Exkurze Vývoj krajiny. Ostravské průmyslové oblasti

__________________________________________________________________________________

Exkurze Vývoj krajiny Ostravské průmyslové oblasti

Studijní opora k exkurzi v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/03.0030

Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede

Garant - Mgr. Zuzana Houdková

Autoři:

Doc. RNDr. Jan Havrlant, CSc. RNDr. Pavel Bednář, Ph.D.

Ostrava, 21. října 2011

Počet stran: 20

__________________________________________________________________________________ 1 Tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

__________________________________________________________________________________

OBSAH:

Krajina města Ostravy

3

Města Ostravské průmyslové aglomerace

5

Antropogenní hornická krajina Karvinska

7

Rekreační krajina Těšínska

8

Nová průmyslová krajina , průmyslové zóny

10

Literatura

12

Obrazové přílohy

13

Fotodokumentace

16

Itinerář exkurze

20


__________________________________________________________________________________ 1. Krajina města Ostravy Ostrava – centrum, Karolina Historie stavebního rozvoje centra Ostravy se začíná psát v polovině 19. století, v rané fázi průmyslové revoluce. Jako první v celém budoucím průmyslovém komplexu byla vyhloubena jáma na těžbu uhlí. O rok později jámu koupil Salomon M. Rothschild, majitel Vítkovických železáren a pojmenoval ji po své snaše, Karolina. V roce 1845 Rothschild zahájil výstavbu jámy Šalamoun a v roce 1852 jámy Hlubina v oblasti Dolních Vítkovic. Z důvodu potřeby velmi kvalitního hutního koksu pro Rothschildovy Vítkovické železárny byla v roce 1858 při jámě Karolina vybudována koksovna, která sloužila svému účelu až do června 1985. Poté, co byly ukončovány provozy těžkého průmyslu na Karolině, bylo započato s demolicemi objektů, které souvisely s výrobou, a tyto se staly prvopočátkem nové tváře zdejšího průmyslového komplexu. V roce 1933 byla asanována šachta jámy Karolina a v prostoru haldy, která k ní přiléhala, postupně vyrostl rekreační a zábavní areál Černá louka. Počátečním momentem, kdy se začalo významněji diskutovat o řešení problému nové výstavby na území Karoliny, bylo vyhlášení architektonické soutěže o nejlepší urbanistickou studii nové části centra města OstravyKaroliny v roce 1987. Po roce 1989 proběhly dvě urbanistické soutěže na zástavbu lokality, první v roce 2001, jejíž výsledky byly anulovány, a druhá v roce 2006, kdy vítěz, společnost Multi Development, realizuje rozsáhlou výstavbu nákupního centra, bytů a kancelářského objektu v celkové hodnotě a památkově chráněné budovy revitalizuje město Ostrava a Vítkovice a.s.


__________________________________________________________________________________

Ostrava-Vítkovice V roce 1828 bylo olomouckým arcibiskupem arcivévodou Rudolfem Habsburským na základě doporučení vídeňského profesora F. X. Riepla rozhodnuto vystavět ve Vítkovicích první pec k zušlechťování surového železa, první toho druhu v rakouské monarchii. V roce 1836 a 1838 byly postaveny dvě první koksové vysoké pece. V roce 1843 získal huť Salomon Mayer, svobodný pán Rothschild. Za pomoci hutních odborníků evropského významu byl vybudován jeden z nejmodernějších železářských podniků v tehdejší Evropě. Z Vítkovic se stávala postupně rozrůstající se obec. V nových obytných domech nacházeli domov nejenom zaměstnanci hutí z okolních vesnic, ale i z Německa a z Haliče. V roce 1921, kdy Vítkovice zaznamenaly nejvyšší počet obyvatel ve své historii – 27 359 osob, byla zahájena další etapa výstavby (Husův sbor, Městské lázně, hudební škola, studentský domov a další). V roce 1924 byly sloučeny s Moravskou Ostravou. Po druhé světové válce pokračovala expanze železáren zabíráním částí rezidenčních čtvrtí Vítkovic, až jimi měla být postupně v 70. letech 20. století téměř pohlcena. V roce 1998 byla ve Vítkovicích po 170 letech nepřerušené činnosti ukončena v tzv. Dolní oblasti výroba surového železa. V současné době prochází Vítkovice rozsáhlou přestavbou původních provozů či jejich asanací. Vedení podniku Vítkovice, a.s. se snaží za pomoci vlastních, městských a evropských zdrojů o revitalizaci rozsáhlé oblasti (253 ha) podél levého břehu řeky Ostravice s původními provozy vysokých pecí, úpravnou rud a struskové haldy v OstravěHrabůvce s celkovými náklady 50-60 mld. Kč v cenách k roku 2009. Revitalizace představuje změnu původního využití pro oblast vědy a kultury a v případě struskového odvalu v Ostravě-Hrabůvce pak jeho přeměnu na golfové hřiště. Závažným problém představuje řešení sociálních otázek díky značné koncentraci obyvatel s nízkým sociálním statusem. Slezská Ostrava a Hrušov Z hlediska sídelní zástavby patří tyto části v blízkosti centra města k měnícím se obvodům. V posledních 20 letech došlo k výrazné sociálně-ekonomické transformaci i eskalaci řady problémů (krajinně-ekologických, sociálních, infrastrukturních, dopravních). Ve vazbě na dálnici D 47, železniční koridor aj. je potenciál krajiny dosud nevyužit. Taktéž potenciál vodních ploch (Vrbice, Antošovice) nemá dosud širší využití.


