Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období

„Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha – pól růstu ČR pro programové období 2014-2020“ 2. Průběžná zpráva

Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Zpráva zpracována k datu: 5. 11. 2013

Zpráva zpracována pro: Hlavní město Praha, Magistrát hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2 110 01 Praha 1

Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5


2

OBSAH 1 ÚVOD A KONTEXT ................................................................................................................ 6 2 PRŮBĚH HODNOCENÍ........................................................................................................... 8 3 PRŮŘEZOVÁ DOPORUČENÍ ................................................................................................ 15 4 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 3 – SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ..... 16 5 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 4 – STRATEGIE OP PRAHA – PÓL RŮSTU ČR 16 5.1 EVALUAČNÍ

OBLAST Č.

4,

ČÁST

1 – POSOUZENÍ

VNĚJŠÍ KOHERENCE STRATEGIE

OP

KE STRATEGICKÝM

DOKUMENTŮM ...............................................................................................................................16

5.1.1 PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ.................................................................................................................. 16 5.1.2 SOUHRN PRO PROGRAMOVOU ÚROVEŇ A DOPORUČENÍ................................................................... 17 5.1.3 PRIORITNÍ OSA 1: POSÍLENÍ VÝZKUMU, TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE A INOVACÍ..................................... 18 5.1.4 PRIORITNÍ OSA 3: UDRŽITELNÁ MOBILITA A ENERGETICKÉ ÚSPORY...................................................... 19 5.1.5 PRIORITNÍ OSA 4: PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ PROTI CHUDOBĚ...................................... 20 5.1.6 PRIORITNÍ OSA 5: V ZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLANOST.............................................................................. 21 5.1.7 PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY - POSOUZENÍ STAVU A HARMONOGRAMU PLNĚNÍ EX-ANTE KONDICIONALIT ............. 23 5.2 EVALUAČNÍ OBLAST Č. 4, ČÁST 2 – POSOUZENÍ VNITŘNÍ KOHERENCE STRATEGIE A CÍLŮ OP PRAHA – PÓL RŮSTU 30 5.2.1 PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ.................................................................................................................. 30 5.2.2 SOUHRN PRO PROGRAMOVOU ÚROVEŇ A DOPORUČENÍ................................................................... 32 5.2.3 PRIORITNÍ OSA 1: POSÍLENÍ VÝZKUMU, TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE A INOVACÍ..................................... 33 5.2.4 PRIORITNÍ OSA 3: UDRŽITELNÁ MOBILITA A ENERGETICKÉ ÚSPORY...................................................... 35 5.2.5 PRIORITNÍ OSA 4: PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ PROTI CHUDOBĚ...................................... 36 5.2.6 PRIORITNÍ OSA 5: V ZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLANOST.............................................................................. 38 5.2.7 TRANSPARENTNOST............................................................................................................... 40 5.2.8 HORIZONTÁLNÍ PRINCIPY - UDRŽITELNÝ ROZVOJ............................................................................. 41 5.2.9 HORIZONTÁLNÍ PRINCIPY – ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ............................................................................ 43 5.2.10 ÚZEMNÍ DIMENZE A INTEGROVANÉ NÁSTROJE............................................................................. 44

6 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 5 – NASTAVENÍ PRIORITNÍCH OS ........ 48 6.2 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 1: POSÍLENÍ VÝZKUMU, TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE A INOVACÍ ................... 49


3

6.2.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 PODPORA PODNIKOVÝCH INVESTIC DO VÝZKUMU A INOVACÍ A VYVÍJENÍ VZÁJEMNÝCH VAZEB MEZI PODNIKY, STŘEDISKY VÝZKUMU A VÝVOJE A VYSOKOŠKOLSKÝMI INSTITUCEMI, ZVLÁŠTĚ PAK PODPORA VÝVOJE PRODUKTŮ A SLUŽEB , PŘENOSU TECHNOLOGIÍ , SOCIÁLNÍCH INOVACÍ A APLIKACÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB , STIMULACE POPTÁVKY, VYTVÁŘENÍ SÍTÍ , KLASTRŮ A OTEVŘENÝCH INOVACÍ PROSTŘEDNICTVÍM INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE PODPORUJÍCÍ TECHNOLOGICKÝ A APLIKOVANÝ VÝZKUM, PILOTNÍ ODVĚTVÍ , AKTIVITY VČASNÉ VALIDACE PRODUKTŮ, POKROČILÉ VÝROBNÍ KAPACITY A PRVNÍ PRODUKCI V RÁMCI KLÍČOVÝCH TECHNOLOGIÍ A ŠÍŘENÍ TECHNOLOGIÍ PRO VŠEOBECNÉ POUŽITÍ.......................................................................................................................... 49

6.3 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 3: UDRŽITELNÁ MOBILITA A ENERGETICKÉ ÚSPORY........................................ 58 6.3.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 PODPORA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V INFRASTRUKTURÁCH, MIMO JINÉ VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH A V SEKTORU BYDLENÍ .......................................... 58 6.3.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PODPORA NÍZKOUHLÍKOVÝCH STRATEGIÍ PRO VŠECHNY TYPY OBLASTÍ, ZEJMÉNA MĚSTSKÉ OBLASTI , VČETNĚ PODPORY UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY A ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ , JEJICHŽ CÍLEM JE ZMÍRNĚNÍ ZMĚNY KLIMATU .............................................................................................................................. 61 6.3.3 SHRNUTÍ ZA PO3.................................................................................................................. 64 6.4 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 4: PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ PROTI CHUDOBĚ .................... 65 6.4.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 INVESTICE DO ZDRAVOTNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K VNITROSTÁTNÍMU, REGIONÁLNÍMU A MÍSTNÍMU ROZVOJI , SNIŽOVÁNÍ NEROVNOSTÍ , POKUD JDE O ZDRAVOTNÍ STAV, A PŘECHOD OD INSTITUCIONÁLNÍCH KE KOMUNITNÍM SLUŽBÁM.................................................................... 65 6.4.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PODPORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ .................................................................. 67 6.4.3 INVESTIČNÍ PRIORITA 3 ZLEPŠOVÁNÍ PŘÍSTUPU K DOSTUPNÝM, UDRŽITELNÝM A VYSOCE KVALITNÍM SLUŽBÁM, VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBECNÉHO ZÁJMU................................................................. 69 6.4.4 INVESTIČNÍ PRIORITA 4 PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY A SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ.................................... 72 6.4.5 SHRNUTÍ ZA PO4.................................................................................................................. 74 6.5 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 5: VZDĚLÁNÍ A VZDĚLANOST................................................................. 75 6.5.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ , DOVEDNOSTÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ROZVÍJENÍM INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU........................................................................ 75 6.5.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PŘEDCHÁZENÍ A OMEZOVÁNÍ PŘEDČASNÉHO UKONČOVÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY PODPOROU ROVNÉHO PŘÍSTUPU KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ....... 78 6.5.3 SHRNUTÍ ZA PO5.................................................................................................................. 82 6.6 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 6: TECHNICKÁ POMOC ........................................................................ 83 6.6.1 HODNOCENÍ A DOPORUČENÍ .................................................................................................... 83 6.6.2 SHRNUTÍ ZA PO 6 ................................................................................................................. 84

7 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 7 – NASTAVENÍ SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ A EVALUACÍ PROGRAMU............................................................................ 85 7.1 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 1: POSÍLENÍ VÝZKUMU, TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE A INOVACÍ ................... 86 7.1.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 PODPORA PODNIKOVÝCH INVESTIC DO VÝZKUMU A INOVACÍ A VYVÍJENÍ VZÁJEMNÝCH VAZEB MEZI PODNIKY, STŘEDISKY VÝZKUMU A VÝVOJE A VYSOKOŠKOLSKÝMI INSTITUCEMI , ATD.............................. 86 7.2 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 3: UDRŽITELNÁ MOBILITA A ENERGETICKÉ ÚSPORY ....................................... 87


4

7.2.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 PODPORA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V INFRASTRUKTURÁCH, MIMO JINÉ VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH A V SEKTORU BYDLENÍ .......................................... 87 7.2.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PODPORA NÍZKOUHLÍKOVÝCH STRATEGIÍ PRO VŠECHNY TYPY OBLASTÍ, ZEJMÉNA MĚSTSKÉ OBLASTI , VČETNĚ PODPORY UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY A ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ , JEJICHŽ CÍLEM JE ZMÍRNĚNÍ ZMĚNY KLIMATU .............................................................................................................................. 88 7.3 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 4: PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ PROTI CHUDOBĚ .................... 89 7.3.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 INVESTICE DO ZDRAVOTNICKÉ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K VNITROSTÁTNÍMU, REGIONÁLNÍMU A MÍSTNÍMU ROZVOJI , SNIŽOVÁNÍ NEROVNOSTÍ , POKUD JDE O ZDRAVOTNÍ STAV, A PŘECHOD OD INSTITUCIONÁLNÍCH KE KOMUNITNÍM SLUŽBÁM.................................................................... 89 7.3.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PODPORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ .................................................................. 89 7.3.3 INVESTIČNÍ PRIORITA 3 ZLEPŠOVÁNÍ PŘÍSTUPU K DOSTUPNÝM, UDRŽITELNÝM A VYSOCE KVALITNÍM SLUŽBÁM, VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBECNÉHO ZÁJMU................................................................. 90 7.3.4 INVESTIČNÍ PRIORITA 4 PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY A SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ.................................... 90 7.4 ZHODNOCENÍ PRIORITNÍ OSY 5: VZDĚLÁNÍ A VZDĚLANOST................................................................. 91 7.4.1 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ , DOVEDNOSTÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ROZVÍJENÍM INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNOU PŘÍPRAVU........................................................................ 91 7.4.2 INVESTIČNÍ PRIORITA 2 PŘEDCHÁZENÍ A OMEZOVÁNÍ PŘEDČASNÉHO UKONČOVÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY PODPOROU ROVNÉHO PŘÍSTUPU KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ....... 92

8 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 8 – ADMINISTRATIVNÍ KAPACITA, IMPLEMENTAČNÍ SYSTÉM, A ZAPOJENÍ PARTNERŮ PROGRAMU ......................................... 93 8.1 HODNOCENÍ NASTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍHO SYSTÉMU..................................................................... 93 8.1.1 ADMINISTRATIVNÍ KAPACITA .................................................................................................... 93 8.1.2 PARTNERSTVÍ ....................................................................................................................... 98

9 VÝSLEDKY HODNOCENÍ EVALUAČNÍ OBLASTI Č. 9 – PŘÍNOS OP PRAHA – PÓL RŮSTU ČR KE STRATEGII 2020................................................................................................................. 102 9.1 KONTEXT ÚKOLU................................................................................................................... 102 9.2 VAZBA NA STRATEGII EU 2020 ................................................................................................ 104 9.2.1 PRIORITNÍ OSA 1................................................................................................................. 106 9.2.2 PRIORITNÍ OSA 3................................................................................................................. 106 9.2.3 PRIORITNÍ OSA 4................................................................................................................. 108 9.2.4 PRIORITNÍ OSA 5................................................................................................................. 110

10 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 113 10.1

POSOUZENÍ PLNĚNÍ PŘEDBĚŽNÝCH PODMÍNEK ............................................................................ 114


5

1 Úvod a kontext Magistrát hlavního města Prahy, odbor fondů Evropské unie a společnost HOPE – E. S., v.o.s. podepsaly dne 21. 6. 2013 smlouvu na realizaci projektu „Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha – pól růstu ČR pro programové období 2014-2020“. Účelem ex-ante evaluace je zajistit kvalitní nastavení operačního programu tak, aby se tento program stal účinným nástrojem přispívajícím k cílům strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst (strategie Evropa 2020). Ex-ante evaluace má charakter formativní evaluace a její výsledky se bezprostředně promítnou do konečné podoby operačního programu. Druhá průběžná zpráva je třetím výstupem evaluačního projektu, dle Vstupní zprávy obsahuje řešení těch evaluačních oblastí (EO), ke kterým byly poskytnuty podklady umožňující hodnocení. Obsahem jsou tedy zjištění, odpovědi a doporučení vyplývající z evaluačních oblastí 3, 4.I, 4.II, 5, 7, 8 a 9 v rozsahu odpovídajícímu předaným pokladům, respektive příslušné (třetí) verzi programového dokumentu. Konkrétní zařazení jednotlivých evaluačních otázek je uvedeno v kapitole níže. Zpráva se zabývá posouzením vnější koherence strategie OP ke strategickým dokumentům a vnitřní koherence strategie a cílů OP, nastavením intervenční logiky prioritních os, dále nastaveným systémem monitorování a evaluací programu a posouzena je také administrativní kapacita, navržený implementační systém a zapojení relevantních partnerů. Zpráva vychází ze zadávací dokumentace zadavatele, nabídky zhotovitele a dokumentu Vstupní zprávy. Předmětem hodnocení evaluační zprávy je návrh Operačního programu Praha – pól růstu ČR (dle UV č. 867), který pokrývá následující tematické cíle (TC) a definované prioritní osy (PO): • • • • •

TC 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací – PO1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací TC 4: Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích – PO3: Udržitelná mobilita a energetické úspory TC 9: Sociální začleňování a boj s chudobou – PO4: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě TC 10: Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení – PO5: Vzdělávání a vzdělanost PO6: Technická pomoc

Předmětem hodnocení je návrh Operačního programu Praha – pól růstu ČR verze 3.0 ze dne 30. 9. 2013, která byla ještě dne 11. 10. 2013 doplněna o další diskutované změny (v prioritních osách 1 a 2). Takto upravená verze byla podkladem pro hodnocení v 2. Průběžné zprávě.


6

Evaluační tým v rámci 2. Průběžné zprávy vycházel při hodnocení z výše uvedené verze operačního programu a dokumentů předaných zadavatelem. Jedním z klíčových dokumentů týkajících se OP PPR, jeho zdůvodnění a zasazení do kontextu městských strategií je i klíčová koncepce „SMART Prague 2014-2020“ (která ještě nebyla zahrnuta do hodnocení v 1. Průběžné zprávě). Do 2. Průběžné zprávy je již tato koncepce zapracována a ve vazbě na ni doznalo změn i samotné hodnocení programu.


7

2 Průběh hodnocení Dne 21. 6. 2013 byla podepsána smlouva o realizaci zakázky, čemuž předcházela neformální schůzka mezi zadavatelem a dodavatelem, kde byl upřesněn harmonogram finalizace výstupů a další náležitosti nutné pro podpis smlouvy. Dále byly dohodnuty principy komunikace, kontaktní osoby a předány některé materiály pro hodnocení. Vedoucím realizačního týmu zpracovatele je RNDr. Martina Hartlová. Za plnění veřejné zakázky je zodpovědný řešitelský tým, který je složený z vedoucí evaluace, expertního týmu, podpůrného expertního týmu a podpůrného analytického týmu. Expertní tým je složený z evaluátorů specializovaných na jednotlivá témata (podrobně viz nabídka dodavatele). Zadavatel s dodavatelem se dohodli na postupu prací při zpracování zakázky, který vychází z požadavků a termínů daných MMR a Vládou ČR, z postupu zpracování operačního programu, z orientačního harmonogramu daného ve smlouvě a z potřeby dostatečného časového prostoru na hodnocení nových verzí OP ze strany dodavatele. Tabulka 1: Nastavení termínů Výstup

Vstupní zpráva za ex-ante hodnocení i SEA hodnocení 1. průběžná zpráva ex-ante evaluace a její prezentace 2. průběžná zpráva ex-ante evaluace a její prezentace Závěrečná zpráva o exante evaluaci a její prezentace. Aktualizovaná závěrečná zpráva o exante evaluaci a její prezentace.

Termín předání podkladů dodavateli 4. 7. 2013

Předpokládaný (finální) termín odevzdání návrhu na ŘO 9. 7. 2013

Etapa

4. 7. 2013 (6 týdnů před termínem odevzdání) 30. 9. 2013 (5 týdnů před termínem odevzdání) 4 týdny před termínem odevzdání

15. 8. 2013

Ex-ante evaluace návrhu OP v návaznosti na jeho rozpracování přípravy, schvalování, úpravy a negociace.

5. 11. 2013

Druhá fáze ex-ante evaluace návrhu OP v návaznosti na jeho rozpracování přípravy, schvalování, úpravy a negociace. Vypracování a předložení závěrečné zprávy o ex-ante evaluaci v návaznosti na projednání OP Vládou ČR.

3 týdny před termínem odevzdání

5 týdnů před termínem projednávání OP vládou ČR, předpoklad – do konce října 2013 předpoklad - prosinec 2013

Analýza a vyhodnocení podkladových dokumentů a analýza metodického postupu.

Aktualizace závěrečné zprávy o ex-ante evaluaci - V návaznosti na projednávání OP s EK bude závěrečná zpráva o ex-ante evaluaci aktualizována v souvislosti s možnými připomínkami EK v průběhu schvalovaní programového dokumentu.

Dne 4. 7. 2013 byl dodavateli předán aktualizovaný návrh Operačního programu Praha – pól růstu ČR (verze 2.1), který se stal předmětem řešení evaluačních okruhů 1 a 2 ve Vstupní zprávě. Vstupní byla


8

odevzdána dne 9. 7. 2013, připomínky ke zprávě byly vypořádány a zpráva byla finálně akceptována dne 6. 8. 2013. Tato verze 2.1 Operačního programu byla podkladem pro první fázi hodnocení a její vyhodnocení bylo součástí 1. Průběžné zprávy odevzdané 15. 8. 2013 zadavateli. Přípravě 1. průběžné zprávy předcházela setkání realizačního týmu a stanovení podrobné operacionalizace otázek. V rámci realizačního týmu byli do projektu zahrnuti jak experti na evaluace a podpůrný analytický tým, tak především expertní tým zabývající se konkrétními tematickými cíli OP. Nad 1. Průběžnou zprávou a jejími připomínkami ze strany zadavatele byla uspořádána schůzka, finální verze připomínek ke zprávě byla dodavateli doručena dne 30. 8. 2013. Poté následovaly schůzky s jednotlivými garanty prioritních os a dne 13. 9. 2013 byla předána zadavateli finální verze 1. Průběžné zprávy. Dne 30. 9. 2013 byla dodavateli předána třetí verze operačního programu, která byla ještě dne 11. 10. 2013 doplněna o další diskutované změny (v prioritních osách 1 a 2). Takto upravená verze byla podkladem pro hodnocení v 2. Průběžné zprávě. Vzhledem k postupnému zpracování dokumentu a naplňování jednotlivých kapitol není možné do průběžné zprávy zařadit hodnocení všech evaluačních otázek (např. kvůli chybějícím finančním alokacím apod.). Rozdělení evaluačních oblastí a jejich zařazení do jednotlivých hodnotících zpráv bylo součástí Vstupní zprávy. Níže je harmonogram zpracování evaluačních oblastí doplněn konkrétněji o specifické evaluační otázky.

Paralelně s ex-ante hodnocením programu probíhá také SEA hodnocení koncepce. K tomuto hodnocení byla uspořádána organizační schůzka dne 3. 7. 2013, které se účastnili zástupci zadavatele, dodavatele a člen odboru ŽP MHMP. V návaznosti na to dodavatel vypracoval Oznámení koncepce, které dne 20. 8. 2013 odeslal na Ministerstvo životního prostředí ČR v listinné podobě včetně 30 kopií v elektronické podobě na CD. Následně probíhala dále komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem za účelem zajištění správného postupu zadavatele při vyvěšování Oznámení koncepce. Dne 18. 10. 2013 byl Ministerstvem životního prostředí vystaven Závěr zjišťovacího řízení, na základě kterého připravil dodavatel 1. Průběžnou zprávu ze SEA hodnocení a započal práce na druhé části hodnocení – tedy vypracování Vyhodnocení posouzení vlivů koncepce na životní prostředí.


9

Tabulka 2: Přehled evaluačních otázek s fází zpracování (dle zařazení do zpráv) Evaluační oblast Oblast č. 1 - Analýza a vyhodnocení podkladových dokumentů

Oblast č. 2 – Metodický postup zpracování OP Praha – pól růstu ČR

Oblast č. 3 Současný stav socioekonomická

1

-

Globální evaluační otázky Jaká jsou hlavní východiska pro přípravu budoucího pražského OP? Je návrh OP Praha – pól růstu ČR v souladu s předmětnými dokumenty?

Splňuje návrh OP Praha – pól růstu ČR požadavky na zpracování stanovené na úrovni EU a ČR?

Zohledňují priority OP Praha – pól růstu ČR relevantní problémy a potřeby vzhledem k současné

Specifické evaluační otázky a) Jaké jsou podmínky a východiska pro zaměření priorit OP Praha – pól růstu ČR (např. z hlediska tematické koncentrace)? b) Co vše je nutné při návrhu OP Praha – pól růstu ČR zohlednit (např. v rámci konzistence, návaznosti, struktury, intervenční logiky a hierarchie intervencí) v návaznosti na dokumenty stanovující podmínky pro budoucí programové období 2014 - 2020? a) Je návrh OP Praha – pól růstu ČR vypracován v souladu s návrhem Obecného nařízení? b) Je návrh OP Praha – pól růstu ČR vypracován v souladu s návrhem Nařízení Evropského parlamentu a rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006? c) Je návrh OP Praha – pól růstu ČR vypracován v souladu s návrhem Nařízení Evropského parlamentu a rady o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006? d) Je návrh OP Praha – pól růstu ČR vypracován v souladu s Metodickým pokynem pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014 – 2020, dalšími metodickými dokumenty připravovanými MMR - NOK, které jsou nebo budou vydané v souvislosti s přípravou programového období EU 2014 – 2020 (např. Metodický pokyn Zásady tvorby a používání indikátorů v programovém období 2014 – 2020, doplňující akční plány apod.)? e) Je návrh OP Praha – pól růstu ČR vypracován v souladu s dalšími relevantními dokumenty EU navazujícími na nařízení EK jako jsou např. vysvětlující fiche EK, Draft Template and Guidelines for the Content of the Operational Programme, The European Code of Conduct on Partnership apod.? a) Zhodnocení relevance jednotlivých tematických částí analýzy OP b) Návrh nových socioekonomických údajů vhodných pro specifikaci investičních priorit c) Aktualizace dat týkajících se socioekonomické situace

Zpráva

1

VZ VZ VZ VZ VZ

VZ

VZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ

VZ = Vs tupní zpráva , 1. PZ = 1. Průběžná zpráva, 2. PZ = 2. Průběžná zpráva, ZZ = Zá věrečná zpráva. Jedná s e o zprávu, kde budou evaluační otá zky za hrnuty, otá zky budou za řa zeny i do ná s ledujících evaluačních zpráv poprvé (mimo evaluační oblasti 1 a 2, které jsou součástí pouze Vs tupní zprávy). Za řazení do hodnocení v da né fázi (a do da né výs l edné zprá vy) je možné pouze za předpokl a du, že budou ze s tra ny za da va tel e dodá ny potřebné podkl a dy pro hodnocení.

Evaluační oblast analýza, SWOT

Globální evaluační otázky situaci a predikcím vývoje v EU, ČR a 2 v regionu hl. m. Prahy?

Specifické evaluační otázky

Oblast č. 4 – Strategie OP Praha – pól růstu ČR

Je programová strategie (intervenční logika) OP Praha – pól růstu ČR dostatečně koherentní a provázaná vzhledem k vnějším podmínkám, strategiím a je zajištěna dostatečná koherence a provázanost vnitřní strategie OP?

Oblast č. 4 – část I. Posouzení vnější koherence strategie OP ke strategickým dokumentům

Je zajištěna vnější koherence a konzistence strategie a cílů OP Praha – pól růstu ČR s nadřazenými cíli na úrovni EU, ČR a regionální dostatečná (viz podkapitola Klíčové referenční dokumenty)? Reflektuje zvolená strategie aktuální situaci a predikci vývoje EU, ČR a regionu hl. m. Prahy?

Oblast č. 4 – část II. Posouzení vnitřní koherence strategie a cílů OP Praha – pól růstu ČR

Je vnitřní koherence strategie a cílů OP Praha – pól růstu ČR dostatečná?

2

a) Jsou v OP Praha – pól růstu ČR vymezeny všechny relevantní strategické dokumenty? b) Jsou potřeby/problémy identifikované v OP Praha – pól růstu v souladu s cíli a prioritami uvedenými v referenčních dokumentech? c) Jsou strategie/cíle/priority a opatření v referenčních dokumentech v OP Praha – pól růstu ČR promítnuty do prioritních os, investičních priorit a specifických cílů / opatření programu? d) Jsou jasně identifikované synergické a komplementární vazby na strategické dokumenty? e) Jsou intervence OP Praha – pól růstu ČR v souladu s problémy (resp. potřebami) identifikovanými ve strategiích EU, ČR, hl. m. Prahy a regionálních? f) Jsou nebo budou splněny předběžné podmínky relevantní pro OP Praha – pól růstu ČR dle Přílohy V návrhu Obecného nařízení? a) Je zajištěna vnitřní koherence z hlediska vzájemné návaznosti SWOT analýzy, strategie, cílů, priorit a finančních alokací? b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? e) Jaká je míra provázanosti mezi prioritami s ohledem na jejich důležitost a naplnění globálního cíle OP a jeho priorit.3

Zpráva

1

1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ ZZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ X

Vzhl edem k vývoji dokumentu byly zadavatelem stanoveny nové otázky evaluační oblasti č. 3, s e kterými s e dodavatel ztotožnil a vypra cova l je v novém znění do průběžné zprá vy. Dl e dohody s ŘO byl y otá zky zodpovězeny přímo do textu OP, jeji ch 3 Gl obá l ní cíl progra mu není s ta noven, proto není možné otá zku vyhodnoti t.

11 Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evaluační oblast

Oblast č. 5 Nastavení prioritních os

Oblast č. Posouzení

6

Globální evaluační otázky

-

–

Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky?

Jsou správně nastaveny finanční alokace v OP Praha – pól růstu ČR?


Specifické evaluační otázky f) Jsou priority a vytčené cíle relevantní, komplementární a synergické? g) Jsou navržené kombinace prioritních os a jejich investičních priorit spolu s rozvržením finančních alokací přiměřené (tj. zohledňují finanční alokace jejich význam, požadavky na tematickou koncentraci, apod.)? h) Je v OP Praha – pól růstu ČR správně nastaveno využití finančních nástrojů? i) Je v OP Praha – pól růstu ČR zohledněna a správně nastavena územní dimenze a integrované nástroje a jejich využití? j) Jsou do návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně promítnuty zásady transparentnosti a principů 3E, resp. v češtině 5U? k) Jsou v návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně zahrnuty a popsány horizontální principy (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti apod.)? a) Jsou očekávané změny v hodnotách příslušných indikátorů způsobené plánovanými intervencemi/aktivitami z OP Praha – pól růstu ČR reálné a dosažitelné? b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? g) Je popis prioritních os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? h) Je v případě prioritních os spadajících pod ESF dostatečný popis (pokud je relevantní) příspěvku prioritní osy k tematickým cílům dle čl. 9 (1) až (7) návrhu Obecného nařízení, sociálním inovacím a mezinárodní spolupráci? a) Jsou finanční alokace jednotlivých prioritních os a investičních priorit správně nastaveny ve vztahu k důležitosti specifických cílů v souladu s identifikovanými problémy a potřebami a

Zpráva 1. PZ ZZ 1. PZ 2. PZ 1. PZ 1. PZ ZZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ 1. PZ ZZ ZZ

1

Evaluační oblast přidělených alokací

Oblast č. 7 Nastavení systému monitorování a evaluací programu


Je zajištěno efektivní sledování pokroku implementace OP Praha – pól růstu ČR?


Specifické evaluační otázky v souladu s koncentrací požadovanou v návrzích nařízení? b) Jsou finanční alokace jednotlivých prioritních os a investičních priorit správně nastaveny v souladu se zvolenými formami aktivit, příjemci podpory a formami podpory? a) Jsou navržené indikátory v prioritních osách a jejich investičních prioritách relevantní a jasné a v souladu s požadavky a doporučeními (viz požadavky Evropské komise a metodické pokyny MMR – NOK uvedené v podkapitole „Klíčové referenční dokumenty“)? b) Reflektují navržené indikátory výstupu v prioritních osách a v jejich investičních prioritách aktivity, cíle prioritních os a nejvýznamnější očekávaný výsledek priorit OP (resp. přispěje navrhovaný výstup ke změně hodnoty indikátoru výsledku) s ohledem na potenciální externí vlivy? c) Jsou indikátory výsledků pro jednotlivé prioritní osy a jejich investiční priority dostatečně průkazné pro zajištění zhodnocení, že operace podporované v dané prioritní ose budou přispívat k očekávané změně a tím k naplnění cíle (indikátor by měl pokrýt nejdůležitější očekávanou změnu), resp. jsou „police responsive“? d) Jsou společné indikátory výstupů v případě EFRR investičních priorit vhodně zvoleny v návaznosti na priority, podporované aktivity a specifické cíle? e) Je zajištěno dostatečné pokrytí ESF investičních priorit pomocí společných a specifických indikátorů (dle návrhu Obecného nařízení jsou společné indikátory výstupů a výsledků povinné pro každou investiční prioritu ESF)? f) Jsou indikátory nastavené v souladu s požadavky návrhu Obecného nařízení, Přílohy č. V – ex-ante kondicionalita č. 7 (např. požadavky jako je robustnost, statistická validace, jasný normativní výklad, soulad se strategiemi), s požadavky a doporučeními kladenými na indikátory EFRR a ESF a s Metodickým pokynem Zásady tvorby a používání indikátorů v programovém období 2014 – 2020 (MMR – NOK)? g) Jsou správně a reálně vyčísleny výchozí a cílové hodnoty všech indikátorů? h) Pokrývají všechny navržené indikátory veškerá důležitá hlediska investičních priorit a prioritních os OP? i) Jsou vhodně a relevantně (tj. zachycují podstatné informace o pokroku priorit) zvoleny další ukazatele v OP, resp. prioritních osách (např. milníky pro výkonnostní rámec)?

