OBSAH 1. ÚVOD...........................................................................................................................6 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE ...............................................................................................7 2.1 Majetková a kapitálová struktura podniku............................................................7 2.1.1 Majetková struktura podniku ....................................................................7 2.1.2 Kapitálová struktura podniku ...................................................................9 2.1.2 Optimální kapitálová struktura...............................................................12 2.2 Předmět a účel finanční analýzy .........................................................................12 2.3 Vstupní data a omezenost vypovídací schopnosti ..............................................13 2.4 Uživatelé výsledků finanční analýzy ..................................................................14 2.5 Výsledek hospodaření.........................................................................................16 2.6 Základní metody a nástroje finanční analýzy .....................................................17 3. CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ ....................................................18 3.1 Cíl práce..............................................................................................................18 3.2 Metodika .............................................................................................................18 3.2.1 Horizontální analýza účetních výkazů ....................................................18 3.2.2 Vertikální analýza účetních výkazů.......................................................19 3.2.3 Analýza poměrových ukazatelů...............................................................19 3.2.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů...............................................23 3.2.5 Predikce finanční tísně podniku..............................................................24 4. VLASTNÍ PRÁCE .....................................................................................................26 4.1 Charakteristika společnosti .................................................................................26 4.2 Analýza finanční situace společnosti ..................................................................27 4.2.1 Horizontální analýza rozvahy.................................................................27 4.2.2 Vertikální analýza rozvahy .....................................................................30 4.2.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ...........................31 4.2.4 Analýza finanční situace pomocí poměrových ukazatelů .......................32 4.2.5 Analýza finanční situace pomocí pyramidového rozkladu .....................37 4.2.6 Modely predikce finanční tísně ...............................................................40 5. ZÁVĚR .......................................................................................................................42 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................45 7. SEZNAM PŔÍLOH.....................................................................................................46
1. ÚVOD Ekonomické prostředí, ve kterém se podnik nachází a ve kterém provozuje svoji činnost, je neustále v pohybu. Působí na něj mnoho nejrůznějších faktorů, které společně vytvářejí podmínky tržního hospodářství. A právě přechod k tržní ekonomice představoval zcela zásadní změnu v řízení podniků. Další významnou změnou, která výrazně ovlivnila a stále ovlivňuje současné ekonomické prostředí byl vstup České republiky do Evropské Unie v květnu roku 2004. Cílem podnikání je mimo jiné získat z kapitálu vloženého do podnikání výnos, který by zohlednil riziko, jenž je nedílnou součástí tržních podmínek. Obstát ve složité situaci současného národního hospodářství vyžaduje neustálé přizpůsobování podniku novým podmínkám, které v tomto prostředí vznikají. Jen ty podniky, které těmto podmínkám věnují pozornost a snaží se na ně reagovat, řešit nově vzniklé problémy, úspěšně přežívají. Manažeři jsou nuceni k hlubšímu zamyšlení a je od nich vyžadováno neustálé rozhodování. Dominantní součástí celopodnikového řízení je řízení finanční. Důležité je zejména proto, že každé rozhodnutí, které je v podniku uskutečněno, má dopad na podnikové finance. Jako podklad pro finanční rozhodování slouží finanční analýza. Jedná se o oblast, která představuje významnou součást finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Musíme mít na paměti, že finanční analýza sama o sobě není cílem, nýbrž jen přípravou pro rozhodování. Je na ní založeno jak řízení majetkové tak kapitálové struktury podniku, investiční a cenová politika a v neposlední řadě také řízení zásob. Znalost podnikového hospodaření a vztahů, které je vytvářejí, je dnes nezbytností nejen pro pracovníky podniků, ale i pro všechny, kteří s podniky přicházejí do nejrůznějších kontaktů.
6
2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Majetková a kapitálová struktura podniku Hospodářský úspěch podniků nezávisí jen na jejich vyspělosti či technické dokonalosti, ale i na obchodní zdatnosti vedení podniku, přičemž významnou součástí je udržení majetkově-finanční stability. Majetkově-finanční stabilitou rozumíme schopnost podniku vytvářet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem. Majetková a kapitálová struktura, jakož i vazby mezi majetkem a kapitálem, jsou v jednotlivých podnicích fungujících v tržní ekonomice odlišné. Úzce souvisí i s právní formou podnikání.1 Dvojí pohled na majetek podniku zobrazuje bilance – rozvaha podniku. Její základní funkcí je poskytnout k určitému datu přehled o majetku podniku (aktivech), jeho struktuře a finančním krytí majetku (pasivech), tedy kapitálové struktuře.
2.1.1 Majetková struktura podniku Majetková struktura podniků představuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. Základním hlediskem pro členění aktiv je především doba jejich upotřebitelnosti, eventuelně hledisko likvidity, tedy rychlost a obtížnost jejich přeměny v peněžní prostředky, aby bylo možné uplatnit splatné závazky. Majetková struktura podniku je velmi diferencovaná. Závisí především na technické náročnosti výroby, která ovlivňuje podíl stálého hmotného majetku, na stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu, ovlivňující podíl finančního majetku na celkovém majetku, a dále je silně závislá na konkrétní ekonomické situaci podniku a orientaci jeho hospodářské politiky.1
1
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X.
7
Majetkovou strukturu akciové společnosti lze v nejužším smyslu podle rozvahy charakterizovat takto: o pohledávky za upsaný základní kapitál o dlouhodobý majetek • nehmotný majetek • hmotný majetek • finanční majetek o oběžná aktiva • zásoby • dlouhodobé a krátkodobé pohledávky • krátkodobý finanční majetek o časové rozlišení • náklady příštích období • příjmy příštích období
Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahují pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva, které vyplývají z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. Dlouhodobý majetek nebo-li investiční majetek, je takový majetek, který slouží podniku dlouhou dobu, obvykle déle jak 1 rok, a tvoří podstatu jeho majetkové struktury.1 Tento majetek není získáván za účelem dalšího prodeje a jeho velikost závisí na investiční politice společnosti. Mezi dlouhodobý hmotný majetek řadíme takový majetek, jako budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, atd., jehož doba použitelnosti je delší jak 1 rok. Tento majetek se nespotřebovává najednou, ale postupně se opotřebovává, tedy dochází k jeho znehodnocení. Mezi dlouhodobý hmotný majetek ale řadíme i majetek, který je používán po dlouhou dobu, aniž by se znehodnotil např. pozemky, umělecká díla, zlato aj.2
1 2
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X.
8
Dlouhodobý finanční majetek, nebo-li finanční investice tvoří podíly podniku v jiných podnicích, cenné papíry (akcie, dluhopisy), které podnik nakoupil jako dlouhodobou investici. Patří sem i nemovitosti, které podnik nakoupí pro účely obchodování s nimi, pronajímání či uložení volných peněžních prostředků.1 Oběžný majetek se v podniku vyskytuje ve více formách, a to ve věcné podobě jako zásoby materiálu, v peněžní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávky, krátkodobý finanční majetek.2 Oběžný majetek, na rozdíl od majetku stálého, je neustále v pohybu, tedy jedna forma oběžného majetku přechází v jinou. Zásoby představují skladovaný materiál, nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky vlastní výroby a zboží nakoupené k prodeji. Mezi pohledávky patří především pohledávky z obchodního styku, tj. dosud neuhrazené faktury, které podnik vystavil svým odběratelům, a ostatní pohledávky, např. vůči svým zaměstnancům nebo jiným osobám.2 Pohledávky jsou tříděny z hlediska času na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobý finanční majetek zahrnuje cenné papíry, s nimiž lze obchodovat na peněžním trhu. Umožňuje krátkodobé investování nadbytečných peněžních prostředků a získání vyšších výnosů. V případě potřeby je podnik může rychle přeměnit v hotové peníze. Za součást krátkodobého finančního majetku jsou u nás v bilancích považovány i vklady v bankách a peněžní prostředky. Časové rozlišení v sobě zahrnuje náklady příštích období (např. předem placené nájemné), tedy výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období a příjmy příštích období např. dosud nepřijatá provize.
2.1.2 Kapitálová struktura podniku Kapitálová (finanční) struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek,1 tzn. strukturu zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl . Zachycuje ji pravá strana rozvahy. Celková velikost podnikového kapitálu závisí na mnoha okolnostech. Především na velikosti podniku, dále stupni mechanizace, robotizace a automatizace a organizaci odbytu.2
1 2
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X.
9
Finanční struktura akciové společnosti v ČR zachycuje v nejužším pojetí rozvahy tyto položky: o vlastní kapitál • základní kapitál • kapitálové fondy • fondy ze zisku • výsledek hospodaření minulých let • výsledek hospodaření běžného účetního období o cizí zdroje • rezervy • dlouhodobé a krátkodobé závazky • bankovní úvěry a výpomoci o časové rozlišení • výdaje příštích období • výnosy příštích období
Prvotní členění kapitálových zdrojů na vlastní a cizí platí jak při zakládání podniku, tak při zvětšování majetku podniku i pro financování jeho běžných potřeb.
Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (popř. majitelům) společnosti. Jeho podíl na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty podniku. Je hlavním nositelem podnikatelského rizika (u obchodních společností výhradním nositelem). Základní kapitál (kmenový kapitál) tvoří vklady společníků do společnosti, ať už peněžní či nepeněžní. U akciové společnosti je základní kapitál tvořen upisováním akcií v nominální ceně. Kapitálové fondy představují externí kapitál, který podnik získal z vnějšku. Nejde však o cizí kapitál. Patří sem především emisní užil (příplatek), tj. rozdíl mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální před emisí akcií.1 Dále se mohou kapitálové fondy tvořit z darů, dotací na pořízení stálého majetku, z vkladů společníků nezvyšujících základní kapitál apod.
1
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X.
10
Fondy ze zisku jsou fondy tvořené interně ze zisku. Slouží jako pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání, k překlenutí záporného výsledku hospodaření společnosti. Patří sem rezervní fond, tvořený povinně ze zákona v akciové společnosti, nebo fondy na základě vlastního rozhodnutí společnosti, jejichž tvorbu si firma určí ve stanovách společnosti. Výsledek hospodaření minulých let v sobě zahrnuje nerozdělený zisk a neuhrazenou ztrátu za minulé účetní období. Nerozdělený zisk je část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží k dalšímu podnikání. Cizí zdroje představují dluh podniku, který podnik musí v určité době splatit. Rezervy jsou tvořeny na vrub nákladů podniku. Představují částku peněz, kterou bude muset podnik v budoucnu vydat. Rozlišujeme rezervy povinné, upravené zákonem o rezervách, a ostatní – neodečitatelné pro účely zdanění zisku. Dlouhodobé závazky jsou takové závazky, jejichž délka splatnosti je delší jak jeden rok. Patří sem např. dlouhodobé bankovní úvěry, termínované půjčky, leasingové dluhy, dlouhodobé směnky k úhradě. Krátkodobé závazky představují závazky vůči dodavatelům kratší jak jeden rok., krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé zálohy od odběratelů. Dále sem patří i závazky vůči zaměstnancům, ke společníkům a vůči institucím. Bankovní úvěry a výpomoci zahrnují úvěry dlouhodobé, tj. se splatností delší jak jeden rok a běžné úvěry krátkodobé, úvěry na eskontované směnky. Jako krátkodobé finanční výpomoci jsou chápány emitované krátkodobé obligace, komerční cenné papíry aj.1 Časové rozlišení zachycuje zůstatky výdajů příštích období či zůstatky výnosů příštích období.
1
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X.
11
2.1.3 Optimální kapitálová struktura Je nutné si uvědomit, že použití cizího kapitálu působí jako páka, kterou management podniku zvedá výnosnost vlastního kapitálu, avšak současně roste i jeho rizikovost. Tento efekt se nazývá finanční páka. Management podniku se tedy musí snažit o tzv. optimální kapitálovou strukturu. Teoreticky lze stanovit optimální kapitálovou strukturu (optimální zadluženost) jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál. Při optimalizaci míry zadluženosti se vychází z toho, že:1 -
cizí kapitál je levnější než vlastní. Jeho nižší cena vyplývá především ze skutečnosti, že úroky placené za použití cizích finančních zdrojů jsou položkou zahrnovanou do daňově uznatelných nákladů,
-
s růstem zadluženosti roste i úroková míra, jelikož vetší zadluženost podniku představuje pro banku větší riziko,
-
s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy,
-
tím, že vlastní kapitál nahrazujeme dluhem, dochází ke zlevnění nákladů na celkový kapitál, avšak pouze do určité míry zadluženosti. Potom tyto náklady začnou růst.
2.2 Předmět a účel finanční analýzy Hlavním úkolem finanční analýzy je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. To je v zásadě ovlivňováno:2 -
likviditou podniku
-
rentabilitou podniku O finančně zdravém podniku můžeme mluvit tehdy, když nemá problémy se svou
platební schopností – schopností včas uhrazovat splatné závazky. Dlouhodobá likvidita je však pouze jednou z podmínek finančního zdraví. Podnik také musí dokázat svou činností zhodnotit vložený kapitál. Čím větší je výnosnost (rentabilita) kapitálu vloženého do podnikání, tím pevnější je finanční zdraví podniku.
1 2
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X. VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X.
12
Cílem finanční analýzy je nejenom poznat finanční zdraví podniku, ale také zjistit silné stránky, na kterých by mohl podnik v budoucnu stavět a naopak identifikovat slabé stránky podniku, které by mohly podniku způsobit nemalé problémy. Postup jakým lze uvedených cílů dosáhnout, je možné podle rozdělit do tří kroků:1 -
zobrazení minulého vývoje finanční situace a finančního hospodaření podniku,
-
určení příčin kladných a záporných vývojových trendů,
-
návrh opatření pro další vývoj a rámcové zhodnocení jejich předností a rizik.
Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy.2 Z hlediska řídícího cyklu je spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, odkud získává potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku.
2.3 Vstupní data a omezenost vypovídací schopnosti Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow), tedy základních finančních výkazů. Jedná se o takové výkazy, které shromažďují a dokumentují údaje o hospodaření podniku. Podklady pro provedení analýzy hospodářské situace se mohou lišit v závislosti na objektu, jehož analýza je prováděna.3 Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, výroční zprávy a ostatní data o podniku jako podnikové statistiky, vnitřní směrnice, předpovědi a zprávy vedoucích pracovníků podniku. Důležitá jsou i externí data. Tedy takové informace pocházející z peněžního a kapitálového trhu, ze státní statistiky a odborného tisku.
1
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6. JINDŘICHOVSKÁ, I. – BLAHA, Z. S. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: Management Press, 1995. 159s.ISBN 80-85603-80-2. 3 SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. vyd. Praha: PROFESS CONSULTING, 1997. 2
13
Vypovídací schopnost účetních výkazů je však omezena. Hlavním nedostatkem z hlediska finančního řízení je to, že zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucna. To s sebou nese riziko, že stav, zachycený ve výkazech aplikovaný na dnešní stav, již nemusí být aktuální. Mezi slabé stránky účetního výkazu Rozvaha můžeme zahrnout to, že nevyjadřuje přesně současnou hodnotu majetku. Účetní standardy používají zpravidla pro ocenění aktiv původní pořizovací cenu, která je pravidelně upravována o odpisy, ale i přesto neodráží současnou hodnotu majetku. Navíc odpisy jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. Majetek podniku vůbec nezahrnuje taková aktiva jako pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti a zkušenosti, která mají podstatný vliv na fungování podniku. Nedostatek výkazu zisku a ztrát spočívá v tom, že se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Tento zisk je však pouhou účetní veličinou, ne však hotovostním příjmem. Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. Proto se používá finanční analýza, která pomáhá rozšířit vypovídací schopnost získaných údajů.
2.4 Uživatelé výsledků finanční analýzy Výsledky finanční analýzy neslouží pouze podnikovému managementu, ale jsou důležité pro široký okruh lidí. Rozlišujeme několik dalších uživatelů, z nichž každého zajímá na výsledcích něco jiného. Externí finanční analýza slouží především externím uživatelům, ke kterým patří:1 Obchodní partneři. Řadíme mezi ně jak odběratele, tak dodavatele firmy, přičemž odběratele zajímá především to, jestli je podnik dlouhodobě stabilní, zatím co dodavatelé mají zájem na tom, aby jim podnik hradil jejich pohledávky, tzn. byl platebně schopný. Banky a jiní věřitelé. Sledují především solventnost, likviditu podniku. Hodnotí výnosnost podniku za delší časové období s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady závazků včetně dohodnutých úroků.
1
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6.
14
Banky a jiní věřitelé. Sledují především solventnost, likviditu podniku. Hodnotí výnosnost podniku za delší časové období s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady závazků včetně dohodnutých úroků. Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen v čas a v dohodnuté výši. Investoři, kteří se rozhodují, do kterého podniku vložit svůj kapitál, se zajímají především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. Burzovní
makléři,
obchodovaných
na
kteří
informace
burze
cenných
o
finanční
papírů
situaci
potřebují
podniku průběžně
pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. Konkurenční firmy se snaží odhalit silné a slabé stránky konkurenčních podniků, využít tyto informace a upevnit si tak své postavení na trhu. Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě také pro statistické účely. Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku se snaží prostřednictvím finanční analýzy odhalit nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.
Vedle těchto tzv. externích uživatelů finanční analýzy existuje početná skupina uživatelů interních, kteří zahrnují: Majitele firmy, kteří si tak ověřují, zda prostředky, které do firmy vložili, jsou využívány a zhodnocovány, popř. si tak zhodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. Manažery firmy, kteří informace využívají pro svá dlouhodobá i operativní rozhodování. Zaměstnance podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě podniku, ve kterém pracují.