__________________________________________________________________________________ 2. Města Ostravské průmyslové aglomerace Bohumín Město má výhodnou strategickou polohu, díky které sehrává významnou roli nejen v regionu, ale také v celé republice. Nachází se na křižovatce železničních tratí, na soutoku Odry a Olše a na hranici dvou států – Polska a České republiky. Bohumín měl významnou strategickou polohu již od svého založení. Tuto důležitost si město udrželo dodnes. Už ve 12. století procházely Bohumínem křižovatky významných obchodních cest. Solná stezka vedla z Moravy do Krakova a Jantarová stezka směrovala z Uher do Těšína a dále k Baltu. Rovněž tudy procházela cesta z Prahy do Krakova. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. Do dnešní podoby se město integrovalo v roce 1974. Společně s Ostravou a dalšími městy tvoří Bohumín průmyslovou oblast Ostravské aglomerace. Na jeho území působí několik významných podniků, které zaměstnávají převážnou většinu ekonomicky aktivních obyvatel nejen z Bohumína, ale také z jeho blízkého okolí. K největším firmám, mimo Českých drah, patří strojírenské společnosti Bonatrans (výroba železničních dvojkolí), Železárny a drátovny Bohumín, z chemického průmyslu pak Bochemie (čistící prostředky – Savo) a výroba stavebních hmot je zastoupena společnostmi (Bekaert a Rockwool - izolační materiály z kamenné vlny). Rozsáhlé části města jsou chráněny jakožto významné místo koncentrace ohrožených ptačích druhů, využívajících nivu řeky Odry a Olše. Orlová Zásadní rozvoj města započal s kutacími pracemi až po roce 1817, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Majetek dolů včetně pozemků přebírali Rothschildové a spolu s bratry Gutmannovými se stávají největšími vlastníky místních dolů. S rozvojem dolů je od poloviny 50. let 19.století úzce spjato budování hornických kolonií pro nově příchozí obyvatele. Tento způsob bytové výstavby nakonec převládal až do konce první světové války a budování hornických kolonií probíhalo až do začátku 20. let 20. století. Ekonomický a populační rozvoj Orlové do začátku hospodářské krize v roce 1929 se odrážel ve výstavbě nových reprezentačních budov jako například obchodní dům společně s hotelem, budova spořitelny, nové radnice a nové pavilony nemocnice pro plicní a interní choroby. Úlohu města podporoval i původní průběh košicko-bohumínské dráhy, kdy Orlová měla napojení jak na Bohumín, tak do Českého Těšína. Po válečných událostech v letech 1939-1945 dochází


