Fachtagung. Religion and Gender Living together - Gender democracy in a multi-religious Europe. Berlin, 13. December 2007

Fachtagung

Religion and Gender Living together - Gender democracy in a multi-religious Europe Berlin, 13. December 2007

Životopisy 1) Patrick Schnabel narozen 22.01.1977 ve Wolfsburgu Patrick Roger Schnabel studoval teologii po zhruba stejnou dobu v Bielefeldu, St Andrews a Göttingenu. V roce 2000 se stal magistrem teologie (St Andrews) a v roce 2003 se stal diplomovaným teologem (Göttingen). Svou 2. Církevní zkoušku složil v roce 2007 v Loccum. Po doprovodných akcích v oblasti evropského a státního církevního práva v Göttingenu studoval mezi lety 2004-2006 na Evangelickém institutu církevního práva v Postupimi, kde také sepsal svou dizertaþní práci o náboženských ústavnČprávních pĜedpisech bývalé Smlouvy o ÚstavČ EU, nyní Reformní smlouvy EU. Jeho studium bylo finanþnČ podpoĜeno stipendii poskytnutými institucí Evangelisches Studienwerk Villigst, St Mary’s College St Andrews a podporou ze strany nadace Konrada Adenauera. Patrick R. Schnabel se mimo jiné angažuje v þestných funkcích ve Vysokoškolském debatním klubu v Postupimi, v NČmeckém evangelickém církevním kongresu a v EKD. Od 2007 pracuje jako zvláštní vikáĜ v bruselské zastupitelské kanceláĜi zmocnČnce Rady EKD pĜi Spolkové vládČ a EU.

1

Životopisy (zc) Fachtagung - Religion and Gender - Berlin, 13. December 2007

2) Prof. Magdalena Sroda Profesorka Magdalena Sroda - bývalá polská zmocnČnkynČ pro zrovnoprávnČní (2004-2005). Magdalena Sroda pracuje od roku 1982 na Institutu filozofie na UniverzitČ ve VaršavČ. Hlavní témata její vČdecké práce jsou mimo jiné: filozofie, politická a morální filozofie, aplikovaná etika a gendrová studia. MinistrynČ Sroda byla od 1993 do 1999 Ĝeditelkou pro studentské záležitosti na Institutu filozofie na varšavské univerzitČ a od roku 1994 Ĝeditelkou pro postgraduální studium etiky na varšavské univerzitČ. Je vydavatelkou þasopisĤ ETHIK a PHILOSOPHIEKRITIK, které jsou vydávány Polskou akademií vČd. MinistrynČ Sroda pĤsobila jako hostující profesorka ve VČdeckém výzkumném centru (Centre de la Recherche Scientifique) v PaĜíži ve Francii; dále na univerzitČ v Leuven, Belgie, a Rutgers University v New Brunswick, USA (1995 – 1997). BČhem její celé kariéry napsala mnoho þlánkĤ a publikací; nejnovČjší nese název Individualism and its Critics. Contemporary debates between Comunitarians, Liberals and Feminists about Subject, Community and Gender (2003). Magdalena Sroda získala doktorský titul v oblasti humanistické vČdy a titul M.A. ve filozofii na varšavské univerzitČ.

