‰kolení byla otevfiená. Závûreãná konference
Podnikání nezná hranic Podnikání jako cesta k zaãlenûní a seberealizaci znev˘hodnûn˘ch osob Závûreãná konference mezinárodního rozvojového partnerství CIP EQUAL, konaná pod zá‰titou pfiedsedy vlády âR Mirka Topolánka, se konala ve dnech 15. - 16. listopadu v TOP HOTELU Praha. Zúãastnili se jí zástupci partnerství CIP EQUAL ESF „nEU ENTERPRENEURS“ z Francie, Irska, Nizozemí a âeské republiky a hosté ze Slovenska. Konference se dále zúãastnili zástupci cílové skupiny projektÛ i pfiedstavitelé státní správy, podnikÛ, obãanského sektoru, municipalit a vysok˘ch ‰kol, které se stále více zajímají o alternativní - sociální podnikání a sociální ekonomiku. Za Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev, kter˘ byl za partnerství povûfien organizací akce, se konference zúãastnil pfiedseda Jan Wiesner, kter˘ pfiivítal úãastníky, pronesl úvodní slovo a jednání oficiálnû zahájil. V zastoupení ministra práce a sociálních vûcí âR Petra Neãase se zúãastnil státní tajemník a námûstek ministra Petr ·imerka. Mezi zahraniãními hosty upoutal svou úvodní prezentací a projevem Dr. Thomas Cooney, viceprezident European Council for Small Business (Asociace mal˘ch podnikÛ EU), mezi v˘znamné a aktivní hosty patfiili dále prof. Gerard Evers (University of Tilburg), pfiedstavitelé francouzské organizace Colisee prof. Collet a Degoul, dále vedoucí partnersk˘ch organizací (Ken Germaine z Irska, Arnaud Maigre z Francie a Pim de Bokx z Nizozemí) a pan Franck Lopez 27
- zástupce francouzského ministerstva práce a solidarity z PafiíÏe. Vzácn˘mi hosty byli na‰i kolegové ze Slovenska (COOP-Produkt) v ãele s místopfiedsedkyní svazu ing. Annou Kulichovou. Po úvodní ãásti následovala panelová diskuse, kde zástupci jednotliv˘ch partnerÛ pfiedstavili své projekty a jejich zajímavé ãásti a v˘sledky. Za SâMVD pfiedstavili projekt „Sociální druÏstvo a podnik“ spoleãnû Miroslav Brázdil - manaÏer projektu a Karel Rychtáfi - fieditel odboru VDI. Mezi úãastníky konference byly zastoupeny nejen partnerské projekty, ale i zástupci MPSV âR a úfiadÛ práce, vysok˘ch ‰kol, mûst a obcí, studenti a nûktefií úspû‰ní úãastníci projektu. Nechybûl ani zástupce DA âR - fieditel Mgr. Svoboda a zástupci ãlensk˘ch druÏstev svazu, nûktefií fieditelé odborÛ SâMVD a odborníci spolupracující na projektu. Odpolední ãást jednání se uskuteãnila formou 3 workshopÛ, zamûfien˘ch na teoretickou ãást (obsah a znaky sociálního podnikání, zakotvení právní a v˘znamové), na v˘mûnu zku‰eností (poznatky a jejich zobecnûní, pfiíklady) a na oblast vzdûlávání k podnikavosti a k podnikání. Také tûchto workshopÛ se aktivnû zúãastnili zahraniãní hosté. Celkem se konference zúãastnilo 110 osob, z toho nejménû 36 zahraniãních (celkem z 5 zemí). Vpfiedveãer konference se uskuteãnilo pfiijetí partnersk˘ch delegací na velvyslanectví Irska, jehoÏ se zúãastnil i pfiedseda SâMVD Jan Wiesner. Následující den v pátek 16. listopadu se uskuteãnily jako nedílná souãást programu „Hry XLX“. Podstatou hry je vytvofiení podnikatelského plánu a jeho realizace v poãáteãních fázích podle vlastního zadání ãi podle dan˘ch propozic a scénáfie. Národní t˘my fie‰ily formou hry zadání z reálného podnikatelského prostfiedí - zúãastnily se celkem 4 t˘my (Nizozemí, Francie, Irsko a âeská republika). Palmu vítûzství a fiktivní úvûr ve v˘‰i 250 000 EUR si po tuhém pûtihodinovém boji odnesl t˘m âeské republiky ve sloÏení Iva, Lenka a Martina, kter˘ v dresu Univerzity Palackého v Olomouci obhájil zámûr vytvofiení malého podniku na zpracování produkce plodiny amarant - v podobû bioprodukce. Druh˘ t˘m v pofiadí vzápûtí projevil zájem o zahraniãní spolupráci (dodávky amarantové mouky pro vlastní námût). Podnikání nemá hranice ani geografické (mezinárodní obchod, trh práce i v˘mûna zku‰eností), ani konvenãní hranice chápání podnikání (globální trÏní soutûÏ o podíl na trhu a o cenu akcií). Je zároveÀ pfiíleÏitostí pro znev˘hodnûné, pro nekoneãnou kreativitu a inovativnost. Je ãasto jedin˘m v˘chodiskem z nefie‰itelné osobní situace ãlovûka, kter˘ se dostal do úzk˘ch. Tento trend je stále aktuálnûj‰í - nemÛÏe b˘t alternativou globální ekonomiky, je to pfiedev‰ím cesta k posílení sociální soudrÏnosti, zamûstnanosti znev˘hodnûn˘ch, spojená s místním i environmentálním rozvojem.