Zpráva ZZ 1. PZ

1. PZ

1. PZ

1. PZ 1. PZ

1. PZ

ZZ 1. PZ ZZ

1

Evaluační oblast


Oblast č. 8 Administrativní kapacita, implementační systém, a zapojení partnerů

Je správně nastaven implementační systém OP Praha – pól růstu ČR s ohledem na administrativní kapacitu, princip zapojení partnerů, a dosavadní zkušenosti při implementaci OPPA a OPPK?

Oblast č. 9 – Přínos OP Praha – pól růstu ČR ke Strategii 2020

Jaký lze očekávat přínos OP Praha – pól růstu ČR pro strategii Evropa 2020?

4

účel nos t, úči nnos t, ús pornos t, uži tečnos t, udrži tel nos t


Specifické evaluační otázky j) Je vymezení a nastavení milníků stanovené dle požadavků návrhu Obecného nařízení a jsou milníky navrženy realisticky? k) Jsou postupy pro shromažďování dat a monitoring vhodně nastaveny s ohledem na rozhodování, reporting a hodnocení OP v průběhu jeho implementace (nutno zohlednit reportování OP a jeho termíny)? l) Zajišťuje navržený systém monitoringu dostatečné množství dat pro plánované evaluace OP Praha – pól růstu ČR? m) Je vhodně navrženo využití databází veřejné správy pro získání statistických a administrativních dat v návaznosti na snížení administrativní zátěže na příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? n) Je vhodně a správně nastaven indikativní evaluační plán OP Praha – pól růstu ČR? a) Je zajištěna dostatečná a přitom přiměřená administrativní kapacita řídicího orgánu pro řízení a implementaci OP Praha – pól růstu ČR s ohledem na dosavadní zkušenosti při řízení a implementaci OPPA a OPPK? b) Je nastaven implementační systém, který zaručí dodržení principů 3E, resp. v češtině 5U4 při provádění všech činností v rámci implementace OP Praha – pól růstu ČR při zohlednění dosavadních zkušeností při řízení a implementaci OPPA a OPPK? c) Jsou, resp. budou, dostatečně zohledněny principy partnerství při přípravě, resp. implementaci OP Praha – pól růstu ČR? a) Jak a do jaké míry OP Praha – pól růstu ČR přispěje k plnění priorit a cílů strategie Evropa 2020 a dalších relevantních EU a národních nástrojů?

Zpráva ZZ ZZ ZZ ZZ ZZ 1. PZ

1. PZ 1. PZ 1. PZ

1

3 Průřezová doporučení Následující kapitola představuje souhrn průřezových doporučení napříč prioritními osami i částmi OP. Analytická část, zdůvodnění potřeb •

•

•

• •

•

•

Doporučujeme upravit strukturu operačního programu do formátu dle Template, verze 3 (i s ohledem na přístup a připomínky EK k Dohodě o partnerství). Zejména by bylo vhodné sloučit analytické kapitoly 1 a 2. Vzhledem k požadavkům EK (Template) na maximální počet znaků textu, doporučujeme zkrátit analytickou část o „obecnější“ pasáže/podkapitoly (např. kap. 1.2 Geografické údaje, 1.3 administrativní členění 5). Doporučujeme aktualizaci SWOT analýzy na oblasti, které budou řešeny OP, popř. jsou v úzké vazbě na intervence plánované OP a v programu jsou dále zmíněny, např. v rámci synergií či komplementarit. Doporučujeme odstranit kap. 2.10 Vazba na tematické okruhy, které předcházely Dohodě o partnerství. Doporučujeme v textu kap. 2 posílit návaznost programu na relevantní strategické dokumenty tak, aby prokázání vazby nebylo pouze formální (v některých případech totiž není uvedený název priority/cíle vypovídající a vazba tak není průkazná). Pro zdůvodnění programu doporučujeme jasně představit a prokázat návaznost OP na strategii Smart Prague. Vložené nadpisy Smart specialization, Smart infrastructure – působí nepřehledně a neprokazují vazbu. Více prokázat potřeby konkrétními daty (viz hodnocení jednotlivých prioritních os).

Prioritní osy •

•

V popisu specifických cílů prioritních os jsou v některých případech nejasně prolnuty skutečnosti popisně-analytické (aktuální stav) a plánované (co by mělo nastat). Není tak dostatečně rozdělen a odlišen popis stavu existujícího, žádoucího (budoucího) a opatření, které by se měla k dosažení žádoucího stavu podniknout. Dopracovat způsob výběru operací u projektů, které budou žádat o podporu z více IP (ESF a EFRR).

Formální úpravy • • •

5

Doporučujeme upravit strukturu operačního programu do formátu dle Template, verze 3. Potřebná je celková redakce/revize textu na základě provedených změn (vypuštění prioritní osy, přesun aktivit apod.). Dopracování chybějících částí programu v návaznosti na pokrok vyjednávání s dalšími OP a finalizaci Dohody (kap. 2.5 Vazba programu na Dohodu o partnerství, kap. 5 Integrovaný přístup k územnímu rozvoji, dále kap. 6, 7, 9 a dále cílové hodnoty MI ve vazbě na finanční alokace).

Pro ka p. 1.6 Současná ekonomická situace by byl vhodnější ji ný název, např. ve va zbě na konkurenceschopnos t (v ka p. je řeš ena věda , výzkum, trh prá ce, podni ká ní…)

4 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 3 – socioekonomická analýza V 1. Průběžné zprávě bylo dodavatelem navrhnuto drobné doplnění zprávy a úpravy některých informací v úvodní kapitole, včetně zkrácení (o podkapitoly 1.2 a 1.3). Následně byly úpravy diskutovány na společných jednáních dodavatele se zástupci zadavatele (garanty jednotlivých prioritních os), přičemž zpracovatelem byla zapracována jen část navrhovaných úprav. Další požadavky v rámci této evaluační oblasti nebyly definovány. Vzhledem k přetrvávajícím požadavků EK na dodržení stanoveného požadovaného maximálního rozsahu jednotlivých kapitol dle Template (aktuální verze 3 z 21. 5. 2013) lze předpokládat, že bude muset dojít k ještě většímu než navrhovanému zkrácení.

5 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 4 – Strategie OP Praha – pól růstu ČR 5.1 Evaluační oblast č. 4, část 1 – Posouzení vnější koherence strategie OP ke strategickým dokumentům 5.1.1 Přístup k řešení Globální evaluační otázka Je zajištěna vnější koherence a konzistence strategie a cílů OP Praha – pól růstu ČR s nadřazenými cíli na úrovni EU, ČR a regionální dostatečná (viz podkapitola Klíčové referenční dokumenty)? Reflektuje zvolená strategie aktuální situaci a predikci vývoje EU, ČR a regionu hl. m. Prahy?

Specifické evaluační otázky a charakteristika přístupu odpovědím Bude zpracována jedna souhrnná odpověď za všechny uvedené otázky: • •

Jsou v OP Praha – pól růstu ČR vymezeny všechny relevantní strategické dokumenty? Jsou potřeby/problémy identifikované v OP Praha – pól růstu v souladu s cíli a prioritami uvedenými v referenčních dokumentech?


16

•

•

Jsou strategie/cíle/priority a opatření v referenčních dokumentech v OP Praha – pól růstu ČR promítnuty do prioritních os, investičních priorit a specifických cílů / opatření programu? Jsou intervence OP Praha – pól růstu ČR v souladu s problémy (resp. potřebami) identifikovanými ve strategiích EU, ČR, hl. m. Prahy a regionálních?

Přístup k hodnocení: V této fázi hodnocení bude kladen důraz na ověření popisu vazeb programu na dokumenty, které jsou považovány za klíčové, z hlediska důrazu ze strany Evropské komise a Template operačního programu. Hodnotitel považuje za zásadní, aby vymezené problémy resp. rozvojové potřeby byly argumentovatelné ve vztahu ke klíčovým dokumentům. Za tyto dokumenty jsou považovány: a) Specifická doporučení Rady pro ČR (2013) b) Stanovisko útvarů Komise k přípravě Dohody o partnerství a programů v ČR 2014-2020 (“Poziční dokument“) c) Cíle Strategie Evropa 2020 resp. odpovídající národní cíle d) Strategie Smart Prague 2014-2020

5.1.2 Souhrn pro programovou úroveň a doporučení 5.1.2.1 ODPOVĚĎ NA GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKU Je zajištěna vnější koherence a konzistence strategie a cílů OP Praha – pól růstu ČR s nadřazenými cíli na úrovni EU, ČR a regionální? Reflektuje zvolená strategie aktuální situaci a predikci vývoje EU, ČR a hl.m. Prahy? V oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací lze konstatovat, že program nastiňuje potřeby a problémy, které se týkají dané oblasti. Hlavní problematické oblasti jsou přitom v souladu s hlavními strategickými dokumenty, obsahový soulad je v dokumentu správně identifikován s výjimkou vazby na strategii Smart Prague. V oblasti energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů i udržitelné mobility program identifikuje všechny podstatné problémy/potřeby a vhodně navazuje na problémy, priority a cíle uvedené v klíčových referenčních dokumentech. Cíle a výsledky vykazují soulad s Prioritami a cíli Strategie EU 2020, odvozenými národními cíli, stěžejní oblasti Národního programu reforem i priority financování identifikované ve Stanovisku útvarů Komise k přípravě Dohody o partnerství i konceptem Smart Prague. V oblasti sociálního začleňování se OP PPR, v souladu s Pozičním dokumentem EK, zaměřuje na zlepšení přístupu ke službám. Explicitně však neřeší otázku vyloučených oblastí, a to přesto, že v analytické části je uvedeno, že „se prohlubuje nebezpečí sociální a prostorové segregace zmíněných rizikových skupin“. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

17

Návrh OP PPR identifikuje všechny podstatné platné strategické dokumenty a koncepce relevantní pro oblast vzdělávání. Lze konstatovat, že celková programová strategie (intervence OP) je v souladu s trendy a směry vymezenými v těchto dokumentech.

5.1.2.2 DOPORUČENÍ Zásadní: • • • •

Zařadit podporu začleňování znevýhodněných dětí do IP 5.2 (ESF) a podporu zřizování nových kapacit zařízení péče o dítě do PO 4 (EFRR). Hodnotitel doporučuje v návaznosti na legislativu ČR důrazně odlišovat mateřské školy (vzdělávání, do 3 let) a zařízení péče o děti (i pro mladší děti). Specifikovat věcnou vazbu programu na Poziční dokument v oblasti sociálního začleňování Specifikovat přístup k řešení problematiky vyloučených lokalit a integraci marginalizovaných společenství

Doporučující: •

Strategii programu nevázat přímo na Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011–2016, ale na Dlouhodobou vizi resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování a návaznou, v současné době připravovanou, Strategii

5.1.3 Prioritní osa 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 5.1.3.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ V oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací lze konstatovat, že program nastiňuje potřeby a problémy, které se týkají dané oblasti. Lze diskutovat o tom, zda jsou například ve SWOT analýze či popisu problémů uvedeny všechny relevantní problémy či jsou všechny stejně zásadní, ale zaměření lze považovat za obsahově správné. Ve vztahu k identifikaci veškerých problémů v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací je vhodné zdůraznit infrastrukturní a instrumentální potřebu vybavenosti či obnovy stávajících výzkumných organizací se sídlem v Praze, byť to nemusí nutně svou intervencí řešit OP PPR. Hlavní problematické oblasti (tj. nedostatečné financování VaV a nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými subjekty) jsou v souladu s hlavními strategickými dokumenty. Obsahový soulad je v dokumentu uveden s výjimkou strategie Smart Prague. Prostřednictvím prioritní osy 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací reaguje operační program na národní cíl, který se týká zvýšení investic do výzkumu a vývoje ve výši 1 % HDP. Dále především zvýšením investic soukromého sektoru (podnikatelských výdajů) do VaV. Existence této prioritní osy sama o sobě reaguje na jednu ze základních problematických oblastí – tj. výzkum, inovační systém a konkurenceschopnost. Prioritní oblastí je posílení spolupráce prvků inovačního


18

systému za účelem využívání inovací v soukromé i veřejné aplikační sféře (praxi), což odpovídá současné problémové situaci i potřebám.

5.1.3.2 DOPORUČENÍ Bez doporučení

5.1.4 Prioritní osa 3: Udržitelná mobilita a energetické úspory 5.1.4.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ IP 3.1 V rámci investiční priority 3.1 jsou předpokládány intervence zaměřené na podporu snižování energetické náročnosti veřejných objektů a technických zařízení na území hl. m. Prahy a realizaci pilotních projektů energeticky a ekologicky šetrných veřejných budov. Program identifikuje všechny podstatné problémy/potřeby v oblasti energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů. Problémy a potřeby vymezené v OP PPR navazují na problémy, priority a cíle uvedené v klíčových referenčních dokumentech. Z koncepce intervencí předpokládaných OP PPR je evidentní, že ponechává neřešeny problémy v oblasti životního prostředí částečně adresované v analytické části (řešení přízemního smogu z kombinace tuhých znečišťujících látek (TZL), prachu a přízemního ozónu, nízký podíl produkce energie z OZE), které leží mimo vymezený tematický cíl a potenciálně budou řešeny intervencemi dalších programů OP PIK, OP ŽP na území Prahy. Cíle a výsledky investiční priority 1 vykazují soulad s Prioritami a cíli Strategie EU 2020, konkrétně cílem zaměřeným na snižování emisí skleníkových plynů o 20 % resp. zvyšováním energetické účinnosti a odvozenými národními cíli. Realizace pilotních opatření v oblasti energetické účinnosti veřejných budov navazuje na doporučení „Pozičního dokumentu“ realizovat projekty energeticky úsporných opatření též překračující „nákladově optimální úroveň“ tj. jako pilotní a příkladná opatření. Využití potenciálu energetických úspor a inteligentních systémů řízení v zařízeních a objektech hlavního města je rovněž v souladu s obsahem koncepčního dokumentu Smart Prague 2014 – 2020, konkrétně osou „Smart Infrastructure“. IP 3.2 V oblasti podpory mobility obsahuje návrh OP Praha – pól růstu ČR vymezení všech zásadních relevantních strategických dokumentů na národní i regionální úrovni, včetně sektorových. Potřeby/problémy identifikované v OP Praha – pól růstu a navržené intervence jsou v souladu s cíli a prioritami uvedenými v referenčních dokumentech a zároveň jsou strategie/cíle/priority a opatření v referenčních dokumentech do IP 3.2 vhodně promítnuty. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

19

Program v oblasti dopravy (vymezené IP 3.2) reaguje na tyto relevantní prvky klíčových referenčních strategií: •

národní hlavní cíl Strategie Evropa 2020 (3. Oblasti klimatu a energie – redukce emisí oxidu uhličitého ve výši 9%) a stěžejní vlajkovou iniciativu (2. Udržitelný růst – Zdrojově efektivní Evropa),

•

stěžejní oblasti Národního programu reforem (3.2.3 Rozvoj dopravní infrastruktury – Rozvoj inteligentních dopravních systémů, Dopravní problémy měst a aglomerací a snižování závislosti dopravy na ropě),

•

priority financování identifikované ve Stanovisku útvarů Komise k přípravě dohody o partnerství a programů (Rozvoj infrastruktury pro růst a konkurenceschopnost – Zlepšení přístupnosti a udržitelné druhy dopravy, dále Hospodářství účinně využívající zdroje, které je šetrné k životnímu prostředí – Přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje),

•

osu Smart Prague (Smart Infrastructure – Doprava, dopravní infrastruktura a mobilita, doprava v klidu).

5.1.4.2 DOPORUČENÍ Doplňující / k diskuzi •

do tabulky v kap. 2.12 Vazba na NPR doplnit vazbu na stěžení oblast Rozvoj inteligentních dopravních systémů doplnit do kap. 2.7 Vazba na Stanovisko útvarů Evropské komise… informace o příspěvku k naplnění priority financování Rozvoj infrastruktury pro růst a konkurenceschopnost (dopravní spojení hl. m. Prahy s ostatními regiony)

5.1.5 Prioritní osa 4: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě 5.1.5.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Strategie OP PPR s ohledem na potřeby hl. m. Prahy navazuje na strategii Evropa 2020 a NRP a další relevantní dokumenty. Vazba programu na Poziční dokument EK však není u priority financování: Růst založený na lidském kapitálu a zvýšení účasti na trhu práce věcně zdůvodněna. Text se omezuje pouze na konstatování, že program je v souladu s doporučeními EK. Program se, v souladu s Pozičním dokumentem EK, zaměřuje na zlepšení přístupu ke službám. Program však explicitně neřeší otázku vyloučených oblastí, a to přesto, že v analytické části je uvedeno, že „se prohlubuje nebezpečí sociální a prostorové segregace zmíněných rizikových skupin“ a na tuto problematiku jsou orientovány i některé z aktivit a program uvádí rovněž vazbu na Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, která se právě zaměřuje na řešení otázky vyloučených lokalit.


20

Evaluátor nepovažuje za zcela vhodné navázání strategie programu na Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011–2016. Strategie programu by s národním plánem měla být zajisté v souladu, ale program svým časovým horizontem tento plán významně překračuje. Řada z opatření uvedených v národním plánu má/měla být realizována v rámci programového období 2007-2013 (viz např. právě realizovaný systémový projekt Podpora procesů v sociálních službách). Prioritní oblasti pro oblast sociálního začleňování pro programové období 2014+ byly stanoveny v Dlouhodobé vizi resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování. Stěžejní by pak měla být zejména návazná Strategie, která se v současné době dopracovává (podrobnější informace evaluátor nemá).

5.1.5.2 DOPORUČENÍ Nezbytné: • •

Specifikovat věcnou vazbu programu na Poziční dokument Specifikovat přístup k řešení problematiky vyloučených lokalit a integraci marginalizovaných společenství


Strategii programu nenavazovat přímo na Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011–2016, ale na Dlouhodobou vizi resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování a návaznou, v současné době připravovanou, Strategii

5.1.6 Prioritní osa 5: Vzdělávání a vzdělanost 5.1.6.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Operační program identifikuje všechny podstatné platné strategické dokumenty a koncepce relevantní pro oblast vzdělávání. Kromě vypuštění investiční priority 5.3 nedošlo oproti verzi 2.1 OP Praha k výrazným změnám ve vymezení relevantních strategických dokumentů ve vazbě na PO 5. Došlo však k vymezení vazby na dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, jak bylo mj. doporučováno v 1. Průběžné zprávě ex-ante hodnocení. Na základě této strategie vznikne její implementační plán Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2016–2020, který je v OP zmíněn mezi opatřeními přijímanými v rámci plnění předběžných podmínek. Návaznost strategie na regionální strategický dokument Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2012-2016 je zmíněna u popisu specifického cíle IP 5.1 Lze konstatovat, že celková programová strategie (intervence OP) je v souladu s trendy a směry vymezenými v těchto základních strategických dokumentech. Potřeby a problémy identifikované v OP Praha v oblasti vzdělávání jsou v souladu s cíli a prioritami definovanými v relevantních Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

21

koncepčních a strategických dokumentech na národní úrovni. Zvolené specifické cíle navazují na tyto identifikované problémy/potřeby a priority vymezené v Evropských, národních i regionálních dokumentech. Vazba na problémy, priority a cíle uvedené v klíčových dokumentech Specifická doporučení Rady pro ČR upřesňují hlavní zaměření intervencí v oblasti vzdělávání z pohledu EU, a to na zvýšení dostupnosti zařízení péče o děti (pro podporu sociálního začlenění, se zaměřením na děti do 3 let a romské děti) mj. zvýšením kapacity veřejných zařízení péče o děti. Deklarovaným zaměřením PO5 je zvyšování kapacit předškolních zařízení zřizováním nových tříd či rekonstrukcí tříd stávajících (ač část V.2.2 k podporovaným aktivitám nevymezuje přímo aktivitu na zřizování nových kapacit, viz evaluační oblast 5) a podpora inkluzivního vzdělávání, což má napomoci větší dostupnosti zařízení i pro děti sociálně vyloučené (např. romské). Intervence podporované z ESF cílí mj. na multikulturní výchovu, zlepšování klimatu ve třídách, spolupráci škol s neziskovým sektorem a vzděláváním pedagogických pracovníků, které ve výsledku napomohou sociálnímu začleňování všech dětí do vzdělávacího systému. Ze samotného OP nicméně nevyplývá přímé zaměření na podporu zařízení péče o děti ve věku do 3 let, ač je tento fakt deklarován v ČR jako výrazný nedostatek, a to právě především v Praze. Hodnotitel doporučuje proto zařadit podporu začleňování dětí (formou podpory z ESF) do IP 5.2 a podporu zřizování nových kapacit zařízení péče o dítě (financovanou z EFRR) do PO 46 . V souvislosti s touto problematikou hodnotitel doporučuje v návaznosti na legislativu ČR (nejen v této části, ale napříč celým dokumentem) důrazně odlišovat mateřské školy 7 (předškolní vzdělávání – vzdělávací zařízení pro děti od 3 let) a zařízení péče o děti (i pro mladší děti, zařízení jeslí pro děti od 0 do 3 let). Vazba PO 5 na Stanovisko útvarů Komise k přípravě Dohody o partnerství a programů v ČR 20142020 (“Poziční dokument“) je také prokazatelná. Poziční dokument definuje jako jeden z hlavních faktorů pro zlepšení konkurenčního postavení české ekonomiky mj. kvalitní a efektivní systém vzdělávání. Základní a střední školství stále dosahuje spíše podprůměrných výsledků a (ačkoli je míra předčasného ukončování školní docházky velmi nízká), dochází k předčasnému opouštění školních zařízení u dětí ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí. Tyto děti jsou také často vyloučeny z předškolního vzdělávání vlivem nedostatečných kapacit předškolních zařízení. Právě na tyto oblasti je zaměřena i PO 5 cílící na zvyšování kapacit školských zařízení a zvýšení inkluzivity vzdělávání. Národními cíli ČR v rámci Strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání je dosáhnout poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let na 32 % a snížení poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení na 5,5 %. PO 5 se z těchto 2 oblastí zaměřuje na druhou jmenovanou

6

Hodnotitel navrhuje sladit zařazení podpory pro zařízení péče o děti do 3 l et dl e Dohody o pa rtners tví, kde toto bude centrá lně nastaveno. Z Příl ohy dokumentu Prvky s polečného s trategického rá mce na období 2014-2020 vypl ývá , že z EFRR pod TC 9 je možné financovat opatření „podpora investic do i nfra s truktury v obl a s ti péče o děti , péče o s ta rš í os oby a dl ouhodobé péče“ a z ESF je možné pod TC 10 podporova t opa tření „ods tra nění překá žek, s ni mi ž s e potýka jí děti ze znevýhodněných rodi n, zejména v prvních l etech ži vota 0-3 roky“. 7 dl e š kol s kého zá kona Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

22

(první oblast je součásti OP VVV), a to podporou kvalitního vybavení škol včetně zřizování nových a rekonstrukcí stávajících tříd. Zvýšení kapacit těch typů škol, u kterých jsou v Praze nedostatečné kapacity (aktuálně především mateřské školy a dále základní školy) pomůže rozvoji kvalitní, osobní a především inkluzivní výuky a přispěje tak následně k omezení předčasného opouštění vzdělávacích zařízení. Na tuto oblast se zaměřuje také investiční priorita 5.2, jejímž cílem je zrovnoprávnění přístupu ke vzdělávání. Snahou je podpořit inkluzivní vzdělávání mj. vytvořením stimulujícího a motivujícího prostředí ve školách, zlepšením tamního klimatu a včasnými intervencemi pomoci dětem se specifickými potřebami, opět s cílem zamezit předčasnému ukončování školní docházky. Vazba PO 5 na strategii Smart Prague, respektive její část Smart Specialisation je spíše okrajová. Respektive intervence PO 5 tvoří část popisovaného zaměření Smart Specialisation – kterým je budování konkurenční výhody regionů vhodnou volbou hospodářských i ekonomických oblastí, na něž by se měl region specializovat. Podpora kvality i dostupnosti mateřských, základních a středních škol je důležitá pro budování lidského kapitálu, na kterém je konkurenceschopnost Prahy především založena. Strategie uvádí, že tvoří základ, bez kterého není možné koncept Smart Specialisation realizovat, a na kterém je možno dále budovat rozvoj lidských zdrojů pro VaV i inovační podnikání. Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že zaměření prioritní osy 5 – Vzdělání a vzdělanost je v souladu s prioritami a potřebami definovanými ve zmiňovaných klíčových strategických dokumentech, přestože na úrovni strategie Smart Prague je vazba dílčí.

5.1.6.2 DOPORUČENÍ Nezbytné: •

•

Zařadit podporu začleňování znevýhodněných dětí (formou podpory z ESF, přes TC 10) do IP 5.2 a podporu zřizování nových kapacit zařízení péče o dítě (financovanou z EFRR) do PO 4 (přes TC 10, viz poznámky k textu výše). V souvislosti s touto problematikou hodnotitel doporučuje v návaznosti na legislativu ČR (nejen v této části, ale napříč celým dokumentem) důrazně odlišovat mateřské školy 8 (předškolní vzdělávání – vzdělávací zařízení pro děti od 3 let) a zařízení péče o děti (i pro mladší děti, zařízení jeslí pro děti od 0 do 3 let).

5.1.7 Předběžné podmínky - posouzení stavu a harmonogramu plnění exante kondicionalit 5.1.7.1 Přístup k posuzování plnění kondicionalit v rámci ex-ante hodnocení Ex-ante hodnocení se proto zaměřuje na následující základní otázky:

8

dl e š kol s kého zá kona


23

o

Jsou v programu identifikovány všechny relevantní ex-ante podmínky?

o

Jsou plněna kritéria ex-ante podmínek?

o

Je realistické splnění aktuálně neplněných kritérií v harmonogramu prezentovaném v návrhu OP?

Předmětem posouzení v rámci ex-ante hodnocení a druhé průběžné zprávy jsou tematické předběžné podmínky, jejichž relevance OP PPR je vázána na volbu tematických cílů resp. investičních priorit. Hodnotitel si je vědom faktu, že ŘO OP PPR není v pozici gestora žádné z kondicionalit a z hlediska jejich plnění kondicionalit závisí na naplnění kritérií na národní úrovni, s výjimkou spolugestorství za kondicionalitu „1.1 Výzkum a inovace: Existence národní nebo regionální výzkumné a inovační strategie inteligentní specializace, která je v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace, který splňuje vlastnosti dobře fungujících národních a regionálních systémů výzkumu a vývoje.“ Hlavní důraz a cíl hodnocení je kladen na prokazatelnost a podloženost argumentace plnění specifických kritérií ex-ante kondicionalit a doporučení ve vztahu k průkaznosti plnění kritérií v textu operačního programu. Argumentace plnění kritérií by měla splňovat následující podmínky: o

zaměřovat se na konkrétní aspekty kritérií, nikoli pouze formální stránku existence koncepcí, projektů apod.;

o

odkazovat k opatřením principiálně koncepčního a systémového charakteru (nikoli pilotním a dílčím opatřením) 9 ;

o

v případě strategických rámců politik obsahovou i časovou relevanci programovému období 2014-2020.

Posouzení relevance podmínek Za relevantní jsou považovány podmínky, které jsou vázány k investiční prioritě, zvolené v programu 10 . Posouzení plnění podmínek Ex-ante podmínku lze považovat za splněnou, pokud lze považovat za splněná všechna dílčí specifická kritéria s ní spojená (viz Annex IV návrhu Obecného nařízení).

9

Obecným účelem ex-ante kondicionalit je posílit strategický rozměr podporovaných i nvestic. Evropská komi s e v Pozi čním dokumentu mj. konstatuje: „Zkušenosti z předchozích programových období odhalují několik faktorů ovlivňujících úči nnos t i nves ti c, zejména potřebu strategické orientace a zaměřenosti, nutnos t za brá ni t roztříš těnosti investic, nedostatečné začlenění projektů do vnitrostátních sys témů“ (Sta novi s ko útva rů Komi s e k vývoji v obl a s ti Dohody o pa rtners tví a progra mů v ČESKÉ REPUBLICE pro období 2014–2020) 10 Gui de on Ex-Ante Condi ti ona l i ti es for ESI Funds ; EK, březen 2013 Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

24

Kritérium je možno považovat za naplněné, jsou-li naplněny jeho klíčové prvky / znaky. Klíčové znaky vyplývají z definice kritéria (viz Annex IV návrhu Obecného nařízení) a popisu uvedeném v dokumentu EK - Guide on Ex-Ante Conditionalities for ESI Funds, tzv. „assesment grid“. Plnění podmínky lze proto obecně považovat za: o

plně prokazatelné,

o

prokazatelné částečně,

o

plnění neprokazatelné. 11

Tabulka 3: „Identifikace relevantních ex-ante kondicionalit a posouzení jejich plnění“ : Relevantní ex-ante kondicionalita

Dotčená prioritní osa/osy

Plnění Ex-nte podmínky

Kritérium

ANO NE ČÁSTEČNĚ

Plnění kritéria

Odkazy

Komentáře

ANO NE

Adekvátnost opatření ve vztahu k neplněným podmínkám Na popis opatření pro splnění kritérií předběžných podmínek jsou kladeny následující požadavky – uvedeny by měly být: o

opatření ke splnění,

o

odpovědné subjekty,

o

harmonogram (termín) přijetí opatření. 12

Tabulka 4: „Opatření ke splnění relevantních ex-ante kondicionalit“ : Částečně či zcela neplněná kondicionalita

Neplněná kritéria

Opatření k plnění kritéria

Termín

Odpovědný subjekt

Opatření 1 Opatření x

5.1.7.2 Posouzení plnění ex-ante kondicionalit Zdroje hodnocení

11 12

o

návrh OP Praha – pól růstu ČR, verze k 30. 9. 2013,

o

texty nařízení předběžně schválené dánským a kyperským předsednictvím Rady EU formou částečného obecného přístupu pro fondy Společného strategického rámce a politiky soudržnosti,

Dra ft Templ a te And Gui del i nes For The Content Of The Opera ti ona l Progra mme, vers i on 3, 21. 5. 2013 Dra ft Templ a te And Gui del i nes For The Content Of The Opera ti ona l Progra mme, vers i on 3, 21. 5. 2013


25

o

Draft Template And Guidelines For The Content Of The Operational Programme, version 3, 21. 5. 2013,

o

Guide on Ex-Ante Conditionalities for ESI Funds; EK, březen 2013.

