Extrovert TŘÍDNÍ ČASOPIS 9. A
LOUČÍME SE S VÁMI!
…ÚVODNÍ SLOVO… V úvodu posledního vydání našeho třídního časopisu Vám přeji příjemnou zábavu a doufám, ţe se nebudete nudit. Jistě jste si v předchozích vydáních naší snahy všimli, ţe náš čas na této škole se nachýlil, a my přenecháme 9. ročník našim mladším kolegům. Při této příleţitosti Vám přinášíme jiţ zmiňované poslední vydání třídního časopisu EXTROVERT. Toto číslo je zvláštní a jiné v tom, ţe jsme se rozhodli představit se Vám! Myslíme, ţe by bylo vhodné, abyste věděli, co vše s námi ze školy odejde . Naleznete tu krátký dotazník o kaţdém ţákovi 9. A, rozhovory s učiteli a mnoho dalších věcí. Mysleli jsme i na vaše pobavení, a proto zde najdete záběry z fotoaparátů, které nás provázely od prvních zkušeností se školní lavicí. Rovněţ bych chtěla jménem mým i mých spoluţáků popřát učitelskému sboru, aby naši nástupci byli alespoň o něco snesitelnější, neţ jsme občas byli my, a poděkovat jim za jejich nervy, kterých jim po tolika letech s námi jistě mnoho nezůstalo. Nemalý dík patří také naší třídní učitelce za to, ţe nás dovedla aţ sem! Iveta S.
Jelikoţ je tento časopis převáţně o nás, tak jsme se rozhodli poloţit naší třídě několik otázek: Bylo poloţeno 5. otázek 1. Tvoje jméno a příjmení? 2. Jaké jsou podle tebe kladné věci na této škole? 3. Bude se ti stýskat po škole?učitelích?spoluţácích? 4. Kam jdeš na školu? 5. A co očekáváš od nové školy? Jako první dotázaná byla: 1. Nikola Bilá 2. Dobré chování ve třídě.. 3. Bude, hlavně po třídě a bude se mi stýskat po panu učiteli P.Ţampachovi a paní učitelce B.Jelínkové 4. Odborné učiliště a Praktická škola, Chroustovice – pekařské práce 5. Nové kamarády. 1. Veronika Buţiková 2. Ţádný, leda tak paní učitelka Chvojková 3. Bude, jak po spoluţácích, tak po učitelích 4.Odborné učiliště a Praktická škola, Chroustovice –pekařské práce 5. Přátelé a vzdělání. 1. Tomáš Hašek 2. Školník 3. Po škole ne, Po učitelích ne, Po spoluţácích ano 4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technické, Třemošnice 5. -----------------------------------------
1. Luděk Hrdlička 2. Nejsou 3. Ani ne, se spoluţáky se uvidíme často 4. SPŠ elektrotechnické a VOŠ, Pardubice 5. Nové kamarády. 1. Magda Chmelíková 2. Dost pohodičky, volna . Teď uţ se nemusíme tolik učit :-) 3. Já si myslím, ţe se mi časem zasteskne po všem, po pohodě, spoluţácích moţná i některých učitelích 4. Obchodní akademie, Chrudim 5. Nové kamarády
1. Tadeáš Müller 2. Ţádný 3. Ani ne 4. SOU stavební Pardubice s.r.o. 5. --------------------------------------------1.Tereza Nováková 2. Ta pohoda, učíme se jenom na písmenky, volnost, Vlastík+ klub, akce, výlety 3. Nejvíce se mi bude stýskat po naší super partě ve třídě a i po některých učitelích. Taky se mi bude stýskat po té pohodě, málo učení a vůbec po celé základce 4. SOS a SOU obchodu a sluţeb, Choceň –Sluţby cestovního ruchu 5.Nové kamarády, přístup ke studentů,vůbec na novou ţivotní etapu, nové informace a záţitky.