28
Závûreãná konference
Podnikání nezná hranic Podnikání jako cesta k zaãlenûní a seberealizaci znev˘hodnûn˘ch osob
Podûkování Patfií: Premiéru vlády âeské republiky panu Mirku Topolánkovi za poskytnutí zá‰tity Ministru práce a sociálních vûcí âR RNDr. Petru Neãasovi za podporu konference i sociálního zaãleÀování a sociálního podnikání Velvyslanci Irské republiky v Praze panu H. E. Donaldu Hamillovi za vfielé pfiijetí delegace partnerství Vzácn˘m zahraniãním hostÛm, ktefií dodali jednání kvalitu a lesk sv˘ch znalostí a zku‰eností na mezinárodní úrovni PartnerÛm projektu, ktefií po celou dobu jeho realizace vãetnû pfiípravy závûreãné konference prokázali profesionalitu a aktivitu Panu Kenu Germaine - pfiedstaviteli irského partnerství za lví podíl na obsahu a vynikající úrovni závûreãné zprávy Managementu a t˘mu TOP hotelu Praha za profesionální sluÏby, umoÏÀující rovn˘ pfiístup v‰em a neru‰en˘ prÛbûh akce OrganizátorÛm a dobrovolníkÛm, ktefií se podíleli na pfiípravû po technické, organizaãní a komunikaãní stránce V‰em úãastníkÛm, ktefií aktivnû pfiispûli k prÛbûhu konference SoutûÏícím ve hfie XLX, ktefií prokázali zaujetím a nasazením, Ïe se v praxi neztratí Janu Jongbloedovi z Nizozemského partnerství, kter˘ byl profesionálním a suverénním facilitátorem hry XLX Zvlá‰tní podûkování patfií grafickému studiu HEWER v Praze, které je zamûstnatelem z pfieváÏné ãásti osob se zdravotním postiÏením, a které dokázalo, Ïe je profesionálem
SâMVD a partnefii 29
Záznam ze zahraniãní pracovní cesty Termín: 27. - 28. 11. 2007
Úãel cesty: Nominace na cenu European Regional Champions Awards 2007 Úãastníci: Ing. Beck, Ing. Mikulá‰ek, Ing. Branãíková
Committee of the Regions: European Regional Champions Awards 2007 Zástupci projektu CIP Equal 0082 - Sociální druÏstva a podniky - se na základû pozvání zúãastnili pfiedání ceny European Regional Champions Awards 2007 v kategorii European Regional Employment Champion. Do soutûÏe projekt pfiihlásila Ing. Branãíková v dubnu 2007, v listopadu bylo oznámeno pofiadatelem soutûÏe - firmou DODS, která spolupracovala s Committee of the Regions - Ïe nበprojekt byl vybrán mezi 3 nejlep‰í v kategorii Employment. Vyhlá‰ení vítûzÛ se tedy konalo v Bruselu 27. 11., hotel Le Chatelain (Rue du Chatelain 17, 1000 Brusel), kde byl projekt 0082 zvolen nejlep‰ím v této kategorii. Zúãastnil se i Prezident Committee of the Regions (CoR) Michel Delebarre. Dal‰ími kategoriemi byly napfiíklad - Social Policy Champion, Equal Opportunities, Innovation, Environment, Energy, atd. - celkem 10 kategorií. Setkání bylo pfiíleÏitostí pro prezentaci cílÛ a v˘sledkÛ projektu a distribuci materiálÛ o projektu. Podle informací pofiadatelÛ se soutûÏe zúãastnilo celkem 150 firem a projektÛ, ze kter˘ch byly vybrány 3 do kaÏdé z 10 kategorií. Mezi nominovan˘mi ve v‰ech kategoriích byly pouze 3 projekty pocházející z nov˘ch ãlensk˘ch zemí EU, vãetnû na‰eho (Slovinsko, Polsko).
Pro evropské uznání projektu „Sociální druÏstvo a podnik“ si do bruselského hotelu Le Chatelein, odskoãili Lucie Branãíková, Vlastimil Mikulá‰ek a Vojtûch Beck. fi
30
BILANCE PROJEKTU NENÍ ·PATNÁ FRANTI·EK ·UJAN
Od dubna 2006 jsme kontaktovali úfiady práce spadající pod jednotlivá RSC, kde jsme prezentovali nበprojekt a domlouvali se na dal‰ím postupu a termínech prezentace projektu pro cílovou skupinu. Projekt byl prezentován nejen na ÚP, ale i u obãansk˘ch sdruÏení, zástupcÛ obcí a regionÛ, a také jednotlivcÛm, ktefií projevili o projekt zájem. Na základû získan˘ch zku‰eností z I. a II. cyklu projektu jsme prezentaci roz‰ífiili na Charity, Diakonie, podnikatele, OSVâ, pokud nám to bylo umoÏnûno, prezentovali jsme projekt u klientÛ kurzÛ „Základy podnikání“ nebo kurzÛ „Podnikatelského minima“. V fiíjnu 2007 byla provedena prezentace studentÛm 2. a 4. roãníku studujícím obor aplikované ekonomiky na pÛdû FF UP Olomouc - sociální druÏstva - moÏné téma bakaláfisk˘ch/diplomov˘ch prací, moÏnost vzniku studentského druÏstva. Celkem bylo prezentacím pfiítomno v I. cyklu 427 osob zdravotnû znev˘hodnûn˘ch, a základního motivaãní ‰kolení, které probûhlo v kvûtnu 2006 v obci Lísek blízko mûsteãka Bystfiice nad Pern‰tejnem, se zúãastnilo 69 klientÛ. ·kolení bylo rozdûleno do jednotliv˘ch blokÛ, ve kter˘ch byli úãastníci seznámeni se základy druÏstevního podnikání, základy práva, obchodu, ekonomiky, ve skupinách absolvovali „hru na podnik“, jejímÏ cílem bylo „nauãit se“, jak zakládat druÏstvo a byli seznámeni s pfiíklady z praxe. Dal‰ím pozitivním znakem tohoto ‰kolení bylo navázání kontaktÛ a v˘mûna zku‰eností mezi úãastníky ‰kolení a ti, ktefií jiÏ mûli své podnikatelské vize, pfiijali na‰i pomoc pfii jejich realizaci. Dal‰í stupnû vzdûlávání pro potenciální manaÏery sociálních druÏstev se uskuteãnily v ãervnu 2006 (22 úãastníkÛ) a fiíjnu 2006 (17 úãastníkÛ) ve ·ternberku. Tady jiÏ byla detailnûji probírána témata druÏstevnictví, právo v obchodû, ekonomika, podnikání a zaloÏení firmy, moÏnosti dotací a podpor. Mûli moÏnost osobnû prezentovat svÛj zámûr a prokonzultovat pfiípadné problémy ãi nejasnosti s právníkem, ekonomem, zástupcem ÚP i lidmi z praxe a navázat s nimi kontakty. Aktivní úãastníci tohoto cyklu zaloÏili s na‰í pomocí sociální druÏstva Znovoz ve Znojmû (záfií 2006) a Jifiinka v Novém Jiãínû (bfiezen 2007). V lednu 2007 dobûhl II. cyklus. Pfiítomno prezentací v tomto cyklu bylo 359 osob a základního motivaãního ‰kolení, které se uskuteãnilo na pfielomu fiíjna a listopadu, se úãastnilo 56 osob, v prvním manaÏerském vzdûlávání 1. skupiny ve dnech 21. a 22. 11. 2006 bylo pfiítomno 20 osob, ve 2. skupinû ve dnech 4. a 5. 12. 2006 to bylo 15 osob. Závûreãn˘ vy‰‰í stupeÀ manaÏerského vzdûlávání probûhl 23. a 24. 1. 2007 za úãasti 14 osob, vût‰inou zájemcÛ o zaloÏení sociálního druÏstva. Ohlasy na tento II. cyklus ‰kolení byly jiÏ probûhlé individuální schÛzky s právníkem SâMVD za úãelem vytvofiení rodinného sociálního druÏstva Lech ve Fren‰tátû pod Radho‰tûm (sluÏby-zámeãnické, krejãovství, sklenáfiství, osobní doprava, maloobchod). BohuÏel, tento zámûr se dosud neuskuteãnil (zdravotní dÛvody). Dal‰í zájemci o vytvofiení sociálního druÏstva byli ve Îìáru nad Sázavou (v˘roba obalÛ 31
na hudební nástroje - zatím stále OSVâ),(jednoduché práce na elektronick˘ch souãástkách), v Prostûjovû (drobné stavební práce), v KromûfiíÏi (dfievodílna, jednoduché rukodûlné práce), ve Zlínû (dfievûné hraãky, pomÛcky pro zdravotnû a mentálnû postiÏené dûti), ve Vsetínû (práce se ZP a seniory), obec Dívãí Hrad (sociální druÏstvo OSA), v Opavû (stolafiská dílna- zatím jako OSVâ). Poãátkem února 2007 vzniklo sociální druÏstvo Partners Ardanas v Prostûjovû (reklamní sluÏby, zpracování dat, správa sítí, nákup a prodej), poãátkem bfiezna sociální druÏstvo BENNA ve Îìáru nad Sázavou (jednoduché práce na elektronick˘ch souãástkách).
