Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/konference-pocitac-ve-skole)
Počítač ve škole a ve výuce se stává nutností 6. 6. 2011 Tichá Miroslava
Zpráva z celostátní konference Počítač ve škole, kterou letos již poosmé pořádalo Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě. Konference s podnázvem "Informační technologie ve výuce – efektivně, účelně, zajímavě" je zaměřená na využívání ICT ve výuce a novinky z oblasti výukového softwaru a počítačové techniky pro školy. Letos již osmý ročník konference Počítač ve škole, která je určena především učitelům základních a středních škol, se konal 19.–21. dubna v prostorách Kulturního domu a Gymnázia v Novém Městě na Moravě. Letošní ročník byl zaměřen především na informatiku, matematiku a přírodovědně zaměřené předměty. Hlavní tematické okruhy osmého ročníku konference byly: matematika a její aplikace (ICT ve výuce matematiky), informační a komunikační technologie (multimediální a projekční technika, internet, e‑learning, počítačová síť, programování), člověk a příroda (ICT ve výuce fyziky, chemie, biologie a zeměpisu), průřezová témata (multimédia, mediální výchova, environmentální výchova, multikulturní výchova atd.). Konference byla rozčleněna do tří dnů. První den byl věnován hlavním tématům konference a prezentaci sponzorů. Následující dva dny se konaly přednášky a workshopy. Nabídka byla velice rozmanitá a bylo docela problematické si zvolit.
1. den ÚVOD
Konferenci oficiálně zahájil ředitel gymnázia PaedDr. Milan Pavlík, který pronesl pár úvodních slov. Starosta města Michal Šmarda popřál posluchačům konference podporu jejich zřizovatelů a úspěch. Následně se ke slovu s poděkováním sponzorům a hlavním partnerům dostal Mgr. Miloš Bukáček, který je už 8 let předsedou konference. Mgr. Radek Maca pak představil tři pilíře letošní konference, kterými byly systematická podpora zapojení ICT do života školy, on-line aplikace využitelné ve výuce i pro organizaci výuky a ICT podpora experimentů v přírodovědných předmětech.
Sekce metodická podpora zapojení ICT do života školy, online aplikace, přírodní vědy
ONDŘEJ NEUMAJER: Profil Škola21 - zapojení ICT do života školy
Přednášející se věnoval ICT technologiím spíše obecně a o samotném konceptu autoevaluačního nástroje Škola21, který byl částečně představen na loňské konferenci, se zmínil stručně až na závěr přednášky. Kladl důraz na to, že se dnes daleko více učíme vizuálně a interaktivně a využívání různých technologií může podporovat především učební metody žáka. Zmínil se o čtyřech rolích, jaké dnes představují informační technologie: ICT jako didaktický prostředek, ICT jako samotná výuka předmětu - informatika, vliv technologií (ICT) na vývoj v jednotlivých oborech, vliv ICT na změny ve společnosti a jejich reflexe ve vzdělávání. Volnočasové aktivity dětí jsou dnes nejčastěji ovlivněny technologiemi. Pro děti je toto prostředí (na rozdíl od jejich učitelů) přirozené. Přednášející zdůraznil, že je zde nedostatek metodické pomoci učitelům. Ze 170 žádostí je 95 % věnováno na dovednosti k ovládání softwaru, ale pouze 5 % je orientováno na samotnou metodiku využití těchto technologií ve vzdělávání (jak například textový editor může podpořit výuku psaní). Profil Škola21 je nástroj, který na základě sledování více různých indikátorů pomáhá školám zjistit, do jaké míry se jim daří začlenit informační a komunikační technologie (ICT) do života celé školy ( http://skola21.rvp.cz/). Tato myšlenka je vypůjčená ze zahraničí. Celkem je k dispozici asi 28 indikátorů rozdělených do 5 oblastí. V těchto oblastech jsou specifikovány 4 fáze vývoje (od situace, kdy škola ICT neřeší, po situaci, kdy škola jde v mnoha oblastech příkladem). Škola se tedy s ostatními může porovnávat v jednotlivých kritériích a srovnání probíhá anonymizovaně.