1. Pavel Rabas 2. Skoro ţádné aţ na školníka, uklízečky, Vlastíka a p.uč.Chvojkovou 3. Po škole né! Po spoluţácích asi jó. Po učitelích !Ne! 4. SOŠ stavební a SOU stavební Rybitví – Truhlář 5. ----------------------------------------------------1. Frantík Slavík 2. Uklízečky, školník, Vlastík 3. Po škole ne, po spoluţácích asi jo, po učitelích některých moţná jo 4. Středí škola automobilní, Holice –Automechanik 5. Nové lidi 1. !veta Smetánková 2. Vlastík (=>klub), hodiny volna a výlety :D :D 3. Nějaký ten učitel po kterém se mi zasteskne, se určitě najde, se spoluţáky třeba budu v kontaktu a na tuhle školu nikdy nezapomenu 4. SOS a SOU obchodu a sluţeb, Choceň –Veřejnosprávní činnost 5. Nové kamarády a vědomosti. 1. Michal Sviták 2. Ţádný 3. Ne 4. Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim 5. NIC.
1. Aneta Šilhánková 2. Klady?No tak moc jich tu nebude aţ teda na nejlepšího ,,pana od plejstejšnů,,:D:D školňase, ty dvě prdlý ţenský, který prodávají u nás v krámečku :D a + ještě skvělou třídňasku... 3. Stýskat se mi bude hodně moc po třídě...Na jednu stranu bych uţ nejradši vypadla, protoţe uţ se to tady nedá vydrţet, ale na druhou stranu bych zůstala kvůli spoluţákům :-) Protoţe je mám moc ráda♥ 4. Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim –Technické lyceum 5. Nový kolektiv, skvělé lidi, nové zkušenosti a záliby. 1. Veronika Šulganová 2. Je to tu povolnější o proti tomu co mě čeká aţ vyjdu ZŠ 3. Moţná ano 4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a sluţeb, Chrudim – Managment obchodu a sluţeb 5. Nové lidi a učitelé. 1. Honza Tlapák 2. Hodiny volna, Vlastík, školník, přestávky,tělák (aţ na Kelku) 3. Po škole ne, po spoluţácích jo, po učitelích ne 4. SOU stavební s.r.o. –Zedník 5. Nové kámoše. 1. Kamila Vaňková 2. Ţádné 3. Ne nebude se mi stýskat po škole, spoluţácích a hlavně po učitelích, těším se na novou školu, kde poznám nové lidi. 4. Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim 1. Zuzka Vašková 2. Naše super třída, Vlastík, uklízečky a pan školník 3. Nejvíce se mi bude stýskat po naší třídě. Budou mi děsně chybět, ale s některými se uvidím cestou do školy. A po učitelích? Jen po některých. 4. Gymnázium Josefa Ressela, Chrudim 5. Nové zkušenosti, lepší prostředí, nové přátele. 1. Roman Ţídek 2. Spočítal bych je na jedné ruce 3. Po škole ne, po spoluţácích ano, po učitelích jak kterých hlavně nééé po p.uč Jelínkoví 4. SOU stavební a SOU stavební Rybitví –Truhlář 5. ----------------------------------------
,,Tříďasky“ Za celých devět let jsme měli čtyři třídní učitelky: R. Puchýřovou 1-3. ročník, Z. Dvořákovou 4-6.ročník, L. Morávkovou 7. ročník a M. Chvojkovou 8-9. ročník. Dnes jsme si povídali se dvěma třídními učitelkami, jelikoţ p.uč. Morávková je na mateřské dovolené a p.uč.Dvořáková jiţ zde nepracuje. První rozhovor se konal s p. uč. R. Puchýřovou 1) Dobrý den, jak se máte? Dobře. Mohlo by být hůř. (smích) 2) Jak jsme na Vás působili jako třída? Dobrá třída, hodný. Někdo byl ţivější, někdo naopak. 3) Jak na nás vzpomínáte, v dobrém nebo ve špatném? Určitě v dobrém. (úsměv) 4) Máte nějaký záţitek, který jste s námi zaţila, na který jste nezapomněla? Asi nic šokujícího. Na ţádný si teďka nemůţu vzpomenout. (smích) Bylo jich spoustu krásných. 5) Co si myslíte, ţe se změní, kdyţ odejdeme? Budu zase o pár let starší. (smích) Přijdou další. Někteří budou hodnější, někteří zlobivější. (…) 6) A jak se těšíte na prázdniny? Ale jo, těším se. Poslední dobou čím dál víc. V půlce prázdnin se mi začne zdát o škole, a tak se pak uţ nemůţu dočkat, aţ zase začne. (smích) Kdyby člověk neměl tuhle práci rád, tak by v ní nevydrţel 30 let. (spokojený úsměv)