Zaãátkem ãervna byl ukonãen III. cyklus, pfii nûmÏ bylo osloveno 395 osob a jehoÏ Základní motivaãní ‰kolení probûhlo 11. aÏ 13. 4. 2007 v Louãné nad Desnou za úãasti 47 klientÛ. I. manaÏerské vzdûlávání pro 1. skupinu se uskuteãnilo v Dolní Moravici 25. a 26. 4. 2007, pro 2. skupinu tamtéÏ ve dnech 14. a 15. 5. 2007. V obou pfiípadech se ‰kolení zúãastnilo vÏdy 17 osob. Závûreãné manaÏerské vzdûlávání se konalo 4. a 5. 6.2007 za úãasti 9 zájemcÛ, cca 5 skupin osob, potenciálních zakladatelÛ sociálních druÏstev, ktefií jiÏ tady prodiskutovali své zámûra s lektory - ekonomem a právníkem a dohodli se na dal‰ím postupu vedoucím k realizaci jejich zámûrÛ. Je‰tû v ãervnu bylo ustaveno Sociální druÏstvo PRIMA PARTA se sídlem v Tfiebíãi (polygrafická v˘roba, v˘roba upomínkov˘ch a reklamních pfiedmûtÛ, velkoobchod, maloobchod, hostinské a ubytovací sluÏby, úklid bytov˘ch i nebytov˘ch prostor) a v srpnu Walachian Kingdom CZ (chov ovcí, ubytovací sluÏby). S dal‰ími zájemci probíhají osobní schÛzky a jednání s právníkem a ekonomem, byly zaslány návrhy stanov. Oslovujeme dal‰í zájemce z fiad ZZO, OS, OSVâ, starosty obcí, zastupitele mikroregionÛ, mûst, podnikatelÛ, ÚP, ktefií mají zájem o vytvofiení sociálního druÏstva nebo podniku, pfiípadnû o zamûstnávání osob zdravotnû znev˘hodnûn˘ch. Dne 24. a 25. fiíjna 2007 probûhlo v hotelu Kamzík v Karlovû pod Pradûdem motivaãní ‰kolení IV. cyklu, jehoÏ se zúãastnilo 23 osob, 12. a 13. listopadu 2007 se uskuteãnil I. blok 1. skupiny manaÏerského vzdûlávání v hotelu RELAX, RoÏnov pod Radho‰tûm, kterého se zúãastnilo 8 osob, vzdûlávání 2. skupiny se zúãastnilo 5 osob. Toto vzdûlávání se uskuteãnilo v prostorách SâMVD v Brnû dne 27. a 29. listopadu 2007. V prÛbûhu IV. cyklu se jeví nadûjnû zámûr p. Bárty, OS TRIANON, p. Cabi‰e a pí. Gerasimové a rodiny Vavreãkovy. I nadále probíhají pfiípravy k zaloÏení druÏstev v mikroregionu Záhoran a v obci Vícemûfiice. Poãátkem ledna 2008 se uskuteãnily ustavující schÛze rodinného druÏstva Andûlka (jednoduché ruãní práce a montáÏe, v˘roba kartáãnického a konfekãního zboÏí, sociálnûpracovní poradenství a pracovní rehabilitace) a druÏstva Hraãky Eli‰ka (úãastnice II. cyklu ‰kolení) a na konec ledna 2008 je dohodnuto konání ustavující schÛze Ritter, druÏstva. Nadûjnû probíhalo i jednání o zaloÏení ãesko-korejského druÏstva. Byly vytvofieny stanovy druÏstva, ale nakonec byla zaloÏena firma MIRINE International, s.r.o. V dosavadním prÛbûhu tohoto cyklu bylo osloveno 543 osob a prezentace projektu stále pokraãuje, jak oslovováním zástupcÛ mikroregionÛ, obcí, ÚP, OSVâ, tak i individuálnû, letáky, které jsou vyvû‰eny na ÚP. 32
Rekapitulace: Celkov˘ poãet pfiímo osloven˘ch (dosud) 1 724 osob Nepfiímo osloven˘ch pfies ãlánky v periodikách, Zpravodaj projektu - cca 3 700 osob Motivaãního ‰kolení se zúãastnilo 213 osob ManaÏerského ‰kolení se zúãastnilo 154 osob K 31. 12. 2007 bylo zaloÏeno 7 sociálních druÏstev (z toho 1 standardní druÏstvo) V˘hled - 12 (pí. Frajtová, p. Bárta, Ritter, Ondráãek, Továrek, Vlachovi, Sklenáfi, Koneãn˘, Vavreãkovi, OS Trianon, obec Vícemûfiice, mikroregion Záhoran) Rádi bychom, aby se tato informace o moÏném zpÛsobu zaãlenûní zdravotnû znev˘hodnûn˘ch osob do podnikání a trhu práce dostala do ‰irokého povûdomí lidí. Po ukonãení prvního cyklu vzdûlávání jsme uspofiádali v prosinci 2006 v Prostûjovû, za úãasti mimo jin˘ch i senátorky BoÏeny Sekaninové a vrchního fieditele pro oblast Správy sluÏeb zamûstnanosti MPSV Ing. Vladimíra Válka, Pracovní semináfi, kde jsme pfiítomné informovali o dosavadním prÛbûhu projektu a dosaÏen˘ch v˘sledcích. Po ukonãení II. cyklu probûhl v ãervnu 2007 Pracovní semináfi v Ostravû za pfiítomnosti MUDr. Dagmar Molendové - poslankynû a pfiedsedkynû podv˘boru pro OZP a znev˘hodnûné, Ing. Pavla Barto‰e - viceprezidenta HK âR a pfiedsedy pfiedstavenstva KHK MSK, JUDr. Jana Hutafie - vedoucího legislativního odboru Národní rady zdravotnû postiÏen˘ch âR, Mgr. Jifiího Svobody, DESS - v˘konného fieditele DruÏstevní Asociace âR a Ing. Anny Kulichové - místopfiedsedkynû partnerského COOP PRODUKT ze Slovenska. Opût byli pfiítomni informováni o prÛbûhu