Ex-ante kondicionality 1.1. Výzkum a inovace: Existence národního nebo regionálního výzkumného a inovačního strategického rámce politik pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace. 4.1. Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování účinnosti u koncového uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě a renovaci budov. 4.2. Byla provedena opatření na podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. 4.3. Byla provedena opatření na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů. 9.1. Předčasné ukončování školní docházky: existence strategického rámce politiky zaměřené na omezování předčasného ukončování školní docházky v mezích článku 165 SFEU. 10.1. Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky v oblasti snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti. 10.2. Existuje vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů.


26

Investiční priorita

Specifický cíl

Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací a vyvíjení vzájemných vazeb mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a vysokoškolskými institucemi, zvláště pak podpora vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace podporující technologický a aplikovaný výzkum, pilotní odvětví, aktivity včasné validace produktů, pokročilé výrobní kapacity a první produkci v rámci klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití

Posílit spolupráci prvků inovačního systému a využívání inovací v praxi

Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení

Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení

Podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu

Zvyšování atraktivity užívání městské veřejné dopravy

Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám

Posílení sociální infrastruktury pro integraci, komunitní služby a prevenci

TC9

TC4

TC1

Posouzení relevance podmínek 1.1

4.1

4.2

4.3

X

X

X

9.1

10.1

10.2

X

X

X

TC 10

Investiční priorita

Specifický cíl

Podpora sociálních podniků

1.1

4.1

4.2

4.3

9.1

10.1

10.2

Posílení infrastruktury pro sociální podnikání

X

X

Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu

Posílení aktivit pro integraci, komunitní služby a prevenci

X

X

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

Rozvoj sociálních podniků a podnikání

X

X

Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu

Dosažení dostatečné kapacity a zkvalitnění předškolního, základního a středního vzdělávání

Předcházení a omezování předčasného ukončování školní docházky podporou rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Zrovnoprávnění přístupu ke vzdělání

X

Posouzení plnění jednotlivých předběžných podmínek je součástí přílohy.


28

5.1.7.3 ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKY Jsou nebo budou splněny předběžné podmínky relevantní pro OP Praha – pól růstu ČR dle Přílohy V návrhu Obecného nařízení? Návrh programu obsahuje všechny relevantní předběžné podmínky. Co se týče splnění jednotlivých podmínek, je závěr provedené evaluace následující: Ex-ante kondicionality

PLNĚNÍ PODMÍNKY Ano/ne/částečně

1.1. Výzkum a inovace: Existence národního nebo regionálního výzkumného a inovačního strategického rámce politik pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace.

Ne

4.1. Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování účinnosti u koncového uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě a renovaci budov.

Ano

4.2. Byla provedena opatření na podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

Ano

4.3. Byla provedena opatření na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů.

Ano

9.1. Předčasné ukončování školní docházky: existence strategického rámce politiky zaměřené na omezování předčasného ukončování školní docházky v mezích článku 165 SFEU.

Částečně

10.1. Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky v oblasti snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti.

Částečně

10.2. Existuje vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů.

Částečně

5.2 Evaluační oblast č. 4, část 2 – Posouzení vnitřní koherence strategie a cílů OP Praha – pól růstu 5.2.1 Přístup k řešení Globální evaluační otázka Je vnitřní koherence strategie a cílů OP – Praha – pól růstu ČR dostatečná? V rámci úkolu je posouzeno, zda je strategie programu vnitřně soudržná, tj. zda je plnění jednotlivých cílů ve vzájemné synergii a že je zamezeno na jedné straně překryvům, na druhé straně bílým místům v zacílení intervencí. Strategie by měla splňovat následující parametry: o

Jednoznačně vymezuje cíle a opatření, kterými mají být cíle naplněny.

o

Mezi cíli navzájem zajišťuje komplementaritu a synergii. Naopak, vylučuje rozpornost a konkurenci mezi cíli.

o

Obsahuje opatření pro zajištění koordinace a synergií mezi cíli a aktivitami investičního a neinvestičního charakteru.

Specifické evaluační otázky a charakteristika přístupu odpovědím a) Je zajištěna vnitřní koherence z hlediska vzájemné návaznosti SWOT analýzy, strategie, cílů, priorit a finančních alokací? Přístup: otázka bude komplexně zodpovězena po rozvržení finančních alokací, dílčí části otázky jsou nicméně řešeny v následujících otázkách. b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? Jsou identifikovány hlavní problémy a potřeby? Přístup: Posouzení, zda v rámci dané PO zvolená strategie (popis prioritní osy, investičních priorit a specifických cílů) reaguje na problémové okruhy vymezené v analytické části (kapitoly 1 a 2 OP). Posouzení, zda některé hlavní problémy a potřeby v dané oblasti nebyly opomenuty, je obsahem evaluační otázky 4.1 b). c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? Přístup: Posouzení komplementarity a synergie cílů strategie v dané oblasti je řešeno na úrovni věcných oblastí a vazeb mezi nimi. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

30

d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? Přístup: Otázka je řešena v rovině posouzení vazeb mezi jednotlivými cíli prioritních os a investičních priorit, tj. zda nedochází k jejich rozporu. e) Jaká je míra provázanosti mezi prioritami s ohledem na jejich důležitost a naplnění globálního cíle OP a jeho priorit? Přístup: Globální cíl je v OP PPR definován nepřímo, ale ve vazbě na cíle Evropa 2020 („Globálním cílem je dosáhnout či se alespoň přiblížit těmto výzvám, popřípadě stabilizovat situaci v oblastech, jejichž hodnoty již v roce 2011 dosáhly strategických milníků pro rok 2020“). Zhodnocení celkových vazeb prioritních os a strategie Evropa 2020 je proveden v rámci evaluačního úkolu 9 a v rámci části 4.1. f) Jsou priority a vytčené cíle relevantní, komplementární a synergické? Přístup: viz řešení otázky c). g) Jsou navržené kombinace prioritních os a jejich investičních priorit spolu s rozvržením finančních alokací přiměřené (tj. zohledňují finanční alokace jejich význam, požadavky na tematickou koncentraci, apod.)? Přístup: Bude řešeno v návaznosti na rozvržení finančních alokací. h) Je v OP Praha – pól růstu ČR správně nastaveno využití finančních nástrojů? Přístup: Řešeno v rámci evaluačního okruhu 5 (evaluační otázka e). i) Je v OP Praha – pól růstu ČR zohledněna a správně nastavena územní dimenze a integrované nástroje a jejich využití? Přístup: Viz samostatná kapitola 5.2.10. j) Jsou do návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně promítnuty zásady transparentnosti a principů 3E, resp. v češtině 5U 13? Přístup: Řešení problematiky 5 U je provedeno v rámci evaluačního okruhu 4 a ostatních otázek části 5, ve vazbě na šíři dostupných informací. Hodnocení dodržení principu 5U v rámci implementace OP je součástí řešení evaluační oblasti 8. Jako promítnutí a dodržení zásad transparentnosti je považováno úplné, kompletní a jasné informování (nejen příjemců) o nastavení prioritních os a jejich investičních priorit tak, aby nemohlo docházet k nejasnostem a pochybnostem ve vymezení. Takto transparentní program, pomocí srozumitelnosti nastavení, zajišťuje otevřený přístup k informacím všem zainteresovaným stranám.

13

účel nos t, úči nnos t, ús pornos t, uži tečnos t, udrži tel nos t


31

Hodnocena bude tedy především srozumitelnost, právě s ohledem na transparentní nastavení. Transparentnost je hodnocena na úrovni celého programu, v kapitole 5.2.7. Součástí zásad transparentnosti je i transparentnost systému výběru a schvalování operací, kdy je nezbytné vytvářet podmínky pro otevřený přístup k informacím. Hodnocení nastavení implementačního systému je součástí evaluační oblasti 7. k) Jsou v návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně zahrnuty a popsány horizontální principy (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti apod.)? Přístup: Uvedeno v rámci samostatných kapitol 5.2.8 a 5.2.9.

5.2.2 Souhrn pro programovou úroveň a doporučení 5.2.2.1 ODPOVĚĎ NA GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKU Hodnocená verze programu vykazuje nedostatky v oblasti vnitřní koherence, a to především v návaznosti na provedené úpravy programu (vypuštění prioritní osy, investiční priority, přesuny aktivit atd.). Vnitřní soudržnost dokumentu tak bude nutné dopracovat tak, aby byla intervenční logika jasná a nedocházelo k rozporům.

PO1 V oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou naznačeny návaznosti. Z důvodu úpravy operačního programu – tj. vypuštění jedné prioritní osy – je nezbytné, aby byla ještě dopracována vzájemná návaznost. V některých pasážích OP jsou ponechány popisy vazeb, které už nejsou platné (například kapitola 2.3, tabulka č. 2 obsahuje neplatné údaje). PO3 -

IP 3.1 (energetika)

Cíle a priority OP PPR a komplementarity a synergie cílů strategie v oblasti energetiky jsou vymezeny v zásadě správně. Zásadní z pohledu celkové účelnosti intervencí na území Prahy jsou vztahy opatření oblastí v oblasti energetiky, životního prostředí a dopravy (v rámci všech relevantních OP) tak, aby došlo ke společnému působení na zlepšení životního prostředí. -

IP 3.2 (mobilita)

Strategie programu v oblasti udržitelné mobility vykazuje adekvátní vazbu na problémové okruhy bez výhrad (volba prioritní osy, investiční priority a specifického cíle reaguje na problémové okruhy analytické části). Klíčové problémy v předmětné oblasti nejsou opomenuty. PO4


32

Strategie oblasti podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě reflektuje problémy, které je třeba v dané věcné oblasti řešit, a to kromě zapojení MČ do procesu plánování. Očekávané výsledky u některých ze specifických cílů však nepokrývají všechny klíčové aspekty intervencí. Evaluátor proto doporučil jejich další rozpracování. (Blíže viz řešení jednotlivých evaluačních otázek.) PO5 Strategie vykazuje v oblasti vazeb na problémové okruhy výhrady, není poskytnuto adekvátní zdůvodnění výběru pouze některých problémových okruhů pro řešení v PO 5. Vymezené specifické cíle PO 5 jsou jasné a srozumitelné. Cíle jsou konkrétní, s vazbou na podporované intervence. Specifické cíle PO 5 jsou navzájem komplementární a doplňují také intervence podporované z PO 4, dochází zde tedy k pozitivním synergiím.

5.2.3 Prioritní osa 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 5.2.3.1

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY

b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? Jsou identifikovány hlavní problémy a potřeby? Odpověď Strategie vykazuje v oblasti vazeb na problémové okruhy určité nedostatky – některé popsané problémové okruhy opomíjí. Zdůvodnění Nedostatky jsou způsobeny úpravou struktury prioritních os, která nebyla odpovídajícím způsobem promítnuta do ostatních částí programu. OP PPR identifikuje v textu hlavní problémy v oblasti vědy, výzkumu a inovací a malého a středního podnikání (MSP). Je zároveň zdůrazněno, že jsou to pouze vybrané problémy – a to ty, které je možno řešit pomocí intervencí z OP PPR. Těmto vybraným problémům však není věnován odpovídající prostor v návrhové strategické části, respektive není zřetelné, které cíle a jakým způsobem bude program naplňovat. Navrhujeme upravit odpovídajícím způsobem výčet problémových oblastí. V analytické části (str. 20) jsou vymezeny slabé stránky, přičemž v oblasti VaVaI jsou velmi heterogenní a ne vždy vystihují hlavní problémy v oblasti VaV. Například odchod mladých výzkumných pracovníků mimo Prahu v důsledku nové infrastruktury, ke kterému už dochází, není vůbec zmíněn. Hodnotitel dále doporučuje používat původní anglický termín triple helix – alespoň v závorce. Přeložené do češtiny jako trojitá šroubovice se v odborné literatuře moc nepoužívá. Bez vysvětlení nemusí být jasné.


33

c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? Odpověď V této fázi posouzení textu OP PPR je v tuto chvíli formulován pouze jeden specifický cíl – tj. posílit spolupráci prvků inovačního systému a využívání inovací v praxi. Cíl je jasný a konkrétní. Vhodně se doplňuje s ostatními, otázkou je, zda pokrývá všechny zamýšlené aktivity. Ty jsou totiž formulovány v širším pojetí. Zdůvodnění Poté, co byla zrušena druhá prioritní osa (zvýšení konkurenceschopnosti MSP), tak byly 2 prioritní osy sloučeny do jedné – respektive část PO 1 byla vypuštěna a pouze část PO 2 byla přeřazena do PO 1. Doporučujeme nyní zvážit, zda jediný specifický cíl v osobě obsahuje všechny zamýšlené aktivity a zda by nebylo vhodné doplnit druhý specifický cíl, který by se více zaměřil na oblast MSP. V oblasti podpory MSP totiž není jediným cílem využívání inovací v praxi. d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Nedochází k rozporu mezi cílem PO 1 a ostatními prioritními osami. Zdůvodnění K rozporu mezi cíli nedochází. V posuzované verzi programu by spíše bylo vhodné, pro aktivity zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti MSP specifický cíl doplnit tak, aby vyjmenované podporované aktivity směřovaly příměji k oběma specifickým cílům a intervenční logika tak byla zřetelnější.


•

Zrevidovat ještě jednou celkovou úpravu textu OP. Zajistit, aby jednotlivé části – popisná, analytická atd. byly v souladu s konečnou strukturou operačního programu – tj. odpovídajícím počtem prioritních os a specifických cílů. Zrevidovat hlavní problémy, ze kterých vychází strategická část OP v souladu s popisem: tj. hlavní problémy těch tematických oblastí, jež mohou být řešeny prostřednictvím OP PPR.

Doporučující: • • •

Zvážit přidání specifického cíle, který by lépe pokryl oblast zvýšení konkurenceschopnosti MSP, jejíž některé aktivity byly v této fázi přípravy OP včleněny do PO 1. Lépe (na stejné úrovni) vymezit slabé stránky oblasti VaV, zahrnutí například odchodu mladých výzkumných pracovníků mimo Prahu v důsledku nové infrastruktury. Používat původní anglický termín triple helix.


34

5.2.4 Prioritní osa 3: Udržitelná mobilita a energetické úspory 5.2.4.1 ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? Jsou identifikovány hlavní problémy a potřeby? PO 3 – IP 3.1 Strategie programu vykazuje adekvátní vazbu na problémové okruhy. Pro řešení některých významných identifikovaných problémů specifických pro území Prahy v (znečištění NOx, prachem, TZL) je zásadní nastavení komplementarit a synergií s intervencemi další OP na území Prahy (OP PIK, OP ŽP, OP D). Ve vymezení problémů program zmiňuje nízký podíl produkce energie z OZE. Tento problém není přímo adresován žádnou z uvedených aktivit, které se dominantně zaměřují na oblast energetické účinnosti a úspor. PO 3 – IP 3.2 Aktivity podporované IP 2 reagují na identifikované problémy týkající se: •

nedostatečné plynulosti a spolehlivosti provozu povrchové veřejné dopravy,

•

nedostatečné kapacity systému záchytných parkovišť P+R (park & ride) a chybějící nabídky na některých silničních vstupech do města,

•

vysokého objemu automobilové dopravy ve městě, vysoké a stále rostoucí intenzity automobilové dopravy na vstupech do Prahy.

Program si neklade za cíl řešit významný identifikovaný problém v dané oblasti, tj. upřednostňování cestování automobilem před veřejnou dopravou. Tento problém však není možné řešit intervencemi z fondů EU. c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? Cíle a priority OP PPR a komplementarity a synergie cílů strategie OP PPR v oblasti energetických úspor a energetické účinnosti jsou nastaveny v zásadě funkčně. Specifický cíl IP 3.2 je koherentní a komplementární k ostatním cílům, především k SC Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení v rámci IP 1 PO2. Synergii lze nalézt především s podporovanou aktivitou IP 3.1 Zvyšování energetické efektivity v rámci objektů a


35

technických zařízení pro zajištění provozu městské silniční dopravy a oběma podporovanými aktivitami IP 3.2.

d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? Žádný přímý rozpor nebyl identifikován. Specifické cíle jsou ve svých účincích komplementární či synergické vůči dalším specifickým cílům.

5.2.4.2 DOPORUČENÍ Doporučení v oblasti vnitřní koherence strategie a cílů OP – Praha – pól růstu ČR zůstávají nezměněna zejména ve vazbě na kvantifikaci výchozí situace a především cílového stavu. Nezbytné: •

V dalších pracích zabezpečit kvantifikaci výchozího stavu (veličiny, parametry, aktuální hodnoty) a určení cílových hodnot (kvantitativních a kvalitativních: veličiny, parametry, očekávané hodnoty).

5.2.5 Prioritní osa 4: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě 5.2.5.1 ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? Jsou identifikovány hlavní problémy a potřeby? Odpověď Strategie vykazuje adekvátní vazbu na problémové okruhy s dílčími výhradami. Zdůvodnění Samotná analýza je spíše na obecné úrovni a problémy jsou specifikovány zejména v rámci zdůvodnění jednotlivých aktivit. Samotné vymezení specifických cílů je pak poměrně stručné. Je tak ke zvážení, zda analytickou část (resp. hlavní problémy, které je třeba řešit) spíše nepromítnout do vymezení specifických cílů. Zůstávají některé výhrady formulované v předchozí zprávě, že strategie opomíjí některé významné identifikované problémové okruhy, aniž by pro to poskytla adekvátní zdůvodnění. Jedná se zejména o oblasti, na které bylo již poukázáno v předchozí zprávě, tj. oblasti strategického řízení sociálních služeb (včetně koordinace mezi MHMP a MČ) a chybějící systém účinné kontroly a hodnocení


36

poskytování služeb a plánování služeb na úrovni městských částí 14 (blíže viz řešení evaluačního úkolu 5). c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? Odpověď Zaměření investičních priorit v rámci prioritní osy se vhodně doplňuje. Vymezení specifických cílů je vhodné, i když jej evaluátor označuje za ne příliš ambiciózní. Vymezení některých specifických cílů pak z hlediska očekávaných výsledků bylo identifikováno jako nedostatečné. Zdůvodnění V návaznosti na předchozí doporučení byl doplněn popis podpory provázanosti mezi podporou z EFRR a ESF. Přístup k „integrovanému charakteru“ evaluátor nepovažuje za zcela optimální, protože žadatel bude muset předkládat více projektů s tím, že nebude mít jistotu schválení navazujícího projektu. Otázkou je, zda bude za těchto podmínek, žadatel ochotný k realizaci vůbec přistoupit, protože realizace projektu podpořeného z EFRR nebude bez garance navazující podpory z ESF smysluplná, resp. pro žadatele velmi riziková. Vymezení cílů, tj. čeho má být prostřednictvím intervencí dosaženo je, přestože od předchozí verze programu došlo z tohoto hlediska k pozitivnímu posunu, poměrně obecné a cíle neobsahují jasné vymezení změny, které by mělo být prostřednictvím intervencí dosaženo. Cíle je tak, z hlediska jejich věcného vymezení, možné označit za nedostatečně ambiciózní. Ambicióznost, míra očekávané změny, bude tedy dána zejména nastavením cílových hodnot indikátorů. Za nedostatečně nebo nevhodně vymezené specifické cíle z hlediska specifikace očekávaných výsledků evaluátor považuje zejména: • •

•

14 15

Nedostatečné vymezení očekávaných výsledků u IP 4.2, kde chybí bližší specifikace výsledků zejm. očekávaný výsledek v podobě rozšíření a zvýšení počtu sociálních podniků. U IP 4.3 přílišný důraz na inovativní přístup neodpovídá skutečnému prioritnímu zaměření intervencí a hrozí zde riziko devalvace pojmu inovativnosti 15 , evaluátor doporučuje oddělit inovativní přístupy (hledání nových řešení) od zvyšování a rozšiřování nabídky služeb. Inovativní přístup by měl být zachován, ale nikoli jako primární zaměření intervencí. U IP 4.3 v rámci očekávaných výsledků chybí zaměření na následující oblasti, na které jsou zaměřeny předpokládané aktivity a odpovídá to problémům, které je třeba řešit: o očekávané výsledky v oblasti řešení vyloučených lokalit o očekávané výsledky v oblasti zrovnoprávnění mužů a žen a slaďování rodinného a pracovního života

vi z na př. Příl oha Střednědobého pl á nu rozvoje s oci á l ních s l užeb na území HMP na období 2013–2015 Vi z i výs tupy Eva l ua ce i mpl ementa ce pri nci pu i nova ti vnos ti v OP LZZ


37

o

očekávané výsledky v oblasti zvyšování informovanosti potenciálních klientů a veřejnosti

d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Rozpory mezi cíli v rámci programu nebyly z hlediska prioritní osy 4 identifikovány. Zdůvodnění Prioritní osa 4 věcně naplňuje a svým zaměřením odpovídá tematickému cíli 9.


Doplnit vymezení očekávaných výsledků u IP 4.2 (blíže viz řešení evaluační otázky c)) Doplnit vymezení očekávaných výsledků u IP 4.3 a upravit primárně inovativní zaměření intervencí (blíže viz řešení evaluační otázky c))

Doporučující: • •

Zajistit funkční komplementaritu intervencí z EFRR a ESF (blíže viz řešení evaluační otázky c) Specifikovat vymezení očekávaných výsledků z hlediska změny, které bude prostřednictvím intervencí dosaženo (systémový pohled, blíže vit také předchozí zpráva)

5.2.6 Prioritní osa 5: Vzdělávání a vzdělanost 5.2.6.1 ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY b) Vykazuje zvolená strategie adekvátní vazbu na problémové okruhy stanovené v analytické části ex-ante evaluace? Jsou identifikovány hlavní problémy a potřeby? Odpověď Strategie vykazuje v oblasti vazeb na problémové okruhy výhrady, není poskytnuto adekvátní zdůvodnění výběru pouze některých problémových okruhů pro řešení v PO 5. Zdůvodnění Strategie na úrovni prioritní osy, investičních priorit a specifických cílů tvoří logický provázaný komplex. Nesoulad v celkové strategii ovšem panuje u provázanosti na analytickou část OP. V kapitole 2.2 je představen přehled hlavních problémů v rámci tematických oblastí, jež mohou být řešeny prostřednictvím Operačního programu Praha – pól růstu ČR. V části Vzdělávání (kapitoly 2.2) nedošlo oproti předešlé hodnocené verzi programu k žádným posunům, a vzhledem k pouze drobným posunům u představení IP 5.1 a 5.2, zůstávají stále platné připomínky z 1. Průběžné zprávy.


38

V programu tedy není adekvátně zdůvodněno nezařazení některých identifikovaných problémů (nízký zájem o SŠ studia jiná než gymnaziálního typu, nedostatečná provázanost vzdělávání a trhu práce, problém nedostatku podpůrných nástrojů ke stimulaci spolupráce mezi všemi aktéry v rámci vzdělávacího a inovačního systému). Z popisu investiční priority 5.2 není zcela jasné, zda je jejím cílem také rozvoj nabídky terénní práce (asistenční služby, domácí doučování, poradenské služby), na což je odkazováno mj. v analytické části (kapitola 2.3). Program stále ne zcela dostatečně prokazuje potřebnost budování vzdělávací infrastruktury na konkrétních datech, pomocí demografické prognózy. Uváděny jsou počty dosud odmítaných dětí do předškolních zařízení, ale bez dalšího věkového posunu. Rovněž by bylo vhodné více zdůraznit právě flexibilitu budované infrastruktury tak, aby mohlo být reagováno na potřeby kapacit v jednotlivých stupních vzdělávání. Vhodné by rovněž bylo zmínit územní rozměr tohoto problému, lokální úroveň, na který budou výzvy reagovat. c) Jsou cíle a priority OP Praha – pól růstu ČR koherentní a je zajištěna jejich komplementarita a synergie? Odpověď Vymezené specifické cíle PO 5 jsou jasné a srozumitelné. Cíle jsou konkrétní, s vazbou na podporované intervence. Specifické cíle PO 5 jsou navzájem komplementární a doplňují také intervence podporované z PO 4, dochází zde tedy k pozitivním synergiím. Zdůvodnění V dokumentu došlo oproti poslední hodnocené verzi k bližšímu vydefinování vztahů mezi specifickými cíli a intervencemi. Vzhledem k vypuštění třetí investiční priority PO 5 již nedochází (oproti předchozí verzi OP) k synergii s PO 1. Nadále jsou však ve vzájemné vazbě intervence financované v obou investičních prioritách PO 5, a to vhodnou kombinací podpory z EFS i EFRR. Celá PO 5 je také komplementární s intervencemi podporovanými v PO 4, především v IP 4.3. V těchto oblastech dochází také k synergickým efektům, kdy PO 4 i PO 5 pomocí souvztažných aktivit působí společně pro začleňování znevýhodněných dětí (se sociálním či zdravotním znevýhodněním). d) Nedochází k rozporu mezi cíli OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď K rozporu s dalšími cíli definovanými v OP Praha nedochází. Zdůvodnění Oproti minulé hodnocené verzi došlo k drobným úpravám některých dotčených prioritních os, které přispěly k vyjasnění vazeb mezi investičními prioritami a specifickými cíli. K rozporu mezi jednotlivými cíli nedochází.


39


•

•

Propojit identifikované problémy a potřeby v analytické části programu se zaměřením specifických cílů (a následně aktivit), tedy doplnit, z jakého důvodu byly vybrány právě tyto potřeby a problémy pro financování (nezahrnutí některých identifikovaných hlavních problémů Prahy). Doplnit data, demografickou prognózu pro programové období prokazující potřebnost rozšíření kapacit vzdělávací infrastruktury (a návazně uvést zajištění flexibility u budované infrastruktury právě ve vazbě na věkové posuny). Upřesnění textu s ohledem na transparentnost (drobné chyby a nejasnosti, viz samostatná otázka k transparentnosti, kapitola 5.2.7).


Zpřesnění vymezení aktivit IP 5.1, především v oblasti terénní práce, asistenční služby, domácí doučování, poradenské služby atd.

5.2.7 Transparentnost j) Jsou do návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně promítnuty zásady transparentnosti a principů 3E, resp. v češtině 5U? Jelikož je jako promítnutí a dodržení zásad transparentnosti považováno úplné, kompletní a jasné informování o nastavení prioritních os a jejich investičních priorit, je u této evaluační otázky předmětem hodnocení srozumitelnost a jasnost nastavení OP. Z tohoto hlediska lze konstatovat, že nastavení OP stále vykazuje (vzhledem k fázi rozpracovanosti) jisté nepřesnosti v popisu. Nedostatky jsou v některých případech pravděpodobně způsobeny prováděnými změnami v dokumentu v době před hodnocením (slučování prioritních os 1 a 2, vypuštění IP 5.3, zpřesnění IP 5.2). V textu se například stále operuje s pěti prioritními osami. Problémy s jasným vymezením jsou i v jednotlivých prioritních osách – díky úpravě struktury PO 1 (zrušení IP, začlenění části PO 2 do PO 1) však není logika na první pohled jasná a přehledná. V textu k PO 5 se tak stále operuje se třemi investičními prioritami (přesto, že popsány jsou pouze 2), popis problémové oblasti se zabývá také terciárním vzděláváním (které je již z PO 5 vypuštěné), u aktivit IP 5.2 na rozvoj talentů je chybně uveden očekávaný příspěvek k naplňování specifického cíle. I v dalších textech k PO 5 jsou některé formulační nejasnosti, což není v souladu se zásadami transparentnosti (např. aktivita IP 5.2 „podpora kreativního vzdělávání a inovace vzdělávacích“). Nedostatek se vyskytuje také u zaměření IP 5.1 (kterému neodpovídá zaměření aktivit investiční priority), což je blíže popsáno v evaluační oblasti 5.


40

V některých případech je také věcné vymezení specifických cílů málo konkrétní (a málo ambiciózní), například u PO 4, kde je i tuto nekonkrétnost očekávaných výsledků možné považovat za méně transparentní. Není totiž dána jasná změna, které má být dosaženo. Většina výše zmíněných nepřesností není zásadního charakteru, ale pro dodržení zásad transparentnosti je nutné jejich odstranění/přepracování textu.


Zpřehlednit nastavení intervenční logiky PO 1. Propojit identifikované problémy a potřeby v analytické části programu se zaměřením specifických cílů (a následně aktivit), tedy doplnit, z jakého důvodu byly vybrány právě tyto potřeby a problémy pro financování (nezahrnutí některých identifikovaných hlavních problémů Prahy).

•

Upřesnění textu s ohledem na transparentnost (drobné chyby a nejasnosti, viz otázka j)

5.2.8 Horizontální principy - udržitelný rozvoj Cíle programových dokumentů jsou sledovány z hlediska obecných zásad udržitelného rozvoje. Při provádění programů tak musí být ze strany členských států zajištěna podpora požadavků na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik pro zajištění udržitelného rozvoje. Členské státy jsou povinny přijmout závazek na zajištění opatření podporující principy udržitelného rozvoje a specifických aktivit vedoucích k naplnění těchto požadavků. Součástí programového dokumentu tak musí být popis systému, jak budou tyto požadavky zohledněny v procesu výběru a hodnocení projektů s uvedením rozlišení mezi jednotlivými oblastmi. Konkrétní opatření vztahující se k jednotlivým prioritním osám nebo investičním prioritám pak mají být uvedena v popisu dané prioritní osy nebo investiční priority. Ex-ante evaluace hodnotí návrh operačního programu z hlediska horizontálních témat a tedy i hlediska udržitelného rozvoje. Při hodnocení je kladen důraz na vliv jednotlivých aktivit na udržitelný rozvoj. Hodnocení se zaměřuje na to, zda program obsahuje přesná specifická opatření na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik. Popis principů udržitelného rozvoje nemusí být v návrhu operačního programu uveden v případě, že toto téma není pro program relevantní a v programu je tato skutečnost řádně zdůvodněna.


41

Ex-ante evaluace hodnotí opatření na dodržování principů udržitelného rozvoje z hlediska hodnocení a výběru projektů. Dodržování těchto principů je sledováno i ve fázi následného monitoringu a evaluace programu, rovněž také při navrhování a provádění programu.