__________________________________________________________________________________ v roce 1946 ke sloučení původně samostatných obcí Orlové, Lazů a Poruby. Až do druhé poloviny 60. let 20. století město z důvodů nedostatečného řešení bytové otázky populačně stagnovalo a pracovníci dolů se soustředili do nové bytové výstavby v sousedním Havířově či Karviné. Zároveň se v tomto období začaly silně projevovat negativní důsledky těžby poddolování na území Orlové a Lazů, čímž došlo nejen k asanaci původních hornických kolonii, ale v roce 1967 i zrušení cenově výhodné železniční dopravy na košicko-bohumínské dráze. Původní centrum města bylo s pokračujícími demoličními pracemi v Orlové postupně opuštěno a veškeré klíčové administrativní a obslužné funkce, včetně školských zařazení, byly přesunuty do nově vznikajícího sídliště v Orlové-Lutyni, budovaného v 5 etapách mezi lety 1963-1989. Po změně politického a ekonomického systému v roce 1989 se město v důsledku útlumu těžby uhlí potýká s poklesem počtu obyvatel, nezaměstnaností, obtížnou snahou o nalezení nových ekonomických aktivit a řešení důsledků poddolování a asanace původního centra města.

Dětmarovice

Obec na břehu řeky Olše při důležité silniční a železniční komunikaci je v rámci OPO významná lokalizací tepelné elektrárny o výkonu 800 MW (největší v MS kraji). Elektrárna byla v průběhu 90. let minulého století postupně modernizována. Instalací odsiřovacích zařízení a filtrů se výrazně zlepšila emisní a imisní situace na Karvinsku.


__________________________________________________________________________________

3. Antropogenní hornická krajina Karvinska Karviná – Doly

Stará část města je ukázkou totální proměny městského sídla a okolní zemědělské krajiny v průmyslovou, těžební krajinu, se všemi důsledky hlubinného dolování uhlí na povrchu. V důsledku poddolování, důlních vlivů a doprovodných činností dolů došlo k totální devastaci rozsáhlých areálů v dobývacích prostorech jednotlivých dolů, k nevyčíslitelným škodám v krajině, na majetku zdejších obyvatel, komunikacích, inženýrských sítích, infrastruktuře atd. V těchto postižených lokalitách zanikla původní sídla a obyvatelstvo se stěhovalo (podobně jako v Orlové) do nově budovaných sídlišť v Karviné – Novém Městě, Havířově, Ostravě ad. Současné snahy OKD a.s. ve spolupráci s Magistrátem města Karviné, soukromým a veřejným sektorem však vedou k nápravě devastovaného území, k vytváření nové kulturní (i rekreační) krajiny, a to

prostřednictvím asanací a rekultivací

některých lokalit.

Karviná - Darkov a Stonava

Místní část Karviné a obec Stonava jsou ukázkou postupně sanované a revitalizované hornické krajiny v dobývacích prostorech dosud činných dolů. Technická sanace krajiny hlušinou, dříve ukládanou na odvalech (haldách), probíhá v posledních letech v nejvíce devastované krajině. Poklesy terénu o několik metrů, doprovázené destrukcí povrchových objektů, zamokřením půd až zaplavením terénu o rozloze několika set hektarů, představují výraznou

proměnu zdejší krajiny. Poklesové kotliny jsou

částečně využívány úpravnami uhlí jako sedimentační nádrže. Ty však představují další

značné

zátěže životního prostředí, jež po dobu důlní činnosti budou zde i nadále závažné.


__________________________________________________________________________________ 4. Rekreační krajina Těšínska Český Těšín Nachází se na levém břehu řeky Olše ( v polském jazyce Olza), na hranici České republiky a Polska. Vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska. Na ploše

3 381

ha

sídlí

okolo

25

000

obyvatel.