projektu a dosaÏen˘ch v˘sledcích, ale probûhla i panelová diskuze nad konkrétními zku‰enostmi RSC Prostûjov a se zástupci mikroregionÛ. Ve dnech 15. a 16. listopadu 2007 se uskuteãnila v Praze v rámci projektu závûreãná konference „Podnikání nezná hranic“ pod zá‰titou pfiedsedy vlády âR Mirka Topolánka, za úãasti zástupcÛ partnerství CIP EQUAL ESF nEU Entrepreneurs z Francie, Irska, Nizozemí, âeské republiky a hostÛ ze Slovenska. Konference se zúãastnili mimo jin˘ch i státní tajemník a námûstek ministra práce a sociálních vûcí âR Dr. Petr ·imerka. Ze zahraniãních hostÛ se do jednání aktivnû zapojili Dr. Thomas Cooney, viceprezident European Council for Small Business (Asociace mal˘ch podnikÛ EU), z University of Tilburg prof. Gerard Evers, z francouzské organizace Colisee prof. Collet a Degoul, dále vedoucí z partnersk˘ch organizací - Ken Germaine z Irska, Arnaud Maigre z Francie, Pim de Bokx z Nizozemí a také zástupce francouzského ministerstva práce a solidarity z PafiíÏe pan Franck Lopez. Nedílnou souãástí této konference byla soutûÏ „Hry XLX“. (Podle propozic a scénáfie národní t˘my fie‰ily formou hry zadání z reálného podnikatelského prostfiedí.) Zúãastnily se t˘my z Nizozemí, Francie, Irska a âeské republiky. Po pûtihodinovém úsilí zvítûzil t˘m âeské republiky, zastoupen˘ studenty FF UP Olomouc, ktefií obhájili svÛj zámûr vytvofiení malého podniku na zpracování produkce plodiny amarant - v podobû bioproduktu. I kdyÏ se blíÏí závûr na‰eho projektu, stále jsme pfiipraveni prezentovat a pomoci pfiípadn˘m zájemcÛm o vytvofiení sociálního druÏstva ãi podniku tak jako doposud.
33
Andûlka - sociální druÏstvo Dne 30. ledna 2008 bylo zapsáno do obchodního rejstfiíku jedno z dal‰ích sociálních druÏstev, která byla zaloÏena za pomoci na‰eho projektu Sociální druÏstva a podniky. Jedná se o druÏstvo Andûlka sociální druÏstvo, se sídlem v Troubsku. Pfiedsedkyní je opût Ïena, Ing. RÛÏena Vlachová, místopfiedsedou její manÏel a ãleny jejich pût dûtí. První informace o na‰em projektu sly‰ela Ing. Vlachová pfii na‰í prezentaci v srpnu 2007. Vzhledem k jejímu dfiívûj‰ímu, a v té dobû i souãasnému zamûstnání, kdy pracovala v sociálních sluÏbách a s OZP, ji nበprojekt natolik oslovil, Ïe zaãala s manÏelem uvaÏovat o zaloÏení sociálního druÏstva. ManÏel jiÏ v té dobû podnikal jako OSVâ a zamûstnával OZP. K jednání ohlednû zaloÏení sociálního druÏstva do‰lo v listopadu 2007, kdy uvaÏovali o zaloÏení druÏstva rodinného typu. Pfii jednání s JUDr. Machalou bylo dohodnuto zaslání pfiedbûÏného návrhu stanov a uvaÏovaného pfiedmûtu podnikání. JiÏ 2. ledna 2008 po upfiesnûní nûkter˘ch nejasností, byly JUDr. Machalou, expertem a lektorem projektu, vypracovány jak stanovy sociálního druÏstva Andûlka, tak i ostatní dokumenty potfiebné pro ustavující schÛzi druÏstva, která byla dohodnuta na 10. ledna 2008. DruÏstvo bylo zapsáno do obchodního rejstfiíku 30. ledna 2008. DruÏstvu se podafiilo navázat spolupráci s podnikem Papírny Brno, a.s., kter˘ druÏstvu pronajal prostory ve svém areálu. V souãasné dobû druÏstvo zamûstnává pfiedsedu a tfii pracovníky se ZP, dal‰í ãtyfii pracovníci se ZP vykonávají praxi. Dva z tûchto pracovníkÛ budou od 1. dubna 2008 zamûstnanci druÏstva, dal‰í dva od 1. kvûtna 2008. Od 1. dubna 2008 zamûstnají také dlouhodobû nezamûstnanou se ZP z ÚP. Mají zájem zamûstnat i dal‰ího pracovníka se ZP. Pro Papírny Brno, a.s., nyní zaji‰Èují kompletaci barevn˘ch papírÛ, mucholapek, osvûÏovaãÛ vzduchu atp. Jeden z pracovníkÛ druÏstva trvale pracuje u stroje v podniku Papírny Brno, a.s. A tak sociálnímu druÏstvu Andûlka pfiejeme, aby jejich vzájemná spolupráce se i nadále rozvíjela k oboustranné spokojenosti. (F·) 34
AKTUALITU NA ZÁVùR P¤ETISKUJEME Z INTERNETOVÉHO DENÍKU BRUNTÁLSK¯ KUR¯R ZE DNE 10. DUBNA 2008: V BRUNTÁLE VâERA VZNIKLO SOCIÁLNÍ DRUÎSTVO
„NÁVRAT K PRAMENÒM Bruntál 2008“ Rozhovor s pfiedsedou sociálního druÏstva NÁVRAT K PRAMENÒM - Bruntál 2008 podnikatelem Oldfiichem Kodedou