2


3) Bashy Quraishy Narodil jsem se v Indii a vyrostl jsem v Pákistánu. Nejprve jsem studoval inženýrství v NČmecku a ve Spojených státech a pozdČji mezinárodní marketing v LondýnČ. Jsem þlenem Ĝady výborĤ a pracovních skupin, které se zabývají lidskými právy a etnickými otázkami rovného zacházení a které bojují proti diskriminaci (v Dánsku i v jiných zemích). V Dánsku pĤsobím jako šéfredaktor v MidiaWatch, þtvrtletním þasopisu o médiích a menšinách; dále pracuji jako pĜedseda kontrolní organizace pro média ‚Fair Play’ a jsem þlenem v radČ dánského Institutu pro lidská práva. KromČ toho jsem pĜedsedou pĜedstavenstva ENAR v Bruselu, nejvČtší síti proti rasismu v EU s více než 600 þlenskými organizacemi; jsem þlenem kuratoria holandské nadace „Více barvy do médií“; dále jsem þlenem pĜedstavenstva mezinárodní nadace „VzdČlání pro život“ se sídlem v Izraeli a také þlenem výboru Komise EU pro sociální otázky a integraci znevýhodnČných etnických menšin na trhu práce. PravidelnČ pĜispívám do dánského a evropského tisku, vypracovávám eseje a kroniky, úþastním se televizních debat, pĜednáším projevy mimo jiné na témata: etnické menšiny v EU, islám v západních médiích, multikulturalismus, globalizace, antisemitismus a nepĜátelství vĤþi islámu, rasismus a odpor proti nČmu v EU a problém integrace Evropy. Vydané publikace; Fort Europa –1994 EU – the lost paradise - 1995 European Union or Fortress Europe – 1996 I am not a racist but --. – 1996 My Europe – 1997 Searching for a humane Europe – 1998 From Punjab to Copenhagen – 1999 Danish identity – seen through brown eyes - 2003 V souþasné dobČ pracuji na knize, která se zabývá životními podmínkami muslimských komunit v EvropČ. Vydané studie: 1986 - 2006 PĜednost v jízde pro interkulturní komunikaci Multikulturalismus a evropská integrace Etnické menšiny na ZápadČ – konflikt nebo obohacení Odpor proti rasismu v EvropČ Evropa se ubírá špatným smČrem – nejnovČjší vývoj v Evropské unii v oblasti imigrace a azylových otázek Ústava EU a práva etnických menšin Lobbing proti nenávisti v EvropČ Nevládní organizace a odbory – partner proti rasismu 3


Lidská práva – západní pĜíkazy versus globální nutnost DČlené obþanství – nezmČnitelné nebo dynamické jádro Skandinávské spoleþnosti a integrace etnických menšin Stínové zprávy k dánským diskriminaþním praktikám Ø ,03,04,05,06 SmČrnice EU o rasismu Policejní vytváĜení profilĤ a etnické menšiny v EvropČ Lobbing pomocí etnický menšin v médiích Média a menšiny v dánské spoleþnosti Dopady rasismu na muslimskou mládež v EvropČ Role médií pĜi upevĖování nepĜátelství vĤþi islámu Západní terminologie a islám Islám v západních médiích Islámofóbie a antisemitismus – dvČ strany téže mince Integrace nebo segregace v EvropČ Nevládní organizace a rozhodovací proces EU Židovsko-muslimský dialog – je na þase Role vzdČlávání v boji proti nepĜátelství vĤþi islámu Islámofóbie – vþera, dnes a zítra Bashy Quraishy, Nyelandsvej 53 2000 Frederiksberg, Dánsko Tel. & Fax: 0045 388819771 (kdykoliv) Mobil: 0045 40 15 47 71 (kdykoliv) E-mail: [email protected] Website: www.bashy.dk