15
2.5 Výsledek hospodaření Vedle rozvahy je nejdůležitějším zdrojem informací z oblasti účetních výkazů pro finanční analýzu výkaz zisku a ztrát (výsledovka). Ten je na rozdíl od rozvahy záznamem toku zdrojů v čase, zatímco rozvaha zobrazuje pouze stav k danému okamžiku.1 Podává přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku. Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za účetní období, bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů.2 Rozdíl mezi výnosy a náklady představují hospodářský výsledek podniku. Jsou-li výnosy větší jak náklady, jde o zisk, v opačném případě podnik utrpěl ztrátu. Výnosy a náklady členíme podle jednotlivých činností podniku, ke kterým se vztahují, na provozní, finanční a mimořádné.2 Provozní hospodářský výsledek je dán odečtením běžných provozních nákladů, odpisů dlouhodobého majetku a ostatních provozních nákladů od provozních výnosů (získaných v provozně-hospodářské činnosti podniku). Finanční hospodářský výsledek je podobně jako provozní hospodářský výsledek dán jako rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady. Spolu s provozním hospodářským výsledkem tvoří hospodářský výsledek za běžnou činnost. Mimořádný hospodářský výsledek dostaneme porovnáním mimořádných výnosů a nákladů. Součtem běžného a mimořádného hospodářského výsledku získáme hospodářský výsledek za účetní období před zdaněním. Odečteme-li od něj daně z příjmů, dostaneme hospodářský výsledek po zdanění. Zisk je cílem a podnětem veškerého podnikání, zdaleka však není jediným. Lze však tvrdit, že převažujícím kritériem v rozhodování v podnikovém hospodaření je maximalizace zisku. Z hlediska finanční analýzy je zisk důležitou součástí poměrových ukazatelů.
1 2
HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 400s. ISBN 80-7169-404-5. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X.
16
2.6 Základní metody a nástroje finanční analýzy Z literatury, která se zabývá problémem finanční analýzy vyplývá, že v této oblasti panuje značná nejednotnost. Často se setkáváme se základním dělením metod finanční analýzy na fundamentální a technickou finanční analýzu. Fundamentální finanční analýza se spíše soustřeďuje na vyhodnocování kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických a teoretických znalostech a zkušenostech analytika.1 Technická finanční analýza představuje použití matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným kvalitativním posouzením výsledků.2 Dále je možné členit metody finanční analýzy dle různých hledisek:1 1. podle způsobu srovnávání hodnot ukazatelů: • prostorová analýza – umožňuje mezipodnikové srovnávání, založené na srovnávání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami v jiných, konkurenčních podnicích, • trendová analýza – vychází ze srovnávání hodnot ukazatelů v čase. Umožňuje zachytit kladné a záporné vývojové tendence podniku, • srovnávání s plánem – znamená porovnání hodnot vypočtených na základě plánovaných vstupních údajů se skutečně dosaženými hodnotami ukazatelů, • srovnání s odhadem experta – vychází z odhadu zkušeného analytika. 2. podle používaných matematických postupů: → elementární metody, → vyšší matematicko-statistické metody. 3. podle používaných ukazatelů a způsobu jejich interpretace (viz metodika): • horizontální analýza, • vertikální analýza, • analýza poměrových ukazatelů, • analýza pyramidových soustav ukazatelů, • predikce finanční tísně podniku. 1 2
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6. KOVANICOVÁ, D. – KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví – díl II.. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 288s. ISBN 80-85967-56-1.
17
3. CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ 3.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analýza finanční situace firmy, zabývající se zřizováním, montáží, údržbou a servisem zabezpečovací techniky na železnici, dále posouzení vývoje finanční situace za období pěti let, tj. v letech 2000 až 2004. Cílem je zhodnocení majetkové a finanční struktury podniku, míry zadluženosti a schopnosti splácet cizí kapitál a také posouzení úrovně využití aktiv podnikem. Zaměřím se především na vyhodnocení ziskovosti využívaného kapitálu, dále na tvorbu a využití peněžních prostředků a likviditu podniku. Dalším cílem bude předpovědět, jak na tom bude podnik v budoucnu, tedy predikce možné finanční tísně. Na základě zjištěných výsledků ukáži na pozitivní a negativní tendence ve vývoji, následně doporučím různá opatření pro zvýšení ziskovosti či stabilizaci finanční situace.
3.2 Metodika Podklady, ze kterých jsem vycházela při této finanční analýze, jsou účetní závěrky podniku. Výchozí informace jsem čerpala především z rozvahy a výkazu zisku a ztrát za uvedené období. Jako doplňující informace jsem využila data z příloh k účetním závěrkám. V této práci nejsou provedeny výpočty vyžadující údaje z výkazu peněžních toků Cash flow, vzhledem k tomu, že mi nebyl poskytnut (ani informace potřebné pro jeho sestavení). Při zpracování finanční analýzy podniku využiji ukazatelů uvedených v bodě 2.6.
3.2.1 Horizontální analýza účetních výkazů Umožňuje porovnat vývoj jednotlivých položek účetních výkazů. Porovnání se provádí po řádcích – horizontálně, hovoříme tedy o horizontální analýze. Chceme-li vhodným způsobem kvantifikovat meziroční změny, nabízí se hned několik možných postupů. Je možné využít absolutního nebo relativního vyjádření změny, zjišťujeme tedy o kolik procent se změnily jednotlivé položky (tj. indexy), popř. o kolik se změnily v absolutních číslech (tj. diference).1
1
KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137s. ISBN 80-7179-321-3.
18
o absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1, o relativní změna = absolutní změna / ukazatel t-1 x 100, kde t vyjadřuje příslušný rok.
3.2.2 Vertikální analýza účetních výkazů Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, položené jako 100%. Zjišťujeme procentní podíl jednotlivých položek ke stanovené základně. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztrát. Ve výkazu zisku a ztrát se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost tržeb. Znamená to, že všechny položky výkazu v daném roce jsou vyjádřeny jako procento z tržeb dosažených v tomto roce.1 Pro rozbor rozvahy se používá jako základ celková bilanční suma.2 Máme-li pak vedle sebe údaje firmy za delší časové období, můžeme identifikovat nejzávažnější změny.
3.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Zatímco horizontální a vertikální analýza sleduje vývoj jedné veličiny, poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou a umožňuje tak zkoumat jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Ukazatele se obvykle sdružují do skupin, přičemž každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. Zpravidla se uvádí dělení na čtyři základní skupiny: ukazatele řízení dluhu - zadluženosti, ukazatele platební schopnosti - likvidity, ukazatele obratovosti, vázanosti kapitálu - aktivity a ukazatele rentability - ziskovosti.
Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele dávají obecně do poměru nějaké složky závazků k určitému druhu kapitálu. Sledují tak vztah mezi vlastními a cizími zdroji. celková zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem x 100
1
2
KOVANICOVÁ, D. – KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví – díl II.. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 288s. ISBN 80-85967-56-1. KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137s. ISBN 80-7179-321-3.
19
Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen.1 Zatímco věřitelé podniku dávají raději přednost nižšímu zadlužení, ze kterého pro ně plyne menší riziko, vlastníci podniku naopak chtějí využít finanční páky. Ukazatel finanční páky je jednou z forem jak vyjádřit zadluženost podniku. Odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. Společnost zvyšuje hodnotu tohoto ukazatele, když navyšuje poměr svých dluhů k vlastnímu kapitálu, používanému k financování podniku.2 dlouhodobé závazky dlouhodobá zadluženost [%] = ---------------------------- x 100 aktiva celkem
krátkodobé závazky krátkodobá zadluženost [%] = ------------------------- x 100 aktiva celkem
vlastní kapitál míra samofinancování [%] = -------------------- x 100 aktiva celkem Jedná se o doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti. Jejich součet se rovná 1, resp. 100 %.3 celkové závazky dluh na vlastním kapitálu = ----------------------vlastní kapitál
zisk před zdaněním a úroky úrokové krytí = -----------------------------------úroky nákladové
1
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6. HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 400s. ISBN 80-7169-404-5. 3 VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. 2
20
Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Informuje o tom, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pro podnik lépe. Za bezproblémovou úroveň je považována hodnota okolo 8.1
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál ukazatel podkapitalizování = ----------------------------------------------stálá aktiva Podkapitalizování nastává tehdy, je-li podnik příliš zadlužen a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1.1 Ukazatele likvidity V souvislosti s platební schopností se setkáváme se třemi základními pojmy, které je třeba rozlišovat.2 • Solventnost – je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. • Likvidita – je momentální schopnost uhradit své závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. • Likvidnost – je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy. Likvidita představuje rychlost možného převedení libovolného aktiva na peníze. Je tím větší, čím kratší je doba jeho přeměny na peněžní formu.3 Ukazatele likvidity odpovídají na otázku, zda bude podnik schopný uhradit své závazky v okamžiku jejich splatnosti.
oběžná aktiva ▪ běžná = ---------------------------krátkodobé závazky
oběžná aktiva - zásoby ▪ pohotová = ----------------------------krátkodobé závazky
1
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6. VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. 3 SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. vyd. Praha: PROFESS CONSULTING, 1997. 172s. ISBN 80-85235-40-4. 2
21
Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovost.1 Za optimální hodnotu je považována hodnota 1,5 – 2,5.2 Ukazatel pohotové likvidity (rychlé likvidity) je očištěn o zásoby, proto lépe vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Optimální hodnota 1 – 1,5.2 Fin. majetek krátk. povahy hotovostní likvidita = --------------------------------krátkodobé závazky Do tohoto ukazatele jsou zahrnuty peníze v hotovosti a na běžných účtech, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. Optimální hodnota je 0,5.2
Ukazatele aktivity Tyto ukazatele měří, jak úspěšně podnik využívá svá aktiva. Počítají se pro jednotlivé druhy aktiv a je možné je vyjádřit dvěma způsoby:3 -
obrátkovost – rychlost obratu, vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli,
-
doba obratu (DO) – odráží počet dní (příp. let), po které trvá jedna obrátka.
obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem tržby obrat dlouhodobého hmotného majetku = -------------------------------------------dl. hmotný majetek v zůstat. cenách tržby obrat zásob = --------------zásoby
tržby ▪ obrat pohledávek = ---------------------------průměrný stav pohledávek
365 DO zásob = --------------obrat zásob
365 ▪ DO pohledávek = ---------------------obrat pohledávek
1
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X. 3 KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137s. ISBN 80-7179-321-3. 2
22
Ukazatele rentability Rentabilita resp. výnosnost vloženého kapitálu je průkazem toho, jak je podnik schopný vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Známý je především ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA), který by měl odrážet jakého efektu bylo dosaženo z celkových aktiv. Kromě tohoto ukazatele se často sleduje i rentabilita vlastního kapitálu (ROE) či rentabilita tržeb.