JDE NÁM O TRADICI, O PODNIKÁNÍ A TAKÉ O SOCIÁLNÍ EKONOMIKU Vãera odpoledne se za notáfiského dozoru konala ustavující schÛze sociálního druÏstva, které má zajímav˘ název NÁVRAT K PRAMENÒM - Bruntál 2008. Mimo to, Ïe si zde osm zakladatelÛ schválilo stanovy a jiné nezbytné dokumenty potfiebné pro vznik takového právního subjektu, zvolili si také pfiedsedu, jímÏ se stal muÏ znám˘ mnoha sv˘mi podnikatelsk˘mi aktivitami na Bruntálsku, pan Oldfiich Kodeda. A toho jsme se zeptali: Název Návrat k pramenÛm nûco evokuje. Kam se chcete vracet a ãím se vlastnû bude druÏstvo zab˘vat? Je to jednoduché. Pfied 450 lety se v Bruntále zaãalo ve vût‰ím rozsahu s vafiením piva. Je to tradice, ze které vycházíme. Chtûli bychom vafiit bruntálské pivo. Je to tak ‰patn˘ nápad? Nápad je to rozhodnû podnikatelsky i jinak velice zajímav˘. Jak jste vÛbec k tomu zámûru pfii‰li, a proã máte v názvu pfiívlastek sociální? O tomto zámûru diskutujeme, abych tak fiekl s „otci zakladateli“ asi rok. Ujeli jsme také pár set kilometrÛ, abychom se podívali, jak se vafií v souãasn˘ch ekonomick˘ch podmínkách jinde. To, Ïe jsme zvolili právní formu druÏstva je proto, Ïe druÏstvo vzniklo vlastnû v rámci projektu „Sociální druÏstvo a podnik“, kter˘ realizuje na Moravû Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev a v Bruntále je od listopadu 2005 jedno z pûti spádov˘ch center projektu. Zde jsme také na‰li odbornou pomoc pfii zakládání druÏstva. A to slovo sociální není v na‰em názvu na ozdobu. Jednak jsou jiÏ i mezi zakladateli tfii seniofii, a dále máme ve stanovách, Ïe budeme zamûstnávat nejménû jednu tfietinu z tûch na‰ich spoluobãanÛ, ktefií se obtíÏnû umisÈují na pracovním trhu, jako jsou tfieba zdravotnû postiÏení nebo matky s dûtmi a tak podobnû. A se ziskem chceme nakládat dle pravidel sociální ekonomiky. Má ono budoucí pivo jiÏ nûjak˘ název? V tomto smûru nám nápady rozhodnû nescházejí. Jedním z návrhÛ je „Bruntálské zámecké“, s odkazem na to, Ïe na zahradû bruntálského zámku stál kdysi pivovar „¤ádu nûmeck˘ch rytífiÛ“, oblibu by si mohl získat i „Velmistr“, vzbuzující také vzpomínky na minulost, ale máme i dal‰í velice zajímavé názvy. 35
Máte zfiejmû propracovan˘ i nûjak˘ podnikatelsk˘ zámûr? To máme. UvaÏujeme o minipivovaru s vlastní restaurací a s dodáváním piva drobn˘m podnikatelÛ na venkovû a také dodávky pro zpestfiení nabídky i odbûratelÛ ve velk˘ch mûstech. Ovûfiili jsme si, Ïe to tak funguje i jinde. Ale o tom bych se zatím nechtûl podrobnû ‰ífiit. Jakou má zatím vበprojekt odezvu a kdy se doãkáme prvního piva? Setkali jsme se zatím pouze s kladn˘mi reakcemi na nበzámûr. Samozfiejmû budeme potfiebovat pomoc ve v‰ech smûrech. Doufáme, Ïe ji najdeme i u místních podnikatelÛ, dále i u kolegÛ druÏstevníkÛ, protoÏe chceme jako druÏstvo b˘t ãlenem Svazu ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev a poãítáme i s podporou v rámci rÛzn˘ch podnikatelsk˘ch programÛ. Nu a první pivo? PÛvodnû jsme poãítali s posledním dnem roku 2008. Ale reáln˘ je nûjak˘ jarní termín roku 2009. TakÏe ten znám˘ slogan o bruntálském pivu oÏije? Ano. Ono známé „O muzice, o bálu, chutná pivko z Bruntálu“, to bychom chtûli oÏivit. I to, Ïe se podle povûstí nauãili první bruntál‰tí osadníci vafiit pivo od KeltÛ, ktefií zde Ïili poschováváni v lesích. Asi to nebude historická pravda, ale hezky se to poslouchá. Proã si tedy o tom nevyprávût i u piva.
POZNATKY A DOPISY ... (Ze zku‰enosti poradkynû Regionálního spádového centra) Za necelé tfii roky trvání projektu jsme se potkali se znaãn˘m mnoÏstvím lidí. Takov˘ch i jin˘ch. Víc v‰ak bylo tûch, ktefií mûli upfiímn˘ zájem zmûnit své postavení. Na‰e semináfie byly pro nû mnohdy impulsem, i kdyÏ jeho v˘sledkem nebylo zaloÏení druÏstva. Toho jsme nikdy nechtûli docílit za kaÏdou cenu. Av‰ak slova o tom, jak je dÛleÏité, aby ãlovûk sám chtûl zmûnit své postavení, sv˘m vlastním pfiiãinûním, ta na úrodnou pÛdu padala. A je‰tû jedna vûc je zde dÛleÏitá. Autofii následujících dopisÛ byli snad poprvé v Ïivotû osloveni nûk˘m jin˘m neÏ úfiady nabídkou, aby si vyslechli velice neformálnû a v kolektivu, co v‰e by se dalo dûlat v jejich ãasto zdánlivû bezv˘chodné situaci. V tomto byl prÛbûh projektu neoceniteln˘. Nejdfiíve tedy jeden pfiíbûh a dále úryvky z dopisÛ. Dopisy jsou ani upravovány, ani pfiikrá‰lovány, ani speciálnû vybírány.