5.2.8.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Operační program popisuje v kapitole 12.1 přístup k podpoře principů udržitelného rozvoje. Principy budou podporovány prostřednictvím projektových záměrů a jejich následné realizace. Ačkoli je předpokládán přímý vliv na udržitelný rozvoj pouze u projektů PO 3 a částečně PO 5, je vyžadováno uplatňování principů udržitelného rozvoje při samotném řešení všech projektů. Program je z hlediska udržitelného rozvoje v souladu s dalšími dokumenty stanovenými pro přípravu programových dokumentů. Navržený program zohledňuje principy udržitelného rozvoje již při hodnocení a výběru projektů. Podle programu bude na tuto oblast kladen důraz především při výběru projektů v PO 3 a částečně v PO 5. Opatření těchto prioritních os budou podporovat ochranu životního prostředí (především snižováním emisí znečišťujících látek z dopravy a z výroby i spotřeby tepelné a elektrické energie), resp. environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou. Podporované aktivity ostatních prioritních os budou mít na výše uvedená témata udržitelného rozvoje většinou pouze nepřímý vliv, s případným přímým pozitivním dopadem na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů a klimatické změny v budoucnosti. Jde především o opatření podporující výzkumné aktivity a technologický rozvoj prioritní osy 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a opatření podporující mj. podniky zavádějící inovace šetrné k životnímu prostředí v rámci prioritní osy 2 Zvýšení konkurenceschopnosti MSP. Dodržování principu udržitelného rozvoje při implementaci OP PPR je v programu popsáno velmi stručně. V této oblasti chybí konkrétní opatření, jako je například jasná identifikace postupů při implementaci programu či kroky ke zlepšení dodržování principů udržitelného rozvoje oproti dřívějšímu stavu (například podávání žádostí o dotaci, monitorovacích a závěrečných zpráv pouze elektronickou formou apod.).

5.2.8.2 ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKU k) Jsou v návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně zahrnuty a popsány horizontální principy (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti apod.)? Operační program Praha – pól růstu ČR dostatečně zohledňuje principy udržitelného rozvoje. Program podporuje hospodářský a společenský pokrok a zároveň dbá na plnohodnotné zachování životního prostředí. Plánované intervence jsou v souladu s požadovanou podporou udržitelného rozvoje.

5.2.8.3 DOPORUČENÍ Doporučující:


42

•

Konkretizace dodržování principu udržitelného rozvoje při implementaci programu.

•

Definování způsobu monitoringu a evaluací společně s identifikací opatření na nápravu případného nedostatečného plnění principů udržitelného rozvoje.

5.2.9 Horizontální principy – rovné příležitosti Podpora rovných příležitostí a rovnosti příležitostí žen a mužů je stanovena v čl. 7 obecného nařízení, přičemž je požadováno, aby členské státy zohlednily tento princip již při přípravě programu a poté samozřejmě v průběhu jeho realizace. Jedná o témata průřezová, která by měla být zohledněna napříč celým programem.

5.2.9.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ V nové verzi OP došlo (mj. na základě doporučení z 1. Průběžné zprávy) k dopracování částí k horizontálním principům. V hodnocené verzi jsou tedy horizontální principy již vhodně popsány a dostatečně zohledněny v přípravě i plánované realizaci programu.

5.2.9.2 ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKU k) Jsou v návrhu OP Praha – pól růstu ČR dostatečně zahrnuty a popsány horizontální principy (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti apod.)? V intervencích OP je prosazování horizontálního principu rovných příležitostí a nediskriminace obsahem především prioritní osy 4, vliv mají také aktivity prioritní osy 5 (investiční priorita 5.2). Prosazování horizontálního principu rovnosti žen a můžu je také obsahem prioritní osy 4 (investiční priorita 4.3) a prioritní osy 5 (investiční priorita 5.1, která umožňuje návrat rodičů (především matek) na pracovní trh). Naplňování horizontálních principů bude tedy v OP uplatněno výše uvedenými aktivitami (v PO4 a PO 5) a dále při výběru operací nastavením, kritérií zohledňujících soulad s horizontálními principy a příspěvek k jejich rozvoji (stanoveno u IP). Za dostatečnou lze v programu označit identifikaci cílových skupin, dospecifikování systému monitorování a evaluací i naplňování horizontálních principů při přípravě programu (zapojením relevantních partnerů zodpovědných za oblast horizontálních principů). Celkově lze konstatovat, že doporučení z 1. Průběžné zprávy byly do další verze programu vhodně promítnuty a horizontální principy jsou v programu dostatečně zahrnuty.

5.2.9.3 DOPORUČENÍ Bez doporučení


43

5.2.10 Územní dimenze a integrované nástroje Východiska Územní dimenze Smyslem uplatnění územního rozměru je, aby operační programy nebyly koncipovány čistě s plošným zaměřením, ale aby reflektovaly specifické regionální potřeby či regionální rozdíly. Text programu by měl podle template OP zohledňovat územní dimenzi ve dvou rovinách: o

v popisech prioritních os / investičních priorit – standardním řešením naplňování územní dimenze OP bude vyčlenění určitého podílu prioritní osy právě pro tento účel. Tuto územně zaměřenou část prioritní osy bude možné ještě detailněji strukturovat pro různé územní úrovně či implementační schémata (např. v rámci přílohy OP);

o

v popisu zeměpisných oblastí a cílových skupin se zvláštními potřebami – územní dimenze bude v programu zohledněna také v samostatné kapitole týkající se zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení (se zvláštním důrazem na znevýhodněné skupiny obyvatel). Konkrétně je požadováno, aby program identifikoval, zda a jak cílí na výše uvedené specifické potřeby.

Podle aktuální metodiky MMR pro přípravu programových dokumentů 16 je možné územní dimenzi zohlednit následovně: o

definováním konkrétní prioritní osy / investiční priority / specifického cíle a popisu podporovaných aktivit, ve kterých bude aplikován územní přístup;

o

stanovením příspěvku k integrovanému přístupu;

o

definováním regionálních aktérů mezi hlavní cílové skupiny nebo mezi příjemce podpory;

o

modifikací hodnotících kritérií – např. specifikace územní dimenze jako jednoho z hodnoticích kritérií pro výběr projektů, specifikace požadavků pro podmínky a postavení regionálních aktérů.

Záměrem zohlednění územní dimenze není znevýhodnit ostatní regiony/lokality při čerpání alokace, nýbrž koncentrovat prostředky do regionů/lokalit, kde je jejich užití účelnější (pro řešení specifických problémů, resp. pro podporu vysokého potenciálu). Integrované přístupy Jednu z metod pro uplatnění územní dimenze představují integrované přístupy. Na území ČR je plánováno využití následujících typů: o

16

Integrované územní investice (ITI);

Územní a urbá nní di menze progra mového období 2014-2020. MMR (02/2013)


44

o

Integrované plány rozvoje území (IPRÚ);

o

Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Základním principem uplatnění integrovaných přístupů je věcná (vhodně a logicky provázané a potřebné tematické/sektorové intervence), územní (realizace intervencí ve vhodném, geograficky a ekonomicky spojeném území) a časová (realisticky připravený harmonogram a časové a věcné sladění předpokládaných intervencí) provázanost intervencí realizovaná na základě relevantního zhodnocení a věcného vymezení v operačním programu či na základě realizace integrovaných nástrojů prostřednictvím kvalitních strategií rozvoje území. 17 Postup řešení Územní dimenze Postup hodnocení zohlednění územní dimenze bude zahrnovat posouzení: o

které z intervencí řešených programem mají územní dimenzi (které regiony mají specifické potřeby ve vztahu k intervencím);

o

zda a do jaké míry jsou specifické potřeby oblastí ČR v programu identifikovány;

o

zda a do jaké míry jsou specifické potřeby oblastí ČR v programu řešeny;

o

zda jsou navržená opatření adekvátní specifickým potřebám Prahy.

Integrované přístupy Postup hodnocení zohlednění a nastavení integrovaných přístupů bude zahrnovat posouzení: o

zda a které integrované přístupy k územnímu rozvoji jsou plánovány využít v OP PPR;

o

zda a do jaké míry jsou v programu identifikovány strategické dokumenty, na základě kterých budou integrované přístupy implementovány;

o

zda a do jaké míry je identifikováno území, pro které je plánováno využití integrovaných přístupů;

o

zda jsou navržené integrované přístupy vhodné a adekvátní pro řešení specifických územních potřeb vymezeného území.

5.2.10.1 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Územní dimenze a) Posouzení územní dimenze v OP PPR OP PPR cílí na řadu problémů a příčin, které mají územní dimenzi, tzn., že mají v Praze v porovnání s ostatními kraji ČR jiný charakter nebo jsou do jiné míry závažné. Následuje stručná identifikace

17

Zdroj: Územní a urbá nní di menze progra mového období 2014-2020. MMR (02/2013)


45

územního rozměru problémů, které jsou programem řešeny, s přihlédnutím na závažnost pro území hl. m. Prahy: o

věda a výzkum (TC 1) – specifikem problematiky VaV je výrazná koncentrace výzkumných infrastruktur, kapacit i aktivit do krajských aglomerací s tím, že výsledky VaV se uplatňují plošně v celé ČR. Z hlediska zastoupení VaV kapacit má Praha v ČR dominantní postavení;

o

malé a střední podniky (TC 1) – i když jsou MSP koncentrovány ve městech, není územní dimenze podnikatelské činnosti výrazná. Určitým územním specifikem je administrativní lokalizace sídla firem do Prahy, i když hlavní podnikatelská činnost zůstává v místě provozovny;

o

energetické úspory (TC 4) – problematika nemá výrazný územní rozměr, potřeba energetických úspor závisí na lokalizaci odběratelů. Drobní odběratelé (domácnosti) se sice koncentrují ve městech a průmyslové podniky mimo města, nicméně Praha nemá v tomto ohledu výjimečné postavení ani potřeby;

o

udržitelná městská doprava (TC 4) – relevantní pro větší města s dostatečnou poptávkou po MHD. V tomto ohledu je pozice Prahy unikátní, mj. z důvodu rozvinuté dopravní infrastruktury pro MHD nebo relativně vysokého přepravního objemu;

o

sociální začleňování a boj s chudobou (TC 9) – relevantní pro celou ČR, především v socioekonomicky znevýhodněných lokalitách, z nichž některé se nacházejí také v Praze. Praha se v tomto ohledu potýká s relativně vyšším počtem legálních i nelegálních cizinců, osob sociálně znevýhodněných (sociálně vyloučených, chudých) či znevýhodněním ohrožených;

o

vzdělávání (TC 10) – relevance a důležitost počátečního i terciárního vzdělání je důležitá ve všech regionech ČR. V případě předškolního (a v budoucnu základního a středního) vzdělávání je trendem nízká dostupnost zařízení, především v populačně silných městech. Tento problém je ze všech regionů nejvíce závažný v Praze.

Program vhodně definuje regionální specifika řešených problémů. Analýza současné ekonomické a sociální situace Prahy (kap. 1 programu) identifikuje řadu jevů, ve kterých Praha dosahuje nejvyšších (velmi nadprůměrných) nebo nejnižších (velmi podprůměrných) hodnot. Některé jsou pro Prahu specifické, a tudíž zásadní pro zohlednění z hlediska územní dimenze (např. vyšší zastoupení cizinců, vyšší míra HDP), jiné nikoliv (nejvyšší průměrný věk). Je zřejmé, že vliv Prahy je v mnoha oblastech veřejného života z územního hlediska rozsáhlejší než v administrativně vymezeném kraji. To se týká např. problematiky VaV nebo vysokého školství. Z toho důvodu je při přípravě OP PPR třeba zohlednit následující specifika: o

v analýze výchozího stavu programu zdůraznit problémy/potřeby, které jsou specifické pro Prahu (na národní, ale i evropské úrovni);

o

zvážit realizaci intervencí s celostátním nebo nadregionálním dopadem.

b) Posouzení způsobu řešení specifických regionálních a místních potřeb


46

V době zpracování Průběžné zprávy nebylo ze strany MMR finálně rozhodnuto ohledně systému implementace územní dimenze v programech SSR, a proto není v tuto chvíli možné vyhodnotit správnost/vhodnost způsobu řešení specifických regionálních a místních potřeb na území Prahy. Posouzení bude obsaženo v Závěrečné zprávě. Integrované přístupy Pro území hl. m. Prahy, resp. pražský metropolitní areál, je plánováno využití integrovaných přístupů k územnímu rozvoji, konkrétně Integrované územní investice (ITI). Indikativní výběr specifických cílů pro zařazení do ITI, tj. SC IP 2.2 „Zvyšování atraktivity užívání městské veřejné dopravy“ a SC IP 4.1 „Dostatečná kapacita a zkvalitňování předškolního, základního a středního vzdělávání“, lze považovat za vysoce relevantní. V obou případech je zřejmý dopad i na mimopražské cílové skupiny. Způsob aplikace integrovaných přístupů v rámci ITI není v tuto chvíli možné posoudit, jelikož dosud nebyla zpracována související územní strategie (avizovaná v hodnocené verzi OP PPR) a nebylo vymezeno území pro implementaci pražského ITI. V době zpracování Průběžné zprávy navíc nebylo ze strany MMR finálně rozhodnuto ohledně systému implementace integrovaných přístupů. V tuto chvíli tedy není možné vyhodnotit vhodnost/adekvátnost navržených integrovaných přístupů pro řešení specifických regionálních a místních potřeb Prahy, resp. pražského metropolitního areálu. Posouzení integrovaných přístupů bude obsaženo v Závěrečné zprávě.

5.2.10.2 ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKU i) Je v OP Praha – pól růstu ČR zohledněna a správně nastavena územní dimenze a integrované nástroje a jejich využití? Strategie programu vhodně identifikuje územní dimenzi identifikovaných problémů a potřeb. Plánované intervence jsou pro území Prahy zcela relevantní, nicméně zpracovatel doporučuje zvážit vhodnost realizace intervencí s celostátním nebo nadregionálním dopadem.

5.2.10.3 DOPORUČENÍ Doporučující: • •

V analýze výchozího stavu zdůraznit problémy/potřeby, které jsou pro Prahu specifické (na národní, resp. i evropské úrovni). Zvážit vhodnost realizace intervencí s celostátním/nadregionálním dopadem.


47

6 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 5 – Nastavení prioritních os Globální evaluační otázka Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky?

Specifické evaluační otázky lze rozřadit pod několik hlavních aspektů:

6.1.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí a) Jsou očekávané změny v hodnotách příslušných indikátorů způsobené plánovanými intervencemi / aktivitami z OP Praha – pól růstu ČR reálné a dosažitelné? Přístup: bude zhodnoceno po nastavení cílových hodnot. b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Přístup: V návaznosti na hodnocení celkové strategie a její vazby na problémy a potřeby (evaluační oblast 4) je posuzována návazná část logické intervenční linky, a to na úrovni investiční priority. Nyní jsou tedy hodnoceny přínosy navrhovaných aktivit. Z hlediska účinnosti programu je důležité, aby navrhované aktivity, které budou prostřednictvím projektů realizovány, měly silnou vazbu jednak na potřeby a jednak na příslušné požadované výsledky tak, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků. Není možné podporovat aktivity se slabou či nulovou vazbou na definované potřeby a očekávané výsledky.

6.1.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Přístup: Posouzení vhodnosti navržených typů příjemců programu v rámci investičních priorit, tj. zda jsou nejvhodnějšími skupinami subjektů pro realizaci navržených aktivit. Hodnocení je zaměřeno na to, zda některé typy příjemců nechybí, či by v daných aktivitách naopak neměly být uvedeny či jsou chybně definované. f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Přístup: Pravidla pro více rozvinuté regiony, resp. maximální možná výše spolufinancování ze zdrojů EU (50 %) na území hl. m. Prahy, představují pro absorpční kapacitu OP Praha – pól růstu ČR v programovém období 2014–2020 a dosahování cílů vytyčených v operačním programu potenciální


48

riziko s ohledem na skutečnost, že u vybraných kategorií příjemců podpory je zahrnuto soukromé spolufinancování projektu. Poznámka: V současné verzi programu není míra spolufinancování na úrovni příjemců podpory stanovena, proto jsou uvedeny předběžné poznámky k tomuto tématu.

6.1.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Přístup: Zhodnocení, zda je možné z programu podpořit jiné aktivity, kterými lze lépe dosáhnout cíle (příměji či účinněji).

6.1.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Přístup: Zhodnocení, zda navrhované formy podpory jsou: •

v programu dostatečně zdůvodněny;

•

nejúčinnější nástroje pro realizaci stanovených aktivit (a stanovených specifických cílů).

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Přístup: Zhodnocení, zda je popis prioritní osy dostatečný tak, aby bylo možné zhodnotit jednotlivé aspekty a funkčnost celé PO, ve vazbě na Template.

6.2 Zhodnocení Prioritní osy 1: technologického rozvoje a inovací

Posílení

výzkumu,

6.2.1 Investiční priorita 1 Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací a vyvíjení vzájemných vazeb mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a vysokoškolskými institucemi, zvláště pak podpora vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace podporující technologický a aplikovaný výzkum, pilotní odvětví, aktivity


49

včasné validace produktů, pokročilé výrobní kapacity a první produkci v rámci klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití 6.2.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Lze předpokládat, že plánované aktivity povedou k očekávaným výsledkům. K některým výsledkovým indikátorům (tabulka 26), výstupovým indikátorům (tabulka 28) a výkonnostnímu rámci (tabulka 29), lze nicméně uvést několik připomínek, protože u nichž existují rizika (více viz samostatné zhodnocení vhodnosti nastavení indikátorové soustavy, kap. 6.1). Zdůvodnění Aktivity, které jsou v současné době formulovány korektně a svou podstatou s největší pravděpodobností povedou k posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Důraz je kladen především na spolupráci výzkumného sektoru a aplikační sféry, aplikovatelný/uplatnitelný výzkum a vývoj, a podporu nově vzniklých MSP prostřednictvím různých schémat včetně finančních nástrojů, služeb a infrastruktury. Aktivity zaměřené na přímou podporu nabídkové strany (tj. výzkumných organizací a jejich činnosti) jsou v tuto chvíli minimalizovány. Předkládáme, že budou podpořeny v OP VVV. Stejně tak lze předpokládat, že další podpora MSP a podnikatelského sektoru bude realizována v rámci OP PIK. V případě aktivity „projekty inovační poptávky veřejného sektoru“ popis intervence předpokládá, že město resp. jím zřizované organizace budou vytvářet poptávku v oblasti VaV. Kromě úzce specifických oblastí se však s ohledem na charakter vykonávaných činností města nemůže jednat o VaV dle metodiky RVV. Podobně, v případě aktivity „podpora dopracování výsledků výzkumu a vývoje do ekonomicky uplatnitelné formy“ popis intervence předpokládá, že uživatel těchto výstupů bude město resp. jím zřizované organizace. Hodnotiteli není zřejmé, jaké výstupy VaV s výjimkou například nových systémů řízení dopravy by mohly najít uplatnění v sektoru veřejné správy, DPHMP či jiných organizacích zřizovaných městem. Nicméně, hodnotitel si je vědom, že výčet uvedených aktivit v posuzované verzi programu má předběžný status s ohledem na očekávaný vstup S3 strategie. S ohledem na výsledkové indikátory lze uvést, že u většiny výzkumných a vývojových projektů nejde při jejich předkládání ani v průběhu jejich řešení s odpovědností říci, zda výsledek/výstup bude předmětem průmyslověprávní ochrany – tj. například bude patentován. Stejně tak je velmi obtížné říci, zda patent či jiné chráněné řešení (například užitný vzor) bude úspěšně licencován. Ze zkušeností z ostatních projektů VaV vyplývá, že mnoho projektů, které mají jako výstup projektu/závazný indikátor uvedeno „průmyslověprávní řešení“, tyto hodnoty zajišťuje a vykazuje pouze formálně. Určitým řešením by byla akceptace „přihlášek“, avšak je nutno opětovně z hlediska intervence ošetřit výkaznictví formální na jedné straně a obsahové posouzení splnění cílů intervence na straně druhé. Jako relevantní se jeví např. počet nových či prohloubených spoluprací, stejně tak nárůst Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

50

podnikových investic do VaV. V tabulkách 28 a 29 jsou uvedena také centra transferu technologií, přičemž není jasné, v rámci kterých aktivit budou tato centra podpořena – zda například v aktivitě „projekty spolupráce výzkumného sektoru s aplikační sférou“ či například „vznik a rozvoj kapacit poskytujících progresivní služby pro podnikatele“ (výstavba, rekonstrukce a zlepšení vybavenosti stávajících a nově realizovaných vědecko-technických parků, včetně inkubátorů). Dále není zcela zřejmé, zda budou tyto aktivity realizovány přímo výzkumnými organizacemi, či tzv. zprostředkujícími subjekty ve smyslu Rámce ES. Závěrem je vhodné uvést, že aktivity navrhované v rámci IP 1.1 mohou vést taktéž k dosažení dalších výsledků, které nejsou přímo specifikovány v indikátorové soustavě. Jedná se například o kladný vývoj počtu pracovníků a zaměstnanců výzkumu a vývoje, dále o rozšířené možnosti získání finančních prostředků v rámci mezinárodních soutěží (Horizon 2020, tvz. norské fondy, Evropská územní spolupráce apod.) 18 .

DOPORUČENÍ Doporučující: • •

•

•

Zvážit úpravy některých indikátorů – respektive uvést je do souladu s novými úpravy struktury a textu OP (více viz samostatné posouzení indikátorové soustavy). Ačkoli v rámci průběžné zprávy nejsou hodnoceny navržené cílové hodnoty indikátorů výsledků či výstupů (protože v hodnocené verzi programu nejsou cílové hodnoty MI u jiných os uvedeny a zároveň ani nejsou známy finanční alokace), považuje evaluátor za vhodné upozornit na skutečnost, že v části „specifické výstupové indikátory - tab. 28“ by se mělo jednat o cílové hodnoty k roku 2022 (očekáváno je tedy kumulativní načítání hodnot v jednotlivých letech až k dosažení cílových hodnot, resp. cílového roku). Aktuální nastavené cílové hodnoty však prakticky relevanci daných indikátorů vylučují, protože jsou až řádově nižší, nežli by měly – pro prokázání přínosů intervencí v území - být. Upravit výčet výsledkových indikátorů (některé nemají přímou vazbu na definované aktivity) a zároveň některé aktivity nemají vazbu na definované indikátory (viz posouzení indikátorové soustavy). Upravení výsledkových indikátorů: o

18

Počet podpořených firem, u kterých došlo k nárůstu výdajů na VaV: uvedený indikátor není blíže specifikován, tedy není jasné, co je považováno za jeho naplnění (o jaké výdaje resp. náklady se jedná). Bez jasného metodického popisu, co se v rámci definovaného výdaje rozumí (s ohledem na zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších změn a zákon 586/1992 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších změn) je použití indikátoru nevhodné. Vykazování takovéhoto ukazatele ze strany ČSÚ není doloženo, tento indikátor není ze strany ČSÚ sledován.

Toto je ta ktéž doporučením ve vztahu k doplnění a návrhu úprav i ndikátorové s oustavy ve vzta hu k navrženým aktivitá m.


51

o

•

Počet podpořených firem, u kterých došlo k nárůstu tržeb: výsledky tohoto indikátoru se u OPPK 2007 – 201 neosvědčily, indikátor je přímo ovlivnitelný externími vlivy (finanční a ekonomická krize atd.), růst tržeb jako ukazatel navíc není vypovídající ani o síle a zdraví firmy, ani o výstupech realizovaných aktivit. Tento indikátor navíc nemá přímou návaznost na žádnou z uvedených aktivit. Jednoznačně metodicky vymezit indikátor "nárůst výdajů na VaV u podpořených firem" v návaznosti na na zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších změn a zákon 586/1992 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších změn).

6.2.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Prioritní osa 1 je zaměřena na vhodné typy příjemců. Doporučujeme pouze příjemce specifikovat jedním způsobem – tj. například jejich právní formou či jinou charakteristikou. Používat termín výzkumná organizace dle Rámce ES nikoliv organizace výzkumu a vývoje. U cílových skupin jsou uvedeny jak právnické, tak fyzické osoby. U podnikatelských subjektů jsou uvedeni pracovníci, u ostatních forem právnických osob ale pracovníci uvedeni nejsou. Bylo by vhodné sjednotit.

DOPORUČENÍ Doporučující: •

Zvážit úpravu identifikace typu příjemců a cílových skupin.

f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Míra kofinancování ze strany konečných příjemců není v této verzi textu OP k dispozici. V souladu se strategickými dokumenty a připomínkami EK je určitá část podpory realizována pomocí finančních nástrojů a nikoliv pouze prostřednictvím nevratné pomoci (dotace). Finanční nástroje, jako způsob podpory, nejsou vhodné v celé šíři navrhovaných aktivit. Jejich „konkurenceschopnost“ oproti tržním produktům je v současné době snížena nízkou mírou úrokových sazeb, navíc postrádají motivační prvek pro aktivity směřující k posilování spolupráce v oblasti VaV (k čemuž se více hodí vouchery, popř. přímé dotace). Příklad: v případě aktivity „vznik a rozvoj kapacit poskytujících progresivní služby pro podnikatele“, zaměřené na „podporu využívání nabízených služeb ze strany nových MSP tak, aby tyto MSP mohly snadněji rozvíjet uplatnění inovací, na jejichž základě vznikly“, financování prostřednictvím finančních nástrojů se nejeví jako smysluplné.

DOPORUČENÍ Doporučující:


52

•

•

U formy podpory, především v oblasti VaV a MSP pečlivě zvážit její výši a formu s ohledem na nová pravidla veřejné podpory, která by měly být k dispozici na konci roku 2013 či na začátku roku 2014. Strana 70, bod c) Finanční nástroje uvádí: Celá prioritní osa bude realizována prostřednictvím finančních nástrojů ve smyslu čl. 32 návrhu obecného nařízení – to není v souladu s dalšími částmi, které hovoří taktéž o nevratné finanční podpoře, tj. dotaci. Doporučením je upravit vnitřní nesrovnalosti popsané ve znění PO1.

6.2.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Aktivity, které jsou v tuto chvíli obsaženy v PO 1, lze hodnotit jako vhodné pro dosažení výsledků a cílů programu. V některých případech je možné zvážit doplnění aktivit. Je nutné zpětně porovnat doplňkovost a synergické efekty s ostatními operačními programy, které se zaměřují na oblast VaV (především OP VVV) a podpory podnikání a inovací (OP PIK) tak, aby bylo řešeno celé spektrum identifikovaných problémů ve vztahu k potenciálním příjemcům. Zdůvodnění V tuto chvíli se předpokládá (je zmíněno stručně i v textu OP), že intervence na národní úrovni budou realizovány prostřednictvím ostatních operačních programů – tj. OP VVV a OP PIK. Z hlediska naplnění strategie v oblasti VVI (tj. na rozdíl od minulého programového období, kdy místo vyrovnání stavu došlo k tvorbě nových disparit (Praha versus zbytek ČR), budou výzkumné organizace se sídlem v Praze mít možnost se účastnit soutěže společně se subjekty mimopražskými), přičemž je nutno zajistit, aby tento předpoklad byl splněn. Pak může být OP PPR „pouze doplňkovým“ OP, který může řešit specifické problémy Prahy či podporovat intervence, které na národní úrovni realizovány nebudou. V této fázi přípravy Dohody o partnerství a ostatních operačních programů (stále probíhá i diskuse mezi obsahovým zaměřením OP VVV a OP PIK) ale stále není jasné, zda pražským subjektům bude zajištěn přístup. To je stěžejní především pro výzkumné organizace a možnost výstavby či rekonstrukce výzkumné infrastruktury či nákup a obnovu zařízení a přístrojů. V tuto chvíli z textu programu vyplývá, že OP PPR je v oblasti VVI spíše doplňkem OP PIK, který dle posledních informací obsahově převzal témata týkající se spolupráce a transferu a jejich podpory. Doporučujeme, aby se velmi obezřetně sledovalo především zaměření, obsah a míra podpory výzkumných organizací v rámci OP VVV a popřípadě byly identifikovány aktivity, které by mohly být doplněny v rámci OP PPR.


53

Jako vhodnou aktivitu, která by umožnila řešení více problematických oblastí tj. například nedostatek podpůrných nástrojů ke stimulaci spolupráce mezi všemi aktéry v rámci inovačního systému a nízký podíl zahraniční spolupráce v oblasti vědy a výzkumu by bylo možno uvést finanční podporu projektů zapojení do mezinárodní spolupráce - tj. jak mezi výzkumnými organizacemi a aplikačním sektorem či mezi výzkumnými organizacemi samotnými. To by bylo možno vnímat jako synergie s ostatními projekty (například HORIZON 2020, Innovation Union atd.), která je zmiňována v připomínkách EK 19 (30. 10. 2012).

DOPORUČENÍ Nezbytné •

Sledovat vývoj OP VVV a OP PIK a reagovat na případné změny. Postavit OP PPR jako doplněk národních intervencí z těchto programů a současně specifické řešení regionálních potřeby. Toto pojetí lépe zdůvodnit a doplnit v textu, až bude známo konečné obsahové vymezení OP VVV a OP PIK.


V rámci „projektů spolupráce výzkumného sektoru s aplikační sférou“ umožnit podporu přípravy projektů do mezinárodních programů zaměřených na spolupráci. Tj. zmínit tuto možnost v textu aktivity či tuto aktivitu explicitně uvést.

6.2.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? V této fázi přípravy textu OP jsou pouze zmíněny 2 formy podpory – tj. nevratná pomoc a finanční nástroje. V tuto chvíli lze předpokládat, že u konečných příjemců typu výzkumných organizací, hl. města Prahy či nestátních neziskových organizací se bude jednat o využití nevratné pomoci. U podnikatelských subjektů je možno aplikovat finanční nástroje. Výše míry podpory a jejich formu je možno určit a korigovat až v závislosti na nových nařízeních EU v oblasti veřejné podpory.


Sledovat nařízení v oblasti veřejné podpory a na základě jejich finální podoby zvážit formu a míru podpory příjemců.