Z + U (1 – DS) ROA [%] = ------------------------ x 100 celková aktiva Z ROE [%] = ------------------- x 100 vlastní kapitál
Z Rentabilita tržeb = ---------- x 100, kde tržby Z....hospodářský výsledek po zdanění U....nákladové úroky DS..sazba daně z příjmu
3.2.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Umožňuje vyjádřit vzájemné souvislosti mezi ukazateli. Spočívá v postupném rozkladu vrcholového (syntetického) ukazatele na ukazatele dílčí, které ho rozhodujícím způsobem ovlivňují. Syntetický ukazatel tvoří vrchol pyramidy ukazatelů a je významově nadřazen všem ostatním ukazatelům pyramidy. Vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli se snaží postihnout systém ukazatelů Du Pont.1 Je založen na základní Du Pontově rovnici: čistý zisk tržby čistý zisk ROA = ---------------- x ----------------- = ----------------tržby aktiva aktiva
1
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X.
23
Výpočet vlivů dílčích ukazatelů, mezi nimiž je multiplikativní vazba, se provádí pomocí tzv. logaritmické metody. K nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku patří ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Tento syntetický ukazatel je možné rozložit na tři dílčí ukazatele.1 ROE = ziskovost tržeb (zisková marže) x obrat celkových aktiv x finanční páka
čistý zisk tržby aktiva ROE = ------------ x ---------- x --------------------tržby aktiva vlastní kapitál
3.2.5 Predikce finanční tísně podniku Cílem této metody je odhadnout budoucí finanční situaci podniku. Nejlepší obranou proti finančním potížím je finanční zdraví podniku. Je-li však značně oslabeno, dostane se podnik do finanční tísně, která může přerůst ve finanční krizi a skončit úpadkem.2 Tento
způsob
hodnocení
využívá
matematických
modelů
sestrojených
z vybraných poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny určité váhy. Výsledkem je pak jedno číslo, které naznačuje budoucí finanční situaci podniku. Existuje řada modelů, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin:3 o bonitní modely – hodnotí bonitu firem („dobrou obchodní pověst“). Těchto výsledků využívají např. bankovní domy při ohodnocování rizika, které ponesou, poskytnou-li firmě úvěr, o bankrotní modely – zjišťují, zda podnik do nějaké doby nezbankrotuje. Pro predikci finanční tísně podniku jsem zvolila Altmanův Z-score model, který upravili čeští ekonomové Neumaierovi pro využití v podmínkách České republiky a Index důvěryhodnosti IN, který Neumaerovi vytvořili a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v České republice.
1 2 3
VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6.
24
Altmanův Z-score model Z − score = 1,2 x1 + 1,4 x 2 + 3,3 x3 + 0,6 x 4 + 1,0 x5 − 1,0 x6 , kde x1 = pracovní kapitál / aktiva celkem x2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu x5 = tržby / celková aktiva x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Interpretace Altmanova Z-score: > 2,99
→ finančně pevný, stabilizovaný podnik
= 1,81 – 2,99 → neurčitá finanční situace < 1,81
→ špatná finanční situace
Index důvěryhodnosti českého podniku IN = 0,22 x1 + 0,11x 2 + 8,33 x3 + 0,52 x 4 + 0,1x5 − 16,8 x6 , kde
x1 = aktiva celkem / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x4 = výnosy celkem / aktiva celkem x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Interpretace IN: > 2,0
→ finančně zdraví a stabilní podnik
= 1,0 – 2,0
→ podnik s neurčitou finanční situací
< 1,0
→ finančně nestabilní podnik
25
4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika společnosti Vzhledem k tomu, že mi byla poskytnuta účetní data s podmínkou nezveřejnění názvu společnosti nebo jiných informací, ze kterých by bylo možné společnost identifikovat, uvedu zde pouze její stručnou charakteristiku. Historie společnosti sahá do roku 1992, ale až od roku 1996 byla vytvořena nová akciová společnost. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v červnu 1996. Základní kapitál společnosti původně tvořilo 102 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč. V roce 1999 však došlo ke zvýšení jejich nominální hodnoty na 100 000 Kč a tedy k navýšení základního kapitálu na 1 020 000 Kč. Firma
se
zabývá
montážemi
technologických
zařízení
pro
železnici,
telekomunikace a energetiku. Provádí montáže zabezpečovací a sdělovací techniky, kabelových sítí metalickými a optickými kabely, přenosových systémů a přeložky venkovních energetických vedení. Provádí dílenské opravy reléových a elektronických prvků sdělovací a zabezpečovací techniky. K uvedeným činnostem společnost zabezpečuje veškerou inženýrskou činnost. Uvádí zařízení do provozu, dodává výstupní revizní zprávy a obsluhovací řády. Pro nově vybudovaná a dále již provozovaná zařízení provádí servisní činnost, opravy zařízení a školení obsluhujícího personálu. Firma spolupracuje s organizacemi, které provádí jednorázové a speciální práce. Na základě této součinnosti a s pomocí technického vybavení má firma dostatečné prostředky a kapacity realizovat stavby i většího rozsahu ve výše uvedených činnostech. V současné době má společnost přes 80 pracovníků. Mnoholetá praxe pracovníků je největší devizou společnosti a zárukou dobře odvedené práce. Základním krédem chování všech zaměstnanců je vstřícnost, ochota komunikovat a řešit problémy zákazníků. Všichni zaměstnanci jsou pravidelně vzděláváni a školeni. Společnost disponuje dostatečnými dílenskými a skladovými prostorami a ubytovacími kapacitami. Pro svoji činnost je vybavena mechanizací k zajištění uvedených činností.
26
4.2 Analýza finanční situace společnosti 4.2.1 Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýzou zkoumáme změny, ke kterým došlo ve vývoji jednotlivých položek účetních výkazů. Z absolutních hodnot jednotlivých výkazů byl proveden výpočet meziročních změn jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podrobný vývoj celkových aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát popisují přílohy č. 4-7. Celková aktiva a pasiva v průběhu let zaznamenala výrazné kolísání. V roce 2001 poklesla oproti minulému roku o 9,74 % (v absolutním vyjádření o 11 810 tis. Kč). Na této změně se z největší části podílela oběžná aktiva, nejvíce krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek, resp. peníze na běžném účtu, které rovněž zaznamenaly výrazný pokles. Naopak v roce 2002 vykázala celková aktiva obrovský nárůst, a to o 119 % (tj. o 130 384 tis. Kč). Bylo to opět způsobeno oběžnými aktivy, která v tomto roce vzrostla téměř o 131 %, z menší části také nárůstem dlouhodobého hmotného majetku v důsledku technického zhodnocení budovy. V následujícím roce celková aktiva rovněž rostla, a to o 17,66 % a v roce 2004 poklesla tentokrát o téměř 36,11 %, tj. v absolutním vyjádření o 101 910 tis. Kč. Vývoj celkových aktiv v letech 2000 až 2004 je vyobrazen v grafu č. 1. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) v průběhu pěti let rostl. Přestože v letech 2002 až 2004 dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek klesal, stálá aktiva celkem rostla. Zapříčinil to převážně růst finančního majetku. Výraznější změnu zaznamenala stálá aktiva v roce 2002, kdy oproti předchozímu roku vzrostla o 81,31 %. Zejména narostla podpoložka stavby, a to o 12 810 tis. Kč, což bylo způsobeno již zmiňovaným technickým zhodnocením budovy. Oběžná aktiva, jak jsem již popsala výše, zaznamenala v letech 2000 až 2004 podobný vývoj jako aktiva celkem. Vývoj celkových aktiv určují oběžná aktiva především z toho důvodu, že tvoří vysoký podíl na celkové bilanční sumě (viz vertikální analýza). Jednotlivé položky oběžných aktiv, vyjma dlouhodobých pohledávek, které byly po celou dobu nulové, zaznamenaly také výrazné změny. K největším došlo v roce 2002 v rámci finančního majetku, který vzrostl o 327,95 %, což bylo převážně způsobeno navýšením peněz na běžném účtu o 71 947 tis. Kč (v rámci poskytnutého dlouhodobého bankovního úvěru). Zásoby se vyznačují vysokou fluktuací. V roce 2003
27
vzrostly o téměř 136 %, naopak v roce 2004 poklesly zhruba o 88 %. Vývoj oběžných aktiv je určován zejména krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem. Oblast ostatních aktiv vykazuje neustálý pokles ve svém objemu a ačkoliv procentuálně docházelo i k relativně velkým změnám, jedná se prakticky jen o malé nevýznamné částky v porovnání s ostatními položkami aktiv.