Ondřej Neumajer
JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, JIŘÍ SUMBAL: Potřeby škol v oblasti ICT a jejich naplňování v Moravskoslezském kraji
Oba přednášející jsou lektoři a pracovníci informačních center společnosti Kvic.cz. Úvod přednášky pojali netradičně, a to varováním před moderními technologiemi skrze článek v novinách o možném absurdně negativním vlivu technologií na některé lidi. Netradičně i pokračovali, když za pomocí modelové situace a fiktivního rozhovoru vyjádřili různorodost požadavků, která se může objevit mezi ředitelem a učitelem. Například motivací k zavádění technologií bývá u učitele především zefektivnění výuky, zatímco ředitel se dívá ještě dál – zefektivnění řízení školy a konkurenceschopnost mezi ostatními školami. Následně byly zmíněny možné oblasti problémů při zavádění technologií do škol – kdo zorganizuje samotné zavedení, kdo to zafinancuje apod. Síť informačních center Moravskoslezského kraje všechny tyhle problémy řeší zdarma. Mají 20 center přímo ve školách, kdy každé centrum má svého koordinátora. Dává k dispozici lektory, kteří i vyjíždějí a nabízí učitelům několik typů kurzů, kde je vše spojeno s využitím ICT; nutné je pouze dosažení minimální účasti kurzu. Mimo jiné nabízí školám informace a konzultace, jak využít peněz z projektu Podpora EU peníze školám.
JIŘÍ SUMBAL, KAMILA TRINKEWITZOVA: Podpora multimediální výuky přírodovědných předmětů na VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice
Cílem projektu je 150 elektronických výukových lekcí v prostředí LMS Moodle pro různé vyučovací předměty na SOU a SOŠ s multimediálními prvky. Lekce pokrývají všechny vzdělávací oblasti. Na ověřování dosud vytvořených lekcí se podílí asi 400 žáků, kteří poskytují zpětnou vazbu. Projekt by měl končit v prosinci a již dnes je vytvořeno více než 50 % lekcí.
Následovala praktická ukázka toho, co vše učitelé mohou vytvářet (jednoduché animace v adobe flash, které mohou použít jako součást prezentace, točení videí a jejich sestřihávání například jako náhrada za exkurzi). Přínosem pro učitele je, že se naučí pracovat s různými technologiemi. Přínosů pro žáky je v tomto případě ale více. Hodiny jsou pro ně stravitelnější, žáci jsou více aktivní a mají lepší dostupnost výukových materiálů.
STANISLAV ZELENDA: Online podpora nadaným a talentovaným žákům
Projekt Talnet je určen pro nadané děti ve věku 13–19 let se zájmem o přírodní a technické vědy a rozšiřuje pro ně nabídku vzdělávacích příležitostí. Nadané děti většinou doporučují sami učitelé a z hlediska genderu je výskyt těchto dětí vyrovnaný. Dominantou Talnetu jsou především elektronické kurzy, které děti absolvují a zakončí nejčastěji vlastním projektem. Tato rozšířená nabídka vzdělání, kterou jim poskytuje projekt Talnet, je pro ně opravdu přitažlivá, protože se občas stane, že děti už nechtějí chodit do běžné školy. V takovém případě pro ně mají k dispozici psychology, kteří sjednají nápravu.
Stanislav Zelenda
ALENA HESOVÁ: Virtuální hospitace z přírodovědných předmětů
Jedna z klíčových otázek je, co udělat pro to, aby bylo hospitování vnímáno jako pozitivní. Snaží se to řešit virtuální hospitace, která slouží k tomu, aby učitele dál profesně rozvíjela. Při virtuální hospitaci se nejdříve pořizuje úvodní slovo učitele, který sděluje, čeho chce během výuky dosáhnout. Následuje samotné pořízení videozáznamu výuky, kdy se ve třídě vyskytují
tři kamery, a proto je autenticita trochu narušena. Na druhou stranu je v záznamu naprosto vše (i to, když jde student na toaletu). Na konci se natočí závěrečné slovo učitele, kde se snaží o sebezhodnocení. Video je následně umístěno na web, kde se nachází několik dílčích kategorií. Analýzu videa píše sám vyučující podle záznamu. Hodnocení píše expert (didaktik z vysoké školy), který výuku hodnotí pouze z videozáznamu. Následuje internetová diskuze v prostředí DimDim, kdy si lidé mohou s učitelem i expertem popovídat. Mluví pouze expert, vyučující a moderátor. Účastníci mohou pokládat své dotazy textově. Online diskuze lze zpětně přečíst. Tím vším se vytváří jakési komunitní prostředí. Virtuální hospitace tudíž není pouze samotný videozáznam, ale je to komplexní nástroj s videozáznamem, hodnocením experta, vyučujícího a následné diskuze. Obohacuje nejen samotné vyučující, kteří se díky virtuální hospitaci mohou profesně rozvíjet, ale také experty, kteří videa mohou využít ve své výuce na vysoké škole jako praktické příklady.
Alena Hesová Na podporu Open Source řešení následovaly dvě přednášky. PAVEL PEŠAT, VLASTIMIL OTT: JSI a Liberix – partneři podporující otevřené technologie
V této oblasti šíření Open Source systémů se jedná především o osvětu a propagaci. JSI se snaží o podporu dalšího vzdělávání učitelů například nasazením a využíváním služeb Google ve školském prostředí. V rámci osvěty je zdarma nabízen Openmagazin, který informuje o novinkách z oblasti opensource softwaru. Dále pak rozesílají papírový čtvrtletník Opensource a praxe, který informuje především ředitele ve školách a firmách.