19

Position of the Commission Services on the development of Partnership, Agreement and programmes in the CZECH REPUBLIC for the period 2014-2020. Ref. Ares(2012)1283741 - 30/10/2012. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

54

•

Rozšíření forem podpory o nevratnou dotaci při splnění podmínek maximální výše podpory ve výši 50 % investičních výdajů a respektování pravidla de minimis. Provedení detailní analýzy absorpční kapacity s ohledem na definované formy finančních nástrojů, zejména s důrazem na stávající situaci na finančním trhu (stav nízkých úrokových sazeb, které jsou schopny efektivně některé MSP dosáhnout, může snižovat absorpční kapacitu OP) – hodnotitel předpokládá, že bude součástí, v programu odkazované, podkladové studie realizované ve spolupráci s OP PIK.

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? V této fázi posuzování textu je možno konstatovat, že popis prioritní osy je přiměřeně dostatečný, aby bylo možno zhodnotit následující aspekty: Intervence prioritní osy reagují především na problémy identifikované v oblasti věda, výzkum a inovace a malé a střední podniky (MSP). Díky úpravě struktury OP (zrušení IP, začlenění části 2 PO do 1 PO) však není logika na první pohled jasná a přehledná. Po odstranění některých opatření z PO 1 navržené aktivity řeší pouze některé vybrané problematické oblasti, a to především z oblasti MSP – nikoliv z oblasti VVI. Cíl je zatím zvolen spíše v oblasti VVI, zatímco aktivity jsou vázány spíše na MSP. Doporučujeme specifický cíl rozšířit/doplnit či vytvořit nový. Popřípadě použít modifikaci ze zrušené PO 2. Aktivity jsou dostatečným způsobem jasné. Principy rovnosti mezi muži a ženami, nediskriminace a udržitelného rozvoj nejsou v popisu PO zohledněny. V tomto případě se domníváme, že není bezpodmínečně nutné principy přímo zmiňovat – jsou předmětem řešení ostatních PO. Jedinou možností je explicitně zmínit podporu projektů či aktivit, které budou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Jsou uvedeny společné a specifické indikátory, ze kterých lze určit způsob ověřování. Formy podpory jsou uvedeny. Zatím však nejsou přiřazeny k jednotlivým aktivitám. Forma výběru není zcela uvedena. Je uvedeno, že při výběru projektů budou zastoupena kritéria vyjadřující míru naplňování indikátorů a soulad s horizontálními principy. Cílové indikátory v oblasti MSP nejsou navrženy zcela vhodně, uvedené indikátory jsou částečně nesledovatelné, či rizikové z hlediska vysoké míry citlivosti na externí vlivy. Popis výběru operací je v obecné rovině popsán dobře, hodnotitel navrhuje spíše odkazy na synergické efekty plynoucí z realizace jiných projektů spolufinancovaných z národních a evropských programů, než přesnou definici konkrétních OP a jejich PO – nemusí se v tomto případě jednat o výčet konečný (např. realizovaný projekt VaV prostřednictvím TAČR může mít zcela zásadní návaznost na předložený projekt, ale dle popsaného způsobu by nebyl zvýhodněn…).


55

Společné výstupové indikátory – součty cílových ukazatelů spolu příliš nekorespondují, počet podpořených firem by měl obsahovat všechny další podskupiny, hodnota 350 však tomu spíše neodpovídá. Indikátory 28 a 29 nemají přímou vazbu na aktivity definované ve specifickém cíli.

DOPORUČENÍ Nezbytné: •

Zrevidovat hlavní problémy a zajistit lepší a logičtější návaznost na popis prioritní osy a konkrétní aktivity.


Zvážit lepší znění specifického cíle či zařadit ještě jeden specifický cíl, který bude lépe reflektovat potřeby a intervence v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti (MSP).

6.2.1.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logika je v hrubých obrysech v pořádku. Doporučujeme však její upřesnění s vazbou na vybrané připomínky EK, které byly uplatněny u ostatních dokumentů a jsou relevantní i pro OP PPR. U některých opatření zvážit lepší a detailnější zdůvodnění a zdůraznění přímé a jasné vazby problematické oblasti na řešení a aktivity. Určité narušení vnitřní koherence intervenční logiky bylo způsobeno především změnou struktury jednotlivých PO, která nebyla bezezbytku reflektována v celém textu programu. Zatím není jasným způsobem zapracován koncept Smart Prague – jsou pouze uvedeny nadpisy u jednotlivých kapitol bez bližšího vysvětlení. Logika by měla vázat v první řadě na národní cíle Strategie Evropa 2020. V oblasti VVI a MSP je možno hovořit o snížení míry nezaměstnanosti a investice do VaV. Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou je nedostatečná a je nástrojem zvýšení kvality (excelence) výzkumného a inovačního systému (Doporučení Rady, 9. 7. 2013). Lze doporučit, aby intervenční logika lépe a přesněji reflektovala základní schéma: analýza situace a identifikace problémů → rozvojové potřeby → dosažené výsledky. Jak bylo uvedeno, v hrubých rysech intervenční logika odpovídá, ale bylo by vhodné ji v souladu s novou strukturou lépe provázat. Dosažení specifického cíle


56

Dosažení specifického cíle pomocí navrhovaných aktivit lze očekávat. Z důvodů větší přehlednosti a logického členění navrhuje hodnotitel zvážit dva samostatné specifické cíle. Jeden, který je vázán na oblast VVI a především posílení vzájemné spolupráce a větší aplikovatelnost výsledků. Ta následně povede ke zvýšení soukromých investic do VaV, a tím ke splnění národního cíle. Druhý specifický cíl by byl více zaměřen na podporu MSP a inovačních aktivit souvisejících s podnikatelským sektorem a podporou infrastruktury. Pod tento specifický cíl by bylo možné v současné době (v rámci hodnocené verze programu) podřadit většinu navrhovaných aktivit.


57

6.3 Zhodnocení Prioritní osy 3: Udržitelná mobilita a energetické úspory 6.3.1 Investiční priorita 1 Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení 6.3.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď K realističnosti dosažení výsledků se v daný moment nelze zcela plnohodnotně vyjádřit s ohledem na absenci kvantifikovaných cílových hodnot ukazatelů. Zdůvodnění Intervence předpokládané v rámci investiční priority 1 jsou zaměřeny dominantně na snížení spotřeby energie v objektech a zařízeních, částečně ke zvyšování energetické účinnosti, dále k ověření pilotních opatření a postupů v oblasti energetického hospodářství veřejných budov. K realističnosti dosažení výsledků se v daný moment nelze zcela plnohodnotně vyjádřit s ohledem na absenci kvantifikovaných cílových hodnot ukazatelů. Navržené aktivity budou přispívat k očekávaným výsledkům, k míře příspěvku se bude možné vyjádřit podrobněji na základě kvantifikace výchozí a cílových hodnot ukazatelů a finanční alokace. Pokud je účelem realizace pilotních opatření ve veřejných budovách šíření dobré praxe a ověřených postupů, bude třeba rovněž zajistit jejich diseminaci a praktické uplatnění v širším měřítku. Tyto aktivity nejsou explicitně v OP zahrnuty, avšak tvoří nutný předpoklad pro zajištění vazby těchto opatření na předpokládané výsledky programu, tedy snižování energetické spotřeby budov.


Propojit obecná konstatování opatření na konkrétní data typu: výchozí hodnota / cílová hodnota; procentním vyjádřením ukázat na dosahování / dosažitelnost plánů OP PPR; jen pak bude možné měřit, kvantifikovat, ocenit/hodnotit dosažené výsledky.


58

6.3.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Investiční priorita je zaměřena na relevantní příjemce podpory. f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Spolufinancování ze strany příjemců není v případě PO3 plánováno. Zpracovatel doporučuje zvážit uplatnění principů Energy Performance Contracting (EPC) a tyto principy rozvíjet a podporovat. Využití finančních nástrojů pro PO3 není zvažováno, což ne zcela odpovídá aktuálním trendům v oblasti financování zvyšování energetické účinnosti. Od 90. let se uplatňují principy Energy Performance Contracting (EPC), což představuje efektivní nástroj pro snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů. Úspory se poté použijí na splácení původní investice. Principem EPC je, že investorem a iniciátorem daného projektu je dotčený velký energetický podnik nebo podnik zodpovědný za dodávku vody, tepla, likvidaci odpadů, apod., který se spolupodílí na investici projektu; výsledek projektu vede k úspoře nákladů konečného uživatele dané komodity a na základě toho investor uzavře smlouvu s konečným uživatelem a následně se podílí na zisku plynoucím z dané úspory spolu s konečným uživatelem po sjednanou dobu (řešení typu win - win). Jedná se o tedy návratný způsob financování.


Zvážit EPC jako formu spolufinancování investic do zvyšování energetické účinnosti.

6.3.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Navržené aktivity pro dosažení požadovaných výsledků jsou relevantní zásadní a nelze je v kontextu realizace OP PPR dosáhnout alternativními aktivitami .

6.3.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Zpracovatel doporučuje zahrnout podporu formou Energy Performance Contracting (EPC) - viz odpověď na otázku d).



59

•

Zpracovatel doporučuje zahrnout podporu formou Energy Performance Contracting (EPC).

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Popis IP 1 PO3 lze považovat v zásadě za dostatečný. Aktivity jsou uvedeny a srozumitelně ilustrovány na příkladech. Popis a odůvodnění specifického cíle neobsahuje kvantifikaci výchozího a cílového stavu. Kvantifikace výchozího stavu je uvedena ve zpracovaných teoriích změny pro jednotlivé specifické cíle, avšak není součástí posuzované verze OP. Nelze tedy prozatím posoudit (a v budoucnu vyhodnotit) přínos programu pro zvýšení energetické účinnosti.


Doplnit popis osy v první řadě o charakteristiku očekávaných výsledků resp. jejich kvantifikaci.

Ke zvážení: •

Doplnit kvantifikovanou charakteristiku výchozího stavu

6.3.1.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logiku lze v zásadě považovat za funkční. OP PPR má znaky komplexního řešení a z tohoto hlediska je na místě vyslovit autorům uznání zejména za slovní popis výchozího stavu, který tvoří z popisného hlediska velmi dobrou výchozí základnu. Problém je v tom, že v OP PPR chybí kvantifikace výchozích parametrů a také kvantitativní a kvalitativní věcné cíle až na drobné výjimky (viz uplatnění OZE z dnešních 2,5 % na budoucích 20 %, při vynaložení investičních prostředků v celkové výši 4,5 mld. Kč v objektech hl. m. Prahy dosáhnout více než 22% úspory ve spotřebě energie), tím je potenciálně ohrožena funkčnost intervenční logiky. Dosažení specifického cíle •

Očekávané výsledky intervencí přispějí k naplnění specifického cíle tj. snížení energetické spotřeby resp. zvyšování energetické účinnosti.


60

6.3.2 Investiční priorita 2 Podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu 6.3.2.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Navržené aktivity mají předpoklad vést k očekávaným výsledkům. Za klíčové opatření lze považovat realizaci záchytných parkovišť, jež budou mít okamžitý efekt z hlediska očekávaných výsledků (na základě zkušeností z realizace existujících obdobných opatření). Nepředpokládá se, že by realizace intervencí IP 2 měla nezamýšlené nebo nepřímé dopady. Zdůvodnění Navrhované aktivity přispějí ke snížení počtu jízd osobních automobilů v Praze a tím dojde ke snížení hluku a emisí. Kapacity záchytných parkovišť (P+R i B+R) jsou nedostatečné a to především v severozápadní a jižní části města. Kapacitu záchytných parkovišť je třeba přinejmenším zdvojnásobit, alespoň na 5 tis. míst (z dnešních 2 739). Opatření pro preferenci povrchové městské veřejné dopravy zahrnující realizaci nového oddělení tramvajového pásu od uličního provozu, realizaci nebo vyznačení vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, úpravy světelných signalizačních zařízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů (s využitím systému aktivní detekce) zajistí úsporu času cestujících a pohonných hmot, resp. elektrické energie, a zvýší atraktivitu veřejné dopravy. Potenciální rizika opatření spočívají u záchytných parkovišť především v zajištění potřebných pozemků a zvládnutí projektové přípravy, dále v zajištění dostatečné provázanosti s veřejnou dopravou. Přínosy opatření pro preferenci povrchové městské veřejné dopravy by mohla být smazána nedostatečnou nabídkou dopravních spojů, nicméně z hlediska projektové přípravy jde o méně rizikové aktivity, neboť jsou realizovány na stávající infrastruktuře ve vlastnictví města.

6.3.2.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Příjemci podpory jsou správně definováni. Ke zvážení je doplnění i soukromých firem, jež by mohly realizovat vybraná opatření např. záchytná parkoviště.

DOPORUČENÍ Doplňující / k diskuzi:


61

•

Z hlediska realizace záchytných parkovišť se nabízí i možnost jejich výstavby a provozu soukromým sektorem, je tedy vhodné zvážit, zda do výčtu příjemců nezahrnout i podnikatelské subjekty.

f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Míru 50 % (vzhledem k podmínkám fondů EU pro Prahu, resp. 100% míra dotace z OP pro konečné příjemce) lze považovat za dostatečnou a motivující z pohledu hl. města Prahy, městských částí, dopravního podniku a organizací města. Pokud budou mezi možnými příjemci dotací na realizaci záchytných parkovišť také soukromé subjekty, může být dostatečně motivující dotace už od úrovně cca 30 %.

6.3.2.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Chybějící ani vhodnější aktivity pro dosažení očekávaných výsledků a cílů programu nebyly identifikovány. Zdůvodnění Záchytná parkoviště budou mít dle expertního názoru největší (nejpřímější, okamžitý) efekt na dosažení požadovaných cílů. Zejména v oblastech, kde není doposud možno zaparkovat na okraji Prahy. Ke zvážení je, zda doplňkově zavést emisní zpoplatnění osobních automobilů ve městě či z fondů EU podpořit i nákup nových/ekologických dopravních prostředků MHD, budování cyklistické a pěší infrastruktury, resp. uvést, zda tato potřeba bude řešena jiným způsobem, obdobně jako v případě prodlužování sítě metra a tramvají z prostředků OP Doprava.

6.3.2.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Odpověď Vzhledem k typu příjemců podpory jsou nevratné dotace na individuální projekty vhodnou formou podpory. Zdůvodnění Finanční nástroje ani jiné vratné formy podpory nejsou pro hl. m. Prahu ani jí zřízené organizace vhodné. Nicméně pokud by tato IP byla otevřena i pro podnikatelské subjekty, měly by být využívány i jiné finanční nástroje, zejména návratné. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

62

DOPORUČENÍ Doplňující / k diskuzi: •

Pokud by tato IP byla otevřena i pro podnikatelské subjekty, měly by být využívány i návratné finanční nástroje.

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Odpověď Popis IP 2 lze považovat za dostatečný s dílčí připomínkou. Zdůvodnění Za ne bezvýhradně dostatečný je možné považovat popis vazby opatření na zvyšování využívání povrchové veřejné dopravy na problémy identifikované v úvodním popisu výchozího stavu dané problematiky. I když je podpora povrchové veřejné dopravy v souladu s referenčními dokumenty, v úvodní analýze programu není popsána adekvátní potřeba. Cíl je vzhledem k identifikovaným problémům zvolen vhodně, nicméně není jednoznačně charakterizován prostřednictvím kvantitativního popisu výsledků intervencí – očekávané změny. Popis podporovaných aktivit a očekávaného příspěvku k naplňování SC lze považovat za dostatečný s dílčí výhradou k aktuální verzi programu. Očekávaný příspěvek není v posuzované verzi návrhu programu kvantifikován, a nelze tudíž posoudit míru řešení identifikovaných (příčin) problémů. Samotné aktivity jsou uvedeny a srozumitelně ilustrovány na příkladech. Absence jednoznačné kvantifikace výsledku (spolu s kvantifikací indikátorů) však neumožňuje plné posouzení vazeb mezi aktivitami a cílem (výsledky) resp. ukazateli. Jedná v zásadě o doplnění údajů. I když navržené aktivity přispívají k udržitelnému rozvoji, jejich popis toto neuvádí. Popis poskytovaných forem podpory i výběru projektů lze považovat za dostatečný.

DOPORUČENÍ Nezbytné: • U obou podporovaných aktivit IP 2 kvantifikovat očekávaný příspěvek k naplnění SC. Doporučující: • •

Doplnit popis potřeby týkající se podpory povrchové veřejné dopravy. Formulovat SC jako kvantitativní popis výsledků intervencí – očekávanou změnu.

6.3.2.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

63

Funkčnost intervenční logiky Intervenční logika naplňuje náležitosti z hlediska relevance, účinnosti a lze ji považovat za funkční. Ke zvážení je rozšíření podporovaných aktivit (nákup nových/ekologických dopravních prostředků MHD, budování cyklistické a pěší infrastruktury, zavádění emisního zpoplatnění osobních automobilů ve městě či vytváření integrovaného parkovacího systému a dále otevření IP i pro soukromý sektor (podnikatelské subjekty). Dosažení specifického cíle Ano, očekávané výsledky intervencí jednoznačně povedou k naplnění specifického cíle (nebo tento cíl představují).

6.3.3 Shrnutí za PO3 Je PO3 správně nastavena z hlediska intervenční logiky? Intervenční logiku prioritní osy lze v zásadě považovat za funkční, naplňuje náležitosti z hlediska relevance a účinnosti. Očekávané výsledky intervencí přispějí k naplnění specifických cílů tj. snížení energetické spotřeby resp. zvyšování energetické účinnosti.


64

6.4 Zhodnocení Prioritní osy 4: začleňování a boj proti chudobě

Podpora

sociálního

6.4.1 Investiční priorita 1 Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám 6.4.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Plánované aktivity pravděpodobně povedou k očekávaným výsledkům. Zdůvodnění Navržené aktivity jsou zaměřeny na posilování nedostatečných kapacit sociální infrastruktury a povedou tak k naplňování specifického cíle. Z hlediska zaměření intervencí evaluátor nepovažuje za vhodné principiálně upřednostňovat projekty, jejichž benefitem je více cílových skupin (viz Výběr operací). Naopak se ukazuje, že vyšší přínos mají projekty, které komplexně řeší specifické problémy konkrétní cílové skupiny (příp. lokality). Široce zaměřené projekty bez konkrétního záměru, pak většinou nejsou efektivní pro řešení problémů, které je třeba řešit.


Vypustit preferenci zaměření na projekty s „benefitem více cílovým skupinám“ (viz Výběr operací).

6.4.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Investiční priorita je zaměřena na relevantní příjemce podpory.


Viz i předchozí zpráva: Příjemce doporučujeme vymezit jednoznačněji jako zejména poskytovatele sociálních služeb a až následně specifikovat konkrétně.


65

f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Posouzení v předchozí zprávě zůstává relevantní.


Je nezbytné zajistit takové spolufinancování, které umožní zapojení NNO a městských částí.

6.4.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Chybějící ani vhodnější aktivity pro dosažení očekávaných výsledků a cílů programu nebyly identifikovány. Zdůvodnění Zvolené aktivity odpovídají potřebám hl. m. Prahy v dané oblasti.

6.4.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považujeme s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou. g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Popis a vymezení prioritní osy lze označit za dostatečný tak, aby bylo možné zhodnotit jednotlivé aspekty a funkčnost celé PO, ve vazbě na Template. Vymezení specifického cíle, resp. příslušných očekávaných změn však evaluátor označil za ne příliš ambiciózní (ambicióznost bude dána cílovými hodnotami indikátorů).

6.4.1.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logiku lze u IP 4.1 celkově označit za funkční.


66

Z hlediska funkčnosti intervencí je nezbytné zajistit komplementaritu mezi podporou z EFRR a ESF (IP 4.1 a IP 4.3). Tento aspekt je nyní řešen prostřednictvím výběrových kritérií. Na rizika toho přístupu bylo poukázáno v rámci řešení evaluační otázky 4.II c)). Dosažení specifického cíle Specifický cíl je vymezen tak, že posilování (jakýchkoli) nedostatečných kapacit sociální infrastruktury povede k jeho naplnění. Dosažení cíle bude tedy vymezeno zejména nastavením cílových hodnot indikátorů.

6.4.2 Investiční priorita 2 Podpora sociálních podniků 6.4.2.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Plánované aktivity pravděpodobně povedou k očekávaným výsledkům, resp. k podpoře sociálního podnikání. Zdůvodnění Očekávané výsledky jsou u IP 4.2 vymezeny jen velmi obecně a předchozí části hodnocení byla doporučena jejich bližší specifikace. Navržené aktivity jsou však vhodně zaměřeny na podporu rozvoje a vzniku sociálních podniků a potřebné podpůrné infrastruktury. Z hlediska zaměření intervencí evaluátor nepovažuje za vhodné principiálně upřednostňovat projekty, jejichž benefitem je více cílových skupin (viz Výběr operací). Naopak se ukazuje, že vyšší přínos mají projekty, které komplexně řeší specifické problémy konkrétní cílové skupiny (příp. lokality). Široce zaměřené projekty bez konkrétního záměru, pak většinou nejsou efektivní pro řešení problémů, které je třeba řešit. U sociálního podnikání (a nejen zde) bude pak záležet na konkrétním zaměření projektu, zda je vhodné zaměření pouze na jednu specifickou cílovou skupinu nebo je vhodnější širší záběr.


Specifikovat očekávané výsledky, kterých má být při naplňování specifického cíle dosaženo.

Doporučující •

Vypustit preferenci zaměření na projekty s „benefitem více cílovým skupinám“ (viz Výběr operací).


67

6.4.2.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Investiční priorita je zaměřena na relevantní příjemce podpory


Viz i předchozí zpráva: Příjemce doporučujeme vymezit jednoznačněji jako potenciální zakladatele sociálních podniků a jejich provozovatele a až následně specifikovat konkrétně.



Je nezbytné zajistit takové spolufinancování, které umožní zapojení NNO, resp. podnikatelských subjektů.


6.4.2.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považujeme s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou. g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Popis a vymezení prioritní osy lze označit za dostatečný tak, aby bylo možné zhodnotit jednotlivé aspekty a funkčnost celé PO, ve vazbě na Template. Vymezení specifického cíle, resp. příslušných očekávaných změn však evaluátor označil za ne příliš ambiciózní. Bylo také doporučeno specifikovat očekávané výsledky (viz řešení evaluačního úkolu 4.II). Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

68

DOPORUČENÍ Relevantní doporučení byla formulována v rámci řešení příslušných evaluačních otázek.

6.4.2.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logiku lze u IP 4.2 celkově označit za funkční. Z hlediska funkčnosti intervencí je nezbytné zajistit komplementaritu mezi podporou z EFRR a ESF (IP 4.2 a IP 4.4). Tento aspekt je nyní řešen prostřednictvím výběrových kritérií. Na rizika toho přístupu bylo poukázáno v rámci řešení evaluační otázky 4.II c). Dosažení specifického cíle Specifický cíl je vymezen tak, že investice do příslušné infrastruktury (posilování infrastruktury) povede k jeho naplnění. Dosažení cíle bude tedy vymezeno zejména nastavením cílových hodnot indikátorů. Bylo doporučeno zpřesnění vymezení očekávaných výsledků.

6.4.3 Investiční priorita 3 Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu 6.4.3.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Plánované aktivity pravděpodobně povedou k očekávaným výsledkům. Zdůvodnění Navržené aktivity jsou odůvodněny a lze očekávat jejich příspěvek pro řešení problematiky sociálního vyloučení. Některé z aktivit, přesto, že jsou odůvodněna a žádoucí, se však neodrážení v očekávaných výsledcích (blíže viz řešení evaluační otázky 4.II c). Z hlediska zaměření intervencí evaluátor nepovažuje za vhodné principiálně upřednostňovat projekty, jejichž benefitem je více cílových skupin (viz Výběr operací). Naopak se ukazuje, že vyšší přínos mají projekty, které komplexně řeší specifické problémy konkrétní cílové skupiny (příp.


69

lokality). Široce zaměřené projekty bez konkrétního záměru, pak většinou nejsou efektivní pro řešení problémů, které je třeba řešit.


•

Specifikovat očekávané výsledky, kterých má být při naplňování specifického cíle dosaženo s ohledem na potřeby, které je třeba řešit tak, aby aktivity na tyto výsledky vhodně navazovaly. Vypustit preferenci zaměření na projekty s „benefitem více cílovým skupinám“ (viz Výběr operací).

6.4.3.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Investiční priorita je zaměřena na relevantní příjemce podpory


Viz i předchozí zpráva: Příjemce doporučujeme vymezit jednoznačněji zejména jako poskytovatele sociálních služeb a až následně specifikovat konkrétně.



Je nezbytné zajistit takové spolufinancování, které umožní zapojení NNO a městských částí.

6.4.3.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Navržené aktivity považuje evaluátor za vhodné. Do programu však nebyla zahrnuta jedna z nezbytných aktivit identifikovaná evaluátorem v předchozí zprávě. Zdůvodnění Významným problémem v hl. m. Praze z hlediska efektivního poskytování služeb je aktivní zapojení městských částí (včetně spolupráce s MHMP). Nedostatečně rozvinuté je v současné době zejména komunitní plánování na úrovni městských částí. Účinnou podporu procesu plánování (finanční a


70

metodickou) na úrovni MČ lze tak označit za jednu z klíčových podmínek efektivního fungování sítě služeb.


Doplnit aktivitu zaměřenou na podporu procesu plánování na úrovni MČ, příp. odůvodnit nezahrnutí této aktivity do programu (tj. její řešením mimo rámec realizace programu).

6.4.3.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považujeme s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou. g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Popis a vymezení prioritní osy lze označit za dostatečný tak, aby bylo možné zhodnotit jednotlivé aspekty a funkčnost celé PO, ve vazbě na Template. Bylo doporučeno doplnění očekávaných výsledků s ohledem na potřeby, které je třeba řešit, a tak, aby aktivity na tyto výsledky vhodně navazovaly (viz řešení evaluačního úkolu 4.II).

DOPORUČENÍ Relevantní doporučení byla formulována v rámci řešení příslušných evaluačních otázek.

6.4.3.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logiku lze u IP 4.3 celkově označit za funkční. Bylo doporučeno doplnění očekávaných výsledků s ohledem na potřeby, které je třeba řešit, a tak, aby aktivity na tyto výsledky vhodně navazovaly. Dále bylo doporučeno zahrnutí podpory plánování na úrovni MČ. Z hlediska funkčnosti intervencí je nezbytné zajistit komplementaritu mezi podporou z EFRR a ESF (IP 4.2 a IP 4.4). Tento aspekt je nyní řešen prostřednictvím výběrových kritérií. Na rizika toho přístupu bylo poukázáno v rámci řešení evaluační otázky 4.II c)). Dosažení specifického cíle


71

Specifický cíl je vymezen tak, že intervence do oblasti služeb v oblasti sociálního začleňování povedou k jeho naplnění. Dosažení cíle bude tedy vymezeno zejména nastavením cílových hodnot indikátorů. Bylo doporučeno věcné zpřesnění vymezení očekávaných výsledků.

6.4.4 Investiční priorita 4 Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků 6.4.4.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Plánované aktivity pravděpodobně povedou k očekávaným výsledkům, resp. k podpoře sociálního podnikání. Zdůvodnění Navržené aktivity jsou vhodně zaměřeny na podporu rozvoje a vzniku sociálních podniků, potřebné podpůrné infrastruktury a výměny zkušeností. Z hlediska zaměření intervencí evaluátor nepovažuje za vhodné principiálně upřednostňovat projekty, jejichž benefitem je více cílových skupin (viz Výběr operací). Naopak se ukazuje, že vyšší přínos mají projekty, které komplexně řeší specifické problémy konkrétní cílové skupiny (příp. lokality). Široce zaměřené projekty bez konkrétního záměru, pak většinou nejsou efektivní pro řešení problémů, které je třeba řešit. U sociálního podnikání (a nejen zde) bude pak záležet na konkrétním zaměření projektu, zda je vhodné zaměření pouze na jednu specifickou cílovou skupinu nebo je vhodnější širší záběr.

DOPORUČENÍ Doporučující • • •

Vypustit preferenci zaměření na projekty s „benefitem více cílovým skupinám“ (viz Výběr operací). Upravit vymezení aktivity jako: „Zakládání, rozšiřování a provoz…“ tak, aby bylo zřejmé, že primárně nejde o podporu provozu (viz také předchozí zpráva). Nedoporučujeme formulace typu „Specifický cíl podpoří“, „Prostřednictvím specifického cíle bude podporován“ v případě, že se jedná o zaměření aktivit.

6.4.4.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Investiční priorita je zaměřena na relevantní příjemce podpory.


72


Viz i předchozí zpráva: Příjemce doporučujeme vymezit jednoznačněji jako potenciální zakladatele sociálních podniků a jejich provozovatele a až následně specifikovat konkrétně.



Je nezbytné zajistit takové spolufinancování, které umožní zapojení NNO a podnikatelských subjektů.


6.4.4.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považujeme s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou. g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? Popis a vymezení prioritní osy lze označit za dostatečný tak, aby bylo možné zhodnotit jednotlivé aspekty a funkčnost celé PO, ve vazbě na Template. Vymezení specifického cíle, resp. příslušných očekávaných změn však evaluátor označil za ne příliš ambiciózní (ambicióznost bude dána cílovými hodnotami indikátorů).

6.4.4.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority


73

Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky? Funkčnost intervenční logiky Intervenční logiku lze u IP 4.4 celkově označit za funkční. Z hlediska funkčnosti intervencí je nezbytné zajistit komplementaritu mezi podporou z EFRR a ESF (IP 4.2 a IP 4.4). Tento aspekt je nyní řešen prostřednictvím výběrových kritérií. Na rizika toho přístupu bylo poukázáno v rámci řešení evaluační otázky 4.II c). Dosažení specifického cíle Specifický cíl je vymezen tak, že intervence do sociálního podnikání povedou k jeho naplnění. Dosažení cíle bude tedy vymezeno zejména nastavením cílových hodnot indikátorů.