4


4) Márcia Elisa Moser narozená 28. þervna 1979, studovala regionální studia (Latinská Amerika) na UniverzitČ v KolínČ (Köln) a gendrová studia a religionistiku na HumboldtovČ univerzitČ a Svobodné univerzitČ v BerlínČ, téma magisterské práce:"Affirming the Inherent Dignity and Worth of Every Person": 'pohlaví' a 'sexualita' v koncepcích, politikách a náboženstvích - Office of Bisexual, Gay, Lesbian and Transgender Concerns v náboženské komunitČ asociace Unitarian Universalist Association ve Spojených státech; od Ĝíjna 2006 vČdecká pracovnice na Institutu religionistiky, Svobodná univerzita Berlín Téma doktorandské práce: Nábožensko-identitární pokusy o osvojení si a uplatnČní tzv.queer(-ových)náboženských koncepcí a jejich argumentaþní strategie Akce: Letní semestr 04: Náboženství a film Zimní semestr 06/07: ‚Pohlaví’ v religionistice Letní semestr 07: Pluralita – reprezentace – náboženství. Interreligiózní rozmanitost na pĜíkladu židovství, kĜesĢanství a islámu v NČmecku Zimní semestr 07/08: Náboženství a sexualita Letní semestr 08: Náboženský Berlín – kvalitativní výzkum v teorii a praxi Konference: Konference – Eutanázie – právo na život bez utrpení? Nábožensky komparativní a interdisciplinární perspektivy(s Maud Sieprath) 23. – 24. listopadu 2007, FU Berlín Vedení a organizace panelové diskuse‚ výzkum žen, gendrový výzkum, gendrové studie: Provázanost a diferenciace v religionistice; Konference NČmeckého sdružení religionistiky/Evropské asociace religionistiky (DVRW/EASR) 23.-27. záĜí 2007, Univerzita Brémy. PĜednášky: Identita – produktivní paradigma religionistického gendrového výzkumu?, úvahy o souvislostech pohlaví, sexuality a náboženství. Svobodná univerzita Berlín. Konference odborné sekce: Historické a kulturní vČdy. 16.-17. listopad 2007 ‚Autonomie na konci života? – postoje Humanistického svazu NČmecko k eutanázii’. Konference: Eutanázie – právo na život bez utrpení?’ – nábožensky komparativní a interdisciplinární perspektivy. Svobodná univerzita Berlín. Osy rozdílu a vzájemné závislosti: nebílá a tzv.queer(-ová) kritika kategorie ‚žena’ a její zapojení do religionistiky. Univerzita Brémy, Konference NČmeckého sdružení religionistiky/Evropské asociace religionistiky (DVRW/EASR), 23.-27. záĜí 2007. ýlenství: þlenka DVRW pĜidružená þlenka Centra pro transdisciplinární gendrový výzkum, HU Berlín

5


5) Björn Krondorfer Profesor dr. Björn Krondorfer, narozen 1959, vyuþuje religionistiku na St. Mary’s College of Maryland, USA. K jeho publikacím se mimo jiné Ĝadí Remembrance and Reconciliation: Encounters Between Young Jews and Germans (1995); Pohled na viníky: otázky pro nČmeckou teologii po roce (2006); Men’s Bodies, Men's Gods: Male Identities in a (Post-) Christian Culture (1996); HovoĜit o Bohu v zemi viníkĤ (vydáno s N. Reck a K.v.Kellenbach; 2001); Body and Bible (1992). V souþasné dobČ pracuje na gendrovČ specifických diskurzech týkajících se textĤ s náboženskými vyznáními mužĤ. Mnoho pĜednášek a publikací v USA i v EvropČ.

6


6) Lara Dämming Lara Dämmig studovala knihovnictví v BerlínČ. V souþasné dobČ je zamČstnána v BerlínČ u jedné židovské organizace. VýraznČ pĜispČla ke vzniku skupiny Roš Chodeš a egalitariánského minjanu v devadesátých letech v BerlínČ. KromČ toho provádČla rešerše pro výstavy a knihy na židovská témata v muzeu zamČĜeném na regionální historii a provádČla výzkum na téma život židovských žen v BerlínČ. SpoleþnČ s Elisou Klapheck a Dr. Rachel Monika Herweg založila v roce 1998 židovsko-feministickou iniciativu Bet Debora a mezi lety 1999 až 2003 organizovala v BerlínČ tĜi konference evropských rabínek, kantorek, židovských aktivistek a vČdeckých pracovnic. Od roku 2001 do roku 2004 aktivnČ pracovala v interreligiózním projektu „Sarah-Hagar: Politika, náboženství, gender“. Publikace (mimo jiné): „Židovství v zahradČ. Výletní cíle v okolí Berlína“, Hentrich & Hentrich 2007 (spoleþnČ s Judith Kessler); „Voluntary Work and Jewish Renewal. Observations on the Situation in Germany“ v: Gender, Memory and Jewish Women in Contemporary Europe, Herne 2007; “Debora's Disciples: A Women's Movement as an Expression of Jewish Renewal in Europe” v: Turning the Kaleidoscope – Perspectives on European Jewry, New York; Oxford 2006 (spoleþnČ s Elisou Klapheck), nČkolik pĜíspČvkĤ pro “Jewish Women. A Comprehensive Historical Encyclopedia“, Jerusalem 2006 (CD-ROM); „Bertha Pappenheim: Gebete“, Hentrich & Hentrich 2003 (spoleþnČ s Elisou Klapheck)