KDYÎ CHCE PODNIKAT PODNIKAVEC, A JE·Tù NIKOLI ZA SVÉ Zaãít podnikat, tak to je dobr˘! S touto vûtou se vfiítil bez zaklepání do mé kanceláfie asi 40 let˘, dobfie vypadající muÏ a hned mezi dvefimi pokraãoval, sly‰el jsem, Ïe pofiádáte v rámci nûjakého projektu ‰kolení, kde bych se mohl dovûdût víc, je to pravda? Aã trochu zaskoãena jeho hluãností jsem se v klidném tónu pfiedstavila a nabídla mu místo. Pfiijal, fiekl své jméno a trochu se uklidnil. Zeptala jsem se, v ãem by chtûl podnikat a jestli jiÏ o nûãem pfiem˘‰lel. Odpovûdûl zku‰enû: „V ãem podnikat? Hmmm, dobrá otázka. Peníze stále leÏí na ulicích, ale lidé je nevidí. Není ale moÏné dûlat v‰e, co nás napadne, Ïe?“ 36
Pok˘vala jsem souhlasnû hlavou a nechala ho dál vyjadfiovat jeho my‰lenky a on pokraãoval velice suverénnû. „První vûc, kterou jsem si napsal je, v jakém oboru vlastnû chci podnikat a proã? Co je m˘m hlavním cílem a motivem. A vytipoval jsem si oblast, ve které nemohu nikdy prohrát. V‰e mám pfiipraveno na papífie.“ Nebudu zastírat, v duchu jsem se zaradovala nad tím, Ïe máme kandidáta nejen na na‰e ‰kolení, ale hlavnû ãlovûka, kter˘ ví, co chce! Po dal‰ích schÛzkách, na kter˘ch jsem mu pfiedstavila nበprojekt a vysvûtlila moÏnost zaloÏení rodinného druÏstva a po jeho opakovaném uji‰tûní, „Ïe to bude urãitû ta správná cesta k jeho úspûchu“, jsem tohoto pána opravdu na dvoudenní motivaãní ‰kolení pozvala. Pfii cestû byl velice hovorn˘ a zábavn˘, zkrátka pfiíjemn˘ ãlovûk. Po ubytování v hotelu probûhly první pfiedná‰ky a na závûr dne také první dotazy. MÛj favorit se nezapojil, i kdyÏ se mû na mnoho vûcí pfii na‰ich dvou schÛzkách ptal. Myslela jsem si, Ïe ho zaskoãilo to mnoÏství lidí a doufala, Ïe veãer, kdy program bude jiÏ neformálnûj‰í, se bude ptát na konkrétní vûci z oblasti druÏstevnictví, jak naznaãoval. Ale chyba. Veãer se sice ptal, ale pfieváÏnû na rodinné stavy úãastnic ‰kolení, a pokud o nûãem mluvil, tak hlavnû o sobû, co dûlal, v ãem uÏ podnikal a jak je v podstatû úÏasn˘ a skvûl˘! Za chvíli sv˘mi fieãmi otrávil v‰echny kolem sebe. U snídanû s ním uÏ nikdo nechtûl sedût u stolu, natoÏ se o nûãem bavit. Nezbylo mi nic jiného, pfiisedla jsem si k nûmu sama a zaãala se pozvolna ptát, kdy se zaãne zajímat o téma ‰kolení a probírat s odborníky svÛj podnikatelsk˘ zámûr. Ujistil mû, Ïe si hned po snídani domluví schÛzku s ekonomem i s právníkem. To byla asi poslední vûc, kterou chtûl udûlat. Ve skuteãnosti si pfiisedl ke svému spolubydlícímu z pokoje a velice dobfie se bavili. Od vedlej‰ího stolu jsem nechtû vyslechla ãást jejich hovoru. A vÛbec mi z toho nebylo dobfie. Oni dva pánové probírali sice ‰kolení, ale úplnû z jiné strany. Pochvalovali si ubytování, v˘bornou stravu a uÏ ménû lichotivû se bavili o pfiítomn˘ch Ïenách, které je pfiede‰l˘ veãer odmítly poslouchat a radûji ode‰ly spát. Zaãali si vyprávût o tom, jak je to skvûlé jezdit na takové akce a zadarmo! Na Úfiadech práce jsou pr˘ pak v‰ichni spokojeni, Ïe jsou tak aktivní a oni si v podstatû jedou jen uÏívat. Vstala jsem a zeptala se jich. „Víte pánové, jakou nejvût‰í chybu mÛÏe udûlat zaãínající podnikatel va‰eho typu, pokud si pustí ústa na ‰pacír?“ ZÛstali jako opafiení, a mÛj favorit? Tak ten se snaÏil je‰tû nûco vysvûtlovat, ale marnû, uÏ ho opravdu nikdo neposlouchal. Cestu domÛ strávil schoulen˘ na zadní sedaãce autobusu a bylo vidût, Ïe mu to není pfiíjemné. Asi se nûãeho bál a vûdûl také proã. Z Úfiadu práce ho do mûsíce vyfiadili. Îe by s podnikáním zaãal se ‰patn˘m podnikatelsk˘m zámûrem? Vizi sice mûl, a pro nûj urãitû krásnou, ale nezdafiila se. Prohrál uÏ na zaãátku svého snaÏení. A pro nás poradce z toho vze‰lo pouãení, Ïe sebekrásnûj‰í podnikatelsk˘ zámûr a zdánlivû ambiciózní ãlovûk je‰tû zdaleka neznamená úspûch! Zejména, nachom˘tne-li se k podnikání podnikavec. (HS) VáÏená paní, co se t˘ká mne, jsem stále v evidenci úfiadu práce. MÛj pfiípad je v‰ak trochu komplikovanûj‰í, jelikoÏ mám záznam v rejstfiíku, coÏ mi komplikuje získat Ïivnostensk˘ list. Nic ménû tato vûc je v fie‰ení a vûfiím, Ïe se mi jiÏ brzy podafií zahájit podnikání. ·kolení mi pfiineslo mnoho cenn˘ch zku‰eností a informací. Prostfiedí bylo velmi pfiátelské, ‰kolitelé v˘borní - jsem moc ráda, Ïe jsem se mohla zúãastnit. S pozdravem E. F. 15. 1. 2008 Dobr˘ den, jak uÏ víte, v dobû, kdy jsem jel na ‰kolení, jsem uÏ byl ve fázi, kdy jsem poÏádal o dotace z ÚP a z Nadaãního Fondu Dalkia. Tyto dotace jsem dostal a teì jsem od zaãátku roku Ïivnostník. Vበsemináfi byl hodnû pouãn˘, dozvûdûl jsem se mnoho nov˘ch vûcí, ale Va‰ich sluÏeb k zaloÏení druÏstva jiÏ nevyuÏiji. Hezky den J. M. 37
38