6.4.5 Shrnutí za PO4 Je PO4 správně nastavena z hlediska intervenční logiky?

Zaměření jednotlivých investičních priorit se vhodně doplňuje. Z hlediska funkčnosti intervencí je však nezbytné v rámci prioritní osy zajistit komplementaritu mezi podporou z EFRR a ESF, která nebude žadatele vystavovat riziku neschválení navazujícího (komplementárního) projektu. Zaměření intervencí PO4 odpovídá potřebám hl. m. Prahy v dané předmětné oblasti, a to kromě nezbytné podpory plánování na úrovni MČ. Věcné vymezení specifických cílů lze označit za ne příliš ambiciózní, protože nepředpokládají dosažení skutečné systémové změny, ambicióznost cílů tak bude dána až nastavením cílových hodnot indikátorů. U IP 4.2 a 4.3 bylo doporučeno rozšíření vymezení očekávaných výsledků tak, aby skutečně pokrývaly hlavní problémy, které je třeba řešit a byla zajištěna návaznost plánovaných aktivit (některé z aktivit se totiž v očekávaných výsledcích nepromítají).


74

6.5 Zhodnocení Prioritní osy 5: Vzdělání a vzdělanost 6.5.1 Investiční priorita 1 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu 6.5.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď K možnostem dosažení plánovaných výsledků existují výhrady, jedná se ale především o doplnění chybějící aktivity (budování nových kapacit vzdělávacích zařízení). Po této úpravě lze předpokládat, že plánované aktivity povedou k očekávaným výsledkům. K problematice propojení projektů ESF a EFRR viz hodnocení k PO 4. Lze očekávat, že plánované aktivity mohou vést i k dalším výsledkům, především ve vazbě na trh práce, kdy bude umožněn většímu počtu rodičů návrat na trh práce díky větší dostupnosti vzdělávacích zařízení. Zdůvodnění Jak bylo již uvedeno výše, text na několika místech stále odkazuje na existenci tří investičních priorit PO 5 a vykazuje některé další drobné formální nedostatky. Pravděpodobně vlivem posledních úprav před dokončením hodnocené verze nebylo mezi aktivity IP 5.1 zahrnuto budování nových kapacit vzdělávacích zařízení, na které ale odkazuje popis IP, zaměření specifického cíle i výsledkový indikátor. Hodnotitel (na základě informací ŘO) považuje toto vypuštění za pouhé opominutí, které je ŘO již napravováno. Popis problémů a potřeb se zaměřuje především na popis nedostatku kapacit vzdělávacích zařízení v Praze. Menší prostor je ale věnován druhé plánované aktivitě – tedy zvyšování kvality vybavení tříd. Problém s kvalitou vybavení není podpořen argumentací o jejím současném nedostatečném stavu. Potřeba by měla být proto lépe identifikována. Dále, jak bylo uvedeno v části 4.II, je vhodné doplnit i data demografické prognózy, ne pouze aktuální stav. Hodnotitel spatřuje rozpor, resp. neprovázanost intervenční logiky, u identifikace problému nedostatku kapacit zařízení péče o děti do 3 let. Dle Společného strategického rámce na období 2014-2020, kde jsou v příloze definovány jednotlivé tematické cíle, je možné podporovat výstavbu zařízení péče o děti do 3 let z EFRR přes TC 9 (tedy v OP z prioritní osy 4). Hodnotitel doporučuje sladit zařazení podpory pro tato zařízení s Dohodou o partnerství, kde toto bude centrálně nastaveno. S problematikou podpory zařízení péče o děti do 3 let (jeslí) souvisí důsledné oddělování termínů vzdělávacích zařízení a zařízení péče o děti (viz doporučení k evaluační oblasti 4.I).


75

Očekávané výsledky jsou poměrně jasně popsané v části věnované popisu investiční priority a specifického cíle a především pak u popisu aktivit a jejích příspěvku ke SC. Zde je ovšem uveden přínos obou plánovaných aktivit (vybavení tříd i zřizování kapacit), což by mělo být po zařazení chybějící aktivity rozděleno. V hodnocené verzi zmiňovaná aktivita „zvýšení kvality vybavení tříd…“ totiž nemůže vést ke zřizování nových tříd, jak je zde nyní uvedeno. Po doplnění aktivit(y) lze konstatovat, že tyto plánované intervence povedou k definovaným očekávaným výsledkům. Zřizování nových tříd napomůže vyřešení problému s poddimenzovanými kapacitami vzdělávacích zařízení, který je právě v Praze kritický. Kladný efekt bude mít také zvyšování kvality vybavení tříd, které povede k vyšší efektivitě i inkluzivitě vzdělávání. Ze současného stavu popisu IP nejsou patrné další nepřímé dopady, které by negativně ovlivňovaly plánované intervence. Pozitivní změnou oproti předchozí hodnocené verzi OP je také jasnější provázanost IP 5.1 s IP 5.2 podpořená mj. při výběru projektů.

DOPORUČENÍ Nezbytné • • •

Zařazení plánované aktivity na vybudování nových či rekonstrukci stávajících kapacit vzdělávacích zařízení a s tím související úpravy textu (viz výše). Lépe podpořit a definovat potřebu intervence zaměřenou na zvýšení kvality vybavení tříd. Doplnit data, demografickou prognózu pro programové období prokazující potřebnost rozšíření kapacit vzdělávací infrastruktury (a návazně uvést zajištění flexibility u budované infrastruktury právě ve vazbě na věkové posuny).

6.5.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Vzhledem k tomu, že v části vymezení příjemců zůstal text OP nezměněn (a zpřesnění aktivit a výsledků nemělo na definování příjemců vliv), zůstávají platná zjištění z 1. Průběžné zprávy. Zároveň také platí doporučení zde uvedená, především k jednoznačnějšímu vymezení příjemců (na stejné úrovni) tak, aby nedocházelo k překryvům mezi definicemi. f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Vzhledem k tomu, že tato část OP zůstala nezměněna, zůstávají platná rámcová zjištění z 1. Průběžné zprávy.

6.5.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Do programu je nutné doplnit omylem vypuštěnou aktivitu na zřizování nových tříd (viz výše). Dále nebyla identifikována žádná chybějící aktivita.


76

6.5.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považuje hodnotitel s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou.

DOPORUČENÍ Bez doporučení

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? V této fázi posuzování textu je možno konstatovat, že popis investiční priority je dostatečný, aby bylo možno zhodnotit následující aspekty: Problémy a potřeby jsou jasně popsané, navázané na data a podpořené relevantními strategickými dokumenty. Intervence jsou na tyto problémy jasně navázané. Mezi aktivitami chybí vymezení aktivity na budování nových kapacit, přičemž v návaznosti na to je chybně vymezen i očekávaný příspěvek k naplňování SC u uvedené aktivity (viz výše). Horizontální principy (principy rovnosti mezi muži a ženami, nediskriminace a udržitelného rozvoj) nejsou v popisu IP přímo zmíněny. Vliv na horizontální principy mají ale aktivity zaměřené na zvýšení kapacit vzdělávacích zařízení, které umožní rodičům (především ženám) návrat na trh práce. V IP 5.1 jsou uvedeny společné i specifické indikátory, které nejsou vždy dostatečně popsané (např. indikátor „Kapacita podporované péče o děti, nebo infrastrukturu ve vzdělávání“). V některých případech je vhodné doplnit další indikátory. K indikátorům více viz evaluační oblast 7. Je vymezeno, že formou podpory budou individuální projekty, což je hodnotitelem považováno za dostatečný popis. Detailněji je uveden výběr operací, který vhodně reaguje na komplementaritu IP 5.1 i 5.2, vhodným způsobem podporuje partnerství a multiplikační efekty.

DOPORUČENÍ Uvedena v předcházejících částech hodnocení.

6.5.1.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky?


77

Funkčnost intervenční logiky Až na nejasnosti ve vymezených aktivitách (kde předpokládáme, že došlo k formálnímu pochybení) naplňuje intervenční logika náležitosti z hlediska relevance a účinnosti a lze ji považovat za funkční. Dosažení specifického cíle Očekávané výsledky intervencí jasně vedou k naplnění specifického cíle tak, jak byl definován. Zároveň je důležité upozornit na riziko dlouhodobosti investičních projektů výstavby či rekonstrukce vzdělávací infrastruktury v kontrastu s relativně rychlým vývojem v demografické struktuře obyvatel Prahy.

6.5.2 Investiční priorita 2 Předcházení a omezování předčasného ukončování školní docházky podporou rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání 6.5.2.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Odpověď Lze předpokládat, že plánované aktivity povedou k očekávaným výsledkům. Lze očekávat, že plánované aktivity povedou i k dalším výsledkům, především zlepšení kvality vzdělávacího systému, jeho otevřenosti a přiblížení trhu práce. Zdůvodnění Popis problémů a potřeb prioritní osy se zaměřuje především na popis nedostatku kapacit vzdělávacích zařízení v Praze. V daleko menší míře je věnován prostor problematice druhé investiční priority – tedy předcházení a omezování předčasného ukončování školní docházky podporou rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Popis specifického cíle se věnuje pouze popisu přístupu a aktivit využitých pro řešení problému. Částečně je problém větší rovnoprávnosti v přístupu ke vzdělávání a kvality vzdělávání podpořen argumentací v kapitole 1.7, i zde je ale problém rovnoprávnosti přístupu vymezen především vzhledem k nedostatečným kapacitám zařízení (ke zvážení je, zda zařadit některé z argumentů místo v úvodní kapitole přímo pod specifický cíl). Potřeba by měla být dle názoru hodnotitele lépe identifikována, a to také v kapitole 2 ve vazbě na strategické dokumenty. Existenci problému na území hl. m. Prahy je potřeba podložit relevantními daty a argumentací, což v současné verzi OP chybí. Oproti první hodnocené verzi došlo ve vymezení zaměření specifického cíle i definovaných aktivit k výraznému posunu v kvalitě. Přesto text stále obsahuje některé nepřesnosti (viz otázka 4.II j) k transparentnosti). Tedy definice první plánované aktivity, očekávané příspěvky k aktivitám 3 a 6, zpřesnění popisu specifického cíle atd. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

78

Vzhledem k deklarované snaze zpracovatele OP o podporu zařízení péče o děti do 3 let hodnotitel doporučuje lépe definovat zařízení / věkové skupiny dětí, na které se podpora vztahuje. Vzhledem k existenci předškolního vzdělávání (d 3 let věku) se lze domnívat, že aktivita „alternativní formy nerodičovské předškolní péče“ bude také zaměřena pouze na děti od 3 let. Hodnotitel navrhuje obecnější označení zařízení a jeho účastníků tak, aby z ESF mohly být podporovány i mladší děti (vzhledem k tomu, jak je ve Společném strategickém rámci nastavena podpora z ESF přes TC 10, kde je možné podporovat opatření „odstranění překážek přístupu, s nimiž se potýkají děti ze znevýhodněných rodin, zejména v prvních letech života (0-3 roky)“). Pozitivní změnou oproti předchozí hodnocené verzi OP je také jasnější provázanost IP 5.1 s IP 5.2 podpořená mj. při výběru projektů.

DOPORUČENÍ Nezbytné • •

Posílit argumentaci problému rovnoprávnosti přístupu ke vzdělávání. Dopracovat texty k IP 5.2, viz zjištění a doporučení v otázce 4.II j).

6.5.2.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Vzhledem k tomu, že v části vymezení příjemců zůstal text OP nezměněn (a zpřesnění aktivit a výsledků nemělo na definování příjemců vliv), zůstávají platná zjištění z 1. Průběžné zprávy. Zároveň také platí doporučení zde uvedená, především k jednoznačnějšímu vymezení příjemců (na stejné úrovni) tak, aby nedocházelo k překryvům mezi definicemi. f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Vzhledem k tomu, že tato část OP zůstala nezměněna, zůstávají platná rámcová zjištění z 1. Průběžné zprávy.

6.5.2.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Odpověď Hodnotitelem byly identifikovány další aktivity vhodné pro dosažení očekávaných výsledků a cílů programu. Jedná se o dříve navrhované jazykové vzdělávání pro cizí státní příslušníky a dále o podporu středních odborných škol (středoškolská studia jiná než gymnaziálního typu). Dále lze doporučit zaměření na podporu mladších dětí (0-3 roky). Zdůvodnění Jak bylo uvedeno již v 1. Průběžné zprávě, specifikem hl. m. Prahy je mj. právě vysoký podíl cizích státních příslušníků. Jedná se o velmi regionálně specifický problém, který je vhodné řešit právě Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

79

intervencemi OP Praha – pól růstu ČR. Jazyk je jedním ze základních předpokladů pro integraci, a proto by měla být tato část pro stanovený specifický cíl jednou z priorit. Z nastavených aktivit ale nevyplývá jejich zaměření na jazykovou podporu dětí migrantů. V návaznosti na vymezené hlavní problémy HMP v kapitole 2.2 (Nízká mobilita žáků ze sociálně vyloučených, sociálním vyloučením a chudobou ohrožených rodin do vyšších stupňů vzdělávání a Nízký zájem o středoškolská studia jiná než gymnaziálního typu, včetně definic problémů v kap. 1.7 a 1.9), s cílem podpořit vyšší prostupnost a návaznost jednotlivých stupňů vzdělávání lze doporučit zaměření IP 5.2 také na podporu zájmu o střední odborné vzdělávání (např. zvyšováním motivací žáků, vč. žáků znevýhodněných). Tím se mj. přiblíží nabídka poptávce na trhu práce. Jak je uvedeno v kapitole 1.7: „Celý systém (zejména v rovině nabídky) je tedy třeba rozvíjet tak, aby absolventi mohli získat poznatky a dovednosti potřebné pro své uplatnění v praxi a aktuální trend klesající úrovně jejich praktické připravenosti se obrátil.“ Na zlepšení kvality vzdělávání je (pravděpodobně) zaměřena již první jmenovaná aktivita IP 5.2, hodnotitel tedy dále navrhuje zaměřit aktivity i ve směru podpory zájmu a motivací se jasným zdůrazněním prvku inkluzivity. Jak je uvedeno u otázky b), dle definice TC je možné podporovat i začleňování dětí ze znevýhodněných rodin, již ve věku 0-3 roky. Hodnotitel proto navrhuje definovat cíle IP 5.2 i jednotlivých aktivit obecněji, aby mohla být zahrnuta i podpora těchto věkových skupin dětí 20 .


•

Zahrnout aktivitu na jazykovou podporu pro děti migrantů mezi klíčové podporované aktivity (případně zdůraznit, že je možné tuto aktivitu podporovat v rámci již zmíněných typových aktivit). Zvážit zahrnutí aktivit na podporu zájmu o středoškolské odborné vzdělávání.

6.5.2.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navrženou formu podpory považuje hodnotitel s ohledem k dané věcné problematice za vhodnou.

DOPORUČENÍ Bez doporučení

20

Opět doporučujeme sladit přístup k této problematice s Dohodou o pa rtners tví, kde toto bude centrá l ně na s ta veno.


80

g) Je popis investiční priority os (tzn. popis cílů, podporovaných aktivit, investičních priorit, popis výběru operací, využití finančních nástrojů apod.) dostatečný? V této fázi posuzování textu je možno konstatovat, že popis investiční priority je dostatečný, aby bylo možno zhodnotit následující aspekty: Intervence prioritní osy reagují pouze na konstatování potřeby zrovnoprávnění přístupu, ale samotný problém není v IP popsán. Zmiňovány jsou „rodící se potíže“, ale tyto potíže již nejsou blíže specifikovány. Intervence tedy nereagují na problémy podložené argumenty. Definice specifického cíle je částečně převzata z původně hodnocené verze programu a odráží pouze některé aspekty podporovaných aktivit. Popisovány jsou intervenční opatření řešící „rodící se potíže“, ale potíže / problémy / potřeby samotné popsané nejsou. Specifický cíl je popsán v obecné rovině jako podpora inkluzivity vzdělávání, ale kvůli výše zmíněné chybějící definici problému, není vhodně navázán na současnou situaci. Aktivity jsou jasně popsané, k jejich zpřesnění napomáhá definování očekávaných příspěvků k naplňování SC. Horizontální principy (principy rovnosti mezi muži a ženami, nediskriminace a udržitelného rozvoj) nejsou v popisu IP přímo zmíněny. Vliv na horizontální principy mají ale aktivity zaměřené na zrovnoprávnění přístupu ke vzdělávání např. na integraci ohrožených a vyloučených dětí. Všechny aktivity jsou nastaveny tak, aby byly rovným způsobem zapojeny děti bez ohledu na pohlaví, rasový a etnický původ, náboženské vyznání či zdravotní postižení a naopak byla těmto dětem umožněna inkluze do vzdělávacího systému. V IP 5.2 jsou uvedeny společné i specifické indikátory, které nejsou vždy dostatečně popsané. K indikátorům více viz evaluační oblast 7. Je vymezeno, že formou podpory budou individuální projekty, což je hodnotitelem považováno za dostatečný popis. Detailněji je uveden výběr operací, který vhodně reaguje na komplementaritu IP 5.1 i 5.2, vhodným způsobem podporuje partnerství a multiplikační efekty.


Popsat problém v inkluzivitě vzdělávání, zdůvodnit potřebu podpory.

6.5.2.5 Shrnutí a odpověď na globální evaluační otázku Globální evaluační otázka – pro úroveň investiční priority Je OP Praha – pól růstu ČR a jeho individuální celky správně nastaven z hlediska intervenční logiky?


81

Funkčnost intervenční logiky Intervenční logika IP 5.2 naplňuje náležitosti z hlediska relevance a účinnosti a lze ji považovat za funkční s výhradou. Dle výše uvedených zjištění je nutné doplnit podložení problému začleňování znevýhodněných a potřeby jejich podpory pro větší provázání začátku intervenční logiky, tedy napojení aktivit na identifikované problémy a potřeby. Dosažení specifického cíle Očekávané výsledky intervencí vedou k naplnění specifického cíle tak, jak byl definován. Pro lepší napojení je vhodné více vyladit definování očekávaných příspěvků aktivit a dalších nepřesností uváděných výše.

6.5.3 Shrnutí za PO5 Je PO5 správně nastavena z hlediska intervenční logiky? Pro zajištění funkčnosti intervenční logiky a jejího prokázání je u prioritní osy 5 doplnit vymezení aktivit IP 5.1, jak bylo uvedeno výše a doplnit podložení problému začleňování znevýhodněných a potřeby jejich podpory z IP 5.2.


82

6.6 Zhodnocení Prioritní osy 6: Technická pomoc 6.6.1 Hodnocení a doporučení 6.6.1.1 Zhodnocení přínosů intervencí b) Jaký budou mít intervence/aktivity z OP Praha – pól růstu ČR přínos (včetně širších souvislostí – např. nepřímé dopady a jejich rizika atp.)? Ve vymezení intervencí PO 6 nedošlo od poslední hodnocené verze k žádným změnám, proto je stále v platnosti zhodnocení z 1. Průběžné zprávy. Aktivity jsou vhodně nastaveny, směřují k řešení popsaných problémů a naplnění definovaných cílů, přičemž klíčovými jsou především aktivity na podporu žadatelů, výběr projektů, poradenství příjemcům atd. Doporučení zůstávají v 1. PZ, tedy doporučení na zařazení aktivity související s přípravou dalšího programového období po ukončení OP Praha – pól růstu ČR do podporovaných aktivit PO 6.

6.6.1.2 Zhodnocení příjemců podpory c) Jsou prioritní osy zaměřené na relevantní příjemce podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Otázka není pro prioritní osu 6 relevantní – dle poslední verze šablony pro operační program (Template and guidelines for the content of the Operational programme, verze 3 z 21. 5. 2013) nemusí být příjemce v popisu prioritní osy zaměřené na technickou pomoc zmíněn. f) Je vhodně nastaveno spolufinancování ze strany příjemců podpory z OP Praha – pól růstu ČR? Není pro technickou pomoc relevantní.

6.6.1.3 Zhodnocení alternativních intervencí d) Je možné požadovaných výsledků dosáhnout jinými aktivitami, než které popisuje OP Praha – pól růstu ČR? Ve vymezení intervencí PO 6 nedošlo od poslední hodnocené verze k žádným změnám, proto je stále v platnosti zhodnocení z 1. Průběžné zprávy. Jedná se o zařazení identifikovaných chybějících aktivit k průběžnému sledování a vyhodnocování absorpční kapacity, zájmu ze strany potenciálních žadatelů o jednotlivé oblasti podpory, vývoje jejich potřeb, specifické skupiny apod. A dále zařazení aktivity na stabilizaci personálních kapacit ŘO (blíže viz 1. PZ).


83

6.6.1.4 Zhodnocení forem podpory e) Jsou v OP Praha – pól růstu navrženy vhodné (resp. nejefektivnější) formy podpory v kontextu podporovaných aktivit a příjemců (např. vratné a nevratné formy podpory)? Navržená forma podpory u PO 6 je v kontextu podporovaných aktivit a příjemců vhodná a efektivní.

6.6.2 Shrnutí za PO 6 Je PO 6 správně nastavena z hlediska intervenční logiky? V textu OP k prioritní ose 6 nedošlo od poslední hodnocené verze k žádným změnám, z hlediska intervenční logiky je PO 6 vhodně nastavena. V platnosti zůstávají zjištění k funkčnosti intervenční logiky i dosahování specifického cíle z 1. Průběžné zprávy (např. doplnění některých aktivit přesněji zacílených na očekávané výsledky).


84

7 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 7 – Nastavení systému monitorování a evaluací programu Globální evaluační otázka Je zajištěno efektivní sledování pokroku implementace OP Praha – pól růstu ČR?

Přehled specifických evaluačních otázek ( řešených v této průběžné zprávě) a) Jsou navržené indikátory v prioritních osách a jejich investičních prioritách relevantní a jasné a v souladu s požadavky a doporučeními (viz požadavky Evropské komise a metodické pokyny MMR – NOK uvedené v podkapitole „Klíčové referenční dokumenty“)? b) Reflektují navržené indikátory výstupu v prioritních osách a v jejich investičních prioritách aktivity, cíle prioritních os a nejvýznamnější očekávaný výsledek priorit OP (resp. přispěje navrhovaný výstup ke změně hodnoty indikátoru výsledku) s ohledem na potenciální externí vlivy? c) Jsou indikátory výsledků pro jednotlivé prioritní osy a jejich investiční priority dostatečně průkazné pro zajištění zhodnocení, že operace podporované v dané prioritní ose budou přispívat k očekávané změně a tím k naplnění cíle (indikátor by měl pokrýt nejdůležitější očekávanou změnu), resp. jsou „police responsive“? d) Jsou společné indikátory výstupů v případě EFRR investičních priorit vhodně zvoleny v návaznosti na priority, podporované aktivity a specifické cíle? e) Je zajištěno dostatečné pokrytí ESF investičních priorit pomocí společných a specifických indikátorů (dle návrhu Obecného nařízení jsou společné indikátory výstupů a výsledků povinné pro každou investiční prioritu ESF)? f) Jsou indikátory nastavené v souladu s požadavky návrhu Obecného nařízení, Přílohy č. V – ex-ante kondicionalita č. 7 (např. požadavky jako je robustnost, statistická validace, jasný normativní výklad, soulad se strategiemi), s požadavky a doporučeními kladenými na indikátory EFRR a ESF a s Metodickým pokynem Zásady tvorby a používání indikátorů v programovém období 2014 – 2020 (MMR – NOK)? h) Pokrývají všechny navržené indikátory veškerá důležitá hlediska investičních priorit a prioritních os OP?


85

Přístup: Posouzení vhodnosti indikátorů navržených v programu bylo ve formátu .XLS předáno spolu s tímto dokumentem. Posouzení zahrnuje zhodnocení požadavků kladených na programové indikátory z hlediska relevance, citlivosti, robustnosti, srozumitelnosti, normativisty a dostupnosti a pokrývá tak řešení otázek a), b), částečně c) a f). Evaluační otázka d) je rovněž řešena v rámci přiloženého .XLS souboru, kde jsou identifikovány případné nezahrnuté společné indikátory EFRR, které evaluátor pro danou investiční prioritu považuje za relevantní. Celkové posouzení nastavení indikátorové soustavy z hlediska vhodnosti a úplnosti pokrytí očekávaných výstupů a výsledků (otázky c), e) a h)) je pak provedeno v textu zprávy níže. Otázky g), i) – n) budou řešeny až v dalších fázích evaluace.

7.1 Zhodnocení Prioritní osy 1: technologického rozvoje a inovací

Posílení

výzkumu,

7.1.1 Investiční priorita 1 Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací a vyvíjení vzájemných vazeb mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a vysokoškolskými institucemi, atd. Navržené indikátory výstupů a výsledků jsou v optimálním členění ve smyslu sledování výstupu a výsledku PO 1. Dále jsou zpravidla (až na výjimky popsané přímo v xls. dokumentu) relevantní ve vztahu k soupisu vymezených podporovaných aktivit. Odpovídají navrženým cílům a intervencím v rámci PO1. Navržené indikátory pokrývají důležitá hlediska investičních priorit. Ke zvážení je však opětovné zařazení sledování hlediska pracovníků a zaměstnanců VaV ve vztahu k podpořeným projektům. V některých případech by bylo vhodné vyjasnění definice indikátoru ve smyslu jeho srozumitelnosti (normativní výklad), dostupnosti a existující statistické praxi. Hodnoty některých indikátorů (převážně část Specifické výstupové indikátory) jsou až řádově nižší, nežli by být měly, a to především s ohledem na již realizované či očekávané investice do podpůrné inovační infrastruktury i služeb. Pakliže by tomu tak zůstalo, dané indikátory prakticky pozbývají smyslu, resp. nedostatečně by prokazovaly význam intervencí do oblasti VaV a inovací, přestože by se nepochybně měly sledovat.



86

•

• • •

Upravit pojmosloví indikátorů ve vztahu k ustáleným pojmům používaným v rámci zákonného statistického zjišťování jak inovační aktivity firem, tak jejich výzkumně vývojové aktivity 21 . S tím souvisí i pojmové rozšíření některých indikátorů (například pojem „nový výrobek“ je možné rozšířit ve smyslu „procesní inovace, inovace služby, marketingové inovace apod.). Tržby vztahovat pouze k produktům, službám, které byly prostřednictvím projektu inovovány, nikoli k celkovým tržbám podpořené firmy. Zařadit sledování pracovníků a zaměstnanců VaV (nárůst, stav) ve vztahu k podpořeným podnikům a projektům.

7.2 Zhodnocení Prioritní a energetické úspory

osy

3:

Udržitelná

mobilita

7.2.1 Investiční priorita 1 Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení Navržené indikátory výstupů a výsledků navazují vhodně na definované výstupy aktivit a předpokládané výsledky investiční priority s dílčími výhradami – výjimky jsou uvedeny v přiloženém .xls přehledu. V případě indikátoru „Energetická účinnost – snížení primární spotřeby energie ve veřejných budovách“ není zcela jasné, zda zachycuje výstupy všech předpokládaných aktivit, tedy opatření na všech typech zařízení, u nichž se úspora energie předpokládá. Indikátor je zaměřen jen na veřejné budovy a nikoli výslovně na energetickou účinnost i jiných objektů a zařízení tvořících náplň dalších aktivit IP. Jestliže bude tento MI schopen pokrýt i objekty a zařízení dopravní infrastruktury je jeho použití bez výhrad. Pro opačný případ je navržen indikátor Energetická účinnost - snížení primární spotřeby energie


21

ttp://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prakticky_seznam_prikladu_inovaci_verze_ti2010/$File/ti2010_prikla dy_i nova ci .pdf http://www.czs o.cz/cs u/reda kce.ns f/i /dota zni k_o_i nova ci ch_ti _2010/$Fi l e/ti 2010.pdf http://www.czs o.cz/cs u/2012edi cni pl a n.ns f/t/E9002B0813/$Fi l e/960112m.pdf Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

87

•

Zvážit zařazení ukazatele „Energetická účinnost - snížení primární spotřeby energie“ , jenž by v případě potřeby pokrýval aktivity související s energetickou účinností veřejného osvětlení, zařízení dopravní infrastruktury apod.

7.2.2 Investiční priorita 2 Podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu Navržené indikátory v zásadě vhodně navazují na intervenční logiku IP 2 PO2. Navržené indikátory však plně nepokrývají všechny podporované aktivity. Kromě MI uvedených v programu zpracovatel doporučuje zavést ukazatele pro sledování realizace dalších aktivit předpokládaných v návrhu programu: •

•

například počty zastávek MHD s realizovaným opatřením k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu, upravených světelných signalizačních zařízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů, upravených souborů dopravního značení, upravených parkovacích míst směřujících k plynulejšímu průjezdu tramvají nebo autobusů, vytvořených míst v úschově B+R, počet vytvořených míst pro dobíjení elektromobilů. V případě MI Snížení emisí CO2 je nutné stanovit metodiku pro výpočet CO2 - např. určit hodnotu na 1 l nafty atp.


Stanovit metodiku pro výpočet CO2 - např. určit hodnotu na 1 l nafty atp.

Doplňující / k diskuzi: •

Monitorovat také počet zastávek MHD s realizovaným opatřením k rychlejšímu a bezpečnějšímu nástupu a výstupu, počet upravených světelných signalizačních zařízení pro preferenci tramvají nebo pro preferenci autobusů, počet upravených souborů dopravního značení, počet upravených parkovacích míst směřujících k plynulejšímu průjezdu tramvají nebo autobusů, počet vytvořených míst v úschově B+R, počet vytvořených míst pro dobíjení elektromobilů.


88

7.3 Zhodnocení Prioritní osy 4: začleňování a boj proti chudobě

Podpora

sociálního

7.3.1 Investiční priorita 1 Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám Komentáře k navrženým indikátorům viz předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Dále doporučujeme zahrnout sledování počtu podpořených subjektů, tj. informace spojená s otázkou zajištění potřebné sítě služeb, kdy není rozhodující pouze počet podpořených osob (kapacity), ale rovněž počet služeb jako takových.

DOPORUČENÍ Viz text a předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Další: •

zachytit počet podpořených služeb (jako výstupový indikátor)

7.3.2 Investiční priorita 2 Podpora sociálních podniků Zůstávají komentáře z předchozí zprávy: •

V rámci MI výsledku nejsou zachyceny výsledky podpory rozvoje/budování podpůrné infrastruktury. Tyto doporučujeme doplnit.