Město

je

jedním

z nejvýznamnějších

a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky. Pronikavý rozvoj města nastává po roce 1870, kdy byl zahájen provoz na košicko-bohumínské dráze. Od této doby až do první světové války byly budovány zejména městské čtvrti, které dnes tvoří starou část Českého Těšína. Po první světové válce kromě budov financovaných státem nebo městem se rozvíjela také výstavba družstevních a soukromých objektů. Město nebylo zatíženo jednostrannou vazbou na některé odvětví výroby jako nedaleká hornická a hutnická města (Karviná, resp. Třinec). Hospodářské aktivity byly zaměřeny převážně na spotřebu vysoce koncentrovaného obyvatelstva města a jeho nejbližšího okolí, a proto se zde výrazně rozvinul sektor služeb. Po roce 1945 byly v centru města byly postupně zastavovány proluky, např. na náměstí, ale ne vždy ve sjednocené architektonické formě. V 90. letech 20. století, současně se změnou politického režimu, se hranice obou států opět otevřely a došlo k výraznému rozvoji služeb, zejména maloobchodu a restauračních zařízení v závislosti na růst stánkového prodeje v polské části města. Cieszyn Těšín je hraniční město s 36 000 obyvateli s dlouhou a komplikovanou historií se sídlem Těšínského okresu ve Slezském vojvodství. Těšín vznikl v 10. století jako hradiště na ochranu jižních hranic polského státu. Kolem roku 1290 se Těšín stal hlavním městem Těšínského knížectví a později regionu Těšínského Slezska. Od reformace je nábožensky a národnostně diferencovaný. Kromě polského obyvatelstva zde žili Němci, Češi a také Židé a na přelomu 19. a 20. století malá kolonie Maďarů. Spor o územní příslušnost Těšínského Slezska vedl v roce 1920 k rozdělení města. Předměstí ležící na levém břehu Olše připadlo Československu a utvořilo nové město. Do této chvíle jednotný urbánní organismus se začal vyvíjet jako dvě města, rozdělené řekou Olší - Těšín a Český Těšín. Těšín je významným centrem chemického průmyslu (PPG Polifarb Cieszyn – nátěrové hmoty pro automobily), elektromechanického průmyslu (Maszyny Elektryczne CELMA), potravinářského průmyslu (pobočka


__________________________________________________________________________________ Kraft Foods – výroba Prince Polo oplatků, a Brackie Browar, kde se vaří Żywiec Porter) a papírenského průmyslu (Cieszyńskie zakłady kartoniarskie) Hlavním zdrojem příjmů pro mnoho občanů je obchod s Českou republikou, popř. maloobchodní prodej spojený s tranzitem přes řeku Olši.

Ustroń (16 tis. obyvatel) -

rekreační prostor na západním úpatí Slezských Beskyd pod zalesněným

masívem vrcholu Równice (884 m) a pod hraničním hřbetem W. Czantoryje (995 m). Bezprostředně navazuje na RP Wisly. Město prodělalo v posledních dvou stoletích více proměn. Z dřívější pastevecké a zemědělské osady vznikla v 19. století při zdrojích železných rud hutnická základna a na její tradici navázaly provozy automobilového závodu Fiat. Počátkem 19. století byly v údolí řeky Wisly založeny lázně na bázi teplých minerálních pramenů

(42° C), slaných jódo-bromových a železitých vod i

léčebných účinků ovzduší, rašeliny a mléčných syrovátkových kůr. V 60.-70. letech minulého století byl v Ustroni na západních svazích Jaszowiece a Zawodzie vybudován rozsáhlý moderní léčebněrehabilitační, lázeňský a rekreační komplex, který dnes tvoří 15 velkých architektonicky zajímavých sanatorií, rekreačních zotavoven a hotelových zařízení ve tvaru pyramid. Wisla (12 tis. obyvatel ) - rekreační prostor se rozkládá v centrální části Slezských Beskyd. Město leží v údolí stejnojmenné řeky na úpatí česko-polského pohraničního hřebene, jemuž dominují vrcholy Stožku (980m), Kiczory (989 m) a zalesněný masív Baranie Góry (1214 m). V poválečném období se stalo údolí horní Wisly jedním z nejvýznamnějších rekreačních prostorů v Polsku. Celoročně je využívána zejména obyvateli Slezského vojvodství. Před pěti lety byl ve Wisle otevřen nový hotelový komplex s aquaparkem, wellness centrem a dalšími rekreačními atraktivitami. Ve Wisle a Ustroni jsou lokalizovány početné lyžařské areály s modernizovanou infrastrukturou.