Graf č. 1: Vývoj aktiv v letech 2000-2004 (v tis. Kč) 300 000
tis. Kč
250 000 200 000
aktiva celkem stálá aktiva
150 000
oběžná aktiva 100 000 50 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
roky
Z grafu č. 1 jasně vyplývá, že hlavní vývoj celkových aktiv určují oběžná aktiva, která víceméně způsobila jejich vysoký nárůst v roce 2002 oproti předcházejícímu roku a pokles v posledním roce pětiletého období. Stálá aktiva naproti tomu po celé období mírně rostla. Jelikož v rozvaze platí, že se aktiva rovnají pasivům, ubíral se vývoj celkových pasiv stejným směrem jako vývoj celkových aktiv. Na pokles pasiv v roce 2000 až 2001 měl největší zásluhu pokles cizích zdrojů o bezmála 38 % (tj. o 34 059 tis. Kč), zvláště v podpoložce krátkodobých závazků, které se snížily o necelých 47 % (tj. 40 538 tis. Kč). Podobnou tendenci můžeme vidět v posledním roce, kde pokles celkových pasiv zapříčinilo taktéž snížení cizích zdrojů. Vlastní kapitál v roce 2000 až 2003 zaznamenal rostoucí trend. Tento nárůst byl převážně způsobem růstem nerozděleného zisku minulých let v důsledku rozhodnutí valné hromady o tom, že většina vytvořeného zisku bude ponechána ve společnosti. V roce 2004 poklesl vlastní kapitál zhruba o 9 %, což bylo převážně způsobeno
28
výrazným snížením hospodářského výsledku tohoto účetního období. V roce 2001 a 2002 byla část výsledku hospodaření převedena na základě rozhodnutí řádné valné hromady do rezervního fondu. I když se v absolutním vyjádření nejedená o velkou částku pozorujeme velký procentuální nárůst, jelikož částka, kterou rezervní fond obsahoval v roce 2000 byla velmi nízká. Cizí zdroje vykazují obdobný vývoj jako celková pasiva. V roce 2003 oproti předchozímu roku však vzrostla méně než pasiva celkem, a to pouze o 1,58 % tj. v absolutním vyjádření o 1 745 tis. Kč. Největší zásluhu na zvýšení pasiv v tomto roce měl nárůst vlastního kapitálu o 39 450 tis. Kč. Vývoj celkových pasiv je vyobrazen v grafu č. 2. Vývoj cizích zdrojů je určován především vývojem krátkodobých závazků. Změnu však můžeme vypozorovat v roce 2003, kdy krátkodobé závazky vzrostly více, a to o 12,46 % (tj. o 11 363 tis. Kč). V roce 2001 byla vytvořena rezerva na opravu budovy, došlo tedy k navýšení této položky o téměř 100 % (tj. o 2 577 tis. Kč). Jelikož čerpání této rezervy začalo v roce 2002 a pokračovalo v následujících letech, můžeme pozorovat postupné snižování této položky. Dlouhodobé závazky měl podnik pouze v prvních dvou letech tohoto pětiletého období, v roce 2002 došlo k jejich úplnému splacení. Podnik využívá jak úvěry krátkodobé, tak i dlouhodobé. K 1. lednu 2001 měla společnost nesplacený úvěr ve výši 4 mil. Kč. Tento úvěr byl splacen téhož roku v dohodnutém termínu (sledujeme 100 % pokles v roce 2002 oproti roku 2001 v oblasti krátkodobých úvěrů). Naopak u dlouhodobých úvěrů můžeme pozorovat v témže roce nárůst o 15 815 tis. Kč, z důvodu přijetí nového úvěru v souvislosti s pořízením investice.
Graf č. 2: Vývoj pasiv v letech 2000-2004 (v tis. Kč) 300 000
tis. Kč
250 000 200 000
pasiva celkem
150 000
vlastní kapitál
100 000
cizí zdroje
50 000 0 2000
2001
2002 roky
29
2003
2004
4.2.2 Vertikální analýza rozvahy Vertikální analýza aktiv (viz příloha č. 8 a 9) potvrzuje tendence, které byly popsány již při horizontální analýze aktiv, tj. že rozhodující podíl aktiv okolo 85 % tvoří oběžná aktiva (viz. graf. č. 3). Dlouhodobý majetek tvoří pouze 12 - 23 % z celkových aktiv. V rámci oběžných aktiv pak vysoký podíl tvoří krátkodobé pohledávky (resp. pohledávky z obchodních vztahů). U krátkodobých pohledávek došlo v prvních třech letech k poklesu jejich podílu z 57,06 % na 45,06 %, naopak u finančního majetku došlo ve stejných letech k růstu podílu z 23,57 % na 39,64 % (s mírným výkyvem v roce 2001). Obě změny zvyšují celkovou likviditu firmy, což je pozitivní. V roce 2003 však krátkodobé pohledávky opět výrazně posílily svůj podíl, podíl finančního majetku se značně snížil.
Graf č. 3: Struktura aktiv v letech 2000-2004 (v tis. Kč) 300 000
tis. Kč
250 000 200 000 oběžná aktiva
150 000
stálá sktiva
100 000 50 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
roky
Z dlouhodobého majetku největší podíl na celkových aktivech zabírá dlouhodobý hmotný majetek (9-14 %). Podle očekávání, vzhledem k oboru, ve kterém firma působí největší podíl z dlouhodobého hmotného majetku pak připadá na položku stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Na celkových pasivech se v roce 2000 nejvíce podílely cizí zdroje (74 %), avšak tento podíl se v průběhu pěti let snižoval, v důsledku poklesu krátkodobých závazků. V roce 2001 se tento podíl snížil na 51 %, současně došlo k zrcadlovému nárůstu podílu vlastního kapitálu na 47 %. Jak je zřejmé z grafu č. 4 (i grafu č. 2), v roce 2002 získal
30
vlastní kapitál převahu nad cizími zdroji a jeho rostoucí podíl dosáhl v roce 2004 hodnoty 84 %. V roce 2000 a 2004 společnost neměla žádný úročený cizí kapitál, byla financována převážně vlastním kapitálem a krátkodobými závazky. S tím souvisí i položka „nákladové úroky“, která je důležitá při analýze vlivu cizího kapitálu. Nahlédneme-li do finanční oblasti výkazu zisku a ztrát na vývoj položky nákladové úroky, zjistíme, že se jedná o velmi nízké částky.
Graf č. 4: Struktura pasiv v letech 2000-2004 (v tis. Kč) 300 000
tis. Kč
250 000 200 000 cizí zdroje
150 000
vlastní kapitál
100 000 50 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
roky
4.2.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát (viz příloha č. 6-7) vidíme, že jak celkové výnosy tak celkové náklady v průběhu let 2000 až 2003 rostly (viz graf č. 5). V roce 2004 však tyto položky vzhledem k roku předchozímu poklesly (náklady o 27,31 %, výnosy o 31,16 %). Bylo to způsobeno převážně poklesem výkonů a výkonové spotřeby. Kladný vývoj při srovnání změn nákladů a výnosů můžeme vidět pouze v roce 2002 ve srovnání s rokem předchozím, kdy výnosy vzrostly více (o 48,33 %) než celkové náklady, které se zvýšily jen o 33,62 %. Jednou z nejdůležitějších částí výsledovky je přidaná hodnota. Ukazuje kolik byl schopen podnik vydělat v nejužším slova smyslu. V prvních třech letech tato hodnota meziročně rostla (o 4,24 % a 92,74 %), v dalších letech pak došlo k jejímu poklesu (o 28,8 % a 19,13 %).
31
Graf č. 5: Vývoj celkových nákladů a výnosů v letech 2000-2004 (v tis. Kč) 600 000 500 000 celkové výnosy
tis. č
400 000
celkové náklady
300 000
HV před zdaněním
200 000
přidaná hodnota
100 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
roky
Podnik v celém pětiletém období vykazoval kladný výsledek hospodaření, tedy zisk. Ten se však meziročně snižoval, kromě roku 2002. V tomto případě zaznamenal oproti minulému roku výrazné zvýšení (o 230 %). Bylo to způsobeno již zmíněným pozitivním vývojem nákladů a výnosů. Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát (příloha č. 10) vyplývá, že klíčovou položkou v oblasti výnosů (podíl 86-95 %) jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Na celkových nákladech se podílela výrazně jak spotřeba materiálu a energie, tak služby. Položka osobní náklady, jejíž největší část tvoří mzdové náklady a náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, se podílí na celkových nákladech 15,5-19,5 %.