•

Doporučujeme doplnit MI, který by měřil počet zaměstnaných sociálně vyloučených osob 6 měsíců po ukončení projektu (v případě provazby na intervence ESF bude zajištěno na základě společných indikátorů ESF). Tento indikátor doporučujeme sledovat spolu se sledováním počtu fungujících podniků (viz navržený indikátor v programu).

Program opomíjí některé z relevantních společných indikátorů EFRR týkající se rozvoje podnikání (návrh relevantních indikátorů viz xls).

DOPORUČENÍ Viz text a předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Další: • •

zachytit výsledky podpory rozvoje/budování podpůrné infrastruktury sledovat počet vytvořených pracovních míst 6 měsíců po poskytnutí podpory


89

•

doplnit relevantní společné indikátory EFRR

7.3.3 Investiční priorita 3 Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Navržené indikátory nepokrývají dle názoru evaluátora hlavní zaměření intervencí, kterým je podpora služeb. Doporučujeme proto přidat indikátor měřící rozsah podpořených kapacit. U tohoto indikátoru je nezbytné zajisti jeho vykazovatelnost napříč různými druhy služek. Ke zvážení navrhuje sledování denní kapacity služeb. Dále doporučujeme zahrnout sledování počtu podpořených subjektů, tj. informace spojená s otázkou zajištění potřebné sítě služeb, kdy není rozhodující pouze počet podpořených osob (kapacity), ale rovněž počet služeb jako takových. Navržené výsledkové indikátory (jedná se o společné indikátory ESF) považuje evaluátor za relevantní vzhledem k charakteru podpory jen částečně. Indikátory jsou totiž primárně zaměřeny na sledování umístění klienta na trh práce. Doporučujeme spíše, jako hlavní indikátor, sledovat úspěšné naplnění individuálního plánu klienta (viz i doporučení v předchozí zprávě ke sledování úspěšně podpořené osoby). Pozn.: celkové nastavení indikátorů v předmětné oblasti sociálního začleňování doporučujeme nastavit v návaznosti na výstupy projektu „Indikátory strategie v potlačování chudoby a sociálního vyloučení“, který řeší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a jehož výstupy by měly být k dispozici v prosinci roku 2013.

DOPORUČENÍ Viz text a předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Další: • •

zachytit počet podpořených služeb (jako výstupový indikátor) a jejich kapacity celkové nastavení indikátorů v předmětné oblasti sociálního začleňování doporučujeme nastavit v návaznosti na výstupy projektu „Indikátory strategie v potlačování chudoby a sociálního vyloučení“

7.3.4 Investiční priorita 4 Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků Platné zůstává hodnocení z předchozí zprávy: •

Navržené indikátory zahrnují (kromě Počtu nově vytvořených/inovovaných produktů) pouze indikátory zaměřené na počet podpořených osob. Doporučujeme proto přidat indikátory výstupu sledující i počty podpořených sociálních podniků (Počet podpořených již existujících


90

sociálních podniků, Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře) a výsledku (Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře, které fungují i po ukončení podpory po 6 měsících po ukončení podpory). Při sledování podpořených osob doporučujeme zajistit sledování podpořených klientů.

DOPORUČENÍ Viz text a předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Další: •

přidat sledování v textu navržených indikátorů

7.4 Zhodnocení Prioritní osy 5: Vzdělání a vzdělanost Investiční priority financované z ESF Celkově nejsou zahrnuty společné MI pro sledování podpory společností (počet projektů implementovaných MSP, NNO, veřejný sektor). Dále není zahrnuto sledování dlouhodobých společných výsledků na úrovni klientů (viz příloha nařízení k ESF).

7.4.1 Investiční priorita 1 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu Komentáře k navrženým indikátorům viz předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Výstupový indikátor měřící kapacitu zařízení není jasně identifikován – především se jedná o definici „podporované péče nebo infrastruktury“, kdy není jasné, zda se jedná o zařízení s novým vybavením či zařízení s nově vybudovanými kapacitami.


Přepracovat indikátor „Kapacita podporované péče o děti, nebo infrastrukturu ve vzdělávání“ pro větší srozumitelnost


91

7.4.2 Investiční priorita 2 Předcházení a omezování předčasného ukončování školní docházky podporou rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Jelikož nedošlo u vymezených indikátorů k podstatným změnám, hodnocení zůstává většinou stejné jako u 1. Průběžné zprávy. Komentáře k navrženým indikátorům viz předané zhodnocení indikátorů v souboru xls. Stále platí, že výsledkový MI „Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začleněných do integrovaných tříd na celkovém počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ bylo problematické hodnotit, protože nebyl doložen způsob jeho vykazování a výpočtu, což je v tomto případě zcela zásadní.

DOPORUČENÍ U MI byly v zásadě doporučeny zpřesnění definic jednotlivých MI, viz .xls a 1. Průběžná zpráva.


92

8 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 8 – Administrativní kapacita, implementační systém, a zapojení partnerů programu 8.1 Hodnocení nastavení implementačního systému V rámci evaluace bylo hodnoceno, zda je pro implementaci OP Praha připravována/plánována dostatečná administrativní kapacita, která zajistí implementaci operačního programu. Partnerství představuje dlouhodobě jeden z hlavních principů implementace programů fondů EU. V rámci přípravy programovacího období je řádné zapojení partnerů do všech fází operačních programů zdůrazňováno zástupci EK (např.: neformální připomínky EK ke stávající verzi Dohody o Partnerství). V rámci evaluace byl posuzován princip zapojení partnerů do přípravy OP a dále zajištění uplatnění principu partnerství i v dalších fázích implementace OP.

Přehled úkolů a otázek Je správně nastaven implementační systém OP Praha – pól růstu ČR s ohledem na administrativní kapacitu, princip zapojení partnerů, a dosavadní zkušenosti při implementaci OPPA a OPPK? a) Je zajištěna dostatečná a přitom přiměřená administrativní kapacita řídicího orgánu pro řízení a implementaci OP Praha – pól růstu ČR s ohledem na dosavadní zkušenosti při řízení a implementaci OPPA a OPPK? b) Je nastaven implementační systém, který zaručí dodržení principů 3E, resp. v češtině 5U při provádění všech činností v rámci implementace OP Praha – pól růstu ČR při zohlednění dosavadních zkušeností při řízení a implementaci OPPA a OPPK? c) Jsou, resp. budou, dostatečně zohledněny principy partnerství při přípravě, resp. implementaci OP Praha – pól růstu ČR?

8.1.1 Administrativní kapacita Východiska V rámci druhé fáze hodnocení aktuální verze OP Praha, již byl dostupný podrobnější popis zapojení zprostředkujícího subjektu do implementace OP. Ani v případě aktuální verze není ZS podrobně specifikován a není možné v plném rozsahu administrativní kapacitu řádně posoudit. K celkovému a Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

93

úplnému posouzení administrativní kapacity tak dojde v Závěrečné zprávě, kde již budou potřebné informace k roli ZS v plné míře k dispozici. Postup řešení evaluační otázky V části evaluační otázky týkající se administrativní kapacity evaluační tým opět posuzoval následující 2 podotázky v souladu s již proběhlým prvním hodnocením: o

Je zajištěna dostatečná a přitom přiměřená administrativní kapacita řídicího orgánu pro řízení a implementaci OP Praha – pól růstu ČR s ohledem na dosavadní zkušenosti při řízení a implementaci OPPA a OPPK?

o

Je nastaven implementační systém, který zaručí dodržení principů 3E, resp. v češtině 5U při provádění všech činností v rámci implementace OP Praha – pól růstu ČR při zohlednění dosavadních zkušeností při řízení a implementaci OPPA a OPPK?

Postup evaluačního týmu při zpracování odpovědi na evaluační otázku lze shrnout následujícím schématem, kdy byly posuzovány především změny v návrhu operačního programu a aktivity realizované v rámci přípravy OP, které by mohly ovlivnit odpovědi na jednotlivé dílčí otázky.

Postup evaluačního týmu pak spočíval v postupném řešení jednotlivých operacionalizovaných otázek. V případě, že byla podotázka vyhodnocena kladně, došlo k postupu na další (navazující otázku). V případě postupného průchodu celým spektrem otázek je celá evaluační otázka považována za zodpovězenou ve smyslu naplnění všech požadavků pro operační program v problematice administrativní kapacity. Postup aktivit evaluačního týmu u jednotlivých operacionalizovaných podotázek je uveden níže v části zdůvodnění odpovědi. Jednotlivé otázky byly primárně posuzovány s ohledem na realizované změny (oproti předcházející hodnocené verzi a stavu příprav). V případě významných změn byla otázka znovu komplexně zhodnocena.


94

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ – ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKU Implementační systém je s ohledem na administrativní kapacitu řádně nastavován a plánován, a to s ohledem na fázi přípravy OP Praha. Zapojení ZS do implementace OP bude posouzeno v Závěrečné zprávě. ZDŮVODNĚNÍ ODPOVĚDI Byly v rámci administrativní kapacity zohledněny zkušenosti z předchozích období? V souladu s předchozí verzí hodnocení této podotázky je i nadále Operační program Praha – pól růstu ČR připravován především na základě zkušenosti z realizace operačních programů OPPK a OPPA. Do přípravy programu, respektive nastavení a plánování administrativní kapacity jsou nadále zapojeny subjekty (Kancelář strategie a rozvoje ÚRM, Odbor evropských fondů MHMP atd.) s přímou zkušeností se zajištěním dostatečné administrativní kapacity z předchozích programovacích období (2004–2006 a 2007–2013). Je tak zajištěna možnost využití předchozích zkušeností, dobré praxe a znalosti identifikovaných rizik z předchozího období. Zpracovatel považuje zohlednění předchozích zkušeností pro plánování a nastavení administrativní kapacity za dostatečné s ohledem na stav příprav operačního programu. Byly v rámci přípravy OP identifikovány potřebné struktury k následné implementaci OP? V rámci přípravy operačního programu byla oproti předcházející hodnocené verzi doplněna tabulka povinných subjektů pro implementaci OP o další údaje, viz níže. Tabulka 5: Povinné subjekty pro implementaci úřad/orgán

Řídicí orgán

název úřadu/orgánu

vedení úřadu (odpovědná osoba)/orgánu

Hl . m. Pra ha / MHMP – Primátor/ředitelka Odbor evropských fondů

adresa

Ma ri á ns ké ná m. 2 110 00 Pra ha 1 Čes ká republ i ka

telefon

e-mailová adresa

+420 236 002 [email protected] 554

Zprostředkující subjekt bude identifikován v další fázi přípravy/implementace OP Praha (viz níže). Zprostředkující subjekt pro finanční nástroje

Národní orgán pro Mi ni s ters tvo pro Ministr koordinaci mís tní rozvoj ČR

Sta roměsts ké ná m. +420 224 861 [email protected] 111 6 110 15 Pra ha 1 Čes ká republ i ka

Platební a certifikační orgán

Mi ni s ters tvo fi na ncí Ministr/Náměstek ČR

+420 257 041 [email protected] Letens ká 525/15 118 10 Pra ha 1 – 111 Ma l á Stra na Čes ká republ i ka

Auditní orgán

Mi ni s ters tvo fi na ncí Ministr/Náměstek ČR

+420 257 041 [email protected] Letens ká 525/15 118 10 Pra ha 1 – 111 Ma l á Stra na Čes ká republ i ka


95

U jednotlivých klíčových subjektů tak byly doplněny údaje, které jsou v době předložení verze OP evaluačnímu týmu aktuální a které odpovídají požadavkům na identifikaci povinných subjektů. V rámci Zprostředkujících subjektů není ve stávající fázi možné posoudit jejich relevanci vzhledem k nedostatku informací stávající fáze přípravy OP. Vzhledem k nedostatku informací o plánovaném zapojení Zprostředkujících subjektů do realizace OP není možné řádně zhodnotit stávající verzi OP Praha ve vztahu k administrativní kapacitě. Hodnocení bude provedeno po zajištění dostatečných informací a podkladů. Byly při přípravě OP identifikovány činnosti/procesy, jež musí být v rámci realizace OP realizovány? Hodnocená verze OP, obsahuje v kapitole 8.1 identifikované klíčové aktivity/makroprocesy, jejichž realizaci je nezbytné zajistit pro řádnou implementaci OP Praha. Jednotlivé činnosti a jejich přiřazení především u řídícího orgánu vycházejí z návrhu Obecného nařízení. Celkově lze při přípravě OP identifikovat aktivity vedoucí k zajištění následujících procesů, které vymezují celkové aktivity realizace OP: o

Vyhlašování výzev

o

Podpora absorpční kapacity

o

Výběr a hodnocení projektů

o

Správa a monitoring projektů

o

Kontrola realizace projektů a programu

o

Realizace plateb

o

Komunikace na všech úrovních

o

Administrace nesrovnalostí

o

Monitoring a hodnocení OP

o

Audit

Jednotlivé aktivity/procesy jsou přiřazeny subjektům, které je budou realizovat. Vybrané procesy pak budou delegovány na doposud nedostatečně specifikované Zprostředkující subjekty. Identifikaci činností nezbytných k realizaci OP Praha hodnotitel považuje za dostatečnou. Jsou jednotlivým aktivitám přiřazeny odpovídající struktury? V souladu s předchozí otázkou bylo posuzováno, zda jsou jednotlivým identifikovaným aktivitám přiřazeni odpovídající realizátoři/odpovědné subjekty. Indikativní výčet aktivit a přiřazených subjektů zodpovědných za jejich realizaci je uveden v návrhu programu v kapitole 8.1, kdy jsou jednotlivým subjektům přiřazeny odpovídající aktivity. Zejména pak


96

u řídicího orgánu jsou identifikovány hlavní zainteresované subjekty, které se budou podílet na realizaci aktivit ŘO. Jedná se o: o

Zastupitelstvo hl. m. Prahy

o

Rada hl. m. Prahy

o

Primátor hl. m. Prahy

o

Magistrát hl. m. Prahy

Vymezení, respektive přiřazení aktivit vhodným strukturám je v souladu s předchozím hodnocením i nadále řádně plánováno, ale vzhledem k nedostatečnému množství informací o případném zapojení Zprostředkujících subjektů není možné ve stávající fázi příprav zhodnotit zapojení ZS do realizace OP ve stávající podobě rozpracovanosti OP. Po získání relevantních a úplných informací o zapojení ZS do implementace OP Praha bude evaluační podotázka zodpovězena. Jsou jednotlivé struktury zohledněny při přípravě OP? Jednotlivé potřebné identifikované struktury jsou dostatečně zohledněny při přípravě OP. Řádné zapojení identifikovaných potřebných struktur vyplývá z předchozích podotázek. Jsou v rámci identifikovaných struktur nastaveny procesy vedoucí k efektivní správě svěřených úkolů? U podotázky bylo v souladu s předchozím hodnocením posuzováno, zda v rámci operačního programu (a především implementační struktury) existují mechanismy, které zajistí dodržení principů 3E, respektive 5U při realizaci programu. Zpracovatel konkrétně posuzoval, zda je nastaven rámec pro dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Jednotlivé parametry jsou determinovány zejména českým právním řádem, jenž dodržování těchto principů zavazuje orgány veřejné správy. Jedná se zejména o legislativu a další závazné dokumenty a postupy: o

Zákon č.320/2001 o finanční kontrole

o

Zákon č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech

o

Zákon 219/2000 o majetku státu ČR

o

Zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách

o

Zákon 131/2000 o hlavním městě Praze

o

Interní směrnice Magistrátu hl. m. Prahy

o

Metodické postupy a doporučení MMR, MF, EK atd.

V rámci příprav jsou aktivně využívány i nově vytvářené či upravované metodické postupy MMR, které se vztahují k novému programovacímu období.


97

Metodické postupy, respektive jejich dodržování významným způsobem přispívají k efektivnímu výkonu svěřených úkolů v následujícím programovacím období. Zpracovatel považuje nástroje a opatření vedoucí k adekvátnímu dodržení principů 3E při implementaci OP za dostatečné ve vztahu k fázi příprav OP. V této problematice nedošlo k výrazným změnám oproti předcházejícímu hodnocení. DOPORUČENÍ Nezbytné: •

•

Zásadním doporučením pro oblast administrativní kapacity je dostatečná identifikace zprostředkujících subjektů a jejich zapojení do realizace všech fází Operačního programu Praha Kontinuální reflexe metodických pokynů (a dalších závazných dokumentů) vztahujících se k novému programovacímu období při přípravě OP

8.1.2 Partnerství Východiska V rámci požadavků 22 na zpracování ex ante evaluace byly v tomto evaluačním segmentu, v souladu s předchozím hodnocením, řešeny otázky spojené s principy partnerství. Ex-ante evaluace vychází ze skutečnosti, že Partnerství představuje dlouhodobě jeden z hlavních principů implementace programů fondů EU. V současné době lze identifikovat velký důraz EK na dodržování těchto principů. V rámci identifikovaných partnerů nebylo možné řádně zhodnotit zapojení zprostředkujících subjektů vzhledem k nedostatku informací o jejich zapojení v evaluované verzi OP. Postup řešení evaluační otázky V rámci části evaluační otázky týkající se partnerství evaluační tým posuzoval následující podotázku: o

Jsou, resp. budou, dostatečně zohledněny principy partnerství při přípravě, resp. implementaci OP Praha – pól růstu ČR?

Postup evaluačního týmu při zpracování odpovědi na evaluační otázku byl zvolen v souladu s operacionalizací a předchozím hodnocením a lze ho shrnout následujícím schématem.

22 Gui da nce document on ex-a nte eva l ua ti on, The pa rtnership principle in the implementation of the Common Strategic Fra mework Funds - el ements for a Europea n Code of Conduct on Pa rtners hi p


98

Postup evaluačního týmu pak spočíval v postupném řešení jednotlivých operacionalizovaných otázek. V případě, že byla operacionalizovaná podotázka vyhodnocena kladně, došlo k postupu na další (navazující otázku). V případě postupného průchodu celým spektrem otázek je celá evaluační otázka považována za zodpovězenou ve smyslu naplnění všech požadavků pro operační program v problematice administrativní kapacity. Postup aktivit evaluačního týmu u jednotlivých operacionalizovaných podotázek je uveden níže v části zdůvodnění odpovědi. Jednotlivé otázky byly primárně posuzovány s ohledem na realizované změny (oproti předcházející hodnocené verzi a stavu příprav). V případě významných změn byla otázka znovu komplexně zhodnocena. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ – ODPOVĚĎ NA EVALUAČNÍ OTÁZKU Kroky učiněné k identifikaci zainteresovaných stran, rozsah a výběr partnerů a jejich zapojení do přípravy programu lze považovat za dostatečné. V rámci předložených podkladů nemůže zpracovatel odpovědně rozhodnout o zapojení partnerů s ohledem na začlenění případných ZS do implementace OP, neboť hodnocená verze OP hodnocená verze OP neposkytuje dostatek informací v otázce partnerství v souvislosti s případným zapojením zprostředkujícího subjektu. ZDŮVODNĚNÍ ODPOVĚDI 1. Byla v rámci příprav OP zpracována analýza zainteresovaných stran? V rámci této podotázky bylo evaluačním týmem posuzováno, zda v rámci příprav operačního programu byla zpracována analýza zainteresovaných stran, respektive, zda byli identifikováni klíčoví partneři vhodní pro zapojení do přípravy a dalších fází realizace OP Praha. Identifikace partnerů byla založena především na zkušenostech z předcházejících operačních programů – OPPK a OPPA. Seznam identifikovaných vhodných partnerů je uveden v Příloze č. 2 Operačního programu – „Seznam partnerů pro přípravu OP Praha“. V rámci seznamu jsou zapojeni představitelé hl. m. Prahy, MMR, Ministerstva financí, budoucích řídicích orgánů, neziskové sféry, hospodářští a sociální partneři, zástupci pro rovné příležitosti, nediskriminaci, pro životní prostředí apod. Seznam byl oproti předchozí hodnocené verzi rozšířen v souladu se zapojením dalších relevantních partnerů (např. Generálních sekretářů) a je nadále aktualizován. Zpracovatel považuje kroky učiněné k identifikaci zainteresovaných stran za dostatečné s ohledem na skutečnost, že aktuální příloha č. 2 bude dále aktualizována (doplněna) dle průběhu příprav operačního programu. 2. Jsou analýzou identifikovaní partneři zapojeni do přípravy OP? Jednotliví partneři byli zapojeni do přípravy OP od samotného počátku, a to především v rámci Pražské expertní skupiny pro soudržnost, jež svou aktivitu zahájila v roce 2011 a dále v rámci Pražské Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

99

rady pro výzkum a ekonomiku. Nad rámec těchto skupin byly realizovány i odborné diskuze především k prioritnímu zaměření budoucího OP (např. v rámci Analýzy absorpční kapacity probíhaly fokusní skupiny s danými stakeholdery, potenciálními příjemci atd. (03/2013)). Samotná příprava OP je realizována v rámci Tří hlavních platforem pro přípravu OP Praha, viz následující schéma. Externí pl a tforma pro přípra vu OP

Interní pl a tforma pro přípra vu OP

Interní pracovní s kupina pro přípra vu OP

Zapojení partnerů je realizováno zejména prostřednictvím „Externí platformy pro přípravu OP“, jež má za úkol průběžně dohlížet na přípravu OP Praha a zajišťuje zohlednění zájmů relevantních zájmových skupin/partnerů. V rámci externí platformy proběhla ke dni zpracování zprávy tři setkání, jejichž výstupy jsou doloženy jednotlivými zápisy a prezenčními listinami, ze kterých vyplývá aktivní zapojení partnerů do řešení problematiky přípravy OP Praha. Dalším nástrojem pro zapojení partnerů je „Pracovní skupina k uplatnění nástroje ITI“, která zahrnuje zástupce hl. m. Prahy, resortů (budoucích ŘO v období 2014+), Středočeského kraje a obcí Středočeského kraje. Cílem PS je koordinace nástroje Integrovaných územních investic. Pro potřeby jednotlivých partnerů byla činěna i bilaterární jednání s jednotlivými partnery, která nad rámec platforem a pracovních skupin umožňoval partnerům zasahovat do přípravy OP, především při definici požadavků na jeho zaměření oproti předcházející verzi byla doplněna informace o jednotlivých partnerech zapojených do bilaterálních jednání (viz příloha č. 2 – „Seznam partnerů pro přípravu OP Praha“) Oproti předchozí hodnocené verzi je do návrhu OP rozpracován popis přidané hodnoty partnerství při přípravě OP Praha a hlavní výsledky konzultací s partnery. Tato část zvyšuje možnost ověření konkrétních výsledků a dopadů realizace principu partnerství při přípravě OP. Zpracovatel považuje návrh zapojení partnerů do dalších fází za adekvátní s ohledem na stav příprav OP Praha. DOPORUČENÍ Doporučující:


100

•

Vzhledem k zaměření komise na dodržování principu partnerství a vzhledem k „Neformálním připomínkám EK k návrhu Dohody o Partnerství“ je nezbytné disponovat dostatečnými podklady (k případné argumentaci) k následujícím bodům, u kterých lze předpokládat zvýšený důraz na splnění požadovaných podmínek EK: o Popis průběhu zapojení partnerů o Popis hlavních vstupů/ připomínek partnerů o Popis reflexe připomínek/vstupů partnerů do OP o Seznam konkrétních organizací mimo oblast veřejné správy o Zapojení všech významných partnerů, včetně partnerů, kteří jsou více ohroženi možným vyloučení

3. Je zapojení partnerů naplánováno/zajištěno i v dalších fázích, především implementace? Z dokumentu „Guidance document on ex-ante evaluation“ vyplývá povinnost zpracovatele posoudit nastavení plánů/opatření směřujících k zapojení partnerů i do dalších fází OP 23 (mimo přípravu). Stávající návrh OP, který byl změněn oproti předchozí hodnocené verzi, informuje o transformaci platforem do podoby Monitorovacího výboru OP Praha. Tímto způsobem dojde k zajištění účasti hlavních identifikovaných partnerů i v následných fázích OP Praha – implementaci a evaluaci. Zpracovatel považuje návrh zapojení partnerů do dalších fází za adekvátní s ohledem na stav příprav OP Praha, detailnější popis jejich zapojení mimo platformu Monitorovacího výboru je však nezbytný. Zapojení partnerů do fáze evaluace v návrhu OP chybí a je třeba ho doplnit. DOPORUČENÍ Doporučující: • •

Detailnější popis zapojení partnerů mimo platformu Monitorovacího výboru Popis zapojení partnerů do fáze evaluace OP

23 The evaluators should review whether all these stakeholders a re ful l y i nvol ved i n the des i gn of the progra mme a nd assess the quality and extent of arrangements to continue to involve them at all stages of the programme implementation, including monitoring and evaluation


101

9 Výsledky hodnocení Evaluační oblasti č. 9 – Přínos OP Praha – pól růstu ČR ke Strategii 2020 9.1 Kontext úkolu Evaluační úkol: Posouzení souladu (propojenosti) investičních priorit a specifických cílů OP PPR s identifikovanými výzvami a potřebami definovanými v rámci Strategie Evropa 2020 Návrhy nařízení k fondům SRR explicitně zdůrazňují obsahovou propojenost mezi Strategií Evropa 2020 a zaměřením Kohezní politiky EU v programovacím období 2014 – 2020. Strategie operačních programů by měla prokazatelně přispívat k plnění cílů a priorit strategie EU 2020. Strategie Evropa 2020 představuje klíčový strategický dokument, formulující vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Je založen na vzájemné koexistenci a propojení tří nosných priorit: 1.

Prioritě Inteligentního růstu, spočívající v potřebě rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.

2.

Prioritě Udržitelného růstu: spočívající v podpoře konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročnou na zdroje.

3.

Prioritě Růstu podporujícího začlenění, tedy v podpoře ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.

Tyto tři nosné priority Strategie Evropa 2020 jsou rozepsány do pěti kvantifikovaných hlavních cílů, jichž by pro celou EU mělo být do roku 2020 dosaženo. •

75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,

•

3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,

•

v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20–20–20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),

•

podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,

•

počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.

Tyto cíle jsou následně na národní úrovni konkretizovány do podoby národních hlavních cílů a podcílů Strategie Evropa 2020. Jejich obsah je konkretizován v podobě Integrovaných hlavních


102

směrů a jejich doporučení (viz níže) a jejich plnění pravidelně prokazováno v podobě Národních programů reforem; v jejich rámci mohou jednotlivé členské státy dále vzít v úvahu jednotlivé tzv. stěžejní (vlajkové iniciativy), které mohou dále sloužit jako vodítko a inspirace pro již velmi konkrétní zaměření příslušných politik. Kontext těchto aktivit je současně nutné sledovat i v rámci Specifických doporučení Rady a doporučení Evropské komise jak v rámci procesu Evropského semestru, tak i v Roční analýze růstu. Konkrétní podoba národních cílů je tak souhrnným výsledkem všech těchto hospodářsko-politických aktivit a strategických dokumentů, přizpůsobených konkrétním potřebám národního státu. V podmínkách České republiky vyhlížejí tyto národní cíle a podcíle následovně: 1. Zaměstnanost: národní cíl zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 %; 1a. zvýšení celkové zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %; 1b. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 – 64 let) na 55 %; 1c. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 – 24 let) o třetinu oproti roku 2020; 1d. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 – 2) o čtvrtinu proti roku 2010; 1e. snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %. 2. Věda, výzkum, inovace: národní cíl dosažení veřejných výdajů na vědu, výzkum, vývoj a inovace na úrovni 1 % HDP. 3. Oblasti klimatu a energie: národní cíl stanoven v případě redukce emisí oxidu uhličitého ve výši 9 % a dosažení podílu obnovitelných zdrojů ve výši 13 %; národní cíl v oblasti redukce energetické spotřeby není vymezen. 4. Vzdělávání: národní cíl stanoven v případě maximálního poměru 5,5 % osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a 32 % osob ve věku 30 – 34 let s terciárním vzděláním. 5. Chudoba: národní cíl stanoven v podobě udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008 a současně snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30.000 osob.

V návaznosti na priority a cíle jsou definovány i stěžejní vlajkové iniciativy 1. Inteligentní růst •

Iniciativa Digitální agenda pro Evropu

•

Iniciativa Unie inovací

•

Iniciativa Mládež v pohybu


103

2. Udržitelný růst •

Iniciativa Zdrojově efektivní Evropa

•

Iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace

3. Růst podporující začlenění •

Iniciativa Agenda pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa

•

Iniciativa Evropská platforma proti chudobě.

•

„Unie inovací“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa.

•

„Mládež v pohybu“ – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh.

•

„Digitální agenda pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.

•

„Zdrojově efektivní Evropa“ – podpora oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti.

•

„Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku.

•

„Agenda pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa“ – modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil.

•

„Evropská platforma proti chudobě“ – zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.