Podruhé jsme si povídali s p.uč. M.Chvojkovou 1)Dobrý den, jak se máte? Dobře, děkuji za optání. 2)Jak jsme na Vás působili jako třída? Jako jedna velká parta, která vţdy drţí při sobě. Přesně tak, jak to o vás řekl pan Praţák (psycholog, ARCHA Chrudim). Kaţdého z vás jsem měla moţnost více poznat v hodinách občanské výchovy a líbí se mi, ţe jako celek dokáţete společně tvořit, uvaţovat, dohodnout se, i kdyţ to není vţdy snadné. Velmi si cením vaší iniciativy vydávat třídní časopis, aniţ by vás o to někdo ţádal. (zamyšlení)… Ano, občas taky děláte „vylomeniny“ asi jako všichni ve vašem věku a samozřejmě vás ještě čeká dlouhá ţivotní cesta plná zvratů a jistě i nějakých modřin a kopanců, ale já věřím, ţe vy se v ţivotě neztratíte. 3)Jak na nás budete vzpomínat v dobrém nebo ve špatném? Určitě v dobrém, i kdyţ někteří z vás (nebudu jmenovat, protoţe všichni dobře víme, o koho se jedná) nám všem občas připravili perné chvilky, ale vţdy jsme spolu vycházeli, otevřeně hovořili o problémech, které přišly a dokázali je vyřešit, coţ je důleţité. 4)Máte nějaký záţitek, který jste s námi zaţila, na který jste nezapomněla? Záţitků bude jistě mnoho, ale vzpomínám se na dva: 1) Kdyţ jste mi dali na záda z legrace toho ošklivého hraboše, aniţ bych to tušila. Myslela jsem, ţe mě začala svědit záda a kdyţ jsem se chtěla podrbat, měla jsem to nemilé potěšení seznámit se s tímhle ošklivcem. (smích) 2)Druhý mnohem milejší přišel tento rok na Vánoce, kdy jste mi jako dárek zabalili do kanistru (kanistéééér – hláška třídy) domácí uzené, příbor, sůl, pivo a chleba. Víte dobře, ţe maso a především bůček zboţňuji, proto vám ještě jednou děkuji. Škoda jen, ţe do druhého dne bylo vše snědeno. (smích)
5)Co si myslíte, ţe se změní, kdyţ odejdeme? (smích) Mnohým pedagogům se uleví. Ne, já si myslím, ţe na vaši třídu budou jistě všichni ti, kteří s vámi zaţili i nepříjemné chvíle, nakonec vzpomínat v dobrém. A co se změní? Nejspíš nic, ţivot jde dál, tak uţ to prostě chodí. 6)A jak se těšíte na prázdniny? Ani nevím, stále naříkám, jak jsem unavená a ráda bych si odpočinula, protoţe neustále pendluji mezi základní a taneční školou, ale odpočívat příliš neumím. Jsem hyperaktivní člověk, takţe prázdniny nejspíš naplním nějakými aktivitami.
Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme krásný den.
Jací jsme podle učitelského sboru? Naše zvědavost je veliká a rádi bychom věděli něco z toho, co si o nás myslí učitelský sbor. A proto jsme se zeptali paní učitelky Jelínkové, Secké a pana učitele Žampacha a Kelky na tyto zvídavé otázky: 1) 2) 3) 4)
Čas plyne a lidé se mění. Změnila se 9.A za ty roky co ji znáte? Jaké slovo nebo sousloví se Vám vybaví, když se řekne 9.A? Co si o nás jako o třídě myslíte? Líbí se Vám něco na naší třídě a kolektivu?
Paní učitelka Jelínková: 1) 2) 3) 4)
Určitě. Někdo se změnil k lepšímu, někdo zase k horšímu. „Dobííí den“, more, kanistr Dobrá patra Líbí se mi, jak drţíte při sobě a rádi si pomáháte.
Paní učitelka Secká: 1) 2) 3) 4)
Podle mě jste s zásadně nezměnili. Čísla Fajn třída, která by mohla méně oponovat. Moc vás neznám, ale přijdete mi jako skvělá parta
Pan učitel Ţampach: 1) 2) 3) 4)
Změnili jste se vzhledem k blíţícímu se konci školního roku. Tvořivá práce Drţíte při sobě Je s vámi sranda
Pan učitel Kelka: 1) Určitě jste se změnili, ale to je přirozený vývoj. Někdo se změnil k lepšímu, někdo zase k horšímu. 2) Kanistr, Dobííí den. 3) Kdysi jste byli fajn parta, ale aţ odejdete, bude chybět několik šikovných ţáků, kteří se škole věnovali rádi. A ubyde i některých konfliktů. 4) Je škoda, ţe k těm pozitivním věcem přibily i věci negativní, které narušují atmosféru spolupráce.