4.2.4 Analýza finanční situace pomocí poměrových ukazatelů Ukazatele zadluženosti Výsledky ukazatelů zadluženosti shrnuje níže uvedená tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Ukazatele zadluženosti v letech 2000 - 2004
Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost [%] Dlouhodobá zadluženost [%] Krátkodobá zadluženost [%] Míra samofinancování [%] Dluh na vlastním kapitálu Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování
2000
2001
2002
2003
2004
71,93
46,22
44,63
39,85
16,00
0,64 71,28 23,57 3,05 1,86
0,62 45,60 47,11 0,98 80,94 3,23
6,59 38,03 52,92 0,84 203,94 4,81
3,50 36,35 58,95 0,68 95,47 4,90
0,00 16,00 83,96 0,19 397,02 3,62
32
Hodnoty ukazatelů uvedené v tabulce č. 1 ukazují, že míra krytí podniku cizími zdroji se v průběhu pěti let výrazně snižovala. Tím, že celková zadluženost klesá, snižuje se riziko věřitelů, že jejich dluhy nebudou splaceny. Jak ukázala vertikální analýza, největší podíl na cizích zdrojích zabírají krátkodobé závazky z obchodních vztahů. Důkazem toho jsou vysoké hodnoty ukazatele krátkodobé zadluženosti a právě klesající tendence krátkodobých závazků způsobila pokles celkové zadluženosti. Při výpočtu ukazatele krátkodobé zadluženosti nesmíme opomenout do krátkodobých závazků zahrnout i krátkodobé bankovní úvěry. Jelikož však podnik cizí úročený kapitál téměř nevyužívá, jeho hodnoty nijak výrazně neovlivnili krátkodobou zadluženost. Doplňkovým ukazatelem k ukazateli celkové zadluženosti je ukazatel míry samofinancování (viz graf č. 6). V roce 2000 byl velmi nízký, jelikož společnost v tomto roce nejvíce využívala cizích zdrojů. Naopak v roce 2004 byla jeho hodnota velmi vysoká. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele svědčí o příznivé finanční situaci, avšak nesmíme opomenout, že není vždy efektivní, aby veškeré potřeby podniku byly kryty vlastními zdroji. Vysoká míra samofinancování může mít dopad na rentabilitu vlastního kapitálu. Proto se k tomuto problému vrátím v souvislosti s rentabilitou vlastního kapitálu a ukazateli platební schopnosti.
Graf č. 6: Vývoj celkové zadluženosti a samofinancování 90 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0
celková zadluženost míra samofinancování
2000
2001
2002
2003
2004
rok
Vývoj celkové zadluženosti a míry samofinancování se projevil na ukazateli dluhu na vlastním kapitálu. Jeho hodnota klesá s poklesem cizích zdrojů ve firmě. V roce 2000 připadalo na 1 Kč vlastního kapitálu 3,05 Kč dluhu, což svědčí o poměrně vysoké
33
zadluženosti. V dalších letech se hodnota tohoto ukazatele výrazně snížila. V roce 2004 připadalo na 1 Kč vlastního kapitálu už jen 0,19 Kč dluhu. Jelikož podnik téměř nevyužívá cizího úročeného kapitálu, je výpočet hodnot úrokového krytí zbytečný. Nákladové úroky, které podnik vykazuje v letech 2001 až 2004 je podnik schopen zaplatit bez problémů. V podniku v daném období nikdy nedošlo k podkapitalizování. Hodnota ukazatele je vždy větší jak 1, což svědčí o tom, že dlouhodobá aktiva jsou dostatečně kryta dlouhodobým kapitálem (v tomto případě převážně vlastním kapitálem).
Ukazatele likvidity Výsledky výpočtů ukazatelů platební schopnosti společnosti shrnuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Ukazatele likvidity v letech 2000 - 2004
Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
2000 1,19 1,13 0,33
2001 1,82 1,69 0,45
2002 2,29 2,23 1,04
2003 2,39 2,25 0,53
2004 4,80 4,74 1,22
V tabulce č. 2 vidíme jak se vyvíjely ukazatele likvidity v jednotlivých letech. Ve všech případech, ať už se jedná o likviditu běžnou, pohotovou nebo hotovostní, pozorujeme rostoucí trend, což je jistě pozitivní signál. Za bezproblémovou hodnotu ukazatele běžné likvidity, též nazývané likvidita 3. stupně, je považována hodnota 1,5 až 2,5, přičemž platí, že čím větší je hodnota tohoto ukazatele, tím je pravděpodobnější, že platební schopnost podniku zůstane zachována. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že tato doporučená hodnota byla dodržena. Výjimkou je pouze rok 2000, kdy běžná likvidita dosáhla pouze hodnoty 1,19. To znamená, že na 1 Kč krátkodobých závazků připadlo 1,19 Kč oběžných aktiv. Běžná likvidita v roce 2004 dosahuje výše 4,8. Ukazuje na vysoký nepoměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům. Nesmíme opomenout, že příliš vysoká hodnota oběžných aktiv snižuje výnosnost podniku (viz ukazatele rentability). Ukazatel pohotové likvidity, též označované jako likvidita 2. stupně, je očištěn od nejméně likvidní části oběžných aktiv, tj. zásob. Vystihuje tedy lépe platební schopnost podniku. Hodnoty pohotové likvidity by měly dodržet doporučenou hodnotu 1-1,5. Společnost dosahovala po celé období velmi vysokých hodnot, zejména pak v posledních třech letech, kdy pohotová likvidita dosahovala hodnot 2,2 až 4,7. Tato
34
výše je jistě výhodná z pohledu věřitelů, z pohledu vlastníků však již méně. Podnik by tyto pohotové peněžní prostředky mohl využít produktivněji. Doporučená hodnota ukazatelů hotovostní likvidity je 0,5. Některé literární zdroje ovšem připouští i rozmezí 0,2 až 0,5. Hodnoty společnosti byly po celé období vysoce nad touto úrovní. Celkově dosahované hodnoty likvidity ve společnosti svědčí o velmi dobré schopnosti podniku krýt svými peněžními prostředky své běžné potřeby. Platební schopnost podniku byla narušena pouze u běžné likvidity v roce 2000. Podniku hrozila skutečnost, že nebude mít dostatek peněžních prostředků k úhradě krátkodobých závazků.
Ukazatele aktivity Vypočtené hodnoty ukazatelů aktivity jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Ukazatele aktivity v letech 2000 - 2004
Ukazatele aktivity obrat celkových aktiv obrat DHM obrat zásob obrat pohledávek doba obratu zásob doba obratu pohledávek
2000 1,92 15,37 47,09 3,36 7,75 108,72
2001 2,54 18,17 44,17 4,47 8,26 81,58
2002 1,73 14,37 68,82 3,84 5,30 95,15
2003 1,45 14,99 28,78 2,31 12,68 157,84
2004 1,82 15,27 197,84 3,22 1,84 113,23
Hodnoty ukazatele obratu celkových aktiv zůstávají po celou dobu prakticky na stejné úrovni, tedy okolo 1,7. Větší odchylka byla zaznamenána pouze v roce 2001, kdy obrat celkových aktiv dosáhl výše 2,54. To znamená, že se celková aktiva v tomto roce obrátila v tržbách 2,54krát. Po celých pět let se zhruba na stejné úrovni držela i hodnota obratu dlouhodobého hmotného majetku (tj. okolo 15). Výchylku pozorujeme opět v roce 2001. Je to dáno tím, že v tomto roce výrazně vzrostly tržby oproti předchozímu roku (zhruba o 46 mil. Kč). Z dosažených hodnot vyplývá, že podnik efektivně využívá stálá aktiva. Ukazatel obratu zásob měří, jak efektivně podnik využívá zásoby. Jeho hodnoty byly v prvních třech letech téměř na stejné úrovni. Značné zvýšení objemu zásob v roce 2003 oproti předchozímu roku vedlo ke snížení obratu zásob. Naopak výrazné snížení objemu zásob v roce 2004 vedlo k nárůstu jejich obrátkovosti. Celkově hodnoty
35
vypovídají o výrazné aktivitě podniku v této oblasti. Je jasné, že pokud se v roce 2004 výrazně zvýšila hodnota obratu zásob z 29 na 198, musí se adekvátně snižovat průměrný počet dní, po které jedna obrátka v roce 2004 trvala (z cca 13 na 2). Hodnoty ukazatele obratu pohledávek udávají, kolikrát se pohledávky během roku přemění v hotové peníze. Hodnoty jsou výrazně nižší než tomu bylo u zásob, tzn. že přeměna pohledávek na tržby není tak efektivní. V roce 2003 se pohledávky otočily v tržbách pouze 2,31krát, což je za celé sledované pětileté období nejméně. Ukazatel doby obratu pohledávek vypovídá o průměrném počtu dní, po které jsou nám naši odběratelé dlužni. U této společnosti tato doba výrazně kolísá. V roce 2003 byl majetek vázán v pohledávkách po nejdelší dobu - 158 dní, po nejkratší dobu byl vázán v roce 2001 (po 82 dní). Obecně je doba obratu pohledávek velmi dlouhá, avšak v daném oboru podnikání společnosti je běžná.
Ukazatele rentability Ukazatele rentability, označované také jako ukazatele výnosnosti, bývají v praxi nejvíce sledovány vzhledem k tomu, že informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Vypočtené ukazatele rentability v letech 2000 až 2004 shrnuje tabulka č. 4.