9.2 Vazba na Strategii EU 2020 Nejsilnější míra propojení mezi Strategií Evropa 2020, jejími prioritami, cíli (unijními i národními) a stěžejními vlajkovými iniciativami a evaluovaným OP PPR existuje: PRVEK EU2020


VAZBA 104

VAZBA

PRVEK EU2020 na úrovni priorit

na úrovni unijních cílů

Z hlediska řazení prioritních os především v prioritě 1 Inteligentní růst, nicméně i zbývající priority 2 Udržitelný růst a 3 Růst podporující začlenění jsou v prioritních osách OP PPR bezprostředně obsaženy a reflektovány s velmi silnou intenzitou; Především v hlavním cíli investic do výzkumu a vývoje (3 % podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP); vyšší intenzitu vazby je možné identifikovat v případě zaměstnanosti a školní docházky (prostřednictvím vzdělávání a vzdělanosti); cíl ohrožení chudobou je taktéž v případě OP PPR relevantní, nicméně v případě hl. m. Prahy coby nejbohatšího regionu České republiky a jednoho z nejbohatších regionů celé EU je riziko chudoby měřené národním standardem relativně limitované oproti ostatním regionům České republiky, Hlavní cíl v oblasti klimatu a energie se v rámci OP PPR promítá prostřednictvím jeho prioritní osy 3 (Udržitelná mobilita a energetické úspory). Je tak zřejmé, že všechny hlavní unijní cíle definované Strategií Evropa 2020 jsou v rámci OP PPR reflektovány velmi intenzivně.

na úrovni národních cílů

v návaznosti na předchozí odstavec se taktéž národní cíle ve vztahu k obsahu OP PPR nejvíce přibližují v oblasti národního cíle podílu veřejných výdajů na vědu, výzkum, vývoj a inovace; taktéž zbývající národní cíle České republiky jsou ve vztahu OP PPR v intenzivní vazbě a umožňují jejich konkrétnější podobu reflektující autentický stav v České republice; v případě i národního cíle chudoby lze platí argument, zmiňovaný v předchozím odstavci;

mezi těmito iniciativami lze shledat největší míru souladu s OP PPR na úrovni stěžejních v případě Unie inovací; vlajkových iniciativ vysokou míru souladu lze identifikovat v případě Průmyslové politiky pro éru globalizace, Zdrojově efektivní Evropy či Agendy pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa. Intenzivní vazbu si lze představit taktéž v případě iniciativy Mládež v pohybu a Evropská platforma proti chudobě. Naopak explicitně není v rámci stávající verze OP PPR identifikována silná vazba v případě iniciativy Digitální agendy pro Evropu. OP PPR je členěn do šesti prioritních os (včetně netematické prioritní osy Technická pomoc), dvanácti investičních priorit, které každé je přiřazen právě jeden specifický cíl; jim následující schéma přiřadí intenzitu souladu s identifikovanými součástmi Strategie Evropa 2020:


105

9.2.1 Prioritní osa 1 Prioritní osa 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

Soulad se Strategií Evropa 2020: -

Silná míra souladu s 1. prioritou Inteligentní růst, bezprostřední míra souladu s unijním cílem v oblasti investic do výzkumu a vývoje a národnímu cíli České republiky; mezi stěžejními iniciativami významný soulad s Unií inovací

Investiční priorita 1.1:

Soulad se Strategií Evropa 2020:

Podpora podnikových investic do výzkumu a inovací a vyvíjení vzájemných vazeb mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a vysokoškolskými institucemi, zvláště pak podpora vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace podporující technologický a aplikovaný výzkum, pilotní odvětví, aktivity včasné validace produktů, pokročilé výrobní kapacity a první produkci v rámci klíčových technologií pro všeobecné použití

- Silná míra souladu především s 1. prioritou, vysoký soulad taktéž s národními a unijními cíli, byť národní cíl zde nelze přesně explicitně identifikovat, neboť se vymezuje k investicím veřejným; v rámci stěžejních iniciativ především v rámci Unie inovací aktivity spojené s propojováním výzkumného prostoru a oblastí aplikace na bázi partnerství, se silným přesahem k iniciativě Průmyslová politika pro éru globalizace

Specifický cíl 1.1.1:

-

Posílit spolupráci prvků inovačního systému a využívání inovací v praxi

Rozvedení a konkretizace Investiční priority 1.2; zdůvodnění je obsahově totožné s předchozím odstavcem výše

9.2.2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 3: Udržitelná mobilita a energetické úspory



Rozsah této prioritní osy se týká především druhé priority Strategie Evropa 2020 spojené s Udržitelným růstem, zejména v pasážích zaměřených na energetické úspory; na straně druhé otázka mobility, zejména dopravní, není v rámci Strategie Evropa 2020 explicitně akcentována; nicméně v případě, že podpora 106

dopravní infrastruktury má charakter modernizace či budování nové infrastruktury slučitelné se zdrojovou efektivností, existuje zde silný míra shody s vlajkovou iniciativou Zdrojově efektivní Evropa – podpořené dopravní projekty však musejí splňovat náročná kritéria, jimž zdaleka neodpovídá významná část nyní podporovaných dopravních projektů (především podporovaných z Regionálních OP, ale též OP Doprava); na straně druhé otázka energetických úspor je jednou z nejpřednějších priorit příštího období, mající ve Strategii Evropa 2020 a jejích iniciativách i hlavních cílech zřetelnou explicitní oporu Investiční priorita 3.1: Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení

Specifický cíl 3.1.1: Energetické úspory v rámci objektů a technických zařízení sloužících pro zajištění provozu městské veřejné a silniční dopravy dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie nebo jiných energeticky efektivních zařízení Investiční priorita 3.2: Podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu Specifický cíl 3.2.1: Zvyšování atraktivity užívání městské veřejné dopravy


Zde existuje mimořádně silný průnik s 2. prioritou Strategie, s kvantifikovaným hlavním cílem zaměřeným na klima a energii, s jím odpovídajícím národním cílem a obsahem vlajkové iniciativy Zdrojově efektivní Evropy, především strategickým dokumentem Energetika 2020 a navazujícími materiály


Míra souladu je identická s vysvětlením pro Investiční prioritu 3.1


Rovněž zde je patrný mimořádně silný bezprostřední průnik s 2. prioritou Strategie, obsahem kvantifikovaného hlavního cíle v oblasti klimatu a energie, korespondujícího s cílem národním (jež však nemá specifikovánu a kvantifikovánu redukci energetické spotřeby) a vlajkovou iniciativou Zdrojově efektivní Evropy



Míra souladu je identická s vysvětlením pro investiční prioritu 3.2

107

9.2.3 Prioritní osa 4 Prioritní osa 4: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

Investiční priorita 4.1: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám

Specifický cíl 4.1.1: Posílení sociální infrastruktury pro integraci, komunitní služby a


Tato prioritní osa, doposud na rozdíl od všech předcházejících, vykazuje nejvyšší míru souladu v rámci priority 3. Růst podporující začlenění s přesahem na prioritu 2. Udržitelného růstu především v souvislosti s vyváženým regionálním rozvojem; mezi kvantifikovanými cíli se zde silně projevuje explicitně ukazatel vztahující se k chudobě, implicitně tato prioritní osa může vykázat taktéž relativně silnou vazbu vůči kvantifikovaným cílům spojeným se zaměstnaností; specifikem Prahy (oproti jiným regionům České republiky) nicméně je, že záležitosti sociálního začleňování a chudoby jsou díky vysoké míře akumulovaného bohatství (sedmý nejbohatší region EU) charakteristické jinými parametry v porovnání s většinou České republiky (nejvyšší čistý disponibilní důchod, nejnižší míra nezaměstnanosti společně s několika okresy Středočeského kraje); na druhou stranu, díky vysoké koncentraci obyvatelstva (12 % populace České republiky) rozhodně neplatí, že by v Praze problém chudoby a sociálního vyloučení; rámci stěžejních iniciativ je dominantní Evropská platforma proto chudobě ve všech svých aktivitách zaměřených na urbánní oblasti ve vyspělých evropských regionech, úzká souvislost existuje vůči Agendě pro pracovní místa


Obsah této investiční priority vykazuje spíše slabší vazbu jak vůči prioritám, tak zejména vlajkovým iniciativám Strategie Evropa 2020; pochopitelně i zde infrastruktura zaměřená na odstraňování sociálních nerovností je součástí priority 3. Růstu podporujícího začlenění, resp. vlajkové iniciativy Evropské platformy proti chudobě; na straně druhé však nejsou patrné viditelnější stopy v těchto dokumentech právě v tématech zdravotnické, ale i sociální infrastruktury



Míra souladu je identická s vysvětlením pro Investiční prioritu 3.1 108

prevenci Investiční priorita 4.2:


Podpora sociálních podniků

-



Infrastruktura pro sociální podnikání Investiční priorita 4.3:

-



Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu


-

V případě aktivit spojených s poskytováním sociálních služeb obecného zájmu je možné hovořit o vysoké míře souladu s prioritou 3. Růstem podporujícím začlenění a mezi vlajkovými iniciativami je vysoká míra souladu s aktivitami v rámci Evropské platformy proti chudobě, avšak zdravotních služeb tato vazba silná není; v případě podpory a rozvoje lidských zdrojů existuje poměrně silná vazba na iniciativu Agenda pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa


Posílení sociálních služeb pro integraci, komunitní služby a prevenci Investiční priorita 4.4: Podpora sociální sociálních podniků

Podstatně větší a silnější vazba je patrná v případě sociálního podnikání, jež představuje velmi významnou součást priority 3. Růstu podporujícího začlenění, jež se odráží nejen v rámci vlajkové iniciativy Evropské platformy proti chudobě, ale minimálně stejně intenzivně i vůči Agendě pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa, navíc s přesahem do priority 2. Udržitelného růstu především prostřednictvím iniciativy Průmyslové politiky pro éru globalizace.

-


Soulad se Strategií Evropa 2020: ekonomiky


a

-

V případě této investiční priority se jedná o téměř úplný soulad mezi jejím obsahem a duchem priority 3. Růstu podporujícího začlenění, jehož akcentovaný model spočíval v procesu začleňování prostřednictvím aktivního uplatnění se na trhu práce; z pohledu vlajkových iniciativ zde existuje naprostá míra souladu s Evropskou platformou proti chudobě a Agendou pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa



109

Rozvoj sociálních podnikání

podniků

a

-


9.2.4 Prioritní osa 5 Prioritní osa 5: Vzdělávání a vzdělanost

Investiční priorita 5.1: Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu

Specifický cíl 5.1.1: Dosažení dostatečné kapacity a zkvalitnění předškolního, základního a středního vzdělávání Investiční priorita 5.2: Předcházení a omezování předčasného ukončování školní docházky podporou rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání


Tato prioritní osa se nejintenzivněji týká priority 1. Strategie Evropa 2020 Inteligentní růst, samozřejmě se silným přesahem i na obě ostatní priority; optikou kvantifikovaných hlavních cílů jak na unijní, tak národní úrovni zde existuje velmi silný průnik jak bezprostředně ve vztahu ke vzdělávacím cílům, tak rovněž zprostředkovaně v oblasti zaměstnanosti i boje s chudobou; z pohledu souladu s vlajkovými iniciativami tak existuje nejsilnější vazba vůči iniciativě Mládež v pohybu, nepřímá souvislost je pak patrná vůči aktivitám iniciativ Agendy pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa i Evropské platformy proti chudobě


Tato investiční priorita registruje v rámci Strategie Evropa 2020 nejsilnější vazbu v rámci priority inteligentního růstu, kvantifikovaného cíle Zaměstnanost; v rámci iniciativ však nenalézá zcela silný průnik vůči iniciativě Mládež v pohybu; záležitosti celoživotního vzdělávání jsou pregnantněji rozpracovány v případě Agendy pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa


vykazuje nejsilnější vazbu vůči prioritě 1 - Strategie Inteligentního růstu.



Tato investiční priorita zcela koresponduje jak s prioritou Inteligentního růstu, tak Růstu podporujícího začlenění; její předmět představuje přímo kvantifikovaný cíl jak na unijní, tak národní úrovni a vykazuje mimořádně silný soulad s iniciativami Mládež v pohybu a Agenda pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa 110

Specifický cíl 5.2.1: Zrovnoprávnění vzdělávání

Soulad se Strategií Evropa 2020: přístupu

ke

-


Odpověď na evaluační otázku Jsou specifické cíle programu v souladu s potřebami a prioritami definovanými v rámci Strategie Evropa 2020? Míra souladu mezi definicí a vymezení specifických cílů a prioritami, cíli a iniciativami Strategie Evropa 2020 je velmi vysoká. Prakticky není možné vyloučit jediný specifický cíl, který by nebyl silně či alespoň průměrně provázán s obsahem Strategie Evropa 2020. Intenzita propojení v některých případech prolíná více prioritních oblastí Strategie, resp. více stěžejních iniciativ. Ne vždy je možné nalézt soulad s kvantifikovanými cíli, což však není problém OP VVV, ale spíše přílišné koncentrace jak unijních, tak i národních cílů. Nejsilnější vazba v tomto ohledu existuje vůči prioritě 1. Inteligentní růst, jež se projevuje dále i největší četností. Z pohledu síly a intenzity je významná i vazba na prioritu 2. Udržitelný růst. V menšině, přesto reprezentativně se projevuje i průnik vůči prioritě 3. Růst podporující začlenění. Zdůvodnění odpovědi Prioritní osa 1: V rámci prioritní osy 1 OP PPR je míra souladu se Strategií Evropa 2020 především patrná v rámci 1. priority Strategie Inteligentní růst. Všechny investiční priority i specifické cíle vykazují velice silnou míru souladu a komplementarity s klíčovými oblastmi této priority, tedy inovacemi, výzkumem, technologickým rozvojem. Charakter této prioritní osy z pohledu kvantitativních cílů je dominantně měřitelný podílem výdajů na výzkum a vývoj na HDP. Jednotlivé specifické cíle jsou velmi blízké až identické obsahovému vymezení stěžejních iniciativ, zejména Unie inovací, jež se vůči specifickým cílům této prioritní osy projevují především v oblasti kvality znalostí, partnerství, excelencí či mezinárodní spoluprací; jistá míra souvztažnosti existuje i v případě Průmyslové politiky pro éru globalizace.

Prioritní osa 3: Prioritní osa 3 a její investiční priority a specifické cíle korespondují především s 2. prioritou Strategie Udržitelný růst, zejména v oblasti energetických úspor; v případě mobility se tato vazba projeví až v souvislosti se zdrojovou efektivností infrastrukturních projektů; na úrovni kvantifikovaných cílů zde existuje bezprostřední souvislost s cíli klimatickými a energetickými. V případě iniciativ pak tato priorita získává oporu především ve Zdrojově efektivní Evropě.


111

Prioritní osa 4: Prioritní osa 4 je silně až dominantně zaměřena na záležitosti začleňovací, proto nepřekvapí, že její odraz v rámci Strategie se nalézá především v rámci její třetí priority a v jejím rámci pak ve vztahu k Evropské platformě boje proti chudobě (byť je v textu vysvětlen specifický problém boje s chudobou na území Prahy), částečně Agendě pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa. V případě sociálního podnikání zde existuje silná vazba s prioritou 2. a iniciativou Průmyslové politiky pro éru globalizace.

Prioritní osa 5: Prioritní osa 5 vykazuje nejsilnější vazbu vůči prioritě 1. Strategie Inteligentnímu růstu s přesahem na obě zbývající priority. Z pohledu kvantifikovaných cílů se dotýkají především ukazatelů v oblasti zaměstnanosti. V některých investičních prioritách je zjevný přesah do priority 3. růstu podporujícího začlenění. Na úrovni iniciativ zde je nejzjevnější vazba vůči Mládeži v pohybu, ale též Agendě pro nové pracovní dovednosti a pracovní místa, zprostředkovaně též Evropské platformy proti chudobě. V souhrnu konstrukce OP PPR a jeho obsah prokazuje vysokou a bezprostřední míru souladu s prioritami, kvantifikovanými cíli i vlajkovými iniciativami Strategie Evropa 2020.

DOPORUČENÍ Udržení stanovené linie, jež možná bude vyžadovat v souladu s principem tematické koncentrace, jisté omezení oblastí zaměření podpory.


112

10 Přílohy


113

10.1 Posouzení plnění předběžných podmínek Podmínka 1.1:

Výzkum a inovace: Existence národního nebo regionálního výzkumného a inovačního strategického rámce politik pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace.

Kritérium:

Je k dispozici vnitrostátní nebo regionální strategický rámec výzkumné a inovační politiky pro inteligentní specializaci…

Klíčové aspekty pro hodnocení

Důkazy o plnění kritéria

•

Program odkazuje ke konkrétnímu rámci politiky a – obsahuje odkaz na zdroj.

Vyhodnocení •

PLNĚNÍ NENÍ PROKAZATELNÉ

Kritérium:

… je založen na SWOT nebo podobné analýze s cílem soustředit zdroje na omezený soubor priorit v oblasti výzkumu a inovací,



Vyhodnocení

–

•

• • •

Lze prokázat, že priority investic jsou určeny na základě SWOT (či jiné) analýzy analýza obsahuje popis metodologie je popsán proces volby priorit včetně zapojení zainteresovaných stran a jeho výstupy


Kritérium:

…nastiňuje opatření na podporu soukromých investic v oblasti výzkumu a technického rozvoje,



•

•

Je obsažen popis politik a opatření pro naplňování – inteligentní specializace a indikativní seznam programových / jiných zdrojů financování Je vysvětlen způsob, jakým opatření reagují na potřeby

Vyhodnocení •


podniků (zejm. MSP) a dalších investorů v oblasti výzkumu a inovací a/nebo je obsažen popis dalších pobídek pro soukromé investice do výzkumu a inovací Kritérium:

…obsahuje systém monitorování.



Vyhodnocení

–

•

•

•

Je popsána metodologie a mechanismus vyhodnocování, včetně indikátorů a odpovědných subjektů Je popsán způsob zohledňování výstupů z procesu monitorování


Kritérium:

..byl schválen rámec vymezující dostupné rozpočtové zdroje pro výzkum a inovace



• •

Operační program obsahuje relevantní odkaz ke Národní program udržitelnosti schválenému rámci financování výzkumu a inovací rámec vymezující dostupné zdroje pro výzkum a inovace byl přijat, vymezuje zdroje financování (a indikativní částky)

Vyhodnocení •

PLNĚNÍ PROKAZATELNÉ ČÁSTEČNĚ

Podmínku 1.1 nelze považovat za prokazatelně splněnou v žádném z kritérií s výjimkou posledního kritéria, které se zaměřuje na zdroje financí pro výzkum a inovace. Pro splnění této ex-ante kondicionality jsou na straně hl.m. Prahy připravována následující opatření: • •

Příprava regionální přílohy národní RIS3 strategie za region Praha Aktualizace Regionální inovační strategie hl. m. Prahy (s uváděným datem dokončení březen 2014)


115

Podmínka 4.1:

Byla provedena opatření na podporu nákladově efektivního zvyšování účinnosti u koncového uživatele a nákladově efektivních investic do energetické účinnosti při výstavbě a renovaci budov.

Kritérium:

Těmito opatřeními jsou: o

Klíčové aspekty pro hodnocení •

v návrhu programu je uveden odkaz na český předpis, který implementuje ustanovení článků 3, 4 a 5 směrnice 2010/31/EU

Kritérium:


Vyhodnocení

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v aktuálním znění (vč. zákona č. 318/2012 Sb.) a zákon č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky

•

•

v návrhu programu je uveden odkaz na český předpis, který implementuje ustanovení článku 11 směrnice 2010/31/EU

Kritérium:

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU…


Vyhodnocení


•

PLNĚNÍ PROKAZATELNÉ

… o

Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond


… o


zavedená opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4, a 5 směrnice 2010/31/EU…

opatření v souladu s článkem 13 směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, zajišťující, aby pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, byli koneční zákazníci vybaveni individuálními měřiči.

116


v návrhu programu je uveden odkaz na český předpis, který implementuje ustanovení článku 13 směrnice 2010/31/EU


Vyhodnocení


•


Podmínku 4.1 lze považovat za prokazatelně splněnou ve všech kritériích.


117

Podmínka 4.2:

Byla provedena opatření na podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

Kritérium:

Těmito opatřeními jsou: o podpora kombinované výroby tepla a elektřiny je založena na poptávce po užitečném teple a úsporách primární energie v souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/8/ES, členské státy nebo jejich příslušné subjekty posoudily stávající právní a regulační rámec pro postupy schvalování nebo jiné postupy s cílem: a) podpořit navrhování kogeneračních jednotek odpovídajících ekonomicky odůvodněné poptávce po výrobě užitečného tepla a zamezit výrobě většího množství tepla než užitečného tepla …



Vyhodnocení


•

•

v návrhu programu je uveden odkaz na český předpis, který řeší podporu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, a to navrhování kogeneračních jednotek a zamezení výrobě většího množství tepla než užitečného tepla

Kritérium:

…



•

b)


omezit právní a jiné překážky pro zvýšení kombinované výroby tepla a elektřiny.

v návrhu programu je uveden odkaz na Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií český předpis, který řeší podporu vysoce v aktuálním znění (vč. zákona č. 318/2012 Sb.) a zákon účinné kombinované výroby tepla a č. 458/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky elektřiny, a to omezení právních a jiných překážek pro zvýšení kombinované výroby tepla a elektřiny

Vyhodnocení •


Podmínku 4.2 lze považovat za prokazatelně splněnou ve všech kritériích. Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

118

Podmínka 4.3:

Byla provedena opatření na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů.

Kritérium:

V souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna.



•

návrh programu obsahuje odkaz na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích relevantní předpis, který zavádí a upravuje energie a prováděcí právní předpisy podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů

Vyhodnocení •


Kritérium:

Členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů shodně s článkem 4 směrnice 2009/28/ES.



Vyhodnocení

Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů 2010-2020

•

•

v návrhu programu je uveden odkaz na národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů


Podmínku 4.3 lze považovat za prokazatelně splněnou ve všech kritériích.


119

Podmínka 9.1:

Předčasné ukončování školní docházky: existence strategického rámce politiky zaměřené na omezování předčasného ukončování školní docházky v mezích článku 165 SFEU

Kritérium:

Je zaveden systém pro sběr a analýzu údajů a informací o předčasném ukončování školní docházky na příslušných úrovních… …který poskytuje dostatek podkladů pro vypracování cílených politik a umožňuje sledování vývoje.


• • • •

Systematický přístup ke sběru a vyhodnocování dat o předčasném ukončování docházky Umožňuje identifikaci hlavních příčin, ohrožených skupin, monitoring vývoje Agreguje data z územních úrovní, prováděn minimálně na roční bázi Data: (pohlaví, věk, socioekonomický status, příčiny) Zahrnuty všechny typy vzdělávání (obecné/odborné, soukromé/veřejné; zvláštní potřeby)

Kritérium:

Důkazy o plnění kritéria • •

• •

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

•


Existuje strategický rámec politiky zaměřené na řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, který: •

Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond

CSSO – výběrové šetření pracovních sil OECD – Overcoming School Failures: Policies that Work (Překonávání školního neúspěchu, politiky, které fungují).

Vyhodnocení

vychází z objektivních podkladů …týká se důležitých oblastí vzdělávání, včetně předškolního, a zabývá se preventivními, intervenčními a kompenzačními opatřeními… …Zahrnuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, které jsou důležité pro řešení problematiky 120

předčasného ukončování školní docházky. Klíčové aspekty pro hodnocení •

Operační program obsahuje odkaz ke konkrétní strategii / souboru strategií / politik


Vyhodnocení

Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR 2011-2015 • definuje opatření „zjišťovat informace o předčasných odchodech ze vzdělávání a působit preventivně…“

•


Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 • Definuje opatření pro podporu Podpora romských žáků základních škol v přestupu do systému sekundárního vzdělávání a terciárního vzdělávání Koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí • Vymezuje rámec aktivit realizovaných s cílem předcházet vzniku handicapů, v jejichž důsledku děti žijící v sociálně znevýhodňujícím prostředí předčasně ukončují vzdělávání Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na léta 2011- 2015 • Definuje opatření „Vytvořit systém minimální závazné podpory studentům středních škol“ Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

121

s cílem mj. s pomocí aktivit zaměřených na prevenci předčasného odchodu ze škol Strategie celoživotního učení ČR a její implementační plán do r. 2015. • Mj. jako jeden ze strategických směrů vymezuje stimulaci poptávky po vzdělávání u všech skupin obyvatelstva (včetně skupin ohrožených předčasnými odchody ze vzdělávání) Akční plán podpory odborného vzdělávání

Definuje opatření mj. v oblasti Zvýšení prostupnosti vzdělávací soustavy, Kariérové poradenství a informování veřejnosti… Strategie vzdělávání 2014-2020 • Bude aktualizovat a konkretizovat směry rozvoje vzdělávacího systému •

Podmínku 9.1 lze považovat za prokazatelně splněnou ve všech kritériích s dílčí výhradou časové relevance aktuálně platných strategických rámců, které jsou sice aktuálně platné, ale nepokrývají trvání programového období. Z tohoto důvodu je celkové hodnocení podmínky uvedeno jako „částečné“.


122

Podmínka 10.1:

Existence a provedení vnitrostátního strategického rámce politiky v oblasti snižování chudoby zaměřené na aktivní začleňování osob vyloučených z trhu práce v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti.

Kritérium:

Existuje vnitrostátní strategický rámec politiky v oblasti snižování chudoby, zaměřené na aktivní začleňování, který: •

Klíčové aspekty pro hodnocení • •

Existence koncepčního rámce politiky sociálního začleňování Dostupnost podkladů pro tvorbu politik a sledování a hodnocení účinnosti (evidence-based policy)

poskytuje dostatek podkladů pro vypracovávání politik v oblasti snižování chudoby a umožňuje sledování vývoje…


Vyhodnocení

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011 – 2015 (Úřad vlády)

•

•

Definuje opatření pro řešení problematiky vyloučených lokalit

Dlouhodobá vize MPSV začleňování (MPSV 2012) • • •

PLNĚNÍ PROKAZATELNÉ ČÁSTEČNĚ

pro

oblast

sociálního

Koncepce pro oblast sociálního začleňování do roku 2020 Vymezuje priority, cíle a opatření podpory sociálního začleňování Bude zpracována Strategie sociálního začleňování jako implementační dokument koncepce

Koncepce romské integrace na období 2010-2013 (Úřad vlády)


123

Projekt „Indikátory strategie v potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice“ •

•

Cílem je vypracovat metodiku pro rozšíření a specifikaci indikátorů k hodnocení v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení Plánované dokončení 31. 12. 2013

Individuální projekt – Podpora procesů v sociálních službách (MPSV) mj. obsahuje výstupy: •

•

• •

Kritérium:

… •



Analýza dostupných datových a informačních zdrojů k identifikaci a sledování vývoje sociálních jevů. Nastavení multidisciplinární spolupráce na národní a krajské úrovni pro návrh řešení a sledování identifikovaných jevů. prognózy vývoje Vytvořený model intervencí a jejich dopadu u identifikovaných sociálních jevů je v souladu s vnitrostátním cílem týkajícím se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (jak je vymezen v národním plánu reforem), který zahrnuje rozšíření pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny…


Vyhodnocení

124

• •

Existence koncepčního rámce politiky sociálního začleňování Zahrnutí opatření pro rozšíření pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny

Dlouhodobá vize MPSV začleňování (MPSV 2012) •

pro

oblast

sociálního

•


definuje mezi prioritními oblastmi zvýšení uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou na trhu práce.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011 – 2015 (Úřad vlády) definuje v oblasti „Zaměstnanost“ mj. priority •

•

Komplexní programy na podporu zaměstnanosti osob ze sociálně vyloučených lokalit Podpora podnikatelských aktivit v sociálně vyloučených lokalitách.

Kritérium:

…



Vyhodnocení

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011 – 2015 (Úřad vlády)

•

•

Prokazatelnost účasti partnerů a aktérů na realizaci politik sociálního začleňování

•

•

do boje proti chudobě zapojuje příslušné zúčastněné strany PLNĚNÍ PROKAZATELNÉ

Příprava probíhala v zapojení resortů, krajů a obcí, odborné veřejnosti

Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální


125

začleňování •

Členy jsou: zástupci občanských členů vlády Rady vlády pro záležitosti romské komunity, státní správy a samosprávy, odborníci, zástupci nevládních neziskových organizací.

Komise pro sociální začleňování MPSV •

zastoupeni všichni aktéři (státní správy, samosprávy, neziskového sektoru…)

Kritérium:

Příslušným zúčastněným stranám může být v případě potřeby a na požádání poskytnuta podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů.



•

Jsou zavedena opatření na podporu žadatelů a příjemců s přípravou a realizací projektů např. formou poskytování informací a poradenství.

Dlouhodobá vize MPSV začleňování (MPSV 2012) •

Vyhodnocení pro

oblast

sociálního

•


uvádí existenci metodik a podpůrných mechanismů včetně poradenství při přípravě projektů do výzev průběžně poskytovaných MPSV.

Podmínku 10.1 lze považovat za splněnou ve všech kritériích s výhradou těch kritérií, která jsou opřena o zpracování Strategie sociálního začleňování jako navazujícího dokumentu Koncepce pro oblast sociálního začleňování do roku 2020. S ohledem na zpracovávanou Strategii, o kterou bude opíráno plnění kritérií je plnění podmínky uvedeno jako „částečné“.


126

Plnění předběžné podmínky v souvislosti s operačním programem je možné dále podpořit uvedením odkazů na regionální strategické dokumenty, jako jsou např. Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013 – 2020, Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy nebo Strategie protidrogové prevence.


127

Podmínka 10.2:

10.2. Existuje vnitrostátní strategický rámec politiky začleňování Romů.

Kritérium:

Je vypracována vnitrostátní strategie začleňování Romů, jež: •

Klíčové aspekty pro hodnocení • •

•


Existence celostátní strategie začleňování Romů Ve strategii jsou definovány cíle integrace Romů v souladu se záměry EU pro integraci Romů Uvedené cíle jsou splnitelné

Kritérium:


•

Existence celostátní strategie začleňování Romů Strategie obsahuje identifikaci regionů či městských částí s nejvíce znevýhodněnými komunitami


Vyhodnocení •

… •

•

určuje splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci. Tyto cíle by měly přinejmenším řešit čtyři záměry EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení…

za použití dostupných socioekonomických a územních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjišťuje, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části, v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné…


Vyhodnocení

•

•

128

Kritérium:

…



• •

•

zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie…

Existence celostátní strategie začleňování Romů Ve strategii jsou zahrnuty metody monitorování a hodnocení prováděných opatření integrace Romů

•

Kritérium:

…



• •

Existence celostátní strategie začleňování Romů Do přípravy a realizace strategie jsou zapojeni zástupci Romů a regionálních samospráv

Vyhodnocení

•

je navržena, prováděna a kontrolována v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány Vyhodnocení •

Tuto předběžnou podmínku navrhujeme vypustit – v rámci OP PPR není navržena samostatná investiční priorita zaměřená na řešení sociálního vyloučení Romů, což odpovídá i pojetí v rámci Dlouhodobé vize MPSV pro oblast sociálního začleňování, kde je stanoveno, že problematika sociálního vyloučení není v Česku založena (a tedy i řešena) na etnickém základu, ale začleňování Romů je řešeno v rámci obecné problematiky začleňování sociálně vyloučených


129

skupin (v Česku není problém sociálního vyloučení Romů jako etnika, ale řeší se začleňování sociálně vyloučených Romů jako součásti sociálního vyloučení širší skupiny obyvatel).


130

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období

Recommend Documents