Dobry den, Vase skoleni me hodne inspirovalo, bylo poucne a zajimave. Na urade prace uz nejsem registrovana a pracuji, ale nepodnikam. K.V. Preji hezky den Dobr˘ den, práci jsem si na‰el, jsem zamûstnán. Va‰e ‰kolení mi pfiineslo obecn˘ pfiehled o moÏnostech sociálního druÏstva a informace jsou vÏdy potfieba. Dûkuji R. C. Dobr˘ den, velmi se omlouvám, mûla jsem poslat zpráviãku dfiíve, ale úplnû jsem zapomnûla, mám teì fofry, ale jak jsem vidûla ty letáky, co jsem od Vás na ‰kolení dostala, tak jsem si vzpomnûla a dávám o sobû vûdût. TakÏe 1. 3. 2007 jsem zaãala podnikat v oboru úãetnické práce a daÀové poradenství. Mám ãtyfii stálé zákazníky na cel˘ rok, a po tom jsem dûlala je‰tû spoustu daÀov˘ch pfiiznání. Mám doma kanceláfi, mûla jsem trochu problémy s pfiíspûvkem, protoÏe jsem o nûj poÏádala, ale protoÏe jsem musela uÏ pracovat tak jsem si program za 14. 500 Kã koupila dfiív, neÏ mi pfiíspûvek poslali a tak mû to uÏ neuznali a prokrátili mi ho. Ale i tak jsem si alespoÀ mohla koupit poãítaã a tiskárnu. Jinak se stále uãím, je to dost nároãn˘, ale snad to zvládnu. Myslela jsem, Ïe budu dûlat jenom novou evidenci, ale dûlám i podvojné úãetnictví. Kromû toho vedu pofiád hospÛdku na hfii‰ti, takÏe dopoledne dûlám papíry a odpoledne letím na hfii‰tû. Teì máme spoustu akcí, takÏe mû trochu tlaãí ãas. Ta Va‰e ‰kolení mi hodnû pomohla, alespoÀ jsem vûdûla, do ãeho jdu a na co mám vlastnû nárok. Zdravím a nûkdy se zase ozvu. J. M. 12. 7. 2007 Dobr˘ den, omlouvám se, Ïe jsem nenapsala dfiív. V dubnu - ãervnu jsem úspû‰nû ukonãila kurz „zaãátky podnikání“. Podnikat budu v oboru Zelen˘ch potravin - zprostfiedkování sluÏeb a prodej. V srpnu si na úfiadû práce zaÏádám o dotace na zfiízení domácí kanceláfie. V fiíjnu si chci zprovoznit Ïivnostensk˘ list a plnû se vûnovat této ãinnosti. Co se t˘ká va‰ich motivaãních kurzÛ, byly pro mû opravdu motivaãní. Jsem moc ráda, Ïe jsem se jich mohla zúãastnit, protoÏe mi pomohly v rozhodování, co a jak dûlat dál i se sv˘m zdravotním handicapem. Pfieji krásné dny a aÈ se dafií v práci i v osobním Ïivotû. D. Z. 17. 11. 2007 Dobr˘ den. Úãastnila jsem se Va‰ich semináfiÛ ráda, ale má cesta v podnikání ne‰la cestou sociálních druÏstev. Pomohlo mi to v rozhodnutí k podnikání, ale pouze jako spolupracující osoba s manÏelem. Dûkuji je‰tû jednou za moÏnost seznámení se s touto sociální problematikou a pfieji v‰em mnoho úspûchÛ v podnikání a dal‰ím osobním Ïivotû. M. J. Dobr˘ den, mohu fiíci, Ïe va‰e ‰kolení nám velice pomohlo, já i mÛj otec uÏ máme zamûstnání, on si na‰el práci jako správce haly a já jsem zamûstnána jako dûlnice. Velmi vám dûkujeme. To ‰kolení bylo velkou inspirací a do budoucna by mohlo pomoci spoustû lidem, ktefií nemohou sehnat zamûstnání nebo se chystají podnikat. I my s otcem máme rozjednanou moÏnost podnikat, ale to radûji nechci zakfiiknout. Dûkujeme a pfiejeme celému kolektivu hodnû úspûchÛ. M. P. Omlouvám se, Ïe jsem se dfiíve nehlásila, ale 4. 1. jsem se vrátila z dlouhodobého léãení z nemocnice, po tûÏkém úrazu pátefie. BohuÏel nepodnikám a jsem vedena na UP .·kolení mi pfiineslo hodnû, kdybych zaãínala podnikat, vûdûla bych jak na to a kde se obrátit o pomoc. Dûkuji moc a doufám, Ïe to nûkdy vyuÏiji, dûkuji také za pomoc, rady a nápady. Zdravím a dûkuji a pfieji Vám hodnû pfiíznivcÛ a druÏstev L. V.
39
Dobr˘ den, evidenci na ÚPÁCH jsem ukonãila na vlastní Ïádost teì v lednu a opût pracuji s manÏelem, jako „spolupracující osoba“. M. O Dobré ráno, jak jsme se vãera dohodli, oslovil jsem paní Válkovou a dohodli jsme se takto. PonûvadÏ máme rozjednané kontakty na práci, necháváme zatím zaloÏení DruÏstva v útlumu. Z na‰eho hlediska nemá smysl akci uspûchat a potom nevûdût kudy tudy. Na druhou stranu máte pravdu v tom, Ïe pokud registraci DruÏstva neprovedeme je‰tû letos, budeme mít problémy s pozdûj‰í realizací. V podstatû jsme si v‰e dÛleÏité vãera vysvûtlili a nበnázor na vûc znáte. Dûkuji Vám za Va‰i náv‰tûvu, bylo dobré, Ïe jsme se se‰li a v‰e podstatné probrali. Hodnû radosti z Va‰í práce a mnoho krásn˘ch dnÛ. K. V. Dobr˘ den, od kurzu jsem byla 5 mûsícÛ zamûstnána v kuchyni pak 2 mûsíce v a.s. Pega jako zamûstnanec Reintegry a nyní jsem od kvûtna loÀského roku na matefiské dovolené. Po kurzu mû kontaktovali manÏelé z Nového Jiãína, co také byli na kurzech a podnikají jako sociální druÏstvo, abych byla jejich ãlenem, ale bohuÏel, tato spolupráce nevy‰la. S pozdravem CH. J. Dobr˘ den, zatím jsem na úfiadu práce a ãekám na rekvalifikaci a poãítám, Ïe po ukonãení rekvalifikaãního kurzu se znovu zaregistruji a zkusím znovu podnikat. KdyÏ tak se ozvu. S pozdravem T. B. 16. 1. 2008 Moc Vás zdravím a omlouvám se, Ïe jsem na Vás zapomnûl s odpovûdí, neboÈ jsem v té dobû mûl PC v poru‰e. K sociálnímu programu Vám s ãist˘m svûdomím mohu fiíci, Ïe jeho koncepce je v˘teãnû zpracována a mnoh˘m napomÛÏe k nastartování vlastního podnikání. Já jsem uÏ mûl v dobû konání kurzu v‰e za sebou, pracoval jsem v rÛzn˘ch komoditách na rÛzn˘ch postech. Kurzu jsem se zúãastnil, neboÈ jsem ãekal spí‰ na náhodu, Ïe se setkám s nûk˘m stejné krevní skupiny. Pozoroval jsem a hovofiil s mnoha úãastníky, ktefií byli hodnû naÏhaveni, ale v‰ichni mûli pfied sebou stejnou pfiekáÏku pro rozjezd: nedostatek úvodních financí. Doporuãoval bych va‰emu programu vytipovat vhodn˘ bankovní subjekt, kter˘ by vypracoval produkt ‰it˘ na míru soc. slab˘m, ãi zdravotnû postiÏen˘m. Je to totiÏ skupina pracovit˘ch a ctiÏádostiv˘ch lidí, ktefií mohou b˘t pfiíkladem pro „normální“ lidi. Co se mnû t˘ãe, figuruji 2. mûsíc jako ‰rotov˘ poradce pro firmu MSKovo‰rot se sídlem v Z., kam obãas v rámci DOHODY zajíÏdím. Tato firma by mû i zamûstnala na HPP ale zatím Ïádali ÚP v Opavû o pfiíspûvek, neboÈ chtûjí zfiídit provozovnu, kde bych byl dosazen na novû zfiízené místo. Vûfiím, Ïe to vyjde. Pfieji Vám mnoho úspûchÛ pfii Va‰í bohumilé ãinnosti. Zdraví K. K. 21. 