Tabulka č. 4: Ukazatele rentability v letech 2000 - 2004
Ukazatele rentability v % ROA ROE Rentabilita tržeb
2000 22,48 95,37 11,74
2001 21,27 44,56 8,25
2002 31,59 59,37 18,18
2003 14,13 23,71 9,65
2004 5,58 6,61 3,06
Při výpočtu ukazatelů rentability byl v čitateli použit „zisk po zdanění“. Ukazatel lze samozřejmě vyjádřit i v jiných variantách, použijeme-li např. „zisk před zdaněním“, resp. „před zdaněním a úroky“. V tomto případě však vůbec není podchycen efekt zdanění, jako přirozená součást ekonomického prostředí. Vypočtené hodnoty ziskovosti tržeb (viz tabulka č. 4) svědčí o vysoké ziskové rentabilitě. V roce 2004 činila rentabilita tržeb 3,06 %, což znamená, že na 1 Kč tržeb připadalo 0,03 Kč čistého zisku. V předešlých letech byla ziskovost výrazně vyšší, v roce 2002 dosahovala 18 %, tzn. na 1 Kč tržeb připadalo 0,18 Kč zisku po zdanění.
36
Hodnoty rentability celkového vloženého kapitálu a vlastního kapitálu jsou nadprůměrné, avšak bohužel u nich pozorujeme klesající tendenci. Zatímco v roce 2000 připadalo na 1 Kč vloženého kapitálu téměř 0,23 Kč zisku po zdanění, v roce 2004 to bylo už jen 0,06 Kč. Výchylku od klesajícího trendu pozoruje pouze v roce 2002, kdy rentabilita celkového vloženého kapitálu dosahovala nejvyšší hodnoty za celé pětileté období – 31,59 %. V tomto roce připadalo na 1 Kč vlastního kapitálu téměř 0,6 Kč zisku po zdanění. Jak znázorňuje tabulka č. 4, hodnoty rentability vlastního kapitálu jsou podstatně vyšší než hodnoty rentability celkového kapitálu. Z toho vyplývá, že v podniku působí finanční páka (viz pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu – kapitola 4.2.5).
4.2.5 Analýza finanční situace pomocí pyramidového rozkladu Pyramidové soustavy ukazatelů jsou jednou z možností jak odhalit příčiny vývoje finanční situace podniku. Předpokladem pro provedení pyramidového rozkladu je existence syntetického ukazatele, za něž jsou všeobecně akceptovány ukazatele rentability.
Pyramidový rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Analýza rentability celkového vloženého kapitálu spočívá v identifikaci míry vlivu dvou dílčích ukazatelů – ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. Jako podklad pro zjištění vlivu těchto dílčích ukazatelů na syntetický ukazatel ROA slouží tab. č. 5, která vyjadřuje meziroční změnu jednotlivých ukazatelů pomocí řetězových indexů.
Tabulka č. 5: Analýza rentability celkového vloženého kapitálu – řetězové indexy
Rozklad ROA I ROA I ziskovosti tržeb I obratu CA
I 2001/00 I 2002/01 I 2003/02 I 2004/03 0,9462 1,4848 0,4474 0,3948 0,7129 2,1842 0,5337 0,3148 1,3273 0,6798 0,8384 1,2540
Pomocí logaritmické metody s použitím řetězových indexů uvedených v tab. č. 5, byl zjištěn vliv dílčích ukazatelů. Celkový přehled shrnuje obrázek č. 1.
37
Obrázek č. 1: Analýza rentability celkového vloženého kapitálu v letech 2000-2004
ROA
ziskovost tržeb
obrat celkových aktiv
rok 2001 → vliv 612,0 %
rok 2001 → vliv -512,0 %
rok 2002 → vliv 197,6 %
rok 2002 → vliv -97,6 %
rok 2003 → vliv 78,1 %
rok 2003 → vliv
rok 2004 → vliv 124,4 %
rok 2004 → vliv -24,4 %
21,9 %
Z přehledu, který poskytuje obrázek č. 1 vyplývá, že ve všech letech měla rozhodující vliv na rentabilitu celkového vloženého kapitálu změna ziskovosti tržeb. Naopak negativně na ROA působil obrat celkových aktiv. V roce 2001 bylo snížení rentability celkového vloženého kapitálu (o 5,38 %) způsobeno z 612 % vlivem poklesu ziskovosti tržeb (o 28,71 %) a z -512 % vlivem změny obratu celkových aktiv, která vzrostla o 32,73 %. Nejmenší vliv na ROA (78,1 %) měla změna ziskovosti tržeb v roce 2003. Změna obratu celkových aktiv se v tomto roce podílela na změně ROA z 21,9 %. Z uvedených výsledků vyplývá, že jestliže chce podnik zvýšit rentabilitu celkového vloženého kapitálu, měl by věnovat zvýšenou pozornost právě oblasti tržeb.
Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu spočívá v analýze ukazatele rentability vlastního kapitálu. V této praktické části vycházím ze tří dílčích faktorů, které tento syntetický ukazatel převážně ovlivňují: obratu celkových aktiv, ziskovosti tržeb a finanční páky. Některé literární zdroje uvádí rozklad ROE na pět dílčích ukazatelů, přičemž zohledňují i daňové a úrokové břemeno. Následující tabulka č. 6 slouží jako podklad pro zjištění vlivu jednotlivých dílčích ukazatelů. Obsahuje přehled meziročních změn ve formě řetězových indexů. Tabulka č. 6: Analýza rentability vlastního kapitálu – řetězové indexy
Rozklad ROE I ROE I ziskovosti tržeb I obratu CA I finanční páky
I 2001/00 I 2002/01 I 2003/02 I 2004/03 0,4672 1,3325 0,3994 0,2788 0,7129 2,1842 0,5337 0,3148 1,3273 0,6798 0,8384 1,2540 0,5004 0,8902 0,8976 0,7021
38
Obrázek č. 2: Analýza rentability vlastního kapitálu v letech 2000 – 2004
ROE
ziskovost tržeb
obrat celkových aktiv
finanční páka
rok 2001 → vliv 4518,8 %
rok 2001 → vliv -1371,3%
rok 2001 → vliv -3047,5 %
rok 2002 → vliv 306,9 %
rok 2002 → vliv -115,6 %
rok 2002 → vliv
-91,3 %
rok 2003 → vliv 161,8 %
rok 2003 → vliv
-25,5 %
rok 2003 → vliv
-36,0 %
rok 2004 → vliv
rok 2004 → vliv
-17,7 %
rok 2004 → vliv
27,7 %
90,0 %
Podobně jako u rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu byl z výsledků obsažených v tabulce č. 6, za použití logaritmické metody, zjištěn vliv jednotlivých dílčích ukazatelů na syntetický ukazatel ROE (viz obrázek č. 2). Z přehledu obsaženém v obrázku č. 2 jasně vyplývá, že po celé období měla zásadní vliv na změnu rentability vlastního kapitálu změna ziskovosti tržeb. Negativně na změnu ROE působily změny zbývajících dvou faktorů – obratu celkových aktiv a finanční páky. Z obrázku vyplývají i určité tendence. Vliv obratu celkových aktiv a převážně vliv finanční páky se postupně zvyšoval na úkor vlivu rentability tržeb. Jak vyplývá z tabulky č. 6, rentabilita vlastního kapitálu meziročně klesala. Výjimkou byl pouze rok 2002, kdy oproti předešlému roku zaznamenala nárůst o 33,25 %. Bylo to způsobeno převážně (z 306,9 %) vlivem výrazného zvýšení ziskovosti tržeb (o 118,42 %). V roce 2004 měla na změnu rentability vlastního kapitálu kladný vliv i změna finanční páky. Snížení ROE v tomto roce způsobilo z 90 % snížení ziskovosti tržeb, z 27,7 % snížení finanční páky, zatímco změna obratu celkových aktiv opět působila negativně na změnu ROE a to z -17,7 %.
39
4.2.6 Modely predikce finanční tísně Altmanův (Z-score) model Základní Altmanův Z-score model obsahuje pět poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy. Jelikož však v hospodaření českých podniků hraje významnou roli platební neschopnost, byl vzorec doplněn o ukazatel x6, který je podílem závazků po lhůtě splatnosti na celkových výnosech. Přehled závazků po lhůtě splatnosti obsahuje příloha č. 11. Jelikož společnost není akciovou společností, jejíž akcie by byly kótované na kapitálovém trhu, byla pro výpočet ukazatele x4 místo tržní hodnoty vlastního kapitálu použita jeho účetní hodnota. Přehled vývoje jednotlivých ukazatelů a celkového Z-score udává tabulka č. 7. Tabulka č. 7: Altmanovo Z-score v letech 2000 - 2004
ukazatel x1 x2 x3 x4 x5 x6
váhy 1,2 1,4 3,3 0,6 1,0 -1,0
Z-score
2 000 0,13 0,22 0,37 0,33 1,92 0,07
2 001 0,37 0,21 0,33 1,02 2,54 0,03
2 002 0,49 0,31 0,50 1,19 1,73 0,04
2 003 0,51 0,14 0,21 1,48 1,45 0,03
2 004 0,61 0,06 0,14 5,25 1,82 0,02
3,74
4,96
5,07
3,81
6,22
Hodnoty Altmanova Z-score v průběhu období kolísaly. Vždy však byly výrazně větší než hraniční hodnota 2,99. Na základě těchto výsledků můžeme říci, že se podnik po celé pětileté období jevil jako finančně pevný a stabilizovaný. Můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci, tzn. že by se u tohoto podniku neměly objevit závažnější problémy, neměl by mu hrozit bankrot. Výstupy z tohoto modelu je však nutné brát pouze jako orientační, neboť je velice spekulativní, zda tento model konstruovaný pro americké firmy je přenositelný do kontextu české ekonomické situace. I z tohoto důvodu jsem pro predikci finanční tísně podniku zvolila další model a to index důvěryhodnosti IN.