7


7) Martin Rosowski Born on 29.11.1958 Historian, theologian and educationalist Head of the Main Branch of Männerarbeit der Evangelischen Kirche in Deutschland (Men's Work of the Evangelical Church in Germany), Kassel Numerous publications on the issues of men and gender The Männerarbeit organization of the Evangelical Church in Germany is a pool of all institutions within the 23 member churches of the Evangelical Church in Germany (EKD) dedicated to men as the target group for the work of the church. Issues: male religiousness, spirituality, the distancing of men from the church, men’s education, men’s policies, gender issues. The commonly shared issues of the Männerarbeit organization in the member churches is coordinated and networked at the main branch of the EKD.

8


8) Rabeya Müller roþník 57, studium pedagogiky, vČd o islámu, etnologie, islámu. Teologie, spolupráce v oblasti náboženské pedagogiky; vedoucí Institutu pro interreligiózní pedagogiku a didaktiku (IPD Köln); Práce na uþebních materiálech, uþebních plánech, interreligiózních a interkulturních vzdČlávacích teoriích a uþebních koncepcích; školitelka mediátorĤ/mediátorek; pracovnice v oblasti dalšího vzdČlávání uþitelĤ/uþitelek, poĜádání kurzĤ - `Kurz sebeuplatĖování pro muslimské dívky‘ a ‚Jak se chovám k muslimĤm/muslimkám‘. Gendrový výzkum, gendrovČ specifická pedagogika v islámu, další vzdČlávání pro uþitele a uþitelky v rámci Rady Evropy a ve Spolkové republice NČmecko. ZástupkynČ Ĝeditele v Centru pro islámský výzkum žen a podporu žen, bývalá Ĝeditelka Interreligiózní konference evropských teoložek (IKETH), þlenka KIRU (Komise pro islámskou výuku náboženství), 1. mluvþí Interreligiones (Fórum pro religiózní vzdČlávání), þlenka Rady „Katedry pro islámské náboženství“ CRS (Centrum pro náboženská studia – Univerzita v Münsteru), þlenka WCRP, þlenka EAWRE (Evropské asociace pro svČtová náboženství ve vzdČlávání), þlenka Rady feministického teologického þasopisu „Schlangenbrut“, þlenka INTRA. Lektorka v interreligiózním (Gelnhausen, Berlín, Köln).

feministickém

Centru

pro

výuku

a

vzdČlávání

Spoluvydavatelka publikace „Gemeinsam vor Gott – Gebete aus Judentum, Christentum und Islam“ (SpoleþnČ pĜed Bohem – modlitby z židovství, kĜesĢanství a islámu), Bauschke, Homolka, Müller, nakladatelství Gütersloher Verlagshaus GmbH, Gütersloh 2004, ISBN 3-579-05543-7