Frýdek-Místek Šedesátitisícové město Frýdek−Místek, součást ostravské průmyslové aglomerace, se vyznačuje značnou mírou autonomie ve vztahu k jejímu jádru. Vlivem odlišného historického vývoje má své specifické rysy. Základem jeho urbanistické struktury je historické jádro (v případě Frýdku−Místku dvě původně samostatná historická jádra), kolem kterých se město, zejména vlivem textilního průmyslu,


__________________________________________________________________________________ začalo rozrůstat. Vznikaly nové zóny průmyslu a nízkopodlažní bytové zástavby. Tento charakter si město udrželo až do začátku socialistické industrializace, která rozhodujícím způsobem ovlivnila prostorovou strukturu města. Příčinou zvlášť dynamických změn uvnitř prostorové struktury Frýdku−Místku bylo zahájení těžby uhlí v Paskově a Staříči, a s ní související rozšiřování stávajících a výstavba nových výrobních kapacit ve městě. V důsledku socialistické industrializace byla budována nejen nová sídliště, ale docházelo také k rozsáhlé přestavbě historických částí města. Dopady socialistického plánování na urbanistickou strukturu ve Frýdku−Místku se řadí mezi nejdestruktivnější v rámci celé České republiky. Výsledkem industrializace byl značný nárůst počtu obyvatel, avšak bez výraznějšího plošného rozšíření obytných zón. Město k přestavbě využilo daleko více potenciálu asanovaných ploch ve vnitřním městě, než tomu bylo obvyklé u jiných českých měst.

5. Nová průmyslová krajina , průmyslové zóny rojů a zařízení Průmyslová zóna Nošovice Obec situovanou ve venkovské krajině Podbeskydí

proslavil v 70. letech minulého století nově

vybudovaný Pivovar Radegast. Koncem roku 2008 byla v nově připravené

strategické průmyslové

zóně Nošovice (276 ha ) uvedena do provozu výroba automobilů firmy Hyundai. Poloha průmyslové zóny v Podbeskydí

při mezinárodně významné rychlostní komunikaci R 48

z Frýdku – Místku k hraničnímu přechodu Cieszyn – Chotěbuz, s perspektivou dobrého napojení na Slovensko (KIA), významný potenciál pracovních sil v OPO, lokalizace v podhorské krajině „na zelené louce“

a další

výhodné podmínky

vedly korejského investora k lokalizaci nejmodernějšího

průmyslového podniku právě do této oblasti. Závod úzce kooperuje s řadou dalších subdodavetelů automobilového průmyslu lokalizovaných mj. v ostravské aglomeraci Tím se geograficky změnila OPO.


__________________________________________________________________________________

Třinec Image Třince, průmyslového města v Podbeskydí, s železářskou tradicí od roku 1839, již desítky let formují Třinecké železárny. Přes svou transformaci a restrukturalizaci po roce 1989, zůstávají nadále velmi významným zaměstnavatelem regionu (se značnou dojížďkou za prací Produkce ušlechtilých

z širokého okolí).

elektroocelí aj. speciálních ocelí, kolejnic, různých profilů, drátů, tyčové a

betonářské oceli, odlitků z litin, výroba konstrukcí aj. zařízení je z větší části exportována do řady zemí. Dopad tohoto odvětví těžkého průmyslu

v okolní krajině Beskyd byl mimořádně závažný

znečištěním ovzduší, povrchových a podzemních vod, hutními odpady atd. V posledních 10 letech dochází k výraznějšímu zlepšení emisní a imisní situace., těžkých

Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová o celkové rozloze 110 ha je strategickou rozvojovou lokalitou města Ostravy, ležící na jižním okraji města v blízkosti rychlostní komunikace R56 spojující Ostravu a FrýdekMístek. Projekty zde umístěné zásadním způsobem přispívají k ekonomické atraktivitě města. Realizací projektu CTPark Ostrava je na základě prodeje pozemků a dohody s městem soukromý developera CTP Invest. V rámci I. etapy průmyslové zóny o velikosti 30 ha byly realizovány v období 2004–2006 první velké investice zahraničních investorů v Ostravě na zelené louce. Na pozemcích o rozloze 7 ha vybudovala společnost ASUS Czech svůj výrobně-montážní závod a servisní centrum osobních počítačů pro Evropu. V rámci II. etapy průmyslové zóny o celkové rozloze 30 ha byla provedena výstavba závodů korejského podniku Sungwoo Hitech (dodavatel automobilky Hyundai a Kia) a závodu na výrobu malých spalovacích motorů společnost Briggs&Stratton z USA a též nových kancelářských prostor pro call centra bank (viz např. GE Money Bank).