(očima třídní učitelky)
Naše malá třídička, je super bezva partička. Komunikace je základ náš, problém řešíme tak snáţ. Drţíme za jeden provaz a občas je to velký odvaz. Tu a tam to přeţenem, nápravou vše zaţenem. Chybovat je přeci nutné, nepoučit se by bylo smutné. Nevzdáváme nikdy nic, i kdyţ osud nejde vstříc. Ţivotem my chceme jít a nejen jako děti snít. Čeká nás však dlouhý běh, ale není důvod mít naspěch. Kaţdá zkušenost je cenná, jako v matematice proměnná. Šťastný ţivot, lásku chceme, snahou toho dosáhneme. Musíme však chtít, kolem sebe druhé ctít, abychom se mohli dobře mít. třídní učitelka M. Chvojková
NAŠICH 9 LET NA TÉTO ŠKOLE Jsou před námi poslední 2 měsíce. Asi kaţdý ve své mysli rekapituluje těch 9 let, co jsme spolu proţili. 1.září 1999. Poprvé jsme vkročili do školy s aktovkou na zádech. Většina z nás šla vyděšeně po boku rodičů a měla strach co je čeká, ale s prvním úsměvem paní učitelky Puchýřové z nás strach opadl. První rok byl pro kaţdého asi velice těţký. Nové prostředí, seznámení s novými přátel,i a nejtěţší asi bylo naučit se psát, číst a počítat ;) Paní učitelka Puchýřová nás provázela 1. , 2. , a 3. třídou. Kaţdý z nás na ní bude vzpomínat v dobrém. I kdyţ si občas vzpomeneme na její křik, kterého se kaţdý bál. Školy v přírodě byly báječné. Kaţdý si asi vzpomene na to, jak Michal lezl na sloup pro vlajku, nebo jak jsme museli opisovat kníţky s paní učitelkou Hrubou, kdyţ jsme v noci nechtěli spát. Společně s 9.B jsme vţdy soupeřili, a je tomu i doteď. Začalo to zápasy ve vybíjené, které jsme většinou vţdy vyhráli my. A poté nastalo loučení s naší milovanou první třídní. Bylo to pro nás něco nového. Šli jsme na druhou ,,velkou,“ budovu, nová třídní, noví učitelé a nové prostředí. Dostali jsme za třídní paní učitelku Dvořákovou. Ze začátku jsme jí moc rádi neměli, ale den za dnem nám přirůstala k srdci. Asi proto, ţe to byla(je) jedinečná osoba. Veselá, hravá, zábavná. Jedním slovem nenahraditelná. Skupinová práce a dobrý kolektiv to bylo její motto. Ojedinělost patřila také k ní. Podnikli jsme několik nezapomenutelných akcí. Jako první jsme jeli na výlet na kolech. Poprvé jen do Slatiňan, kde jsme přejíţděli na kolech přes řeku a poté se jeli koupat na koupaliště. Podruhé jsme jeli na 3 dny do Českého ráje. Neţ jsme odjíţděli, slibovala nám paní učitelka rovinky. Jediná rovinka byla asi cesta do kempu.Všude samé kopce. Nezapomenutelný byl přejezd po laně nad 100metrovou propastí nebo strašlivý kopec na Babu a Panu. Také nás vţdy rozesměje vzpomínka na letícího Honzu na kole do davu důchodců, kteří před ním raději utekli a shlédli jeho pád z kola z dálky. Naštěstí se mu nic nestalo. Mezitím jsme měli i 2 školy v přírodě v Mladočově. Paní učitelka Dvořáková nás na konci 6. třídy opustila. Této paní učitelce patří díky za to, ţe nás stmelila dohromady. Díky ní jsme jako třída takoví, jací jsme. Drţíme spolu a řešíme problémy na rovinu. Někdo nás za to odsuzuje, jiný obdivuje. Do 7. třídy jsme šli plní očekáván,í koho budeme mít za třídní. Všichni jsme počítali s tím, ţe budeme mít novou paní učitelku. Následovnici Dvořákové. Ale realita byla pro nás aţ skoro strašlivá. V šatně