9


9) Sławomira Walczewska ul. Syrokomli 19B / 20 30-102 Cracow, Polen Mobil: +48 – 602 120 142 Email: [email protected] Narozena v CzĊstochowa, Polsku, 25. þervna 1960. Dr. Slawomira Walszewska je feministická aktivistka a filozofka. Vyuþuje na Jagellonské univerzitČ v KrakovČ dČjiny filozofie a také dČjiny feministických idejí v rámci postgraduálního programu gendrová studia ve VaršavČ a v KrakovČ. V roce 1991 založila spoleþnČ s jinými ženskou nadaci eFKa, jednu z prvních feministických organizací v postsocialistickém Polsku. Od roku 1993 do 1997 vydávala feministický þasopis „Pelnam Glosem“ („Plným hlasem“). Od roku 1999 je þlenkou redakþní rady „Zadra“, jediného polského feministického þtvrtletního þasopisu. V roce 1999 vydala knihu „Dámy, rytíĜi a feministky: feministický diskurz v Polsku“, první polskou knihu o emancipaci žen v Polsku z historicko-kulturního pohledu. Tato kniha byla v roce 2000 spoleþnČ s 19 jinými knihami nominována na nejuznávanČjší polskou knižní cenu – NIKE. Vypracovala asi 50 þlánkĤ na téma feminismus a dČjiny ženského hnutí. VZDċLÁNÍ 1997 – Doktorát na Polské akademii vČd, Varšava 1995 – výzkumná stipendistka na Institutu pro humanitní vČdy, VídeĖ 1992 - 96 – postgraduální studium na Postgraduální škole pro sociální výzkum, Varšava 1986 - 90 – postgraduální studium na Jagellonské univerzitČ v KrakovČ 1985 – postgraduální semestr na UniverzitČ Freiburg 1985 - M.A. ve filozofii na Jagellonské univerzitČ v KrakovČ PUBLIKACE „Feministki. Własnym głosem o sobie” (Feministky. HovoĜíme o sobČ), vydavatelka a autorka úvodu, eFKa, Krakov 2005 “Damy, rycerze i feministki. Kobiecy dyskurs emancypacyjny w Polsce” (Dámy, rytíĜi a feministky: feministický diskurz v Polsku), eFKa, Krakov 1999 (spoleþnČ s 19 jinými knihami nominováno na cenu NIKE 2000; þásti zveĜejnČné ukrajinsky – “Ji”, slovensky – “Aspekt”; bulharský pĜeklad se bude v blízké dobČ vydávat, italský pĜeklad nČkolika pasáží se právČ zpracovává pro roþenku univerzity „La Sapientia”). "Slovo mají ženy". Vydavatelka s B. Kozak. Ženská nadace, Krakov / Hamburg 1994 „Głos mają kobiety” (Teć jsou na ĜadČ ženy), vydavatelka, Convivium, Krakov 1992