1. 2008 Vazena pani, v soucasne dobe jsem stale v registraci Uradu prace. Vase skoleni mi hodne dalo a uvedomila jsem si, ze se musim rozhodnout, kde jsou me priority a jaka cesta je pro me v soucasne dobe realna. O zrizeni druzstva jsem dost premyslela, ale myslim si, ze to neni momentalne moje cesta. Dost intenzivne ted hledam praci na plny uvazek, ktery by mi prinesl finance na rozjezd meho podnikani. Uz se mi snad neco rysuje. Oblast meho podnikani (aranzovani) me zatim neuzivi, ucim se ted nove techniky, ktere zatim testuji mezi svymi znamymi. Behem meho zamestnani chci zacit me sluzby nabizet a pomalu se rozjet. Jistotu zamestnani ale zatim potrebuji. Podnikat bych zacala na OSVC. Jeste jednou dekuji za vyborne prednasky a preji vam hodne uspechu. P. H. 40
JE·Tù NùKOLIK SLOV (úplnû nakonec) Tak tohle je poslední desátá publikace. Prvních osm bylo o tom, co by se mûlo, jak by se mûlo. V tûch dvou posledních jsme vás nechali nahlédnout do kuchynû jednoho projektu. Aby bylo zfiejmo, Ïe to jde a pÛjde. A to je v‰echno, co bychom chtûli fiíci na závûr. KdyÏ jsme psali projekt „ Podnikání v sociální ekonomice“ byli jsme plni informací a názorÛ, které jsme chtûli sdûlit svému okolí. CoÏ se snad ãásteãnû podafiilo i v onûch deseti kníÏeãkách. JenÏe nyní zji‰Èujeme, Ïe se v na‰ich myslích Ïádné místo neuvolnilo. Obohatili jsme se navzájem a to vÏdy pfiiná‰í nové a nové námûty. Navíc nejsme sami, kdo se pokou‰í, aby se podnikání v sociální ekonomice stalo jednou z moderních metod ekonomického a spoleãenského Ïivota této zemû. Dûkujeme v‰em, ktefií nás podpofiili. Slovem i skutkem. I tím, Ïe nás obãas poslouchali a tím, Ïe si nûco pfieãetli. Duben - kvûten 2008 Parta z projektÛ „Sociální druÏstvo a podnik“ a „Podnikání v sociální ekonomice“.
41
Ve dnech 16. - 19. fiíjna 2007 probûhl na brnûnském v˘stavi‰ti tradiãní mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví. Zde se mimo jiné pfiedstavil Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev mimo jiné i s na‰ím projektem - informaãní ãást byla zastoupená fieditelem SâMVD Brno, Ing. Petrem Dolinou, poradci Regionálních spádov˘ch center Bruntál a Brno Hanou Sta‰ãákovou a Franti‰kem ·ujanem. V dal‰ích dnech se zde vystfiídali i ostatní poradci a manaÏer projektu Sociální druÏstva a podniky - p. Miroslav Brázdil, Katefiina Illé‰ová DiS, Ing. Vojtûch Beck a Ing. Vlastimil Mikulá‰ek. Pfiedstavila se zde i v˘robní a sociální druÏstva: Vfiídlo, Karlovy Vary (koupelové soli a pûny, masáÏní krémy a emulze, kolínské vody, zubní pasty ‰ampony, krémy na ruce a boty), Brnûnská Drutûva (masáÏní stÛl), Obzor Zlín (lékovky, dentální dózy, mechanické rozpra‰ovaãe a dávkovaãe), Tvar Pardubice (obaly na kosmetiku, na ‰perky, v˘robky z plastÛ pro kuchyÀ a domácnost), TRINOM Brno (odûvy pro zdravotní sluÏbu, reflexní odûvy, v˘straÏné ochranné odûvy a vesty), SluÏba, druÏstvo invalidÛ Brno (pfiikr˘vky a pol‰táfie plnûné dut˘m vláknem), „·ance“, druÏstvo handicapovan˘ch, Brno (polohovací lÛÏko) a ZNOVOZ, sociální druÏstvo Znojmo (upomínkové a dárkové pfiedmûty ze dfieva, domino pro nevidomé, háãkované a paliãkované práce). Stánek nav‰tívili také Ing. Zdenûk ·kromach, pfiedseda V˘boru pro sociální politiku PS PâR a ãlen Organizaãního v˘boru PS PâR a ministr zdravotnictví MUDr. TomበJulínek. 42
SOCIÁLNÍ DRUÎSTVO A PODNIK VE T¤ETÍM TISÍCILETÍ II - vy‰lo v Knihovniãce projektu Podnikání v sociální ekonomice (Enterprise in Social Economy). Autorsk˘ t˘m: +Miroslav Brázdil, Franti‰ek ·ujan, Vojtûch Beck, Hana Sta‰ãáková, Vlastimil Mikulá‰ek, Katefiina Illé‰ová, Miroslav Machala, Karel Rychtáfi. Grafické fie‰ení titulní strany obálky: Rudolf Sr‰eÀ - GRASR. Anglick˘ text: Vlasta Valigurová. Vydalo obãanské sdruÏení Vlasteneck˘ poutník (Zámecké námûstí 4, 792 01 Bruntál,
[email protected]) v nakladatelství MORAVSKÁ EXPEDICE® Odpovûdn˘ redaktor Petr Andrle. Vy‰lo v dubnu 2008 v nákladu 1000 v˘tiskÛ. Neprodejné. ISBN 80 - 86511 - 31 - 6. Nositelem projektu je Svaz ãesk˘ch a moravsk˘ch v˘robních druÏstev, Praha. Partnefii: Vysoká ‰kola podnikání, a.s. Ostrava; Moravská asociace podnikatelek a manaÏerek - Regionální klub Bruntál; Vlasteneck˘ poutník, o. s. Bruntál. Tisk: René Daubner - APRO, Ruská 1449/10, 792 01 Bruntál. Projekt je spolufinancován z prostfiedkÛ Evropského sociálního fondu CIP EQUAL a Ministerstva práce a sociálních vûcí âR.