Index důvěryhodnosti IN Index důvěryhodnosti českého podniku je dalším modelem predikce finanční tísně. Obsahuje obdobně jako Altmanovo Z-score šest ukazatelů, kterým jsou přiděleny různé váhy.
40
Jelikož položka nákladových úroků (viz příloha č. 3) obsahuje pouze zanedbatelné částky a v roce 2000 je jejich hodnota dokonce nulová, nemá smysl v tomto roce provádět výpočet ukazatele x2, avšak s jeho použitím by hodnota výsledného indexu IN byla ještě lepší. Opět jsem pro výpočet ukazatele x6 použila závazky po lhůtě splatnosti uvedené v příloze č. 11. Výsledné hodnoty jednotlivých ukazatelů a indexu IN obsahuje tabulka č. 8.
Tabulka č. 8: Index důvěryhodnosti IN v letech 2000-2004
ukazatel x1 x3 x4 x5 x6
váhy 0,22 8,33 0,52 0,1 16,8 IN
2000 1,35 0,37 2,09 1,19 0,07 5,76
2001 1,96 0,33 2,77 1,82 0,03 5,33
2002 2,17 0,50 1,88 2,29 0,04 6,49
2003 2,51 0,21 1,71 2,39 0,03 3,96
2004 6,25 0,27 1,85 4,80 0,02 5,42
Při výpočtu indexu důvěryhodnosti českého podniku bylo dosaženo podobných výsledků jako u Altmanova Z-score. Hodnoty se pohybují v rozmezí od 3,96 do 6,49. Ve všech letech tedy byly hodnoty indexu výrazně větší jak 2, což znamená, že finanční situace podniku byla po celých pět let dobrá. Výsledky dosažené výpočtem Altmanova Z-score se potvrzují – jedná se o finančně zdraví a stabilizovaný podnik.
41
5. ZÁVĚR Finanční analýza poskytuje cenné informace, které lze využít především při finančním rozhodování a také řízení finanční a majetkové struktury. Jedná se o velmi důležitou oblast finančního rozhodování, která by neměla být opomíjena. Umožňuje posoudit finanční situaci podniku, rozpoznat krizi, případně na základě přijatých opatření této krizi předcházet. Ve své bakalářské práci jsem pomocí základních metod finanční analýzy zkoumala a posuzovala finanční situaci podniku působícího v oblasti zabezpečovací techniky v letech 2000 až 2004. Na základě účetních výkazů a informací obsažených v přílohách k účetním závěrkám z těchto let jsem postupně hodnotila hlavní oblasti finanční analýzy - zadluženost firmy, její likviditu, aktivitu a rentabilitu. Posoudila jsem strukturu a vývoj majetkové a finanční struktury podniku a sestavila jsem modely predikce finanční tísně podniku, abych odhalila, zda podniku nehrozí problémy. Na základě dosažených výsledků v následujícím shrnutí zhodnotím silné a slabé stránky podniku a zformuluji vhodná doporučení. Celková aktiva v letech 2000-2004 velmi kolísala. V roce 2002 zaznamenala výrazný nárůst (o 119 %) a v následujícím roce pak ještě mírně vzrostla. V posledním roce sledovaného pětiletého období však dochází k jejich velkému poklesu. Největší podíl na celkové bilanční sumě zaujímají oběžná aktiva, které tak určují vývoj celkových aktiv. Nejvýznamnější položkou krátkodobých aktiv jsou pohledávky z obchodních vztahů, které tvoří téměř 50% z celkových aktiv. Nejvyšší hodnotu měl majetek v roce 2003, a to 282 211 tis. Kč. Podíl dlouhodobých aktiv na celkových aktivech je zhruba 20 %, přičemž nejvýznamnější položkou jsou stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Jelikož vysoký podíl na celkových aktivech zaujímají krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů, můžeme tvrdit, že firma výrazně financuje své odběratele. Ti mohou odkládat své platby a výrazně tak ovlivnit likviditu firmy a způsobit firmě nemalé problémy. Podíváme-li se blíže na strukturu oběžného majetku, zjistíme, že společnost disponuje významnými částkami peněžních prostředků, které tvoří zhruba 20 % z celkových aktiv. Ty by měly postačit v případě, že by se objevily problémy s platební schopností.
42
Pozitivní vývoj z hlediska finanční stability podniku můžeme pozorovat u zdrojů finančního krytí majetku. Dochází ke snižování podílu cizích zdrojů a zároveň k růstu vlastního kapitálu. Toto navýšení vlastního kapitálu bylo způsobeno převážně navyšováním položky nerozděleného zisku minulých let. Míra samofinancování tak vzrostla až na 84 % (rok 2004). V roce 2000 byla zadluženost firmy velmi vysoká. Svědčí o tom ukazatel dluhu na vlastním kapitálu – na 1 Kč vlastního kapitálu připadlo 3,05 Kč dluhu. Zadluženost podniku se však v průběhu let výrazně snižovala, což je jistě výhodné z pohledu věřitelů, jelikož se snižuje jejich riziko, avšak není efektivní, aby podnik kryl své potřeby pouze vlastními zdroji. Vysoká míra samofinancování měla dopad na ziskovost vlastního kapitálu, která se postupně snižovala a v posledním roce vykazovala pouhých 6 %. V každém roce sledovaného pětiletého období bylo dosaženo zisku. Nejnižší zisk podnik vykázal v posledním roce. Je to spojeno především s utlumením činnosti podniku v porovnaní se dvěma předchozími lety, což můžeme pozorovat jak v oblasti výkonů, tak výkonové spotřeby. U ukazatelů likvidity pozorujeme rostoucí trend, což je jistě pozitivní signál, ale opět zde narážíme na problém ziskovosti v posledním roce. Vysoká hodnota běžné likvidity ukazuje na výrazný nepoměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům. Právě vysoká hodnota oběžných aktiv byla jednou z příčin, která snížila ziskovost podniku. Poslední rok se jeví jako problémový i co se týče oblasti pohotové likvidity. Vysoká hodnota tohoto ukazatele je opět výhodná z pohledu věřitelů, avšak podnik by pohotové peněžní prostředky mohl využívat produktivněji. Ukazatele aktivity svědčí o tom, že podnik využívá svá aktiva efektivně. Hodnoty ukazatele obratu pohledávek jsou však výrazně nižší než hodnoty ostatních ukazatelů. Přeměna pohledávek na tržby není tak efektivní a doba jejich obratu je velmi dlouhá (v roce 2003 – 158 dní). Hodnoty ukazatelů rentability jsou uspokojivé. Svědčí o tom, že ekonomická činnost podniku je zisková. Pozorujeme však u nich klesající tendenci a hluboký propad v posledním roce. Ziskovost podniku se v roce 2004 výrazně snížila. Pyramidové rozklady rentability celkového vloženého kapitálu a vlastního kapitálu ukázaly, že na snižování hodnot obou těchto ukazatelů měla největší vliv změna ziskovosti tržeb.
43
Podle dosažených hodnot indexu důvěryhodnosti se firma řadí mezi finančně pevné a stabilní podniky, což potvrdily i výsledky Altmanova Z-score. Podniku můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci. Z uvedených údajů vyplývá, že celková ekonomická situace firmy je velmi dobrá, všechny zkoumané oblasti hospodaření firmy jsou na velmi dobré úrovni. Aby si však podnik udržel i do budoucna svoji finanční pevnost a stabilitu, měl by se snažit zamezit situaci, která nastala v roce 2004, který se jeví ze zkoumaného pětiletého období jako nejslabší. Společnost by se měla snažit dospět do stavu, kdy je poměr cizích a vlastních zdrojů 1:1. Měla by do budoucna věnovat zvýšenou pozornost především velikosti krátkodobých pohledávek, s čímž souvisí i snaha o urychlení jejich inkasa.
44
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] HIGGINS, R.C. Analýza pro finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 400s. ISBN 80-7169-404-5. [2] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472s. ISBN 80-247-0515-X. [3] VALACH, J. A kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247s. ISBN 80-961991-6-X. [4] SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2. vyd. Praha: PROFESS CONSULTING, 1997. 172s. ISBN 80-85235-40-4. [5] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 106s. ISBN 80-7157-339-6. [6] KOVANICOVÁ, D. – KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví – díl II.. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 288s. ISBN 80-85967-56-1. [7] KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137s. ISBN 80-7179-321-3. [8] JINDŘICHOVSKÁ, I. – BLAHA, Z. S. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: Management Press, 1995. 159s. ISBN 80-85603-80-2.
45