10


ýLÁNKY „RytíĜi a dámy. Za novou gendrovou smlouvu“ v: „Roþenka Polsko 2006. Ženy“, NČmecko-polský institut, Darmstadt 2006 “SvĤdná estetika fasád: socioložka Anna Titkow” v: “Životní díla. Portréty z ženského a gendrového výzkumu“, vyd.: B. Kortendiek, A.S. Muenst, Barbara Budrich Verlag 2005 „Emancypacja kobiet w kulturze polskiej” (Emancipace žen v polské kultuĜe) v: “Terapia rodzin a perspektywa feministyczna”, vyd.: B. Józefik, B. de Barbaro, Wydawnictwo Uniwersytetu JagielloĔskiego, Krakov 2004 „Zielona partia”(„Zelená strana”) v: Zadra no 3/4, 2003 „Lepsze równouprawnienie niĪ pocałunek w rĊkĊ” (Rovná práva jsou lepší než líbání rukou) v: „Polacy i Niemcy”, 2003, Dt. v: „NČmci a Poláci. DČjiny, kultura, politika”, nakladatelství Beck Verlag, 2003 (2. vydání 2006) “Pocztówka z... “ (Pohlednice z...) - od 2002 krátký þlánek ve feministickém þtvrtletním þasopise “Zadra” “Czy kobieta moĪe byü managerem? Analiza genderowa podrĊczników dla managerów” managerów” (Umí vést ženy podnik? ) v: „Gender, kultura, społeczeĔstwo”, Vyd.: M. Radkiewicz, Krakov 2002 „Ženské role, ženská práva, ženská hnutí“ se Sophií Kemlein v:„NČmecko a Polsko ve dvacátém století. Anylýzy – zdroje – didaktické pokyny“, vyd.: U. Becher, W. Borodziej, R. Maier, nakladatelství Verlag Hahnsche Buchhandlung, Hannover 2001 “Trudne słowo gender” (Obtížné slovo gender) v: “Zadra” no 3-4, 2001 “PielĊgniarki to my” (My jsme zdravotní sestry) v: “Zadra” no 4, 2000 “Feminizm i polityka” (Feminismus a politika) v: “Zadra” no 2, 2000 „Ženy v Polsku AD 1998” v: „Trans Odra“ no 18, 1998 “Dokąd idzie Marianna?” (Kde zĤstala Marianna?) v: “Pełnym Głosem” no 5, 1997 a v: “Ekofeminismus”, Pracownia na rzecz Wszystkich Istot, Bielsko Biała 1999 "Matrioszka z Willendorfu" (Matrjoška z Willendorfu) v: "Pełnym Głosem" no 4, 1996 a v: "From Men to Women and Back Again" (Od mužĤ k ženám a zase zpČt), vyd.: J.Brach-Czaina, Białystok 1997 "Feminizm jako odkrywanie kultury kobiecej" (Feminismus jako odkrývání kultur žen) v: "RóĪnica i róĪnorodnoĞü" ("Rozdíl a rozmanitost"), Vyd.: A.Jawłwska, PoznaĔ 1996 "Matka gastronomiczna" (Gastronomická matka) v:"Pełnym Głosem" no 3, 1995 "Výroþí na polských univerzitách", v: "L'Homme", no 11 /1995, VídeĖ 11


"Potrebujeme v Pol'sku feministicky casopis?" (PotĜebujeme v Polsku feministický þasopis?) v: "Aspekt" no 2-3, 1995, Bratislava "Czy kobietom w Polsce potrzebny jest feminizm?" (PotĜebují polské ženy feminismus?) v:"Kobiety w Posce dziĞ", vyd.: A. Titkow, H. DomaĔski, Varšava 1995 "BĜeznová zasedání – jak to bylo" v: "Slovo mají ženy", vyd.: S. Walczewska, B. Kozak, Cracow / Hamburg 1994 "`Liga Kobiet` - jedyna organizacja kobieca w Polsce" (`Ženská liga – jediná ženská organizace v Polské republice) v: "Pełnym Głosem", no 1, 1993 "PoĞmiertny hermafrodytyzm Zofii Malinowskiej" ("Hermafroditismus Sophie Malinowské - post mortem") v: "Pełnym Głosem", no 1, 1993 "O potrzebie historii kobiecej" (Nesnáze ženských dČjin) v: "Głos mają kobiety", Krakov 1992 "Feminizm" ("Feminismus") v: "bruLion", no 19B, Krakov 1992 "Sprzątacz i profesorka" (Uklízeþ a profesorka) v:"bruLion", no 18, Krakov 1991 "Polské ženské spoleþenství ohroženo", v: "Hlas ženy", no 6/7, Wien 1991 "Nesnáze ženských dČjin", v: "1789/1989. Revoluce se nekonala", vyd.: H.DeublerMankowsky, Tübingen 1989 "Krótka historia pierwszej kobiecej spółdzielni mieszkaniowej" ("Krátký pĜíbČh jednoho ženského spoleþenství") v: "Zagadnienia Społeczne, Ekonomiczne i Techniczne", no 5, Varšava 1989 "Dwa pojĊcia historii w fenomenologii Husserla" ("DvČ koncepce dČjin v HusserlovČ fenomenologii") v: "Ruch Filozoficzny", no 3, ToruĔ 1989 "Sprawozdanie z sesji poĞwiĊconej uczczeniu pamiĊci E.Husserla w 50 rocznicĊ jego Ğmierci" ("Zpráva z konference ke vzpomínce 50. výroþí smrti E. Husserla") v: "Studia Filozoficzne", no 4, Varšava 1989 RECENZE „Zamiast milczenia” (Namísto mlþení – K. Szczuka) v: „Zadra”, no 3, 2004 „Gdzie te kobiety?” (Kde jsou tyto ženy? - Shana Penn) v: “Nowe KsiąĪki”, no 5, 2003 “Porządkowanie myĞli feministycznych” (UspoĜádání feministických myšlenek - R. Putnam-Tong) v: “Nowe KsiąĪki” no 4, 2003 “Polka z wyboru” (DobrovolnČ polsky - K. LanckoroĔska) v: “Zadra” no 1, 2002 12