__________________________________________________________________________________

Literatura:

AUÚR, MMR, ÚUR. (2010): Město, region a velké průmyslové zóny. Urbanismus a územní plánování : Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 1/2010, 13, 1. CICHÁ, I. (2010): Orlová. Bystřice : Regio. 1. vydání, 183 s. ISBN 978-80-904230-3-9. HAVRLANT, J. (1999): Negative Influences of Coal Extraction in the Mining areas of the Karviná region, In: Moravian geographical reports, Vol.7/no.1/1999, Institute of geonics, Brno,1999, pp.56-60, ISSN 1210-8812, HAVRLANT, M., (1979) : Antropogenní formy reliéfu a životní prostředí v Ostravské průmyslové oblasti, Spisy PF 41, PF, Ostrava, p.153 KOCIERZOVÁ, L. (2002): Vítkovice. Třinec : Wart. 1. vydání, 93 s. ISBN 80-238-8498-0. KUČA, K. (1996): Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1. vydání. NOVOSÁK, J; SZCZYRBA, Z. (2004): Frýdek-Místek : Konverze tradičních průmyslových ploch, širší

vztahy geografické struktury. Urbanismus a územní rozvoj 7, 2, 36-45. POPELKOVÁ, R. (2009): Retrospektivní analýza vývoje krajiny s využitím geoinformačních technologií. Disertační práce, VŠB – TU Ostrava, HGF, p.140 Podkladové materiály a mapy poklesů v dobývacích prostorech důlních podniků OKD, Karviná, 1991, 2001. Štýs, S., Rekultivace, MUS, a.s., p. 64, 1999. WAWRECZKA, H. (2005): Český Těšín. Třinec : Wart, 2005. 1. vydání,. 101 s. ISBN 80-239-5965-4.

Další zdroje: Moravskoslezský deník. Olomouc: Vlatava-Labe-Press, 2001 www.okd.cz


__________________________________________________________________________________ Obrázek č. 1 - Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová – stav k roku 2009

Zdroj: AUÚR, MMR, ÚUR, 2010


__________________________________________________________________________________ Obrázek č. 2


__________________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________________ 15 22

Tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

__________________________________________________________________________________ Foto č. 1 Průmylová zóna Ostrava – Hrabová Nová hala elektrotechnického podniku na výrobu počítačů ASUS (Tchaj wan)

(foto J. Havrlant)


__________________________________________________________________________________

Foto č. 2 – Zatopené poklesové kotliny v hornické krajině v Karviné – Dolech (foto J. Havrlant)


__________________________________________________________________________________

Foto č. 3 – Devastace krajiny v sedimentační nádrži uhelných kalů v Karviné-Darkově (foto J. Havrlant)


__________________________________________________________________________________

Foto č. 4 – Rekultivované plochy v místě poklesové kotliny a odvalu mezi Stonavou a a Loukami nad Olší (foto J. Havrlant)


__________________________________________________________________________________

Itinerář exkurze

Trasa: Ostrava – centrum Karolína - Vítkovice - Hrušov - Bohumín - Orlová – Karviná – Darkov – Stonava – Louky nad Olší - Český Těšín – Ustroň-Wisla - Třnec – Nošovice (Průmyslová zóna - exkurze do Hyundai M.) – Frýdek-Místek – Paskov – Hrabová (průmyslová zóna)

Dopolední blok exkurze se týká krajiny Ostravska a Karvinska (s příklady různých časových etap vývoje a exploatace krajiny, se specifiky rozvoje sídel v aglomeraci, rozvoje průmyslu v areálu Vítkovic, služeb v novému centru města Ostravy, infrastruktury apod. V terénu budou představeny různé formy antropogenní krajiny, vč. vlivů koncentrace průmyslu v OPO a důsledků těžby černého uhlí na Karvinsku.

V odpoledním bloku bude představena krajina Podbeskydí v příhraniční česko-polské oblasti, jež představuje významnou oblast mezinárodního cestovního ruchu a hlavní rekreační zázemí OPO a Hornoslezské aglomerace. V další části je realizována exkurze do nejmodernějšího podniku automobilového průmyslu v ČR v PZ Nošovice. Poté povede centrem Frýdku – Místku a Paskovem do nové velké průmyslové zóny v Hrabové.


Exkurze Vývoj krajiny. Ostravské průmyslové oblasti

Recommend Documents