IAN LYNCH: Projekt INGOT míří do České republiky
Přednáška probíhala v angličtině s tlumočením do češtiny. Jednalo se v ní o představení projektu INGOT, který je založen na Open Source technologiích a je podporován například Grantem Evropské unie pro celoživotní učení. Jedná se o systém pro hodnocení dovedností žáků, který je má motivovat ke zlepšování svých dovedností v informatice. Pokrok studentů je oceňován a kontrolován certifikací na každé úrovni. Výhodou je, že není potřeba žádný software, stačí přístup k internetu.
Ian Lynch
Sekce ICT standardy, testování počítačových dovedností V této sekci byly celkem tři přednášky zakončené společnou diskuzí. Jiří Chábera za Českou společnost pro kybernetiku a informatiku představil mezinárodní koncept počítačové gramotnosti ECDL jako nástroj učitele pro standardizaci a zkvalitnění procesu vzdělávání. Certifikát ECDL má výhodu v tom, že je platný ve 170 zemích. Je měřitelný, má praktičnost (otázky a úkoly jsou ze života), standardizaci, objektivitu a nezávislost (člověk si sám může vybrat, na jaké technice bude testován). Jaroslav Zelený za ICT unii hovořil o multidisciplinárním vzdělávání, tzv. Výchově T-profesionálů (znalosti specialistů přirovnány k tvaru písmene T, neboť ramena značí znalosti povrchové a široké, noha naopak podstatné a hluboké).
Jana Codlová a Matěj Seifert za společnost SCIO přinesli informace o vznikajícím projektu Gepard, který je určen především pro žáky 5.–9. tříd základní školy. Projekt slouží pro adaptivní testování informační gramotnosti. Verze testů se mění vzhledem k úrovni žáka a je možné sledovat posun testování. Výsledky jsou členěny do kategorií a dobře srozumitelné především pro učitele (přímá vazba na dovednosti testované PISA aj.). Účast školám hradí Evropský sociální fond.
2. den TOMÁŠ HAMPL: Apple ve školství
Několikrát se na konferenci objevilo téma Apple ve školství, a tak jsem se v rámci této oblasti šla podívat na stejnojmennou přednášku a workshop s názvem iPad ve škole. Přednáška pojednávala spíše o společnosti samotné a důležitých vlastnostech jejich zařízení jako je jednoduchost ovládání a možnost mít kompletně mobilní učebnu. Následně nám byl puštěn videozáznam, jak se malé děti v zahraničí učí vytvářet video a audio obsah pomocí kamery ve výuce. Na workshopu nám všem půjčili iPady, předváděli jejich jednotlivé funkce a upozorňovali na výhody (např. výdrž baterie). Větší část byla věnována vzdělávacím možnostem výukových programů – především her. Všichni jsme si dostatečně vyhráli a nikomu se iPad nechtěl vracet.
LIBOR KUBES: PC Control – řízení výuky v počítačové učebně
V rámci tématu zabezpečení počítačových stanic jsem se šla podívat na přednášku PC Control, která informovala o svém produktu. V plně placené verzi tento produkt uměl například blokovat klávesnici a myš, plochu i hlavní panel, spouštění programů aj. Zároveň umožnil několika různými způsoby prezentaci např. ukázky postupu práce z vedoucí stanice. DANIEL FRANC: Zrušte e-mail aneb Spolupracujeme s využitím webových aplikací
Na tuhle přednášku s opravdu strhujícím názvem jsem se těšila. Přednášející začal ukázkou z filmu Božský Bruce, kde e-mail herci Jimu Carrey coby momentálnímu Bohu nepomohl v řešení modliteb jako zpráv, a naopak mu spíš přitížil. V rámci společné diskuze pan Franc definoval největší problémy e‑mailu. Zároveň se zeptal, jaké věci e-mailem nejčastěji vyřizujeme a na některé z nich nám nabídl alternativy typu Basecamp, Igroupeware, Doodle aj., o kterých krátce pohovořil. Bohužel čas přednášky byl krátký, tudíž dostatečně nenaplnila mé očekávání.