“ ‘Nowy feminizm’ na mszĊ dzwoni”(Starý ‘nový feminismus’ – M. Matlary) v: “Zadra”no 4, 2000 “Psychoanaliza, buddyzm, feminizm” (Psychoanalýza, buddhismus, feminismus – W. Eichelberger) v: “Nowe KsiąĪki” no. 11, 1999 "Androgynia i emancypacja" (Androgynita a emancipace – J. Miluska, E. Pakszys) v: "Pełnym Głosem" no 3, 1995 "Smak 'grzyba w ogóle'" (ChuĢ univerzální houby), v: „Pełnym Głosem", no 2, 1994 "Zrozumieü AmerykĊ" (Pochopit Ameriku – D. Memmet) v: "Pełnym Głosem" no 2, 1994 "Od Wenus z Willendorfu po sławne Polki" (Od Wenus pĜes Willendorf až ke slavným polským ženám - M. Ciechomska)v: "Nowe KsiąĪki", no 11, 1993 "Historia matriarchatu" (Kronika žen – ed. A. Kuhn) in: "Pełnym Głosem", no 1, 1993 PěEKLADY PĜeklad z nČmþiny pro monografii: "Husserl", K.SwiĊcicka, Varšava 1993 (2. vydání 2005) PĜeklad Sloterdijks "PĜijít na svČt, pĜijít k jazyku" v: "bruLion", No 19B, Krakov 1992 E.Husserl, "Krize evropských vČd a fenomenologie”, Krakov 1987, Torun 2000 ýLENSTVÍ: 2005 – Nadace „Kultura pro toleranci“, þlenka rady 2005 – WeiberWirtschaft e.V., Berlin, þlenka 2004 – Mezinárodní institut pro kulturní a vzdČlávácí studia, Vratislav, þlenka v pĜedstavenstvu institutu 2004 – Nadace LGBT, Krakov, þlenka rady 2002 – Skupina Referendal “Zelená”, Varšava, þlenka pĜedstavenstva 2001 – Výbor pro výstavbu silnic, Krakov, pĜedsedkynČ 2000 – Workshop for the Whole Beings, Bielsko-Biala, þlenka rady 1997 – 2000, Polská spoleþnost sociologie, Varšava, þlenka 1994 – Centrum pro práva žen, Varšava, þlenka rady 13