na nás čekala paní učitelka Morávková. S tou jsme si nějak moc do noty nepadli uţ v 5. a 6. třídě. Ten rok byl pro nás zvláštní. Nevím čím to je, ale ţádné vzpomínky z něj nemáme. V osmé třídě jsme dostali za třídní p.uč. Chvojkovou. S ní jsme si porozuměli jiţ v 7. třídě, kdy k nám na školu nastoupila. Proţili jsme s ní plno veselých záţitků i plno méně veselých. Jsme rádi, ţe ji máme.V osmičce se naše třída rozrostla o 2 myšičky. Jedna moţná ještě běhá po škole, protoţe nám utekla, a my ji nenašli. Druhou jsme dali k večeři hadovi. Podnikli jsme spoustu společných akcí. Dvoudenní výlet do Mladočova, Archa, ekocentrum atd. V devátém roce pro nás nastal důleţitý krok. Výběr školy. Všichni jsme ho zvládli na výbornou. A za to děkujeme i naší stále třídní paní učitelce Chvojkové. Teď je před námi rozlučák a konec školy. Pořádně si to uţije
Jak šel čas? Bohuţel z první třídy fotku nikdo nemá …
Tato fotka je na začátku 5. třídy, jelikoţ na konci 4 jsme se nefotili.
Tato fotka je na konci 5. třídy.
8. třída
9. třída
To jsme my!!
Konečně jsme se dočkali! Po dlouhých týdnech v nejistotě, zda vůbec někam pojedeme, jsme se dočkali a konečně vyrazili. CÍL: Zderaz! V pondělí ráno jsme se sešli před školou plní energie a pocitu svobody, který nám navodil osvobození od školy, úkolů a v neposlední řadě i od rodičů. Cesta do Proseče za zvuku písně „Máma“ probíhala více neţ dobře. Poté nás čekaly ještě tři kilometry se sluncem nad hlavou a taškou přes rameno. Kdyţ jsme přišli do útulného hotýlku a vybrali si pokoje, čekal na nás oběd, koprová omáčka. Zároveň jsme se pobavili vzrůstem číšníka, který mohl měřit nanejvýš 160cm a svým vzhledem působil spíš jako náš vrstevník. Po poledním klidu jsme se odebrali na hřiště, kde jsme rozehráli malý „turnaj“ v kopané. Následovalo ringo, u něhoţ jsme se pěkně zapotili a zároveň si vyměnili pár našich názorů. To víte, kaţdý chtěl vyhrát, proto nějaké to slovo mimo padlo, ale vše nakonec v pohodě. A kdyţ uţ nás ani ringo nebavilo, a my byli unavení, šli jsme pěkně na večeři. Po večeři kdosi prohlásil: „Nepůjdeme se dívat na horor?“ Proč ne, zvolili jsme KRUH 2 s děsivou Samarou v hlavní roli. Po této zkušenosti jsme se opatrně odebrali do svých pokojů a společně probděli celou noc. Druhý den jsme zahájili šipkovanou, kterou nám připravil Vlastík. Cestou jsme odpovídali na různé herní otázky, aţ jsme se dostali do nedaleké restaurace, kde jsme se občerstvili a posilnili zmrzlinovými poháry. Po návratu následoval oběd, polední klid a opět hry, to abychom nezlenivěli. Večer byl ve znamení opékání buřtů. Nacpaní „zdravými“ buřtíky si někteří z nás šli hrát s ţábami. To ale nebylo vše, večer stále nekončil. I poslední večer jsme museli překonat strach ze Samary a vydat se v noci do lesa. Cílem noční stezky byl nejen trénink naší odvahy, ale rovněţ i písemný vzkaz našim následovníkům, příštím deváťákům. Poslední den byl ve znamení balení věcí, společenských her, odchodu na autobus a příjezdu domů. Všem se nám výlet líbil, moc jsme si ho uţili, a slunné počasí stálo při nás! Díky!
Iveta
Naše poslední vydání je u konce.. mějte se krásně
Dobýýýý deeen! Brrdel..Binďour! A co teprve jmelí?:D