FRANTIŠEK LUSTIG: Podpora školních badatelských aktivit integrací tradičních, vzdálených a virtuálních laboratoří
Přednášející zdůraznil rozdílnost mezi tím, jak student žije mimo školu online (zmínil sociální sítě typu Facebook, online hry apod.), a poté přijde do tradiční školy a tradiční výuky. Tyto dva rozdílné světy se mezi sebou prostě bijí. Nadále hovořil o měřícím a laboratorním studiu iSES (integrované školní experimentální studio). Jednou z výhod systému bylo, že ho lze propojit i s dalšími hardwary než pouze s iSES hardwarem. Mimo jiné existuje spousta studentů, které práce se simulací baví mnohem více než například s reálným zapojováním nejrůznějších obvodů. Přednáška byla doprovázena příklady experimentů ze všech tří oblastí laboratoří – tradiční, vzdálené i virtuální. PETR KOUCKÝ: Trénink mozku pomocí SW HAPPYneuron Brain Jogging
V době, kdy se konal tento workshop, už jiné přednášky nebyly, a tak jsem využila možnosti, že nemám dilema, na kterou přednášku jít. Na začátku nám byl stručně představen samotný projekt a společnost ALPELEPHANT. Produkt je českou verzí původně francouzského softwaru, který je zaměřen na trénování kognitivních funkcí mozku. Určen je především pro starší občany, ale doporučen je i dětem. Je dokázáno, že při hraní se zlepšuje výkonnost mozku. Následovalo praktické vyzkoušení s motivační větou: „Pusťme se do hraní! J. A. Komenského bychom tím určitě potěšili." Z vlastní zkušenosti musím říci, že i nízká úroveň her nebyla úplně jednoduchá. Hry nenudily, spíše naopak člověka udržovaly v bdělém stavu, a proto mě poznámka Petra Kouckého, abychom tyto hry nehrály před spaním, protože jinak neusneme, nepřekvapila. Tento workshop byl příjemným a pro mozek povzbudivým zakončením dne.
3. den Nastal poslední den, který byl co se týče návštěvnosti nejméně početný. PETER SITÁŠ: Riadená priama interaktivita žiakov v SPSPI
Tato přednáška byla pojatá spíše prakticky, kdy nám byly představeny jednoduše složené pracovní stanice, a to čistě jen z klávesnice a myši, které byly mezi sebou propojeny mnoha dráty. Naším úkolem bylo se ke stanicím posadit a pan přednášející nám prakticky ukazoval možnosti výhod jedné společné tabule a přímo řízené interaktivity nás, kteří jsme v tu chvíli zastávali roli žáků. JAN ROSECKÝ: Modelujme s Google SketchUp
V podstatě nám byl představen samotný program, jeho výhody při spolupráci s Google Earth a rozšiřování možnosti exportu na web.
3D modelování, řezy modelů a jejich prohlížení lze využít nejen v geometrických úlohách v matematice pro lepší pochopení studentů, ale také v jiných předmětech – např. zeměpis, dějepis i výtvarná výchova aj. Přednáška byla zakončena ukázkou vlastní práce studentů v rámci předmětu informatika. Studenti vytvářeli co nejpřesnější modely budov, které by mohly být umístěny na web například v Google Earth.
MICHAL KLAJBAN: Možnosti a meze používání Wikipedie ve výuce
Přednášející je studentem Informačních studií a knihovnictví na FF MU a kromě přednášky vedl ještě workshop Úvod do editace Wikipedie. Přednášku nejdříve začal úvodem o vzniku a počátcích Wikipedie. Hovořil i o jejích principech, kterými jsou například kolaborativní software, otevřenost, rychlost, ukládání verzí a tudíž možnost dostat se k jednotlivým historiím. Jako výhodu této internetové encyklopedie spatřoval dostupnost, protože není nutná znalost HTML jazyka a k editaci i prohlížení stačí webový prohlížeč. Hovořil o důvěryhodnosti a kvalitě Wikipedie. Doporučuje ji brát spíše jako zdroj pro rychle dostupný přehled informací než jako zdroj literatury pro studium. Jako příklad dobře vedené encyklopedie uvedl projekt sítě lékařských fakult Wikiskripta, kdy jsou jednotlivé články kontrolovány učiteli a na základě kontroly označeny zelenou značkou důvěryhodnosti.
Michal Klajban
ZÁVĚR
Přednáškám posledních dvou dnů byla vyhrazena opravdu krátká časová dotace dvaceti pěti minut, což považuji za velmi málo, neboť přednášející s časem opravdu bojovali. Málokdy se stalo, že přednášející skončil přesně a řekl naprosto vše, co sdělit chtěl. V těchto případech jsme byli ochuzeni o možnou diskuzi přímo na přednášce. Nabízela se alternativa jít si s konkrétním přednášejícím popovídat například k firemnímu stánku. Většina mých zpráv je proto obsahově krátká a obsahuje pouze informace, které jsem považovala za nejdůležitější. Když se ohlížím zpět, uvažuji nad tím, že bych v tuto chvíli zvolila jiné přednášky, neboť některé mě oslovily svým poutavým názvem, ale nenaplnily mé očekávání. Konference jako taková se mi líbila i přesto, že se často jednalo o propagaci samotných produktů. Štítky: informační technologie, zprávy z konferencí, ICT, výuka, komunikační technologie, výukový software, počítačová technika