1993–1995 - Polsko-nČmecká akademie sjednocení, Krakov, spoluzakladatelka, 1994 – þlenka rady 1992 – 2002 - "Aspekt", feministický þasopis, Bratislava, þlenka v radČ (Matronat) 1991 - Network of East-West Women, spoluzakladatelka, New York 1991 – Ženská nadace eFKa, Krakov, spoluzakladatelka, þlenka pĜedstavenstva 1990-1994 - Polské feministické sjednocení, Varšava, spoluzakladatelka, þlenka 1987 – Ženská kolej- spoleþenství, Krakov, 1989 þlenka rady 1997 – Mezinárodní asociace filozofek, Berlín, þlenka 1986- 1990 – Polský ekologický klub, Krakov 1985 – Polská spoleþnost filozofie, 1990 zapisovatelka poboþky v KrakovČ PROFESNÍ ZKUŠENOSTI 2003 až dnes – Ĝeditelka a lektorka v projektu Feministické akademie ženské nadace eFKa; Kurzy: “Feminismus, náboženství a spiritualita”, “Narativní feministický pohled na dČjiny”, “Mimo Boha Pána” 2001 – “Polské ženské hnutí v mezinárodním kontextu”, Kurz v postgraduálním roþníku gendrových studií na Jagellonské univerzitČ v KrakovČ 1999 až dnes – þlenka redakþního výboru þtvrtletního þasopisu „Zadra” 1998 až dnes – Ĝeditelka nakladatelství eFKa 1997 – “Feministický diskurz”, kurz v postgraduálním roþníku gendrových studií na univerzitČ ve VaršavČ 1995 bis 2003 - koordinátora projektu „Ženské centrum” ženské nadace eFKa 1993 - 1997 – vydavatelka feministického þasopisu „Pełnym Głosem” („Plným hlasem“) 1986 – 1990 – kurzy z filozofie dČjin, zvláštČ staré filozofie a fenomenologie na Jagellonské univerzitČ CIZÍ JAZYKY polština - rodný jazyk nČmþina – velmi dobĜe angliþtina - dobĜe ruština - dobĜe 14


10) Dr. Claudia Neusüß Studium politologie, psychologie a hospodáĜské geografie v Bonnu, diplom z politologie obdržela na Svobodné univerzitČ v BerlínČ. UdČlení doktorského titulu v roce 1994. 1990 až 1996 pĜednášela na Svobodné univerzitČ Berlín na témata sociální politika, politika pracovního trhu, rodinná politika, alternativní ekonomie a pracovala na výzkumných projektech na téma: ženy a sociální stát. 1987 byla spoluzakladatelkou ženského sdružení „WeiberWirtschaft“, od roku 1990 do roku 1996 pĤsobila jako þlenka pĜedstavenstva, mezi lety 1996 - 2006 byla v dozorþí radČ. Od roku 1996 až 2002 pracovala jako pĜedsedkynČ pĜedstavenstva nadace Heinricha Bölla, ve své kompetenci mČla mimo jiné oblast mezinárodní politiky, podporu budoucích pracovníkĤ - stipendia, oblast gendrové demokracie a migrace/interkulturní management a také budování Feministického institutu. Od roku 2002 – studijní a pĜednáškové pobyty v rĤzných stĜedoevropských a východoevropských zemích – nejvíce v Polsku. Od roku 2003 –pĜedsedkynČ pĜedstavenstva Mobilní Akademie pro gendrovou demokracii a podporu míru (Owen e.V.). 2005 byla zakládající þlenkou Learning Dialogue Networks (LDN e.V.). Claudia Neusüß dnes pĤsobí jako soukromá poradkynČ v oblasti politiky a rozvoji projektĤ. Poradenství poskytuje organizacím v jejich strategických a programových zmČnových procesech, jako lektorka a školitelka nabízí vhodnou kvalifikaci pro odborné a vedoucí pracovníky a pracovnice, pĤsobí jako coach v procesech osobního rozvoje a pracuje na vývoji inovativních vzdČlávacích koncepcí v rámci Public-Private Partnerships. Je autorkou poþetných publikací, mimo jiné k rozšíĜení EU, alternativní ekonomii, gender mainstreamingu a gendrové demokracii. Od zimního semestru 2007 pĤsobí jako hostující profesorka na univerzitČ Girne American University na Severním Kypru. Kontakt: www.claudia-neusuess.com, e-mail: [email protected], telefon: 0049(0)172-9130948

15


Fachtagung. Religion and Gender Living together - Gender democracy in a multi-religious Europe. Berlin, 13. December 2007

Recommend Documents